Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami Diplomová práce

Vedoucí práce:

Ing. Bc. Marcela Basovníková

Vypracovala: Bc. Kateřina Kužniarová

Brno 2012

Poděkování

Děkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. Bc. Marcele Basovníkové za věnovaný čas, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytla během zpracování této práce a finančnímu oddělení společnosti EPCOS s.r.o. za poskytnuté informace potřebné pro vypracování této diplomové práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Hodnocení výkonnosti podniku mo‐ derními metodami“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce za použití informací čerpaných z odborných pramenů uvedených v přehledu infor‐ mačních zdrojů na konci práce. V Brně dne 15. května 2012

_________________________

Abstract Kužniarová, K. Evaluation of business performance using modern methods. Diploma thesis. Brno, 2012 The subject of this thesis is to propose appropriate measures to consolidate the finan‐ cial position and increase the economic performance of the company EPCOS Ltd. through traditional and modern standards of financial performance. Financial stability company is assessed using financial analysis and modern business performance indica‐ tor of economic value added. The work is divided into two basic parts. The theoretical part is the literary basis for the methods used assessment of the financial situation and in the practical part these methods are applied. Based on the information of the present work are formulated proposals and recommendations that should lead to the develo‐ pment of a more favorable financial performance. Keywords: business performance, structure of property and financial base, classic and modern methods, economic value added, sensitivity analysis, benchmarking.

Abstrakt Kužniarová, K. Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami. Diplomová práce. Brno, 2012. Předmětem diplomové práce je navrhnout vhodná opatření pro upevnění finanční po‐ zice a zvýšení ekonomické výkonnosti společnosti EPCOS s.r.o. prostřednictvím tra‐ dičních a moderních měřítek finanční výkonnosti. Finanční stabilita společnosti je po‐ souzena pomocí finanční analýzy a moderního ukazatele výkonnosti podniku ekono‐ mické přidané hodnoty. Práce je rozdělena na dvě základní části. Teoretická část tvoří literární základ k použitým metodám posouzení finanční situace a v praktické části jsou tyto metody aplikovány. Na základě zjištěných informací jsou v závěru práce for‐ mulovány návrhy a doporučení, které by měly vést k příznivějšímu vývoji finanční výkonnosti podniku. Klíčová slova: výkonnost podniku, struktura majetkové a finanční základny, klasické a moderní metody, ekonomická přidaná hodnota, citlivostní analýza, benchmarking.

Obsah

6

Obsah 8

1

Úvod

2

Cíl diplomové práce a metodika zpracování

10

3

Literární rešerše

13

3.1

3.1.1

Klasické ukazatele finanční výkonnosti podniku ........................................ 14

3.1.2

Moderní měřítka výkonnosti podniku .......................................................... 16

3.1.3

Shrnutí měřítek finanční výkonnosti ............................................................. 18

3.2

Související ukazatele měření finanční výkonnosti .................................. 19

3.2.1

Hodnocení výkonnosti na základě poměrových ukazatelů ....................... 19

3.2.2

Vztahy mezi jednotlivými skupinami ukazatelů ......................................... 21

3.3

Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu ....................... 22

3.4

Ekonomická přidaná hodnota ................................................................ 25

3.4.1

Základní výpočet ukazatele EVA ................................................................... 28

3.4.2

Úpravy rozvahy – vymezení čistých operativních aktiv NOA .................. 29

3.4.3

Úpravy výkazu zisku a ztráty – vymezení NOPAT .................................... 31

3.4.4

Průměrné vážené náklady kapitálu WACC ................................................. 32

3.5 4

Výkonnost podniku ................................................................................. 13

Benchmarking ......................................................................................... 36

Vlastní práce

38

4.1

Vznik a charakteristika společnosti EPCOS s.r.o. .................................. 38

4.2

Analýza vývoje rozsahu a struktury majetku a finanční základny....... 40

4.2.1

Majetková základna ......................................................................................... 40

4.2.2

Finanční základna ............................................................................................. 41

4.2.3

Analýza vývoje a struktury výsledku hospodaření .................................... 43

4.3

Hodnocení souvisejících ukazatelů měření výkonnosti podniku ......... 47

4.3.1

Hodnocení výnosnosti kapitálu ..................................................................... 47

Obsah

7

4.3.2

Hodnocení využití majetku v podniku ......................................................... 50

4.3.3

Hodnocení ukazatelů zadluženosti ............................................................... 53

4.3.4

Hodnocení ukazatelů platební schopnosti .................................................... 56

4.4

Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu ....................... 60

4.5

Stanovení ekonomické přidané hodnoty ............................................... 62

4.5.1

Vymezení čistých operativních aktiv (NOA) ............................................... 63

4.5.2

Vymezení čistého operativního zisku (NOPAT) ......................................... 69

4.5.3

Výpočet vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) ................... 72

4.5.4

Výpočet ukazatele EVA společnosti EPCOS s.r.o. ....................................... 76

4.5.5

Zhodnocení ukazatele EVA s využitím upravených a neupravených dat77

4.6

Citlivostní analýza .................................................................................. 83

4.7

Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA .. 87 93

5

Diskuze výsledků a návrh doporučení

6

Závěr

103

7

Přehled informačních zdrojů

106

8

Seznam grafů

109

9

Seznam tabulek

110

10

Seznam příloh

112

Úvod

8

1 Úvod Podmínkou úspěšného podnikání je sledování výkonnosti podniku, ke které je třeba stanovit vhodná kritéria a způsoby měření. Předpokladem pro sledování ukazatelů měřících výkonnost podniku je definování podnikových cílů a jejich sladění se zájmy všech subjektů společnosti. Pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné, aby měla společnost jasně stanovenou podnikatelskou strategii, cíle a postupy k jejich dosažení. Jednoznačným měřítkem posuzujícím úspěšnost společnosti je tedy její výkonnost, kterou nazýváme schopností dosahovat požadovaných výsledků po určitou dobu. V dnešním dynamickém a proměnlivém světě je pozice společností a podnikatelských aktivit složitá. Trh si žádá optimální přizpůsobení, maximální výkon a výhledovou perspektivu. Způsob, jakým společnost dokáže efektivně pracovat a vynakládat se svými prostředky a majetkem, předurčuje její konkurenční výhodu. Konkurenční pro‐ středí umožňuje zdravé fungování pouze společnostem, které dokonale ovládají ob‐ chodní stránku podnikatelské činnosti a zejména pak dokonale ovládající stránku fi‐ nanční. Úspěšnými mohou být podnikatelské subjekty, které uplatňují své výrobky, služby a zboží na příslušných trzích s důrazem na co nejvyšší hospodárnost ve vyna‐ kládání výrobních vstupů. Pro manažery je tedy velmi důležité znát svoji společnost a podrobně sledovat její vývoj i z ekonomického hlediska. Přístupy k hodnocení výkonnosti podniku prošly značným vývojem, a již se za hlavní cíl podnikání nepovažuje maximalizace zisku, ale maximalizace hodnoty společnosti. Dosahování tohoto dlouhodobého cíle je spojeno s naplňováním dílčích cílů. Mezi tyto dílčí cíle patří zvyšování výnosnosti podnikového kapitálu a finanční stability dosaho‐ váním přiměřené finanční struktury vzhledem k majetkové základně. Dalším důleži‐ tým dílčím cílem je vytváření dostatečného peněžního toku k udržení solventnosti a likvidity. Nástrojem zjišťujícím realizaci podnikových cílů je ekonomická a finanční analýza, která umožňuje poznat jednotlivé složky ekonomického systému společnosti. Různorodé cíle subjektů spjatých s existencí společnosti může zajistit konkurenčně schopná společnost dosahující tvorby hodnoty pro vlastníky a poskytující záruky své dlouhodobé existence prostřednictvím růstu ekonomické či tržní přidané hodnoty. Oproti klasickým ukazatelům byla sestavena nová výkonnostní měřítka, kterými jsou moderní ukazatele. Hlavním cílem moderních měřítek je snaha odstranit nedostatky měřítek tradičních. Některým tradičním ukazatelům totiž bývá vytýkáno, že neberou v úvahu vliv inflace či riziko. K hodnocení ekonomické situace společnosti existuje mnoho přístupů a jejich použití závisí na aktuální situaci na konkrétním trhu.

Úvod

9

V podmínkách České republiky prozatím převládá klasický přístup hodnocení ekono‐ mické situace, který je založený na interpretaci výsledků ukazatelů finanční analýzy. Přičemž základním měřítkem pro hodnocení ekonomických výsledků společnosti je sledování její finanční výkonnosti a konkurenceschopnosti. Metodické přístupy by měly umožnit vyhodnocení nejen stávající ekonomické a finanční situace společnosti, ale také posoudit její vývoj v budoucnosti. Přitom je nut‐ né brát v úvahu vysokou proměnlivost ekonomických dat, obtížnost jejich zpracování v potřebné ukazatele, neexistenci obecně platných hodnot ukazatelů a teoretických modelů prosperujících společností. Ukazatelů a modelů, které zjišťují výkonnost spo‐ lečnosti z různých pohledů, existuje mnoho, proto by finanční analytici měli sledovat trendy a nezůstávat pouze u aplikování klasických metod. Pro společnost je tedy důle‐ žité používat vyspělé manažerské a ekonomické techniky a nástroje, které dokáží uká‐ zat cesty k nákladové optimalizaci a zvýšení výkonnosti společnosti.


10

2 Cíl diplomové práce a metodika zpracování Cílem této diplomové práce je na základě hodnocení výkonnosti podniku prostřednic‐ tvím moderních ukazatelů navrhnout opatření na upevnění finanční pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti společnosti EPCOS s.r.o. Dílčí cíle práce: -

Charakteristika společnosti EPCOS s.r.o.

-

Finanční zhodnocení společnosti pomocí ukazatelů finanční analýzy na základě dostupných výkazů v letech 2005 – 2009. Konkrétně se jedná o analýzu majet‐ kové a finanční situace společnosti, analýzu rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity.

-

Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu na základě indexů IN.

-

Výpočet hodnot ukazatele ekonomická přidaná hodnota na základě stanovení čistých operativních aktiv, čistého operativního výsledku hospodaření a váže‐ ných průměrných nákladů na kapitál.

-

Zhodnocení tvorby ekonomické přidané hodnoty v případě využití upravených a neupravených údajů z účetních výkazů.

-

Citlivostní analýza ukazatele EVA.

-

Srovnání společnosti EPCOS s.r.o. s odvětvím na základě Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA.

-

Závěrečné zhodnocení finanční situace a podání návrhů ke zlepšení výkonnosti společnosti.

Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou, která tvoří vý‐ chozí podklad pro vypracování části praktické. Teoretická část tvoří základní zdroj pro vypracování diplomové práce a je zpracována pomocí dostupných literárních zdrojů, ze kterých je vytvořen přehled dané problema‐ tiky. Velký přínos pro získání přehledu o problematice výkonnosti podniku mi také poskytl vystudovaný předmět Hodnocení výkonnosti podniku. Práce se snaží shrnout základní přístupy k měření výkonnosti podniku a nastínit jednotlivé metody finanční analýzy. Jejich prostřednictvím zjišťuje společnost hlavní příčiny vývoje v oblasti


11

úrovně dosahované rentability hospodářské činnosti a její schopnosti vytvářet peněžní prostředky k zajištění likvidity. Hodnocení finanční výkonnosti společnosti v budouc‐ nu je teoreticky nastíněno pomocí indexů IN. Následně se práce zaměřuje na tvorbu přidané hodnoty užitím moderního ukazatele výkonnosti ekonomická přidaná hodno‐ ta. Závěrečná část se zaměřuje na objasnění benchmarkingu, jako komplexního přístu‐ pu k měření výkonnosti. Teoretický základ je citován a uveden v přehledu informač‐ ních zdrojů na konci práce. V praktické části práce je nejprve představena společnost EPCOS s.r.o., jejíž výkonnost je hodnocena. Výkonnost společnosti je měřena na základě ekonomické přidané hod‐ noty a souvisejících ukazatelů. Související ukazatele měření výkonnosti zahrnují hod‐ nocení majetkové a finanční struktury, pracovního kapitálu a hodnocení dosažené úrovně výkonnosti na základě poměrových ukazatelů. Pomocí indexů IN je analyzo‐ vána schopnost společnosti plnit závazky a vytvářet hodnotu i v budoucnu. Stěžejní částí je samotný výpočet hodnoty ukazatele EVA, ke kterému je nutné upravit účetní data do relevantní podoby. Tyto úpravy jsou základem pro stanovení hodnoty čistých operativních aktiv, čistého operativního výsledku hospodaření a vážených průměr‐ ných nákladů na kapitál (vymezení nákladů na vlastní a cizí kapitál). Výpočet hodnoty EVA s využitím neupravených dat je proveden za účelem objasnění rozporu mezi eko‐ nomickým a účetním pohledem na výkonnost společnosti. Následně je provedena cit‐ livostní analýza ukazatele EVA pro rok 2009, který se vyznačuje nejrazantnějším niče‐ ním hodnoty pro vlastníky společnosti. Na závěr je proveden benchmarking hodnoce‐ né společnosti s odvětvím pro účely srovnání dosažených hodnot významných ukaza‐ telů. Na základě zjištěných informací jsou formulovány návrhy na upevnění finanční pozice společnosti a zvýšení její ekonomické výkonnosti. Citlivostní analýza umožňuje zjistit, jak je vrcholový ukazatel EVA citlivý na změnu dílčích faktorů při zvýšení dané hodnoty faktoru o 10 % za jinak nezměněných podmí‐ nek. Faktory, které mají na vývoj hodnoty EVA největší vliv, jsou následně podrobněji analyzovány při zvýšení původní hodnoty faktoru o 5 % a 10 % a dále při snížení o 5 % a 10 %. Citlivostní analýza pomůže odhalit oblasti, na které by se společnost měla za‐ měřit, aby vylepšila svoji pozici v ekonomické oblasti. Citlivostní analýza je provedena také pro rok 2007, ve kterém společnost dosahuje kladné hodnoty EVA, tuto uvádí pří‐ loha č. 3.


12

Veškeré podklady pro hodnocení výkonnosti jsou čerpány z účetních výkazů (Rozva‐ hy, Výkazu zisku a ztrát a Výkazu cash flow) a z výročních zpráv společnosti EPCOS s.r.o. za období let 2005 až 20091. Účetní výkazy, získané z informačního serveru české‐ ho soudnictví justice.cz, jsou sestaveny vždy k 30. září příslušného roku a jednotlivé položky jsou uvedeny v tis. Kč. Další užitečné informace jsou čerpány z interních časo‐ pisů ECHO pro zaměstnance společnosti EPCOS s.r.o. Finanční výkonnost je hodnoce‐ na pro pětileté období, což je dostatečně dlouhá doba pro zjištění relevantních výsled‐ ků. Avšak pro věrnější obraz o aktuálním hospodaření společnosti a možnosti doporu‐ čení odpovídajících návrhů do budoucna, jsou uvažovány i nejnovější dostupné infor‐ mace. Metodické postupy a výpočty jednotlivých ukazatelů jsou popsány v části lite‐ rární rešerše. Další potřebné informace jsou čerpány z internetových stránek Minister‐ stva průmyslu a obchodu, jako je například benchmarkingový systém INFA a finanční analýzy podnikové sféry jednotlivých let. Práci doplňuje přehled informačních zdrojů, seznam grafů, seznam tabulek a seznam příloh. Proč není brán v úvahu aktuálnější rok 2010: Analyzovaná společnost EPCOS s.r.o. používala hospodář‐

1

ský rok pro období 1. 10. – 30. 9. Ale v souvislosti se vznikem nové společnosti TDK‐EPC corporation, jejíž je součástí, změnila hospodářský rok, aby mohla být sjednocena 12‐ti měsíční účetní období všech závodů (1. 4. – 31. 3.) Účetní závěrka 2010 je proto sestavena na období 6 měsíců. Z tohoto důvodu by údaje ve výkazu zisku a ztráty běžného období nebyly plně srovnatelné s obdobím minulým.


13

3 Literární rešerše Kapitola literární rešerše teoreticky pojednává o výkonnosti podniku. Daná problema‐ tika je čerpána z odborné literatury, jejíž výčet je uveden v přehledu informačních zdrojů. V teoretické části je zaměřena pozornost nejprve na objasnění výkonnosti pod‐ niku a základních přístupů k jejímu měření. Poté následují související ukazatele měření výkonnosti, které hodnotí výkonnost na základě poměrových ukazatelů a vztahů mezi skupinami těchto ukazatelů. Následuje hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu pomocí indexů IN. Další stěžejní částí je charakteristika ukazatele ekono‐ mická přidaná hodnota a hodnot, ze kterých se skládá. Na závěr literární rešerše je představen Benchmarking, jako jeden z komplexních přístupů k měření výkonnosti.

3.1

Výkonnost podniku

Obecně můžeme výkonnost podniku definovat jako schopnost podnikatelského sub‐ jektu co nejlépe zhodnotit investice, které byly vloženy do podnikatelských aktivit. V této souvislosti vznikají rozdílné představy vlastníků, manažerů a zákazníků o vý‐ konnosti podniku. Vlastník podniku bude zejména posuzovat návratnost investice a ekonomickou přidanou hodnotu. Jeho cílem tedy je, aby vložená investice přinesla více, než kolik stála. (Fibírová, Šoljaková, 2005) Výkonnost podniku se měří mnoha různými metodami, z nichž některé jsou velmi jednoduché, jiné naopak formálně propracované a složité jak teoreticky, tak i matema‐ ticky. Hluboká krize let 2008 a 2009 však znamenala nespornou změnu pohledu na věc. Výkonnost značí v prostředí ekonomiky nebo průmyslu schopnost jednotky dosahovat určitých výsledků srovnatelných na základě určitých daných kritérií s výsledky jiných jednotek a dosahovat takových výsledků po určitou dobu. Problémem výkonnosti podniku je, jak ji měřit, jak ji objektivizovat. Platí, že na výkonnost lze nahlížet z růz‐ ných osobních úhlů a pohledů, a tedy toto slovo bude mít jiný obsah pro majitele spo‐ lečnosti, jiný pro zaměstnance, jiný pro konkurenta a jiný pro manažera podniku. Pro všechny tyto potřeby jsou vypracovány příslušné postupy a metody, které s určitou jistotou a přesností měří příslušné poměry a vztahy. V posledních dvaceti letech došlo k určitému ústupu od tradičních interních finančních kritérií úspěšnosti či výkonnosti společnosti. Těmito kritérii jsou například zisk, tržby z prodeje vlastního zboží, služeb a vztah zisku před zdaněním k tržbám či rentabilita aktiv. Finanční vnitřní kritéria byla do jisté míry nahrazena tržním srovnáním postavení společnosti, které poskytuje ob‐


14

jektivnější obraz o skutečnosti z hlediska možností tržního prostoru. (Kislingerová, 2010) V podmínkách dnešní doby se mohou úspěšně rozvíjet jen ty subjekty, které flexibilně reagují na změny v podmínkách podnikání, sledují a pravidelně vyhodnocují úroveň podnikové výkonnosti a investují do jejího zvyšování. V moderních konceptech řízení a měření výkonnosti se preferují vlastníci podniku, kteří se nejvíce podílí na chodu podniku, vkládají do podnikání myšlenku, peníze a nesou největší riziko samotného podnikání. (Pavelková, Knápková, 2005) K posouzení výkonnosti a konkurenceschopnosti podniku je třeba definovat kritérium výkonnosti podniku, které určí velikost zhodnocení investic a jejich efektivnost. Tímto základním kritériem výkonnosti je čistá současná hodnota (NPV, Net Present Value), která říká, nakolik určité rozhodnutí přispívá či škodí investorům. (Pavelková, Knáp‐ ková, 2005) Existují dva základní přístupy k měření výkonnosti podniku, které vyplývají z diskuze mezi ekonomickými odborníky a manažery podniků o volbě nejvhodnějšího konceptu řízení a měření výkonnosti podniku. Klasické (tradiční) přístupy vycházejí z maximali‐ zace zisku jako základního cíle podnikání a zaměřují se na využití metod a postupů finanční analýzy. Mezi klasické ukazatele patří ukazatele rentability, zisku a cash flow. Modernější přístupy hodnotového řízení se snaží o propojení všech činností v podniku s cílem zvýšení hodnoty vložených prostředků vlastníky podniku. Mezi moderní uka‐ zatele založené na hodnotovém řízení patří např. EVA, CFROI, MVA a Shareholder Value. EVA neboli ekonomický zisk bere v úvahu i alternativní náklad kapitálu. Vedle běžných nákladů tedy počítá i s náklady obětované příležitosti. (Pavelková, Knápková, 2005)

3.1.1

Klasické ukazatele finanční výkonnosti podniku

Při hodnocení finanční výkonnosti můžeme základní ukazatele rozdělit na extenzivní a intenzivní.

Extenzivní ukazatele O velikosti zkoumaného jevu vypovídají extenzivní ukazatele, které rozlišují absolutní a rozdílové ukazatele. Údaje o stavu položek účetních výkazů k určitému okamžiku poskytují absolutní ukazatele, které například zkoumají rozsah podnikových aktiv a pasiv, nákladů a výnosů a jejich změny. Z rozdílu stavových ukazatelů získáváme


15

rozdílové ukazatele, přičemž nejpoužívanějším ukazatelem této skupiny je čistý pra‐ covní kapitál.

Intenzivní ukazatele O intenzitě využití zkoumaného jevu vypovídají intenzivní ukazatele. Nejčastěji pou‐ žívaným typem ukazatelů jsou poměrové ukazatele, které vznikají jako poměr dvou absolutních ukazatelů. Mezi jejich přednosti patří možnost srovnávat různě velké spo‐ lečnosti, jejichž absolutní údaje se mohou výrazně odlišovat. Vybrané ukazatele jsou začleněny do skupin podle oblastí podnikového hospodaření. Poměrové ukazatele hodnotí hospodaření společnosti v oblasti rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Poměr relativních přírůstků udávají ukazatele elasticity. V čitateli ukazatele se nachází relativní přírůstek závislé veličiny, ve jmenovateli se vyskytuje relativní přírůstek ne‐ závislé veličiny. Ukazatele elasticity vyjadřují, o kolik se změní závislá veličina, jestliže se nezávislá veličina změní o jedno procento. Zpravidla se používají pro analýzu ně‐ kterých specifických jevů. (Živělová, 2007) Mezi tradiční ukazatele finanční výkonnosti patří absolutní hodnota zisku, cash flow (přímé, nepřímé) a ukazatele rentability. Tyto indikátory vycházejí z údajů finanční analýzy a snaží se o maximalizaci zisku. Ukazatelé cash flow slouží ke zjištění informa‐ cí o peněžních tocích. Celkové cash flow je součtem peněžních toků z provozní, finanč‐ ní a investiční činnosti. Ukazatel provozního cash flow sleduje peníze produkované a spotřebované provozní činností společnosti. Jako vstupní údaj pro vybrané postupy oceňování podniku je vhodný ukazatel volné cash flow. Ukazatele rentability hodnotí schopnost společnosti dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. V časové řadě by tyto ukazatele měly mít rostoucí tendenci. Mezi tyto ukazatele patří např. ren‐ tabilita celkového kapitálu (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE), rentabilita tr‐ žeb (ROS) a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE). (Pavelková, Knápková, 2005) Tradiční ukazatele jsou nedílnou součástí hodnocení výkonnosti společnosti, ale jsou kritizovány, a to zejména proto, že neberou v úvahu riziko, vliv inflace a abstrahují od časové hodnoty peněz. Většina těchto klasických ukazatelů je založena na účetních údajích a zejména na účetním výsledku hospodaření. (Pavelková, Knápková, 2005) Slabé stránky finanční analýzy zapříčiňují nižší vypovídací schopnost výsledků. Po‐ třebnými korekcemi vstupních údajů lze některé problémy odstranit nebo snížit jejich závažnost. Mezi nejzávažnější problémy finanční analýzy patří vypovídací schopnost účetních výkazů, ze kterých finanční analýza vychází. Mezi další problémy se řadí vliv mimořádných událostí, kterými mohou být ovlivněna vstupní účetní data. Za proble‐


16

matickou je považována vysoká závislost na účetních údajích a dále nutnost srovnávat výsledky finanční analýzy. K problémům finanční analýzy patří také zanedbání rizika, nákladů obětované příležitosti a očekávaných budoucích přínosů podnikatelských ak‐ tivit. Omezení finanční analýzy v souvislosti s uvedenými problémy je potřebné brát v úvahu v rámci hodnocení výsledků finanční analýzy. Finanční analýza může poskyt‐ nout užitečné informace o finanční situaci a zdraví společnosti, pouze pokud je prove‐ dena s reálnými předpoklady a očekáváními. Finanční analýza by měla sloužit zejména pro zjištění, jak situace dosažená v přítomnosti může ovlivnit budoucí vývoj společ‐ nosti, a také jaké kroky je potřebné provést ke zlepšení finanční situace. Začlenění fi‐ nanční analýzy do uceleného systému měření a řízení výkonnosti společnosti je tak velmi důležité. (Pavelková, Knápková, 2011)

3.1.2

Moderní měřítka výkonnosti podniku

Na výkonnost se od 80. let začíná pohlížet jako na schopnost tvorby hodnoty pro vlastníky. Mezi významné aspekty výkonnosti se dostává faktor času v souvislosti s očekáváním budoucích zisků a také velmi důležitý vliv rizika. Přístup tvorby hodno‐ ty pro akcionáře zesiluje, zejména po změnách na kapitálových trzích, kterými jsou například globalizace a vliv mezinárodních investorů. Na významu začínají nabývat ukazatelé EVA a MVA, které zajišťují i cíle ostatních zájmových skupin, tedy stakehol‐ derů. Kritika nedostatků tradičních ukazatelů vyústila k zavádění modernějších měřítek hodnocení výkonnosti společnosti. Nové ukazatele již berou v úvahu vliv inflace, rizi‐ ka a pracují s náklady kapitálu. Moderní měřítka by měla využívat co nejvíce informa‐ ce a údaje z účetnictví, včetně ukazatelů, které jsou na účetních údajích postaveny. Mě‐ ly by zahrnovat kalkulace rizika a brát v úvahu rozsah vázaného kapitálu. Dále by mě‐ ly umožňovat hodnocení výkonnosti a zároveň i ocenění společností. Měřítka by měla také splňovat jasnou a přehlednou identifikaci ukazatelů včetně vazeb na všechny úrovně řízení a podporovat řízení hodnoty. Avšak je velmi obtížné najít ukazatele, který by splňoval všechny aspekty. Využívá se proto kombinace různých ukazatelů a konceptů řízení výkonnosti. (Mařík, Maříková, 2005) Moderní měřítka přináší ekonomický pohled na výkonnost a na rozdíl od tradičních ukazatelů nehodnotí pouze současnost nebo minulost. Mezi nejrozšířenější moderní ukazatele patří:

Diskontované cash flow (DCF) bere v úvahu riziko a čas, při kterém jsou peněžní toky produkovány. Stává se výhodným měřítkem výkonnosti podniku a je předmětem


17

zájmů investorů při hodnocení výhodnosti jejich investice pomocí čisté současné hod‐ noty nebo vnitřního výnosového procenta. Metodu lze použít, pokud je možné odhad‐ nout budoucí peněžní toky. (Pavelková, Knápková, 2005)

Tržní přidaná hodnota (MVA, Market Value Added) je rozdíl mezi tím, co akci‐ onáři do společnosti vložili a tím, co by za prodej získali. Měří tedy rozdíl mezi tržní hodnotou společnosti a kapitálem investovaným do společnosti. Cílem je dosáhnout co nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele. Přičemž nelze dosáhnout nejvyšší hodnoty ukaza‐ tele pouhým navýšením vloženého kapitálu, i když tím vzroste hodnota společnosti. Ke zvýšení MVA dojde pouze tehdy, kdy tento investovaný kapitál vydělá více, než představují náklady na kapitál. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že není vždy evidentní a měřitelné, co je výsledkem práce manažerů a co okolností, které manažeři nemohou ovlivnit. Neukazuje, zda skutečná hodnota je v souladu s hodnotou očekávanou. Oče‐ kávání odráží riziko, které investoři nesou, a tedy čím je riziko vyšší, tím vyšší výnos‐ nost investoři očekávají. (Synek, Kislingerová, 2010)

Excess Return (ER) vychází z tržní hodnoty a vypočítá se jako rozdíl skutečné a očekávané hodnoty bohatství za období. Skutečná hodnota bohatství odpovídá bu‐ doucí hodnotě přínosů pro vlastníky (budoucí hodnota vyplacených dividend, tržní cena podniku na konci sledovaného období). Očekávaná hodnota bohatství vyjadřuje hodnotu investovaného kapitálu na konci sledovaného období, které by investovaný kapitál měl dosáhnout při investorem požadované výnosnosti. Tento ukazatel jde tedy v hodnocení výkonnosti dále než ukazatel MVA, jelikož bere v úvahu požadavky in‐ vestora a přínosy z držení investic. (Pavelková, Knápková, 2005)

Total Shareholder Return (TSR) dokáže přímo měřit změny bohatství akcionářů v daném období. TSR je funkcí výše vyplacených dividend (zpětné odkupy akcií) a zvýšení nebo snížení ceny akcie na konci období v porovnání se začátkem období. Ukazatel Total Shareholder Return tedy odpovídá pojetí vnitřního výnosového procen‐ ta. (Pavelková, Knápková, 2005)

Shareholder Value Added (SVA) představuje přidanou hodnotu pro vlastníky spo‐ lečnosti. Hodnota pro vlastníky v čase t představuje rozdíl mezi hodnotou celého pod‐ niku a hodnotou cizího kapitálu v tržních cenách k určitému datu. Hodnota pro vlast‐ níky je rovna součtu současné hodnoty cash flow z operativní činnosti pro prognózo‐ vaného období, současné hodnoty reziduální (zbytkové) hodnoty společnosti na konci prognózovaného období, tržní hodnoty neoperativních aktiv a rozdílu cizích zdrojů. Délka prognózovaného období je rovna délce trvání konkurenční výhody, kdy společ‐


18

nost dosahuje vyšší výnosnosti, než činí náklady na kapitál. (Pavelková, Knápková, 2005)

Ekonomická přidaná hodnota (EVA, Economic Value Added) představuje eko‐ nomický zisk. Tento moderní ukazatel hodnocení výkonnosti společnosti bude podrobněji popsán v kapitole 3.4. Teoretický základ ukazatele EVA je podkladem pro praktickou část vymezení ukazatele EVA.

3.1.3

Shrnutí měřítek finanční výkonnosti

Podle síly vlivu působení finančních trhů a míry přechodu od účetních k tržním hod‐ notovým kategorií lze ukazatele měření výkonnosti rozdělit na ukazatele účetní, eko‐ nomické a tržní. Účetní ukazatele výkonnosti představují ukazatele výsledku hospoda‐ ření, hotovostních toků a rentability. Představiteli ekonomických ukazatelů je v praxi nejvíce využívaný ukazatel DCF a EVA. Mezi tržní ukazatele patří MVA. Využití ukazatelů klasické finanční analýzy je možné pro účely určení faktorů ovlivňu‐ jících výkonnost společnosti, přičemž tento postup je využívaný především v souvislosti s ekonomickou přidanou hodnotou. Finanční výkonnost společnosti by měla odrážet výsledky chování společnosti ve fi‐ nančních i nefinančních oblastech podnikového řízení. Nástrojem, který pomůže zhodnotit finanční výkonnost v návaznosti na vývoj finančních ukazatelů, je finanční analýza. Pro řízení a měření výkonnosti lze využít mnoho ukazatelů. Klasické ukazatele jsou v podobě zisku, rentability a cash flow. Moderními ukazateli jsou diskontované cash flow, ekonomická přidaná hodnota, hodnota přidaná trhem a další. Využívání diskontovaných peněžních toků k hodnocení investičních projektů posiluje dlouhodobou tvorbu hodnoty a udržitelnost fungování společnosti. Avšak klasické ukazatele finanční analýzy je doporučeno využívat pro hodnocení realizovatelnosti zamýšlených projektů. Ekonomická přidaná hodnota má vztah k tržní přidané hodnotě a zisku společnosti. Koncepce ekonomické přidané hodnoty vyjadřuje, že cílem podnikání je vytváření ekonomické přidané hodnoty. Výpočet ukazatele EVA je spojen s úpravou účetních výkazů. Cílem těchto úprav je lépe vystihnout ekonomickou realitu společnosti. Při‐ čemž při výpočtu klasických ukazatelů finanční analýzy lze upravené vstupní údaje využít a odstranit tak některé slabé stránky finanční analýzy.


19

Pro sledování plnění měřítek finanční perspektivy Balanced Scorecard slouží finanční analýza. Zpracovávání výsledků finanční analýzy a hodnocení finanční situace společ‐ nosti lze s využitím benchmarkingu. Přičemž využití benchmarkingu lze rozšířit na stanovení cílů a plánovaných hodnot měřítek i v ostatních perspektivách Balanced Sco‐ recard. (Pavelková, Knápková, 2011)

3.2

Související ukazatele měření finanční výkonnosti

Abychom získali úplnější informace, které budou vypovídat o výkonnosti hodnocené společnosti, je vhodné provést finanční analýzu, která hodnotí finanční zdraví společ‐ nosti. Je možné zjistit, jak se jednotlivé ukazatele analýzy vyvíjely v čase a zda si držely přibližně stejnou hodnotu, nebo se výrazně měnily. Dle těchto vývojových tendencí lze zjistit, které faktory měly na činnost společnosti v minulosti pozitivní vliv a které měly negativní dopad. Zjištěné hodnoty ukazatelů se porovnávají s doporučenými hodno‐ tami nebo s oborovým průměrem. V následující části práce je uveden teoretický základ ukazatelů finančního zhodnocení společnosti, kterými jsou poměrové ukazatele renta‐ bility, aktivity, zadluženosti a likvidity. Přehled vzorců jednotlivých ukazatelů, dle kterých jsou ukazatele v praktické části práce vypočítány, jsou uvedeny v příloze č. 1. Je důležité věnovat pozornost posouzení dosažené výše hodnot ukazatelů a vyhodnocení vztahů mezi jednotlivými skupinami ukazatelů, což povede ke správ‐ nému zhodnocení výsledků finanční analýzy. Doporučení v podobě srovnání v čase a s podobnými podniky s využitím postupů benchmarkingu je vhodné pro posouzení dosažené výše hodnot ukazatelů. Pro účely vyhodnocení vztahů a souvislostí mezi jednotlivými skupinami ukazatelů (rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity) se do‐ poručují paralelní a pyramidové soustavy ukazatelů. Souhrnné ukazatele finanční ana‐ lýzy, kterými jsou bonitní a bankrotní modely, je vhodné použít jako doplňující a ori‐ entační ukazatele. Celkové zhodnocení finančního zdraví společnosti a návrh doporu‐ čení pro jeho zlepšení, v souvislosti s očekávaným vývojem vnějších podmínek a stra‐ tegických záměrů společnosti, by měl obsahovat závěr finanční analýzy. (Pavelková, Knápková, 2011)

3.2.1

Hodnocení výkonnosti na základě poměrových ukazatelů

Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům. Poměřují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností k určitému vstupu. Může se poměřovat k cel‐


20

kovému majetku, vlastnímu jmění nebo tržbám. Výnosnost v sobě odráží vliv řízení aktiv, řízení dluhů a likvidity. Ukazatele rentability v sobě nezahrnují riziko, čas a ne‐ uvažují rozsah vázaného kapitálu. Při jejich vyhodnocování je nutné si uvědomit, že použitý zisk je výrazně ovlivněn různými účetními postupy. (Kislingerová, 2001)

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity hodnotí, s jakou efektivitou společnost hospodaří se svým majet‐ kem. Ukazatele obratovosti (vázanosti kapitálu) zjišťují, jak dlouho trvá, než se daný majetek přemění opět na peněžní prostředky. Pomocí těchto ukazatelů lze zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v přiměřeném poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám společnosti. Má‐li společnost více aktiv než je účelné, vznikají jí zbytečné náklady a tím nízký zisk. Pokud má nedostatek aktiv, přichází o tržby, které by mohla získat. V rámci ukazatelů obratovosti kapitálu je vyjadřována rychlost obratu (počet obrátek aktiv za období) a doba obratu vyjadřující počet dn,í po které trvá jedna obrátka. (Sedláček, 2009)

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi vlastními a cizími zdroji. Přičemž cizí zdroje jsou považovány za levnější, neboť jejich úroky se zahrnují do nákladů, a tím snižují daňový základ. Analýza zadluženosti porovnává rozvahové položky a zjišťuje, v jakém rozsahu jsou aktiva společnosti financována cizími zdroji. Analýza zadluženosti hledá optimální kapitálovou strukturu, její podstatou je tedy hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem. Růst zadluženosti může přispět k celkové rentabilitě, a tím i vyšší tržní hodnotě společnosti, ale současně zvyšuje riziko finanční nestability. Zadluženost tedy nemůžeme považovat pouze za negativní charakteristiku společnos‐ ti. (Sedláček, 2009)

Ukazatele likvidity Ukazatele platební schopnosti charakterizují schopnost společnosti dostát svým závaz‐ kům. Ukazatelům likvidity je věnována velká pozornost, jelikož ohrožení platební schopnosti může přivést společnost až k bankrotu. Existuje přímá závislost mezi likvi‐ ditou a solventností, kdy podmínkou solventnosti je likvidita. K hodnocení platební schopnosti společnosti se využívají ukazatele běžná, pohotová a hotovostní (okamžitá) likvidita. (Sedláček, 2009)


3.2.2

21

Vztahy mezi jednotlivými skupinami ukazatelů

Výsledek hodnocení jednotlivých oblastí (rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita) nemusí být jednoznačný. Je proto vhodné zvažovat vzájemné vazby mezi jednotlivými hodnocenými oblastmi, což umožní nahlédnout na situaci souhrnně. V následujícím textu jsou dle Pavelkové a Knápkové (2011) uvedeny nejdůležitější vztahy mezi jednot‐ livými skupinami ukazatelů.

Zadluženost a likvidita Ke snížení likvidity může vést vysoká zadluženost. Je nutné analyzovat strukturu ci‐ zích zdrojů z hlediska doby jejich splatnosti, aby bylo možné posoudit vztah vývoje likvidity a zadluženosti u konkrétní společnosti. Společnost může mít problémy s likviditou v případě, že má vysoký podíl krátkodobých, rychle splatných zdrojů a nízkou hodnotu oběžných aktiv vůči hodnotě krátkodobých cizích zdrojů. V případě, že by společnost měla vysoký podíl dlouhodobých cizích zdrojů, nemusel by tento problém nastat.

Likvidita a rentabilita Dostatečně vysoké množství oběžných prostředků ve formě hotovosti, finančních pro‐ středků na běžném účtu, v pohledávkách a zásobách, dává předpoklad k vysoké likvi‐ ditě, která představuje schopnost splácet krátkodobé závazky. Avšak držením tohoto druhu majetku dochází ke snížení rentability společnosti, jelikož z takto vloženého kapitálu neplynou téměř žádné výnosy.

Aktivita a rentabilita Ke zvýšení rentability povede efektivní využití aktiv, které se projeví ve vysoké obra‐ tovosti aktiv nebo jiných dílčích položek. Příkladem může být rozklad rentability aktiv, která je dána součinem ziskové marže a obratovosti aktiv, rentabilita je tedy ovlivněna výší těchto faktorů. Dle Pavelkové a Knápkové (2011) existují odvětví, která využívají výhody v podobě vysokého obratu aktiv, a naopak jsou odvětví, která mají rentabilitu aktiv vysokou díky vysoké ziskové marži.

Likvidita a aktivita Ukazatele aktivity měří obrat jednotlivých položek rozvahy a likvidita poměřuje oběž‐ ný majetek nebo jeho části s krátkodobými cizími zdroji. Je důležité pozorně sledovat vzájemné ovlivňování těchto oblastí hodnocení. Jelikož například společnost vykazující nízkou likviditu nemusí mít s likviditou problémy, pokud má delší dobu splatnosti závazků než dobu splatnosti pohledávek.


22

Zadluženost a rentabilita Vyšší zadluženost může na rentabilitu působit negativně, ale také může přispívat k vyšší rentabilitě. Zvýšená zadluženost působí na rentabilitu vlastního kapitálu pozi‐ tivně, pokud společnost dokáže efektivně pracovat s cizími zdroji. Působení finanční páky ovlivňuje vztah rentability a zadluženosti. Finanční páka působí pozitivně, po‐ kud je výnosnost vloženého kapitálu (ROCE) vyšší než cena úročených cizích zdrojů, použití cizího kapitálu tak přispívá ke zhodnocení kapitálu vlastního. Finanční páka však může působit i negativně v případě, kdy bude průměrná úroková míra z cizích zdrojů vyšší než rentabilita vloženého kapitálu. Rozhodnutí o vyšším zadlužování spo‐ lečnosti tak musí vycházet z analýzy schopnosti vydělat nakoupenými aktivy více, než činí úroky za půjčený kapitál.

3.3

Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu

Snem finančních analytiků, z hlediska zhodnocení celkového výsledku finanční analý‐ zy, je mít jeden souhrnný ukazatel, který by byl schopen vyhodnotit, zda je situace společnosti dobrá či špatná. Takovými souhrnnými ukazateli jsou bankrotní a bonitní modely. Bankrotní modely (např. IN95) mají za cíl zjistit, zda společnosti hrozí v blízké budoucnosti bankrot. Cílem bonitních modelů (např. IN99) je zjistit finanční zdraví společnosti prostřednictvím bodového hodnocení jednotlivých hodnocených oblastí hospodaření. (Pavelková, Knápková, 2011) Modely predikce finanční tísně umožňují předvídat finanční problémy společnosti v budoucnu. Tyto modely bývají také označovány jako systémy včasného varování, které jsou založeny na zjištění, že poměrně dlouhou dobu před úpadkem společnosti vznikají výrazné odchylky ve vývoji některých ekonomických ukazatelů. Tyto vícekri‐ teriální modely se snaží souhrnně vyjádřit finanční zdraví a finanční pozici společnosti, avšak jejich vypovídací schopnost je omezená. Bylo vypracováno mnoho modelů, z nichž u nás patří mezi nejznámější Altmanův Z‐skóre model a index důvěryhodnosti českého podniku. Vícekriteriálními modely predikce finanční tísně rozumíme bonitní a bankrotní indiká‐ tory, které slouží pro roztřídění společností podle jejich kvality (výkonnosti a důvěry‐ hodnosti), poslouží ale také pro rychlou orientaci investorů a věřitelů. Manželé Inka a Ivan Neumaierovi (2002) sestavili výhradně pro podmínky České republiky index důvěryhodnosti českého podniku (IN). Manželé tedy postupně sestavili index důvěry‐ hodnosti podniku IN95, index zohledňující pohled vlastníků IN99 a index, který je syntézou obou předešlých IN01. V této diplomové práci jsou indexy uvedeny z důvo‐


23

du zjištění, zda je společnost schopna splácet své závazky a tvořit hodnotu pro své vlastníky.

Index důvěryhodnosti podniku IN95 – v tomto indexu jsou zahrnuty zvláštnosti ekonomické situace České republiky, vychází tedy z českých účetních výkazů. Index důvěryhodnosti byl odvozen výhradně pro podniky českého průmyslu. Indexem lze hodnotit finanční výkonnost a stabilitu společnosti s ohledem na požadavky věřitelů. Model pro hodnocení českého podniku obsahuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy, které jsou stanoveny pro celou ekonomiku i jednotlivá odvětví. Obecně má index důvěryhodnosti následující tvar:

IN95 = v1*x1 + v2*x2 + v3*x3 + v4*x4 + v5*x5 + v6*x6

[1]

x1 = celková aktiva / cizí zdroje, x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky, x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, x4 = výnosy celkem / celková aktiva, x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje, x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy celkem, v1 ‐ v2 = váhy jednotlivých ukazatelů. Váhy jsou stanoveny pro celou ekonomiku i pro jednotlivá odvětví národního hospo‐ dářství, a to dle důležitosti a oboru ekonomické činnosti. Pro zařazení podniku v rámci celé ekonomiky České republiky platí rovnice:

IN95 = 0,22 x1 + 0,11 x2 + 8,33 x3 + 0,52 x4 + 0,10 x5 ‐ 16,80 x6 [2]

Index IN95 pro společnost EPCOS s.r.o. podnikající v oboru elektrotechniky a elektroniky je následující:

IN95 = 0,27 x1 + 0,11 x2 + 9,50 x3 + 0,51 x4 + 0,10 x5 ‐ 8,27 x6

[3]

Intervaly hodnocení: IN95 > 2,0

dobré finanční zdraví podniku, podnik je schopen bezproblémo‐ vě plnit své závazky


1,0  IN95  2,0

24

podnik s neurčitou finanční situací (šedá zóna), možnost vzniku problémů s placením závazků

IN95 < 1,0

ohrožení vážnými finančními problémy, podnik není schopen plnit své závazky

Index IN95 vykazuje při odhadování finanční tísně podniku více než 70% úspěšnost, která byla ověřena z dat tisíce českých firem.

Index důvěryhodnosti podniku IN99 – akceptuje již pohled vlastníků společnosti na finanční výkonnost, zatímco předchozí index respektoval věřitelský pohled z hle‐ diska oboru podnikání a likvidity. Zdokonalený nový index se již zaměřuje na tvorbu ekonomické přidané hodnoty a je schopen vyhodnotit situaci společnosti s úspěšností vyšší než 85 %. Tento index je výhodné použít, pokud má společnost problémy s od‐ hadem alternativního nákladu na vlastní kapitál pro posouzení finanční výkonnosti prostřednictvím ekonomické přidané hodnoty. Index nerozlišuje podle oborových kla‐ sifikací, jeho tvar je společný pro všechny podniky. (Růčková, 2010)

IN99 = ‐ 0,017 x1 + 4, 573 x3 + 0,481 x4 + 0,015 x5

[4]

Intervaly hodnocení: IN99  2,070

podnik tvoří hodnotu, dosahuje kladného ekonomického zisku

1,420  IN99 < 2,070 podnik spíše tvoří hodnotu, nejednoznačná situace 1,089  IN99 < 1,420 tvorbu hodnoty nelze určit (šedá zóna) 0,684  IN99 < 1,089 podnik spíše netvoří hodnotu, nejednoznačná situace IN99 < 0,684

podnik netvoří hodnotu, dosahuje záporného ekonomic‐ kého zisku

Plnění závazků vůči věřitelům nemusí znamenat, že společnost vytváří pro vlastníky přírůstek jejich vlastního kapitálu a naopak. Společnost může tvořit hodnotu pro maji‐ tele, ale její způsob financování je tak agresivní, že není schopna plnit své závazky. Byl tedy manželi Neumaierovými zkonstruován souhrnný index IN01, který spojuje po‐ hled věřitele i pohled vlastníka. (Neumaierová, Neumaier, 2002)

Index důvěryhodnosti podniku IN01 – je spojením obou výše uvedených indexů. Sleduje schopnost společnosti dostát svým závazkům a tvořit hodnotu pro své vlastní‐


25

ky. Jeho vypovídací schopnost se pohybuje okolo 65 %. (Živělová, 1998) Index je určen pro průmyslové podniky a jeho tvar je následující:

IN01 = 0,13 x1 + 0,04 x2 + 3,92 x3 + 0,21 x4 + 0,09 x5

[5]

Interpretace výsledků: IN01 > 1,77

podnik tvoří hodnotu

0,75  IN01  1,77

podnik netvoří hodnotu, ale také není bankrotující

IN01 < 0,75

podnik netvoří hodnotu, spěje k bankrotu

O několik let později byl modifikací indexu IN01 vytvořen index IN05, který má stej‐ nou vypovídací schopnost jako index předchozí. Liší se však nově definovanými va‐ hami jednotlivých poměrových ukazatelů a také hranicemi pro klasifikaci podniků. (Sedláček, 2009)

IN05 = 0,13 x1 + 0,04 x2 + 3,97 x3 + 0,21 x4 + 0,09 x5

[6]

Interpretace výsledků: IN05 > 1,6

uspokojivá finanční situace

0,9  IN05  1,6

nevyhraněná finanční situace (šedá zóna)

IN05 < 0,9

podnik je ohrožen vážnými finančními problémy

Dle Neumaierových (2002) však nelze opomíjet skutečnost, že bonitní a bankrotní in‐ dikátory mají pouze základní orientační charakter a nejsou schopny nahradit kom‐ plexně provedenou finanční analýzu, avšak slouží k ověření správnosti zhodnocených závěrů v jednotlivých oblastech finančního hospodaření podniku.

3.4

Ekonomická přidaná hodnota

Koncept ekonomické přidané hodnoty je spojen s vytvořením hodnoty pro akcionáře a je široce používán. Jeho počátky jsou spjaty s ekonomem Alfredem Marshallem, který více než před sto lety vyvinul koncept ekonomických příjmů. (Christopher, 2005) V roce 1990 se dostal koncept ekonomické přidané hodnoty (EVA) do popředí zájmu literatury finanční ekonomie z různých perspektiv. Stewart navrhl v roce 1991 koncept EVA jako měření výkonnosti společností. Jako hodnotící nástroj výkonnosti vedoucích


26

pracovníků argumentoval, že EVA představuje skutečný výkon (zisk), protože zahrnu‐ je pouze přírůstkové hodnoty přidané do společnosti po zvážení nákladů na kapitál. Klíčovým prvkem EVA je zvážit náklady na kapitál v odhadu měření výkonnosti pou‐ ze tehdy, když společnost generuje výnosy (tj. NOPAT při odhadu EVA) převyšující náklady na kapitál (včetně majetku a dluhů), hodnota společnosti se tak zvyšuje. Časo‐ pis Fortune publikoval v roce 1993 titulní článek, kde se diskutovalo o výhodách kon‐ ceptu EVA a byl uveden dlouhý seznam významných společností, které přijaly kon‐ cept EVA jako hodnotící nástroj. Pro ověření podpory ekonomické přidané hodnoty se velká část literatury pokusila prozkoumat převahu EVA nad tradiční měření výkon‐ nosti a porovnání byla také rozšířena na koncept upravené EVA. V literatuře se tak objevily dvě skupiny vědců, a tedy zastánci a odpůrci EVA. Několik studií zjistilo, že EVA není lepší než ostatní tradiční způsoby měření výkonnosti. Výzkumníci se proto stále méně zajímají o danou problematiku a studií na téma EVA v literatuře poněkud pokleslo. Nicméně EVA je soustavně používána a zkoumána v mnoha různých obo‐ rech, a to nejen v oblasti financí a účetnictví, ale také oblasti strategického řízení, mar‐ ketingu, lidských zdrojů a pozornosti se dostává i v průmyslu. (Lee, S., Kim, WG., 2009) Ekonomická přidaná hodnota se objevila jako určitý pokus objektivizovat vnitřní fi‐ nanční ukazatele s cílem jim dodat znovu vážnost. Zhruba na konci osmdesátých let byl tento ukazatel vytvořen pracovníky společnosti Stern Stewart & Co., což je newy‐ orská konzultační společnost. Český pojem ekonomická přidaná hodnota vychází z anglického ekvivalentu Economic Value Added, ze kterého plyne obecně používaná zkratka EVA. Ekonomická přidaná hodnota je definována jako operativní výsledek hospodaření po zdanění snížený o náklady investovaného kapitálu. Těmito náklady je vyplacená odměna věřitelům (úroky a jistina) i vlastníkům (dividenda). Za úspěšnou je samozřejmě považována ta společnost, která dosáhne úrovně EVA v kladných hodno‐ tách. Jednotlivé společnosti se pak dají relativně snadno srovnávat podle jednoho fi‐ nálního čísla. Toto číslo do jisté míry komplexně popisuje stav společnosti, a to i včetně vztahu majitelů k ní. Stejně jako všechna zjednodušení, má i ukazatel EVA svoje znač‐ né problémy v aplikaci, kdy je například potřebné se vyrovnat s řadou účetních pro‐ blémů. (Kislingerová, 2010) Ekonomická přidaná hodnota a její rozšířená aplikace tržní přidaná hodnota však ale‐ spoň částečně napravují některé nedostatky jiných metod. Za příklad lze uvést ukaza‐ tele rentability vlastního kapitálu, který byl určité období často využíván jako srovná‐ vací princip. Ukazatel ROE však ztratil do určité míry smysl v souvislosti s poklesem


27

využívání vlastního kapitálu a s rozšiřováním financování pomocí kapitálu cizího, tedy úvěrů. (Kislingerová, 2010) Pojem ekonomická přidaná hodnota je rozvedením myšlenky o nutnosti sledování ekonomického zisku. Již v mikroekonomii se setkáváme s cílem firmy maximalizovat zisk, kterým se ale myslí zisk ekonomický. Je tedy nezbytné rozlišovat mezi účetním ziskem a tzv. ekonomickým ziskem (nadziskem). Ekonomický zisk je rozdíl mezi vý‐ nosy a ekonomickými náklady, které zahrnují i náklady oportunitní. Oportunitními náklady (náklady ušlé příležitosti) rozumíme peněžní částky, které byly ztraceny tím, že zdroje nebyly vynaloženy na nejlepší alternativní použití. Ekonomického zisku je dosaženo tehdy, kdy jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu (pře‐ devším náklady na vlastní kapitál). Společnost tedy vykazuje ekonomický zisk v pří‐ padě, kdy je účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál. (Kislingerová, 2010) Je zřejmé, že společnost může generovat i negativní ekonomickou přidanou hodnotu, a to v případě, kdy jsou náklady na kapitál vyšší než zisk po zdanění. Dopadem nega‐ tivní EVA, zejména pokud přetrvává delší dobu, je narušení hodnoty pro akcionáře. Stejně tak zlepšení EVA povede ke zvyšování hodnoty pro akcionáře. Čistá současná hodnota očekávaných budoucích EVA je ekvivalentní tržní přidané hodnotě (MVA). Vysoká tržní přidaná hodnota znamená, že ekonomický subjekt vytvořil podstatnou sumu bohatství pro své akcionáře. (Christopher, 2005) Ekonomická přidaná hodnota je ukazatel, který spojuje veškeré plánování, rozhodová‐ ní a činnosti ve společnosti. Jelikož podniky v dnešní době používají k vyjádření svých cílů značné množství ukazatelů, jejichž výsledkem může být nesprávné plánování a rozhodování, jeví se ukazatel EVA efektivním systémem řízení podniku sjednocují‐ cím komunikaci na všech úrovních řízení. (Pavelková, Knápková, 2005) EVA jako výkonnostní měřítko tedy ukazuje jakou hodnotu dokázala společnost svou činností vytvořit navíc, než by vložený kapitál vydělal v rámci jiné investiční příleži‐ tosti se stejným rizikem. Oproti měřítkům výkonnosti založených na rentabilitě kapitá‐ lu vykazuje EVA základní odlišnosti. Vychází ze zisku v ekonomickém pojetí, tedy zahrnuje i alternativní náklady investovaného kapitálu. EVA zahrnuje pouze výnosy a náklady, které jsou spojeny s hlavní podnikatelskou činností a nezahrnuje výnosy a náklady spojené s mimořádnými událostmi nebo nadstandardními aktivitami. Uka‐ zatel EVA tedy bere při výpočtu nákladů kapitálu v úvahu pouze kapitál, který je vá‐ zaný v aktivech využívaných při hlavní podnikatelské činnosti. Jedná se o absolutní ukazatel, který je samostatně využitelným kritériem pro hodnocení výkonnosti společ‐


28

nosti a nepotřebuje srovnávací standard, jako je tomu u ukazatelů rentability. Eva jako systém řízení společnosti slouží pro oceňování společnosti, měří její výkonnost, uplat‐ ňuje se pro hodnocení investičních projektů a odměňování manažerů. (Basovníková, 2010) U společností dlouhodobě dosahujících pozitivních hodnot ukazatele EVA, dochází zpravidla rovněž k nárůstu tržní kapitalizace. Ukazatel EVA by se měl stát jedním z klíčových měřítek při hodnocení a řízení ekonomické úrovně společností v české ekonomice. Za hlavní důvody lze považovat orientaci na řízení společností směrem ke zvyšování hodnoty pro vlastníky, jako rozhodující subjekt rozhodování. Dále pak ori‐ entaci řízení společností na obdobná měřítka výkonnosti jako u konkurenčních společ‐ ností, zejména zahraničních firem. Tento druhý aspekt byl významně posílen vstupem České republiky do Evropské unie. (Dluhošová, 2004)

3.4.1

Základní výpočet ukazatele EVA

Ukazatelem EVA rozumíme čistý výnos z operativní činnosti společnosti snížený o náklady vlastního a cizího kapitálu. Základní obecná podoba ekonomického modelu používaného pro výpočet hodnoty EVA je následující.

EVA = NOPAT – Capital * WAAC

[7]

NOPAT je zisk z operativní činnosti společnosti po zdanění. NOPAT je rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady, včetně započítání daně z příjmů. Pro zvý‐ šení EVA je cílem zvyšovat hodnotu NOPAT.

Capital představuje kapitál vázaný v aktivech, která slouží pouze pro operativní čin‐ nost společnosti (aktiva potřebná k hlavnímu provozu společnosti). Investovaný kapi‐ tál se skládá z dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu. EVA je tím vyšší, čím nižší je hodnota investovaného kapitálu. Tento obecný výraz bývá v konceptu ekonomické přidané hodnoty nahrazen speciálním termínem NOA, tedy čistá opera‐ tivní aktiva.

WACC jsou průměrné vážené náklady kapitálu. Hodnota WACC je ovlivněna kapitá‐ lovou strukturou a náklady na jednotlivé druhy kapitálu. Ke zvýšení EVA vede snižo‐ vání průměrných nákladů na kapitál. (Pavelková, Knápková, 2005) K vyjádření ekonomické přidané hodnoty se využívá i následující způsob:

EVA = (RONA – WACC) * C

RONA je rentabilita čistých operativních aktiv, RONA = NOPAT/C

[8]


29

Ukazatel EVA dosahuje kladných hodnot, pokud je rentabilita čistých operativních aktiv vyšší, než jsou náklady na kapitál. Společnost tak svou činností přispívá ke zvý‐ šení hodnoty vlastnických vkladů. (Pavelková, Knápková, 2011) EVA měří, jak společnost přispěla svými aktivitami za dané období ke zvýšení či sní‐ žení hodnoty pro své vlastníky. Vyjde‐li hodnota ukazatele EVA kladná, společnost tvoří hodnotu pro své vlastníky. V opačném případě se jedná o úbytek hodnoty pro vlastníky společnosti. Účetní data je pro výpočet hodnoty EVA nezbytné upravit tak, aby co nejvíce odpoví‐ dala ekonomické realitě společnosti. Než je možno dosadit do výpočtu základní vstup‐ ní veličiny, je třeba převést účetní data společnosti na data ekonomická. Při identifikaci nutných úprav je potřebné zaměřit se na: -

úpravu položek rozvahy o aktiva, která nejsou v rozvaze uváděna, ale předsta‐ vují majetek (kapitál) potřebný k podnikání a k produkci operativního zisku,

-

úpravu položek rozvahy o aktiva, která jsou v rozvaze uváděna, ale nepodílejí se na produkci operativního zisku,

-

úpravu výsledku hospodaření na operativní zisk, který se vztahuje k hlavní činnosti společnosti tak, aby bylo dosaženo symetrie mezi upravenou rozvahou a výkazem zisku a ztráty pro účely výpočtu EVA. (Pavelková, Knápková, 2005)

3.4.2

Úpravy rozvahy – vymezení čistých operativních aktiv NOA

Čistá operativní aktiva jsou aktiva, která produkují operativní zisk. Jsou to aktiva krytá vlastním a cizím úročeným kapitálem. Nezbytnými kroky pro úpravu rozvahy k vý‐ počtu NOA jsou následující tři okruhy.

Aktivace položek, které nejsou v aktivech vykazovány ‐ hodnotu aktiv uvádě‐ ných v rozvaze je v první řadě nutné upravit aktivací položek, které v rozvaze chybí, ale jsou využívány k hlavní činnosti společnosti. Mezi nejčastější úpravy účetních dat při aktivaci položek, které nejsou součástí výkazů, patří goodwill, leasing, aktivace nákladů s dlouhodobými předpokládanými účinky (náklady na výzkum a vývoj, ná‐ klady spojené se vstupem na nové trhy, velká část nákladů na marketing, především reklama, vytváření nových odbytových cest, náklady spojené se školením pracovníků, náklady spojené s restrukturalizací podniku) a přecenění majetku. Do NOA je doporu‐ čeno započítat majetek na leasing nebo nájem zejména u společností, které pracují s velkým objemem majetku takto financovaným. Mohlo by dojít k nadcenění výkon‐


30

nosti společnosti vzhledem ke zkreslení položky investovaného kapitálu. (Mařík a kol., 2011)

Vyčlenění neoperativních aktiv ‐ z rozvahy je potřebné vyloučit neoperativní akti‐ va, která nejsou nezbytná pro základní činnost společnosti. Jedná se o dlouhodobý fi‐ nanční majetek, jako jsou dlouhodobé cenné papíry, podíly nebo půjčky s portfoliovým charakterem. Dále se vyřazuje krátkodobý finanční majetek, jehož výše přesahuje z hlediska provozu úroveň nutnou k zajištění likvidity. Vyčleňují se nedokončené in‐ vestice, jelikož nejsou k dispozici pro tvorbu současného výsledku hospodaření. Dále se vyčleňují ostatní položky, kterými jsou například nevyužité budovy a pozemky, pohledávky nesouvisející s hlavní činností společnosti a také majetek provozně málo využitelný. (Pavelková, Knápková, 2005)

Snížení aktiv o neúročený kapitál ‐ aktiva je třeba snížit o neúročený cizí kapitál, tedy o výši pasiv, která nenesou žádný náklad. Jedná se o krátkodobé závazky, pasivní položky časového rozlišení, nezpoplatněné dlouhodobé závazky a rezervy mající cha‐ rakter skutečných závazků. Ke snížení těchto pasiv dochází z důvodu způsobu vý‐ počtu ukazatele EVA, kdy jsou od operativního zisku odečítány náklady na kapitál, avšak uvedené položky pasiv nenesou náklady na kapitál. (Pavelková, Knápková, 2011) Tab. č. 1: Shrnutí úprav aktiv pro vymezení čistých operativních aktiv NOA Dlouhodobá aktiva ‐ neoperační dlouhodobý majetek + goodwill v brutto hodnotě + DNM z aktivovaných nákladů + zvýšení hodnoty DM z přecenění + hodnota pronajatého majetku + kumulované neobvyklé ztráty ‐ kumulované neobvyklé zisky Oběžná aktiva ‐ neoperační oběžná aktiva + tiché rezervy z přecenění oběžných aktiv ‐ neúročené krátkodobé závazky Zdroj: Mařík, Maříková (2005)

Vlastní kapitál ‐ neoperační aktiva + goodwill v brutto hodnotě + aktivované náklady (nehmotná aktiva) + tiché rezervy +/‐ případná úprava VH o náklady spojené s leasingem +/‐ kumulované neobvyklé ztráty/zisky + nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků Cizí kapitál ‐ krátkodobé neúročené závazky včetně časového rozlišení pasiv + závazky z leasingu ‐ nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků


3.4.3

31

Úpravy výkazu zisku a ztráty – vymezení NOPAT

Je zapotřebí dosáhnout symetrie mezi investovaným kapitálem (NOA) a operativním ziskem po zdanění (NOPAT), jelikož se při určování NOPAT vychází z aktiv zařaze‐ ných do NOA. Pro určení výše NOPAT se nejčastěji upravuje výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním. Před výpočtem EVA je zapotřebí upravit účetní data na data ekonomická, tedy upravit výsledek hospodaření z běžné činnosti následovně: -

Je nutné vyloučit placené úroky z finančních nákladů jejich přičtením zpět k vý‐ sledku hospodaření, protože by se při výpočtu EVA objevily dvakrát, jednou při snížení NOPAT a podruhé v nákladech kapitálu. Jedná se zejména o úroky z úvěrů a leasingu.

-

Je nutné vyloučit mimořádné položky v nákladech a výnosech, které se svou výší nebudou opakovat (náklady na restrukturalizaci, mimořádné odpisy ma‐ jetku, odstupné pro větší počet zaměstnanců, prodej dlouhodobého majetku, rozpouštění nevyužitých rezerv a z toho plynoucí výnosy).

-

Z výsledku hospodaření se vyloučí výnosy z nepotřebných aktiv, dále se vy‐ loučí náklady na výzkum a vývoj, reklamu, vzdělávání zaměstnanců a další.

-

Musí se započítat odhadované odpisy aktivovaných nákladů, je třeba započítat vliv změn vlastního kapitálu, které se projevily při výpočtu NOA.

-

Je potřeba zvážit tvorbu a čerpání tichých rezerv vznikajících při tvorbě nad‐ měrných rezerv nebo při vyšším odepisování.

-

Vylučují se finanční náklady a výnosy spojené s dlouhodobým finančním ma‐ jetkem.

-

Je nutné také opravit výši daně, jelikož NOPAT představuje operativní zisk. Odečtením původně placené a dodatečné vypočtené daně od upraveného vý‐ sledku hospodaření před zdaněním dojde k vymezení výsledné hodnoty čisté‐ ho operativního zisku. (Mařík a kol., 2011)


32

Tab. č. 2: Shrnutí úprav výsledku hospodaření pro vymezení NOPAT Výsledek hospodaření za běžnou činnost před zdaněním + nákladové úroky ‐ výnosy z neoperačního majetku (zejména finanční výnosy) + náklady na neoperační majetek + odpisy goodwillu + původní náklady s investičním charakterem ‐ odpisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací těchto nákladů + leasingová platba (původní náklad na leasing) ‐ odpisy majetku pronajatého na leasing ‐ neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty Eliminace tvorby a rozpouštění nákladových rezerv Úprava daní na úroveň NOPAT Zdroj: Mařík, Maříková (2005)

3.4.4

Průměrné vážené náklady kapitálu WACC

Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty je nutné definovat náklady na kapitál. Při kalkulaci EVA se vychází z vážených průměrných nákladů na kapitál (WAAC), které určíme jako vážený aritmetický průměr nákladů na jednotlivé druhy kapitálu, kde va‐ hou je podíl příslušného kapitálu na celkovém kapitálu společnosti. Průměrné náklady kapitálu slouží k určení minimální rentability kapitálu a jsou základnou pro diskonto‐ vání budoucích EVA při oceňování hodnoty společnosti. Obecný vzorec pro výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu je následující:

WACC = NCK * (1 – t) * CK/K + NVK * VK/K

[9]

NCK = náklady na cizí kapitál, tj. očekávaná výnosnost do doby splatnosti cizího kapitá‐ lu vloženého do společnosti, taktéž se označují re, NVK = náklady na vlastní kapitál, tj. očekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceňované společnosti při dané úrovni zadlužení, taktéž se označují rd, CK = tržní hodnota úročeného cizího kapitálu, používá se také označení D, VK = tržní hodnota vlastního kapitálu, používá se také označení E, K = tržní hodnota celkového kapitálu (VK + úročené cizí zdroje), t = daňová sazba z příjmů právnických osob. (Mařík a kol., 2011) Pro průměrné vážené náklady kapitálu je třeba stanovit váhy jednotlivých složek kapi‐ tálu, určit náklady na vlastní a cizí kapitál a případně ještě upravit výsledné náklady


33

kapitálu. Náročná transformace účetních dat na data ekonomická je značnou nevýho‐ dou tohoto výpočtu. Je prakticky nemožné provést výpočet uživatelem, který nemá přístup k interním informacím společnosti. (Pavelková, Knápková, 2005)

Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál představují průměrnou úrokovou míru cizích zdrojů, kterými je společnost financována. Cizí kapitál jsou veškerá úročená pasiva ve společnosti, jeho náklady jsou dohodnuté smluvně v podobě úroků, jejichž výše se krátí daňovým ští‐ tem (úspory z daní). Nejdůležitější informací pro určení nákladů kapitálu by měly být údaje z kapitálového trhu o výnosnosti dluhopisů se stejnou bonitou, jakou má oceňo‐ vaná společnost. Použití tržních údajů je totiž přesnější, než použití údajů z úvěrových smluv. I když výpočet nákladů na kapitál nebude přesný, je pro společnost podstatně důležitější si uvědomit, že kapitál něco stojí a není zadarmo. Výpočet nákladů na cizí kapitál je podstatně jednodušší, než zjištění alternativních nákladů na vlastní kapitál. (Pavelková, Knápková, 2005) Náklad na cizí kapitál lze stanovit jako průměrnou úrokovou míru: n

 NÚ i =

t 1

 DBÚ n

t 1

t

t

 KBÚ t



[10]

n i = úroková míra neboli náklad na cizí kapitál, NÚ = nákladové úroky, KBÚ = krátkodobé bankovní úvěry, DBÚ = dlouhodobé bankovní úvěry, n = počet období. (Marinič, 2008)

Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál jsou představovány výnosovým očekáváním příslušných investorů. Výnosové očekávání je nutno odvozovat z možného alternativního výnosu kapitálu s přihlédnutím k riziku. Určení alternativních nákladů na vlastní kapitál patří v praxi ke složitějším úkolům. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál existuje několik přístupů. Patří mezi ně model diskontovaných dividend, dále výpočet na základě od‐ vození nákladů na vlastní kapitál z průměrné rentability vlastního kapitálu v odvětví,


34

či odvození z nákladů na cizí kapitál. Ale v praxi nejpoužívanější postup při určování nákladů na vlastní kapitál využívá model oceňování kapitálových aktiv (CAPM) nebo tzv. stavebnicový model využívaný pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Pro podmínky České republiky je nejvhodnější použít stavebnicový model INFA, jeli‐ kož pro účely modelu CAPM nejsou české společnosti obchodovány na kapitálových trzích. (Pavelková, Knápková, 2005) Pro účely diplomové práce jsou náklady na vlastní kapitál zjišťovány na základě stavebnicového modelu INFA, jehož způsob výpočtu je uveden v následujícím textu.

Stavebnicový model INFA je v Evropě zastoupen ve větší míře než model CAPM, ale jádro přístupu mají velmi podobné. K základní složce bezrizikového výno‐ su jsou přičítány další přirážky vyjadřující určitý druh rizika. Především přirážka za nižší likviditu akcie, riziková přirážka za obchodní a finanční riziko a další. Zahrnuje tedy jak systematická, tak i nesystematická rizika. Výše jednotlivých rizikových přirá‐ žek se stanovuje expertním odhadem, který provádějí ratingové agentury. Rizika se rovněž dají stanovit pomocí matematických a statistických výpočtů ukazatelů, které mají na rizikové přirážky největší vliv. Vychází se z účetních výkazů, případně ze sa‐ zeb zveřejňovaných MPO ČR. (Neumaierová, Neumaier, 2002) Dle autorů Neumaier a Neumaierová (2002) je model INFA dobrým východiskem pro odhad výše alternativního nákladu na kapitál (re) proto, že lze systematicky analyzovat krátkodobou i dlouhodobou výkonnost společnosti v souladu s teorií řízení hodnoty. Díky tomu INFA pomáhá nalézt elementární tvůrce hodnoty. Tento model je pro vý‐ počet nákladů na kapitál pro statistické účely využíván i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Vzorec pro výpočet odhadu alternativního nákladu na kapitál dle modelu INFA:

re = rf + rLA + rP + rFS + rFST re = odhad alternativního nákladu na vlastní kapitál, rf = bezriziková výnosnost, rLA = prémie za riziko velikosti podniku, rP = prémie za podnikatelské riziko, rFS = prémie za riziko finanční stability, rFST = prémie za riziko finanční struktury.

[11]


35

Výpočet přirážek za jednotlivá rizika: Sazba bezrizikového aktiva – bezriziková sazba je každoročně zveřejňována ČNB a MPO ČR. Dle manželů Neumaierových se jedná o úrokovou sazbu pětiletých státních dluhopisů, avšak Ministerstvo průmyslu a obchodu ji srovnává s výnosem desetiletých státních dluhopisů.

Prémie za velikost podniku – pokud je vlastní kapitál společnosti vyšší než 3 mld. Kč, potom je přirážka nulová. Pokud je vlastní kapitál nižší než 100 mil. Kč, je přirážka ve výši 5 %. V ostatních případech se vychází ze vztahu:

rLA = (3 mld. – VK)2 / 1,682

[12]

Míra podnikatelského rizika – výše podnikatelského rizika se odvíjí od rentability celkového kapitálu a také od schopnosti tvorby EBIT. Pokud je ROA společností zá‐ porná, je podnikatelské riziko 10 %. Je‐li ROA společnosti vyšší, než průměrné ROA za odvětví, pak je podnikatelské riziko nulové. V ostatních případech počítáme dle násle‐ dujícího vztahu:

rP = (ROAØ – ROA)2 * 10 / ROAØ2

[13]

Míra rizika finanční stability – tato přirážka závisí na ukazateli běžné likvidity. Pokud je likvidita společnosti menší než 100 %, pak je přirážka maximální ve výši 10 %. Pokud je likvidita společnosti větší než 150 %, je přirážka nulová. Při likviditě nacházející se mezi těmito hranicemi platí následující vztah:

rFS = (150 – BL v %)2 / 250

[14]

Prémie za riziko finanční struktury – vychází z ukazatele úrokového krytí. Pokud je úrokové krytí větší jak 3, tak je přirážka nulová. Pokud je hodnota úrokového krytí menší než jedna, je přirážka ve výši 10 %. V ostatních případech se vychází z následují‐ cího vzorce:

rFST = (3 – UK)2 *10 / 4

[15]

Postupy výpočtů rizikových přirážek nelze chápat jako pevně stanovené algoritmy. Jedná se pouze o návody, v rámci kterých je vhodné zohlednit odlišnosti hodnocených společností. Společnost si může také zvolit jen některé rizikové přirážky, které jsou pro ni významné. Každý podnikatelský subjekt si tedy výpočty jednotlivých rizik může upravit dle svých potřeb, specifik a odlišností.


3.5

36

Benchmarking

Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA je výsledkem spo‐ lupráce státní správy s akademickou sférou. Vznikl spoluprací Ministerstva průmyslu a obchodu s Vysokou školou ekonomickou, jejíž představiteli jsou manželé Neumaie‐ rovi, kteří jsou autory metodiky INFA. MPO společně s VŠE zabezpečuje metodický rámec a analytické práce. MPO dále zajišťuje datovou základnu a programátorskou kapacitu. Benchmarkingový systém slouží českým podnikům k ověření jejich finanční‐ ho zdraví a porovnání jejich výsledků s nejlepšími podniky v odvětví nebo průměrem za odvětví. Je vhodným nástrojem sloužícím k identifikaci hlavních předností a pro‐ blémů podniku. Tento systém může představovat první krok k řešení problémů, které pomůže odhalit a slouží také jako východisko pro formování a určení podnikové stra‐ tegie. Datovou základnou pro benchmarking jsou statistická data ČSÚ, ze kterých vy‐ cházejí Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO. Tyto analýzy jsou dále kombinovány s daty z resortního šetření MPO pro navazující Finanč‐ ní analýzy podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví. (http://www.mpo.cz/cz/infa.html) Benchmarking můžeme označit jako nepřetržitý a systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s vhodnými partnery pro toto měření. Provádí se zejména za tím účelem, aby bylo možné definovat cíle zlepšování vlastních aktivit. Tento proces by měl být chápán jako trvalá součást strategického ma‐ nagementu, ne jako nahodilá akce a také musí vycházet ze systematického měření. Vy‐ užívá se pro srovnávání s konkurenčními podniky a může být zaměřen na srovnávání a měření jakýchkoliv faktorů v organizaci, většinou jejich slabých stránek. Benchmar‐ king lze označit za nástroj učení se, jelikož získáváním inspirativních informací by měl být procesem neustálého zlepšování. Pro účely benchmarkingu by měl být stanoven specializační tým. S benchmarkingem souvisí marketingový informační systém, důleži‐ tá je také podniková kultura společnosti. (Basovníková, 2010) Podle toho, kde je benchmarking uskutečňován, rozlišujeme tři základní typy. V rámci vlastní organizace se provádí vnitřní (interní) benchmarking. Jeho hlavní výhodou je rychlý přístup k údajům a informacím a často vede k zásadnímu a rychlému zlepšení výsledků. V rámci externího (vnějšího, konkurenčního) benchmarkingu dochází k po‐ rovnávání s konkurencí. Jeho hlavním rysem je vysoký stupeň srovnatelnosti mezi pří‐ slušnými organizacemi a jejich funkcemi. Funkční (procedurální) benchmarking srov‐ nává funkce a postupy v různých oborech, přičemž ideálem jsou špičkové výkony bez ohledu na obor podnikání. (Popesko, 2009)


37

Dle přístupu rozlišujeme benchmarking výkonový, procesní a funkcionální, které mo‐ hou být aplikovány v rámci jedné organizace nebo mezi různými právnickými subjek‐ ty. Výkonový benchmarking je zaměřen na porovnávání různých výkonových parame‐ trů. Specializuje se na relativní výkonnost pomocí vybraného souboru měřítek, mohou jimi být např. produktivita, náklady, parametry kvality. Výsledkem tohoto typu benchmarkingu je nejčastěji srovnání klíčových ukazatelů výkonnosti. Procesní benchmarking měří individuální výkonnost procesu a jeho funkčnost vůči jakékoliv vhodné organizaci, která podobné procesy zabezpečuje, přičemž se nemusí jednat o přímého konkurenta. Hledají se nejlepší praktiky provádění jednotlivých procesů. Mezi srovnávané procesy můžeme zařadit např. interní audity, fakturace, přístupy k navrhování projektů, projektování a navrhování procesů, způsoby a formy interní komunikace a další. U funkcionálního benchmarkingu se srovnává několik nebo i jedna funkce určitých organizací a je využíván zejména ve službách a neziskovém sektoru. (Nenadál a kol., 2011)

Vlastní práce

38

4 Vlastní práce V části vlastní práce je nejprve představena hodnocená společnost EPCOS s.r.o. Poté již následuje hodnocení výkonnosti společnosti na základě analýzy majetkové a finanční základny, analýzy rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Následně je hodnocena finanční výkonnost a stabilita v budoucnu na základě indexů IN. Následuje stěžejní část, kterou je výpočet hodnot ukazatele ekonomická přidaná hodnota na základě sta‐ novení čistých operativních aktiv, čistého operativního zisku a vážených průměrných nákladů na kapitál. Poté je zhodnocena tvorba ekonomické přidané hodnoty v případě využití upravených a neupravených údajů z účetních výkazů. Na závěr praktické části je provedena citlivostní analýza ukazatele EVA a srovnání společnosti s odvětvím na základě benchmarkingového systému INFA.

4.1

Vznik a charakteristika společnosti EPCOS s.r.o.

Celosvětově společnost EPCOS vyvíjí, vyrábí a prodává elektronické součástky, modu‐ ly a systémy se zaměřením na rychle rostoucí trh špičkových technologií, mezi které patří informační a komunikační technologie, automobilová elektronika, průmyslová elektronika a spotřební elektronika. Celosvětové povědomí o společnosti je zabezpeče‐ no zhruba 23 400 zaměstnanci ve více než 20 výrobních a vývojových místech a hustou prodejní sítí. Více než polovina prodejních odborníků společnosti jsou inženýři a tech‐ ničtí odborníci. (epc‐tdk.cz) Společnost EPCOS s.r.o. se sídlem v Šumperku působící v oboru elektrotechniky před‐ stavuje významného výrobce feritových jader. Společně s divizemi, zabývajícími se výrobou kondenzátorů, foliových kondenzátorů, keramických součástek, indukčností, součástek s povrchovou akustickou vlnou, tvoří součást akciové společnosti EPCOS, A.G. Jednotlivé divize této společnosti jsou rozmístěny na kontinentech Evropa, Asie a Amerika. V roce 1989 byla založena společnost Siemens Matsushita Components A.G. se sídlem v Mnichově, která se v roce 1999 přejmenovala na EPCOS, A.G. Její dceřinná společnost EPCOS s.r.o. Šumperk, jejímž cílem bylo vytvořit v Šumperku evropské centrum pro výrobu feritů z magnetických měkkých materiálů, provedla v témže roce akvizici části výroby bývalého Prametu v Šumperku, která se zabývala výrobou feritových jader. V roce 2000 byla dokončena výstavba nových výrobních hal, určených pro převzetí výrobních technologií na výrobu širokého sortimentu feritů a dalších elektronických součástek.

Vlastní práce

39

Keramické polovodičové součástky jsou určeny hlavně pro automobilový průmysl a domácí spotřebiče např. pračky a ostatní bílou techniku. Dle jednotlivých procesů lze výrobu rozčlenit na jednotlivé výrobní fáze: příprava granulátu, lisování, výpal, řezání, broušení, povlakování, kontrola a balení. Při založení v roce 1999 měla společnost 189 zaměstnanců. K poslednímu březnu 2011 měla společnost již 869 kmenových a 167 dočasných zaměstnanců. Avšak v souvislosti s uzavřením provozu výroby granulátu pro výrobu feritů v pronajatých prostorách bylo zrušeno 31 pracovních míst.

Současný stav a strategické cíle společnosti EPCOS s.r.o. Společnost EPCOS s.r.o. se sídlem v Šumperku je členem nadnárodní společnosti TDK‐ EPC, jež je součástí globální skupiny TDK se sídlem v japonském Tokiu. V roce 2008 byl započat proces propojování nadnárodních koncernů, TDK s centrálou v Japonsku a EPCOS s centrálou v Německu. V japonském Tokiu vznikla 1. října 2009 nová společ‐ nost TDK‐EPC Corporation, jejíž je nyní společnost EPCOS s.r.o. se sídlem v Šumperku součástí. Toto významné propojení obou koncernů přineslo mnoho změn i pro závod v Šumperku. Vzhledem ke skutečnosti, že nový vlastník TDK používá jako hospodář‐ ský rok období od dubna do března, bylo rozhodnuto, že i všechny společnosti v rámci původního koncernu EPCOS přejdou na stejné období. Po prvním zkráceném hospo‐ dářském roce od 1. října 2009 do 31. března 2010 následoval první dvanáctiměsíční hospodářský rok od 1. dubna 2010 do 31. března 2011. Proto je v této práci, kvůli zkrá‐ cenému půlročnímu období 2010, hodnocena výkonnost jen do roku 2009. Avšak aktu‐ ální výsledky společnosti za první sjednocený hospodářský rok 2010/2011 jsou brány v potaz pro věrnější obraz hospodaření společnosti a možnosti reálnějších návrhů a doporučení. Prioritou dlouhodobého úspěšného fungování společnosti je strategie orientovaná na vyváženost produktového spektra vyráběného v závodě v Šumperku společně s ma‐ ximálním zaměřením na vysokou kvalitu výrobků. K podnikové strategii patří neod‐ myslitelně také ochrana životního prostředí. Prioritou společnosti je také personální oblast. Mezi strategické cíle patří prohlubování odbornosti a kompetence zaměstnanců, což výrazně přispívá ke zlepšování produktivity při současném zkvalitňování výrob‐ ků. Klíčovým cílem vývoje společnosti je kompetentní podpora požadavků zákazníků v souladu s novými trendy trhu. Společnost je držitelem certifikátu nejvyšší normy ISO/TS 16949. Zařazuje se tak k certifikovaným firmám nejvyšší kvality dodávajícím zákazníkům z automobilového průmyslu.

Vlastní práce

40

„Strategickým cílem společnosti EPCOS s.r.o. je i nadále maximální optimalizace výrobních a logistických procesů s pokračujícím důrazem na kvalitu tak, aby bylo možno pružně plnit po‐ žadavky zákazníků a posílit tak konkurenční postavení zejména na evropském trhu. Důležitým strategickým cílem je posílení postavení závodu v Šumperku jako součásti nadnárodní společ‐ nosti TDK‐EPC z globální skupiny TDK a využití synergií a možností plynoucích z tohoto spojení.“ (jednatel Ing. Jiří Fibigr)

4.2

Analýza vývoje rozsahu a struktury majetku a finanční základny

Hodnocení majetkové a finanční situace společnosti je provedeno na základě analýzy majetkové a finanční základny, tedy hodnocením vývoje aktiv a pasiv.

4.2.1

Majetková základna

Společnost EPCOS s.r.o. udržuje po sledované období poměrně stabilní majetkovou strukturu s převládající složkou stálých aktiv, která se na celkových aktivech podílí ve sledovaných letech v rozmezí 63 – 69 %. Oběžná aktiva tvoří 31 – 37 % celkových aktiv a ostatní aktiva nedosahují ani jednoho procenta celkových aktiv. Přehled o struktuře aktiv znázorňuje graf 1. Tab. č. 3: Vývoj aktiv (v tis. Kč)

AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Časové rozlišení

2005 2006 2007 2008 2009 1 687 179 1 484 060 1 357 240 1 287 364 1 098 228 1 163 556 980 580 863 583 806 345 727 426 516 343 940 854 1 980 1 163 040 980 237 862 643 805 491 725 446 523 623 503 376 493 523 480 839 370 766 266 545 212 452 213 313 185 377 142 399 0 0 5 595 0 0 206 997 257 649 238 174 274 594 217 001 50 081 33 275 36 441 20 868 11 366 0 104 134 180 36 0 104 134 180 36

Zdroj: Účetní výkazy společnosti

Celková aktiva vykazovala ve sledovaném období postupný pokles, jak je patrné z tabulky 3. Zatímco v roce 2005 nabýval celkový majetek výše 1 687 179 tis. Kč, do

Vlastní práce

41

roku 2009 jeho hodnota poklesla na 1 098 228 tis. Kč, tedy o více jak jednu třetinu. Ten‐ to úbytek byl zapříčiněn zejména poklesem stálých aktiv, a to dlouhodobého hmotné‐ ho majetku, z nichž největší položku tvoří stavby, stroje a zařízení. Postupně se snižo‐ vala i hodnota oběžných aktiv, která byla zapříčiněna zejména poklesem zásob. Výraz‐ né zastoupení oběžných aktiv zaujímají krátkodobé pohledávky, jejichž hodnota kolí‐ sala průměrně okolo 239 000 tis. Kč. Graf č. 1: Struktura aktiv 100% 80% 60%

Ostatní aktiva Oběžná aktiva

40%

Stálá aktiva

20% 0%

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní práce autora na základě účetních výkazů společnosti

4.2.2

Finanční základna

Finanční základna společnosti představovaná pasivní stranou rozvahy je v letech 2005 – 2009 tvořena převážně cizími zdroji, které činí 65 – 83 % celkového kapitálu společ‐ nosti. Jejich tendence je klesající ve prospěch vlastního kapitálu, jak dokládá tabulka 4. Z výkazu rozvahy je patrné, že hodnota pasiv má ve sledovaných pěti letech stejný vývoj jako aktiva, tedy klesající charakter. Vlastní kapitál se na celkových pasivech podílí 17 – 35 % a ostatní pasiva mají rovněž jako u ostatních aktiv zanedbatelný poměr k celkovým pasivům.

Vlastní práce

42

Tab. č. 4: Vývoj pasiv (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 1 687 179 1 484 060 1 357 240 1 287 364 1 098 228 PASIVA CELKEM 280 931 260 461 326 729 301 478 384 740 Vlastní kapitál 43 000 43 000 43 000 43 000 43 000 Základní kapitál 329 000 329 000 329 000 329 000 449 000 Kapitálové fondy 4 300 4 300 4 300 4 300 4 300 Zákonný rezervní fond ‐11 772 ‐95 369 ‐115 839 ‐49 571 ‐74 822 Výsledek hospodaření min. let ‐83 597 ‐20 470 66 268 ‐25 251 ‐36 738 Výsledek hospodaření běž. úč. obd. 1 406 248 1 223 599 1 030 505 985 439 713 424 Cizí zdroje 12 131 16 483 22 239 23 095 11 338 Rezervy 14 140 16 206 0 3 985 0 Dlouhodobé závazky 1 379 977 1 190 910 1 008 266 958 359 702 086 Krátkodobé závazky 0 0 6 447 64 Ostatní pasiva 0 0 6 447 64 Časové rozlišení Zdroj: Účetní výkazy společnosti

Vývoj vlastního kapitálu je ovlivněn výsledkem hospodaření, přičemž základní kapitál a zákonný rezervní fond zůstávají neměnné. Hodnotu vlastních zdrojů snižoval nejen výsledek hospodaření běžného období, který vykazoval kromě roku 2007 ztrátu, ale i výsledek hospodaření minulých let, ve kterém se kumulovaly ztráty minulých let. Největší ztráty bylo dosaženo v roce 2005 v hodnotě ‐83 597 tis. Kč. Hlavním důvodem negativního hospodářského výsledku byl snížený obrat oproti minulému období a neočekávané náklady v provozní oblasti. Vývoj cizích zdrojů je ovlivněn především krátkodobými cizími zdroji, přičemž rozhodující položkou byly v celém sledovaném období krátkodobé finanční výpomoci mateřskou společností. Krátkodobé závazky dosahují v prvním sledovaném roce nejvyšší hodnoty, poté se postupně snižují. Spo‐ lečnost nevykazuje za celé sledované období žádné bankovní úvěry. Struktura pasiv je znázorněna v grafu 2.

Vlastní práce

43

Graf č. 2: Struktura pasiv 100% 80% 60%

Ostatní pasiva Cizí zdroje

40%

Vlastní kapitál

20% 0%

2 005

2 006

2 007

2 008

2 009


4.2.3

Analýza vývoje a struktury výsledku hospodaření

Tabulka 5 znázorňuje dosaženou úroveň výsledku hospodaření v provozní a finanční oblasti v jednotlivých letech. Mimořádný výsledek hospodaření společnost v celém sledovaném období nevykazuje. Tab. č. 5: Vývoj výsledku hospodaření (v tis. Kč) 2005

2006

2007

2008

2009

Provozní výsledek hospodaření

‐70 036

‐3 723

69 515

16 362

‐9 781

Finanční výsledek hospodaření

‐16 188 ‐14 681 ‐25 048 ‐36 018 ‐26 957 ‐83 597 ‐20 470 66 268 ‐25 251 ‐36 738

HV za účetní období Zdroj: Účetní výkazy společnosti

Obchodní rok 2005 se vyznačoval oproti předchozímu roku sníženým obratem, kte‐ rý byl způsoben velmi agresivní cenovou konkurencí z Asie. Hlavním důvodem nega‐ tivního hospodářského výsledku byl snížený obrat oproti minulému období a neoče‐ kávané náklady související s dokončením přesunu výroby granulátu ze závodu v Bor‐ deaux ve Francii. Hospodářský výsledek je vykazován ztrátou ve výši 83 597 tis. Kč. Celkové tržby za prodej výrobků, služeb a zboží dosáhly výše 1 112 mil. Kč, přičemž tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují v průměru částku 82 mil. Kč měsíčně. Z tabulky 5 je zřejmé, že na negativním výsledku hospodaření se podílí pře‐ vážně hospodářský výsledek z provozní činnosti, který skončil záporným výsledkem ve výši 70 036 tis. Kč. Provozní náklady představovaly z celkových nákladů 97 % a dosažené výkony z celkových výnosů pak tvořily 81,7 %. Mezi objemově nejvý‐

Vlastní práce

44

znamnější položky provozní oblasti mimo přímé výrobní náklady patřily odpisy, stejně jako v ostatních sledovaných letech.

V obchodním roce 2006 vzrostla hodnota zakázek ve srovnání s uplynulým obdo‐ bím o 15 % a vlivem konjunktury na světovém trhu a zvýšené technologické kompe‐ tence v produktech do automobilového průmyslu vzrostl obrat o 17 %. Výsledek hos‐ podaření byl výrazně ovlivněn vyřazením investičního majetku v celkové výši 26 138 tis. Kč. Hospodářský výsledek včetně odpisu dosáhl výše ‐20 470 tis. Kč. Obrat dosáhl výše 1 298 mil. Kč, z toho tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují v průměru částku 81 mil. Kč měsíčně, přičemž výrazný nárůst tržeb představoval pro‐ dej zboží sesterské společnosti v Indii. Provozní hospodářský výsledek skončil zápor‐ ným výsledkem ve výši 3 723 tis. Kč, jak je patrné z tabulky 5. Provozní náklady před‐ stavovaly z celkových nákladů 97,1 % a dosažené výkony z celkových výnosů tvořily 71,8 %.

Obchodní rok 2007 lze hodnotit jako nejúspěšnější v osmiletém období historie spo‐ lečnosti EPCOS s.r.o. Příznivě byl ovlivněn zejména pozitivním vývojem celého odvět‐ ví, a tedy i zvýšenou poptávkou po výrobcích společnosti. Vlivem pokračující konjunk‐ tury světového trhu došlo k vysokému zakázkovému naplnění a i přes značnou kon‐ kurenci v tomto období se dařilo realizovat výrobky na trhu za ceny srovnatelné s rokem předešlým. V souvislosti s příznivou situací v oblasti zakázkového naplnění, upevněním prodejních cen, pokračujícím zvyšováním produktivity a optimalizací ná‐ kladů, dosáhl hospodářský výsledek oproti zápornému výsledku roku 2006 kladné hodnoty 66 268 tis. Kč. Významným podpůrným faktorem zlepšené ziskovosti bylo také snížení nákladové položky odpisy. Obrat dosáhl téměř úrovně roku předešlého ve výši 1 284 mil. Kč, z toho tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují v průměru částku 77 mil. Kč měsíčně. Tržby za zboží nadále rostly, a to o 11,68 % opro‐ ti roku 2006. Provozní hospodářský výsledek představuje kladný výsledek ve výši 69 515 tis. Kč, přičemž provozní náklady v roce 2007 představovaly z celkových nákla‐ dů 96 % a dosažené výkony z celkových výnosů pak tvořily 69,9 %. V první části obchodního roku 2008 pokračoval příznivý vliv pozitivního vývoje celého odvětví se stálou poptávkou po výrobcích závodu v Šumperku. Toto stabilní růstové období celého hospodářství však zároveň přispělo k extrémně posilujícímu kurzu české koruny. Společnost EPCOS s.r.o. je exportně orientovaná s působením na globálním celosvětovém trhu. Toto prudké posílení kurzu české koruny mělo velmi negativní dopad na příjmy z prodejů. Závěr obchodního roku byl již poznamenán mír‐ ně slábnoucí poptávkou po výrobcích, zejména ze strany zákazníků z oblasti automo‐

Vlastní práce

45

bilového průmyslu. Z uvedených důvodů se podařilo dosáhnout pouze mírně zápor‐ ného hospodářského výsledku ve výši ‐25 251 tis. Kč. Přesto lze obchodní rok 2008 po‐ važovat jako celek za úspěšný. K tomu přispělo pokračování v optimalizaci procesů, stabilita prodejních cen, pokračující zvyšování produktivity, a tedy udržení konkuren‐ ceschopnosti v rámci globálního trhu. Obrat byl o 4 % nižší ve srovnání s rokem přede‐ šlým a dosáhl úrovně 1 234 mil. Kč, kde celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb byly o 39 mil. Kč nižší (měsíčně v průměru 73 mil. Kč) a celkové tržby za zboží byly o 11 mil. Kč nižší než v roce 2007. Provozní hospodářský výsledek byl vykázán ve výši 16 362 tis. Kč, přičemž provozní náklady představovaly z celkových nákladů 93 % a výkony tvořily z celkových výnosů 68,1 %. Pokles procentního podílu provozních nákladů je dán růstem procentního podílu finančních nákladů, především náklado‐ vých úroků.

Obchodní rok 2009 byl z pohledu společnosti velmi složitým z důvodu celosvětové hospodářské krize, která se výrazně projevila i na evropském a zejména německém trhu, který je pro výrobu závodu klíčový. Tím došlo k významnému snížení množství zakázek pro výrobu v závodě v Šumperku o 40 %. Společnost aktivně reagovala na nastalou situaci zaváděním úsporných opatření, zejména v oblasti personální a zavá‐ děním optimalizačních opatření. Mezi pozitivní vlivy mimo přijímaná opatření, která naopak napomohla relativně malému propadu výsledku do záporných čísel, patřilo také oslabení české koruny. Hospodářský výsledek se tedy oproti předešlému roku zhoršil a dosáhl záporné hodnoty ‐36 738 tis. Kč. Obrat byl o 27 % nižší ve srovnání s rokem předešlým ve výši pouze 907 mil. Kč. Celkové tržby za prodej vlastních vý‐ robků a služeb se oproti předchozímu roku snížily o 207 mil. Kč (měsíčně v průměru 56 mil. Kč) a celkové tržby za zboží byly o 121 mil. Kč nižší než v roce 2008. Provozní hospodářský výsledek byl vykázán ve výši ‐9 781 tis. Kč. Uvedené informace jsou rozborem výročních zpráv společnosti EPCOS s.r.o., kde je mimo jiné zmínka o výhledu na další období, kdy konec obchodního roku 2009 a zejména začátek zkráceného obchodního roku 2010 přinesl známky oživení. Postup‐ ný nárůst zakázek spolu s efekty provedených úsporných opatření roku 2009 dává předpoklad k opět úspěšnému roku 2010. V následujícím grafu 3 je znázorněn vývoj hospodaření společnosti.

Vlastní práce

46

Graf č. 3: Vývoj výsledku hospodaření (v tis. Kč) 80 000

66 268

60 000 40 000 20 000 0 -20 000

2005

2006

2007

-20 470

-40 000

2008

2009

-25 251 -36 738

-60 000 -80 000 -100 000

-83 597


Důležitou položkou výkazu zisku a ztrát je obchodní marže, která vyjadřuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou prodaného zboží. Zájmem každého obchodníka je, aby byla kladná. Z grafu 4 je patrné, že nejvyšší obchodní marži společnost dosáhla v roce 2006 ve výši 136 969 tis. Kč. Po roce 2006 obchodní marže klesala a v roce 2009 byla její hodnota o 36 % nižší oproti roku 2006. Graf č. 4: Obchodní marže (v tis. Kč) 160 000 136 969

140 000

127 335

120 000

105 479

100 000 80 000

87 048 65 145

60 000 40 000 20 000 0 2005

2006

2007

2008

2009


Vlastní práce

47

Přidaná hodnota je hodnota, kterou podnikatel přidá svým úsilím k hodnotě nakupo‐ vaných meziproduktů (služeb a zásob). Jedná se tedy o hodnotu přidanou k hodnotě vstupů jejich zpracováním v podniku a vypočítá se jako součet obchodní marže a vý‐ konů, od kterého odečteme výkonovou spotřebu. Růst přidané hodnoty přispívá k růstu ekonomické přidané hodnoty. Z grafu 5 je patrné, že do roku 2007 se přidaná hodnota zvyšuje a poté opět klesá. Nejvyšší přidaná hodnota je dosažena v roce 2007 ve výši 524 681 tis. Kč. Graf č. 5: Přidaná hodnota (v tis. Kč) 600 000 500 538

500 000

524 681 460 753 364 600

400 000 314 965 300 000 200 000 100 000 0 2005

2006

2007

2008

2009


4.3

Hodnocení souvisejících ukazatelů měření výkonnosti podniku

Tato kapitola hodnotí výkonnost společnosti na základě poměrových ukazatelů, tedy ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity.

4.3.1

Hodnocení výnosnosti kapitálu

Pro hodnocení výnosnosti kapitálu se používají ukazatele rentability, které posuzují schopnost podniku zhodnotit vázaný kapitál. Tedy určují, do jaké míry je podnik schopen dosahovat zisku. Komplexně hodnotí podnikatelskou činnost, jelikož se do nich promítá i úroveň a vývoj zadluženosti, likvidity a aktivity. Při výpočtech jsou po‐ užity různé daňové sazby z příjmů právnických osob tak, jak byly v jednotlivých letech nastaveny.

Vlastní práce

48

Tab. č. 6: Vývoj ukazatelů rentability (v %) 2005 ‐4,15 ‐4,02 ‐29,76 ‐23,73 ‐6,11 25,01

ROA (zdaněná verze) ROA (nezdaněná verze) ROE ROCE ROS Obratová rentabilita

2006 ‐0,62 ‐0,25 ‐7,86 ‐3,35 ‐0,28 0,43

2007 5,99 4,73 20,28 24,88 5 1,81

2008 ‐0,046 0,9 ‐8,38 ‐0,19 0,94 2,42

2009 ‐1,54 ‐1,09 ‐9,55 ‐4,4 ‐1,32 11,43


Hodnoty ukazatelů rentability vypovídají o tom, že se podnik téměř v celém sledova‐ ném období pohyboval v oblasti ztrátovosti. Kladné rentability dosáhl pouze v roce 2007, což bylo zapříčiněno relativně vysokým výsledkem hospodaření, který po zda‐ nění činil 66 268 tis. Kč. Graf č. 6: Hlavní ukazatele rentability 30% 20% 10% ROA

0% 2005 -10%

2006

2007

2008

2009

ROE ROCE

-20% -30% -40%


Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) posuzuje, jak se společnosti daří zhodnocovat celkový kapitál bez ohledu na jeho strukturu. Hodnota ROA byla vypočtena ve zdaněné i nezdaněné podobě. Hodnoty nezdaněné verze představují skutečnou schopnost podniku vytvářet zisk svým celkovým kapitálem. Avšak při zo‐ hlednění reálných ekonomických podmínek je žádoucí brát zdanění v úvahu. Z tabul‐ ky 6 je zřejmé, že hodnocení rentability s jediným ziskovým rokem za sledované obdo‐ bí bude jednoznačné. A tedy nejvyšší ROA bylo dosaženo v roce 2007, kdy společnost vyprodukovala na jednu korunu vloženého kapitálu 5,99 haléřů zisku. Z grafu 6 je na

Vlastní práce

49

první pohled vidět, že nejvíce ztrátový byl rok 2005 a s tím spojená i nejnižší rentabili‐ ta, kdy na 1 Kč vloženého kapitálu připadá 4,15 haléřů ztráty. V ostatních ztrátových letech je průměrná hodnota ROA ve výši 0,74 haléřů ztráty.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) poskytuje vlastníkům podniku informace o tom, zda jimi vložený kapitál byl dostatečně zhodnocen. Majitelé mohou být spoko‐ jeni pouze v roce 2007, kdy ROE dosahuje velmi příznivé hodnoty 20,28 %, na jednu korunu vlastního kapitálu tak připadá 0,2 Kč čistého zisku. Zároveň je hodnota ROE vyšší než ROA, což naznačuje, že podnik efektivně využívá cizí zdroje a zvyšuje tak rentabilitu vlastního kapitálu. V prvním sledovaném roce dosahovalo ROE velmi nega‐ tivní hodnoty ve výši 29,76 haléřů ztráty na 1 Kč vlastního kapitálu, což bylo logicky zapříčiněno nejvyšší ztrátou za sledované období.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) poskytuje informace o výnosnosti dlouhodobých zdrojů. Nejvyšší hodnota byla vykazována opět v roce 2007 ve výši 24,88 %, přičemž v tomto roce byly dlouhodobé závazky nulové a ROCE se tak přiblížilo ukazateli ROE. Rok 2005 ve znamení nejvyšší ztrátovosti opět přináší nejhorší hodnotu ukazatele ROCE ve výši 23,73 haléřů ztráty na korunu dlouhodobě investovaného kapitálu. Průměrná hodnota ostatních ztrátových období je v porovnání s prvním rokem příznivější ve výši 0,026 Kč ztráty.

Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje, kolik efektu dokáže podnik z tržeb vyproduko‐ vat. Rentabilita tržeb byla počítána ze zisku před odečtením úroků a daní. V roce 2007 dosahuje hodnoty 5 %, tedy na korunu tržeb připadá 5 haléřů zisku, ale v následujících letech opět klesala. Ukazatel ROS (zisková marže) by měl mít ve vývojové řadě stoupa‐ jící tendenci, můžeme tedy konstatovat negativní vývoj hodnocené společnosti.

Obratová rentabilita dosáhla v roce 2005 velmi vysoké hodnoty ve výši 25,01 %, dal‐ ší rok prudce klesla a následně se začala opět zvyšovat. Tato skutečnost je zajímavá tím, že společnost hospodaří v roce 2005 s největší ztrátou, ale obratová rentabilita do‐ sahuje z celého sledovaného období nejvyšší hodnoty. Tato nesourodost je zapříčiněna ukazatelem cash flow z provozní činnosti, který dostaneme úpravou dosažené ztráty o položky, kterými jsou úpravy o nepeněžní operace, změna potřeby pracovního kapi‐ tálu, finanční položky, zdanění a mimořádné položky. Mezi objemově nejvýznamnější položky provozní oblasti patřily odpisy ve výši 161 889 tis. Kč. V roce 2009 dosahuje obratová rentabilita opět poměrně vysoké hodnoty ve výši 11,43 %. Podle Růčkové (2010) je tedy společnost schopna vytvářet z obratového procesu finanční přebytky nutné pro další posilování pozice podniku, k udržení či opětovnému získání finanční nezávislosti a k obsluze kapitálu.

Vlastní práce

50

Graf č. 7: Doplňující ukazatele rentability 30% 25% 20% 15% Rentabilita tržeb

10%

Obratová rentabilita

5% 0% -5%

2005

2006

2007

2008

2009

-10%


4.3.2

Hodnocení využití majetku v podniku

Ukazatele aktivity informují, jak účinně management hospodařil s majetkem společ‐ nosti. Sleduje se rychlost obratu (počet obrátek aktiv za období) a doba obratu (kolik dnů trvá jedna obrátka). Při hodnocení ukazatelů aktivity je důležité brát v úvahu od‐ větví, ve kterém podnik působí, protože pro každé odvětví jsou typické odlišné hodno‐ ty. Informace o vývoji ukazatelů obratovosti kapitálu jsou uvedeny v následující tabul‐ ce 7. Tab. č. 7: Vývoj ukazatelů aktivity Obrat celkových aktiv Obrat DHM Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Doba obratu zásob (dny) Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu závazků (dny)

2005 0,66 0,96 4,17 5,37 0,81 87,53 67,97 450,62

2006 0,87 1,32 6,11 5,04 1,09 59,74 72,42 334,86

2007 0,95 1,49 6,02 5,27 1,27 60,63 69,26 287,4

2008 2009 0,96 0,83 1,53 1,25 6,66 6,37 4,49 4,18 1,29 1,29 54,8 57,3 81,29 87,32 282,95 282,95


Obrat celkových aktiv měří efektivnost využití všech aktiv společnosti. Celkový majetek se v tržbách otočí průměrně 0,85krát za rok, což je velmi nízká hodnota. V roce

Vlastní práce

51

2005 dosahuje ukazatel hodnoty 0,66, což je zapříčiněno nárůstem oběžných aktiv, především zásob. Zajímavější je ale sledovat obrat dalších složek majetku, jelikož obrat aktiv je nejobecnějším ukazatelem aktivity. Platí, že čím vyšší je rychlost obratu, tím lépe pro společnost.

Obrat dlouhodobého hmotného majetku ukazuje, jak jsou využívány budovy, zařízení, stroje a další výrobní kapacity. Obrat DHM do roku 2008 rostl a poté opět mírně klesl na 1,25 obrátek za rok. Průměrně se jeho hodnota pohybovala okolo 1,3. Tedy z každé koruny dlouhodobého hmotného majetku bylo vyprodukováno 1,3 Kč tržeb.

Obrat zásob se pohyboval kolem hodnoty 6,3, pouze v prvním roce dosahoval nižší hodnoty ve výši 4,17. Pomalejší obrat zásob v tomto roce vyvolal pokles tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb při současném nárůstu zásob. Nejvyšší hodnoty bylo dosa‐ ženo v roce 2008, kdy se zásoby v tomto roce přeměnily na ostatní formy oběžného majetku až po další nákup zásob v průběhu roku 6,7krát. Celkově jsou však hodnoty obratu zásob nízké, což naznačuje, že společnost má zbytečně vázané prostředky ve formě zásob. V rozvaze je možné sledovat vysoké hodnoty položek materiálu, nedo‐ končené výroby i hotových výrobků. Vývoj obratu zásob v jednotlivých letech znázor‐ ňuje graf 8.

Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou peněžní prostředky vázány ve formě zá‐ sob. Při zvyšování obratu zásob dochází ke snižování doby jejich jedné obrátky, což odpovídá roku 2008, kdy podnik přeměnil své zásoby v tržby 6,7krát za 55 dní. Ačko‐ liv se jedná o nejlepší výsledek za sledované období, přesto nejsou hodnoty moc pozi‐ tivní, obrátky zásob jsou pomalé při dlouhé době trvání jedné obrátky. Nejpomaleji přeměnila společnost zásoby v tržby v roce 2005, a to 4,2krát za 88 dní. Je tedy zřejmé, že společnost drží zbytečně velké množství zásob, a tím váže peníze příliš dlouho v zásobách.

Vlastní práce

52

Graf č. 8: Obrat zásob 7

6,11

6,02

2006

2007

6,66

6,37

2008

2009

6 5

4,17

4 3 2 1 0 2005


Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Z grafu 9 je na první pohled zřejmé, že doba obratu po‐ hledávek je v každém roce podstatně nižší než doba obratu závazků a je také patrná mírně rostoucí tendence doby splácení pohledávek. Průměrná doba obratu pohledávek činí 76 dní. Nejrychleji zaplatili věřitelé v roce 2005 za 68 dní, přičemž nejdelší doba splácení pohledávek byla 87 dní v roce 2009. Politika řízení pohledávek je na velmi dobré úrovni na rozdíl od platební morálky samotné společnosti. Díky relativně rych‐ lému splácení pohledávek od svých odběratelů a vlastnímu pozdnímu placení závazků disponuje společnost volnými peněžními prostředky a využívá je ke svému podnikání.

Doba obratu závazků je doba, po kterou podnik zadržuje peněžní prostředky a využívá je k uspokojení svých potřeb. Doba obratu závazků je v celém sledovaném období příliš dlouhá. V roce 2005 trvalo společnosti dokonce 451 dní, než svým doda‐ vatelům zaplatila. Z grafu 9 je patrné, že hodnoty mají tendenci klesat (snižováním krátkodobých finančních výpomocí mateřskou společností). Avšak i nejkratší doba sledovaného období 282 dní v posledních dvou letech je příliš dlouhá. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele jsou do značné míry ovlivněny skladbou krátkodobých závazků, kdy rozhodující položkou jsou v celém sledovaném období krátkodobé finanční výpomoci od mateřské společnosti, které např. v roce 2005 představovaly 67% podíl na celkovém objemu pasiv. Průměrná doba obratu závazků je 328 dní, průměrně tedy společnost hradí své závazky o 252 dní později, než jí platí odběratelé. Tato skutečnost obecně svědčí o nesolventnosti a management společnosti by se měl v takovém případě poku‐ sit lépe koordinovat dobu obratu závazků a pohledávek. Negativní hodnocení tohoto ukazatele však zkreslují finanční výpomoci mateřskou společností, které tvoří podstat‐

Vlastní práce

53

nou část krátkodobých závazků. Důležité je hodnotit pozitivní vývoj snižování doby obratu závazků, jak je zřejmé z grafu 9. Graf č. 9: Doba obratu pohledávek a závazků 500 450 400 350 dny

300

Doba obratu pohledávek

250

Doba obratu závazků

200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008

2009


4.3.3

Hodnocení ukazatelů zadluženosti

Ukazatele zadluženosti vyjadřují strukturu vlastních a cizích zdrojů podniku. Vlastní kapitál je obecně dražší než kapitál cizí a jeho cenou jsou vyplácené dividendy. Uplat‐ ňuje se ale tradičně zásada, že vlastní kapitál má být pokud možno vyšší než cizí kapi‐ tál. Cenou cizích zdrojů jsou jejich úroky, ty umožňují využít daňového štítu a snížit tak základ daně. Ovšem vysoké zastoupení cizích zdrojů může ohrozit finanční stabili‐ tu, proto by se každý podnik měl snažit dosáhnout co nejoptimálnější struktury fi‐ nančních zdrojů. Ukazatele zadluženosti nezahrnují rezervy, které ve finančním sys‐ tému společnosti představují zadržovaný zisk. Rezervy tvoří za celé sledované období průměrně 1,6 % celkových závazků. Při hodnocení ukazatelů zadluženosti je vhodné přihlédnout k odvětví, ve kterém se daná společnost pohybuje.

Vlastní práce

54

Tab. č. 8: Vývoj ukazatelů zadluženosti Celková zadluženost v % Dlouhodobá zadluženost v % Krátkodobá zadluženost v % Míra samofinancování v % Podkapitalizování Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí

2005 82,63 0,84 81,79 16,65 0,25 4,96 ‐3,69

2006 81,34 1,09 80,25 17,55 0,28 4,63 ‐0,25

2007 74,29 0 74,29 24,07 0,38 3,09 3,25

2008 74,75 0,31 74,44 23,42 0,38 3,19 0,37

2009 63,93 0 63,93 35,03 0,53 1,82 ‐0,48


Celková zadluženost společnosti je vysoká, její hodnoty se ve sledovaném období pohybují v rozmezí 64 – 83 %. Celková zadluženost má klesající tendenci, což je způso‐ beno poklesem krátkodobých závazků, především krátkodobých finančních výpomocí ovládající a řídící osobou. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku společnosti, a tím vzniká i vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Z grafu 10 je zřejmé, že celková zadluženost je tvořena téměř výhradně krátkodobou zadlužeností, proto má celková a krátkodobá zadluže‐ nost téměř shodný vývoj.

Dlouhodobá zadluženost se pohybuje na velmi nízké úrovni, průměrně dosahuje necelého půl procenta, přičemž v roce 2007 a 2009 je dokonce nulová. Společnost tedy využívá především krátkodobé cizí zdroje, které jsou levnější.

Krátkodobá zadluženost se na celkové zadluženosti podílí v průměru 75 %, což by se mohlo jevit jako vysoké procento zadlužení. Ale na vývoj krátkodobé zadluženosti mají výrazný vliv krátkodobé finanční výpomoci mateřskou společností, které několi‐ krát převyšují závazky z obchodních vztahů. S ohledem na tuto skutečnost a postupné snižování krátkodobých závazků je možné konstatovat, že zadluženost podniku je při‐ jatelná.

Vlastní práce

55

Graf č. 10: Ukazatele zadluženosti 90% 80% 70%

Celková zadluženost

60% 50%

Dlouhodobá zadluženost

40%

Krátkodobá zadluženost

30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007

2008

2009


Míra samofinancování podává informaci o tom, z kolika procent jsou aktiva finan‐ cována vlastním kapitálem. Společnost financuje majetek po většinu období průměrně necelou čtvrtinou vlastními zdroji. Nelze to tedy považovat za stav úplně ideální, jeli‐ kož čím větší je podíl vlastního kapitálu, tím se zvyšuje finanční nezávislost firmy. Po‐ zitivně lze ale hodnotit rostoucí tendenci míry samofinancování, kdy v roce 2009 jsou celková aktiva financována vlastním kapitálem již ze 35 %. Hodnoty ukazatele rostou se vzájemným snižováním zadluženosti. Z hodnoty 16 % v roce 2005 se zvýšila na již zmíněnou úroveň 35 % v roce 2009, což lze shledat jako pozitivní vývoj s optimistic‐ kým výhledem do budoucna.

Podkapitalizování nastává v případě, kdy je hodnota ukazatele menší než 1. Za celé sledované období nebyla hraniční hodnota 1 překonána, což svědčí o tom, že společ‐ nost není schopna krýt veškeré dlouhodobé kapitálové potřeby dlouhodobými finanč‐ ními zdroji, tedy vlastním kapitálem a cizími dlouhodobými zdroji. Část svého ne‐ oběžného majetku tedy kryje krátkodobými zdroji. Ukazatel podkapitalizování vzrostl z hodnoty 0,25 v roce 2005 na hodnotu 0,53 v roce 2009. Pozitivně tak lze hodnotit zvy‐ šování hodnoty tohoto ukazatele a pravděpodobnost překročení hodnoty 1 v blízké budoucnosti při zachování rostoucího trendu, což je potřebné pro vystoupení společ‐ nosti z oblasti podkapitalizace.

Dluh na vlastní kapitál se snižuje se snižováním podílu závazků ve finanční struk‐ tuře společnosti. V roce 2005 dosahoval hodnoty 4,96, přičemž do roku 2009 se snížil až na hodnotu 1,82. Průměrně připadlo na 1 Kč vlastního kapitálu 3,5 Kč dluhu, z čehož vyplývá, že podnik financuje svoji činnost z více jak 70 % cizími zdroji.

Vlastní práce

56

Ukazatel úrokové krytí poskytuje informace o tom, kolikrát jsou úroky kryty ziskem a měl by dosahovat minimálně hodnoty 3, přičemž za bezproblémový podnik se pova‐ žuje dosažení hodnoty 8. Hodnocená společnost nedosahuje v žádném roce hodnoty 8, pouze v roce 2007, které bylo jediným ziskovým rokem, překročila hodnotu 3. Společ‐ nost tedy můžeme považovat za problémovou a finančně nestabilní, což je zapříčiněno převážně ztrátovými obdobími.

4.3.4

Hodnocení ukazatelů platební schopnosti

Likvidita představuje schopnost podniku získat prostředky k úhradě závazků. Závisí například na tom, jak rychle je podnik schopen inkasovat své pohledávky, zda je v pří‐ padě potřeby schopen prodat své zásoby, jestli má prodejné výrobky apod. Hodnoty jednotlivých ukazatelů likvidity udává následující tabulka 9. Tab. č. 9: Vývoj ukazatelů likvidity 2005 2006 2007 2008 2009 0,38 0,42 0,49 0,5 0,53 Běžná likvidita 0,19 0,24 0,28 0,31 0,33 Pohotová likvidita 0,036 0,028 0,036 0,022 0,016 Hotovostní likvidita Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč) ‐856 354 ‐687 534 ‐514 743 ‐477 520 ‐331 320 22 0,48 2,39 3,24 15,46 CF likvidita 21,66 0,47 2,34 3,15 15,22 Stupeň oddlužení Zdroj: Vlastní práce autora na základě účetních výkazů společnosti

Hodnoty ukazatele běžná likvidita jsou menší než 1, což znamená, že by společnost nebyla schopna zaplatit své závazky, kdyby přeměnila všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Doporučované rozmezí 2 – 2,5 se jí ani zdaleka nedaří splnit, protože prů‐ měrná hodnota běžné likvidity za sledované období je pouze 0,5. Běžná likvidita je vyhovující i v nižších úrovních u podniků, které věnují zvýšenou pozornost dodržová‐ ní dohodnuté splatnosti pohledávek a neposkytujících obchodní úvěr. Avšak hodnoty všech ukazatelů likvidity jsou příliš nízké, což je způsobeno zejména vysokým obje‐ mem krátkodobých finančních výpomocí mateřskou společností. Pozitivní je však ros‐ toucí tendence ukazatele. Nedostatečnou krátkodobou solventnost podniku potvrzuje i vývoj úrovně čistého pracovního kapitálu.

Pohotová likvidita má podobný vývoj jako likvidita běžná, jak je možné srovnat v grafu 11. Hodnoty tohoto ukazatele opět nejsou optimální (rozmezí 1 – 1,5), ale tak‐ též mají rostoucí tendenci. Rozdíl hodnot těchto ukazatelů není příliš velký a značí tak,

Vlastní práce

57

že problém nebude v uchovávání velkého množství zásob, nýbrž ve struktuře krátko‐ dobých závazků.

Hotovostní likvidita vypovídá o aktuální platební schopnosti společnosti pouze z finančních prostředků v hotovosti a na běžných účtech. Do intervalu doporučené hodnoty tohoto ukazatele 0,2 – 0,5 nespadá ani jedna hodnota ze všech sledovaných let. Navíc nemá ani rostoucí tendenci, jak by se dalo očekávat se snižováním krátkodo‐ bých závazků. Hodnoty ukazatelů převážně klesají, což je způsobeno snižováním krát‐ kodobého finančního majetku, který z hodnoty 50 081 tis. Kč v roce 2005 poklesl na 11 366 tis. Kč v roce 2009. Graf č. 11: Vývoj platební schopnosti podniku 0,6 0,5 0,4

Běžná likvidita

0,3

Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

0,2 0,1 0 2005

2006

2007

2008

2009


Čistý pracovní kapitál představuje část oběžného majetku, která je krytá dlouhodo‐ bými zdroji. Analýza čistého pracovního kapitálu potvrdila předchozí zjištění, že spo‐ lečnost je nelikvidní. Oběžná aktiva dosahují nižší úrovně než krátkodobé závazky ve všech sledovaných letech. Společnost tak nemá dostatečné množství oběžných pro‐ středků pro okamžité splacení svých závazků. Ukazatel čistého pracovního kapitálu úzce souvisí s ukazatelem běžné likvidity. Jelikož jsou hodnoty běžné likvidity menší než 1, vzniká nedostatek oběžných aktiv nad krátkodobými závazky, a proto je čistý pracovní kapitál ve všech letech záporný. Z tabulky 9 je patrné, že s růstem ukazatele běžné likvidity dochází ke snižování záporných hodnot čistého pracovního kapitálu. Z hodnoty –856 354 tis. Kč v roce 2005 došlo ke snížení záporné hodnoty čistého pra‐ covního kapitálu na –331 320 tis. Kč. Tato skutečnost je opět dána příliš vysokými krát‐ kodobými závazky a nedostatečným využíváním dlouhodobých zdrojů financování.

Vlastní práce

58

Graf č. 12: Cash flow likvidita a stupeň oddlužení 25% 20% 15%

CF likvidita Stupeň oddlužení

10% 5% 0% 2005

2006

2007

2008

2009


Z grafu 12 je na první pohled zřejmé, že ukazatelé cash flow likvidita a stupeň od‐

dlužení se vyvíjely téměř úplně shodně. Ukazatel CF likvidita poměřuje CF z provozní činnosti s krátkodobými závazky, kdežto ukazatel stupeň oddlužení pomě‐ řuje cash flow s cizím kapitálem. Jelikož jsou cizí zdroje tvořeny převážně krátkodo‐ bými závazky, mají hodnoty ukazatelů téměř stejný vývoj. CF likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních toků a měla by dosahovat hodnoty minimálně 40 %. Stupeň oddlužení vypovídá o schopnosti vyrovnávat vznik‐ lé závazky z vlastní finanční síly. Za optimální velikost ukazatele bývá považována hodnota mezi 20 – 30 %. Doporučená hodnota CF likvidity není splněna ani v jednom roce a minimální hodnota ukazatele stupeň oddlužení je splněna pouze v prvním roce ve výši 22 %.

Zhodnocení hospodářského roku 2010/2011 Obchodní rok 2010 a 2011 ve své práci neanalyzuji z již uvedených důvodů (viz sou‐ časný stav společnosti, str. 39). Propojováním nadnárodních koncernů používajících jiný hospodářský rok musel šumperský závod přejít na stejné období. Z toho důvodu je obchodní rok 2010 pouze 6měsíční, na něj již následoval první sjednocený 12měsíční obchodní rok 2011. Domnívám se, že pro věrnější představu o hospodaření společnosti je v podstatě nezbytné vyhodnotit i nejbližší možné období. Využiji tak dostupných účetních údajů za obchodní rok 2011 a přiblížím reálněji hospodaření společnosti. Úče‐ lem je také zjistit, jaký dopad mělo na společnost propojení koncernů.

Vlastní práce

59

Obchodní rok 2011 lze považovat za mimořádně úspěšný a z hlediska dosaženého hospodářského výsledku za rok nejúspěšnější v dosavadní 11leté historii závodu. Celé období se vyznačovalo výrazným příjmem zakázek (započal už v předešlém období) a maximálním využitím výrobních kapacit, což pozitivně ovlivnilo výsledek hospoda‐ ření, který dosáhl výše 149 282 tis. Kč. Pozitivním faktorem i z pohledu vlastníků je dosažení významně pozitivního čistého peněžního toku z provozní a investiční činnos‐ ti ve výši 117 632 tis. Kč. Výrazný nárůst byl zaznamenán zejména v poptávce po vý‐ robcích pro zákazníky vyrábějící solární technologie. Zásadním faktorem pro společ‐ nost bylo ekonomické oživení na německém trhu. Na základě velmi pozitivního vývoje došlo již během minulého účetního období k přijetí zásadních rozhodnutí o realizaci několika významných investic do technologií. Tabulka 10 zobrazuje dosažené hodnoty v oblasti rentability, obratovosti, zadluženosti a likvidity za rok 2011. Tab. č. 10: Analýza poměrových ukazatelů hospodářského roku 2010/2011 Hospodářský rok 2010/2011 ROA (zdaněná verze) (%) ROE (%) ROCE (%) ROS (%) Obratová rentabilita (%) Obrat celkových aktiv Obrat DHM Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Doba obratu zásob (dny) Doba obratu pohled. (dny) Doba obratu závazků (dny)

13,3 30,08 31,84 11,88 11,82 1,2 2,2 7,57 5,15 2,15 48,22 70,87 169,77

Celková zadluženost (%) Dlouhodobá zadluženost (%) Krátkodobá zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Podkapitalizování Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita Čistý pracovní kapitál (tis. Kč) CF likvidita Stupeň oddlužení

55,97 0 55,97 41,78 0,76 1,34 15,81 0,8 0,52 0,103 ‐129 845 25,72 24,87


Hodnoty ukazatelů rentability vypovídají o tom, že se společnost v roce 2011 vysky‐ tovala v oblasti ziskovosti. Ukazatel ROA dosáhl příznivé hodnoty, kdy na jednu ko‐ runu vloženého kapitálu společnost vyprodukovala 13,3 haléřů zisku. Ukazatel ROE dosahuje velmi vysoké hodnoty, majitelé tak mohou být spokojeni, jelikož na jednu korunu vlastního kapitálu připadá 30,08 haléřů zisku. Hodnota ukazatele ROCE se blíží ukazateli ROE z toho důvodu, že dlouhodobé závazky jsou nulové. Příznivá je i hodnota ukazatele ROS, kdy na každou korunu tržeb připadá téměř 12 haléřů zisku.

Vlastní práce

60

Hodnota obratové rentability je téměř na stejné úrovni jako v předchozím sledovaném období a společnost je tak schopna vytvářet z obratového procesu finanční přebytky. Obrat celkových aktiv, v rámci ukazatelů aktivity, vypovídá o tom, že se celkový majetek za rok obrátil 1,2krát v tržbách. Hodnota obratu dlouhodobého hmotného ma‐ jetku značí, že z každé koruny DHM bylo vyprodukováno 2,2 Kč tržeb. Hodnota obra‐ tu zásob se oproti minulému období zvýšila a vypovídá, že se zásoby přeměnily na ostatní formy oběžného majetku v průběhu roku přibližně 8krát. Doba obratu zásob měla klesající tendenci, snížila se na 48 dní. Doba obratu pohledávek se snížila na 71 dní a doba obratu závazků se oproti předchozímu období výrazně snížila na 170 dní, což pozitivně přispívá k solventnosti společnosti.

Ukazatele zadluženosti mají díky poklesu krátkodobých závazků stále klesající ten‐ denci. Celková zadluženost je tvořena výhradně krátkodobou zadlužeností a činí 56 %. Míra samofinancování vzrostla na 42 % zejména zvýšením hodnoty vlastního kapitálu. Ukazatel podkapitalizování značí, že je společnost podkapitalizovaná., stejně jako v ostatních sledovaných letech. Avšak hodnota ukazatele výrazně narostla na výši 0,76 a více se tak přiblížila k hraniční hodnotě 1. Z pohledu úrokového krytí můžeme pod‐ nik považovat poprvé za sledované období za bezproblémový, jelikož je díky vysokým ziskům bezpečně překročena hranice hodnoty 8 a to téměř dvojnásobně.

Ukazatele likvidity běžné, pohotové a hotovostní ani v jednom případě nedosahují optimální hodnoty, avšak došlo k výraznému zlepšení oproti minulému období. Ne‐ možnost dosáhnout optima je stále zapříčiněna vysokými krátkodobými finančními výpomocemi mateřskou společností. Tento důvod je také příčinou negativního čistého pracovního kapitálu ve výši ‐129 845 tis. Kč. Likvidita z cash flow dosáhla za celé sle‐ dované období nejvyšší hodnoty, avšak optima 40 % nedosáhla. Ukazatel stupeň od‐ dlužení se s výší 25 % nachází v doporučovaném rozmezí.

4.4

Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu

Finanční situaci a výkonnost podniku lze hodnotit pomocí vícekriteriálních modelů, konkrétně indexů důvěryhodnosti, které mají schopnost predikovat případnou finanč‐ ní tíseň společnosti. Konkrétně je v práci zaměřena pozornost na indexy IN95, IN99 a IN01, které byly sestaveny českými finančními analytiky manželi Neumaierovými speciálně pro české hospodářství. Bankrotní index IN95 hodnotí schopnost společnosti splácet své závazky, bonitní index IN99 hodnotí, zda společnost vytváří hodnotu pro své vlastníky a index IN01 je kombinací obou předchozích.

Vlastní práce

61

Index IN95 v sobě zahrnuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy platné pro zařazení společnosti v rámci celé ekonomiky ČR, ale i váhy pro jednotlivá odvětví národního hospodářství přidělená na základě odvětvové klasifikace ekono‐ mických činností (OKEČ). Přičemž nově vznikla klasifikace CZ‐NACE, dle které je spo‐ lečnost EPCOS s.r.o. zařazena v rámci zpracovatelského průmyslu do kategorie 26 ‐ Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Zařazení společnosti do kon‐ krétní kategorie umožnilo dosazení vah konkrétně pro toto odvětví, přičemž jednotlivé váhy jsou vymezeny ve vzorci č. 3 v teoretické části práce na straně 23. Tab. č. 11: Vývoj indexu IN95 x1 x2 x3 x4 x5 x6 IN Národní hospodářství IN společnost EPCOS s.r.o.

2005 1,2 ‐3,69 ‐0,04 0,72 0,38 0,05 ‐0,96 ‐0,5

2006 1,21 ‐0,25 ‐0,003 0,9 0,42 0,01 0,61 0,72

2007 1,32 3,25 0,05 0,98 0,49 0,003 1,55 1,69

2008 1,31 0,37 0,01 0,99 0,5 0,01 0,77 0,94

2009 1,54 ‐0,48 ‐0,01 0,86 0,53 0,01 0,56 0,69


Z tabulky 11 je patrné, že se společnost po většinu období nachází ve špatné finanční situaci. Kromě roku 2007, který se jako jediný vyznačoval ziskovostí, jsou hodnoty in‐ dexu menší než 1, což značí ohrožení vážnými finančními problémy s neschopností plnit své závazky. Tato skutečnost je způsobena převážně ztrátovými obdobími, což se poté projevilo v hodnotách poměrových ukazatelů a následně v negativní predikci do budoucna. Avšak i ziskový rok 2007 se nachází v šedé zóně, tedy v oblasti s neurčitou finanční situací a možností vzniku problémů s placením závazků. Ovšem pro věrnější představu aktuálního hospodaření společnosti byla vypočítána i hodnota indexu za rok 2011. Jelikož bylo toto období velmi úspěšné, zejména z důvo‐ du dosaženého výsledku hospodaření, mělo to i velmi pozitivní vliv na budoucí pre‐ dikci. IN95 v rámci celé ekonomiky ČR dosáhl přesně hodnoty 4 a index pro společnost EPCOS s.r.o. byl ve výši 4,26. Hodnoty indexů IN95 za rok 2011 jsou značně nad hod‐ notou 2, společnost tak v tomto období můžeme považovat za finančně zdravou, schopnou bezproblémově plnit své závazky. Z interních zdrojů společnosti existuje předpoklad pro mírný pokles indexu, avšak při zachování finančního zdraví.

Vlastní práce

62

Tab. č. 12: Vývoj indexů IN99, IN01, IN05 IN99 IN01 IN05

2005 0,15 0,04 0,03

2006 0,41 0,36 0,36

2007 0,67 0,74 0,74

2008 0,5 0,47 0,47

2009 0,35 0,37 0,37


Index IN99 se zaměřuje na tvorbu ekonomické přidané hodnoty a zohledňuje tak pohled vlastníka společnosti. Ukazatelům jsou přiděleny jiné váhy než u předchozího indexu, ale již pro všechna odvětví společně. Úspěšnost indexu IN99 je pro správné posouzení finanční situace podniku vyšší než 85 %. Z tabulky 12 vyplývá, že společ‐ nost v celém sledovaném období netvoří hodnotu a dosahuje záporného ekonomické‐ ho zisku. Nejzazší hodnota 0,684 nebyla překročena ani v ziskovém roce 2007.

Index IN01 je syntézou obou předešlých indexů a jeho pomocí lze zjistit, zda je spo‐ lečnost schopna řádně hradit své závazky a současně vytvářet hodnotu pro své vlast‐ níky. Z tabulky 12 opět vychází, že společnost netvoří hodnotu a spěje k bankrotu. V roce 2007 se společnost přiblížila hraniční hodnotě 0,75, která však v aktualizovaném indexu IN05 byla navýšena na hodnotu 0,9. Je vhodné přihlédnout k vypovídací schopnosti indexu IN01, která dosahuje úrovně 65 %.

Index IN05 nově definoval váhy a hranice pro klasifikaci podniků indexu IN01. Z tabulky 12 je zřejmé, že má téměř shodný vývoj jako IN01 a společnost je tak označe‐ na za ohroženou vážnými finančními problémy. Tato nelichotivá situace je způsobena již zmíněnými ztrátovými obdobími. Na negativ‐ ním vývoji mnoha ukazatelů se podílí zejména příliš vysoké krátkodobé finanční vý‐ pomoci mateřskou společností. Ovšem ty se postupně značně snižují a lze tak očekávat příznivější budoucí vývoj. To nám ostatně vypovídá i výpočet indexů IN99, IN01 a IN05 za rok 2011, ve kterých došlo ke značnému vylepšení jejich hodnot. Index IN99 řadí společnost do šedé zóny, kdy tvorbu hodnoty nelze určit. IN01 označuje společ‐ nost jako netvořící hodnotu, avšak také ne bankrotující. Z indexu IN05 dokonce vyplý‐ vá, že společnost dosáhla za rok 2011 uspokojivé finanční situace.

4.5

Stanovení ekonomické přidané hodnoty

Ekonomická přidaná hodnota je moderním ukazatelem výkonnosti podniku a také dynamickým měřítkem, jelikož zohledňuje i alternativní náklady. Aby zjištěná hodnota ukazatele EVA měla vypovídající schopnost pro vlastníky podniku, je účetní model

Vlastní práce

63

převeden na ekonomický. Pro výpočet hodnoty EVA je potřeba vymezit čistý opera‐ tivní výsledek hospodaření, od kterého jsou odečteny náklady investovaného kapitálu. Pro zjištění nákladů investovaného kapitálu je potřeba vymezit čistá operativní aktiva a vážené průměrné náklady na kapitál. Zjištění hodnoty EVA je provedeno u společ‐ nosti EPCOS s.r.o. v letech 2005 až 2009, přičemž stručně je zaměřena pozornost i na tvorbu hodnoty pro vlastníky v roce 2010 a 2011. Z důvodu zkráceného šestiměsíčního hospodářského roku 2009/2010 z důvodu změny účetního období by srovnání výsled‐ ných hodnot EVA nemělo správnou vypovídající schopnost. Proto bude zhodnocení tvorby ekonomické přidané hodnoty za rok 2010 a 2011 provedeno zvlášť na závěr kapitoly.

4.5.1

Vymezení čistých operativních aktiv (NOA)

K získání hodnoty NOA, tedy aktiv skutečně se podílejících na provozní činnosti pod‐ niku, je třeba provést určité účetní úpravy rozvahy. Majetkový přístup vycházející z aktiv rozvahy se zaměřuje na následující tři okruhy úprav. Je nezbytné aktivovat po‐ ložky, které nejsou v aktivech vykazovány, dále vyčlenit neoperativní aktiva a snížit aktiva o neúročený cizí kapitál. Následně jsou podle aktiv upravena i pasiva, přičemž pomocí finančního přístupu je vymezen investovaný kapitál (C). Přehled všech změn při převodu aktiv na čistá operativní aktiva je uveden v tabulce 20.

Aktivace položek představuje započítání aktiv, které podnik využívá ke své hlavní výdělečné činnosti, ale nejsou zachyceny v rozvaze. V rámci aktivace položek se úpra‐ vy rozvahy ve všech sledovaných letech dotkly pouze oblasti aktivace nákladů s dlou‐ hodobými předpokládanými účinky a dále úprav oceňovacího rozdílu dlouhodobého hmotného majetku. V rámci společnosti EPCOS s.r.o. je při aktivaci uvažováno s násle‐ dujícími položkami.

Leasing – společnost v celém sledovaném období nevykazovala najatý majetek

formou finančního leasingu. Formou operativního leasingu však společnost měla bě‐ hem celého období najaty výrobní a skladovací prostory. Poslední dva roky společnost využila, taktéž formou operativního leasingu, pronájem osobních automobilů a mani‐ pulační a kancelářské techniky. Aktivovat majetek umožňuje především leasing fi‐ nanční, proto pronájem formou operativního leasingu nebude aktivován. Pro přehled jsou v tabulce 13 uvedeny celkové roční náklady týkající se uvedených složek pro‐ nájmu, avšak s těmito náklady nebude již nadále nikde počítáno.

Vlastní práce

64

Tab. č. 13: Celkové roční náklady nájemného (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 15 256 17 761 14 910 15 827 18 644 0 0 0 2 347 2 305 0 0 0 8 252 7 452 Náklady operativního leasingu 15 256 17 761 14 910 26 426 28 401 Výrobní a skladovací prostory Osobní automobily Manipulační a kanc. technika

Zdroj: Vlastní práce autora na základě přílohy k účetní závěrce společnosti

Oceňovací rozdíl u dlouhodobého majetku – oceňovací rozdíl k nabytému majetku ve výši 25 004 tis. Kč vznikl přímým odkupem části aktiv a pasiv společnosti PRAMET a.s. v roce 1999. Tabulka 14 uvádí hodnoty oceňovacího rozdílu sníženého o odpisy, který byl začleněn do čistých provozních aktiv. Tab. č. 14: Oceňovací rozdíl u DHM (v tis. Kč) Oceň. rozdíl (brutto hodnota) Odpisy z oceňovacího rozdílu Oceň. rozdíl (netto hodnota)

2005 2006 2007 2008 2009 25 004 25 004 25 004 25 004 25 004 1 667 1 667 1 667 1 667 1 667 23 337 23 337 23 337 23 337 23 337


Goodwill – v celém sledovaném období nebyla vyčíslena hodnota goodwillu, abstrahujeme tedy od jeho úprav a aktivace.

Tiché rezervy – k jejich vytváření dochází při tvorbě nadbytečných rezerv, ale

v rámci společnosti nebyly žádné rezervy označeny jako nadbytečné. Tiché rezervy vznikají také při vytváření opravných položek u zásob či u pohledávek z obchodních vztahů. Tyto opravné položky společnost v celém sledovaném období vytváří. U po‐ hledávek je potřebné zvážit, zda nejsou nadhodnoceny nebo podhodnoceny v souvis‐ losti s tvorbou opravných položek. Společnost stanoví opravné položky k pochybným pohledávkám na základě vlastní analýzy platební schopnosti svých zákazníků, ale tato skutečnost nevede ke tvorbě tichých rezerv v souvislosti s nadhodnocením pohledá‐ vek, a tedy nebudou uvažovány při aktivaci NOA. Pro přehled je v tabulce 15 uveden vývoj tvorby opravných položek, avšak v dalších postupech s nimi nebude počítáno.

Vlastní práce

65

Tab. č. 15: Vývoj tvorby opravných položek (v tis. Kč) Opravné položky zásob Opravné položky pohledávek Celkem opravné položky

2005 37 464 205 37 669

2006 52 327 172 52 499

2007 56 627 107 56 734

2008 50 299 39 50 338

2009 44 627 22 44 649


Aktivace nákladů s dlouhodobými předpokládanými účinky – v rámci té‐ to kategorie uvažujeme náklady na výzkum a vývoj. Tyto náklady souvisí s hlavní podnikatelskou činností společnosti, proto je potřeba je zahrnout do provozních aktiv. V rámci úpravy rozvahy připočteme náklady na výzkum a vývoj k položce dlouhodo‐ bého nehmotného majetku. Společnost používá lineární odepisování majetku na zá‐ kladě předpokládané doby životnosti. Náklady na výzkum a vývoj jsou rovnoměrně odepisovány po dobu čtyř let, přičemž efekt již přináší v roce, kdy byly vynaloženy. V tabulce 16 jsou znázorněny aktivované náklady na výzkum a vývoj s předpokladem dlouhodobějších účinků. Hodnota těchto nákladů v jednotlivých letech je dosažena odečtením oprávek od pořizovací ceny. Tab. č. 16: Aktivace nákladů na výzkum a vývoj (v tis. Kč) Náklady na výzkum a vývoj lineární odpis 2005 lineární odpis 2006 lineární odpis 2007 lineární odpis 2008 lineární odpis 2009 Roční odpis celkem Kumulativní náklady (PC) Kumulativní odpisy (oprávky) Aktivované náklady na výzkum a vývoj

2005 10 093 2 523 2 523 10 093 2 523 7 570

2006 14 231 2 523 3 558 6 081 24 324 8 604 15 720

2007 8 062 2 523 3 558 2 016 8 097 32 386 16 701 15 685

2008 7 876 2 523 3 558 2 016 1 969 10 066 40 262 26 767 13 495

2009 11 136 3 558 2 016 1 969 2 784 10 327 51 398 37 094 14 304

Zdroj: Vlastní práce autora na základě přílohy k účetní závěrce společnosti, Mařík, Maříková, (2005)

Vyčlenění neoperativních aktiv zahrnuje vyloučení takových položek z účetních výkazů, které se přímo neúčastní provozní činnosti společnosti, ale jsou ve výkazech zobrazeny.

Krátkodobý finanční majetek ‐ finanční majetek z provozních aktiv vylou‐

číme v případě, že dosáhne takové částky, která je z hlediska provozu nadbytečná. Vý‐

Vlastní práce

66

ši této částky zjistíme pomocí poměrového ukazatele hotovostní likvidita, přičemž provozně potřebná hodnota ukazatele je 0,5. Analýza likvidity společnosti ukázala, že hotovostní likvidita je každoročně velice nízká. Hodnota hotovostní likvidity nepřesáh‐ la v žádném sledovaném roce ani minimální doporučovanou hranici 0,2, proto není důvod krátkodobý finanční majetek z aktiv vylučovat.

Dlouhodobý finanční majetek – společnost neinvestuje do dlouhodobého finančního majetku, proto je abstrahováno i od této úpravy.

Nedokončené investice – nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek vy‐

kazovala společnost pouze v roce 2009 a nedokončený dlouhodobý hmotný majetek evidovala v celém sledovaném období. Tyto nedokončené investice se nepodílely na výsledcích společnosti, proto bude tato část dlouhodobého majetku od aktiv odečtena. Tab. č. 17: Vývoj nedokončených investic (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 0 0 0 0 Nedokončený DNM 130 637 630 6 403 26 814 Nedokončený DHM Celkem nedokončené investice 130 637 630 6 403 26 814

2009 1 585 7 863 9 448


Jiná aktiva nepotřebná k operativní činnosti – v rámci této kategorie se spo‐ lečnosti týkají pohledávky po splatnosti. Ty nepřispívají v aktuálním období k hlavní výdělečné činnosti, proto budou z aktiv vyloučeny. Tab. č. 18: Pohledávky po lhůtě splatnosti (v tis. Kč) Pohledávky po splatnosti

2005 39 100

2006 46 911

2007 46 934

2008 20 923

2009 13 573


Neúročený cizí kapitál představuje veškeré cizí zdroje (pasiva), ze kterých neplyne žádný náklad, nejsou úročena. Z provozních aktiv je neúročený cizí kapitál vyloučen. V rámci společnosti se jedná o krátkodobé závazky snížené o úročené krátkodobé fi‐ nanční výpomoci od mateřské společnosti. Dále se jedná o dlouhodobé závazky, kon‐ krétně odložený daňový závazek v prvních dvou sledovaných letech a v roce 2008 se jedná o dlouhodobý závazek z titulu investičních pozastávek vůči společnosti IMOS Brno a.s. Provozní aktiva jsou snížena také o pasivní položky časového rozlišení, kon‐ krétně se jedná o výdaje příštích období. Velikost krátkodobých a dlouhodobých neú‐

Vlastní práce

67

ročených závazků a časového rozlišení pasiv je vyloučena z důvodu způsobu výpočtu ukazatele EVA, kdy od operativního zisku jsou odečítány náklady na kapitál, avšak uvedené položky pasiv nenesou náklady na kapitál. Vývoj neúročených cizích zdrojů je znázorněn v tabulce 19. Tab. č. 19: Vývoj neúročených cizích zdrojů (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasiv Celkem neúročené cizí zdroje

2005 14 140 244 782 0 258 922

2006 16 206 128 704 0 144 910

2007 0 107 872 6 107 878

2008 3 985 137 960 447 142 392

2009 0 96 869 64 96 933


Všechny výše popsané změny jsou přehledně znázorněny v tabulce 20. Při porovnání výsledné výše operativních aktiv NOA a celkových aktiv v rozvaze je zřejmé, že existu‐ je rozpor mezi účetním a ekonomickým pohledem na výkonnost podniku. Tab. č. 20: Přehled všech změn při převodu aktiv na čistá operativní aktiva (v tis. Kč) Celková aktiva před úpravou Náklady na výzkum a vývoj (+) Oceňovací rozdíl DHM (+) Nedokončené investice (‐) Pohledávky po splatnosti (‐) Neúročené cizí zdroje (‐) Čistá operativní aktiva (NOA)

2005 2006 2007 2008 2009 1 687 179 1 484 060 1 357 240 1 287 364 1 098 228 7 570 15 720 15 685 13 495 14 304 23 337 23 337 23 337 23 337 23 337 130 637 630 6 403 26 814 9 448 39 100 46 911 46 934 20 923 13 573 258 922 144 910 107 878 142 392 96 933 1 289 427 1 330 666 1 235 047 1 134 067 1 015 915


Konkrétní dopad popsaných změn do majetkové struktury (vymezení NOA) je uveden v tabulce 21.

Vlastní práce

68

Tab. č. 21: Upravená majetková část rozvahy (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Čistý pracovní kapitál Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Neúročené závazky (‐) Čistá operativní aktiva (NOA)

2005 2006 2007 2008 2009 1 063 826 1 019 007 896 202 816 363 755 619 8 086 16 063 16 625 14 349 14 699 1 055 740 1 002 944 879 577 802 014 740 920 0 0 0 0 0 225 601 311 659 338 845 317 704 260 296 266 545 212 452 213 313 185 377 142 399 167 897 210 738 196 835 253 671 203 428 50 081 33 275 36 441 20 868 11 366 0 104 134 180 36 258 922 144 910 107 878 142 392 96 933 1 289 427 1 330 666 1 235 047 1 134 067 1 015 915


Úpravy majetkové části rozvahy se musí promítnout i do finanční části rozvahy. Nej‐ významnější změnou je zařazení nové položky ekvivalenty vlastního kapitálu, která slouží jako vyrovnávací položka. Tabulka 22 znázorňuje všechny položky spadající do ekvivalentů vlastního kapitálu. Lze si povšimnout také položky rezerv, kterou bylo potřeba přesunout z cizích zdrojů do vlastního kapitálu, taktéž pomocí vyrovnávací položky. Rovněž došlo k vyřazení neúročeného cizího kapitálu z cizích zdrojů, pone‐ chány zůstaly úročené krátkodobé finanční výpomoci. Tab. č. 22: Ekvivalenty vlastního kapitálu (v tis. Kč) Náklady na výzkum a vývoj (+) Oceňovací rozdíl DHM (+) Nedokončené investice (‐) Pohledávky po splatnosti (‐) Rezervy (+) Ekvivalenty vlastního kapitálu

2005 7 570 23 337 130 637 39 100 12 131 ‐126 699

2006 15 720 23 337 630 46 911 16 483 7 999

2007 15 685 23 337 6 403 46 934 22 239 7 924

2008 13 495 23 337 26 814 20 923 23 095 12 190

2009 14 304 23 337 9 448 13 573 11 338 25 958


Tabulka 23 zobrazuje upravenou finanční část rozvahy, přičemž musí platit, že upra‐ vená hodnota čistých operativních aktiv (NOA) se musí rovnat hodnotě investovaného kapitálu (C).

Vlastní práce

69

Tab. č. 23: Upravená finanční část rozvahy (v tis. Kč) Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření úč. období Ekvivalenty vlastního kapitálu Cizí zdroje Krátkodobé finanční výpomoci Bankovní úvěry Kapitál celkem (C)

2005 2006 2007 2008 2009 154 232 268 460 334 653 313 668 410 698 43 000 43 000 43 000 43 000 43 000 329 000 329 000 329 000 329 000 449 000 4 300 4 300 4 300 4 300 4 300 ‐11 772 ‐95 369 ‐115 839 ‐49 571 ‐74 822 ‐83 597 ‐20 470 66 268 ‐25 251 ‐36 738 ‐126 699 7 999 7 924 12 190 25 958 1 135 195 1 062 206 900 394 820 399 605 217 1 135 195 1 062 206 900 394 820 399 605 217 0 0 0 0 0 1 289 427 1 330 666 1 235 047 1 134 067 1 015 915


4.5.2

Vymezení čistého operativního zisku (NOPAT)

Podkladem pro výpočet čistého operativního zisku je výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním. Důležitou zásadou pro určení čistého operativního zisku je dosažení symetrie mezi NOA a NOPAT, jelikož se při určování NOPAT vychází z ak‐ tiv zařazených do NOA. Stejně jako při úpravě aktiv je třeba upravit i výsledek hospo‐ daření související s hlavní činností podniku, přičemž cílem těchto úprav je zvýšení re‐ levantnosti ukazatele EVA. V případě společnosti EPCOS s.r.o. byly pro účely výpočtu NOPAT zvažovány následující úpravy.

Nákladové úroky – vyloučené placené úroky z finančních nákladů je třeba k výsledku hospodaření zpět přičíst. Jelikož společnost nevyužívá finanční leasing, nevznikají žádné úroky obsažené v leasingových platbách. V rámci společnosti se tedy jedná jen o nákladové úroky zjistitelné přímo z výkazu zisku a ztráty. Tyto úroky však neplynou z bankovních úvěrů, ale z krátkodobých finančních výpomocí mateřskou společností. Tab. č. 24: Nákladové úroky (v tis. Kč) Nákladové úroky

2005 18 366

2006 14 746

2007 19 760

2008 31 213

2009 24 760


Výnosy a náklady z neoperativního majetku – v rámci společnosti se jedná o výsledek hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku. Jeho hodnotu získáme roz‐

Vlastní práce

70

dílem mezi tržbami za prodej dlouhodobého majetku a jeho zůstatkovou cenou, jak dokládá tabulka 25. Další mimořádné výnosy či náklady, které se svou výší nebudou opakovat (např. rozpouštění nevyužitých rezerv, odstupné pro větší počet zaměstnan‐ ců, mimořádné odpisy majetku), společnost ve sledovaném období nevykazuje. Tab. č. 25: Výsledek hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku (v tis. Kč) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného DM Výsledek hospodaření z prodeje DM

2005 2006 2007 2008 2009 26 901 10 457 2 570 612 0 29 919 9 034 1 812 222 0 ‐3 018 1 423 758 390 0


Odpisy goodwillu – výše NOPAT není touto položkou ovlivněna, jelikož společnost v celém sledovaném období goodwill nevykazuje. Náklady s investičním charakterem – jedná se o položky přinášející dlouhodobý užitek v budoucnu. Společnosti se týkají náklady na výzkum a vývoj, které byly vyčís‐ leny v tabulce 16 při vymezení NOA. K NOPAT se však přičtou v původní výši a ode‐ čtou se odpisy pro daný rok.

Odpisy vzniklé z oceňovacího rozdílu u DHM – oceňovací rozdíl u dlouhodobé‐ ho hmotného majetku byl vyčíslen v tabulce 14 a byl zahrnut do čistých operativních aktiv. Odpovídající část odpisů musí být zahrnuta do nákladů a ovlivní tak výpočet čistého operativního zisku.

Leasingová platba – společnost za celé sledované období nevykazovala najatý maje‐ tek formou finančního leasingu, výše NOPAT nebude tedy touto položkou ovlivněna. Nákladové rezervy – společnost EPCOS s.r.o. vykazovala rezervy v cizích zdrojích v celém sledovaném období. Bude tedy provedena úprava formou zpětného přičtení změny nákladových rezerv v jednotlivých letech. Výše popsané úpravy výsledku hospodaření z běžné činnosti před zdaněním jsou zná‐ zorněny v tabulce 26. Po uvedených úpravách můžeme výsledek hospodaření označit NOPBT neboli čistý operativní zisk před zdaněním.

Vlastní práce

71

Tab. č. 26: Přehled všech změn při úpravách VH z běžné činnosti (v tis. Kč) VH z běžné činnosti před zdaněním Nákladové úroky (+) VH z prodeje dlouhodobého majetku (‐) Původní náklady na výzkum a vývoj (+) Odpisy nákladů na výzkum a vývoj (‐) Odpisy z oceňovacího rozdílu (‐) Eliminace změny nákladových rezerv (+) VH z běžné činnosti po úpravách

2005 2006 2007 2008 2009 ‐86 224 ‐18 404 44 467 ‐19 656 ‐36 738 18 366 14 746 19 760 31 213 24 760 ‐3 018 1 423 758 390 0 10 093 14 231 8 062 7 876 11 136 2 523 6 081 8 097 10 066 10 327 1 667 1 667 1 667 1 667 1 667 1 739 4 352 5 756 856 ‐11 757 ‐57 198 5 754 67 523 8 166 ‐24 593


Jelikož NOPAT představuje zdaněný operativní zisk, je nutné opravit výši daně na tzv. upravenou (teoretickou) daň, která by byla zaplacena z operativního zisku. Dle Pavel‐ kové a Knápkové (2011) získáme nejpřesnější výsledek, pokud vyjdeme ze splatné da‐ ně pro daný rok, kterou snížíme nebo zvýšíme o daňovou povinnost z výnosů a daňo‐ vé úspory z nákladů, o které se čistý operativní výsledek hospodaření liší v porovnání s výsledkem hospodaření za účetní období z výkazu zisku a ztráty. Rozdíl mezi nově upraveným výsledkem hospodaření před zdaněním a původním výsledkem hospoda‐ ření z běžné činnosti před zdaněním je následně zdaněn dle platné sazby daně z pří‐ jmů. Tab. č. 27: Výpočet upravené daně a NOPAT (v tis. Kč) VH z běžné čin. před zdaň. ‐ původní VH z běžné čin. před zdaň. ‐ po úpravách Rozdíl (VH původní ‐ VH po úpravách) Původně placená daň Dodatečně vypočtená daň NOPAT (čistý operativní zisk po zdanění) Sazba daně z příjmů (v %)

2005 2006 2007 2008 2009 ‐86 224 ‐18 404 44 467 ‐19 656 ‐36 738 ‐57 198 5 754 67 523 8 166 ‐24 593 ‐29 026 ‐24 158 ‐23 056 ‐27 822 ‐12 145 ‐2 627 2 066 ‐21 801 5 595 0 ‐7 547 ‐5 798 ‐5 533 ‐5 843 ‐2 429 ‐47 024 9 486 94 857 8 414 ‐22 164 26 24 24 21 20


Vymezení čistého operativního zisku znázorňuje výše uvedená tabulka 27. Jeho hodno‐ ta byla získána odečtením původně placené daně a dodatečně vyměřené daně od upraveného výsledku hospodaření z běžné činnosti před zdaněním.

Vlastní práce

4.5.3

72

Výpočet vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC)

Poslední hodnota potřebná pro výpočet ukazatele EVA je velikost vážených průměr‐ ných nákladů kapitálu. Pro vyčíslení hodnoty WACC je potřeba zjistit výši nákladů na vlastní a cizí kapitál, dále hodnotu vlastního kapitálu, cizího kapitálu a celkového kapi‐ tálu.

Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál jsou náklady kapitálu, který společnost získá formou dluhu. Náklady kapitálu jsou stanoveny formou úroku, který musí společnost za jeho použití zaplatit. Ke stanovení nákladů na cizí kapitál existuje mnoho metod. Společnost EP‐ COS s.r.o. však ke svému financování nevyužívá žádné bankovní úvěry, přesto vyka‐ zuje nákladové úroky. V rámci cizích zdrojů financování využívá společnost finančních výpomocí od mateřské společnosti, které jsou v rozvaze evidovány v položce krátko‐ dobé finanční výpomoci ovládající a řídící osobou, přičemž úroky z nich plynoucí jsou zahrnuty do nákladů. Jelikož úroková míra finančních výpomocí není známá, zjistíme ji podílem nákladových úroků a výše krátkodobých finančních výpomocí v jednotli‐ vých letech. Dle Pavelkové a Knápkové (2011) je úroková míra cizího kapitálu zjištěna podílem nákladových úroků daného roku k finančním výpomocím roku předcházejí‐ cího. Úroky jsou nákladovou položkou snižující základ daně, proto je třeba vzít v úva‐ hu působení daňového štítu a výslednou úrokovou sazbu očistit od sazby daně z pří‐ jmů právnických osob pro jednotlivé roky. Výsledná úroková sazba cizího kapitálu je uvedena v tabulce 28. Tab. č. 28: Náklady na cizí kapitál (v %) Úroková míra Sazba daně z příjmů Náklady na cizí kapitál

2005 2,17 26 1,61

2006 1,31 24 1,00

2007 1,86 24 1,41

2008 3,47 21 2,74

2009 3,02 20 2,42


Z tabulky 28 jsou patrné velmi nízké náklady na cizí kapitál, což je způsobeno přede‐ vším tím, že kapitál společnosti půjčuje její mateřská společnost. Nejvyšší náklady na cizí kapitál měla společnost v roce 2008 a nejnižší v roce 2006 ve výši pouhého jednoho procenta.

Vlastní práce

73

Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál je možné zjistit různými metodami, ale pro Českou republi‐ ku je nejvhodnější použít stavebnicovou metodu INFA, jejíž metodika pochází od manželů Neumaierových. Stavebnicová metoda vychází z účetních dat, ale jelikož byl účetní model převeden na ekonomický, nemělo by za využití upravených hodnot roz‐ vahy (viz tabulka 29) dojít ke zkreslení hodnoty nákladu na vlastní kapitál. Stavebni‐ covou metodu využívá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, z jehož internetových stránek jsou čerpány potřebné informace vedoucí ke zjištění alternativního nákladu na vlastní kapitál. Po výpočtu přirážek za jednotlivá rizika bude alternativní náklad na vlastní kapitál vymezen dle vztahu č. 11 uvedeném v literární rešerši na straně 34, tedy jako součet všech přirážek, jak dokládá tabulka 30. Tab. č. 29: Výpočet poměrových ukazatelů po úpravách pro potřeby výpočtu re ROA (rentabilita aktiv po úpravách v %) ROA odvětví ‐ CZ‐NACE 26 (v %) BL (běžná likvidita po úpravách) UK (úrokové krytí po úpravách)

2005 ‐4,44 6,21 0,163 ‐3,11

2006 0,43 6,44 0,262 0,39

2007 5,47 5,57 0,336 3,42

2008 0,72 ‐4,05 0,332 0,26

2009 ‐2,42 ‐9,23 0,371 ‐0,99

Zdroj: Vlastní práce autora na základě přílohy k účetní závěrce společnosti a internetových stránek MPO

Tabulka 29 znázorňuje výpočty poměrových ukazatelů za využití již upravených hod‐ not. Konkrétně se jedná o upravený vlastní kapitál, výsledek hospodaření z běžné čin‐ nosti před zdaněním po úpravách, čistá operativní aktiva a upravený čistý pracovní kapitál (oběžná aktiva), přičemž nákladové úroky a krátkodobé závazky zůstaly při výpočtech nezměněny. Upravené poměrové ukazatele slouží ke zjištění hodnot riziko‐ vých přirážek a v porovnání s původními hodnotami došlo u hodnot ukazatele ROA převážně ke zhoršení, hodnoty ukazatele úrokové krytí se převážně zlepšily a běžná likvidita se s využitím upravených dat zhoršila ve všech letech.

Vlastní práce

74

Tab. č. 30: Výpočet nákladů na vlastní kapitál pomocí stavebnicové metody (v %) Sazba bezrizikových aktiv rf Prémie za riziko velikosti podniku rLA Prémie za podnikatelské riziko rP Prémie za riziko finanční stability rFS Prémie za riziko finanční struktury rFST

2005 3,53 4,81 10 10 10

2006 3,77 4,44 8,71 10 10

2007 4,28 4,22 0 10 0

2008 4,55 4,29 0 10 10

2009 4,67 3,99 10 10 10

Alternativní náklad na vlastní kapitál re

38,34

36,92

18,5 28,84 38,66

Alternativní náklad na VK v odvětví re

10,79

12,09

12,02 12,64 17,58

Zdroj: Vlastní práce autora na základě přílohy k účetní závěrce společnosti a internetových stránek MPO

Bezriziková úroková míra je dle MPO ČR stanovena jako výnos desetiletých státních dluhopisů emitovaných Českou národní bankou, přičemž manželé Neumaierovi srov‐ návají tuto bezrizikovou sazbu k úrokovým sazbám pětiletých státních dluhopisů. K bezrizikové sazbě přičítáme další rizika spojená s podnikáním, jejichž výpočet je za‐ ložen na finančních ukazatelích. Hodnoty bezrizikové sazby a alternativního nákladu na vlastní kapitál v odvětví byly zjištěny z finančních analýz podnikové sféry za jed‐ notlivé roky dostupných ke stažení na internetových stránkách MPO. Jelikož má společnost EPCOS s.r.o. vlastní kapitál vyšší než 100 mil. Kč, ale zároveň je nižší než 3 mld. Kč, je prémie za riziko velikosti podniku ve všech letech stanovena podle vztahu č. 12 uvedeném v literární rešerši na straně 35. Její průměrná výše se po‐ hybuje kolem 4,4 %, což je relativně vysoká hodnota vzhledem k hodnotě 5 v plné výši. Prémie za podnikatelské riziko srovnává rentabilitu upravených celkových aktiv spo‐ lečnosti s průměrnou hodnotou ROA v odvětví. V roce 2005 a 2009 dosahuje ROA spo‐ lečnosti záporné hodnoty, proto jí musí být přiřazena prémie za podnikatelské riziko v plné výši 10 %. V roce 2006 dosahuje ROA společnosti kladné hodnoty, avšak nižší než je průměrná hodnota ROA v odvětví, tudíž je hodnota rP vypočítána dle vztahu č. 13 uvedeném v literární rešerši na straně 35 a vychází ve výši 8,71 %. V roce 2007 je ROA společnosti jen mírně pod odvětvovým průměrem, proto i při výpočtu dle vzorce č. 13 (strana 35) vychází po zaokrouhlení 0 %. V roce 2008 dosahuje ROA společnosti vyšších hodnot než v odvětví a její přirážka je tedy nulová. Prémie za riziko finanční stability je odvozena od dosažené úrovně běžné likvidity. Vzhledem k výraznému ob‐ jemu krátkodobých závazků dosahuje běžná likvidita v celém sledovaném období níz‐ kých hodnot, tudíž je připočtena plná výše prémie 10 % ve všech letech. Hodnota úro‐ kového krytí dosahuje kromě roku 2007 nízkých hodnot, proto je prémie za riziko fi‐

Vlastní práce

75

nanční struktury v plné výši 10 %. V ziskovém roce 2007 překročila hodnota úrokové‐ ho krytí doporučenou hodnotu 3, tudíž je přirážka za riziko finanční struktury nulová. Z tabulky 30 je patrné, že alternativní náklad na vlastní kapitál dosahuje u společnosti velmi vysokých hodnot. Největší vliv na negativní vývoj hodnoty re má prémie za ri‐ ziko finanční stability, která se k nákladům přičítá v celém období v plné výši. Přirážka za riziko finanční struktury také značně přispívá ke zvýšení nákladů na vlastní kapitál, jelikož je kromě roku 2007 také v plné výši. Přirážka za podnikatelské riziko je v plné výši v prvním a posledním roce. Za problémové oblasti lze tedy spatřovat zejména ukazatele běžná likvidita a úrokové krytí. Společnost EPCOS s.r.o. působí ve zpracovatelském průmyslu a dle klasifikace CZ‐ NACE je zařazena do kategorie 26 – Výroba počítačů, elektronických a optických pří‐ strojů. Alternativní náklad na vlastní kapitál v odvětví je značně nižší než u hodnocené společnosti. Náklad na vlastní kapitál společnosti je v prvním roce dokonce 3,5krát vyšší než v odvětví, hodnota re společnosti je ve výši 38,34 %. Nejnižší rozdíl nákladů na vlastní kapitál společnosti a odvětví je v roce 2007, kdy náklady na vlastní kapitál společnosti dosahují výše 18,5 %, jsou tedy 1,5krát vyšší než v odvětví.

Stanovení vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) K výpočtu vážených průměrných nákladů na kapitál byl použit vztah č. 9 uvedený v literární rešerši na straně 32. Hodnotu WACC tedy stanovíme jako součet cizího a vlastního kapitálu, které jsou jednotlivě děleny kapitálem celkovým při současném násobení tohoto poměru příslušnými náklady na cizí a vlastní kapitál. Náklad na cizí kapitál je již ve zdaněné podobě (viz tabulka 28). Označení rd a re odpovídá nákladům na cizí a vlastní kapitál. Výsledné hodnoty a výchozí veličiny pro výpočet hodnoty WACC jsou uvedeny v tabulce 31. Tab. č. 31: Výpočet hodnoty WACC

rd (v %) re (v %)

2005

2006

2007

2008

2009

1,61

1,00

1,41

2,74

2,42

38,34 36,92 18,50 28,84 38,66 1 135 195 1 062 206 900 394 820 399 605 217 Cizí kapitál (v tis. Kč) 154 232 268 460 334 653 313 668 410 698 Vlastní kapitál (v tis. Kč) Kapitál celkem (v tis. Kč) 1 289 427 1 330 666 1 235 047 1 134 067 1 015 915 6,00 8,25 6,04 9,96 17,07 WACC (v %) Zdroj: Vlastní práce autora na základě přílohy k účetní závěrce společnosti

Vlastní práce

76

Z tabulky 31 je s výjimkou roku 2007 patrná rostoucí tendence průměrných nákladů na kapitál. Nižší hodnoty nákladů kapitálu v prvních třech letech jsou způsobeny zejména výrazným podílem cizího kapitálu na celkovém investovaném kapitálu a velmi nízkou úrokovou sazbou cizího kapitálu. V roce 2008 je vyšší hodnota WACC vyvolána zvý‐ šením nákladů na cizí kapitál. V posledním roce, na který připadá nejvyšší nárůst ná‐ kladů kapitálu, je hodnota WACC ve výši 17,07 zapříčiněna zejména zvýšeným finan‐ cováním z vlastních zdrojů, které jsou mnohonásobně dražší než náklady cizí. Podíl vlastního a cizího kapitálu na kapitálové struktuře společnosti je v letech 2006 až 2008 vyrovnaný. V prvním sledovaném roce je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu největší ve výši 88 % a hodnota WACC ve výši 6,04 % dosahuje nejnižší úrovně. Nao‐ pak v posledním sledovaném roce klesá podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu (ve výši 60 %) ve prospěch vlastního kapitálu a náklady kapitálu dosahují (v souvislosti s dražším vlastním kapitálem) nejvyšší hodnoty. Z hlediska tvorby hodnoty pro vlast‐ níky společnosti můžeme pozitivně hodnotit relativně příznivou výši průměrných ná‐ kladů na kapitál a snahu využívat ve větší míře cizích zdrojů.

4.5.4

Výpočet ukazatele EVA společnosti EPCOS s.r.o.

K výpočtu stěžejního ukazatele diplomové práce ekonomické přidané hodnoty je pou‐ žit vztah č. 7 uvedený v literární rešerši na straně 28. V tabulce 32 jsou uvedeny vý‐ sledné hodnoty ukazatele EVA a výchozí veličiny potřebné k jejímu vymezení, přičemž hodnoty NOA, NOPAT a WACC jsou vypočítány na základě upravených údajů z účetních výkazů. Tab. č. 32: Výpočet ukazatele EVA společnosti EPCOS s.r.o. (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 1 289 427 1 330 666 1 235 047 1 134 067 1 015 915 NOA ‐47 024 9 486 94 857 8 414 ‐22 164 NOPAT 6,00 8,25 6,04 9,96 17,07 WACC (v %) EVA

‐124 390 ‐100 294

20 260

‐104 539

‐195 581


Z výše uvedené tabulky 32 je zřejmé, že společnost tvoří hodnotu pro své vlastníky pouze v roce 2007. V ostatních letech dosahuje hodnota ekonomické přidané hodnoty výrazně záporných hodnot. Na tuto skutečnost měla v prvním a posledním sledova‐ ném roce, kdy je sledován nejvýraznější úbytek hodnoty pro vlastníky, největší vliv záporná hodnota čistého operativního výsledku hospodaření a v roce 2006 a 2008 jeho nepříliš vysoká úroveň. Hodnota čistých operativních aktiv je v celém sledovaném

Vlastní práce

77

období poměrně vysoká, což působí negativně na tvorbu hodnoty. Společnost tedy zhodnotila investovaný kapitál jen v roce 2007, kde kladná hodnota ukazatele EVA dosahuje výše 20 260 tis. Kč. Na tvorbu hodnoty měl pozitivní vliv čistý operativní zisk ve výši 94 857 tis. Kč a nízké náklady na kapitál ve výši 6,04 %. Výslednou hodnotu ukazatele EVA dotvářejí doplňkové ukazatele operační rentabilita a hodnotové rozpětí, jejichž vývoj je znázorněn v tabulce 33. Tab. č. 33: Vývoj ukazatelů operační rentabilita a hodnotové rozpětí (v %) Operační rentabilita (RONA) Hodnotové rozpětí (RONA ‐ WACC)

2005 ‐3,65 ‐9,65

2006 0,71 ‐7,54

2007 7,68 1,64

2008 2009 0,74 ‐2,18 ‐9,22 ‐19,25

Zdroj: Vlastní práce autora

Operační rentabilita vyjadřuje ziskovost čistých operačních aktiv, kdy 1 Kč vlože‐ ných čistých operačních aktiv přinesla 0, 077 Kč zisku v roce 2007. Hodnota rentability čistých operativních aktiv (ekonomický model) je kromě posledního sledovaného roku vyšší než hodnota rentability celkových vložených aktiv (účetní model). Ukazatel

hodnotové rozpětí vyjadřuje, zda míra zhodnocení aktiv dosáhla požadovaného vý‐ sledku investorů. V roce 2007 vytvořila 1 Kč investovaného kapitálu 0,016 Kč ekono‐ mické přidané hodnoty vlastníkům společnosti. V ostatních letech dosahují hodnoty ukazatele hodnotové rozpětí záporných procentních hodnot, což znamená, že ekono‐ mická přidaná hodnota nebyla tvořena. Lze si povšimnout podobného vývoje ukazate‐ le EVA a hodnotového rozpětí, jelikož jej ovlivňují stejné faktory jako ukazatele eko‐ nomická přidaná hodnota.

4.5.5

Zhodnocení ukazatele EVA s využitím upravených a neupravených dat

Aby byla zřetelná změna provedených úprav pro vymezení NOA (Capital) a NOPAT, bude nyní zaměřena pozornost na výpočet ekonomické přidané hodnoty bez jakýchko‐ liv úprav. Srovnáním ukazatele EVA využívajících upravených hodnot a pomocného ukazatele EVA provedeného s původními neupravenými hodnotami bude zřejmá dů‐ ležitost provedení úprav účetních výkazů pro potřeby zjištění, zda společnost tvoří hodnotu pro své vlastníky. Účelem této části diplomové práce je přiblížit rozdíl mezi účetním a ekonomickým pohledem na výkonnost společnosti EPCOS s.r.o.

Vlastní práce

78

Vztah pro výpočet ukazatele ekonomická přidaná hodnota, viz vzorec č. 7 uvedený v literární rešerši na straně 28, je následující:

EVA = NOPAT – Capital * WACC Pomocný ukazatel EVA potřebný ke zjištění hodnoty EVA, kdyby nebylo využito žád‐ ných úprav, můžeme pracovně vyjádřit níže uvedeným vztahem. Spíše než označení ekonomická přidaná hodnota by bylo výstižnější pracovní označení s názvem účetní přidaná hodnota, ale jednoduše bude tento pomocný nástroj označen jako EVA (neu‐ pravená data).

EVA (neupravená data) = VH z běž. čin. po zd. – Celková aktiva * WACC Je tedy zřejmé, že čistý operativní zisk (NOPAT) je nahrazen výsledkem hospodaření z běžné činnosti po zdanění a čistá operativní aktiva (NOA) jsou nahrazena hodnotou celkových aktiv. U vážených průměrných nákladů na kapitál je hodnota alternativního nákladu na vlastní kapitál získána z původních neupravených dat. Vymezení hodnoty WACC (vztah č. 9, strana 32) s využitím neupravených hodnot je spolu s porovnáním s daty upravenými uvedeno v následující tabulce 34. Tab. č. 34: Výpočet hodnoty WACC s využitím neupravených dat

rd (v %) re (v %)

2005

2006

2007

2008

2009

1,61

1,00

1,41

2,74

2,42

37,93 38,23 18,76 38,88 38,74 1 406 248 1 223 599 1 030 505 985 439 713 424 Cizí kapitál (v tis. Kč) 280 931 260 461 326 729 301 478 384 740 Vlastní kapitál (v tis. Kč) 1 687 179 1 484 060 1 357 234 1 286 917 1 098 164 Kapitál celkem (v tis. Kč) 7,66 7,53 5,59 11,21 15,14 WACC (v %) 6,00 8,25 6,04 9,96 17,07 WACC upravená data (v %) Zdroj: Vlastní práce autora na základě účetních výkazů společnosti

Vymezení vážených průměrných nákladů na kapitál s využitím neupravených dat vyžaduje, stejně jako při využití upravených dat, zjistit výši nákladů na cizí a vlastní kapitál. Hodnoty cizího kapitálu a vlastního kapitálu uvedené v tis. Kč jsou v nezmě‐ něné podobě čerpány z rozvahy. Náklady na cizí kapitál (rd) jsou ve stejné výši pro potřeby upravených i neupravených dat, jelikož se poměřují nákladové úroky s krát‐ kodobými finančními výpomocemi, u kterých nedochází ke změně. Náklady na cizí kapitál jsou již ve zdaněné podobě. Platí, že jsou opět velmi nízké, zejména z důvodu poskytování finančních pomocí mateřskou společností. Náklady na vlastní kapitál (re) se již liší, jelikož jsou pro výpočty jednotlivých rizikových přirážek využity původní

Vlastní práce

79

hodnoty z účetních výkazů (vlastní kapitál neupravený, ukazatel ROA, běžná likvidita a úrokové krytí). Náklady na vlastní kapitál dosahují kromě prvního roku vyšších hodnot, než jsou náklady na vlastní kapitál s využitím upravených dat. Příčinou je vyšší hodnota rizikových přirážek při využití původních dat, avšak rozdíl u nákladů na vlastní kapitál při využití upravených a neupravených hodnot není výrazný. Hodnoty cizího kapitálu a celkového kapitálu v původních hodnotách dosahují v ce‐ lém sledovaném období vyšších hodnot, než je tomu v případě upraveného cizího a celkového kapitálu. Tato skutečnost je způsobena vyřazením neúročených cizích zdrojů a přesunem rezerv do vlastního kapitálu (pomocí vyrovnávací položky ekviva‐ lent vlastního kapitálu) v rámci provádění úprav NOA (C), a tedy snížení hodnot cizí‐ ho a celkového kapitálu v případě upravených hodnot. Pouze v prvním roce dosahuje neupravený vlastní kapitál vyšší hodnoty než upravený vlastní kapitál. V případě úprav vlastního kapitálu se do něj zahrnují ekvivalenty vlastního kapitálu, které zahr‐ nují mimo jiné položku nedokončené investice dlouhodobého hmotného majetku, kte‐ rá v roce 2005 výrazně ovlivnila tuto vyrovnávací položku (ekvivalenty VK). V prvním sledovaném roce jsou ekvivalenty vlastního kapitálu v záporné výši 127 mil. Kč a značně tak snižuje celkovou výši vlastního kapitálu v rámci prováděných úprav. V ostatních letech dosahuje neupravený vlastní kapitál již nižších hodnot v porovnání s vlastním kapitálem po úpravách. Ekvivalenty vlastního kapitálu jsou v těchto letech ve vyšších, kladných hodnotách a přispívají tak k vyšším hodnotám upraveného vlast‐ ního kapitálu. Pokud bychom v posledních dvou letech podělili neupravené hodnoty cizího a vlastního kapitálu celkovým kapitálem, nevyšel by součet těchto podílů přesně sto procent. V případě neupravených dat se v rozvaze vyskytuje i položka časové roz‐ lišení pasiv, která se jako neúročený cizí zdroj v rámci úprav vyčleňuje z provozních aktiv a v případě neupravených hodnot tvoří při součtu podílů cizího a vlastního kapi‐ tálu k celkovému kapitálu doplněk do 100 %. Celkově lze shrnout, že s využitím neu‐ pravených hodnot dochází k vyššímu financování cizími zdroji než v případě použití upravených hodnot, kdy zvyšováním hodnot vlastního kapitálu dochází postupně ke zvyšování financování z vlastních dražších zdrojů, avšak za celé období nepřekročí financování cizími zdroji. Hodnota vážených průměrných nákladů na kapitál je v případě využití neupravených dat z účetních výkazů v roce 2005 a 2008 vyšší než hodnota WACC s využitím dat po úpravě. V roce 2006, 2007 a 2009 dosahuje hodnota WACC neupravených dat nižších hodnot než činí náklady na kapitál upravených dat. Vyšší náklady na kapitál v případě upravených dat jsou způsobeny zvýšeným financováním z vlastních zdrojů (vyšší

Vlastní práce

80

hodnoty vlastního kapitálu upravených dat), které je dražší než financování z cizích zdrojů. Na vyšší hodnoty WACC má také vliv výrazný objemem cizích zdrojů. Po vyčíslení hodnoty WACC s využitím neupravených dat a zjištění hodnot výsledků hospodaření z běžné činnosti po zdanění a celkových aktiv z účetních výkazů společ‐ nosti, může být vyčíslena hodnota ekonomické přidané hodnoty s výchozími neupra‐ venými daty. Tab. č. 35: Výpočet hodnoty EVA s využitím neupravených dat (v tis. Kč) VH z běž. činnosti po zdanění NOPAT Celková aktiva NOA WACC (v %) EVA EVA (upravená data)

2005 2006 2007 2008 2009 ‐83 597 ‐20 470 66 268 ‐25 251 ‐36 738 ‐47 024 9 486 94 857 8 414 ‐22 164 1 687 179 1 484 060 1 357 240 1 287 364 1 098 228 1 289 427 1 330 666 1 235 047 1 134 067 1 015 915 7,66 7,53 5,59 11,21 15,14 ‐212 835 ‐132 220 ‐9 602 ‐169 436 ‐203 010 ‐124 390 ‐100 294 20 260 ‐104 539 ‐195 581


Z tabulky 35 je patrný rozdíl mezi účetním a ekonomickým pohledem na výkonnost společnosti. Při porovnání výsledku hospodaření z běžné činnosti a čistého operativní‐ ho výsledku hospodaření je patrný značný rozdíl v podobě příznivých dopadů úprav v rámci vymezení NOPAT. Po úpravách je již ztrátový pouze první a poslední sledo‐ vaný rok. Výši NOPAT pozitivně ovlivnilo přičtení nákladů na výzkum a vývoj, zpět‐ né přičtení nákladových úroků a eliminace změny nákladových rezerv. Negativně byl čistý provozní zisk ovlivněn výsledkem hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku, odpisy nákladů na výzkum a vývoj a odpisy z oceňovacího rozdílu. Záporné hodnoty původně placené a dodatečně vyměřené daně také přispěly k vylepšení hodnot NO‐ PAT. V roce 2006 a 2008 je patrný přesun ze ztrátových období v případě využití neu‐ pravených dat do ziskových let v případě upravených hodnot. V roce 2007 dosáhla hodnota NOPAT téměř o 29 mil. Kč více než v případě neupraveného výsledku hos‐ podaření. Hodnoty celkových aktiv a čistých operativních aktiv se v celém sledovaném období snižují, přičemž po celou dobu jsou celková aktiva vyšší než aktiva upravená. Celkově mají původní aktiva a upravená aktiva podobný vývoj, největší výkyv je zaznamenán v prvním sledovaném roce. Rozdíl celkových aktiv a čistých operativních aktiv ve výši 398 mil. Kč. v roce 2005 je vyvolán zejména vysokými neúročenými krátkodobými zá‐ vazky, nedokončenými investicemi a v menší míře pohledávkami po splatnosti. Tyto

Vlastní práce

81

položky hodnotu NOA snižují, což je příznivé pro tvorbu ekonomické přidané hodno‐ ty. Hodnotu NOA pak mírně zvyšují náklady na výzkum a vývoj a oceňovací rozdíl dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota WACC má kromě roku 2007 tendenci růst a přispívá tak ke snížení hodnoty EVA i v případě neupravených hodnot. Z grafu 13 je při zjištění hodnot ekonomické přidané hodnoty s využitím původních dat zřejmé, že společnost EPCOS s.r.o. nedosa‐ huje kladné hodnoty EVA v žádném roce a netvoří, či spíše ničí hodnotu pro své vlast‐ níky v celém období. V případě upravených hodnot dosahuje EVA kladné výše v roce 2007, kdy tvoří hodnotu pro své vlastníky ve výši 20 mil. Kč. Společnost v tomto roce produkuje více, než kolik činí celkové náklady vloženého kapitálu. V ostatních letech převýšily náklady na kapitál jeho zhodnocení a není tedy vykazována tvorba hodnoty pro vlastníky společnosti. Z grafu 13 je patrné vylepšení hodnot po provedených úpra‐ vách a obhájen tak význam potřeby provádění úprav aktiv a výsledku hospodaření v souvislosti s hlavní činností společnosti. Graf č. 13: Vývoj ukazatele EVA s využitím upravených a neupravených hodnot 50 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

-50 000 -100 000

EVA (upravená data) EVA (neupravená data)

-150 000 -200 000 -250 000


Zhodnocení tvorby ekonomické přidané hodnoty v letech 2010 (zkrácené ob‐ dobí) a 2011 Hodnocení roku 2010 a 2011 není hlavní náplní diplomové práce, jelikož účetní období roku 2010 bylo zkrácené a porovnání výsledných hodnot ukazatelů při hodnocení vý‐ konnosti společnosti by nemělo správnou vypovídající schopnost. Zkrácený šestimě‐ síční hospodářský rok 2009/2010 byl z důvodu přechodu na nové účetní období s cílem sjednotit toto období s nadnárodní společností TDK‐EPC. Zhodnocení tvorby ekono‐

Vlastní práce

82

mické přidané hodnoty za rok 2010 a 2011 však bude provedeno z toho důvodu, aby bylo zjištěno, zda se tvorba hodnoty vyvíjí požadovaným směrem, nebo je nadále po roce 2009 ničena. Tato část práce také napomůže reálnějším výhledům do budoucna a možnosti uvedení adekvátních návrhů a doporučení. Jelikož hodnocení roku 2010 a 2011 je pomocnou součástí praktické části, budou prů‐ běžné výpočty potřebné k vymezení ukazatele EVA uvedeny v příloze diplomové prá‐ ce. Jedná se o přehled změn při převodu aktiv na čistá operativní aktiva, přehled změn při úpravách výsledku hospodaření z běžné činnosti pro vymezení čistého operativní‐ ho zisku a vymezení vážených průměrných nákladů na kapitál (vyčíslení nákladů na cizí a vlastní kapitál). Výchozí veličiny a výsledné hodnoty ukazatele EVA jsou uvede‐ ny v následující tabulce 36. Tab. č. 36: Výpočet hodnoty EVA v tis. Kč roku 2010 (zkrácené období) a 2011 2010

2011

996 377

963 340

328

130 355

11,88

9,69

‐118 042

37 007

NOA NOPAT WACC (v %) EVA


Čistá operativní aktiva pokračovala i ve zkráceném půlročním období 2010 a v následném sjednoceném ročním období 2011 klesajícím trendem. Na tento vývoj mají vliv klesající hodnoty celkových aktiv před úpravou. Celková aktiva jsou v roce 2010 a 2011 upravena pro vymezení hodnoty NOA zvýšením nákladů na výzkum a vývoj a oceňovacího rozdílu k dlouhodobému hmotnému majetku, přičemž snížena jsou o nedokončené investice, pohledávky po splatnosti a neúročené cizí zdroje. Na výzkum a vývoj byly v roce 2011 vynaloženy největší finanční prostředky za celé sle‐ dované období a hodnota nedokončených investic dosahuje po roce 2005 druhé největ‐ ší hodnoty. Pohledávky po splatnosti jsou ve zkráceném období 2010 a v roce 2011 na nejnižší úrovni za sledovanou dobu. Hodnota NOPAT dosahuje ve zkráceném období vzhledem k hodnotě výsledku hos‐ podaření z běžné činnosti ve výši 37 526 tis. Kč ztráty relativně příznivé výše 328 tis. Kč. Na hodnotu NOPAT měla v roce 2010 pozitivní vliv zejména položka eliminace změny nákladových rezerv, dále náklady na výzkum a vývoj v původní hodnotě a zpětné přičtení nákladových úroků. Hodnota NOPAT dosahuje v roce 2011 nejvyšší úrovně za celé sledované období ve výši 130 355 tis. Kč, přičemž výsledek hospodaření

Vlastní práce

83

z běžné činnosti dosahuje výše 159 190 tis. Kč. Negativní vliv na hodnotu NOPAT měla zejména položka změny nákladových rezerv, dále snížení výsledku hospodaření o od‐ pisy nákladů na výzkum a vývoj a následné odečtení daně. Pozitivně lze hodnotit vývoj vážených průměrných nákladů na kapitál, které oproti předchozímu období poklesly jak ve zkráceném hospodářském roce, tak zejména v roce 2011. Hodnota WACC roku 2011 ve výši 9,69 % poklesla oproti roku 2009 o 7 % a dostala se na úroveň nákladů kapitálu v roce 2008. Ke snížení nákladů na kapitál v roce 2011 napomohlo snížení nákladů na cizí kapitál ve výši 1,47 % a snížení nákladů na vlastní kapitál ve výši 17,53 %. Náklady na vlastní kapitál dosahují v roce 2011 nej‐ nižší úrovně za celé sledované období, k čemuž přispělo výrazné snížení téměř všech rizikových přirážek. Výsledná hodnota ukazatele EVA dosahuje ve zkráceném šestiměsíčním hospodář‐ ském roce 2009/2010 záporné hodnoty ve výši ‐118 042 tis. Kč, společnost tedy netvoří hodnotu pro své vlastníky. V hospodářském roce 2010/2011 je tvorba ekonomické při‐ dané hodnoty velmi příznivá, dosahuje výše 37 007 tis. Kč.

4.6

Citlivostní analýza

Citlivostní analýza je vhodným nástrojem, pomocí kterého mohou manažeři podniku nalézt faktory, které nejvýrazněji ovlivní hodnotu jejich podniku. Účelem citlivostní analýzy je zjištění citlivosti ekonomické přidané hodnoty na změny faktorů, které po‐ zitivně či negativně ovlivňují výslednou hodnotu EVA. Tabulka 37 uvádí hodnoty fak‐ torů, které ovlivňují základní stavební kameny ukazatele EVA a mají tak vliv na vý‐ konnost společnosti EPCOS s.r.o. analyzovaného roku 2009. Jednotlivé faktory jsou oproti původní hodnotě navýšeny o 10 % a vedle původní hodnoty ukazatele EVA je spočítána nová hodnota ekonomické přidané hodnoty. Sloupec změna EVA zobrazuje, jak významný vliv měla změna uvedených faktorů na hodnotu EVA. Faktory, které vyvolaly malé změny hodnoty EVA, lze považovat za méně důležité. Naopak za vý‐ znamné jsou považovány ty faktory, jejichž navýšením je vyvolána značná změna u výsledné hodnoty ekonomické přidané hodnoty.

Vlastní práce

84

Tab. č. 37: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2009

Faktor

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Neúročený cizí kapitál Investovaný kapitál (NOA) Čistý operativní zisk (NOPAT) VH z běžné činnosti před zdaň. Tržby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Ost. výnosy ‐ náklady Náklady na cizí kapitál (v %) Náklady na vlastní kapitál (v %) WACC (v %) Operační rentabilita (v %)

2009 Původní Změna Původní Nová Změna Změna hodnota hodnoty EVA (v EVA (v EVA (v EVA (v ukazatele o 10 % (v tis. Kč) tis. Kč) tis. Kč) %) (v tis. Kč) tis. Kč) 14 699 16 169 ‐195 581 ‐195 832 ‐251 0,13 740 920 815 012 ‐195 581 ‐208 228 ‐12 647 6,47 142 399 156 639 ‐195 581 ‐198 011 ‐2 430 1,24 203 428 223 771 ‐195 581 ‐199 053 ‐3 472 1,78 11 366 12 503 ‐195 581 ‐195 775 ‐194 0,10 96 933 106 626 ‐195 581 ‐193 926 1 655 ‐0,85 1 015 915 1 117 507 ‐195 581 ‐212 922 ‐17 341 8,87 ‐22 164 ‐24 380 ‐195 581 ‐197 797 ‐2 216 1,13 ‐36 738 ‐40 412 ‐195 581 ‐199 255 ‐3 674 1,88 906 509 997 160 ‐195 581 ‐104 930 90 651 ‐46,35 364 600 401 060 ‐195 581 ‐159 121 36 460 ‐18,64 277 283 305 011 ‐195 581 ‐223 309 ‐27 728 14,18 104 580 115 038 ‐195 581 ‐206 039 ‐10 458 5,35 ‐19 475 ‐21 423 ‐195 581 ‐197 529 ‐1 948 1,00 2,42 2,66 ‐195 581 ‐197 003 ‐1 422 0,73 38,66 42,53 ‐195 581 ‐211 531 ‐15 950 8,16 17,07 18,78 ‐195 581 ‐212 953 ‐17 372 8,88 ‐2,18 ‐2,40 ‐195 581 ‐197 799 ‐2 218 1,13


Citlivostní analýza je provedena pro rok 2009 z toho důvodu, že v tomto roce společ‐ nost netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Výsledná hodnota ukazatele EVA je za celé sledované období na nejnižší úrovni, dosahuje nejvyšší záporné hodnoty ve výši ‐ 195 581 tis. Kč. Pro možnost doporučení vhodných návrhů vedoucích k vylepšení toho‐ to stavu je citlivostní analýza provedena právě pro tento rok. Negativní vývoj hospo‐ daření společnosti EPCOS s.r.o. byl poznamenán celosvětovou hospodářskou krizí. Účelem citlivostní analýzy pro rok 2009 je tedy nalézt faktory, které by napomohly ke snížení záporné hodnoty ukazatele EVA, či k jejímu zvýšení do kladných hodnot. Cí‐ lem je také zjistit, které faktory mají negativní vliv na tvorbu hodnoty a její zápornou výši ještě prohlubují. Citlivostní analýza potvrdila pozitivní vliv zvyšování hodnoty NOPAT a negativní vliv zvyšování hodnoty NOA a WACC na ekonomickou přidanou hodnotu.

Vlastní práce

85

Z tabulky 37 je zřejmé, že největší vliv na tvorbu ekonomické přidané hodnoty mají tržby. Zvýšením původní hodnoty tržeb o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA snížila o 46 %. Zvýšení tržeb zvýší přidanou hodnotu, která zvýší výsledek hospoda‐ ření z běžné činnosti před zdaněním a ten následně zvýší čistý operativní zisk, který přispěje ke snížení záporné výše ekonomické přidané hodnoty. Pozitivní vliv na tvor‐ bu ekonomické přidané hodnoty má účetně vykázaná přidaná hodnota. Zvýšením pů‐ vodní hodnoty přidané hodnoty o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA snížila o 19 %. V menší míře má pozitivní vliv na tvorbu hodnoty EVA také neúročený cizí kapitál. Zvýšením původní hodnoty neúročeného cizího kapitálu o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA snížila o 1 655 tis. Kč (necelé 1 %). Neúročený cizí kapitál sni‐ žuje hodnotu čistých operativních aktiv a snížení hodnoty NOA působí pozitivně na hodnotu EVA. Zápornou hodnotu EVA ještě více zvyšují osobní náklady. Zvýšením původní hodnoty osobních nákladů o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA zvýšila o 14 %. Zvýšení osobních nákladů ještě více zvýší zápornou hodnotu výsledku hospodaření a poté i čistého operativního výsledku hospodaření, který způsobí ještě větší prohloubení záporné výše EVA. Negativní vliv na tvorbu hodnoty EVA má zvyšování hodnoty NOA a WACC. V rámci čistých operativních aktiv se jedná především o dlouhodobý hmotný majetek, jehož navýšením o 10 % se záporná hodnota EVA zvýšila o 6 %. V menší míře působí negativně na hodnotu EVA i další faktory investovaného kapitá‐ lu, kterými jsou pohledávky, zásoby, dlouhodobý nehmotný majetek a krátkodobý finanční majetek. V rámci vážených průměrných nákladů na kapitál mají největší vliv na zhoršení ukazatele EVA alternativní náklady na vlastní kapitál. Navýšením nákladů na vlastní kapitál o 10 % se ekonomická přidaná hodnota prohloubí o 8 % do ještě vět‐ ších záporných hodnot. Náklady na cizí kapitál působí negativně na ukazatel EVA v podstatně menší míře. Ke zvyšování záporné hodnoty EVA přispívají také odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Zvýšením původní hodnoty odpisů o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA zvýšila o 5 %. Jelikož výsledek hospodaření z běžné činnosti a ukazatel NOPAT dosahují záporné hodnoty, nemůžou svým navý‐ šením pozitivně působit na ukazatel EVA. S tím souvisí i operační rentabilita (RONA), která zvýšením své původní záporné hodnoty zvýší zápornou ekonomickou přidanou hodnotu. Citlivostní analýza je následně provedena u faktorů, které mají největší vliv na změnu ukazatele EVA. Původní hodnoty vybraných faktorů jsou navýšeny o 5 % a 10 % a ná‐ sledně sníženy také o 5 % a 10 % (viz tabulka 38).

Vlastní práce

86

Tab. č. 38: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro vybrané faktory roku 2009 v tis.Kč Faktor Dlouhodobý hmotný majetek Tržby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Náklady na vlastní kapitál

Původní EVA

‐195 581 ‐195 581 ‐195 581 ‐195 581 ‐195 581 ‐195 581

Změna o ‐ 10 % ‐182 934 ‐286 232 ‐232 041 ‐167 853 ‐185 123 ‐179 631

Nová hodnota EVA Změna o ‐ Změna o Změna o 5 % 5 % 10 % ‐189 258 ‐201 905 ‐208 228 ‐240 907 ‐150 256 ‐104 930 ‐213 811 ‐177 351 ‐159 121 ‐181 717 ‐209 445 ‐223 309 ‐190 352 ‐200 810 ‐206 039 ‐187 606 ‐203 556 ‐211 531


Z tabulky 38 je patrné, že výslednou hodnotu ukazatele EVA nejvíce ovlivní změna tržeb. Při poklesu původní hodnoty tržeb o 10 % se záporná hodnota EVA zvýší z ‐196 mil. Kč na ‐286 mil. Kč. Významná změna výsledné hodnoty ukazatele EVA je způsobena změnou přidané hodnoty, která svým snížením o 10 % prohloubí zápornou ekonomickou přidanou hodnotu o 36 mil. Kč. Pozitivně na výsledek hospodaření z běžné činnosti a následně na ukazatel NOPAT a EVA působí snížení osobních nákla‐ dů. Snížení původní hodnoty osobních nákladů o 10 % vylepší zápornou hodnotu ukazatele EVA o 28 mil. Kč. Snížením nákladů na vlastní kapitál o 10 % se snížila zá‐ porná výše ekonomické přidané hodnoty o 16 mil. Kč. Společnost by se měla zaměřit na snížení nákladů na vlastní kapitál. Zlepšení by nastalo snížením přirážky za riziko finanční stability prostřednictvím zvýšení ukazatele běžné likvidity (zvýšení oběžných aktiv, snížení krátkodobých závazků). Dlouhodobý hmotný majetek přispěl snížením původní hodnoty o 10 % k vylepšení záporné hodnoty EVA o 13 mil. Kč. Jelikož s růs‐ tem investic do dlouhodobého majetku se hodnota ukazatele EVA zhoršuje, měla by být doporučení směřována do optimalizace investovaného kapitálu. Společnost vlastní výrazný podíl dlouhodobého hmotného majetku zejména v podobě staveb, strojů a zařízení. Stojí tedy za zvážení, zda tato aktiva jsou nepostradatelná v rámci hlavní činnosti společnosti či naopak. Prostřednictvím prodeje dlouhodobého hmotného ma‐ jetku (např. nevyužité pozemky, stavby, stroje a zařízení) by došlo ke snížení dlouho‐ dobého majetku a zvýšení výsledku hospodaření, snížila by se tak hodnota NOA, zvý‐ šil NOPAT a následně i hodnota EVA. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku jsou také významnou položkou ovlivňující hodnotu EVA. Snížení původní hodnoty odpisů o 10 % sníží zápornou výši ekonomické přidané hodnoty o 10 mil. Kč.

Vlastní práce

4.7

87

Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA

Tento systém slouží podnikům k ověření jejich finančního zdraví a porovnání jejich výsledků s nejlepšími podniky v odvětví nebo průměrem za odvětví. Benchmarkingo‐ vý systém byl k 30. 4. 2012 inovován. Inovace spočívá především v zavedení odvětvo‐ vé klasifikace CZ‐NACE a úpravě algoritmů výpočtů daných změnou ve výkazech ČSÚ. Zdrojem dat je statistické šetření ČSÚ, přičemž jedinečnost zpracování dat spočí‐ vá v kombinaci individuálních dat ze dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Vzniklá databáze podniků vykazuje průměrný podíl na obratu vůči všem podnikům v jednotlivých odvětvích. (www.mpo.cz) Na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu lze spustit benchmar‐ king ve dvou verzích. Pro období od roku 2007 slouží benchmarking s klasifikací CZ‐ NACE, který již zahrnuje aktuální data. Období jsou od roku 2007 z důvodů, že přepo‐ čet dat z odvětvové klasifikace OKEČ na klasifikaci CZ‐NACE byl proveden pouze od roku 2007. Benchmarking s klasifikací OKEČ obsahuje stará data do roku 2008. Proto bude společnost EPCOS s.r.o. od roku 2007 do roku 2009 porovnána s odvětvím dle klasifikace CZ‐NACE a za rok 2005 a 2006 bude proveden benchmarking s klasifikací OKEČ. Porovnání společnosti s odvětvím za první dva sledované roky je zhodnoceno v následujícím textu. Pro rok 2007 až 2009 obsahující již přepočtená aktuální data je porovnání skupin ukazatelů za společnost a odvětví zaneseno do tabulky 39.

Srovnání společnosti s odvětvím v letech 2005 a 2006 Dle klasifikace OKEČ spadá společnost EPCOS s.r.o. do kategorie D – zpracovatelský průmysl, konkrétně DL – Výroba elektronických a optických přístrojů a zařízení. Benchmarkingový diagnostický systém vyhodnotil úroveň podnikové výkonnosti v roce 2005 a 2006 jako nedostatečnou z toho důvodu, že hodnota Spreadu společnosti je slabší, jelikož je nižší než charakteristická hodnota za odvětví. Slabá stránka společ‐ nosti v roce 2005 je v oblasti tvorby EBIT, dělení EBIT, stability a jiných vlivů (jiné vlivy na re, běžná likvidita, míra samofinancování, poměr odpisů k výnosům, poměr osob‐ ních nákladů k výnosům). Tato skutečnost je způsobena zejména nejhorším výsledkem hospodaření (nejvyšší ztráta) za sledovaná období. Silná stránka společnosti je v roce 2005 spatřována v ukazatelích: poměr přidané hodnoty k výnosům, porovnání výnosů vůči aktivům, porovnání ostatních výnosů po odečtení nákladů s celkovými výnosy, poměr čistého zisku k výsledku hospodaření před zdaněním a porovnání úplatných zdrojů s aktivy. V roce 2006 se ztráta společnosti výrazně snížila a benchmarkingový

Vlastní práce

88

systém již vyhodnotil silnou stránku v oblasti dělení EBIT. Slabost ovšem zůstává v oblasti tvorby EBIT, stability a jiných vlivů. V oblasti hodnocení úrovně rentability vlastního kapitálu dosahuje společnost v roce 2005 a 2006 nižších hodnot ROE než je charakteristická hodnota za odvětví. Hodnota ROE společnosti dosahuje v roce 2005 téměř ‐30 %, naopak ROE odvětví dosahuje téměř 8 %. V roce 2006 je ROE společnosti ve výši ‐7,86 % a ROE odvětví je 10,16 %. Velikost ROE společnosti tedy není v porovnání s odvětvím dostatečná. Odhad hodno‐ ty alternativního nákladu na vlastní kapitál v rámci hodnocení úrovně rizika je v roce 2005 a 2006 opět horší než v odvětví. Hodnota re společnosti je slabší, protože je vyšší než hodnota odvětví. V rámci hodnocení úrovně provozní oblasti je v roce 2005 a 2006 vyhodnocena provoz‐ ní výkonnost jako slabá. Hodnota produkční síly, hodnota obratu aktiv a hodnota mar‐ že je nižší než charakteristická hodnota za odvětví. Produkční síla společnosti dosahuje v roce 2005 a 2006 hodnoty ‐4,02 % a ‐0,25 %, přičemž hodnota ROA za odvětví dosa‐ huje výše 6,21 % a 6,44 %. Podíl přidané hodnoty na výnosech podniku je velmi přízni‐ vý, protože je vyšší než hodnota u nejlepších podniků odvětví a u odvětví celkem. Po‐ díl osobních nákladů na výnosech podniku je vyšší než charakteristická hodnota za odvětví a u nejlepších podniků. Další oblastí je hodnocení finanční politiky neboli politiky kapitálové struktury. Dle benchmarkingového systému je kapitálová struktura společnosti vzhledem k provozní výkonnosti považována v obou sledovaných letech za nevhodnou, přičemž problém je především v provozní výkonnosti. Podíl úplatných zdrojů k aktivům společnosti je bezproblémový, protože je nižší než hodnota u nejlepších podniků odvětví a u odvětví celkem. Společnost má výrazně nižší podíl vlastního kapitálu. Hodnota úrokové míry společnosti je příznivá, jelikož je nižší než hodnota u nejlepších podniků odvětví. Poslední srovnávanou oblastí je hodnocení úrovně likvidity. Běžná likvidita (likvidita III. stupně, L3), pohotová likvidita (likvidita II. stupně, L2) i okamžitá likvidita (hoto‐ vostní likvidita I. stupně, L1) společnosti je slabší a je nižší než charakteristická hodno‐ ta za odvětví. Tato skutečnost je zapříčiněna zejména vysokými krátkodobými závazky společnosti.

Srovnání společnosti s odvětvím v letech 2007 až 2009 Dle klasifikace CZ‐NACE je společnost EPCOS s.r.o. zařazena v rámci zpracovatelské‐ ho průmyslu do kategorie 26 – Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Benchmarking společnosti a odvětví je proveden v letech 2007 až 2009 na základě již

Vlastní práce

89

přepočtených údajů souvisejících s přechodem na novou klasifikaci. Tabulka 39 srov‐ nává hodnoty společnosti a odvětví v následujících skupinách ukazatelů: spread, tvor‐ ba EBIT, dělení EBIT, finanční stabilita a ostatní vlivy na re. Dále je porovnána hodnota vážených nákladů na kapitál a dosažená hodnota ekonomické přidané hodnoty. Tab. č. 39: Porovnání společnosti EPCOS s.r.o. s odvětvím v letech 2007 až 2009 2007 2008 2009 Odvětví Spol. Odvětví Spol. Odvětví ‐1,31 ‐4,89 ‐31,39 ‐38,17 ‐38,29 ‐108,22 20,28 7,13 ‐8,38 ‐25,53 ‐9,55 ‐90,64 21,59 12,02 23,01 12,64 28,74 17,58 4,73 5,57 0,90 ‐4,05 ‐1,09 ‐9,23 4,97 2,03 0,94 ‐1,25 ‐1,35 ‐3,18 0,95 2,75 0,95 3,23 0,81 2,90 24,07 27,02 23,42 24,34 35,03 11,61 24,07 36,14 23,42 33,77 35,03 22,63 149,03 39,87 128,46 119,70 100,00 108,18 0,04 0,12 0,02 0,09 0,02 0,08 0,28 0,85 0,31 0,67 0,33 0,64 0,49 1,21 0,50 0,99 0,53 0,87 4,28 4,28 4,55 4,55 4,67 4,67 4,25 1,67 4,33 1,70 4,07 1,86 6,04 10,08 9,96 12,64 17,07 17,74 20,26 ‐1 128 ‐104,54 ‐7 215 ‐195,58 ‐9 110

Spol. Spread (ROE ‐ re) (v %) Rentabilita VK (v %) Alternat. náklad na VK (%) Produkční síla (v %) Marže (EBIT/Obrat) (v %) Obrat aktiv Míra samofinancování (v %) Úplatné zdroje/aktiva (v %) Čistý zisk/Zisk (v %) Okamžitá likvidita (L1) Pohotová likvidita (L2) Běžná likvidita (L3) Bezriziková sazba (v %) Riziková přirážka (v %) WACC (v %) EVA (v mil. Kč) Zdroj: Vlastní práce autora

Hodnota spreadu zjišťuje, zda je podniková výkonnost dostatečná. Vyjadřuje, jaká je skutečná výnosnost (ROE) oproti alternativní (re). Relativní EVA neboli spread se jeví jako velmi dobrý předstihový ukazatel. Finanční krize se do zpracovatelského průmys‐ lu, který je výrazně orientován na vývoz, projevila už v 1. čtvrtletí 2008, což zapříčinilo pokles hodnot EVA. Pokles spreadu v roce 2008 byl dán poklesem rentability vlastního kapitálu. Růst rizika (re) se na poklesu spreadu významněji podílel až v roce 2009. Kri‐ ze tak měla nejprve dopad do efektivnosti podniků a až následně na riziko. Při porov‐ nání hodnot společnosti a odvětví je zřejmé, že se vyvíjejí stejným směrem, avšak spo‐ lečnost dosahuje výrazně lepších hodnot spreadu a rentability vlastního kapitálu. Na‐ opak alternativní náklad na vlastní kapitál je příznivější v odvětví, jelikož dosahuje výrazně nižších hodnot, které jsou ve všech třech letech nižší o 10 % než u společnosti. Největší rozdíl mezi společností a odvětvím je zaznamenán v roce 2009 u hodnot uka‐

Vlastní práce

90

zatelů spread a ROE. Spread odvětví je horší o 70 % a hodnota ROE je v odvětví horší o 80 % v porovnání se společností. V grafu 14 je pro lepší názornost vývoje ve zpracovatelském průmyslu zobrazen prů‐ běh hodnot spreadu pro tři největší odvětví zpracovatelského průmyslu, kterými jsou výroba motorových vozidel, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (společnost EPCOS s.r.o.) a výroba základních kovů, hutní zpracování. „Zde je patrné rozložení dopadů krize na reprezentanty odvětví v čase, když hutě se propadly do záporu, pro‐ dukce aut vzkvétala, zato její následný propad byl daleko strmější.“ (Finanční analýza podni‐ kové sféry za rok 2009, www.mpo.cz) Graf č. 14: Hodnoty spreadu tří největších odvětví ve zpracovatelském průmyslu v %

Zdroj: Výpočty MPO z dat ČSÚ přístupné v analytickém materiálu: Finanční analýza podniko‐ vé sféry za rok 2009, dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr‐a‐ministerstvo‐/analyticke‐ materialy/#category238

Skupina ukazatelů tvorba EBIT zjišťuje, zda je provozní výkonnost společnosti v po‐ řádku, zda společnost tvoří dostatečný výstup. Produkční síla neboli rentabilita aktiv je v roce 2007 mírně pod odvětvovým průměrem, v následujících dvou letech je již lepší než ROA odvětví, avšak v roce 2009 dosahuje ROA i u společnosti záporné hodnoty. Marže společnosti dosahuje ve všech třech letech lepších hodnot než odvětví, avšak v posledním roce dosahuje taktéž mírně záporné hodnoty. V roce 2007, který pro spo‐ lečnost znamenal prosperující období v souvislosti s dosaženým ziskem, je marže o 3 %

Vlastní práce

91

vyšší v porovnání s odvětvím. Naopak obrat aktiv je u společnosti ve všech letech nižší než je charakteristická hodnota za odvětví. Společnost za sledovaná období neotočí ani jednu obrátku aktiv v tržbách. Rychlost obratu za odvětví představuje průměrně tři obrátky aktiv za období. V rámci skupiny ukazatelů dělení EBIT se zjišťuje míra samofinancování neboli podíl vlastního kapitálu k aktivům. V prvních dvou sledovaných letech dosahuje míra samo‐ financování společnosti mírně nižších hodnot než odvětví. V roce 2009 financuje spo‐ lečnost celková aktiva vlastním kapitálem ve výši 35 %, což je o 23 % více v porovnání s odvětvím. Společnost má tak v tomto roce oproti průměru v odvětví vyšší finanční nezávislost. Poměr úplatných zdrojů k celkovým aktivům je podobně jako u míry fi‐ nancování v prvních dvou letech u společnosti nižší než v odvětví a v roce 2009 nao‐ pak vyšší. Podíl čistého zisku k zisku neboli poměr výsledku hospodaření po zdanění a výsledku hospodaření před zdaněním dosahuje u společnosti v roce 2007 téměř 150 %, přičemž odvětví má průměrnou hodnotu 40 %. V roce 2008 se průměrná hodnota po‐ měru čistého zisku k zisku v odvětví výrazně zvýšila, avšak nepřekročila úroveň hod‐ noty ukazatele u společnosti. V roce 2009 je již hodnota v odvětví vyšší než u společ‐ nosti, u které v důsledku nulové daně ze ztrátového hospodaření dosahuje poměr vý‐ sledku hospodaření po zdanění a před zdaněním úrovně 100 %. Pomocí ukazatelů finanční stability lze zjistit, zda je likvidita společnosti v pořádku, zda je zachována finanční stabilita a také jestli je společnost důvěryhodným partnerem. Všechny tři ukazatele likvidity (běžná, pohotová, hotovostní) dosahují ve všech třech sledovaných letech nižších hodnot než jsou charakteristické hodnoty pro likviditu v odvětví. Dosažené úrovně likvidit nedosahují u společnosti ani u odvětví doporučo‐ vaných rozmezí. Důležitější je však porovnání hodnot společnosti s odvětvím, než striktní zařazení do optimálního intervalu hodnot. Pozitivně lze tedy hodnotit skuteč‐ nost, že se hodnoty ukazatelů likvidity u společnosti příliš nevychylují od průměrných hodnot v odvětví. Ve skupině ukazatelů týkajících se ostatních vlivů na re je v tabulce 39 uvedena bezri‐ ziková sazba a riziková přirážka za velikost podniku. Bezriziková sazba rf stanovená dle Ministerstva průmyslu a obchodu jako výnos desetiletých státních dluhopisů je pro společnost i odvětví ve shodné výši a rok od roku má mírně rostoucí tendenci. Riziko‐ vá přirážka za velikost podniku rLA dosahuje u společnosti výrazně vyšší hodnoty než je průměrná hodnota v odvětví, což je pro společnost méně příznivé z důvodu zvyšo‐ vání alternativního nákladu na vlastní kapitál. Riziková přirážka rLA je u společnosti průměrně o 2,5 % vyšší než je charakteristická hodnota přirážky za odvětví.

Vlastní práce

92

Vážené průměrné náklady na kapitál jsou ve sledovaných letech nižší u společnosti než v odvětví. Jejich výše u společnosti i odvětví postupně narůstá, avšak společnost si drží rozdíl průměrně ve výši 4 % od průměrných hodnot v odvětví. Z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky lze pozitivně hodnotit příznivou výši WACC v porovnání s od‐ větvím. Přestože je hodnota alternativních nákladů na vlastní kapitál společnosti znač‐ ně vyšší než průměrná hodnota re v odvětví, daří se jí udržet výši WACC pod průmě‐ rem v odvětví. Společnost ve větší míře využívá cizích zdrojů financování, které jsou pro ni mnohonásobně levnější. Finanční krize zpracovatelského průmyslu je zřejmá zejména z dosažených hodnot ekonomické přidané hodnoty. Pokles hodnot EVA začal již v 1. čtvrtletí 2008. Ukázala se posloupnost meziročních poklesů: EVA v 1. čtvrtletí 2008, přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí 2008 a obrat ve 3. čtvrtletí 2008. Příčinou propadu hodnot EVA v roce 2009 byl pokles tvorby EVA u nejlepších podniků (skupina TH) a velký propad EVA u nejhor‐ ších podniků (skupina ZT). Největší podíl na pokles hodnoty EVA ve zpracovatelském průmyslu mají podniky pod zahraniční kontrolou, kterou je i hodnocená společnost EPCOS s.r.o. Tyto podniky postihl pokles zahraniční poptávky pravděpodobně již v 1. čtvrtletí 2008 a přetrvával v 1. čtvrtletí 2009. (Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009, www.mpo.cz) Společnost dosahuje ve sledovaných letech příznivějších hodnot EVA v porovnání s dosaženými hodnotami EVA za odvětví. V roce 2007 dosáhla výše ekonomické přidané hodnoty u společnosti dokonce 20,26 mil. Kč. Od roku 2008 se však již projevila krize a hodnoty EVA stejně jako v odvětví začaly výrazně klesat do záporných hodnot.


93

5 Diskuze výsledků a návrh doporučení V rámci podrobné finanční analýzy, úprav účetních výkazů, výpočtu ukazatele eko‐ nomická přidaná hodnota a identifikace faktorů, které ovlivňují výkonnost společnosti EPCOS s.r.o., bylo uvedeno mnoho průběžných výsledků a komentářů. Bylo zjištěno, že zahrnutím postupů finanční analýzy do analýzy výkonnosti pomocí ekonomické přidané hodnoty je možné poukázat na významné silné a slabé stránky výkonnosti společnosti ve finanční oblasti. Úpravou účetních výkazů společnosti bylo odstraněno mnoho slabin údajů z těchto výkazů a úpravy tak zreálnily pohled na společnost. Na základě bonitního indexu IN99 v rámci tradiční finanční analýzy bylo zjištěno, že společnost v celém sledovaném období netvoří hodnotu a dosahuje záporného ekono‐ mického zisku. Analýza tvorby ekonomické přidané hodnoty však ukázala, že společ‐ nost tvořila hodnotu pro vlastníky v roce 2007 a následně i v roce 2011. Hlavní náplní práce je hodnocení let 2005 až 2009, ale v souvislosti s identifikací příležitostí pro mož‐ né zlepšení výkonnosti společnosti v budoucnu a navržení konkrétních doporučení byla na základě aktuálních informací stručně vyhodnocena účetní a ekonomická vý‐ konnost i za rok 2011. Záporná hodnota ukazatele EVA v ostatních letech je zapříčině‐ na zejména dosažením nízké hodnoty čistého operativního zisku v porovnání s výraz‐ ným objemem čistých operativních aktiv. Z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky spo‐ lečnosti lze pozitivně hodnotit relativně příznivou výši průměrných nákladů na kapi‐ tál, která je nižší než průměrné hodnoty WACC v odvětví, a snahu využívat ve větší míře levnějších cizích zdrojů prostřednictvím krátkodobého zadlužení. V rámci finanční analýzy došlo pomocí ukazatelů zadluženosti k vyhodnocení, že ka‐ pitálová struktura společnosti je zaměřená převážně na cizí zdroje. Výhradně převládá krátkodobá zadluženost, přičemž po úpravách vstupních údajů se předpoklady pro další zadlužování společnosti zhoršily. Financování z cizích zdrojů má však, z důvodu snižujících se krátkodobých finančních výpomocí mateřskou společností, klesající ten‐ denci ve prospěch vlastního financování, což zvyšuje finanční stabilitu společnosti. Míra samofinancování převyšuje od roku 2009 průměrnou hodnotu v odvětví. Z nejak‐ tuálnějších dat roku 2011 dosahuje míra samofinancování z účetního pohledu již 42 %. Lze tak v blízké budoucnosti očekávat vyrovnanou kapitálovou strukturu a následně převahu vlastních zdrojů financování, které jsou ovšem dražší než zdroje cizí. V rámci ekonomického pohledu na výkonnost společnosti dosahuje vlastní kapitál téměř v ce‐ lém období vyšších hodnot než v případě účetního modelu, což je zapříčiněno vyrov‐ návací položkou ekvivalenty vlastního kapitálu v rámci úprav investovaného kapitálu.


94

Výkonnost společnosti snižuje nízký obrat celkových aktiv, především dlouhodobého hmotného majetku. Obrat aktiv je u společnosti nižší, než je charakteristická hodnota v odvětví. Společnost inkasuje pohledávky dříve, než platí své závazky, což je pro ni výhodné z hlediska volných finančních prostředků. Příliš dlouhá doba splácení závaz‐ ků poukazuje na nesolventnost společnosti, avšak převážná část takto zadržených pe‐ něžních prostředků je v rámci výpomocí ovládající a řídící osobou. Likvidita společnos‐ ti není z důvodu vysokého objemu krátkodobých závazků optimální, avšak příliš se nevychyluje od charakteristických hodnot v odvětví. Společnost vykazující nízkou likviditu však nemusí mít s likviditou problémy, pokud má delší dobu splatnosti zá‐ vazků. Jelikož je rentabilita celkových vložených aktiv v rámci účetního pohledu na výkonnost a rentabilita čistých operativních aktiv v ekonomickém modelu téměř v celém sledova‐ ném období nižší, než jsou průměrné náklady kapitálu, není výnosnost kapitálu ade‐ kvátní riziku. Společnost se tak v tomto případě může zaměřit například na příležitos‐ ti, které by poskytovaly inovované výrobky s potenciálními maržemi. Avšak v roce 2007 a následně i v roce 2011 převýšila rentabilita aktiv a operační rentabilita náklady kapitálu a výnosnost kapitálu již odpovídala podstoupenému riziku. Na základě výsledků citlivostní analýzy pro rok 2009 bylo potvrzeno, že zvyšování čistého operativního zisku má pozitivní účinek na ukazatel ekonomická přidaná hod‐ nota a zvyšování čistých operativních aktiv a vážených průměrných nákladů na kapi‐ tál má negativní vliv na hodnotu EVA. Citlivostní analýza je provedena pro rok 2009 z důvodu nejnižší dosažené úrovně ekonomické přidané hodnoty v záporné výši ‐195 581 tis. Kč, a tedy možnosti doporučení vhodných návrhů vedoucích k vylepšení tohoto stavu. Negativní vývoj hospodaření společnosti EPCOS s.r.o. byl poznamenán celosvětovou hospodářskou krizí. Výkonnost společnosti citlivě reaguje na změnu tržeb a přidané hodnoty, jejichž navý‐ šením se prostřednictvím vylepšení hodnot výsledku hospodaření a následně i hodno‐ ty NOPAT významně sníží záporná hodnota ukazatele EVA. Osobní náklady a v menší míře i odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku jsou významné položky zvyšující zápornou hodnotu výsledku hospodaření z běžné činnosti, který následně zvýší zápornou hodnotu čistého operativního zisku, jehož vlivem poklesne ekonomic‐ ká přidaná hodnota do ještě vyšších záporných hodnot. Negativní vliv na tvorbu hod‐ noty má v případě zvyšování čistých operativních aktiv zejména dlouhodobý hmotný majetek. V rámci vážených průměrných nákladů na kapitál mají negativní vliv na vý‐ konnost společnosti zejména náklady na vlastní kapitál.


95

Při porovnání hodnot společnosti a odvětví je zřejmé, že se vyvíjejí stejným směrem, avšak společnost dosahuje výrazně lepších hodnot spreadu a rentability vlastního ka‐ pitálu. Naopak alternativní náklad na vlastní kapitál je příznivější v odvětví, jelikož dosahuje výrazně nižších hodnot. Produkční síla a marže společnosti je téměř v celém období lepší než průměrné hodnoty v odvětví. Vážené průměrné náklady na kapitál jsou u společnosti na nižší úrovni než v odvětví a výsledná hodnota ukazatele EVA dosahuje v případě společnosti také příznivějších hodnot. Kladná hodnota ukazatele EVA v roce 2007 a následné oživení tvorby hodnoty v roce 2011 naznačuje možnost udržení kladné výše ekonomické přidané hodnoty i v násle‐ dujících letech, avšak pravděpodobně na nižší úrovni. Je několik možností, jak zvýšit ekonomickou přidanou hodnotu analyzované společnosti, avšak důležité je zaměřit pozornost i na snížení vlivu faktorů, které působí na pokles hodnoty EVA. Cílem ná‐ vrhů je uvést problematické oblasti, ve kterých lze navrhnout vhodná doporučení ke zlepšení finanční stability společnosti.

Problematika Kapitálové struktury Finanční stabilita společnosti je ve sledovaném období na nízké úrovni v oblasti hod‐ nocení kapitálové struktury. Prostřednictvím finančních ukazatelů bylo zjištěno, že společnost kryje svůj majetek převážně cizími zdroji. Avšak tuto oblast již není nutné považovat za problematickou z důvodu hrozby finanční nestability v budoucnu. Krát‐ kodobé závazky se každoročně výrazně snižují, čímž se výrazně snižuje podíl cizího kapitálu na celkovém investovaném kapitálu, který v roce 2005 dosahoval, na základě upravených údajů z ekonomického hlediska, 88 % a v roce 2011 už pouze 49 %. Krát‐ kodobé závazky v sobě zahrnují neúročené krátkodobé závazky a úročené krátkodobé finanční výpomoci, přičemž dochází ke snižování v obou oblastech. Tento vývoj měl na finanční stabilitu společnosti pozitivní vliv, jelikož došlo k převaze krytí majetku vlastním kapitálem. Ovšem na tvorbu ekonomické přidané hodnoty má zvýšené finan‐ cování z vlastních zdrojů negativní vliv, jelikož alternativní náklady na vlastní kapitál jsou mnohonásobně dražší než náklady na cizí kapitál. Na základě tohoto vývoje se společnost stává stále více likvidní díky zvyšování hodnoty ukazatele běžné likvidity a zadluženost společnosti se postupně snižuje. Návrhy nejsou již v této oblasti nutné, jelikož společnost si finanční stabilitu v podobě snižování cizích zdrojů a zvyšování vlastního kapitálu již zajistila.


96

Doporučila bych však sledovat a korigovat kapitálovou strukturu tak, aby byla opti‐ mální. Dle dosavadního vývoje snižování cizích zdrojů ve prospěch vlastních zdrojů lze v budoucnosti očekávat financování výhradně z vlastních zdrojů. Nebylo by však rozumné, aby společnost financovala své aktivity převážně z vlastních zdrojů, jelikož jsou mnohokrát dražší než cizí zdroje. V případě potřeby bych společnosti doporučila využít dalších krátkodobých finančních výpomocí od mateřské společnosti, které jsou velmi příznivě úročeny. Citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2009 napomohla k identifikaci faktorů, které nejvíce ovlivňují výslednou hodnotu ukazatele EVA. Tyto faktory budou spolu s ná‐ vrhy na jejich vylepšení uvedeny v následujícím textu.

Problematika alternativních nákladů na vlastní kapitál V rámci vážených průměrných nákladů na kapitál mají největší vliv na zhoršování ukazatele EVA náklady na vlastní kapitál. Na základě citlivostní analýzy se navýšením nákladů na vlastní kapitál o 10 % ekonomická přidaná hodnota prohloubila o 8 % do ještě větších záporných hodnot. Naopak snížením těchto nákladů o 10 % se snížila zá‐ porná výše ekonomické přidané hodnoty o 16 mil. Kč. Společnost by se tak měla zamě‐ řit na snížení nákladů na vlastní kapitál. Zlepšení by nastalo snížením přirážky za rizi‐ ko finanční stability prostřednictvím zvýšení ukazatele běžné likvidity. Toho by bylo dosaženo zvyšováním oběžných aktiv, zejména krátkodobého finančního majetku a dále snižováním krátkodobých závazků, k čemuž postupně již dochází.

Problematika dlouhodobého majetku Citlivostní analýza poukázala na problémovou oblast dlouhodobého majetku. Společ‐ nost vlastní velké množství dlouhodobého hmotného majetku, což s sebou přináší i značnou část odpisů. Zvýšením původní hodnoty dlouhodobého hmotného majetku o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA zvýšila o 6 %. Navýšení dlouhodobého hmotného majetku navýší čistá operativní aktiva, která mají negativní vliv na ekono‐ mickou přidanou hodnotu. Zvýšením původní hodnoty odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA navýšila o 5 %. Růst odpisů zvyšuje dosaženou zápornou hodnotu výsledku hospodaření, který následně zvýší zápornou hodnotu NOPAT, tvorba hodnoty pro vlastníky společnosti se tak prohlubuje do vyšších záporných čísel. Jelikož s růstem investic do dlouhodobé‐ ho majetku se hodnota ukazatele EVA zhoršuje, měla by být doporučení směřována do


97

optimalizace investovaného kapitálu. Společnost vlastní výrazný podíl dlouhodobého hmotného majetku zejména v podobě staveb, strojů a zařízení. Managementu společ‐ nosti lze doporučit zvážení, zda tato aktiva jsou nepostradatelná v rámci hlavní činnos‐ ti společnosti či naopak. Stroje, které jsou nepotřebné nebo již zastaralé by bylo vhodné z majetku společnosti vyloučit. Nevyužité stavby by bylo vhodné prodat či pronajímat. Prostřednictvím prodeje dlouhodobého hmotného majetku (např. nevyužité pozemky, stavby, stroje a zařízení) by došlo ke snížení dlouhodobého majetku a zvýšení výsled‐ ku hospodaření, snížila by se tak hodnota NOA, zvýšil NOPAT a následně i hodnota EVA. Avšak změna hodnoty EVA změnou dlouhodobého hmotného majetku a odpisů není značná. Navrhovaná opatření by nejspíše nestačila z vystoupení společnosti z oblasti ničení hodnoty pro vlastníky, ale hodnotu EVA by opatření vylepšila. Provedená citli‐ vostní analýza pro rok 2007, kdy společnost tvořila hodnotu pro vlastníky, odhalila výrazně vyšší vliv změny dlouhodobé hmotného majetku a odpisů na hodnotu EVA (viz příloha č. 3).

Zvyšování tržeb Tržby představují hlavní složku příjmů společnosti EPCOS s.r.o., které zajišťují její ply‐ nulý chod a vytváří zisk. Citlivost ekonomické přidané hodnoty na změnu tržeb je značná, zvýšením tržeb o 10 % v roce 2009 se dosažená záporná hodnota ukazatele EVA snížila o 46 %. Naopak při poklesu původní hodnoty tržeb o 10 % se záporná hodnota EVA zvýšila z ‐196 mil. Kč na ‐286 mil. Kč. Tvorba tržeb je vysoce závislá na tržní poptávce, především na poptávce německého trhu a také na vývoji automobilo‐ vého průmyslu. Naplánovat růst tržeb je tedy značně komplikované a nejisté. Ma‐ nagement společnosti by ale měl mít snahu o dosažení růstu objemu tržeb a cíleně tuto oblast sledovat a zavádět podpůrné aktivity vedoucí ke zvyšování tržeb, například prostřednictvím marketingových akcí zvyšovat reklamu na své výrobky, služby a zbo‐ ží. Společnost by se měla zaměřit na zefektivnění využívaných vstupů a zvyšování tržeb, pokud chce zvyšovat hodnotu NOPAT a následně tvořit ekonomickou přidanou hodnotu. Tržby za prodej zboží jsou průměrně o 37 % vyšší, než činí náklady vynalo‐ žené na prodej zboží, což je velmi pozitivní z hlediska zvyšování NOPAT a tvorby EVA. Avšak v souvislosti s hospodářskou krizí došlo v roce 2009 ke snížení množství zakázek o 40 %, obrat byl o 27 % nižší v porovnání s rokem předchozím a celkové tržby se tak snížily o 328 mil. Kč. Společnosti se daří i přes značnou konkurenci realizovat výrobky na trhu vždy za ceny srovnatelné s rokem předešlým. Ve zvýšení cen produktů by tak mohla být příležitost


98

ke zvýšení tržeb, pokud by změna cen nebyla výrazná, aby nedošlo k hrozbě v podobě snížení poptávky a následně k většímu propadu tržeb a nejisté budoucí situaci v podo‐ bě ztráty hodnotných zákazníků. Toto opatření však není vhodné v období krize, ale spíše až bude ekonomika růst. Společnost inkasuje tržby především z vývozu svých produktů do zahraničí, tržby z tuzemska jsou minimální. Společnost prodává své výrobky, zboží a služby především spřízněným osobám, od nichž taktéž nakupuje výrobky a využívá služeb v rámci běž‐ né obchodní činnosti. Největší tržby plynou od mateřské společnosti v Mnichově a dále sesterské společnosti v Rakousku. Další tržby dle geografického umístění trhu plynou z Hong Kongu, Číny, USA, Singapuru, Maďarska a nejméně z Indie. Od sesterské spo‐ lečnosti v Indii však provádí největší nákupy a dále i od mateřské společnosti. Tržby společnosti se sídlem v Šumperku jsou tak značně závislé na vývoji kurzu měn. Osla‐ bení české koruny v době krize v roce 2009 tak naopak napomohlo relativně malému propadu výsledku do záporných čísel. Doporučení v podobě mírného zvýšení cen produktů, zintenzivnění reklamy portfolia společnosti by tak bylo vhodné zejména pro tuzemské zákazníky a v době již překona‐ né krize. Zvýšení tržeb lze však dosáhnout také snížením nákladů v oblasti využíva‐ ných služeb zaměstnanců, jako je využití služebního automobilu pro osobní účely, či redukce nadbytečných mobilních telefonů a SIM karet z důvodu placení paušálních plateb, i když služeb není využíváno.

Zvyšování přidané hodnoty Přidaná hodnota je dána součtem obchodní marže a výkonů a odečtením výkonové spotřeby. Obchodní marže je rozdílem tržeb a nákladů za prodej zboží. Hlavní polož‐ kou výkonů jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Výkonová spotřeba je tvořena náklady souvisejícími se spotřebou materiálu a energie a dále náklady na služ‐ by. Pozitivní vliv na tvorbu ekonomické přidané hodnoty má účetně vykázaná přidaná hodnota. Zvýšením původní hodnoty přidané hodnoty o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA snížila o 19 %. Naopak snížení přidané hodnoty o 10 % prohloubí zá‐ pornou ekonomickou přidanou hodnotu o 36 mil. Kč. Přidaná hodnota má tedy vý‐ znamný vliv na ekonomickou přidanou hodnotu, proto je vhodné rozebrat položky, ze kterých se skládá, pro možnost nalezení vhodných opatření. Výkonová spotřeba je nejvyšším nákladem společnosti, její výši uvádí tabulka 40, ze které je patrná výrazně klesající tendence těchto nákladů, což má pozitivní vliv na při‐ danou hodnotu. Položka výkonová spotřeba obsahuje poměrně vyrovnané náklady na


99

spotřebu materiálu a energie a nakupované služby. V roce 2009 došlo k výraznému poklesu těchto nákladů v souvislosti se zaváděním úsporných a optimalizačních opat‐ ření. V rámci výkonů mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mírně klesající tendenci, přičemž v roce 2009 je propad znatelnější kvůli celosvětové hospodářské kri‐ zi, což mělo negativní vliv na přidanou hodnotu a následně i na hodnotu ukazatele EVA. Aktuální data roku 2011 ukázala, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb výrazně narostly na nejvyšší úroveň za celé období. Lze tak doporučit dodržení vysoké kvality výrobků a služeb, které uspokojí potřeby zákazníků a přispějí i nadále k růstu přidané hodnoty a následně hodnoty EVA. K růstu přidané hodnoty by přispělo snížení nákladů na služby a spotřebu materiálu a energie. Náklady na nakupované služby však nelze eliminovat jejich vyřazením, ale například sledováním trhu a nabídek konkurenčních dodavatelů, například v rámci telekomunikačních služeb je vhodné hledat výhodnějšího poskytovatele. Jelikož pro‐ voz společnosti je velmi náročný na energie, lze doporučit sledování nabídek alterna‐ tivních dodavatelů energií a v případě výhodnější nabídky ji využít pro možnost sní‐ žení těchto nákladů a následného zvýšení přidané hodnoty. Tab. č. 40: Vývoj přidané hodnoty (v tis. Kč) Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Spotřeba mat. a energie Služby Přidaná hodnota

2005 65 145 995 141 745 321 349 858 395 463 314 965

2006 136 969 955 117 591 548 285 702 305 846 500 538

2007 127 335 927 936 530 590 260 496 270 094 524 681

2008 105 479 870 690 515 416 258 922 256 494 460 753

2009 87 048 653 692 376 140 178 278 197 862 364 600

Zdroj: Vlastní práce autora na základě účetních výkazů

Snižování osobních nákladů Lidské zdroje jsou jedním z nejdražších vstupů, proto by se personální oddělení mělo snažit o snižování osobních nákladů či o zamezení jejich výrazného zvyšování. Dle nejnovějších údajů z listopadu roku 2011 je počet zaměstnanců 711 kmenových, z toho 4 členové řídících orgánů a 163 dočasných (agenturních). Domnívám se, že obsazení společnosti pracovníky je zvoleno adekvátně, kdy při každé nahodilé situaci vyžadující zvýšení či snížení stavu zaměstnanců společnost vždy pohotově reaguje a nevznikají jí tak zbytečné náklady v personální oblasti. Z tabulky 41 si lze povšimnout poklesu osobních nákladů v roce 2009, které jinak do té doby rostly. Tato skutečnost byla vyvo‐


100

lána hospodářskou krizí, na kterou společnost reagovala v podobě úsporných opatření také v personální oblasti. Na nastalou situaci společnost aktivně reagovala redukcí agenturních i kmenových zaměstnanců, rušením přesčasové práce, úpravami směn‐ ností, redukcí režijních pracovníků a zkrácením pracovního týdne. Tato opatření byla zvolena velmi dobře a přispěla tak k menšímu propadu výsledku hospodaření. Dle citlivostní analýzy byla zjištěna negativní závislost osobních nákladů a hodnoty ukaza‐ tele EVA, které zápornou hodnotu EVA ještě více zvyšují. Zvýšením původní hodnoty osobních nákladů o 10 % se záporná hodnota ukazatele EVA zvýšila o 14 %. Pozitivně na výsledek hospodaření z běžné činnosti a následně na ukazatel NOPAT a EVA pů‐ sobí snížení osobních nákladů, kdy snížení původní hodnoty osobních nákladů o 10 % vylepší zápornou hodnotu ukazatele EVA o 28 mil. Kč. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a sociální náklady nemůže spo‐ lečnost ovlivnit. Jedinou položkou a zároveň největší, kterou může ovlivnit, jsou mzdové náklady. Mzdové náklady sice mají významný vliv na růst osobních nákladů, ale rozhodně bych nedoporučovala snižovat mzdy pracovníkům, které už tak nejsou nijak vysoké. Dělníci dostávají mzdu dle dosažené platové skupiny, která je závislá na délce pracovního poměru, produktivitě práce, náročnosti práce, plnění norem hoto‐ vých produktů a dalších faktorech. Pracovníci tak většinou dostanou tolik, kolik si za‐ slouží. Vysoké osobní náklady by byly více opodstatněné, kdyby se zvyšovala produktivita práce. V oblasti odměňování doporučuji znovuobnovení bonusového systému, který již dříve dobře fungoval. Každý měsíc bez absence by zaměstnanci náleželo 200 Kč, částky by byly sčítány, a z takového peněžního balíčku by pak bylo možné si objednat různé služby. V oblasti sociální péče je potřeba se zabývat zlepšováním zdravotní péče o zaměstnance a posilováním prevence. V oblasti osobního rozvoje je důležité podpo‐ rovat vzdělávání a rozvoj zaměstnanců, například prostřednictvím počítačových ško‐ lení, školení na téma novely Zákoníku práce a možnost využití jazykových kurzů. Dů‐ ležitou oblastí je také posílení komunikace mezi vedením společnosti a zaměstnanci, například prostřednictvím společných akcí (vánoční večírky, sportovní akce). Spokoje‐ nost zaměstnanců a s tím související zvýšení produktivity práce, které by mělo pozi‐ tivní vliv na výkonnost společnosti, se zvyšuje také se zlepšováním pracovního pro‐ středí a posilováním firemní kultury.


101

Tab. č. 41: Vývoj osobních nákladů (v tis. Kč) Mzdové náklady Náklady na soc. a zdrav. poj. Sociální náklady Osobní náklady

2005 174 317 52 618 4 557 231 492

2006 207 886 66 865 6 687 281 438

2007 217 723 73 208 7 515 298 446

2008 2009 242 354 206 589 82 637 65 239 8 491 5 455 333 482 277 283

Zdroj: Vlastní práce autora na základě účetních výkazů

Budoucí vývoj společnosti EPCOS s.r.o. Společnost EPCOS s.r.o. se sídlem v Šumperku je součástí nadnárodního koncernu TDK, tato příslušnost tak vytváří předpoklady k finanční stabilitě a jisté budoucnosti. V dnešní době patrné nejistoty v celosvětovém hospodářském vývoji je to značně uklidňující skutečnost. Vedení skupiny TDK má již k dispozici výsledky první polovi‐ ny obchodního roku 2012, ze kterých je viditelný značný pokles v prodeji a zejména v zisku. Finanční nestabilita Evropy zasahuje ekonomický svět, zpomaluje ekonomiky Spojených států i rozvojových zemí a vyvolává tak nové obavy i v koncernu TDK a následně i šumperského závodu. Cena akcií TDK klesla na nejnižší hodnotu za po‐ sledních 24 let. „Říká se, že cena na burze reflektuje budoucí hodnotu společnosti. Musíme se přiznat, že takto nízká hodnota odráží obavy našich akcionářů z nejistoty a odráží i nedostatek důvěry.“ (Prezident TDK Takehiro Kamigama) Tato nepříznivá situace má dle prezidenta TDK příčiny ve zpoždění v revitalizaci hlavních obchodů, snížení využitelnosti majetku, v pozdní reakci a snížení konkuren‐ ceschopnosti. Všechny tyto negativní faktory včetně postavení TDK v těžkém konku‐ renčním boji si musí uvědomit všichni zaměstnanci ve všech společnostech pro účely nastavení systému, který podpoří budoucí růst. Mezi kroky vedoucí k obnovení silné společnosti patří zlepšení hlavních obchodních operací, eliminace neziskových obcho‐ dů, optimalizace lidských zdrojů, výběr a zaměření se na hlavní témata výzkumu a vývoje, posílení strategií a snížení podílu fixních nákladů. „Za tím vším stojí jediná věc – musíme změnit způsob, jak věci děláme a jak přemýšlíme, a to rychle. Pokud to neuděláme, hodnota TDK padne mnohem víc, což otřese jejím postavením v budoucnu.“ (Prezident TDK Takehiro Kamigama) V této situaci je potřeba, aby společnost EPCOS s.r.o. byla připravena reagovat a při‐ jmout taková opatření, aby minimalizovala negativní dopady takového vývoje. Strate‐ gie dalšího jednotného postupu je formulována mimo jiné v hlavních prioritách nasta‐ vených střednědobých plánů. Těmito je dle prezidenta TDK zaměření se na IT telecom a trhy obnovitelných energií ve střednědobém termínu. Dále rychlá diferenciace pro‐


102

duktů, posílení zákaznického a marketingového rozhraní u hlavních segmentů či apli‐ kací k vývoji nových konkurenceschopných produktů. Mezi další priority patří zvyšo‐ vání efektivity, optimalizace lidských zdrojů, zjednodušení organizačních a obchod‐ ních procesů pro možnost pružně reagovat na změny trhu. Cílem těchto plánů je dosáhnout nejvyššího růstu a efektivity v průmyslu. Pro udržení pozice společnosti EPCOS s.r.o. je důležité, aby se všem zmíněným opatřením přizpů‐ sobila a přispěla tak k výsadnímu postavení celého koncernu ve výrobě elektronických komponentů.

Závěr

103

6 Závěr Diplomová práce byla zaměřena na hodnocení výkonnosti podniku na základě mo‐ derních měřítek. Výkonnost byla hodnocena na základě ukazatele ekonomické přidané hodnoty, která byla vymezena z ekonomického hlediska pomocí účetních úprav. Cílem práce bylo na základě hodnocení výkonnosti podniku prostřednictvím moderních ukazatelů navrhnout opatření na upevnění finanční pozice a zvýšení ekonomické vý‐ konnosti společnosti EPCOS s.r.o. Vyhodnocení tvorby ekonomické přidané hodnoty bylo provedeno pro společnost EP‐ COS s.r.o., která působí ve zpracovatelském průmyslu v oboru elektrotechniky a elek‐ troniky. Před samotným výpočtem ekonomické přidané hodnoty byla provedena cha‐ rakteristika společnosti a finanční analýza za období let 2005 až 2009. Z analýzy zadlu‐ ženosti vyplynulo, že společnost má kapitálovou strukturu zaměřenou převážně na cizí zdroje a zadlužení je tak vysoké. Avšak vysoký podíl cizích zdrojů má ve sledova‐ ném období výrazně klesající tendenci ve prospěch vlastního kapitálu. Míra samofi‐ nancování převyšuje od roku 2009 průměrnou hodnotu v odvětví. Společnost byla kromě roku 2007 ztrátová, i když její roční obrat dosahoval průměrné výše 1,2 mld. Kč. Výkonnost společnosti snižuje nízký obrat celkových aktiv, který je nižší než charakte‐ ristická hodnota v odvětví. Nízké hodnoty likvidity ve všech sledovaných letech na‐ značují, že společnost nemá dostatečnou schopnost dostát svým závazkům, avšak pří‐ liš se nevychyluje od charakteristických hodnot v odvětví. S tím souvisí i zjištění, že společnost inkasuje pohledávky dříve, než platí své závazky. Rentabilita dosahovala v rámci účetního a ekonomického modelu kromě roku 2007 nižších hodnot než prů‐ měrné náklady kapitálu. Výnosnost kapitálu tak kromě ziskového roku nebyla ade‐ kvátní riziku. Ukazatele rentability potvrdily ztrátová období společnosti, avšak od roku 2007 překračují průměrné hodnoty v odvětví. Na základě indexů IN byla finanční situace společnosti vyhodnocena po téměř celé sledované období jako špatná a byly potvrzeny problémy s placením závazků. Avšak na základě dostupných aktuálních údajů bylo zjištěno, že za rok 2011 již tyto problémy společnost nemá, je považována za finančně zdravou se schopností bezproblémově plnit své závazky. Bonitní index vyhodnotil, že společnost za sledované období netvoří hodnotu, avšak výpočet ukaza‐ tele EVA tento fakt vyvrátil v roce 2007 a 2011. V následující části práce byla zaměřena pozornost již na samotný výpočet ukazatele EVA a vymezení jejích hlavních složek. Pomocí účetních úprav došlo k vymezení čis‐ tých operativních aktiv a čistého operativního zisku. Následně byly vypočítány vážené

Závěr

104

průměrné náklady na kapitál, přičemž náklady na vlastní kapitál byly vyčísleny dle stavebnicového modelu. Následně byla vypočtena i hodnota EVA s využitím neupra‐ vených údajů a byl tak potvrzen rozpor mezi účetním a ekonomickým pohledem na výkonnost společnosti. Kladná hodnota ukazatele EVA byla dosažena v roce 2007 a následné oživení tvorby hodnoty nastalo v roce 2011. V ostatních sledovaných letech dosahuje ekonomická při‐ daná hodnota záporné výše, což bylo zapříčiněno zejména ztrátovými obdobími. Udr‐ žení kladné výše ekonomické přidané hodnoty z roku 2011 je však v následujícím ob‐ dobí nejisté. V současné době globální ekonomika opět zpomaluje a za první polovinu obchodního roku 2012 je již patrný pokles hospodářských výsledků. Příslušnost spo‐ lečnosti ke globální skupině však dává předpoklady k finanční stabilitě a jisté budouc‐ nosti. Citlivostní analýza pro rok 2009, ve kterém společnost tvoří nejnižší hodnotu pro své vlastníky z důvodu hospodářské krize, potvrdila pozitivní vliv zvyšování čistého ope‐ rativního zisku a negativní vliv zvyšování čistých operativních aktiv a nákladů na ka‐ pitál na ekonomickou přidanou hodnotu. Výkonnost společnosti velmi citlivě reaguje na změnu tržeb a přidané hodnoty, které svým růstem přispívají ke zvýšení ekonomic‐ ké přidané hodnoty. Negativní vliv na tvorbu hodnoty má zvyšování osobních nákla‐ dů, odpisů, dlouhodobého hmotného majetku a nákladů na vlastní kapitál. Tento vý‐ voj byl podobný i v případě provedené citlivostní analýzy pro rok 2007, ve kterém spo‐ lečnost tvořila hodnotu, avšak změny všech faktorů měly výrazně větší vliv na výsled‐ nou tvorbu hodnoty. V rámci provedeného benchmarkingu došlo ke zjištění, že společnost dosahuje v porovnání s odvětvím výrazně lepších hodnot spreadu a rentability vlastního kapitá‐ lu. Dále je společnost za sledované období převážně lepší v produkční síle a dosažené marži. Náklady na kapitál a výsledná hodnota ukazatele EVA dosahují u společnosti lepších hodnot než v odvětví. Naopak náklad na vlastní kapitál je příznivější v odvětví. Společnosti bych doporučila sledovat a přizpůsobovat kapitálovou strukturu tak, aby byla optimální. Pokles krátkodobých závazků sice zvyšuje finanční stabilitu, ale do‐ chází k vyššímu financování z vlastních zdrojů, které jsou výrazně dražší. Pro zvýšení výsledné hodnoty EVA lze doporučit snahu o snížení nákladů na vlastní kapitál pro‐ střednictvím zvýšení ukazatele běžné likvidity, tedy snížením krátkodobých závazků a zvýšením oběžných aktiv. Prostřednictvím prodeje dlouhodobého hmotného majet‐ ku, například nevyužitých pozemků, staveb a strojů, by došlo ke snížení čistých opera‐ tivních aktiv a následně k vyšší tvorbě hodnoty. K růstu účetní přidané hodnoty a ná‐

Závěr

105

sledně ekonomické přidané hodnoty by přispělo snížení nákladů na nakupované služ‐ by, například v podobě využití levnějších alternativních poskytovatelů energií. Dopo‐ ručení ke zlepšení stávající situace lze společnosti navrhnout také v oblasti marketingu a personalistiky. V rámci snižování osobních nákladů doporučuji zvýšit produktivitu práce v oblasti odměňování, sociální péče, osobního rozvoje, posílení komunikace mezi vedením společnosti a zaměstnanci, zlepšováním pracovního prostředí a posilováním firemní kultury. V rámci budoucího vývoje společnosti EPCOS s.r.o. je důležité, aby byla připravena reagovat na pokles hospodářských výsledků skupiny TDK a přijmout taková opatření, aby minimalizovala negativní dopady takového vývoje. Pro udržení pozice společnosti je důležité, aby se přizpůsobila opatřením v podobě střednědobých plánů nastavených koncernem TDK a svými aktivitami přispívala k výsadnímu postavení mezi výrobci elektronických komponentů. Společnost musí dbát na vysokou kvalitu svých výrobků a dobrých technologií, stejně jako na udržování kvalitních lidských zdrojů.


106

7 Přehled informačních zdrojů Knižní zdroje:

[1] FIBÍROVÁ J., ŠOLJAKOVÁ L. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. ISBN 80‐7357‐084‐X. [2] CHRISTOPHER, M. Logistics and supply chain management: creating value‐ added networks. 3. vyd. Harlow, England: FT Prentice Hall, 2005. 305 s. ISBN 0‐273‐68176‐1. [3] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978‐80‐7400‐194‐9. [4] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80‐7179‐529‐1. [5] LEE, S., KIM, WG. EVA, refined EVA, MVA, or traditional performance measu‐ res for the hospitality industry? Oxford, England: Elsevier Sci Ltd, 2009. 28 s. ISSN 0278‐4319. [6] MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Pub‐ lishing, 2008. 240 s. ISBN 978‐80‐247‐2432‐4. [7] MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2011. 494 s. ISBN 978‐80‐86929‐67‐ 5. [8] MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňo‐ vání podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80‐86119‐61‐0. [9] NENADÁL, J.; VYKYDAL, D.; HALFAROVÁ, P., Benchmarking mýty a skutečnost. Model efektivního učení se a zlepšování. 1. vyd. Praha: Manage‐ ment Press, 2011. 265 s. ISBN 978‐80‐7261‐224‐6. [10] NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80‐247‐0125‐1.


107

[11] PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Finanční analýza, Komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 208 s. ISBN 978‐80‐247‐ 3349‐4. [12] PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 1. vyd. Praha: Linde, 2005. 302 s. ISBN 80‐86131‐63‐7. [13] POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů, Jak dosáhnout efektivního vyna‐ kládání nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 240 s. ISBN 978‐80‐247‐2974‐9. [14] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. vyd. Praha: Grada, 2010. 144 s. ISBN 978‐80‐247‐3308‐1. [15] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978‐80‐251‐1830‐6. [16] SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepraco‐ vané a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978‐80‐7400‐336‐ 3. [17] ZBOŘILOVÁ, Z., Projekt hodnocení a řízení výkonnosti ve společnosti XY. Di‐ plomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2008. [18] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vydání. Brno: Mendelova země‐ dělská a lesnická univerzita, 1998. ISBN 80‐7157‐339‐6. [19] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978‐80‐7375‐035‐0. Internetové zdroje: [20] ATD ELECTRONIC S.R.O., OFICIÁLNÍ DISTRIBUTOR FIRMY EPCOS, Vynikající elektronický výkon. [online], poslední revize 2012 [cit.22‐03‐2012] Dostupné

z:

tdk.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=10&Itemid=12>. [21] DLUHOŠOVÁ, D. Přístupy k analýze výkonnosti firem a odvětví na bázi meto‐ dy EVA – Economic Value Added. Příspěvek do ekonomického časopisu Finance


108

a úvěr – Czech Journal of Economics and finance. [online], poslední revize 2004 [cit.

22‐03‐2012]

Dostupné

z:

. [22] KISLINGEROVÁ, E. Jak měřit výkonnost podniku v časech krize. [online], po‐ slední

revize

2010

[cit.22‐03‐2012]

Dostupné

z: .

Ostatní zdroje: [23] BASOVNÍKOVÁ, M. Hodnocení výkonnosti podniku – přednášky. Brno: Men‐ delova univerzita, 2010. [24] ECHO ‐ interní časopis pro zaměstnance společnosti EPCOS s.r.o.

Seznam grafů

109

8 Seznam grafů Graf č. 1: Struktura aktiv ......................................................................................................... 41 Graf č. 2: Struktura pasiv......................................................................................................... 43 Graf č. 3: Vývoj výsledku hospodaření (v tis. Kč) ............................................................... 46 Graf č. 4: Obchodní marže (v tis. Kč) ..................................................................................... 46 Graf č. 5: Přidaná hodnota (v tis. Kč) ..................................................................................... 47 Graf č. 6: Hlavní ukazatele rentability ................................................................................... 48 Graf č. 7: Doplňující ukazatele rentability ............................................................................ 50 Graf č. 8: Obrat zásob ............................................................................................................... 52 Graf č. 9: Doba obratu pohledávek a závazků ..................................................................... 53 Graf č. 10: Ukazatele zadluženosti ......................................................................................... 55 Graf č. 11: Vývoj platební schopnosti podniku .................................................................... 57 Graf č. 12: Cash flow likvidita a stupeň oddlužení ............................................................. 58 Graf č. 13: Vývoj ukazatele EVA s využitím upravených a neupravených hodnot ....... 81 Graf č. 14: Hodnoty spreadu tří největších odvětví ve zpracovatelském průmyslu v %90

Seznam tabulek

110

9 Seznam tabulek Tab. č. 1: Shrnutí úprav aktiv pro vymezení čistých operativních aktiv NOA ............... 30 Tab. č. 2: Shrnutí úprav výsledku hospodaření pro vymezení NOPAT .......................... 32 Tab. č. 3: Vývoj aktiv (v tis. Kč) .............................................................................................. 40 Tab. č. 4: Vývoj pasiv (v tis. Kč) .............................................................................................. 42 Tab. č. 5: Vývoj výsledku hospodaření (v tis. Kč) ................................................................ 43 Tab. č. 6: Vývoj ukazatelů rentability (v %) .......................................................................... 48 Tab. č. 7: Vývoj ukazatelů aktivity ......................................................................................... 50 Tab. č. 8: Vývoj ukazatelů zadluženosti ................................................................................ 54 Tab. č. 9: Vývoj ukazatelů likvidity ....................................................................................... 56 Tab. č. 10: Analýza poměrových ukazatelů hospodářského roku 2010/2011 .................. 59 Tab. č. 11: Vývoj indexu IN95 ................................................................................................. 61 Tab. č. 12: Vývoj indexů IN99, IN01, IN05 ............................................................................ 62 Tab. č. 13: Celkové roční náklady nájemného (v tis. Kč) .................................................... 64 Tab. č. 14: Oceňovací rozdíl u DHM (v tis. Kč) .................................................................... 64 Tab. č. 15: Vývoj tvorby opravných položek (v tis. Kč) ...................................................... 65 Tab. č. 16: Aktivace nákladů na výzkum a vývoj (v tis. Kč) ............................................... 65 Tab. č. 17: Vývoj nedokončených investic (v tis. Kč) ........................................................... 66 Tab. č. 18: Pohledávky po lhůtě splatnosti (v tis. Kč) .......................................................... 66 Tab. č. 19: Vývoj neúročených cizích zdrojů (v tis. Kč) ....................................................... 67 Tab. č. 20: Přehled všech změn při převodu aktiv na čistá operativní aktiva (v tis. Kč) 67 Tab. č. 21: Upravená majetková část rozvahy (v tis. Kč) .................................................... 68 Tab. č. 22: Ekvivalenty vlastního kapitálu (v tis. Kč) .......................................................... 68 Tab. č. 23: Upravená finanční část rozvahy (v tis. Kč) ........................................................ 69 Tab. č. 24: Nákladové úroky (v tis. Kč) ................................................................................. 69 Tab. č. 25: Výsledek hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku (v tis. Kč) ............. 70 Tab. č. 26: Přehled všech změn při úpravách VH z běžné činnosti (v tis. Kč) ................. 71

Seznam tabulek

111

Tab. č. 27: Výpočet upravené daně a NOPAT (v tis. Kč) .................................................... 71 Tab. č. 28: Náklady na cizí kapitál (v %) ............................................................................... 72 Tab. č. 29: Výpočet poměrových ukazatelů po úpravách pro potřeby výpočtu re ......... 73 Tab. č. 30: Výpočet nákladů na vlastní kapitál pomocí stavebnicové metody (v %) ...... 74 Tab. č. 31: Výpočet hodnoty WACC ...................................................................................... 75 Tab. č. 32: Výpočet ukazatele EVA společnosti EPCOS s.r.o. (v tis. Kč)........................... 76 Tab. č. 33: Vývoj ukazatelů operační rentabilita a hodnotové rozpětí (v %) ................... 77 Tab. č. 34: Výpočet hodnoty WACC s využitím neupravených dat ................................. 78 Tab. č. 35: Výpočet hodnoty EVA s využitím neupravených dat (v tis. Kč) .................... 80 Tab. č. 36: Výpočet hodnoty EVA v tis. Kč roku 2010 (zkrácené období) a 2011 ............ 82 Tab. č. 37: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2009 ............................................... 84 Tab. č. 38: Citlivostní analýza ukazatele EVA pro vybrané faktory roku 2009 v tis.Kč . 86 Tab. č. 39: Porovnání společnosti EPCOS s.r.o. s odvětvím v letech 2007 až 2009 .......... 89 Tab. č. 40: Vývoj přidané hodnoty (v tis. Kč) ....................................................................... 99 Tab. č. 41: Vývoj osobních nákladů (v tis. Kč) .................................................................... 101

Seznam příloh

112

10 Seznam příloh

Příloha č. 1: Související ukazatele měření výkonnosti podniku Příloha č. 2: Vymezení NOA, NOPAT, WACC pro dodatečný výpočet ukazatele EVA pro rok 2010 (zkrácené období) a 2011 Příloha č. 3: Citlivostní analýza pro rok 2007 Příloha č. 4: Rozvaha aktiv společnosti EPCOS s.r.o. v plném rozsahu v letech 2005 – 2011 (v tis. Kč) Příloha č. 5: Rozvaha pasiv společnosti EPCOS s.r.o. v plném rozsahu v letech 2005 – 2011 (v tis. Kč) Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztrát společnosti EPCOS s.r.o. v plném rozsahu v letech 2005 – 2011 (v tis. Kč)

Seznam příloh

113

Příloha č. 1: Související ukazatele měření výkonnosti podniku

Ukazatele rentability ‐ jednotlivé ukazatele rentability jsou čerpány především ze Sedláčka (2009). Rentabilita celkových aktiv (ROA – Return on Assets) – je základním měřítkem renta‐ bility. Jedná se o nejkomplexnější ukazatel měřící, jaký efekt připadá na jednotku ma‐ jetku zapojeného do podnikatelské činnosti. ROA tedy vypovídá o návratnosti celko‐ vých vložených prostředků podniku bez ohledu na to, zda se jedná o vlastní či cizí zdroje. Používá se ve zdaněné a nezdaněné verzi. ROA = Zisk před zdaněním (EBIT) / Celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) – měří výnosnost vlastního kapitálu, tedy kolik zisku připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Hodnota ukazatele ROE bývá zpravidla srovnávána s výnosy ze státních dluhopisů, které jsou obecně považo‐ vány za bezpečnou investici na rozdíl od investice do podnikatelské činnosti a podni‐ kání by proto mělo být výnosnější. ROE = Zisk po zdanění (EAT) / Vlastní kapitál Rentabilita dlouhodobého investovaného kapitálu (ROCE – Return on Capital Em‐ ployed) – komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření podniku. Jedná se o ukazatel vyjadřující míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním a cizím dlouhodobým kapitálem. ROCE = EBIT / (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) – vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. V praxi je ukazatel znám pod pojmem ziskové rozpětí. ROS slouží k vyjádření ziskové marže. Pokud se zisková marže nachází pod oborovým průměrem, tak to znamená, že jsou ceny výrobků poměrně nízké nebo náklady příliš vysoké. Pokud je pro výpočet ukazatele použit čistý zisk, pak vypovídá o ziskovosti tržeb. Pro srovnání ziskové marže mezi podniky je doporučeno využít zisk před zda‐ něním (EBIT). (Pavelková, Knápková, 2005) ROS = EBIT / Tržby Obratová rentabilita ‐ výše tohoto ukazatele a jeho vývoj v čase prezentuje schopnost podniku vytvářet z obratového procesu finanční přebytky nutné pro další posilování pozice podniku, k udržení či opětovnému získání finanční nezávislosti a k obsluze ka‐ pitálu. Je poměřován čistý peněžní tok z provozní činnosti a obrat, který tvoří tržby podniku (tedy tržby za prodej zboží, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu). (Růčková, 2010) Obratová rentabilita = CF z provozní činnosti / Obrat

Seznam příloh

114

Ukazatele aktivity ‐ informace o jednotlivých obratech a dobách obratů aktiv jsou čerpány od autorek Živělová (2007) a Růčková (2010). Obrat celkových aktiv – měří efektivnost využití všech aktiv v podniku bez ohledu na jejich zdroje krytí. Ukazatel vypovídá o počtu obrátek aktiv za jeden rok a čím je tento ukazatel vyšší, tím efektivněji svůj majetek firma využívá. Obrat celkových aktiv = Tržby / Celková aktiva Obrat dlouhodobého hmotného majetku (stálých aktiv) – je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího dlou‐ hodobého majetku. Obrat DHM by měl být zjišťován zejména ve chvíli, kdy firma uva‐ žuje o investici do dalšího dlouhodobého majetku. Hodnota ukazatele se obvykle srovnává s odvětvovými průměry. Pokud je nižší, značí to nedostatečné využití výrob‐ ních kapacit a tedy nevhodnost investice do dalšího dlouhodobého majetku. Obrat DHM = Tržby / DHM v zůstatkových cenách Obrat zásob ‐ je nejsledovanějším ukazatelem obratovosti a udává počet obrátek zásob za příslušné období. Tedy kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej hotových výrobků a opětovný nákup zásob. Obrat zásob = Tržby / Zásoby Doba obratu zásob – udává počet dní, během nichž jsou zásoby přeměněny v peníze nebo pohledávky. Doba obratu zásob klesá, čím méně si jich podnik udržuje a jejich obratovost je naopak vyšší. Obecně tedy platí, že čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. Doba obratu zásob = 365 / Obrat zásob Obrat pohledávek – udává počet obrátek pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji inkasuje firma své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. Obrat pohledávek = Tržby / Průměrný stav pohledávek Doba obratu pohledávek – neboli průměrná doba splatnosti pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Doporučovanou hodnotou je běžná doba splatnosti faktur, avšak v současnosti dochází spíše k prodlužování doby úhrady faktur. Doba obratu pohledávek = 365 / Obrat pohledávek Obrat závazků – udává, kolikrát za rok dojde k úhradě závazků podnikem. Objasňuje platební morálku podniku a je tak údajem významným pro věřitele. Obrat závazků = Tržby / Závazky Doba obratu závazků – informuje o tom, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek,

Seznam příloh

115

aby nebyla narušena finanční rovnováha ve firmě. Podnik tak inkasuje tržby od svých odběratelů dříve, než sám musí uhradit závazky vůči svým dodavatelům, a to je pro něj i z důvodu větší solventnosti výhodnější. Doba obratu závazků = 365 / Obrat závazků

Ukazatele zadluženosti – podklady pro ukazatele zadluženosti byly čerpány ze Sed‐ láčka (2009). Celková zadluženost – bývá považována za základní ukazatel zadluženosti jako po‐ měr celkových závazků k celkovým aktivům, vypovídá tedy o míře použití cizích zdrojů. Nazývá se také ukazatelem věřitelského rizika, protože s jeho růstem roste i riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Celkové závazky v tomto ukazateli za‐ hrnují závazky dlouhodobé i krátkodobé, včetně bankovních úvěrů. Celková zadluženost = (Celkové závazky / Celková aktiva) * 100 Dlouhodobá zadluženost – udává, kolik procent aktiv je financováno dlouhodobými závazky a dlouhodobými bankovními úvěry. Dlouhodobá zadluženost = (Dlouhodobé závazky / Celková aktiva) * 100 Krátkodobá zadluženost – informuje o části aktiv financovaných krátkodobými zá‐ vazky. Krátkodobá zadluženost = (Krátkodobé závazky / Celková aktiva) * 100 Míra samofinancování – je opakem celkové zadluženosti, jelikož vypovídá o tom, z jaké části je majetek podniku krytý vlastními zdroji a zároveň je i převrácenou hod‐ notou finanční páky. Součet celkové zadluženosti a míry samofinancování je roven jedné. Míra samofinancování = (Vlastní kapitál / Celková aktiva) * 100 Finanční páka – vyjadřuje, kolikrát celkový kapitál převyšuje velikost vlastního kapitá‐ lu. Ukazatel vypovídá o tom, jaký vliv mají změny zadluženosti firmy na změny renta‐ bility vloženého kapitálu. Pomáhá najít optimální poměr vlastních a cizích zdrojů fi‐ nancování vedoucí k maximalizaci výnosnosti vlastního kapitálu a minimalizaci rizik spojených s cizími zdroji financování. Finanční páka = Celková aktiva / Vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál – má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel celkové zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. Dluh na vlastní kapitál = Celkové závazky / vlastní kapitál Úrokové krytí – udává, kolikrát je zisk vyšší než úrokové platby. Jeho hodnota by měla být vyšší než 3, přičemž bezproblémový podnik má hodnotu vyšší než 8, jelikož po

Seznam příloh

116

pokrytí nákladů na vypůjčený kapitál by měl zůstat ještě dostatečný efekt pro akcioná‐ ře. Úrokové krytí = Zisk před odečtením daní a úroků / Celkové úroky Ukazatel podkapitalizování – podkapitalizování nastává tehdy, je‐li firma příliš za‐ dlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Podnik pro zvyšování svého majetku tedy využívá stále více cizích zdrojů. Jeho hodno‐ ta by měla být vyšší než jedna, aby bylo zaručeno krytí dlouhodobých aktiv podniku dlouhodobým kapitálem. Ukazatel podkapitalizování = (Dlouhodobé závazky + Vlastní kapitál) / Stálá aktiva

Ukazatele likvidity – přehled ukazatelů likvidity je zpracován na základě informací čerpaných převážně ze Sedláčka (2009). Běžná likvidita – vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil všechna svá oběžná aktiva v daném okamžiku za hotovost. Hodnota ukaza‐ tele závisí na tom, jak jsou zásoby a pohledávky oceňovány a na jejich struktuře. Za optimální hodnotu je považováno rozmezí 2 – 2,5. Je důležité si také uvědomit, že všechna oběžná aktiva nejsou stejně likvidní. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Pohotová likvidita – odstraňuje nevýhodu předchozího ukazatele, jelikož v čitateli ponechává jen pohotová oběžná aktiva. Jsou vyloučeny zásoby, které mají poměrně nízkou likvidnost a mohou být zastaralé, neprodejné a tedy obtížně přeměnitelné na peněžní prostředky. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 1,5. Vyšší hodnota je příznivější pro věřitele, avšak již méně pro vedení podniku. Při velkém roz‐ dílu v hodnotách běžné a pohotové likvidity by měl podnik zjistit, zda nemá zbytečně velké množství zásob. Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky Hotovostní likvidita – měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky. Do čita‐ tele se zahrnují jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy (hotovost v pokladně, zůstatky na účtech u bank, krátkodobé cenné papíry), vypovídá tedy nejvíce o skutečné likvidi‐ tě. Optimální hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 – 0,5. Hotovostní likvidita = Finanční majetek krátkodobé povahy / Krátkodobé závazky Jelikož jsou všechny uvedené ukazatele statickým pohledem na likviditu a vycházejí z historických údajů, je vhodné doplnit informace o schopnosti podniku dostát svým závazkům rozdílovým ukazatelem čistý pracovní kapitál.

Seznam příloh

117

Čistý pracovní kapitál – představuje tu část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými finančními zdroji, tedy vlastním či cizím kapitálem. Čistý pracovní ka‐ pitál můžeme chápat jako finanční polštář, jelikož tato část prostředků by podniku do‐ volila pokračovat v jeho činnosti (v omezeném rozsahu), pokud by byl nucen splatit všechny své krátkodobé závazky nebo jejich převážnou část. (Růčková, 2010) Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobé závazky Stupeň oddlužení ‐ tento ukazatel poměřuje cash flow z provozní činnosti a cizí kapi‐ tál podniku, vyjadřuje tak schopnost podniku vyrovnávat závazky za pomoci vlastní finanční síly. Ideální hodnota ukazatele se pohybuje mezi 20 a 30 %. Větší vypovídací schopnost má však vývoj tohoto ukazatele v čase. (Růčková, 2010) Stupeň oddlužení = CF z provozní činnosti / Cizí kapitál Příloha č. 2: Vymezení NOA, NOPAT, WACC pro dodatečný výpočet ukazatele EVA pro rok 2010 (zkrácené období) a 2011

Vymezení NOA Celková aktiva před úpravou Náklady na výzkum a vývoj (+) Oceňovací rozdíl DHM (+) Nedokončené investice (‐) Pohledávky po splatnosti (‐) Neúročené cizí zdroje (‐) Čistá operativní aktiva (NOA)

2010 (zkrác.období) 1 127 264 12 790 24 170 11 086 5 054 151 707 996 377

2011 1 187 743 19 165 23 337 61 390 6 504 199 011 963 340

2010 (zkrác.období) VH z běžné činnosti před zdaněním ‐37 526 Nákladové úroky (+) 7 294 VH z prodeje dlouhodobého majetku (‐) 0 Původní náklady na výzkum a vývoj (+) 7 007 Odpisy nákladů na výzkum a vývoj (‐) 8 521 Odpisy z oceňovacího rozdílu (‐) 834 Eliminace změny nákladových rezerv (+) 27 094 VH z běžné činnosti po úpravách ‐5 486 Rozdíl (VH původní ‐ VH po úpravách) ‐32 040 Původně placená daň 274 Dodatečně vypočtená daň ‐6 088 NOPAT (čistý operativní zisk po zdanění) 328 Sazba daně z příjmů (v %) 19 Vymezení NOPAT

2011 159 190 10 748 ‐15 438 17 173 10 798 1667 ‐15 923 143 285 15 905 9 908 3 022 130 355 19

Seznam příloh

Vymezení WACC rd (v %) re (v %) Cizí kapitál Vlastní kapitál Kapitál celkem WACC

118 2010 (zkrác.období) 0,98 27,71 590 184 406 193 996 377 11,88

2011 1,47 17,53 470 000 493 340 963 340 9,69

Příloha č. 3: Citlivostní analýza pro rok 2007 Tabulka Citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2007 uvádí hodnoty faktorů, které ovlivňují základní stavební kameny ukazatele EVA a mají tak vliv na výkonnost spo‐ lečnosti EPCOS s.r.o. analyzovaného roku 2007. Jednotlivé faktory jsou oproti původní hodnotě navýšeny o 10 % a vedle původní hodnoty ukazatele EVA je spočítána nová hodnota ekonomické přidané hodnoty. Sloupec změna EVA zobrazuje, jak významný vliv měla změna uvedených faktorů na hodnotu EVA. Faktory, které vyvolaly malé změny hodnoty EVA, lze považovat za méně důležité. Naopak za významné jsou po‐ važovány ty faktory, jejichž navýšením je vyvolána značná změna u výsledné hodnoty ekonomické přidané hodnoty. Citlivostní analýza je provedena pro rok 2007 z toho důvodu, že v tomto roce společ‐ nost vytváří ekonomickou přidanou hodnotu. Citlivostní analýza potvrdila pozitivní vliv zvyšování hodnoty NOPAT a negativní vliv zvyšování hodnoty NOA a WACC na ekonomickou přidanou hodnotu. Z tabulky je zřejmé, že společnosti by nejvíce prospělo zvýšení rentability operativních aktiv (RONA) a zvýšení poměru čistého operativního zisku vůči tržbám (růst NOPAT). Největší vliv na růst hodnoty EVA má výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním, kdy s jeho růstem roste NOPAT a následně výsledná hodnota ukazatele EVA. Navýšení výsledku hospodaření o 10 % způsobilo navýšení hodnoty EVA o 22 %, což činí 4 447 tis. Kč. Kladný vliv na ukazatel EVA má také původně placená a dodatečně vypočtená daň, která ve své záporné hodnotě díky ztrátovým obdobím vylepšila hodnotu NOPAT. Pozitivně na změnu EVA působí také nákladové úroky, které se přičítají zpět k výsledku hospodaření. V menší míře na zvýšení hodnoty EVA působí také neúročený cizí kapitál a nákladové rezervy. Po zjištění významného pozi‐ tivního vlivu zvýšení NOPAT na výslednou hodnotu ukazatele EVA bude v třetí ta‐ bulce proveden pomocí citlivostní analýzy rozbor nejvýznamnější složky ovlivňující výši NOPAT, kterou je EBIT neboli výsledek hospodaření z běžné činnosti před zda‐ něním. Na snižování hodnoty EVA má největší vliv zvyšování NOA a WACC. V rámci NOA se jedná především o dlouhodobý hmotný majetek, jehož navýšením o 10 % se hodnota EVA snížila o 26 %. V menší míře působí negativně na hodnotu EVA i další faktory

Seznam příloh

119

investovaného kapitálu, kterými jsou zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční maje‐ tek a dlouhodobý nehmotný majetek. Z vážených průměrných nákladů výrazně pře‐ važují náklady na vlastní kapitál, které mají významný vliv na snižování hodnoty EVA, což dosvědčuje i podíl vlastního kapitálu k celkovému investovanému kapitálu. Náklady na cizí kapitál mají méně podstatný vliv na snižování ukazatele EVA. V rámci NOPAT dochází ke snížení hodnoty EVA u faktorů výsledek hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku, původní náklady na výzkum a vývoj bez odpisů a odpisy z oceňovacího rozdílu. Avšak tyto faktory jsou zanedbatelné, snižují hodnotu EVA o necelé procento. Původní Citlivostní analýza ukazatele EVA hodnota pro rok 2007 ukazatele (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek 896 202 Dlouhodobý nehmotný majetek 16 625 Dlouhodobý hmotný majetek 879 577 Čistý pracovní kapitál 338 845 Zásoby 213 313 Pohledávky 196 835 Krátkodobý finanční majetek 36 441 Neúročený cizí kapitál 107 878 Investovaný kapitál (NOA) 1 235 047 VH z běžné činnosti před zdaněním 44 467 Nákladové úroky 19 760 VH z prodeje dlouhodobého majetku 758 Původní náklady na výzkum a vývoj – odpisy ‐35 Odpisy z oceňovacího rozdílu 1 667 Změna nákladových rezerv 5 756 Původně placená + dodatečně vypoč‐ tená daň ‐27 334 NOPAT/Tržby 0,074 Náklady na cizí kapitál (v %) 1,41 Náklady na vlastní kapitál (v %) 18,50 Vlastní kapitál/Celkový kapitál 0,271 WACC (v %) 6,04 Operační rentabilita (v %) 7,68

2007 Nová Změna Změna Změna Původní EVA EVA hodnoty EVA EVA (v (v tis. (v tis. o 10 % (v (v %) tis. Kč) Kč) Kč) tis. Kč) 985 822 20 260 14 847 ‐5 413 ‐26,72 18 288 20 260 20 160 ‐100 ‐0,49 967 535 20 260 14 947 ‐5 313 ‐26,22 372 730 20 260 18 214 ‐2 046 ‐10,10 234 644 20 260 18 972 ‐1 288 ‐6,36 216 519 20 260 19 071 ‐1 189 ‐5,87 40 085 20 260 20 040 ‐220 ‐1,09 118 666 20 260 20 912 652 3,22 1 358 552 20 260 12 800 ‐7 460 ‐36,82 48 914 20 260 24 707 4 447 21,95 21 736 20 260 22 236 1 976 9,75 834 20 260 20 184 ‐76 ‐0,38 ‐39 1 834 6 332 ‐30 067 0,081 1,55 20,35 0,298 6,64 8,45

20 260 20 256 20 260 20 093 20 260 20 836 20 260 20 260 20 260 20 260 20 260 20 260 20 260

‐4 ‐167 576

‐0,02 ‐0,82 2,84

22 993 2 733 29 380 9 120 19 433 ‐827 13 884 ‐6 376 14 544 ‐5 716 12 850 ‐7 410 30 382 10 122

13,49 45,01 ‐4,08 ‐31,47 ‐28,21 ‐36,57 49,96

Citlivostní analýza je následně provedena u faktorů, které mají největší vliv na změnu ukazatele EVA. Původní hodnoty vybraných faktorů jsou navýšeny o 5 % a 10 % a ná‐

Seznam příloh

120

sledně sníženy také o 5 % a 10 % (viz tabulka Citlivostní analýza ukazatele EVA pro vybrané faktory roku 2007). Citlivostní analýza ukazatele EVA pro vybrané faktory roku 2007 (v tis. Kč)

Původní EVA

Dlouhodobý hmotný majetek VH z běžné činnosti před zdaň. NOPAT/Tržby Náklady na vlastní kapitál Operační rentabilita (RONA)

20 260 20 260 20 260 20 260 20 260

Nová hodnota EVA Změna o Změna o Změna o Změna o ‐10 % ‐ 5 % 5 % 10 % 25 573 22 917 17 604 14 947 15 813 18 037 22 483 24 707 10 896 15 645 25 144 29 380 26 435 23 339 17 147 13 884 10 992 15 747 25 257 30 382

Z výše uvedené tabulky je patrné, že výslednou hodnotu ukazatele EVA nejvíce ovliv‐ ní změna operační rentability a čistého operativního zisku. Při snížení těchto faktorů o 10 % klesne hodnota EVA téměř o polovinu a při zvýšení původních hodnot ukazate‐ lů RONA a NOPAT vůči tržbám o 10 % vzroste hodnota ukazatele EVA téměř o polo‐ vinu. Na základě této skutečnosti, kdy růst NOPAT a pokles NOA a WACC zvyšují výslednou hodnotu ukazatele ekonomické přidané hodnoty, lze obecně doporučit sní‐ žení investovaného kapitálu vázaného v aktivech a snížení nákladů na kapitál v rámci financování společnosti. Významným dílčím faktorem ovlivňujícím výši ukazatele EVA je výsledek hospodaření z běžné činnosti, který při snížení oproti původní hodno‐ tě o 10 % vyvolá pokles ukazatele EVA o 22 % a naopak při jeho zvýšení o 10 % se hodnota EVA zvýší o 22 % (detailnější rozbor viz následující tabulka). Snížením nákla‐ dů na vlastní kapitál o 10 % znatelně narostla hodnota EVA více jak o třetinu a naopak při jejich zvýšení o 10 % hodnota EVA poklesla více jak o jednu třetinu. Dlouhodobý hmotný majetek snížením o 10 % oproti původní hodnotě vyvolal zvýšení ukazatele EVA o více jak čtvrtinu a jeho zvýšením o 10 % poklesla výše EVA o více jak jednu čtvrtinu. Jelikož s růstem investic do dlouhodobého majetku se hodnota ukazatele EVA zhoršuje, měla by být doporučení směřována do optimalizace investovaného kapitálu. Při zvýšení původní hodnoty dlouhodobého hmotného majetku o 10 % se hodnota EVA sníží o 26 %. Společnost vlastní výrazný podíl dlouhodobého hmotného majetku zejména v podobě staveb, strojů a zařízení. Stojí tedy za zvážení, zda tato aktiva jsou postradatelná v rámci hlavní činnosti společnosti či naopak. Prostřednictvím prodeje dlouhodobého hmotného majetku (např. nevyužité pozemky, stavby, stroje a zařízení) by došlo ke snížení dlouhodobého majetku a zvýšení výsledku hospodaření, snížila by se tak hodnota NOA, zvýšil NOPAT a následně i hodnota EVA. Společnost by se měla zaměřit na snížení nákladů na vlastní kapitál, které při zvýšení původní hodnoty o 10 % sníží hodnotu EVA o 31 %. Ke zlepšení by došlo snížením přirážky za riziko finanční stability prostřednictvím zvýšení ukazatele běžné likvidity (zvýšení oběžných aktiv, snížení krátkodobých závazků).

Seznam příloh

Citlivostní analýza ukazatele EVA pro faktor nejvíce ovliv‐ ňující NOPAT NOPAT EBIT Tržby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Ost. výnosy‐náklady

121 2007 Původní Změna Původní Nová hodnota hodnoty o EVA (v EVA (v ukazatele 10 % (v tis. Kč) tis. Kč) (v tis. Kč) tis. Kč) 94 857 104 343 20 260 29 746 44 467 48 914 20 260 24 707 1 283 670 1 412 037 20 260 148 627 524 681 577 149 20 260 72 728 298 446 328 291 20 260 ‐9 585 137 020 150 722 20 260 6 558 ‐44 748 ‐49 223 20 260 15 785

Změna EVA (v tis. Kč) 9 486 4 447 128 367 52 468 ‐29 845 ‐13 702 ‐4 475

Změna EVA (v %) 46,82 21,95 633,60 258,97 ‐147,31 ‐67,63 ‐22,09

Výslednou hodnotu ukazatele EVA velmi znatelně ovlivňuje výše NOPAT, jehož zvý‐ šením o 10 % se hodnota EVA zvýší o 47 %. Velikost dosaženého čistého operativního zisku je závislá především na výsledku hospodaření z běžné činnosti před zdaněním (EBIT), jehož zvýšením o 10 % se ekonomická přidaná hodnota zvýší o 22 %. Hodnota ukazatele EBIT se skládá z položek přidaná hodnota, osobní náklady, odpisy a ostatní výnosy po odečtení ostatních nákladů. Položka přidaná hodnota je nejvýznamněji ovlivněna tržbami za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb, jejichž navýšením o 10 % se výsledná hodnota ukazatele EVA navýší o 634 %. Je však třeba uvažovat i s náklady za prodané zboží, které sníží dosažené tržby za prodej zboží o 65 %. Výše uvedené veličiny jsou znázorněny v tabulce Citlivostní analýza ukazatele EVA pro faktor nejvíce ovlivňující NOPAT, zaznamenána je jejich původní hodnota a navý‐ šená hodnota o 10 %. Vliv citlivosti ukazatele EVA na změny těchto faktorů je znázor‐ něn ve sloupci nová EVA. Významná změna výsledné hodnoty ukazatele EVA je způ‐ sobena změnou přidané hodnoty, která svým navýšením o 10 % zvýší ekonomickou přidanou hodnotu téměř o 260 %. Negativně na výsledek hospodaření a následně na ukazatel NOPAT a EVA působí osobní náklady, které navýšením původní hodnoty o 10 % sníží hodnotu ukazatele EVA o 147 %. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku jsou také významnou položkou snižující hodnotu EVA. Jejich na‐ výšením o 10 % poklesne hodnota EVA o 68 %. Položka ostatní výnosy po odečtení nákladů je negativně ovlivněna vyššími náklady a dosahuje záporné hodnoty, čímž na ukazatel EVA působí jejím poklesem o 22 % při navýšení původní hodnoty položky ostatní výnosy – náklady o 10 %.

Seznam příloh

122

Příloha č. 4: Rozvaha aktiv společnosti EPCOS s.r.o. v plném rozsahu v letech 2005 – 2011 (v tis. Kč) 2005

2008

2009

2011

1 687 179 1 484 060 1 357 240 1 287 364 1 098 228 1 127 264 1 187 743

Dlouhodobý majetek

1 163 556

980 580

863 583

806 345

727 426

653 263

652 687

Dlouhodobý nehmotný majetek

516

343

940

854

1 980

2 853

2 280

Software

516

343

940

854

395

2 853

2 280

Nedokončený DNM

Dlouhodobý hmotný majetek

1 163 040

980 237

862 643

805 491

725 446

650 410

650 407

12 584

12 584

12 584

12 584

12 584

12 584

12 584

529 305

555 324

536 572

524 363

515 249

483 390

469 915

Samostatné movité věci

475 651

398 503

294 438

231 867

181 554

135 988

100 823

Nedokončený dl. hmotný majetek

130 637

630

6 403

26 814

7 863

11 086

61 390

Stavby

Poskytnuté zálohy na DHM

Oceň. rozdíl k nabytému majetku

1 585

1 116

14 863

13 193

11 530

9 863

8 196

7 362

5 695

0

0

0

0

0

0

0

Oběžná aktiva

523 623

503 376

493 523

480 839

370 766

473 968

534 967

Zásoby

266 545

212 452

213 313

185 377

142 399

168 550

188 952

Materiál

64 206

26 863

19 262

10 556

7 878

18 189

43 545

Nedokončená výroba a polotovary

83 868

84 365

80 393

72 747

59 059

70 304

53 862

Výrobky

65 473

36 545

39 921

41 391

34 170

26 752

27 002

Zboží

52 998

64 679

73 737

60 683

41 292

53 305

64 543

0

0

5 595

0

0

0

11 025

Dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobé pohledávky Odložená daňová pohledávka

5 595

11 025

Krátkodobé pohledávky

206 997

257 649

238 174

274 594

217 001

234 622

266 746

Pohledávky z obchodních vztahů

193 939

215 125

202 068

200 383

145 385

181 050

190 681

Pohledávky ‐ ovládající a řídící osoba

0

27 199

23 700

59 212

54 207

39 351

58 321

Stát ‐ daňové pohledávky

8 428

8 438

8 210

11 296

6 583

9 975

13 061

Krátkodobé poskytnuté zálohy

3 671

6 333

810

3 273

8 201

3 377

4 405

70

20

33

959

554

3 316

410

2 592

815

278

50 081

33 275

36 441

20 868

11 366

70 796

68 244

Dohadné účty aktivní

Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení

2007

AKTIVA CELKEM

Pozemky

2006

2010 zkr.obd.

54

32

20

22

25

21

336

28

50 049

33 255

36 419

20 843

11 345

70 460

68 216

0

104

134

180

36

33

89

Náklady příštích období

4

106

165

Příjmy příštích období

100

28

15

2 34

79 33

10

Seznam příloh

123

Příloha č. 5: Rozvaha pasiv společnosti EPCOS s.r.o. v plném rozsahu v letech 2005 – 2011 (v tis. Kč) 2005

PASIVA CELKEM

2007

2008

2010 zkr.obd.

2009

1 687 179 1 484 060 1 357 240 1 287 364 1 098 228

Vlastní kapitál

280 931

260 461

326 729

301 478

2011

1 127 264 1 187 743

384 740

346 941

496 223

Základní kapitál

43 000

43 000

43 000

43 000

43 000

43 000

43 000

Kapitálové fondy

329 000

329 000

329 000

329 000

449 000

449 000

449 000

4 300

4 300

4 300

4 300

4 300

4 300

4 300

Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření min. let

‐11 772

‐95 369

‐115 839

‐49 571

‐74 822

‐111 559

‐149 359

Neuhrazená ztráta minulých let

‐11 772

‐95 369

‐115 839

‐49 571

‐74 822

‐111 559

‐149 359

Výsledek hospodaření běž. obd.

‐83 597

‐20 470

66 268

‐25 251

‐36 738

‐37 800

149 282

1 406 248 1 223 599 1 030 505

Cizí zdroje

985 439

713 424

778 278

687 321

Rezervy

12 131

16 483

22 239

23 095

11 338

38 432

22 509

Ostatní rezervy

12 131

16 483

22 239

23 095

11 338

38 432

3 985

0

Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů

14 140

Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky

16 206

14 140

0

16 206

210 767

0

0

3 985

1 379 977 1 190 910 1 008 266

Závazky z obchodních vztahů

958 359

702 086

739 846

664 812

96 565

81 512

97 685

65 057

106 087

128 830

Závazky ‐ ovládající a řídící osoba 1 135 195 1 062 206

900 394

820 399

605 217

590 184

470 000 16 364

Závazky k zaměstnancům

11 865

13 515

14 156

16 834

13 191

15 003

Závazky ze SZ a ZP

5 791

6 701

6 854

8 385

6 789

8 441

9 478

Stát ‐ daňové závazky

1 535

1 466

1 792

1 762

1 533

2 219

22 890

Dohadné účty pasivní

8 471

9 437

3 163

4 520

9 857

17 607

16 334

Jiné závazky

6 353

1 020

395

8 774

442

305

916

Bankovní úvěry a výpomoci

0

0

0

0

0

0

0

Časové rozlišení

0

0

6

447

64

2 045

4 199

6

447

64

2 045

4 199

Výdaje příštích období

2006

Seznam příloh

124

Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztrát společnosti EPCOS s.r.o. v plném rozsahu v letech 2005 – 2011 (v tis. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Tržby za prodej zboží

130 701

326 190

364 297

353 787

232 705

142 860

384 821

Náklady na prodej zboží

65 556

189 221

236 962

248 308

145 657

97 509

248 971

Obchodní marže

65 145

136 969

127 335

105 479

87 048

45 351

135 850

Výkony

995 141

955 117

927 936

870 690

653 692

445 059 1 037 659

Tržby za prodej vl. výr. a služeb

980 808

971 375

919 373

880 304

673 804

435 087 1 045 284

Změna stavu zásob vlast. výroby

14 104

‐16 547

8 563

‐10 397

‐20 112

Aktivace

229

289

783

9 972

‐7 625

Výkonová spotřeba

745 321

591 548

530 590

515 416

376 140

244 919

571 982

Spotřeba materiálu a energie

349 858

285 702

260 496

258 922

178 278

137 179

311 535

Služby

395 463

305 846

270 094

256 494

197 862

107 740

260 447

Přidaná hodnota

314 965

500 538

524 681

460 753

364 600

245 491

601 527

Osobní náklady

231 492

281 438

298 446

333 482

277 283

152 123

338 303

Mzdové náklady

174 317

207 886

217 723

242 354

206 589

112 640

248 628

52 618

66 865

73 208

82 637

65 239

36 700

83 273

Sociální náklady

4 557

6 687

7 515

8 491

5 455

2 783

6 402

Daně a poplatky

454

996

620

895

1 155

703

1 521

Náklady na SZ a ZP

Odpisy DHM a DNM

161 889

191 077

137 020

106 529

104 580

50 980

97 178

Tržby z prodeje DM a materiálu

30 056

17 043

4 889

3 046

1 454

1 354

15 621

Tržby z prodeje DM

26 901

10 457

2 570

Tržby z prodeje materiálu

612

9 495

3 155

6 586

2 319

2 434

1 454

1 354

6 126

Zůst. cena prodaného DM a mat.

31 942

17 381

3 510

851

444

96

25 236

Zůst.cena prodaného dl. majetku

29 919

9 034

1 812

222

Prodaný materiál

24 933

2 023

8 347

1 698

629

444

96

303

Změna stavu rezerv a opr. polož.

19 090

19 181

9 990

‐5 539

‐17 446

60 302

‐59 835

Ostatní provozní výnosy

39 622

8 553

5 301

523

2 048

193

694

9 812

19 784

15 770

11 742

11 867

11 858

38 086

‐70 036

‐3 723

69 515

16 362

‐9 781

‐29 024

177 353

Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosy z přeceň. CP a derivátů

Náklady z přeceň. CP a derivátů

Výnosové úroky

2 152

8 365

276

877

1 389

1 563

744

Nákladové úroky

18 366

14 746

19 760

31 213

Ostatní finanční výnosy

22 242

23 103

24 546

51 066

Ostatní finanční náklady

20 340

23 915

31 223

Finanční výsledek hospodaření

‐16 188

‐14 681

Daň z příjmu za běžnou činnost

‐2 627

2 066

splatná odložená

59

65

24 760

7 294

10 748

57 008

13 740

30 903

49 069

62 101

15 007

38 383

‐25 048

‐36 018

‐26 957

‐8 502

‐18 163

‐21 801

5 595

0

274

9 908

274

20 933

‐2 627

2 066

‐21 801

Výsledek hosp. za běž. činnost

‐83 597

‐20 470

66 268

‐25 251

5 595 ‐36 738

‐37 800

149 282

‐11 025

Výsledek hosp. za účetní období

‐83 597

‐20 470

66 268

‐25 251

‐36 738

‐37 800

149 282

Výsledek hosp. před zdaněním

‐86 224

‐18 404

44 467

‐19 656

‐36 738

‐37 526

159 190

Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami

125

Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami

Recommend Documents