Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Hodnocení rozpočtu vybraného města v letech 2002 – 2008 Hodnocení rozpočtu města Prachatice v letech 2002 - 2008 Diplomová práce
Autor:
Bc. Martina Fischerová Finance
Vedoucí práce:
Ing. Alena Maaytová, PhD.
Praha
Duben, 2010
-1-
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
………………………… V Prachaticích 30. dubna 2010
Martina Fischerová -2-
Poděkování Ráda bych poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práci Ing. Aleně Maaytové PhD., za její obětavou pomoc a trpělivost při vytváření diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala panu místostarostovi Prachatic Ing. Martinu Malému, za poskytnutí údajů, které jsem potřebovala k analýze rozpočtu.
-3-
Anotace Cílem diplomové práce je zhodnotit rozpočet města Prachatice v letech 2002 – 2008. Hlavním cílem je zjistit zda město vykazovala na konci rozpočtových období v jednotlivých letech schodky či přebytky. Vedlejším cílem je zjistit jaké příjmy tvoří v rozpočtu největší položky a do jakých oblastí plyne z rozpočtu města nejvíce finančních prostředků. Město Prachatice vykazovalo v pěti ze sedmi výše uvedených let schodek. Přebytek rozpočtu město vykázalo pouze na konci rozpočtového období v roce 2004 a 2006. Příjmovou část rozpočtu města tvoří ze 42 % dotace, z 35 % daňové příjmy, ze 14 % nedaňové příjmy. Kapitálové příjmy a převody z vlastních fondů nejsou pro město významné příjmy. Z rozpočtu města plynulo nejvíce finančních prostředků ve sledovaném období z 10 vybraných paragrafů, tj. oblastí do místní správy (21 %). Vysoké výdaje si vyžádala oblast školství (19 %) , sociální dávky (18 %) a pozemní komunikace (13 %). Ostatní oblasti se podílely na výdajích rozpočtu města 9 % a méně. Annotation The aim of the dissertation is to evaluate the budget of the town Prachatice in years 20022008. The main intention is to find out whether the town budget at the end of budget periods in particular years showed deficits or surpluses. The supplementary intention is to make out which incomes form the biggest entries of the budget and which areas the most of financial resources of the town budget flow into. The town Prachatice showed a deficit of its budget in five of seven above-mentioned years. The budget surplus was shown only at the end of the budget periods in 2004 and 2006. Incomes of the town budget are made up by grants (42%), by revenue collections (35%) and by non-revenue collections (14%). Capital incomes and transfers of town´s own funds are not significant incomes of the town. The most financial resources of the town budget in the tracking period flew from 10 selected paragraphs, i. e. sections into municipal government (21%). High expenses have been required by educational area (19%), by social benefits (18%) and by communications over land (13%). The share of town budget expenses for other areas was 9% and less.
-4-
Obsah Úvod ................................................................................................................................. - 6 1. Obecná charakteristika rozpočtové soustavy ČR ......................................................... - 8 1. 1. Veřejné rozpočty................................................................................................... - 9 1.1.1. Pojetí veřejného rozpočtu ............................................................................. - 10 1.1.2. Rozpočtová skladba...................................................................................... - 13 1.1.3. Rozpočtový proces ....................................................................................... - 14 1.1.4. Rozpočtové zásady ....................................................................................... - 15 1.2. Mimorozpočtové fondy ....................................................................................... - 16 1.3. Rozpočty centrální úrovně................................................................................... - 17 1.3.1. Příjmy SR ..................................................................................................... - 18 1.3.2. Výdaje SR..................................................................................................... - 19 1.4. Rozpočty územní samosprávy ............................................................................. - 20 1.4.1. Předpoklady fungování územní samosprávy............................................... - 21 1.4.2. Kraje ............................................................................................................. - 23 2. Rozpočet města Prachatice ......................................................................................... - 26 2.1. Základní pojmy.................................................................................................... - 26 2.2. Klasifikace příjmů místních rozpočtů.................................................................. - 31 2.3. Výdaje místních rozpočtů.................................................................................... - 36 3. Analýza rozpočtu města Prachatice v letech .............................................................. - 41 2002 – 2008 .................................................................................................................... - 41 3.1. Analýza příjmů .................................................................................................... - 42 3.2. Analýza výdajů .................................................................................................... - 53 3.2.1. Analýza vybraných paragrafů rozpočtu města ............................................. - 54 Výsledky......................................................................................................................... - 71 4. Závěr........................................................................................................................... - 73 Seznam použité literatury ............................................................................................... - 75 Přílohy ............................................................................................................................ - 76 -
-5-
Úvod
Stát je definován jako organizované společenství lidí, kteří žijí trvale na určitém území. Pod vlivem kulturních, jazykových a dalších faktorů nebo i z potřeby lidí spolu blíže komunikovat vznikaly menší útvary v rámci státu. Tyto útvary postupem času získávaly v některých oblastech společenského života určitý stupeň nezávislosti na státu a vznikly samostatné územní celky. Existence samostatných územních celků je převážně důsledkem historického vývoje, ale lze nalézt i ekonomické argumenty. Jedním z ekonomických argumentů existence samostatných územních celků je hospodárnost a efektivnost při poskytování veřejných statků na místní úrovni. Předpokládá se, že místní orgány jsou lépe informováni o preferencích občanů a tudíž mohou statky, které jim poskytují lépe přizpůsobit jejich potřebám. Hlavním úkolem samostatných územních celků je zabezpečit zájmy svých občanů, poskytovat jim veřejné statky a vykonávat další jiné úkoly, které vyžadují finanční prostředky. K tomuto účelu potřebují územní samosprávy také finanční prostředky získat. Základem dobrého hospodaření každého územního samosprávního celku je dobře sestavený rozpočet a správné hospodaření s finančními prostředky. Diplomová práce je zaměřená na analýzu rozpočtu města Prachatice v letech 2002-2008. Cílem práce je zhodnotit, jak město Prachatice hospodařilo s finančními prostředky ve svém rozpočtu v letech 2002 – 2008. Zda nevykazovalo na konci rozpočtového období v jednotlivých letech příliš vysoké schodky, dále které příjmy jsou pro město významné a do kterých oblastí plynuly z rozpočtu města finanční prostředky. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První a druhá kapitola jsou zaměřeny teoreticky, třetí kapitola představuje praktickou část tj. podrobný rozbor rozpočtového hospodaření vybraného města. V první kapitole je charakterizována rozpočtová soustava v ČR. Tato kapitola obsahuje informace o rozpočtové soustavě, jako například co patří do rozpočtové soustavy, co to jsou veřejné rozpočty a mimorozpočtové fondy. V textu jsou podrobněji rozebrány funkce veřejného rozpočtu, rozpočtový proces a rozpočtová skladba. Součástí první kapitoly je popis státního rozpočtu jako nejdůležitější součásti soustavy veřejných rozpočtů. V závěru kapitoly jsou uvedeny základní informace o rozpočtech územní samosprávy. Druhá kapitola je věnována základním informacím o rozpočtu vybraného města, což je město Prachatice. V této kapitole jsou zmíněny informace o městě, o jeho působnosti
-6-
a o jeho orgánech. Tato kapitola dále obsahuje členění rozpočtových příjmů města a informace o výdajích rozpočtu města. Třetí kapitola obsahuje analýzu příjmů a výdajů rozpočtu města. Analýza vybraných výdajů a příjmů je provedena pomocí poměrového ukazatele na 1 obyvatele, s výjimkou výdajů na školství, která je provedena na žáka. Pro zjištění meziročních přírůstků nebo úbytků jednotlivých příjmů a výdajů je v analýze použit index růstu. Veškeré výsledné hodnoty jsou uvedeny v tabulkách s komentářem, který obsahuje důvody některých meziročních nárůstů nebo poklesů.
-7-
1. Obecná charakteristika rozpočtové soustavy ČR V České republice (dále jen „ČR“) rozpočtovou soustavu v současné době tvoří veřejné rozpočty a mimorozpočtové fondy. Jsou charakteristické tím, že jsou vytvářené, rozdělované a používané primárně na principu neekvivalence, nedobrovolnosti a nenávratnosti. Rozpočtová soustava je tvořená jak na centrální úrovni, tak na decentralizované úrovni. Decentralizovaná úroveň je v ČR tvořena dvoustupňovým systémem. Základní jednotkou dvoustupňového systému je obec, používá se i výraz místní samospráva. Vyšším, druhým stupněm jsou vyšší územní celky tj. kraje. Pod pojmem rozpočtová soustava se zpravidla rozumí: -
soustava peněžních fondů,
-
soustava vztahů mezi rozpočty,
-
soustava orgánů a institucí, které příslušné rozpočty sestavují.
V současné době do rozpočtové soustavy v ČR patří: a) soustava veřejných rozpočtů, kam patří: -
státní rozpočet,
-
rozpočty obcí a měst,
-
rozpočty krajů,
-
rozpočty příspěvkových organizací,
-
rozpočty dobrovolných svazků obcí,
-
rozpočty Regionálních rad regionů soudržnosti,
-
hospodaření organizačních složek, které jsou součástí rozpočtu státu, rozpočtu kraje či obce,
b) mimorozpočtové fondy:
1
-
státní fondy,
-
mimorozpočtové fondy měst a obcí,
-
mimorozpočtové fondy na úrovni krajů. 1
PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4 vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, 136 s.
-8-
Rozpočtovou soustavu je možno posuzovat z různých hledisek, z nichž nejčastější je hledisko finanční a institucionální. V podmínkách ČR převažuje posuzování z hlediska institucionálního. Toto hledisko znamená, že rozpočtová soustava je posuzována podle toho, které instituce s příslušnými finančními prostředky hospodaří a také odpovídají za jejich správné užití.
1. 1. Veřejné rozpočty Rozpočtovou soustavu tvoří veřejné rozpočty a mimorozpočtové fondy. Veřejný rozpočet je výsledkem rozpočtového procesu jako souboru rozhodnutí různých subjektů. Je důležitým nástrojem pro financování potřeb a úkolů státu i každé úrovně územní samosprávy. Slouží pro financování jejich úkolů, jejich potřeb a pro zabezpečování různých
veřejných
statků
pro
obyvatelstvo
prostřednictvím
veřejných
zakázek
u soukromého sektoru nebo prostřednictvím veřejnoprávních neziskových organizací. V ČR jsou veřejné rozpočty nejvýznamnější částí rozpočtové soustavy, protože jimi prochází největší objem finančních prostředků a podílí se významným způsobem na přerozdělování hrubého domácího produktu, a to nenávratným způsobem. V ČR v současné době soustavu veřejných rozpočtů tvoří: -
státní rozpočet,
-
rozpočty veřejných fondů,
-
rozpočty krajů,
-
rozpočty měst a obcí,
-
rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací.
Každý veřejný rozpočet je spojen s určitou vládní úrovní ve státě a mezi rozpočty jsou určité vztahy. Jedná se o pravidelné a nepravidelné přesuny finančních prostředků nejčastěji z rozpočtu státního do rozpočtů krajských úřadů a z rozpočtů krajských úřadů do rozpočtů měst, obcí a dobrovolných svazků obcí nebo jiných veřejnoprávních institucí. Může nastat i opačná situace, kdy se v malém množství přesouvají finanční prostředky z rozpočtů nižší vládní úrovně do rozpočtů vyšší vládní úrovně. Jedná se například o odvod v podobě úhrady sankčních poplatků. Každý veřejný rozpočet je relativně samostatný. Tato samostatnost spočívá ve velikosti příjmových zdrojů veřejného rozpočtu, kterou určuje zákon.
-9-
1.1.1. Pojetí veřejného rozpočtu Veřejný rozpočet vzniká jako peněžní fond z určených zdrojů. Využívá nenávratné příjmy a nenávratné výdaje. V některých případech využívá i návratné půjčky, poskytované zpravidla na neziskovém principu v rámci rozpočtové soustavy. Tyto návratné půjčky jsou bezúročné. Může také využít návratný zdroj od soukromého sektoru. V pojetí veřejného rozpočtu jako peněžního fondu nás zajímá kolik finančních prostředků se soustředilo do příslušného rozpočtu v daném rozpočtovém období. Veřejný rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán na principu nedobrovolnosti, nenávratnosti a neekvivalence tzn., že vychází z charakteru peněžních vztahů. Veřejný rozpočet jako bilance vychází z účetního hlediska. Bilancuje běžné příjmy a výdaje, které jsou zpravidla každoročně se opakující a kapitálové příjmy a výdaje, které jsou neopakující se, jednorázové. Příjmy jsou postupně připisovány na účet rozpočtu u bankovního ústavu a výdaje jsou postupně vydávány v průběhu rozpočtového období. V tomto pojetí musí být rozpočet vždy vyrovnán. Pokud nastane situace, že výdaje veřejného rozpočtu jsou větší než příjmy, a tak příjmy nestačí na krytí výdajů, musí se příjmy rozpočtu doplnit, aby se bilance vyrovnala. Z pojetí veřejného rozpočtu jako bilance lze vyvodit , že rozpočet muže být: -
vyrovnaný, pokud jsou příjmy rovny výdajům,
-
přebytkový, jestliže jsou příjmy větší než výdaje,
-
schodkový, jestliže jsou příjmy menší než výdaje.
Rozpočet by měl být na konci roku vyrovnaný. Pokud nastane situace, kdy vznikne na konci roku schodek rozpočtu, tak se musí tento schodek vždy vyrovnat. Na vyrovnání rozdílu se mohou použít rezervy z minulých let. Pokud tyto rezervy nejsou k dispozici, použijí se střednědobé nebo dlouhodobé návratné finanční prostředky. U státního rozpočtu se použijí na krytí schodku návratné finanční prostředky v podobě dluhopisů a na úrovni územní samosprávy se využije i střednědobý úvěr. Takovéto vyrovnání však způsobuje zadlužení, což zatěžuje budoucí rozpočtové výdaje, neboť jsou to návratné příjmy a musí se splatit jistina a úroky. Pokud nastane situace, kdy vznikne krátkodobý deficit rozpočtu, použijí se na krytí tohoto deficitu u státního rozpočtu státní pokladniční poukázky se splatností do jednoho roku. Pokud tato situace nastane u rozpočtů článků územní samosprávy, tak se na krytí tohoto krátkodobého deficitu použije krátkodobý bankovní úvěr, většinou kontokorentní.
- 10 -
Je důležité vnitřně členit rozpočet na běžnou bilanci a kapitálovou bilanci. Vnitřní členění rozpočtu je důležité pro účely rozpočtového plánování, jako je plánování finančně náročných investic ve veřejném sektoru a pro účely rozpočtových analýz, včetně analýz příčin schodkovosti. Veřejný rozpočet jako důležitý finanční plán plánuje na rozpočtové období tvorbu, rozdělení a užití veřejného rozpočtu. Pokud se jedná o státní rozpočet, tak musí nabýt podoby zákona. Veřejné rozpočty se sestavují na jedno rozpočtové období jako základní finanční plán a toto období je shodné s kalendářním rokem. Rozpočtové plánování využívá několika přístupů: •
shora – dolů,
•
zdola – nahoru,
•
obojí přístup.
V ČR se používá obojí přístup, tzn. nadřízený článek přijme rozpočtovou představu a nároky na další finanční prostředky, které mu předloží podřízený článek. Nadřízený článek může nárokům vyhovět nebo nevyhovět, a tudíž podřízenému článku doporučí přehodnotit návrh rozpočtu. Dochází k předkládání do té doby, než dojde k oboustranné shodě. Přístup shora – dolů znamená, že podřízeným institucím a organizacím nadřízený orgán stanoví rozpočtové parametry, podle nich míru daňové pravomoci pro získání daňových příjmů a výdajové finanční limity. Svůj návrh rozpočtu pak podřízené instituce a organizace sestavují na základě stanovených parametrů. Přístup zdola – nahoru znamená, že podřízené články nárokují u nadřízeného orgánu potřebné finanční prostředky podle svého sestaveného rozpočtu. Mezi náročnější, ale efektivnější způsoby rozpočtového plánování, které vyžadují kvalifikovaný rozpočtový management, se řadí: -
tvorba rozpočtu od nuly, tzv. rozpočtování s nulovou bází,
-
systém programového rozpočtování,
-
systém výkonového rozpočtování.
- 11 -
Rozpočtování s nulovou bází je způsob rozpočtového plánování, který je časově náročný, ale vede k vyšší efektivnosti. Tento způsob představuje z teoretického hlediska nejvhodnější přístup k tvorbě rozpočtu. Je nutné sestavit seznam všech cílů, které chce daný subjekt v daném rozpočtovém období realizovat. Poté se ke každé položce v seznamu určí náklady. Součet nákladů představuje celkový objem budoucích výdajů. Tento způsob umožňuje průběžnou kontrolu, odstraňuje nebezpečí duplicit a umožňuje hodnocení plnění rozpočtu. Systém programového rozpočtování představuje přístup, který je nejpokročilejším přístupem v rozpočtování, ale zároveň je velice pracný. Tento přístup vychází z účelnosti. Nejprve se musí definovat cíle a seřadit je podle jejich přínosu pro danou komunitu. Poté jsou cílům přiřazeny potřebné zdroje. Po přiřazení potřených zdrojů je možné provést kalkulaci efektivnosti. Tím se zjistí, které cíle daného subjektu jsou efektivní a dochází k vyřazení těch cílů, které mají nejmenší efektivnost. Systém výkonového rozpočtování je způsob, který se dá použít tehdy, když je možné u aktivit jednoznačně kvantifikovat objem výstupů. Finanční prostředky jsou alokovány činnostem daného subjektu podle toho, jaké jsou těmto činnostem přiřazeny cílové hodnoty výstupních indikátorů. Pro reálnost splnění sestaveného rozpočtu je důležitá kvalita rozpočtu. Výše odchylek skutečného hospodaření proti schválenému rozpočtu závisí na kvalitě odhadu příjmů, výdajů, výdajů na financování nových potřeb, předpokládané inflaci a jejím vlivu na příjmy, výdaje a nejistoty. Veřejný rozpočet je z institucionálního hlediska důležitým nástrojem řízení a politiky. Znamená to, že stát využívá k ovlivňování chodu ekonomiky, zejména k ovlivňování hospodářského růstu a zaměstnanosti, příjmy a výdaje státního rozpočtu. Z tohoto pohledu jsou díky veřejnému rozpočtu určovány aktivity, které budou nebo nebudou podporovány, protože to určuje právě struktura výdajů rozpočtu.
- 12 -
1.1.2. Rozpočtová skladba Třídění příjmů a výdajů v rozpočtové soustavě závazně upravuje rozpočtová skladba. Rozpočtová skladba vychází ze zásady jednotnosti rozpočtu, která vyžaduje, aby všechny rozpočty byly sestavovány jednotným způsobem a aby všechny finanční operace příslušného rozpočtu byly soustřeďovány do jednoho dokumentu. Rozpočtová skladba je v ČR platná od 1.1. 1997 a každoročně se novelizuje. Upravuje způsob třídění peněžních operací veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů státu, obcí, krajů i operací organizačních složek, kde jsou zřizovatelem obce a kraje a dobrovolných svazků obcí. Podle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 323/2002 Sb., s účinností od 1.1. 2003, ve znění pozdějších předpisů, se rozpočtová skladba nevztahuje na operace související s podnikatelskou činností subjektů územní samosprávy a na příspěvkové organizace zřizované státem, obcemi nebo kraji. Dále se nevztahuje na operace na účtech cizích prostředků, na účtech fondu kulturních a sociální potřeb, na účtech sdružených prostředků a jiných, které nemají charakter veřejných prostředků. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje, které mají charakter veřejných operací, tedy operací v rozpočtech a mimorozpočtových fondech, o kterých se rozhoduje veřejnou volbou. Rozpočtová skladba vychází celkem ze tří hledisek. Z hlediska organizačního, druhového a odvětvového. Využívá principu peněžních pohybů. Základním systémem třídění je druhové třídění, které se týká všech peněžních operací a je propojeno s účetnictvím. Veškeré finanční operace třídí do tří základních skupin, kterými jsou příjmy, výdaje a financování. Druhové třídění odlišuje třídy, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky příjmů a výdajů. Organizační hledisko, také se mu říká kapitolní, představuje odpovědnost správců kapitol. Z tohoto hlediska se veřejné rozpočty člení celkem na 41 základních kapitol, kde každý ústřední orgán má svou vlastní kapitolu. Toto třídění není povinné pro obce a kraje, ale je povinné pro státní rozpočet. Další třídění je odvětvové. Třídí operace podle účelu, na jaký jsou finanční prostředky vydávány. Existuje celkem 6 skupin, do kterých odvětvové třídění třídí výdaje: 1. – zemědělství a lesní hospodářství, 2. – průmysl a ostatní odvětví, 3. – služby pro obyvatelstvo, - 13 -
4. – sociální věci a politika zaměstnanosti, 5. – bezpečnost státu a právní ochrana, 6. – všeobecná veřejná správa a služby. 2
1.1.3. Rozpočtový proces Souhrn činností, které jsou nezbytné k řízení hospodaření územního samosprávného celku v daném rozpočtovém období, se označuje jako rozpočtový proces. Rozpočtový proces je delší, než samotný rozpočet jako základ finančního hospodaření obce, který se sestavuje v ČR na jeden kalendářní rok. Rozpočtový proces trvá 1,5 až 2 roky. Nejprve se musí provést analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období. Následuje sestavení návrhu rozpočtu a příprava podkladů pro tvorbu rozpočtu, kterou provádí výkonný orgán obce či kraje. Většinou se jedná o finanční odbor. Podkladem pro návrh rozpočtu je rozpočtový výhled, který je zpracován podrobně jako rozpočet. Návrh by měl vycházet z analýzy hospodaření alespoň dva roky zpět a musí obsahovat konkrétní požadavky jednotlivých vedoucích odborů, zastupitelů a požadavky svých organizací, které řídí. Po sestavení návrhu rozpočtu ho musí výkonný orgán projednat podle místních podmínek. Poté rozpočet schvaluje zastupitelstvo, které schvaluje závazné ukazatele a rozepisuje je podle podrobné rozpočtové skladby. Pro kontrolu plnění rozpočtu a jeho vyhodnocení během roku je důležité, aby rozpočet byl reálný, úplný a pravdivý. Výkonné orgány jako je finanční odbor a rada sestavují závěrečný účet, což je přehled o skutečném plnění. Nezbytnou součástí projednání závěrečného účtu je zpráva o přezkoumání hospodaření obce, či kraje za uplynulý rok. Krajský úřad přezkoumává hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí za uplynulý rok. Tuto kontrolu poskytuje krajský úřad zdarma v rámci své pracovní náplně. Každý subjekt žádá do 30. června příslušného kalendářního roku o přezkoumání hospodaření. Územní samosprávný celek nemusí vždy žádat krajský úřad o přezkoumání, může úřadu oznámit, že se rozhodl pro přezkoumání hospodaření od auditora. Pokud se zvolí kontrola prostřednictvím auditora, tak musí obec za tuto službu zaplatit. Součástí zprávy by měla být analýza faktorů, které ovlivnily plnění příjmů a výdajů. Další součástí by v návaznosti na tuto analýzu měl být návrh opatření, který by přispěl k omezení takových faktorů. Po
2
Zdroj: PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4 vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, 144 s.
- 14 -
projednání závěrečného účtu se provádí následná kontrola a aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu. Podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který byl novelizován zákonem č. 557/2004 Sb., ukládá obcím a krajům od roku 2001 povinnost sestavovat rozpočtový výhled. Do roku 2000 tuto povinnost územní samosprávné celky v ČR neměly. Zejména pro plánování investičních potřeb a analýzu možností využívání návratných finančních prostředků pro jejich financování je důležité uvažovat o finančních zdrojích a potřebách v delším časovém horizontu, než je pouze kalendářní rok. Toto umožňuje právě rozpočtový výhled. Je důležitý také pro sestavování umořovacího plánu. Jedná se o pomocný nástroj územního samosprávného celku, který slouží ke střednědobému finančnímu plánování rozvoje jeho hospodaření. Rozpočtový výhled se sestavuje alespoň ve čtyřech základních ukazatelích. Čtyři základní ukazatele se skládají z celkových příjmů, celkových výdajů, celkových pohledávek a celkových závazků. Zákon umožňuje územním samosprávným celkům sestavit výhled mnohem podrobněji, než jenom v těchto čtyřech ukazatelích.
1.1.4. Rozpočtové zásady Při sestavování rozpočtu je nutné dodržovat obecně platné rozpočtové zásady. Mezi tyto zásady patří: - zásada reálnosti rozpočtu, - zásada každoročního sestavování rozpočtu a jeho schvalování, - zásada jednotnosti rozpočtu, - zásada úplnosti rozpočtu, - zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu, - zásada publicity rozpočtu. Zásada reálnosti rozpočtu znamená, že jednotlivé druhy i velikost položek ve veřejném rozpočtu musí odpovídat reálné rozpočtové skladbě a konkrétním potřebám rozpočtu v příslušném roce v závislosti na reálných možnostech. Je nutné co nejpřesněji odhadnout reálnou velikost příjmů rozpočtu a v závislosti na to odhadnout výdaje rozpočtu. Nedodržení této zásady vede k nadhodnocení nebo podhodnocení příjmů a výdajů. Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu znamená, že v ČR se rozpočet sestavuje pravidelně vždy na jedno období, které se shoduje s kalendářním rokem. Tato
- 15 -
zásada má jednu nevýhodu. Nevýhoda spočívá v tom, že doba jednoho roku je relativně krátká doba na to, aby bylo možné do rozpočtu zahrnout některé dlouhodobé finančně nároční investice. Z tohoto důvodu se sestavuje rozpočtový výhled, který je na delší období, a to na 3 až 5 let. Zásada úplnosti vyžaduje, aby ve veřejném rozpočtu byly zahrnuty veškeré rozpočtové příjmy a výdaje, a to v plném rozsahu. Zahrnování rozpočtových příjmů a výdajů v plném rozsahu znamená bez odpočítání nákladů na jejich získání. Tento způsob, který se používá v ČR, se nazývá brutto způsob. Zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu znamená, že rozpočet by měl být v delším časovém období vyrovnaný. Obecně se dává přednost mít vždy vyrovnaný rozpočet. Je ale v pravomoci zastupitelstva, zda schválí rozpočet schodkový či nikoliv. Jestliže je nutné v krátkém období zajistit rychlý rozvoj určité oblasti, je dovoleno sestavit a schválit rozpočet jako schodkový. Schodkový rozpočet vede k zadluženosti obce. Problémem je, že schodek se musí vždy uhradit a tato úhrada je spojená zpravidla s budoucí generací. Zásada hospodárnosti a efektivnosti je úzce spojena s účelovým používáním veřejných prostředků. V podstatě tato zásada znamená, že výše výdajů je určena podle účelu, na který je vyčleněn určitý zdroj. Zásada publicity znamená, že občané, kterých se rozpočet týká, mají právo být seznámeni s rozpočtem a mají právo se k němu vyjádřit.
1.2. Mimorozpočtové fondy Mimorozpočtové fondy jsou součástí rozpočtové soustavy a spolu s veřejnými rozpočty ji tvoří. Jsou zpravidla účelové a každý státní mimorozpočtový fond je zřizován samostatným zákonem. Jejich hospodaření se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech. Mimorozpočtové fondy hospodaří s veřejnými prostředky a o hospodaření s těmito prostředky se rozhoduje veřejnou volbou. Na centralizované úrovni můžeme hovořit o státních fondech nebo o mimorozpočtových parafiskálních fondech. U mimorozpočtových fondů je, na rozdíl od veřejných rozpočtů zpravidla přísná, účelová vazba mezi určitými druhy příjmů a výdajů. U veřejných rozpočtů není v běžném rozpočtu,
- 16 -
až na výjimky, účelová vazba mezi příjmy a výdaji. Účelovou vazbu můžeme najít v kapitálovém rozpočtu, když se financují konkrétní investice. Přísná účelovost u mimorozpočtových fondů může vést k situaci, kdy je v některých případech nedostatek finančních prostředků na krytí potřeb a v některých případech přebývají. Přesun finančních prostředků mezi fondy nelze provést v průběhu rozpočtového období. Přesun lze provést až při schvalování rozpočtového hospodaření na další rok. V ČR dovolují rozpočtová pravidla krátkodobé investování přebývajících finančních prostředků. Finanční prostředky naspořené na konci rozpočtového období v mimorozpočtovém fondu lze převést do následujícího roku. Mezi mimorozpočtové fondy v ČR v současné době patří: -
státní mimorozpočtové fondy,
-
mimorozpočtové fondy na úrovni krajů,
-
mimorozpočtové fondy měst a obcí.
Mezi státní mimorozpočtové fondy patří: -
Státní fond životního prostředí,
-
Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie,
-
Státní fond dopravní infrastruktury,
-
Státní fond kultury,
-
Státní fond rozvoje bydlení,
-
Státní zemědělský intervenční fond.
Na základě zákona č. 250/2000 Sb., mohou územní samosprávné celky vytvářet a používat účelové a neúčelové mimorozpočtové fondy. Zastupitelstvo příslušného kraje, či obce rozhoduje o zřízení nebo zrušení takového mimorozpočtového fondu a schvaluje hospodaření s finančními prostředky.
1.3. Rozpočty centrální úrovně Nejvýznamnějším veřejným rozpočtem je státní rozpočet (dále jen SR) jako ústřední rozpočet. Nejvíce se podílí na nenávratném přerozdělování významné části hrubého domácího produktu přes rozpočtovou soustavu, neboť soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy. SR je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má
- 17 -
formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje parlament. Je spojován s hospodařením státu, protože vláda ho využívá k financování státních netržních činností. Státní rozpočet můžeme chápat jako: -
nejdůležitější bilanci státu,
-
centralizovaný peněžní fond,
-
finanční plán,
-
významný nástroj rozpočtové politiky.
1.3.1. Příjmy SR Příjmy SR můžeme z druhového hlediska rozdělit na běžné a kapitálové. Běžné příjmy mají většinou charakter pravidelně se opakujících příjmů. Jsou nejvýznamnější skupinou příjmů SR. Kapitálové příjmy jsou naopak nepravidelně se opakující příjmy. Celkem rozpočet tvoří podle druhového třídění 4 třídy, kterými jsou: 1. třída – daňové příjmy, 2. třída – nedaňové příjmy, 3. třída – kapitálové příjmy, 4. třída – přijaté dotace. Běžnou část rozpočtu tvoří daňové příjmy, nedaňové příjmy a přijaté běžné dotace. Tyto příjmy jsou nenávratné finanční zdroje pro SR. Největší skupinou z běžných příjmů, které se nejvíce podílejí na příjmech SR, tvoří daňové příjmy. Daňové příjmy dělíme na přímé daně a nepřímé daně. Mezi přímé daně patří daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty a majetkové daně jako daň z nemovitostí, silniční daň, dědická a darovací daň, daň z převodu nemovitostí. Nepřímé daně dělíme na univerzální, kam patří daň z přidané hodnoty a specifické, kam patří spotřební daně, dálniční poplatek, cla a ekologické daně. Daň z přidaného hodnoty tvoří největší část z daňových příjmů. Spotřební daně jsou druhé největší daňové příjmy. Další významné daňové příjmy jsou daň z příjmů fyzických a právnických osob. Méně významná je daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Nejmenší část daňových příjmů tvoří správní a soudní poplatky. Dalším významným daňovým příjmem je pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně pojistného na důchodové pojištění. Jestliže mezi daňové příjmy řadíme i příspěvky na sociální zabezpečení, tak se daňové příjmy podílí asi
- 18 -
94,95% na celkových příjmech SR. SR využívá i návratné finanční zdroje, kterými jsou například příjmy z emise státních dluhopisů, půjčky od jiných článků vládní úrovně nebo ze zahraničí. Mezi kapitálové příjmy SR se řadí například příjmy z prodeje státního majetku, příjmy z finančního investování apod.
1.3.2. Výdaje SR Výdaje SR stejně jako příjmy dělíme z druhového hlediska na výdaje běžné a kapitálové. Největší objem výdajů tvoří běžné výdaje, které jsou každoročně se opakující, i když v nestejné výši, ale mají setrvačný charakter. Z běžných výdajů jsou největší skupinou výdajů mandatorní výdaje, které vyplývají pro stát ze zákona. Jedná se o výdaje v oblasti sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění, důchodového pojištění a dalších sociálních dávek. Ze zákona vyplývá státu povinnost zabezpečit pro obyvatelstvo určité druhy veřejných statků, které jsou buď bezplatné nebo se za ně platí uživatelský poplatek. Výdaje státního rozpočtu neustále rostou a problémem je, že tempo růstu příjmů státního rozpočtu není tak rychlé, jako tempo růstu výdajů SR. To vede ke vzniku schodku SR, který se stal chronickým. Kapitálové výdaje se používají zejména na pořízení investic do veřejného sektoru. Jejich podíl na státním rozpočtu je velmi nízký. V minulých letech docházelo k mnoha úsporným opatřením ve výdajích, hlavně ke snižování kapitálových výdajů, a to z důvodu snahy snížit deficit SR. Ke snižování kapitálových výdajů docházelo hlavně z důvodu, že na těchto výdajích se šetří lépe, protože nejsou mandatorní. Významnou skupinou výdajů státního rozpočtu jsou transfery územním rozpočtům, které v posledních letech v souvislosti s decentralizací kompetencí ze státu na územní samosprávu rostou. Tyto dotace se dělí na účelové a neúčelové. Do rozpočtu územní samosprávy v současné době plynou ze státního rozpočtu dotace: -
obcím příspěvek k částečné úhradně výdajů spojených s výkonem státní správy, přenesené na obce,
-
obcím účelová dotace na dávky sociální péče,
- 19 -
-
obcím účelová dotace pro ústavy sociální péče,
-
obcím účelová dotace pro domovy důchodců,
-
obcím účelová dotace pro vybraná zdravotnická zařízení,
-
obcím účelová dotace na školství,
-
obcím na výkon zřizovatelských funkcí,
-
krajům příspěvek na výkon státní správy,
-
krajům dotace na dopravní obslužnost,
-
krajům na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedené z okresních úřadů,
-
obcím účelové dotace z kapitoly Všeobecné pokladní správy spravované MF ČR,
-
účelové kapitálové dotace na domy s pečovatelskou službou. 3
1.4. Rozpočty územní samosprávy V současné době v ČR existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. Tento dvoustupňový systém je tvořen základní jednotkou územní samosprávy, kterou představuje obec a druhým, vyšším stupněm, kterým je kraj. Kraj i obec musí plnit své úkoly vyplývající z přenesené a samostatné působnosti. K plnění těchto úkolů potřebují finanční prostředky. V rámci soustavy veřejných rozpočtů jsou i proto na úrovni územních samosprávních celků sestavovány rozpočty. Tyto rozpočty jsou označovány jako decentralizované rozpočty. Mezi decentralizované rozpočty v ČR patří: - rozpočty krajů, - rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti, - rozpočty měst a obcí, - rozpočty dobrovolných svazků obcí. Rozpočet kraje a obce obsahuje příjmy a výdaje, mající vztah k činnosti samosprávy, neboli k samostatné působnosti, ale i k výkonu státní správy v rámci přenesené působnosti. Dále obsahuje finanční vztahy k podnikatelským subjektům, jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, finanční vztahy k municipálnímu veřejnému sektoru, který zabezpečuje jak preferované veřejné statky v přenesené působnosti, tak regionální veřejné statky 3
PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4 vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008, 165 s.
- 20 -
v samostatné působnosti prostřednictvím veřejnoprávních neziskových organizací, které zřizují obce nebo kraje. Obsahuje i finanční vztahy k rozpočtové soustavě prostřednictvím dotací, finanční vztahy mezi rozpočtem obce a rozpočtem kraje, finanční vztahy k ostatním obcím, finanční vztahy k dobrovolným svazkům obcí, finanční vztahy mezi kraji a finanční vztahy k ostatním subjektům jako je peněžní ústav. Kraje i obce mají ve své pravomoci zřizovat příspěvkové organizace (dále jen PO) a organizační složky (dále jen OS). PO a OS zřizují k plnění svých úkolů. Zejména je zřizují k zabezpečení veřejně prospěšné činnosti a k hospodářskému využívání jejich majetku. PO i OS vznikají zřizovací listinou. OS vznikají rozhodnutím zastupitelstva územně samosprávního celku a nejsou účetní jednotkou, ale hospodaří jménem svého zřizovatele. PO se zřizují pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Musí se zapisovat do obchodního rejstříku. V pravomoci zastupitelstva obce či kraje je zřizovat podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů i mimorozpočtové fondy účelové i neúčelové. Účelové fondy jsou zřizovány nejčastěji. Tyto fondy sledují přímou vazbu na financování určitých potřeb. Mají zpravidla finanční vztah k územnímu rozpočtu. Není vhodné zřizovat mnoho mimorozpočtových fondů, protože omezuje volnost volených a výkonných orgánů v rozhodování o použití finančních prostředků podle okamžité situace, která se může v průběhu rozpočtového období měnit. To vede ke ztrátě přehlednosti a transparentnosti financování na úrovni územní samosprávy. Naspořené finanční prostředky na konci období lze převést do následujícího roku a tudíž nepropadají, což je výhodou mimorozpočtových fondů. U většiny obcí a krajů se setkáváme se specifickým fondem, kterým je fond rezerv a rozvoje. Tento fond využívá obec k vytváření prostředků na financování investic, případně na financování neplánovaných potřeb nebo na financování schodku rozpočtu obce.
1.4.1. Předpoklady fungování územní samosprávy Forma veřejné vlády a veřejné správy je územní samospráva, která umožňuje samostatné spravování věcí veřejných na území menším než je stát. Reprezentuje společenství občanů, jejich zájmy a preference. Realizuje samosprávu veřejných záležitostí, které se týkají daného společenství občanů. Rozhodování územní samosprávy je založeno na veřejné
- 21 -
volbě, která je realizována buď přímou volbou, kdy o zásadních otázkách v dané obci, či regionu rozhodují přímo občané nebo nepřímou volbou, která se používá nejčastěji a je založena na rozhodování prostřednictvím volených zástupců. Ve státě je třeba vytvořit ekonomické a legislativní předpoklady, aby mohla územní samospráva existovat a realizovat své funkce. Mezi ekonomické předpoklady patří sestavování vlastního rozpočtu, hospodaření podle něho a možnost získávání vlastních finančních prostředků. Dále mezi ekonomické předpoklady patří hlavně vlastnit majetek a v souladu s vlastnickým právem mít právo s tímto majetkem hospodařit. Legislativní předpoklady znamenají existenci zákonů, které určují vznik a postavení jednotlivých stupňů územní samosprávy a vymezují jejich působnost, autonomii, odpovědnost a pravomoci. Legislativa prostřednictvím zákonů upravuje vnitřní členění a organizaci, zejména vymezuje rozsah samostatné, přenesené působnosti, vymezuje i vzájemné vztahy státu a územních samospráv a mezi jednotlivými stupni územní samosprávy navzájem. Důležitý dokument, který potvrdil postavení územní samosprávy v Evropě, se nazývá Evropská charta místní samosprávy. Tento dokument byl přijat členskými státy Rady Evropy 15.10. 1985 ve Štrasburku a v platnost vstoupil 1.9. 1988. ČR ratifikovala tento dokument v roce 1992, v platnost vstoupil 1.9. 1999. Stát nemusí respektovat všechna ustanovení, ale musí vymezit ta, která respektovat nebude. Evropská charta místní samosprávy vymezuje ve svých článcích: -
pojem a rozsah místní samosprávy,
-
její ústavní a zákonné základy,
-
správní dozor nad činností místních společenství,
-
podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni,
-
finanční zdroje místních společenství,
-
právo místních společenství se sdružovat,
-
právní ochranu místní samosprávy. 4
4
PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. 1 vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007, 16 s.
- 22 -
1.4.2. Kraje Kraje v ČR reálně vznikly k 1.1. 2001 zákonem č. 347/1997 Sb., ústavní zákon o vytvoření výších územních samosprávných celků. V současné době existuje na našem území celkem 14 vyšších územních samosprávných celků. Kraj je veřejnoprávní korporace, která má pravomoc hospodařit podle vlastního rozpočtu, má vlastní příjmy a vlastní majetek. Kraj má pravomoc vystupovat v právních vztazích svým jménem a nese také odpovědnost, která vyplývá z těchto právních vztahů. Kraj má za úkol chránit veřejný zájem, pečuje o potřeby svých občanů a o rozvoj svého území. Kraje jako vyšší územní samosprávné celky vykonávají úkoly, které jsou v rámci jejich samostatné působnosti a úkoly, které jsou v rámci jejich přenesené působnosti. V rámci své samostatné působnosti zabezpečují celou řadu úkolů, týkajících se veřejných statků a veřejných služeb pro obyvatelstvo. V oblasti samostatné působnosti kraje neexistuje vztah podřízený a nadřízený vůči státu. Stát nesmí zasahovat do samostatné působnosti kraje s výjimkou porušení zákonnosti a ústavnosti krajem. Podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích do samostatné působnosti kraje patří například: -
rozpočet a závěrečný účet kraje,
-
hospodaření kraje,
-
peněžní fondy kraje,
-
příspěvkové organizace a organizační složky kraje,
-
program rozvoje kraje,
-
dopravní obslužnost na území kraje,
-
rozvoj cestovního ruchu,
-
ukládání pokut atd.
Do samostatné působnosti kraje dále na základě zvláštních zákonů patří například: -
péče o památky,
-
péče o školství,
-
odpadové hospodaření kraje,
-
ústavy sociální péče,
-
zřizování zdravotnické péče apod.
V rámci přenesené působnosti musí kraj plnit plnou řadu rozsáhlých úkolů. Tyto úkoly vykonává prostřednictvím veřejného sektoru, a to prostřednictvím OS a PO, které si kraj zřídil podle svého rozhodnutí.
- 23 -
V rámci přenesené působnosti provádí kraj například: -
zprostředkování osvojení a pěstounské péče,
-
výkon státní památkové péče,
-
vedení a zpracování evidence odpadů,
-
řízení prevence závažných havárií,
-
kontrola výkonu státní správy orgány obcí a metodická pomoc obcím apod.
Kraj spolupracuje s obcemi, ale nesmí zasahovat do jejich samostatné působnosti. Příjmy rozpočtů krajů mají charakter nenávratných příjmů. Z hlediska objemu a času lze příjmy kraje dělit na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou každoročně, pravidelně se opakující příjmy. Kapitálové jsou nepravidelné příjmy. Podle zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích patří mezi příjmy rozpočtu kraje: Návratné příjmy: -
výnosy daní nebo podíly na nich,
-
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
-
příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,
-
příjmy z hospodaření organizací, které kraj zřídil,
-
příjmy z vlastní správní činnosti a z výkonu státní správy,
-
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
-
přijaté příspěvky a peněžité dary,
-
ostatní.
Nenávratné příjmy -
návratné úvěrové prostředky,
-
návratné bezúročné finanční výpomoci na překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji ze státního rozpočtu nebo jiného kraje, případně i z rozpočtů obcí na území kraje.
Výdaje z rozpočtu kraje financují především: -
zabezpečení regionálních veřejných statků,
-
výkon státní správy,
-
opravy a údržbu, rekonstrukce a modernizace majetku ve vlastnictví kraje,
-
činnosti orgánů kraje v jeho samostatné působnosti,
- 24 -
-
pořízení nehmotného a hmotného majetku,
-
dotace do rozpočtů obcí na území kraje,
-
příspěvky na společnou činnost s ostatními subjekty,
-
transfery subjektům provádějícím veřejně prospěšné činnosti,
-
transfery neziskovým soukromoprávním nevládním organizacím, které zabezpečují veřejné služby,
-
transfery na podpory soukromého podnikání na území kraje,
-
splátky úvěrů a závazků z emise vlastních dluhopisů,
-
sankční pokuty,
-
ostatní.
- 25 -
2. Rozpočet města Prachatice Město Prachatice je součástí Jihočeského kraje a leží v jihozápadní příhraniční části České republiky. Město Prachatice je okresním městem a svou populační velikostí patří k menším okresním městům. Tvoří jej 8 katastrálních území - Prachatice, Staré Prachatice, Libínské Sedlo, Perlovice, Kahov, Oseky, Volovice, Stádla. Město Prachatice je okresním městem a představuje významné regionální centrum. Město Prachatice je založeno v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích.
2.1. Základní pojmy Obec je společenstvím občanů, žijících na vymezeném území. Je to veřejnoprávní korporace, která hospodaří podle svého rozpočtu, má své vlastní příjmy a svůj majetek. V hospodářských a finančních vztazích je obec právnická osoba s příslušnými právy a povinnostmi. Mezi hlavní úkoly, které musí obec plnit patří na předním místě úkoly ekonomické povahy. To znamená zajistit pro své občany veřejné statky v požadovaném množství, v požadované kvalitě a v požadovanou dobu. Stejně jako kraje i obce mají povinnost plnit úkoly ve své samostatné působnosti i v přenesené působnosti. Město Prachatice spravuje samostatně záležitosti, které jsou v zájmu občanů a v zájmu města. Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou působnost nebo o přenesenou působnost, tak platí, že se jedná vždy o samostatnou působnost. V rámci samostatné působnosti město vykonává činnosti, které jsou stanoveny zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích v § 84,85 a 102. Jedná se zejména o péči o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními zvyklostmi a místními předpoklady. Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích do samostatné působnosti města patří například: - hospodaření města, - rozpočet a závěrečný účet města, - peněžní fondy města, - místní policie, - ukládání pokut za správní delikty, - místní poplatky, - 26 -
- spolupráce s jinými obcemi, - vydávání obecně závazných vyhlášek obce, - program rozvoje územního obvodu obce apod. Obec vykonává také úkoly ve věcech vymezených přenesenou působností, které stanoví zvláštní zákony. V rámci přenesené působnosti plní obce výkon státní správy odlišným rozsahem. Všechny obce plní základní rozsah přenesené působnosti. Dále jsou zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností určeny obce, které plní přenesenou působnost v širším rozsahu. Tyto obce vykonávají státní správu v přenesené působnosti i pro obce, které spadají do jejích správního obvodu. Jedná se o pověřené obecný úřady a obce s rozšířenou působností. Město Prachatice plní v rámci přenesené působnosti úkoly v základním rozsahu. Dále působí jako obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. V základním rozsahu plní město Prachatice podle zákona úkoly jako například: -
vydávání nařízení obce,
-
péče o místní komunikace,
-
působí jako povodňový orgán,
-
projednává přestupky,
-
stará se o životní prostředí,
-
je povodňovým orgánem apod.
Jako obec s pověřeným obecním úřadem dále vykonává podle zákona například: -
zajištění voleb do Parlamentu ČR, do zastupitelstva kraje, do zastupitelstva obce a do Evropského parlamentu,
-
ochrana přírody apod.
Jako obec s rozšířenou působností vykonává například: -
evidenci obyvatel,
-
vydávání občanských průkazů, řidičských průkazů a cestovních dokladů,
-
vykonává státní správu lesů,
-
poskytuje dávky a sociální služby,
-
pečuje o staré a zdravotně postižené,
-
pečuje o nepřizpůsobivé občany apod.
- 27 -
Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích má město Prachatice pravomoc zřizovat příspěvkové organizace. Město Prachatice zřídilo tyto příspěvkové organizace: -
Městská knihovna,
-
Sportovní zařízení,
-
KIS Prachatice,
-
MŠ Prachatice,
-
ZŠ Zlatá stezka,
-
ZŠ Národní,
-
ZŠ Vodňanská.
Město dále zřídilo fondy, a to: - sociální fond, - fond bydlení, - fond skládky, - fond rezerv a rozvoje. Město má právo podnikat nebo se účastnit na podnikání právnických osob. Město Prachatice má majetkové účasti na podnikání právnických osob: - Technické služby Prachatice, s.r.o., - Městské lesy Prachatice, s.r.o., - Tepelné hospodářství Prachatice, s.r.o., - Městská správa domů a bytů Prachatice s.r.o., - Městské bytové družstvo Prachatice, - Léčebné centrum sv. Markéty, a.s., - Recyklace odpadů a skládky, a.s. Radomyšl. Mezi orgány města Prachatice patří zastupitelstvo města, starosta, rada města, městský úřad a zvláštní orgány. Zastupitelstvo je orgán, který samostatně spravuje město. Obec přihlíží k počtu obyvatel a k velikosti územního obvodu při sestavování počtu členů zastupitelstva. Ve městě Prachatice žije k roku 2008 celkem 11 686 trvale bydlících obyvatel, tudíž patří do skupiny od 10 000 do 50 000 obyvatel, kdy je zastupitelstvo tvořeno z 15 – 35 členů. Zastupitelstvo
- 28 -
města Prachatice tvoří 15 členů. Zastupitelstvo může zřídit jako své kontrolní a iniciativní orgány výbory, které plní úkoly uložené zastupitelstvem města. Tyto zřízené orgány odpovídají za svoji činnost zastupitelstvu. Město Prachatice zřídilo kontrolní a finanční výbory, které se musí zřizovat vždy a dále výbory Kahov, Podolí, Oseky a Stádla, Labínské Sedlo, Perlovice, Staré Prachatice, Ostrov a Městská Lhotka. Finanční výbor musí mít nejméně tři členy. V Prachaticích je tento výbor tvořen 5 členy, z toho jeden člen je předseda. Finanční výbor provádí například kontrolu hospodaření s finančními prostředky a s majetkem města. Kontrolní výbor musí mít také nejméně tři členy. V Prachaticích je tento výbor tvořen stejně jako finanční výbor 5 členy, z toho je jeden člen předsedou výboru. Tento výbor kontroluje usnesení zastupitelstva města a rady města. Zastupitelstvo volí ze svých členů starostu, který stojí v čele městského úřadu. Zastupuje město navenek a zpravidla svolává a řídí zasedání zastupitelstva města a rady města. 5 V době jeho nepřítomnosti ho zastupují místostarostové města. Místostarostové plní podle vzájemné dohody některé úkoly starosty a stejně jako starosta jsou za své činny odpovědni zastupitelstvu města. Starosta stojí v čele městského úřadu. Tento úřad je dále tvořen místostarosty, tajemníkem městského úřadu a zaměstnanci, kteří jsou zařazení do tohoto úřadu. Úřad plní úkoly, které mu uložilo v samostatné působnosti zastupitelstvo města. Pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti a vykonává přenesenou působnost. V přenesené působnosti vykonává v základním rozsahu věci svěřené obci. Působí jako obecní úřad s rozšířenou působností a jako pověřený obecní úřad, kde se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu. 6
5
Starosta odpovídá za informování veřejnosti, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti města, svěřených mu radou města, podepisuje společně s místostarostou právní předpisy města, jmenuje a odvolává tajemníka městského úřadu, a to se souhlasem ředitele krajského úřadu, odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření města a plní další úkoly stanovené zákonem a zvláštními zákony. 6 Tajemník je zaměstnancem města, kterého jmenuje starosta města a ředitel krajského úřadu. Je odpovědný za plnění úkolů městského úřadu v přenesené i samostatné působnosti. Tajemník zejména vykonává úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo města, rada města a starosta města. Dále zajišťuje plnění usnesení orgánů města, spolupracuje s úřadem práce v otázkách zaměstnanosti, plní úlohu statutárního orgánu zaměstnavatele podle pracovněprávních předpisů vůči zaměstnancům, zařazených do městského úřadu apod. Tajemník má poradní hlas a zúčastňuje se schůzí rady města a zasedání zastupitelstva města.
- 29 -
Městský úřad tvoří v Prachaticích odbory: -
kancelář starosty,
-
odbor vnitřních věcí,
-
odbor komunálních služeb a dopravy,
-
odbor stavebně správní a regionálního rozvoje,
-
odbor finanční,
-
odbor kultury, školství a cestovního ruchu,
-
odbor sociálních věcí,
-
odbor životního prostředí,
-
odbor živnostenský,
-
odbor investic,
Odbory se dále člení na oddělení. Dalším orgánem města je Rada města, která je výkonným orgánem obce. Je tvořená členy zvolenými z řad zastupitelů a starostou. Odpovídá zastupitelstvu města. V Prachaticích je městská rada složena ze 7 členů. Připravují návrhy pro jednání zastupitelstva města a zabezpečují plnění usnesení, která přijalo zastupitelstvo. Pro usnesení je zapotřebí přítomnosti nadpoloviční většiny všech jejích členů. 7 Rada města může zřizovat jako poradní a iniciativní orgány komise. V Prachaticích je zřízeno 9 komisí: komise životního prostředí, školská komise, komise dopravy, komise bytová, sociální, kulturní, povodňová komise, komise pro prevenci kriminality a jako zvláštní orgán s rozšířenou působností byla starostou jmenována komise pro sociálně právní ochranu dětí. Předpokladem dobrého hospodaření každé obce je dobře sestavený rozpočet. Při tvorbě rozpočtu se musí obec snažit co nejpřesněji odhadnout své reálné příjmy a z nich vyvozovat velikost a druhy svých výdajů s udáním jejich priorit v čase a v objemu. Rozpočty obcí lze dělit podle rozpočtových položek na běžné a kapitálové a podle délky rozpočtového období na jednoleté a střednědobé.
7
Rada města má za úkol například vydávat nařízení města, stanovit rozdělení pravomocí v městském úřadě, zabezpečovat hospodaření města podle schváleného rozpočtu, schvalovat organizační řád městského úřadu, plnit vůči organizačním složkám a právnickým osobám úkoly zřizovatele, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení městského úřadu apod.
- 30 -
V rozpočtech se soustřeďují příjmy obce, které získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě a příjmy, které získá na základě vlastní činnosti. Tyto příjmy se využívají na financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného sektoru územní samosprávy, nebo prostřednictvím soukromého sektoru. Příjmy, které se vztahují na financování investičních potřeb a přesahují období jednoho rozpočtového roku, se zachycují v kapitálovém rozpočtu, který slouží ke kumulaci zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv. Jsou zpravidla neopakovatelné a jednorázové. Výdaje běžného rozpočtu obce se týkají pravidelně se opakujících výdajů, zejména mandatorních, které jsou stanovené zákonem. Výdaje kapitálového rozpočtu nevychází z fixních částek na předem žádaný počet let, ale z rozložení a postupu jednotlivých projektů až do doby jejich dokončení. Odhady vždy musí zahrnovat celkové náklady projektu, náklady až do konce předchozího roku, celkové náklady do konce daného roku, očekávané výdaje v průběhu roku, na který se připravuje rozpočet, odhadované náklady na dokončení projektu, které vzniknou na konci roku, na který se připravuje rozpočet a identifikaci zdrojů, ze kterých se projekt bude financovat. Kapitálový rozpočet se člení podle příslušných investičních projektů a jeho cílem je cyklicky vyrovnaný rozpočet. V ČR se municipální rozpočty sestavují jako jednoleté, zahrnující běžné příjmy a výdaje i kapitálové příjmy a výdaje. Obcím je dovoleno sestavovat také střednědobé rozpočty, které jsou na tři až pět let a týkají se zpravidla kapitálových rozpočtů.
2.2. Klasifikace příjmů místních rozpočtů Předpokladem pro realizaci plánovaných výdajů města je důležité mít dostatečně vysoké a pravidelné příjmy do rozpočtu. Obecně platí, že je možno spotřebovávat jen takové množství finanční prostředků, kolik se jich do rozpočtu získá. Příjmy rozpočtu lze rozdělit na nenávratné a návratné příjmy. Mezi nenávratné příjmy, které jsou nejdůležitějším zdrojem financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru, patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a dotace. Tyto příjmy jsou založeny na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Nenávratné příjmy jsou příjmy, které po lokalizaci do rozpočtu obce zůstávají v rozpočtu a nemusí být přesunuty do jiného zdroje podle určitých pravidel, například po určité době. Návratné příjmy jsou spojeny
- 31 -
s povinností města je za určitých podmínek splatit. Rozpočet města je má pouze na určitou dobu svěřené. Do této skupiny patří zejména bankovní úvěry, což jsou vypůjčené finanční prostředky, které mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé a mohou kromě jiného být využity na krytí krátkodobého či dlouhodobého deficitu rozpočtu. Dále sem patří finanční prostředky získané za vydané a prodané cenné papíry. Návratné příjmy představují pro město zadluženost. Do rozpočtových příjmů patří také krátkodobé výpůjčky, které jsou neplánované v průběhu daného rozpočtového období a používají se zpravidla na překlenutí neplánovaného a krátkodobého nedostatku finančních prostředků. Příjmy dělíme také podle původu na vlastní a nevlastní. Vlastní příjmy vyplývají z výsledků hospodaření s vlastním majetkem a z daňového určení. Nevlastní příjmy jsou příjmy, které získává město ve formě transferů, resp. dotací z rozpočtů vyšších vládních úrovní. Dále můžeme příjmy rozlišovat podle toho, zda jsou běžné, pravidelně se opakující nebo kapitálové, nepravidelně se opakující. Mezi běžné příjmy města patří daňové příjmy, které tvoří největší podíl příjmů rozpočtu. Souhrnné označení v sobě zahrnuje jednak podíl na daních vybraných státem a podíl, který tvoří poplatky, vybírané přímo městem. Jedná se převážně o poplatky sankční, místní a správní. Daň z příjmů právnických osob, placená městem, má zvláštní postavení. Je účtována oboustranně městem na příjmech i výdajích, tím ale neovlivňuje výši použitelných zdrojů rozpočtu. Z daňových příjmů tvoří největší část daně. Pomocí daňové soustavy stát řídí výběr daní a stanoví zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní, jakým poměrem se na výnosu daní podílí město. Do příjmů města vstupují daně, které jsou buď výlučným příjmem města nebo jsou to sdílené daně. Část ze sdílených daní se do rozpočtu města rozpočítává stanoveným podílem odvozeným od počtu obyvatel a velikosti obce. Platí, čím menší obec, tím menší velikostní koeficient a nižší příjem daní na jednoho obyvatele. Mezi sdílené daně města Prachatice patří: a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, která se rozděluje mezi město a stát ze dvou hledisek. Jednak z celkových výnosů této daně se oddělí 1,5%, které se přidělí městu podle počtu pracovníků v provozovnách města a poté ze zbývající části je oddělen podíl obcí ve výši 21,4 %, který se - 32 -
rozpočítá v poměru počtu obyvatel k počtu obyvatel státu, upraveného velikostním koeficientem obce. b) daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti přešla od roku 2001 zákonem o rozpočtovém určení daní do daně sdílené z daní výlučných. Z vybrané částky v místě bydliště se oddělí 30 % výnosu daně do rozpočtu města, která je převedena do místního rozpočtu. Zbývající část se jako celostátní výnos rozdělí mezi město a stát s tím, že městu připadne podíl 21,4 %, který je rozdělen stejně jako všechny ostatní sdílené daně. Tuto daň platí fyzické osoby, které podnikají jako střední a drobní podnikatelé, a které měly ke dni jejich splatnosti na území města bydliště, a výnos daně z příjmů fyzických osob, které měly k poslednímu dni zdaňovacího období bydliště na území obce. Aby město mělo možnost pozitivně ovlivňovat jejich činnost a tím zlepšovat množství a úroveň poskytovaných služeb a získávat odpovídající daňový výnos do obecní poklady, je záměrně část výnosu daně z těchto příjmů směrována přímo do rozpočtu města. c) daň z příjmů právnických osob se podílí na příjmech rozpočtu města 21,54 % z celostátního hrubého výnosu daně. Výše podílů příslušné obce se vypočítá podle počtu obyvatel příslušné obce ve vztahu k celostátnímu počtu obyvatel. Pro město tvoří rozsáhlý a stabilní příjem. Snižující se sazba daně nevedla ke snižování celkového daňového výběru. Od roku 2003 se sazba této daně postupně snižovala. V roce 2004 se snížila sazba z výchozí sazby 31% na 28%, v roce 2005 na 26%, v roce 2006 na 24% a po daňové reformě v roce 2008 sazba daně z příjmů právnických osob klesla na 21%. I přes snižující se sazbu daně příjmy z této daně ve městě Prachatice rostly. d) daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů jsou příjmy, které nejméně přispívají do rozpočtu města. e) daň z přidané hodnoty se podílí na rozpočtu města 21,54 % z celostátního hrubého výnosu daně a je největším příjmem pro město ze sdílených daní. Má stabilní průběh. Růst této daně je téměř lineární. Pomáhá městu vyrovnávat potřebu finančních zdrojů vzhledem k výdajům. Reforma zákona o dani z přidané hodnoty, kdy řada zboží a služeb byla přesunuta ze snížené sazby daně do základní sazby daně, způsobila nárůst příjmů z této daně.
- 33 -
Výlučným příjmem města z daní jsou: a) daň z nemovitostí ležících v katastrálním území obvodu města. U této daně je příjemcem celého výnosu město, na jehož území se nemovitost nachází. Daňová reforma v roce 2007 rozšířila manipulační prostor městu a město může ovlivnit výši daně schválením přepočítávacího koeficientu, který schvaluje zastupitelstvo města obecně závaznou vyhláškou. b) daň z příjmů právnických osob placená městem. Výlučným příjmem státu jsou potom zbývající daně jako například daň silniční nebo spotřební daň. Další součástí daňových příjmů jsou poplatky, které jsou ve srovnání s daní v podstatě dobrovolné a představují důležitý zdroj příjmů města. Patří mezi jisté a pravidelné příjmy. Jejich velikost by měla být úměrná účelu, za který jsou placeny. Město Prachatice vybírá podle zákona č. 368/1992 Sb. a podle novely zákona č. 305/1997 Sb., a dalších zákonů : a) správní poplatky, které městu uhrazují část nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Město nemůže ovlivnit jejich výši, neboť tato výše je stanovena sazebníkem poplatků, který je přílohou zákona č. 85/1994 Sb. a jeho novelou zákonem č.273/1994 Sb. Správní poplatky jsou vybírány například za podání žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, vydání osvědčení o státním občanství, vydání loveckého lístku na dobu neurčitou, vydání občanského průkazu za poškozený apod. b) místní poplatky, které mají fakultativní charakter. To znamená, že podle zákona č. 565/1990 Sb., může město samo rozhodnout, které poplatky a v jaké výši bude vybírat. Místní poplatky město zavede obecně závaznou vyhláškou. Po zavedení místních poplatků jsou tyto poplatky pro obyvatele města závazné a pokud se jich týkají, musí je zaplatit ve stanovené výši a ve stanovené lhůtě. Místní poplatky tvoří ze všech poplatků, vybíraných městem, největší příjmy do rozpočtu města. Město Prachatice uplatňuje tyto místní poplatky: •
poplatek za komunální odpad, který se vybírá podle zákona o odpadech a platí ho všichni občané příslušné obce, ve výši stanovené obcí. Děti do 6 let jsou osvobozeny od tohoto poplatku, - 34 -
•
poplatek za užívání veřejného prostranství vybíraný za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí například umístění stavebních, prodejních a reklamních zařízení, zařízení cirkusů, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa apod.,
•
poplatek ze psů vybíraný z důvodů regulace celkového počtu psů, z důvodu přispívání na úhradu nákladů s udržováním čistoty ve městě, evidencí počtu psů a jejich zdravotním stavem. Tento poplatek platí fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem psa a platí ho v té obci, kde má vlastník trvalý pobyt. Poplatek činí maximální 1000 Kč za jednoho psa za rok,
•
poplatek z ubytovací kapacity, který se vybírá v místech soustředěného turistického ruchu z ubytovacích kapacit v zařízeních určených nebo sloužících k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které takovéto zařízení vlastní nebo právnické osoby, které mají k těmto zařízením právo hospodařit. Poplatek činí 2 Kč za den a lůžko,
•
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, jehož výše je různá podle umístění hracího přístroje,
•
poplatek ze vstupného vybíraný ze vstupného na sportovní, kulturní, prodejní akce a akce podobného charakteru. Výše poplatku je stanovena až do 20 % z celkové částky vybrané za vstupné.
c) sankční poplatky, které mají charakter správních poplatků a představují sankce společnosti za vliv na životní prostředí. Některé sankční poplatky jsou pravidelně se opakující (například poplatek za uložení odpadů). Jiné bývají nepravidelné, vznikající ve výjimečných situacích (například vypuštění odpadních vod z důvodu rekonstrukce místní čistírny odpadních vod apod.). Úplatné hospodaření s majetkem města v rámci rozpočtu vyjadřují nedaňové příjmy. Mezi tyto příjmy patří zejména úhrady nájemného z majetku města od společností, které s majetkem města hospodaří. Do těchto společností patří VaK a.s., Tepelné hospodářství Prachatice s.r.o., Technické služby Prachatice s.r.o., Městské lesy Prachatice s.r.o. a Sportovní zařízení města Prachatice s.r.o. Dalšími příjmy jsou pronájmy pozemků soukromníkům či firmám a nájemné od provozovatele skládky, které se dělí na dvě části. Dělí se na neinvestiční podíl, který se převádí do fondu skládky a vlastní nájemné, které
- 35 -
zůstává městu. Do těchto příjmů se promítají i úhrady od pojišťoven za pojistné škody. Převodem hospodářského výsledku vstupují do rozpočtu i výnosy z pronájmů bytů a nebytových prostor, které se účtují v hospodářské činnosti. Kapitálové příjmy jsou příjmy za zcizený majetek města. Tato operace je vždy nevratná. Kapitálové příjmy města Prachatice se skládají z prodeje pozemků, které tvoří největší část příjmů z kapitálových příjmů. Dále jsou kapitálové příjmy tvořeny příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí, příjmy z prodeje ostatního hmotného investičního majetku, dary na pořízení dlouhodobého majetku. Nejmenší podíl mají příjmy z prodeje akcií. Město přijímá několik druhů dotací. Dotace jsou nenávratné peněžní transfery ze státních nebo jiných veřejných zdrojů. Stát poskytuje městu základní dotace na částečnou úhradu činností, které vykonává za stát město. Zejména se jedná o úhradu nákladů na výkon státní zprávy, části nákladů na sociální dávky a na provoz školních zařízení. Do této kategorie se zařadily i dotace na mzdy pedagogických pracovníků v předškolních zařízeních a základních školách. Jedná se o dotace ze souhrnného vztahu ke státnímu rozpočtu a jsou uvolňovány měsíčně 1/12 z rozpočtové částky. Další skupinou dotací jsou účelové investiční dotace, poskytované na základě předem přesně známého požadavku nebo záměru, který musí být předem schválen příslušným orgánem a neinvestiční dotace, které jsou poskytovány v rámci různých dotačních programů a titulů. Jedná se o dotace, o které musí město žádat a musí splnit podmínky, které dotační programy předepisují.
2.3. Výdaje místních rozpočtů Z hlediska použití se výdaje rozdělují na běžné a kapitálové. K zajištění chodu města a údržby majetku města slouží běžné výdaje, které jsou největší skupinou výdajů z rozpočtu. Jde o každoročně se opakující výdaje. Zahrnují v sobě i obligatorní výdaje, neboli výdaje povinné ze zákona. Kapitálové výdaje slouží k rozvoji majetku města. Zvláštní postavení mají rekonstrukce a modernizace, které jsou na hranici mezi běžnými a kapitálovými výdaji, poněvadž zajišťují jak údržbu, tak současně rozvoj majetku. Výdaje se sledují ze dvou pohledů. Prvním je druhové třídění výdajů, které říká, jaké výdaje byly vynaloženy a druhým je účel vynaložených nákladů. Sleduje se pod označením „paragraf“, což umožňuje sledovat jednotlivé oblasti, na které jsou vynakládány výdaje.
- 36 -
Město Prachatice vynakládá výdaje na školství, zejména na provoz a údržbu budov mateřských a základních škol, za které má obec odpovědnost. Zbývající finanční prostředky tvoří neinvestiční náklady hrazené z grantů a úřadu práce. Investiční příspěvky jdou zejména na projektové dokumentace, rekonstrukce apod. Za základní školství je město odpovědno spolu s ústřední vládou, která odpovídá za platy učitelů, příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, učebnice a některé školní potřeby. V Prachaticích existují tři základní školy. Finanční prostředky z rozpočtu jsou čerpány dále na místní komunikace. Tyto výdaje v sobě zahrnují vynakládání finančních prostředků na běžnou údržbu komunikací, zimní údržbu komunikací, údržbu a doplňování vodorovného a svislého dopravního značení, nákup posypového materiálu, odstraňování vraků, přípravu staveb, pořizování projektové dokumentace, platby za nájemné za komunikace a investiční akce, jako například výstavba okružní křižovatky. Dále jsou poskytovány finanční prostředky na ostatní záležitosti pozemních komunikací, kam patří například výstavba cyklistických stezek, vybudování chodníků a parkovišť. Z rozpočtu města se čerpají finanční prostředky na vodní hospodářství, kam patří zejména zajištění pitné vody, kanalizace a úprava drobných vodních toků. V rámci zajištění pitné vody jsou finanční prostředky čerpány například na úhradu nákladů na nové vodoměry, nájmy vodovodu, drobné opravy a na údržbu majetku, rozbory vod, havárie na vodním potrubí apod. V rámci kanalizace jsou vynakládány finanční prostředky například na menší opravy dešťových kanalizací, šachet, poklopů, monitorování kanalizace kamerou, na zpracování projektové dokumentace na kanalizace v různých ulicích, opravy kanalizací apod. Dály jsou finanční prostředky z rozpočtu čerpány na běžnou údržbu a čištění vodních toků, nádrží, apod. Finanční prostředky plynou z rozpočtu města sociálně potřebným občanům. Jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc, příspěvek na zvláštní pomůcky, mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, na zakoupení, opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, na úpravu a provoz bezbariérového bytu, příspěvek na individuální dopravu a ostatní dávky zdravotně postiženým občanům. Další finanční prostředky jsou poskytovány v této oblasti na ostatní sociální péči a pomoc starým a zdravotně postiženým občanům, na ostatní sociální péči - 37 -
a pomoc dětem a mládeži, na ostatní sociální péči a pomoc rodinám a na komunitní plánování sociálních služeb. Další výdaje jsou vynakládány na kulturu a rekreaci, kam patří hlavně divadelní činnosti, kino, knihovna, činnost muzea a galerie, památky, sportovní zařízení v majetku města, dále pořízení, zachování a obnova hodnot národa a ostatní záležitosti kultury. Na provoz knihovny byly v jednotlivých letech určeny příspěvky z rozpočtu města. Zbytek navýšených výdajů byl kryt z Ministerstva kultury dotacemi na regionální funkce knihoven v rámci okresu Prachatice. Dotace byla poskytnuta prostřednictvím krajského úřadu a finančních prostředků na granty. Další výdaje plynuly do ostatních oblastí kultury, kam se zahrnuje příspěvek na provoz příspěvkové organizace KIS Prachatice, příspěvek na informační centra, divadla, Galerii Dolní Brána, Galerii O.H. Hajeka, obsluhu vyhlídkové věže kostela sv. Jakuba a od roku 2008 také na provoz Národního domu, který byl v tomto roce rekonstruován a uveden do provozu. Další výdaje plynuly na organizaci a zabezpečení akcí pořádaných městem Prachatice. Jedná se například o ples města, Koloshow, pálení čarodějnic, den veteránů, slavnosti Solné Zlaté Stezky, Motosprint a další. Finanční prostředky byly poskytnuty na pořízení vánočního osvětlení, opravy a běžnou údržbu kulturních zařízení. Je zde zahrnuto i financování vedení kroniky města. Finanční prostředky jsou čerpány také na bytové hospodářství jako například na správu bytového fondu, na správu různých objektů, na úhradu ztrát domu s pečovatelskou službou, na zhotovení bytových domů ve vlastnictví města, na výměnu oken, opravy fasád, rekonstrukce bytových jader panelových domů ve vlastnictví města apod. V rámci mandátní smlouvy s TS, s.r.o. jsou vynakládány z rozpočtu města finanční prostředky na opravy a běžnou údržbu rozvodů veřejného osvětlení a revizi veřejného osvětlení. Z rozpočtu jsou hrazeny také náklady za spotřebovanou elektrickou energii v osadách a ve městě. Dále jsou hrazeny opravy sloupů z důvodů dopravních nehod. Tyto náklady jsou částečně hrazeny z pojištění. Finanční prostředky jsou poskytovány také na úhradu nákladů spojených s výměnou starých lamp a v rámci investičních akcí dochází k vybudování nového osvětlení.
- 38 -
Město Prachatice má povinnost starat se o místní hřbitovy, tudíž vynakládá své finanční prostředky také na správu hřbitovů. Jedná se o hřbitov v Prachaticích a na Libínském Sedle. Z rozpočtu se hradí zejména náklady na správu a údržbu hřbitovů, elektrickou energii, odpady, vodu apod. Dále se provádí různé investiční akce, například rekonstrukce povrchu chodníků na hřbitovech. Výdaje z rozpočtu plynou také na územní plánování. Jedná se o výdaje na projektovou přípravu akcí vhodných pro čerpání dotací. Například regenerace panelových sídlišť, stavební úpravy sportovní haly, sportovní plochy na bruslení, cyklostezky apod. Dále finanční prostředky směřují na údržbu a aktualizace digitální technické mapy města a na krytí menších provozních potřeb, souvisejících s výkonem státní správy a s plněním úkolů v rámci samosprávy. Město se také stará o veřejnou zeleň ve městě. Výdaje v sobě zahrnují zejména údržbu živých plotů, sečení a odstraňování trávy, vysazování a péči o okrasnou zeleň, výstavbu a údržbu mobilních květináčů, prořezávky a tvarování vzrostlé zeleně, zalévání okrasné zeleně, kácení dřevin a stromů a další činnosti související s údržbou veřejné zeleně. Další finanční prostředky z rozpočtu plynou na komunální služby a územní rozvoj. Jedná se o výdaje například na vodné a stočné v místní kašně, fontánkách, na nákup, instalaci nebo výměnu odpadkových košů, na údržbu veřejných WC, opravy a nátěry laviček, nátěry zábradlí, opravy a instalaci zákazových a výstražných tabulek, zakrytí kašny v zimním období apod. Město má rovněž povinnost starat se o odpad. Výdaje z rozpočtu tedy plynou také na svoz a likvidaci odpadů a na úhradu poplatků za uložení odpadu na skládku. V průběhu jednotlivých let byly městem nakoupeny kontejnery na tříděný odpad. Výdaje plynuly také na stavbu přístřešků na kontejnery, na výstavbu nových ploch a likvidaci starých boxů, které jsou v havarijním stavu. Dále jsou finanční prostředky poskytovány na sběr nebezpečného odpadu. Z rozpočtu města je financována péče o bezpečnost a veřejný pořádek. Tato činnost je zabezpečována Městskou policií Prachatice s počtem 17 zaměstnanců. Prostředky jsou použity například na nákup a provoz kamerového systému ve městě, nákup nových
- 39 -
automobilů pro vykonávání činnosti policie apod. Dále je z rozpočtu financována také požární ochrana. Z rozpočtu města jsou rovněž financovány odměny uvolněných členů zastupitelstva města, odměny pro neuvolněné členy zastupitelstva a odměny za práci členů komisí a výborů. Prostředky jsou čerpány na místní správu v souladu s rozpočtem v jednotlivých položkách.
- 40 -
3. Analýza rozpočtu města Prachatice v letech 2002 – 2008 V posledních letech se stává, že nejen státní rozpočet ČR hospodaří se schodkem, ale i územní samosprávní celky nedokáží hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Zda město Prachatice správně hospodaří s finančními prostředky ve svém rozpočtu vzhledem k počtu svých obyvatel a zda nemá na konci rozpočtového období příliš velké schodky se zjistí analýzou rozpočtu. Tabulka č. 1 – Výsledek hospodaření města v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) Rok
2002 2003 -16 715 -7 324 Výsledek hospodaření Počet obyvatel 9 11 827 11 803 Na 1 obyvatele 10 -1,413 -0,621 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou 8
2004 27 071 11 789 2,296
2005 -11 166 11 743 -0,951
2006 20 282 11 716 1,731
2007 -15 802 11 712 -1,349
2008 -1 940 11 686 -0,166
Graf č. 1 – Výsledek hospodaření města v letech 2002 - 2008 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 -20 000
2,5 2 1,5 1 0,5 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
-0,5 -1 -1,5 -2
Výsledek hospodaření
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 1
V letech 2002 – 2008 město vykazovalo na konci rozpočtového období převážně schodky. Pouze v roce 2004 a 2006 město hospodařilo s finančními prostředky tak, že na konci rozpočtového období vykazoval výsledek hospodaření přebytek. V roce 2004 činil
8
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 10 Zdroj: Vlastní výpočet 9
- 41 -
přebytek na 1 obyvatele 2 296 Kč a v roce 2006 činil na 1 obyvatele 1 731 Kč. Nejvyšší schodek město vykázalo v roce 2002, kdy jeho výše na 1 obyvatele byla 1 413 Kč.
3.1. Analýza příjmů Město Prachatice v letech 2002 – 2008 získalo do svého rozpočtu celkem 2 205 438 000 Kč. V tomto období ve městě žilo průměrně 11 754 obyvatel. Průměrné příjmy byly tudíž 315 062 571 Kč, což na 1 obyvatele činilo 26 805 Kč. Příjmy bez daně obce v letech 2002 – 2008 byly ve výši 2 107 712 000 Kč. Průměrné příjmy v tomto období tak byly 301 101 714 Kč. Na 1 obyvatele činil příjem v tomto období 25 617 Kč. Tabulka č. 2 – Celkové příjmy rozpočtu města v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) Rok Příjmy 11
2002 2003 2004 226 547 324 926 342 528 219 751 316 231 323 228 Příjmy bez daně obce 12 Počet obyvatel 13 11 827 11 803 11 789 14 Na 1 obyvatele 18,580 26,792 27,418 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 296 741 280 567 11 743 23,829
2006 293 737 277 918 11 716 23,721
2007 342 864 326 444 11 712 27,873
2008 378 095 363 573 11 686 31,112
Nejvyšší příjmy rozpočtu města byly v roce 2008, kdy jejich výše na 1 obyvatele byla 31 112 Kč. Naopak nejnižší příjmy byly v roce 2002. V tomto roce příjem na 1 obyvatele činil 18 580 Kč. Výše celkových příjmů je ovlivněna jednotlivými položkami příjmové části rozpočtu, které jsou analyzovány níže. Tabulka č. 3 – Index růstu příjmů bez daně obce Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Příjmy 1,44 1,02 0,87 0,99 1,17 1,11 Na 1 obyvatele 1,44 1,02 0,87 1,00 1,18 1,12 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 2
Nejvyšší meziroční nárůst příjmů byl v roce 2003, kdy oproti roku 2002 vzrostly příjmy o 44 %. Tento růst způsobil jednak nárůst daňových příjmů a kapitálových příjmů v tomto roce, jednak město získalo vysoké dotace a z vlastních fondů převedlo do rozpočtu více 11
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice 13 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 14 Zdroj: Vlastní výpočet
12
- 42 -
finančních prostředků. Nejvyšší meziroční pokles příjmů byl v roce 2005, kdy příjmy z předchozího roku klesly o 13 %. Tento pokles byl způsoben poklesem nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a nízkými dotacemi, které v tomto roce město získalo. V období 2002 – 2008 byl průměrný meziroční přírůstek příjmů 1,10 % a na 1 obyvatele 1,11 %. Celkový průměrný meziroční přírůstek příjmů je ovlivněn zejména rokem 2003. Graf č. 2 – Celkové příjmy na jednoho obyvatele v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) 400 000 350 000
26,792
27,418
300 000
23,829
25
277 918
280 567
323 228
363 573
20 316 231
50 000
219 751
100 000
35 30
18,58
200 000 150 000
31,112
23,721
326 444
250 000
27,873
15 10 5 0
0 2002
2003
2004
2005
Příjmy bez daně obce
2006
2007
2008
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 2 Tabulka č. 4 – Struktura příjmů (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 Příjmy celkem 219 751 316 231 323 228 Z toho: daňové příjmy 82 069 92 042 99 962 nedaňové příjmy 55 427 31 260 35 788 kapitálové příjmy 3 234 23 071 21 373 dotace 76 650 164 928 152 350 převod z vlastních fondů 2 371 4 930 13 755 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 280 567
2006 277 918
2007 326 444
2008 363 573
112 308 33 909 15 689 104 120
110 064 36 764 26 453 94 516
119 569 41 362 13 656 138 559
129 971 42 743 14 869 155 530
14 541
10 121
13 298
20 460
Z tabulky č. 4 vyplývá, že na celkových příjmech se v jednotlivých letech nejvíce podílely daňové příjmy a dotace.
- 43 -
Tabulka č. 5 – Index růstu jednotlivých příjmů rozpočtu v letech 2002 – 2008 Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Daňové příjmy 1,12 1,09 1,12 0,98 1,09 1,09 Nedaňové příjmy 0,56 1,14 0,94 1,08 1,13 1,03 Kapitálové příjmy 7,13 0,92 0,73 1,69 0,52 1,09 Dotace 2,15 0,92 0,68 0,91 1,47 1,12 Převod z vlastních fondů 2,08 2,79 1,06 0,7 1,31 1,54 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 4
Daňové příjmy v průběhu sedmi let meziročně rostly v průměru o 1,08 %. Nejvyšší meziroční přírůstek daňových příjmů byl v roce 2003. Tehdy daňové příjmy vzrostly o 12 % oproti předchozímu roku. Naopak 2 % pokles zaznamenaly daňové příjmy v roce 2006. Nedaňové příjmy klesaly v průměru o 2%. Tento průměr je ovlivněn hlavně rokem 2003, kdy nedaňové příjmy klesly oproti předchozímu roku o rekordních 44 %. Do roku 2002 se do nedaňových příjmů započítával výběr stravného ve školních jídelnách. Od roku 2003 již není stravné součástí příjmů města, proto je patrný propad v těchto příjmech. V dalších letech se do nedaňových příjmů promítalo nájemné z majetku města od společností, které hospodaří s majetkem města, zejména od Městských lesů Prachatice s.r.o. Výrazný meziroční nárůst v roce 2007 byl způsoben zvýšením vodného a stočného městem, z čehož město získalo výší nájem od provozovatele VaK a.s. Zvýšení stočného a vodného se promítlo i do roku 2008. Kapitálové příjmy v průběhu sedmi let meziročně vzrůstaly o 2,01 %. Celkový průměrný meziroční růst kapitálových příjmů je ovlivněn rokem 2003. Ve větší míře město započalo s privatizací bytového fondu právě v roce 2003, proto je v tomto roce největší meziroční nárůst kapitálových příjmů. Od roku 2003 do roku 2006 se do kapitálových příjmů promítaly zejména finanční prostředky získané z prodeje bytových domů. Od roku 2007 se v kapitálových příjmem prodej bytových domů již tak neprojevoval. Od roku 2007 tvořily kapitálové příjmy hlavně příjmy z prodeje pozemků v průmyslové zóně, prodej pozemků zahrádkářské kolonii a drobným žadatelům. Od roku 2002 do roku 2008 se do daňových příjmů občas promítl i prodej majetku města.
- 44 -
Dotace meziročně vzrůstaly v průměru o 1,21 %. Nejvyšší meziroční nárůst byl v roce 2003. Tehdy vzrostly dotace o 2,15 % oproti předchozímu roku. Nejvyšší meziroční pokles byl u dotací v roce 2006. Finanční prostředky v rozpočtu města získané z převodu vlastních fondů meziročně vzrůstaly v průměru o 2,41 %. Průměr je ovlivněn rokem 2003 a 2004. Graf č. 3 – Struktura příjmů rozpočtu obce v letech 2002 - 2008 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 0% daňové příjmy
20% nedaňové příjmy
40%
60%
kapitálové příjmy
dotace
80%
100%
převod z vlastních fondů
Zdroj: Data z tabulky č. 4
V grafu č. 3 je zobrazeno složení příjmů rozpočtu města v letech 2002 – 2008, kde je vidět jak se měnila struktura příjmů v jednolitých letech. Na Celkových příjmech se nejvíce celkově podílely dotace, významným způsobem se podílely daňové příjmy a poté nedaňové příjmy. Kapitálové příjmy a příjmy z převodu z vlastních fondů nejsou pro město příliš významné příjmy. Tabulka č. 6 - Daňové příjmy rozpočtu města v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) Rok 2002 2003 15 Daňové příjmy 82 069 92 042 Počet obyvatel 16 11 827 11 803 17 Na 1 obyvatele 6,939 7,798 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2004 99 962 11 789 8,479
15
2005 112 308 11 743 9,564
2006 110 064 11 716 9,394
2007 119 569 11 712 10,209
2008 129 971 11 686 11,122
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 17 Zdroj: Vlastní výpočet
16
- 45 -
Daňové příjmy tvoří značnou část celkových příjmů rozpočtu města. Do daňových příjmů jsou započítány i příjmy z poplatků, které město vybírá. Poplatky se na celkových daňových příjmech podílely v průběhu sedmi let 16 % a zbylých 84 % tvořily daňové příjmy. Nejvyšší daňové příjmy město získalo v roce 2008, kdy na 1 obyvatele činily příjmy 11 122 Kč. V tomto roce poplatky tvořily 16,8 % a daňové příjmy 83,2 %. Naopak nejnižší daňové příjmy byly v roce 2002, kdy na 1 obyvatele byly příjmy ve výši 6 939 Kč. Poplatky tvořily z celkových daňových příjmů 12 % a zbylých 88 % tvořily daňové příjmy. Graf č. 4 – Daňové příjmy v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč)
2002
11,122
12 10
129 971
9,394
119 569
112 308
8,479
10,209
110 064
9,564
99 962
7,798
92 042
6,939
82 069
140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
8 6 4 2 0
2003
2004
2005
Daňové příjmy
2006
2007
2008
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 6 Tabulka č. 7 – Index růstu daňových příjmů Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 18 Daňové příjmy 1,12 1,09 1,12 0,98 1,09 1,09 Na 1 obyvatele 19 1,12 1,09 1,13 0,98 1,09 1,09 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 6
18 19
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: Vlastní výpočet
- 46 -
Tabulka č. 8 – Struktura daňových příjmů bez poplatků v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20 Příjmy 72 205 77 834 85 304 94 921 90 617 98 793 108 090 Na 1 obyvatele 21 6,105 6,594 7,236 8,083 7,734 8,435 9,250 Z toho: Daň z příjmů F.O. ze 16 578 18 279 19 520 20 996 20 878 23 373 21 435 závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů F.O. ze 8 843 9 469 12 103 13 035 6 096 6 608 9 282 Samostatné výděl. činnosti Daň z příjmů F.O. z 1 136 1 064 1 273 986 1 228 1 405 1 712 kapitálových výnosů Daň z příjmů P.O. 16 758 18 364 19 995 22 128 23 735 25 505 29 769 DPH 22 26 049 27 669 29 464 34 810 36 700 38 634 42 558 Daň z nemovitostí 2 841 2 989 2 949 2 966 2 980 3 268 3 324 Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice
Na daňových příjmech se nejvíce podílely příjmy z daně z přidané hodnoty, a to 38 %. Příjmy z této daně v letech 2002 – 2008 pouze rostly. V roce 2003 byl meziroční růst 6,5 % způsoben především reformou zákona o DPH. Tato reforma přesunula řadu zboží a služeb ze snížené sazby do základní sazby daně. Nejvyšší meziroční nárůst příjmů z DPH byl v roce 2005, kdy příjmy vzrostlo o 18 %. Růst příjmů z DPH je způsoben růstem ekonomiky, zvyšujícími se mzdami i investicemi a příznivými úrokovými sazbami úvěrů, což vedlo k nárůstu spotřeby. Významným způsobem se podílela na daňových příjmech daň z příjmů právnických osob (DPPO). Každoročně se zvyšující příjmy z této daně jsou důkazem, že snižující se sazba daně nevedla ke snižování celkového daňového výběru. DPPO průměrně meziročně rostla o 10 %. Významné jsou pro město také příjmy z daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti a funkčních požitků. Příjmy z této daně jsou závislé na pracovních příležitostí pro občany města a na vzrůstající mzdě. Příjmy z této daně rostly do roku 2007 lineárně. V roce 2008 byl pokles způsoben reformou daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních
20
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: Vlastní výpočet 22 DPH – Daň z přidané hodnoty
21
- 47 -
požitků, protože v roce 2007 byla reformou stanovena rovná daň 15 % a zvýšily se nezdanitelné částky. Příjem z daňového základu DPFO ze samostatné výdělečné činnosti je pro město také poměrně významný příjem. Daň z nemovitostí a příjem z DPFO z kapitálových výnosů pro město nemá příliš velký význam. Graf č. 5 – Daňové příjmy města bez poplatků vybírané městě v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) 120 000 100 000
6,594
6,105
7,236
8,435
9,250
10,000 8,000
108 090
98 793
90 617
85 304
77 834
20 000
72 205
40 000
7,734
6,000
60 000
94 921
80 000
8,083
4,000 2,000 0,000
0 2002
2003
2004
2005
Příjmy
2006
2007
2008
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 8
Daňové příjmy od roku 2002 do roku 2008 průměrně vzrůstaly na 1 obyvatele o 1,08 %. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenalo město v roce 2005, kdy příjmy vzrostly oproti předchozímu roku o 12 %. Naopak pokles daňových příjmů na 1 obyvatele byl v roce 2006, kdy příjmy klesly oproti předchozímu roku o 4 %. Graf č. 6 – Struktura daňových příjmů bez poplatků v letech 2002 – 2008 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 0%
20% Daň z Daň z Daň z Daň z DPH Daň z
40%
60%
příjmů F.O. ze záv. čin. a funkčních pož. příjmů F.O. ze sam. výděl. čin. příjmů F.O. z kapitálových výnosů příjmů P.O. nemovitostí
Zdroj: Data z tabulky č. 8
- 48 -
80%
100%
V grafu č. 6 je zobrazeno složení daňových příjmů bez poplatků, které město vybírá. Z grafu je poznat, jak se měnila struktura daňových příjmů v jednotlivých letech. Tabulka č. 9 – Poplatky v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) Rok 2002 Příjmy z poplatků 23 9 864 24 Na 1 obyvatele 0,834 Z toho: správní poplatky 1 959 na 1 obyvatele 0,166 sankční poplatky 1 687 na 1 obyvatele 0,143 místní poplatky 6 177 na 1 obyvatele 0,522 ostatní poplatky 41 na 1 obyvatele 0,003 Zdroj: viz poznámky pod čarou
2003 14 208 1,204
2004 14 658 1,243
2005 17 387 1,481
2006 19 447 1,660
2007 20 776 1,774
2008 21 881 1,872
5 153 0,437 1 670 0,141 6 792 0,576 593 0,050
5 739 0,487 1 570 0,133 6 807 0,577 542 0,046
7 158 0,610 2 519 0,215 6 995 0,596 715 0,061
7 911 0,675 3 361 0,287 7 669 0,655 506 0,043
8 958 0,765 3 367 0,287 7 747 0,661 704 0,060
9 370 0,802 3 730 0,319 7 837 0,671 944 0,081
Příjmy z poplatků, které město vybírá od roku 2002 do roku 2008 celkově každý rok rostly. Příjmy z poplatků přispěly do rozpočtu města za sedm let celkem 118 131 Kč. Jejich průměrná každoroční výše tak činila 16 876 Kč. Od jednoho obyvatele města se tudíž vybralo do rozpočtu města za sedm let 10 064 Kč. Každoročně každý občan zaplatil městu v rámci poplatků průměrně 1 438 Kč. Graf č. 7 – Příjmy rozpočtu města z poplatků v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) 25 000 1,481
15 000
1,243
14 658
2003
2004
17 387
14 208
9 864
5 000
19 447
0,834
10 000
1,872
21 881
1,204
1,774
20 776
20 000
1,660
0 2002
2005
Příjmy
2006
2007
2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
2008
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 9 23 24
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: Vlastní výpočet
- 49 -
Tabulka č. 10 – Index růstu příjmů z poplatků města v letech 2002 – 2008 Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Příjmy 1,44 1,03 1,19 1,12 1,07 1,05 Na 1 obyvatele 1,44 1,03 1,19 1,12 0,07 1,06 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 9
Příjmy z poplatků každý rok rostly. V období sedmi let vzrostly průměrně každý rok o 15 %. Tento průměrný meziroční nárůst příjmů z poplatků byl ovlivněn zejména rokem 2003, kdy příjmy vzrostlo o 44 %. Na tomto růstu se nejvíce podílel meziroční nárůst příjmů ze správních poplatků a z ostatních poplatků. Tabulka č. 11 – Index růstu poplatků města v letech 2002 – 2008 Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Správní poplatky 2,63 1,11 1,25 1,11 1,13 1,05 Na 1 obyvatele 2,63 1,11 1,25 1,11 1,13 1,05 Sankční poplatky 0,99 0,94 1,60 1,33 1,002 1,11 Na 1 obyvatele 0,99 0,94 1,62 1,33 1,00 1,11 Místní poplatky 1,10 1,002 1,03 1,10 1,01 1,01 Na 1 obyvatele 1,10 1,001 1,03 1,10 0,01 1,02 Ostatní poplatky 14,5 0,91 1,32 0,71 1,39 1,34 Na 1 obyvatele 16,7 0,92 1,33 0,70 1,40 1,35 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 10
Příjmy z místních poplatků jsou sice nejvyšší, ale jejich průměrný meziroční růst je naopak nejnižší. Průměrný meziroční přírůstek příjmy z místních poplatků je 4 %. Správní poplatky v uvedeném období průměrně vzrůstaly každý rok o 38 % a sankční poplatky o 16 %. Ostatní poplatky přispívají do rozpočtu města nejméně, ale v průběhu sedmi let byla jejich průměrná meziroční změna nejvyšší. V průměru každý rok tyto příjmy vzrůstaly téměř čtyřnásobně.
- 50 -
Graf č. 8 – Struktura poplatků města na 1 obyvatele v letech 2002 – 2008 (v Kč) 3
81
61
576
577
596
655
661
671
141
133
215
287
287
319
437
487
610
675
765
802
2003
2004
2005
2006
2007
2008
522
143 166
2002
60
46
50
Správní poplatky
Sankční poplatky
43
Místní poplatky
Ostatní poplatky
Zdroj: Data z tabulky č. 9
Z grafu č. 8 je zřejmé, že největší podíl na příjmech z poplatků mají místní poplatky. Z místních poplatků se během sedmi let do rozpočtu města vybralo celkem 50 024 000 Kč. Průměrně tak rozpočet získal každý rok 7 146 286 Kč. Od jednoho obyvatele město během sedmi let získalo z místních poplatků 4 258 Kč. Na každý rok připadá průměrně na 1 obyvatele 608 Kč. Druhou největší skupinou z celkových poplatků, která přispěla do příjmů rozpočtu nejvíce, jsou správní poplatky. V rámci správních poplatků se během sedmi let do rozpočtu města získalo celkem 46 248 000 Kč. Průměrně každý rok město získalo 6 606 857 Kč. Od jednoho obyvatele se tak za sedm let vybralo 3 942 Kč, což průměrně činní na obyvatele 563 Kč. Třetí největší skupinou jsou sankční poplatky. Od roku 2002 do roku 2008 se vybralo v rámci sankčních poplatků celkem 17 904 000 Kč. Průměrně tak na každý rok připadá 2 557 714 Kč. Jeden obyvatel města zaplatil v rámci sankčních poplatků během sedmiletého období 1 525 Kč. V průměru město vybralo od jednoho obyvatele 218 Kč. Tabulka č. 12 – Dotace (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 25 Příjmy 76 650 164 928 151 225 Počet obyvatel 26 11 827 11 803 11 789 27 Na 1 obyvatele 6,481 13,973 12,828 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou 25
2005 102 756 11 743 8,750
2006 94 034 11 716 8,026
2007 138 559 11 712 11,830
2008 155 530 11 686 13,309
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 27 Zdroj: Vlastní výpočet 26
- 51 -
Dotace tvoří největší skupinu příjmů v rozpočtu města. V průběhu sedmi let město získalo celkově dotace ve výši 883 682 000 Kč, což průměrně na jeden rok dělá 126 240 286 Kč. Na Jednoho obyvatele město získalo v období od roku 2002 do roku 2008 celkem 75 197 Kč. Na jednoho obyvatele tudíž město každý rok získalo průměrně 10 742 Kč. Graf č. 9 – Dotace města na jednoho obyvatele (v tis. Kč)
13,973
13,309 11,830
12,828 8,750
14 10
8,026
8 151 225
102 756
94 034
138 559
2003
2004
2005
2006
2007
155 530
164 928
2002
16 12
6,481
76 650
180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
6 4 2 0
Příjmy
2008
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 12 Tabulka č. 13 – Index růstu dotací v letech 2002 – 2008 Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Dotace 2,15 0,92 0,68 0,92 1,47 1,12 Na 1 obyvatele 2,16 0,92 0,68 0,92 1,47 1,13 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 12
Dotace získává město zejména na výkon státní správy v přenesené působnosti a na výplatu sociálních dávek. Největší meziroční nárůst dotací byl v roce 2003. Hlavním důvodem byla reforma státní správy v roce 2002, která rozšířila přenesenou působnost města. Z důvodu rozšíření přenesené působnosti město získalo od státu na výkon této působnosti na 1 obyvatele 13 973 Kč. Další významný meziroční nárůst dotací byl v roce 2006 a 2007, který byl způsoben další reformou, která rozšířila povinnost města v rámci výplat sociálních dávek, čímž vzrostl objem dotací.
- 52 -
3.2. Analýza výdajů Celkové výdaje rozpočtu města od roku 2002 do roku 2008 dosáhly výše 2 211 032 000 Kč. Průměrně každý rok město vydalo z rozpočtu 315 861 714 Kč. V tomto období ve městě žilo průměrně 11 754 obyvatel, výdaje na 1 obyvatele činily 26 873 Kč. Tabulka č. 14 – Celkové výdaje města (v tis. Kč) Rok 2002 2003 28 Výdaje 243 262 332 250 Z toho: běžné výdaje 172 814 241 736 kapitálové výdaje 70 448 90 514 29 Počet obyvatel 11 827 11 803 Na 1 obyvatele 30 20,568 28,150 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2004 315 457
2005 307 907
2006 273 455
2007 358 666
2008 380 035
245 581 69 876 11 789 26,759
194 832 113 075 11 743 26,220
206 835 66 620 11 716 23,340
249 240 109 426 11 712 30,624
275 592 104 443 11 686 32,521
Graf č. 10 – Celkové výdaje města v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) 30,624 26,220 307 907
2
3
4
Výdaje
23,340 273 455
315 457
1
332 250
20,568
5
308 035
26,759
32,521
358 666
28,150
243 262
400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
6
7
35,000 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0,000
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulka č. 14 Tabulka č. 15 – Index růstu celkových výdajů v letech 2002 – 2008 Rok Celkové výdaje Na 1 obyvatele
2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 1,37 0,95 0,98 0,89 1,31 1,06 1,37 0,95 0,98 0,89 1,31 1,06
Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 1
28
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 30 Zdroj: Vlastní výpočet 29
- 53 -
3.2.1. Analýza vybraných paragrafů rozpočtu města Výdaje z rozpočtu je možné sledovat ze dvou pohledů, a to z pohledu druhového třídění nebo z pohledu tzv. paragrafů. Podle druhového třídění, které je dáno číslem položky, se sleduje, které výdaje byly vynaloženy (služby, spotřeba materiálu apod.). Pod označením paragrafů se sledují výdaje podle účelu, na který byly použity, tzv., že umožňuje sledovat jednotlivé oblasti, do kterých plynou finanční prostředky z rozpočtu města. Tabulka č. 16 – Výdaje na vodní hospodářství (v tis. Kč) Rok Výdaje 31 Počet obyvatel 32
2004 15 213 11 789 1,290
2005 47 799 11 743 4,070
2006 8 737 11 716 0,746
2007 18 806 11 712 1,606
2008 9 066 11 686 0,776
1 119 7 708 3 971 0,095 0,653 0,337 11 270 12 514 10 673 0,953 1,060 0,905 1 082 721 569 Údržba vodních toků Na 1 obyvatele 0,091 0,061 0,048 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2 370 0,202 44 761 3,811 668 0,057
3 547 0,303 4 579 0,391 611 0,052
876 0,075 17 328 1,480 602 0,051
6 574 0,563 1 592 0,136 900 0,077
Výdaje na obyvatele 33
Z toho: Pitná voda Na 1 obyvatele Kanalizace Na 1 obyvatele
2002 13 471 11 827 1,139
2003 20 943 11 803 1,774
Vodní hospodářství si vyžádalo v průběhu sedmi let celkem 134 035 Kč. Průměrně se z rozpočtu města vydalo každý rok na vodní hospodářství 19 147 Kč. Nejvyšší výdaje byly v roce 2005, kdy výdaje na 1 obyvatele byly ve výši 4 070 Kč. Nejnižší výdaje na vodní hospodářství byly v roce 2006. V roce 2006 činily výdaje na 1 obyvatele 746 Kč. Tabulka č. 17 - Index růstu vodního hospodářství v letech 2002 – 2008 Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje 1,55 0,73 3,14 0,18 2,15 0,48 Výdaje na 1 1,56 0,73 3,16 0,18 2,15 0,48 obyvatele Z toho: Pitná voda 6,89 0,52 0,59 1,50 0,25 7,50 Na 1 obyvatele 6,87 0,52 0,60 1,50 0,25 7,51 Kanalizace 1,11 0,85 4,19 0,10 3,78 0,09 Na 1 obyvatele 1,11 0,85 4,21 0,10 3,79 0,09 Údržba vodních 0,67 0,83 1,17 0,91 0,99 1,50 toků 0,67 0,79 1,19 0,91 0,98 1,51 Na 1 obyvatele Zdroj:Různé zdroje viz poznámky pod čarou 31
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 33 Zdroj: Vlastní výpočet 32
- 54 -
Výdaje na vodní hospodářství v průběhu sedmi let průměrně meziročně rostly o 37 %. Ve sledovaném období se na tomto meziročním růstu výdajů nejvíce podílel rok 2003, 2005 a rok 2007. Z toho nejvyšší meziroční průměrný růst mají výdaje na pitnou vodu, poté výdaje na kanalizace a na konec výdaje na údržbu vodních toků. Nejvyšší meziroční nárůst výdajů v rámci vodního hospodářství byl v roce 2005. Tento růst byl způsoben zejména vysokými výdaji na kanalizace v tomto roce a vysokými výdaji na údržbu vodních toků. Významný meziroční růst výdajů byl také v roce 2007. Tento růst byl způsoben zejména vysokými výdaji na kanalizace. V rámci kanalizace se v tomto roce vydaly finanční prostředky jednak na pravidelnou údržbu kanalizací a jednak na zpracování projektové dokumentace na kanalizaci v určených ulicích. Dále došlo k výměně kalových čerpadel a byla provedena investiční akce místního parku – řešení úpravy odvodnění. Meziroční nárůst výdajů byl významný také v roce 2003, kdy výdaje oproti předchozímu roku vzrostly o 55 %. Nárůst výdajů byl v tomto roce způsoben především použitím finančních prostředků na zajištění pitné vody. Graf č. 11– Struktura výdajů na vodní hospodářství na 1 obyvatele v letech 2002 – 2008 (v Kč)
91 100%
48
57
52
51
1 060 953
905
391 3 811
1 480
40%
563 653
20% 0%
77 136
80% 60%
61
95 2002
Pitná voda
2003
337 2004
Kanalizace
303 202 2005
75 2006
2007
2008
Údržba vodních toků
Zdroj: Data z tabulky č. 16
V rámci vodního hospodářství se nejvíce finančních prostředků spotřebovalo na kanalizace. Za sedm let se vydalo z rozpočtu města v rámci kanalizace celkem na 1 obyvatele 8 736 Kč. Průměrně město vydalo každý rok na 1 obyvatele 1 248 Kč. Druhou největší skupinu, která tvoří výdaje v rámci vodního hospodářství, je zajištění pitné vody. Na pitnou vodu se spotřebovalo během sedmi let celkem na 1 obyvatele 2 228 Kč. Průměrně každý rok stálo město zajištění pitné vody na 1 obyvatele 318 Kč. Nejméně finančních prostředků si vyžádala údržba vodních toků, která od roku 2002 do roku 2008 - 55 -
celkem spotřebovala na 1 obyvatele 437 Kč. Průměrně každý rok město vydalo z rozpočtu na 1 obyvatele v rámci údržby vodních toků 62 Kč. Tabulka č. 18 – Výdaje na komunální odpad (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 34 Výdaje 6 022 6 217 7 749 Počet obyvatel 35 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 1 0,509 0,527 0,635 obyvatele 36 Z toho: Sběr a svoz 1 121 1 132 911 komunálního odpadu 0,095 0,096 0,077 Na 1 obyvatele Sběr a svoz 481 141 886 ostatního odpadu 0,041 0,035 0,075 Na 1 obyvatele Využívání a 229 332 335 zneškodňování 0,019 0,028 0,029 Na 1 obyvatele Ostatní náklady na 4 191 4 339 5 358 odpad 0,354 0,368 0,454 Na 1 obyvatele Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 8 298 11 743
2006 8 997 11 716
2007 12 258 11 712
2008 21 074 11 686
0,707
0,768
1,047
1,803
957
1 074
1 094
1 172
0,081
0,092
0,093
0,100
2 009
1 677
3 111
2 051
0,171
0,143
0,266
0,176
395
241
244
250
0,035
0,020
0,021
0,021
4 937
6 005
7 809
17 601
0,420
0,513
0,667
1,506
Finanční prostředky potřebné na komunální odpad od roku 2002 do roku 2008 pouze rostly. Výdaje na komunální odpad v daném období celkově činily 49 541 Kč. Průměrně město vydalo ze svého rozpočtu každý rok 7 077 Kč, což na 1 obyvatele činní 857 Kč. Nejvyšší výdaje na komunální odpad byly v roce 2008, kdy jejich výše na 1 obyvatele byla 1 803 Kč. Nejnižší výdaje na komunální odpad byly naopak v roce 2002, kdy jejich výše na 1 obyvatele činila 509 Kč.
34
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 36 Zdroj: Vlastní výpočet 35
- 56 -
Tabulka č. 19 – Index růstu výdajů na komunální odpad v letech 2002 - 2008 Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje 1,03 1,20 1,11 1,08 1,36 1,72 Výdaje na 1 1,04 1,20 1,11 1,09 1,36 1,72 obyvatele Z toho: Sběr a svoz 1,01 0,80 1,05 1,12 1,02 1,07 komunálního odpadu Na 1 obyvatele 1,01 0,80 1,05 1,14 1,01 1,08 Sběr a svoz 0,86 2,14 2,27 0,83 1,86 0,66 ostatního odpadu Na 1 obyvatele 0,85 2,14 2,28 0,84 1,86 0,66 Využívání a 1,45 1,01 1,18 0,61 1,01 1,03 zneškodňování Na 1 obyvatele 1,47 1,04 1,21 0,57 1,05 1,00 Ostatní náklady na 1,04 1,23 0,92 1,22 1,30 2,25 odpad Na 1 obyvatele 1,04 1,23 0,93 1,22 1,30 2,34 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 18
V roce 2007 a v roce 2008 výdaje na komunální odpad výrazně vzrostly. V roce 2007 vzrostly výdaje oproti předchozímu roku o 36 % a v roce 2008 oproti roku 2007 o 72%. Tento nárůst byl způsoben především růstem výdajů v oblasti sběru a svozu ostatního odpadu. Jednalo se jednak o nákup nových kontejnerů na tříděný odpad a jednak o výstavbu přístřešků na kontejnery. V roce 2007 město mělo celkem 167 ks kontejnerů na tříděný odpad. O rok později, v roce 2008, přikoupilo dalších 16 kontejnerů. Nákup kontejnerů na tříděný odpad se městu vyplatil. Občané ve městě odpad třídí a tím přispívají životnímu prostředí a zároveň přispívají do rozpočtu město. Město v roce 2008 získalo za tříděný odpad celkem 781 585 Kč.
- 57 -
Graf č. 12 – Struktura výdajů na komunální odpad na 1 obyvatele (v Kč) 354
368
420
454
35 19 41 95
2002
28 35 96
29 75 77
2003
2004
21
20
171
143
266
81
92
93
2005
Sběr a svoz komunálního odpadu Využívání a zneškodňování
2006
1 506
667
513
2007
21 176 100
2008
Sběr a svoz ostatního odpadu Ostatní náklady na odpad
Zdroj: Data z tabulky č. 18
V průběhu sedmi let město vydalo na sběr a svoz komunálního odpadu na 1 obyvatele 634 Kč. Průměrně město vydalo každý rok na 1 obyvatele 91 Kč. Na sběr a svoz ostatního odpadu město od roku 2002 do roku 2008 vydalo z rozpočtu na 1 obyvatele celkem 907 Kč, tudíž průměrně každý rok vydalo na 1 obyvatele 130 Kč. Nejméně finančních prostředků bylo z rozpočtu vydáno na využívání a zneškodňování odpadu. V této oblasti bylo spotřebováno během sedmi let na 1 obyvatele 165 Kč. Průměrně tak bylo vydáno z rozpočtu každý rok na 1 obyvatele 24 Kč. Nejvíce finančních prostředků bylo vydáno na ostatní náklady na odpad. Během sedmi let se vydalo z rozpočtu na 1 obyvatele 4 287 Kč. Průměrně každý rok město během tohoto období vydalo na 1 obyvatele 612 Kč. Tabulka č. 20 – Výdaje na kulturu (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 37 Výdaje 7 882 12 590 12 499 Počet obyvatel 38 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 0,666 1,067 1,060 obyvatele 39 Z toho: Knihovna 1 350 5 528 5 732 0,114 0,468 0,486 Na 1 obyvatele Ostatní záležitosti 6 532 7 062 6 767 kultury 0,552 0,598 0,574 Na 1 obyvatele Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
37
2005 13 696 11 743
2006 15 125 11 716
2007 29 017 11 712
2008 29 830 11 686
1,166
1,291
2,476
2,553
5 953 0,507
6 029 0,515
6 422 0,547
6 637 0,568
7 743
9 096
22 595
23 193
0,659
0,776
1,929
1,985
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 39 Zdroj: Vlastní výpočet 38
- 58 -
Na kulturu město vydalo z rozpočtu během sedmi let celkem 120 639 000 Kč. Průměrně si oblast kultury každý rok vyžádala 17 234 142 Kč. Na 1 obyvatele se od roku 2002 do roku 2008 celkem spotřebovalo 10 279 Kč, což průměrně každý rok znamená na 1 obyvatele 1 468 Kč. Značnou část na celkových výdajích v oblasti kultury mají výdaje na knihovnu. Výdaje na knihovnu od roku 2002 až 2008 celkově činily 37 651 000 Kč. Průměrně tak každý rok vydalo město 5 379 000 Kč, což průměrně na 1 obyvatele činí 458 Kč. Tabulka č. 21 – Index růstu výdajů na kulturu Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje 1,60 0,99 1,10 1,10 1,92 1,03 Výdaje na 1 1,60 0,99 1,10 1,11 1,92 1,03 obyvatele Z toho: Knihovna 4,09 1,04 1,04 1,01 1,07 1,03 Na 1 obyvatele 4,11 1,04 1,04 1,02 1,06 1,04 Ostatní záležitosti 1,08 0,96 1,14 1,17 2,48 1,03 kultury Na 1 obyvatele 1,08 0,96 1,15 1,18 2,49 1,03 Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 20
Výdaje na kulturu průměrně každý rok rostly o 29 %. Výdaje v jednotlivých letech byly použity zejména na provoz příspěvkové organizace KIS Prachatice, na organizaci a zabezpečení akcí pořádaných městem. Nejvyšší meziroční nárůst výdajů byl v roce 2007, kdy oproti předchozímu roku vzrostly výdaje o 92 %. Nárůst výdajů v tomto roce byl způsoben především významnou akcí, kterou byla rekonstrukce víceúčelového kulturního zařízení národního domu. Tato rekonstrukce pokračovala i v roce 2008, kdy byla ukončena a zařízení bylo uvedeno do provozu. Výdaje na knihovnu v průběhu sedmi let pozvolna pouze rostly. Výdaje každý rok vzrůstaly zejména z důvodu zvyšování nároků na provoz knihovny, a to jak z důvodu zvyšování se počtu čtenářů, tak z důvodu nákupu nových knih.
- 59 -
1 985
776 515
568
659 507
1 929
574 486
547
598 468
114
552
Graf č. 13 – Výdaje na kulturu na 1 obyvatele v letech 2002 – 2008 (v Kč)
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Knihovna
Ostatní záležitosti kultury
Zdroj: Data z tabulky č. 20
Na provoz knihovny město vydalo ze svého rozpočtu v průběhu sedmi let na 1 obyvatele celkem 3 205 Kč, což v průměru znamená každý rok 457 Kč na 1 obyvatele. Na ostatní záležitosti kultury bylo vynaloženo od roku 2002 do roku 2008 celkem 7 073 Kč na 1 obyvatele. Průměrně si tak ostatní záležitosti kultury vyžádaly každý rok na 1 obyvatele 1 010 Kč. Tabulka č. 22 – Výdaje na pozemní komunikace (v tis. Kč) Rok Výdaje 40 Počet obyvatel 41 Výdaje na 1 obyvatele 42 Z toho: Výdaje na silnice Na 1 obyvatele Ostatní záležitosti pozemní komunikace
2002 18 203 11 827
2003 28 091 11 803
2004 27 547 11 789
2005 25 688 11 743
2006 27 843 11 716
2007 38 014 11 712
2008 32 688 11 686
1,539
2,380
2,337
2,188
2,376
3,246
2,797
18 082 1,529
25 140 2,130
27 486 2,331
20 116 1,713
25 683 2,192
23 575 2,013
14 237 1,218
0,121
2,951
0,061
5,572
2,160
14,439
18,451
0,006
0,457
0,194
1,233
1,579
0,010 0,250 Na 1 obyvatele Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
Od roku 2002 do roku 2008 se z rozpočtu města vydalo celkem 198 074 000 Kč na pozemní komunikace. Průměrně pozemní komunikace spotřebovaly každý rok 28 296 286 Kč. Velikost výdajů na pozemní komunikace je ovlivněna mimo jiné také klimatickými podmínkami. Špatné zimní období může způsobit značné poruchy pozemních komunikací, 40
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 42 Zdroj: Vlastní výpočet 41
- 60 -
které se musí následně opravit. Dále velikost výdajů závisí na rozhodnutí města, zda provede určité rekonstrukce například chodníků, určitých částí silnic nebo provede výstavbu kruhové křižovatky apod. Tabulka č. 23. – Index růstu výdajů na pozemní komunikace Rok Výdaje Výdaje na 1 obyvatele Z toho: Výdaje na silnice Na 1 obyvatele
2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 1,54 0,98 0,93 1,08 1,37 0,86 1,55
0,98
0,94
1,09
1,37
0,86
1,39 1,39
1,09 1,09
0,73 0,73
1,28 1,28
0,92 0,92
0,60 0,61
24,39
0,02
91,34
0,39
6,68
1,28
25,00 0,02 Na 1 obyvatele Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 22
79,17
0,41
6,36
1,28
Ostatní záležitosti pozemní komunikace
Největší meziroční nárůst výdajů na pozemní komunikace byl v roce 2003. Z oblasti pozemní komunikace měla v tomto roce vysoký meziroční nárůst výdajů také oblast silnic a ostatní záležitosti pozemní komunikace. Meziroční nárůst výdajů na pozemní komunikace byly zaznamenány také v roce 2007. Tento nárůst výdajů zapříčinil zejména nárůst výdajů na ostatní záležitosti pozemní komunikace, které byly způsobeny hlavně zrekonstruováním dětského dopravního hřiště, údržbou cyklotras, vybudováním nových parkovišť a nových chodníků v rámci výstavby veřejného koupaliště Hulák a v rámci výstavby kruhové křižovatky. Graf č. 14 – Výdaje na pozemní komunikace na 1 obyvatele v letech 2002 – 2008 (v Kč)
250
6
475
194
1 233 1 579
10 1 529 2002
2 130
2 331
2003
2004
Výdaje na silnice
1 713 2005
2 192
2 013
2006
2007
Ostatní záležitosti pozemní komunikace
Zdroj: Data z tabulky č. 22
- 61 -
1 218 2008
Město vydalo z rozpočtu na pozemní komunikace v průběhu sedmi let celkem na 1 obyvatele 13 126 Kč. Průměrně tak pozemní komunikace spotřebovaly každý rok na 1 obyvatele 1 875 Kč. Ostatní záležitosti pozemní komunikace potřebovaly finanční prostředky celkem ve výši 3 747 na 1 obyvatele, což průměrně na 1 rok v uvedeném období činní na 1 obyvatele 535 Kč. Tabulka č. 24 – Výdaje na sociální dávky (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 43 Výdaje 14 372 26 330 28 229 Počet obyvatel 44 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 1,215 2,231 2,395 obyvatele 45 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 30 277 11 743
2006 31 990 11 716
2007 61 027 11 712
2008 88 024 11 686
2,578
2,730
5,211
7,532
Finanční prostředky poskytované z rozpočtu města na sociální dávky ve městě Prachatice v jednotlivých letech pouze rostly. V průběhu sedmi let město vydalo celkem 280 249 000 Kč na sociální dávky. Na jednoho obyvatele města tak město vynaložilo z rozpočtu v uvedeném období celkem 23 892 Kč. Nejvyšší výdaje na sociální dávky byly v roce 2008. Naopak nejnižší v roce 2002. Tabulka č. 25 – Index růstu sociálních dávek Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje 1,83 1,07 1,07 1,06 1,91 1,44 Výdaje na 1 1,84 1,07 1,08 1,06 1,91 1,45 obyvatele Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 24
Výdaje na sociální dávky v průběhu sedmi let průměrně rostly každý rok o 25 %. Tento průměr je ovlivněn především rokem 2003, kdy výdaje vzrostly o 83 % oproti předchozímu roku.
43
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 45 Zdroj: Vlastní výpočet 44
- 62 -
Graf č. 15 – Výdaje na sociální dávky (v tis. Kč) 100 000
8,000 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000
7,532
80 000
2,730
2005
2006
Výdaje na sociální dávky
61 027
2004
2,578 31 990
28 229
2003
1,215
2002
2,395
26 330
0
14 372
20 000
2,231
30 277
40 000
88 024
5,211
60 000
2007
2008
Na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 24 Tabulka č. 26 – Výdaje na veřejné osvětlení (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 Výdaje 46 2 435 1 905 2 726 47 Počet obyvatel 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 1 0,206 0,161 0,231 obyvatele 48 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 2 998 11 743
2006 3 625 11 716
2007 3 837 11 712
2008 3 239 11 686
0,255
0,309
0,328
0,277
Z rozpočtu města byly v průběhu sedmi let poskytnuty finanční prostředky na veřejné osvětlení ve výši 20 765 000 Kč. Průměrně město vydalo každý rok na veřejné osvětlení 2 966 429 Kč. Na 1 obyvatele město vydalo z rozpočtu v průběhu sedmi let celkem 3 737 Kč, tudíž průměrně každý rok město spotřebovalo na 1 obyvatele 534 Kč. Výdaje na veřejné osvětlení od roku 2002 do roku 2008 pozvolna rostly. Zvyšování výdajů bylo způsobeno zvyšováním cen za elektrickou energie a vybudováním nového veřejného osvětlení. Tabulka č. 27 – Index růstu výdajů na veřejné osvětlení Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje 0,78 1,43 1,10 1,21 1,06 0,84 Výdaje na 1 0,78 1,43 1,10 1,21 1,06 0,84 obyvatele Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 26
46
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 48 Zdroj: Vlastní výpočet 47
- 63 -
Nejvyšší meziroční nárůst výdajů byl v roce 2004. Meziroční nárůsty výdajů v jednotlivých letech jsou způsobeny především použitím finančních prostředků z rozpočtu města na vybudování nového veřejného osvětlení. V roce 2007 bylo vybudováno nové veřejné osvětlení v rámci regenerace sídliště ve výši 163 000 Kč a v blízkosti nové kruhové křižovatky ve městě ve výši 984 000Kč. V roce 2008 město vybudovalo také nové veřejné osvětlení v blízkosti další nové kruhové křižovatky ve městě, a to ve výši 573 000 Kč, což je oproti roku 2007 menší investice, proto je meziroční pokles v roce 2008. Graf č. 16 – Výdaje na veřejné osvětlení (v tis. Kč) 0,309 0,231
0,350
0,328 0,277
0,255
0,206
0,300 0,250 0,150
3 239
3 837
3 625
2 726
1 905
2 998
0,200 0,161
2 435
4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
0,100 0,050 0,000
2002
2003
2004
2005
Výdaje na veřejné osvětlení
2006
2007
2008
Výdaje na 1 obyvatele
Zdroj: Data z tabulky č. 26 Tabulka č. 28 – Výdaje na veřejnou zeleň (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 49 Výdaje 6 653 5 487 5 490 Počet obyvatel 50 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 1 0,563 0,465 0,466 obyvatele 51 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 5 371 11 743
2006 6 491 11 716
2007 6 857 11 712
2008 7 559 11 686
0,457
0,554
0,585
0,647
Město vydalo z rozpočtu města v průběhu sedmi let finanční prostředky na veřejnou zeleň celkem ve výši 43 908 000 Kč. Průměrně tak město vydalo z rozpočtu každý rok 6 275 Kč. Na 1 obyvatele město průměrně každý rok vynaložilo 534 Kč v rámci veřejné zeleně. Nejvyšší výdaje na veřejnou zeleň byly v roce 2008. Nejnižší výdaje naopak v roce 2005.
49
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 51 Zdroj: Vlastní výpočet 50
- 64 -
Velikost výdajů na veřejnou zeleň závistí na rozhodnutí města. Kromě pravidelného sečení trávy, úklidu města a stříhání živých plotů, rozhodnutí města spočívá v tom, zda bude v letním období zkrášlovat veřejná místa květinovými výsadbami, zda bude rozšiřovat veřejnou zeleň výsadbou nových stromků ve městě apod. Tabulka č. 29 – Index růstu výdajů na veřejnou zeleň Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje 0,82 1,00 0,98 1,21 1,06 1,10 Výdaje na 1 0,83 1,00 0,98 1,21 1,06 1,11 obyvatele Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 28
Největší meziroční nárůst výdajů na veřejnou zeleň byl v roce 2006, kdy výdaje vzrostly oproti předchozímu roku o 21%. Naopak pokles výdajů byl zaznamenán v roce 2003 a v roce 2005. V roce 2003 výdaje klesly o 18 % oproti roku 2002 a v roce 2005 o 2 % oproti předchozímu roku. Průměrně každý rok výdaje rostly o 2 %. Graf č. 17 – Výdaje na veřejnou zeleň v letech 2002 – 2008 (v Kč) 8 000 7 000
0,647 0,554
0,563
6 000
0,465
0,466
0,585
0,600
0,457
0,500 0,400 7 559
6 491
5 371
5 490
6 653
2 000
5 487
4 000
6 857
5 000 3 000
0,700
0,300 0,200
1 000
0,100
0
0,000 2002
2003
2004
2005
Výdaje na veřejnou zeleň
Zdroj: Data z tabulky č. 28
- 65 -
2006
2007
2008
Výdaje na 1 obyvatele
Tabulka č. 30 – Výdaje na školství (v tis. Kč) Rok 2002 2003 Předškolní zařízení Výdaje 52 4 286 17 173 53 Počet žáků 442 436 Výdaje na 1 9,697 39,388 žáka 54 Základní školy Výdaje 55 48 704 48 063 Počet žáků 56 1 362 1 320 Výdaje na 1 35,759 36,391 žáka 57 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2004
2005
2006
2007
2008
18 380 462
6 863 453
7 878 439
5 290 454
5 710 469
39,784
15,150
17,945
11,652
12,175
49 524 1 271
15 607 1 225
18 852 1 152
19 991 1 138
21 218 1 106
38,965
12,740
16,365
17,568
19,184
Od roku 2002 do roku 2008 město poskytlo do oblasti školství celkem 287 512 000 Kč. Průměrně tak každý rok stálo město školství 41 073 143 Kč. Z toho celkové výdaje na předškolní zařízení spotřebovalo z rozpočtu v průběhu sedmi let 65 580 000. Každý rok stálo město předškolní zařízení průměrně 9 368 575 Kč. Počet žáků předškolního zařízení v uvedeném období je 3 155. Průměrně mělo předškolní zařízen každý rok 451 žáků. Nejvyšší výdaje na 1 žáka předškolního zařízení byly v roce 2004. Nejnižší výdaje na 1 žáka byly v roce 2002. Na základní školy se vydalo z rozpočtu města v průběhu sedmi let celkem 221 932 000 Kč, což znamená, že město průměrně vydalo každý rok na základní školy 31 704 571 Kč. V uvedeném období navštěvovalo základní školy celkem 8 574 žáků. Průměrně každý rok navštěvovalo základní školy 1 225 žáků. Nejvyšší výdaje na žáka základní školy byly v roce 2004 a naopak nejnižší v roce 2005. Tabulka č. 31 – Index růstu výdajů na školství Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Předškolní zařízení Výdaje 4,01 1,07 0,37 1,15 0,67 1,08 Výdaje na 1 žáka 4,06 1,01 0,38 1,18 0,65 1,04 Základní školy Počet žáků 0,99 1,03 0,32 1,21 1,06 1,06 1,01 1,07 0,33 1,28 1,07 1,09 Výdaje na 1 žáka Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 30
52
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice 54 Zdroj: Vlastní výpočet 55 Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice 56 Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice 57 Zdroj: Vlastní výpočet
53
- 66 -
Výdaje na předškolní zařízení v průběhu let 2002 až 2008 z 67 % meziročně vzrůstaly. Nejvyšší meziroční nárůst výdajů na předškolní zařízení byl v roce 2003. Výrazný meziroční pokles výdajů na předškolní zařízení byl v roce 2005. Výdaje na základní školy ve městě také z 67 % meziročně vzrůstaly. Nejvyšší meziroční nárůst výdajů byl v roce 2006. Výrazný meziroční pokles výdajů na základní školy byl také stejně jako u předškolního zařízení v roce 2005.
2002
2003
2004
Předškolní zařízení
2006
19 184
17 568
2007
12 175
17 945
2005
11 652
16 365
12 740 15 150
38 965 39 784
9 697
39 388
35 759
36 391
Graf č. 18 – Struktura výdajů na školství na 1 žáka v letech 2002 – 2008 (v Kč)
2008
Základní školy
Zdroj: Data z tabulky č. 30
Z grafu č. 18 je vidět, jak se podílely výdaje na 1 žáka předškolního zařízení a základní školy na celkových výdajích v oblasti školství. V jednotlivých letech se na celkových výdajích na školství z 57 % podílely výdaje na předškolní zařízení. Pouze v roce 2002, 2007 a v roce 2008 převažovaly výdaje na základní školy.V roce 2002 se na celkových výdajích podílely 78,6 %. V roce 2007 se podílely na celkových výdajích základní školy 59,8 % a v roce 2008 představovaly výdaje na základní školy 61,2 %. Tabulka č. 32 – Výdaje na městskou policie v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 58 Výdaje 4 442 6 459 6 009 Počet obyvatel 59 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 1 0,367 0,547 0,510 obyvatele 60 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
58
2005 6 133 11 743
2006 6 974 11 716
2007 7 241 11 712
2008 8 251 11 686
0,522
0,595
0,618
0,706
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 60 Zdroj: Vlastní výpočet 59
- 67 -
Městská policie v průběhu sedmi let spotřebovala celkem 45 509 000 Kč. Městská policie je organizační složkou města Prachatice, tudíž výdaje na její provoz řídí město. V tabulace č. 32 jsou uvedeny výdaje, které jsou použity z 90 % na výplatu zaměstnanců městské policie tj. strážníků. Průměrně každý rok město vydalo z rozpočtu 6 501 286 Kč. Výdaje na městskou policie od roku 2002 až do roku 2008 rostly s výjimkou roku 2004, kdy nepatrně klesly. Nejvyšší výdaje byly v roce 2008 a naopak nejnižší v roce 2002. Tabulka č. 33 – Index růstu výdajů na městskou policie v letech 2002 - 2008 Rok
2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 1,45 0,93 1,02 1,14 1,04 1,14 Výdaje na městskou policie 1,45 0,93 1,02 1,14 1,04 1,14 Výdaje na 1 obyvatele Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 32
Výdaje na městskou policii každoročně rostly, s výjimkou roku 2004. Meziroční pokles byl zaznamenán pouze v roce 2004, kdy oproti roku 2003 výdaje klesly o 7 %. V roce 2003 městská policie přijala dva nové strážníky a tudíž se zvýšily výdaje na výplatu mezd, proto je meziroční nárůst výdajů v roce 2003 o 45 %. V roce 2006 opět městská policie přijala další dva strážníky. Graf č. 19 – Výdaje na městskou policii na 1 obyvatele v letech 2002 – 2008 (v Kč) 0,800 0,510
0,522
0,595
0,706 0,700
0,618
0,600 0,500
6 133
2003
2004
2005
7 241
6 009
2002
6 974
6 459
0,367
8 251
0,547
4 442
9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
0,400 0,300 0,200 0,100 0,000
Výdaje na městskou policie
Zdroj: Data z tabulky č. 32
- 68 -
2006
2007
2008
Výdaje na 1 obyvatele
Tabulka č. 34 – Výdaje na místní správu (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004 61 Výdaje 26 019 58 616 50 496 Počet obyvatel 62 11 827 11 803 11 789 Výdaje na 1 2,230 4,966 4,283 obyvatele 63 Zdroj: Různé zdroje viz poznámky pod čarou
2005 49 599 11 743
2006 49 937 11 716
2007 54 931 11 712
2008 54 871 11 686
4,224
4,262
4,960
4,695
Výdaje na místní správu činily od roku 2002 do roku 2008 celkem 344 469 000 Kč. Průměrně tak město potřebovalo na místní správu každý rok 49 209 857 Kč. Výdaje na místní správu byly v jednotlivých letech čerpány v souladu s rozpočtem v jednotlivých položkách. V roce 2004 byl celkový upravený rozpočet ve výši 51 512 000 Kč. V tomto roce byl rozpočet čerpán na 98,03 %, což znamená celkovou úsporu 1 017 000 Kč. Celkový upravený rozpočet ve výši 55 015 000 Kč v roce 2007 byl čerpán na 99,85 %, což znamená úsporu 84 000 Kč. V roce 2008 byl celkový upravený rozpočet ve výši 56 972 000 Kč čerpán na 96,31 %, což znamená celkovou úsporu 2 100 000 Kč. Tabulka č. 35 – Index růstu výdajů na místní správu Rok 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 Výdaje na místní 2,25 0,86 0,98 1,01 1,10 0,998 správu Výdaje na 1 2,23 0,86 0,99 1,01 1,10 1,00 obyvatele Zdroj: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 34
Výrazný meziroční nárůst výdajů na místní správu v roce 2003 byl způsoben reformou státní správy. Od roku 2003 se výdaje pohybovaly průměrně okolo 53 075 000 Kč. Celkově lze konstatovat, že další náklady spojené s neustále probíhající reformou určitým způsoben navyšují náklady na vnitřní správu.
61
Zdroj: Písemně zpracovaný závěrečný účet města Prachatice za rok 2008 + zaměstnanci MÚ Prachatice Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdatiail.jsp?potvrd=zobrazit+tabulku 63 Zdroj: Vlastní výpočet 62
- 69 -
Graf č. 20 – Výdaje na místní správu na 1 obyvatele v letech 2002 – 2008 (v Kč)
8,000
7,532
7,000 6,000
5,211
5,000
2004
2005
2006
Výdaje na sociální dávky
Zdroj: Data z tabulky č. 34
- 70 -
61 027
31 990
2003
2,730
30 277
2002
2,578
28 229
2,231 26 330
1,215
2,395
88 024
4,000
14 372
100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0
3,000 2,000 1,000 0,000
2007
2008
Výdaje na 1 obyvatele
Výsledky
Zjistila jsem, že v pěti ze sedmi výše uvedených let vykázal rozpočet schodek. Pouze
v roce 2004 a 2006 město dokázalo hospodařit s finančními prostředky tak, že mělo na konci rozpočtového období přebytek. Přebytky v roce 2004 a 2006 byly poměrně vysoké. V roce 2004 město hospodařilo s finančními prostředky nejlépe. V tomto roce byl přebytek ve výši 27 071 000 Kč, což je na 1 obyvatele 2 296 Kč. V roce 2006 byl přebytek nižší 20 282 000 Kč, na 1 obyvatele 1 731 Kč. Nejvyšší schodek rozpočtu město vykázalo v roce 2002. V tomto roce město vykázalo hospodářský výsledek ve výši – 16 715 000 Kč, což na 1 obyvatele města představuje dluh 1 413 Kč. Naopak nejnižší schodek byl v roce 2008, a to ve výši 1 940 000 Kč. Na konci tohoto roku tak 1 obyvatel města dlužil 166 Kč. Graf č. 21 – Porovnání příjmů a výdajů v letech 2002 – 2008 (v tis. Kč) 400 000 332 250
350 000 300 000 250 000 200 000
243 262
324 926
358 666
342 528
307 907
315 457
296 741
293 737
342 864
380 035 378 095
273 455
226 547
150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
2005
Příjmy celkem
2006
2007
2008
Výdaje celkem
Zdroj: Data z tabulky č. 2 a č. 4
Co se týče příjmové části rozpočtu, nejvyšší podíl na příjmech měly dotace, a to 42%. Významným způsobem se podílely také daňové příjmy, které v poměru k celkovým příjmům tvořily 35 %, z toho: 1. DPH
39 %,
2. Daň z příjmů P.O.
25 %,
3. Daň z příjmů F.O. ze závislé činnosti a funkčních požitků
22 %,
4. Daň z příjmů F.O. ze samostatné výdělečné činnosti
18 %,
5. Daň z nemovitosti
3%,
- 71 -
6. Daň z příjmů F.O. z kapitálových výnosů
1%
Málo významné jsou pro město příjmy z kapitálových výnosů. Tyto příjmy se na celkových příjmech rozpočtu podílely 6 %. Ve výdajové části rozpočtu města v letech 2002 – 2008 převažovaly běžné výdaje nad kapitálovými. Z vybraných paragrafů plynulo v letech 2002 – 2008 nejvíce finančních prostředků na: 1. Místní správu 2. Školství 3. Sociální dávky 4. Pozemní komunikace 5. Vodní hospodářství 6. Kulturu 7. Komunální odpad 8. Městskou policii 9. Veřejnou zeleň 10. Veřejné osvětlení
- 72 -
4. Závěr
Ve své diplomové práci jsem zhodnotila rozpočet města Prachatice v letech 2002-2008. Ve sledovaném období město převážně vykazovalo schodek finančního hospodaření, je ale nutné porovnat tyto vykazované finanční údaje se skutečností, tzn. určit, zda se město vyvíjí nebo upadá. Kromě tohoto posouzení je nutno konfrontovat uvedené výsledky finančního hospodaření se strategickým plánem města. Může se stát, že některé města vykazují přebytkový rozpočet, ale občané města nejsou spokojeni se službami, které jim město má poskytovat a neplní svůj strategický plán. Z toho vyplývá, že město vynakládá své finanční prostředky neefektivně, tzn. do oblastí, které finanční prostředky nevyžadují tolik jako jiné oblasti. Mezi strategické cíle města Prachatice patří zejména podpora podnikání a vytvoření podmínek pro hospodářský růst města, zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel města, snaha učinit město přitažlivé, a tak zajistit turistický ruch, zachování kvality životního prostředí a podpora činnosti vzdělávacích institucí. Vzhledem ke svému strategickému plánu se městu dařilo finanční prostředky vynakládat efektivně. Od roku 2002 do roku 2008 město Prachatice dosáhlo velkého pokroku ve všech oblastech, kam plynuly finanční prostředky z rozpočtu. V rámci cíle podpořit podnikání a vytvořit podmínky pro hospodářský růst města se rozprodávaly pozemky v průmyslové zóně a tím se přilákali noví investoři s novými pracovními místy pro obyvatele města. V rámci cíle zvyšovat úroveň a kvalitu života obyvatel město učinilo několik významných kroků. Pro zkvalitnění dopravní infrastruktury vybudovalo v průběhu uvedeného období kruhové křižovatky na všech problematických komunikačních uzlech, a tím zajistilo plynulý provoz v rámci města. Dále zkvalitnilo všechny ostatní pozemní komunikace, tzn. povrchy většiny chodníků a vozovek. Dále v rámci tohoto strategického cíle zajišťovalo město, a nadále zajišťuje, odpovědně a kvalitně pravidelné kulturní akce pro své občany. Pro splnění cíle učinit město přitažlivé vybudovalo například cyklistické stezky v okolí města, veřejné koupaliště a další podobná místa pro přilákání turistů. V rámci tohoto cíle město investovalo do veřejné zeleně, zejména na výsadbu květin a okrasných dřevin, které město učinilo přitažlivějším jak pro turisty, tak pro obyvatele města. Výtkou k funkčnosti úřadu města Prachatice je neschopnost zbudování lázní sv. Markéty, které by mohly být dobrým finančním přínosem nejen pro město, ale i pro drobné podnikatele a zároveň by zkvalitnily služby města. Tento projekt se městu už mnoho let nedaří uskutečnit, a to z různých důvodu. Jedním z důvodu v minulosti byla
- 73 -
administrativní chyba města, která způsobila propadnutí dotace na tento účel. Zda v budoucnu budou někdy tyto lázně bezproblémově dokončeny bez ztrát pro město je otázkou pro mnoho občanů ve městě. I přes tento problém hodnotím podle materiálů, které jsem měla k dispozici pro zpracování diplomové práce, nakládání s finančními prostředky v letech 2002 – 2008 vzhledem k počtu obyvatel města Prachatice jako efektivní. Je otázkou, jak bude město vzhledem k finanční krizi, která začala v roce 2009 a ovlivnila celý svět, hospodařit s finančními prostředky v následujících letech. Podle pana místostarosty Prachatic Ing. Martina Malého finanční krize dopadne i na hospodaření města Prachatice v následujících letech. Očekává se pokles veškerých příjmů s výjimkou příjmů z daně z nemovitostí, které by měly zůstat stejné. Toto očekávání se na konci rozpočtového období roku 2009 potvrdilo. S poklesem příjmové části rozpočtu města souvisí omezení výdajové části, tzn. omezování zejména investičních akcí.
- 74 -
Seznam použité literatury 1. CÍSAŘOVÁ, Eliška, PAVEL, Jan. Průvodce komunálními rozpočty aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Transparincy International Praha 2008. ISBN: 978-80-87123-06-05 2. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. 1. vydání Praha: VICTORIA PUBLISHING, a.s., 1996. ISBN: 8-7187-050-1 3. KRBOVÁ, Jana. Veřejná správa, postavení, funkce a organizace. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica 2004 ISBN: 80-245-0811-7 4. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4., aktualizované a rozšířené vydání Praha: ASPI 2008. ISBN: 978-80-7357-358-4 5. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1.vydání Praha: ASPI 2002. ISBN: 80-86395-21-9 6. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 1. vydání Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007 ISBN: 978-80-247-2097-5 7. Podrobně zpracovaný závěrečný účet Města Prachatice poskytnutý od MÚ Prachatice za rok 2004, 2007, 2008. 8. ZÁKONY V/2008. Sborník úplných znění zákonů pro státní správu, veřejnou správu a školství k 1.1. 2008. Poradce, s.r.o., Český Těšín: 2008 ISBN: 978-80-7365-300-2 9. WWW.PRACHATICE.CZ
- 75 -
Přílohy Příloha č. 1: Schéma územního rozpočtu Příloha č. 2: Závěrečný účet města za rok 2008 Příloha č. 3: Přehled všech úvěrů Města Prachatice k 31.12. 2008
- 76 -
Příloha č. 1 Schéma územního rozpočtu Běžné příjmy ▪ daňové : – svěřené daně – sdílené daně – místní daně – správní poplatky ▪ nedaňové: – uživatelské poplatky za služby – příjmy z pronájmu majetku – příjmy od vlastních neziskových organizací – zisk z podnikání – ostatní ▪ přijaté transfery: – běžné dotace ze státního rozpočtu – běžné dotace ze státních fondů – od územních rozpočtů – ostatní běžné příjmy Kapitálové příjmy – z prodeje majetku – kapitálové přijaté dotace z rozpočtové soustavy – příjmy z půjček – přebytek běžného rozpočtu – příjmy z emise vlastních obligací – dary na investice apod.
Běžné výdaje – všeobecné veřejné služby – veřejný pořádek – vzdělání – péče o zdraví – bydlení – komunální služby – na podnikání – ostatní běžné výdaje – placené úroky – běžné dotace jiným rozpočtům
Kapitálové výdaje – kapitálové dotace jiným rozpočtům – na investice – poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky – krytí deficitu běžného rozpočtu – na investice – na nákup obligací, akcií apod.
Zdroj: Provazníková Romana. Financování měst, obcí a regionů.
- 77 -
Příloha č. 2
- 78 -
Příloha č. 3
- 79 -
