Hodnocení stavu cykloturistiky na vybraném území a možnosti zkvalitnění její nabídky Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Tvorby a ochrany krajiny

Hodnocení stavu cykloturistiky na vybraném území a možnosti zkvalitnění její nabídky Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jitka Fialová, MSc, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Tereza Koubková

Brno 2012

Mendelova univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny

Agronomická fakulta 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce:

Bc. Tereza Koubková

Studijní program:

Zemědělská specializace

Obor:

Rozvoj venkova

Název tématu:

Hodnocení stavu cykloturistiky na vybraném území a možnosti zkvalitnění její nabídky

Rozsah práce:

60 stran + přílohy

Zásady pro vypracování: 1. Zhodnotit dostupnou literaturu k problematice cykloturistiky, rozvoje regionu a studovaného území 2. Charakterizovat vybrané území 3. Analyzovat atraktivity regionu pro cestovní ruch s ohledem na cykloturistiku a její infrastrukturu na základě dostupných dat a vlastního šetření 4. Diskutovat otázky vlivu cykloturistiky na rozvoj zvoleného území, přitom využít sociologických metod (interview, případně anketa) 5. Získané výsledky graficky a tabulkově dokumentovat 6. S ohledem na výsledky šetření navrhnout rámcová opatření pro zvolené území Seznam odborné literatury: 1. VYSTOUPIL, J. Atlas cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 2.

SCHNEIDER, J. -- FIALOVÁ, J. -- VYSKOT, I. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2.

3.

SCHNEIDER, J. -- FIALOVÁ, J. -- VYSKOT, I. Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 132 s. ISBN 978-80-7375-357-3.

4.

HALL, D. R. -- KIRKPATRICK, I. Rural tourism and sustainable business. Clevedon: Channel View Publications, 2005. 370 s. ISBN 1-84541-012-2.

5.

FORET, M. Možnosti městského a venkovského cestovního ruchu v České republice. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2005. sv. 53, č. 3, s. 25--33. ISSN 1211-8516.

6.

KOTÁSKOVÁ, P. Krajinné stavitelství pro rekreační využití. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7375-342-9.

Datum zadání diplomové práce:

listopad 2010

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2012

Bc. Tereza Koubková Autorka práce

Ing. Jitka Fialová, Ph.D. Vedoucí práce

doc. Ing. Dr. Miloslav Šlezingr Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Jitce Fialové, MSc., Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, a za čas, který mi věnovala při vypracování diplomové práce. Dále patří velký dík mé rodině, která mě podporovala během celého studia.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení stavu cykloturistiky na vybraném území a možnosti zkvalitnění její nabídky vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně, dne

.............................................

podpis ABSTRAKT

Předmětem diplomové práce na téma Hodnocení stavu cykloturistiky na vybraném území a možnosti zkvalitnění její nabídky byla analýza a zhodnocení cykloturistiky na Rožnovsku a možnost rozvoje cyklistické infrastruktury. Cílem práce je zjistit současnou úroveň využívání cyklostezek a stupeň rozvoje cykloturistiky mezi obyvateli Rožnovska. V první části práce je uvedena literární rešerše týkající se cykloturistiky, dalšími částmi jsou dotazníkové šetření, zhodnocení stávajících cyklostezek a cyklotras a také navržení nových cyklostezek.

Klíčová slova: cykloturistika, mikroregion Rožnovsko, certifikace turistických služeb Cyklisté vítáni

ABSTRACT

The core of the dissertation with the name of Evaluation of cyclotourism possibilities in the chosen area and ways how to improve their offer was the analysis and evaluation of cyclotourism in Rožnov area as well as possibilities of cyclo infrastructure development in there. The aim of the theses is to find out the actual level of cyclo- infrastructure utilization as well as the contemporary cyclotourism expansion among local population. The first part of the theses is aimed at the literature search dealing with cyclotourism, next parts work with a questionnaire search, current cycle paths, cyclo routes evaluation as well as the design of some new ones.

Key words: cyclotourism, micro-region of Rožnov, certifying of tourist services, Cyclists welcomed

OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................................ 9 2 Cíl práce ................................................................................................................................ 10 3 Literární přehled problematiky.............................................................................................. 11 3.1 Cyklistika ........................................................................................................................... 11 3.2 Historie cykloturistiky........................................................................................................ 11 3.3 Cyklistická infrastruktura ................................................................................................... 12 3.4 Značení cykloturistických tras – Klub českých turistů ...................................................... 14 3.5 Druhy cyklotras dle výjezdu a přesunu .............................................................................. 17 3.6 Dělení cyklotras podle významu ........................................................................................ 19 3.7 Typologie stezek – Stezky podél řek, drážní stezky, greenways ....................................... 20 3.8 EuroVelo, evropská síť cyklotras ....................................................................................... 22 3.9 Typologie cykloturistů v ČR .............................................................................................. 22 3.10 Cyklisté vítáni – národní certifikace služeb v cestovním ruchu....................................... 24 3.10.1 Podmínky pro udělení značky Cyklisté vítáni....................................................... 25 3.10.2 Restaurační a ubytovací zařízení na Rožnovsku s certifikátem Cyklisté vítáni.... 28 3.11 Způsob financování vybudovaných a nově plánovaných cyklotras a cyklostezek .......... 29 3.12 Cyklobusy......................................................................................................................... 30 3.1.1 Valašský cyklobus................................................................................................... 30 4 Metodika práce ...................................................................................................................... 32 5 Charakteristika území............................................................................................................ 33 5.1 Charakteristika mikroregionu Rožnovsko.......................................................................... 33 5.2 Přírodní podmínky.............................................................................................................. 34 5.2.1 Geologie .................................................................................................................. 34 5.2.2 Geomorfologie ........................................................................................................ 35 5.2.3 Pedologie ................................................................................................................. 35 5.2.4 Klima....................................................................................................................... 35 5.2.5 Hydrologie............................................................................................................... 36 5.2.6 Fauna ....................................................................................................................... 36 5.2.7 Flora ........................................................................................................................ 37 5.3 Atraktivity mikroregionu.................................................................................................... 38 6 Výsledky a návrh opatření..................................................................................................... 40 6.1 Vyhodnocení dotazníků...................................................................................................... 40 6.1.1 Jste:.......................................................................................................................... 40 6.1.2 Věk: ......................................................................................................................... 40 6.1.3 Vlastníte a používáte: .............................................................................................. 41 6.1.4 Na kole vyjíždíte: .................................................................................................... 42 6.1.5 V jakém období aktivně jezdíte na kole: ................................................................. 42

-6-

6.1.6 Na kole vyjíždíte většinou na: ................................................................................. 43 6.1.7 Na výlety na kole vyjíždíte většinou: ...................................................................... 43 6.1.8 Co při jízdě na kole nejčastěji používáte:................................................................ 44 6.1.9 Využil/a jste v minulosti služeb cykloprůvodce na výletě v ČR (pod pojmem „cykloprůvodce“ rozumíme osobu, která naplánuje trasu výletu a při tomto výletu vede skupinu cyklistů): ............................................................................................................. 45 6.1.10 Pro zabezpečení kola při prohlídce zajímavostí (hrad, centrum měst apod.) nebo při návštěvě restaurace upřednostňujete:.......................................................................... 45 6.1.11 Pro informování o cyklistických výletech, službách (ubytování, stravování, doprovodný program..) a zajímavostech považujete za nejdůležitější:............................ 46 6.1.12 Znáte certifikační systém – Cyklisté vítáni? ......................................................... 46 6.1.13 Při vícedenní cestě na kole upřednostňujete ubytování v: .................................... 47 6.1.14 Na cyklovýlet do jiného regionu, který je vzdálený od vašeho bydliště /chalupy nebo chaty jezdíte většinou: ............................................................................................. 48 6.1.15 Jaké jsou oblíbené cíle Vašich cyklovýletů: ......................................................... 48 6.1.16 K orientaci na cyklovýletě nebo vyjížďce na zpevněných cestách používáte: ..... 49 6.1.17 Na cyklovýletě se většinou stravujete: .................................................................. 50 6.1.18 Je množství cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku dostačující?.......................... 50 6.1.19 Jak jste spokojeni s kvalitou a označením cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku? .......................................................................................................................................... 51 6.1.20 Jak hodnotíte možnosti občerstvení na Rožnovsku?............................................. 51 6.1.21 Jak hodnotíte bezpečnost cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku?....................... 52 6.1.22 Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu rovnocenný s ostatními individuálními dopravními prostředky (automobil, motocykl…)? .......................................................................................................................................... 53 6.1.23 Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu respektovaný ostatními dopravními prostředky? ............................................................. 54 6.1.24 Jaká je, podle vašeho názoru, nabídka kol a náhradních součástek v okolí stezek? .......................................................................................................................................... 54 6.1.25 Umíte si na svém kole opravit menší závady? ...................................................... 55 6.1.26 Víte o nějakých odstavných plochách ve vašem městě, které jsou vyhrazeny cyklistům a jsou pro ně nějak vybaveny (např. stojany)? ................................................ 55 6.1.27 Víte o nějakých krytých prostorech (např. úschovnách), které jsou vyhrazeny cyklistům ve vašem městě mimo železniční nádraží?...................................................... 56 6.1.28 Utrpěl jste někdy při jízdě na kole vážný úraz (netýká se úrazů v dětství)? ......... 56 6.2 Zhodnocení stavu stávajících cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku ............................... 57 6.2.1 Cyklostezka Bečva 6260 ......................................................................................... 58 6.2.2 Červená cyklotrasa 6012 ......................................................................................... 59 6.2.3 Modrá cyklotrasa 6013............................................................................................ 60 6.2.4 Zelená cyklotrasa 6014............................................................................................ 62 6.2.5 Modrá cyklotrasa 6016............................................................................................ 63 6.2.6 Dálková trasa 46...................................................................................................... 65 6.3 Návrh nových cyklostezek ................................................................................................. 66 6.3.1 Pasecký okruh ......................................................................................................... 66 6.3.2 Rožnov p. Radh. – Vidče – Valašská Bystřice........................................................ 67 6.3.3 R.p.R – Vidče – Střítež nad Bečvou........................................................................ 68 6.3.4 Na Staré Zubří kolem Střelnice ............................................................................... 69 6.3.5 Z Prostřední Bečvy na Radhošť .............................................................................. 70 7 Diskuze.................................................................................................................................. 71

-7-

8 Závěr...................................................................................................................................... 72 9 Přehled literatury a pramenů ................................................................................................. 73 10 Přílohy ............................................................................ Chyba! Záložka není definována.

-8-

1 Úvod ČR má ideální podmínky pro rozvoj aktivní turistiky a cykloturistiky především díky zajímavému a členitému terénu, dostatečné hustotě turistických cílů a služeb, husté síti komunikací a návaznému napojení cyklotras na veřejnou dopravu. Cykloturistika v posledních letech získala na popularitě a cyklisté mohou využívat stále hustší síť dálkových, regionálních či terénních tras v řadě zemí. Cykloturistika v České republice je téma velmi přitažlivé a aktuální, V dnešní době jsou lidé hnáni neodolatelnou touhou po co nejširším poznání, co v nejkratším možném časovém úseku a co nejlevnějším způsobem. Jízdní kolo se pro splnění těchto cílů stává nenahraditelným, každému dostupným prototypem. Celý svět se globalizuje. Stává se jedinou „vesnicí“. Veškerá naše konání, záměry, touhy, vysněné mety neodvisí pouze od našich finančních možností, ale i času, který jim ze svých rozhodnutí věnujeme. Cykloturistika je obou citovaných hodnot – času i peněz – příjemným, zdraví prospěšným a úsporným řešením. Na kole jsme bytostně spjati s prostředím, kterým projíždíme. Ať s městskou aglomerací nebo volnou přírodou. Přesouváme se mnohem rychleji než chůzí a přesto plně vnímáme lokalitu, již jsme si určili za cíl poznání. Na kole navíc poznáváme sami sebe, svoji fyzickou i psychickou kondici, svoji vůli. I cykloturistika se může stát pro určité jedince adrenalinovým sportem, jenž je v mnohých sportovních odvětvích současnou preferenční podmínkou (Martinek, 2007). Přínosy cykloturistiky mohou být významné zejména ve venkovských oblastech. Nejužívanější pro výpočet přínosů cykloturistiky jsou průzkumy k získání profilu cykloturistů a průměrných denních výdajů. Studie prokazují, že cykloturistika už není pouze okrajovou tržní záležitostí. Cykloturistika nepřináší jen ekonomický prospěch. V době, kdy se svět chystá vypořádat s globálním oteplováním, má smysl sledovat ekonomické přínosy cykloturistiky. To je konkrétně důležité pro cestovní ruch, kde je emisí plynů způsobujících skleníkový efekt (CO2) očekáván stálý nárůst. Emise CO2 způsobené cestovních ruchem jsou produkovány zejména auty a leteckou dopravou. Naproti tomu cykloturisté mají oproti ostatním turistům větší tendenci využívat vlaky a cestují většinou z mnohem kratších vzdáleností, což oboje přispívá k nižší emisi škodlivin. (Mourek, 2011).

-9-

2 Cíl práce Cílem práce je zhodnotit dostupnou literaturu k problematice cykloturistiky, rozvoje regionu a studovaného území, analyzovat současný stav cykloturistiky na území Rožnovska a zvolit možnosti zkvalitnění jejich služeb a nabídky, charakterizovat vybrané území. Na základě vlastních dotazníků zjistit úroveň využívání cyklotras a cyklostezek a stupeň rozvoje cykloturistiky na Rožnovsku. Dále zhodnotit stav stávajících cyklostezek a cyklotras na Rožnovsku s možností jejich vylepšení a zkvalitnění na základě vlastního šetření. V práci navrhnout i nové cyklotrasy příměstského charakteru. Získané výsledky graficky i tabulkově dokumentovat. Na základě získaných informací z dotazníků v závěru práce zhodnotit současnou úroveň cykloturistiky s možnostmi zkvalitnění její nabídky.

- 10 -

3 Literární přehled problematiky

3.1 Cyklistika V obecné rovině rozlišujeme následující druhy cyklistiky: Cyklodoprava – jízda na jízdním kole do určitého cíle, Jde především o každodenní dojíždění do zaměstnání, do školy, za nákupy či kulturou. Vyznačuje se požadavkem co nejkratší trasy, co nejmenší časové náročnosti a bezproblémového průjezdu křižovatkami.

Cykloturistika – jízda na trekkingových, městských a horských, méně již na silničních kolech především za cíli mimo zastavěná území. Využívá jak komunikace se zpevněným, tak i přírodním povrchem. Této skupině cyklistů nevadí menší zajížďka. Požadavkem je atraktivní prostředí a co nejvyšší bezpečnost. Skupina cykloturistů je velmi rozmanitá věkově i výkonnostně.

Sportovně-rekreační cyklistika Silniční cyklistika – velmi početná skupina cyklistů, kteří využívají volný čas k jízdě na bicyklu s vyššími ambicemi – vyšší průměrnou rychlostí a vyžadující kvalitní povrch vozovky.

Terénní cyklistika – cyklisté, kteří za stejným účelem jako silniční skupina využívají horská kola mimo vozovky především v terénu (Mourek, 2011).

3.2 Historie cykloturistiky Počátek cykloturistiky souvisí se zrozením kola roku 1817, tento vynález byl předurčen pro zábavu a radost. Poté, co pominulo období módního trendu v polovině 19. století, došlo k selekci cykloturistů a jejich organizaci v klubech. Roku 1883 byly položeny základy ke vzniku České ústřední jednoty velocipedistů, která sdružovala 4 kluby s téměř 150 členy. Hlavní náplní klubů bylo rozšíření praktického využití kola a organizování různých vyjížděk a výletů. Od roku 1875 se v Chebu vyráběla kola značky Premier.

- 11 -

Brzy na to vznikla firma Eska a v roce 1923 byla zahájena výroba kol značky Tudor a Tripol v Rokycanech (od roku 1951 Favorit). V roce 1884 byl založen nejstarší sportovní časopis v Čechách, který se jmenoval Cyklista. Rozvoj cykloturistiky v Evropě zbrzdil politickoekonomický vývoj a obě světové války. Poválečný technický pokrok znamenal rozvoj individuální motorové dopravy. Kolo přestává být dopravním prostředkem a dochází ke vzniku cykloturistiky jako formy aktivního odpočinku. Spolu s odlišným poválečným ekonomickým a politickým vývojem Evropy dochází k rozdílným možnostem rozvoje cykloturistiky, způsobené především nedostatkovým materiálním vybavením obyvatel východního bloku. Přemíra motorifikace a nové trendy zdravého životního stylu znamenaly koncem minulého století ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky znovuobjevení předností rekreace na kole. Významně tomu napomohlo zkonstruování horského kola, které odpoutalo turisty od frekventovaných komunikací (is.muni.cz, 2012).

3.3 Cyklistická infrastruktura Cyklostezka Stezka pro cyklisty (cyklostezka, cyklistická stezka) je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh) vyhrazené dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu. Automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Pravidla silničního provozu povolují užití cyklostezky též například jezdcům na kolečkových bruslích, lyžařům a pod. Stezka pro chodce a cyklisty je oproti pouhé cyklostezce přístupná též chodcům. Od roku 2001 umožňují dopravní značky rozlišit, zda je stezka pro chodce a cyklisty rozdělena na samostatné pruhy, nebo zda celá šířka stezky je určena chodcům i cyklistům dohromady. Cyklostezka může být též doplněna vodorovným dopravním značením (šipky, podélné čáry, přechody pro chodce přes stezku) a může na ni navazovat přejezd pro cyklisty. V některých případech bývá před dopravně kolizním místem (křížení s pozemní komunikací apod.), kde není zajištěn bezpečný průjezd cyklistů, cyklostezka ukončena, případně doplněna značkou přikazující sesednout z kola, a za tímto místem je označen znovu začátek cyklostezky.

- 12 -

Pokud není pruh pro cyklisty od vozovky pro ostatní silniční vozidla oddělen fyzicky (obrubníkem, dělicím pásem, pásem zeleně atd.), jde zpravidla pouze o tzv. vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, nikoliv o stezku pro cyklisty. Vztahují se na něj obdobně ta ustanovení pravidel silničního provozu, která byla psána prvořadě pro jízdní pruh vyhrazený pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné dopravy. Pojem cyklostezky je nutno rozlišit od cyklotrasy, která znamená orientační směrové vedení cyklistů a může být vedena jak po cyklostezkách, tak i po vhodných komunikacích společných se silniční dopravou (http://cs.wikipedia.org, 2012).

Obr.č. 1 Značení cyklostezek v ČR

Cyklotrasa Cyklistická trasa (cyklotrasa) je trasa pro cyklisty označená orientačním dopravním nebo turistickým značením. Cyklotrasa by měla účelně spojovat místa, mezi nimiž lze předpokládat cyklistickou dopravu, a to komunikacemi, které jsou vhodné pro jízdu na silničním jízdním kole. Cyklistická trasa může být vedena místy po stezce pro cyklisty, místy po vozovce nebo vyhrazeném jízdním pruhu. Běžné cyklotrasy by měly být vedeny jen po pozemních komunikacích s povrchem silniční kvality, některé jsou vedené i po nezpevněných cestách v terénu. Pro cyklistické trasy s převažujícím turistickým účelem se používá i označení cykloturistická trasa. To se někdy používá i v zúženém významu pouze pro nesilniční trasy v náročnějším terénu: v praxi se náročnější trasy nevhodné pro silniční kola označují zkratkou MTB (mountain bike, horské kolo) (http://cs.wikipedia.org, 2012).

- 13 -

Obr.č. 2 Značení cyklotras

3.4 Značení cykloturistických tras – Klub českých turistů ČR má dobře propracovaný systém značených cyklotras. Garantem značení sítě číslových cyklotras je KČT, který jej za podpory státu a regionů i udržuje.

Postavení a úloha KČT jako garanta značených cyklotras v ČR 1. KČT spolupracuje s ostatními zřizovateli cyklotras a koordinuje vznik ucelené sítě značených cyklotras v ČR 2. KČT přiděluje nově vzniklým cyklotrasám celostátně platná evidenční čísla 3. KČT vede evidenci všech vyznačených cyklotras v ČR 4. KČT je schopen provádět pravidelnou kontrolu a doznačení stávajících cyklotras v ČR za předpokladu poskytnutí finančních prostředků pro tuto činnost 5. KČT je ochoten se podílet na propagaci vyznačených cyklotras i cykloturistiky 6. KČT je ochoten spolupracovat při budování značených tras pro bikery •

sekci turistického značení

•

sekci cykloznačení

•

zodpovídá ve smyslu metodiky značení za jednotné provádění značení

•

spolupracuje s přesunovými sekcemi při zpracování metodiky značení jednotlivých přesunů

- 14 -

Za metodické a organizační řízení značení v rámci celého KČT odpovídá Rada značení ÚV KČT, jejíž pokyny jsou závazné pro všechny nižší značkařské složky. S ohledem na rozsah své činnosti vytváří odborné sekce (www.ceskojede.cz, 2012). Rada značení Na krajské úrovni při jednotlivých oblastních výborech KČT se zřizují krajské komise turistického značení a komise cykloznačení (KKZ). Ty jsou detašovanými pracovišti jednotlivých sekcí v daném kraji a pracují v rámci svých kompetencí samostatně. Každá KKZ se pak dělí na značkařské obvody (ZO), které přímo zajišťují potřebné značkařské práce v terénu.(www.ceskojede.cz, 2012).

Financování značení Financování značení se děje v současné době z více zdrojů: •

dotace ministerstva pro místní rozvoj

•

dotace krajů

•

dotace mikroregionů

•

dotace od sponzorů

RZ zajišťuje na základě podkladů z nižších složek rozdělení financí, které KČT získá, na jednotlivé oblasti KČT, které z nich (na základě pokynů KKZ) proplácejí cestovní náklady a náhrady značkařům i další nutné výdaje dle schválených směrnic KČT (www.ceskojede.cz, 2012). Údržba značení cyklotras KČT je garantem turistických značených tras u nás a již dlouho provádí také kontrolu a následnou údržbu cyklotras. K této činnosti je ovšem potřeba zajistit nezbytné podmínky – jednak legislativní a jednak finanční. Od 1.1.2001 platí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích a také prováděcí vyhláška k němu č. 30/2001 Sb. V ní jsou prvky značení cyklotras zobrazeny a zařazeny mezi tzv. informativní dopravní značky. Mají označení IS 19, IS 20 a IS 21. Novelizované TP č. 65: Zásady umísťování dopravních značek a dopravních zařízení pak

- 15 -

stanovují i základní způsob bočního, výškového a směrového umístění jednotlivých dopravních značek (tedy i značek pro cyklisty), jejich vzdálenosti, uspořádání a kombinace. Žádný závazný předpis však dosud neřeší způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty, tedy kde přesně používat směrové tabule pro cyklisty IS 19, kde návěsti před křižovatkou pro cyklisty IS 20 a kde směrové tabulky pro cyklisty IS 21 a v jaké hustotě je osazovat. Důsledkem toho je velká rozdílnost způsobu značení cyklotras v jednotlivých regionech, kde jednotliví zřizovatelé cyklotras často volí velmi odlišnou hustotu značení a také jiný způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Podstatným problémem značených cyklotras u nás je problém spojený s jejich údržbou, přesněji s financováním této údržby. Dle zkušeností KČT z posledních pěti let, je potřeba na údržbu značení vynaložit na 1 km vyznačené cyklotrasy 300,- Kč za rok. V případě Královéhradeckého kraje se tak jedná přibližně o 350 tis. Kč. Klub českých turistů již několik let dostává na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR částku 7,7 mil. Kč. Je to částka, která s určitými úspornými opatřeními a částečným dofinancováním ze zdrojů jednotlivých KÚ pokryje pouze údržbu pěších a lyžařských značených tras. Jako možné východisko z této nedobré situace je možnost financování údržby značení cyklotras i z rozpočtu jednotlivých krajských správ silnic, příp. technických služeb velkých měst. Představa KČT je tato: 1) U cyklotras značených dopravními značkami pro cyklisty: •

údržbu značení cyklotras na silnicích ve správě Krajských správ silnic by zajišťovaly samy tyto správy a také by hradily náklady s tím spojené,

•

údržbu značení cyklotras na území velkých měst, kde jsou zřízeny TS, by zajišťovala sama tato města prostřednictvím svých TS a také by hradila náklady s tím spojené,

•

údržbu značení cyklotras mimo silnic ve správě Krajských správ silnic a mimo území velkých měst by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by dostával od příslušného KÚ.

2) U cyklotras značených pásovými značkami pro cyklisty: •

údržbu značení cyklotras by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by byly hrazeny z rozpočtu MMR ČR (www.ceskojede.cz, 2012).

- 16 -

3.5 Druhy cyklotras dle výjezdu a přesunu Cykloturistické akce dělíme dle přesunu a polohy výjezdního místa na: •

Hvězdicovité cyklotrasy - skupina přijede do jednoho místa, kde má zázemí, odkud provádí výjezdy (is.muni.cz, 2012).

Obr.č. 3 Hvězdicovité trasy •

Dálkové jízdy – skupina přijede jiným dopravním prostředkem do výjezdového místa a odtud pokračuje výhradně na kole. Lze využít varianty s nebo bez doprovodného programu (is.muni.cu, 2012).

Obr.č. 4 Dálkové jízdy

- 17 -

•

Kombinované cykloturistické akce –

skupina se přesouvá dopravním

prostředkem na jednotlivá výjezdní místa se zázemím, odkud mají možnosti hvězdicovitých tras (is.muni.cz, 2012).

Obr.č. 5 Kombinovaná cykloturistická akce

V případě možností tvorby a výběru jednotlivých tras pak rozlišujeme trasy: •

Okruhové – tvoří organizačně bezpečnou formu cykloturistiky, v případě náhlých okolností jako změna počasí nebo zranění některého z členů se skupina může vrátit zpět, výchozí místo je v ideálním případě uprostřed.

•

S křížením – jedná se o modifikaci okruhové trasy, benefit je v menší vzdálenosti od výjezdního místa za předpokladu relativně stejné vzdálenosti.

•

Dojezdem zpět – využíváme při dlouhých trasách, členové skupiny využijí k dopravě zpět dopravního prostředku. Se vzdáleným výchozím místem – je protipólem okruhové trasy, výjezdní místo je vzdálené, většinou bez možnosti využití dopravního prostředku (is.muni,cz, 2012).

- 18 -

Druhy cyklotras

Obr.č. 6 Druhy cyklotras

3.6 Dělení cyklotras podle významu •

Dálkové – nadregionální cyklotrasy (1. a 2. třídy) Spojují vzdálené cíle (např. Prahu a Vídeň). Slouží především pro rekreaci, zejména prázdninovou. Tomu odpovídá vedení tras, výběr turisticky atraktivních cílů a vybavenost na trasách (ubytovny, servisy, mapy). Při průtahu obcemi by měly využívat místních cyklistických tras.

•

Regionální cyklotrasy (3. a 4. třídy) Spojují cíle ležící mimo obec. Pro jejich správné fungování je důležitá návaznost na síť místních cyklistických tras. Regionální trasy jsou dopravní (pro každodenní cyklistiku) nebo rekreační (pro cyklistiku rekreační).

•

Místní cyklotrasy (4. třídy) Nejčastěji jsou využívané pro dopravu v obcích zejména pro každodenní cyklistiku a pro napojení na trasy regionální.

- 19 -

Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. Projekt cyklotras 1. až 4. třídy sestavilo v r. 1996 Centrum dopravního výzkumu v Brně na zakázku Ministerstva dopravy ČR. Sytém je stejný jako u silnic, tj. na cyklotrasy 1. tř. navazují 2. tř. atd. (KČT) (Mourek, 2011).

3.7 Typologie stezek – Stezky podél řek, drážní stezky, greenways Stezky podél řek

Vodní toky představují často jediný reálný koridor, jakým lze dosáhnout relativně přímého či nejméně klikatého průběhu cyklistické trasy urbanizovaným či venkovským územím bez zbytečného převýšení. Výhodou vodních toků je jejich (více či méně) přírodní charakter, který většina lidí při pohybu nebo pobytu vnímá pozitivně. Také sídelní struktura se v minulosti vytvářela do značné míry podél vodních toků, protože pro rozvoj sídel byla blízkost vody nutností i zkázou. Díky této skutečnosti dnes leží na březích významných českých toků prakticky všechna velká města (i jejich centra) i velká část hlavních turistických památek a dalších cílů. Podobně je tomu i v dalších evropských zemích, a proto není divu, že právě vodní toky a doprovodné cesty podél jejich břehů tvoří páteř národní cyklistické sítě ve všech cyklisticky vyspělých evropských zemích (Dunaj, Labe, Rýn, Loira, Temže…). V České republice tomu tak zatím ve všech vhodných případech není. Před liniovými páteřními trasami podél řek procházejícími několika regiony jsou z praktických důvodů často preferovány jen krátké paprsčité nebo okružní trasy místního významu vedené například v rámci jediného mikroregionu, protože spolupráce a koordinace s místními a dobře známými partnery je výrazně snazší (Mourek, 2011).

Příklady a typy říčních stezek v ČR: -

Cyklostezka Bečva, Orlické cyklo a in-line království, Labská stezka, Vltavská cyklistické stezka, Morava a Baťův kanál, Cyklostezka Ohře.

- 20 -

Drážní stezky

V ČR existuje na tisícovku kilometrů opuštěných železnic. Většina z nich byla již zrušena, některé tento osud v důsledku nedostatku prostředků na údržbu čeká. Jakým způsobem lze chátrající tratě smysluplně využít? Nadace Partnerství se danou problematikou zabývá v rámci svého programu Zelené stezky – greenways. Výsledky výzkumu jasně říkají: „Vybudujme na zrušených železnicích stezky pro cyklisty, pěší, in-line bruslaře a vozíčkáře.“ Státní fond dopravní infrastruktury připravil na základě zadání Ministerstva dopravy speciální dotační titul pouze pro realizátory drážních stezek. V rámci projektu SONDA bylo zmapováno dalších 12 projektů potenciálních drážních stezek, celkově tak vznikal databáze 55 realizovaných, plánovaných nebo potenciálních projektů drážních stezek v ČR (www.ceskojede.cz, 2012).

Zelené stezky – greenways

Zelené stezky – greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Greenways vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě (definice Nadace Partnerství).

Typy greenways (definice CEG) V ČR, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy rozlišujeme tři hlavní typy greenways.

•

Dálkové greenways (využití: šetrná turistika)

•

Místní a regionální greenways (využití: jednodenní/víkendová rekreace)

•

Městské greenways (využití: městská a příměstská doprava)

- 21 -

3.8 EuroVelo, evropská síť cyklotras Evropská síť cyklotras EuroVelo je projektem Evropské cyklistické federace. Projekt rozvíjí 12 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 66 000 km (45 000 km tras je již zrealizovaných) spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Rozvoj a provozování těchto tras jsou v kompetenci národních, regionálních a místních vlád a samospráv a neziskových organizací. Cílem projektu je podporovat cyklodopravu, současně propagovat cyklistiku jako „typ na dovolenou“ a motivovat k využití kola pro jízdy při běžných cestách a rozvíjet síť EuroVela pro zvýšení profilu cyklistiky v zemích, kde byla potlačována minulými politikami. Českou republikou prochází 3 mezinárodní trasy EuroVelo: •

EuroVelo č. 4 – prochází územím Francie, Belgie, Německa, ČR (Cheb, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), Polska a Ukrajiny.

•

EuroVelo č. 7 – prochází územím Norska, Finska, Švédska, Německa, ČR (Děčín, Praha, Tábor, České Budějovice), Rakouska a Ukrajiny.

•

EuroVelo č. 9 – prochází územím Polska, ČR (Jeseník, Olomouc, Břeclav, Brno), Rakouska, Slovinska a Chorvatska.

Trasy č. 4 a č. 9 jsou zařazeny jako prioritní cyklistické koridory Jihomoravského kraje a počítá se jak s jejich vyznačením, tak s budováním bezpečných stezek v jejich trase (www.cyklotoulky.cz, 2012).

3.9 Typologie cykloturistů v ČR V ČR zatím nebyl proveden celorepublikový průzkum zaměřený na cyklisty. Existuje ale typologie, která vychází z empirických pozorování:

Rodiny s dětmi •

Kratší a bezpečné trasy, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch,

•

Důležitý je cíl a zastávka s aktivitami pro děti (hřiště, nekuřácká restaurace, turistický cíl se zaměřením na děti).

- 22 -

Méně zdatní rekreační cyklisté •

Nenáročné kratší trasy, asi do 30 km, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch,

•

Důležité jsou turistické cíle,

•

V evropských městech jsou pro tuto cílovou skupinu připraveny nabídky na prohlídku zajímavostí na kole (s průvodcem nebo individuálně, samostatně nebo ve skupině).

Zdatnější rekreační cyklisté •

Okružní trasy 40 až 80 km, často v kombinaci s poznáváním místních zajímavostí a kulturních památek, zpevněný povrch i nenáročné přírodní cesty,

•

Nekvalitní povrch ani velké převýšení nejsou překážkou.

Dálkoví cyklisté •

Trasy 50 až 100 km, převážně se drží páteřních tras, většinou se zdrží na jednu noc,

•

Důležité je kvalitní značení, často absolvují trasy podél evropských řek nebo EuroVelo,

•

Důležité jsou připravené produkty ve spolupráci s cestovními kancelářemi.

Terénní cyklisté •

Preferují především přírodě blízké cesty a úzké stezky v terénu,

•

Denní etapy 30 až 60 km v náročném terénu.

Sportovně-rekreační cyklisté •

Vyhledávají masové akce sportovního typu, například MTB maratony nebo silniční maratony (trénink pro výkon),

•

Většinou se jedná o amatéry, ale mají informace o profesionální přípravě a v rámci svých možností také pravidelně trénují (Mourek, 2011).

- 23 -

3.10 Cyklisté vítáni – národní certifikace služeb v cestovním ruchu Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. např. Bett & Bike v Německu nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Každé zařízení, které chce získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat určité podmínky.

Nadace Partnerství Autor a manažer celého projektu je Nadace Partnerství. Jde o nejvýznamnější českou nadaci, která podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. V oblasti cyklistiky realizuje např. velmi úspěšný program Zelené stezky Greenways (obsahuje známé Moravské vinařské stezky nebo Greenways Praha-Vídeň). (www.cyklistevitani.cz, 2012)

Obr.č. 7 Označení Cyklisté vítáni

- 24 -

3.10.1 Podmínky pro udělení značky Cyklisté vítáni Kritéria pro ubytovací zařízení (hotely, penziony, priváty a chaty)

Základní požadavky, povinné 1. Možnost ubytování na jednu noc 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce) 3. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 4. Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol 5. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 7. Lékárnička 8. Informační tabule Cyklisté vítáni

Doplňková nabídka pro ubytovací zařízení, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol 3. Možnost zakoupení obědových balíčků 4. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 5. Prodej cyklistických a turistických map okolí 6. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 7. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 8. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 9. Přístup na internet 10. Cizojazyčné informační materiály

- 25 -

Kritéria pro stravovací zařízení (restaurace, vinařské sklepy, pivnice)

Základní požadavky, povinné 1. Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo bylinkové čaje. Cena nesmí přesáhnout cenu ostatních nealko nápojů a piva 2. V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků 3. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 4. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 5. Lékárnička 6. Informační tabule Cyklisté vítáni

Doplňková nabídka pro stravovací zařízení, min. 3 položky povinné 1. Možnost zakoupení obědových balíčků 2. Trojjazyčné jídelní lístky 3. Nabídka místní gastronomické speciality 4. Nabídka speciálního Cyklo Menu 5. Celodenní provozní doba 6. Možnost usušení oblečení a výstroje 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 9. Prodej cyklistických a turistických map okolí 10. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 11. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazyčné informační materiály

- 26 -

Kritéria pro kempy (chatové osady, kempy)

Základní požadavky, povinné 1. Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty 2. Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině 3. Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků 4. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol 5. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 6. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Lékárnička 9. Informační tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty

Doplňková nabídka pro kempy, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové zóny, dle možností zastřešených 3. Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu 4. Možnost nákupu nejnutnějších potravin 5. Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém areálu 6. Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj. 7. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 8. Prodej cyklistických a turistických map okolí 9. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 10. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 11. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazyčné informační materiály

- 27 -

Kritéria pro turistické cíle (hrady, zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky)

Základní požadavky, povinné 1. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 2. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 3. Lékárnička 4. Informační tabule Cyklisté vítáni

Doplňková nabídka pro turistické cíle, min. 2 položky povinné 1. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 2. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 3. Prodej cyklistických a turistických map okolí 4. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 5. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 6. Informační/rezervační servis pro zajištění ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 7. Přístup na internet 8. Cizojazyčné informační materiály (www.cyklistevitani.cz, 2012)

3.10.2 Restaurační a ubytovací zařízení na Rožnovsku s certifikátem Cyklisté vítáni

Horní Bečva: •

Bečva Villa Resort - Ubytování v moderních plně vybavených celodřevěných vilách a bungalovech.

•

Hotel DUO – Nabízí rekreačně - rehabilitační ubytování. Restaurace, denní bar, letní terasa, tenisový kurt, volejbalové hřiště, krytý bazén, sauna, kulečník..

- 28 -

•

Hotel Mesit – Vhodný pro letní i zimní rekreaci, pro sportovní a vzdělávací kurzy, společenské a rodinné oslavy a kongresovou turistiku.

Rožnov pod Radhoštěm: •

Hotel Eroplán - Ubytování v hotelu a bungalovech, restaurace, kongresové a školící prostory, relaxační centrum.

•

Restaurace U Gibona - Zaměřena na rybí speciality

3.11 Způsob financování vybudovaných a nově plánovaných cyklotras a cyklostezek Možnosti financování cyklotras a cyklostezek a) Možnosti čerpání části prostředků z podpory poskytované Evropskou unií, prostřednictvím strukturálních fondů a programů b) Finanční příspěvky státu poskytované prostřednictvím resortních ministerstev -

Program obnovy venkova

-

Dotace na pozemkové úpravy

-

Dotace na zpevnění a rekonstrukce lesních cest

-

Dotace na zlepšení dopravní obslužnosti apod.

c) Finanční příspěvky kraje d) Příspěvky České centrály cestovního ruchu e) Možnosti úhrady mzdových nákladů okresními úřady práce titulu „veřejně prospěšné práce“ f) Dotace na značení cyklistických tras prostřednictvím KČT g) Příspěvky od firem profitujících z cyklotrasy nebo cyklostezky h) Sponzoring

- 29 -

Financování vybudované Cyklostezky Bečva Hlavním cílem projektu je posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem. Dalším cílem je podpora dopravní bezpečnosti a zvýšení turistické atraktivity regionu prostřednictvím dobudování potřebné páteřní cyklostezky na území centrální části Valašska. Projekt řeší nevyhovující stav potřebné dopravní infrastruktury v atraktivní turistické oblasti Valašska. Projekt je zařazen do Společného regionálního programu, priority 1 – Doprava, opatření 1.3 – Bezmotorová doprava. Období realizace je stanoveno v letech 2007 – 2013. Celkový rozpočet na projekt je stanoven 126 170 728 Kč, z čehož 107 245 118 Kč je financováno ze Společného regionálního operačního programu a 18 925 610 Kč je financováno z jiných zdrojů (www.valassko-hornovsacko.cz, 2012).

3.12 Cyklobusy Cyklobusy jsou většinou finančně podporovány ze strany krajských samospráv. Od svého zavedení se cyklobusy ale setkávají s velkým zájmem. Není divu, že nové linky jsou postupně zaváděny na dalších místech naší republiky. Cyklobus je speciálně upravený autobus na přepravu kol. Obvykle je v autobusu oddělený prostor pro zavěšení až 25 kol a místa pro cestující. Někdy se jedná i o normální autobus, ke kterému je připojený vlek pro kola. Kapacita těchto spojů je samozřejmě vyšší. Cyklobusy slouží pro přepravu cyklistů (ale i pěších) do těch nejhezčích míst bez toho, aby museli předtím vyšlapat kopec nebo se proplétat po frekventovaných silnicích. Zatím nejrozsáhlejší síť této přepravy je v jižních Čechách a okolí Šumavy, cyklobusy jezdí na Brdy, do Orlických, Jizerských, Krušných či Železných hor, do Beskyd a podobně (Martinek, 2007).

3.1.1 Valašský cyklobus ČSAD Vsetín a.s. nabízí cyklistům možnost využít služeb Valašského cyklobusu pro přepravu do vzdálenějších cyklistických oblastí. Cyklobusy jezdí pravidelně každou sobotu neděli a svátek od května do října. Od roku 2004 jezdí v tomto období linka z Rožnova p. Radhoštěm, následující rok ČSAD Vsetín a.s. posílila o další cyklobus ze Vsetína, a roce 2007 také ze Zlína.

- 30 -

Odjezdy autobusů s cyklonosiči z autobusového nádraží v Rožnově p. R: Pondělí až pátek 08:15 - Pustevny 08:15 - Bílá přes H.Bečvu a rozc.Hlavatá 10:00 - Pustevny 10:00 - Velké Karlovice přes Soláň 12:23 odjezd z V. Karlovice, Léskové směr Rožnov 11:45 - Bílá přes H.Bečvu a rozc.Hlavatá 12:15 - Pustevny 14:20 - Bílá přes H.Bečvu a rozc.Hlavatá 14:20 - Pustevny 14:20 - Velké Karlovice přes Soláň 16:12 odjezd z V. Karlovice, Léskové směr Rožnov

Sobota, neděle a svátek 08:15 - Pustevny 08:15 - Velké Karlovice přes Soláň 10:25 odjezd z V. Karlovice, Léskové směr Rožnov 10:00 - Pustevny 10:00 - Velké Karlovice přes Soláň 12:23 odjezd z V. Karlovice, Léskové směr Rožnov 12:15 - Pustevny 12:15 - Velké Karlovice přes Soláň 15:20 odjezd z V. Karlovice, rozc. Soláň směr Rožnov 14:20 – Pustevny (http://valasskycyklobus.cz, 2012)

- 31 -

4 Metodika práce Při zpracování diplomové práce byla použita literatura, internetové zdroje a informační materiály. Na základě těchto informací byla v práci popsána obecná charakteristika Rožnovska, cykloturistiky a jejího současného stavu. V práci jsou popsány možnosti a příklady financování cyklotras a certifikace Cyklisté vítáni. Hlavní část diplomové práce tvoří zhodnocení stavu cyklotras a cyklostezek na vybraném území – Rožnovsko s návrhy na zlepšení a zkvalitnění její nabídky. Dále jsou v práci navrženy nové příměstské cyklotrasy. Nejdříve probíhalo zmapování území, následně byla provedena rekognoskace terénu, sběr dat a fotografií, zpracování dat, vytvoření map a vyhodnocení získaných informací a výsledků. Po této fázi následoval návrh opatření. Další podstatnou částí bylo zjišťování úrovně využívání cyklotras a cyklostezek a stupně rozvoje cykloturistiky na Rožnovsku. Toto zjišťování bylo prováděno na základě vypracovaného dotazníku. Výběr respondentů byl náhodný. Dotazování probíhalo na území Rožnovska a dotazníky byly respondentům rozeslány formou e-mailu, ale i v tištěné podobě. Bylo rozesláno přes 100 dotazníků a vyplněno a vyhodnoceno bylo 100 dotazníků. Dotazník obsahuje 28 otázek. Po vrácení vyplněných dotazníků z nich byly vyhodnoceny získané informace. Otázky byly zpracovány ve formě grafů v programu Microsoft Excel a pro přehlednost byl použit výsečový typ grafu. Získané informace v grafech jsou vyjádřeny v procentech. Diskuze probíhala při osobním kontaktu s respondenty, kteří měli možnost se k dané problematice vyjádřit.

- 32 -

5 Charakteristika území

5.1 Charakteristika mikroregionu Rožnovsko Mikroregion je dobrovolné sdružení obcí s různým typem právní subjektivity. Cílem je společný rozvoj území, jenž je vymezen společným katastrálním územím jednotlivých členských obcí. V rámci rozvoje cestovního ruchu (dále CR) umožňují mikroregiony efektivnější koordinaci rozvoje infrastruktury CR, návštěvnického managementu, regulace a marketingu CR. Zakládání mikroregionů je nutné pro společné prosazování zájmů venkovských obcí a je považováno za pozitivní trend (pásková, 2002). Mikroregion Rožnovsko sdružuje obce v okolí města Rožnov pod Radhoštěm, tedy v severovýchodní části okresu Vsetín a zároveň Zlínského kraje. Jeho území je totožné s územním vymezením správního obvodu Rožnov pod Radhoštěm. Aktivity Sdružení Mikroregionu Rožnovsko spočívají zejména ve společné propagaci (především na veletrzích cestovního ruchu), vydávání map a propagačních materiálů a zaměřuje se na hlavní strategické cíle a záměry. Mikroregion má svého zástupce v pracovní skupině, která vznikla kvůli projektu Společná prezentace regionů Zlínského kraje. Účastní se řady veletrhů, při jejichž účasti spolupracuje s Valašským královstvím, Regionální agenturou cestovního ruchu Beskydy – Valašsko, Moravskoslezským a Zlínským krajem. Mikroregion leží na rozhraní mezi Moravskoslezskými Beskydy a Hostýnskovsetínskou hornatinou, z toho plyne několik specifik pro území. Vzhledem ke své poloze a ke kvalitnímu životnímu prostředí se zde počátkem 19. století začalo budovat centrum turistického ruchu.

- 33 -

Obr.č. 8 Mapa mikroregionu Rožnovsko (www.roznov.cz, 2012)

5.2 Přírodní podmínky

5.2.1 Geologie Celé území Beskyd je součástí flyšového pásma Západních Karpat, které je geologicky relativně mladé. Vzniklo koncem druhohor a ve třetihorách z usazenin moře, nazývaného Tethys, které bylo rozšířeno od střední Asie až po střední Evropu. Tektonická stavba je výsledkem horotvorných pohybů druhé fáze alpínského vrásnění. Jednotlivé tektonické jednotky později vytvořily velké příkrovy, které byly sunuty přes sebe. Poté docházelo k pohybům podél zlomů, včetně vyzdvihávání hmot. V současnosti jsou řekami nanášeny mladé nezpevněné sedimenty. Flyš je typický mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. Tloušťky vrstev jsou velmi proměnlivé a flyš mívá také různé zbarvení: tmavohnědé, šedé, zelenavé nebo rudohnědé. Lokalita vápence u Rožnova má zajímavý původ. Je starší než okolní flyš a během vrásnění byla odloučena od svého podloží, zamíchána mezi flyšové horniny a v rámci příkrovu přesunuta na jiné místo. Takovéto horniny nazýváme exotické a kromě vápence se objevují např. ruly, žuly, rohovce. Velmi zajímavé jsou nálezy fosilií ryb a bioglyfů v okolí Rožnova (Culek, 1995).

- 34 -

5.2.2 Geomorfologie Beskydy jsou páté nejvyšší horstvo v České republice a druhé na Moravě. Beskydy jsou výškově velmi členité a nacházejí se zde nejprudší svahy v republice. Hlavním činitelem modelující reliéf je činnost tekoucí vody a na ni navazující svahové procesy. Zajímavé jsou pseudokrasové jevy, především jeskyně (nejdelší jeskyně Cyrilka na Radhošti o délce 370 m) a také bohatý výskyt sesuvů, z nichž velká část je aktivní. Beskydy náleží k soustavě vnějších Západních Karpat a člení se na 6 geomorfologických celků. V JV části se nachází Javorníky a Hostýnskovsetínská hornatina – sníženina Rožnovská brázda. Více jak polovinu území tvoří nejvyšší a výškově nejčlenitější celek- Moravskoslezské Beskydy. Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě. Na území Beskyd je v dnešní době registrováno 28 významnějších pseudokrasových jeskyň. K jejich vzniku přispívá také velký sklon svahů a podemílání jejich úpatí činností vodních toků. Na reliéf mělo velký vliv období čtvrtohor, kdy vznikaly podhorské náplavové kužele, říční terasy, suťové pláště, balvanová moře a mrazové sruby (Pavelka, 2001).

5.2.3 Pedologie V nižších polohách Beskyd se nacházejí půdy jílovité a jílovitohlinité, ve vyšších hlinité a písčitohlinité. Nejrozšířenějším půdním typem jsou kambizemě, ve vyšších nadmořských výškách na ně navazují horské podzoly. Na širší údolí podél vodních toků jsou vázány fluvizemě. Vzácně se však vyskytují také rankery, pseudogleje a gleje. Vliv na vznik půd měly především dva faktory. Prvním je matečná hornina (pískovce, jílovce a štěrkopísky). Druhým je charakter porostu, z jehož opadu se tvořil humusový horizont. Z toho důvod jsou v nivách nejúrodnější a nejlehčí půdy. Naopak půdy nejchudší a také nejmělčí a erozí nejohroženější jsou v nejvyšších polohách (horské podzoly) (Culek, 1995).

5.2.4 Klima Beskydy spadají do mírně teplé a především do chladné klimatické oblasti. Mírně teplá oblast (MT) zasahuje pouze do části údolí Vsetínské a Rožnovské Bečvy a Senice. Jinak celé Beskydy náleží ke klimatické oblasti chladné (CH). Okolí nejvyšších hor, přibližně nad 1000 m n. m., patří do klimatického okrsku CH4, který je současně nejchladnějším v ČR.

- 35 -

Průměrný roční úhrn srážek se v Beskydách pohybuje mezi 768 mm a 1532 mm. Množství srážek roste především s nadmořskou výškou, více srážek také vypadává na návětrné straně předního pásma hor, které je přivrácené západnímu oceánickému podnebí. Pod 1000 mm mají střední a nižší části údolí Senice, Bystřice, Vsetínské a Rožnovské Bečvy.

5.2.5 Hydrologie Nejvýznamnějšími řekami v Beskydech jsou Rožnovská a Vsetínská Bečva, které patří k úmoří Černého moře. V jejich povodí se nacházejí vodní nádrže Stanovnice a Bystřička. K úmoří Černého moře patří také povodí Kysuce. K nejvýznamnějším řekám náležícím k úmoří Baltského moře patří Lomná, Morávka a Ostravice, na které leží největší vodní nádrž v Beskydách- Šance. Podzemní vody na území Beskyd mají vzhledem k charakteru geologického podloží malou a kolísavou vydatnost. Přesto se zde nacházejí některé zajímavé minerální prameny (Culek, 1995).

5.2.6 Fauna Současná fauna popisované oblasti je výsledkem dlouhodobého vývoje a četných migrací. Rostlinstvo a živočišstvo mikroregionu bylo výrazně ovlivněno antropogenní činností. Jako první vymizely původní velké šelmy (vlk, medvěd, rys). Z velkých dravců vymizeli orel skalní a orel křiklavý, stejně tak i sokol stěhovavý. Velmi vzácným ptákem se stal dříve hojný tetřev hlušec. Zvláště patrná je redukce původních společenstev v uměle vytvořených agrocenózách v rovinatých oblastech mikroregionu. Do mikroregionu migrují původní živočišné druhy ze Slovenska, především medvědi a rysové. Na horských potocích s čistou vodou a dobrým zarybněním se vzácně vyskytuje vydra říční. Znečištění vod vedlo k redukci původních vodních společenstev, nejzachovalejší společenstva vodních živočichů se vyskytují na horních tocích potoků a řek. Z běžných šelem je dosti hojná liška obecná, rovnoměrně, i když poměrně vzácněji je rozšířen jezevec lesní a celkem běžné jsou kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý a lasice. Typickým obyvatelem hlubokých horských lesů, především Moravskoslezských Beskyd, je jelen evropský, jehož stavy stále vzrůstají, což se místy negativně projevuje na

- 36 -

lesních porostech. Co do početnosti je ze sudokopytníků nejhojněji zastoupena zvěř srnčí, především v nižších polohách se střídajícími se loukami a lesíky. Na celém území se objevují migrující tlupy divokých prasat. Vedle běžných drobných savců, jako jsou například rejsek obecný, rejsek malý, ježek východní, veverka obecná, plch velký, plšík lískový a myšovití hlodavci, se zde vyskytují i druhy velmi vzácné. Patří k nim vývojově nejstarší živočich u nás: rejsek alpský a plch lesní. Zoologickou raritou je myšivka horská (glaciální relikt). Vyskytuje se pouze ve vrcholových částech některých hor. Nesmíme zapomenout ani na užitečnou chráněnou skupinu netopýrů, jejichž hlavními zástupci jsou v popisované oblasti netopýr velký, netopýr vousatý a netopýr ušatý. Slunné horské paseky, okraje lesů a jalovcové stráně skýtají vhodné podmínky plazům. Nejčastěji se můžeme střetnout s drobnou hnědavou ještěrkou živorodou. Větší ještěrka zelená stejně jako slepýš křehký dávají přednost nižším polohám. Zmije se vyskytuje v černých i šedavých formách, není však příliš hojná. Z užovek je běžná užovka obojková, v menší míře užovka hladká (www.roznov.cz, 2012).

5.2.7 Flora Beskydy hostí velké množství druhů mechorostů i bylin vázaných především na listnaté lesy, louky, pastviny a mokřady. Patří mezi ně také velký počet vzácných a ohrožených druhů. Některé z nich mají těžiště svého výskytu v rámci celé České republiky právě v Beskydech. Zvláštní postavení mají druhy tzv. karpatské květeny, které se v Beskydech často vyskytují na západní hranici svého areálu. Vzácné druhy rostlin: •

Čeleď vstavačovité- prstnatec bezový, prstnetec májový, vstavač mužský, vstavač Fuchsův, pětiprstka žežulník, hlavinka horská, okrotice dlouholistá, střevíčník pantoflíček, vstavač osmahlý, bradáček vejčitý

•

Čeleď hořcovité- hořeček žlutavý, hořec tolitovitý a hořec křížatý

•

Čeleď liliovité- česnek hadí, kýchavice Lobelova, lilie zlatohlavá

•

Čeleď kosatcovité- kosatec žlutý, mečík střechovitý, šafrán Heuffelův

•

Čeleď pryskyřníkovité- oměj tuhý moravský (Culek, 1995).

- 37 -

5.3 Atraktivity mikroregionu Dolní Bečva •

kaple sv. Cyrila a Metoděje – kulturní památka

•

socha pohanského boha Radegasta

Horní Bečva •

Typicky horská obec s převážně zalesněným územím

•

Přehrada na řece Bečvě (rozloha 12 ha)

Hutisko-Solanec •

výletní místo „Poskla“ – přírodní památka o rozloze 2,5 ha s různými typy polopřirozených nelesních společenstev

Prostřední Bečva •

Státní přírodní památka I. kategorie „Pustevny“ – rekreační středisko Beskyd, turistické objekty: Pustevna, Šumná, Maměnka, Libušín, Tanečnice; památkově chráněny jsou Pustevna, Maměnka, Libušín a zvonička, vše dřevěné objekty, v jídelně Libušína se nachází malby podle kartónů Mikoláše Alše.

•

Rozhledy z vyhlídkového altánu Cyrilka.

•

Končí zde sedačková lanovka z Ráztoky.

Rožnov pod Radhoštěm •

Od roku 1850 byl Rožnov pod Radhoštěm znám jako klimatické lázně s klimatickými podmínkami obdobnými švýcarskému Davosu a italskému Meranu.

•

Od roku 1973 je rožnovský region součástí CHKO Beskydy.

•

Valašské muzeum v přírodě – nejstarší a největší muzeum svého druhu ve střední Evropě, založeno v roce 1925, od roku 1995 je to národní kulturní památka.

- 38 -

•

V r.1957 zde byl postaven tehdy největší lyžařský skokanský můstek s umělou hmotou na světě, kde vyrůstali naši přední skokani na lyžích, např. olympijský vítěz Jiří Raška.

Valašská Bystřice •

velká rozloha obce na hornatém území

•

římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie z 18. stol.

•

hroby Portášů

Vidče •

Zvonička z 18. Stol. – kulturní památka

•

farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1920

Vigantice •

kaple ve středu obce

•

celá obec se nachází v oblasti CHKO Beskydy

Zubří •

pozdně barokní farní kostel sv. Kateřiny - 18. stol.

•

pomník popravených partyzánů

•

přírodní památka – podhorská louka s velkým výskytem šafránu Heuffelova

•

obec leží zčásti v CHKO Beskydy

•

muzeum

- 39 -

6 Výsledky a návrh opatření 6.1 Vyhodnocení dotazníků 6.1.1 Jste: Jste:

48%

52%

Muž

Žena

Graf č.1 Dotazníku se zúčastnilo celkem 100 lidí. Z tohoto počtu tvoři 52% žen a 48% mužů. Tato otázka se netýkala dané problematiky, ale k seznámení a oslovení respondentů.

6.1.2 Věk: Věk: 0% 10%

14% 30%

15 - 19 let

20 - 29 let

46%

30 - 44 let

45 - 59 let

60 let a více

Graf č.2 Otázka č. 2 se týkala věkového složení respondentů. Nejpočetnější skupina s celkovými 46% byla ve věku 20 – 29 let, 30% ve věku 30 – 44 let, 14 % ve věku 45 – 59 let, 10% ve věku 15 – 19 let. Žádný z dotazovaných nebyl starší 60 let. Z této otázky lze vypozorovat, že cykloturistiku provozují lidé různého věku. Nejen mladí cyklisté, ale i rodiny s dětmi a lidé staršího věku.

- 40 -

6.1.3 Vlastníte a používáte: Vlastníte a používáte:

0%

2%

6%

8% 28%

56%

Silniční kolo

Trekingové kolo

Horské kolo

Skládací kolo

Městské (cross) kolo

Žádné, kolo si půjčuji

Graf č.3 Celých 56% respondentů vlastní a používá kolo horské, 28% trekingové kolo, 8% silniční kolo, 6% respondentů žádné kolo nevlastní, ale půjčují si ho, 2% městské kolo a žádný z dotazovaných nevlastní kolo skládací. Jak lze vidět, na Rožnovsku je nejvíce rozšířena horská cyklistika, což je vzhledem k charakteru této lokality nejvhodnější. V poslední době se ale velice rozmáhá cyklistika na trekingovém kole. Výhoda tohoto kola, je jeho univerzálnost. Lze s ním totiž rychle jezdit na silnicích a překonávat horší terén také není problém.

- 41 -

6.1.4 Na kole vyjíždíte: Na kole vyjíždíte: 6%

6% 0%

22%

66% Do zaměstnání nebo do školy Na vyjížďky a cyklovýlety převážně po zpevněných cestách (cyklostezky, stezky, silnice) Na náročné terénní trasy (lesní cesty, singltreky) Na dovolené s kolem Na závody a za tréninkem

Graf č.4 Otázka č. 4 se zabývala tím, za jakým účelem respondenti na kole vyjíždí. 66% respondentů na vyjížďky a cyklovýlety převážně po zpevněných cestách, 22% do zaměstnání nebo do školy a po 6% na náročné terénní trasy a dovolené s kolem. Z této otázky vyplývá, že nejoblíbenější a nejnavštěvovanější jsou zpevněné cesty typu cyklostezek. Poměrně dost respondentů vyjíždí na kole do zaměstnání nebo do školy. Z tohoto důvodu bude nutností vyvíjet a vylepšovat cyklistickou infrastrukturu hlavně ve městech a okolí. V tomto ohledu bude důležité dbát na bezpečnost cyklistů.

6.1.5 V jakém období aktivně jezdíte na kole: V jakém období aktivně jezdíte na kole: 4% 40% 56%

cca duben - září (teplejší sezóna) cca březen - listopad (mimo sníh a mráz) celoročně (mimo sníh) Graf č.5

- 42 -

56% respondentů jezdí aktivně na kole v období od dubna – září (teplejší sezóna), 40% v období od března – listopadu (mimo sníh a mráz) a pouhé 4% jezdí na kole celoročně (mimo sníh).

6.1.6 Na kole vyjíždíte většinou na: Na kole vyjíždíte většinou na: 10% 0% 0% 50%

40%

Vyjížďku v délce 1 - 2 hodiny

Krátký půldenní výlet

Celodenní výlet

Dv oudenní výlet

Tří a vícedenní v ýlet

Graf č.6 50% respondentů upřednostňuje vyjížďku v délce 1 – 2 hodiny, 40 % krátký půldenní výlet, 10 % respondentů celodenní výlet a nikdo z dotazovaných nevyjíždí na vícedenní výlet. Tato otázka jen potvrdila, že na Rožnovsku není možnost podniknout vícedenní cyklovýlet, a že cyklisté preferují kratší 1 – 2 hodinový výjezd po zpevněných cestách.

6.1.7 Na výlety na kole vyjíždíte většinou: Na výlety na kole vyjíždíte: 30%

6%

0%

0% 36%

28%

Sám S manželem/manželkou, s partnerem/partnerkou S celou rodinou S přáteli (soukromá akce) V rámci organizované skupiny (s cykloprůvodcem) V rámci organizovaného zájezdu cestovní kanceláří nebo agenturou)

Graf č.7

- 43 -

36% dotazovaných vyjíždí na výlety na kole sám, 30% s přáteli jako soukromá akce, 28% s manželem/manželkou, partnerem/partnerkou, 6% s celou rodinou. Ostatní odpovědi nebyly vybrány ani jednou. Tato otázka nám dokládá, že se na Rožnovsku nepořádají cykloturistické výlety a zájezdy nebo je velmi špatná jejich propagace a povědomí široké veřejnosti o jejich konání.

6.1.8 Co při jízdě na kole nejčastěji používáte: Co při jízdě na kole nejčastěji používáte:

0% 10% 0% 42% 48% 0%

Tachometr (cyklocomputer, sporttester)

GPS navigaci

Ochrannou přilbu

Zpětné zrcátko

Reflexní vestu

Jiné

Graf č.8 Při jízdě na kole používá 48% respondentů ochrannou přilbu, 42% tachometr, 10% používá jiné pomůcky. Ostatní odpovědi nebyly vybrány. Jako jiné pomůcky, které respondenti používají při jízdě na kole byly uváděny pumpa, světla a blikačky, smartphone, cykloturistické mapy, brzda, ale i vlastní nohy.

- 44 -

6.1.9 Využil/a jste v minulosti služeb cykloprůvodce na výletě v ČR (pod pojmem „cykloprůvodce“ rozumíme osobu, která naplánuje trasu výletu a při tomto výletu vede skupinu cyklistů): Využil/a jste cykloprůvodce:

4%

96% Ano

Ne

Graf č.9 96% respondentů nikdy nevyužilo služeb cykloprůvodce, 4% ano. Při vyplňování této otázky vyšlo najevo, že někteří respondenti ani neví, že by se služby cykloprůvodce nabízely, a že takovéto služby vůbec existují.

6.1.10 Pro zabezpečení kola při prohlídce zajímavostí (hrad, centrum měst apod.) nebo při návštěvě restaurace upřednostňujete: Pro zabezpeč ení kola upř ednostňujete:

28%

72% Volně př ístupný kvalitní stojan k uzamknutí kola Bezpečnou úschovnu jako placenou službu

Graf č.10 Pro zabezpečení kola při prohlídce zajímavostí upřednostňuje 72% dotazovaných volně přístupný kvalitní stojan k uzamknutí kola. 28% respondentů by upřednostnilo bezpečnou úschovnu. 11 respondentů by nebyla ochotna využít takové služby v případě, že by byla placená, proto uvedli částku 0 Kč. Průměrná částka, kterou by byli respondenti ochotni za úschovnu zaplatit je 25 Kč. - 45 -

6.1.11 Pro informování o cyklistických výletech, službách (ubytování, stravování, doprovodný program..) a zajímavostech považujete za nejdůležitější: Pro informování o výletech a službách považujete za nejdůležitější: 2% 0% 2% 52%

44%

Doporučení známých Informace na internetu (webové prezentace regionů a turistických cílů) Diskuzní fóra na internetu a sociální sítě (Facebook, apod.) Informace na veletrzích cestovního ruchu a cykloturistiky Rozhlasové a televizní pořady Články v tisku

Graf č.11 52% respondentů pro informování o výletech považuje za nejdůležitější doporučení známých, 44% informace na internetu, po 2% články v tisku a diskuzní fóra na internetu a sociální sítě. Ostatní odpovědi nebyly vybrány.

6.1.12 Znáte certifikační systém – Cyklisté vítáni? Znáte certifikační systém - Cyklisté vítáni?

8%

92%

Ano

Ne

Graf č.12 Otázka č. 12 se týkala certifikačního systému Cyklisté vítáni. Vyšlo najevo, že celých 92% respondentů tento systém vůbec nezná. Na Rožnovsku je celkem 5 restauračních

- 46 -

zařízení, které tento certifikát získaly. Myslím, že by se samy tímto certifikátem měly pyšnit a širokou veřejnost o tomto faktu informovat.

6.1.13 Při vícedenní cestě na kole upřednostňujete ubytování v:

Jaké upřednostňujete ubytování: 22%

26%

24%

8% 4% 0% 6% 4% 6%

Tábořiště, kemp Ubytování v soukromí Penzion Hotel U známých Ubytovny, chaty Pronájem chalupy Nezáleží na tom, je mi to jedno Na vícedenní cesty na kolo nejezdím, netýká se mě to

Graf č.13 26% respondentů na vícedenní cesty na kolo nejezdí, 24% respondentů je to jedno a nezáleží jim na tom, 22% upřednostňuje tábořiště, kemp, 8% ubytování v soukromí, po 6% vede pronájem chalupy a ubytování u známých, po 4% penzion a ubytovny, chata. Hotel nezvolil ani jeden respondent. Co se týká ubytování, myslím, že cyklisté více než kvalitu nebo druh ubytování hledí na to, kde je ubytování situováno, zda budou mít z místa ubytování dostatek možností na cyklovýlet. Dále cyklisté většinu dne tráví na cyklovýletě a v terénu, proto není až tak důležitá kvalita ubytování a většinou volí levnější variantu.

- 47 -

6.1.14 Na cyklovýlet do jiného regionu, který je vzdálený od vašeho bydliště /chalupy nebo chaty jezdíte většinou: Na cyklovýlet do jiného regionu jezdíte většinou: 12%

26% 6%

40%

16% Na kole Autem Vlakem Cyklobusem

Na cyklovýlety do jiného regionu, který je vzdálený, nejezdím

Graf č.14 40% respondentů volí jízdu autem, 26% na cyklovýlety do jiného regionu, který je vzdálený nejezdí, 16% jezdí vlakem, 12% na kole a 6% jezdí cyklobusem. Respondenti,, kteří volili auto se shodli na tom, že tímto způsobem je to nejpohodlnější a nejrychlejší. Ti, kteří nejezdí do jiného regionu upřednostňují cyklovýlety v okolí a podporují místní cykloturistiky a region.

6.1.15 Jaké jsou oblíbené cíle Vašich cyklovýletů: Jaké jsou oblíbené cíle Vašich cyklovýletů:

20%

2%

20%

58% Hrady, zámky, zříceniny

Přírodní bohatství, rezervace

Kulturní akce

Poutní místa

Graf č.15 U této otázky 58% respondentů jako cíl svých cyklovýletů zvolili přírodní bohatství, rezervace, po 20% kulturní akce a hrady, zámky, zříceniny, 2% respondentů zvolili poutní místa. - 48 -

Očekávanou odpovědí byla příroda a rezervace, protože Rožnovsko je mikroregion, který vyniká svou krásnou přírodou a hodnotnou krajinou.

6.1.16 K orientaci na cyklovýletě nebo vyjížďce na zpevněných cestách používáte: K orientaci na cyklovýletě nebo vyjížďce na zpevěných cestách používáte: 2% 12% 2%

30%

54% Podrobnou tištěnou cykloturistickou mapu Vystačím si s tím, co je v terénu: informační mapové tabule, cykloznačení a přeptám se GPS navigaci Jiné pomůcky Žádné pomůcky k orientaci nepoužívám

Graf č.16 54% respondentů si k orientaci na cestách vystačí s tím, co je v terénu, popřípadě se přeptá. 30% respondentů používá podrobnou tištěnou cykloturistickou mapu, 12% nepotřebuje žádné pomůcky k orientaci, po 2% respondentů používá GPS navigaci nebo jiné pomůcky. V souvislosti s touto otázkou je třeba se pozastavit nad značením cyklotras a cyklostezek v terénu. Velká část cyklistů se při výletě na kole nechce zdržovat pomůckami sloužící k orientaci (např. cykloturistická mapa), proto je velmi důležité, aby značení v terénu bylo jasné, nepřehlédnutelné a jednoznačné.

- 49 -

6.1.17 Na cyklovýletě se většinou stravujete: Na cyklovýletě se většinou stravujete: 12%

28% 4%

56% Téměř výhradně z vlastních zdrojů Částečně z vlastních zdrojů a hlavní jídlo ve stravovacím zařízení Téměř výhradně ve stravovacích zařízeních Většinou jezdím na krátké výlety, nestravuji se během nich

Graf č.17

Částečně z vlastních zdrojů a hlavní jídlo ve stravovacím zařízení upřednostňuje 56% dotazovaných, 28% většinou jezdí na krátké výlety, nestravují se během nich, 12% se stravuje téměř výhradně z vlastních zdrojů a 4% téměř výhradně ve stravovacích zařízeních.

6.1.18 Je množství cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku dostačující? Je množství cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku dostačující?

8% 28% 64%

Ano

Ne

Nevím

Graf č.18 U této otázky si 64% respondentů myslí, že je množství cyklotras a cyklostezek dostačující, 28% respondentů je opačného názoru a 8% dotazovaných neví. Dle mého názoru je množství cyklotras a stezek nedostačující a mikroregionu Rožnovsko by velmi prospělo jejich doplnění a vybudování nových cyklostezek.

- 50 -

6.1.19 Jak jste spokojeni s kvalitou a označením cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku? Jak jste spokojeni s kvalitou a označením cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku?

16%

10%

74% Spokojeni

Nespokojeni

Nevím

Graf č.19 74% respondentů je spokojeno s kvalitou a označením cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku, 16% dotazovaných je nespokojeno a 10% respondentů neví. Respondenti jako důvod nespokojenosti uvedli nekvalitní povrch nebo povrch nevhodný pro in-line bruslaře. Důvodem spokojenosti jsou kvalitní lesní trasy pro horskou cyklistiku.

6.1.20 Jak hodnotíte možnosti občerstvení na Rožnovsku? Jak hodnotíte možnosti občerstvení na Rožnovsku?

6%

6% 8%

80% Velmi pozitivně

Pozitivně

Negativně

Nevím

Graf č.20 Možnosti občerstvení na Rožnovsku hodnotí 80% respondentů pozitivně, 8% velmi pozitivně, 6% negativně a 6% dotazovaných neví. V mikroregionu Rožnovsko je opravdu dostatek stravovacích zařízení, od restaurací s certifikátem Cyklisté vítáni až po rychlé občerstvení. Jak již bylo zmíněno u otázky č. 12

- 51 -

slabou stránkou certifikačního systému Cyklisté vítáni je neinformovanost veřejnosti o tomto systému a možnosti využívání jeho služeb.

6.1.21 Jak hodnotíte bezpečnost cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku? Jak hodnotíte bezpečnost cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku?

22%

2% 2%

74%

Velmi pozitivně

Pozitivně

Negativně

Nevím

Graf č.21 74% dotazovaných hodnotí bezpečnost cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku pozitivně, 22% negativně, 2% dotazovaných neví a 2% je hodnotí velmi pozitivně. U této otázky byl velký rozdíl v tom, kdo na tuto otázku odpovídal. Respondenti, kteří jezdí na cyklovýlety sami hodnotili bezpečnost cyklotras a stezek pozitivně. Respondenti, kteří jezdí se svými dětmi (rodinný výlet), hodnotili spíše negativně. Negativní reakce byla hlavně na křížení cyklostezek se silnicemi a dopravním provozem.

- 52 -

6.1.22 Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu rovnocenný s ostatními individuálními dopravními prostředky (automobil, motocykl…)? Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu rovnocenný s ostatními individuálními dopravními prostředky? 20%

34%

46% Ano

Ne

Ano i ne

Graf č.22 46% dotazovaných nepovažuje jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu rovnocenný s ostatními individuálními dopravními prostředky, 34% naopak ano a 20% ano i ne. Dotazovaní uváděli mnoho důvodu, proč kolo je nebo není dopravní prostředek rovnocenný s ostatními dopravními prostředky. Rovnocenné je určitě z pohledu dodržování pravidel silničního provozu a nerovnocenné je kolo z hlediska rychlosti přepravy, ceny přepravy.

- 53 -

6.1.23 Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu respektovaný ostatními dopravními prostředky? Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu respektovaný ostatními dopravními prostředky?

36%

64% Ano

Ne

Graf č.23 64% respondentů nepovažuje jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu respektovaný ostatními dopravními prostředky, 36% naopak ano.

6.1.24 Jaká je, podle vašeho názoru, nabídka kol a náhradních součástek v okolí stezek? Jaká je, podle vašeho názoru, nabídka kol a náhradních součástek v okolí stezek?

20%

32% 0%

48% Dostatečná

Nadbytečná

Nedostateč ná

Nevím

Graf č.24 Nabídku kol a náhradních součástek v okolí stezek hodnotí 48% respondentů jako nedostatečné, 32% jako dostatečné, 20% neví. Nabídka kol a náhradních součástek je dle mého názoru dostatečná pouze ve městech a v centrech měst, bohužel nedostatečná je tato nabídka v okolí stezek.

- 54 -

6.1.25 Umíte si na svém kole opravit menší závady? Umíte si na svém kole opravit menší závady?

26%

74%

Ano

Ne

Graf č.25 74% respondentů si na svém kole umí opravit menší závady, 26% dotazovaných to neumí. Proto je potřeba, aby u cyklostezek byl dostatek cykloservisů.

6.1.26 Víte o nějakých odstavných plochách ve vašem městě, které jsou vyhrazeny cyklistům a jsou pro ně nějak vybaveny (např. stojany)? Víte o nějakých odstavných plochách ve vašem městě, které jsou vyhrazeny cyklistům a jsou pro ně nějak vybaveny (např. stojany)?

44% 56%

Ano

Ne

Graf č.26 56% respondentů ví o odstavných plochách (např. stojanech) v jejich městě, 44% o odstavných plochách ve městě neví.

- 55 -

6.1.27 Víte o nějakých krytých prostorech (např. úschovnách), které jsou vyhrazeny cyklistům ve vašem městě mimo železniční nádraží? Víte o nějakých krytých prostorech (např. úschovnách), které jsou vyhrazeny cyklistům ve vašem městě mimo železniční nádraží? 4%

96% Ano

Ne

Graf č.27 96% respondentů neví o nějakých krytých prostorech (např. úschovnách), které jsou vyhrazeny cyklistům, pouhé 4 % o krytých prostorech ví. Stojany a úschovny jsou velkým nedostatkem v infrastruktuře měst, do budoucna bude potřeba tyto záležitosti doplnit.

6.1.28 Utrpěl jste někdy při jízdě na kole vážný úraz (netýká se úrazů v dětství)? Utrpěl jste někdy při jízdě na kole vážný úraz (netýká se úrazů v dětství)? 8%

92% Ano

Ne

Graf č.28 92% dotazovaných nikdy neutrpělo při jízdě na kole vážný úraz, 8% respondentů mělo úraz. Úrazy se staly např.na těchto cyklotrasách – cyklotrasa 46 z důvodu neopraveného povrchu trasy po zimním období, 6014 z důvodu nárazu protijedoucího kola z kopcovitého terénu.

- 56 -

6.2 Zhodnocení stavu stávajících cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku Na území mikroregionu Rožnovsko se nachází celkem 6 zaznačených cyklotras a stezek, z toho jedna je dálková cyklotrasa 46 vedoucí směrem na Pustevny a zbývajících 5 cyklotras jsou trasy místní (6012, 6013, 6014, 6016 a 6020).

Obr.č. 9 Cyklotrasy a stezky na Rožnovsku

- 57 -

6.2.1 Cyklostezka Bečva 6260

Obr.č. 10 Cyklostezka Bečva 6260

Kilometráž

25.00 km středně kopcovitý

Náročnost

terén

Značení

velmi dobré

Povrch

zpevněné cesty, asfalt

Stupeň bezpečnosti

vysoký

Vhodnost pro rodiny s dětmi

velmi vhodná

Tab.č. 1 Údaje o cyklostezce 6260

Cyklostezka Bečva 6260 (žlutá) je nově vybudovaná cyklostezka, která lemuje tok Rožnovské Bečvy. Povrch je ve velmi dobrém stavu, vhodný i pro silniční cyklistiku. Jen na některých místech (Dolní Bečva) je cyklostezka vedena po polní cestě. Značení je velmi přehledné a jasné. Cyklostezka Bečva je pro svou bezpečnost velmi vhodná pro rodiny s dětmi. Jen ojediněle se cyklostezka kříží s hlavní silnicí. Na cyklostezce by bylo velmi vhodné navrhnout odpočinková místa, spolu s lavičkami a odpadkovými koši, aby cyklisté během cyklovýletu měli možnost zastavení. Další zlepšení by bylo vypracování informačních tabulí, které by se týkaly např. přírodních a kulturních zajímavostí. Cyklostezka je svým povrchem velmi vhodná pro in-line brusle. Úseky sjízdné pro inline bruslaře: • Zubří - Rožnov pod Radhoštěm • Rožnov pod Radhoštěm - Dolní Bečva (6 km)

- 58 -

6.2.2 Červená cyklotrasa 6012

Obr.č. 11 Cyklotrasa červená 6012

Kilometráž

7.50 km

Náročnost

středně obtížná

Značení

dobré

Povrch

nezpevněné cesty

Stupeň bezpečnosti

střední

Vhodnost pro rodiny s dětmi

nevhodná

Tab.č. 2 Údaje o cyklotrase 6012

Průběh cyklotrasy: •

Videčské Paseky,

•

Vidče, (450.00 m.n.m.)

•

Rožnov pod Radhoštěm, (380.00 m.n.m.).

Tato cyklotrasa je středně obtížná. Vhodná spíše pro horskou cyklistiku, jelikož povrch této cyklotrasy je místy nezpevněný. Značení je pásové, červené. U této cyklotrasy by bylo vhodné zlepšit značení, jelikož je v některých úsecích nepřehledné. Nejlépe naznačením nových směrovek nebo vytvořením nových informačních tabulí. Jelikož je na této cyklotras mnoho vyhlídkových míst, zlepšení by přineslo vybudování laviček nebo odpočinkových míst.

- 59 -

Cyklotrasa 6012 je vhodná pro průměrně trénované jedince. Jelikož povrch je nezpevněný a profil často kolísá není tato cyklotras vhodná pro rodiny s dětmi.

6.2.3 Modrá cyklotrasa 6013

Obr.č. 12 Modré cyklotrasa 6013 Kilometráž

30.00 km

Náročnost

velmi obtížná

Značení

velmi dobré

Povrch

nezpevněné cesty

Stupeň bezpečnosti

střední

Vhodnost pro rodiny s dětmi

nevhodná

Tab.č. 3 Údaje o cyklotrase 6013

- 60 -

Velmi těžká, náročná cyklotrasa. Označená pásovým, modrým značením. Značení je na této cyklotras provedeno přehledně a jasně. Povrch je nezpevněný, vhodný pro MTB – horská kola. Cyklotrasa vede po účelových komunikacích.

Průběh cyklotrasy: •

0.00 km Rožnov pod Radhoštěm, (380.00 m.n.m.)

•

4.50 km Hážovské díly,

•

10.50 km Tanečnice,

•

15.00 km Soláň – Sedlo,

•

22.00 km Benešky,

•

30.00 km Třeštík.

- 61 -

6.2.4 Zelená cyklotrasa 6014

Obr.č. 13 Zelená cyklotrasa 6014

Kilometráž

14.00 km

Náročnost

středně obtížná, těžká

Značení

dobré

Povrch

zpevněné cesty, asfalt

Stupeň bezpečnosti

střední

Vhodnost pro rodiny s dětmi

vhodná

Tab.č. 4 Údaje o cyklotrase 6014

- 62 -

Průběh cyklotrasy: •

0.00 km Rožnov pod Radhoštěm, (380.00 m.n.m.)

•

3.00 km Hážovice, (400.00 m.n.m.)

•

4.50 km Vigantice, (482.00 m.n.m.)

•

7.00 km Hutisko-Solanec, (480.00 m.n.m.)

•

14.00 km Čarták.

Tato cyklotrasa se řadí mezi středně těžké až těžké trasy. Značení je pásové, zelené. Značení není moc časté, ale i tak je trasa přehledná, neboť vede po silnici 2. třídy v celé své délce. Povrch tvoří asfalt, proto je cyklotrasa vhodná pro všechny typy cyklistiky (horská i silniční). Nebezpečí však může nastat po zimě, kdy je asfalt narušen a na trase se tvoří výtluky. V rámci bezpečnosti by se na méně přehledných úsecích měla vybudovat rohová zrcátka. Cyklotrasa je vhodná i pro rodiny s dětmi. Cyklisté, kteří jsou méně zdatní mohou využít cyklobus a k cílu cyklotrasy se přiblížit.

6.2.5 Modrá cyklotrasa 6016

Obr.č. 14 Modrá cyklotrasa 6016

- 63 -

Kilometráž

45.00 km

Náročnost

náročná

Značení

dobré

Povrch

zpevněné cesty

Stupeň bezpečnosti

nízký

Vhodnost pro rodiny s dětmi

nevhodná

Tab.č. 5 Údaje o cyklotrase 6016

Průběh cyklotrasy: •

0.00 km Rožnov pod Radhoštěm

•

4.00 km Zubří

•

8.00 km Zašová

•

13.00 km Jehličná, rozcestí

•

22.00 km Mořkov, rozcestí

•

32.00 km Horečky

•

34.00 km Frenštát pod Radhoštěm

•

40.00 km Trojanovice

•

47.00 km Pustevny

•

48.00 km Pustevny, křižovatka

Obtížná trasa umožňuje okružní jízdu kolem Veřovických vrchů převážně po lesních komunikacích. Vhodné pro crossové i horské kola. Povrch je nezpevněný, horší kvality. Tato trasa není vhodná pro rodiny s dětmi. Zvlášť nebezpečný úsek se nachází od stoupání v Trojanovicích směrem na Pustevny. V tomto úseku sjíždějí z Pusteven k lanovce v Trojanovicích Ráztoce koloběžkáři a v těchto místech dochází často ke střetům,, neboť trasa je v tomto úseku klikatá a nepřehledná.

- 64 -

6.2.6 Dálková trasa 46

Obr.č. 15 Dálková cyklotrasa 46

Kilometráž

21.00 km

Náročnost

středně obtížná

Značení

dobré

Povrch

zpevněné cesty

Stupeň bezpečnosti

střední

Vhodnost pro rodiny s dětmi

vhodná

Tab.č.6 Údaje o cyklotrase 46

Průběh cyklotrasy: •

Valašská Bystřice,

•

Rožnov pod Radhoštěm,

•

Černá Hora,

•

Skalíkova Louka,

•

Pustevny.

Středně obtížná cyklotrasa, vedoucí po silnicích 2. a 3. třídy a místních komunikacích. Značení silniční. Povrch tvoří asfalt nebo zpevněný povrch. Trasa vhodná i pro rodiny s dětmi. Jako návrh opatření by bylo třeba vybudovat informační tabule, odpočinková místa, lavičky a odpadkové koše, která v celé délce cyklotrasy chybí. Přínosné by bylo doplnění značení v nepřehledném terénu. Cyklotrasa mimo jiné nabízí řadu vyhlídkových míst. - 65 -

6.3 Návrh nových cyklostezek

6.3.1 Pasecký okruh

Obr.č. 16 Pasecký okruh

Začátek této cyklostezky bude začínat u Nultého kilometru u Vídečského mostu. Vydáme se ulicí 5. května, narazíme na kruhový objezd a pokračujeme stále silnicí směrem na Dolní Paseky. Přejedeme kolem výrobny svíček Unipar, zahneme doprava na část s názvem Chlacholůvek a pokračujeme v jízdě. Teď nás čeká delší a prudší stoupání na kopec Chlacholov. Když ho zdoláme, čeká nás vyhlídka na Radhošť a místní kopce. Nyní nás čeká sjezd až k hlavní silnici vedoucí z Rožnova pod Radhoštěm do Frenštátu pod Radhoštěm. Následuje přejezd přes hlavní cestu směrem na Horní Paseky. Vydáme se směrem doleva až dojedeme k restauraci U Koníčků a mírným zabočením doprava pokračujeme až k hotelu

- 66 -

Eroplán (certifikát Cyklisté vítáni). Zde můžeme krátkou rodinnou stezku ukončit, pokračovat po Cyklostezce Bečvě nebo využít lanového centra Gibon (certifikát Cyklisté vítáni).

6.3.2 Rožnov p. Radh. – Vidče – Valašská Bystřice

Obr.č. 17 Rožnov p.Radh. – Vidče – V. Bystřice

Cyklostezka začíná u Nultého kilometru poté se vydáme doprava směr Vidče. Asi ve středu obce zabočíme doleva a vydáme se okolo kopce Na Spině až k restauraci U Petruželů. Poté pokračujeme podél řeky Bystřičky až do Valašské Bystřice. V této obci se napojíme na silnici na Rožnov pod Radhoštěm. V Rožnově p. Radh. okruh končí.

- 67 -

6.3.3 R.p.R – Vidče – Střítež nad Bečvou

Obr.č. 18 Rožnov p.Radh. – Vidče – Střítež nad Bečvou

Tuto kratší cyklostezku vedoucí mezi obcemi Rožnov – Vidče – Střítež začínáme u Nultého kilometru u Vídečského mostu. Od něj zabočíme doprava směrem na Vidče. Do této obce to máme stále do kopce. Míjíme ekologickou farmu Střední zemědělské a přírodovědné školy a v tuto chvíli se nacházíme na začátku Vidče v nejvyšším bodě obce. Projedeme celou obec hlavní silnicí, která je místy dost prudká. Pokračujeme stále stejnou cestou a míjíme krásnou krajinu. Dojedeme do Stříteže nad Bečvou, míjíme kostel a dál pokračujeme obcí směrem k Cyklostezce Bečva. Zde máme možnost výběru, zda se vrátit do Rožnova nebo pokračovat k cyklovýletě.

- 68 -

6.3.4 Na Staré Zubří kolem Střelnice

Obr.č. 19 Na Staré Zubří kolem Střelnice

Cyklostezka opět začíná u Nultého kilometru u Vídečského mostu. Pokračujeme ulicí 5. května směrem na Dolní Paseky. Dále odbočíme

doleva a pojedeme cestou kolem

Střelnice. Pokračujeme stále dál, kole části s názvem Zahořanky a Zemánky až Na Staré Zubří. Zahneme doleva ke Skalce. Dále jedeme až k hlavní silnici vedoucí přes obec Zubří. Projedeme centrem obce, zabočíme doprava, projedeme kolem Dolního a Horního hamerského rybníku, kolem pily a vjedeme do obce Střítež nad Bečvou. Zpátky jedeme buď stejnou stezkou nebo po Cyklostezce Bečva.

- 69 -

6.3.5 Z Prostřední Bečvy na Radhošť

Obr.č. 20 Z Prostřední Bečvy na Radhošť

Cyklostezka začíná na Prostřední Bečvě, za restaurací Zavadilka odbočíme doleva a vydáme se silnicí až na Pustevny. Na Pustevnách můžeme obdivovat architekturu Jurkovičových vil. Pokud máme horské kolo, můžeme pokračovat z Pusteven směrem na Radhošť ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. Cestou na Radhošť je k vidění mnoho panoramat (za dobré viditelnosti i Tatry) a také socha pohanského boha Radegasta.

- 70 -

7 Diskuze Diskutovat na téma Hodnocení stavu cyklistiky v mikroregionu Rožnovsko je poměrně obtížné, protože jsem se zatím nesetkala s obdobným dotazníkem zpracovávaným pro tento region. Přesto však bylo možností diskutovat přímo z respondenty na vybrané otázky. Jendou z otázek, kterou jsem se zabývala se týkala množství cyklotras a cyklostezek na území Rožnovska.Většina respondentů je s množstvím spokojena. Přesto si myslím, že zvláště cyklostezek je na Rožnovsku nedostatek a myslím, že odpověď respondentů vycházela z větší části z neinformovanosti. Další otázkou, která vyvolávala spory a diskuze byla otázka, zda je kolo rovnocenné s ostatními individuálními prostředky. Odpovědi byly celkem vyrovnané. Pokud bychom brali kolo, jako dopravní prostředek v silničním provozu, většina lidí by se shodla, že je rovnocenné, protože stejně jako ostatní dopravní prostředky musí dodržovat pravidla silničního provozu. Pokud bychom brali kolo z hlediska rychlosti provozu, ostatním dopravním prostředkům by se nevyrovnalo, musíme však brát v potaz běžný silniční provoz. Dále bychom se nad touto otázkou mohli zamyslet ekologicky. Kolo při svém provozu nevyžaduje žádné pohonné hmoty (úspora ekonomická), tudíž při jízdě na kole nedochází k uvolňování emisních plynů (CO2) do prostředí a ovzduší. V tomto případě tedy můžeme mluvit o tom, že kolo je šetrné k životnímu prostředí. Další výhodou je zlepšování zdravotní kondice a psychické pohody lidí provozujících cyklistiku.

- 71 -

8 Závěr V mikroregionu se nachází poměrně hustá síť tras pro cyklisty. Území mikroregionu je obsluhováno cyklobusy, které slouží k návozu cyklistů do mikroregionu z okolních měst. Na území mikroregionu se mohou cyklisté dopravit do většiny jeho obcí. Sít cyklostezek a cyklotras je třeba doplnit tak, aby odpovídala poptávce nejrůznějších skupin účastníků cestovního ruchu (tj. od sportovců po rodiny s dětmi a seniory). V současnosti jsou cyklistické trasy vedeny po komunikacích pro motorová vozidla nebo po nezpevněných cestách. Významným atraktivním místem cestovního ruchu je přehrada v obci Horní Bečva, která slouží ke koupaní, k provozování vodních sportů a k rybaření. Cykloturistika se v posledních letech obrovským tempem vyvíjí a stává se stále oblíbenějším volnočasovým koníčkem. Lidé rádi vyjíždí do přírody, buď za relaxací nebo pro trávení času v přírodě. Jak potvrzuje i můj dotazník, stále častější je vyjížďka na kole do zaměstnání. I proto je velmi důležité vyvíjet ve městech kvalitní cyklistickou infrastrukturu. Snem cyklistů, jakož i mým, je vybudování cyklostezek ve všech městech. Bohužel tento ideál stále naráží na nedostatek financí. Nedostatek financí je opravdu velký problém, neboť bez investorů a dostatečných dotací se vybudování kvalitních cyklostezek nikdy nezrealizuje. Dalším problémem je nedostatek odstavných a krycích ploch pro cyklisty. Ve většině měst je markantní nedostatek stojanů a úschoven kol. V celém mikroregionu Rožnovsko jsou pouhé čtyři informační centra. Jedno se nachází v centru Rožnova pod Radhoštěm, druhé ve Valašské Bystřici, další Na Soláni – zvonice a na Pustevnách. Proto, jako velký problém vidím nedostatek v informačních a propagačních materiálech pro cyklisty. Mikroregion se při propagaci zaměřuje na centra měst a kulturní památky, materiálů o cykloturistice v mikroregionu je vydaných poskromnu a ve stručné podobě. Mikroregion Rožnovsko je potenciálně velmi vhodným regionem pro budování sítě cyklostezek a tras. Do budoucna by region mohl svůj cestovní ruch stavět také na propagaci cykloturistiky a budovat služby s tímto spojené.

- 72 -

9 Přehled literatury a pramenů CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha : [s.n.], 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3

HALL, D. R. -- KIRKPATRICK, I. Rural tourism and sustainable business. Clevedon: Channel View Publications, 2005. 370 s. ISBN 1-84541-012-2

MARTINEK, J., 21 pilířů pro cyklistickou infrastrukturu-- Vyd. 1.. -- [Brno] : Centrum dopravního výzkumu, 2007. -- 72 s. :. ISBN: 978-80-86502-60-1 (kroužková vazba).

MOUREK, D. Cykloturistika : současný stav a perspektivy v České republice.-- Vyd. 1.. -Praha : CzechTourism, 2011. -- 129 s. :. ISBN: 978-80-87560-00-6 (brož.).

ONDRÁČEK, J., HŘEBÍČKOVÁ, S. Cykloturistika. 1d. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 123 s. ISBN: 978-80-210-4443-2

PAVELKA., Trezner, J. (eds.). : Příroda Valašska (okres Vsetín), Vsetín: Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, 2001. 504 str.

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s.

THOŘ, V. Rozvoj cyklistické dopravy v České republice. Díl I. Základní informace o cyklistické dopravě, způsoby hodnocení jejího současného stavu, předpokladů vývoje a možnosti realizace. Náměty na výstavbu zařízení pro cyklistickou dopravu v území-- Brno : Centrum dopravního výzkumu Brno, 1994. -- 103 s.

- 73 -

Internetové zdroje:

WIKIPEDIE, 2012: Cyklotrasa. Encyklopedie online [cit. 2012-03-01]. Dostupné na: WIKIPEDIE, 2012: Cyklostezka. Encyklopedie online [cit. 2012-03-01]. Dostupné na: Česko

jede,

značení

cyklotras

[online].

2012

[cit.

2012-02-20].

Dostupné

z:

Česko jede, postavení a úloha KČT [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: Česko jede, financování značení [online]. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: Česko

jede,

údržba

značení

[online].

2012

[cit.

2012-02-20].

Dostupné

z:

Cyklisté

vítáni

[online].

2012

[cit.

2012-02-24].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Cyklisté

vítáni

[online].

2012

[cit.

2012-02-24].

Cyklotoulky

[online].

2012

[cit.

2012-02-25].

Dostupné

z:

Valašský

cyklobus

[online].

2012

[cit.

2012-02-25].

Dostupné

z:

Valašsko-hornovsacko [online]. 2012 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: Historie

cykloturistiky

[online].

2012

[cit.

2012-03-2].

Dostupné

z:

Druhy

cyklotras

[online].

2012

[cit.

2012-03-2].

Dostupné

http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/turistika/ch08s01.html#d0e2330> Cyklotrasy [online]. 2012 [cit. 2012-03-2]. Dostupné z:

- 74 -

z:

Cyklostezka

Bečva

[online].

2012

[cit.

2012-03-5].

Dostupné

z:

2012-03-5].

Dostupné

z:

[cit.2012-03-10].

Dostupné

z:

Mikroregion

Vsetínsko

[online].

2012

[cit.

Mikroregion

Rožnovsko

[online].

2012

<www.roznov.cz/.../mikroregion/Kapitola%205_Priloha_Profil> Mapy [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: <www.mapy.seznam.cz>

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr.č. 1 Značení cyklostezek v ČR Obr.č. 2 Značení cyklotras Obr.č. 3 Hvězdicovité trasy Obr.č. 4 Dálkové jízdy Obr.č. 5 Kombinovaná cykloturistická akce Obr.č. 6 Druhy cyklotras Obr.č. 7 Označení Cyklisté vítáni Obr.č. 8 Mapa mikroregionu Rožnovsko Obr.č. 9 Cyklotrasy a stezky na Rožnovsku Obr.č. 10 Cyklostezka Bečva 6260 Obr.č. 11 Cyklotrasa červená 6012 Obr.č. 12 Modré cyklotrasa 6013 Obr.č. 13 Zelená cyklotrasa 6014 Obr.č. 14 Modrá cyklotrasa 6016 Obr.č. 15 Dálková cyklotrasa 46 Obr.č. 16 Pasecký okruh Obr.č. 17 Rožnov p.Radh. – Vidče – V. Bystřice Obr.č. 18 Rožnov p.Radh. – Vidče – Střítež nad Bečvou

- 75 -

Obr.č. 19 Na Staré Zubří kolem Střelnice Obr.č. 20 Z Prostřední Bečvy na Radhošť

SEZNAM TABULEK

Tab.č. 1 Údaje o cyklostezce 6260 Tab.č. 2 Údaje o cyklotrase 6012 Tab.č. 3 Údaje o cyklotrase 6013 Tab.č. 4 Údaje o cyklotrase 6014 Tab.č. 5 Údaje o cyklotrase 6016 Tab.č.6 Údaje o cyklotrase 46

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Jste: Graf č. 2 Věk: Graf č. 3 Vlastníte a používáte: Graf č. 4 Na kole vyjíždíte: Graf č. 5 V jakém období aktivně jezdíte na kole: Graf č. 6 Na kole vyjíždíte většinou na: Graf č. 7 Na výlety na kole vyjíždíte většinou: Graf č. 8 Co při jízdě na kole, nejčastěji používáte: Graf č. 9 Využil/a jste v minulosti služeb cykloprůvodce na výletě v ČR (pod pojmem „cykloprůvodce“ rozumíme osobu, která naplánuje trasu výletu a při tomto výletu vede skupinu cyklistů): Graf č. 10 Pro zabezpečení kola při prohlídce zajímavostí (hrad, centrum měst apod.) nebo při návštěvě restaurace upřednostňujete: Graf č. 11 Pro informování o cyklistických výletech, službách (ubytování, stravování, doprovodný program..) a zajímavostech považujete za nejdůležitější? Graf č. 12 Znáte certifikační systém – Cyklisté vítáni? Graf č. 13 Při vícedenní cestě na kole upřednostňujete ubytování v: - 76 -

Graf č. 14 Na cyklovýlet do jiného regionu, který je vzdálený od vašeho bydliště /chalupy nebo chaty jezdíte většinou: Graf č. 15 Jaké jsou oblíbené cíle Vašich cyklovýletů? Graf č. 16 K orientaci na cyklovýletě nebo vyjížďce na zpevněných cestách používáte: Graf č. 17 Na cyklovýletě se většinou stravujete: Graf č. 18 Je množství cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku dostačující? Graf č. 19 Jak jste spokojeni s kvalitou a označením cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku? Graf č. 20 Jak hodnotíte možnosti občerstvení na Rožnovsku? Graf č. 21 Jak hodnotíte bezpečnost cyklotras a cyklostezek na Rožnovsku? Graf č. 22 Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu rovnocenný s ostatními individuálními dopravními prostředky (automobil, motocykl…)? Graf č. 23 Považujete jízdní kolo za dopravní prostředek, který je v dopravním provozu respektovaný ostatními dopravními prostředky? Graf č. 24 Jaká je, podle vašeho názoru, nabídka kol a náhradních součástek v okolí stezek? Graf č. 25 Umíte si na svém kole opravit menší závady? Graf č. 26 Víte o nějakých odstavných plochách ve vašem městě, které jsou vyhrazeny cyklistům a jsou pro ně nějak vybaveny (např. stojany)? Graf č. 27 Víte o nějakých krytých prostorech (např. úschovnách), které jsou vyhrazeny cyklistům ve vašem městě mimo železniční nádraží? Graf č. 28 Utrpěl jste někdy při jízdě na kole vážný úraz (netýká se úrazů v dětství)?

- 77 -