Hodnocení revitalizačních opatření z hlediska rekreačního potenciálu v zájmovém regionu Třebíčsko

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Hodnocení revitalizačních opatření z hlediska rekreačního potenciálu v zájmovém regionu Třebíčsko Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Bc. Ing. Ivana Lampartová

Kateřina Blažková Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Hodnocení revitalizačních opatření z hlediska rekreačního potenciálu v zájmovém regionu Třebíčsko vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: ………………………………………….. Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Bc. Ing. Ivaně Lampartové za její odborné vedení. Dále chci poděkovat pracovníkům Městského úřadu ve Velkém Meziříčí a starostce obce Rudíkov paní Janě Nožičkové za poskytnutí informací z projektových dokumentací.

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je zhodnocení revitalizačních opatření z hlediska rekreačního potenciálu v regionu Třebíčsko. Literární rešerše popisuje problematiku revitalizací vodních prvků, rekreačního potenciálu a metodik, které lze pro jejich hodnocení využít. Dále jsou zde analyzovány konkrétní příklady revitalizačních akcí. Je zde popsána modelová lokalita retenční nádrže Herádka na Třebíčsku. Praktická část se zaměřuje na výsledky hodnocení revitalizace modelové lokality nádrže Herádka. V modelové lokalitě je vyhodnocen rekreační potenciál revitalizací, analyzovány faktory vnějšího a vnitřního prostředí pomocí SWOT analýzy a vyhodnoceny výsledky z dotazníkového šetření. V závěru jsou pro toto území navrhnuta možná opatření pro zlepšení rekreačních možností.

Klíčová slova revitalizace, rekreační potenciál, Třebíčsko, vodní nádrž, vodní tok

Abstract The subject of this bachelor thesis is evaluation of revitalization measures from the point of view of recreation potential in Třebíč region. Literature search describes issues of revitalization of water elements, recreation potential and methods that can be used for their evaluation. Next specific examples of revitalization actions are also analyzed. The model area of Herádka retention basin in Třebíč region is described here. The practical part focuses on the evaluation results of Herádka model location revitalization. In the model area recreational potential of revitalization is evaluated, factors of external and internal environment are analysed by SWOT analysis and results of questionnaire survey are assessed. Finally, possible measures to improve recreational possibilities in this area are suggested.

Key words revitalization, recreation potential, Třebíč region, water basin, watercourse

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................. 8

2

CÍL PRÁCE .................................................................................................................... 9

3

PŘEHLED PROBLEMATIKY REVITALIZACÍ ....................................................... 10

4

3.1

Revitalizace vodních prvků v krajině ..................................................................... 10

3.2

Vybrané revitalizační prvky ................................................................................... 11

3.3

Historie revitalizací vodních prvků v krajině ......................................................... 12

3.4

Současný stav revitalizací vodních prvků v ČR ..................................................... 13

3.5

Důvody revitalizací vodních prvků v krajině ......................................................... 14

3.6

Přínosy revitalizací vodních prvků krajině ............................................................ 15

3.7

Revitalizace v ochraně před povodněmi ................................................................ 15

3.8

Revitalizace vodních prvků jako nástroj regionálního rozvoje .............................. 16

3.9

Metodiky pro hodnocení revitalizačních akcí ........................................................ 17

PŘEHLED PROBLEMATIKY REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ............................ 19 4.1

5

6

4.1.1

Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN................... 20

4.1.2

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny .......................................... 20

4.1.3

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka .................................... 21

PŘÍKLADY PRAXE REVITALIZACÍ VODNÍCH PRVKŮ V KRAJINĚ ................ 22 5.1

Revitalizace údolí U tří mostů v Měříně ................................................................ 22

5.2

Revitalizační opatření na levostranném přítoku Bílého potoka ............................. 24

MODELOVÁ LOKALITA .......................................................................................... 27 6.1

Širší územní vztahy ORP Třebíčsko ...................................................................... 27

6.2

Obec Rudíkov......................................................................................................... 27

6.2.1

Geologie .......................................................................................................... 28

6.2.2

Klima .............................................................................................................. 28

6.2.3

Hydrologie ...................................................................................................... 29

6.2.4

Fauna a flora ................................................................................................... 29

6.3 7

Metodiky hodnocení rekreačního potenciálu ......................................................... 20

Modelová lokalita retenční nádrže Herádka .......................................................... 29

METODIKA ................................................................................................................. 33 7.1

Metodika práce ....................................................................................................... 33

7.2

Použité metodiky hodnocení revitalizačních opatření v krajině ............................ 33

7.2.1

Metodika pro hodnocení rekreačního hlediska revitalizačních opatření ........ 33

7.2.2

Metodiky pro hodnocení ekologického hlediska revitalizačních opatření ..... 34

7.2.3

Metodika pro hodnocení technicko-hydrického hlediska ............................... 36

7.3 SWOT analýza silných a slabých stránek potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu .............................................................................................................................. 36 7.4 8

Metoda dotazníkového šetření realizovaného v modelové lokalitě ....................... 37

VÝSLEDKY ................................................................................................................. 38 8.1

Retenční nádrž Herádka ......................................................................................... 38

8.1.1

Rekreační hledisko .......................................................................................... 38

8.1.2

Ekologické hledisko ........................................................................................ 41

8.1.3

Technicko-hydrické hledisko .......................................................................... 43

8.2 SWOT analýza silných a slabých stránek potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu .............................................................................................................................. 44 8.3 9

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 45

NÁVRHY OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU .............. 49

10 DISKUSE...................................................................................................................... 52 11 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 53 12 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................ 54 12.1

Knižní zdroje ...................................................................................................... 54

12.2

Internetové zdroje ............................................................................................... 56

12.3

Ostatní zdroje...................................................................................................... 57

13 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 58 14 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 58 15 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 58 16 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 59

1 ÚVOD Rekreace znamená obecně činnost, při které člověk odpočívá a čerpá nové síly. Mezi vhodná místa pro rekreaci patří prostředí v okolí vodních toků a nádrží. Vodní prvky nabízí například možnost koupání a provozování celé řady vodních sportů. Navíc jsou domovem různých živočichů a rostlin. Mnoho řek a nádrží nám v dnešní době možnosti rekreace nemůže nabídnout, protože byly v minulosti lidskými zásahy znehodnoceny. Nejvýraznější zásahy do vodního prostředí byly prováděny v průběhu 20. století. Koryta vodních toků byla upravována, vegetace v jejich okolí redukována a některé z nich byly zcela odstraněny. Tyto činnosti měly v mnoha případech místo pozitivního efektu destrukční účinky, poškodily toky a nádrže natolik, že ztratily své přirozené funkce a snížila se jejich biodiverzita. Životní prostředí bylo celkově ochuzeno o významnou součást krajiny. Lidé proto hledali nápravná řešení, která našli v podobě revitalizací; ty se začaly realizovat v naší zemi počátkem 90. let. Provedením revitalizací dochází k navrácení původního přirozeného stavu vodním prvkům, které byly kvůli nevhodným zásahům v minulosti upraveny a znehodnoceny. V současné době jsou revitalizace spojovány především s pozitivním ekologickým efektem, ale pouze málo se můžeme v literatuře dočíst o jejich rekreačním účinku, proto je tato práce zaměřena na spojitost revitalizace a rekreace. Existuje mnoho způsobů, kterými lze tento vztah zaznamenat a práce se zabývá jedním z nich. Pomocí vybraných prvků hodnotí revitalizační efekty z ekologického, technicko-hydrického, a především z rekreačního hlediska.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je analyzovat současný stav problematiky revitalizací vodních prvků v ČR se zaměřením na rekreační potenciál a popsat význam revitalizací v krajině jako nástroje pro rozvoj regionu. Dále pak vypracovat přehled metod pro hodnocení revitalizačních akcí a potenciálu rekreace; na základě zpracovaného přehledu pak vybrat kritéria a prvky pro zhodnocení revitalizačních opatření z hlediska jejich vlivu na rekreační potenciál. Rovněž si práce bere za cíl na modelovém příkladu v zájmové lokalitě retenční nádrže Herádka na Třebíčsku vyhodnotit revitalizační opatření vodních prvků z hlediska ekologického, technicko-hydrického, a především z hlediska potenciálu rekreace. V závěru práce jsou navrhnuta opatření pro zvýšení rekreačního potenciálu v zájmové lokalitě.

9

3 PŘEHLED PROBLEMATIKY REVITALIZACÍ 3.1 Revitalizace vodních prvků v krajině Vodní prvky jsou významnou součástí krajiny, vytváří ekologickou stabilitu a členitost území. Podle Slavíka a kol. (2004) plní v krajině tyto funkce:  Biologická,  hospodářská,  kulturní a estetická,  zdravotní a rekreační,  energetická a transportní,  krajinotvorná a environmentální. Měli bychom proto pozitivně působit na hospodaření s vodou a snažit se o její ochranu. Jednou z možností ochrany a obnovy přirozených funkcí vod jsou revitalizace. Pojem revitalizace lze obecně vysvětlit jako „znovuoživení“ nebo „posílení“ (Oppeltová a kol., 2012). Dle Šlezingra (2010) jde o soubor opatření, která napravují člověkem poškozené ekosystémy, společenstva, stanoviště živočichů a další složky přírody. Pokorný (2004, str. 340) definuje revitalizaci jako „obnovení původního přírodního stavu, funkcí, dějů a procesů v ekologickém systému“. Kupec a kol. (2009) uvádí, že „účelem revitalizačních úprav vodních toků je odstranit nebo zmírnit negativní důsledky úprav na říční biotu, obnovit nebo zlepšit jejich ekologickou funkci v krajině se zohledněním účelových funkcí vodního toku, pro které byla původní úprava provedena“. Revitalizace tedy představují nápravná řešení po nevhodných úpravách v minulosti (Just a kol. 2003). Dnes se tento pojem užívá také pro investiční projekty zaměřené na tuto oblast (Just, 2010). Dle rozsahu provedení rozděluje Kupec a kol. (2009) revitalizaci na částečnou a úplnou:  Revitalizace částečná představuje úpravu prováděnou pouze v korytě řeky. Nevhodné překážky a objekty jsou na toku odstraňovány. Cílem této akce je navrácení přirozené podoby upravenému toku. Představuje například úpravu jedné strany toku (Kupec a kol., 2009). 10

 Revitalizace úplná představuje akci prováděnou na celém povodí. Na rozdíl od částečné revitalizace jde o úpravu na vodním toku i v jeho okolní nivě. Lze sem zahrnout například hospodaření na okolních pozemcích (Kupec a kol., 2009). Renaturace je podle Kupce a kol. (2009, str. 11) „navrácení určité části krajiny do přírodního nebo přírodně blízkého stavu“. Jde o samovolný proces, který má přirozenou podobu a jde v něm o znovuobnovení stavu pomocí přirozených funkcí. Retence je podle Pokorného (2004, str. 339) „zadržení vody v krajině“. Stejný autor dále zmiňuje, že schopnosti krajiny zadržet vodu jsou důležitou prevencí před povodněmi. Pro akumulaci vody v krajině slouží retenční nádrž.

3.2 Vybrané revitalizační prvky Vodní tok je útvar, ve kterém se dočasně nebo trvale pohybuje voda (pmo.cz, 2014). Plní mnoho významných funkcí. V krajině vytváří stabilitu, zásobu vody a je krajinotvorným činitelem (Slavík a kol., 2004). V intravilánu představuje estetický prvek a místo, kde se lidé schází a relaxují. Dále plní hygienickou funkci, zvlhčuje vzduch, odvádí vodu a velké toky využívá lodní doprava (Ležatka, 2010). Vodní nádrž je přirozené nebo uměle vytvořené místo, kde se akumuluje voda. Přirozenou nádrží je jezero, umělou například rybník (Pokorný, 2004). Vytváří ekologickou stabilitu v krajině, umožňuje akumulaci a zlepšuje jakost vody (Slavík a kol., 2004). Dále může působit jako protipovodňová ochrana nebo prostředí pro vodní živočichy a rostliny (Just a kol., 2003). Revitalizace se zaměřují na malé vodní nádrže, které jsou podle Tlapáka a kol. (2002) vymezeny normou ČSN 75 2410. Malá vodní nádrž je taková, jejíž hloubka je do 9 m a její maximální objem do 2 milionů m3. Mokřad tvoří přechod mezi vodním a suchozemským prostředím (Pokorný, 2004). Je to zamokřené území s hloubkou vody do 0,6 m (Just, 2005). Představuje významný krajinný prvek, který má mnoho funkcí. Může být domovem rostlin a živočichů, akumuluje se zde voda nebo napomáhá odstranění znečištění (Kupec a kol., 2009).

11

Tůň je „přirozená nebo umělá vodní nádrž“ (Pokorný, 2004, str. 434). Můžeme sem zařadit říční tůň (hlubší místo v korytě toku), slepé rameno toku, lom a mnoho dalších. Just (2005) vymezuje několik druhů tůní, pro účely této práce je třeba definovat:  Protékaná tůň je rozšířená část koryta na vodním toku,  neprůtočná tůň je druh tůně nacházející se mimo koryto, není spojena s vodním tokem a její hladinu určuje pozemní voda. Tůň zvyšuje zásobu vody v krajině, je domovem rostlin a živočichů nebo zlepšuje estetický vzhled krajiny. Slepé rameno toku je tůň, která vznikla z bývalého meandru vodního toku. Představuje zásobárnu vody, místo vhodné pro růst břehového porostu a vodních rostlin či útočiště živočichů před povodněmi (Just, 2005). Vegetace tvoří důležitou část revitalizace. Vysázením vhodné břehové zeleně dojde k obnovení a doplnění břehových porostů v okolí vodních prvků (Vrána, 2009). Vegetační doprovod má mnoho významných funkcí, například funkci protierozní, ochranu před zanášením koryta toku, čistící schopnost, domov pro živočichy, funkci estetickou či rekreační (Šlezingr a kol., 2009). Při revitalizačních úpravách by měla být volena taková druhová skladba rostlin, která je přirozená a vhodná pro danou oblast (Vrána, 2009).

3.3 Historie revitalizací vodních prvků v krajině Úpravy vodních toků se v našich zemích provádějí už od středověku. V té době to byly zejména mlynářské a pilařské úpravy. Na korytech potoků a řek se stavěly jezy a voda byla pomocí kanálů sváděna k obydlím. Pro plavbu lodí a plavení dřeva začaly být od středověku prováděny také podélné úpravy, které spočívaly v odstraňování velkých překážek v podobě kamenů. Takto se začaly z krajiny vytrácet důležité prvky tvořící členité koryto toku (Just, 2005). Éra hlavních vodohospodářských úprav nastala koncem 19. století. Díky novým technologiím mohly být prováděny složité vodohospodářské práce. Velký vliv měly v té době povodně, práce začaly být díky nim zaměřeny na protipovodňovou ochranu

12

(Just a kol., 2003). Podle Šlezingra (2010) se jednalo hlavně o zásahy do říčního koryta, jejichž účelem bylo rychlé odvedení povodňových vod z lokality. Další oblastí, která negativně ovlivnila vodní toky, je zemědělství. Jednalo se o plošné odvodňování zemědělských pozemků. Malé vodní toky se odstraňovaly a vznikaly uměle upravené kanály a svodnice (Just, 2005). Dále docházelo ke scelování pozemků, ke kterým byl pak lepší přístup a snadněji se obdělávaly (Šlezingr, 2010). Zavádění chemických přípravků do zemědělské činnosti v 70. a 80. letech vyvolalo problémy s kvalitou a množstvím vody (Just, 2005). Vodohospodářská činnost prováděná na vodních tocích v průběhu 20. století měla v mnohých případech místo pozitivního efektu destrukční účinky, poškodila koryta řek a potoků natolik, že ztratila své přirozené funkce. Vodohospodářské úpravy byly realizovány na odlehlých místech, které zásahy do koryta nepotřebovaly. Docházelo ke zbytečnému ničení přírodního ekosystému a jeho funkcí (Just, 2005). Odtržení od trendu úprav vodních koryt nastalo v 90. letech 20. století. Šlezingr (2010) uvádí, že se v této době změnily hodnoty a zdravé životní prostředí se stalo důležitou složkou společnosti. Lidé si v té době začali plně uvědomovat dopady starých hospodářských úprav a hledali nápravná řešení, která přinesly revitalizace. Nevhodné zásahy byly odstraňovány a koryta byla přeměňována do původní podoby.

3.4 Současný stav revitalizací vodních prvků v ČR Rozvoj revitalizací v České republice můžeme dle Dostála (2008) zaznamenat od 90. let. Zpočátku byly prováděny drobné revitalizační akce vkládáním objektů do koryt, upravováním některých nevhodných prvků až po stav, kdy je utvářeno celé koryto s přilehlým okolím. Součástí akcí je i výsadba vegetačního doprovodu. Revitalizace jsou u nás dodnes mladým a vyvíjejícím se odvětvím. Z jednotlivých revitalizačních akcí v České republice převládá budování malých vodních nádrží, neboť je tato činnost finančně podporována státem. Naopak podélné revitalizace koryt toků jsou oproti evropským zemím značně omezené. Navíc nám chybí ucelená koncepce ochrany před povodněmi, protože jednotlivé revitalizační akce jsou prováděny odděleně a nezávisle na ostatních. Budoucnost by proto měla směřovat k ucelení tohoto 13

systému, který bude plánovaný a jeho prioritami bude obnova přírody a jejich funkcí (Just, 2005).

3.5 Důvody revitalizací vodních prvků v krajině Revitalizace nemusí pouze znamenat nápravné řešení po nepovedených úpravách z období před rokem 1990, revitalizacemi jsou řešeny i aktuální problémy zatěžující negativním způsobem vodní toky. Tento nástroj představuje pouze začátek procesu, který navrátí přirozenou podobu a funkci vodnímu toku. Podle Kupce a kol. (2009) jsou revitalizační akce součástí navrácení přirozené podoby a funkcí vodnímu toku. Důvodů pro oživení a navrácení přirozených funkcí vody do krajiny je mnoho. Šlezingr (2010) uvádí tyto:  Nevhodné úpravy v minulosti,  špatná jakost vody v toku,  ekologické havárie,  trvalé snížení množství vody v toku,  nadměrná ochrana okolních pozemků,  přemnožení mikroorganismů,  objekty na toku,  nevhodná vegetace.

14

3.6 Přínosy revitalizací vodních prvků krajině Revitalizace přináší mnoho pozitivních efektů. Základním účelem je vytvoření členitého dna s přiměřenou kapacitou a hloubkou v přírodním prostředí (Just, 2005). Kupec a kol. (2009) uvádí ve své publikaci tyto přínosy:  Zvětšení povrchu a stability koryta,  delší průtok vody korytem,  zvýšení množství vody v krajině,  rozmanitější dno vodního prvku,  zlepšení migrace živočichů,  zlepšení čistoty vody,  esteticky vzhledné koryto.

3.7 Revitalizace v ochraně před povodněmi Povodeň lze dle Meteorologického slovníku definovat jako zvýšení hladiny toku vyvolané intenzivními

dešťovými

srážkami,

táním

sněhu

či

kombinací

těchto

faktorů

(Sobíšek, 1993). Povodně jsou součástí přírody a základem přirozeného vývoje ekosystémů, pro člověka však mohou znamenat velké ohrožení. Na území našeho státu patří mezi nejzávažnější přírodní katastrofy (Kozák, 2007). Lidé se proto od nepaměti snaží povodním předcházet a jejich následky eliminovat. V dřívějších dobách bylo snahou vodu co nejrychleji přepravit z lokality pryč, docházelo proto k hospodářským úpravám, které se časem ukázaly nevyhovující a často nesmyslné. Dnes je situace opačná. Kravka (2009) uvádí, že cílem dnešní koncepce úprav toků je vodu co nejdéle v krajině zadržet. Tento cíl vede proto k realizování úprav zaměřených na zlepšení retenční kapacity krajiny a také k nápravě bývalého režimu hospodářských úprav. Matějíček a kol. (1999) říká, že dnešní povodně patří mezi nejkatastrofálnější za posledních několik staletí. Prověřily dosud fungující protipovodňovou ochranu a v mnohém nám ukázaly, že je na tomto procesu co vylepšovat. 15

Protipovodňová ochrana v naší zemi prošla v posledních letech velkými změnami. (Kozák, 2007). Jednu z těchto změn vidí Kravka (2009) v návratu od nevhodně upravených koryt řek k jejich původní přírodní podobě a jako nástroj takové činnosti uvádí právě revitalizaci. V evropských zemích je pojetí revitalizací jako ochrany před povodněmi běžnou skutečností, obzvláště přirozené je rozlévání koryta toku v nivách. V České republice je využíití revitalizací jako nástroje proti povodním teprve v rozvoji (Just, 2005). Základní činnosti prováděné ve spojení revitalizací a protipovodňové ochrany mohou být – zpomalení pohybu povodňové vlny, zvýšení retenční funkce krajiny, zvětšení kapacity koryta pro průtok povodňové vlny nebo zadržení vody v poldrech (Just a kol., 2003). Ochrana by měla vést k předcházení vzniku a eliminování škod, které povodně způsobí. Revitalizace nejsou nástrojem, který řeší všechny povodňové problémy, ale lze je chápat jako jedno z opatření, kterého by se v této problematice mělo využívat (Cílek, 2004).

3.8 Revitalizace vodních prvků jako nástroj regionálního rozvoje Pokorný (2004) uvádí, že revitalizace napomáhají k obnově přirozeného stavu a funkcí přírody. Jsou důležitým nástrojem životního prostředí, a to je v interakci s ostatními odvětvími. Na životní prostředí mají velký vliv rekreační aktivity cestovního ruchu, které mohou přinést pro určitý region pozitiva i negativa (Ryglová, 2009). Aby nedošlo k negativům, měla by být v zájmu rekreačních aktivit ochrana životního prostředí, díky které bude zajištěn v regionu jeho další rozvoj. Lokalita se zdravou přírodou v okolí vodních prvků bude pro návštěvníky lákavější než destinace s poškozeným životním prostředím (Nejdl, 2011). Vodní prvky jsou příhodným místem pro rekreaci. Ležatka (2010) uvádí, že jsou součástí panoramatu, místem odpočinku a aktivit obyvatel. Zlepšením podmínek rekreace a vznikem míst vhodných pro odpočinek se zvýší hodnota území. Obyvatelé budou mít více možností, kam se vydat za krásami přírody a kde relaxovat. Revitalizace tedy nepřímo ovlivní i kvalitu života v regionu. Rekreační aktivity v cestovním ruchu jsou důležitou součástí příjmů v destinaci. Tvoří hrubý domácí produkt regionu prostřednictvím příjmů obdržených od návštěvníků. Celkově 16

ovlivňují rozvoj dané oblasti, trh práce, služby, malé a střední podnikání, životní prostředí a mnoho dalšího (Hesková, 2011). Obyvatelé a vedení radnice často sami vidí v rekreačních aktivitách nové příležitosti, které mohou být přínosem pro jejich obec. Lze do nich zařadit například vznik nových pracovních

míst,

zvýšení

příjmů

či

nové

příležitosti

pro

revitalizace

obcí

(Foret a kol., 2001). Z toho vyplývá, že revitalizace nejsou pouze v úzkém spojení s životním prostředím, ale jsou určitým základem pro nové příležitosti rekreace a rozvoj samotného regionu. Jednotlivé složky tohoto vztahu jsou mezi sebou v interakci, aby nedošlo k jejich narušení, je třeba dodržovat určité zásady, jejichž východiskem by měl být princip trvale udržitelného rozvoje. Trvale udržitelný rozvoj společnosti „je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ (zakonyprolidi.cz, 2014).

3.9 Metodiky pro hodnocení revitalizačních akcí Existuje řada metod pro posouzení efektu revitalizačních akcí. Metodiky jsou do značné míry subjektivní, protože stav lokality před revitalizací nemusí být uspokojivě popsán a výstup revitalizace je obtížné odhadnout (Várna a kol., 2004). Metodiky se zaměřují na různá kritéria, jako jsou například – vhodnost podmínek pro určité živočichy, jakost vody, morfologie vodních prvků nebo vegetační doprovod. Revitalizaci můžeme hodnotit z ekologického pohledu. Celkové posouzení ekologického stavu vodního prostředí je založeno na hodnocení biologických složek, chemických složek, fyzikálně chemických složek a hydromorfologických složek (mzp.cz, 2012). Na základě Králové a kol. (2001) můžeme zhodnotit jednotlivé revitalizační akce a jejich přínos pro vznik vhodnějších podmínek pro život vybraných druhů živočichů nebo zhodnotit přínosy vysázené vegetace. Mikátová a kol. (1998) se zaměřuje na podmínky pro život jednotlivých druhů obojživelníků. Břehový porost a vodní rostliny lze posoudit dle Šlezingrovy metodiky hodnocení vegetačního doprovodu (Šlezingr a kol., 2009).

17

Některá revitalizační opatření mají vliv na kvalitu vody v toku. Metodiky se v této oblasti zaměřují na způsob odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu, fytobentos, makrozoobentos, makrofyta, ryby a odběr bioty (mzp.cz, 2012). Technicko-hydrický pohled na revitalizace lze posoudit například dle metodiky Hodnocení realizovaných revitalizačních akcí podle Vány a kol. (2009). Metodika hodnotí dosažený revitalizační efekt porovnávacím systémem devíti kritérií, ty jsou ohodnoceny na základě stupnice. Dalším příkladem je monitoring hydromorfologických ukazatelů (HEM), který slouží pro sledování hydromorfologických charakteristik toků a údolních niv (Langhammer, 2007).

18

4 PŘEHLED

PROBLEMATIKY

REKREAČNÍHO

POTENCIÁLU Rekreace vznikla ze složení latinských slov „re“ – znovu, „creare“ – tvořit a „logos“ – výraz pro slovo. V překladu „recrearelogos“ znamená obnovování či vracení se do původního stavu (Hodaň a kol., 2008). Rekreace je volnočasová aktivita, při které dochází k obnově fyzických a duševních sil člověka (Singh, 2010). Rekreaci lze rozdělit  podle času (Fojtík, 2011): 

Krátkodobá (denní),



střednědobá (víkendová),



dlouhodobá (vícedenní).

 podle množství účastníků (Fojtík, 2011): 

Individuální,



skupinová.

 podle druhu činnosti (Schneider a kol., 2008): 

Procházky a klidový odpočinek,



pohybová rekreace,



rekreační sportování,



myslivost a rybaření,



sběr přírodnin.

Krajinná rekreologie je vědní disciplína, která řeší rekreační efekty v krajinném prostředí. Zabývá se rekreačním potenciálem krajiny a rekreačními potřebami turistů. Posuzuje meze rekreačního užívání krajiny a zkoumá trvale udržitelný rozvoj (Schneider a kol., 2008). Rekreační potenciál je „souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka“

19

(Schneider a kol., 2008, str. 15). V území je tvořen lokalizačními podmínkami. Na základě podmínek daného regionu lze realizovat aktivity cestovního ruchu (Schneider a kol., 2010). Cestovní ruch je „cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště na dobu kratší než jeden rok, ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“ (Ryglová, 2009, str. 11). Turistika je druh cestovního ruchu, při níž účastníci vyvíjejí pohybovou aktivitu (Ryglová, 2009).

4.1 Metodiky hodnocení rekreačního potenciálu 4.1.1 Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN Metoda je zaměřena na hodnocení rekreačního potenciálu krajiny. Při hodnocení se zkoumaná oblast rozdělí do čtverců s délkou strany a = 2,4 km. Následná analýza se vypracuje pro jednotlivé čtverce. Metoda pak vychází z výpočtu vzorce: r=(A+B+C+D)*K kde: A je délka okrajů lesa v kilometrech, B je délka okrajů vodních ploch a toků, C je výškové rozpětí lokality převedené na plošnou jednotku, D je struktura půdního fondu v %, K je koeficient vyjadřující součet pobytových dnů v letní a zimní sezoně. Hodnoty vysvětlených neznámých se dosadí do výpočtového vzorce a výsledná čísla slouží k porovnání rekreačního potenciálu jednotlivých oblastí (Schneider a kol., 2009). 4.1.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny Metoda hodnotí potenciál cestovního ruchu, který je na rekreačním potenciálu krajiny postavený a na rozdíl od metody TERPLAN také zahrnuje společenské aktivity (Schneider a kol., 2009). Při této metodě jsou hodnoceny tři stupně kritérií. Jednotlivá kritéria jsou ohodnocena na základě významu a důležitosti pro cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu je posuzován na základě lokalizačních podmínek a dalších možností pro rozvoj cestovního ruchu. Podmínky cestovního ruchu v určité lokalitě 20

představují složitý systém. Abychom tento systém mohli zkoumat, musíme ho rozložit na jednodušší složky, které tvoří jednotlivé aktivity cestovního ruchu. Lokalizační podmínky mohou mít 3 podoby – vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu; památka nebo zajímavost, která je součástí obce; kulturní, sportovní či jiné akce (Bína, 2002). Dílčí segmenty lokalizačních podmínek se vyskytují v jednotlivých oblastech v různé míře. V případech, kde se podmínky vyskytují, Bína (2002) zavádí tři stupně vhodnosti, dle kterých se rekreační potenciál v dané oblasti hodnotí:  Stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, jev je na určitém místě registrovatelný,  stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, jev vykazuje na určitém území zřetelný a výrazný stav,  stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, jev na určitém místě převažuje. Jednotlivými složkami lokalizačních podmínek jsou podle Bíny (2002) například přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku, vhodnost krajiny pro cykloturistiku atd. 4.1.3 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka Základem metody jsou bodovací tabulky rozdělené do čtyř částí: sportovně technická zařízení a trasy, přírodní aktivity, obslužná zařízení a vybavenost, architektonické a stavební činnosti. Hodnocení se vypracovává na mapách rozdělených sítí polygonů. Z celé sítě je poté vytvořena rastrová mozaika zájmové oblasti s vyhodnoceným potenciálem (Schneider a kol., 2009).

21

5 PŘÍKLADY PRAXE REVITALIZACÍ VODNÍCH PRVKŮ V KRAJINĚ Pro tuto kapitolu byly se souhlasem odboru životního prostředí Městského úřadu ve Velkém Meziříčí použity informace z dokumentací projektu Revitalizační opatření na levostranném přítoku Bílého potoka a projektu Revitalizace údolí U tří mostů v Měříně. V kapitole jsou popsány dva projekty revitalizačních opatření na vodních prvcích v krajině. Vybrané lokality nespadají do ORP Třebíč, ale leží v sousedním regionu ORP Velké Meziříčí. Vzdálenost těchto lokalit od modelové lokality retenční nádrže Herádka v ORP Třebíč není velká a přírodní podmínky obou regionů jsou podobné. Podstatou uvedených revitalizačních akcí bylo vybudovat novou vodní plochu v zamokřeném a neobhospodařovaném údolí, realizování revitalizačních úprav a podpora rekreace pro místní obyvatele v blízkosti vodního prvku.

5.1 Revitalizace údolí U tří mostů v Měříně  Obecná charakteristika lokality Zájmové území se nachází v západní části Velkomeziříčska asi 1 km od obce Měřín (viz příloha 2, foto. 1). Lokalitu tvoří úzké a svažité údolí na pravé straně řeky Balinky, částečně zasahuje do její nivy. V dolní části údolí je půda zamokřená, naopak vyšší místa jsou suchá. Okolní pozemky jsou užívány k zemědělské činnosti.  Popis lokality před revitalizací Údolí bylo v dávných dobách meliorováno a využíváno jako louka. Později zde byla neobhospodařovaná a v centrální části silně zamokřená plocha. Stav této lokality byl špatný, před revitalizací byla rozbahněná a po většinu roku zde plošně protékaly vody z poškozených melioračních drenáží.

22

 Cíl revitalizace Cílem revitalizace bylo obnovit původní ráz krajiny jako kaskádu umělých rybníčků v kombinaci s tůněmi a porosty. Cílem bylo také zvýšení možností rekreace pro místní obyvatele. Pro dosažení cíle bylo v plánu vybudovat tyto revitalizační prvky:  Dvě větší tůně kopírující pravý břeh řeky Balinky,  kaskádu tří rybníčků,  menší tůň,  račí rybníček,  výsadba dubu a jasanů – pět kusů,  výsadba vrb – sedm skupin.  Popis lokality po revitalizaci Projekt popsaný v dokumentaci je realizovaný částečně, neboť některé prvky při terénním průzkumu chyběly a neodpovídaly požadovanému stavu. V dolní části lokality se nacházejí dvě tůně plnící funkci slepého ramene řeky (viz příloha 2, foto. 2), nad nimi v zájmovém údolí můžeme nalézt tři rybníčky, odpovídající popisu v projektové dokumentaci (viz příloha 2, foto. 3). Račí rybníček se na plánovaném místě ve skutečnosti nenachází. V dokumentaci je zmíněno, že má vytvářet neovládanou tůň s umělou hrází, jejíž dno mělo být obloženo hrubými kameny, které slouží jako přirozený úkryt pro raka říčního. Ve skutečnosti byla při výstavbě na místě vyhloubena jáma, která je dnes zarostlá plevelem, růží šípkovou a kopřivou dvoudomou (viz příloha 2, foto. 4). Mezi těmito rostlinami bylo možné pozorovat několik žulových balvanů, tvořících údajné obložení dna. Voda ani vodní tok se na pozorovaném místě nenacházely. Při terénním průzkumu byla dále zjištěna absence listnatých stromů, které měly být na místě vysázeny. Celkově se mělo jednat o pět kusů dubů a jasanů. Na plánovaných místech výsadby se nenachází ani jeden. Pouze v jednom případě roste místo plánovaných porostů nevhodně zvolená borovice černá (viz příloha 2, foto. 5).

23

Plánovaná výsadba košíkářských vrb byla v místě provedena. Porosty se vysázely okolo dvou tůní nacházejících se vedle řeky Balinky a dále v blízkosti plánovaného račího rybníčku, kde mají nevýznamnou funkci, neboť rybníček neexistuje.  Závěrečné zhodnocení revitalizačních akcí Vytvořením soustavy rybníčků (viz příloha 2, foto. 3) došlo k oživení lokality v místě, kde dříve drobné vodní plochy bývaly. Rybníčky slouží jako biotop vhodný k reprodukci zdejších druhů obojživelníků a všech ostatních živočišných druhů vázaných na vodní prostředí. Tůně podél hlavního toku Balinky plní podobnou funkci jako rybníčky (viz příloha 2, foto. 2), podobně jako slepá ramena toku kopírují stav vody v řece Balince. Tůně, rybníky i výsadba stromů zvyšují rozmanitost prvků v krajině, což zlepšuje krajinný potenciál pro pěší turistiku, cykloturistiku i venkovskou turistiku. Všechny provedené revitalizační akce vedou ke zvýšení biodiverzity, to podle Bínovy metodiky (2002) zlepšuje podmínky pro pozorování ptáků. Vytvořené tůně kopírující koryto sousední řeky jsou navíc v tomto regionu neobvyklým úkazem, který se může stát důvodem pro návštěvu místa turisty. V místě chybí kvalitní cesta, která by spojovala obec s údolím. V současné době se k místu dá dostat menší vyšlapanou pěšinou, vedoucí podél nedalekého rybníka, ta je bohužel v některých úsecích podmáčená a pro případné návštěvníky je nevhodná. Proto bych v lokalitě navrhovala vybudování nezpevněné cesty a opravu račího rybníčku dle popisu v projektové dokumentaci.

5.2 Revitalizační opatření na levostranném přítoku Bílého potoka  Obecná charakteristika lokality Lokalita leží asi 1 km západně od obce Křoví na Velkomeziříčsku (viz příloha 2, foto. 6). Samotné revitalizované území se nachází v údolnici levostranného přítoku Bílého potoka, který v daném prostoru pramení. Údolí je široké asi 30 m, v jižní části výrazně zamokřené a oboustranně sevřené zalesněnými svahy. V současné době je lokalita částečně zemědělsky obhospodařována. Na okolních pozemcích jsou převážně lesy a louky.

24

 Popis lokality před revitalizací Pozemky byly před revitalizací odvodněny a tok zatrubněn. Odstraněním vodního prvku se výrazně změnil vodní režim v lokalitě. Mokřadní společenstva zůstala zachována jen v malých fragmentech v oblasti lokálních výronů v jihozápadní části lokality.  Cíl projektu a revitalizace Cílem revitalizace bylo vrácení volné vodní plochy do krajiny, zlepšení její ekologické stability a estetické hodnoty. Záměrem bylo také zvýšení rekreačního potenciálu pro místní obyvatele. Pro dosažení cíle bylo v plánu vybudovat tyto revitalizační prvky:  Průtočná nádrž,  průtočná vodní tůň,  neprůtočná vodní tůň,  mokřad,  nahrazení úseku zatrubněného toku v délce 110 m otevřeným korytem s kamennými stupni,  zatravňovací pás.  Popis lokality po revitalizaci Projekt popsaný v dokumentaci odpovídá z části jeho skutečné podobě. V lokalitě se nachází vodní nádrž (viz příloha 2, foto. 7), mokřady a otevřené koryto toku. Neprůtočná a průtočná vodní tůň se měla podle dokumentace nacházet v části lokality pod hrází nádrže. Při podrobnějším zkoumání se v místech neprůtočné vodní nádrže nachází jen podmáčená plocha zarostlá rákosem, která je součástí mokřadu (viz příloha 2, foto. 8). Průtočná nádrž tvoří rozšířené koryto toku, které je zarostlé břehovými rostlinami. Při průzkumu bylo dále zjištěno, že je v okolí nádrže vysázeno několik sazenic smrku ztepilého, ten ale v dokumentaci uveden není. Nádrž spojuje s obcí polní cesta, nacházející se mezi okolními loukami a polem (viz příloha 2, foto. 9). Cesta dále pokračuje k okolním pozemkům místních vlastníků, dále za nádrží pokračuje lesem, kde je značená jako turistická trasa. V místě se nachází také dřevěný stůl a dvě lavičky, které mohou sloužit k odpočinku návštěvníkům (viz příloha 2, foto. 10). Níže pod hrází nádrže za oblastí mokřadní zóny je 25

vybudována dřevěná lávka (viz příloha 2, foto. 11), která vede přes revitalizovaný potok a dále navazuje na lesní cestu.  Závěrečné zhodnocení revitalizačních akcí Výsadbou nádrže se zvýšila míra ekologické stability území, zlepšila se estetická hodnota krajiny, zpomalil se odtok vody a vytvořily se podmínky pro zachycení vody v území. Došlo ke zlepšení mikroklimatických poměrů v okolí vodní plochy. Tento projekt celkově přispěl ke zvětšení počtu druhů rostlin a živočichů v lokalitě. Byly vytvořeny vhodné podmínky pro existenci a reprodukci rostlinných a živočišných společenstev, jejichž výskyt je vázán na existenci vodní plochy. Vybudování mokřadů přispělo ke zlepšení životních podmínek obojživelníků (viz příloha 2, foto. 8). Realizace všech revitalizačních opatření zvýšila vhodnost krajiny pro pěší turistiku, cykloturistiku a venkovskou turistiku. Navíc vytvoření nádrže, mokřadu a otevřeného koryta přispělo ke zvýšení biodiverzity a esteticky bohatších prvků v krajině. Díky vhodnějším podmínkám pro rostliny a živočichy vznikly návštěvníkům nové příležitosti pro fotografování. Součástí prací bylo také zatravnění okolí plochy po stavbě. Zatravňovací pás slouží k eliminaci erozních splachů z přilehlých pozemků do nádrže. Vzhledem k dostatku stávající zeleně zde byly dřeviny vysázeny jen omezeně. Při průzkumu bylo zjištěno, že jsou v okolí hlavní nádrže vysázeny sazenice smrku ztepilého, které však v dokumentaci nejsou uvedeny a působí jako nepřirozená břehová dřevina. V lokalitě navrhuji výměnu vysazeného smrku ztepilého za vrbu, která by byla v tomto úseku vhodnější.

26

6 MODELOVÁ LOKALITA V této kapitole byly se souhlasem starostky obce Rudíkov Ivy Nožičkové použity informace z dokumentace projektu Retenční nádrž Herádka. Pro účely práce byla vybrána modelová lokalita retenční nádrže Herádka ve správním obvodu ORP Třebíč. Následující část práce se proto zaměřuje na region Třebíčska a na obec Rudíkov, v jejímž katastrálním území se část nádrže Herádka nachází.

6.1 Širší územní vztahy ORP Třebíčsko ORP Třebíč se nachází na jihu Vysočiny. Hraničí s Jihomoravským krajem a se správními obvody Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Jihlava, Telč a Moravské Budějovice. Region má 93 obcí. Podle údajů z Českého statistického úřadu má Třebíč asi 75 650 obyvatel1 (czso.cz, 2013). Na Třebíčsku se nachází 6 přírodních rezervací, 12 přírodních památek a 2 přírodní parky, největším z nich je přírodní park Třebíčsko (vyletnik.cz, 2014). Nalezneme zde vzácné živočichy, rostliny a na mnoha místech se nacházejí památné stromy. Typické pro tuto oblast jsou skalnaté remízky uprostřed polí, porostlé borovicí lesní, břízou bělokorou a trnkou obecnou (Hedvábný, 2003). Do kulturních památek patří bazilika svatého Prokopa a židovská čtvrť se hřbitovem, které jsou zařazeny na Seznamu světového dědictví UNESCO (Langerová, 2004). Dalšími pamětihodnostmi jsou zámky v Budišově, Jaroměřicích a v Třebíči (czso.cz, 2013).

6.2

Obec Rudíkov

Obec Rudíkov se nachází v kraji Vysočina v ORP Třebíč (viz obrázek 1). Leží na jižním svahu kolem pramene Mlýnského potoka v nadmořské výšce asi 520 m n. m. Obec má 668 obyvatel2 a rozlohu 707 ha (rudikov.cz, 2011). První zmínka pochází z roku 1234. Ve středu obce se nachází kostel zasvěcený svatému Petru a Pavlovi, který byl postaven v období gotiky (Čermáková a kol., 2010). Lokalita nabízí možnosti sportovního vyžití, u základní školy je fotbalové hřiště, kolem obce vede několik cyklostezek a možnost koupání je v místním rybníku Herádka. V zimních měsících 1 2

údaje k 31. 12. 2012 údaje k 3. 3. 2014

27

jsou zde vhodné podmínky pro běžkaře, v průběhu roku se zde pořádá mnoho kulturních akcí (Čermáková a kol., 2010).

Obrázek 1: Katastrální území obce Rudíkov v kraji Vysočina (zdroj: mapy.crr.cz, 2014 – vlastní zpracování)

6.2.1 Geologie Oblast leží na Českomoravské vrchovině (Čermáková a kol., 2010). Vzhledem ke klimatickým podmínkám a nižší schopnosti půdního profilu vstřebávat vodu jsou půdy náchylné k sezonnímu zamokření, tomu je však v lokalitě zabráněno provedením meliorací. Dle geologického průzkumu, který byl v oblasti proveden před výstavbou nádrže, zde nalezneme hlinito-písčitou zeminu. Podél potoka se nacházejí sedimenty vzniklé jeho rozléváním v jarních měsících a pozůstatky sedimentů rybníka z dávných dob. 6.2.2 Klima Podle Zejdy (2009) můžeme oblast charakterizovat jako mírně teplou. Léto je v lokalitě mírně chladné a mírně suché. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná a suchá s normální 28

sněhovou pokrývkou. Nejvíce srážek zde spadne v červenci, naopak nejméně na konci zimy. Průměrný roční srážkový úhrn v okolí Rudíkova je 584 mm a průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7,0 °C. 6.2.3 Hydrologie Území obce spadá do černomořského úmoří a povodí řeky Moravy. Okolo obce protéká Mlýnský potok, na kterém proběhla výstavba popisované retenční nádrže Herádka. Intravilánem protéká bezejmenný potůček, který je pravostranným přítokem Mlýnského potoka. 6.2.4 Fauna a flora Ves leží uprostřed přírodního parku Třebíčsko. Nachází se na Českomoravské vrchovině, kde převládají jehličnaté lesy. Rostou zde vzácné rostliny, jako je koniklec velkokvětý, kozlík dvoudomý, vstavač obecný. Můžeme zde také potkat ohrožené druhy zvířat, například čápa černého, užovku hladkou nebo koroptev polní (Čermáková a kol., 2010).

6.3 Modelová lokalita retenční nádrže Herádka Za modelovou lokalitu v této práci byla vybrána retenční nádrž Herádka, která je významným krajinným prvkem v okolí Rudíkova. Svoji významnost získává nejen proto, že je to polyfunkční nádrž, na které byla provedena revitalizační opatření, ale také proto, že na ní mají místní obyvatelé velký zájem. Herádku hojně využívají pro své rekreační aktivity a snaží se o zlepšení jejího vzhledu. Důkazem může být to, že je území spojeno s aktivitami místního řezbáře, jehož práce zvyšují estetický vzhled okolí.

29

 Obecná charakteristika lokality Zájmové území se nachází asi 1 km východně od obce Rudíkov (viz příloha 2, foto. 12). Nádrž leží na rozhraní katastrálního území obcí Hodov a Rudíkov. Termín zahájení projektu byl 16. 9. 2005 a dokončen byl 31. 3. 2006. Projekt investovala obec Rudíkov, proto se popis a hodnocení rekreačního potenciálu vztahuje k této vesnici. Realizátorem stavby byla firma SOFI stav, s.r.o. Celkové náklady projektu činily 1 933 731 Kč. Výstavba nádrže byla spolufinancována z prostředků Evropské unie – Operačního programu Infrastruktura pro životní prostředí a Státního fondu životního prostředí České republiky. Zbylou část nákladů doplatila obec Rudíkov. V tabulce 1 můžeme vidět, jak se podílely uvedené subjekty na financování projektu. Tabulka 1: Financování retenční nádrže Herádka (zdroj: projektová dokumentace – vlastní zpracování) Počet procent z celkové

Podpora

Částka

ERDF (EU)

1 546 985 Kč

80 %

SFŽP ČR

193 373 Kč

10 %

obec Rudíkov

193 373 Kč

10 %

částky

 Popis lokality před revitalizací Území leží ve volné krajině v údolní nivě Mlýnského potoka. Lokalita se nachází v intenzivně zemědělsky užívané krajině, ve které v dávných dobách býval rybník, později byl vysušen a krajina přeměněna na zemědělskou plochu, ale i ta časem ztratila svoji funkci. Zemědělská plocha přestala být obhospodařována a levý břeh potoka byl zatravněn, vznikla zde louka (viz příloha 2, foto. 13), která ve vyšších partiích navazovala na les. Pravý břeh potoka tvořil strmý svah, ten zůstal ladem a zarostl plevelnými rostlinami, v horní části svahu na něj navazovala orná půda (viz příloha 2, foto. 14). Vegetaci okolo Mlýnského potoka tvořily olše lepkavá, vrba bílá a bříza bělokorá. Údolí zůstalo částečně obhospodařovaným až do doby před revitalizací. 30

 Cíl projektu a revitalizace Cílem projektu bylo zlepšit retenční schopnost krajiny a zvýšení biodiverzity, ekologické a estetické úrovně okolí. Díky projektu se měl také zlepšit potenciál krajiny pro rekreaci místních obyvatel a zpřístupnění místa obyvatelům. Pro dosažení cíle bylo v plánu vybudovat tyto revitalizační prvky:  Retenční nádrž,  neprůtočná tůň,  litorální pásmo,  výsadba stromů.  Popis lokality po revitalizaci Návrh projektu v dokumentaci odpovídá skutečnému stavu. V zájmovém území byla vybudována retenční nádrž Herádka, která je zásobována Mlýnským potokem (viz příloha 2, foto. 15). Vodní plocha nádrže činí při normální hladině 0,75 ha. Hráz je údolního typu, postavena ze zeminy těžené v zátopě a její celková délka je 120 m. Část hráze zatopená vodou je zpevněna lomovým kamenem a štěrkem. Vzdušná část byla ohumusována a oseta trávou (viz příloha 2, foto. 16). Na pravé straně hráze je umístěn betonový přeliv. U přítoku nádrže vznikla litorální zóna s hloubkou vody do 40 cm, která zabírá asi 20 % volné vodní plochy (viz příloha 2, foto. 17). Vznikly tak příznivé podmínky pro rozmnožování i život obojživelníků a ostatních vodních živočichů. V zadní části nádrže byla postavena tůň s členitým dnem a maximální hloubkou do 1 m. Je samostatně napájená a nezávislá na vodě v nádrži (viz příloha 2, foto. 18). Dále byla provedena v lokalitě výsadba keřů a stromů, čímž vznikl ekologicky vyvážený prostor, který tvoří úkryt a domov živočichů a je vhodným místem pro hnízdění ptáků. Při terénním průzkumu byly zjištěny další prvky, které nebyly součástí revitalizace, ale zvyšují rekreační a ekologický potenciál. Uprostřed nádrže byl vybudován kamenný ostrůvek porostlý rákosem (viz příloha 2, foto. 19) a do litorální zóny byly umístěny 3 ptačí budky, které slouží pro hnízdění ptáků (viz příloha 2, foto. 20).

31

Retenční nádrž spojuje s obcí zpevněná polní cesta (viz příloha 2, foto. 21), ta byla v průběhu výstavby opravena. Cesta je vhodná pro pěší i pro cyklisty, neboť je zde značená cyklostezka. Místní zajímavostí mohou být práce řezbáře, které jsou umístěny v okolí nádrže. Nachází se zde sedm laviček vyrobených z kmenu statného stromu (viz příloha 2, foto. 22), stojan na kola (viz příloha 2, foto. 23) a několik sošek. Dominantu celého údolí tvoří dřevěný vodník umístěný na ostrůvku uprostřed vodní plochy (viz příloha 2, foto. 24).

32

7 METODIKA 7.1 Metodika práce V první části bude provedena analýza literárních zdrojů, definovány základní pojmy a sepsána problematika revitalizací a rekreačního potenciálu. Druhá část se zaměří na analýzu projektových dokumentací příkladů z praxe. Následně bude proveden terénní průzkum vybraných lokalit. V jednotlivých lokalitách se porovná provedení revitalizačních akcí s návrhem v projektové dokumentaci. Na závěr budou vybrané příklady vyhodnoceny z různých hledisek, například rekreačního a ekologického. V rámci terénního šetření bude provedeno zmapování místa a pořízení fotodokumentace. V bakalářské práci se analyzují tři lokality – retenční nádrž Herádka, údolí U tří mostů v Měříně a lokalita levostranného přítoku Bílého potoka v obci Křoví, z nichž retenční nádrž Herádka bude vybrána jako modelová lokalita. Tato oblast bude podrobněji analyzována a vyhodnocena z hlediska rekreačního, ekologického a technicko-hydrického. Ukazatele pro vyhodnocení efektů revitalizační akce budou vybrány převážně z Bínovy metodiky (2002) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Metodiky v Králové a kol (2001) a Mikátové a kol. (1998) se využijí pro hodnocení ekologického hlediska. Technickohydrické hledisko bude posouzeno na základě informací v projektové dokumentaci a dále z vybraných prvků metodiky dle Vrány a kol. (2004). V další části bude provedena SWOT analýza silných a slabých stránek potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu a metoda dotazníkového šetření realizovaného v zájmovém regionu. Na závěr budou na základě výsledků analýz navrhnuta další opatření pro zvýšení rekreačního potenciálu modelové lokality a sepsán závěr.

7.2 Použité metodiky hodnocení revitalizačních opatření v krajině 7.2.1 Metodika pro hodnocení rekreačního hlediska revitalizačních opatření Hodnocení rekreačního potenciálu v této práci bude vycházet z Bínovy metodiky (2002). Metodika je pro tuto práci vhodná, protože vyhodnocuje lokalizační podmínky cestovního ruchu v jednotlivých obcích České republiky a hodnocenými lokalitami v této práci jsou právě obce. Metodika je založena na posouzení jednotlivých složek rekreace. Pro účely této 33

práce budou vybrány složky týkající se převážně revitalizačních akcí u vodních toků (viz tabulka 2). Tabulka 2: Složky potenciálu cestovního ruchu (zdroj: Bína, 2002 – vlastní zpracování) Složka potenciálu cestovního ruchu vhodnost krajiny pro pěší turistiku vhodnost krajiny pro cykloturistiku vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku vhodnost krajiny pro rekreaci u vody vhodnost krajiny typu les/hory vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku vhodnost krajiny pro vodní turistiku vhodnost krajiny pro sportovní rybolov vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků

Vlastní hodnocení proběhne na základě komparace provedených revitalizačních opatření a vybraných segmentů cestovního ruchu v tabulce 2. Bude určeno, zda provedená revitalizační úprava může či nemůže mít vliv na zvýšení rekreačního potenciálu vybraných aktivit, výsledky srovnání budou zaznamenány do tabulky. 7.2.2 Metodiky pro hodnocení ekologického hlediska revitalizačních opatření Na základě terénního průzkumu a podmínek popsaných v odborné literatuře budou vyhodnoceny pozitivní efekty revitalizačních opatření a určeny konkrétní druhy živočichů, pro které jsou ve zkoumaných lokalitách vhodné podmínky. Hodnocení se zaměří na tyto druhy živočichů – ptáci, obojživelníci a savci. Dále budou podle literatury vyhodnoceny pozitivní efekty doprovodné vegetace a dřevin (stromy a keře) rostoucích v okolí zájmového území.

34

 Ptáci Vhodnost podmínek pro život jednotlivých druhů ptáků v lokalitě bude zhodnocena podle tabulky dle Králové a kol. (2001) a budou vybrány pouze ty typy vegetace, které se nacházejí v popisovaných lokalitách; podle sestavené tabulky (viz příloha 1, tab. 1) se následně vyhodnotí ekologický efekt dílčích revitalizačních akcí.  Obojživelníci Pro zhodnocení podmínek života jednotlivých druhů obojživelníků bude vybrána metodika podle Mikátové a kol. (1998). Metodika bude použita proto, že ve všech sledovaných lokalitách jsou pro život obojživelníků vhodné podmínky a část revitalizačních opatření byla zaměřena právě na tyto živočichy. Metodika hodnotí vhodnost jednotlivých podmínek pro reprodukci a život obojživelníků. Hodnocenými kritérii jsou oslunění, přítomnost vodních rostlin a hloubka vody. K jednotlivým podmínkám jsou pak přiřazeny preference podle významu pro jednotlivé druhy (viz příloha 1, tab. 2). Vlastní hodnocení bude vycházet z terénního průzkumu, kdy bude sledováno oslunění a hojnost vegetace, jejich intenzita se pak zaznamená do tabulky 3. Hloubka vody bude zjištěna v projektové dokumentaci a následně rovněž zaznamenána. Intenzita podmínek bude vyjádřena takto: +++ přítomnost podmínek je na výborné úrovni (slunce sem svítí celý den) ++

přítomnost podmínek je dobrá (lokalita osluněna větší část dne)

+

přítomnost podmínek je slabá (přímé sluce sem svítí hodinu za den)

–

podmínky nejsou vhodné (lokalita je celý den ve stínu)

Tabulka 3: Vzor tabulky pro intenzitu výskytu podmínek v lokalitě (zdroj: Mikátová a kol., 1998 – vlastní zpracování)

Oslunění

Přítomnost vodních rostlin

Hloubka vody v cm < 20

30–50

> 50

Vzniklá tabulka se následně porovná s tabulkou 2 v příloze 1. Výsledkem této komparace budou druhy obojživelníků, pro které jsou ve sledovaném území vhodné podmínky. 35

 Savci Vyhodnocení vhodnosti jednotlivých lokalit pro vybrané druhy savců bude provedeno podle popisu podmínek pro jejich život dle Králové a kol. (2001). Na základě terénního průzkumu a studia literatury budou určeny podmínky v jednotlivých lokalitách, které se porovnají s tabulkou 3 v příloze 1. Výsledkem budou druhy savců, pro které se v lokalitě nacházejí příhodné podmínky.  Vegetace Funkce vegetace bude zhodnocena na základě vybrané tabulky dle Králové a kol. (2001), viz příloha 1, tab. 4. Výskyt vegetace výrazně ovlivňuje hodnotu vodních toků a ploch. Posouzení pozitivních efektů vegetace bude vycházet z mapování výskytu vegetace v zájmovém území a z jeho komparace s vybranou tabulkou.  Stromy a keře Posouzení funkce stromů a keřů bude vycházet také z Králové a kol. (2001). Stromy a keře jsou důležitou součástí krajiny. Ve vzorové tabulce 5 v příloze 1 jsou popsány jednotlivé části dřevin a jejich význam. Na základě této tabulky se posoudí ekologické efekty dřevin nacházejících se v zájmových lokalitách. 7.2.3 Metodika pro hodnocení technicko-hydrického hlediska Pro hodnocení technicko-hydrického hlediska existuje mnoho metod hodnocení, například Hodnocení realizovaných revitalizačních akcí podle Vrány a kol. (2004), jak již bylo zmíněno v teoretické části práce. Technicko-hydrické hledisko bude zhodnoceno dle informací v technické zprávě, na základě terénního průzkumu a za pomoci vybraných ukazatelů z výše uvedené metodiky.

7.3 SWOT analýza silných a slabých stránek potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu SWOT analýza je nástroj pro určení silných a slabých stránek a dále příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí určité organizace či území (Jurášková, 2012). V této práci se analýza zaměří na hodnocení potenciálu rekreace pro místní obyvatele v modelové lokalitě. 36

Do hodnocení budou zahrnuty nejen provedené revitalizační akce, ale i širší souvislosti, které mohou potenciál rekreace v zájmovém území ovlivnit.

7.4 Metoda dotazníkového šetření realizovaného v modelové lokalitě Dotazník je nástroj dotazování, získává informace pomocí otázek, na které respondenti odpovídají (Jurášková, 2012). Dotazníkové šetření bude mít v této práci za úkol získat data využitelná při zpracování výsledků. V práci není primárním cílem dotazníkové šetření, slouží zde jako prostředek pro získání informací. Průzkum bude realizován v termínu od 20. 12. 2013 do 12. 4. 2014. Cílovou skupinou budou obyvatelé obce Rudíkov a ostatní, kteří znají retenční nádrž a její okolí. Průzkum bude

proveden

formou

písemného

dotazníku

v elektronické

i tištěné

podobě.

V elektronické podobě se zpracuje na internetových stránkách survio.cz, dále se rozešle respondentům e-mailem a umístí se na internetové stránky souvisejících se zájmovou lokalitou. V tištěné podobě budou dotazníky rozdávány mezi obyvateli vRudíkově. Tyto dvě formy sběru byly zvoleny z důvodu možnosti oslovit širší skupinu respondentů, neboť někteří lidé nemají přístup k internetu. Vlastní dotazník bude složen z 18 otázek, které budou uzavřené, polozavřené či otevřené (viz příloha 3). Dotazník bude nejdříve zjišťovat, kde respondent bydlí a jeho názory na rekreační potenciál v Rudíkově. Dále se otázky zaměří na vztah respondenta k retenční nádrži a na jeho připomínky a návrhy pro zvýšení rekreačního potenciálu. Poslední část bude složena z otázek rozdělujících osoby na jednotlivé skupiny podle věku, pohlaví a vzdělání.

37

8 VÝSLEDKY 8.1 Retenční nádrž Herádka 8.1.1 Rekreační hledisko Jako výsledek komparace provedených revitalizačních opatření a vybraných složek potenciálu cestovního ruchu vznikla tabulka 4, která byla rozšířena o vlastní návrhy složek rekreačního potenciálu pro hodnocení revitalizační akce. Vznikem retenční nádrže, tůní, výsadbou stromů a postavením ostrůvku došlo ke zvýšení rozmanitosti krajinných prvků. Na základě Bíny (2002) lze říci, že rozmanitost krajinných prvků zlepšuje podmínky v lokalitě pro pěší turistiku, cykloturistiku a venkovskou turistiku. Rozmanitější krajina je pro obyvatele cennější a lákavější například při procházkách, kdy mohou pozorovat zajímavé přírodní prvky. Pestrou krajinu upřednostní před jednotvárným prostředím i cyklisté. Z obdobného důvodu se stala krajina vhodnější i pro venkovskou turistiku, při níž obyvatelé větších měst jezdí za rekreací a odpočinkem na venkov. Výstavbou retenční nádrže vznikla nová vodní plocha vhodná ke koupání a opalování v letních měsících. V okolí zájmové lokality se nachází les, proto místo nabízí možnost houbaření a procházek v přírodě (viz příloha 2, foto. 25). Vysázením dalších stromů vzniklo množství zastíněných ploch vhodných k odpočinku a zlepšení potenciálu krajiny pro rekreaci v lese (viz příloha 2, foto. 26). Stromy v okolí přispívají ke zlepšení mikroklimatu lokality a čistšímu ovzduší, které mohou opět ocenit obyvatelé. Všechna realizovaná opatření mají vliv na zvýšení biodiverzity, proto lze v lokalitě pozorovat živočichy a rostliny vázané na vodní prostředí. Dále lokalita nabízí možnost jejich fotografování. Pro tuto činnost je vhodným místem hráz, protože je odsud dobrý výhled na celou vodní plochu. Díky opravené polní cestě je lokalita lépe dostupná z obce jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Cesta je zpevněná a dostatečně široká i pro motocykl či automobil, navíc umožňuje přístup skupině obyvatel se sníženou schopností pohybu a maminkám s kočárky. V zimních měsících je cesta vhodná pro běžecké lyžování. 38

Mezi zajímavosti v lokalitě patří práce místního řezbáře, které jsou umístěny v okolí nádrže. Nacházejí se zde dřevěné sošky a vodník umístěný uprostřed ostrůvku. Nalezneme zde také lavičky, poskytující možnost odpočinku lidem, kteří se vydali do místa na procházku, nebo projíždějícím cyklistům. Rozmanitější okolí revitalizovaného údolí podporuje také rozvoj hipoturistiky. Upravená cesta je vhodnou hipoturistickou trasou. Revitalizované údolí se může stát zastávkou pro jezdce na koni, který si na lavičce může odpočinout. Nádrž je vhodným zdrojem vody pro občerstvení zvířete. Postavením nádrže a litorálního pásma došlo k vytvoření vhodných podmínek pro rybaření. V tomto případě je nutno zdůraznit účel, pro který projekt vznikl. Herádka je polyfunkční nádrž a aktivním rybolovem by mohlo dojít k narušení biodiverzity a ekologických funkcí, proto dochází v lokalitě pouze k extenzivnímu rybochovu založenému na přirozené produkci nádrže. Krmení ryb, hnojení, vápnění a další intenzifikační opatření jsou zde zakázána. Podobná situace zde nastává při rekreaci. Lidé využívají nádrž ke koupání a pro své rekreační aktivity u vody, avšak měli by využívat toto krajinné prostředí v omezené míře tak, aby je nepoškodili. Místo by mohlo ztratit své přirozené funkce. Návštěvníci by mohli svým nezodpovědným chováním narušit přirozené prostředí a domov živočichů například tím, že budou hluční, poškodí vodní rostliny nebo budou bezohledně odhazovat odpadky, které znečistí přírodní prostředí. Je třeba se chovat v místě tak, aby ke střetům mezi návštěvníky a ochranou přírody docházelo v co nejmenší míře.

39

Opatření 5. Vytvoření neprůtočné tůně

Opatření 4. Výsadba dřevin

Opatření 3. Vytvoření ostrůvku

Revitalizační opatření

Opatření 2. Vytvoření litorálního pásma

Složka potenciálu cestovního ruchu

Opatření 1. Výstavba retenční nádrže

Tabulka 4: Vliv revitalizačních opatření na složky rekreačního potenciálu (zdroj: vlastní zpracování)

vhodnost krajiny pro pěší turistiku vhodnost krajiny pro cykloturistiku vhodnost krajiny pro rekreaci u vody vhodnost krajiny typu les/hory vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku vhodnost krajiny pro sportovní rybolov vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků vhodnost krajiny pro koupání vhodnost krajiny pro opalování fotografování vodních ptáků a rostlin vhodnost krajiny pro hipoturistiku

40

8.1.2 Ekologické hledisko  Ptáci Retenční nádrž je domovem mnoha druhů ptáků. Vytvořením zarostlého ostrůvku a neprůtočné tůně vzniklo vhodné prostředí a ochrana pro hnízdění vodních ptáků; litorální pásmo je zdrojem jejich potravy. Stromy rostoucí na břehu jsou vhodným hnízdištěm, mohou být také domovem bezobratlých živočichů, kteří slouží dále jako potrava ptáků. Podle Králové a kol. (2001) lze zhodnotit vhodnost lokality pro život těchto druhů ptáků: kachna divoká, labuť velká a lyska černá.  Obojživelníci Tabulka 5: Intenzita podmínek pro život obojživelníků v lokalitě Herádka (zdroj: Mikátová a kol., 1998 – vlastní zpracování)

Oslunění ++

Přítomnost vodních rostlin ++

Hloubka vody v cm < 20

30–50

> 50

+

++

+++

Lokalita je západně orientovaná, na východní stranu nádrže navazuje les, proto je zde v ranních hodinách stín a slunce sem svítí odpoledne. Břehy nádrže jsou asi z 50 % porostlé rákosem a břehovými rostlinami. Nejvíce vodního porostu se nachází v oblasti litorálu. Mikátová a kol. (1998) uvádí, že vhodné podmínky pro rozmnožování obojživelníků jsou v rozmezí 20 až 50 cm. Litorální pásmo zabírá asi 20 % nádrže, jeho hloubka je do 40 cm, zbylá část vodní plochy má hloubku do 4,3 m. Pro obojživelníky jsou slepá ramena a tůně významné především v období rozmnožování (Králová a kol., 2001). Vhodným místem pro rozmnožování v této lokalitě je proto také neprůtočná vodní tůň s členitým dnem, jejíž hloubka je od 0,2 do 1,0 m. Po zhodnocení konkrétních podmínek (viz tabulka 5) jsou podle Mikátové a kol. (1998) v této oblasti nejvhodnější předpoklady pro život ropuchy obecné. Ostatní druhy neodpovídaly zcela přesně vyhodnoceným podmínkám, ale lokalita je také vhodná pro skokana ostronohého a čolka obecného.

41

 Savci Na základě vytvořené tabulky (viz příloha 1, tabulka 3) lze konstatovat, že v lokalitě jsou vhodné podmínky pro tyto druhy savců:  Ondatra pižmová, která žije na okrajích rybníků zarostlých bylinnou vegetací. V lokalitě jsou pro ni příhodné podmínky v přítokové části nádrže v litorálním pásmu, které je porostlé břehovou vegetací. Nachází se zde pro ni také vhodná potrava – bylinné rostliny, které rostou v okolí a na nedaleké louce.  Netopýr vodní, pro kterého je kulturní krajina, ve které se nachází revitalizované údolí, vhodným domovem. Hladina retenční nádrže je příhodná pro lov hmyzu.  Vegetace V lokalitě se vyskytuje vysoký i nízký porost.  Nízký porost se nachází v okolí hráze, tvoří potravní biotop pro vodní ptáky.  Vysoký porost se nachází v oblasti litorálu, je přínosem pro bezobratlé, malé savce a ptáky.  Stromy a keře V oblasti se nachází les a v rámci realizace projektu byly vysázeny listnaté stromy (viz příloha 2, foto. 26). Jednotlivé části dřevin přinášejí dle Králové a kol. (2001) tyto efekty:  Převislé stromy nad hladinou – pod nimi je vhodné místo pro ryby,  jemné kořínky pod vodní hladinou – vhodný biotop pro bezobratlé,  křovinný porost s mnoha druhy dřevin (viz příloha 2, foto. 27) – úkryt a hnízdiště ptáků, odpočinkové místo pro vodní savce,  kmeny stromů – dutiny pro hnízdění a úkryt ptáků, odpočinkové místo pro netopýry,  listy, pupeny, květy, plody – vhodná potrava pro živočichy.

42

8.1.3 Technicko-hydrické hledisko Výstavba nádrže má vliv na zvýšení retenční schopnosti krajiny. Litorální pásmo pozitivně ovlivňuje infiltraci vody do podzemí. Litorální zóna byla vytvořena pouhým sejmutím orniční vrstvy, což umožňuje rozlití vody na přirozený terén. Výsadba stromů a osetí vzdušné části hráze zpevňuje břehy a chrání okolí proti půdní erozi. V místě byl vybudován mohutný betonový přeliv, který vzhledově nezapadá do okolí a celkově kazí pohled do krajiny (viz příloha 2, foto. 28). Vrána a kol. (2004) uvádí, že by revitalizace měla být navrhována tak, aby její výsledky zapadaly do okolní krajiny. Hráz je sypaná ze zeminy těžené v zátopě. Je tedy vytvořená z materiálu, který je přirozený pro tuto oblast. Při těžení vzniklo dno a přebytečná hlína byla dále využita. Podle Vrány a kol. (2004) by měl být materiál na revitalizaci přírodní a místní. Na zpevnění by se měl užívat kámen sbíraný v okolí. Vodní část hráze je obložena lomovým kamenem, který ji v této části zpevňuje, ale je to materiál, který je pro dané místo nepřirozený. V zadní části nádrže se nachází neprůtočná tůň (viz příloha 2, foto. 18). Tůň je zásobovaná průsakem vody, a proto není závislá na vodě v nádrži při vypuštění. Je nutno zdůraznit, že při velkém suchu může tato skutečnost způsobit vysušení tůně. Dno hráze má různou hloubku, to podle Justa (2005) umožňuje podmínky pro život mnoha organismů. Mělčiny jsou důležitým zdrojem potravy, hlubší místa jsou důležitá pro zimování vodních živočichů.

43

8.2 SWOT analýza silných a slabých stránek potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu Tabulka 6: SWOT analýza potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu (zdroj: vlastní zpracování)

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY



Dobrá dostupnost



Nedostatečná propagace



Součást přírodního parku Třebíčsko



Absence přírodních zajímavostí



Napojení přístupové cesty na cyklostezku



Návštěvníky



Zpevněná cesta



Vhodné podmínky pro běžkaře



Nedostatek ubytovacích zařízení v obci



Mobiliář a dřevěné sošky v okolí



Odpadky v okolí



Místo pro odpočinek



Nevhodné místo pro alergiky



Blízkost lesa



V noci je místo neosvětlené



Malá pláž

PŘÍLEŽITOSTI

jsou

pouze

místní

obyvatelé

HROZBY



Zvýšení propagace



Intenzivní rybolov



Zvýšení návštěvnosti



Intenzivní rekreace



Podpora agroturistiky v obci



Znečištění vody



Provedení dodatečných revitalizačních



Vznik konkurenční lokality

úprav



Přemnožení invazního druhu rostlin

Vybudování naučné stezky



Nedostatek finančních prostředků obce



44

8.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové setření slouží v této práci jako nástroj pro získání dat, ze kterých vyplynou návrhy pro zlepšení situace a zvýšení rekreačního potenciálu. Po ukončení sběru dat bylo získáno 86 vyplněných dotazníků. Z celkového počtu bylo vybráno 51 respondentů, kteří splňují kritéria pro tuto práci. Ostatních 35 dotazníků bylo vyřazeno, neboť respondenti uvedli, že zájmovou oblast neznají. Většina respondentů, kteří o lokalitě nevědí, bydlí ve vzdálenosti 10 km a více od Rudíkova. To ukazuje, že povědomí o vodní ploše mají spíše místní obyvatelé a lidé z blízkých obcí. Dotazník nejdříve zjišťoval názor respondentů na rekreační potenciál v okolí obce Rudíkov. Většina respondentů si myslí, že v okolí Rudíkova jsou vhodné podmínky pro rekreaci. Na otázku, pro jaký druh rekreace jsou v okolí vhodné podmínky, zvolilo nejvíce respondentů možnost pěší turistiky a cyklistiky. Šetření dále zkoumalo, zda respondent zná pojem revitalizace. Z průzkumu vyplynulo, že 70 % dotázaných se s tímto termínem setkalo, zbylých 30 % respondentů tento pojem neznalo. Další otázky se vztahovaly k retenční nádrži. Respondenti, kteří bydlí v obci Rudíkov, se o nové vodní ploše dozvěděli při procházce k danému údolí nebo ve zpravodaji obce. Ostatní, kteří v obci nebydlí, ale mají o Herádce povědomí, se o nádrži dozvěděli nejčastěji od svých příbuzných z Rudíkova. Šetření se dále zaměřovalo na vztah respondentů k nádrži a okolní krajině. Podle 94 % dotázaných má nádrž na okolní krajinu pozitivní dopad. Na otázku, zda výstavba retenční nádrže zlepšila určité problémy v místě, označilo 80 % respondentů zlepšení vzhledu okolní krajiny, 65 % respondentů také označilo navrácení volné vodní plochy do údolí, dále 53 % zvolilo zlepšení ekologické stability krajiny a 3 % respondentů označila, že se žádný z nabízených problémů nezlepšil (viz obrázek 2).

45

Žádný z těchto problémů se nezlepšil

3%

Zlepšení vzhledu okolní krajiny

80%

Zlepšení ekologické stability krajiny

53%

Vrácení volné vodní plochy do krajiny

65% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obrázek 2: Jaký problém se v okolí zájmového údolí zlepšil po výstavbě nádrže (zdroj: vlastní zpracování)

Pro své rekreační aktivity využívá nádrž 69 % respondentů, ostatních 31 % zde své rekreační aktivity nerealizuje (viz obrázek 3). Ti, kteří odpověděli kladně, využívají nádrž na koupání a její okolí na procházky a cyklistiku, dalšími uvedenými aktivitami bylo bruslení a opalování.

31% ano ne 69%

Obrázek 3: Využití nádrže místními obyvateli (zdroj: vlastní zpracování)

Na otázku, jak se změnily podmínky pro rekreační aktivity občanů po výstavbě vodní plochy, odpovědělo 69 % dotázaných, že je v místě lepší přístup k vodě, a stejné procento také označilo vznik nových tůní využitelných ke koupání. Dále 67 % dotázaných si myslí, že se esteticky upravil vodní prvek, 57 % dotázaných označilo, že po výstavbě nádrže 46

vznikly nové odpočinkové plochy, 41 % volilo výsadbu vegetace, která má rekreační účinek, a 2 % respondentů označila jinou možnost (viz obrázek 4).

Lepší přístup k vodě

69%

Nové tůně pro koupání

69%

Výsadba vegetace s rekreačním účinkem

41%

Estetické úpravy vodního prvku

67%

Odpočinkové plochy

57%

Jiné

2% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obrázek 4: Změna rekreačních podmínek pro místní obyvatele po výstavbě nádrže (zdroj: vlastní zpracování)

Naopak z negativních vlivů vybudované vodní plochy zvolilo 97 % respondentů zvýšení počtu obtížného hmyzu, 13 % uvedlo jako negativum jinou možnost, kde respondenti zmínili výskyt odpadků a zvýšený počet lidí v lokalitě. Dále 3 % respondentů zvolila vzhledově nevhodné rostliny a narušení celkového vzhledu krajiny (viz obrázek 5).

Jiný

13%

Vzhledově nevhodné rostliny

3%

Zvýšení počtu obtížného hmyzu

97%

Narušení celkového vzhledu krajiny Omezení rekreačních aktivit

3% 0% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obrázek 5: Negativní vliv nádrže (zdroj: vlastní zpracování)

47

Respondenti měli také možnost vyjádřit se k návrhům opatření, která by v místě zrealizovali pro zvýšení rekreačních možností. Z návrhů bylo v mnoha případech zmíněno upravení okolních cest pro cyklisty a vysázení dalších stromů v okolí nádrže. Dále navrhovali úpravu pláže, kterou využívají při koupání, protože nejsou spokojeni s její velikostí a stěžují si na vysokou trávu. Dalším zajímavým návrhem od občanů z obce Hodov je úprava a zpevnění polní cesty, která prochází mezi obcemi Rudíkov a Hodov, za účelem lepšího zpřístupnění místa lidem z této vesnice. Na zlepšení celkového rekreačního potenciálu v okolí obce Rudíkov navrhují respondenti vybudování více podobných nádrží, jako je Herádka, a lepší úpravu veřejného prostranství v obci.

48

9 NÁVRHY OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU Tato kapitola se zaměřuje na návrhy opatření, které by zvýšily rekreační možnosti pro obyvatele obce Rudíkov a okolních obcí. Návrhy opatření byly stanoveny na základě analýzy projektové dokumentace revitalizace nádrže Herádka, terénního průzkumu a dotazníkového šetření. Dále dle výsledků ze SWOT analýzy a vyhodnocení území pomocí komparace metodik pro hodnocení rekreačního, ekologického a technicko-hydrického hlediska revitalizačních akcí. V okolí nádrže bylo při terénním průzkumu pozorováno nadměrné množství komunálního odpadu. Pro návštěvníka může takové prostředí působit negativním dojmem. V lokalitě se nachází popelnice na odpad, ale při průzkumu byla maximálně přeplněná. Umístění tohoto typu popelnice působí v krajině nevzhledně (viz příloha 2, foto. 29). Pro zlepšení situace navrhuji v místě instalovat více dřevěných odpadkových košů, umístěných na obou stranách vodní nádrže (viz příloha 2, foto. 30). Dále doporučuji pravidelnou kontrolu a čištění lokality. Aby nemusely být vynakládány finanční prostředky obce za tuto činnost, mohla by být svěřena Základní škole Rudíkov. Do kontroly a odstranění odpadků by se zapojili žáci v rámci výuky, tím by pomohli zdravému životnímu prostředí, a navíc by si samotnou činností osvojili správné návyky třídění odpadu. Nádrž je v letních měsících využívána ke koupání a okolní břehy nádrže slouží jako pláž k opalování. Místní obyvatelé využívají zejména břeh na východní straně, neboť další vhodnější místa se v okolí nenacházejí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro místní obyvatele je toto místo malé, a navíc zde v letních měsících roste vysoká tráva. Navrhuji tedy zvětšení pláže, pravidelnou údržbu zeleně a sečení přilehlé louky, která by také mohla sloužit k odpočinku. Jelikož se území po vybudování nádrže stalo vhodnější pro pozorování a fotografování živočišných a rostlinných druhů spjatých s vodním prostředím, je třeba tyto aktivity podpořit. Pro zlepšení možností navrhuji vytvoření dřevěného mola, ze kterého by byl výhled na celou vodní plochu. Molo by bylo vytvořeno ve třech výškových úrovních, 49

pro pozorování vodní plochy, k posezení i pro ležení a opalování. K molu by byly připevněny schůdky umožňující rekreantům přístup do vody. Příklad mola a návrh na jeho umístění je v příloze 2, foto. 31 a 32. Krajina v okolí je vhodná pro cykloturistiku. Nedaleko nádrže je značená cyklostezka, na kterou navazuje cesta spojující nádrž s obcí. Dle výsledků dotazníkového šetření nejsou místní obyvatelé spokojeni s kvalitou této cesty, neboť je v některých částech rozbahněná. Proto doporučuji její zpevnění s využitím přírodních materiálů (například štěrk) a dále zvýšení počtu cyklostezek v okolí obce. V zimě při dostatku sněhu je lokalita vhodná pro běžecké lyžování, proto doporučuji pravidelnou údržbu běžeckých stop v okolí revitalizovaného údolí. Místo znají a navštěvují pouze místní občané. Pro většinu obyvatel z okolních vesnic je na základě výsledků z dotazníkového šetření lokalita neznámá, což může být způsobeno nedostatečnou propagací. Lokalita je neznámou i přesto, že má výhodnou polohu. Místo je s obcemi spojeno cestou, která je dostupná z hlavní silnice mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. U křižovatky s hlavní silnicí je umístěna pouze směrová tabule, která označuje v místě cyklostezku. Doporučuji zde umístit informační tabuli směřující k nádrži Herádka (viz příloha 2, foto. 33). Dalším návrhem by mohlo být umístění dalších informačních, vzdělávacích a bezpečnostních tabulí. První by byla umístěna u směrové cedule k Herádce a sdělovala by návštěvníkovi informace o Přírodním parku Třebíčsko. Druhá tabule by byla umístěna v údolí vodního prvku a informovala by návštěvníka o nádrži, provedených revitalizačních akcích a jejich významnosti pro krajinu. Místo by mohlo zvýšit svoji hodnotu také tím, že může sloužit jako vhodné prostředí pro umístění prací místních umělců, jako je výše zmíněný rudíkovský řezbář. Tato opatření mohou alespoň částečně zvýšit informovanost a popularitu místa. Známost místa by se také mohla zlepšit vytvořením pohlednic zachycujících nádrž a její nejbližší okolí. Snímky by zdůrazňovaly jedinečnost nádrže a krásy okolní krajiny. Pohlednice by se mohly prodávat na rudíkovské poště, kam chodí vyřizovat korespondenci i obyvatelé z okolních vesnic, čímž by se zvýšilo povědomí nejen u místních obyvatel. Dalším bodem, který by nepřímo zvýšil počet návštěvníků, by bylo zlepšení kvality restauračních zařízení v obci, podpora agroturistiky či zvýšení ubytovací kapacity. 50

Výsledky této bakalářské práce a návrhy pro zlepšení situace v území mohou být důležitým podkladem například pro územní plánování a zpracování strategických dokumentací obce Rudíkov. Vyhodnocení efektů revitalizací poukazuje na nové možnosti pro rekreaci místních obyvatel a lze je využít pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Třebíčsko.

51

10 DISKUSE Diskuse je v této práci zaměřena na metodiky, které byly v práci použity pro hodnocení jednotlivých hledisek rekreačního potenciálu a k vysvětlení vybraných výsledků práce. Metodiky jsou často subjektivním tématem. Většina vybraných metodik je vhodná pro rychlé a snadné zhodnocení revitalizačních efektů. Nelze jednoznačně říci, že jedna metodika je vhodnější než druhá. Všechny metodiky jsou správné a pro posuzování je vhodné volit takovou, která se nejlépe zaměřuje na kritéria, kterých bylo díky revitalizačním akcím dosaženo. Práce posuzuje revitalizace ze tří hledisek z důvodu komplexnosti zhodnocení provedených revitalizačních opatření. Pro hodnocení rekreačního hlediska byla využita metodika Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2002). Jeho metodika hodnotí přírodní i kulturní okruhy v rámci cestovního ruchu. Pro ekologické hledisko byly využity informace z literatury od Králové a kol. (2001), která se v knize Řeky pro život zabývá podmínkami pro život různých druhů živočichů a pozitivních efektů rostlin, jež byly vhodné pro posouzení revitalizačního efektu v modelové lokalitě. Pro vhodnost druhů obojživelníků byla vybrána metodika dle Mikátové a kol. (1998). Pro vyhodnocení technicko-hydrického hlediska byly využity některé informace z Hodnocení realizovaných revitalizačních akcí podle Vány a kol. (2004), přestože tato metodika hodnotí vodní toky, lze aplikovat některé poznatky i na retenční nádrž. V práci byl hodnocen rekreační potenciál provedených revitalizací v lokalitě retenční nádrže Herádka; podle výsledků práce se potenciál krajiny pro rekreaci po provedení revitalizačních akcí zvýšil. Analýza dat z dotazníkového šetření nám ukazuje, že místo využívají pro své rekreační aktivity zejména místní obyvatelé. Přestože více než polovina dotázaných využívá zájmovou lokalitu pro rekreaci, někteří obyvatelé místo nevyužijí. To může být způsobeno tím, že pro odpočinkovou a rekreační činnost mají jiné místo nebo do přírody vůbec nechodí. Řada lidí v dnešní uspěchané době upřednostňuje před rekreací v přírodě trávení svého volného času doma.

52

11 ZÁVĚR Téma bakalářské práce řešilo problematiku revitalizací z hlediska rekreačního potenciálu. Nejdříve byla literární rešerší shrnuta problematika revitalizací, rekreačního potenciálu a metodik vhodných pro jejich hodnocení. Praktická část práce byla zaměřena na zhodnocení revitalizačního efektu v konkrétních lokalitách. Jako příklad dobré praxe byly dva projekty, kde proběhly revitalizační úpravy. V obou případech projektů se jednalo o revitalizaci podmáčeného údolí. V místě vznikly nové vodní prvky a byly provedeny další revitalizační úpravy, které napomohly zvýšení možností pro rekreaci nejen pro místní obyvatele. Dále byla práce zaměřena na modelovou lokalitu retenční nádrže Herádka na Třebíčsku, kde byl hodnocen rekreační potenciál provedené revitalizace. Pro toto hodnocení byla sestavena metodika z vybraných složek již existujících metodik. Rekreační hledisko bylo hodnoceno pomocí Bínovy metodiky (2002) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Lokalita retenční nádrže Herádka se stala vhodnější pro mnohé druhy rekreačních aktivit, jako je například cykloturistika, pěší turistika nebo venkovská turistika. Ekologické hledisko vycházelo z metodiky dle Králové a kol. (2001), dle které vybudování nádrže přispělo ke zlepšení podmínek života mnoha rostlinných a živočišných druhů. V lokalitě bylo také realizováno dotazníkové šetření, zaměřené na vztah místních obyvatel k nádrži. Výsledky potvrdily, že místní obyvatelé využívají toto místo pro své rekreační aktivity, nejvíce například na procházky a v létě na koupání. Lokalita je však málo známá pro širší okolí. Proto byla v závěru práce navrhnuta opatření, která by mohla přispět ke zlepšení povědomí obyvatel a ke zvýšení rekreačního potenciálu území. Tato práce může být využita v územním plánování obce Rudíkov. Vyhodnocení efektů revitalizací poukazuje na nové možnosti pro rekreaci místních obyvatel a lze je využít pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Třebíčsko.

53

12 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ 12.1 Knižní zdroje 1. CÍLEK, Václav. Water in landscape: landscaping programmes. Praha: Consult, 2004, 207 s. ISBN 80-902-1328-6. 2. ČERMÁKOVÁ, Lenka, Eva LHOŤANOVÁ a Mariana TONHAUSEROVÁ. Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost. 2. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2010, 413 s. ISBN 978-80-904275-2-5. 3. DOSTÁL, Tomáš. Zásady revitalizace drobných vodotečí. Praha: České vysoké učení technické, 2008, 22 s. ISBN 978-80-01-04033-1. 4. FOJTÍK, Igor. Vybrané kapitoly z rekreologie. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2011, 77 s. ISBN 978-80-7368-990-2. 5. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. ak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Pub., 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X. 6. HEDVÁBNÝ, Jaroslav. Třebíčsko: životní prostředí, ekologie. Třebíč: Akcent, 2003, 78 s. ISBN 80-726-8251-2. 7. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2011, 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. 8. HLAVÍNEK, Petr. Jakost vody v povodí. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005, 209 s. ISBN 80-214-2815-5. 9. HODAŇ, Bohuslav a Tomáš DOHNAL. Rekreologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 281 s. ISBN 978-80-244-2197-1. 10. JURÁŠKOVÁ, Olga a Pavel HORŇÁK. Velký slovník marketingových komunikací. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 271 s. ISBN 978-80-247-4354-7. 11. JUST, Tomáš, Vladimír ŠMÁRAL, Martin DUŠEK a kol. Revitalizace vodního prostředí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2003, 144 s. ISBN 80-860-6472-7. 12. JUST, Tomáš. Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech a jejich význam v ochraně před povodněmi. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010, 1 CDROM, 213 s. ISBN 978-808-7457-030. 13. JUST, Tomáš. Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2005, 359 s. ISBN 80-239-6351-1.

54

14. KOZÁK, Jan. Povodně v českých zemích. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 144 s. ISBN 978-808-6946-399. 15. KRÁLOVÁ, Helena. Řeky pro život: revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Brno: Veronica, 2001, 439 s. ISBN 80-238-8939-7. 16. KRAVKA, Miroslav. Úpravy malých vodních toků v krajině a lesnické meliorace. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 132 s. ISBN 978-807375-337-5. 17. KUPEC, Petr, Jiří SCHNEIDER a Miloslav ŠLEZINGR. Revitalizace v krajině. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 119 s. ISBN 978-80-7375356-6. 18. LANGEROVÁ, Blanka. Kraj Vysočina: The Vysočina Region. 1. vyd. Praha: ACR Alfa, 2004, 231 s. ISBN 80-864-0811-6. 19. LEŽATKA, Lukáš. Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě: The significance and function of artificial water courses in the present-day urban environment : zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2010, 31 s. ISBN 978-80-214-4184-2. 20. MATĚJÍČEK, Josef a Josef HLADNÝ. Povodňová katastrofa . století na území eské republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 1999, 60 s. ISBN 978-8072121-304. 21. MIKÁTOVÁ, Blanka a Mojmír VLAŠÍN. Ochrana obojživelníků. 2. vyd. Brno: EkoCentrum, 1998, 135 s. ISBN 80-902-2037-1. 22. NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. 23. OPPELTOVÁ, Petra, Jiří NOVÁK a Jana KOTOVICOVÁ. Vzdělávací modul Ochrana životního prostředí voda. 1. vyd. Náměšť nad Oslavou: ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, 2012, 164 s. ISBN 978-80-87226-12-4. 24. POKORNÝ, Josef. Velký encyklopedický rybářský slovník. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2004, 649 s. ISBN 80-723-8117-2. 25. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286. 26. SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 140 s. ISBN 978-80-7375200-2.

55

27. SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 132 s. ISBN 978-80-7375357-3. 28. SINGH, Jagbir. Ecotourism. New Delhi: I.K. International Pub. House, 2010, 221 s. ISBN 978-938-0026-961. 29. SLAVÍK, Ladislav a Martin NERUDA. Vodní režimy v krajině. 1. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí UJEP, 2004, 134 s. ISBN 80-704-4559-9. 30. SOBÍŠEK, Bořivoj. Meteorologický slovník výkladový. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993, 594 s. ISBN 80-853-6845-5. 31. ŠLEZINGR, Miloslav a Luboš ÚRADNÍČEK. Vegetační doprovod vodních toků. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 175 s. ISBN 978-807375-349-8. 32. ŠLEZINGR, Miloslav. Revitalizace toků: příspěvek k problematice úprav vodních toků. 1. vyd. Brno: Vutium, 2010, 255 s. ISBN 978-80-214-3942-9. 33. TLAPÁK, Václav a Jaroslav HERYNEK. Malé vodní nádrže. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002. ISBN 80-715-7635-2. 34. VRÁNA, Karel, Tomáš DOSTÁL, Jiří GERGEL a kol. Revitalizace malých vodních toků – součást péče o krajinu. Praha: Consult, 2004, 60 s. ISBN 80-902-1329-4. 35. VRÁNA, Karel. Revitalizace krajiny. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2009, 150 s. ISBN 978-80-7394-160-4. 36. ZEJDA, Radovan. Třebíčsko – krajina mnoha tváří. 2. vyd. Třebíč: Město Třebíč, 2009, 158 s. ISBN 978-80-7268-585-1.

12.2

Internetové zdroje

1. BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích eské republiky. In Urbanismus a územní rozvoj. ročník 5. – číslo 1/2002. [online]. 2002 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf 2. Český statistický úřad. Charakteristika SO ORP Třebíč [online]. 2013 [cit. 2014-0226]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_so_orp_trebic 3. LANGHAMMER, Jakub. Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů

ekologické kvality vodních toků [online]. 2007 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/~langhamr/publications/pdf/hem/HEM_metodika_hodnoceni.p df

56

4. Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Mapový server [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/admin/index.php#lg=cz&c=3536025%2C5519376&z=0& l=ajax_default,ajax_admin_zabaged,cak& 5. Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 6. Obec Rudíkov. O obci [online]. 2011 http://www.rudikov.cz/informace-o-obci/

[cit.

2014-02-09].

Dostupné

z:

7. Mapy Google. Panoramino [online]. 2010 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.panoramio.com/user/6738955?with_photo_id=71342712 8. Ministerstvo životního prostředí. Přehled akceptovaných metodik stojatých vod [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://mzp.cz/cz/prehled_akceptovanych_metodik_vod 9. Povodí Moravy. Vodní tok [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodohospodarsky-slovnik/vodni-tok/ 10. Výletník. Vysočina – Třebíčsko [online]. 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/ceskomoravska-vrchovina/trebicsko/ 11. Zákony pro lidi. Zákon o vodách a o změně některých zákonů [online]. 2014 [cit. 201403-26]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254 12. Portál hlavního města Prahy. Nové odpočinkové molo na Hostivařské přehradě [online]. 2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/nove_odpo cinkove_molo_na_hostivarske.html 13. SCHNEIDER, Jiří a Jitka FIALOVÁ. Krajinná rekreologie [online]. 2010 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.utok.cz/vitejte

12.3 Ostatní zdroje Se souhlasem Obecního úřadu ve Velkém Meziříčí a starostky obce Rudíkov Ivy Nožičkové byly v práci použity informace z projektových dokumentací projektů Retenční nádrž Herádka, Revitalizační opatření na levostranném přítoku Bílého potoka a projektu Revitalizace údolí U tří mostů v Měříně.

57

13 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK č. – číslo ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj EU – Evropská unie foto. – fotografie kol. – kolektiv SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí České republiky str. – strana tab. – tabulka

14 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Katastrální území obce Rudíkov v kraji Vysočina ............................................. 28 Obrázek 2: Jaký problém se v okolí zájmového údolí zlepšil po výstavbě nádrže .............. 46 Obrázek 3: Využití nádrže místními obyvateli.......................................................................... 46 Obrázek 4: Změna rekreačních podmínek pro místní obyvatele po výstavbě nádrže .......... 47 Obrázek 5: Negativní vliv nádrže ......................................................................................... 47

15 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Financování retenční nádrže Herádka ................................................................ 30 Tabulka 2: Složky potenciálu cestovního ruchu ................................................................... 34 Tabulka 3: Vzor tabulky pro intenzitu výskytu podmínek v lokalitě ................................... 35 Tabulka 4: Vliv revitalizačních opatření na složky rekreačního potenciálu ......................... 40 Tabulka 5: Intenzita podmínek pro život obojživelníků v lokalitě Herádka ........................ 41 Tabulka 6: SWOT analýza potenciálu rekreace pro modelovou lokalitu ............................. 44 58

16 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Tabulky pro hodnocení ekologického hlediska Příloha 2: Fotografie a obrázky zájmových lokalit Příloha 3: Vzor dotazníku

Fotodokumentace Většina fotografií nacházejících se v přílohách jsou z terénního průzkumu, který provedla autorka při zpracování práce.

59

Příloha 1: Tabulky pro hodnocení ekologického hlediska Tabulka 1: Podmínky pro život hnízdních ptáků (zdroj: Králová a kol., 2001 – vlastní zpracování) Typ vegetace

Druh

Pozitivní efekt

zarostlé ostrůvky

pisík obecný, kachna divoká, labuť velká

ochrana hnízd na zemi před suchozemskými predátory, poskytnutí příbřežních mělčin pro získávání potravy a možnost vytvořit místa s pomalu tekoucí vodou

mělčiny

kachna divoká, volavka popelavá, další druhy vodních a bahenních ptáků

vhodné potravní prostředí

zátoky a slepá ramena

potápka malá, potápka roháč, kachna divoká, labuť velká, slípka zelenonohá, bukáček malý, různé druhy chřástalů, rákosníků, kachen

klidná místa s potravní nabídkou, dostatkem vegetačního krytu pro krmící se ptáky včetně ohrožených malých mláďat

vodní ponořená vegetace

labuť velká, lyska černá, potápka malá, volavka popelavá a některé druhy kachen

vhodné potravní prostředí; prostředí pro vodní bezobratlé a ryby

vodní vynořená vegetace

potápka malá, potápka roháč, lyska černá, slípka zelenonohá, bukáček malý, různé druhy chřástalů, rákosníků a kachen

potravní zdroje a hnízdiště, pro některé druhy i nocoviště

břehové porosty stromů

slípka zelenonohá, lyska černá, moudivláček lužní, drozdi, dravci aj.

potravní a hnízdní nabídka, umožnění hnízdění i jiným než vodním ptákům

Tabulka 2: Základní kritéria pro výběr reprodukčního stanoviště obojživelníků (zdroj: Mikátová a kol., 1998) Druh

Oslunění

Přítomnost vodních rostlin

Hloubky vody v cm < 20

30–50

> 50

+++

++

čolek velký

++

+++

čolek obecný čolek horský kuňka ohnivá kuňka žlutobřichá blatnice skvrnitá rosnička zelená ropucha obecná ropucha krátkonohá ropucha zelená skokan hnědý skokan ostronosý skokan štíhlý vodní skokani

+++

++

++

+++

+

+

+

++

+++

+

+++

++

+++

++

–

++

+

+++

++

+

+++

+++

+

++

+++

+++

+

++

+++

++

++

++

+

++

+++

+++

–

+++

–

–

+++

–

+++

+

–

+

+

++

+++

+

++

+

+

+++

++

++

+++

++

+++

+

+++

++

++

+++

+

Preference jsou vyjádřeny pomocí křížků kdy: +++ druh dává tomuto stanovišti výrazně přednost ++ výhodné a prospěšné + nevýznamné – druh stanoviště tohoto typu nevyužívá

Tabulka 3: Nároky na biotop savců bezprostředně spjatých s vodními toky v ČR (zdroj: Králová a kol, 2001 – vlastní zpracování) Druh savce

Biotop

Potrava

ondatra pižmová

břehy rybníků a řek zarostlé bylinnou vegetací

převládá bylinná vegetace, také škeble a leklé ryby

hryzec vodní

řeky v nížinách, kanály, rybníky a odvodňovací příkopy, zejména s vyvinutou pobřežní vegetací, místy i dále od vody

zelené části pobřežních a lučních rostlin, kořeny a oddenky; může způsobovat značné škody v zahradách na zelenině a na ovocných stromech

rejsec vodní

neznečištěné potoky a mokřady s rostlinným pokryvem

zejména vodní hmyz a jeho larvy, příležitostně drobné rybky a měkkýši

netopýr vodní

loví nad rybníky v kulturní krajině

hmyz na vodní hladině a nad ní

Tabulka 4: Vodohospodářský a ochranářský význam typů porostu na březích řek a hrází (zdroj: Králová a kol., 2001 – vlastní zpracování) Typ porostu

nízký

Ochrana přírody důležitý zimní potravní biotop pro vodní ptáky, jako hvízdák eurasijský a lyska černá, v létě využíván konipasy a podobnými druhy ptáků; snižuje nabídku potravy a úkrytu pro další ptáky, malé savce a bezobratlé pestřejší struktura biotopů je přínosem pro bezobratlé, malé savce a ptáky, například pro hnízda čmeláků, motýly, norníky, protahující ptáky

vysoký

oblasti s trsy trav jsou důležité pro hnízdění ptáků, například strnada rákosního a lindušky luční lokality, kde loví sova pálená a kalous pustovka, a rozmnožuje se myška drobná

mozaikovitý

přídatná struktura dává širší stanovištní možnosti pro zvířata, je například úkrytem pro vydru

Tabulka 5: Hlavní význam stromů a keřů (zdroj: Králová a kol., 2001 – vlastní zpracování) Část dřeviny

Pozitivní efekt

jemné kořínky pod vodní hladinou

vějířovité kořeny jsou důležitý biotopem pro bezobratlé

převislé stromy a kořeny nad vodní hladinou, například vrba

místa pod nimi vyhledávají ryby

jemné kořeny stromů prorůstající břehem, zvláště v jemných, drobivých půdách a štěrkopíscích

zpevňují půdu – pomáhají stabilizaci břehů a snížení eroze

křovinatý porost s mnoha druhy dřevin

úkryt pro mnoho ptáků, jako sýkory, pěnice, a savce jako plchy a ježatky; hustý kryt je hnízdištěm mnoha druhů ptáků, například slípky zelenonohé, odpočinkovým místem pro vydry a krytem pro hraboše

dospělé a mrtvé kmeny stromů

dutiny pro hnízdění morčáka velkého, datlů a sov, lokality pro rozmnožování a odpočinek netopýrů; hlavaté vrby jsou bezpečným místem pro hnízdění kachen a také mají bohatá společenstva bezobratlých; stará kůra, zvláště ve vlhčích lokalitách, podporuje bohatá společenstva kapradin, lišejníků a mechů a je obecně důležitá pro houby a hmyz; mrtvé dřevo pod vodou je důležité pro bezobratlé jako tiplice

listy, pupeny, květy a plody

na stromech se živí mnoho druhů živočichů – nejvíce na dubu, vrbě, olši a bříze; ptáci sbírají živočichy žijící na listech; hmyz padající z listů do vody je potravou ryb; v zimě důležitá semena a plody, například na olši se živí čížek lesní a čečetka zimní

Příloha 2: Fotografie a obrázky zájmových lokalit  Fotografie údolí U tří mostů v Měříně

Foto. 1: Mapa revitalizovaného údolí U tří mostů v katastrálním území obce Měřín (zdroj: mapy.cz, 2011 – vlastní zpracování)

Foto. 2: Tůň plnící funkci slepého ramene řeky Balinky je domovem mnoha živočichů a rostlin (zdroj: Blažková)

Foto. 3: Kaskáda rybníčků, která oživuje celé údolí; slouží jako biotop vhodný k reprodukci mnoha druhů živočichů vázaných na vodní prostředí (zdroj: Blažková)

Foto. 4: Místo, kde se má nacházet račí rybníček, je zarostlé plevelnými rostlinami (zdroj: Blažková)

Foto. 5: Nevhodně zvolená borovice černá, která roste na místě, kde mají být vysazeny listnaté stromy (zdroj: Blažková)

 Fotografie údolí levostranného přítoku Bílého potoka

Foto. 6: Mapa údolí levostranného přítoku Bílého potoka (zdroj: mapy.cz, 2011 – vlastní zpracování)

Foto. 7: Vodní nádrž zlepšuje estetickou hodnotu údolí a zachycuje vodu (zdroj: Blažková)

Foto. 8: Údolí pod nádrží s mokřadem vytváří vhodné podmínky pro existenci a reprodukci rostlinných a živočišných společenstev (zdroj: Blažková)

Foto. 9: Polní cesta, která usnadňuje místním obyvatelům přístup k nádrži (zdroj: Blažková)

Foto. 10: Dřevěný stůl a lavičky mohou sloužit k odpočinku návštěvníkům (zdroj: Blažková)

Foto. 11: Dřevěná lávka usnadňuje přechod přes potok, navíc je oživujícím prvkem v údolí (zdroj: Blažková)

 Fotografie retenční nádrže Herádka

Foto 12: Mapa retenční nádrže Herádka (zdroj: mapy.cz, 2011 – vlastní zpracování)

Foto. 13: Údolí retenční nádrže před stavbou - část území dnešní nádrže dříve tvořila louka (zdroj: panoramino.com, 2010)

Foto. 14: Údolí retenční nádrže před stavbou (zdroj: panoramino.com, 2010)

Foto. 15: Retenční nádrž Herádka je vhodným místem pro rekreaci u vody, vytváří domov pro mnoho živočichů a rostlin (zdroj: Blažková)

Foto. 16: Hráz nádrže je vhodným místem pro pozorování vodních ptáků (zdroj: Blažková)

Foto. 17: Přítoková část s litorálním pásmem je zdrojem potravy a domovem vodních živočichů, navíc napomáhá k infiltraci vody do podzemí (zdroj: Blažková)

Foto. 18: Samostatně napájená tůň vytváří vhodné místo pro rozmnožování a život obojživelníků (zdroj: Blažková)

Foto. 19: Ostrůvek je oživujícím prvkem v údolí, vytváří vhodné místo pro úkryt a hnízdění vodních ptáků (zdroj: Blažková)

Foto. 20: Budka, která je vhodná pro hnízdění vodních ptáků (zdroj: Blažková)

Foto. 21: Zpevněná cesta, která usnadňuje přístup místním obyvatelům k nádrži, je vhodná také jako cyklistická trasa (zdroj: Blažková)

Foto. 22: Posezení u nádrže slouží pro odpočinek návštěvníků (zdroj: Blažková)

Foto. 23: Stojan na kola využívají zejména cyklisté (zdroj: Blažková)

Foto. 24: Dřevěný vodník na ostrůvku je oživujícím prvkem a zajímavostí v údolí (zdroj: Blažková)

Foto. 25: Les v okolí nádrže nabízí možnosti houbaření a procházek v přírodě (zdroj: Blažková)

Foto. 26: Dřeviny vysazené v okolí nádrže vytvářejí zastíněné plochy vhodné k odpočinku a dále přispívají ke zlepšení mikroklimatu lokality (zdroj: Blažková)

Foto. 27: Křovinný porost v okolí vytváří úkryt pro vodní ptáky a savce (zdroj: Blažková)

Foto. 28: Mohutný betonový přeliv kazí pohled do okolní krajiny (zdroj: Blažková)

Foto. 29: Přeplněná popelnice s odpadky působí v údolí nevzhledně (zdroj: Blažková)

Foto. 30: Návrh na umístění odpadkového koše (zdroj: Blažková)

Foto. 31: Příklad odpočinkového mola, které slouží pro rekreaci v Praze na Hostivařské přehradě (zdroj: praha.eu, 2012)

Foto. 32: Návrh na umístění odpočinkového mola (zdroj: Blažková)

Foto. 33: Návrh na umístění směrové značky k nádrži Herádka (zdroj: Blažková)

Příloha 3: Vzor dotazníku Vážená paní/Vážený pane, věnujte prosím několik minut pro vyplnění tohoto dotazníku. Jmenuji se Kateřina Blažková a jsem studentkou Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Tento dotazník slouží jako podklad pro moji bakalářskou práci zaměřenou na téma Hodnocení revitalizačních opatření z hlediska rekreačního potenciálu krajiny. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám zabere méně než 10 minut. Za jeho vyplnění moc děkuji. Kontakt: Kateřina Blažková tel.: + 420 723 023 410 e-mail: [email protected]

1) Bydlíte v obci Rudíkov? (Pokud ne, napište prosím kde). □ Ano □ Ne (kde bydlíte?) …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

2) □ □ □ □

Domníváte se, že jsou v Rudíkově vhodné podmínky pro rekreaci? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

3) Pro jaký druh rekreace jsou v Rudíkově vhodné podmínky? (můžete označit více odpovědí) □ Koupání a vodní sporty □ Klidový odpočinek □ Pěší turistika □ Myslivost a rybaření □ Sběr lesních plodů □ Cyklistika □ Zimní sporty □ Jiný, napište jaký …………………………………………………………………………………………………………………………………………………........

4) Je ve Vašem okolí nějaký přírodní prvek, který ztratil díky lidské činnosti přirozenou podobu a navrhovali byste jeho revitalizaci (obnovu)? (Pokud ano, napište jaký?) □ Ano (napište jaký?) ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………...... □ Ne 5) □ □

Znáte pojem „revitalizace“ ve vztahu k vodním prvkům a krajině? Ano Ne

6) Znáte nějaká provedená revitalizační opatření v krajině ve Vašem okolí? □ Ano (napište jaké a kde) ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... □

Ne

7) Ve Vašem okolí byla postavena retenční nádrž Heráka, víte o tomto projektu? (Pokud ano, kde jste se o něm dozvěděli? Pokud ne, pokračujte otázkou č. 15.) □ Ano, dozvěděl/la jsem se o něm v ………………………………………………………………………………………………………………………………………................... □ Ne

8) Myslíte si, že se výstavbou retenční zlepšil některý z těchto problémů ve Vašem okolí? (můžete označit více odpovědí) □ Vrácení volné vodní plochy do krajiny □ Zlepšení ekologické stability krajiny – zvýšení počtu druhů rostlin a živočichů □ Zlepšení vzhledu okolní krajiny □ Jiný…………………………………………………………………………………………………………………..………………….

9) Myslíte si, že retenční nádrž Herádka má na okolní krajinu… (odpověď prosím zdůvodněte) □ Pozitivní dopad (proč?) …………………………………………..………………………………………………………………………………………………………...... □ Negativní dopad (proč?) ………………………………………………………………………………….……………...………………………….………………………….

10) Okolí údolí, ve kterém leží retenční nádrž se Vám více líbilo… (odpověď prosím zdůvodněte) □ Před revitalizací (proč?) ……………………………...……………………………………………………………………………………………………………………… □ Po revitalizaci (proč?) ………………………..……………………………………………………………………………………………………………………………….

11) Využíváte retenční nádrž a okolí pro své rekreační aktivity? (Pokud ano, napište na jaké?) □ Ano (a jaké?) …………..……………………………………………………………………………………………………………………………………………. □ Ne

12) Jakým způsobem se po výstavbě Herádky změnily podmínky pro rekreační aktivity místních občanů? (možnost označit více odpovědí) □ Lepší přístup k vodě □ Nové tůně využitelné pro koupání a osvěžení □ Nové výsadby vegetace s estetickým či rekreačním účinkem □ Estetické úpravy koryta a jeho okolí □ Odpočinkové plochy □ Prostupnost toku (můstky, lávky) □ Jiné, napište jaké…………………………………………………………………….…………………………………………...

13) Myslíte si, že má nádrž Herádka některý z těchto negativních vlivů? (možnost označit více odpovědí) □ Omezení rekreačních aktivit □ Narušení celkového vzhledu krajiny □ Zvýšení počtu obtížného hmyzu (např. komáři) □ Vzhledově nevhodné rostliny □ Jiný, napište jaký …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

14) Jaké byste navrhovali další úpravy pro zvýšení rekreačního využití v okolí retenční nádrže? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………...... …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

15) Myslíte si, že lze zlepšit podmínky pro rekreační využívání krajiny v okolí obce Rudíkov? (Pokud ano, napište jak?) □ Ano (napište jak?) ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… □

Ne

16) □ □

Vaše pohlaví? Žena Muž

17) □ □ □ □

Vaše věková skupina? 0 –20 let 21–40 let 41–60 let 61 let a více

18) □ □ □ □ □

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní Střední bez maturity/vyučen(a) Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Děkuji za Vašе odpovědi a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku.