VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS
ANALÝZA FIRMY VYBRANÝMI METODAMI FIRM ANALYSIS BY DIFFERENT METHODS
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. IVETA SVOJANOVSKÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2012
Ing. HELENA HANUŠOVÁ, CSc.
Tato verze diplomové práce je zkrácená (dle Směrnice děkanky č. 1/2010). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen „dotčený subjekt“) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2011/2012 Ústav ekonomiky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Svojanovská Iveta, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Analýza firmy vybranými metodami v anglickém jazyce: Firm Analysis by Different Methods Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upravené vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza podniku v rukou manažera. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2010. 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9. PAVELKOVÁ, D. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha : Linde, 2009. 333 s. ISBN 98-80-86131-85-6. PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy - manažerské účetnictví v praxi. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 137 s. ISBN 80-247-1046-3 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada, 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-1386-1. SYNEK, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Praha : C.H.Beck, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Helena Hanušová, CSc. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012.
L.S.
_______________________________ doc. Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu
_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty
V Brně, dne 19.05.2012
Bibliografická citace SVOJANOVSKÁ, I. Analýza firmy vybranými metodami. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2012. 108 s. + pĜílohy. Vedoucí diplomové práce Ing. Helena Hanušová, CSc..
ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracovala jsem ji samostatnČ pod vedením Ing. Heleny Hanušové, CSc.. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V BrnČ dne 25. kvČtna 2012 ………………………………
PodČkování Na
tomto
místČ
bych
ráda
podČkovala
vedoucí
diplomové
práce
paní
Ing. HelenČ Hanušové, CSc. za cenné pĜipomínky a odborné vedení pĜi zpracování diplomové práce a ekonomickému oddČlení analyzované spoleþnosti za ochotu a poskytnuté materiály. Velké díky patĜí také mé rodinČ a mému pĜíteli za podporu.
7
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................. 10 1
CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ ................................ 11
2
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE .......................................................... 12 2.1
Analýza podniku ............................................................................................. 12
2.1.1
Analýza vnČjšího okolí ........................................................................... 12
PESTLE analýza ................................................................................................. 13 PorterĤv model pČti konkurenþních sil ............................................................... 15 2.1.2
Analýza vnitĜního prostĜedí .................................................................... 19
KralickĤv Quick test ........................................................................................... 20 Fundamentální analýza ....................................................................................... 22 2.1.3 3
SWOT analýza........................................................................................ 23
ANALÝZA PROBLÉMU A SOUýASNÉ SITUACE ....................................... 25 3.1
Identifikace organizace ................................................................................... 25
3.2
Analýza vnČjšího okolí podniku ..................................................................... 26
3.2.1
PESTLE analýza ..................................................................................... 26
Politické faktory.................................................................................................. 26 Ekonomické faktory............................................................................................ 28 Sociální a kulturní faktory .................................................................................. 37 Technologické faktory ........................................................................................ 43 Legislativní faktory............................................................................................. 44 Ekologické faktory.............................................................................................. 47 3.2.2
PorterĤv model pČti konkurenþních sil ................................................... 47
Potenciální novČ vstupující firmy ....................................................................... 48 Hrozba náhradních výrobkĤ – substitutĤ ............................................................ 49 3.3
Analýza vnitĜního prostĜedí ............................................................................ 52
3.3.1
Fundamentální analýza ........................................................................... 52
Zhodnocení rozvahy ........................................................................................... 52 Zhodnocení výkazu zisku a ztráty ...................................................................... 52 3.3.2
KralickĤv Quick test ............................................................................... 53
Bodové hodnocení Quick testu ........................................................................... 53
8
3.3.3 4
SWOT analýza........................................................................................ 53
VLASTNÍ NÁVRHY ěEŠENÍ ............................................................................ 54 4.1
WO strategie „hledání“................................................................................... 54
4.1.1
ZmČna organizaþní struktury .................................................................. 55
4.1.2
Webové stránky ...................................................................................... 55
4.1.3
Vyhrazené parkovištČ ............................................................................. 56
4.2
WT strategie „vyhýbání“ ................................................................................ 56
4.2.1
Špatná platební morálka odbČratelĤ........................................................ 56
4.2.2
ýekací lhĤta ............................................................................................ 56
4.3
SO strategie „využití“ a ST strategie „konfrontace“ ...................................... 57
ZÁVċR .......................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ............................................................................. 60 SEZNAM OBRÁZKģ, GRAFģ A TABULEK ......................................................... 63 SEZNAM PěÍLOH....................................................................................................... 64
9
ÚVOD Téma diplomové práce „Analýza firmy vybranými metodami“ je v souþasné dobČ, která se vyznaþuje dlouhodobým utváĜením zpĤsobu ekonomického chování, velmi aktuální. Strategie spoleþnosti je aktivní reakcí podnikatelského subjektu na vývoj vnČjšího okolí. Podnikatelský subjekt by tedy mČl vČnovat pozornost vyhodnocení vhodnČ zvolených analýz minulosti a souþasnosti, na základČ výsledkĤ pak prognózovat budoucí skuteþnosti. Na základČ provedených analýz se spoleþnost ujistí zda jsou plnČny stanovené strategické cíle. Porovnáním mČĜitelných cílĤ je možné vyhodnotit odchylky od skuteþnosti a navrhnout opatĜení. Nejen samotný podnikatelský subjekt, ale také zainteresované strany mají svá oþekávání na budoucí vývoj.
Cílem diplomové práce je na základČ studia teoretických pramenĤ a na základČ výsledĤ analýzy vnČjšího okolí a vnitĜního prostĜedí podnikatelského subjektu stanovit výchozí stav organizace a navrhnout taková opatĜení, která by vedla k jeho zlepšení.
Práce je rozþlenČna do nČkolika þástí. První þást práce definuje cíle, metody a postupy jejího zpracování. Druhá þást se zabývá teoretickými poznatky o analýze podniku. V kapitole jsou vymezeny specifika analýzy vnČjšího okolí a vnitĜního prostĜedí podniku. Ve tĜetí analytické þásti problému a souþasné situace jsou uvedeny identifikaþní údaje spoleþnosti a provedeny zvolené analýzy. Okolí podniku je ovlivĖováno politickými, ekonomickými, sociálními, technologickými, legislativními a ekologickými faktory. Charakterizován je také vliv konkurenþních sil dle Portera. Obraz vnitĜního prostĜedí je dotvoĜen provedeným Quick testem a Fundamentální analýzou. ýtvrtá þást práce obsahuje možné strategické návrhy, které by vedli k maximálnímu využití pĜíležitostí a silných stránek za souþasné eliminace jejich slabých stránek a existujících hrozeb.
10
1
CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ
Cílem diplomové práce je na základČ nastudovaných teoretických poznatkĤ vymezit vybrané analýzy vnČjšího okolí a vnitĜního prostĜedí spoleþnosti. Dále pak zjištČné poznatky implementovat na základČ provedených analýz do specifických podmínek nestátního zdravotního zaĜízení. Výsledkem práce je na základČ provedených analýz budou navrhnout doporuþení, která podpoĜí další rozvoj vybrané spoleþnosti. V souladu se stanoveným cíli byl použity následující metody a postupy zpracování diplomové práce. Prvním krokem je sbČr a nastudování dostupných informací, materiálĤ, legislativy a literatury o zvolených metodách analýzy, o analyzované spoleþnosti a jejím okolí. Pro tĜetí þást práce analýzu problému a souþasné situace bylo nutné získat potĜebná data, která budou pravdivá, nezkreslená, aktuální a budou podávat vČrný obraz analyzované skuteþnosti. Jednalo se pĜedevším o statistická data pro analýzu makroekonomického okolí. Pro analýzu vnitĜního prostĜedí se jednalo pĜedevším o poskytnuté úþetní výkazy spoleþnosti: rozvaha, výkaz ziskĤ a ztráty. Na základČ provedených analýz jsem sestavila SWOT analýzu a posoudila tak silné a slabé stránky spoleþnosti a její pĜíležitosti a hrozby. Ze sumarizace výsledkĤ analýz byly navrženy doporuþení podporující další rozvoj vybrané spoleþnosti. PĜi zpracování analytické þásti práce byla využita pĜedevším metoda analýzy, jak již napovídá název diplomové práce, dále bude také využito metod syntézy, abstrakce, dedukce a dalších specifických metod. Metoda analýzy je v práci aplikována na zhodnocení vnČjšího okolí a vnitĜního prostĜedí podniku. Pro zhodnocení vnČjšího okolí podniku byly zvoleny PESTLE analýza a PorterĤv model pČti konkurenþních sil. VnitĜní prostĜedí je pak specifikováno pomocí analýzy úþetních výkazĤ pomocí Quick testu a Fundamentální analýzou. Zhodnocení celkové situace podniku je pak zhodnoceno SWOT analýzou. SpoleþnČ s analýzou je použito i metody syntézy, pomocí níž jsou získaná data aplikována na celek. Metodou abstrakce jsou odfiltrovány nepodstatné od podstatný a dĤležitých informacích. Z dostupných informací a výsledkĤ jsou dedukovány nové poznatky.
11
2
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE
2.1
Analýza podniku
Strategické Ĝízení podniku podporuje rozvoj a drží cíle a zdroje podniku ve shodČ pĜi mČnících se podmínkách na trhu. Pod pojmem strategické Ĝízení je možné si pĜedstavit identifikaci možností a pĜijetí následného strategického rozhodnutí týkajícího se alokace zdrojĤ a zpĤsobĤ využití. Strategií podnik smČĜuje k souznČní vnitĜního a vnČjšího okolí podniku, zajištČní prosperity a úspČchu. Strategie je sumarizace úþelného, cílovČ orientovaného procesu jehož výsledkem je dlouhodobý zámČr þinností. Schopnost kontrolovat svĤj osud a formovat ho je nutné implementovat do podnikové sféry.1 Strategická analýza pĜedchází formulaci strategie podniku vedoucí k dosažení konkurenþní výhody. Využívá analytické techniky pro identifikaci vztahĤ mezi vnČjším okolím podniku, obsahujícím makroekonomické okolí, trh, odvČtví, konkurenty a jejich sílu, a vnitĜními zdroji podniku. Postupuje od celku k þástem, jednotlivé složky jsou identifikovány, analyzovány a faktory, o nichž se pĜedpokládá, že budou mít vliv na cíle podniku jsou ohodnoceny. Strategie musí být šitá na míru, je obrazem aktivní reakce na vnČjší okolí.2
2.1.1
Analýza vnČjšího okolí
Cílem metod analýzy vnČjšího okolí je podnítit podnik, aby se zabýval širšími a relativnČ vzdálenými faktory a jejich vzájemnými souvislostmi, být vnímavČjší k hrozbám a pĜíležitostem vznikajícím v okolí podniku, které leží mimo oblast aktivního vlivu. „S rozvojem vČdy, techniky, technologií, obchodu, komunikace, informaþních systémĤ, infrastruktury a globálních aspektĤ se rozsah i význam okolí pro jednotlivé podniky podstatnČ rozšíĜil.“3 Podnik není separován, je souþástí širšího okolí, které se nachází za pomyslnou hranicí podniku. PĤsobení okolí na podnik je zpravidla velmi silné, zatímco možnost podniku
1
SEDLÁýKOVÁ, H., BUCHTA K. Strategická analýza. 2006. s. 1 – 2. tamtéž, s. 8. 3 tamtéž, s. 10. 2
12
ovlivĖovat okolí je spíše omezená. Pokud k okolí podniku pĜistoupíme analyticky je možné vymezit jeho jednotlivé prvky znázornČné na následujícím obrázku.4
DĤkladnČ provedená analýza nám odpoví na otázky: •
Co umožĖuje okolí?
•
Pro co jsou zde vytváĜeny pĜedpoklady?
•
Co je pro okolí žádoucí a co naopak nežádoucí þi zakázané?
Geografické KulturnČ historické
Sociální
Etické
Politické PODNIK
Technologické
Právní
Ekologické
Ekonomické
Obrázek þ. 1 Prvky okolí podniku M. a kol. Podniková ekonomika. 2002. s. 13.
Zdroj: dle SYNEK,
PESTLE analýza PESTLE analýza, v odborné literatuĜe nazývána jako strategický audit vlivĤ makrookolí, je analýzou klíþových faktorĤ vnČjšího okolí podniku. Za tyto faktory lze oznaþit politické, ekonomické, sociální a kulturní, technologické, legislativní, 4
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2002. s. 13.
13
a v posledních letech i ekologické. Jednotlivé skupiny zahrnují Ĝadu dílþích faktorĤ, každý na podnik pĤsobí rĤznou mČrou. Cílem analýzy je urþit, které z vnČjších faktorĤ mají vliv na organizaci, jaké jsou možné úþinky pĤsobení tČchto faktorĤ a které z nich jsou v blízké budoucnosti nejdĤležitČjší.5 Politické faktory zahrnují hodnocení politické stability zemČ, politicko-ekonomické faktory jako je postoj vĤþi privátním a zahraniþním investicím, tedy otevĜenost versus uzavĜenost zemČ, dále do této skupiny spadá hodnocení externích vztahĤ þi politický vliv rĤzných skupin. Ekonomické faktory jsou zamČĜeny na zhodnocení základní makroekonomické situace, daĖových faktorĤ a pĜístupu podniku k finanþním zdrojĤm. Základními indikátory hodnotící stav makroekonomické situace, které mají bezprostĜední vliv na plnČní základních cílĤ každého podniku, jsou míra ekonomického rĤstu, úroková míra, míra inflace, daĖová politika a smČnný kurz. Skupinu sociálních a kulturních faktorĤ lze rozþlenit do þtyĜ podskupin na demografické
charakteristiky,
sociálnČ-kulturní
aspekty,
makroekonomické
charakteristiky trhu práce a dostupnost pracovní síly a pracovní zvyklosti. Skupina je utváĜena na základČ vlivĤ spojených s postoji a životem obyvatelstva a jeho strukturou. Postoje
jsou
demografických,
formovány
na
náboženských,
základČ
výsledkĤ
vzdČlávacích
kulturních,
a etických
ekonomických,
podmínek
života.
Pojmenováním tČchto faktorĤ získá podnik pĜedstavu o zákaznících, jejich tužbách a potĜebách, v koneþném dĤsledku to mĤže vést k získání pĜedstihu pĜed konkurenty. 6 Každý podnik se snaží vyhnout zaostalosti a prokazuje aktivní inovaþní þinnost, snaží se být informován o technických a technologických zmČnách, které probíhají v jeho okolí. Sledováním technologických faktorĤ podnik získá pĜedstavu vývoje smČrĤ technologického rozvoje, mĤže se stát þinitelem úspČchu. Do skupiny technologických faktorĤ spadá i podpora vlády v oblasti výzkumu, výše poskytovaných výdajĤ na
5
GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. 2010. s. 178. 6 ZICH, R. Projekty fakulty podnikatelské. Strategický management [online].
14
výzkum, nové objevy a vynálezy, rychlost morálního zastarávání a rychlost obmČny, nové technologické aktivity þi obecná technologická úroveĖ.7 Legislativní faktory lze zaĜadit do podskupin existence a funkþnost podstatných zákonných norem, obecné legislativní faktory a chybČjící legislativa. Prostor pro podnikání je vymezen celou Ĝadou zákonĤ, právních norem a vyhlášek, upravuje ale i samo podnikání, legislativní faktory tak mohou výraznČ ovlivnit rozhodování o budoucnosti podniku.8 V posledních letech stoupá význam ekologie, ekologické faktory dĜíve zaĜazené do pĜedchozích skupin se s jejich rostoucím vývojem vymanili v samostatnou skupinu. Je nutné brát v potaz pĜírodní a klimatické vlivy podnikání, externí ekologické tlaky a legislativní omezení. PESTLE analýza musí být pĜizpĤsobena jednotlivým podnikĤm, neexistuje univerzální pravidlo pro dĤležitost jednotlivých faktorĤ, faktor pro jeden podnik velice dĤležitý mĤže být pro jiný bezvýznamným. Význam analýzy roste v souvislosti s velikostí podniku a jeho ambicemi na rozvoj. Jednotlivé vlivy se v þase mČní a jejich váha dopadu na podnik také, je proto nutné tyto vlivy prĤbČžnČ sledovat a vyhodnocovat.9
PorterĤv model pČti konkurenþních sil PorterĤm model pČti konkurenþních sil je konkurenþní strategie, jejíž cílem je nalézt v odvČtví takové postavení pro podnikatelský subjekt, kterým podnik mĤže nejlépe þelit pĤsobícím konkurenþním silám, nebo je obrátit ve svĤj prospČch. Konkurenþní strategie skýtá možnosti, které firmČ pomohou efektivnČji konkurovat, a tím upevnit své postavení na trhu. Struktura odvČtví má velký vliv na urþování konkurenþních pravidel hry, stejnČ jako na stanovení strategií firmy. ÚroveĖ konkurence v odvČtví závisí na pČti základních konkurenþních silách, které jsou zobrazeny v následujícím schématu. Souhrnné pĤsobení tČchto pČti sil urþuje intenzitu odvČtvové konkurence a ziskovost.10
7
GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. 2010. s. 180 8 ZICH, R. Projekty fakulty podnikatelské. Strategický management [online]. 9 SEDLÁýKOVÁ, H., BUCHTA K. Strategická analýza. 2006. s. 17 – 18. 10 PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 3 - 4.
15
POTENCIÁLNÍ NOVċ VSTUPUJÍCÍ FIRMY Hrozba novČ vstupujících firem
KONKURENTI V ODVċTVÍ Vyjednávací vliv dodavatelĤ
Vyjednávací vliv odbČratelĤ
DODAVATELÉ
ODBċRATELÉ
SoupeĜení mezi existujícími firmami
Hrozba substituþních výrobkĤ nebo služeb
SUBSTITUTY
Schéma þ. 1 Hybné síly konkurence v odvČtví Zdroj: dle PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 4.
Potenciální novČ vstupující firmy Mez pĜílivu kapitálu udává sílu konkurenþních tlakĤ v odvČtví. NovČ vstupující firmy sebou do odvČtví sice pĜinášejí novu kapacitu, ale snaží se utržit svĤj díl tržního podílu a zdrojĤ. Snaha mĤže vést ke stlaþování cen nebo k rĤstu nákladĤ, a tím k celkovému snížení ziskovost. Akvizice by mČly být taktéž hodnoceny jako vstup nového konkurenta. Hrozba vstupu nových konkurentĤ závisí pĜedevším na bariérách vstupu a reakcí existujících firem.11
Bariéry vstupu jsou následující: •
Úspory z rozsahu – snížení jednotkové ceny se zvyšujícím se objemem produkce za urþité období. NovČ vstupující konkurent je donucen vstoupit na
11
PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 6.
16
trh s velkým rozsahem výroby a riskovat silnou reakce stávajících firem, nebo pĜijít s malým rozsahem výroby a poþítat s cenových znevýhodnČním. •
Diferenciace produktu – diferenciace nutí novČ vstupující firmy k vysokým výdajĤm na pĜekonání existující loajality zákazníkĤ, obvykle si vyžádá také delší þas.
•
Kapitálová nároþnost – nutnost investovat velké vstupní finanþní þástky. Kapitál urþený na nákup výrobních zaĜízení, stejnČ tak na získání dĤvČry zákazník, nákup zásob þi krytí poþáteþní ztráty.
•
PĜechodové náklady – jednorázové náklady, které musí kupující vynaložit na pĜechod od jednoho dodavatele k dodavateli jinému.
•
Distribuþní kanály – nČkdy nutná tvorba nových distribuþních kanálĤ vlastní tvorby.
•
Nákladové znevýhodnČní nezávislé na rozsahu – zvýhodnČní v nákladech nehledČ na velikost a dosažené úspory z rozsahu napĜ. patentové vlastnictví, výhodný pĜístup k surovinám, výhodná poloha a jiné.
•
Vládní politika – pĜedevším limity þi uzavĜení vstupu do odvČtví ze strany vlády napĜ. ve formČ nutných licencí nebo omezení pĜístupu k surovinám.12
PĜekážky výstupu a vstupu mohou být buć vysoké nebo nízké. PĜekážky výstupu Nízké
Vysoké
Nízké
Nízké stabilní výnosy
Nízké riskantní výnosy
Vysoké
Vysoké stabilní výnosy
Vysoké riskantní výnosy
PĜekážky vstupu
Obrázek þ. 2 PĜekážky a ziskovost Zdroj: dle PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 23.
12
PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 7 - 14.
17
Nejlepší kombinací jsou vysoké pĜekážky vstupu a nízké pĜekážky výstupu, kdy výsledkem jsou vysoké stabilní výnosy. Potencionální konkurenty odradí vysoké pĜekážky vstupu, neúspČšní konkurenti odvČtví opustí.
Konkurenti v odvČtví SoupeĜení mezi stávajícími konkurenty má formu obratného kliþkování k získání výhodnČjšího postavení, a to pĜedevším z dĤvodu sílícího tlaku nebo z vidiny pĜíležitosti. Používají se manévrovací metody jako cenová konkurence, reklamní kampanČ, servis zákazníkĤ þi uvedení nového výrobku. Viditelný efekt jedné firmy vyvolá odvetnou reakci nebo snahu o vyrovnání, což znaþí vzájemnou závislost. Reakce konkurenþních firem mĤže vyústit v posílení postavení prĤkopnické firmy nebo naopak zhorší stávající situaci všech zúþastnČných. Indikátorem soutČžení jsou vzájemnČ propojené strukturální faktory: poþetní nebo vyrovnání konkurentĤ, pomalý rĤst odvČtví, vysoké fixní nebo skladovací náklady, nedostateþná diferenciace nebo pĜechodové náklady, rozšíĜení kapacity ve velkých pĜírĤstcích, rĤznorodost konkurentĤ, vysoké strategické zámČry a vysoké pĜekážky výstupu. Faktory, urþující intenzitu soupeĜení se mČní v dĤsledku rozvoje odvČtví, akvizice do odvČtví, technologická inovace.13
Hrozba náhradních výrobkĤ – substitutĤ V širším smyslu soutČží firmy s odvČtvími, která vyrábČjí substituty. Substituty urþují cenové stropy, jež si mohou firmy v odvČtví se ziskem úþtovat. ýím atraktivnČjší je cena substitutĤ, tím je cenový strop nad ziskovostí odvČtví pevnČjší. Substituty nejenže snižují zisk, snižuje rovnČž prosperitu odvČtví v období konjunktury. Identifikace substitutĤ znamená vyhledání produktĤ, které plní stejnou funkci.14
13 14
PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 17 – 23. PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 24.
18
Vyjednávací vliv odbČratelĤ OdbČratelé tlaþí ceny dolĤ, usilují o vyšší kvalitu a širší spektrum služeb, staví tak konkurenty proti sobČ, navzdory ziskovosti odvČtví. Síla vyjednávacího vlivu každého odbČratele závisí na jeho tržní situaci a na dĤležitosti jeho nákupu. Vyjednávací pozice zákazníka je silná, jestliže: •
nakupuje velké množství v porovnání k celkovému objemu prodeje.
•
produkty, které nakupuje jsou standardní nebo nediferencované a tvoĜí významnou þást nákladĤ nebo nákupĤ.
•
pĜípadné pĜechodové náklady jsou nízké.
•
je plnČ informován.15
Vyjednávací vliv dodavatelĤ Vliv dodavatelĤ se mĤže projevit pĜevahou nad ostatními úþastníky odvČtví hrozbou zvýšení cen nebo snížení kvality dodávek. Vlivní dodavatelé tak mohou dokonce z odvČtví vytlaþit ziskovost. Faktory posilující vliv dodavatelĤ jsou obdobné: •
nabídka je ovládána nČkolika málo spoleþnostmi, je koncentrovanČjší než odvČtví.
•
pĜi dodávkách neþelí substituþním produktĤm.
•
odvČtví není dĤležitým zákazníkem.
•
dodavatelĤv produkt je pro zákazníka dĤležitým vstupem.
•
dodavatel má diferencovanou produkci nebo vytvoĜil pĜechodové náklady.
•
dodavatelé pĜedstavují nebezpeþí integrace do odvČtví odbČratelĤ.16
2.1.2
Analýza vnitĜního prostĜedí
Interní strategická analýza organizace pĜináší informace o jejích silných a slabých stránkách, o tom na co se soustĜedit pĜi zlepšování. Výsledkem analýz jsou fakta o skuteþném stavu organizace a o možnostech odstranČní zjištČných nedostatkĤ.
15 16
PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. 1994. s. 27 – 32. tamtéž.
19
DĤkladnČ provedená analýza nám odpoví na otázky: •
Jaké jsou silné a slabé stránky organizace?
•
Jakým problémĤm organizace þelí?
•
Jak tyto problémy Ĝešit?17
KralickĤv Quick test Model rakouského ekonoma P. Kraliceka se Ĝadí mezi bonitní modely hodnotící finanþní zdraví podniku. Bonitní modely hledají odpovČć na otázku, zda je podnik dobrý þi špatný. Ukazatelé zachycující finanþní stabilitu podniku jsou kvóta vlastního kapitálu a doba splácení dluhu z cash-flow. Kvóta vlastního kapitálu udává finanþní sílu firmy mČĜenou podílem vlastního kapitálu na celkové sumČ aktiv. Doba splácení dluhu z cash-flow udává dobu, za kterou by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy pĜi dosahování stejného cash-flow, jako ve sledovaném období. Další dva ukazatelé zachycující ziskovost jsou rentabilita tržeb (mČĜena z cash-flow) a rentabilita aktiv. Rentabilita aktiv odráží celkovou výdČleþnou schopnost podniku. Výsledky jednotlivých rovnic se pĜevedou do bodového hodnocení. Aritmetický prĤmČr všech þtyĜ ukazatelĤ pak udává celkovou ekonomickou situaci podniku, celkové skóre.18 Tabulka þ. 1 KralickĤv test - stupnice hodnocení ukazatelĤ VýbornČ
Velmi dobĜe
DobĜe
ŠpatnČ
Ohrožení
1
2
3
4
5
> 30%
> 20%
> 10%
>0%
záporná
< 3 roky
< 5 let
< 12 let
> 12 let
> 30 let
Rentabilita tržeb
> 10%
> 8%
> 5%
> 0%
záporná
ROA
> 15%
> 12%
> 8%
> 0%
záporná
Ukazatel
Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu
Zdroj: dle KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanþní analýza: Krok za krokem. 2008. s. 75. 17
GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. 2010. s. 213. 18 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanþní analýza: Krok za krokem. 2008. s. 74 - 75.
20
Kvóta vlastního kapitálu Kvóta vlastního kapitálu neboli ukazatel samofinancování je vyjádĜen pomČrem vlastního kapitálu firmy a celkových aktiv, tedy þást podnikových aktiv. Zadluženost se pohybuje v intervalu <0, 1>, zadluženost roste lineárnČ a je limitována 100%. Udává do jaké míry je firma samofinancována z vlastních zdrojĤ. ýím je pomČr samofinancování vČtší, tím je firma atraktivnČjší pro investory, avšak vlastní kapitál je dražší než cizí kapitál. Firma musí nalézt optimální strukturu.19 Kvóta vlastního kapitálu = Vlastní kapitál/ گAktiv
Doba splácení dluhu Druhým ukazatelem zadluženosti je doba splácení dluhu na bázi cash-flow. Ukazatel vyjadĜuje dobu, za kterou je podnik schopen splatit své dluhy vlastními silami z provozního cash-flow. Optimální je klesající trend ukazatele. Doba splácení dluhu z CF = (cizí zdroje – kr. finanþní majetek)/CF
Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb z cash-flow vyjadĜuje procentuální podíl provozního cash-flow na tržbách. Cash-flow v tržbách = CF/tržby
Rentabilita aktiv (ROA) Posledním ukazatelem je rentabilita aktiv, který pomČĜuje výsledek hospodaĜení s celkovými aktivy investovanými do spoleþnosti bez ohledu na zdroj financování. Výsledek udává, jak efektivnČ využívá spoleþnost svĤj majetek.20 ROA = Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním/ گAktiv
19 20
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanþní analýza: Krok za krokem. 2008. s. 32. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanþní analýza: Krok za krokem. 2008. s. 29.
21
Fundamentální analýza Údaje, které lze z povinných úþetních výkazĤ vyþíst jsou nesmírnČ dĤležitá pro management spoleþnosti. Fundamentální analýza se zabývá jejich rozborem a vyhodnocením získaných údajĤ, které jsou souþásti rozvahy, výkazu ziskĤ a ztrát a pĜípadnČ výkazu cash-flow. EfektivnČ Ĝízená spoleþnost analyzuje a zná vypovídací schopnost každého výkazu zvlášĢ, zároveĖ však dokáže identifikovat vzájemné souvislosti mezi nimi. Výsledkem jsou obsáhlé informace o aktuálním ekonomickém stavu spoleþnosti. Podrobný rozbor mĤže sloužit jako podklad pro stanovení ceny spoleþnosti pro investora nebo
slouží jako
informaþní
podklad
pro
srovnávání,
hodnocení
a rozhodování. Rozbor dává odpovČdi na mnoho otázek rĤznorodému spektru uživatelĤ tČchto údajĤ.21 Rozborem bilance lze získat informace o stavu majetku, zdrojĤ jeho krytí þi úþelnosti jeho využití. Procentuální rozložení aktiv vypovídá o tom, zda je spoleþnost kapitálovČ lehká þi tČžká. PodrobnČjším rozborem aktiv spoleþnosti lze získat informace o oboru podnikání, o finanþní angažovanosti v jiných úþetních jednotkách, o vázanosti prostĜedkĤ v zásobách, sílu vyjednávací pozice z obchodních vztahĤ i napĜ. platební morálku zákazníkĤ. Primární informací o pasivech spoleþnosti je zpĤsob krytí majetku, druhotnou pak právní forma analyzované spoleþnost (vČtšinou pĜedem známa, ale lze ji usuzovat i bez pĜedchozí znalosti spoleþnosti). Dále je možné vyvodit závČry o cílech spoleþnosti posilovat své postavení, modernizovat a inovovat majetek spoleþnosti. Z pasiv lze vyþíst vývoj dluhové situace firmy, její vyjednávací pozici u dodavatelĤ.22 U výkazu ziskĤ a ztrát jsou to pak analýzy jednotlivých þinností podniku, konkrétnČ pak vývoj jednotlivých tržeb a nákladĤ s nimi spojených, výsledkĤ hospodaĜení nebo samozĜejmČ vývoj jednotlivých ĜádkĤ jako napĜ. mzdových nákladĤ, obchodní marže þi pĜidané hodnoty.23
21
JINDěICHOVSKÁ, I., BLAHA, Z. S. Podnikové finance. 2001. s 258 tamtéž, s. 258 – 259. 23 tamtéž, s. 260 – 261. 22
22
2.1.3
SWOT analýza
SWOT analýza je jednou z nejþastČji používaných metod strategické analýzy výchozího stavu organizace nebo její þásti. Na základČ výsledkĤ vnitĜní a vnČjší analýzy jsou generovány alternativní strategie. Metoda je výsledkem výzkumného projektu Alberta Humphreye, který vedl v 60. a 70. letech na Stanfordské univerzitČ. Název je akronymem anglických výrazĤ: Strenghts – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – pĜíležitosti, Threats – hrozby. Analýza umožĖuje pĜehlednČ zobrazit pĜíležitosti a hrozby vnČjšího prostĜedí v kombinaci se silnými a slabými stránkami organizace, vytváĜí tak rámec pro další použití ve strategickém Ĝízení.24 VnitĜní analýza organizace spoþívá v urþení a provČĜení zdrojĤ a pĜíležitostí zda odpovídají pĤsobení vlivĤ vnČjšího okolí. Je možné provést odhad objemu zdrojĤ, které jsou k dispozici a zpracovat zpĤsoby možného nakládání s tČmito zdroji, které lze také rozdČlit na jedineþné nebo nahraditelné. VnČjší okolí je charakteristické existencí hrozeb a pĜíležitostí. Hodnocení vnČjšího prostĜedí je zamČĜeno pĜedevším na faktory PESTLE analýzy. Je nutné vycházet ze základního charakteru okolí, a to jeho dynamiky a tomu pĜizpĤsobit váhu používaným metodám.25 Nelze sestavit jenom þtyĜi seznamy, je nutné navázat nápravné opatĜení v sounáležitosti s definovanými strategiemi. Základní strategie jsou graficky znázornČny na následující matici, která ukazuje základní vazby mezi prvky, pomocí nichž lze formulovat strategie pro další rozvoj podniku.
24
GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. 2010. s. 295 a 296. 25 tamtéž.
23
VnitĜní faktory VnČjší faktory PĜíležitosti (O) 1. ................ 2. ................ 3. ................ 4. ................ atd. Hrozby (T) 1. ................ 2. ................ 3. ................ 4. ................ atd.
Slabé stránky (W) 1. ................ 2. ................ 3. ................ 4. ................ atd.
Silné stránky (S) 1. ................ 2. ................ 3. ................ 4. ................ atd.
WO strategie „hledání“
SO strategie „využití“
PĜekonání slabé stránky využitím pĜíležitosti
Využití silné stránky ve prospČch pĜíležitosti
WT strategie „vyhýbání“
ST strategie „konfrontace“
Minimalizace slabé stránky a vyhnutí se ohrožení
Využití silné stránky k odvrácení ohrožení
Obrázek þ. 3 SWOT matice Zdroj: dle GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. 2010. s. 299.
Vypracovaná analýza by mČla splĖovat principy úþelnosti, relevantnosti, kauzality a objektivnosti. PĜi sestavování analýzy je nutné mít na mysli její úþel, zamČĜit se na podstatná fakta, soustĜedit se na pĜíþiny a objektivnost zajistit spolupráci s více lidmi.26
26
GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. 2010. s. 297 – 300.
24
3
ANALÝZA PROBLÉMU A SOUýASNÉ SITUACE
3.1
Identifikace organizace
Právní forma
Spoleþnost s ruþením omezeným
PĜedmČt þinnosti
ýinnost nestátního zdravotnického zaĜízení – gynekologie a porodnictví
Velikostní kategorie dle poþtu zamČstnancĤ
50 – 99 zamČstnancĤ 27
Analyzovaná spoleþnost pĤsobící v oblasti nestátního zdravotnictví od roku 2006. Hlavní zamČĜení kliniky je pomoc neplodným párĤm, dalším pak nabídka komplexní porodnické a gynekologické péþe. Na klinice jsou provádČny také gynekologické operace a specializované gynekologické péþe. Posláním kliniky a sdíleným hlavním cílem celého týmu centra asistované reprodukce je pomoci neplodným párĤm.
Další identifikaþní údaje si spoleþnost nepĜála zveĜejnit.
27
Registr ekonomických subjektĤ: Informace o subjektu. ýeský statistický úĜad [online].
25
3.2 3.2.1
Analýza vnČjšího okolí podniku PESTLE analýza
Analýza zamČĜená na vlivy okolí na vybraný podnik. Faktory pĤsobící na podnik mají v þase dynamický charakter, proto bude sledován také jejich vývoj v letech. Analýza bude rozdČlena dle v teorii uvedených faktorĤ na sociální a kulturní, legislativní, ekonomické, politické, technologické a ekologické. Na jednotlivé faktory bude brán dvojí pohled. Prvním pohledem, bude celkový obecný pohled, druhý pak bude zamČĜen konkrétnČ na data s podnikem související.
Politické faktory ýeská republika se presentuje jako politicky stabilní, demokratická a vyspČlá zemČ, jejíž cílem je zajištČní fungování demokratických institucí a principĤ dobrého vládnutí. Aplikace cíle je zamČĜena jak na tuzemské instituce, tak i na celosvČtové organizace, ve kterých je ýeská republika zainteresována. Základním cílem zahraniþní politiky ýeské republiky je zajistit bezpeþnost a prosperitu její a jejich obþanĤ. ýeská zahraniþní politika se Ĝídí zájmy a hodnotami stanovenými ústavními principy.28 Pomocí politických faktorĤ lze charakterizovat podnikatelské prostĜedí, které je politickou situací v zemi znaþnČ ovlivĖováno. Celková dĤvČra vkládána do fungování politického systému je nižší, neustále reformy nejsou dostateþné pro zajištČní efektivního fungování soudnictví a veĜejné správy. Neustálé zmČny právního prostĜedí brání podnikatelĤm ve strategickém plánování, zapĜíþiĖují tak nepĜehlednost a nesrozumitelnost zákonĤ. Z diskuzí probíhající v podnikatelské sféĜe je vstup ýeské republiky do Evropské unie hodnocen kladnČ, pĜedevším díky vČtší otevĜenosti ekonomiky. PĜedpisy jsou harmonizovány v souladu s legislativou Evropské unie. Na popud Evropské unie byla napĜ. v roce 2008 provedena ekologická daĖová reforma. ZavádČní ekologických daní je rozdČleno na tĜi etapy, jejíž první etapa byla realizována právČ v roce 2008. Co je však kritizováno, jsou politické zásahy do ekonomiky. Regulaþní opatĜení a regulaþní zátČž pĜedurþují podnikatelskému prostĜedí náklady a jejich konkurenþní 28
Koncepce zahraniþní politiky ýeské republiky. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online].
26
schopnost jako jednotlivce, tak i ekonomiky jako celku. ýeská vláda dle podnikatelĤ také nedostateþnČ prosazuje þeské zájmy na pĤdČ Evropské Unie. Mezi politické faktory patĜí politická stabilita. Souþasnou politickou situaci v ýeské republice lze charakterizovat i pĜes její presentaci jako nestabilní. Projev nedostateþné stability spatĜuji v nestálých náznacích poslancĤ podat návrh na vyslovení nedĤvČry vládČ a o jejím hlasování, které v letošním roce již probČhlo. Opravdu je takové testování nutné, aby se vláda cítila jednotnČjší? Politické spektrum je rozdČleno na pravicovČ a levicovČ orientované politické strany. Vládnoucí strany se v jednotlivých volebních obdobích stĜídavČ mČní. Politická rozhodnutí ovlivĖují firmy pĜímo, ale také nepĜímo prostĜednictvím zákazníkĤ, které tyto rozhodnutí ovlivĖují. Politické scénČ dominují dvČ nejsilnČjší strany, a to Obþanská demokratická strana (ODS) a ýeská strana sociálnČ demokratická (ýSSD). V roce 2002 vyhrála volby ýSSD a byla povČĜena sestavením vlády, která byla ovšem nestabilní, vláda mČla nepatrnou vČtšinu. V roce 2006 ve volbách vyhrála ODS a vytvoĜila koalici s KDU-ýSL a SZ, oba tábory mČli ovšem shodný poþet hlasĤ, což vyvolalo vážnou krizi a nikam nevedoucí jednání, což vyústilo až k sestavení prozatímní vlády. Ve volbách v roce 2010 se stala vítČzem ýSSD, do parlamentu byly zvoleny novČ vzniklé strany TOP 09 a VČci veĜejné. Koalice vytvoĜena ODS mČla však pĜevahu kĜesel. Souþasná vláda je specifická prosazováním rozsáhlých reforem, které jdou prosazovat jen stČží a jsou nepopulární. Vládní reformy v posledních letech postihly oblast mezd, daní, sociálních dávek þi zdravotnictví. V poslední dobČ vyplynuly na povrch úplatkáĜské skandály, které vládnoucí koalici þinní spíše nedĤvČĜivou a nestabilní. Vliv politických faktorĤ lze také brát z druhého pohledu, pohledu zákazníkĤ spoleþnosti. Zákazníkem spoleþnosti jsou neplodné páry, tedy páry, které chtČjí založit rodinu. Politická rozhodnutí týkající se rodinného života jsou pro nČ tedy velice dĤležitá. Za tČmito rozhodnutími vidím pĜedevším výši mateĜského pĜíspČvku, délka mateĜské dovolené, proplácení pokusĤ o umČlé oplodnČní pojišĢovnami, úlevy apod.
27
Ekonomické faktory Mezi ekonomické faktory hodnotící základní makroekonomickou situaci lze zaĜadit údaje o inflaci, úrokové míĜe, rozpoþtovém deficitu þi pĜebytku, výši a vývoji hrubého domácího produktu, mČnové stabilitČ a jiné. Pomocí makroekonomických ukazatelĤ je možná analyzovat výkonnost ekonomiky státu.
Inflace Inflace je makroekonomický ukazatel, který zaznamenává rĤst cenové hladiny v þase, který vychází z mČĜení þistých cenových zmČn pomocí indexĤ spotĜebitelských cen. SpotĜebitelské
ceny
jsou
mČĜeny
na
vybraném
spotĜebitelském
koši,
tedy
reprezentativních výrobcích a služeb (celkem cca 700 cen) ve dvou srovnávaných obdobích. V následující tabulce je inflace vyjádĜena pĜírĤstkem prĤmČrného roþního indexu spotĜebitelských cen, tedy procentuální zmČnu prĤmČrné cenové hladiny za 12 posledních mČsícĤ oproti prĤmČru 12-ti pĜedchozích mČsícĤ.29
Tabulka þ. 2 Inflace v letech 2000 - 2011 v % Inflace 2000
2001
2002
2003
2004
2005
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2,5
2,8
6,3
1
1,5
1,9
Zdroj: Míra inflace. ýeský statistický úĜad [online].
29
Míra inflace. ýeský statistický úĜad [online].
28
Pro pĜehlednost jsou hodnoty zobrazeny v následujícím grafu. 7 6
Inflace
5 4 3 2 1 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Roky
Graf þ. 1 Inflace v letech 2000 - 2011 v % Zdroj: Vlastní zpracování dle Míra inflace. ýeský statistický úĜad [online].
Dle tabulky a grafu jsou zĜejmé znaþné výkyvy v jednotlivých letech. V roce 2003 byla hodnota ve sledovaných letech nejnižší. RĤst cenové hladiny roku 2003 oproti roku 2002 byl pouhé 0,1%. Dlouhodobé inflaþní cíle urþované ýeskou národní bankou byly pro horizont let 2000 – 2005 stanoven ve výši 2% ± 1 p. b., od roku 2006 pak ve výši 3% ± 1 p. b. Až na urþité výkyvy jsou hodnoty pod cílenou inflaþní hodnotou.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ukazatel hrubého domácího produktu se používá pro stanovení výkonnosti národního hospodáĜství. Hrubý domácí produkt je vyjádĜením celkové hodnoty statkĤ a služeb novČ vytvoĜených v daném období v zemi za pomocí výrobních faktorĤ vlastnČných tuzemskými i zahraniþními subjekty. Hodnoty hrubého domácího produktu jsou zaznamenány v následující tabulce. V tabulce jsou obsažený statistické hodnoty HDP v miliardách Kþ, HDP na jednoho obyvatele v Kþ a HDP v %.
29
Tabulka þ. 3 Hrubý domácí produkt v letech 2000 - 2011 Hrubý domácí produkt (HDP) Rok
[mld. Kþ]
[Kþ/obyvatele]
[%]
2000
2 269,7
220 949
4,2
2001
2 448,6
239 487
3,1
2002
2 567,5
251 700
2,1
2003
2 688,1
263 497
3,8
2004
2 929,2
286 979
4,7
2005
3 116,1
304 478
6,8
2006
3 352,6
326 553
7,0
2007
3 662,6
354 808
5,7
2008
3 848,4
368 986
3,1
2009
3 739,2
356 405
-4,7
2010
3 775,2
358 957
2,7
2011
3 809,3
362 949
1,7
Zdroj: HDP, národní úþty. ýeský statistický úĜad [online].
Z hodnot je patrný nárĤst hrubého domácího produktu až do roku 2008, kdy nárĤst už není tak markantní. V letech 2009 a 2010 dochází k poklesu hodnot, tento pokles je zapĜíþinČn v té dobČ probíhající hospodáĜskou krizí. V roce 2009 výkonnost ekonomiky státu meziroþnČ klesla o 4,7%, což je nejvČtší zaznamenaný pokles HDP. V roce 2011 je možné pozorovat opČt pomalý nárĤst. Hodnota je ovšem ještČ v porovnání s rokem 2008 nepatrnČ menší. K nejvČtšímu nárĤstu ve sledovaných letech došlo v roce 2006.
Úroková sazba Vyhlašování základních úrokových sazeb je v pravomoci ýeské národní banky a jsou nástrojem monetární politiky. ZmČnami základních úrokových sazeb je zacílena na cenovou stabilitu. ZmČny stávajících sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy. ýeská národní banka vyhlašuje v rámci mČnové politiky 3 základní úrokové sazby, a to diskontní, lombardní a repo sazbu. Repo sazba je základní úroková sazba, kterou je
30
úroþena
nadbyteþná
likvidita
komerþních
bank
stahovaná
prostĜednictvím
tzv. dvoutýdenních repo tendrĤ. Diskontní sazba pĜedstavuje zpravidla dolní hranici pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na penČžním trhu. Diskontní sazbou jsou úroþeny pĜebyteþné likvidity, které komerþní banky pĜes noc uloží u ýNB. Lombardní sazba pĜedstavuje horní hranice pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na penČžním trhu. Lombardní sazbou jsou úroþeny likvidity, které poskytne ýNB komerþním bankám pĜes noc.30
Tabulka þ. 4 Úrokové sazby vyhlašované ýeskou národní bankou Rok
2T repo sazba 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
2008 3,50 3,75 3,75 3,75 3,75 3,75 3,75 3,50 3,50 3,50 2,75 2,25 2009 2,25 1,75 1,75 1,75 1,50 1,50 1,50 1,25 1,25 1,25 1,25 1,00 2010 1,00 1,00 1,00 1,00 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 Rok
Diskontní sazba 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
2008 2,50 2,75 2,75 2,75 2,75 2,75 2,75 2,50 2,50 2,50 1,75 1,25 2009 1,25 0,75 0,75 0,75 0,50 0,50 0,50 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 2010 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 Rok
Lombardní sazba 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
2008 4,50 4,75 4,75 4,75 4,75 4,75 4,75 4,50 4,50 4,50 3,75 3,25 2009 3,25 2,75 2,75 2,75 2,50 2,50 2,50 2,25 2,25 2,25 2,25 2,00 2010 2,00 2,00 2,00 2,00 1,75 1,75 1,75 1,75 1,75 1,75 1,75 1,75 Zdroj: MČnovČpolitické nástroje. ýNB [online].
Od výše uvedených základních úrokových sazeb stanovených ýeskou národní bankou jsou odvíjeny i úroþení úvČrĤ poskytovaných komerþními bankami. Pro pĜehledné zobrazení vývoje sazeb stanovenými ýeskou národní bankou je sestaven následující graf. 30
ýNB ponechává úrokové sazby beze zmČny. PETRUŠ, M. ýNB [online].
31
5,00 4,50 4,00
% sazba
3,50 3,00
2T repo sazba
2,50
Diskontní sazba
2,00
Lombardní sazba
1,50 1,00 0,50
20 10
20 09
20 08
0,00
Roky
Graf þ. 2 Vývoj úrokových sazeb vyhlašované ýeskou národní bankou v letech 2008 - 2010 Zdroj: Vlastní zpracování
Souþasné úrokové sazby odpovídají stavu na konci roku 2010. Sazby zĤstaly od kvČtna roku 2010 nezmČnČny. Z grafu je patrný propad vyhlašovaných úrokových sazeb oproti roku 2008, kdy byly sazby oproti následujícím rokĤm pomČrnČ vysoké. První vlna snižování úrokových sazeb zapoþala v listopadu 2008 jako reakce na nastupující ekonomickou krizí, v dĤsledku zachování cíle cenové stability a ochrany ekonomiky státu.
Zahraniþní obchod Zahraniþní obchod je základní formou propojení ekonomik jednotlivých státĤ. Mezinárodní obchod je založen na principu dČlby práce. Je tedy odvČtvím výrobní sféry, které se zamČĜuje na smČnu hmotných i nehmotných hodnot mezi dvČma a více státy. Hodnoty zahraniþního obchodu ýeské republiky jsou zaznamenány v následující tabulce.
32
Tabulka þ. 5 Bilance zahraniþního obchodu v letech 2000 - 2011 Rok
Obrat [mld. Kþ]
Vývoz [mld. Kþ]
Dovoz [mld. Kþ]
Bilance [mld. Kþ]
Krytí dovozu vývozem v %
2000
2363,0
1121,1
1241,9
-120,8
90,3
2001
2654,2
1268,6
1385,6
-117,0
91,6
2002
2580,6
1254,9
1325,7
-70,8
94,7
2003
2811,6
1370,9
1440,7
-69,8
95,2
2004
3471,8
1722,7
1749,1
-26,4
98,5
2005
3698,6
1868,6
1830,0
38,6
102,1
2006
4249,4
2144,6
2104,8
39,8
101,9
2007
4870,5
2479,2
2391,3
87,9
103,7
2008
4880,2
2473,7
2406,5
67,2
102,8
2009
4127,7
2138,6
1989,0
149,6
107,5
2010
4944,4
2532,8
2411,6
121,2
105,0
2011
5548,2
2869,7
2678,5
191,2
107,1
Zdroj: Zahraniþní obchod. ýNB [online].
V tabulce je zachycena hodnota obratu, která udává souþet vývozu a dovozu. Pak hodnoty samotného vývozu a dovozu. Rozdílem tČchto hodnot je výsledná bilance – obchodní deficit þi pĜebytek. Posledním ukazatelem je procentuální vyjádĜení krytí dovozu vývozem. Export zahrnuje hodnotu hmotných a nehmotných statkĤ odeslané z ýeské republiky do zahraniþí. Import zahrnuje naopak hodnotu hmotných a nehmotných statkĤ dovezených ze zahraniþí. Celkový export a import zahrnuje statky, jak ze zemí Evropské unie, tak ze zemí mimo území Evropské unie.
33
3000,0 2500,0
mld. Kþ
2000,0 1500,0
Vývoz Dovoz
1000,0 500,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Roky
Graf þ. 3 Vývoj zahraniþního obchodu ýeské republiky v letech 2000 - 2011 Zdroj: Vlastní zpracování
Z grafu a tabulky je patrná pasivní obchodní bilance v letech 2000 – 2004 to znamená, že dovoz hmotných a nehmotných komodit pĜevýšil jejich vývoz ze zemČ do zahraniþí. V letech 2006 – 2011 je ovšem situace opaþná, zahraniþní obchod ýeské republiky vykazuje aktivní obchodní bilanci. Vývoz hmotných a nehmotných komodit pĜevyšuje jejich dovoz do zemČ. Dovoz je tedy kryt vývozem v hodnotách pĜevyšujících 100%.
34
Stav smČnného kurzu SmČnný kurz koruny vĤþi euru a koruny vĤþi dolaru patĜí k hlavním mČnovým ukazatelĤm. Pro analyzovanou firmu je dĤležitý pĜedevším vývoj smČného kurzu eura, veškeré platby zahraniþních klientĤ jsou realizovány právČ v eurech.
Tabulka þ. 6 Stav smČnného kurzu v letech 2006 - 2011 2006
2007
2008
2009
2010
2011
CZK/EUR
28,343
27,762
24,942
26,445
25,29
24,586
CZK/USD
22,609
20,308
17,035
19,057
19,111
17,688
Zdroj: Hlavní mČnové a fiskální ukazatele ýR. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online].
30 25
Kurz
20 CZK/EUR
15
CZK/USD
10 5 0 2006
2007
2008
2009
2010
Roky
Graf þ. 4 Vývoj smČnného kurzu v letech 2006 - 2011 Zdroj: Vlastní zpracování
35
2011
Oba smČnné kurzy koruny jsou prĤmČrem denních nominálních kurzĤ koruny vĤþi stanovené mČnČ. Prognóza kurzu CZK/EUR uvádČna ýeskou národní bankou pro rok 2012 je 23,7 a pro rok 2013 je 24,3. U vývoje kurzu CZK/EUR je patrné posilování koruny až do roku 2009, v tomto roce koruna oslabila. Za tímto oslabením stojí krize finanþního sektoru. Oslabení USD mČlo delší trvání než tomu bylo u EUR.
DaĖové aspekty DaĖové aspekty jsou velice dĤležitým faktorem ekonomického prostĜedí dané zemČ. Mezi daĖové aspekty patĜí napĜ. výše a vývoj daĖových sazeb nebo dohody o dvojím zdanČní. ýeské daĖové systémy prošly za poslední roky Ĝadou reforem, i pĜes tyto reformy se systém vyznaþuje svou nepĜehledností a rozsáhlostí. DaĖové reformy soustĜećují svou pozornost k podstatČ rovného zdanČní. V roce 2008 tak pĜišla v platnost reforma, která stanovila sazbu danČ z pĜíjmĤ fyzických osob bez ohledu na výši pĜíjmĤ poplatníkĤ na jednotnou sazbu, oproti progresivnímu zdanČní. PĜed zavedením rovné danČ se sazba danČ v roce 2006 a 2007 pohybovala od 12 – 32%, doposud je sazba danČ z pĜíjmĤ fyzických osob ve výši 15%. Vývoj nejvyšší sazby danČ z pĜíjmu právnických osob od roku 1998 je znázornČn v následujícím grafu. 2012 2010
Roky
2008 2006 2004 2002 2000 1998 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Sazba danČ v %
Graf þ. 5 Vývoj nejvyšší sazby danČ z pĜíjmu fyzických osob v letech 1998 – 2012 Zdroj: Predikce daĖových výnosĤ. Ministerstvo financí ýeské republiky [online].
36
Sazba danČ z pĜíjmu právnických osob vykazuje klesající tendenci. Od roku 1998 se z pĤvodních 35% poklesla až na souþasnou sazbu 19%.
2012 2010
Roky
2008 2006 2004 2002 2000 1998 0
5
10
15
20
25
30
35
Sazba danČ v %
Graf þ. 6 Vývoj sazby danČ z pĜíjmu právnických osob v letech 1998 - 2012 Zdroj: Predikce daĖových výnosĤ. Ministerstvo financí ýeské republiky [online].
Sazba danČ z pĜidané hodnoty je rozdČlena na sazbu základní a sníženou sazbu. Reformy sazby danČ z pĜidané hodnoty mČly vzrĤstající tendenci v pĜípadČ snížené sazby a klesající trend v pĜípadČ základní sazby. Základní sazba z pĤvodních 23% poklesla na souþasnou hodnotu 20%. Snížená sazba vzrostla z pĤvodních 5% na souþasnou hodnotu 14%.
Sociální a kulturní faktory Skupina sociálních a kulturních faktorĤ byla rozþlenČna na podskupiny, které budou blíže specifikovány. První podskupinou jsou demografické charakteristiky obyvatelstva. Mezi charakteristiky, podle kterých je možné obyvatelstvo þlenit jsou pohlaví, vČk, rodinný stav, vzdČlání nebo napĜ. víra.
37
Demografické charakteristiky obyvatelstva Tabulka þ. 7 Vývoj obyvatelstva StĜední stav obyvatelstva
SĖatky Rozvody Narození Potraty ZemĜelí
PĜirozený pĜírĤstek
2006
10 266 646
52 860
31 415
105 831
39 959 104 441
1 390
2007
10 322 689
57 157
31 129
114 632
40 917 104 636
9 996
2008
10 429 692
52 457
31 300
119 570
41 446 104 948
14 622
2009
10 491 492
47 862
29 133
118 348
40 528 107 421
10 927
2010
10 517 247
46 746
30 783
117 153
39 273 106 844
10 309
Zdroj: Obyvatelstvo: roþní þasové Ĝady. ýeský statistický úĜad [online].
Ve výše zmínČné tabulce jsou uvedeny hodnoty stĜedního stavu obyvatelstva, poþet sĖatkĤ, rozvodĤ, novČ narozených, potratĤ a zemĜelých. Data jsou sledována v þasové linii od roku 2006 – 2010, tedy od roku založení firmy, kdy se data stávají pro spoleþnost relevantními. StĜední stav obyvatelstva v ýeské republice ve sledovaných letech vykazuje pozvolný nárĤst v každém roce. SĖatky oproti tomu vykazují klesající tendenci, zĜejmČ odpovídající uspČchané dobČ a názoru mladých lidí, že sĖatek dnes již není potĜeba. Navzdory tomu se rozvodovost drží takĜka na stejné úrovni, mírný pokles je zaznamenám v roce 2009. Potraty jsou také na stejné úrovni, jsou to ovšem tĜetinová þísla napĜ. v 1990 byl poþet 126 055 potratĤ. Lze Ĝíci, že se zdravotnictví v prĤbČhu let zlepšilo. Dle mého názoru je to spíše lepší informovanost co se týþe antikoncepce. Ve sledovaných letech je v prĤmČru 61,92% umČle pĜerušených tČhotenství.
38
Následující tabulka zaznamenává vČkovou struktura obyvatelstva ýeské republiky, rozdČlení na pohlaví a na nejvyšší dosažené vzdČlání.
Tabulka þ. 8 Vybrané demografické údaje v ýeské republice v tis. Pohlaví
Muži
Ženy
Ve vČku
0 - 14
15 - 64
VzdČlání
<65
Základní
StĜední StĜední bez Vysokoškolské s maturitou maturity
2006
5 026 5 261 1 480 7 325 1 482
1 698
3 264
2 856
955
2007
5 083 5 298 1 477 7 391 1 513
1 687
3 245
2 936
975
2008
5 136 5 331 1 480 7 431 1 556
1 675
3 198
3 020
1 050
2009
5 137 5 350 1 494 7 414 1 599
1 581
3 223
3 057
1 147
2010
5 169 5 364 1 518 7 379 1 636
1 500
3 191
3 087
1 236
Zdroj: Obyvatelstvo: roþní þasové Ĝady. ýeský statistický úĜad [online].
Z rozdČlení populace dle pohlaví je zĜejmé, že poþetnČ pĜevládají ženy. V posledním roce byl pĜírĤstek mužĤ více než dvojnásobný oproti pĜírĤstku žen. Nejvíce populace se nachází v produktivním vČku od 15 do 64 let, toto rozpČtí je ovšem naproti ostatním daleko širší. Co se týþe vzdČlání, lidí se základním vzdČláním ubývá – mĤžeme to pĜisoudit snaze dosažení vyššího než základního vzdČlání (tedy i ti se základním vzdČláním si ho rozšíĜí), nČjaký vliv má i úmrtnost. Obliba stĜedního vzdČlání bez maturity, tedy uþebních oborĤ pozvolna klesá, což samozĜejmČ není dobĜe, protože i tento stupeĖ vzdČlání je samozĜejmČ potĜebný þlánek. Lidí se stĜedním vzdČláním ukonþeným maturitou každým rokem pĜibývá, maturita je považována takĜka za nutnost. Na vysokoškolském vzdČlání jde vidČt nejvČtší nárĤst.
39
Makroekonomické charakteristiky trhu práce a dostupnost pracovní síly Druhou
analyzovanou
podskupinou
sociálních
a kulturních
faktorĤ
jsou
makroekonomické charakteristiky trhu práce a dostupnost pracovní síly. V následující tabulce jsou znázornČny faktory týkající se pracovní aktivity obyvatelstva, které patĜí do podskupiny makroekonomické charakteristiky trhu práce.
Tabulka þ. 9 Makroekonomické charakteristiky trhu práce 2006 ZamČstnaní (tis.)
4828,1
2008
4922,0 5002,5
2009
2010
4934,0 4885,2
2011 4904,0
55,0
55,6
56,0
54,8
54,2
54,4
371,3
276,3
229,8
352,2
383,7
353,6
7,1
5,3
4,4
6,7
7,3
6,7
59,3
58,8
58,5
58,7
58,4
58,3
Míra zamČstnanosti (%) NezamČstnaní (tis.)
2007
Míra nezamČstnanosti (%) Míra ekonomické aktivity (%)
Zdroj: ZamČstnanost, nezamČstnanost - þasové Ĝady. ýeský statistický úĜad [online].
ZjišĢování ekonomického postavení obyvatelstva je zamČĜené na území celé ýeské republiky. Hlavním kritériem pro zaĜazení mezi zamČstnané obyvatelstvo je vyvíjení jakékoliv odmČĖované pracovní aktivity od vČku 15 let a více, a to s pracovním nasazením alespoĖ 1 hodinu za mzdu. Vývoj zamČstnaných osob uvedený v tisících se až do roku 2008 pozvolnČ zvyšoval, v roce 2009 lze zpozorovat mírný pokles o 68,5 tisíce zamČstnaných. Tento pokles mĤžeme pĜisuzovat u nás nastupující svČtové finanþní krizi. Krize se i nadále projevuje, v roce 2010 je to další propad o témČĜ 50 tisíc osob. Krize se projevila obezĜetností a opatrností firem co se týþe zamČstnávání nových lidí, docházelo k úsporným personálním opatĜením. V roce 2011 se situace mírnČ zlepšuje.
Za
nezamČstnané
se
považují
registrovaní
nezamČstnaní.
Vývoj
nezamČstnaného obyvatelstva je antonymem vývoje zamČstnaných, tomu samozĜejmČ odpovídají i míra zamČstnanosti i nezamČstnanosti.31
31
ZamČstnanost, nezamČstnanost - þasové Ĝady. ýeský statistický úĜad [online].
40
Životní úroveĖ Jednou ze sledovaných charakteristik sociálnČ-kulturních aspektĤ je i životní úroveĖ obyvatelstva. Indikátory životní úrovnČ jsou penČžité pĜíjmy domácností, spotĜební vydání domácností, míra zamČstnanosti a vzdČlání.
Tabulka þ. 10 Indikátory životní úrovnČ 2007
2008
PrĤmČrné þisté penČžní pĜíjmy domácností - na 1 þlena rodiny (Kþ)
125 817
143 055
146 895 145 437
PrĤmČrné þisté penČžní vydání domácností - na 1 þlena rodiny (Kþ)
120 208
123 955
128 622 130 019
SpotĜební vydání domácností (Kþ)
104 017
112 256
115 309 116 244
20,1 2,9 5,4 19,9 7,1 2,3 10,8 4,7 10,5 0,6 5,2 10,8
20,1 2,7 5,2 19,9 6,8 2,7 11,1 4,7 10,5 0,6 5,2 10,6
Z toho (%): Ɣ potraviny a nealko nápoje Ɣ alkoholické nápoje, tabák Ɣ odívání, obuv Ɣ bydlení, voda, energie, paliva Ɣ bytové vybavení, zaĜízení domácností Ɣ zdraví Ɣ doprava Ɣ pošty, telekomunikace Ɣ rekreace a kultura Ɣ vzdČlání Ɣ stravování a ubytování Ɣ ostatní zboží a služby
2009
19,3 2,8 5,0 21,4 6,7 2,7 10,5 4,6 10,3 0,6 5,2 10,9
2010
19,3 2,8 5,0 21,7 6,2 2,7 10,7 4,6 10,2 0,7 5,0 11,1
Zdroj: Životní úroveĖ. ýeský statistický úĜad [online].
ýistým penČžitým pĜíjmem domácností je hrubý pĜíjem domácností snížený o daĖ z pĜíjmĤ a pĜíspČvkĤ na zdravotní a sociální pojištČní. Z þistého pĜíjmu se pak vypoþte prĤmČr na 1 þlena. ýistá penČžitá vydání jsou hrubé penČžní vydání oþištČné o þástky na zdravotní a sociální pojištČní a záloh na daĖ z pĜíjmĤ. Z þistého penČžního vydání se vypoþte prĤmČr na 1 þlena. ObČ veliþiny vykazují ve sledovaných letech nárĤst. Na první pohled je hodnocení kladné, domácnosti více vydČlávají a automaticky více
41
spotĜebovávají. NárĤst þistých penČžitých pĜíjmĤ domácností ovšem neodpovídá ani prĤmČrnému nárĤstu roþního indexu spotĜebitelských cen. StejnČ tak þistá penČžitá vydání vzhledem k vývoji míry inflace stagnují. NejvČtší podíl na rozpoþtu domácnosti mají vydání na potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, vodu, energie, paliva, dopravu, rekreaci a kulturu a ostatní zboží a služby. Výdaje na potraviny a bydlení tvoĜí ve sledovaných letech v prĤmČru 40,43% celkových spotĜebních vydání spoleþností. PrĤmČr vybraných þlenských státĤ EU je 36,2%. Mezinárodní prĤmČr výdajĤ na zdraví v r. 2010 je 3,7% celkových výdajĤ domácností.32 SociálnČ-kulturní aspekty asistované reprodukce Následující tabulka znázorĖuje sociálnČ-kulturní faktory konkretizované pĜímo na pĜedmČt podnikání analyzované spoleþnosti, kterou je reprodukþní klinika.
Tabulka þ. 11 Vybrané vČkové ukazatele 2006 PrĤmČrný vČk svobodných ženichĤ
31,0
PrĤmČrný vČk svobodných nevČst 28,4 PrĤmČrný vČk matky pĜi narození 1. 26,9 dítČte Narození v manželství 70 572 VČkové složení obyvatelstva - žen 18 - 32 180 130 • Jihovýchod CZ06 •
StĜední Morava CZ07
2007
2008
2009
2010
31,2
31,4
32,0
32,2
28,6
28,8
29,2
29,4
27,1
27,3
27,4
27,6
75 095
76 113
72 394
69 989
180 071 177 941 174 537 170 601
135 635 135 117 131 590 128 653 125 425
Zdroj: VČkové složení obyvatelstva v roce 2010. ýeský statistický úĜad [online].
PrĤmČrný vČk svobodných ženichĤ a nevČst se postupem þasu stále zvyšuje, což potvrzuje i výše zmínČný trend, že dnešní generace je posunutá o nejménČ 10 let. Na prvním místČ je vybudování pevného postavení v zamČstnání a potom až osobní život a dČti. PrĤmČrný vČk matky pĜi narození 1. dítČte se byl v roce 2010 témČĜ 28 let, což trend kariérismu potvrzuje. Se stále vzrĤstajícím vČkem prvorodiþek, vzrĤstá také rizika spojená s problémy s otČhotnČním. Dalším pozorovaným aspektem je poþet narozených 32
Životní úroveĖ. ýeský statistický úĜad [online].
42
v manželství, tento aspekt je sledován z pĜedpokladu, že narozených v manželství je vČtšina. PĜedpokládáme proto, že vČtší procento žádajících o umČlé oplodnČní budou právČ sezdané páry, i když tomu tak být nemusí. Poþet narozených v manželství od roku 2008 klesá, pokles je spojován obvykle se silnými roþníky. VČková struktura žen byla sledována z dĤvodu dárcovství vajíþek, která je nejdĤležitČjší þinností kliniky. Jednou z podmínek dárcovství vajíþek je mimo jiné vČk ženy 18 – 32. Sledovány byly pĜilehlé oblasti Brna, a to oblast Jihovýchod a StĜední Morava. Poþet žen ve stanoveném vČkovém rozmezí vykazuje klesající tendenci. Jako kulturní faktor je nutné zmínit vztah náboženství a asistované reprodukce. NepĜíznivým vztahem lze vysvČtlovat témČĜ 75%ní pomČr zahraniþních pacientĤ vĤþi þeským. Z velké þásti jsou zahraniþní pacienti z katolicky založené Itálie a poté z Francie. Francie pĜedevším z finanþních dĤvodĤ, než náboženských. Problém je dle církve témČĜ ve všem. Sexuální život je urþen pouze manželĤm, s manželstvím jsou pak spojeny požadavky vČrnosti a plodnosti. Smyslem sexuálního života je dle církve zhmotnit spojení a plodit dČti. Za vznik života je oznaþován splynutí vajíþka a spermie, vše je tajemstvím stvoĜitele. Život je dar a je tedy nepĜijatelné, aby neplodným párĤm pomohla 3. strana, tedy asistovaná reprodukce. Jak si tedy vysvČtlit zahraniþní pacientky, pĜímo ze silnČ katolicky založené Itálie? Touha po dítČti je silnČjší než nepĜijatelné, pĜímo hĜíšné chování stanovené církví. UmČlé oplodnČní absolvovat v Itálii zĜejmČ není pĜíliš reálné, proto neplodné páry do ýeské republiky cestují pod nČjakou záminkou jako napĜ. návštČva kulturních památek.
Technologické faktory Technologický pokrok a inovaþní faktory jsou velice dĤležitým aspektem pro každou firmu. Dnešní spoleþnost vyžaduje stále dokonalejší a kvalitnČjší produkty, þemuž zavdává dĤvod k rozvoji. Podnikatelské prostĜedí je specifické pĜítomností silného konkurenþního tlaku. Pro udržení kroku s konkurencí, pĜípadnČ získání konkurenþní výhody je v zájmu každé firmy sledovat trendy ve výzkumu a vývoji v dané oblasti podnikání. Rychlost technologických zmČn je mnohdy závratná, a proto není radno usnout na vavĜínech. DĤležitost aplikace nových inovaþních technologií pro
43
analyzovanou spoleþnost je o to vČtší, že se jedná o zdravotnické zaĜízení. Nejedná se o výrobní postupy þi metody, ale o zdraví pacientĤ. Trendy v technologiích zdravotnických zaĜízení jdou rychle kupĜedu, a to nejen u pĜístrojĤ, znatelné jsou také pokroky ve farmacii a metodice léþebných procesĤ a zákrokĤ. Proto je pro analyzovanou spoleþnost pĜímo nezbytné tyto trendy sledovat a informovat se o nich. Samo odvČtví asistované reprodukce je pomČrnČ mladou disciplínou ve zdravotnictví, pĜed více jak tĜiceti lety se stala doslova milníkem. Asistovaná reprodukce od svého poþátku udČlala velký pokrok, byly zavedeny nové metody a provedeno nespoþet studií. PĜedmČtem výzkumu a vývoje jsou pĜedevším možné pĜíþiny neplodnosti párĤ, kterými jsou vrozené vady a genetické pĜíþiny, hormonální pĜíþiny, postinfekþní pĜíþiny, mechanické a fyzikální pĜíþiny, pĤsobení škodlivých faktorĤ, imunologické pĜíþiny a mnohé další.33 Ve zdravotnictví jako celku se pak jedná o trend poþítaþem Ĝízených léþebných technologiím, molekulární medicíny, neinvazivních procedur, kombinované léþby, transplantaþní medicíny s možností využití umČlých i biologicky získaných komponent. Jelikož analyzované spoleþnosti náleží prvenství, byla vĤbec první specializované pracovištČ pro program darovaní vajíþek náleží ji velký podíl na vývoji asistované reprodukce v rámci ýeské republiky.
Legislativní faktory Spoleþnost provozuje svoji podnikatelskou þinnost na území ýeské republiky, respektuje tedy vymezený legislativní prostor – zákony, právní normy a vyhlášky. ýeský trh je souþástí Evropské unie, pĜedpisy jsou harmonizovány v souladu s legislativou Evropské unie. Spoleþnost se jako každý subjekt Ĝídí a chová dle platné legislativy. Základním zákonem ýeské republiky je zákon þ. 1/1993 Sb. Ústava ýeské republiky a Listina základních práv a svobod, upravující ústavní poĜádek ýeské republiky.
33
30 let asistované reprodukce. Gate2Biotech [online].
44
Podnikání právnických osob je upraveno zákonem þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, specifikuje jednotlivé právní formy podnikání. Spoleþnost s ruþením omezeným je vymezena §154 – 153e. TĜetí þást tohoto zákona upravuje obchodnČ závazkové vztahy, kterými se spoleþnost také Ĝídí (podepsané smlouvy s pojišĢovnami a další). Spoleþnost spadá dle poþtu zamČstnancĤ do velikostní kategorie 50 – 99 zamČstnancĤ. Z titulu zamČstnavatele dodržuje právní úpravu pracovnČ právních vztahĤ stanovenou zákonem þ. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Analyzovaná spoleþnost stejnČ jako ostatní podnikatelské subjekty dodržuje povinnosti vzniklé z titulĤ daĖových zákonĤ. ZdanČní právnických osob a povinnost sestavovat daĖové pĜiznání upravuje zákon þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Spoleþnost je od loĖského roku plátcem danČ z pĜidané hodnoty, dĤležitý je tedy i zákon þ. 235/2004 Sb., o dani z pĜidané hodnoty, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Subjekt vlastní nemovitosti a firemní automobily, Ĝídí se proto také zákonem þ. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zákonem þ. 16/1993 Sb., o dani silniþní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. PĜedmČtem þinnosti sledované spoleþnosti je þinnost nestátního zdravotnického zaĜízení – gynekologie a porodnictví. Specifický pĜedmČt podnikání je upraven Ĝadou zákonĤ, kterými se subjekt musí Ĝídit. Základním zákonem je zĜejmČ zákon þ. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buĖkách a souvisejících þinnostech a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Asistovanou reprodukci se dle tohoto zákona rozumí postupy a metody, pĜi kterých dochází k manipulaci se zárodeþnými buĖkami nebo s embryi, vþetnČ jejich uchování, a to za úþelem léþby neplodnosti ženy nebo muže. Léþba je provádČna na základČ písemné žádosti ženy a muže, kteĜí tuto léþbu hodlají spoleþnČ podstoupit, žádost obsahuje souhlas muže s provedením umČlého oplodnČní ženy. O ženČ a muži, kteĜí hodlají léþbu podstoupit se hovoĜí jako o neplodném páru, nemusí být sezdáni. Asistovaná reprodukce je tedy povolena pouze heterosexuálnímu páru. V zákonČ je dále stanoveno že darovat vajíþka mĤže žena ve vČku 18 – 35 let a darovat spermie mĤže muž ve vČku 18 – 40 let. ZaĜízení, které asistovanou reprodukci provádí je povinno zachovat anonymitu dárce i neplodného páru.
45
TkánČ a buĖky podléhají regulaci zákonem þ. 296/2008 Sb., o zajištČní jakosti a bezpeþnosti lidských tkání a bunČk urþených k použití þlovČka a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.
Dále pak: •
vyhláška þ. 54/2008 Sb., o zpĤsobu pĜedepisování léþivých pĜípravkĤ, údajích uvádČných na lékaĜském pĜedpisu a o pravidlech používání lékaĜských pĜedpisĤ,
•
vyhláška þ. 116/2012 Sb., o pĜedávání údajĤ do Národního zdravotnického informaþního systému,
•
vyhláška þ. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavkĤ pro zajištČní jakosti a bezpeþnosti lidských tkání a bunČk urþených k použití u þlovČka,
•
zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
•
zákon þ. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostĜedcích a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
•
zákon þ. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních buĖkách a souvisejících þinnostech a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
•
zákon þ. 285/2002 Sb., o darování, odbČrech a transplantacích tkání a orgánĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
•
zákon þ. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
•
zákon þ. 378/2007 Sb., o léþivech a o zmČnách nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
•
závazné pokyny Národního registru asistované reprodukce,
•
a další.
Do legislativních faktorĤ lze také zaĜadit fungování soudního systému. Tento faktor lze identifikovat jako slabou stránku ýeské republiky, pĜedevším délka Ĝízení a vynutitelnost práva. Nedostateþná vymahatelnost práva oslabuje dĤvČryhodnost k fungování právního systému.
46
Ekologické faktory V dĜívČjší dobČ nebyla vČnována ekologii taková pozornost jako je tomu dnes. Životní prostĜedí je dnes chránČno zákony, vyhláškami a naĜízeními. Legislativa chrání životní prostĜedí, je utváĜena i na popud Evropské unie, jak již bylo zmínČno napĜ. zavedením ekologické danČ. Zavedení proekologické legislativy je nejlepším zpĤsobem, jak pĜimČt firmy chovat se šetrnČ k životnímu prostĜedí. Porušení tČchto zákonĤ je doprovázeno pokutami, kterými jsou sankciovány spoleþnosti v pĜípadČ porušování þi nedodržování této legislativy. Postoje lidí se mČní, v souþasné dobČ se mínČní pĜiklání spíše na stranu ekologie. Stále více lidí tĜídí odpad, používá šetrná elektronická zaĜízení, automobily šetrné k životnímu prostĜedí. Proto spoleþnosti s proekologickou stratrategií mĤže získat konkurenþní výhodu. Asistovaná reprodukce se dotýká choulostivých a velice diskutovaných otázek. Proto je zájmem analyzované spoleþnosti dodržovat etiky asistované reprodukce. Spoleþnost tĜídí odpad. S biologickým odpadem jedná dle naĜízení k tomu urþených. Jelikož je spoleþnost zdravotnické zaĜízení velice dbá na hygienu na pracovištČ. Vyhlášky, které se této problematice vČnují jsou napĜ. vyhláška þ. 221/2010 Sb., o požadavcích na vČcné a technické vybavení zdravotnických zaĜízení; naĜízení þ. 1/2008 Sb., o ochranČ zdraví pĜed neonizujícím zaĜízení; vyhláška þ. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky pĜedcházení vzniku a šíĜení infekþních onemocnČní a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zaĜízení a ústavĤ sociální péþe a jiné. Vliv ekologických faktorĤ lze taktéž identifikovat na samotné klienty kliniky. Všeobecné zhoršení životního prostĜedí má zajisté svĤj vliv na vzrĤstajících poruchách neplodnosti mužĤ a žen.
3.2.2
PorterĤv model pČti konkurenþních sil
V této kapitole bude vČnována pozornost analýze konkurenþních sil, jejíž cílem je nalézt v odvČtví takové postavení pro podnikatelský subjekt, díky kterému bude moci co nejlépe þelit pĤsobením tČchto sil nebo tyto síly obrátit ve svĤj prospČch. Konkurenþní síly dle tohoto modelu pĤsobí souhrnnČ a urþují intenzitu konkurence v daném odvČtví
47
a možnou ziskovost. Pro analýzu rizikovosti vstupu do daného odvČtví je vhodnou analýzou.
Potenciální novČ vstupující firmy Hrozba vstupu nových konkurentĤ závisí pĜedevším na bariérách vstupu a reakcí stávajících firem v daném odvČtví. Dle mého názoru jsou nestátní zdravotnická zaĜízení velmi atraktivním oborem. Podnikatelské subjekty na atraktivitu tohoto oboru reagují, stává se tak pomČrnČ vyhledávaným, ne však pĜesyceným. Poþet narozených dČtí s pomocí asistované reprodukce každým rokem pĜibývá, což znaþí i nezbytnost tohoto oboru. Bariéry vstupu jsou následující: •
Úspory z rozsahu – stávající spoleþnosti v odvČtví poskytují pomČrnČ široký
sortiment služeb a doprovodných služeb, firmy poskytují komplexní nabídku. Díky svému postavení si firmy mohou dovolit snížit cenu za poskytované služby. NovČ vstupující firmy jsou tak nuceni vstoupit na trh s totožným širokým sortimentem služeb, aby úspor z rozsahu taktéž mohly dosáhnout. Analyzovaná spoleþnost se k rozsáhlému sortimentu ovšem dopracovala až postupem doby, proto by tento sortiment nabídnout již od poþátku znamenalo velkou kapitálovou nároþnost viz. níže. •
Diferenciace produktu – poskytovaný produkt, tedy spíše službu analyzované
spoleþnosti nelze pĜíliš diferencovat, jde pĜeci jenom o medicínský zákrok þi léþbu, která je pĜedem daná. Diferenciaci spoleþnosti shledávám pĜedevším v doprovodných službách a prostĜedí poskytovaných služeb. Proces léþby neplodnosti je velice intimním a mnohdy psychicky vypjatým obdobím, proto spoleþnost klade velký dĤraz na personál a kvalitu poskytovaných služeb. Samotnou úspČšnost léþby zaruþit nelze, ale výsledky spoleþnosti jsou velice uspokojivé. Pacienti jsou ke spoleþnosti loajální, je velice obvyklé, že páry využijí služeb kliniky i v budoucnu (využívají možnosti zamražení bunČk). •
Kapitálová nároþnost – je pomČrnČ velkou bariérou vstupu do odvČtví. Nároþnost je dána pĜedevším drahým medicínským zaĜízením, které je nezbytné.
•
Distribuþní kanály – novČ vstupující spoleþnosti odpadá povinnost zajištČní si
48
distribuþních cest pro své výrobky. Spoleþnost, tedy poskytovatel služby poskytuje zákazníkovi
službu
pĜímou
cestou.
Spoleþnost
tak
nemusí
delegovat
Ĝadu
marketingových a logistických aktivit na meziþlánky a o vše se postará samo. Spoleþnosti mají ovšem vytvoĜenou síĢ partnerských center po celém svČtČ. Dochází tak k výmČnČ dĤležitých informací a nových poznatkĤ. Partnerská centra si vzájemnČ vymČĖují zkušenosti a spolupracují na výzkumu a vývoji. Pomocí partnerských zdravotnických zaĜízení jsou distribuovány tkáĖové a bunČþné pĜípravky. •
Nákladové znevýhodnČní nezávislé na rozsahu – analyzovaná spoleþnost
bezesporu disponuje potĜebnými zkušenostmi, které jsou nedocenitelné a jsou získané tvrdou letitou praxí. Léta praxe pro ni znamenají znalost trhu a koneþných zákazníkĤ. Spoleþnosti má stanovené své cíle, za kterými si jde. Za dobu svého pĤsobení si vybudovala pevné postavení a dobré jméno. Pacienti kliniky asistované reprodukce upĜednostĖují pĜedevším zkušenost, jde pĜeci jenom o jejich zdraví. Za další aspekt této bariéry lze spatĜovat kvalifikovaný personál se zkušenostmi a požadovanou atestací. V matici pĜekážek a ziskovosti se dle mého názoru analyzovaná spoleþnost nachází v sektoru vysokých pĜekážek vstupu a nízkých pĜekážek výstupu. Výsledkem této kombinace jsou pak vysoké stabilní výnosy, o kterých se pĜesvČdþíme v kapitole vČnované fundamentální analýzy úþetních výkazĤ.
Hrozba náhradních výrobkĤ – substitutĤ Substitut je produkt, který plní stejnou funkci jako poskytovaný výrobek þi služba. V pĜípadČ analyzované spoleþnosti lze tuto konkurenþní sílu specifikovat s velikými obtížemi. PĜedmČt podnikání je natolik specifický, že nalézt produkt, který by plnil stejnou funkci je témČĜ nemožné. Je možné ovšem vysledovat podobnosti v rĤzných alternativách léþby neplodnosti. • Adopce dítČte je mnohdy pro neplodné páry poslední šancí na „vlastní“ dítČ. Osvojení dítČte je tedy témČĜ dokonalým substitutem umČlého oplodnČní, je to ovšem bČh na dlouhou traĢ. Osvojení je upraveno zákonem þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, v platném znČní. Osvojit lze pouze dítČ, které je právnČ uvolnČné. VČtšina žadatelĤ o adopci
49
z pochopitelných dĤvodĤ vyhledávají spíše dČti kojeneckého vČku. Než dojde k rozhodnutí soudu musí žadatelé absolvovat opravdové martýrium lékaĜských, psychologických a jiných vyšetĜení a návštČv pracovníkĤ odborĤ práce a sociálních vČcí. Velkou nevýhodou osvojení jsou dlouhé þekací lhĤty, obvykle víceleté 5 a více let. Adoptivní dČti nejsou obvykle mladší tĜí až þtyĜ mČsícĤ, obvykle však starší. Existuje ovšem ještČ využití pĜímé adopce, která není v ýeské republice ještČ tolik obvyklá. V ýR zprostĜedkovává Fond ohrožených dČtí, který musí oslovit obČ strany, jak adoptivní rodiþe, tak rodiþka, která chce své dítČ dát k adopci. Fond jim poté zprostĜedkuje pĜímou adopci, obČ strany se navzájem setkají a pokud obČ strany souhlasí, mohou si poté adoptivní rodiþe své dítČ odvést pĜímo z porodnice. • Surogátní mateĜství mĤžeme do jisté míry považovat za substitut asistované reprodukce, i když bez využití asistované reprodukce to nelze. Substitut je tedy myšlen spíše jako alternativu pro neplodný pár. Náhradní mateĜství funguje na principu využití náhradní matky pĜi reprodukþním cyklu. Embryo neplodného páru je vloženo do dČlohy náhradní matky, která dítČ donosí a porodí páru, který má problémy s neplodností nebo spíše nemá jinou možnost mít vlastní dČti. Náhradní mateĜství není ovšem v þeské legislativČ uzákonČno, není však zakázáno. ýeská legislativa neumožĖuje adopci dítČte odnošeného jinou ženou, finanþní odmČna za tuto službu je trestním þinem. Nutné je dĤkladné právní ošetĜení procesu náhradního mateĜství. Je nutné se vyhnout porušení hned nČkolika zákonĤ, mimo již zmínČné jsou to pak þásti trestního zákona vČnující se obchodování s dČtmi a obchodování s lidmi. Další princip, který je náhradním mateĜstvím porušen je anonymita dárce, v ýeské republice nefunguje žádný ucelený registr náhradních matek. Smluvní ošetĜení ještČ páru dítČ nezaruþí, dle legislativy je matkou dítČte žena, která jej porodí. Návrh nového obþanského zákoníku Ĝeší osvojení dítČte v pĜímé rodinné linii. ěeší tedy náhradní mateĜství v rámci rodiny. Náhradní mateĜství na svých stránkách nabízí i analyzovaná spoleþnost, ale stanovila si pevná pravidla, která je nutno ze strany zájemcĤ dodržet. Pravidly se spoleþnost chrání. • Akupunktura – zázraky tradiþní þínské medicíny dokáží pomoci i od problémĤ s otČhotnČním.
50
• Cviky Ludmily Mojžíšové – jednoduché cviky sestavené rehabilitaþní sestrou, založené na zásadČ bezproblémového fungování vnitĜních orgánĤ pro pĜirozené poþetí dítČte.
Vyjednávací vliv odbČratelĤ OdbČrateli služeb asistované reprodukce jsou páry, které mají problém s otČhotnČním pĜirozenou cestou. Problémy s otČhotnČním má dle pĜedpokladĤ každý pátý pár. OdbČratelé služeb asistované reprodukce jsou ve vČtšinČ pĜípadĤ klienty spoleþnosti, do doby než se jim podaĜí otČhotnČt. Jsou to tedy úþeloví odbČratelé doþasného charakteru, proto je také obtížné strategicky plánovat výkony. Neplodným párĤm jsou pojišĢovnami od letošního roku hrazeny þtyĜi pokusy o umČlé oplodnČní, z toho u prvních dvou je možné transferovat jen jedno embryo. Pokusy jsou hrazeny ženám ve vČku 22 – 39. Analyzovaná spoleþnost má uzavĜenou smlouvu s témČĜ všemi pojišĢovnami pĤsobící na þeském trhu. Léþba neplodnosti je ze zákona umožnČna ženám do 49. roku. Nad vČkovou hranici pojišĢoven musí klient pĜistoupit na cenu urþenou klinikou. Vyjednávací síla odbČratelĤ je malá, pacientka je nucena na nabízenou cenu pĜistoupit. Ceny konkurence jsou obdobné jako u analyzovaného centra. V þem mohou klienti vyjednat ústupek je možnost zažádat o splátkový kalendáĜ.
Vyjednávací vliv dodavatelĤ Dodavatelé jsou nedílnou souþástí v celém procesu asistované reprodukce. Pokud budeme brát v úvahu IVF centrum kliniky, jehož hlavním cílem je léþba neplodnosti jsou hlavními dodavateli dárci spermií, dárkynČ vajíþek a farmaceutické spoleþnosti dodávající potĜebné medikamenty. U vČtšiny pacientĤ pomohou v léþbČ neplodnosti jednoduché léþebné metody pomocí lékĤ. Od jednoduchých léþebných metod je pak pĜistoupeno ke složitČjším, kterými jsou využití darované spermie, vajíþka nebo kombinace obou. Dárkyní vajíþek mĤže být dle požadavkĤ kliniky žena ve vČku 18 – 32 let se všeobecnČ dobrým zdravotním stavem. V rodinČ dárkynČ se nesmí vyskytovat žádná vážná genetická nebo psychiatrická onemocnČní. DárkynČ pak musí dále absolvovat genetické
51
vyšetĜení, lékaĜskou prohlídky, vyšetĜení krve na pohlavnČ pĜenosná onemocnČní a hormonální vyšetĜení. Dárcem spermie mĤže být dle požadavkĤ kliniky muž ve vČku 18 – 33 let se všeobecnČ dobrým zdravotním stavem. V rodinČ dárce se nesmí vyskytovat žádná geneticky podmínČná onemocnČní. Podmínkou je ukonþené stĜedoškolské vzdČlání s maturitou, vyhovující parametry spermiogramu, vyšetĜení chromozomĤ a vyšetĜení krve na pohlavnČ pĜenosná onemocnČní. DodavatelĤm náleží finanþní kompenzace za vynaložený þas a za náhrady cestovních a ostatních výdajĤ. U dárkynČ vajíþek je tomu až 15 000 Kþ a u dárce spermií je podmínČno 10 vyhovujících odbČrĤ s odmČnou do 10 000 Kþ. O této cenČ je dodavatel srozumČn, má tedy možnost volby zda na tuto cenu pĜistoupí þi nikoli. Spoleþnost o dárce nouzi nemá, proto nepĜistupuje k vyjednávání o cenČ. Dárcovství je anonymní. Dodavatelé lékĤ a medicínského materiálu ovšem už jistou vyjednávací sílu mají. Bližší smluvní ujednání þi názvy dodavatelĤ se mi nepodaĜilo získat.
Konkurenti v odvČtví Spoleþnost si tuto kapitolu nepĜála zveĜejnit.
3.3 3.3.1
Analýza vnitĜního prostĜedí Fundamentální analýza
Analýzu úþetních výkazĤ si spoleþnost nepĜála zveĜejnit. Zhodnocení rozvahy Zhodnocení výkazu zisku a ztráty
52
3.3.2
KralickĤv Quick test
KralickĤv Quick test je na pĜání analyzované spoleþnosti utajen. Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu Rentabilita tržeb Rentabilita aktiv Bodové hodnocení Quick testu
3.3.3
SWOT analýza
Výsledky SWOT analýzy si spoleþnost nepĜála uveĜejnit. Silné stránky Slabé stránky PĜíležitostí Hrozby
53
4
VLASTNÍ NÁVRHY ěEŠENÍ
ZávČreþná kapitola se vČnuje vlastním návrhĤm Ĝešení na zlepšení hospodaĜení spoleþnosti. Realizace návrhĤ by mČla vést ke zvýšený výkonnosti firmy. Návrhy, které jsou v kapitole uvádČny jsou reálné a proveditelné. Návrhy jsou koncipovány do þtyĜ skupin, dle þlenČní SWOT matice na: WO strategii, SO strategii, WT strategii a ST strategie. Jednotlivé strategie jsou kombinací vnitĜního a vnČjšího faktoru. Faktory hodnotící situaci uvnitĜ spoleþnosti jsou slabé a silné stránky. Naproti tomu vnČjší faktory jsou pĜíležitosti a hrozby. SWOT analýza je sestavena na základČ pĜedchozích provedených analýz spoleþnosti v pĜedchozí kapitole. Mezi provedené analýzy vnČjšího okolí patĜi PESTLE analýza a PorterĤv model pČti konkurenþních sil. KralickĤv Quick test a fundamentální analýza patĜí mezi provedené analýzy zabývající se vnitĜním prostĜedím. Na sestavený seznam SWOT analýzy, tak navážou nápravná opatĜení v podobČ definovaných strategií. Jednotlivé strategie pak vychází z pĜedpokladu využití silných stránek a pĜíležitostí pro rozvoj spoleþnosti a minimalizaci slabých stránek a eliminaci hrozeb. Návrhy na zlepšení pak pĜedevším vycházejí ze strategie WO. Návrhová þást je jen þásteþnČ zveĜejnČna, na pĜání spoleþnosti byly utajeny veškeré údaje, které by mohly vést k její identifikaci.
4.1
WO strategie „hledání“
Strategie MINI – MAXI se zamČĜuje na odstranČní slabých stránek tak, aby bylo možné využít nových pĜíležitostí. PĜíležitosti spoleþnosti jsou pĜedevším v získání nových klientĤ. PĜíležitost je spatĜována pĜedevším ve stále rostoucím vČku prvorodiþek, ve zvýšeném poþtu hrazených pokusĤ o umČlé oplodnČní pojišĢovnou, uzákonČní surogátního mateĜství a využití nových trendĤ v medicínČ. Tyto pĜíležitosti mohou být samozĜejmČ využity i za stávající situace, ovšem eliminací nČkterých slabých stránek mĤže spoleþnost pravdČpodobnost zvýšit a získat výhodu oproti konkurenci.
54
4.1.1
ZmČna organizaþní struktury
4.1.2
Webové stránky
PĜíležitosti, které jsou vyjmenovány v externích faktorech SWOT analýzy jsou založeny na pĜirozeném vývoji spoleþnosti. Koneþné rozhodnutí návštČvy analyzované spoleþnost, ale spoleþnost do jisté míry ovlivnit mĤže. Kliniku si pacienti volí na základČ vlastního uvážení nebo doporuþení. Doporuþení mĤže pocházet od gynekologa, což je další možnost spolupráce, které by mohla spoleþnost využít, ale pĜedevším na doporuþení jiný spokojených pacientĤ. Reference pacientĤ nehledají nikde jinde než na internetových diskuzích, veĜejný názor nelze ovlivnit – lze ho ovšem brát jako pohnutku zlepšení. Druhý krok co návštČvníci diskusí udČlají je návštČva webových stránek jednotlivé kliniky. Analyzovaná spoleþnost má zaregistrované dvČ webové domény. DĤležitost designu webových stránek si spoleþnost uvČdomuje, v letošním roce design prošel velkými zmČnami. Design byl kompletnČ zmČnČn, stránky se staly pĜehlednČjší, barevnČjší a osobitČjší. Celkovou zmČnu je nutné ovšem dovést do zdárného konce a design sjednotit. Jazykové mutace vlastnČných webových domén jsou stále ve starém vzhledu, který je nepĜehledný a neobsahuje aktuální informace. V novém designu není ani þeská mutace druhé domény. Doména s koncovkou .com je dle mého názoru lépe zapamatovatelná pro zahraniþní klienty, pokud tuto doménu spoleþnost nehodlá užívat doporuþuji zrušení její registrace. Spoleþnost bude muset využít služeb pĜekladatele a programátora. S programátorem spoleþnost spolupracuje dlouhodobČ, naprogramování designu jazykových mutací nebude velký problém. PĜedpokládám, že pokud bude mít programátor k dispozici pĜeklady jednotlivých sekcí webových stránek je uvedení nového designu otázkou dvou týdnĤ. Programátor spoleþnosti své služby fakturuje dle skuteþného þasu. Hodinová mzda programátora se pohybuje dle složitosti daného úkolu od 300 – 700 Kþ/hod. Jelikož již programátor naprogramovaný skript stránek má pĜepokládám prĤmČrnou sazbu 500 Kþ/hod. PĜi 60 hodinách þistého þasu by jazykové mutace stály 30 000 Kþ, jedna jazyková mutace pak 7 500 Kþ.
55
Cena pĜekladu je dle nabídky jednotlivých pĜekladatelských agentur, odlišuje se taky dle jednotlivých jazykĤ. Jazyková mutace webových stránek jsou angliþtina, nČmþina, italština a francouzština. Cena je obvykle stanovena dle normostrany cílového textu, což je 1 800 úhozĤ vþetnČ mezer. Dle pĜekladatelské agentury MKM, která pĤsobí v BrnČ a požadované jazykové mutace nabízí je cena 372 Kþ/NS. Hrubý odhad poþtu normostran je 40. Což by pĜi 4 jazykových mutací þinilo náklady ve výši 59 520 Kþ. Celkové náklady nového designu stránek jsou tedy 89 520 Kþ. Náklady za pĜeklad mĤže spoleþnost ušetĜit využitím služeb zamČstnancĤ, konkrétnČ koordinátorĤ. Spoleþnost zamČstnává þtyĜi koordinátorky, které se zamČĜují na angliþtinu, nČmþinu, francouzštinu a italštinu. Náplní práce koordinátorek je asistenþní pĜekladatelská þinnost pĜi ošetĜování pacientĤ cizí národnosti. Znají tedy problematiku asistované reprodukce a slovní pojmenování v cizím jazyce. Náklady spoleþnosti by se omezily pouze na náklady programátora.
4.1.3
4.2
Vyhrazené parkovištČ
WT strategie „vyhýbání“
Strategie MINI – MINI se zamČĜuje na eliminaci slabých stránek a vyhnutí se hrozeb spoleþnosti. Hrozby spoleþnosti vycházejí pĜedevším z provedené PESTLE analýzy. Hrozby spatĜuji pĜedevším v politických a legislativních faktorech; rĤstu cenové hladiny, cen energií a materiálu; ve vývoji smČnného kurzu; daĖových aspektech; ve složité legislativní úpravČ a silné konkurenci v podnikání. Hrozby spoleþnosti znamenají pĜekážky pro podnikání. Síla dopadu hrozeb záleží na rychlosti reakce podniku. WT strategie pĜedpokládá, že minimalizací slabých stránek spoleþnosti mĤže spoleþnost lépe þelit hrozbám.
4.2.1
Špatná platební morálka odbČratelĤ
4.2.2
ýekací lhĤta
56
4.3
SO strategie „využití“ a ST strategie „konfrontace“
Strategie MAXI – MAXI
se zamČĜuje na co nejvČtší využití silných stránek
k maximálnímu využití pĜíležitostí. Spoleþnost si musí uvČdomit své silné stránky, ty posilovat a získat tak konkurenþní výhodu pro získání pĜíležitostí na trhu. Analyzovaná spoleþnost musí stavČt na svých zkušenostech, byla vĤbec prvním pracovištČm v ýeské republice se specializovaným týmem pro léþbu neplodnosti s využitím darovaných vajíþek. Spoleþnost v minulosti posílila své silné stránky rozšíĜením portfolia poskytovaných služeb, rozšíĜila svou pĤvodní specializaci o veškeré dostupné moderní metody léþby neplodnosti. Spoleþnost se soustĜedila také na nové segmenty, rozšíĜila nabízené služby o gynekologickou ambulanci, centrum onkologické prevence a jednodenní chirurgii. Za strategickou výhodu spatĜuji také sídlo spoleþnosti, kterým je komplex lékaĜského domu. Za rostoucími výkony spoleþnosti stojí její stálý, kvalifikovaný, vyškolený a zkušený tým lékaĜĤ a sester. Klinika upĜednostĖuje osobitý pĜístup k pacientĤm. SvĤj osobitý pĜístup spoleþnost podtrhuje porozumČním fyzické a psychické nároþnosti procesu umČlého oplodnČní. PĜípadný tĜetí pokus je hrazen plnou cenou pouze v pĜípadČ pozitivní srdeþní akce plodu. Po psychické stránce nabízí spoleþnost skupinové terapeutické sezení zdarma. Dle mého názoru spoleþnost SO strategii aplikuje velice dobĜe. Strategie MAXI – MINI se zamČĜuje na eliminaci hrozeb silnými stránkami. ST strategie je v souvislosti se strategií SO. Posilování silných stránek v zámČru maximalizace využití pĜíležitostí, má pĜímý vliv na minimalizaci hrozeb. Hrozbou, kterou spoleþnost mĤže ovlivnit svými silnými stránkami je pĜedevším konkurence v místČ podnikání. DĤsledná maximalizace silných stránek mĤže vést k získání konkurenþní výhody pro spoleþnost, tedy eliminaci konkurence v místČ podnikání nebo spíše získání stálého postavení na trhu mezi svými konkurenty (získání urþitého tržního podílu).
57
ZÁVċR Diplomová práce je zpracována na téma „Analýza firmy vybranými metodami“, které je v souþasné ekonomické situaci velice aktuální. PĜedmČtem podnikání analyzované spoleþnosti je þinnost nestátního zdravotnického zaĜízení, na trhu pĤsobí pomČrnČ krátkou dobu. Cílem diplomové práce je na základČ studia teoretických pramenĤ a na základČ výsledĤ analýzy vnČjšího okolí a vnitĜního prostĜedí podnikatelského subjektu stanovit výchozí stav organizace a navrhnout taková opatĜení, která by vedla k jeho zlepšení. CílĤ bylo dosaženo na základČ nastudovaných informací, materiálĤ, legislativy a literatury o zvolených metodách analýzy. Výchozí obraz o stavu organizace byl získána na základČ pro provedených analýz vnitĜního prostĜedí a vnČjšího okolí podniku. Z analýzy makrookolí spoleþnosti vyplynuly pĜíležitosti a hrozby pro spoleþnost, analýzou vnitĜního prostĜedí spoleþnosti pak vyvstanuly její silné a slabé stránky. Výsledky provedených analýz ukázaly, že je spoleþnost finanþnČ zdravá a silná. Silná konkurence v oboru vede spoleþnost k stále lepším výkonĤm. Aþkoliv výsledky Quick testu jsou výborné spoleþnost by se mČla mít na pozoru. Navzdory existujícím bariérám vstupu se trh otevírá, napovídají tomu slabé stránky spoleþnosti. Jejich eliminace znamená silnou konkurenþní výhodu. Za výkony spoleþnosti stojí loajální, kvalifikovaný, vyškolený a zkušený tým. Reakcí spoleþnosti na sílící konkurenci bylo rozšíĜení nabízených služeb. Výkony lékaĜského týmu jsou provádČny na pracovišti, které splĖuje požadavky špiþkových evropských pracovišĢ. Silnou stránkou je také osobní pĜístup k pacientĤm a program sdílení rizika neúspČchu. Výraznou slabou stránku spoleþnosti spatĜuji ve špatné platební morálce odbČratelĤ, která byla zjištČna z výsledkĤ provedené Fundamentální analýzy. Specifické poskytované služby si také vyžadují pomČrnČ dlouhou þekací dobu. PĜíležitosti pro budoucí vývoj spoleþnosti jsem analyzovala dle výsledkĤ analýz vnČjšího okolí. Analýzou demografického vývoje spoleþnosti byla identifikována pĜíležitost v podobČ rostoucího vČku prvorodiþek. Další pĜíležitosti spoleþnosti byly identifikovány v legislativních zmČnách, napĜ. zmČna poþtu hrazených pokusĤ umČlého oplodnČní hrazených pojišĢovnou. Spoleþnost je pak ohrožena zejména vlivy zmČn politických a legislativních faktorĤ; rĤstem cen a daĖovou legislativou.
58
ZávČreþná kapitola diplomové práce je koncipována na principech SWOT matice. Návrhy podporující budoucí rozvoj spoleþnosti jsou rozĜazeny do þtyĜ skupin kombinací jednotlivých složek SWOT analýzy. Jednotlivé složky jsou pak determinovány minimalizací þi maximalizací kombinovaných vnČjších a vnitĜních zjištČných skuteþností. Slabé stránky spoleþnosti jsou výsledkem neprofesionálního managementu spoleþnosti. Pokud management spoleþnosti nebude na souþasnou situaci reagovat budou ji opouštČt solventní klienti. Stanovených cílĤ práce bylo dosaženo.
59
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ KNIHY 1)
GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanČjších metod strategického Ĝízení. Brno: Computer Press, a.s., 2010, 325 s. ISBN 97880-251-2621.
2)
JINDěICHOVSKÁ,
I.,
BLAHA,
Z.
S. Podnikové
finance.
Praha:
MANAGEMENT PRESS, 2001, 316 s. ISBN 80-7261-025-2. 3)
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanþní analýza: Krok za krokem. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5.
4)
PORTER, M. E. Konkurenþní strategie. Praha: VICTORIA PUBLISHING, a.s., 1994, 403 s. ISBN 80-85605-11-2.
5)
SEDLÁýKOVÁ, H., BUCHTA K. Strategická analýza. Praha: C.H.Beck, 2006, 121 s. ISBN 80-7179-367-1.
6)
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. pĜeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.Beck, 2002, 479 s. ISBN 80-7179-736-7.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE Elektronické zdroje byly upraveny o utajené skuteþnosti. 7)
ýNB ponechává úrokové sazby beze zmČny. PETRUŠ, M. ýNB [online]. 29.03.2012
[cit.
2012-05-13].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2012/20120329_ menove_rozhodnuti.html 8)
HDP, národní úþty. ýeský statistický úĜad [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
9)
Hlavní mČnové a fiskální ukazatele ýR. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012, 30.05.2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni-menove-afiskalni-ukazatele-cr/1000431/49262/
60
10) Koncepce zahraniþní politiky ýeské republiky. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 28.07.2011, c 1997 - 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-podpora-
exportu/koncepce-zahranicni-politiky-cr/1000485/61340/ 11) MČnovČpolitické
nástroje. ýNB [online].
29.03.2012
[cit.
2012-05-13].
Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html 12) Míra inflace. ýeský statistický úĜad [online]. 10.05.2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 13) Obyvatelstvo: roþní þasové Ĝady. ýeský statistický úĜad [online]. c2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu 14) Predikce daĖových výnosĤ. Ministerstvo financí ýeské republiky [online]. 2008, c2012
[cit.
2012-05-13].
Dostupné
z:
www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Predikce_danovych_vynosu.ppt 15) Registr ekonomických subjektĤ: Informace o subjektu. ýeský statistický úĜad [online].
[cit.
2012-02-26].
Dostupné
z:
http://registry.czso.cz/irsw/detail.jsp?prajed_id=3356587 16) VČkové složení obyvatelstva v roce 2010. ýeský statistický úĜad [online]. 29.04.2011,
c2012
[cit.
2012-05-13].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4003-11 17) Zahraniþní obchod. ýNB [online]. 2012, 07.05.2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0601.pdf 18) ZamČstnanost, nezamČstnanost - þasové Ĝady. ýeský statistický úĜad [online]. 2012,
10.05.2012
[cit.
2012-05-13].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr 19) ZICH, R. Projekty fakulty podnikatelské. Strategický management [online]. Brno,
2007
[cit.
2012-01-03].
Dostupné
z:
http://vzdelavani.esf-
fp.cz/results/results_02/edumat_rep/STM/STM_Pext.pdf 20) Životní úroveĖ. ýeský statistický úĜad [online]. c2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/5A004C24C1/$File/14091109.pdf
61
21) VČkové složení obyvatelstva v roce 2010. ýeský statistický úĜad [online]. 29.04.2011,
c2012
[cit.
2012-05-13].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4003-11 22) 30 let asistované reprodukce. Gate2Biotech [online]. 10.12.2008, c2006-2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.gate2biotech.cz/let-asistovanereprodukce/
62
SEZNAM OBRÁZKģ, GRAFģ A TABULEK Obrázky Obrázek þ. 1 Prvky okolí podniku .................................................................................. 13 Obrázek þ. 2 PĜekážky a ziskovost ................................................................................. 17 Obrázek þ. 3 SWOT matice ............................................................................................ 24
Grafy Graf þ. 1 Inflace v letech 2000 - 2011 v % ..................................................................... 29 Graf þ. 2 Vývoj úrokových sazeb vyhlašované ýeskou národní bankou v letech 2008 2010 ................................................................................................................................ 32 Graf þ. 3 Vývoj zahraniþního obchodu ýeské republiky v letech 2000 - 2011 .............. 34 Graf þ. 4 Vývoj smČnného kurzu v letech 2006 - 2011 .................................................. 35 Graf þ. 5 Vývoj nejvyšší sazby danČ z pĜíjmu fyzických osob v letech 1998 – 2012 .... 36 Graf þ. 6 Vývoj sazby danČ z pĜíjmu právnických osob v letech 1998 - 2012 ............... 37
Tabulky Tabulka þ. 1 KralickĤv test - stupnice hodnocení ukazatelĤ .......................................... 20 Tabulka þ. 2 Inflace v letech 2000 - 2011 v % ............................................................... 28 Tabulka þ. 3 Hrubý domácí produkt v letech 2000 - 2011 ............................................. 30 Tabulka þ. 4 Úrokové sazby vyhlašované ýeskou národní bankou ............................... 31 Tabulka þ. 5 Bilance zahraniþního obchodu v letech 2000 - 2011 ................................. 33 Tabulka þ. 6 Stav smČnného kurzu v letech 2006 - 2011 ............................................... 35 Tabulka þ. 7 Vývoj obyvatelstva .................................................................................... 38 Tabulka þ. 8 Vybrané demografické údaje v ýeské republice v tis................................ 39 Tabulka þ. 9 Makroekonomické charakteristiky trhu práce ........................................... 40 Tabulka þ. 10 Indikátory životní úrovnČ......................................................................... 41 Tabulka þ. 11 Vybrané vČkové ukazatele ....................................................................... 42
63
SEZNAM PěÍLOH PĜíloha þ. 1 Rozvaha ke dni 31. prosince 2010............................................................... 65 PĜíloha þ. 2 Výkaz zisku a ztrát k 31. prosinci 2010 ...................................................... 69 PĜíloha þ. 3 PĜehled o penČžních tocích k 31. prosinci 2010 .......................................... 71
64
PěÍLOHY PĜíloha þ. 1 Rozvaha ke dni 31. prosince 2010 Zpracováno v souladu s vyhláškou þ. 500/2002 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
Obchodní firma nebo jiný název úþetní jednotky
ROZVAHA (BILANCE) ke dni 31. prosince 2010
Sídlo, bydlištČ nebo místo podnikání úþetní jednotky
( v celých tisících Kþ ) Iý
Oznaþení
AKTIVA
Ĝád
a
b AKTIVA CELKEM (Ĝ. 02 + 03 + 31 + 63) Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (Ĝ. 04 + 13 + 23) Dlouhodobý nehmotný majetek (Ĝ.05 až 12) ZĜizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokonþený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek (Ĝ.14 až 22) Pozemky Stavby Samostatné movité vČci a soubory movitých vČcí PČstitelské celky trvalých porostĤ DospČlá zvíĜata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokonþený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek OceĖovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanþní majetek (Ĝ. 24 až 30) Podíly - ovládaná osoba Podíly v úþetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly PĤjþky a úvČry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanþní majetek PoĜizovaný dlouhodobý finanþní majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanþní majetek
c
A. B. B. B.
I. I.
1 2 3 4 5 6 7 8
B. B.
II. II.
1 2 3 4 5 6 7 8 9
B. B.
III. III.
1 2 3 4 5 6 7
65
001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011
Netto 3 59381 0 9 720 310 0 0 99 0 0 0 211
Minulé úþ. období Netto 4 37899 0 7 294 223 0 0 223 0 0 0 0
BČžné úþetní období Brutto Korekce 1 2 72 618 -13 237 0 0 22 957 -13 237 568 -258 0 0 0 0 357 -258 0 0 0 0 0 0 211 0
012
0
0
0
0
013 014 015
22 119 0 372
-12 979 0 -67
9 140 0 305
7 021 0 329
016
20 806
-12 912
7 894
6 684
017 018 019 020
0 0 0 941
0 0 0 0
0 0 0 941
0 0 0 8
021
0
0
0
0
022 023 024
0 270 220
0 0 0
0 270 220
0 50 0
025
50
0
50
50
026
0
0
0
0
027
0
0
0
0
028 029
0 0
0 0
0 0
0 0
030
0
0
0
0
Oznaþení
AKTIVA
Ĝád
a
b
c
C. C.
I.
C.
I.
C. II.
I.
D.
I.
Netto
Netto
2
3
4
49 316
0
49 316
29 988
Zásoby (Ĝ.33 až 38)
032
5 427
0
5 427
5 183
1 Materiál
033
5 427
0
5 427
5 183
2 Nedokonþená výroba a polotovary
034
0
0
0
0
3 Výrobky
035
0
0
0
0
4 Mladá a ostatní zvíĜata a jejich skupiny
036
0
0
0
0
5 Zboží
037
0
0
0
0
6 Poskytnuté zálohy na zásoby
038
0
0
0
0
039
0
0
0
0
040
0
0
0
0
2 Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
041
0
0
0
0
3 Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za spoleþníky, þleny družstva a za 4 úþastníky sdružení 5 Dlouhodobé poskytnuté zálohy
042
0
0
0
0
043
0
0
0
0
044
0
0
0
0
6 Dohadné úþty aktivní
045
0
0
0
0
7 Jiné pohledávky
046
0
0
0
0
8 Odložená daĖová pohledávka
047
0
0
0
0
048
17 578
0
17 578
4 177
049
3 238
0
3 238
2 656
2 Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
050
0
0
0
0
3 Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za spoleþníky, þleny družstva a za 4 úþastníky sdružení 5 Sociální zabezpeþení a zdravotní pojištČní
051
0
0
0
0
052
12 000
0
12 000
0
053
0
0
0
0
6 Stát - daĖové pohledávky
054
0
0
0
0
7 Krátkodobé poskytnuté zálohy
055
82
0
82
0
8 Dohadné úþty aktivní
056
172
0
172
34
9 Jiné pohledávky
057
2 086
0
2 086
1 487
058
26 311
0
26 311
20 628
059
1 151
0
1 151
619
2 Úþty v bankách
060
25 160
0
25 160
20 009
3 Krátkodobý cenné papíry a podíly
061
0
0
0
0
4 PoĜizovaný krátkodobý finanþní majetek
062
0
0
0
0
Dlouhodobé pohledávky (Ĝ. 40 až 47)
Krátkodobé pohledávky (Ĝ. 49 až 57)
Krátkodobý finanþní majetek (Ĝ. 59 až 62)
C. IV. 1 Peníze
D.
Korekce
1
031
C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahĤ
C. IV.
Brutto
ObČžná aktiva (Ĝ. 32 + 39 + 48 + 58)
C. II. 1 Pohledávky z obchodních vztahĤ
C. III.
Minulé úþ. období
BČžné úþetní období
ýasové rozlišení (Ĝ. 64 až 66)
063
345
0
345
617
1 Náklady pĜíštích období
064
320
0
320
308
2 Komplexní náklady pĜíštích období
065
0
0
0
0
3 PĜíjmy pĜíštích období
066
25
0
25
309
66
Oznaþení
PASIVA
Ĝád
a
b
c
PASIVA CELKEM (Ĝ. 68 + 86 + 119) A. A.
Vlastní kapitál (Ĝ. 69 + 73 + 79 + 82 + 85) I. 1
Základní kapitál (Ĝ. 70 až 72) Základní kapitál
2
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)
3
ZmČny základního kapitálu
1
Kapitálové fondy (Ĝ. 74 až 77) Emisní ážio
2
Ostatní kapitálové fondy
3
OceĖovací rozdíly z pĜecenČní majetku a závazkĤ
4
OceĖovací rozdíly z pĜecenČní pĜi pĜemČnách
5
1
Rozdíly z pĜemČn spoleþností Rezervní fondy, nedČlitelný fond a ostatní fondy ze zisku (Ĝ. 80 + 81) Zákonný rezervní fond / NedČlitelný fond
2
Statutární a ostatní fondy
1
Výsledek hospodáĜení minulých let (Ĝ. 83 + 84) NerozdČlený zisk minulých let
2
Neuhrazená ztráta minulých let
A. II. A. II.
A. III. A. III. A. IV. A. IV. A. V.
Výsledek hospodaĜení bČžného úþetního období (+/-)
BČžné úþetní období 5 59 381
Minulé úþetní období 6 37 899
36 304
23 754
200
200
200
200
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
079
20
20
080 081 082 083 084 085
20
20
067 068 069 070 071 072 073 074 075 076 077 078
0
0
23 534
23 534
23 534
23 534
0
0
12 550
14 773
086 087 088 089 090 091 092 093 094 095
22 767
14 096
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
096
0
0
097 098 099 100 101 102
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
/Ĝ.01 - (+ 69 + 73 + 79 + 82 + 86 + 119)/ B.
Cizí zdroje
B.
I.
B.
I.
1
Rezervy (Ĝ. 88 až 91) Rezervy podle zvláštních právních pĜedpisĤ
2
Rezerva na dĤchody a podobné závazky
3
Rezerva na daĖ z pĜíjmĤ
4
Ostatní rezervy
B. II. B. II.
(Ĝ. 87 + 92 + 103 + 115)
1
Dlouhodobé závazky (Ĝ. 93 až 102) Závazky z obchodních vztahĤ
2
Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
3
5
Závazky - podstatný vliv Závazky ke spoleþníkĤm, þlenĤm družstva a k úþastníkĤm sdružení Dlouhodobé pĜijaté zálohy
6
Vydané dluhopisy
7
Dlouhodobé smČnky k úhradČ
8
Dohadné úþty pasívní
9
Jiné závazky
4
10 Odložený daĖový závazek
67
oznaþ
PASIVA
Ĝád
a
b
c
C.
I.
C.
I.
5
6
103
22 767
14 096
1
Závazky z obchodních vztahĤ
104
1 832
372
2
Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
105
0
0
3
Závazky - podstatný vliv
106
0
0
4
Závazky ke spoleþníkĤm, þlenĤm družstva a k úþastníkĤm sdružení
107
12
12
5
Závazky k zamČstnancĤm
108
12 008
7 468
6
Závazky ze sociálního zabezpeþení a zdravotního pojištČní
109
1 847
666
7
Stát - daĖové závazky a dotace
110
2 551
2 959
8
Kratkodobé pĜijaté zálohy
111
4 430
2 581
9
Vydané dluhopisy
112
0
0
10 Dohadné úþty pasivní
113
78
36
11 Jiné závazky
114
9
2
Bankovní úvČry a výpomoci (Ĝ. 116 až 118)
115
0
0
1
Bankovní úvČry dlouhodobé
116
0
0
2
Krátkodobé bankovní úvČry
117
0
0
3
Krátkodobé finanþní výpomoci
118
0
0
ýasové rozlišení (Ĝ. 120 + 121)
119
310
49
1
Výdaje pĜíštích období
120
310
49
2
Výnosy pĜíštích období
121
0
0
B. IV. B. IV.
Minulé úþetní období
Krátkodobé závazky (Ĝ. 104 až 114)
B. III. B. III.
BČžné úþetní období
68
PĜíloha þ. 2 Výkaz zisku a ztrát k 31. prosinci 2010
Zpracováno v souladu s vyhláškou þ. 500/2002 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
Obchodní firma nebo jiný název úþetní jednotky
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT ke dni 31. prosince 2010 ( v celých tisících Kþ )
Sídlo, bydlištČ nebo místo podnikání úþetní jednotky
Iý
Oznaþení
TEXT
ýíslo
a
b
Ĝádku c
I.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (Ĝ. 01-02) Výkony (Ĝ. 05+06+07) Tržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb ZmČna stavu zásob vlastní þinnosti Aktivace Výkonová spotĜeba (Ĝ. 09+10) SpotĜeba materiálu a energie Služby PĜidaná hodnota (Ĝ. 03+04-08) Osobní náklady Mzdové náklady OdmČny þlenĤm orgánĤ spoleþnosti a družstva Náklady na sociální zabezpeþení a zdravotní pojištČní Sociální náklady DanČ a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (Ĝ. 20+21 ) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu ZĤstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (Ĝ. 23+24 ) ZĤstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál ZmČna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladĤ pĜíštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PĜevod provozních výnosĤ PĜevod provozních nákladĤ Provozní výsledek hospodaĜení /(Ĝ.11-12-17-18+19-22-25+26-27+(-28)-(-29)/
A. + II. II.
B. B. B.
1 2 3 1 2
+ C. C. C. C. C. D. E.
1 2 3 4
III. III.
1 2
F. F. F.
1 2
G. IV. H. V. I.
*
69
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Skuteþnost v úþetním období bČžném minulém 1 2 0 0 0 0 0 0 105 187 79 823 105 187 79 823 0 0 0 0 40 869 33 096 23 318 20 671 17 551 12 425 64 318 46 727 41 683 22 764 33 346 19 020 0 0 7 641 3 406 696 338 43 27 5 643 4 188
19
37
0
20 21
37 0
0 0
22
5
0
23 24
5 0
0 0
25
59
0
26 27 28 29 30
715 1 381 0 0
40 536 0 0
16 256
19 252
Oznaþení
ýíslo
TEXT
Ĝádku a
b
c
Skuteþnost v úþetním období sledovaném minulém 1
2
31
0
0
Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finanþního majetku ( Ĝ. 34 + 35 + VII. 36) Výnosy z podílĤ v ovládaných osobách a v úþetních jednotkách VII. 1 pod podstatným vlivem
32
0
0
33
0
0
34
0
0
VII. 2 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírĤ a podílĤ
35
0
0
VII. 3 Výnosy z ostatního dlouhodobého finanþního majetku
36
0
0
VIII.
Výnosy z krátkodobého finanþního majetku
37
0
0
Náklady z finanþního majetku
38
0
0
Výnosy z pĜecenČní cenných papírĤ a derivátĤ
39
0
0
L.
Náklady z pĜecenČní cenných papírĤ a derivátĤ
40
0
0
M.
ZmČna stavu rezerv a opravných položek ve finanþní oblasti
41
0
0
Výnosové úroky
42
161
107
Nákladové úroky
43
0
0
Ostatní finanþní výnosy
44
132
133
Ostatní finanþní náklady
45
983
1 194
PĜevod finanþních výnosĤ
46
0
0
PĜevod finanþních nákladĤ
47
0
0
Finanþní výsledek hospodaĜení
48
-690
-954
49
3 016
3 525
VI J.
Tržby z prodeje cenných papírĤ a podílĤ
K. IX.
X. N. XI. O. XII. P.
*
/(Ĝ.31-32+33+37-38+39-40-41+42-43+44-45-(-46)+(-47))/ DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þinnost (Ĝ. 50 + 51)
Q. Q.
1
-splatná
50
0
0
Q.
2
-odložená
51
0
0
Výsledek hospodaĜení za bČžnou þinnost (Ĝ. 30 + 48 - 49)
52
12 550
14 773
MimoĜádné výnosy
53
0
0
R.
MimoĜádné náklady
54
0
0
S.
DaĖ z pĜíjmĤ z mimoĜádné þinnosti (Ĝ. 56 + 57)
55
0
0
** XIII.
S.
1
-splatná
56
0
0
S.
2
-odložená
57
0
0
MimoĜádný výsledek hospodaĜení (Ĝ. 53 - 54 -55 )
58
0
0
PĜevod podílu na výsledku hospodaĜení spoleþníkĤm (+/-) Výsledek hospodaĜení za úþetní období (+/-) (Ĝ. 52 + 58 59) Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním (+/-) (Ĝ. 30 + 48 + 53 - 54)
59
0
0
60
12 550
14 773
61
15 566
18 298
* T.
*** ****
70
PĜíloha þ. 3 PĜehled o penČžních tocích k 31. prosinci 2010 Zpracováno v souladu s vyhláškou þ. 500/2002 Sb.
PěEHLED O PENċŽNÍCH TOCÍCH
Obchodní firma nebo jiný název úþetní jednotky
( výkaz cash-flow )
ke dni 31. prosince 2010 ( v celých tisících Kþ )
P. Stav penČžních prostĜedkĤ a penČžních ekvivalentĤ na zaþátku úþetního období Z. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. B. B. B. B. C. C. C. C. C. C. C. C. C. F. R.
PenČžní toky z hlavní výdČleþné þinnosti (provozní þinnost) Úþetní zisk nebo ztráta z bČžné þinnosti pĜed zdanČním 1 Úpravy o nepenČžní operace 1 1 Odpisy stálých aktiv a umoĜování opravné položky k nabytému majetku 1 2 ZmČna stavu opravných položek, rezerv 1 3 Zisk z prodeje stálých aktiv 1 4 Výnosy z dividend a podílĤ na zisku Vyúþtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúþtované výnosové 1 5 úroky 1 6 PĜípadné úpravy o ostatní nepČnČžní operace ýistý penČžní tok z prov.þinnosti pĜed zdanČním, zmČnami prac. kapitálu * a mim.položkami 2 ZmČny stavu nepČnČžních složek pracovního kapitálu 2 1 ZmČna stavu pohledávek z provozní þinnosti, pĜechodných úþtĤ aktiv 2 2 ZmČna stavu krátkodobých závazkĤ z provozní þinnosti, pĜechodných úþtĤ pasiv 2 3 ZmČna stavu zásob ZmČna stavu krátkodobého finanþního majetku nespadajícího do penČžních prostĜ. 2 4 a ekvivalentĤ ** ýistý penČžní tok z provozní þinnosti pĜed zdanČním a mimoĜádnými položkami 3 Vyplacené úroky s vyjímkou kapitalizovaných 4 PĜijaté úroky 5 Zaplacená daĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þinnost a domČrky danČ za minulá období PĜíjmy a výdaje spojené s mimoĜádným hospodáĜským výsledkem vþetnČ danČ z 6 pĜíjmĤ *** ýistý penČžní tok z provozní þinnosti PenČžní toky z investiþní þinnosti 1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv 2 PĜíjmy z prodeje stálých aktiv 3 PĤjþky a úvČry spĜíznČným osobám *** ýistý penČžní tok vztahující se k investiþní þinnosti PenČžní toky z finanþních þinností 1 Dopady zmČn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazkĤ 2 Dopady zmČn vlastního kapitálu na penČžní prostĜedky a ekvivalenty Zvýšení penČžních prostĜedkĤ z dĤvodĤ zvýšení základního kapitálu, emisního ážia 2 1 atd. 2 2 Vyplacení podílĤ na vlastním jmČní spoleþníkĤm 2 3 Další vklady penČžních prostĜedkĤ spoleþníkĤ a akcionáĜĤ 2 4 Úhrada ztráty spoleþníky 2 5 PĜímé platby na vrub fondĤ 2 6 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku vþetnČ zaplacené danČ *** ýistý penČžní tok vztahující se k finanþní þinnosti ýisté zvýšení resp. snížení penČžních prostĜedkĤ Stav penČžních prostĜedkĤ a pen. ekvivalentĤ na konci úþetního období
71
Sídlo, bydlištČ nebo místo podnikání úþetní jednotky
20 628 15 566 5 509 5 643 59 -32 0 -161 0 21 075 8 946 -1 129 10 319 -244 0 30 021 0 161 -4 403 0 25 779 -8 133 37 -12 000 -20 096 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 683 26 311
