Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (při Lesnické a dřevařské fakultě)
Hodnocení zahraniční rozvojové pomoci České republiky v oblasti životního prostředí Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Petr Jelínek, Ph.D.
Bc. Miroslav Kuboš
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení zahraniční rozvojové pomoci České republiky v oblasti životního prostředí vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Touto
cestou
bych
chtěl
poděkovat
vedoucímu
své
diplomové
práce
Ing. Petru Jelínkovi, Ph.D. za věnovaný čas, vstřícný přístup a cenné rady a podněty. Dále děkuji paní Kulhavé, pracovnici Odboru rozvojové a projektové spolupráce Ministerstva životního prostředí, za poskytnuté informace a materiály důležité pro vypracování mé diplomové práce. Rovněž děkuji Mgr. Konrádovi, pracovníkovi Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci při Ministerstvu zahraničních věcí, za poskytnuté informace k evaluacím a konkrétní evaluační zprávy.
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá oficiální rozvojovou spoluprací České republiky v oblasti životního prostředí a jejím hodnocením. Cílem diplomové práce bylo popsat a zhodnotit rozvojovou pomoc ve vybrané oblasti v letech 2000–2009 a zhodnotit efektivitu
jejich
evaluací.
Výstupem
práce
je
vlastní
evaluace
vybraných
vodohospodářských rozvojových projektů společnosti VHS Brno, a.s. v regionu srbského
města
Valjeva
a
zhodnocení
efektivity
dosavadních
evaluací
vodohospodářských projektů. V teoretické části diplomové práce byla použita metoda rešeršně-kompilačního sběru a třídění dat a jejich následná syntéza. V praktické části jsem se řídil oficiální metodikou popsanou v Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Evaluací vybraných projektů společnosti VHS Brno, a.s. jsem zjistil, že projekty byly realizovány efektivně a i přes drobné nedostatky není ohrožena udržitelnost přínosů těchto projektů. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, evaluace, Česká rozvojová agentura, životní prostředí, vodní hospodářství.
ABSTRACT The diploma thesis is concerned with official development assistance of the Czech republic in sphere of the environment and their evaluation. The aim of diploma thesis is description and evaluation of development aid in selected sphere in years 2000–2009 and estimation of effectiveness of its evaluations. The outputs of this thesis are own evaluation of chosen water management development projects realized by company VHS Brno, a.s. in area of Serbian city Valjevo and estimation of effectiveness of present water management projects’ evaluations. In theoretical part of the diploma thesis there was used method of literature search and compiler of data collection and sorting and then there was done their synthesis. In practical part I abided by official methodology described in Handbook of project cycle management of international development aid of the Czech republic. I was learned from evaluation of chosen VHS Brno, a.s. projects, that the projects were realized effectively and sustainability of projects’ benefits isn’t threatened despite of some shortcomings. Key words: development assistance, evaluation, Czech development agency, environment, water management.
OBSAH
1 ÚVOD........................................................................................................................................9 2 CÍLE PRÁCE .........................................................................................................................11 3 MATERIÁL A METODIKA................................................................................................12 4 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ ........................................................................................13 4.1 Rozvoj a rozvojová pomoc .............................................................................................13 4.1.1 Koncepty rozvoje.......................................................................................................13 4.1.2 Rozvojová pomoc ......................................................................................................16 4.2 Zahraniční rozvojová pomoc České republiky ............................................................17 4.2.1 Vývoj rozvojové pomoci ČSSR v období socialismu ...............................................18 4.2.2 Česká rozvojová spolupráce po roce 1989 ................................................................19 4.2.3 Česká rozvojová spolupráce po vstupu ČR do EU ....................................................21 4.3 Životní prostředí a rozvoj ..............................................................................................24 4.3.1 Problémy životního prostředí v rozvojových zemích ................................................24 4.3.2 Mezinárodní rozvojová pomoc v oblasti životního prostředí ....................................26 4.4 Česká zahraniční rozvojová pomoc v oblasti životního prostředí..............................28 4.4.1 Mnohostranná rozvojová spolupráce v oblasti životního prostředí ...........................29 4.4.1.1 Evropská Unie.....................................................................................................29 4.4.1.2 Organizace spojených národů ............................................................................30 4.4.1.3 Mezinárodní finanční instituce ...........................................................................31 4.4.1.4 Multilaterální rozvojové projekty v gesci Ministerstva životního prostředí .......32 4.4.2 Bilaterální rozvojová spolupráce v oblasti životního prostředí .................................34 4.4.2.1 Rozvojové projekty Ministerstva životního prostředí..........................................35 4.4.2.2 Rozvojové projekty Ministerstva průmyslu a obchodu .......................................42 4.4.2.3 Rozvojové projekty Ministerstva zemědělství .....................................................44 4.4.3 Vodohospodářské bilaterální rozvojové projekty ......................................................44 4.4.3.1 Průzkum vodních zdrojů a zásobování obyvatelstva vodou................................45 4.4.3.2 Stokování a čištění odpadních vod......................................................................54 4.4.3.3 Ochrana před povodněmi ...................................................................................58 4.5 Evaluace rozvojové pomoci............................................................................................60 4.5.1 Typy evaluací.............................................................................................................61 4.5.2 Evaluační proces ........................................................................................................61
4.5.3 Evaluace rozvojových projektů České republiky ......................................................63 4.5.4 Evaluace zahraniční rozvojové pomoci ve světě .......................................................65 4.5.5 Efektivita současné evaluace České republiky ..........................................................67 5 VÝSLEDKY PRÁCE ............................................................................................................69 5.1 Hodnocení evaluací vodohospodářských bilaterálních rozvojových projektů .........69 5.2 Vlastní evaluace vybraných rozvojových projektů společnosti VHS Brno, a.s.........71 5.2.1 Základní informace o projektech ...............................................................................72 5.2.2 Vyhodnocení projektů z hlediska relevance ..............................................................75 5.2.3 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivnosti...........................................................75 5.2.4 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivity ..............................................................76 5.2.5 Vyhodnocení projektů z hlediska dopadů..................................................................77 5.2.6 Vyhodnocení projektů z hlediska udržitelnosti .........................................................78 5.2.7 Závěr evaluace ...........................................................................................................81 5.2.8 Vlastní doporučení.....................................................................................................81 6 ZÁVĚR PRÁCE.....................................................................................................................82 SEZNAM LITERATURY........................................................................................................85 PŘÍLOHY................................................................................................................................101
1 ÚVOD Možná se to na první pohled ani nezdá, ale Česká republika je podle Světové banky 38. nejbohatší zemí světa. Pro řadu z nás je samozřejmostí nezávadná pitná voda, přístup ke vzdělání, fungující dopravní infrastruktura apod. Ale jen málokdo si uvědomí, že ve většině zemí třetího světa, tomu tak není. Bylo by neetické nepomáhat chudým státům k jejich udržitelnému rozvoji. Pomoc rozvojovým zemím může být výhodná i pro vyspělé státy, zejména z důvodu bezpečnostního, politického či ekonomického. Česká republika pomáhá rozvojovým zemím prostřednictvím systému České zahraniční rozvojové pomoci již od roku 1995. Na rozdíl od humanitární pomoci, která reaguje na následky přírodních katastrof, či válečných konfliktů, je při rozvojové pomoci kladen důraz na dlouhodobou udržitelnost, partnerství mezi příjemcem a poskytovatelem pomoci a na odpovědnost příjemce. V oblasti životního prostředí pomáhá Česká republika od roku 1997. V počátcích se pomoc zaměřovala na geologický průzkum, zavádění environmentálních přístupů
do průmyslové
výroby
nebo
na
monitorování
meteorologických,
či klimatických jevů. Postupem času se tento sektor rozšířil o témata sanace ekologických zátěží, vodní a odpadové hospodářství, obnovitelné zdroje energie a další témata. Do tohoto roku, tj. do roku 2010, jsou takto zaměřené projekty spravovány v gescích tří ministerstev – Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu. V posledních letech je česká environmentálně orientovaná rozvojová pomoc zaměřena nejčastěji na oblast vodního hospodářství. V rozvojových zemích často chybí jakýkoliv systém zásobování pitnou vodou, či čištění odpadních vod. Tento nedostatek negativně ovlivňuje jak životní úroveň místních obyvatel, tak i celkový rozvoj země. České firmy proto pomáhají v rozvojových zemích zejména pří průzkumech nových vodních zdrojů, při zásobování obyvatelstva vodou a při stokování a čištění odpadních vod. Pomoc může být poskytována formou přenosu know-how, pořádáním odborných seminářů či technickou pomocí. Pro české podniky je to často jedinečná příležitost nalézt své budoucí zahraniční obchodní partnery. Otázku na to, zda je česká rozvojová pomoc skutečnou pomocí pro rozvojové země nebo zda situaci neřeší, nebo dokonce zhoršuje, by nám měla zodpovědět
9
evaluace konkrétních rozvojových projektů. Česká republika spustila systém evaluací rozvojové pomoci až v roce 2003. V současnosti evaluace již neprobíhají, ale probíhá jejich transformace. Podle dosavadních plánů, by měly být evaluace zahájeny opět v letošním roce, tj. v roce 2010. V budoucích evaluacích by měl být kladen důraz zejména na nezávislost evaluátorů. Výsledky evaluací jsou důležitým podkladem pro budoucí rozhodování o rozvojových intervencích v dané lokalitě nebo tématu. Efektivní systém evaluací je proto jedním z předpokladů kvalitní rozvojové pomoci.
10
2 CÍLE PRÁCE Cílem diplomové práce bylo popsat a zhodnotit současnou rozvojovou pomoc v oblasti životního prostředí a zhodnotit efektivitu její evaluace. Dílčími cíli této práce bylo popsat současný stav rozvojové pomoci České republiky, zjistit jaké projekty rozvojové pomoci směřovaly do oblasti životního prostředí v období let 2000–2009 a zjistit způsoby hodnocení efektivity rozvojové pomoci České republiky. Tato diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje pět kapitol. Náplní prvních tří kapitol jsou dosavadní poznatky o rozvoji a rozvojové pomoci, popis vývoje rozvojové pomoci České republiky, současného stavu životního prostředí v rozvojových zemích a mezinárodní rozvojové pomoci v oblasti životního prostředí. Čtvrtá kapitola teoretické části obsahuje celkový přehled o české rozvojové pomoci v oblasti životního prostředí. Poslední kapitola teoretické části popisuje proces a současný stav evaluace zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Praktická část diplomové práce obsahuje vlastní hodnocení efektivity evaluací a vlastní evaluaci vybraných projektů včetně vlastních návrhů a opatření pro budoucí realizaci. Pro zhodnocení evaluací projektů zahraniční rozvojové spolupráce byly vybrány evaluace vodohospodářských bilaterálních projektů. Druhým výstupem je vlastní vypracování evaluace vybraných vodohospodářských projektů společnosti VHS Brno, a.s. v srbském městě Valjevo. Cílem evaluace bylo zhodnotit projekty podle kritérií relevance, efektivnosti, efektivity, dopadů a udržitelnosti a navrhnout případná opatření.
11
3 MATERIÁL A METODIKA Při
vypracování
části
teoretické
diplomové
práce
byla
použita
rešeršně-kompilační metoda sběru a třídění dat a jejich následná syntéza. Část
zdrojů
použitých
v této
diplomové
práci
byla
v anglickém
jazyce.
K jejich prostudování bylo nutné tyto informace nejprve přeložit a následně syntetizovat.
část
Největší
informací
byla
získána
z internetových
zdrojů.
Další informace jsem čerpal zejména z článků odborných časopisů nebo interních dokumentů příslušných ministerstev České republiky. Doplňující informace pro vypracování teoretické části práce, jsem získal na přednáškách pořádaných Univerzitou Palackého v Olomouci, kterých jsem se osobně účastnil v letech 2005–2008, na konferenci Mongolia 2009, konané v prosinci roku 2009 na Mendelově Univerzitě v Brně a formou dotazování příslušných pracovníků
Ministerstva
životního
prostředí,
Ministerstva
zahraničních
věcí
a České rozvojové agentury. V praktické části diplomové práce jsem provedl hodnocení evaluačních zpráv vodohospodářských bilaterálních projektů. Při vypracování vlastní evaluace vybraných rozvojových projektů jsem se řídil oficiální metodikou popsanou v Manuálu projektového Tato
cyklu
metodika
zahraniční
respektuje
rozvojové
veškeré
České
republiky.
mezinárodních
organizací,
spolupráce
požadavky
zejména Výboru pro rozvojovou spolupráci při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (DAC OECD).
12
4 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ 4.1 Rozvoj a rozvojová pomoc Rozvojová pomoc je důležitou součástí mezinárodní spolupráce, která přispívá v rozvojových zemích k jejich ekonomickému růstu. Její záměr je dlouhodobý a koncipuje se zejména do
oblastí
sociální
a ekonomické infrastruktury,
oblasti životního prostředí apod. Rozvojová pomoc bývá často zaměňována za pomoc humanitární. Ta však reaguje na mimořádné události (přírodní katastrofy, válečné konflikty) a měla by být krátkodobá. Počátky rozvojové pomoci jsou spjaty se založením Organizace spojených národů (OSN) v roce 1945, které bylo prvním impulsem pro mezinárodní spolupráci. V posledních letech se preferuje spíše výraz „rozvojová spolupráce“, který zdůrazňuje partnerství mezi donorskou1 zemí a zemí přijímající pomoc (Halaxa, 2000). V této kapitole se budu věnovat vývoji konceptů rozvoje a základním charakteristikám rozvojové pomoci.
4.1.1 Koncepty rozvoje
O rozvoji se začalo hovořit zejména po druhé světové válce. Přístupy k němu se však často měnily. V 50. a 60. letech 20. století se uplatňovaly zejména modernizační teorie. Ty vycházely z předpokladu, že by všechny rozvojové země měly následovat úspěšný poválečný model rozvoje západní Evropy a USA. Hlavními prostředky k dosažení tohoto cíle měly být vysoké investice do industrializace a urbanizace. V zemích Třetího světa se objevilo v realizaci takového ekonomického růstu několik
překážek.
kapitálu,
špatného
Týkaly vládnutí
se a
hlavně
neadekvátní
nedostatku
odborně
infrastruktury, kvalifikovaných
nedostatku místních
obyvatel (Kaplan, 2005; Garner, Lewis 1996). V důsledku těchto zjištění se přistoupilo k investicím ze zahraničí koordinovanými Brettonwoodskými institucemi2, národními a různými technickými agenturami. V některých zemích měly tyto investice pozitivní vliv na růst hrubého domácího produktu (HDP), například v období tzv. Zelené 1 2
Dárcovská země Světová banka a Mezinárodní měnový fond (1944)
13
revoluce3 v Indii, Mexiku a Pákistánu. Přesto však nebyl zaručen růst životní úrovně pro většinu jednotlivců (Kaplan, 2005; Escobar, 1997). V 70.
letech
20.
století
byly
rozvojové
projekty
stále
v podobě
velkých infrastrukturních projektů a poskytování vysokých půjček. Docházelo ke zpochybňování modernizačních teorií z důvodu rostoucí nerovnosti mezi obyvateli a zhoršení životní úrovně v zemích, které zaznamenaly ekonomický růst. Jako reakce autorů vzniká teorie závislosti, neboli teorie jádra a periferie, která nám říká, že zaostalost jedné části světa je přímým důsledkem rozvoje jiné části světa. Jádro tvoří vyspělé
země,
bývalí
kolonizátoři,
zatímco
periferie
jsou
bývalé
kolonie,
které jsou udržovány v umělé závislosti a zaostalosti prostřednictvím nerovné dělby práce a moci (Kaplan, 2005). Hospodářský růst je považován za důležitou složku rozvoje i v 80. letech, ale po vydání knihy „Limity růstu4“ se objevují nové dimenze rozvoje, které zahrnují materiální, sociální, environmentální, politické a kulturní složky. V pojetí rozvoje jsou 80. léta charakterizována pojmem „ztracená dekáda“, jelikož dochází zejména v Africe a Latinské Americe k hospodářské krizi způsobené vysokým zadlužením (Kaplan, 2005). V reakci na neuspokojivé výsledky dosavadních rozvojových politik se přiklání politikové a teoretikové k neoliberalismu. Hlavním cílem tohoto směru je redukce státních intervencí, která měla vést k efektivní alokaci zdrojů a optimalizaci růstu s následnými sociálními benefity. Součástí dluhového managementu Světové banky byly v té době Programy strukturálních úprav (SAPs), jejichž podstatou byla hospodářsko-politická opatření vedoucí ke stabilizaci a restrukturalizaci národního hospodářství, které musely rozvojové země uskutečnit výměnou za půjčky ze Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Hlavními opatřeními bylo omezování veřejných výdajů, privatizace státních podniků a reformy na trhu práce (snižování mezd atd.). V řadě případů však tato opatření způsobila zejména zvýšení sociální nerovnosti (Ekumenická akademie a, 2004). V období 80. let
3
Vývojová etapa zemědělství, kdy bylo usilováno o cílevědomé zvyšování výnosnosti zemědělských plodin. 4 „Jestliže současné trendy populační, potravinové, znečištění a využívání zdrojů budou pokračovat, bude limitů růstu na planetě dosaženo v následujících sto letech“ Manželé Meadowsovi (1972).
14
se objevují nová témata, jako třeba udržitelný rozvoj5, ženy v rozvoji a grassroot development6. Výše uvedené koncepty se v praxi uplatňovaly i v 90. letech a doposud se od žádné z nich zcela neupustilo. Koncem 20. století se objevuje nový koncept rozvoje jako „získání svobody a zvyšování možností a schopností lidí žít život podle svých představ“. Stále více se klade důraz na argumenty ekologických a genderových hnutí, které byly dřív vyloučeny z debaty. Proti dosavadním přístupům stojí koncepce Artura Escobara „post-development“, založena na myšlence, že dosavadní koncepty rozvoje představují formu kolonialismu a jsou založeny na eurocentrismu. Escobar ve svých teoriích klade důraz hlavně na participaci7, empowerment8 a zohlednění sociálně znevýhodněných skupin (Kaplan, 2005; Escobar, 1997). V dnešní době existuje mnoho různých chápání rozvoje. Například rozvojový teoretik Amartya Sen uvádí svůj koncept „lidských možností“ (human capabilities)9, kde chápe lidský rozvoj jako proces rozšiřování možností lidí, jak žít svůj život. Zejména možnost žít dlouhý, zdravý život, možnost získávat vědění a možnost přístupu ke
zdrojům
nutných
pro
zajištění
důstojného
života.
Rozvojový
program
OSN (UNDP) konkretizoval v roce 1994 tyto tři požadavky do sedmi úrovní bezpečnosti – ekonomická, osobní, potravinová, zdravotní, komunitní, environmentální a politická (Kaplan, 2005).
5
Takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich potřeby (WCED, 1987). 6 Důraz na rozvoj „od spodu“ – vychází z představ a potřeb místních obyvatel (Willis, 2005). 7 Zahrnutí místních obyvatel do rozvojových aktivit 8 Schopnost lidí určovat si vlastní hodnoty a rozhodovat o podmínkách svého života (Oxfam) 9 Do jaké míry je každý člověk schopen ve svém životě realizovat své možnosti.
15
4.1.2 Rozvojová pomoc Kaplan (2005) chápe rozvojovou pomoc jako tok financí10, materiálů nebo know-how do zemí třetího světa a mezinárodních institucí z veřejných rozpočtů vyspělých států. Tyto transfery jsou součástí širší politiky donorské země, tzv. politiky rozvojové spolupráce. Hlavními důvody rozvojové pomoci jsou etické, náboženské, politické a pragmatické (prevence konfliktu). Podle zdrojů financování, lze rozvojovou pomoc členit na vládní a nevládní. V rámci vládní rozvojové pomoci se rozlišuje oficiální rozvojová pomoc (ODA)11, oficiální pomoc (OA)12 a ostatní oficiální toky (OOF)13. Nevládní rozvojová pomoc je poskytována širokou škálou nevládních organizací (NGOs) a také soukromým sektorem. Podle způsobu finančního krytí se rozvojová pomoc dělí na pomoc ve formě nevratné dotace (grantu) a pomoc ve formě půjčky. Zahraniční pomoc se dělí také podle poskytovatele na bilaterální14 a multilaterální15 (Halaxa, 2000). Negativní faktor vyskytující se v rozvojové pomoci je její vázanost. Vázaná pomoc spočívá v poskytování půjček nebo grantů společně s vyšší mírou zvýhodnění na nákup produktů z donorské země. Tento trend však primárně nesleduje cíle rozvojové pomoci, nýbrž ekonomický přínos pro dárcovské země (Arnold, 1985). Podle Halaxy (2000) existuje několik kritérií pro poskytování rozvojové pomoci, na které musí přistoupit zejména země přijímající pomoc. Základními podmínkami jsou respektování lidských práv, účast občanů na rozhodovacích procesech, řízení a politickém životě, respektování zákonů, tržně a sociálně orientovaný přístup k hospodářskému rozvoji a existence vlastní rozvojové politiky. Na mezinárodní úrovni se při rozvojových konferencích světoví vrchní politici dohodli na několika společných závazcích. Již v roce 1970 OSN stanovila závazek vyčlenit 0,7 % HDP každého vyspělého státu na rozvojovou pomoc. Tento závazek je schopno v současnosti plnit jen Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Lucembursko 10
Tento kapitál nemá z pohledu dárce komerční charakter. V případě půjček jde o kapitál, poskytovaný za zvýhodněných podmínek (Halaxa, 2000). 11 Rozvojová pomoc poskytována oficiálními agenturami s cílem podporovat ekonomický rozvoj a prosperitu země. Má povahu spolufinancování (OECD, 2008) 12 Toky do zemí původně uvedených v Části II Listu DAC (DAC - Výbor pro rozvojovou spolupráci). Jsou to zejména země bývalého sovětského bloku (DAC, 2008). 13 Ostatní oficiální toky do zemí Části I a II listu DAC, které nemají vojenské charakter (DAC, 2008). 14 Pomoc je poskytovaná přímo z donorské země (Halaxa, 2000). 15 Donorské země odvádí finance nejdříve do mezinárodních organizací, které následně poskytují rozvojovou pomoc (Halaxa, 2000).
16
a Norsko. Představitelé 147 států světa zahrnuli na Summitu tisíciletí v září roku 2000 do tzv. Miléniové deklarace osm Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs)16. Hlavním cílem deklarace bylo výrazně zlepšit podmínky života v rozvojových zemích do roku 2015 (Kaplan, 2005). Současné trendy v rozvojové spolupráci jsou popsány ve strategickém dokumentu Výboru pro rozvojovou spolupráci (DAC) OECD – „Shaping the 21st Century“ z roku 1996. Nově se v rozvojové spolupráci dává větší důraz na vzájemnou odpovědnost, národní priority a partnerství. Pro větší efektivnost pomoci se doporučuje nevázání pomoci, sladění pomoci s národními rozvojovými strategiemi, harmonizace donorských praktik17, selektivita pomoci18 a řízení rozvojové spolupráce založené na výsledcích pomoci (DAC, 1996).
4.2 Zahraniční rozvojová pomoc České republiky Podle usnesení vlády Česká republiky č. 302 ze dne 31. 3. 2004 je zahraniční rozvojová spolupráce chápana v širším smyslu jako ucelená vládní politika vůči partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím. V užším smyslu zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) představuje pomoc českého státu vyjádřenou transferem financí, materiálu a expertní či technické pomoci za účelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Pomoc státu může být kombinována s pomocí poskytovanou právnickými a fyzickými osobami (Vláda a, 2004). Pohled na rozvojovou spolupráci se v historii často měnil. V následujících podkapitolách se budu zabývat historií a současností rozvojové spolupráce v ČR.
16
1. Odstranit extrémní chudobu a hlad, 2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny, 3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen, 4. Snížit dětskou úmrtnost, 5. Zlepšit zdraví matek, 6. Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi, 7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí, 8. Budovat světové partnerství pro rozvoj (Ekumenická akademie b, 2005) 17 Zjednodušení praktik, za účelem menší zátěže omezené kapacity rozvojových zemí 18 Pomoc je poskytovaná pouze zemím, které dodržují principy demokracie.
17
4.2.1 Vývoj rozvojové pomoci ČSSR v období socialismu Pojem rozvojová pomoc se v zahraniční politice ČSSR objevuje po 2. světové válce. Největší rozkvět u nás zaznamenala rozvojová pomoc koncem 50. let, v 70. a 80. letech. Československá rozvojová pomoc byla v té době významně ovlivněna ideologií Studené války19. Vláda ČSSR rozdělila rozvojové země do kategorií – mimoevropské socialistické země20, země přednostního zájmu21, země československého zájmu z hlediska rozvoje dlouhodobých politických a hospodářských zájmů22 a „země v područí imperialismu“ (rozvojové země s orientací na západní demokracii). Rozvojová pomoc směřovala jen do prvních dvou skupin zemí. Cílem tehdejší rozvojové pomoci bylo prostřednictvím spolupráce posunout zemi v rámci kategorií na vyšší místo (Exnerová, 2005). ČSSR poskytovala rozvojovou pomoc v těchto formách: hmotná pomoc (dodávky potravin, léků, pomůcek), technická pomoc (vysílání odborníků, zřizování výcvikových zařízení), stipendia (studium na Univerzitě 17. listopadu), dlouhodobé vládní úvěry na odběr československého zboží, služeb a přirážky k cenám dovážených surovin (Zídek, 2006; Exnerová, 2005). Od 70. let 20. století byla Československá rozvojová pomoc institucionálně řízena Komisí pro koordinaci poskytování pomoci rozvojovým zemím a národně osvobozeneckým hnutím a od roku 1980 Odborem pomoci rozvojovým zemím v rámci Federálního ministerstva zahraničního obchodu, který se zaměřoval na vědecko-technickou spolupráci (Člověk v tísni, 2007). Způsob poskytování rozvojové pomocí v období socialismu zanechal určité stopy i v letech následujících. Jisté pozitivní dědictví spočívalo v tradici dobrých vztahů, v osobních vazbách stipendistů a ve zkušenostech československých expertů. Bývalý režim negativně ovlivnil rozvojovou pomoc ČR zejména v postoji veřejnosti k rozvojové pomoci a způsobil averzi veřejnosti a nové vlády, vůči projevům mezinárodní solidarity organizované státem (Exnerová, 2005).
19
(1947-1991) – Konflikt mezi USA a SSSR. Zahrnuje pouze ekonomické a politické akce (Luňák, 1997) Kuba, Mongolsko, Severní Korea, Vietnam, Laos a Kambodža 21 Ghana, Guinea, Mali, Afghánistán, Angole, Etiopie a Nikaragua a další. 22 Sýrie, Alžírsko, Libie, Irák, Indie, Kongo, Benin, Mexiko, Venezuela, Guinea-Bissau, Nigérie a další. 20
18
4.2.2 Česká rozvojová spolupráce po roce 1989 Počátkem 90. let 20. století dochází k náhlému úpadku programu rozvojové pomoci. Zatímco spolupráce s Korejskou lidově demokratickou republikou (KLDR) a Kubou byla okamžitě přerušena, některé programy ve Vietnamu, či Mongolsku dobíhaly. Česká republika se v té době zařadila mezi příjemce pomoci. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byla zařazena do kategorie „transformující se země“ (Exnerová, 2005). Vstupem České republiky do OECD roku 1995 byla obnovena česká zahraniční rozvojová spolupráce. Ve stejném roce stanovila vláda ČR Zásady pro poskytování zahraniční rozvojové pomoci23. Celkem třináct zásad stručně definuje postupy a kompetence resortů a vlády při poskytování rozvojové a humanitární pomoci24. V rámci
těchto
zásad
se
stanovily
kritéria
pro
určení
priorit
bilaterální
rozvojové pomoci25. Koordinátorem české ZRS se stalo Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), které však dodnes postrádá efektivní nástroje zahraniční rozvojové politiky (Vláda b, 2009; Jelínek, 2006). V letech 1996 až 2000 se v české zahraniční rozvojové spolupráci objevuje řada nedostatků. Například podíl pomoci v nejméně rozvinutých zemí26 (LDC´s) byl velmi nízký, na kritérium potřebnosti nebyl dáván dostatečný důraz, většina výdajů na českou rozvojovou pomoc plynula na malé projekty, což vedlo k nižšímu přínosu vynaložených prostředků a ke ztížení řízení celého systému. Značná izolovanost projektů české ZRS způsobovala sektorovou a teritoriální roztříštěnost27 (Exnerová, 2005). Podle Jelínka, (2006 c) se důsledkem přesouvání veškerých pravomocí na jednoho až tři referenty zabývající se rozvojovou spoluprácí v rámci ministerstev, zvyšuje pravděpodobnost výskytu korupce. Svoboda (2003) uvádí, že docházelo k častému zaměňování rozvojové pomoci za mediálně přitažlivější humanitární pomoc. V důsledku toho se však snížila možnost vymýtit skutečné příčiny problémů a nastavit 23
Usnesení vlády č. 153 z 15.3.1995 Tyto zásady stručně definují postavení České republiky v rámci ZRS, principy při poskytování pomoci formy pomoci a další náležitosti (viz Usnesení vlády 153/1995) 25 Naléhavost poskytnutí pomoci, vztah příjemce k ČR, úroveň demokracie a dodržování lidských práv v zemi příjemce a míra efektivního využití pomoci. 26 V současnosti zde patří 33 zemí Afriky, 15 zemí Asie a 1 země Latinské Ameriky (Haiti) – zařazovány jsou podle tří kritérií: tři roky průměrný hrubý národní důchod na osobu pod 750 USD, nízká úroveň lidského kapitálu (výživa, zdraví, vzdělání) a ekonomická nestabilita (United Nations, 2002–2005) 27 Sektorová – rozdělení kompetencí mezi jednotlivá ministerstva. Teritoriální - realizace projektů ve více než 40 státech. 24
19
správné postupy při dodržování principů trvale udržitelného rozvoje. I přes veškerou snahu se řada těchto negativních prvků v české ZRS objevuje i v současnosti. Usnesením č. 91/2002 ze dne 23. ledna 2002 vzala vláda České republiky na vědomí Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR na léta 2002–2007 (dále jen koncepce). V úvodní části koncepce jsou definovány cíle a principy zahraniční rozvojové pomoci. Hlavním cílem je omezení chudoby v méně vyspělých zemích světa cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. Zárukou splnění tohoto cíle je přihlášení České republiky k plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Orientační rámec pro tvorbu plánování, realizaci a vyhodnocení zahraniční rozvojové spolupráce České republiky tvoří tři principy - partnerství, efektivnost a transparentnost. V rámci
Koncepce
byla
zmíněna
základní
kritéria
pro
výběr
přijímajících
zemí28. Koncepce také doporučuje koncentrovat programy ZRS na sektory, ve kterých má Česká republika komparativní výhody vůči ostatním donorům29. Česká rozvojová pomoc nově směřovala do dvaceti prioritních zemí30 (MZV ČR c, 2006). Důležitým přínosem nové koncepce bylo zahájení transformace institucionálního rámce poskytování rozvojové pomoci, která probíhala ve dvou fázích (před vstupem do EU a po vstupu do EU). V první fázi byl zachován mechanismus ZRS ČR, platný dle usnesení vlády České republiky č. 153/1995. Poradním odborným orgánem MZV v oblasti koordinace ZRP se stalo v roce 2001 Rozvojové středisko, při Ústavu mezinárodních vztahů. Ve druhé fázi měla dle doporučení koncepce Česká rozvojová agentura (ČRA) navázat na jeho činnost. Do tohoto orgánu se měly přesunout implementační funkce z devíti resortních ministerstev při zachování expertní role resortních ministerstev (MZV ČR c, 2006; Kobrová, 2002). Ve skutečnosti však došlo k založení České rozvojové agentury31 až 1. ledna 2008 v souladu s usnesením vlády č. 1070/2007 o Transformaci systému ZRS ČR (ČRA a, 2008). Nově
je
v Koncepci
deklarovaná
vstřícnost
28
a
otevřenost
vůči
nestátním
Základní podmínkou pro výběr partnerských zemí je jejich průkazná snaha řešit problémy svého rozvoje vlastními silami a s ohledem na ekonomické a sociální a environmentální souvislosti. 29 Zdravotnictví, vzdělávání, energetika, vybrané oblasti strojírenství a životní prostředí. 30 Afghánistán, Angola, Bolivie, Bosna a Hercegovina, Burkina Faso, Etiopie, Jemen, Jugoslávie, Kazachstán, Libanon, Makedonie, Mali, Mongolsko, Namibie, Nikaragua, Palestina, Salvador, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam. 31 Úlohy ČRA: Identifikace témat spolupráce, formulace projektů a zadávací dokumentace, příprava podkladů pro dotační výběrová řízení MZV, výběrová řízení, řízení a kontrola realizace projektů ZRS, informování o ZRS atd.
20
subjektům32. To vedlo v září roku 2002 ke vzniku Českého fóra pro rozvojovou spolupráci33(FoRS) (MZV ČR, 2006; FoRS, 2009). Od podzimu 2002 až dodnes spolupracuje při posuzování projektů tzv. Expertní skupina34. Nově založený Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (ORS) převzal od odboru vnějších ekonomických vztahů a odboru mezinárodních organizací o rok později agendu ZRS (Exnerová, 2005). Dne 12. 3. 2003 vzala vláda na vědomí Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci35. Ve stejném usnesení určila také povinnost místopředsedovi vlády a ministru zahraničí předkládat každoročně vládě do 21. května roční program a návrh rozpočtu zahraniční rozvojové pomoci (Vláda c, 2003).
4.2.3 Česká rozvojová spolupráce po vstupu ČR do EU Vstupem ČR do EU v roce 2004 dochází v české rozvojové spolupráci k několika významným změnám. Česká republika se začala podílet na rozvojové spolupráci Evropského společenství (ES) a to zejména na vnější pomoci zemím Asie, Latinské Ameriky, Středomoří, Balkánu a bývalého SSSR, prostřednictvím příspěvků do obecného rozpočtu ES. Významný vliv na bilaterální spolupráci měla harmonizace českého právního řádu s legislativou Evropského společenství a to zejména v oblasti veřejných zakázek36 (Exnerová, 2005). Změna nastala v identifikaci a formulaci projektů. Tato činnost se přesunula od realizátorů ke gesčním ministerstvům a dalším orgánům státní správy v oblasti rozvojové spolupráce. Resortní ministerstva však neměla často dostatek informací, kontaktů, zkušeností a financí na formulaci projektů. V důsledku toho vznikaly špatně formulované projekty, o které nebyl příliš velký zájem (Opršal b, 2008). Dalších proměn se dočkala česká rozvojová spolupráce ustanovením
32
Nevládní organizace, soukromý sektor, odbory, akademická obec, média a církve. FoRS – platforma českých nevládních neziskových organizací a dalších neziskových subjektů, které se zabývají rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. 34 Expertní skupina, ad hoc orgán jmenovaný MZV ze zástupců doporučených jednotlivými resorty. 35 Závazek navýšení ODA do roku 2010 na 0,17 % hrubého národního důchodu (HND). Do roku 2015 pak na 0,33 % HND 36 V důsledku nového zákona č. 40/2004 Sb. O veřejných zakázkách, přestala platit výjimka vztahující se na zakázky související s poskytováním rozvojové a humanitární pomoci vládou České republiky v případech nebezpečí z prodlení. 33
21
Zásad zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU37. Hlavním pilířem české ZRS se stala programová spolupráce, která může mít podobu souboru logicky vzájemně provázaných projektů založených na střednědobé rozvojové strategii. Od 1. ledna 2006 se česká bilaterální pomoc soustřeďuje do osmi dlouhodobě38 a dvou střednědobě prioritních zemi39. Pro každou dlouhodobě prioritní zemi byly vypracovány programy rozvojové spolupráce na období let 2006–2010 (MZV ČR b, 2006). Na sestavení těchto programů se prioritní země podílely sestavením svých vlastních strategických dokumentů pro snižování chudoby, neboli Poverty Reduction Strategy Papers – PRSP (Adamcová, 2006). Od roku 2005 je zahrnuta do bilaterální rozvojové spolupráce tzv. transformační spolupráce, jejímž hlavním úkolem je posilování demokracie, lidských práv a občanské společnosti v rozvojových a transformujících se zemích40 (MZV ČR a, 2005). V posledních letech dochází k již výše zmiňované transformaci systému české ZRS za účelem vyšší efektivnosti, zjednodušení a sjednocení poskytování pomoci. Hlavním cílem těchto reforem je sestavení zákona O zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. Návrh zákona byl schválen vládou ČR v červnu 2009. Nyní je předložen Poslanecké sněmovně (Bambasová, 2009). Po dokončení transformace v roce 2010 budou veškeré nové bilaterální rozvojové projekty realizovány prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně České rozvojové agentury41. Projekty zahájené před rokem 2010 v gesci jednotlivých ministerstev budou nadále uskutečňovány v původních resortech (MZV ČR g, 2009). Kompetence
MZV
v projektovém
cyklu
rozvojové
spolupráce
spadají
do fáze programování a evaluace. V rámci transformace byly zřízeny dva nové orgány. Výše zmiňovaná Česká rozvojová agentura a meziresortní Rada pro ZRS42, jejichž zásadní rolí je zajištění koherence43 a koordinace české rozvojové pomoci. 37
Usnesení vlády ČR č. 302 ze dne 31. 3. 2004 Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a Černá Hora, Vietnam a Zambie 39 Afghánistán, Irák 40 Transformační spolupráce ČR se realizuje v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Iráku, Kosovu, Srbsku atd. 41 Výjimky: stipendia studentům z rozvojových zemí (společně Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), zdravotní péče o zahraniční studenty (Ministerstvo zdravotnictví), projekty migrace a bezpečnost (Ministerstvo vnitra), Aid for trade (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a řízení veřejných financí (Ministerstvo financí). 42 Poradní orgán složen z patnácti členů (členové ministerstev, Úřadu vlády, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost) 43 Soudržnost, provázanost mezi cíli a nástroji, mezi teritoriálními a sektorovými prioritami atd. 38
22
Přestože záměr ČRA je pro budoucí vývoj české rozvojové spolupráce pozitivní, objevuje se zde několik nedostatků v řízení. Ještě do září roku 2009 chyběla metodika pro identifikaci možných témat spolupráce. Následkem toho, ale i díky špatnému porozumění kontextu projektů, vznikaly nedostačující formulace projektů (Plavcová, Lebeda, 2009). Podle plánu ZRS na rok 2010 by se měl rozpočet na bilaterální projekty zahraniční rozvojové spolupráce z původně plánovaných 855 miliónů Kč snížit
na 714,4
miliónů
Kč.
Největší
objem
prostředků
by měl
proudit
do průmyslového rozvoje (148,19 miliónů Kč) a životního prostředí (91,95 miliónů Kč) (MZV ČR g, 2009). Ke krácení rozpočtu bude pravděpodobně v důsledku finanční krize docházet i v následujících letech. Tento pokles prostředků na ZRS by měl být podnětem pro kladení většího důrazu na kvalitu pomoci a její účinnost v boji s chudobou (Plavcová, Lebeda, 2009). Podle Jelínka (2007) je zajišťována kvalitní veřejná kontrola účinnosti české ZRS zejména nezávislým tiskem i občanskými sdruženími44. Do bilaterální rozvojové pomoci se také mimo klasických rozvojových projektů týkajících se například životního prostředí, zemědělství, průmyslu, zdravotnictví, školství zahrnují také výdaje na péči o uprchlíky, na vojenské a civilní mise nebo vládní stipendia zahraničním studentům z rozvojových zemí. Započítávání těchto položek do oficiální rozvojové pomoci je často kritizováno, a to nejen nevládními organizacemi. Odborně se tomuto „nafukování“ oficiální rozvojové pomoci (ODA) říká tzv. „zveličená“ pomoc, neboli inflated aid45(Plavcová, Lebeda, 2009). Přibližně 70 % z celkových výdajů na bilaterální rozvojovou pomoc směřuje do prioritních zemí (zejména do Mongolska a Srbska). Od roku 2009 se začala nově poskytovat rozvojová pomoc do čtyř projektových zemí (Etiopie, Kambodža, Kosovo
a
Palestinská
zemím
jsou
vysoká
autonomní potřebnost
území).46 rozvojové
Důvody spolupráce,
pomoci tradice
právě
těmto
vzájemných
vztahů a zahraničněpolitický význam (MZV ČR g, 2009). Počet prioritních zemí české ZRS by se měl podle plánované koncepce na léta 2010–2015 snížit na čtyři až pět zemí. Uvažováno je zejména o Moldavsku, Bosně a Hercegovině a Mongolsku (Bambasová, 2009). Horký (2009) zmiňuje, že česká dvoustranná pomoc se soustřeďuje 44
Např. občanské sdružení Development watch (založeno roku 2004). Výdaje poskytované v rámci ZRS, které nepředstavují přímý efekt pomoci v rozvojových zemích 46 Od roku 2010 je zde zařazena i Gruzie. 45
23
zejména na země se středním příjmem a že se zaměřuje více na potřeby českých vývozců než potřeby chudých obyvatel. Více než na bilaterální pomoc jsou v rámci ZRS poskytovány výdaje na multilaterální spolupráci. Největší objem finančních prostředků proudí do rozpočtů Evropské komise, OSN, Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) a Světové banky (MZV ČR g, 2009). Plavcová a Lebeda (2009) zastávají názor, že je lepší zaměřit se více na bilaterální pomoc, jelikož u ní má vyšší vliv přispěvatelský stát na relevanci, efektivnost a hospodárnost vynaložených prostředků a existuje zde vyšší míra adresné odpovědnosti a kontroly nad prostředky. Na základě výše popsaných skutečností čeká systém české ZRS ještě dlouhá cesta transformace a reforem. Podle Nováčka (2006) chybí zejména politická vůle a stále je kladen malý důraz na rozvojové vzdělání a osvětu.
4.3 Životní prostředí a rozvoj Stav životního prostředí má významný vliv na ekonomický a sociální rozvoj v zemích třetího světa. Nejvíce citliví na degradaci životního prostředí jsou lidé žijící v chudobě (Kobrová, 2002). Podle indexu lidské chudoby (Human poverty index – HPI47) žije největší podíl chudých obyvatel zejména v zemích Subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie, Blízkého Východu a v některých zemích Latinské Ameriky (UN, 2005).
4.3.1 Problémy životního prostředí v rozvojových zemích Chudoba může být jednou z příčin degradace životního prostředí v rozvojových zemích (Kobrová, 2002). Pro chudé obyvatelstvo jsou přírodní zdroje a extenzivní zemědělství jediným způsobem obživy. Jejich praktiky však často vedou k výraznému poškozování životního prostředí. Největším problémem je masivní odlesňování. V mnoha nerozvinutých státech chybí znalost udržitelného lesnického managementu. 47
Ukazatel životní úrovně sestaven organizací spojených národů (OSN). Tento index je složen ze tří ukazatelů: procento populace, které se pravděpodobně nedožije 40 let věku, procento gramotných ve společnosti a ukazatele zohledňujícího souhrnně poměr lidí bez přístupu k čisté vodě a zdravotní péči a poměr podvyživených dětí do pěti let věku (UN, 2005).
24
Zatímco pro dřevozpracující společnosti znamená přístup k těmto přírodním zdrojům vysoký zisk, pro chudé komunity je to jediný zdroj energie a tepla (Shah, 2005; Stojanov, Jelínek, 2007). Úbytek lesů přispívá ke ztrátě biologické diverzity, zvyšování skleníkových plynů v atmosféře a k degradaci půd (Tožička, 2009). Negativní důsledky na životní prostředí v rozvojových zemích má v řadě případů i extenzivní forma zemědělství, například nadměrná nekontrolovatelná pastva dobytka v oblastech Sahelu, která způsobuje rapidní úbytek vegetace, nebo pěstování nevhodných plodin bez rotačního způsobu zemědělství, což zapříčiňuje větší výskyt eroze a tím i rychlou degradaci půd (Stojanov, Jelínek, 2007). Na druhou stranu poškozené životní prostředí a změny v přírodním prostředí mohou prohlubovat chudobu v rozvojových
zemích. Podle Čtvrté hodnotící
zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) patří mezi nejvíce zranitelné oblasti na klimatické změny právě ekonomicky nevyspělé země (IPCC, 2007). Globální oteplování se projevuje v rozvojových zemích různými způsoby. Ostrovní státy a úrodné delty řek jsou ohroženy zatopením, v důsledku tání horských ledovců dochází ke stále častějším povodním, zejména v oblasti Přední a Zadní Indie nebo vlivem jevu El Niño při východoafrickém pobřeží dochází k desertifikaci48 v oblasti Sahelu nebo naopak k záplavám v oblasti jižní Etiopie (Jeřábek a kol., 2008; Stojanov, Jelínek, 2007). Ke klimatickým změnám a znečišťování životního prostředí přispívají stále více také rozvojové země. Jednou z příčin je výrazný deficit udržitelných a nových technologií v těchto zemích (Tožička, 2009). V současnosti zůstává bez přístupu ke kvalitní pitné vodě 1,1 miliardy obyvatel, z nichž dvě třetiny pochází z Asie. K sanitárnímu zařízení nemá přístup dokonce 2,6 miliard obyvatel. V řadě případů odpadní voda odtéká bez jakéhokoliv čištění do recipientů. Nedostatečné hygienické podmínky společně s chorobami přenášenými hmyzem, znečištěným ovzduším a znečištěnou vodou způsobují čtvrtinu všech onemocnění na světě (Kobrová, 2002; Tožička, 2009; Stojanov, Jelínek, 2007). Cílem řady rozvojových projektů je zprovoznění těžební činnosti v rozvojových státech s velkým nerostným bohatstvím. Těžební průmysl je významnou součástí hospodářství pro více než padesát rozvojových zemí. Z tohoto přírodního bohatství ovšem profituje jen úzká část obyvatel. Země závislé na těžebním průmyslu často trpí vysokou zadlužeností, občanskými válkami, nedemokratickým vládnutím apod. 48
Rozšiřování pouští
25
Velmi negativní důsledky má těžební činnost i na životní prostředí v rozvojových zemích. V okolí míst s důlní činností dochází k velkým znečištěním zdrojů pitné vody. V oblastech s velkou biodiverzitou těžba přírodních zdrojů zapříčiňuje rapidní úbytek několika druhů rostlin a živočichů. Těžební činnost je také příčinnou nadměrné spotřeby vodních zdrojů a produkce skleníkových plynů, zejména při spalování zemního plynu při těžbě ropy (CEE, 2008). Lidé, obývající degradovaná území, jsou často nuceni k masovému přesidlování za účelem hledání nové obživy. Těmto migrantům se odborně říká environmentální uprchlíci (Stojanov, 2005). Kliot (2004) odhaduje, že současný počet těchto uprchlíků se pohybuje v rozmezí 15–64 miliónů, z nichž dvě třetiny pochází ze subsaharské Afriky. Mezi bezprostřední příčiny environmentální migrace se řadí přírodní katastrofy49, změny v přírodním prostředí50, průmyslové havárie, velké rozvojové projekty51 a ozbrojené konflikty a války (Stojanov, 2005).
4.3.2 Mezinárodní rozvojová pomoc v oblasti životního prostředí Odborně se procesu zahrnování složky životního prostředí do ZRS říká Mainstreaming životního prostředí (CEE, 2008). První snahy zavedení tohoto procesu se objevily až na začátku 70. let. 20. století. Do té doby investice v rámci rozvojové pomoci proudily zejména na intenzifikaci průmyslu a zemědělství. Nebyl kladen důraz na šetrné využívání přírodních zdrojů, ochranu biodiverzity, ovzduší, vod, půd apod. (Exnerová, 2005). Prvním impulsem k řešení problematiky životního prostředí na mezinárodní úrovni bylo v roce 1972 ustanovení programu OSN pro životní prostředí (UNEP), jehož ústředí sídlí v Nairobi. O jedenáct let později, tj. v roce 1983, vznikla Světová komise pro životní prostředí a rozvoj pod vedením Gro Harlem Brundlandové. V její
zprávě
Naše
společná
budoucnost
z roku
1987
byl
poprvé
použit
termín „trvale udržitelný rozvoj“52, který funguje na harmonické součinnosti třech pilířů – ekonomického, sociálního a environmentálního (Jehlička, 2000). 49
Např. dlouhotrvající sucha v oblasti Sahelu nebo tropické cyklóny v Karibském zálivu Deforestrace, půdní eroze, zasolování půdy apod. 51 Např. výstavba vodních nádrží v Číně. Těžba přírodních zdrojů. 52 Takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích (zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) (MŽP e, 2007) 50
26
Na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 v Rio de Janeiru byla ochrana životního prostředí deklarována jako významná kategorie rozvojové pomoci. Na konferenci se představitelé států dohodli na vyčlenění 0,1 % hrubého domácího produktu na ochranu přírody a životního prostředí v rámci rozvojové pomoci. Jedním z Rozvojových cílů tisíciletí, ustanovených na Summitu tisíciletí v roce 2000, je mimo jiné i zajištění udržitelného stavu životního prostředí. V rámci tohoto cíle jsou stanoveny tři úkoly: •
integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programu jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Omezit ztráty biodiverzity a dosáhnout do roku 2010 podstatného snížení množství ztrát – úkol 9
•
do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez kvalitního přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně – úkol 10
•
do
roku
2020
dosáhnou
výrazného
zvýšení
kvality
života
minimálně 100 miliónů obyvatel slumů53 – úkol 11 (Ekumenická akademie b, 2005). Nováček
(2006)
však
tvrdí,
že
cíle
do
stanovené
doby
s velkou
pravděpodobností splněny nebudou. Již několik let je snahou Evropské Unie zahrnout oblast životního prostředí do své rozvojové politiky. Nástrojem této integrace je tzv. environment mainstreaming, který zahrnuje strategické a implementační dokumenty zohledňující trvale udržitelný rozvoj zemí třetího světa (CEE, 2008). První impuls těchto snah se objevil na Cardiffském summitu v roce 1998. V rámci něho bylo doporučeno integrovat ochranu životního prostředí do rozvojových politik států Evropské Unie (Kobrová, 2002). V roce 1999 vešla v platnost Amsterdamská smlouva, která udává požadavek integrace
ochrany
životního
prostředí
do
činností
a
politik
Společenství.
V roce 2001 Rada Evropské Unie schválila začlenění environmentální složky do rozvojové spolupráce Evropského společenství. V Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 je po signatářských státech požadována harmonizace přístupu k posuzování vlivů na životní prostředí při stanovování národních a sektorových strategií (CEE, 2008)
53
Příměstská chudinská čtvrť
27
Vyspělé země mohou svým efektivním alokováním zdrojů, do rozvoje a odstraňováním příčin degradace životního prostředí v rozvojových zemích, výrazně ovlivnit současnou situaci a předcházet tak případným konfliktům. Doposud se však objevují praktiky v rozvojové pomoci, které ke zlepšení životního prostředí příliš nepřispívají.
4.4 Česká zahraniční rozvojová pomoc v oblasti životního prostředí Environmentální orientace projektů české zahraniční rozvojové spolupráce je jedním z hlavních cílů zahraniční rozvojové pomoci České republiky (Vláda a, 2004). Česká zahraniční rozvojová spolupráce by měla přímo, či nepřímo zlepšovat životní prostředí a kvalitu života obyvatel v rozvojových zemích (Kobrová, 2002). Dle Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce ČR54, sestaveného Rozvojovým střediskem na počátku roku 2006, je zapotřebí zohledňovat životní prostředí v plánování a vyhodnocování zahraniční rozvojové spolupráce. Dopady rozvojových projektů na životní prostředí jsou zohledněny zejména v projektovém dokumentu, ve formuláři hodnocení projektů v rámci dotačních výběrových řízení a v závěrečné zprávě o realizaci projektu zahraniční rozvojové spolupráce (Jelínek b, 2006). V současnosti je nejvíce projektů zaměřujících se na přímé zlepšení životního prostředí realizováno v gesci Ministerstva životního prostředí. Od příštího roku, tj. od roku 2011, budou veškeré projekty v sektoru životního prostředí realizovány prostřednictvím České rozvojové agentury (Plavcová, Lebeda, 2009). Dle objemu financí je v posledních letech zaznamenána rostoucí tendence výdajů na multilaterální pomoc. Proto i této formě rozvojové pomoci bude v diplomové práci věnovaná pozornost.
54
Manuál zpracovává a doplňuje Pravidla pro výběr a financování bilaterální projektů v rámci ZRS České republiky. Cílem tohoto manuálu je standardizace postupů projektového cyklu na všech úrovních (Jelínek b, 2006)
28
4.4.1 Mnohostranná rozvojová spolupráce v oblasti životního prostředí Multilaterální rozvojová pomoc může mít několik forem. Povinné, či dobrovolné příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, participace na rozhodovacích procesech mezinárodních organizací nebo účelově vázané příspěvky do mezinárodních organizací s
přihlédnutím k prioritám zahraniční rozvojové spolupráce České
republiky (MZV ČR d, 2007). Největší podíl z multilaterální rozvojové pomoci tvoří příspěvky do obecného rozpočtu Evropského společenství55. O podílu financí plynoucích do ochrany životního prostředí rozhoduje až Evropská komise, respektive Úřad pro spolupráci EuropeAid (Exnerová, 2005). Toto rozhodnutí může být však do jisté míry ovlivněno participací českých zástupců na jednáních a zasedáních Evropské Unie (Adamcová, 2006). Sektor
životního
prostředí
v rámci
mnohostranné
rozvojové
pomoci
ČR je také financován formou příspěvků do fondů Organizace spojených národů a Mezinárodních finančních institucí.
4.4.1.1 Evropská Unie Česká republika je od roku 2004 pravidelným přispívatelem obecného rozpočtu Evropského společenství. Rozvojová pomoc z těchto prostředků je směřovaná do rozvojových zemí mimo země Afriky, Pacifiku a Karibiku. V roce 2009 byl
příspěvek
České
republiky do
obecného
rozpočtu
ES
na rozvojovou
pomoc 2 122 miliónů Kč (FoRS b, 2010). Rozvojová pomoc v sektoru životního prostředí, financována z obecného rozpočtu Evropského společenství, je realizována zejména prostřednictvím programu pro životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie. Financování tohoto programu je zajištěno Nástrojem pro rozvojovou spolupráci (DCI – Development cooperation instrument) a Nástrojem Evropského partnerství a spolupráce (ENPI – European Neighbourhood and Partnership Instrument). Program je tematicky zaměřen na plnění sedmého Rozvojového cíle tisíciletí (udržitelné životní
55
V roce 2008 činil 82 % z celkové multilaterální pomoci
29
prostředí), podporu plnění mezinárodních závazků56, lepší integraci na straně EU, posílení správy životního prostředí a vedoucí úlohy EU a podporu udržitelných energetických
alternativ
v partnerských
zemích
a
regionech
(European
Commision a, 2006). Na tento program byl pro léta 2007–2010 vyčleněn celkový rozpočet ve výši 470 miliónů EUR (European Commision b, 2009).
4.4.1.2 Organizace spojených národů Česká do
republika
poskytuje
environmentálního
fondu
každoročně
Programu
OSN
dobrovolné pro
příspěvky
životní
prostředí.
Ty jsou v plné výši zahrnuty do oficiální rozvojové pomoci (MZV ČR e, 2007). Výše příspěvku do tohoto fondu se v průběhu let měnila. V prvním roce přispívání,
tj.
v roce
1993,
Česká
poskytla
republika
do
tohoto
fondu 1 milión Kč. V letech 1996–1998 byl příspěvek již 3 milióny Kč. V roce 1999 došlo na základě dohody mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zahraničních věcí k navýšení příspěvku na 5 miliónů Kč. Po dočasném snížení příspěvků na 3,5 miliónů Kč v letech 2003–2004, se financování environmentálního na
5
miliónů
strany
ČR
(Hlaváček,2007).
Od
fondu Kč
ze
v roce roku
2005 2008
opět
navýšilo
poklesl
příspěvek
do environmentálního fondu na 4,5 miliónů Kč (MZV ČR h, 2009). V rámci Programu OSN pro rozvoj (UNDP) poskytuje Česká republika příspěvky
do
tzv.
svěřeneckého
fondu.
V současnosti
se
český
příspěvek
do tohoto fondu pohybuje okolo 1 miliónu USD (UNDP, 2010). Díky těmto příspěvkům je českým expertům umožněno zapojit se do projektů UNDP mimo jiné také v oblasti ochrany životního prostředí v zemích východní Evropy, Balkánu a Společenství nezávislých států (MZV ČR e, 2007). Řada
příspěvků
na
environmentálně
orientovanou
rozvojovou
pomoc
je poskytována také do regionálních komisí OSN, zejména do Evropské hospodářské komise OSN. Například v letech 2005–2006 přispěla Česká republika 8 tisíc USD na podporu asistenčního programu pro státy východní a jihovýchodní Evropy a střední
56
Mezinárodní závazky v oblasti udržitelného rozvoje, změn klimatu, biodiverzity, desertifikace, znečišťování ovzduší, řádného nakládání s chemikáliemi a odpady apod.
30
Asie vytvořeného v rámci Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států (Hlaváček, 2007).
4.4.1.3 Mezinárodní finanční instituce Financování rozvoje na mezinárodní úrovni poskytuje zejména Světová Banka a Mezinárodní měnový fond. Jako součást Světové banky byl v roce 1991 založen Globální fond životního prostředí (GEF), jehož financování je zajištěno svěřeneckým fondem GEF pod správou Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. Finanční rámec je vždy dohodnut na čtyřleté období. V současností probíhá období GEF – 4. Od 1. 7. 2010 bude započato financování v rámci GEF – 5 (Hlaváček, 2007). Česká republika je aktivním přispívatelem do Globálního fondu životního prostředí od roku 1994, ale čistým přispívatelem57 až od roku 2005. Česká republika, společně se Slovinskem, je jediným přispěvatelem do Globálního fondu životního prostředí z nových členských států Evropské Unie. V listopadu 2006 byl uhrazen zatím poslední český příspěvek pro následující čtyři roky ve výši 142,89 miliónů Kč. Díky tomuto jednorázovému vkladu získala ČR mírné navýšení podílu na zdrojích Globálního fondu životního prostředí. Došlo tedy k nárůstu příspěvku na 4,68 miliónů SDR58. Platby do tohoto fondu lze ze 77 % vykázat v Oficiální rozvojové pomoci České republiky (Hlaváček, 2007). Kromě pravidelných příspěvků České republiky do Globálního fondu životního prostředí se řada českých expertů zapojuje také do aktivit GEF v rozvojových zemích, zejména v zemích Balkánu, střední Asie a Kavkazu. Za účelem možnosti oslovování těchto expertů byla Ministerstvem životního prostředí vytvořena databáze českých environmentálních technologií a expertů. Zástupci České republiky se aktivně účastní na jednáních formujících teritoriální a programové priority v rámci rozdělování prostředků tohoto fondu (Hlaváček, 2007).
57
Česká republika v současnosti z těchto prostředků nečerpá žádnou finanční pomoc Special Drawing Rights – Měna substituční za americký dolar, měna košová. Váhy měn: USD, EURO, Japonský jen a Britská libra (Bortel, 2002).
58
31
4.4.1.4 Multilaterální rozvojové projekty v gesci Ministerstva životního prostředí Česká republika není pouze přispívatelem do mezinárodních organizací. Existuje řada dalších environmentálně orientovaných projektů na kterých se naše země přímo podílela. Ve sledovaném období (2000–2009) spolupracovalo Ministerstvo životního prostředí
(MŽP)
na
celkem
šesti
multilaterálních
rozvojových
projektech.
Poslední mnohostranný projekt byl ukončen v roce 2006, od té doby poskytuje MŽP rozvojovou
pomoc
v sektoru
životního
prostředí
výhradně
prostřednictvím
bilaterálních projektů. Většina těchto projektů je realizována ve spolupráci s programy a organizacemi OSN. Mnohostranné rozvojové projekty Ministerstva životního prostředí se teritoriálně zaměřují zejména na oblasti, kde má Česká republika nejvíce komparativních výhod, tj. na země východní a jihovýchodní Evropy. Rozvojová pomoc je poskytována zejména formou přenosu know-how a technologií do zemí třetího světa a pořádáním kurzů a školení pro účastníky z rozvojových zemí. Tři z těchto projektů se věnují problematice klimatických a meteorologických jevů, ostatní pak geologickým pracím, čistší produkci a krajinné ekologii. Nejvyšší rozpočet z těchto mnohostranných projektů měl projekt Technická pomoc v oblasti meteorologie, hydrologie a ochrany ovzduší. Ve sledovaném období, v případě tohoto projektu léta 2000–2001, bylo na realizaci tohoto projektu uvolněno celkem 2,8 miliónů Kč (MŽP i, 2010). Celý tento projekt se skládal ze tří sub-projektů. Účelem prvního projektu bylo vyškolení operátorů z rozvojových zemí v unifikovaném softwaru pro vyhodnocování a zpracování měření stavu ozónové vrstvy. Ten vyvinuli pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalším software
je klimatický databázový systém (CLIDATA), na kterém se významně podíleli pracovníci ČHMÚ a ve kterém byli v rámci druhého sub-projektu školeni zejména Arménští odborníci na klimatické systémy. Cílem třetí části projektu bylo vytvoření počítačového programu hydrometrické měření a měrné křivky průtoku (MŽP a, 2004). V roce 2000 byl na Ukrajině dokončen rozvojový projekt Vyloučení látek poškozujících ozonovou vrstvu Země, jehož rozpočet za poslední rok dosahoval 3,5 miliónů Kč (MŽP i, 2010). V rámci projektu byla specializovaným servisním centrům chladící techniky představena a dodána moderní efektivní
32
technologie pro nakládání s chladivy. Největším úspěchem tohoto projektu byla více než 70% úspora technologických úniků chladiva CFC – 12 (Kobrová, 2002). V rámci projektu Aplikace českých zkušeností s biologickou a krajinnou rozmanitostí v zemích střední a východní Evropy byly uplatněny zkušenosti a praktické výstupy
z obdobného
projektu
realizovaného
v letech
1994–1998
na
území
České republiky z prostředků GEF. Projekt byl realizován formou školících kurzů
a
seminářů,
zpracování
metodických
příruček
a
videodokumentů
zaměřených na biodiverzitu (Kobrová, 2002). Součástí projektu Budování kapacit pro čistší produkci v Makedonii bylo vyškolení místních expertů a realizace demonstračních projektů zaměřených na optimalizaci provozu a minimalizaci znečištění a odpadů (Kobrová, 2002). Postgraduální kurz GEOCHIM byl realizován na území České republiky již za socialismu. Po vládním převratu byl přerušen a obnoven až v roce 1999. Od roku 2001 se tento kurz realizoval v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Kurz GEOCHIM byl zaměřen na vzdělávání v oblasti geochemických metod prospekce při vyhledávání ložisek nerostných surovin. Nově se v rámci těchto metod kladl větší důraz na oblast životního prostředí. Teoretická i praktická výuka probíhala v Dolní Rožínce. Součástí kurzu byla i exkurze do jediného činného rudného dolu na území ČR - Rožná I a dalších hornických oblastí (Člověk v tísni, 2007; MŽP c, 2004). Zatím posledním mnohostranným projektem v sektoru životního prostředí byl projekt Udržování sítě monitoringu ozonové vrstvy v rozvojových zemích. Za celou dobu řešení projektu bylo dosaženo opravy a kalibrace ozónových spektrofotometrů z pěti stanic regionu Asie v rámci mezinárodního srovnávání v Tsukubě, výcviku dvou operátorů z ozónové stanice Nairobi na Solární a ozónové observatoři
a
analýzy
hydrometeorologického
kvality
ústavu,
měření
rozšíření
této a
stanici
aktualizace
experty
Českého
webových
stránek
globální sítě Dobsonových spektrofotometrů a mezinárodní prezentace výsledků projektů
na
expertních
seminářích
a Programu OSN pro rozvoj (Vaníček, 2006).
33
Světové
meteorologické
organizace
4.4.2 Bilaterální rozvojová spolupráce v oblasti životního prostředí Nejčastěji se česká rozvojová spolupráce realizuje prostřednictvím bilaterálních rozvojových projektů. Ty jsou tématicky rozděleny do tzv. sektorů. Environmentálně orientované projekty spadají prioritně do sektoru životního prostředí, který je v gesci Ministerstva životního prostředí. Několik rozvojových projektů se zaměřením na zlepšení stavu životního prostředí bylo realizováno také v sektoru průmyslový rozvoj v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a v sektoru zemědělství v gesci Ministerstva zemědělství (MZE). V gesci Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů, zejména prioritních zemí, bylo realizováno také několik trilaterálních nebo malých lokálních projektů se zaměřením na zlepšení podmínek životního prostředí. Trilaterální a malé lokální projekty bývají realizovány ve většině případů pouze jeden rok. Z důvodu velkého množství environmentálně orientovaných rozvojových projektů se budu ve své diplomové práci věnovat environmentálně orientovaným bilaterálním rozvojovým projektům realizovaným Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství (MZV ČR i, 2009). Ve
sledovaném
období,
tj.
v letech
2000–2009,
bylo
realizováno
celkem 118 environmentálně orientovaných bilaterálních projektů z toho 88 projektů v gesci Ministerstva životního prostředí, 19 projektů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a 11 projektů v gesci Ministerstva zemědělství. Ve sledovaném období byl celkový rozpočet na tyto projekty necelých 1,28 biliónů Kč (MZV ČR i, 2009).
34
4.4.2.1 Rozvojové projekty Ministerstva životního prostředí Celkový rozpočet bilaterálních projektů Ministerstva životního prostředí v letech 2000–2009 byl 768,4 miliónů Kč59 (MŽP i, 2010). V roce 2008 byl sektor životního prostředí v porovnání s ostatními sektory na druhém místě, po sektoru průmyslový rozvoj (Plavcová, Lebeda, 2009). Doba realizace projektů bývá převážně tři roky. Projekty jsou realizovány formou realizačních opatření terénních prací a technické spolupráce60. Pro Ministerstvo životního prostředí jsou prioritní čtyři země – Srbsko, Mongolsko, Moldavsko a Vietnam. Bilaterální projekty probíhají také
v ostatních
rozvojových
státech
Afriky,
Asie
a
Latinské
Ameriky.
Cílem rozvojových projektů Ministerstva životního prostředí je zejména plnění MDGs a efektivní naplňování environmentálních úmluv a dalších environmentálních závazků ČR (MŽP g, 2008). Ve sledovaném období bylo realizováno v gesci Ministerstva životního prostředí velké množství bilaterálních projektů. Pro účely této diplomové práce jsem projekty tohoto gestora rozdělil do šesti tématických skupin: •
Vodní hospodářství
•
Geologický průzkum
•
Sanace a ekologické zátěže
•
Čistší produkce
•
Odpadové hospodářství
•
Ostatní témata
59
Tento údaj je o něco vyšší, než ve skutečnosti. Důvodem je nedostupnost informací o výši čerpání na rozvojový projekt: „Geologický průzkum přírodních rizik v západní a centrální části pacifické oblasti“ v Nikaragui pro roky 1997 až 1999.
60
přenos know-how, výukové a výcvikové kurzy, semináře, studie
35
Graf č. 1: Financování bilaterálních rozvojových projektů Ministerstva životního prostředí rozdělených podle témat (2000–2009)
Rozpočet (v tisících Kč)
Vodní hospodářství 300000
Sanace ekol. zátěží
250000
Geologický průzkum Čistší produkce
200000 Odpadové hospodářství
150000
Ostatní témata 100000
50000
0
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
Jak je vidět v grafu č. 1, nejvíce financí bylo poskytnuto na realizaci projektů s tématem vodní hospodářství. Ministerstvo životního prostředí vynaložilo celkem na vodohospodářské rozvojové projekty ve sledovaném období 282,85 miliónů Kč. Realizací těchto projektů napomohlo Ministerstvo životního prostředí rozvojovým zemím ve vyhledávání vodních zdrojů, ve zlepšení distribuce vody, čištění odpadních vod a v protipovodňové ochraně (MŽP i, 2010). Hydrogeologické
průzkumy
nových
zdrojů
byly
realizovány
zejména
v nejchudších aridních oblastech, tj. v případě projektů MŽP v Mongolsku a Etiopii. V zemích jihovýchodní Evropy byla věnována pozornost spíše monitoringu již existujících vodních zdrojů a navyšování jejich využití při zásobování domácností. Na území jihoamerického státu Peru se realizovaly průzkumy minerálních a termálních vodních zdrojů pro lázeňské využití (MŽP i, 2010). Stokování a sanace odpadních vod byly náplní projektů MŽP nejčastěji v transformujících se státech jihovýchodní Evropy a na Srí Lance v Indickém oceánu.
36
České firmy se podílely jak na návrzích umístění čistíren odpadních vod, tak i na samotných výstavbách nebo opravách čistíren odpadních vod a jiných zařízení na zpracování odpadních vod. Snahou českých projektů bylo také technologicky zamezit znečištění vodních zdrojů. Příkladem takové pomoci bylo zatrubnění vodního toku Jaz v srbském městě Valjevo (MŽP i, 2010). Zajištění monitoringu a kvalitního varovného systému při povodních bylo ve sledovaném období poskytnuto díky rozvojových projektů Ministerstva životního prostředí v povodí řeky Reut v Moldavsku a v pohoří Ťan Šanu v Kyrgyzstánu (MŽP i, 2010). Sanace a průzkum ekologických zátěží je druhým nejčastějším tématem rozvojových projektů Ministerstva životního prostředí. Celkový rozpočet pro období let 2000–2009 takto zaměřených rozvojových projektů byl 181,514 miliónů Kč. Více než 60 % z tohoto rozpočtu směřovalo na realizaci projektů v Jihovýchodní Evropě, konkrétně na území Srbska, Černé Hory, Moldavska a Makedonie. Problematikou ekologických zátěží se české firmy zabývaly dále v Kyrgyzstánu, Mongolsku, Namibii,Vietnamu a Zambii (MŽP i, 2010). Ze států jihovýchodní Evropy se největší pomoci od České republiky při odstraňování ekologických zátěží dostalo Srbsku. V letech 2003–2007 prováděla česká firma Dekonta, a.s. významné sanační práce vybraných lokalit Srbska, které
byly
z chemických
zasaženy závodů
únikem
ropných,
bombardovaných
chlorovaných při
a
leteckých
dalších útocích
polutantů NATO
v rámci Kosovského konfliktu. Sanace kontaminovaného území byla provedena v lokalitě bývalého skladu pohonných hmot firmy BEOPETROL u obce Bogutovac a v okolí chemických závodů HIP Petrochemija a NIS OIL v regionu měst Pančevo a Novi Sad (MŽP d, 2006; MŽP h, 2009). Na území Srbska došlo také díky českým firmám k sanaci a rekultivaci skládky odpadů. Tou byla 40 let stará nezabezpečená skládka Janovac v kraji Šumadija (Opršal a, 2007). Od roku 2008 zpracovává firma Dekonta, a.s. návrh sanace bývalé skládky a kontaminovaných sedimentů na poloostrově Ada Huja na řece Dunaj v Bělehradě (MŽP i, 2010). V Moldavsku a Makedonii pomáhaly české firmy zejména při sanacích starých ekologických zátěží vzniklých únikem ropných a jiných chemických látek. V Černé Hoře byly realizovany společností Vodní zdroje, a.s. sanační práce skládky nebezpečného odpadu po těžbě olovo-zinečnatých rud (MŽP h, 2009). V loňském roce,
37
tj.
v roce
2009,
byly
významné
zakončeny
sanační
práce
společnosti
Dekonta, a.s. ve Vietnamu, respektive v provincii Thua Thien Hue. Tato oblast byla během americko-vietnamské války kontaminována dioxiny. Cílem projektu bylo snížit ekologická a zdravotní rizika formou preventivních opatření a zajistit přístup k nezávadné pitné vodě (DWW, 2007). Rozvojové sanační projekty v Kyrgyzstánu, Mongolsku, Namibii a Zambii se zaměřovaly zejména na průzkum a posouzení ekologických zátěží vzniklých při těžbě nerostných surovin (MŽP i, 2010). Geologický průzkum byl nejčastějším tématem v prvotním období české rozvojové pomoci. Čeští geologové se z počátku soustřeďovali na průzkum nových nerostných zdrojů v zemích Afriky a Asie. V posledních letech se geologické práce orientují spíše na výzkum přírodních hazardů v zemích Latinské Ameriky. Ve sledovaném období, tj. v letech 2000–2009 bylo na tyto aktivity vynaloženo celkem 161,99 miliónů Kč61 (MŽP i, 2010). Zařazení průzkumů nových nerostných zdrojů do projektů zahraniční rozvojové spolupráce je často velmi negativně diskutovaným tématem. Řada kritiků zdůrazňuje, že tyto projekty nejsou primárně zaměřeny na ochranu životního prostředí, ale spíše na ekonomický rozvoj zemí příjemců nebo spíše v řadě případů nadnárodních těžebních korporací. Jedním z nejkontroverznějších projektů byl Průzkum ložisek ropy a zemního plynu
v Kamerunu.
Cílem
projektu
bylo
spíše
přilákat
ropné
nadnárodní
korporace, ochotné investovat do těžby nafty, než přispět k udržitelnému rozvoji oblasti (Stejskal, 2003). Ložiska byla zkoumána v blízkosti čadsko-kamerunského ropovodu. Kvůli jeho výstavbě byly tisíce domorodých obyvatel donuceny k migraci a
další
obyvatelé
byli
ohroženi
zhoršenou
kvalitou
životního
prostředí.
V Čadu bylo kvůli kritice ropovodu několik lidí dokonce i uvězněno (Šálek, 2003). Projekt byl v roce 2000 přerušen a v roce 2002 předčasně ukončen (Stejskal, 2003). Dalším podobným případem byly geologické práce na území Mongolska. Od roku 1999 do roku 2006 bylo v Mongolsku realizováno společnostmi Geomin družstvo a Česká geologická služba, geologické mapování, jehož výsledky měly posílit surovinový potenciál země a tím nastavit příznivé investiční klima.
61
Tento údaj je o něco vyšší, než ve skutečnosti. Důvodem je nedostupnost informací o výši čerpání na rozvojový projekt Geologický průzkum přírodních rizik v západní a centrální části pacifické oblasti v Nikaragui pro roky 1997 až 1999.
38
Evaluační mise uskutečněná v roce 2005, shledala tento projekt jako nerelevantní, tzn. že záměr projektu nebyl v souladu s národními prioritami (MŽP f, 2007). Obnovení
průmyslu
těžebního
bylo
snahou
také
ve
válkou
poničeném Afghánistánu v období let 2005–2007. Přestože byl hlavní cíl projektu v Afghánistánu Ze
strany
velmi MŽP
podobný
však
jako
u
k žádnému
výše
omezení
projektů.
zmíněných
jeho
realizace
nedošlo.
Možná proto, že projekt směřoval, mimo jiné, také k vytvoření obchodních kontaktů mezi Českou republikou a Afghánistánem (MŽP g, 2008). Prozatím
poslední
projekt
českých
geologů
na
africkém
kontinentě
byl ukončen v roce 2005. Projekty byly nejčastěji zaměřeny na zhodnocení geopotenciálu území a ocenění vybraných ložisek nerostných zdrojů, zejména v Burkině Faso, Zambii a Namibii. Projekty zaměřené na geologické ocenění nerostných zdrojů, se realizovaly také v Jordánsku a Libanonu. V jihoamerickém státě Ekvádoru byl realizován od roku 2001 dvouletý geologický průzkum zdrojů surovin stavebních hmot pro suché zdění (Kobrová, 2002; Hrubeš, 2003). V Latinské Americe, konkrétně ve státech Ekvádor, Kostarika, Nikaragua, Peru a Salvador uplatnili čeští geologové své zkušenosti pří průzkumech přírodních rizik. Mimo
projektu
v Ekvádoru
byly
všechny
ostatní
projekty
realizovány
Českou geologickou službou. Nejdéle, tj. v období let 1997–2009, se čeští geologové zabývali přírodními hazardy v Nikaragui. Česká geologická služba se nejvíce soustřeďovala na západní a centrální část Nikaraguy, která bývá nejvíce postižena zemětřesením, sopečnými erupcemi, tropickými cyklóny, povodněmi i suchy. Realizovaná pomoc směřovala ke zdokumentování, lokalizaci, konkretizaci a
predikci
pro
územní
přírodních plánování
hazardů a
za
zhotovení
účelem
vypracování
záchranných
a
podkladů
evakuačních
plánů.
V roce 2003 se činnost České geologické služby rozšířila do Salvadoru a v roce 2006 do Kostariky (Hradecký, Kycl, 2008; MŽP h, 2009). Vytvoření podkladů pro územní plánování a systému predikce přírodních hazardů bylo také cílem projektu v Peru, konkrétně v povodí řek Chiry a Piury na severozápadě země. Realizátorem těchto prací byla Česká geologická správa a Na
od
roku žádost
2007
se
peruánské
na
realizaci vlády
projektu
došlo
podílela
také
firma
k detailní
Aquatest, analýze
a.s. rizik
ovlivňujících 125ti kilometrový úsek silnice z Buenos Aires do peruánského
39
města Huacabamba (Čermáková, 2004). Mezi lety 2007–2009 byl společností Gekon s.r.o. realizován projekt zabývající se stabilitou horninového podloží ve městě Loja, v jižním Ekvádoru (MŽP h, 2009). Česká republika má značnou komparativní výhodu v rámci zahraniční rozvojové spolupráce i v zavádění preventivních přístupů v průmyslu a v čistší produkci. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo ve sledovaném období ze svého rozpočtu na realizaci těchto projektů celkem 55,747 miliónů Kč (MŽP i, 2010). České centrum čistší produkce se v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce věnovalo v letech 2001–2005 zavádění preventivních přístupů do průmyslové výroby. Během zmiňovaného období se tato firma zaměřila na snížení materiálové a energetické náročnosti a snížení znečištění životního prostředí ve vybraných podnicích Moldavska a Kazachstánu. Firmy Bratři Horákové a Ekotez, s.r.o. realizovaly transfer bezfreonových technologíí do Litvy, Běloruska a Ukrajiny. Česká republika pomohla těmto zemím k plnění závazků vyplývajících z Úmluvy o ochraně ozonové vrstvy a Montrealského protokolu o látkách porušující ozónovou vrstvu (Kobrová, 2002). Zavádění systému environmentálního managementu (EMS) bylo náplní rozvojových projektů Českého ekologického manažerského centra mezi lety 2001–2005 v Rumunsku, Bělorusku, Makedonii, Bosně a Hercegovině a Srbsku (MŽP d, 2006). V roce
2003
byl
realizován
projekt
Regionálního
environmentálního
centra
České republiky se zaměřením na podporu posuzování vlivů rozvojových koncepcí na životní prostředí (SEA) v zemích Subsaharské Afriky (MŽP b, 2004). V posledních letech, konkrétně mezi lety 2006–2008, se projekty s tématem čistší produkce realizovaly pouze v Srbsku. Česká firma Enviros, s.r.o. poskytla firmám z oblasti Šumadija a města Kragujevac cenné rady pro využívání moderních environmentálních technologií při využívání obnovitelných zdrojů energie (MŽP g, 2008). Společnost VHS Brno, a.s. poskytla pomoc srbskému městu Valjevo při rekonstrukci teplovodní sítě. Díky této rekonstrukci byly odstraněny energeticky
náročné
a
ekologicky
zcela
nevyhovující
lokální
zdroje
vytápění (MŽP h, 2009). V gesci Ministerstva životního prostředí bylo v období let 2000–2009 realizováno
ve
čtyřech
zemích
celkem
pět
projektů
se
zaměřením
na odpadové hospodářství. Celkový rozpočet na tyto projekty byl vyčíslen na 42,496 miliónů Kč (MŽP i, 2010).
40
Společnost VHS Brno, a.s. se v Srbsku nezaměřovala pouze na vodní hospodářství, či tepelné zásobování, ale také na obnovou odpadového hospodářství. Během období let 2004–2006 vypracovala tato společnost několik studií, které by měly zajistit obnovu odpadového hospodářství ve městě Kragujevac (MŽP f, 2007). Také společnost Dekonta, a.s. poskytla Srbsku významnou pomoc při vypracování regionálních plánů odpadového hospodářství v regionu Západní Bačka a v přilehlém městě Vrbas, v provincii Vojvodina (MŽP h, 2009). Regionální koncepty odpadového hospodářství byly zavedeny díky české pomoci také ve vietnamských provinciích Lam Dong, Ninh Binh a Thua Thien Hue a v regionu moldavského města Leova. Zatím poslední rozvojový projekt zaměřený na odpadové hospodářství byl realizován v letech 2007–2009 konsorciem vedeným společností Enviros ve městě Naga City, na Filipínách. V rámci tohoto projektu došlo k bezpečnému uzavření městské skládky a k přípravě podkladů pro vybudování nové sanitární skládky62. Společnost Enviros též vypracovala návrh nového systému nakládání s odpady a jejího sekundárního využití (Pastvinský, 2008). Kromě výše uvedených témat se Ministerstvo životního prostředí okrajově věnovalo i tématům biodiverzity, klimatu, obnovitelným zdrojům energie a turistickému ruchu. Tyto témata jsou zařazeny do poslední skupiny projektů ostatní témata. Celkově bylo na tyto ostatní projekty vynaloženo 43,801 miliónů Kč (MŽP i, 2010). V oblasti ochrany biodiverzity spravovalo Ministerstvo životního prostředí tři projekty. Od roku 2000 probíhal dvouletý rozvojový projekt v Maroku, kde česká společnost Biocont Laboratory, s.r.o. zavedla sytém biologické ochrany rychlené zeleniny - rajčat, paprik, okurek (Kobrová, 2002). Ministerstvo životního prostředí podpořilo v rámci rozvojové pomoci ochranu biodiverzity v oblasti jižního Altaje v Kazachstánu a v národních parcích a přírodních rezervacích v Senegalu (MŽP g, 2008; MŽP h, 2009). Díky českým rozvojovým projektům zaměřujícím se na obnovitelné zdroje energie bylo vybaveno dvacet keňských základních škol fotovoltaickými systémy, a v Nikaragui a Angole byly instalovány malé vodní elektrárny (MŽP b, 2004; MŽP f, 2007). V návaznosti na multilaterální projekt Českého hydrometeorologického ústavu Technická pomoc v oblasti meteorologie, hydrologie a ochrany ovzduší, byl mezi lety 62
Definice podle Filipínského zákona RA 9003. Skládky, které jsou budovány a provozovány se všemi požadavky na ochranu životního prostředí a bezpečné provozování včetně požadavků na jejich uzavírání
41
2004–2006 realizován další bilaterální projekt podobného zaměření. Výstupem projektu byla instalace klimatologické databázové aplikace CLIDATA v Bosně a Hercegovině a v Dominikánské republice (MŽP d, 2006). Projekt Rozšíření infrastruktury pro udržitelný rozvoj turistiky za kulturními památkami
Angkoru
v Kambodži
je
posledním
popisovaným
bilaterálním
rozvojovým projektem realizovaným v gesci Ministerstva životního prostředí. Jeho tématické zaměření je oproti výše uvedeným projektům značně nezvyklé. Cílem projektu bylo stabilizovat a konzervovat památky v Angkoře za účelem zmírnění zničujících dopadů současného masivního cestovního ruchu (MŽP g, 2008).
4.4.2.2 Rozvojové projekty Ministerstva průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu spravuje v rámci rozvojové spolupráce sektor průmyslového rozvoje. Podle názvu tohoto sektoru bychom mohli usoudit, že primárním cílem projektů v jeho gesci je více ekonomický rozvoj zemí třetího světa než jejich udržitelný rozvoj. Přesto však bylo ve sledovaném období v gesci tohoto ministerstva realizováno 19 projektů velmi podobných těm v sektoru
životního
prostředí.
V letech
2000–2009
byl
celkový
rozpočet
environmentálně orientovaných rozvojových projektů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu 430,783 miliónů Kč63(MZV ČR i, 2009) . Stejně tak
i
u
jako
u
rozvojových
environmentálně
projektů
orientovaných
v sektoru
projektů
životního
v sektoru
prostředí,
průmyslového
rozvoje převládají tématicky vodohospodářské projekty. Díky našemu Ministerstvu průmyslu a obchodu byly zpřístupněny vodní zdroje zejména v oblasti Mandalgobi (Mongolsko), regionu Baguio (Filipíny), na ostrově Sokotra (Jemen) a v oblasti Lazarevac (Srbsko). V Darchanu, městě ležícím na severu Mongolska, probíhá v současnosti
čistírny
výstavba
odpadních
vod
v kožedělném
závodě.
V oficiálním názvu tohoto projektu je uveden nesprávný termín „čistička odpadních vod“.
Tento
název
je
veden
i
ve
výkaznictví
Ministerstva
průmyslu
a obchodu (MZV ČR i, 2009; MPO, 2010). Toto je jeden z mála důkazů neustálé 63
Ve sledovaném období (tj. 2000 – 2009) byl rozpočet ve skutečnosti nižší, jelikož u projektu Zavádění českých bioplynových a aerobních čistíren krmivářských odpadů v Číně nebyl dostupný údaj o čerpání prostředků v roce 1999.
42
tématické roztříštěnosti projektů mezi sektory a tudíž i nízké kapacity odborníků na úrovni ministerstev. Druhým nejčastějším tématem rozvojových projektů MPO orientující se na zkvalitnění životního prostředí je odpadové hospodářství. V současnosti česká společnost
GEOtest
Brno
buduje,
pro
celý
Unsko-sanský
kanton
na území Bosny a Hercegoviny, moderní regionální skládky komunálního odpadu (GEOtest Brno a, 2007). Zpracováním odpadů ze zemědělství se věnovaly dva projekty. Prvním projektem bylo Zavádění českých bioplynových a aerobních čistíren krmivářských odpadů v Číně a druhým Zavedení technologie ekologického zpracování bioodpadů na organominerální hnojiva ve Vietnamu. Společnost Azas Invest, s.r.o., Opava v současnosti realizuje v Srbsku rozvojový projekt zaměřující se na ekologické nakládání s ropnými a chemickými látkami a nebezpečnými odpady (MZV ČR i, 2009). Na realizaci sanačních prací ekologických zátěží přispívá Ministerstvo průmyslu a obchodu již od roku 2001. Firma GEOtest Brno a.s. se v roce 2001 zapojila do realizace projektu Revitalizace území znečištěného rtutí v oblasti bývalé výroby Cl-PVC ve Vloře v Albánii (GEOtest Brno b, 2008). Projekt byl ukončen v roce 2006. V loňském roce zahájila stejná společnost na území Albánie další rozvojový projekt,
jehož
cílem
je snížit
kontaminaci
ropnými
látkami
v
prostorách
bývalé rafinérie Kučová (ABC Českého Hospodářství, 2009; MPO, 2010). Sanační práce zadané Ministerstvem průmyslu a obchodu se dále realizovaly na území Srbska. Ve městě Novi Sad na severu země se brněnská společnost Ekoline, s.r.o. podílela na zřízení ekologického výrobně-ekonomického centra na likvidaci nebezpečných odpadů a dekontaminace půdy s ochranou podzemních vod (MPO, 2010). V loňském roce, tj. v roce 2009, byl ukončen rozvojový projekt společnosti Výstavba dolů Ostrava, s.r.o. s názvem Sanace následků těžby uhelného ložiska Štavalj v Srbsku. Realizací tohoto projektu bylo také zajištěno zásobování pitnou vodou pro více než 20 tisíc obyvatel (BusinessInfo, 2009). Celkem tři rozvojové projekty v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu byly třetího
zaměřeny světa.
na
zavádění
Strojírny Brno,
alternativních a.s.
zdrojů
uskutečnily výstavbu
energie
v
zemích
minihydroelektráren
ve Vietnamu a na Filipínách (MZV ČR i, 2009). Díky České agentuře pro obnovitelné zdroje jsou dnes příjemci solární energie také nejchudší oblasti
43
Vietnamu. Konkrétně byly instalovány fotovoltaické systémy na střechy škol a nemocnic (Czech RE Agency, 2003–2009). Tématem čistší produkce se Ministerstva průmyslu a obchodu zabývalo pouze v jednom projektu. Jedná se o projekt společnosti Eurosound, s.r.o. realizovaný v letech 2005–2006. Cílem tohoto projektu bylo zajistit ekologicky čistý a ekonomicky efektivní provoz vápenky Chutul v Mongolsku (MZV ČR i, 2009).
4.4.2.3 Rozvojové projekty Ministerstva zemědělství Ministerstvo zemědělství spravuje v rámci zahraniční rozvojové spolupráce sektor zemědělství. Ve sledovaném období, tj. v letech 2000–2009, bylo do tohoto sektoru zařazeno celkem jedenáct environmentálně orientovaných, respektive vodohospodářských projektů. Ministerstvo zemědělství poskytlo na realizaci těchto projektů celkem 77,765 miliónů Kč. V sektoru zemědělství bylo realizováno i několik rozvojových projektů zavádějících výrazně environmentální postupy do zemědělství nebo lesního hospodářství (MZV ČR i, 2009). Vzhledem k tomu že diplomová práce je zaměřena na vodohospodářské projekty, nebude těmto tématům věnována pozornost. Vodohospodářské projekty tvoří v sektoru zemědělství významnou tématickou skupinu projektů. Díky ministerstvu zemědělství došlo ke zlepšení zásobování vodou a k zvýšení kvality pitné vody v Makedonii, Srbsku, Burkině Faso, Jemenu a Uzbekistánu. Projekty zaměřující se na čištění odpadních vod byly realizovány v Bosně a Hercegovině, Srbsku a Jemenu (MZV ČR i, 2009).
4.4.3 Vodohospodářské bilaterální rozvojové projekty Nejčastějším tématem environmentálně orientovaných bilaterálních rozvojových projektů je vodní hospodářství. V letech 2000–2009 poskytla Česká republika rozvojovou pomoc v oblasti vodního hospodářství prostřednictvím 46 bilaterálních rozvojových projektů v 18 zemích světa. Z toho Ministerstvo životního prostředí realizovalo 29 rozvojových projektů, Ministerstvo zemědělství 11 rozvojových projektů
a
Ministerstvo
průmyslu
a
obchodu
7
rozvojových
projektů
se zaměřením na vodní hospodářství. Ve sledovaném období uvolnila Česká republika 44
na vodohospodářské bilaterální projekty v rámci zahraniční rozvojové spolupráce celkem 525,6 miliónů Kč (MZV ČR i, 2009). Bilaterální rozvojové projekty v oblasti vodního hospodářství jsem pro účely této diplomové práce rozdělil do tří tématických skupin. Průzkum vodních zdrojů a zásobování obyvatelstva vodou, Stokování a čištění odpadních vod a Ochrana před povodněmi. V rámci tohoto rozdělení se projekty budou dále členit podle teritoriálního působení. Pořadí kontinentů je uspořádáno sestupně podle výše celkového finančního rozpočtu.
4.4.3.1 Průzkum vodních zdrojů a zásobování obyvatelstva vodou Dostupnost vody má přímý vliv nejen na rozvoj primárního sektoru (tj. zejména rostlinné výroby a pastevectví), ale též na zlepšení zdraví obyvatel, snížení chudoby, posílení hygienických návyků a zlepšení postavení žen ve společnosti. Ženám zbývá díky kratší donáškové vzdálenosti vody více času na rodinu a svůj další osobní rozvoj (Čermáková, Hrubeš, 2004). V rozvojových zemích platí téměř vždy pravidlo, že čím je člověk chudší, tím je pro něj voda dražší. Ve slumech je voda nejchudším lidem dokonce i prodávána. Její kvalita však bývá nízká a cena vysoká (Ondeo Service CZ, 2002). Nejhorší přístup k nezávadné pitné vodě je v zemích subsaharské Afriky64 (Mackenzie, 2008). Česká republika se průzkumům, budování vodních zdrojů a zásobování obyvatel vodou, věnuje od roku 2001. Pro řešení těchto projektů bylo zapotřebí vysoké kvalifikace řešitelů a efektivní alokace financí, proto se na realizaci podílel zejména
soukromý
sektor.
Celkový
rozpočet
vodohospodářských
projektů
byl 367,79 miliónů Kč, z toho 48 % finančních prostředků bylo poskytnuto z rozpočtu Ministerstva životního prostředí, 39 % z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu a 13 % z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství (MZV ČR i, 2009).
64
V zemích subsaharské Afriky má k dispozici nezávadnou pitnou vodu pouze 56 % obyvatel. Situace se nadále zhoršuje.
45
4.4.3.1.1 Rozvojová spolupráce v Asijských zemích Nejrozsáhlejší
průzkumné
práce
nových
vodních
zdrojů
a
práce
zabezpečující zásobování pitnou vodou realizovaly české firmy v asijských státech, zejména na Filipínách, v Jemenu, Mongolsku a ve Vietnamu (MZV ČR i, 2009). Projekty v Mongolsku v gesci Ministerstva životního prostředí realizovaly společnosti Geomin družstvo a Vodní zdroje, a.s. První, ze zmiňovaných firem, se realizovala v jihovýchodní části Mongolska, Dornogobi. Její projekt byl zaměřen na oblasti s nedostatkem vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pastevectví. Dále v lokalitě Urgun instalovala úpravnu pitné vody (MŽP f, 2007). Významným zjištěním při realizaci tohoto projektu bylo, že nadměrné spásání stepí není způsobeno nadpočetným stavem stád, nýbrž malým počtem funkčních vodních zdrojů pro dobytek. Nadměrné spásání je tudíž způsobeno nadměrnou koncentrací
stád
v oblastech
vodních
zdrojů,
kterých
je
v
Dornogobi
nedostatek (Čermáková, Hrubeš, 2004). V září roku 2005 proběhla evaluace tohoto projektu. Evaluační komise hodnotila tento projekt velmi pozitivně a doporučila na tento projekt, končící v roce 2006, tématicky navázat (Nohavicová, Krásný, 2005). Od roku 2007 realizovalo družstvo Geomin podobný projekt v provinicii Suchbátar. Třetí projekt společnosti Geomin v problematice vodních zdrojů v Mongolsku se realizoval ve městě Edernet a jeho okolí. Zásobování vodou místních obyvatel doposud řešil selengijský vodovod. Jeho provoz je však velmi nákladný. Společnost Geomin zde proto vybudovala nové alternativní zdroje vody, které poslouží také při poruchách a odstavení původního vodovodu (Hrubeš, Holý, 2008). Druhým realizátorem těchto prací v Mongolsku byla firma Vodní zdroje, a. s. Tato společnost svou realizační činnost od roku 2006 soustřeďuje zejména do chudinských čtvrtí (tzv. jurtovišť) hlavního města Mongolska, Ulánbátaru. Cílem projektu bylo zajištění sítě zdrojů pitné vody o dostatečně využitelné vydatnosti. V současnosti probíhá další projekt společnosti Vodní zdroje, a. s. v odlehlých oblastech provincie Bulgan, na severu Mongolska. Vybudováním hydrogeologických vrtů by měly být zajištěny dodávky pro místní obyvatele a pastevecké komunity a mělo by být zabráněno masivní migraci do sídelních center, zejména do Ulanbátaru (MŽP h, 2009).
46
V gesci Ministerstva průmyslu a obchodu byly na území Mongolska realizovány dva rozvojové projekty zaměřující se na zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Realizátorem
těchto
projektů
je
od
roku
2002
firma
GEOtest
Brno.
Tato firma prováděla hydrogeologické mapování a geofyzikální práce na vybraných lokalitách, laboratorní posouzení odebraných vzorků vody, instalaci čerpacího zařízení, instalaci úpraven vod a další k tomu potřebné práce (GEOtest Brno c, 2008). Na základě prezentace výsledků těchto projektů na konferenci Mongolia 2009 na Mendelově univerzitě v Brně, obsahují zdroje pitných vod ve sledovaných oblastech Mongolska vysoké obsahy dusičnanů, způsobené velkými koncentracemi stádového dobytka v okolí vodních zdrojů. Jako řešení proti znečištění těchto vodních zdrojů, vybudovala společnost GEOtest Brno, a.s. ochranná pásma zdrojů vody, do kterých je zamezen přístup pro dobytek a došlo také k oddělení zdrojů vody pro obyvatelstvo a dobytek (Novotná, Bláha, Burda, 2009). Ve Vietnamu probíhal projekt společnosti Gekon s.r.o. v gesci MŽP v provincii Nghe An na severu centrálního Vietnamu. V mimo monzunových obdobích trpí tato oblast častým nedostatkem vody. Firma Gekon s.r.o. zde realizovala hydrogeologické práce na třech geologicky odlišných lokalitách, tj. Tam Hop, Nghia Lam a Hoi Son. Vydatnost prozkoumaných zásob se proto významně lišila (MŽP g, 2008). V Indonésii byl realizován mezi lety 2003–2005 rozvojový projekt Ministerstva životního prostředí se zaměřením na řízení a obnovu vodních toků v povodí Kali Progo a Sapi v jižních provinciích střední Jávy a v okolí jezera a vodního toku Tondano
na
severu
ostrova
Sulawesi.
Řešitelem
projektu
byla
společnost
Mott Macdonald Praha s.r.o. a Výzkumný ústav vodohospodářský, T. G. Masaryka. V rámci tohoto projektu proběhla komplexní analýza kritických oblastí v horních povodích. Pozornost byla věnována nejen kvalitě vodních zdrojů, ale také návrhu protipovodňových opatření a zlepšení efektivnosti zavlažování. Vybrané kritické oblasti byly zmapovány a inventarizovány. Následně byly řešícími společnostmi připraveny podklady pro změnu územních plánů povodí, byl zpracován akční program rehabilitace65 a ekologický plán povodí (MŽP d, 2006).
65
Akční plán rehabilitace byl zaměřen na výsadbu zeleně a zalesňování, protierozní opatření a rozvoj povodí
47
Výrazným deficitem vody trpí i město Baguio, na severu Filipín. V letech 2001–2004 přispěly ke zlepšení neuspokojivé situace české firmy INKOS, GEOtest Brno, a.s. a AZAS INVEST, s.r.o. pomocí společného rozvojového projektu v gesci
Ministerstva
průmyslu
a
obchodu.
V rámci
projektu
proběhly
laboratorní analýzy vzorků vod z místních zdrojů pitné vody. Na základě těchto informací
byla
vybudována
úpravna
pitné
vody
s tlakovými
vícevrstvými
filtry (GEOtest Brno d, 2008). Od roku 2008 je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu realizován další rozvojový projekt na Filipínách, tentokrát přímo v blízkosti hlavního města Manila. Realizátorem tohoto projektu je společnost Strojírny Brno, a.s. Předmětem projektu je provedení opatření k zajištění spolehlivých a udržitelných dodávek pitné vody pro Manilu ze zásobní nádrže Angat. Součásti tohoto projektu je rekonstrukce přilehlé vodní elektrárny a zajištění ochrany proti sesuvu a zatopení zásobovacího tunelu (dgMarket a, 2006). V Islámské republice Afghánistán v provincii Farah probíhal pouze v roce 2004 projekt zaměřující se na stavbu vrtů pro pitnou vodu a instalaci ručních pump. Realizátorem tohoto projektu bylo občanské sdružení Vara (MZV ČR i, 2009). V Jemenu byl realizován v letech 2005–2006 rozvojový projekt Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož náplní bylo řešení zásobování a úprava pitné vody na ostrově Abd Al Kuri. Realizátor, ASIO, spol. s r.o. zajistila pro tuto oblast dodávky a instalaci úpravny pitné vody desalinací vody mořské (ASIO, 2010). Na území Jemenu, konkrétně v přístavním městě Al Mukalla, realizuje od roku 2008 společnost Vodní zdroje, a.s. rozvojový projekt v gesci Ministerstva zemědělství. Výstupem tohoto projektu bude úpravna pitné vody, která by měla zajistit zvýšení kvality pitné vody ve městě Al Mukalla (MZE, 2010). V roce 2004 byl zahájen v Uzbekistánu rozvojový projekt Environmentální zhodnocení Ferganské kotliny společnosti Timex Zdice s.r.o. v gesci Ministerstva životního prostředí. Projekt byl zaměřen na řízení a limity využívání zdrojů povrchových a podzemích vod v povodí řeky Syr-Darja a zhodnocení rizikových geofaktorů (MZV ČR i, 2009). Podle vyjádření paní Kulhavé, pracovnice MŽP, byl tento projekt v roce 2005 ukončen. Důvodem byl nezájem v jeho pokračování ze strany Uzbekistánu. Uzbecká strana navrhovala přesunutí finančních prostředků na projekt v gesci českého Ministerstva zemědělství Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře použitím zařízení a sorbetů české výroby. Tento transfer
48
financí mezi ministerstvy však nebyl možný, proto byl projekt nakonec ukončen a zbylé finanční prostředky poskytlo Ministerstvo životního prostředí na navýšení rozpočtů jiných rozvojových projektů v gesci MŽP. Jedním z výstupů první fáze rozvojového projektu České zemědělské univerzity Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře použitím zařízení a sorbetů české výroby byla úpravna pitné vody Alfa 2,2, vybudována v hlavním městě Uzbekistánu, Taškentu. Tato stanice upravuje povrchové vody z řeky Chirchiq. Výstupní pitná voda byla napojena na vodovod Biologické fakulty Nacionální univerzity Uzbekistánu. V druhé fázi projektu se realizátor zaměřil na instalaci drobných technologií pro individuální čištění pitné vody. V poslední fázi projektu byla vybudována úpravna pitné vody a zrekonstruováno potrubí v dětském tuberkulózním sanatoriu v Nukusu (Mališ, 2009). Ostatní výstupy projektu byly zaměřeny spíše na čištění odpadních vod, proto bude tento projekt dále zmíněn v podkapitole Stokování a čištění odpadních vod.
49
4.4.3.1.2 Rozvojová spolupráce v jihovýchodní Evropě Neuspokojivá situace v oblasti vodních zdrojů není v pouze v nejchudších regionech světa, ale také v oblasti jihovýchodní Evropy. Příslušná česká ministerstva svou pomoc směřovala do Makedonie, Moldavska a Srbska. Zlepšení zásobování obyvatelstva vodou řeší české firmy na území Srbska nejčastěji na území města Valjevo a v jeho okolí. Tato oblast se dlouhodobě potýká s problémem nedostatku pitné vody. Valjevská městská úpravna vody Pečina je
stále
zásobována
surovou
vodou
z prameniště
Paklje
a
říčky
Gradac.
Na místní úpravnu vody jsou průběžně napojovány i okrajové městské části a okolní obce. Proto je nutné navýšit kapacitu této úpravny vod. Řešení situace se ujala také srbská strana. Příkladem je zejména výstavba přehrady Rovni na řece Jablanica srbskou společností Energoprojekt (Energoprojekt, 2009; MŽP d, 2006) Pomoc z české strany při zlepšení zásobování vodou ve Valjevu a okolí poskytuje od roku 2003 VHS Brno, a. s. Již v roce 2005 byla díky materiálového zajištění čerpací techniky a technologického vybavení spuštěná nová velkokapacitní čerpací stanice Paklje (MŽP d, 2006). O dva roky později, tj. v roce 2007, ukončila společnost VHS Brno, a.s. montážní práce na objektech přivaděče vody od přehrady Rovni k čerpací stanici Paklje. Přivaděč od přehrady Rovni k úpravně vody Pečina o délce cca 11,8 km bude dobudován srbskou státní společností JP Kolubara (Červená, Pastvinský, 2007). Po dobudování vodní přehrady Rovni bude město Valjevo zásobováno vodou z vodní přehrady a čerpací stanice Paklje, ale už nikoliv z říčky Gradac, z důvodu energetické náročnosti provozu. Toto kombinované využití bylo zvoleno z důvodu kolísající vydatnosti zdroje pramene Paklje (MŽP g, 2008; Opršal a, 2007). Od roku 2008 se práce společnosti VHS Brno, a.s. v oblasti zásobování vodou koncentrují do regionu města Boričevac, nedaleko Valjeva (MŽP h, 2009). Společnost VHS Brno, a.s. realizuje od roku 2008 v regionu Valjevo také vodohospodářský projekt v gesci Ministerstva zemědělství. Cílem tohoto projektu je výstavba úpravny vody pod hrází přehrady Rovni. Díky tomu bude zajištěna kvalitní
pitná
voda
pro
obyvatele,
kteří
o zdroje vody (MZE, 2010).
50
výstavbou
vodní
nádrže
přišli
V gesci Ministerstva průmyslu a obchodu je od roku 2008 realizován rozvojový projekt v srbském městě Lazarevac. Náplní tohoto projektu je hydrogeologický průzkum, konstrukce průzkumně-čerpacích vrtů na vodním zdroji Tannava. Realizátorem tohoto projektu je firma GEOtest Brno, a.s. (dgMarket b, 2007). Na
území
Moldavska
se
průzkumům
vodních
zdrojů
věnovala
v období let 2006–2008 společnost Gis-geoindustry, s. r. o. Gestorem těchto prací bylo Ministerstvo životního prostředí. Pozornost byla zaměřena na širší okolí obce Otaci, v severní provincii Ocnita (Topinka, Kačabová, 2007). V průběhu realizace došlo ke zmapování primárních vodních zdrojů a zjištění jejich základních hydrogeologických a hydrochemických parametrů. Zároveň byl proveden průzkum možných kontaminantů těchto zdrojů. Z výsledků průzkumu byl zjištěn v téměř celé zájmové oblasti nadlimitní obsah dusičnanů a v několika případech i zvýšená koncentrace fenolů, ropných látek, chrómu a DDT66. Kritická úroveň znečištění byla zjištěna zejména v mělce kopaných studních (MŽP g, 2008). Výsledkem průzkumných prací byl komplexní monitorovací systém v rámci geografických informačních systémů (GIS), který byl předán na konci roku 2008 moldavské partnerské organizaci. Navržený monitorovací systém je použitelný pro celé území Moldavska (MŽP h, 2009). Město Kočani ve východní Makedonii se zejména v letních měsících potýká s nízkou hladinou podzemní vody, která je jedinou zásobou pitné vody pro obyvatelstvo tohoto města a přilehlého okolí. Na zlepšení situace v zásobování vodou se zde mezi lety 2004–2006 podílela česká firma Hydroprojekt CZ, a.s. Tento projekt spadal pod Ministerstvo zemědělství. Výstupem projektu byla digitálně zpracovaná topologická data vodovodní sítě města Kočani, která byla podkladem pro rekonstrukci vodovodního potrubí tohoto města (Havlík, 2006)
66
Dichlordifenyltrichlormethylmethan
51
4.4.3.1.3 Rozvojová spolupráce v subsaharské Africe Státům
subsaharské
Afriky,
konkrétně
Etiopii
a
Burkinu
Faso,
pomáhalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství při vyhledávání nových zdrojů pitné vody a jejího lepšího zásobování obyvatelstva. V období let 2001–2009 realizovala svou činnost společnost Aquatest, a.s. na dvou lokalitách Etiopie. První lokalitou bylo povodí řeky Dabus v západní provincii Benishangul. Během své činnosti zde firma Aquatest zpracovala bilanci vod a vodohospodářský plán povodí řeky Dabus, a byly vytvořeny hydrogeologické a hydrochemické mapy povodí. Tyto vypracované podklady poslouží pro regionální vodohospodářské plánování rozvoje a využívání vodních zdrojů. Součástí projektu bylo také školení etiopských hydrogeologů ze společnosti Geologické služby Etiopie (GSE67) a předání nezbytného materiálně-technického vybavení (Kobrová, 2002; MŽP d, 2006). Od roku 2006 společnost Aquatest přesunula svou činnost do oblasti povodí
řeky
Jemma,
Práce
v této
oblasti
v regionech byla
Amhara
kofinancována
a
Oromia, Geologickou
v Centrální
Etiopii.
službou
Etiopie
ve výši necelých 4 miliónů Kč (Krupa, 2007). Po skončení prací vydala společnost soubor hydro-ekologických map, který obsahuje také hydro-ekologické studie povodí řeky Jemma a modelové ověření zásob podzemních vod. Tyto informace jsou určeny pro přípravu Plánu povodí řeky Jemma. Stejně jako u předchozího projektu, došlo také v této oblasti ke školení hydrogeologů a k transferu materiálového vybavení místních geologických pracovišť (MŽP h, 2009). Kromě
firmy
Aquatest
se
v Etiopii
v letech
2003–2004
angažovala
v oblasti vodních zdrojů nevládní organizace Člověk v tísni, o.p.s. Cílem její práce bylo zpřístupnění zdrojů pitné vody obyvatelstvu okresu Alaba. Během jejího působení došlo k vyhloubení dvou hydrogeologických vrtů, z nichž pouze jeden je uzpůsoben pro dodávky vody do několika okolních obcí, včetně dodávky technologických celků pro čerpání, distribuci a uchovávání vody (Dessieová, 2003). V roce 2007 zahájila společnost Člověk v Tísni další projekt v okresu Alaba ve městě Bedene Almete, díky němuž mělo dojít k vybudování hydrogeologického vrtu a distribučního řádu. Etiopská strana ovšem tento projekt již po měsíci realizace 67
Etiopská státní instituce spadající pod Ministerstvo dolů a energetiky
52
ukončila, jelikož ve stejné lokalitě započala podobný projekt mezinárodní nevládní organizace Water Action (MŽP g, 2008). Ministerstvo zemědělství gesčně spravovalo rozvojovou pomoc v oblasti zásobování vodou ve městě Toma, v západní části Burkiny Faso. Firma Aquatis a.s. zde v letech 2004–2005 vykonala hydrogeologický průzkum a navrhla místo pro vrty. Souběžně byly realizovány také geodetické práce. V září roku 2005 byla uskutečněna v rámci tohoto projektu evaluační mise. Ta ohodnotila realizaci tohoto projektu jako neuspokojivou. Hlavním důvodem byly nízké přínosy pro místní obyvatelstvo z realizace tohoto projektu. Vybudované vrty byly totiž v době ukončení tohoto projektu uzamčeny a voda z nich nebyla využívána (Jelínek a, 2005). V roce 2007 byl vodovodní systém pro obyvatelstvo města Toma dobudován českou společností Ircon, s.r.o. Díky této společnosti byl vybudován také přivaděč pro dodávku pitné vody do městského vodojemu a 138 vodovodních přípojek na základně individuální poptávky občanů města (Ircon b, 2008)
4.4.3.1.4 Rozvojová spolupráce v Latinské Americe Peru je jedinou latinskoamerickou zemí, kde probíhaly prostřednictvím Ministerstva životního prostředí průzkumné práce vodních zdrojů. V letech 2005–2007 se
Aquatest,
a.s.
společně
s Českou
geologickou
společností
věnovaly
průzkumům termálních a minerálních vod v lokalitách Cajamarca, Churín, Candarave a Chivay (MŽP d, 2006). Na rozdíl od výše popisovaných projektů není cílem tohoto projektu vybudování zásob pitné vody pro obyvatelstvo, ale využití místních vodních
zdrojů
pro
výrobu
stolní
minerální
vody
k lázeňským
účelům,
nebo k výrobě a dodávkám energie. Pro balneologické využití byly doporučeny zejména oblasti Cajamarca a Churín (MŽP g, 2008).
53
4.4.3.2 Stokování a čištění odpadních vod Častým zdrojem znečištění vod v rozvojových zemích bývá zejména odpadní voda splašková, městská i průmyslová. V chudých zemích je absence jakéhokoliv čištění odpadních vod velkým problémem. To má negativní důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel. O zlepšení stávající situace usilují příslušná česká ministerstva od roku 2001. Celkový
rozpočet
takto
zaměřených
projektů
byl
ve
sledovaném
období
127,375 miliónů Kč. V období let 2000–2009 byla téměř ve stejném poměru poskytována rozvojová pomoc v oblasti stokování a čištění odpadních vod v zemích Jihovýchodní Evropy a Asie (MZV ČR i, 2009).
4.4.3.2.1 Rozvojová spolupráce v jihovýchodní Evropě Rozvojové vod a
projekty
v jihovýchodní Ministerstvo
orientující
Evropě
zemědělství
se
na
realizuje v Bosně
a
zlepšení
Ministerstvo
čištění
odpadních
životního
Hercegovině, Makedonii,
prostředí Moldavsku
a Srbsku (MZV ČR i, 2009). Přestože
Makedonie
získala
v roce
2005
statut
kandidátské
země
pro vstup do EU, jsou zde stále odpadní vody z městských aglomerací vypouštěny bez přečištění do recipientů. Kvalita povrchových vod dosahuje nejnižších kvalifikačních tříd čistoty. Toto znečištění se šíří také za hranice Makedonie, zejména do Řecka (BLF, 2006). Společnost Hydroprojekt CZ, a.s. vypracovala pro zlepšení této bezútěšné situace strategický rozvojový regionální plán povodí řeky Bregalnice. Makedonie tak získala vůbec první koncepční dokument tohoto typu pro ucelené povodí. Hlavním výstupem tohoto projektu byl návrh technologických parametrů pro umístění čistíren odpadních vod a zhodnocení jejich pozitivních dopadů na čistotu vody v řece Bregalnice. Firma Hydroprojekt CZ, a.s. navíc tyto navržené opatření technologicko-ekonomicky posoudila a poskytla Makedonskému ministerstvu životního prostředí a plánování příslušné databázové aplikace (MŽP f, 2007; BLF, 2006). Také vod,
proto
v Srbsku i
v tomto
čištění
odpadních
státě je pomoc České republiky velmi
významná.
je
velkým
problémem
absence
V letech 2004–2006 realizovala společnost Dekonta, a. s. komplexní sanační práce 54
Bačského
průplavu
v srbské
autonomní
oblasti
Vojvodina.
Konkrétní
práce
byly prováděny na 6ti kilometrovém úseku v okolí města Vrbas, kde je situace nejkritičtější. Působení firmy Dekonta, a. s. přispělo k opravě čistírny odpadních vod místní nemocnice a vypracování studie proveditelnosti pro čistírny odpadních vod ve dvou obcích (MŽP f, 2007). V září roku 2006 došlo v Srbsku k zahájení projektu Zabezpečení a sanace zdrojů znečištění vodního toku Kolubara ve městě Valjevo. Realizátorem tohoto projektu byla společnost VHS Brno, a.s. Největším zdrojem znečištění vodního toku Kolubara byl neregulovaný tok Jaz protékající centrem Valjeva. Tok Jaz byl výrazně znečišťován v důsledku nekontrolovatelného vypouštění splaškových vod a hromadění různých odpadů. Ze srbské strany odpovídal za tento projekt investor JKP Vodovod Valjevo. Společnost VHS Brno a.s. poskytla tomuto investorovi technickou pomoc prostřednictvím dodávek potrubí a komponent pro odvod dešťových vod v částech města Brdo a Stary Grad a jejich napojení na kolektor, oddělení splaškových vod od dešťových vod a jejich napojení na čistírnu odpadních vod a zatrubnění toku Jaz (Pastvinský, Kulhavá, 2006). V srbské provincii Kosovo byl od roku 2004 realizován tříletý rozvojový projekt v gesci Ministerstva zemědělství. Realizátor projektu, Hydroprojekt CZ, a.s., v průběhu řešení vypracoval projektovou dokumentaci na kmenový sběrač a čistírnu odpadních vod pro město Podujevo (MZV ČR i, 2009). Od roku 2005 probíhají na území Moldavska souběžně dva projekty společnosti Ircon, s.r.o. zaměřující se na zlepšení systému čištění odpadních vod v tomto státě. Díky projektu Zlepšení životního prostředí Moldávie využitím českých environmentálních technologií vyráběných ve společných česko-moldavských podnicích, došlo k zaškolení pracovníků moldavské firmy Boncom ve všech fázích obsluhy čistírny odpadních vod. V loňském roce, tj. v roce 2009, byl ukončen další rozvojový projekt v zastoupení společnosti Cílem
Ircon,
projektu
s.r.o.,
bylo
konkrétně
snížit
sdružení
negativní
dopady
Water vodního
Management hospodářství
Leova. města
Leova na životní prostředí a zdraví obyvatel. Hlavním výstupem tohoto rozvojového projektu byla rekonstrukce nefunkční místní čistírny odpadních vod a rekonstrukce úpravny pitné vody. Díky realizaci projektu došlo k výraznému snížení znečištění řeky Prut, která je jedním z přítoků Dunaje, ale také i k zlepšení zdravotního stavu místních obyvatel (MŽP h, 2009).
55
Na území Bosny a Hercegoviny je od roku 2008 realizován vodohospodářský rozvojový projekt Ministerstva zemědělství Čištění odpadních vod, Kiseljak. Realizací projektu je pověřena česká firma Vodní zdroje, a.s. Cílem této rozvojové spolupráce je zlepšení životního prostředí v okolí jezera Modrać na severovýchodě Bosny a Hercegoviny. Toto jezero je znečišťováno odpadními vodami z obcí v okolí jezera. Výstupem tohoto projektu by mělo být vybudování čistírny odpadních vod v obci Kiseljak. Na tuto čistírnu bude napojeno 300 obyvatel, ale v budoucnu bude možné i rozšíření její kapacity (MZE, 2010).
4.4.3.2.2 Rozvojová spolupráce v asijských zemích Na čištění odpadních vod v asijských zemích se podílely české firmy prostřednictvím rozvojových projektů všech tří příslušných českých ministerstev. Projekty Ministerstva životního prostředí byly realizovány v Indii, na Srí Lance a v Libanonu. Ministerstvo zemědělství poskytlo pomoc v oblasti čistění odpadních vod
v Jemenu
a
Uzbekistánu.
Jeden
takto
zaměřený
projekt
realizovalo
také Ministerstvo průmyslu a obchodu v Mongolsku (MZV ČR i, 2009). České
centrum
čistší
produkce
již
několik
let
vyvíjí
ekologicky
zaměřené technologie, které lze využít i ve vodním hospodářství. V letech 2001 až 2004 byly některé z těchto technologií, zejména technologie čištění odpadních vod, měření průtoku vod, příprava pitné vody z vod povrchových apod., poskytnuty Indii v rámci zahraniční rozvojové spolupráce (Kobrová, 2002). Mezi lety 2004–2009 se firma Ircon, s.r.o. zapojila do řešení projektů v oblasti čištění odpadních vod také na Srí Lance. V prvních letech svého působení byla díky této společnosti vybudovaná čistírna odpadních vod v centru ostrova. Došlo také k instalaci environmentálních technologií pro recyklaci odpadních vod z myček automobilů, ze zábavního parku a velké čerpací stanice pohonných hmot v centru hlavního města Srí Lanky, Colomba (Ircon a, 2007). Od roku 2007 se společnost Ircon, s.r.o. zaměřila na zpracování odpadních vod z nemocnice ve městě Pannipitiya. Odpadní vody z této nemocnice byly předtím bez jakéhokoliv čištění vypouštěny do recipientu. Dle rozborů pitné vody bylo více jak 75 % pitné vody v okolí nemocnice fekálně znečištěno (Ircon c, 2009). Firma Ircon, s.r.o. vypracovala
56
studie
proveditelnosti
a
jako
nejvhodnější
technologickou
variantu
řešení
doporučila technologii Monoblok-T, tj. čištění odpadních vod pomoci aktivovaného kalu
a
jemnobublinkové
aerace
(MŽP
g,
2008).
Součástí
realizovaného
projektu byla propagační kampaň a semináře zaměřené na vodohospodářskou problematiku (MŽP h, 2009). Libanon byl další asijskou zemí, kam měla směřovat rozvojová pomoc v gesci
Ministerstva
životního
prostředí
v oblasti
čištění
odpadních
vod.
Realizátor tohoto projektu, společnost EcofluidGroup, s.r.o., vypracovala studie proveditelnosti a předprojektovou dokumentaci pro čistírny odpadních vod ve městech Sour, Jezzine a Taibeh, v jižním Libanonu. Projekt měl být původně realizován v letech 2004–2006, ale na základě doporučení zastupitelského úřadu v Libanonu byl tento projekt ukončen v roce 2005 (MZV ČR i, 2009). Dle zjištěných údajů z Ministerstva životního prostředí byl projekt ukončen na základě opakovaného doporučení Zastupitelského úřadu v Libanonu, z důvodu politické krize v Libanonu a neuspokojivé spolupráce s partnerskou organizací Council for Development and Reconstruction. Nevyužité finanční prostředky poskytlo Ministerstvo životního prostředí k navýšení rozpočtů svých dalších rozvojových projektů. V lokalitě Aralského jezera v Uzbekistánu byl v letech 2004–2008 realizován již zmiňovaný projekt v gesci Ministerstva zemědělství Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře použitím zařízení sorbentů české výroby.
Realizátorem
tohoto
projektu
byla
Česká
zemědělská
univerzita
v Praze společně se soukromou firmou Prote spol. s r. o. V oblasti čištění odpadních vod patří mezi výstupy tohoto projektu zejména výstavba anaerobní čistírny odpadních vod JOTI 200 v blízkosti budovy Biologické fakulty Nacionální univerzity Uzbekistánu. Čistírna
odpadních
vod
byla
navržena
na
200
ekvivalentních
obyvatel.
Přečištěná odpadní voda se dále využívá k zavlažování polí na školním statku. Česká strana poskytla pro tyto účely zavlažovací systém GARDEN (Mališ, 2009). Od roku 2005 pomáhá české Ministerstvo zemědělství v Hadibu, hlavním městě jemenského ostrova Sokotra, při vybudování čistíren odpadních vod a nakládání s čistírenskými kaly. V prvních letech realizace tohoto projektu byla v areálu místní nemocnice vystavěna vzorová mechanicko-biologická čistírna odpadních vod včetně nové kanalizace. Dále byly vybudovány čistírny odpadních vod ve staré nemocnici a na pobočce Ministerstva vodního hospodářství a životního prostředí
57
na Sokotře (ASIO, 2010). V současnosti je hlavním cílem prací v této lokalitě vypracování návrhu kalového hospodářství. Současně je také budována kompostovací plocha, na které budou čistírenské kaly přeměněny na hnojivo (MZE, 2010). V gesci Ministerstva průmyslu a obchodu je od roku 2006 realizován v Mongolsku
rozvojový
projekt,
jehož
cílem
je
čistírny
vybudování
odpadních vod v kožedělném závodě v Darchanu. Realizátorem tohoto projektu je společnost Eurosound, s.r.o. Praha (MZV ČR i, 2009).
4.4.3.3 Ochrana před povodněmi Povodně jsou jedním z extrémních hydrologických jevů. Na světě existuje několik příčin povodní, jsou to zejména intenzivní dešťové srážky, tání ledovců nebo sněhu, protržení hrází apod. Na stupeň povodňového ohrožení má vliv charakter říční sítě a také antropogenní ovlivnění. Pro ochranu obyvatelstva před touto katastrofou je důležité, aby stát disponoval s kvalitním monitorovacím a varovným systémem. Většina rozvojových zemí však tento varovný systém nevlastní (Smolová, 2007). Snahou
rozvojové
českého
spolupráce
Ministerstva
životního
prostředí bylo přispět k vybudování monitorovacího zařízení povodní v Moldavsku a Kyrgyzstánu (MŽP i, 2010).
4.4.3.3.1 Rozvojová spolupráce v Asijských zemích V Kyrgyzstánu je převážně hornatý povrch. Téměř 95 % území Kyrgyzstánu zabírá pohoří Ťan Šan s častým ledovcovým pokryvem. Jedním z důsledků současného globálního oteplování je tání ledovců. V horských oblastech Kyrgyzstánu díky tomu vzniká velké množství jezer, která jsou však zahrazena málo zpevněnými morénovými
hrázemi.
Existuje
proto
velmi
velké
riziko sesuvů
půdy
z hrází nebo dokonce protržení hrází. To by však mělo katastrofální důsledky pro místní obyvatele (MŽP d, 2006). Česká společnost Geomin proto od roku 2004 pomáhá kyrgyzké vládě se
sestavením
dlouhodobého
programu
monitoringu
a
včasného
varování.
V rámci terénních prací byly provedeny hydrologické a geomorfologické průzkumy
58
přibližně patnácti nejrizikovějších jezer na horských hřbetech západního Ťan Šanu, na severu Kyrgyzstánu (Geomin a, 2008). Od roku 2007 se společnost Geomin soustřeďuje zejména do oblasti národního parku Ala-Arča, jižně od hlavního města Biškeku. V lokalitě Adygine byla v roce 2008 instalována výzkumná a monitorovací stanice, která má za úkol monitoring rizikových jezer, meteorologická pozorování, hydrologické, glaciologické a ostatní výzkumy (Geomin b, 2009).
4.4.3.3.2 Rozvojová spolupráce v jihovýchodní Evropě V letech 2006–2008 byl realizován protipovodňový projekt společnosti Aquatest, a.s. v povodí řeky Reut, v Moldavsku. V průběhu projektu došlo k vystavění vzorových základních buněk tří monitorovacích stanic s přenosem dat a varovných signálů. Součástí projektu bylo také zaškolení pracovníků Státní hydrometeorologické služby Moldávie pro práci se speciálními software, zejména MOST, HEC-RAS a HYDRO 11 (MŽP h, 2009).
59
4.5 Evaluace rozvojové pomoci Rozvojová spolupráce má výrazný vliv na budoucí vývoj v zemích třetího světa. Definované cíle se však často liší oproti konečným výstupům. Důsledkem toho mohou rozvojové intervence vyspělých států negativně ovlivnit situaci v chudých zemích. Proto je pro hodnocení úspěchů či neúspěchů rozvojové pomoci účelné zařazovat do projektového cyklu proces evaluace. Bez tohoto hodnocení by nebyly dárcovské země schopny využívat úspěchů nebo se ponaučit z neúspěchů a napravit jejich nedostatky. Česká republika a jiné donorské země se při evaluačních aktivitách řídí doporučeními, respektive evaluačními směrnicemi, vydanými Výborem pro rozvojovou spolupráci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (DAC OECD). V roce 1991 uvedl tento výbor definici evaluace: „Evaluace je systematické a objektivní hodnocení probíhajícího nebo ukončeného projektu nebo politiky, jeho návrhu, implementace a výsledků. Cílem je určení splnění cílů, relevance68, efektivity69, efektivnosti70, dopadů71 a udržitelnosti72. Evaluace by měla poskytnout důvěryhodné a užitečné informace využitelné pro budoucí rozhodování dárců i příjemců. Evaluací je také určena odpovědnost za výsledky a dopady rozvojových intervencí a dochází ke zefektivnění dialogu mezi zúčastněnými aktéry na všech úrovních. Evaluace rozvojové spolupráce by měla dodržovat následující principy: nestrannost, nezávislost, hodnověrnost a užitečnost“ (DAC OECD a, 1991). V rámci projektového cyklu probíhá posuzování realizace také ve fázi monitoringu. Jedná se o průběžné hodnocení vzhledem ke schválenému harmonogramu aktivit a výstupů a o kontrolu využití vstupů, infrastruktury a služeb (Svoboda, 2007). Na rozdíl od evaluace je monitoring vykonáván zejména samotnými realizátory, gesčními ministerstvy a zastupitelskými úřady (Jelínek b, 2006).
68
Soulad rozvojových záměrů a cílů s národními prioritami. Zda byly a jak byly realizovány stanovené aktivity a výstupy (v odpovídajícím čase, za přiměřené náklady) 70 Jestli bylo a jak bylo dosaženo stanovených cílů. 71 Přínosy pro cílové skupiny, negativní dopady 72 Zda bude činnost udržena i po ukončení přímé intervence 69
60
4.5.1 Typy evaluací Hodnocení projektů zahraniční rozvojové spolupráce může mít mnoho podob. Podle potřebnosti se mohou různé typy evaluací kombinovat. V Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky jsou evaluace rozděleny podle dvou kritérií: podle doby vyhotovení evaluace a podle složení evaluační mise. Podle prvního kritéria se typy evaluačních prácí dělí na ex-ante (před zahájením realizace projektu ZRS), formativní evaluace (evaluace v průběhu realizace), závěrečná evaluace (při ukončení rozvojového projektu) a ex post - po ukončení projektu (Jelínek b, 2006). Podle složení evaluační mise se evaluace dělí na interní, polonezávislou a nezávislou. Interní evaluace bývá vyhotovena evaluačním týmem složeným ze zástupců rezortního ministerstva, České rozvojové agentury, zastupitelského úřadu, Ministerstva zahraničních věcí a někdy i zástupce realizátora. Složení evaluačního týmu u polonezávislé evaluace je podobné jako u předchozí zmiňované, s tím rozdílem, že je zde navíc externí odborník. V rámci nezávislé evaluace je hodnocení projektu uskutečňováno externím odborníkem či týmem odborníků (Jelínek b, 2006).
4.5.2 Evaluační proces V české praxi dochází k evaluaci pouze několika vybraných rozvojových projektů. Konkrétní projekty pro evaluaci jsou navrhovány v souladu s kritérii výběru intervencí ZRS, tj. zejména podle objemu vynaložených prostředků, pravděpodobnosti realizace podobných či navazujících projektů v daném teritoriu nebo sektoru, očekávané užitečnosti zjištění a doporučení pro plánování bilaterální rozvojové pomoci v dané zemi či podle logistických ohledů evaluační mise73 (Konrád, 2010). Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky definuje relevantní aktéry jako osoby a instituce, které mohou přímo nebo nepřímo, pozitivně nebo negativně ovlivnit projekt nebo jím být ovlivněni. Relevantními aktéry pro vypracování evaluace mohou být vedoucí projektu, pracovníci projektu,
73
Vzájemné vzdálenosti hodnocených projektů, možnosti pohybu a pozorování v lokalitě v daném ročním období.
61
zástupci partnerské instituce, představitelé cílové skupiny, zástupci místní státní správy, ostatní donoři působící ve stejné lokalitě a další (Jelínek b, 2006). V první fázi evaluace dochází vždy k detailní analýze veškerých relevantních dokumentů a aktérů. Mezi sledované dokumenty se řadí zejména projektové dokumenty, průběžné, roční a závěrečné zprávy, zprávy z evaluací obdobných projektů atd. (Jelínek b, 2006). Touto analýzou bývají často identifikovány klíčové problémy, kterými je možno se zabývat v dalších hodnoceních. Výše uvedené metody jsou často velmi účinné a levné. Přesto však v mnoha případech tyto analýzy nestačí a je zapotřebí je doplnit dalšími metodami v dárcovské nebo
přijímající
zemi.
Důležité
je
při
zpracování
evaluací
dodržovat
tzv. zásadu triangulace, to znamená, že bude použito několika různých metod najednou. Tím bude zajištěno, v případě selhání jedné metody, její nahrazení druhou metodou (Cracknell, 2003). Všeobecně se evaluační metody dělí na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní metody představují různé statistické analýzy vypracované formou přímého měření či šetření s velkým počtem respondentů, zejména příjemců rozvojové pomoci (Jelínek b, 2006). Přímým měřením jsou zjišťovány změny v čase, spojené
s nějakým
konkrétním
indikátorem,
jako
například
zdraví,
přístup
k pitné vodě (Guijt, Wodhill, 2002). Pro hlubší analýzy rozvojových projektů bývají používány kvalitativní metody. Nejběžnější metodou tohoto druhu je přímé pozorování, jehož výstupem jsou užitečné a aktuální informace o tom, co a jak lidé dělají (Guijt, Wodhill, 2002). Velmi efektivním způsobem, jak získat hlubší pohled na konkrétní stav projektu je pořádání rozhovorů. Rozhovory mohou být strukturované i nestrukturované. Nejčastěji se používají skupinové rozhovory s relevantními aktéry (Jelínek b, 2006). Pokud je zapotřebí získání dat od velkého množství osob je možné využití dotazníků nebo testů (Guijt, Wodhil, 2002). Případové studie jsou posledním druhem kvalitativních metod, které uvádí Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Jejich vypracováním lze získat spoustu detailů týkajících se specifických témat (Guijt, Wodhil, 2002; Jelínek b, 2006). Rozvojové projekty jsou v průběhu evaluace hodnoceny podle již zmiňovaných aspektů relevance, efektivnosti, efektivity, dopadů a udržitelnosti. Tyto jednotlivé aspekty
jsou
na
závěr
vyhodnoceny
62
podle
metody
celkového
hodnocení
rozvojových intervencí. Schéma této metody je znázorněno v příloze diplomové práce. Celkové hodnocení je čtyř stupňové – od velmi uspokojivého hodnocení až po neuspokojivé. (Jelínek b, 2006). Výstupem z je
poskytnuta
evaluace je její evaluační zpráva. Po jejím zformulování
realizátorovi
k vyjádření.
Evaluační
tým
následně
prezentuje
výsledky na příslušných ministerstvech a Ministerstvu zahraničních věcí. Na základě těchto výsledků rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí o pokračování rozvojové pomoci podobného tématu nebo v podobné lokalitě (Jelínek b, 2006). Podle DAC OECD (1991 a) by měla být evaluační zpráva srozumitelná, bez
velkého
množství
odborných
termínů
a
měla
by
zahrnovat
shrnutí
dosud realizovaných aktivit, popis použitých evaluačních metod, hlavní zjištění, ponaučení, závěry a doporučení. Navíc by měly být v evaluacích uvedeny veškeré použité evaluační otázky, omezení vyskytující se v průběhu evaluace, názory všech členů evaluačního týmu a také názory relevantních aktérů (OECD DAC d, 2010)
4.5.3 Evaluace rozvojových projektů České republiky K zahájení evaluací rozvojové pomoci České republiky došlo až na podzim v roce
2003.
V důsledku
tohoto
opožděného
zavedení
jsou
v rámci
české
ZRS evaluovány pouze vybrané projekty. Výběrové kritéria jsou uvedena výše. Ministerstvo zahraničních věcí je zároveň objednavatelem, zadavatelem evaluací a odběratelem výsledků. Resortní ministerstva podávají návrh konkrétních projektů pro evaluaci Odboru
rozvojové
spolupráce
(ORS)
při
Ministerstvu
zahraničních
věcí.
Ten může pro evaluaci vybrat ještě další projekty a programy rozvojové spolupráce. Do roku 2007 bylo vlastní realizací evaluací pověřeno Rozvojové středisko. To také navrhovalo zadání evaluace. Součástí zadání byly hlavní evaluační otázky
a
požadované
evaluační
metody.
O
konečném
typu
evaluací
rozhodoval ORS (Jelínek b, 2006). V letech 2003–2007 bylo celkem evaluováno 45 bilaterálních rozvojových projektů a 1 trilaterální rozvojový projekt. Multilaterální rozvojové projekty jsou hodnoceny mezinárodními organizacemi. Za jeden rok bylo v průměru
63
evaluováno 9 projektů. Průměrné výdaje na jednu evaluaci byly 200 tisíc Kč, za rok to bylo 2–3 milióny Kč, což představovalo 2–3 % z celkového rozpočtu na
českou
Oficiální
rozvojovou
pomoc.
V porovnání
s ostatními
donory,
byly tyto výdaje nadprůměrné74 (World Bank a, 2007). Česká republika realizovala celkem 43 evaluačních misí75, z nichž 25 jich bylo polonezávislých a 18 interních. Od roku 2008 navazuje Česká rozvojová agentura na činnost Rozvojového střediska. Z důvodu toho, že ČRA bude v budoucnu realizovat veškeré rozvojové projekty, byla v zájmu zachování nezávislosti, přenesena větší část odpovědnosti za evaluace na Ministerstvo zahraničních věcí (ČRA b, 2008). Dle plánované metodiky evaluací by měla Česká rozvojová agentura provádět interní evaluace jen několika málo vybraných jednotlivých projektů agentury, u kterých bude evaluace nadstandardně žádoucí (ORS MZV, 2009). Na prvním zasedání Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci, v únoru 2008, bylo schváleno zřízení Pracovní skupiny pro evaluace. Tato pracovní skupina je zapojena zejména do přípravy metodiky evaluace. Za samotné vypracování metodiky je zodpovědný Odbor rozvojové spolupráce. Doposud však metodika nebyla dokončena, tudíž nebyly ani zahájeny samotné evaluace. Zástupci MZV to zdůvodňují tím, že pracovníci ORS byli zatížení během Českého předsednictví Evropské unie a také vypracováním projektů Odboru rozvojové spolupráce, kterým se bude v budoucnu věnovat Česká rozvojová agentura. V druhé polovině roku 2009 byly započaty diskuze nad znovuzavedením evaluací. V letošním roce, tj. v roce 2010, se předpokládá jejich samotné zahájení. Budoucí evaluace by měly být nezávislé. V rámci tzv. strategické evaluace budou hodnoceny celky souvisejících projektů – subprojekty. Ministerstvo zahraničních věcí, ve spolupráci s regionálním centrem UNDP v Bratislavě, bude zadávat vypracování evaluací externím evaluátorům jako veřejnou zakázku. Uchazeči o vypracování evaluace mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby. Do výběrového řízení mohou být uchazeči připuštění, pokud splní tzv. kvalifikační kritéria, jejichž součástí bude zejména nezávislost evaluátora na předmětu evaluace. Ve výběrovém řízení bude vítězný uchazeč vybrán dle hodnotících kritérií, tj. zejména dle ceny provedené práce a kvality navržených řešení dané evaluace (ORS MZV, 2009). 74
Výdaje ostatních bilaterálních donorů na evaluace – 0,5 – 2 % z celkové ODA. V rámci jedné evaluační mise byly v roce 2003 evaluovány tři a v roce 2005 dva projekty v Srbsku.
75
64
projekty
v Etiopii
Během jednání Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci České republiky byl
zaznamenán
rozpor
názorů
mezi
Ministerstvem
zahraničních
věcí
a Ministerstvem financí (MF). Zatímco Ministerstvo financí požaduje evaluovat všechny rozvojové projekty, Ministerstvo zahraničních věcí zastává výběrový přístup. Na 8. zasedání Rady pro ZRS České republiky navrhlo MF resortním ministerstvům vypracování pre-evaluací. Podle zástupců MZV je však toto vypracování zbytečné, jelikož
jsou
projekty
dvakrát
ročně
monitorovány.
Požadavek
Ministerstva
financí, evaluovat všechny projekty, nebyl pro následující období schválen. Jeho vypracování by bylo finančně a kapacitně náročné (ORS MZV, 2009). Podle plánu evaluací, přijatého 26. 2. 2010 Radou pro ZRS, by měly proběhnout letos celkem tři evaluace vyhodnocující šest sektorově příbuzných projektů. Projekty pro budoucí evaluaci byly navrženy v prioritních zemích, které budou i v příští Koncepci ZRS zařazovány do tzv. programové spolupráce. Konkrétně se tedy jedná o čtyři projekty v sektoru zemědělství v Bosně a Hercegovině76 a Mongolsku77 a o dva projekty v sektoru životního prostředí v Moldavsku78. Na vypracování těchto evaluací bude k dispozici maximálně šest miliónů Kč (Konrád, 2010).
4.5.4 Evaluace zahraniční rozvojové pomoci ve světě Český evaluační systém rozvojové pomoci má před sebou ještě dlouhý vývoj. Při reformách evaluací však lze využít cenných zkušeností mezinárodních institucí nebo jiných donorů. Mezi evaluacemi multilaterálních institucí a bilaterálních donorů existuje několik významných rozdílů. Jako příklad multilaterální organizace můžeme uvést Světovou banku. Její evaluace bývají interní i nezávislé. Nejčastěji jsou evaluovány projekty samostatně. Několik projektů bylo evaluováno společně v tématických a sektorových skupinách. projekty.
Snahou Financování
Světové
banky
evaluací
je
je
evaluovat
zabezpečeno
76
všechny
z rozpočtu
své
rozvojové
Světové
banky.
Zachování genofondu a zlepšení užitkových vlastností importovaného skotu v poválečném období, Republika srbská, Podpora družstevních a soukromých zemědělských hospodářství 77 Zlepšení rostlinné produkce, provincie Dornogobi, Obnovení rostlinné výroby v semiaridních oblastech severní Gobi 78 Zpracování koncepce odpadového hospodářství s cílem snížení negativních dopadů na kvalitu vod, region Leova, Stará ekologická zátěž Iargara – odstranění ropného znečištění
65
Průměrně bývá poskytováno na tuto činnost 1,5 % z rozpočtu. Veškeré evaluační zprávy
rozvojových
projektů
Světové
banky
jsou
veřejnosti
přístupné
na internetových stránkách. Stejně, jako to bylo v případě České republiky, i Světová banka zastává při evaluacích přístup zaměřený na cíle rozvojového projektu. Konkrétně se při evaluacích zaměřuje na výstupy, možná rizika a dluhovou problematiku. Na
druhou
stranu
bilaterální
donoři
usilují
o
nezávislost
evaluací.
Nejčastěji bývají evaluovány pouze vybrané projekty. Pozornost je zejména kladena na tématické nebo programové zaměření projektů. Z rozpočtů různých donorů, bývá často na evaluace vyčleněno okolo 2 %. Míra zveřejňování evaluačních zpráv se v různých donorských zemích liší. Všechny evaluace jsou zveřejňovány například ve Velké Británii nebo Norsku. Naproti tomu jsou v Německu zveřejňovány pouze vybrané evaluační zprávy. V posledních letech se čím dál častěji objevuje tzv. společná evaluace. Jedná se o společnou evaluaci několika donorů zároveň. Oproti běžným evaluacím, lze díky této kooperativní formě hodnotit větší rozsah projektů a dochází k nárůstu diverzity pohledů na problematiku. Tento typ evaluací je však nákladnější a časově náročnější (World Bank b, 2007). Příkladem státu s úspěšným systémem evaluací je Dánsko. Již v roce 1982 zde byla zahájena Evaluace rozvojových projektů. Oficiální evaluační politika byla v Dánsku vyhlášena v roce 1997. Ve stejném roce vznikl Evaluační úřad, jako nezávislá součást Ministerstva zahraničních věcí Dánska. Projekty jsou evaluovány podle tématických nebo sektorových skupin. Veškeré evaluace rozvojových projektů
Dánska
jsou
nezávislé.
Při
vyhotovování
evaluací
bývá
použito
i participativních metod. Všechny evaluační zprávy jsou veřejnosti dostupné. Dánský evaluační mechanismus se také řídí doporučeními DAC OECD a dalšími mezinárodními ustanoveními (DANIDA, 2006).
66
4.5.5 Efektivita současné evaluace České republiky Vzhledem k tomu, že v dnešní době žádné evaluace zatím neprobíhají, nelze jejich současnou efektivitu hodnotit. Pro potřeby této diplomové práce budou popsány evaluace realizované Rozvojovým střediskem do roku 2007. Pro podrobnou analýzu jsou vybrány evaluace vodohospodářských bilaterálních rozvojových projektů. Typ evaluace může mít při určování efektivity evaluace velkou vypovídající hodnotu. Mimo to má na úroveň evaluací vliv míra odbornosti členů evaluační mise, míra nezávislosti při jejich rozhodování a další aspekty. V současnosti jsou mezinárodně nejuznávanější nezávislé evaluace, z důvodu jejich nejvyšší objektivity.
V českých
podmínkách
tento
typ
evaluací
nebyl
ještě
použit,
ale jeho použití je plánováno pro následující období. To by mělo výrazně zefektivnit systém české evaluace. Kromě
zřejmých
pozitivních
dopadů
evaluací
ZRS,
jako
je
lepší
kontrola výsledků rozvojové pomoci, ponaučení se z chyb, uplatnění svých úspěchů v budoucích rozvojových projektech, zlepšení spolupráce mezi relevantními aktéry
apod.,existovala
také
řada
nedostatků,
které
snižovaly
efektivitu
České
republiky,
evaluací ZRS České republiky. Na
konferenci
o
zahraniční
rozvojové
spolupráci
v březnu 2007, vznesli zástupci Světové banky několik připomínek k tehdejšímu stavu evaluací ZRS. Největší nedostatek byl spatřen v absenci nezávislého vypracování evaluací. Jak již bylo zmíněno výše, Rozvojové středisko mělo do roku 2007 odpovědnost za evaluace. Mimo to se tato instituce věnovala také plánování, programování a monitorování rozvojové spolupráce. Závěrečné stanovisko evaluací tudíž mohlo být ovlivněno zájmem členů evaluační mise na dobrých výsledcích evaluace (World Bank a, 2007). Neplatilo to však ve všech případech, viz evaluace projektu Zásobování pitnou vodou města Toma. Dle mého názoru je objektivita evaluací snížena také v důsledku toho, že realizátor je o evaluaci projektu předem informován. To může některé realizátory motivovat k dočasnému zefektivnění pomoci. Dále Světová banka na konferenci negativně hodnotila tehdejší přístup České republiky k evaluacím. Ten byl zaměřen zejména na cíle rozvojové pomoci
67
(objectives-based
approach).
Pro
rezortní
ministerstva
však
tento
přístup
představoval uplatnění obchodního potenciálu, tzn. prodej českých produktů v zemích příjemce. Světová banka poskytla zástupcům České republiky několik doporučení, podle kterých je v současnosti evaluační systém reformován (World Bank a, 2007).
68
5 VÝSLEDKY PRÁCE
5.1
Hodnocení
evaluací
vodohospodářských
bilaterálních
rozvojových projektů Mezi lety 2003–2005 byly uskutečněny celkem čtyři evaluační mise zaměřující se na pět bilaterálních vodohospodářských projektů: •
Průzkum zdrojů vod v Etiopii se zaměřením na oblasti postižené suchem;
•
Budování zdrojů kvalitní pitné vody v jihozápadních oblastech Etiopie;
•
Zásobování pitnou vodou v oblasti města Valjevo (Srbsko);
•
Udržitelný rozvoj vodního hospodářství a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska;
•
Zásobování pitnou vodu města Toma (Burkina Faso).
Výše uvedené evaluace v Etiopii, Srbsku a Mongolsku byly polonezávislé a formativní. V Burkině Faso byla provedena Rozvojovým střediskem interní formativní evaluace. U všech zmiňovaných evaluací byla použita podobná metodika, zejména analýzy relevantních dokumentů, rozhovory s relevantními aktéry a přímé pozorování. Až na projekt v Burkině Faso byly projekty hodnoceny evaluační misí velmi pozitivně. Po formální stránce postrádají evaluační zprávy jednotný styl vypracování. Jejich kvalita postupem času rostla. Evaluační zpráva k internímu hodnocení v Burkině Faso byla paradoxně vypracována nejkvalitněji z popisovaných zpráv. Z toho vyplývá, že ne vždy jsou polonezávislé evaluace kvalitnější než interní. To potvrzuje také fakt, že jedním z členů polonezávislé evaluační mise rozvojového projektu Udržitelný rozvoj vodního hospodářství a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska, byl
zástupce
realizátora.
Tudíž
mohla
být
objektivita
výsledků
v evaluaci
tohoto projektu výrazně ovlivněna. Vůbec první evaluace české zahraniční rozvojové spolupráce proběhla v Etiopii, v první polovině listopadu 2003. Hodnoceny byly první dva výše uvedené vodohospodářské projekty.
V průběhu
mise,
69
se vyskytlo několik závažných
organizačních nedostatků. Jednalo se zejména o to, že evaluační mise nebyla obeznámena s kritickým stavem místní dopravní infrastruktury, telekomunikací a distribuce vody. Členové mise tudíž na tyto podmínky nebyli připraveni. Přes tyto nedostatky proběhla evaluace v plánovaném rozsahu. Stav projektu byl hodnocen pozitivně. Negativně byla hodnocena pouze absence evidence odběrů podzemních vod, která je důležitým parametrem při bilancování zásob vodních zdrojů. V říjnu 2004 byl evaluován vodohospodářský projekt v Srbském městě Valjevo. V průběhu hodnocení bylo zjištěno nedodržení harmonogramu prací z důvodu opoždění legislativního zajištění stavební části. Díky tomu došlo ke zpoždění stavebních prací a dodávek technologického vybavení. Realizátor informoval o výsledcích evaluace také v závěrečné zprávě projektu. Splnil tak podmínku poskytování veškerých informací. V ostatních dokumentech, jako jsou například abstrakty rozvojových projektů Ministerstva životního prostředí nebo internetové stránky realizátora, nebyla o nedodržení harmonogramu prací žádná zmínka. I přes tuto skutečnost se tento nedostatek dá tolerovat, jelikož se nejedná o závažný ani neobvyklý nedostatek. V
letních
měsících
roku
2005
probíhaly
současně
dvě
evaluace
vodohospodářských projektů. První z nich byl projekt Udržitelný rozvoj vodního hospodářství a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska. Projekt byl evaluační misí hodnocen pozitivně, přesto však evaluační mise poskytla několik konkrétních doporučení, jako je provádění karotážního proměřování vrtů, zpracování bilance podzemních vod a konceptuální geologický a hydrogeologický model zájmového území a zachování starších vrtů pro potřeby monitoringu podzemních vod a hydrodynamických zkoušek. Zatím posledním evaluovaným vodohospodářským bilaterálním projektem ZRS byl projekt Ministerstva zemědělství v Burkině Faso, Zásobování pitnou vodu města Toma. Přestože evaluace byla vyhotovena pouze jedním zástupcem Rozvojového střediska, Petrem Jelínkem, byly provedeny mnohem detailnější analýzy v porovnání s předchozími uvedenými evaluacemi. Možná i z tohoto důvodu, byl projekt hodnocen nejkritičtěji. V evaluační zprávě je uvedeno, že problém nastal již při schvalování projektu, u něhož bylo zřejmé, že k dosažení rozvojových přínosů z tohoto jejichž
projektu zdroj
bude
financování
zapotřebí nebyl
alokace v době
dalších
schvalování
investičních ani
prostředků,
předběžně
znám.
V důsledku toho byl přínos pro místní obyvatele minimální. Vybudované vrty
70
byly
po
ukončení
projektu
uzamčeny
bez
napojení
na
místní
vodojem.
Navíc byl omezený počet míst určených pro distribuci vody a pro řadu obyvatel
byla
vzdálenost
k nim
nedosažitelná.
Dalším
nedostatkem
tohoto
projektu byly nevyřešené majetkoprávní vztahy k dlouhodobému hmotnému majetku vyčleněného
na
projekt
hodnocení
nebyla
ani
po
jeho
ukončení.
předpokládaná
V důsledku udržitelnost
těchto
negativních
tohoto
projektu.
Ve skutečnosti však na tento projekt navázala společnost Ircon, s.r.o. a potřebnou činnost
dokončila
(viz
vodohospodářské
bilaterální
rozvojové
projekty).
Dle mého názoru by však bez evaluace tohoto projektu k dokončení prácí nedošlo.
5.2 Vlastní evaluace vybraných rozvojových projektů společnosti VHS Brno, a.s. Praktickým výsledkem této diplomové práce je evaluace vybraných projektů ze sektoru životního prostředí. Svou pozornost jsem zaměřil na vodohospodářské projekty společnosti VHS Brno, a.s., řešící problematiku zásobování pitnou vodou v regionu srbského města Valjeva. Jedná konkrétně se o následující tři projekty79: •
Zásobování pitnou vodou v oblasti města Valjeva (2003–2005);
•
Budování přivaděče surové vody – páteřního potrubního řádu do rekonstruované úpravny vody PEČINA v západní části Srbska, jihozápadně od hlavního města Bělehradu (2005–2007)
•
Rozšíření kapacity zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevač (2008–2010).
Tyto projekty jsem si pro evaluaci zvolil na základě jejich reprezentativnosti, úspěšnosti,
výše
objemu
jejich
financování
a
možnosti
jejich
budoucího
pokračování. Tato evaluace je nezávislá, s kombinací formativního a ex-post typu. Při vypracování evaluace jsem se řídil náležitostmi uvedenými v Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, vydaném Rozvojovým
79
Společnost VHS Brno, a.s. v současnosti realizuje ve Valjevu projekt Úprava pitné vody, v regionu Valjevo. Jelikož je však tento projekt realizován v sektoru zemědělství, nebude zahrnut do této evaluace.
71
střediskem v roce 2006. Evaluace vypracována pro účely této diplomové práce není oficiální, proto nebylo potřeba dodržovat zásadu triangulace. Při vlastním hodnocení jsem provedl analýzu relevantních dokumentů, zejména
závěrečných,
ročních
rozpočtů,
případně
smluv,
ročních
zpráv
fotodokumentací
projektů, a
finančních
technických
zpráv,
dokumentací.
Další informace jsem čerpal z cestovních zpráv pracovníků MŽP ze zahraničních pracovních cest do Srbska z května 2005 a června 2007 a z videodokumentu Univerzity Palackého v Olomouci – Cesty české rozvojové spolupráce – Srbsko.
5.2.1 Základní informace o projektech Společnost VHS Brno, a.s. pomáhá od roku 2003 v oblasti města Valjeva při dobudování regionálního systému zásobování pitnou vodou. Tato firma konkrétně pomáhá při vypracování projektového záměru Přivaděče vody z přehradní nádrže Rovni do úpravny Pečina Valjevo. Cílem tohoto záměru je dvoj- až trojnásobné zvýšení kapacity zásob vody pro region města Valjeva, který se potýká s dlouhodobým nedostatkem pitné vody. Další informace o situaci a řešení zásobování pitnou vodou v regionu Valjevo jsou uvedeny v kapitole věnující se vodohospodářským rozvojovým projektům. V roce 2003 se společnost VHS Brno, a. s. věnovala zejména zpracování projektových dokumentací, které byly konzultovány s místní partnerskou firmou JP Kolubara. Došlo také ke schválení uhrazení finančních prostředků na vybudování a technické vybavení čerpací stanice Paklje (ČS Paklje). V polovině roku 2004 poskytl realizátor
pomoc
místní
partnerské
společnosti
při
zjišťování
stavebního
povolení a při kontrole finanční spoluúčasti. Samotné montážní práce na čerpací stanici probíhaly v posledních měsících roku 2004. V roce 2005 byla dodána zbývající technika
a
byl
zpuštěn
zkušební
a
následně
trvalý
provoz
ČS
Paklje.
Prozatím je tento alternativní zdroj pitné vody napojen na úpravnu pitné vody Pečina stávajícím ocelovým tlakovým přívodním potrubím o DN 700. Na základě žádosti srbské strany byl v roce 2005 zahájen další projekt, Budování přivaděče surové vody – páteřního potrubního řádu do rekonstruované úpravny
vody
PEČINA
v západní
části
72
Srbska,
jihozápadně
od
hlavního
města Bělehradu. Veškeré stavební práce na tomto projektu prováděla srbská společnost JP Kolubara. Pomoc české firmy VHS Brno, a. s. spočívala zejména v montážích technologií. V prvním roce realizace vybudovala společnost VHS Brno, a.s. hydrologický uzel u ČS Paklje. V letech 2006–2007 se tato společnost podílela na dodávkách a montáží technologií při budování přerušovací komory a
regulačního
měrného
bloku.
Realizátor
prováděl
také
montáž
potrubí
v okolí přerušovací komory. Potrubí o DN1200 bylo použito na úsek k budoucí hydroelektrárně. Ostatní potrubí o DN1000 byly použity na přívodní potrubí mezi přerušovací komorou a regulačním měrným blokem, na potrubí od úpravny vod Pečina a na odpadní potrubí z přerušovací komory s vyústěním do řeky Jablanice. Od druhé poloviny roku 2008, se aktivity společnosti VHS Brno, a.s. soustřeďují do regionu města Boričevac nedaleko Valjeva. I v této oblasti je zapotřebí nahradit nevyhovující místní vodní zdroje a napojit většinu obyvatel na vodovod. Český realizátor se v rámci posledního projektu zapojuje do rekonstrukce místní čerpací stanice, vodojemu a zavedení systému globálního měření a regulace – tzv. telemetrie. V prvním roce realizace, tj. v roce 2008, provedla společnost VHS Brno, a.s. odbornou analýzu současného stavu vodohospodářských objektů a následně vypracovala návrh na jeho rekonstrukci. V roce 2009 došlo k samotné montáži a dodávkám technologického
zařízení.
Dokončení
v letošním roce, tj. v roce 2010.
73
tohoto
projektu
je
předpokládáno
Schéma č. 1: Regionální systém zásobování pitnou vodou Rovni Odběrný objekt - Věž
Přehrada Rovni
DN 1000 DN 1000
Regulační objekt DN 1200
Hydroelektrárna
Přerušovací komora
DN 1000
DN 200
vesnice Stubo
DN 1200 DN 1200
Úpravna vod ROVNI
Mikrosíta
Paklje (pramen 120 – 900 l/s) vesnice Rovni pro potřeby přehrady a blízkého okolí
Čerpací stanice Paklje Valjevo DN 700
Vodojem Boričevac
Úpravna vod Pečina
řeka Gradac DN 500
DN 200
pitná voda
Čerpací stanice Gradac
Čerpací stanice (Boričevac)
Zdroj: Upraveno podle Koubal & Romanová, 2010
74
DN 300
Legenda: již vybudované buduje se plánuje se
5.2.2 Vyhodnocení projektů z hlediska relevance Hlavním záměrem vybraných projektů je zabezpečení pitné vody pro obyvatele v regionu města Valjevo. Tento záměr plně odpovídá mezinárodním prioritám v rámci Rozvojových cílů tisíciletí. Konkrétně se jedná o desátý úkol, který určuje do roku 2015 snížit počet lidí bez kvalitního přístupu k nezávadné pitné vodě a hygieně na polovinu. Rozvojový záměr těchto projektů také plně odpovídá prioritám rozvojové spolupráce České republiky. Oblast vodního hospodářství se jako prioritní téma objevuje jak v Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR na léta 2002–2007, tak i v Programu rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Srbskem a Černou Horou na období let 2006–2010. Ve vztahu k zájmům České republiky jsou tyto projekty relevantní hlavně díky zvyšování povědomí místních obyvatel o ZRS ČR a tím i k upevnění dobrého jména České republiky v této oblasti. Z hlediska konkrétních potřeb města, jsou projekty zcela relevantní, jelikož Valjevský region patří do oblastí s dlouhodobým nedostatkem pitné vody.
5.2.3 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivnosti V případě kritéria efektivnosti je řešena otázka, zda výstupy přispívají k dosažení cíle projektu. Jelikož jsou cíle a výstupy vybraných projektů odlišné, je zapotřebí hodnotit každý projekt zvlášť. Cílem projektu Zásobování pitnou vodu v oblasti města Valjeva, je poskytnout místním obyvatelům dostatečné množství pitné vody a zabezpečit jakostní ukazatele vody. Vybavením nové čerpací stanice Paklje se obyvatelům regionu Valjeva dodávky vody
zvýšily
až
dvojnásobně,
avšak
bez
dalších
navazujících
projektů,
by toto nebylo dlouhodobým řešením. Cílem druhého projektu Budování přivaděče surové vody – páteřního potrubního řádu
do
rekonstruované
úpravny
vody
PEČINA
v západní
části
Srbska,
jihozápadně od hlavního města Bělehradu, bylo podílet se technicky, projekčně a realizačně na řešení akce Výstavba přivaděče surové vody. Lze konstatovat, že tento cíl byl splněn v plném rozsahu. Jednak došlo již k výše zmiňované výstavbě
75
přerušovací komory a měrného bloku a také k instalaci technologických celků v obou objektech. Hlavním cílem prozatím posledního realizovaného projektu, je rozšíření zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevac. V projektovém dokumentu jsou definovány následující dílčí cíle – návrh optimálního technického řešení čerpací stanice, vodojemu a přívodního potrubí a technická pomoc při realizaci navržených opatření. Tento projekt má celkem sedm výstupů zaměřujících se zejména na návrh technologických řešení, návrh tras potrubí a školení obsluhy čerpací stanice a dalších zařízení. I v tomto případě je zřejmé, že výstupy přispívají k dosažení stanovených cílů.
5.2.4 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivity Z hlediska efektivity, zkoumáme, zda byly jednotlivé aktivity a výstupy projektu realizovány a zda byly realizovány za přijatelnou cenu. U všech tří projektů byly prozatím všechny stanovené aktivity a výstupy realizovány velmi kvalitně. U prvního projektu Zásobování pitnou vodu v oblasti města Valjeva bylo vybudování nové čerpací stanice dokonce i nad rámec projektového dokumentu. Při hodnocení podle tohoto kritéria jsem sledoval zejména dodržování pracovních harmonogramů a způsob nakládání s finančními prostředky určenými na realizaci projektů. Realizace projektů je řízena podle předem daného pracovního plánu. Ten byl ovšem v několika případech nedodržen. V roce 2004 bylo opoždění legislativního zajištění stavební části důvodem zpožděného ukončení stavby i dodávek technologického vybavení Čerpací stanice Paklje. V průběhu roku 2004 bylo však toto zpoždění prací sníženo z pěti měsíců na jeden měsíc. K dalšímu skluzu v pracovní činnosti došlo na přelomu let 2006–2007, tentokrát však ze strany investora, JP Kolubara. Důvodem byli nepříznivé klimatické podmínky a nevhodné geologické podloží
pro
výkon
stavebních
prací.
Díky
společnosti
VHS
Brno,
a.s.
se podařilo nedodržení harmonogramu prací dohnat. Finanční krize, ke které došlo v roce 2009, se projevila i na realizaci rozvojového projektu v oblasti města Boričevac. Ve druhé polovině roku 2009 se zpozdilo zahájení montážních práci asi o jeden měsíc, z důvodu nízkého rozpočtu
76
města Valjeva, které se podílí na financování stavebních prací. Důvodem zpoždění byly také spory s vlastníky pozemků, přes jejichž území měla být vedena hlavní trasa potrubí mezi čerpací stanicí a vodojemem. Trasa potrubí musela být změněna a v důsledku toho došlo k prodloužení trasy o 96 metrů. S finančními
prostředky
určenými
na
realizaci
popisovaných
projektů
bylo nakládáno účelně, věcně a efektivně. Rozpočet projektu Zásobování pitnou vodou v oblasti města Valjeva byl využit v plné výši pro potřeby realizace plánovaných výstupů. Také rozpočet projektu Budování přivaděče surové vody – páteřního potrubního řádu
do
rekonstruované
úpravny
vody
PEČINA
v západní
části
Srbska,
jihozápadně od hlavního města Bělehradu, byl za roky 2006 a 2007 využit téměř v plné výši. Přesto však došlo k několika významným odchylkám oproti plánovanému rozpočtu. V roce 2006 bylo zapotřebí navýšit investice zejména do montážních a technických prací, ušetřilo se však výrazně na cestovném a stravném cílových skupin. V roce 2007 se rozpočet projektu navýšil v důsledku výdajů na zkušební provoz a seřízení technologických celků. Ušetřilo se ovšem zejména na cestovním pojištění a výdajích za finanční služby. V rámci probíhajícího projektu Rozšíření kapacity zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevač je s finančními prostředky také nakládáno velmi efektivně. V letech 2008–2009 realizátor výrazně snížil náklady za ubytování a diety svých pracovníků, a za dopravu materiálu a zboží, na úkor vyšších výdajů na vypracování technické dokumentace a na montážní a servisní práce v místě realizace. I přes výše uvedené odchylky ve financování byl vždy dodržen schválený rozpočet.
5.2.5 Vyhodnocení projektů z hlediska dopadů Evaluované projekty společnosti VHS Brno, a.s. v regionu města Valjeva, mají dopady jak na životní úroveň obyvatelstva, tak na rozvoj průmyslu a zemědělství a ochranu životního prostředí. Již v průběhu realizace byly tyto dopady viditelné. Zprovozněním Čerpací stanice Paklje došlo k částečnému odstavení čerpací stanice na řece Gradac, tím byla snížena ekologická zatíženost v povodí řeky Gradac,
77
které patří k chráněným oblastem Srbska. Příznivé dopady na životní prostředí má i nižší energetická náročnost dodávek vody a šetrné využívání vodních zdrojů. Realizací těchto projektů je také zabezpečena sanace lokálních nekontrolovaných vodních zdrojů, které ohrožovaly zdraví místních obyvatel. Z hlediska použitého materiálu a dalšího zařízení byl respektován požadavek na hygienu a kvalitu pitné vody. Např. nejčastějším materiálem vodovodních potrubí byl plast, konkrétně polyethylen o DN100. Tento materiál se vyznačuje netečností k okolnímu prostředí a odolností vůči chemikáliím. Navíc byl atestací určen pro trvalý styk s pitnou vodou. Při návrhu výkopových prací pro vedení trasy potrubí byly zohledňovány minimální zásahy do okolního prostředí. Realizací hodnocených projektů dochází v regionu Valjevo také ke zvýšení životní
úrovně
obyvatelstva,
zejména
k
lepším
hygienickým
podmínkám
a vyššímu komfortu bydlení. Předáním know-how a následným zvyšováním profesní úrovně místních pracovníků došlo k významnému rozvoji lidských zdrojů v této oblasti. Díky těmto projektům se také zvýšilo povědomí o šetrném zacházení s přírodními zdroji, nejen u místní samosprávy, ale také u veřejnosti. Při zaměstnávání pracovníků na těchto projektech byl také dodržen rovný přístup mužů a žen. I přes veškeré pozitivní dopady těchto projektů, došlo k ohrožení místní konkurence. To bylo způsobeno dodávkami technologického zařízení české výroby. Kvalita těchto zařízení je samozřejmě vysoká, avšak jejich dodávkou do místa realizace, je zamezeno místním firmám vyrábějících podobné produkty, podílet se na realizaci těchto projektů.
5.2.6 Vyhodnocení projektů z hlediska udržitelnosti Na dobudování regionálního systému zásobování vodou v regionu Valjevo se nepodílí pouze realizátor, VHS Brno, a.s., ale také i investor těchto prací společnost JP Kolubara a místní samospráva. Spoluprací těchto aktérů, byla zajištěna udržitelnost přínosů projektů i po ukončení jejich přímé podpory. V současnosti může být udržitelnost ohrožena současnou ekonomickou krizí. Ta se projevila zejména na snižování investic ze strany města Valjeva. V důsledku toho došlo například ke zpoždění prací.
78
Součástí popisovaných projektů bylo také školení místního obslužného personálu. Díky tomu byla zajištěna budoucí samostatnost srbských pracovníků při obsluze instalovaných moderních technologií. Realizované projekty získaly podporu také široké veřejnosti. Řada občanů se účastnila například osvětových kampaní v oblasti šetrného nakládání s vodními zdroji. Realizované projekty jsou ve vlastnictví města Valjeva nebo Boričevac, tudíž bude jejím zájmem zachovat udržitelnost těchto projektů.
Tab. č. 1: Výsledky evaluace dle jednotlivých aspektů Aspekt
1. Relevance
2. Efektivnost
3. Efektivita
Kritéria Soulad s rozvojovými potřebami/politikami Nesoulad s rozvojovými potřebami/politikami > 80 % skutečných dat z plánovaných dat při dosahování cílů 50–80 % skutečných dat z plánovaných dat při dosahování cílů < 50 % skutečných dat z plánovaných dat při dosahování cílů
Hodnocení Ano Ne
a) Realizace výstupů V souladu s původním plánem 50–99 % z původního plánu < 50 % z původního plánu
3 2 1
b) Časový harmonogram V souladu s původním plánem Prodloužení projektu < 50 % oproti původnímu plánu Prodloužení projektu > 50 % oproti původnímu plánu
1 2 3
c) Celkové náklady < 100 % z původního plánu 101–150 % z původního plánu > 150 % z původního rozpočtu
79
1 2 3
d) Celková efektivita = výstup / (časový harmonogram +
náklady) / 2 80 Celková efektivita > 2,50 Celková efektivita 1,50–2,50 Celková efektivita < 1,50 Velmi udržitelné 4. Udržitelnost dopadů
Bez závažného problému Během evaluace zjištěny závažné problémy
Zdroj: Vlastní vypracování.
Legenda:
........................................ vysoké hodnocení ....................................... střední hodnocení ........................................ nízké hodnocení .. ....................................... výběr hodnocení
80
tj. v tomto případě: 3 / (1 + 1 / 2) = 3
80
5.2.7 Závěr evaluace Podle výše popsaných skutečností jsou rozvojové projekty společnosti VHS Brno, a.s., řešící zlepšení zásobování vodou v regionu Valjeva hodnoceny jako velmi uspokojivé. Projekty lze považovat za relevantní, jak k prioritám mezinárodním, tak k prioritám donora nebo země příjemce. V období let 2003–2010 na sebe projekty tematicky navazovaly, což je jedním z ukazatelů úspěšnosti jejich realizace. Nejčastějším problémem projektů bylo časté nedodržování pracovních harmonogramů.
Přesto
nebyly
cíle
projektu
ohroženy.
Výstupy
projektů
byly řádně realizovány a často i za přijatelné ceny. Evaluované rozvojové projekty měly několik pozitivních dopadů, zejména na zlepšení stavu životního prostředí a životní úrovně místních obyvatel. Negativním dopadem projektů bylo snížení konkurenceschopnosti místních výrobců z důvodu dodávek produktů české výroby. Spoluúčastí srbské samosprávy a soukromé sféry se podařila zajistit udržitelnost přínosů z realizace projektů i po jejich ukončení.
5.2.8 Vlastní doporučení
Na základě výsledků této evaluace by, dle mého názoru, bylo dobré: •
pokračovat v roce 2010 v realizaci projektu Rozšíření kapacity zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevač podle stanoveného harmonogramu,
•
snažit se nadále v budoucnu zabránit nedodržování pracovního harmonogramu,
•
nadále spolupracovat s regionálními úřady a soukromým sektorem,
•
umožnit místním firmám dodávat technické vybavení pro realizaci projektu,
•
navázat v příštích letech na dosavadní činnost dalším rozvojovým projektem.
81
6 ZÁVĚR PRÁCE Stav životního prostředí ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel světa. Pro
chudé
země
může
zhoršená
kvalita
životního
prostředí
představovat
velkou překážku jejich rozvoje. Země třetího světa často postrádají mechanismy jakékoliv ochrany životního prostředí. Vyspělé země proto od 70. let 20. století usilují o zařazení environmentální složky do zahraniční rozvojové spolupráce. Česká republika začala pomáhat rozvojovým státům v oblasti ochrany životního prostředí v roce 1997. Do konce roku 2010 bude nad těmito projekty vykonávat správu Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Po tomto roce přejde veškerá odpovědnost za tyto projekty na Českou rozvojovou agenturu. Česká
rozvojová
pomoc
se
v oblasti
životního
prostředí
zaměřuje
zejména na oblasti, kde může uplatnit své komparativní výhody. V případě teritoriálních oblastí působení má Česká republika největší komparativní výhody v zemích jihovýchodní Evropy. Přesto bylo realizováno mnoho významných environmentálně orientovaných projektů i na asijském, africkém, či jihoamerickém kontinentu. Rozvojové projekty v oblasti životního prostředí mají značně širokou tématickou základnu. sanace
Zaměřovaly ekologických
se
na
zátěží,
vodní odpadové
hospodářství, hospodářství
geologický
průzkum,
čistší
produkci.
a
Nejvíce kritizovaným tématem v rámci environmentálně orientovaných rozvojových projektů byly geologické průzkumy. Důležitým prvkem rozvojové spolupráce by měla být její evaluace. Ta má za úkol zjistit, zda poskytnutá pomoc byla efektivní
a účelná.
V podmínkách české rozvojové spolupráce byla evaluace zahájena až v roce 2003. Předchozí rozvojová pomoc nebyla kromě průběžného monitoringu kontrolována. Od roku 2008 se evaluace opět nerealizují z důvodu dočasného zatížení odpovědných pracovníků. Lze konstatovat, že hlavní i dílčí cíle diplomové práce byly splněny. Z výsledků vlastní evaluace vyplývá, že vybrané vodohospodářské projekty firmy VHS Brno, a.s., jsou realizovány efektivně a s finančními prostředky je nakládáno účelně a v rámci stanovených rozpočtů. I přes toto pozitivní hodnocení, jsem navrhl opatření pro potenciální zvýšení efektivnosti budoucích projektů.
82
SEZNAM ZKRATEK
CHMU
Český hydrometeorologický ústav
CLIDATA
Klimatický databázový systém
ČR
Česká republika
ČRA
Česká rozvojová agentura
ČSSR
Československá socialistická republika
DAC OECD Výbor pro rozvojovou spolupráci při OECD DCI
Nástroj pro rozvojovou spolupráci
DDT
Dichlordifenyltrichlormethylmethan
EMS
Systém environmentálního managementu
ENPI
Nástroj Evropského partnerství a spolupráce
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
FoRS
České fórum pro rozvojovou spolupráci
GEF
Globální fond životního prostředí
GSE
Geologická služba Etiopie
HDP
Hrubý domácí produkt
HND
Hrubý národní důchod
HPI
Index lidské chudoby
IDA
Mezinárodní asociace pro rozvoj
IPCC
Mezivládní panel pro změnu klimatu
KLDR
Korejská lidově demokratická republika
LDCs
Nejméně rozvinuté země
MDGs
Rozvojové cíle tisíciletí
MF
Ministerstvo financí
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZE
Ministerstvo zemědělství
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NGOs
Nevládní organizace
OA
Oficiální pomoc
ODA
Oficiální rozvojová pomoc
83
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OOF
Ostatní oficiální toky
ORS
Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
OSN
Organizace spojených národů
PRSP
Strategické dokumenty pro snižování chudoby
SAPs
Programy strukturálních úprav
SDR
Měna substituční za americký dolar
SEA
Posuzování vlivů rozvojových koncepcí na životní prostředí
SSSR
Sovětský svaz
UNDP
Rozvojový program Organizace spojených národů
UNEP
Program OSN pro životní prostředí
USA
Spojené státy americké
USD
Americký dolar
ZRP
Zahraniční rozvojová pomoc
ZRS
Zahraniční rozvojová spolupráce
84
SEZNAM LITERATURY
Knižní zdroje, periodika a ostatní ADAMCOVÁ,
N.
Zahraniční
rozvojová
spolupráce
České
republiky.
Ústav mezinárodních vztahů Pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Praha 2006. ISBN 80-86506-53-3.
ARNOLD, G. Aid and the Third World. The North/South Divide. Robert Royce Limited, London 1985. ISBN: 0-947728-04-X.
CRACKNELL, B. E. Evaluating Development Aid: Issues, Problems and Solutions. New Delhi: Sage Publications India, 2003. ISBN 0-7619-9404-1.
ČERMÁKOVÁ, H. Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty do Peru ve dnech 5.-14.7.2004. Seznámení se s průběhem a zhodnocení přínosů projektu zahraniční rozvojové spolupráce probíhajícího v gesci MŽP 'Hodnocení přírodních rizik v povodí řek Chiry a Piury'. Praha: MŽP, 2004, 4 s.
ČERMÁKOVÁ‚ H. & HRUBEŠ‚ M. Problematika vodního hospodářství v projektech zahraniční rozvojové spolupráce. Zpravodaj Sdružení vodohospodářů České republiky, 2004, č. 6, s. 14-18.
ČERVENÁ, A. & PASTVINSKÝ, M. Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty do Srbska (Bělehrad‚ Valjevo) ve dnech 5.-8.6.2007. Účelem cesty je oficiální zakončení projektu ZRS a bilaterální jednání na srbském MŽP o plánu budoucí spolupráce v rámci podepsaného Memoranda. Praha: MŽP, 2007, 6 s.
ESCOBAR, A. The making and unmaking of the Third world through development. In. The Post-Development Reader. London: Zed Books, 1997. Kapitola 8, s. 85-93. ISBN 1-85649-474-8.
85
EXNEROVÁ, V. (ed). Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají. Člověk v tísni, společnost při ČT, o. p. s., Praha 2005. 255s. ISBN 80-86961-00-1.
GARNER, K. & LEWIS, D. Antropology, Development and the Post-modern Challenge. Pluto Press, London 1996. ISBN 0-7453-0747-7.
HALAXA, P. Zahraniční pomoc ve vztazích vyspělých a rozvojových zemích. In Stát, prostor, politika. Vybrané otázky z politické geografie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2000. Kapitola 4, s. 104-125. ISBN 80-238-5566-2.
HAVLIK,
V.
Macedonia
develops
distribution
master
plan.
World
Water
and environmental engineering, červenec/srpen 2006.
HLAVÁČEK, J. Česká republika a mezinárodní organizace působící v oblasti životního prostředí. Planeta 2007, MŽP ČR, XV. ročník, č. 7/2007. ISSN 1801-6898.
HOLÝ, M. & HRUBEŠ, M. Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty do Mongolska (Ulánbátar Erdenet‚ Selenge‚ Suchbátar) ve dnech 30. 8.-10. 9. 2008. Kontrola průběhu prací na projektech zahraniční rozvojové spolupráce‚ zjištění informovanosti příjemce o výsledcích‚ jednání o požadavcích na běžící projekty ze strany příjemce‚ jednání o požadavcích mongolské strany na nové projekty. Praha: MŽP, 2008, 5 s.
HORKÝ, O. Rozvojový rozměr české zahraniční politiky: Nástroj zahraniční politiky, nebo snižování globální chudoby? In. Česká zahraniční politika v roce 2008: Analýza Ústavu mezinárodních vztahů. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009. Kapitola 19. ISBN: 978-80-86506-78-4.
HRADECKÝ‚ P. & KYCL‚ P.Geologický výzkum ve střední Americe. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 2008,18, č. 3, s. 19-21.
86
HRUBEŠ‚ M. Geologické projekty rozvojové pomoci. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí, 2003, 13, č. 10, s. 15.
JEHLIČKA, P. Mezinárodní politika životního prostředí: konflikt mezi integrálním ekosystémem a fragmentárním systémem států. In Stát, prostor, politika. Vybrané otázky z politické geografie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2000. Kapitola 3, s. 126-149. ISBN 80-238-5566-2.
JELÍNEK, P. c. Rozvojová rozdrobenost po česku. Sedmá generace, červenec 2006, XV. ročník, č. 4, s. 8–10. ISSN 1212-0499.
JEŘÁBEK, J. a kol. Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba. Glopolis, Praha 2008. ISBN 978-80-254-3478-9.
KAPLAN, M. Rozvojová spolupráce. In: Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají. Praha: Člověk v tísni, společnost při ČT, o. p. s., 2005. Kapitola 3, s. 95-108. ISBN 80-86961-00-1.
KLIOT, N. Environmentally induced population movements: their complex sources and consequences.
In Environmental Change and its Implications
for Population Migration. Dordrecht: Kluwer academic Publisher, 2004. s. 69-99. ISBN 1-4020-2868-7(HB).
KOBROVÁ, A. Zahraniční rozvojová pomoc České republiky v působnosti Ministerstva životního prostředí (1997–2002). edice Planeta 2001, MŽP ČR, X. ročník, č. 2/2002. ISSN 1213-3396.
KONRÁD, M. Výběr intervencí ZRS k evaluaci v r. 2010 – návrh MZV a ČRA. Praha: ORS MZV, 2010. KRUPA,
P.
Cestovní
zpráva
ze
zahraniční
pracovní
cesty
do
Etiopie
ve dnech 9-17. 4. 2007. Účelem cesty je kontrolní mise na projekt zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) MŽP‚ probíhajícího v Etiopii v letech 2006-2008
87
s názvem: "Průzkum zdrojů vod se zaměřením na oblasti postižené suchem". Praha: MŽP, 2007, 5 s.
LUŇÁK, P. Západ.
Spojené státy a
Západní Evropa ve studené válce.
Libri, Praha 1997. 460 s. ISBN 80-85983-29-X.
MACKENZIE, S. Voda a hygiena. Rozvojovka, 2008, č. 1, s. 4-5.
MŽP d. III. Stručný popis projektů ZRS realizovaných v gesci MŽP v roce 2005. Praha, 2006.
MŽP f. Realizace projektů ZRS v gesci MŽP v roce 2006. Praha, 2007
MŽP g. ZRS Ministerstva životního prostředí realizovaná v roce 2007. Praha, 2008.
MŽP h. PROJEKTY ZAHRANIČÍNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ REALIZOVANÉ V ROCE 2008. Praha, 2009.
MŽP i. Projekty zahraniční rozvojové spolupráce v gesci MŽP v letech 1997- 2008. Praha, 2010.
NOHAVICOVÁ, P. & KRÁSNÝ, J. EVALUAČNÍ ZPRÁVA:„Udržitelný rozvoj vodního hospodářství a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska“. Praha, 2005.
NOVÁČEK, P. Kde je vůle, tam je cesta. Sedmá generace, červenec 2006, XV. ročník, č. 4, s. 5–7. ISSN 1212-0499.
NOVOTNÁ, J., BURDA, P. & BLÁHA, P. Snižování kvality pitných vod v oblasti středního a jižního Mongolska. Brno: Mendelova Univerzita v Brně, 2009 (konference Mongolia 2009).
88
ONDEO SERVICE CZ. Novátorské přístupy k realizaci rozvojových cílů tisíciletí v oblasti dostupnosti vody. EKO - ekologie a společnost, 2002, 13, č. 5, s. 15-16.
OPRŠAL, Z a. Cesty české rozvojové spolupráce – Srbsko. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2007 (Videopořad).
OPRŠAL, Z b. Harmonizace českého právního řádu – oblast veřejných zakázek. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008 (přednáška).
ORS MZV. Evaluace v ZRS ČR. Ministerstvo zahraničních věcí, Praha 2009.
PASTVINSKÝ, M. Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty do Naga City a Manily‚ Filipíny ve dnech 7.6.-13.6.2008. Služební pracovní cesta na Filipíny se konala za účelem provedení kontroly realizace a postupu prací projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR v gesci MŽP "Zlepšení odpadového hospodářství Naga City". Praha: MŽP, 2008, 8 s.
PASTVINSKÝ, M. & KULHAVÁ, A. Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty do Srbska ve dnech 10.9.-12.9.2006. Účast na slavnostním zahájení projektů "Zabezpečení a sanace zdrojů znečištění vodního toku Kolubara ve městě Valjero" a "Vybudování efektivního systému dálkového vytápění směřujícího k odstranění energeticky náročných a ekologicky zcela nevyhovujících lokálních zdrojů vytápění ve městě Valjevo. Praha: MŽP, 2006, 3 s.
SMOLOVÁ, I. Přírodní rizika podmíněna exogenními vlivy. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geografie, Olomouc 2007 (přednáška).
STEJSKAL‚ J. MŽP podporovalo těžbu ropy v Africe. EkoList, Srpen 2003, č. 1, s. 4.
STOJANOV, R. Vliv životního prostředí na rozvoj hospodářsky chudých regionů. In Ve stínu modernity. Perspektivy a problémy rozvoje. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005, str. 260-280. ISBN 80-86898-54-7.
89
TOPINKA, D. & KAČABOVÁ, P. Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty do Moldavska ve dnech 23 – 27. 7. 2007. Účast na kontrolních dnech projektů zahraniční rozvojové spolupráce v provincii Ocnita a ve městě Largaře. Praha: MŽP, 2007, 3 s.
TOŽIČKA, T. (ed.) Příliš vzdálené cíle. 2. vyd. Educon, o. s., Praha 2009. ISBN 978-80-254-3279-2.
WILLIS, K.: Grassroots development. In: Theories and Practices of Development. London, New York: Routledge, 2005, s. 1-31. ISBN: 978-0-415-30052-0.
ZÍDEK, Petr. Československo a francouzská Afrika : 1948 -1968. Libri, Praha 2006. 247 s. ISBN 80-7277-305-4.
Internetové zdroje
ABC
Českého
Hospodářství.
Implementace
nové
technologie
přispívající
ke zlepšení životního prostředí v ropném průmyslu, region Kucova- Albánie [online]. c2009, [cit.2010-03-10]. Dostupné z
.
ASIO.
Zahraniční
rozvojová
spolupráce
[online].
c2010,
[cit.2010-03-20].
Dostupné z < http://www.asio.cz/>.
BAMBASOVÁ, H. Záznam z 9. zasedání rady [online]. c2009, [cit.2010-02-04]. Dostupné z http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/rada¨ _pro_zahranicni_rozvojovou/zapisy_ze_zasedani_rady_pro_zrs.html>.
90
BLF. Přihláška do 16. ročníku soutěže: Cena zdraví a bezpečného životního prostředí 2006 [online]. c2006, [cit.2010-03-22]. Dostupné z
.
BUSINESSINFO. Srbský důl Rembas rozšiřuje těžbu hnědého uhlí za přispění české firmy [online]. c2009, [cit.2010-03-12]. Dostupné z .
CZECH RE AGENCY. První "ostrovní" FV systémy v deltě Mekongu [online]. c2003-2009, [cit.2010-03-14]. Dostupné z .
ČLOVĚK V TÍSNI a. Pomoc před rokem 1989 [online]. c2007, [cit.2009-10-20]. Dostupné z .
ČLOVĚK V TÍSNI b. GEOCHIM - Postgraduální kurz v metodách geochemické prospekce a jejich environmentálních aplikacích [online]. c2007, [cit.2010-02-28]. Dostupné z .
ČRA
a.
O
České
rozvojové
agentuře
[online].
c2008,
[cit.2010-01-30].
Dostupné z .
ČRA
b.
Evaluace
projektů
zahraniční
rozvojové
pomoci
[online].
c2008,
[cit.2010-04-08]. Dostupné z .
DAC OECD a. Principles for evaluation of development assistance [online]. c1991, [cit.2010-04-04]. Dostupné z < http://www.oecd.org/dataoecd/31/12/2755284.pdf>
DAC
OECD
b.
Shaping
the
21st
Century:
of Development Cooperarion; [online] c1996, Dostupné z: .
91
The
Contribution
DAC OECD c. DAC´s glossary [online]. c2008, [cit.2009-02-06]. Dostupné
z
1_1,00.html#196558>
DAC OECD d. Duality Standards for Development evaluation [online]. c2010, [cit.2010-04-04]. Dostupné
z
1_1,00.html#196558>
DANIDA. Evaluation guidelines [online]. c2006, [cit.2010-04-08]. Dostupné z
DGMARKET a. CZ-Prague: drinking water [online]. c2006, [cit.2010-03-20]. Dostupné z .
DGMARKET a. CZ-Prague: foreign economic-aid-related services [online]. c2007, [cit.2010-03-20]. Dostupné z < http://www.dgmarket.com/tenders/np-notice.do~2167902>.
DWW. Vietnamská inspirace [online]. c2007, [cit.2010-03-08]. Dostupné z .
EKUMENICKÁ
AKADEMIE
a.
Spravedlivé
oddlužení
[online].
c2004,
[cit.2009-02-06]. Dostupné z .
EKUMENICKÁ
AKADEMIE
b.
Rozvojové
cíle
tisíciletí
[online].
c2005,
[cit.2009-02-06]. Dostupné z < http://www.development-studies.org/stojanov/ManualMEDIUM.pdf>.
ENERGOPROJEKT. Energoprojekt [online]. c2009, [cit.2010-03-20]. Dostupné z .
92
EUROPEAN COMMISION a. SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření v oblasti vnějších vztahů: tematický program pro životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie [online]. c2006, [cit.2010-02-28]. Dostupné z .
EUROPEAN COMMISION b. Environment and Sustainable Management of Natural Resources [online]. c2009, [cit.2010-02-28]. Dostupné z .
FORS a. Představení FoRS [online]. c2009, [cit.2010-01-30]. Dostupné z .
FORS b. Financování rozvojové spolupráce ES
[online]. c2009, [cit.2010-02-28].
Dostupné z .
GEOMIN a. Průběh prací 2004-2007 [online]. c2008, [cit.2010-03-25]. Dostupné z .
GEOMIN b. Průběh prací 2007-2008 [online]. c2009, [cit.2010-03-25]. Dostupné z < http://www.geomin.cz/index.php?menu=10016>.
GEOTEST BRNO a. Bosna a Hercegovina [online]. c2007, [cit.2010-03-10]. Dostupné z .
GEOTEST BRNO b. Revitalizace území znečištěného rtutí, Vlora, Albánie [online]. c2008, [cit.2010-03-10]. Dostupné z < http://www.geotest.cz/alban.htm>.
GEOTEST BRNO c. Zásobování pitnou vodou – oblast Mandalgobi, Mongolsko [online]. c2008, [cit.2010-03-15]. Dostupné z < http://www.geotest.cz/mongol.htm>.
93
GEOTEST BRNO d. Dodávky úpraven pitné vody pro město Baguio, Filipíny [online]. c2008, [cit.2010-03-15]. Dostupné z < http://www.geotest.cz/filip.htm>.
GUIJT, I & WOODHILL, J. A Guide for project M&E: Managing for impal in Rural Development [online]. c2002, [cit.2010-04-08]. Dostupné z .
IPCC. Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC, Souhrnná zpráva: Shrnutí pro veřejné činitele [online]. c2007, [cit.2009-02-06]. Dostupné z .
IRCON a. Snížení zatížení povrchových a podzemních vod Srí Lanky prostřednictvím přenosu českých technologií [online]. c2007, [cit.2010-03-22]. Dostupné z < http://www.ircon.cz/sri-lanka-4>.
IRCON b. Burkina Faso [online]. c2008, [cit.2010-03-15]. Dostupné z .
IRCON c. Znečištění vnitrozemských vod na Srí Lance [online]. c2009, [cit.2010-0322]. Dostupné z < http://www.ircon.cz/sri-lanka-3>.
JELÍNEK, P. Foreign Development Assistance of the Czech Republic and the Need for Public Supervision [online]. c2007, [cit.2010-02-04]. Dostupné z .
JELÍNEK, P. b. Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky c2006, [cit.2010-01-30]. Dostupné z .
94
MALIŠ, R. Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře použitím čistících zařízení a sorbetů české výroby [online]. c2009, [cit.2010-03-20]. Dostupné z .
MPO. Projekty zahraniční rozvojové spolupráce v gesci MPO [online]. c2010, [cit.2010-03-10]. Dostupné z < http://www.mpo.cz/dokument58497.html>.
MZE. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v oblasti zemědělství, rozvoje venkova, lesního a vodního hospodářství [online]. c2010, [cit.2010-03-20]. Dostupné z .
MZV ČR a. Koncepce transformační spolupráce [online]. c2005, [cit.2010-01-30]. Dostupné z .
MZV ČR b. Zásady rozvojové spolupráce po vstupu do EU [online]. c2006, [cit.201001-30]. Dostupné z .
MZV ČR c. Koncepce ZRS ČR 2002-2007 [online]. c2006, [cit.2010-01-22]. Dostupné z
obecne_informace_o_zrs_cr/koncepce_zrs_cr_2002_2007/index.html>.
MZV ČR d. Mnohostranná rozvojová spolupráce [online]. c2007, [cit.2010-02-26]. Dostupné z .
95
MZV ČR e. Zapojení ČR do aktivit OSN [online]. c2007, [cit.2010-02-28]. Dostupné z
/mnohostranna_zrs_cr/osn/index.html>.
MZV ČR f, Statistická příloha: Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky 2004-2008 [online]. c2009, [cit.2010-02-28]. Dostupné z
_Statistika_09_220x308_CZ.pdf>.
MZV ČR g. Plán ZRS na rok 2010 [online]. c2009, [cit.2010-01-30]. Dostupné z .
MZV ČR h. Zpráva o zahraniční politice 2008 [online]. c2009, [cit.2010-02-28]. Dostupné z
< http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/zprava_o_zahranicni
_politice_ceske_1.html>.
MZV ČR i. Přehledy realizovaných projektů - skutečně vynaložené prostředky [online]. c2009, [cit.2010-03-10]. Dostupné z .
MŽP a. Technická pomoc v oblasti meteorologie, hydrologie a ochrany ovzduší [online].
c2004,
[cit.2010-02-28].
Dostupné
z
pub.nsf/ce2fd9d7f7e2d95dc1256dde003333e9/a5e7a9032e602bf2c1256e440036c012? OpenDocument>.
MŽP b. Přehled projektů zahraniční rozvojové pomoci v gesci MŽP v roce 2003 [online]. c2004, [cit.2010-03-10]. Dostupné z .
96
MŽP c. GEOCHIM 2001 - Postgraduální kurz v metodách geochemické prospekce a jejich environmentálních aplikacích [online]. c2004, [cit.2010-02-28]. Dostupné z .
MŽP e. Zákon o životním prostředí [online]. c2007, [cit.2010-02-07]. Dostupné z .
OECD. Is it ODA? [online]. c2008, [cit.2009-02-06]. Dostupné z < http://www.oecd.org/dataoecd/21/21/34086975.pdf >.
PLAVCOVÁ, D., & LEBEDA, P. Česká pomoc na rozcestí – Zpráva nevládních neziskových organizací o zahraniční rozvojové spolupráci 2008-2009 [online]. c2009, [cit.2010-02-04]. Dostupné z .
SHAH, A. Poverty and the Environment [online]. c2005, [cit.2010-02-07]. Dostupné z .
STOJANOV, R., & JELÍNEK, P. Klimatická změna a rozvoj Afriky [online]. c2007, [cit.2010-02-07].Dostupné z .
SVOBODA, D a. Rozvojová spolupráce-Problém ČR nebo rozvojových zemí? [online]. c2003, [cit.2010-01-20]. Dostupné z .
SVOBODA, D b. Příprava, řízení a hodnocení rozvojových projektů [online]. c2007, [cit.2010-01-20]. Dostupné z < http://development.upol.cz/soubory/LS_svoboda.pdf>. ŠÁLEK, M. Češi v Kamerunu [online]. c2003, [cit.2010-03-10]. Dostupné z < http://www.bbc.co.uk/czech/ceskarepublika/030129_radiofejeton.shtml>.
UN a. LDCs Default Page [online]. c2002-2005, [cit.2010-02-07]. Dostupné z .
97
UN b. Human Poverty Index for LDCs (2005) [online]. c2005, [cit.2010-02-07]. Dostupné z .
UNDP. Czech trust fund [online]. c2010, [cit.2010-02-28]. Dostupné z
7989126CD>.
VANÍČEK, K. Závěrečná zpráva o realizaci ZRS [online]. c2006, [cit.2010-02-28]. Dostupné z .
VLÁDA a. o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie [online]. c2004, [cit.2009-10-12]. Dostupné z .
VLÁDA b. k zásadám pro poskytování zahraniční pomoci [online]. c2009, [cit.2010-01-22]. Dostupné z < http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/7897B04C221A1F30C12571 B6006BDB3E>.
VLÁDA c. k střednědobému výhledu financování zahraniční rozvojové pomoci [online]. c2003, [cit.2010-01-30]. Dostupné z .
WORLD BANK a. Monitoring and Evaluating ODA in the Czech context [online]. c2007, [cit.2010-04-08]. Dostupné z .
98
WORLD BANK b. Monitoring and Evaluating in the World Bank and other donors [online]. c2007, [cit.2010-04-08]. Dostupné z < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zahr_rozv_spoluprace_31371. html?year=2007>.
Pracovní materiál
DESSIEOVÁ,
K.
Zpráva
z evaluace
projektů
zahraniční
rozvojové
pomoci
ČR: „Průzkum zdrojů vod v Etiopii se zaměřením na oblasti postižené
suchem“,
“Budování
Etiopie“,
zdrojů
kvalitní
pitné
vody
v jihozápadních
oblastech
„Zvýšení dostupnosti základního vzdělání v jihozápadních oblastech Etiopie“. Praha: Rozvojové středisko, ÚMV, 2003.
DESSIEOVÁ,
K.
Zpráva
z evaluace
projektů
zahraniční
rozvojové
pomoci
ČR realizovaných v Srbsku a Černé Hoře: „Zásobování pitnou vodou v oblasti města
Valjevo“a
„Ochrana
řeky
Ibar
před
znečištěním
ropnými
látkami.
Praha: Rozvojové středisko, ÚMV, 2005.
NOHAVICOVÁ, P. & KRÁSNÝ, J. EVALUAČNÍ ZPRÁVA:„Udržitelný rozvoj vodního hospodářství a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska“. Praha, 2005.
JELÍNEK, P a. Zpráva z evaluace – Zásobování pitnou vodou města Toma. Praha: Rozvojové středisko, ÚMV, 2005.
PIKOLA, J. a. Závěrečná zpráva o řešení projektu v roce 2005. Zpráva o dosažených použitých finančních prostředků v rámci Programu zahraniční rozvojové pomoci ČR pro rok 2005 na projekt: „Zásobování pitnou vodou v oblasti města Valjeva“. Brno: VHS Brno, a.s., 2005
PIKOLA, J. b. Formulář pro hodnocení realizace projektu zahraniční rozvojové pomoci ČR v roce 2005. Brno: VHS Brno, a.s., 2005.
99
PIKOLA, J. c. Závěrečná zpráva o realizaci projektu Budování přivaděče surové vody – páteřního potrubního řádu do rekonstruované úpravny PEČINA v západní části Srbska, jihozápadně od hlavního města Bělehradu. Brno: VHS Brno, a.s., 2007.
KOUBAL, J Roční zpráva o realizaci projektu Rozšíření kapacity zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevac. VHS Brno, a.s., Brno 2009.
KOUBAL, J. & ROMANOVÁ, M. Roční zpráva o realizaci projektu Rozšíření kapacity zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevac. VHS Brno, a.s., Brno 2010.
100
PŘÍLOHY
101
SEZNAM PŘÍLOH
Přílohy v textu
Graf č. 1. Financování bilaterálních rozvojových projektů Ministerstva životního prostředí rozdělených podle témat (2000–2009)
Schéma č. 1. Regionální systém zásobování pitnou vodou Rovni
Tab. č. 1. Výsledky evaluace dle jednotlivých aspektů
Ostatní přílohy
Tab. č. 2. Přehled mnohostranných projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009
Tab. č. 3. Přehled bilaterálních vodohospodářských projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009
se
zaměřením
na
průzkum
vodních
zdrojů
a
zásobování
obyvatelstva vodou
Tab. č. 4. Přehled bilaterálních vodohospodářských projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 se zaměřením na stokování a čištění odpadních vod
Tab. č. 5. Přehled bilaterálních vodohospodářských projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 se zaměřením na ochranu proti povodním
Tab. č. 6. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000 – 2009 v oblasti sanací ekologických zátěží
Tab. č. 7. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti geologických průzkumů
102
Tab. č. 8. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti čistší produkce
Tab. č. 9. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti odpadového hospodářství
Tab. č. 10. Přehled ostatních témat bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000– 2009
Tab. č. 11. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti vodního hospodářství
Tab. č. 12. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti odpadového hospodářství
Tab. č. 13. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti sanace ekologických zátěží
Tab. č. 14. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti sanace ekologických zátěží
Tab. č. 15. Přehled bilaterálních projektů v gesci MZE v letech 2000–2009 v oblasti vodního hospodářství
103
Tab. č. 2. Přehled mnohostranných projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 Název projektu Technická pomoc v oblasti meteorologie, hydrologie a ochrany ovzduší
Země
Mezinárodní
příjemce
organizace
Účastnící
Světová
z
meteorologická
rozvojových
organizace
zemí
(WMO)
Ukrajina
vrstvu Země
Období
(v tis. Kč)
realizace
2 80081
1996–2001
3 50082
1998–2000
3 700
2000–2001
8 000
2001–2003
1 000
2001–2004
1 520
2004–2006
Český hydrometeorologický ústav
OSN pro průmyslový
Ekotez, s. r. o.
rozvoj (UNIDO)
Aplikace českých zkušeností s biologickou
Země střední
a krajinnou rozmanitostí
a východní
v zemích střední a
Rozpočet
Organizace
Vyloučení látek poškozujících ozonovou
Realizátor
Evropy
východní Evropy
Program OSN pro životní prostředí (UNEP)
Řídící a koordinační jednotka "Biodiverzita"
Organizace Budování kapacit pro čistší produkci
Makedonie
OSN pro
České centrum čistší
průmyslový
produkce
rozvoj (UNIDO) GEOCHIM/UNESCO Postgraduální kurz v metodách geochemické
Účastnící z
prospekce a jejich
rozvojových
environmentálních
zemí
aplikací Udržování sítě monitoringu ozonové vrstvy v rozvojových zemích
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
Země Afriky, Český
Jižní Ameriky,
WMO/UNEP
Asie, býv.
hydrometeorologický ústav
SSSR 20 520
Zdroj: Upraveno podle Kobrová,, 2002; MZV ČR i, 2009.
82
ústav
(UNESCO)
Celkem
81
Český geologický
Rozpočet za období 2000–2001 Rozpočet za rok 2000
104
Tab. č. 3. Přehled bilaterálních vodohospodářských projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 se zaměřením na průzkum vodních zdrojů a zásobování obyvatelstvo vodou Název projektu
Rozpočet
Země příjemce
Realizátor
Etiopie
Aquatest a.s.
9 600
2001–2005
Etiopie
Člověk v tísni o.p.s.
5 790
2003–2004
Srbsko
VHS Brno a.s.
9 800
2003–2005
Mongolsko
Geomin družstvo
14 048
2003–2006
Afghánistán
o.s. Vara
1 680
2004
11 988
2004 – 2005
(v tis. Kč)
Období realizace
Průzkum zdrojů vod v Etiopii se zaměřením na oblasti postižené suchem Budování zdrojů kvalitní pitné vody v johozápadních oblastech Etiopie Zásobování pitnou vodou v oblasti města Valjeva/Regionální vodopřiváděcí systém "Rovni" Geologické práce v Mongolsku - hydrogeologické práce, boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi Stavba vrtů pro pitnou vodu a instalace ručních pump v provincii Farah, Afghánistán Environmentální zhodnocení Ferganské kotliny
TIMEX ZDICE
Uzbekistán
s.r.o.
Vyhledání a průzkum zdrojů pitné vody na vybraných lokalitách provincie
Vietnam
Gekon s.r.o.
9 934
2005– 2007
Srbsko
VHS Brno a.s.
24 140
2005–2007
Peru
Aquatest a.s. / ČGS
9 923
2005–2007
6 660
2006–2008
24 276
2006–2009
Nghe An – Vietnam Budování přivaděče surové vody - páteřního potrubního řádu do rekonstruované úpravy vody PEČINA v západní části Srbska a Černé Hory, jihozápadně od hlavního města Bělehradu Rozvoj využití a ochrana podzemních zvláště termálních a minerálních vod v Peru Program monitoringu primárních vodních zdrojů a systematická ochrana vodních zdrojů před
Gis-
Moldavsko
geoindustry,s.r.o.
ekologickými zátěžemi Zajištění zdrojů a dodávek pitné vody
Mongolsko
Vodní zdroje, a.s.
105
v nově osídlovaných částech města Ulánbátar Zásobování města Erdenet a jeho okolí pitnou vodou Průzkum zdrojů vod se zaměřením na oblasti postižené suchem Zlepšení přístupu k pitné vodě v Alaba Special Woreda
Mongolsko
Geomin družstvo
12 799
2006–2009
Etiopie
Aquatest, a.s.
6 872
2006–2009
Etiopie
Člověk v tísni o.p.s.
162
2007–2009
Mongolsko
Geomin družstvo
13 030
2007–2009
Srbsko
VHS Brno, a.s.
8 40083
2008–2010
Mongolsko
Vodní zdroje a.s.
7 37884
2008–2010
Obnova a zajištění vodních zdrojů v polopouštních oblastech provincie Suchbátar Rozšíření kapacity zásobování pitnou vodou v regionu města Boričevac Řešení krizové situace v zásobování vodou ve vzdálených somonech v provincii Bulgan 176 480
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
83 84
Rozpočet za období 2008–2009 Rozpočet za období 2008–2009
106
Tab. č. 4. Přehled bilaterálních vodohospodářských projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 se zaměřením na stokování a čištění odpadních vod Název projektu
Země
Realizátor
příjemce
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Studie proveditelnosti (FS) a předprojektová dokumentace pro čistírny odpadních vod Sour,
Libanon
Ecofluid Group, s.r.o.
2 700
2004
FYROM
Hydroprojekt CZ, a.s.
5 749
2004–2006
11 855
2006–2009
Jezzine a Taibeh v Libanonu - Projekt byl zastaven Zlepšení životního prostředí v povodí řeky Bregalnice Snížení negativních dopadů vodního hospodářství města Leova na životní
Moldavsko
prostředí a zdraví obyvatelstva Znečištění vnitrozemských vod na Srí Lance Sanace a revitalizace Velkého Bački kanálu ve městě Vrbas
sdružení Water Management Leova
Srí Lanka
Ircon, s.r.o.
7 826
2007–2009
Srbsko
Dekonta, a.s.
11 125
2004–2006
Srbsko
VHS Brno, a.s.
19 174
2006–2009
5 500
2001–2004
12 000
2005–2008
Zabezpečení a sanace zdrojů znečištění vodního toku Kolubara ve městě Valjevo Realizace českých ekologicky zaměřených technologií a know-how
Indie
České centrum čistší produkce
Zlepšení životního prostředí Moldávie využitím českých environmetálních technologií vyráběných ve společných
Moldávie
Ircon, s.r.o.
česko-moldavských podnicích 75 929
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
107
Tab. č. 5. Přehled bilaterálních vodohospodářských projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 se zaměřením na ochranu proti povodním
Název projektu
Země
Realizátor
příjemce
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí
Moldavsko
Aquatest, a.s.
6 078
2006–2008
Kyrgyzstán
Geomin družstvo
9 150
2004–2006
Kyrgyzstán
Geomin družstvo
13 23685
2007–2010
řeky Reut Monitoring vysokohorských ledovcových jezer a ochrana obyvatelstva před katastrofálními následky povodní Analýza rizik a omezení důsledků protržení hrází vysokohorských jezer
30 444
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
85
Rozpočet za období 2007–2009
108
Tab. č. 6. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti sanací ekologických zátěží Název projektu
Ochrana řeky Ibar před znečištěním ropnými látkami Ekologický audit těženého ložiska Cu-Mo rud ERDENET
Země příjemce
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Srbsko
Dekonta Kladno a.s.
5 850
2003–2005
Mongolsko
Geomin družstvo
6 782
2003–2005
5 930
2004–2006
Zhodnocení vlivu těžby a zpracování měďno-kobltových rud na životní prostředí
Realizátor
ČGS, Zambie
v oblasti Copperbeltu v Zambii
Fontis, s.r.o.
Zhodnocení vlivu těžby a úpravy rud na životní prostředí v hornických oblastech
Namibie
ČGS
5 839
2004–2006
Černá Hora
Vodní zdroje a.s.
10 396
2005
Kyrgyzstán
Geomin družstvo
7 850
2004–2006
Srbsko
VHS Brno a.s.
17 000
2005–2006
Srbsko
Dekonta a.s.
19 397
2005–2007
Černá Hora
Vodní zdroje, a.s.
23 054
2006–2008
Namibie Sanace, rekultivace a revitalizace skládky nebezpečného odpadu po těžbě olovozinečnatých rud v Mojkovaci v Srbsku a Černé Hoře Geoenvironmentální průzkum a zhodnocení ekologických zátěží a rizik v okolí těžebně-úpravárenských komplexů Sanace a rekultivace skládky komunálního odpadu Jovanovac v kraji Šumadija a její zakonzervování v rozsahu a kvalitě odpovídající evropským standardům
Řešení prioritních sanačních projektů rozpracovaných organizací UNEP v Srbsku a Černé Hoře Sanace, rekultivace a revitalizace skládky nebezpečného odpadu po těžbě olovozinečnatých rud v Mojkovaci
109
Rehabilitace provincie Thua Thien Hue zasažené dioxiny
Vietnam
Dekonta, a.s.
23 632
2006–2009
Mongolsko
Geomin družstvo
9 820
2006–2008
Moldavsko
Merced,a.s.
13 043
2006–2009
Makedonie
Enacon, s.r.o.
9 447
2007–2009
Srbsko
Dekonta a.s.
13 12986
2008–2010
Mongolsko
Geomin družstvo
6 40087
2008–2010
Zambie
ČGS
3 94588
2008–2010
Posouzení environmentální rizik kontaminace rtutí při těžbě ložisek v povodí řeky Selenge Stará ekologická zátěž Iargara-odstranění ropného znečištění Staré ekologické zátěže v chemické továrně OHIS Skopie Průzkum znečištění a rehabilitace oblasti Ada Huja Technická a technologická podpora pro odstranění ekologických zátěží vzniklých při nelegální těžbě v centrální části Mongolska Řešení dopadů vlivu těžby a zpracování rud na životní prostředí a zdraví obyvatel ve vybraných oblastech Centrální provincie a provincie Copperbelt 181 514
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
86
Rozpočet za období 2008–2009 Rozpočet za období 2008–2009 88 Rozpočet za období 2008–2009 87
110
Tab. č. 7. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti geologických průzkumů Název projektu Zhodnocení geopotenciálu území v okolí Muyombe Geologické a technologické ocenění vybraných surovinových zdrojů Jordánska
Průzkum ložisek ropy a zemního plynu
Země příjemce
Realizátor
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Zambie
ČGÚ
5 90089
1999–2000
Jordánsko
Gis-geoinstry s.r.o.
50090
1997–2000
Kamerun
Geofyzika a.s.
4 50091
Burkina Faso
ČGÚ
2 800
2000–2001
Ekvádor
Gekon s.r.o.
5 235
2001–2002
Mongolsko
Geomin Jihlava
18 739
1999–2003
Zambie
ČGS
4 700
2001–2003
Namibie
ČGS
2 800
2001–2003
Libanon
Gis-geoindustry s.r.o.
2 900
2003–2004
Salvador
ČGS
9 000
2003–2005
Burkina Faso
ČGS
4 000
2003–2005
Nikaragua
ČGÚ
15 30092
1997–2001
1997–1999, 2001
Zhodnocení energetického potenciálu černých břidlic Republiky Burkina Faso a vlivu jejich spalování na ŽP Geologický průzkum zdrojů surovin stavebních hmot pro suché zdění Geologické a geochemické mapování zaaltajské Gobi v Mongolsku v měřítku 1:200 000 Litologický, strukturní a geochemický výzkum mineralizace v oblasti zambijského měďného pásu s environmentálními důsledky staré těžby Zhodnocení vybraných ložisek sklářských písků v Namibii Geologicko-technologické ocenění ložisek nerostných surovin Libanonu Geologický průzkum přírodních rizik v jihovýchodním Salvadoru ve střední Americe Ocenění zdrojů zlata v odpadech po domorodé těžbě a možnosti jejich dalšího využití Geologický průzkum přírodních rizik v západní a centrální části pacifické oblasti
89
Rozpočet za rok 2000 Rozpočet za rok 2000 91 Rozpočet za rok 2001 92 Rozpočet pro celé realizační období. 90
111
Geologický výzkum přírodních rizik v centrální části Nikaraguy Hodnocení přírodních rizik v povodí řek Chiry a Piury v severozápadní části Peru Geologické mapování vybraných oblastí Mongolska v měřítku 1: 50 000
Nikaragua
ČGS
14 555
2002–2006
Peru
ČGS
8 000
2003–2006
Mongolsko
ČGS
23 000
2003–2006
Afghánistán
Get s.r.o.
9 804
2005–2007
Ekvádor
Gekon, s.r.o.
3 948
2007–2009
ČGS
17 210
2007–2009
ČGS/Aquatest, a.s.
9 09993
2007–2010
Rozvojová pomoc Afghánistánu při obnově fungování geologických institucí se zaměřením na využívání surovinových zdrojů Snížení náchylnosti a zvýšení udržitelnosti městské infrastruktury v nepříznivých geologických podmínkách, Loja City Regionální geologický výzkum pro definici
Nikaragua,
a predikci přírodních nebezpeční v centrální
Kostarika,
části střední Ameriky
Salvador
Výzkum a průzkum geomorfologických a hydrogeologických podmínek v povodí řeky Puira ke snížení environmentálních
Peru
faktorů omezujících sociální a ekonomický rozvoj regionu 161 990
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
93
Rozpočet za období 2007–2009
112
Tab. č. 8. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti čistší produkce Název projektu Využití bezfreonové technologie pro skladování potravin Vyloučení látek poškozujících ozónovou vrstvu Země
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
bratři Horákové
2 000
2001
Ekotez s.r.o.
2 300
2001
6 000
2001–2003
Země příjemce
Realizátor
Litva
Bělorusko
Budování institucionálních a odborných kapacit pro aplikaci preventivních ekologických přístupů v
Moldávie
České centrum čistší produkce
průmyslu Budování kapacit ekomanagementu
Rumunsko, Bělorusko
CEMC
4 800
2001–2003
Subsaharská Afrika
REC ČR
320
2003
5 000
2003–2005
CEMC
7 000
2003–2005
Ukrajina
Ekotez s.r.o.
7 318
2004–2006
Srbsko
Enviros s.r.o.
2 947
2006–2007
Srbsko
VHS Brno, a.s.
18 062
2006–2008
Podpora posuzováni vlivů rozvojových koncepcí na životní prostředí v zemích SADEC Aplikace preventivních postupů ve vybraných podnicích, spojená s přenosem českých technologií
Kazachstán
České centrum čistší produkce
a know-how Budování kapacit ekomanagementu (EMS) Vyloučení látek poškozujících ozonovou vrstvu země
FYROM, Bosna a Hercegovina, Srbsko
Přenos zkušeností s moderními env. technologiemi při využívání obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti v oblasti Šumadija a města Kragujevac Technická asistence:"Vybudování efektivního systému dálkového vytápění směřujícího k odstranění energeticky náročných a ekologicky zcela nevyhovujících lokálních zdrojů vytápění ve městě Valjevo 55 747
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010
113
Tab. č. 9. Přehled bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 v oblasti odpadového hospodářství Název projektu
Obnova odpadového hospodářství města Kragujevac
Země příjemce
Realizátor
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Srbsko
VHS Brno, a.s.
4800
2004–2006
Srbsko
Dekonta, a.s.
9713
2006–2009
6289
2006–2008
11980
2007–2009
9714
2007–2009
Vypracování integrovaného systému odpadového hospodářství pro vybraná města a obce v provincii Vojvodina
Regionální koncepty odpadového hospodářství ve středním Vietnamu
Vietnam
Zpracování koncepce odpadového hospodářství s cílem snížení negativních
Moldavsko
dopadů na kvalitu vod v regionu Leova
Zlepšení odpadového hospodářství v Naga City
Filipíny
ETC Cunsulting Group,s.r.o.
Sdružení "Leova Waste Management"
Enviros, s.r.o.
42496
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010
114
Tab. č. 10. Přehled ostatních témat bilaterálních projektů v gesci MŽP v letech 2000–2009 Název projektu
Zavedení systému biologické ochrany rychlené zeleniny v Maroku
Využití systémů distribuce pitné vody pro výrobu elektrické energie
Země příjemce
Maroko
Nikaragua
Realizátor
Biocont Laboratory s.r.o.
Platforma projektů N.E.W.S. v ČR
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
4 600
2000–2001
4 998
2003
6 900
2004–2006
6 691
2004–2006
1 348
2005–2006
9 751
2005–2007
2 903
2006–2007
6 610
2007–2009
Srbsko, Bosna Vybudování moderní klimatologické databáze CLIDATA
a Hercegovina, Etiopie,Dominikánská
CHMÚ
republika
Elektřina ze slunce pro školy v Keni
Obnovitelný zdroj energie pro odlehlou venkovskou komunitu
Keňa
Humanistické centrum Narovinu Todero, sdružení
Angola
pro rozvojovou pomoc
Ochrana biodiversity jižního Altaje v kontextu současných environmentálních transformací a
Kazachstán
o.s. Irbis
socio-ekonomického rozvoje Rozšíření infrastruktury pro udržitelný rozvoj turistiky za kulturními
Kambodža
památkami Angoru Podpora přírodních rezervací a národních parků
Senegal
Celkem
Centrum výzkumu Řež s.r.o.
ČZU
43 801
Zdroj: Upraveno podle MŽP i, 2010.
115
Tab. č. 11. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti vodního hospodářství Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
INKOS CZ, s.r.o., Brno
28 000
2001–2004
Mongolsko
GEOtest Brno, a.s.
42 000
2002–2005
Jemen
ASIO, spol. s r.o.
12 000
2005–2006
Dodávka vodohospodářských celků pro oblasti s nedostatkem pitné vody
Mongolsko
GEOtest Brno, a.s.
2094094
2006–2010
Čistička odpadních vod v kožedělném závodě v Darchanu
Mongolsko
Eurosound, s.r.o. Praha
2144095
2006–2010
Srbsko
GEOtest Brno, a.s.
1140196
2007–2012
Název projektu
Země příjemce
Realizátor
Budování systému zásobování pitnou vodou vč. úpraven vody a kapacitních potřeb regionu Baguio
Filipíny
Řešení systému zdrojů a zásobování vodou v oblasti Mandalgobi
Zásobování a úprava pitné vody v oblasti Socotra Archipelago
Průzkum zdrojů a dodávka technologie úpravy pitné vody pro oblast Lazarevac
135 781
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MPO, 2010
94
Rozpočet za období 2006–2009 Rozpočet za období 2006–2009 96 Rozpočet za období 2007–2009 95
116
Tab. č. 12. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti odpadového hospodářství Název projektu
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Vítkovice a.s., Ostrava
47 00097
1999–2004
Vietnam
JČC -strojní dílny , a.s., České Budějovice
21 000
2003–2005
Bosna a Hercegovina
GEOtest Brno, a.s.
2660098
2006–2010
Srbsko
Azas Invest, s.r.o., Opava
2820099
2006–2010
Země příjemce
Realizátor
Čína
Zavedení technologie ekologického zpracování bioodpadů na organominerální hnojiva
Dodávka technologie pro zavedení integrovaného systému nakládání s odpady v Unsko-Sanském kantonu
Zavádění českých bioplynových a aerobních čistíren krmivářských odpadů
Ekologizace nakládání s ropnými a chemickými látkami a nebezpečnými odpady
122800
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MPO, 2010
97
Rozpočet pro celé realizační období Rozpočet za období 2006–2009 99 Rozpočet za období 2006–2009 98
117
Tab. č. 13. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti sanace ekologických zátěží Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
GEOtest Brno, a.s.
20000
2001–1003
Srbsko
Ekoline, s.r.o. Brno
29 000
2005–2007
Sanace následků těžby uhelného ložiska Štavalj
Srbsko
Výstavba dolů Ostrava, s.r.o.
18 752
2005–2007
Impementace nové technologie přispívající ke zlepšení životního prostředí v ropném průmyslu, region Kučova
Albánie
GEOtest Brno, a.s.
4 000100
2009–2012
Název projektu
Země příjemce
Realizátor
Revitalizace území znečištěného rtutí v oblasti bývalé výroby Cl-PVC ve Vloře
Albánie
SČH - pomoc při zřízení ekologického výrobně ekonomického centra Novi Sad na likvidaci nebezpečných odpadů a dekontaminaci půdy s ochranou podzemních vod
71 752
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MPO, 2010
100
Rozpočet za rok 2009
118
Tab. č. 14. Přehled bilaterálních projektů v gesci MPO v letech 2000–2009 v oblasti obnovitelných zdrojů energie Název projektu
Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Strojírny Brno, a.s.
20040
2006–2010
Vietnam
Czech RE Agency
7 200
2008–2009
Filipíny
Strojírny Brno, a.s.
29 000
2003–2005
Země příjemce
Realizátor
Rozvoj malých vodních elektráren pro venkovské oblasti formou dodávky technologie
Vietnam
Využití elektřiny ze solárních zdrojů pro podporu rozvoje chudých oblastí
Zavádění systému využití obnovitelných zdrojů energie formou výstavby minihydroelektráren
56 240
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MPO, 2010
119
Tab. č. 15. Přehled bilaterálních projektů v gesci MZE v letech 2000–2009 v oblasti vodního hospodářství Rozpočet
Období
(v tis. Kč)
realizace
Hydroprojekt CZ, a.s.
2 226
2004–2005
Burkina Faso
Aquatis a.s.
12 500
2004–2005
Uzbekistán
ITSZ ČZU
8 500
2004–2006
Projektová dokumentace na kmenový sběrač a čistírnu odpadních vod pro město Podujevo
provincie Kosovo
Hydroprojekt CZ, a.s.
5 406
2004–2006
Pomoc při řešení likvidace a recyklace odpadních vod v intravilánu města Hadibo
Jemen
ASIO, spol. s r.o.
12 500
2005–2007
Burkina Faso
Ircon s.r.o.
5 000
2007
Zlepšení kvality pitné a závlahové vody použitím zařízení sorbentů cs výroby, oblast Aralského moře
Uzbekistán
Česká zemědělská univerzita
600
2008
Úprava pitné vody, region Valjevo
Srbsko
VHS Brno, a.s.
6 933
2008–2009
Bosna a Hercegovina
Vodní zdroje a.s.
5 400101
2008–2010
Udržitelné nakládání s čistírenskými kaly, město Hadibo
Jemen
G-servis Praha
6 700102
2008–2010
Úprava vody, město Al Mukalla
Jemen
Vodní zdroje a.s.
2 000103
2008–2010
Název projektu Generel systému zásobování vodou ve městě Kočani
Zásobování pitnou vodou města Toma Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře použitím zařízení sorbentů české výroby
Výstavba vodovodního systému města Toma
Čištění odpadních vod, Kiseljak
Země příjemce
Realizátor
Makedonie (fYROM)
80 265
Celkem
Zdroj: Upraveno podle MZV ČR i, 2009
101
Rozpočet za období 2008–2009 Rozpočet za období 2008–2009 103 Rozpočet za období 2008–2009 102
120
