Hodnocení zdravotního stavu

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Subsystém 6

Hodnocení zdravotního stavu Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky Odborná zpráva za rok 2006 Část 2.

Státní zdravotní ústav, Praha srpen 2007

VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY -----------

Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha Ředitel ústavu: MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D. Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant projektu: MUDr. Jana Kratěnová Řešitelé: Zdravotní dotazník: MUDr. Kristýna Žejglicová RNDr. Marek Malý, CSc. Vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky: Mgr. Michala Lustigová

Spolupracující organizace: Zdravotní ústav se sídlem: v Brně, v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Jihlavě, v Kolíně, v Liberci, v Pardubicích, v Plzni, v Praze, v Olomouci, v Ostravě, v Ústí nad Labem, ve Zlíně

Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č.369/1991 a č.810/1998

ISBN: 978-80-7071-281-8

2

-----------------------SZÚ Praha, Ústředí monitoringu-------------------------------------

OBSAH 1. 2.

Úvod ............................................................................................................................. 39 Věková struktura a demografické stárnutí (charakteristika procesu, ukazatele).......... 39 2.1 Současná situace a budoucí vývoj v ČR ........................................................................ 40 2.2 Stárnutí obyvatelstva v Evropě...................................................................................... 43 2.3 Kvalita života ve stáří .................................................................................................... 45 3. Závěr............................................................................................................................. 45 Literatura: ............................................................................................................................ 46 Seznam použitých zkratek: .................................................................................................. 47

3


4

-----------------------SZÚ Praha, Ústředí monitoringu--------------------------------------

VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY

1. Úvod Sledování zdravotního stavu obyvatelstva Česka v rámci studie HELEN je každoročně doplňováno o pravidelné hodnocení vybraných demografických ukazatelů a ukazatelů zdravotního stavu z běžně dostupné statistiky. V roce 2004 byly aktualizovány údaje o potratovosti a kojenecké úmrtnosti, v roce 2005 vývoj incidence zhoubných novotvarů a v roce 2006 byly prezentovány údaje týkající se střední délky života a výskytu vrozených vývojových vad. V odborné zprávě za rok 2006 (publikováno v roce 2007) je v této kapitole věnována pozornost velice diskutovanému procesu – stárnutí obyvatelstva neboli demografickému stárnutí, a s tím související věkové struktuře obyvatelstva. Prezentovaná data byla převzata z publikací a databází ČSÚ, Eurostatu a PRB (Population Reference Bureau).

2. Věková struktura a demografické stárnutí (charakteristika procesu, ukazatele) Složení obyvatelstva podle věku a pohlaví patří k základním charakteristikám sledované populace a jeho změny mají ve vyspělých zemích větší význam než samotný vývoj početního stavu. Věková struktura obyvatelstva určitého území je odrazem dlouholetého populačního vývoje a s tím souvisejícího reprodukčního chování a pohybu obyvatelstva (migrace) v posledních zhruba sto letech. Zároveň současná struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku výrazně ovlivňuje budoucí vývoj. Velice přehledným grafickým znázorněním věkové struktury je věková pyramida 1 /dvojitý histogram. V dnešní době jsou ve spojitosti s věkovou strukturou zejména diskutovány otázky související s procesem stárnutí obyvatelstva neboli demografické stárnutí. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších demografických procesů, který je charakteristický měnícím se zastoupením věkových skupin v populaci. Demografické stárnutí probíhá u obyvatelstva naprosté většiny zemí světa, jednak v důsledku poklesu intenzity úmrtnosti, a tím prodlužování lidského života a jednak v důsledku poklesu úrovně porodnosti 2 . Nejedná se tedy o novodobý proces, pouze v současnosti dochází k jeho zrychlení vzhledem k výrazným změnám v demografické reprodukci. Přesto, že se neustálá diskuze kolem tohoto procesu týká především problémů, které sebou tento proces přináší (sociální zabezpečení, zdravotní stav ve stáří, práva seniorů, nedostatečná nabídka služeb, bydlení seniorů, narůstající podíl seniorů žijících bez 1

Název tohoto znázornění věkové struktury vychází z tvaru tohoto grafu u historických populací, popř. populací rozvojových zemí. U nás měla věková struktura podobu pyramidy do počátku 20. století. 2 Z tohoto pohledu se rozlišují dva základní typy demografického stárnutí (ve většině zemí probíhají oba zmíněné typy souběžně, což stárnutí populace ještě zrychluje): Demografické stárnutí ze zdola věkové pyramidy – v důsledku poklesu úrovně plodnosti/porodnosti dochází ke snižování podílu dětské složky v populaci. Demografické stárnutí ze shora věkové pyramidy – v důsledku poklesu měr úmrtnosti a tím prodlužování lidského života dochází k růstu počtu/podílu osob ve vyšším věku.

39


partnera, osamělost atd.), je nutno stárnutí populace vidět jako úspěch lidské společnosti a jejího vývoje včetně růstu životní úrovně. Demografické stárnutí je často měřeno pomocí podílů věkových skupin z úhrnu obyvatelstva, dále na základě indexů, tj. poměrných čísel srovnávacích (index stáří, indexy zatížení produktivní složky) a pomocí průměrného věku či věkového mediánu. Nejčastěji je sledován podíl tří hlavních věkových skupin obyvatelstva v populaci, které jsou vymezeny podle předpokládané ekonomické aktivity většiny osob daného věku. Jedná se tedy o dětskou (předproduktivní) složku populace, která je většinou stereotypně vymezená věky 0-14, popř. 0-19 let. Produktivní složku obyvatelstva tvoří osoby ve věku 15-64 (popř. 20-64) a věková skupina poproduktivních osob ve věku 65 a více let. V této kapitole budou tyto hlavní věkové kategorie vymezeny jako 0-14, 15-64 a 65+. Kromě podílu jednotlivých věkových skupin obyvatelstva v populaci bývá sledován vzájemný poměr těchto skupin. Počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí v populaci je označován jako index stáří, počet dětí ve věku 0-14 na 100 osob ve věku 15-64 nebo počet osob ve věku 65+ na 100 osob ve věku 15-64 jsou označovány jako indexy závislosti 3 . Počet osob v ekonomicky neaktivním věku (0-14, 65+) na 100 osob ekonomicky aktivním je znám jako index ekonomického zatížení. 2.1 Současná situace a budoucí vývoj v ČR Věková pyramida znázorňující věkovou strukturu a strukturu podle rodinného stavu naší populace v roce 2005 je značně nepravidelná (Graf č. 1) a ztratila svůj charakteristický tvar. To je dáno zakončením procesu demografické revoluce ve 30. letech minulého století a nástupem demografického stárnutí. Základna věkové pyramidy se v důsledku nízké úrovně plodnosti zužuje a s prodlužováním lidského života se rozrůstá vrchol pyramidy. Tato obecná pravidelnost je pak navíc ovlivněna řadou nepřímo s reprodukčním chováním souvisejících událostí minulého století a specifickými výkyvy v úrovni plodnosti. Hluboké zářezy, tzn. nižší počet narozených osob, vznikly např. v důsledku 1. světové války, hospodářské krize 30. let minulého století, na počátku a konci 60. let, ale také ke konci minulého století vzhledem k prudkému poklesu úrovně plodnosti na jednu z nejnižším na světě. Na druhou stranu početnějšími generacemi jsou narození v poválečných letech a narození během natalitní vlny 70. let. Graf č. 2 zachycuje věkovou strukturu naší populace v před padesáti lety, resp. v roce 1965 a zároveň předpokládanou strukturu v roce 2050 (po pětiletých věkových skupinách). Z věkové pyramidy zachycující strukturu v roce 1965 je dobře patrný zářez v důsledku nižší plodnosti během první světové války (věk 45-49 let), který v současnosti není již tak patrný. Z věkové struktury v roce 2050 je naopak velmi zřetelné rozšiřování vrcholu pyramidy v důsledku klesající intenzity úmrtnosti ve všech věkových skupinách. Podle předpokládané prognózy ČSÚ budou starší generace dokonce nejpočetnějšími v populaci.

3

v anglické literatuře je tento ukazatel označován jako dependency ratio, či méně negativně působící support ratio. K tomuto výrazu není zatím ustálen český ekvivalent.

40


Věk / rok narození

Graf č. 1 - Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu (ČR, 31.12.2005) 100+ (95 (1910) 90 (1915) 85 (1920) 80 (1925) 75 (1930) 70 (1935) 65 (1940) 60 (1945) 55 (1950) 50 (1955) 45 (1960) 40 (1965) 35 (1970) 30 (1975) 25 (1980) 20 (1985) 15 (1990) 10 (1995) 5 (2000) 0 (2005) 100

MUŽI

ŽENY

Zdroj dat: ČSÚ 80

60

40

20

0

20

40

60

80

100

Počet obyvatel (v tisících)

Svobodní

Ženatí

Rozvedení

Ovdovělí

Svobodné

Vdané

Rozvedené

Ovdovělé

Graf č. 2 - Věkové složení obyvatelstva, ČR v roce 1965

předpokládané v roce 2050

Věk

muži

500 400 300 200 100

ženy

0

100 200 300 400 500

85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 500 400 300 200 100

Počet obyvatel (v tisících)

0

100 200 300 400 500 Zdroj dat: ČSÚ

V Česku mělo doposud stárnutí obyvatelstva poměrně klidný průběh, jednalo se zejména o stárnutí populace zespoda, snižoval se podíl dětí v populaci, zatímco podíl osob v postproduktivním věku se nepatrně zvyšoval (blíže tab. č. 1). Vzhledem k věkové struktuře, lze očekávat v nejbližších letech výrazné stárnutí naší populace a to především 41


jak do důchodového věku (65+) začnou vstupovat silné válečné a povalečné ročníky (2011-2017). Z tabulky č. 1 je patrné, že v posledních 25 letech neustále klesal podíl dětské složky (0-14 let) v populaci v důsledku poklesu porodnosti. Podíl produktivní složky (15-64 let) zatím nepatrně narůstá, v roce 2005 tvořila tato skupina 71 % populace. Podle dlouhodobých prognóz očekávaného vývoje věkové struktury obyvatelstva však tento podíl klesne v roce 2050 na 56 %, zatímco podíl osob ve věku 65 a více let vzroste na 31 %. Do budoucna se výrazně změní i skladba starší populace, bude narůstat zejména podíl tzv. „oldest old“, tj. osob ve věku 80 a více let. Dnes tvoří ve vyspělém světě kolem 24 % populace nad 65 let věku. V Česku je jejich podíl kolem 21 %, v roce 2050 se předpokládá, že jich v populaci bude kolem 9 % a budou tvořit přibližně 30 % osob ve věku 65 a více let (viz graf č. 3). Tyto výrazné změny ve věkové struktuře se promítnou i do hodnot dalších ukazatelů; průměrný věk by se mohl pohybovat okolo 49 let a počet obyvatel starších 65 let by převyšoval počet dětí do 15 let zhruba 2,5krát, tzn. hodnotu indexu stáří kolem 250. Graf č. 3 - Struktura obyvatelstva ve věku 65 a více let, ČR 100% 90% 80%

2,8 7,5

6,1

4,6

7,2

12,4

18,0 21,4

70% 60%

4,2 11,1

21,0

11,3

7,7

10,1

8,1

14,6

9,5

16,8 14,4

20,8

23,9 22,9

21,4 31,5

20,0

18,5

13,1 21,2

22,9

50%

21,6 29,9

85+

28,4

40%

80-84 25,9

29,5

18,6

27,8

75-79

25,6 24,1

70-74

30% 20%

5,3

14,7

40,2

43,3

65-69 35,7

33,4

10%

24,8

33,2

36,3

28,7

26,6

21,5

0% 1980

1990

2000 MUŽI

2005

2050

1980

1990

kalendářní rok

Pozn.: Rok 2050 - předpokládané věkové složení podle projekce ČSÚ, 2003

2000 2005 ŽENY

2050

Zdroj dat: ČSÚ Praha

Poměr mužů a žen v populaci je přibližně 95 mužů na 100 žen. Z hlediska věku však existují výrazné disproporce poměru pohlaví. Většinu starší populace představují ženy a to přesto, že sekundární 4 index maskulinity (při narození) je u většiny populací přibližně 106 mužů na 100 žen. Z důvodu vyšší intenzity úmrtnosti mužů ve všech věkových skupinách dochází ve středním věku (u nás věková skupina 45-49 let) ke srovnání počtu mužů a žen v generaci. S věkem pak začíná narůstat podíl žen v dané generaci, v roce 2005 připadalo ve věkové skupině 65 - 69 let 125 žen na 100 mužů, ve věkové skupině 85-89 dokonce 250 žen na 100 mužů (blíže graf. č. 4). Skupina osob nad 80 let je pak ze sedmdesáti procent tvořena ženami. Převaha žen ve vyšším věku je také ovlivněna válečnými ztrátami u mužské populace a vyšší emigrací mužů do konce 80. let. 4

Index maskulinity je počet mužů na 100 žen. Primární index maskulinity je poměr pohlaví při početí. Sekundární index je pak poměr narozených chlapců a dívek.

42


Graf č. 4 - Počet žen na 100 mužů, ČR, 2005 400 397,7

Sekundární index maskulinity, tj. poměr chlapců a dívek při narození je 106:100

350

317,3

300 250

251,2

200

212,0

168,5

150 141,1

100 94,7

94,4

94,8

94,8

95,5

95,4

96,0

95,8

95,9

96,7

99,2

102,6

106,5

0

1-4

5-9

1014

1519

2024

2529

3034

3539

4044

4549

5054

5559

113,4

124,7

50 0

Věková skupina

6064

6569

7074

7579

8084

8589

90- 95+ 94

Zdroj dat: ČSÚ Praha

2.2 Stárnutí obyvatelstva v Evropě Nejběžnější používanou charakteristikou v mezinárodním srovnání je podíl osob ve věku 65 a více let v dané populaci. Na světe žije (2005) kolem 7 % obyvatel starších 65. let, ve vyspělém světě je však jejich podíl vyšší. Nejstarší populaci z hlediska tohoto ukazatele má v evropském regionu Itálie a Německo s 19 % takovýchto osob, dále Řecko s 18 %. Naopak mladou populaci mají státy s vyšší úrovní úmrtnosti a v rámci evropského prostoru s vyšší úrovní porodnosti, jako je Turecko, Ázerbájdžán a Albánie. Česko se řadí v rámci Evropy k relativně mladším státům, kolem 14 % osob ve věku 65+ (blíže graf č. 5). Tento nižší podíl v porovnání se státy západní Evropy je způsoben jednak v důsledku výrazně vyšší intenzity úmrtnosti ve středním a vyšším věku do konce 80. let a tím nižšího počtu a podílu přežívajících starších osob a také v důsledku natalitní vlny 70. let, která zvyšuje podíl osob v produktivním věku. Tato vlna je typická pouze pro naší populaci a pro populace některých států bývalého východního bloku. Graf č. 6 zachycuje jeden z možných indexů charakterizujících věkové složení populace, konkrétně index závislosti, tj. podíl osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15-64. Osa x zachycuje tento ukazatel v roce 2000, na ose y je pak znázorněna předpokládaná situace v roce 2050. V roce 2000 se rozpětí tohoto ukazatele pohybovalo v rozmezí 16-27, v roce 2050 je předpokládáno toto rozpětí mezi hodnotami 36-68. Na počátku století připadalo nejvíce starších osob na 100 osob v produktivním věku ve Švédsku, Itálii, Belgii, Francii a Španělsku. Některé z těchto populací zůstanou nejstaršími populacemi v Evropě i do roku 2050 (Španělsko, Itálie), jiné naopak budou patřit k mladším populacím v Evropě (Švédsko). Česko s hodnotou tohoto indexu 55 bude patřit ke starším populacím v Evropě. 43


Graf. č. 5 - Podíl osob ve věku 65 a více let, Evropa, 2005 20 18 16 14

Státy (blíže seznam zkratek)

D, I

GR

B, BG, EST, LV, P, E, S

MD

AL

0

AZ

TR

2

DK, LT, N, YU, SLO

4

GE, M, PL

ARM, CY, IRL, MK

6

IS, SK

8

A, HR, FIN, F, H, CH, UA, G

10 BY, BIH, CZ, L, NL, RO, RUS

v%

12

Zdroj dat: PRB

Graf č. 6 - Index závislosti Počet osob ve věku 65+ na 100 osob ve věku 15-64 let, 2050 (odhad)

70 E I 65 BG 60

P

D

SLO 55

A EU25 EU15

CZ SK

RO

PL

50

45

GR

H FIN IRL

LT

LV EST

CY M

40

F GB

S

DK NL L

35 16

B

18

20

Zdroj dat: EUROSTAT

22

24

26

Počet osob ve věku 65+ na 100 osob ve věku 15-64 let, 2000

44

-----------------------SZÚ Praha, Ústředí monitoringu-------------------------------------

28

2.3 Kvalita života ve stáří S prodlužováním délky lidského života a přežíváním stále většího počtu/podílu osob do vyššího věku se objevují dva základní okruhy otázek; a sice jaká bude maximální délka života při narození a zda nevede snižování intenzity úmrtnosti pouze k narůstání počtu a podílu let života ve špatném zdravotním stavu. Do popředí zájmu se dostává problematika dlouhověkosti, kvality života, soběstačnosti a chronických onemocnění ve stáří. Závažnost onemocnění a s tím související kvalita života a soběstačnost je nejčastěji hodnocena ukazateli, které se snaží postihnout kvalitativní změny v prodlužování lidského života, jako je zdravá délka života, subjektivní hodnocení zdraví či omezení každodenních aktivit a zvládání chodu domácnosti. Samotné stáří je velice těžko definovatelné a proces stárnutí je individuální. Ve vyspělých státech je stáří spojováno s věkem, ve kterém člověk přestává být ekonomicky aktivní a odchází do důchodu, tj. obvykle věk mezi šedesáti až šedesáti pěti lety. Takto vymezená hranice je pouze orientační, subjektivně a společensky vnímané stáří nastává až mnohem později. Seniorská populace je ze zdravotního hlediska velice heterogenní a vyžaduje pochopitelně různorodé přístupy a projekty. Významná část seniorů je typicky geriatrickými pacienty, kdy do popředí vystupuje stařecká křehkost (frailty), atypičnost chorobných stavů, mnohočetnost jejich obtíží a tzv. „nemocnost bez chorob“. Jen u menší části seniorů dochází ke ztrátě soběstačnosti, která je kromě zdravotních potíží důsledkem nároků prostředí a sociální situace. Zde je třeba zajistit koordinaci jak zdravotních, tak sociálních služeb, pokud možno v přirozeném prostředí seniora. Hlavními zdravotními problémy ve stáří z hlediska funkčního jsou komplikace aterosklerózy, degenerativní onemocnění mozku, osteoporóza, osteoartróza, smyslová postižení, deprese, poruchy výživy a dekondice [Zdraví 21]. Ve vyspělých státech je prodlužování života ve stáří doprovázeno poklesem funkčně závažné nemocnosti a nezdatnosti ve stáří [Zdraví 21], předpokládá se, že dochází k tzv. kompresi morbidity.

3. Závěr Proces stárnutí obyvatelstva je vyústěním změn reprodukčního chování v posledních dvou stoletích a bude v nejbližších desetiletích stěžejním rysem populačního vývoje nejenom v Česku. Tento proces je nezbytné vidět jako úspěch naší civilizace v překonání mortalitních krizí, ve výrazné redukci předčasných úmrtí a neustálém růstu životní úrovně. S rostoucím počtem i podílem starších osob v populaci však bude muset společnost řešit řadu otázek/problémů.

45


Tab. 1: Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, ČR, (k 1.7. daného roku) Ukazatel

1980

celkem 0-14 15-64 65+ 80+

10 327 2 412 6 525 1 390 196

0-14 15-64 65+ 80+

23,4 63,2 13,5 1,9

průměrný věk 1) věkový medián 1) index stáří

35,4 33,1 57,7

index závislosti I. index závislosti II. index ekonomického zatížení

37,0 21,3 58,3

1985

1990 1995 2000 2005 Počet osob (v tisících) 10 337 10 363 10 331 10 273 10 234 2 417 2 223 1 921 1 685 1 514 6 697 6 843 7 044 7 165 7 275 1 222 1 296 1 366 1 422 1 445 220 254 282 244 315 Složení (v %) 23,4 21,5 18,6 16,4 14,8 64,8 66,0 68,2 69,8 71,1 11,8 12,5 13,2 13,8 14,1 2,1 2,5 2,7 2,4 3,1 Charakteristiky věkové skladby 35,7 36,5 37,3 38,8 40,0 34,2 35,6 36,4 37,6 38,9 50,6 58,3 71,1 84,4 95,5 Indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva 36,1 32,5 27,3 23,5 20,8 18,3 18,9 19,4 19,8 19,9 54,3 51,4 46,7 43,4 40,7

Zdroj dat: ČSÚ Praha Pozn.: 1) hodnoceno k 31.12. daného roku 2) střední varianta prognózy, podle ČSÚ 2003 Index stáří - počet osob ve věku 65+ na 100 dětí ve věku 0-14 Index závislosti I. - počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku 15-64 let Index závislosti II. - počet osob ve věku 65+ na 100 osob ve věku 15-64 let Index ekonomického zatížení - počet dětí ve věku 0-14 let a osob ve věku 65+ na 100 osob ve věku 15-64 let Literatura: Kretschmerová, T., Šimek, M. (2004): Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050, Demografie, 2004, 46, 2, s. 91-99. Populační prognóza ČR do r. 2050, ČSÚ Praha, 2004. Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050, ČSÚ Praha, 2003. Kinsella, K., Philips, D.R. (2005): Global Aging: The Challenge of Success, Population Bulletin PRB, 60, 1, 44 s. Rychtaříková, J.(2006): Zdravá délka života v současné české populaci, Demografie, 2006, 48, 3, s- 166-178. Zdraví 21 – zdraví pro všechny v 21. století: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, MZ ČR, Praha, 2003

46


20502) 9 438 1 173 5 309 2 956 905 12,4 56,3 31,3 9,6 48,8 x 252 22,1 55,7 77,8

Seznam použitých zkratek: Zkratky států: A Rakousko AL Albánie ARM Arménie AZ Azerbajdžán B Belgie BG Bulharsko BIH Bosna a Hercegovina BY Bělorusko CY Kypr CZ Česko D Německo DK Dánsko E Španělsko EST Estonsko F Francie FIN Finsko GB Velká Británie GE Gruzie GR Řecko H Maďarsko HR Chorvatsko CH Švýcarsko I Itálie IRL Irsko IS Island L Lucembursko LT Litva LV Lotyšsko M Malta MK Makedonie N Norsko NL Nizozemsko P Portugalsko PL Polsko RO Rumunsko RUS Rusko S Švédsko SK Slovensko SLO Slovinsko TR Turecko UA Ukrajina YU Srbsko a Černá Hora

47


48

-----------------------SZÚ Praha, Ústředí monitoringu---------------------------------------

Hodnocení zdravotního stavu

Recommend Documents