LIDOVÁ ARCHITEKTURA www.lidova-architektura.cz
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Ing. Martin Čerňanský, Ph.D.,
[email protected]
Prezentace památek UNESCO dětem a mládeži - projekt pro vesnická sídla a lidovou architekturu
HOLAŠOVICE
H
olašovice je jihočeská vesnice vzdálená přiblížně 15 km západně od Českých Budějovic. Zároveň se nalézá pod vrchem Skalka na severním úpatí pohoří Blanský les, na samé hranici stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (CHKO). Pro své mimořádné hodnoty byla obec zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a zasluhuje naši ochranu. Dokážete podle textu najít na mapě obec Holašovice?
?
Na mapě dole vybarvětě červeně střechy staveb a modře rybník!
historické a soudobé mapy >
katastrální mapa
vojenské mapování
>
Soudobá mapa katastru s parcelními čísly a označením stavebních parcel tečkou.
Mapa II. vojenského mapování, tzv. Františkova, z let 1852-53.
stabilní katastr
>
Indikační skica mapy stabilního katastru z roku 1827. Červeně označeny zděné stavby a žlutě stavby dřevěné.
H
istorické jádro Holašovic je středověkého původu. Vesnici tvoří zděné usedlosti uspořádané kolem veřejného prostoru návsi. Náves s rybníkem a vzrostlými stromy se vyznačuje téměř obdélníkovým tvarem. Dosahuje úctyhodných rozměrů 210 x 70 metrů. Vedle sebe řazené selské statky vytvářejí návesní fronty. Mezi nimi v rozích návesního prostoru vybíhají místní komunikace. Poznáte, mezi jaký půdorysný typ vesnic Holašovice patří? Dokážete popsat celkový tvar vesnice a půdorys staveb?
návesní vesnice
>
Vesnici tvoří stavby vystavěné kolem návesního prostoru. Tvar návsi je různý, od pravidelného půdorysu (kruh, trojúhelník, obdélník) po méně časté a nepravidelné tvary.
>
ulicová vesnice
půdorysy vesnic
Zástavbu tvoří objekty řazené podle komunikace nebo vodního toku. Stavby mohou být podle terénu situovány volně nebo pravidelně a stát po jedné nebo obou stranách.
<
řadová vesnice
shluková vesnice
>
Stavby jsou řazeny po obou stranách místní komunikace. Jedná se tedy o průběžnou nebo slepou ulici, zatímco hlavní silnice vede napříč nebo při okraji vesnice.
?
Vesnice se vyznačuje nepravidelným půdorysem. Stavby jsou téměř volně rozmístěny v závislosti na členitosti terénu.
U
sedlosti kolem návsi mají úzký obdélníkový půdorys. Stavby se vyznačují nejčastěji trojstranným uspořádáním kolem dvora. Obvyklé rozmístění představuje dům s navazujícími komorami, chlévy nebo stájí. Naproti stojí sýpka nebo výměnek (obydlí prarodičů) a hospodářské objekty. Vzadu je dvůr uzavřen stodolou, za kterou bývá velká zahrada. Vpředu dvůr ohraničuje ohradní zeď s branou. Který z půdorysů níže odpovídá usedlostem v Holašovicích?
?
Jaká je v Holašovicích převažujcí orientace domů vůči návsi?
vesnice a její stavby
rozmístění staveb >
HOSPODÁŘSKÉ STAVBY (komory, chlévy atd.)
Velikost zemědělské usedlosti včetně jednotlivých staveb odrážela sociální postavení stavebníka, tj. velikost obhospodařované půdy a počet ustájených zvířat. Umístění staveb záviselo především na tvaru stavební parcely, členitosti terénu, klimatických podmínkách lokality i požární bezpečnosti.
OKAPOVÁ
ORIENTACE DO NÁVSI
ŠTÍTOVÁ
PATROVÝ DŮM
STODOLA HOSPODÁŘSKÉ STAVBY (zčásti zaniklé) SÝPKA (v přízemí nejspíše výměnek)
< zemědělské usedlosti
Dvůr usedlostí bývá obestavěn stavbami nejčastěji ze 2 nebo 3 stran. Zbývající strany uzavírá ohradní zeď nebo sousední usedlost. Rozeznáváme dvojstranný nebo dvojboký dvůr a trojstranné nebo trojboké dvory. Orientace domů je štítová nebo okapová.
Dvorcové usedlosti mají dvůr obestavěný ze všech stran. Rozeznáváme přitom čtyřboký dvůr s pevně stavebně spojenými objekty (obrázky vpravo) a dvůr čtyřstranný. Stavby čtyřstranného dvora se na nároží pouze dotýkají nebo jsou spojeny ohradní zdí.
dvorcové usedlosti >
Z
původních 17 usedlostí obklopujících holašovickou náves se v 19. století oddělilo několik menších. V současnosti můžeme napočítat na 22 statků o celkovém počtu čítajícím přes 120 staveb. Vedle obytných staveb jsou započítány i hospodářské objekty (chlévy, sýpky, stodoly). Nechybí ani škola a na návsi dosud stojící kaple, kovárna a pumpy. Obecní pastouška bohužel již zanikla. Poznáte, kterou níže uvedenou stavbu na návsi nenajdeme? Víte, k čemu slouží kaple a kovárna? A co pumpa nebo haltýř?
vesnice a její stavby >
pístová pumpa
Dřevěné nebo kovové zařízení sestávající z pevné a pohyblivé části. Pumpy slouží k zásobování pitnou vodou čerpanou z nevelké hloubky. Pístové pumpy stály obvykle na návsi před jednotlivými usedlostmi.
>
Drobná roubená nebo zděná stavba se sedlovou stříškou. Haltýře stávaly na návsi u potoka nebo v blízkosti usedlostí. Protékala jimi voda a sloužily k chlazení uložených nádob s mlékem a jiných potravin.
haltýř >
kaple Zpravidla zděná stavba sloužící církevnímu účelu. Uvnitř je malý oltář, socha nebo obraz světce. U vesnic bez kostela je kaple situována ve středu veřejného prostoru (náves).
>
Technická stavba ze dřeva nebo kamene či cihel. Sloužila k výrobě a opravě nástrojů ze železa, nářadí a podkov. Stála zpravidla uprostřed návsi nebo někde i na konci vesnice.
kovárna
?
Určete, která z cest vede do kaple a která do kovárny! Pozor: Vyhněte se stromům a hlavně nespadněte do rybníka..:-)
!
najdete správnou cestu
START >
A B
V
es byla založena kolem poloviny 13. století na kmenovém území slovanských Netoliců. Název Holašovice napovídá, že se zde usídlili Holasici - lidé šlechtického zakladatele Holase. Velmi důležitým se v životě vsi stává rok 1292, kdy ji český král Václav II. daroval cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. V jeho držení zůstaly až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení roboty v Čechách. Dokážete říci, v čem se liší historická vesnice od té současné? Zanikla na návsi některá ze staveb uvedených níže na fotograích?
?
pohled do historie poprvé Přízemní zděná stavba pastoušky, která původně stávala na návsi v Holašovicích. Pastoušky sloužily pro bydlení obecních chudých (žebráků).
dům č.p.3 >
Přízemní dům se zvonovitě tvarovaným štítem typickým pro oblast jihočeských Blat a tedy i Holašovice. Zděné stavby zdobí plastický dekor v podobě štukové výzdoby, nesoucí rukopis místních zednických mistrů.
kaple Kaple v Holašovicích je zděná stavba se štítem zvonovitého tvaru a střechou s plechovou věžičkou. Tvar štítu je obdobný jako u řady dalších staveb jižních Čech.
Holašovická kovárna je zděná stavba s obloukem do podsíně. V podsíni byly kováni koně, hovězí dobytek a opravovány vozy i velké nářadí.
>
>
kovárna
>
obecní pastouška
B
ěhem staleté historie postlihla vesnici řada pohrom. Jako majetek církve utrpěla především za husitských válek při tažení Jana Žižky na Prachatice. Největší pohroma ji postihla na konci první čtvrtiny 16. století. Tehdejší morovou epidemii přežili pouze 2 lidé! Církevní vrchnost ves dosídlila poddanými z Rakouska a Bavorska. Po II. světové válce byla část usedlých obyvatel odsunuta. Dokážete říci, v čem se liší historická úprava návesního prostoru?
?
Najdete nějaké rozdíly mezi dvojicemi níže zobrazených staveb?
pohled do historie podruhé
kovárna >
kaple
>
Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1755, jak dokládá žádost o příspěvek na zřízení kaple u Cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě. Nevelká pozdněbarokní stavba se vyznačuje štítem zvonovitého tvaru a střechou se čtyřbokou lucernou. Během 250 leté existence prošla kaple řadou drobných úprav, výrazněji však neměnících její vzhled.
Kovárna sloužila ještě dlouho po II. světové válce. Až s výraznými změnami v zemědělství ztratila svou původní funkci a byla přeměněna na požární zbrojnici. V důsledku toho došlo k řadě stavebních úprav, které se výrazně projevily na exteriéru i interiéru stavby.
N
a starší jihočeské stavby byl použit stejný materiál jako po celém území Čech. Bylo jím stavební dřevo, ze kterého byly roubeny obytné i hospodářské objekty. Avšak již historická mapa z roku 1827 zobrazuje žlutou barvou (tj.barvou ohně a dřeva) pouze stodoly a dvě drobné stavby při návsi. Obytná stavení a sýpky jsou červené, značící zděnou nespalnou konstrukci.
?
Uhádnete, z jakého materiálu jsou postaveny domy na návsi? Jak se nazývají pracovníci (profese) stavící z tohoto materiálu?
konstrukce a materiál staveb < hrázděné stavby
Stavby jsou tvořeny stěnami z hliněné mazaniny, kterou získáme smícháním hlíny a příměsí. Nakonec ze směsi vyrobíme cihly nebo válečky, případně ji nalijeme do bednění.
zděné stavby
>
hliněné stavby
>
Stěny stavby tvoří dřevěný rám a výplň, kterou vkládáme do volných mezer rámu. Jako výplň použijeme dřevěné tyčky oplácané hlínou nebo cihly, případně kameny.
Stavby se stěnami vyzděnými z kamene nebo cihel, které klademe v jednotlivých vrstvách na sebe a navzájem spojujeme maltou. Většinu zděných staveb zpravidla omítáme.
Stěny těchto staveb jsou provedeny z dřevěných trámů, které ve vrstvách pokládáme na sebe. Na nároží jsou trámy zajištěny tesařskými spoji.
roubené stavby >
J
eště před 1. polovinou 19. století nastává v Holašovicích období velkého stavebního rozmachu. V průběhu čtyř desetiletí dochází k přestavbám starších štítových průčelí, jejichž původní podobu neznáme. Nová podoba se stává neobyčejně výraznou a vtiskuje stavbám jihočeských Blat malebný vzhled. Zedničtí mistři oživují starší barokní tradice, později znamé jako selské baroko. Dokážete popsat tvar jihočeských štítů? Najdete čučky a voluty?
?
Uhádnete, který ze štítů na holašovickou náves nepatří? Víte proč?
štít z roku 1871
Zděný štít domu zakončuje oblouk, po jehož stranách a na vrcholu jsou umístěny čučky. Plocha štítu je opatřena štukovou výzdobou ve formě květin ve vázách a dalších motivů.
Zděný trojúhelníkový štít s plechovou korouhvičkou ve vrcholu. Plochu štítu zdobí zejména obloučkové vlysy a vavřínové věnce. Uprostřed věnců je uveden letopočet i další údaje o stavbě.
>
štít z roku 1798
>
>
štít z roku 1863
tvar a členění štítů
štít z roku 1843 Štít zvonovitého tvaru, opatřený třemi větracími otvory. Otvory jsou orámovány plastickou výzdobou. V rozích zděného štítu jsou čučky a voluty.
>
Dřevěný štít rozdělený dvěmi římsami do třech úrovní. Ramena štítu tvoří barokně tvarovaná lišta s naznačenými volutami. Štít je bedněn svisle.
Poznejte zpaměti, jaký obrys náleží jihočeskému průčelí!
!
Nápověda: Charakteristické je střídání vypuklého a vydutého tvaru.
cvičení paměti A
B
C
D
E
F
S
třechy starších staveb byly v jižních Čechách nepochybně kryty spalnou krytinou - došky nebo šindelem. Hořlavá krytina byla v minulosti ostatně používána po celém území naší republiky. Stavby dochované v Holašovicích však představují až mladší, tj. zděnou vrstvu zástavby. Jejich převážně sedlové střechy jsou s ohledem na protipožární nařízení kryty výlučně nehořlavou střešní krytinou. Jaký typ střešní krytiny je použit na stavbách v Holašovicích?
?
Z jakého materiálu je tato nehořlavá střešní krytina vyrobena?
>
břidlice (kámen)
střešní krytina
>
došky (sláma)
Šindele jsou krátká prkénka spojovaná na drážku. Jako střešní krytina je šindel používán hlavně v horských a podhorských oblastech. Nevýhodou je hořlavost.
tašky (hlína)
>
Došky jsou vyráběny ze svazků slaměných stonků. Došková krytina je velmi lehká, avšak velmi hořlavá a podléhající hnilobě. Krytina z došků byla používána v nížinných oblastech řadu staletí.
>
Břidlice je hornina, kterou lze štípat na tenké desky. Jako střešní krytina je typická pro některé horské regiony. Jedná se o těžkou, avšak nehořlavou krytinu.
šindel (dřevo)
Tašky jsou vyráběny z pálené cihlářské hlíny. Keramická krytina je nehořlavá, avšak poměrně těžká. Vedle plochých tašek s nejrůznějším spodním okrajem (např. bobrovky) se uplatňují i jiné tvary, např. prejzy nebo háky.
V
Holašovicích se dřevěné stavby nedochovaly a neznáme ani jejich výzdobu. Výzdoba starších zděných staveb je dochována jen ojediněle a to nálezem raně novověkého rytého kvádrování při opravě fasády sýpky. Důvodem zániku starší výzdoby je již zmíněná přestavba průčelí a vjezdových bran z let 1840-1880, při které bylo omítnuté zdivo staveb opatřeno novou výzdobou i zdobnými prvky.
?
S jakou výzdobou průčelí se můžeme v Holašovicích setkat dnes? Víte, kým byla tato výzdoba prováděna a co nejčastěji zobrazuje?
výzdoba průčelí staveb štuková výzdoba >
< dřevořezba
malba
>
Plastická výzdoba zděných staveb ze štuku - směsi vápna, písku a cihelného nebo kamenného prachu, někdy smícháním sádry s vodou. Uplatňuje se na omítkách zděných staveb.
S malovanou výzdobou se můžeme setkat u dřevěných i zděných staveb. Mezi nejčastější motivy patří rostlinná nebo ornamentální výzdoba stěn a stropů.
Řezba se uplaťňuje výhradně u dřevěných konstrukcí. Společně s dlabáním tvoří nedílnou součást jejich náročné výzdoby.
< rytá výzdoba (sgrafito) Ozdobně škrábaná omítka uplatňující se na stěnách zděných staveb. Vzniká obvykle proškrabáváním části horní vrstvy omítky na spodní vrstvu jiné barevnosti.
Spojte v číselném pořadí jednotlivé body obrázku!
!
Upozornění: U křivkových úseků použijte předkreslení tečkami!
číslovaná spojovačka
Návrh, text a fotodokumentace: Ing. Martin Čerňanský, Ph.D. Didaktická spolupráce: Mgr. Daniela Čerňanská, DiS. Gracké zpracování: Ing. Martin Čerňanský, Ph.D. Historické fotograe: Archív ústředního pracoviště Národního památkového ústavu Kresby staveb, letecká fotograe obce Holašovice: Dokumentace pro UNESCO Podpora projetku: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Financování projetku: Občanské sdružení POOHŘÍ Mapové podklady: ČÚZK, GEODIS a Seznam.cz Doporučená a použitá literatura: Václav Mencl: Lidová architektura v Československu Jiří Škabrada: Lidové stavby. Architektura českého venkova Svatopluk Voděra, Jiří Škabrada: Jihočeská lidová architektura Václav Frolec, Josef Vařeka: Lidová architektura. Encyklopedie Svatopluk Voděra: Holašovice, nominační dokumentace pro Unesco Internetové portály o lidové architektuře: Lidová architektura Čech, Moravy a Slezska: http://www.lidova-architektura.cz Lidové stavby: http://www.rozhlas.cz/lidovestavby
