Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Šumperku a okolí

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Šumperku a okolí

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………….. ...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Šumperku a okolí

Bakalářská práce

Autor: Žaneta Bendová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2015

COPYRIGHT © 2014 Žaneta Bendová

Abstrakt BENDOVÁ, Žaneta: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Šumperku a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava, 2015. 67 stran Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál v Šumperku a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Práce poukazuje na základní pojmy a legislativu upravující sociální cestovní ruch. Zabývá se specifickými požadavky zdravotně postižených osob jako účastníků cestovního ruchu. Věnuje pozornost programům podporujícím sociální cestovní ruch a přínosům cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Svým obsahem přispívá bakalářská práce k pochopení problematiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Klíčová slova Bezbariérovost.

Osoba

se

zdravotním

postižením.

Sociální

cestovní

ruch.

6

Abstract BENDOVÁ, Žaneta: Evaluation of Tourism Potential for Visitors with Disabilities in Šumperk. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Education degree: Bachelor. Jihlava, 2015. 67 pages The aim of the bachelor thesis is to analyze and evaluate the potential of tourism for disabled visitors in Šumperk. The thesis points out basic concepts and legislation of social tourism. The work is concerned with specific requirements of disabled people in social tourism. It is devoted to support programs of social tourism and benefits of tourism for disabled people. Content of bachelor thesis contributes to understanding the issues of tourism for disabled people.

Key words Barrier - free access. A person with disability. Social tourism.

7

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Ivici Linderové, PhD., vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady, připomínky a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině a příteli za trpělivost a podporu. 8

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ........................................... 13 1.1

Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ................................................. 13

1.1.1

Znaky a

charakteristiky cestovního

ruchu

osob

se

zdravotním

postižením ............................................................................................................... 14 1.1.2

Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a

v České republice .................................................................................................... 18 1.1.3

Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ................................. 20

1.1.4

Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob . 22

1.2

Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................ 24

1.2.1

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .. 25

1.2.2

Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ......... 26

1.2.3

Legislativní

úprava

vztahující

se

k cestovnímu

ruchu

zdravotně

postižených osob v Evropě a v České republice ..................................................... 27 2

Analýza potenciálu Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně

postižených osob ............................................................................................................. 31 2.1

Cíl a metodika zkoumání ................................................................................. 31

2.2

Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně

postižených

osob…. ....................................................................................................................... 34 2.2.1

Přírodní atraktivity .................................................................................... 34

2.2.2

Kulturně - historické atraktivity................................................................ 35

2.2.3

Kulturně - společenská zařízení ................................................................ 36

2.2.4

Jiné atraktivity........................................................................................... 39

2.3

Realizační předpoklady .................................................................................... 41

2.3.1

Ubytovací zařízení .................................................................................... 42

2.3.2

Pohostinská zařízení ................................................................................. 44

2.3.3

Sportovně rekreační zařízení .................................................................... 45

2.3.4

Bezbariérová přeprava .............................................................................. 47

2.3.5

Cestovní kanceláře a cestovní agentury .................................................... 50 9

2.4

Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním

postižením ................................................................................................................... 51 2.5

Zhodnocení potenciálu Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob

se zdravotním postižením ........................................................................................... 53 Závěr ............................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ............................................................................................... 58 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 58 Online zdroje............................................................................................................... 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 64 Přílohy............................................................................................................................. 65

10

Seznam tabulek Tabulka 1 Počet osob se zdravotním postižením podle typu postižení v České republice za rok 2013 ..................................................................................................................... 19 Tabulka 2 Podíl osob se zdravotním postižením podle typu postižení a věku v Evropské unii za rok 2012 .............................................................................................................. 19 Tabulka 3 Hodnotící kritéria potenciálu cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ....................................................................................................................... 32 Tabulka 4 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ........................................................................................................................................ 34 Tabulka 5 Bezbariérově přístupné solné jeskyně v okrese Šumperk.............................. 35 Tabulka 6 Bezbariérově přístupné hrady a zámky v okrese Šumperk ............................ 35 Tabulka 7 Bezbariérově přístupné skanzeny v okrese Šumperk .................................... 36 Tabulka 8 Bezbariérově přístupné kostely v okrese Šumperk ........................................ 36 Tabulka 9 Bezbariérově přístupná muzea a galerie v okrese Šumperk .......................... 38 Tabulka 10 Bezbariérově přístupná divadla a kina v okrese Šumperk ........................... 38 Tabulka 11 Bezbariérově přístupné trasy v okrese Šumperk ......................................... 39 Tabulka 12 Bezbariérově přístupné cyklostezky v okrese Šumperk .............................. 40 Tabulka 13 Bezbariérově přístupná arboreta v okrese Šumperk .................................... 40 Tabulka 14 Přístupnost lázeňských zařízení v okrese Šumperk ..................................... 41 Tabulka 15 Bezbariérově přístupná informační centra v okrese Šumperk ..................... 42 Tabulka 16 Počet ubytovacích zařízení podle ČSÚ v okrese Šumperk .......................... 42 Tabulka 17 Bezbariérová ubytovací zařízení v okrese Šumperk .................................... 43 Tabulka 18 Bezbariérová pohostinská zařízení v okrese Šumperk ................................ 45 Tabulka 19 Bezbariérové bazény a koupaliště ............................................................... 46 Tabulka 20 Bezbariérová sportovní zařízení .................................................................. 46 Tabulka 21 Bezbariérová lyžařská střediska v okrese Šumperk ..................................... 47 Tabulka 22 Bezbariérová nádraží v okrese Šumperk ..................................................... 48 Tabulka 23 Příklady webových portálů .......................................................................... 51 Tabulka 24 Přehled přidělených bodů ............................................................................ 53 Tabulka 25 Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Šumperku a okolí ............................................................................................................ 54

11

Úvod Cestovní ruch je v současné době nedílnou součástí společenského i hospodářského života. Stále větší důraz je kladen na požadavky a kvalitu služeb, v této souvislosti se rozvíjí i cestovní ruchu osob se zdravotním postižením. Osoby se zdravotním postižením jsou součástí naší společnosti a je důležité zjistit jejich požadavky na pohodlné strávení volného času. Stejně jako všichni ostatní mají právo na účasti na cestovním ruchu. Je tedy nezbytné vytvořit podmínky, které jim usnadní lepší pohyb a orientaci v zařízeních a objektech cestovního ruchu. Nedílnou součástí je i rozšíření nabídky zájezdů a možností přepravy osob se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Teoretická část se zabývá základními charakteristikami cestovního ruchu osob se zdravotním postižením, druhy postižení, organizacemi a programy podporujícími cestování osob se zdravotním postižením a také legislativou, která upravuje cestování osob se zdravotním postižením. V praktické části věnujeme pozornost lokalizačním, realizačním a selektivním předpokladům Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti oblasti na poskytování služeb zdravotně postiženým osobám.

12

1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Myšlenka rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením vychází z práva každého člověka účastnit se na cestovním ruchu. Tento typ cestovního ruchu je implementován na mezinárodní i na národní úrovni. Cestovní ruch zdravotně postižených osob je označován jako cestovní ruch pro všechny a je součástí sociálního cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každý občan, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití [41].

1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením Cestovní ruch chápeme jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, zdraví, poznání, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku (Gučík, 2000, In Linderová 2013). Podle UNWTO (1991, United Nations World Tourism Organization) je cestovní ruch činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo svého běžného životního prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Linderová, 2013). Cestovní ruch zdravotně postižených osob můžeme definovat jako jednu z forem sociálního cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch přitom zahrnuje cestování seniorů, zdravotně postižených osob, mládeže a rodin s nízkými příjmy. Evropská unie označuje sociální cestovní ruch jako „cestovní ruch pro všechny“ (Linderová, 2013a). Podle Světové organizace cestovního ruchu je cestování osob se zdravotním postižením důležitým prvkem odpovědného a udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V roce 2005 přijala UNWTO rezoluci „Cestovní ruch pro všechny“ (Accessible Tourism for All) týkající se doporučení pro cestovní ruch, se zaměřením na nutnost poskytování jasných informací o dostupnosti zařízení a služeb v destinaci, pro osoby se zdravotním postižením [1]. 13

Sociální cestovní ruch vychází z obecného pojmu cestovní ruch. Definuje ho i Zelenka a Pásková (2002, s. 271), a to jako typologizovaný cestovní ruch podle způsobu hrazení nákladů tzn., že část nákladů nebo celé náklady na cestování pro sociálně znevýhodněné osoby (vysoký věk, nízké příjmy, tělesné nebo duševní postižení apod.) nebo pro osoby v rámci motivačních programů hradí instituce, stát, zaměstnavatel, nadace apod. Tvoří jej např. vybrané lázeňské a léčebné pobyty, incentivní cestovní ruch, tábory apod. Filosofie cestovního ruchu pro všechny splňuje podmínky kvalitního cestovního ruchu, kde kvalita znamená, že destinace vzala v úvahu všechny očekávání účastníků cestovního ruchu se speciálními potřebami a nabízí jim komfort, atraktivity a bezpečnost v souladu s právem na účast na cestovní ruch, které je obecným právem každého člověka (Indrová a kol., 2008, s. 25-26). O právech tělesně postižených osob pojednává i Charta práv tělesně postižených, kterou vydala francouzská Organizace tělesně postižených, v jejíž preambuli stojí: „Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských zdrojů a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975. V souladu s těmito dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti jako kdokoliv jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží. Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života. Postižení mají plné právo na samostatný a nezávislý způsob života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech svých přání a tužeb…“ [20].

1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Zdravotně postižené osoby patří k sociálně znevýhodněným skupinám obyvatelstva. V důsledku demografických změn, tedy stárnutí obyvatelstva a s tím spojenými zdravotními těžkostmi se stávají rostoucím segmentem na trhu cestovního ruchu. Stále 14

větší pozornost jim věnuje i Evropská unie v rámci sociálního cestovního ruchu (Linderová, 2013a). Znalost problematiky tělesně postižených osob, možnosti podpory jejich potřeb při společném stravování, cestování, nároků na bezbariérové ubytování a služby pomáhá profesionálům v oblasti cestovního ruchu identifikovat následující (Hájková a kol., 2006, s. 6): -

bariéry a limitující faktory v oblasti cestovního ruchu,

-

prostředky skryté i zjevné diskriminace těchto návštěvníků,

-

způsoby překonávání a odstraňování,

-

možnost přímé podpory tělesně postižených návštěvníků cestou upravené nabídky,

-

konzultační poradenské pracoviště zaměřená na situaci znevýhodněných osob,

-

prostředky služeb ke změně,

-

nástroje k vyhodnocení nově přijatých opatření.

Zdravotně postižení se nejčastěji setkávají s bariérami účasti na cestovním ruchu v ubytovacích zařízeních, ve stravovacích zařízeních, v dopravě, v kulturních zařízeních a historických objektech (Indrová a kol., 2008, s. 80). Ve Vyhlášce č. 369/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, kterou nahradila vyhláška č. 398/2009 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v § 2 (h) jsou osobami s omezenou schopností pohybu a orientace osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku, zrakově, sluchově, osoby v pokročilejším věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osoba s mentálním postižením [48]. Mezi nejdůležitější prvky zajištění cestovního ruchu zdravotně postižených osob patří zajištění dostupnosti do objektů, zajištění informovanosti o jednotlivých zařízeních cestovního ruchu a finanční podpora ze strany jednotlivých subjektů. Pro osoby s handicapem je důležité, aby před odjezdem do destinace získaly všechny potřebné informace o bezbariérovosti objektů. Tyto informace jim může podat 15

pracovník v cestovní kanceláři nebo agentuře, mohou je získat ze zkušeností známých, z internetu či z různých publikací. Nepřímo potom mohou účastníci cestovního ruchu získávat informace od organizací, svazů sdružení zabývajících se cestováním osob se zdravotním postižením apod. Cestovní kanceláře či organizace nabízejí balíčky služeb pro osoby se specifickými požadavky, které garantují adekvátní stupeň asistence a bezpečí (Indrová a kol., 2008, s. 41). V rámci fáze účasti na cestovním ruchu je především důležité uspokojení potřeb a požadavků týkajících se možnosti dopravy do a v destinaci, následně možnosti využití stravovacích a ubytovacích služeb, využití zdrojů destinace a účasti na aktivitách, které nabízí. Při způsobu dopravy do cílové destinace je důležitý výběr způsobu dopravy. Obvykle pouze velká vlaková nádraží a velká letitě nabízejí asistenci při odbavování a jsou připravena jak personálně tak i materiálně uspokojit specifické potřeby zdravotně postižených účastníků cestovního ruchu, jakými jsou např. zdvižné plošiny, speciální místnost, kolečková křesla, asistenční služby apod. Osoby se zdravotním postižením obvykle potřebují lékařskou pomoc, berou si s sebou specifické přístroje nebo zvířata na své cesty (Indrová a kol., 2008, s. 42). Pro osoby se sníženou schopností samostatného pohybu a orientace je důležité, aby byly zajištěny veškeré přístupové cesty k veškerým objektům služeb, ať už vozovky, chodníky nebo rampy, by měly být zbaveny všech překážek. Rozměry přístupových cest by měly respektovat minimální potřebný prostor pro částečně pohyblivé (o berlích chodících) osoby, tj. 90 cm šíře se 60 a 160 cm výšky dosahu manipulačních prvků (samoobslužných semaforů, svítidel apod.). Přístupové komunikace by měly být rovné a upravené bez hrbolů a dalších nerovností a dobře osvětlené s jasně označenými okraji. Případné schody do budovy by měly mít alternativu v plošině či nájezdní rampě. To samé platí i v prostorách budovy, pokud se jedná o vícepodlažní budovu, měl by zde být výtah. Zřízení výtahu však v některých ubytovacích zařízeních může být problém, z hlediska historické hodnoty budovy. U budov a center služeb by měla být rezervována parkovací místa pro vozíčkáře.

K vnitřním úpravám budov lze vznést z hlediska

bezbariérovosti několik požadavků. Chodby ve vnitřních částech budov by měly být široké 1,5 m, aby umožňovaly i doprovod osoby vedle vozíku. Madla, ovládací prvky, kliky apod. by měly být umístěny ve výši 0,9 m. Na toaletách by měla být alespoň jedna 16

kabinka určena a uzpůsobena pro osoby se zdravotním postižením (Hájková a kol., 2006, s. 15-16). Těžce slabozrací a nevidomí klienti využívají služeb doprovodu. Stálým průvodcem nevidomého může být jeho partner, příbuzný, známý nebo speciálně proškolený asistent. Delší pobyt na jednom místě je z hlediska samostatného pohybu a orientace v prostředí pro nevidomé výhodnější, než časté střídání nových prostředí. Pro seznámení s prostředí a pro lepší orientaci by měly postačovat jednorázové instruktáže ze strany personálu. Personál by měl být přátelský a ochotný pomoci s jakýmkoliv problémem. Psané nebo tištěné informace jsou pro těžce zrakově postižené klienty bez průvodce nedostupné, proto by jim měly být zprostředkovány jiným způsobem, zpravidla ústně. Nevidomý by měl být včas upozorněn na tzv. architektonické bariéry, které mu mohou nejen znepříjemňovat pobyt, ale také mohou zapříčinit zranění. Vedle bílé hole a optických pomůcek lidé s vážným postižením zraku používají i další kompenzační pomůcky. Poznávací zájezdy a výlety patří k těm aktivitám, které jsou velmi náročné z hlediska jejich možného samostatného zvládnutí nevidomými (Hájková a kol., 2006, s. 25-26). Pro neslyšící klienty je důležité poskytnutí přísunu informací v přijatelném komunikačním kódu, a tak se orientovat v dané problematice. Přesun informací mezi dvěma komunikačními kódy zajišťují tlumočníci znakového jazyka. Znakový jazyk je pro neslyšící základním dorozumívacím jazykem. Skupina klientů, jejichž sluchové ztráty se pohybují v pásmech lehké, střední a těžké ztráty sluchu, a kteří svou vadu úspěšně kompenzují kvalitními technickými pomůckami nebo se odmalička pohybují ve slyšícím prostředí a komunikují orální cestou, bude potřebovat jinou míru pochopení a pomoci, než klienti s těžkými vadami, kteří jsou odkázáni na komunikaci ve vizuálněmotorickém kódu (Hájková a kol., 2006, s. 36). Mezi nejčastější formy cestovního ruchu osob se zdravotním postižením patří poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch v přímořských střediscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, kulturní cestovní ruch, směřující především do hlavních měst Evropy, dále náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutnických míst, okružní plavby a nákupní cestovní ruch do okolních zemí (Indrová a kol., 2008, s. 38). 17

Zdravotně postižení návštěvníci se zúčastňují nejvíce krátkodobých pobytů, tj. prodloužených víkendů v délce 3 až 4 dnů nebo 7 - týdenních pobytů. Podle realizovaných průzkumů se až 66 % zdravotně postižených osob zúčastňuje domácího cestovního ruchu. Nejčastějším motivem cestování je přitom lázeňský pobyt nebo návštěva rodiny a přátel. Z aktivit během pobytu upřednostňují zdravotně postižené osoby poznávací autobusové fakultativní výlety, náboženské poutě, cykloturistiku, treking a plachtění. Účast na sportovních aktivitách závisí od stupně zdravotního postižení. Osoby s těžkým stupněm zdravotního postižení dávají přednost okružním plavbám, divadelním představením, koncertům a jiným kulturním akcím přímo v areálu ubytovacího zařízení, možnosti půjčení knih a časopisů a odpočinek na terase (Bergier a Kubińska, 2010, In. Linderová, 2013b).

1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice Prvními průkopníky sociálního cestovního ruchu v Evropě byly většinou sociálně vzdělávací a nábožensky orientované organizace. Sociální cestovní ruch výrazně vzrůstal v zemích se silným sociálním systémem, jako je Francie, Belgie, Německo, ale také v zemích východní Evropy. Ve formě vázaného cestovního ruchu byl rozšířený především v zemích bývalého socialistického bloku, a to před rokem 1989. Jednalo se o dětské tábory, sportovní soustředění a odborové rekreace (Zelenka a Pásková, 2002, s. 271). V roce 2012 žilo v České republice více než 1,5 milionů lidí s různým typem a mírou zdravotního postižení. Nejčastějším typem zdravotního postižení je vnitřní postižení 41,9 %, dále pak tělesné postižení 29,2 %, duševní 8,5 %, mentální 6,1 %, zrakové 6 %, sluchové 5,1 % a jiné 3,2 %. Asi 10 % celkové populace tvoří zdravotně postižené osoby [33].

18

Tabulka 1 Počet osob se zdravotním postižením podle typu postižení v České republice za rok 2013 [47]

Věková skupina 0-14 15-29 30-44 45-59 60-74 75+ Celkem

Typ zdravotního postižení Tělesné 20 077 29 499 38 444 89 516 157 622 165 009 500 167

Zrakové Sluchové Mentální 6 715 3 811 15 683 4 501 2 537 19 394 7 892 5 682 22 216 14 851 8 086 15 660 19 796 17 215 13 919 48 440 49 144 17 703 102 195 86 476 104 574

Duševní 10 538 12 590 21 242 30 518 31 596 39 032 145 517

Vnitřní* 31 764 28 251 50 285 126 966 248 118 231 339 716 993

Jiné Celkem 4 032 92 890 1 039 98 081 2 044 147 805 11 588 297 185 14 082 502 348 21 272 571 940 54 327 1 710 249

*V daném počtu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánů Zdroj: zpracováno podle Český statistický úřad, www.czso.cz, 2014

Téměř 20 % populace Evropské unie trpí podle Eurostatu problémy se zády a krkem 19,3 %, druhou skupinou s 11,3 % jsou osoby s omezenou schopností pohybu dolních končetin, 6,4 % tvoří osoby s omezenou schopností pohybu horních končetin, 4,5 % osob trpí poruchou zraku a nejmenší skupinou jsou osoby s poruchou sluchu, která tvoří 2,1 %. Tabulka 2 Podíl osob se zdravotním postižením podle typu postižení a věku v Evropské unii za rok 2012

Věk

16- 24 25- 34 35- 44 45- 54 55- 64 Celkem (EU25)

Omezená schopnost pohybu horních končetin* 3,4 4,6 6,3 7,6 7 6,4

Počet zdravotně postižených osob v % Omezená schopnost Problémy se Poruchy pohybu zády a zraku** dolních krkem* končetin* 8,1 10,1 7 8,9 18,3 5,7 9,9 22,6 4,3 11,4 21,5 4,3 11,8 18 3,5 11,3

19,3

4,5

Poruchy sluchu*** 2,9 2,5 1,9 2 1,9 2,1

*Včetně revmatu a artritidy, **včetně potřeby brýlí a kontaktních čoček, ***včetně sluchových přístrojů Zdroj: Linderová, 2014

19

1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) odhaduje, že více než 15 % populace světa trpí nějakou formou zdravotního postižení. Zároveň uvádí, že 110 až 190 mil. osob musí každodenně překonávat překážky způsobené zdravotním omezením při výkonu každodenních činností. Procento osob se zdravotním omezením stále stoupá, kromě jiného i v důsledku chronického onemocnění a rostoucího průměrného věku obyvatelstva v rozvinutých zemí (Disability and health, who.org, In Linderová, 2014). Zákon o sociálních službách definuje zdravotní postižení jako „zdravotní postižení tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“ [52]. Světová zdravotnická organizace uvádí ve své Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění (1980) definice pojmů [15]. Vada (Impairment) je jakákoliv ztráta nebo abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce. Postižení (Disability) chápeme jako jakékoliv omezení nebo ztrátu (vyplývající z vady) schopnosti jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za normální. Znevýhodnění (Handicap) je nevýhoda, vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, která omezuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro tohoto jedince (s přihlédnutím k věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální [7]. Nejběžnějším a nejobvyklejším způsobem vnitřní diferenciace zdravotně postižených osob je model dle převládajícího zdravotního postižení. Nejčastěji se setkáváme s postižením tělesným, mentálním a duševním, zrakovým, sluchovým a řečovým. K těmto druhům postižení je nutno přidat i kombinované postižení a civilizační choroby (Michalík a kol., 2005, s. 18). Příčiny vzniku postižení mohou být různé. Vrozené postižení je postižení získané v raném věku, které ve větší míře ovlivňuje vývoj jedince. Vrozené postižení mění většinou podmínky vývoje a sociální vztahy a omezuje již od počátku některé možnosti dítěte, u později vzniklých postižení a onemocnění je výrazným problémem přijetí vzniklé identity jedince, na které se v neposlední řadě podílí i postoje celé společnosti. 20

Člověk má možnost srovnání „dvou odlišných světů“ (Buřvalová a Reitmayerová, 2007, s. 10). Buřvalová a Reitmayerová (2007) definují tělesné postižení buď jako pohybový efekt ve smyslu funkčního omezení (něco oproti normě nefunguje), nebo jako tělesnou deformaci ve smyslu estetického postižení (něco, co nebývá příliš pozitivně přijímáno ostatními, týká se především fyzického vzhledu). Dle pohyblivosti jedince můžeme dělit pohybové postižení na lehké, kdy se jedinec může samostatně pohybovat například s pomocí berle či hole, středně těžké postižení, kdy je pohyb umožňován s pomocí ortopedických pomůcek, jako jsou francouzské hole a ostatní ortopedické pomůcky, těžké postižení kdy je člověk neschopen samostatného pohybu a odkázán na vozík či pomoc druhých. Osobami se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížení zrakových schopností. Klasifikace zrakového postižení podle WHO je střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická slepota a úplná slepota. K usnadnění pohybu používají nevidomí kompenzační pomůcky, jako jsou bílé hole, speciální softwary, které umožňují práci s počítačem či vodící psi [24]. Sluchové postižení souvisí s obtížemi při komunikaci v mluvené řeči. Základní dělení osob se sluchovým postižením je na „neslyšící“ (ti, kteří nepoznají sluchem jednotlivé hlásky) a „nedoslýchavé“ (ti, kteří hlásky rozlišit mohou). Nedoslýchavost se dále dělí na stupně podle velikosti sluchové ztráty neboli míry, do jaké daný člověk rozumí zvuků mluvené řeči. Sluchová vada může být tzv. „prelingvální“, nebo “postlingvální“. Prelingvální znamená, že se dítě narodilo se sluchovou vadou nebo u něj vada vznikla předtím, než si osvojilo mluvenou řeč. Postlingvální sluchová vada je taková vada, která vznikla poté, co si daná osoba osvojila mluvenou řeč. Jazykovým kódem neslyšících je znakový jazyk [39]. Osoby s mentálním postižením mají významně sníženou úroveň rozumových schopností projevujících se sníženým intelektem, zhoršenou schopností učení, problémy v oblasti paměti, pozornosti, myšlení nebo řeči a poruchami v adaptačním chování. Mentální postižení vzniká v důsledku poškození mozku v raném vývoji. Duševní postižení představuje psychické příznaky nebo abnormální chování vyvolávající akutní nebo 21

chronické postižení. Jde o psychické procesy projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka a ovlivňující jeho vztahy k ostatním lidem. Mezi duševní postižení patří např. poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek, poruchy nálady, neurotické poruchy, demence a další [27].

1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob V Evropě i v České republice najdeme organizace a různé programy zabývající se a podporující cestovní ruch zdravotě postižených osob. a)

Organizace sociálního cestovního ruchu. Mezinárodní organizace pro sociální

cestovní ruch (OITS, Organization Internationale du Tourisme Social) je mezinárodní nezisková organizace založená v roce 1963, jejímž posláním je podporovat přístup pro volný čas, dovolenou a cestovní ruch pro všechny. Také usiluje o podporu udržitelného cestovního ruchu a solidarity ve prospěch místního obyvatelstva a s ohledem na přírodní a kulturní dědictví. Sekce ISTO pro Evropu (The ISTO Europe Section) je zodpovědná za podporu a rozvoj cestovního ruchu pro všechny v Evropě (Tourism for All in Europe). Je v kontaktu s orgány Evropské unie a diskutují programy politiky cestovního ruchu pro všechny [31]. Evropská síť pro přístupný cestovní ruch (ENAT, European Network for Accesible Tourism) je nezisková organizace propagující přístupný cestovního ruchu. Posláním ENAT je přístupnost evropských destinací pro všechny a podpora bezbariérového cestování po celém světě. Mezi členy ENAT patří organizace ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Itálii či Velké Británii [28]. Národní agentura pro poukázky na dovolené ve Francii (ANCV, Agence Nationale pour les Chèques- Vacances) je francouzský státní podnik, který je užitečným nástrojem sociální politiky v oblasti cestovního ruchu. Organizace pomáhá co nejvyššímu počtu lidí jet na dovolenou. Podporuje zejména lidi s nízkými příjmy. Zajišťuje bezplatné využití sítě odborníků v cestovním ruchu, spolupracuje na rozvoji cestovního ruchu s cílem dosáhnout rovnoměrného rozvržení cestovního ruchu v regionech (Indrová a kol., 2008, s. 72). 22

Institut pro seniory a sociální cestovní ruch ve Španělsku (IMSERSO, Instituto de Mayores y Servicios Sociales) pomáhá seniorům se účastnit zájezdů mimo hlavní sezónu. Španělský stát investuje do programu zhruba 75 milionů EUR ročně. Stejně jako ve Francii existují možnosti rozšíření programu nejen v rámci Španělska, ale i v zahraničí. Program by mohl být exportovaným modelem i pro zbytek Evropy (Indrová a kol., 2008, s. 73). Mezi další organizace podporující cestovní ruch pro všechny patří Státní platforma zastoupení fyzicky postižených (PREDIF, Plataforma Representativa Estatal de Personas con Discapacidad Física, Španělsko), organizace Spojeného království (Family Holiday Association, Velká Británie), polská asociace Turystyka Bez Bariér či francouzská organizace Tourisme et Handicap. b)

Programy podpory cestování zdravotně postižených osob. Projekt CALYPSO

vznikl z iniciativy Evropské komise. Projekt se zabývá podporou a rozvojem sociální turistiky a cestováním seniorů, mládeže, rodinami s nízkými příjmy a osob se zdravotním postižením. Úkolem projektu je podporovat rozvoj iniciativ v oblasti sociální turistiky mezi členskými státy Evropské unie (EU) z důvodu důležitosti tohoto sektoru a kladného sociálního a ekonomického vlivu na oblasti, v nichž se uskutečňuje [21]. Projekt Athéna na cestách je realizován za podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a věnuje se bezbariérovému cestování v České republice. Projekt je zaměřen také na mezinárodní spolupráci v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti v sektoru bezbariérového cestování. Hlavním partnerem projektu je Evropská síť pro přístupný cestovní ruch [6]. Projektem podporující seniory je Europe Senior Tourism. V rámci tohoto programu má každý občan Evropské unie ve věku nad 55 let nárok na dotaci od španělské vlády ve výši 150 EUR, pokud se rozhodne koupit zájezd mimo hlavní sezónu. Cíly tohoto programu jsou navrhnout seniorům jak strávit volný čas, sblížit různé kultury, a snažit se znovuoživit ekonomiku mimo hlavní sezónu [16].

23

Cílem mezinárodního projektu Euroklíč je zajištění osobám se sníženou schopností pohybu na celém území České republiky pohodlnou a rychlou dostupnost veřejných sociálních a technických kompenzačních zařízení. Všechna tato zařízení jsou zajištěna jednotným Eurozámkem, o jehož klíč mohou osoby se zdravotním postižením zažádat [15]. V České republice najdeme několik projektů zabývajících se cestováním osob se zdravotním postižením, jedná se např. o projekty Beskydy pro všechny, Orlické hory pro všechny, Český ráj bez bariér, Krkonoše bez bariér, Dostupná Šumava, Olomouc bezbariérová, Praha bezbariérová, Cestovní ruch bez bariér. Projekt Evropské komise EDEN (European Destinations of ExcelleNce) je každoroční soutěž méně známých regionů Evropské unie. V roce 2013 zvítězilo v kategorii Cestování bez bariér Lipensko, se svým projektem Lipno bez bariér. K podpoře sociálního cestovního ruchu přispívá i Ministerstvo pro místní rozvoj, které v rámci Národní programu podpory cestovního ruchu (2010- 2015) vytvořilo podprogram Cestování dostupné všem. Tento podprogram se snaží o vytvoření vhodných podmínek jak pro pěší a cykloturisty tak i pro zdravotně postižené návštěvníky, snaží se zpřístupňovat atraktivity cestovního ruchu a vytvořit informační systémy pro sluchově a zrakově postižené účastníky cestovního ruchu [36].

1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Podle Bíny (2010) je potenciál cestovního ruchu soubor územních jednotek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, který vytváří složitý multidisciplinární systém. Do systému vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturněhistorického dědictví a projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Celkové postihnutí a kvantifikace tohoto systému jsou sotva možné, protože některé prvky působí nehmotně a neměřitelně (např. genius loci některých míst), u jiných prvků je jejich postižení a významová diferenciace velmi obtížná [3].

24

1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu se z ekonomického i geografického hlediska dělí na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. a)

Lokalizační předpoklady rozhodují o využití konkrétní oblasti cestovního ruchu

z hlediska přírodních možností a kvality společenských podmínek či atraktivit. Mezi lokalizační předpoklady se řadí přírodní podmínky a atraktivity, reliéf, rostlinstvo a živočišstvo, společenské podmínky a atraktivity, sportovní a zábavní zařízení a akce (Hrala, 2001). Do lokalizačních předpokladů z hlediska osob se zdravotním postižením můžeme zařadit např. přístupnost přírodních míst např. zavedení bezbariérových chodníků pro lepší pohyb vozíčkářů či zpřístupnění přístupu do vody speciálními křesly. V rámci prohlídek hradů, zámků, muzejních a galerijních sbírek apod. by měli všichni mít možnost absolvovat výklad v plné kvalitě. K tomu je zapotřebí školený personál schopný podat výklad např. znakovou řečí, optický panel s informacemi, informace v Braillově písmu. Je důležité také vytvoření prostoru pro bezproblémový pohyb osob se zdravotním postižením (Indrová a kol., 2008, s. 44). b)

Realizační předpoklady mají dominující postavení pro konečnou fázi

uskutečňování různých forem cestovního ruchu. Umožňují destinaci cestovního ruchu dosáhnout pomocí dopravy a využít ji prostřednictvím ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení (Hrala, 2001, s. 27).

Realizační předpoklady tvoří materiálně -

technickou základnu cestovního ruchu. Objekty cestovního ruchu by měly být bezbariérově zajištěny prostřednictvím parkovacích míst určených pro osoby s omezenou schopností pohybu, bezbariérovými chodníky a cestami či výtahem. Účastník cestovního ruchu se speciálními potřebami si musí vybrat dopravu, která mu umožní pohodlnou přepravu. Velká vlaková nádraží a letiště jsou připraveny pro cestující se speciálními potřebami např. zdvižnými plošinami, speciálními křesly či pomocí asistenta. c)

Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané

oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně či pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Dělí se nejčastěji na předpoklady objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady zahrnují celý soubor faktorů, ovlivňujících cestovní ruch v území. Patří sem zejména politická a bezpečnostní stabilita v oblasti, 25

ekonomická a životní úroveň obyvatelstva, stav životního prostředí apod. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu (Holeček, Mariot, Střída, 2007, s. 21 - 22). Osoby se zdravotním postižením se budou rozhodovat na základě své ekonomické situace a podle zařazení do sociální a profesní skupiny.

1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Podpora cestovního ruchu osob se zdravotním postižením nese několik výhod. Z ekonomického hlediska se jedná o překlenování sezónních výkyvů. Turisté se specifickými potřebami (především osoby se zdravotním postižením a senioři) upřednostňují domácí destinace před cestami do zahraničí. Přispívají tak k posílení domácího cestovního ruchu. Upřednostňují také kratší, ale častější pobyty a pobyty v obdobích mimo hlavní sezónu. Trend stárnutí populace a přítomnost doprovázející osoby zvyšuje počet potenciálních návštěvníků [35]. Zpřístupnění destinace všem přináší zlepšení, které pocítí nejen návštěvníci, ale i místní obyvatelé. Přístupný cestovní ruch posiluje místní komunity, sociální vztahy mezi lidmi a zvyšuje životní úroveň místních obyvatel. Odstraňuje překážky, které osobám se specifickými potřebami omezují nebo znemožňují účast na cestovním ruchu, čímž podporuje jejich společenskou integraci a odstraňuje zažité stereotypy společnosti ve vztahu k zdravotně postiženým osobám [23]. Podpora integrace znevýhodněných osob odstraňuje překážky, které osobám se specifickými potřebami omezují nebo znemožňují účast na aktivitách cestovního ruchu, čímž podporuje jejich společenskou integraci. Může mít také pozitivní dopad i na jejich pracovní integraci jako důsledek zvýšené poptávky po doprovodných a navazujících službách přístupného cestovního ruchu [23]. Lepší přístupnost znamená současně také lepší kvalitu, bezpečnost a větší komfort pro všechny návštěvníky. Spokojení zákazníci se vracejí nebo svým doporučením motivují k návštěvě další zákazníky a pomáhají tak šířit pozitivní image destinace [23]. Podpora cestovního ruchu osob se zdravotním postižením přispívá také k rozvoji společnosti poznáváním jiných krajů, kultur, zvyků, a národností. Přispívá ke kvalitě

26

vzájemného soužití, společenské tolerance a mezinárodních vztahů. Vede k odstranění vnitřních (psychických) bariér, rozvíjí mezilidské vztahy a pochopení [23].

1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a v České republice Jak už jsem zmínila, osoby se zdravotním postižením mají stejné právo účastnit se na cestovním ruchu stejně jako všichni ostatní. Práva zdravotně postižených osob jsou začleněny v několika dokumentech Evropské unie a České republiky. a)

Právo zdravotně postižených osob na účast na cestovní ruch. V Globálním

etickém kodexu cestovního ruchu (Global Code of Ethics and for Tourism) se v článku 2 Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení, odstavci 2 hovoří o tom, že aktivity cestovního ruchu by měly respektovat rovnost mužů a žen, měly by podporovat lidská práva, zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin, tj. dětí, starších osob zdravotně postižených osob, etnických menšin a domorodých národů. Článek 7 Právo na turistiku, odstavec 3 se zmiňuje o podpoře rozvoje sociální turistiky veřejnými orgány, odstavec 4 hovoří o tom, že by měl být podporován a umožňován rodinný cestovní ruchu, cestovní ruch pro studenty, seniory a cestovní ruch pro zdravotně postižené osoby. Měli by mít přístup na místa tranzitu a pobytu a do turistických center a kulturních památek, aniž by byli předmětem nadměrných formalit nebo diskriminace [17]. Evropa 2020 je desetiletá strategie Evropské unie, která byla zahájena v roce 2010, jejímž cílem je dosáhnout hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. Jedním z pěti hlavních cílů Evropy 2020 je Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Strategie se snaží snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení [10]. Dokument, který řeší práva zdravotně postižených osob je Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Cílem této úmluvy je zajistit, aby lidé se zdravotními postižením mohli požívat svých práv stejně jako všichni ostatní [14]. Preambule Ústavy České republiky (1992) uvádí Českou republiku jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské 27

společnosti. Součástí Ústavy je i Listina základních práv a svobod (1992), ve které se v článku 3 hovoří o tom, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smyšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení [43]. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů č. 198/2009 Sb. (antidiskriminační zákon) zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace [4]. b)

Využívání dopravních prostředků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady

(Evropského společenství, ES) č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě posiluje práva osob se zdravotním postižením. Účelem je stanovení pravidel pro ochranu poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě [29]. Pro železniční dopravu je platné také nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, která se věnuje zvlášť právům osob se zdravotním postižením a omezenou schopností orientace a pohybu [9]. Práva osob se zdravotním postižením se zabývá Zákon č. 377/2009 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů vycházející z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), který výrazně posiluje práva osob se zdravotním handicapem [53]. Další novelou, která by měla zvýšit standart cestování osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností orientace a pohybu, je novela zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví [51]. c)

Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Strategie pro pomoc

osobám se zdravotním postižením (2010 - 2020) si klade za cíl zlepšit jejich sociální začlenění, blahobyt a plné uplatňování jejich práv. Tato strategie je založena na účinném provádění Úmluvy Organizace spojených národů a o právech osob se 28

zdravotním postižením. Kromě toho je součástí strategie Evropa 2020. V dokumentu se hovoří o tom, že osoby se zdravotním postižením musí mít přístup ke zboží, službám a pomůckám pro osoby se zdravotním postižením. Stejně tak musí mít zajištěn přístup k dopravě, zařízení, informačním a komunikačním technologiím jako osoby bez zdravotního postižení. To znamená, že osobám se zdravotním postižením musí být umožněno využívat ubytovací a pohostinská zařízení cestovního ruchu [42]. V České republice platí Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 389/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, vycházející z §194 písm. a) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V § 1 se hovoří o tom, že vyhláška stanoví obecné požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovými, zrakovými, sluchovými a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. § 6 Požadavky na stavby občanského vybavení uvádí stavby ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob. Požadavky se týkají bezbariérového přístupu do budov, manipulačních vzdáleností vozíku, sklony podlah, parametry týkající se šířky dveří a rozměrů pokojů a sociálních zařízení. Dále pak vyhláška stanovuje percentuální vyjádření počtu bezbariérových pokojů [49]. d)

Debarierizace kulturně-historických památek. Úmluva o právech osob se

zdravotním postižením (Convention on the Rights of Persons with Disabilities) hovoří mimo jiné o tom, že osobám se zdravotním postižením by měl být umožněn přístup k místům určeným pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, knihovny, přístup k historickým památkám a místům kulturního významu [11]. Ve vyhlášce č. 389/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb v § 6 se stavby pro kulturu a duchovní osvětu řadí do staveb občanského vybavení, kde přístup do všech prostorů určených pro užívání veřejností musí být zajištěny vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy [31]. Zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je českým muzeím stanovena povinnost zajištění standardu fyzické dostupnosti, kterým zákon rozumí „odstraňování, pokud to 29

stavební podstata příslušnosti dovoluje nebo to není z jiných závažných důvodů vyloučeno, architektonických a jiných bariér znemožňujících osobám s omezenou schopností pohybu a orientace užívání standardizovaných veřejných služeb [50]. e)

Bezbariérové budovy sportovně- rekreačních zařízení. Úmluva o právech osob

se zdravotním postižením hovoří také o tom, že osobám se zdravotním postižením musí být zajištěn přístup ke sportovním, rekreačním a turistickým zařízením [51]. Podle vyhlášky č. 389/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb v § 8 odstavci (4) se hovoří o tom, že veřejně přístupné plavecké bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory musí mít zajištěný bezbariérový přístup do vody řešený prostřednictvím schodů a bazénového zvedáku nebo schodů a zvýšeného okraje. V § 8 odstavci (5) je uvedeno, že u staveb pro sport musí být bezbariérově řešeno rovněž sportoviště a závodiště a jejich zázemí, zejména hygienické zařízení a šatny respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků [31].

30

2

Analýza potenciálu Šumperka a okolí pro rozvoj

cestovního ruchu zdravotně postižených osob Na potenciál cestovního ruchu se můžeme dívat z několika hledisek, přitom z ekonomického hlediska jde o kapacitu, strukturu a využívání infrastruktury cestovního ruchu (Gučík, 2004, In Linderová, 2012), z geografického hlediska o využití podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Do potenciálu cestovního ruchu se řadí přírodní atraktivity, kulturně- historické památky a projevy lidské činnosti. Okres Šumperk se se svou celkovou rozlohou 1 313 km2 rozprostírá na severu Olomouckého kraje. Je tvořen 78 obcemi, mezi největší z nich patří Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Straré Město, Štíty, Šumperk, Úsov, Velké Losiny a Zábřeh. Podle Českého statistického úřadu k 1. 1. 2014 v okrese Šumperk žije 122 735 obyvatel. Šumpersko je významnou oblastí i z hlediska cestovního ruchu, mezi nejvýznamnější zajímavosti okresu patří město Loštice, proslulé Olomouckými tvarůžky, lázeňské město Velké Losiny, Zámek ve Velkých Losinách a v Úsově, město Šumperk a lyžařská střediska Kouty nad Desnou či Staré město [19].

2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. V návaznosti na cíl je stanoveno pět výzkumných otázek: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Šumperku a okolí? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jak jsou pohostinská zařízení v Šumperku a okolí připravena na návštěvu zdravotně postižených osob? d) Jaké možnosti volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Šumperku a okolí? e) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Šumperku a okolí? 31

Z územního hlediska jsme se zaměřili na oblast administrativního okresu Šumperk. Při zpracování praktické části bakalářské práce jsme využili sekundární zdroje, jimiž jsou webové portály Olomouckého kraje, města Šumperk, města Zábřeh a jejich informačních center, dále webové portály sdružují informace o ubytovacích, stravovacích a sportovních zařízení, propagační materiály Olomouckého kraje, Šumperska a Zábřežska. Všechny zjištěné informace jsme ověřili prostřednictvím emailové a telefonické komunikace. Některá ubytovací a pohostinská zařízení byla navštívena osobně. Za účelem zhodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob byla vytvořena stupnice hodnocení. Jedná se o subjektivní metodu hodnocení potenciálu cestovního ruchu. K hodnotícím kritériím patří bezbariérová ubytovací, stravovací a sportovní zařízení, bezbariérové kulturně - historické památky, nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky a webové informační portály pro zdravotně postižené osoby. Tabulka 3 Hodnotící kritéria potenciálu cestovního ruchu osob se zdravotním postižením

Hodnotící kritéria

Charakteristika - Méně než 10 % všech UZ Bezbariérová ubytovací - Více než 10 % všech UZ zařízení - Více než 15 % všech UZ - Více než 20 % všech UZ - Méně než 10 % všech PZ Bezbariérová pohostinská - Více než 10 % všech PZ zařízení - Více než 15 % všech PZ - Více než 20 % všech PZ - Bezbariérová koupaliště/aquaparky (ano/ne) Sportovně- rekreační - Fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) zařízení - Jiná sportoviště (ano/ne) - Méně než 10 % turistických stezek - Více než 10 % turistických stezek Přístupné cyklotrasy a - Méně než 10 % cyklotras turistické stezky - Více než 10 % cyklotras - Přizpůsobeny sjezdovky a trasy běžeckého lyžování Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Zdroj: zpracováno podle Linderová, - 2012 -

Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0 2/0 2/0 2 3 2 3 3

32

Tabulka 3 Pokračování

Kulturně - historické památky

Cestovní kanceláře Webové informační portály

-

Hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem Hrady/zámky/kostely přístupné částečně Hrady/zámky/kostely zcela přístupné Muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem Muzea/galerie/skanzeny přístupné částečně Muzea/galerie/skanzeny zcela přístupné Divadla přístupná s doprovodem Divadla přístupná částečně nebo úplně Nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) Nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v zahraničí (ano/ne)

- Ano/ne

1 2 3 1 2 3 1 2 1/0 1/0 1/0

Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Zdroj: zpracováno podle Linderová, 2012

Ubytovací a pohostinská zařízení budou hodnoceny z hlediska bezbariérového přístupu. U ubytovacích zařízení nás bude zajímat i počet pokojů a bezbariérová sociální zařízení. Výsledkem bude procentuální vyjádření bezbariérových zařízení z hlediska okresu Šumperk. U sportovně - rekreačních zařízení nás zajímá, jestli jsou k dispozici pro zdravotně postižené osoby. Dále nás z hlediska procentuálního hodnocení zajímat přístupnost turistických tras a cyklotras. Kulturně - historické památky, divadla a kina budou hodnocena podle přístupnosti s doprovodem, částečné či úplné přístupnosti. Cestovní kanceláře jsou hodnoceny, podle nabídky zájezdů určených pro zdravotně postižené návštěvníky. Zajímají nás také webové informační portály určeny pro zdravotně postižené osoby. Hledisko bezbariérovost posuzujeme především z hlediska tělesně postižených osob. Jedná se především o bezbariérový přístup, bezbariérové sociální zařízení. Osoby se zrakovým a sluchovým postižením nají odlišné nároky, např. osoby se sluchovým postižením vyžadují jídelní lístek v Braillově písmu, haptický kontakt s exponáty apod. Osoby se sluchovým postižením vyžadují např. průvodce, který zvládá znakovou řeč, či audio- frekvenční zesilovací systém. Pokud objekt nesplňuje požadavky osob se zrakovým a sluchovým postižením znamená to, že je pro ně bariérový.

33

Po přidělení jednotlivých hodnocení se veškeré body sečtou a na čtyřbodové hodnotící stupnici ověříme potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Oblast může být hodnocena základním, průměrným, zvýšeným či výborným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Tabulka 4 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob

Bodové hodnocení 0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37

Kvantitativní hodnocení 1 2 3 4

Kvalitativní hodnocení Základní Průměrný Zvýšený Výborný

Zdroj: zpracováno podle Linderová, 2012

2.2

Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně

postižených osob Lokalizační předpoklady jsou části předpokladů, které určují potenciální nárůst a zájem o účast na cestovním ruchu. Patří sem přírodní atraktivity, kulturně - historické atraktivity a kulturně - společenská zařízení.

2.2.1 Přírodní atraktivity Přírodní

atraktivity

řadíme

do

primární

nabídky

cestovního

ruchu.

Jsou

nejvýznamnějším předpokladem rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Patří sem národní parky, chráněné krajinné oblasti, jeskyně, přehrady apod. V okrese Šumperk se rozprostírají dvě chráněné krajinné oblasti, CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví. CHKO Jeseníky zasahují severovýchodní část okresu Šumperk.

Na jihu okresu potom zasahuje do okresu Šumperk CHKO Litovelské

Pomoraví. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník 1491 m n. m. Druhým nejvyšším pohořím je Králický Sněžník 1423 m n. m. nacházející se při hranici s Polskem. Do okresu zasahují okrajově i Rychlebské hory [19]. V okrese Šumperk se nenachází žádná přírodní atraktivita, která by byla přístupná pro zdravotně postižené osoby. Najdeme zde pouze bezbariérové solné jeskyně. Solné jeskyně jsou místem relaxace a regenerace organismu. V okrese Šumperk se nachází čtyři bezbariérové solné jeskyně. 34

Tabulka 5 Bezbariérově přístupné solné jeskyně v okrese Šumperk

Přístupnost Solná jeskyně Relax centrum Libina

BB

ND

PČ

Šumperk solná jeskyně

BB

ND

PČ

Šumperk Welly solná jeskyně

BB

ND

PČ

Zábřeh

BB

ND

PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014

2.2.2 Kulturně - historické atraktivity Kulturně - historické atraktivity mají mezi společenskými podmínkami a atraktivitami velký význam. Jejich využití v cestovním ruchu je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Řadí se sem zámky, hrady, tvrze, kostely, skanzeny apod. Na zámku ve Velkých Losinách je návštěvníkům na vozíku dostupný park a hlavní nádvoří. V objektu jsou bezbariérové toalety pro vozíčkáře. Zámek je bezbariérově dostupný i po vozíčkářském okruhu, který vede z lázní. V místnosti, kde si návštěvníci mohou zakoupit vstupenky na prohlídku zámku, se nachází maketa zámku [44]. Zámek Úsov má bezbariérový vstup pouze na nádvoří zámku. V okrese Šumperk najdeme mimo jiné Zámeček Skalička, který je uvnitř bezbariérový, ale nemá bezbariérový vstup. Mezi bariérové hrady patří Brníčko, Hoštejn a Rabštejn. Tyto zbytky hradů jsou rozprostřeny v lesích, tudíž jsou nedostupné. Tabulka 6 Bezbariérově přístupné hrady a zámky v okrese Šumperk

Název

Přístupnost

Zámek Úsov Zámek Velké Losiny

PČ PČ

ND ND

PČ PČ

Vysvětlivky: PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014

35

V okrese Šumperk se nachází pouze jeden skanzen a to Zemědělský skanzen U Havlíčků [54]. Tabulka 7 Bezbariérově přístupné skanzeny v okrese Šumperk

Přístupnost Název

Město

Zemědělský skanzen U Havlíčků

Rapotín

BB

ND

PČ


V okrese Šumperka najdeme 4 kostely, které jsou bezbariérové. Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie v Šumperku je postaven v gotickém slohu, otevírací doba je v době letních prázdnin. Kostel je bezbariérový pouze částečně. Bezbariérový přístup je do hlavní lodi, vedlejší lodi sv. Jana Nepomuckého a do České kaple [34]. Evangelický kostel v Sudkově, kostel sv. Jiří v Bludově a kostel sv. Vavřince v Rudě nad Moravou jsou otevřeny pouze během bohoslužeb. Tabulka 8 Bezbariérově přístupné kostely v okrese Šumperk


Oblast

Klášterní kostel Zvěstování Panny Šumperk Marie Evangelický kostel Sudkov Kostel sv. Jiří Bludov Kostel sv. Vavřince Ruda nad Moravou

PČ

ND

ND

BB BB BB

ND ND ND

ND ND ND

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle mapabohosluzeb.cz, 2014

2.2.3 Kulturně - společenská zařízení Do kulturně - společenských zařízení cestovního ruchu patří muzea, galerie, divadelní představení, kina apod. V okrese Šumperk se nachází celkem 14 muzeí, z toho jich 10 disponuje bezbariérovým přístupem. 36

Muzejní expozice Vlastivědného muzea v Šumperku prezentuje dějiny šumperského regionu a přírodu Šumperska a Jesenicka. Ve Vlastivědném muzeu je bezbariérový vstup pouze do vstupního podlaží, kde se nachází výstavní síň, rytířský sál a informační centrum. Ve stálé expozici muzea je možnost využití audioprůvodce [35]. Zcela bezbariérově dostupné pro vozíčkáře je muzeum v Zábřeze, kde je možné využít také audioprůvodce. Expozice muzea je zaměřena na pravěk, řemeslnou výrobu a část expozice je věnována dobrodruhovi Janu Eskymo Welzlovi, zábřežskému rodákovi [35]. Muzeum Mohelnice je bezbariérově dostupné pro osoby na vozíčku jen částečně, popisky u exponátů jsou umístěny ve výšce dostupné osobám na vozíčku. Lze zde využít audioprůvodce. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout expozici Z dějin Mohelnicka a Pravěk Mohelnicka [35]. V roce 2009 bylo kompletně zrekonstruované Muzeum pivovarnictví Hanušovice. Projekt byl financován z evropských dotací. Stavba je řešena jako bezbariérová s využitím vertikální plošiny pro osoby s omezenou schopností pohybu [18]. V Lovecko-lesnickém muzeu v Úsově je bezbariérový přístup pouze na nádvoří, kde se nachází bezbariérové toalety [35]. Expozice Čarodějnických procesů v Šumperku se nachází v podzemí, z důvodu historické hodnoty budovy zde není bezbariérový přístup. Je zde, ale dostupný audioprůvodce a osoby zrakově postižené mohou přijít do kontaktu s exponáty. Doporučuje se návštěva s doprovodem. Památník Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém Adolf Kašpar trávil letní dovolené se svou rodinou. Expozice představuje celou umělcovu tvorbu. Bezbariérový přístup je do vstupního podlaží, kde se nachází stálá expozice z dějin města [35]. Galerie Šumperska má bezbariérový vstup do galerie a přednáškového sálu.

37

Tabulka 9 Bezbariérově přístupná muzea a galerie v okrese Šumperk

Název

Oblast

Přístupnost

Vlastivědné muzeum Lovecko - lesnické muzeum Muzeum Mohelnice Muzem Zábřeh Muzeum silnic Muzeum pivovarnictví Veteran muzeum Muzeum tvarůžků Dům-Památník Adolfa Kašpara Expozice Čarodějnických procesů Galerie Jiřího Jílka Galerie Šumperska

Šumperk Úsov Mohelnice Zábřeh Vikýřovice Hanušovice Rapotín Loštice Loštice Šumperk

PČ PČ+WC+občerstvení PČ+WC BB BB+WC BB+WC BB BB PČ+WC ND

ND ND ND ND ND ND ND ND ND PČ

PČ PČ PČ PČ PČ PČ ND PČ ND PČ

Šumperk Šumperk

BB BB

ND ND

PČ PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle muzeum-sumperk.cz, vlastní zpracování, 2014

Najdeme zde jedno divadlo a sedm kin, z nichž jsou tři bezbariérová. Divadlo v Šumperku má bezbariérový přístup do přízemí, kde se nachází šatna a bezbariérové toalety. Samostatný divadelní sál se nachází v prvním patře, do kterého se osoby s omezenou schopností pohybu dostanou výtahem. Kino Oko Šumperk disponuje dvěma místy určenými pro osoby na vozíku. Kino má i zesilovací systém pro nedoslýchavé. V případě potřeby jsou zaměstnanci kina ochotni poskytnout pomoc tělesně postiženým osobám. Tabulka 10 Bezbariérově přístupná divadla a kina v okrese Šumperk

Název

Přístupnost

Divadlo Šumperk Kino Oko Šumperk Kino Mír Hanušovice

BB+WC ND BB+WC+občerstvení ND BB+WC ND

ND PČ ND


38

2.2.4 Jiné atraktivity Do jiných atraktivit jsme zařadili vozíčkářské okruhy, cyklostezky, arboreta a lázně. Ve Velkých Losinách najdeme dva vozíčkářské okruhy, na jejichž vybudování se podílelo Sdružení cestovního ruchu Jeseníky ve spolupráci s Klubem českých turistů. Tento projekt byl realizován na základě příspěvku z Olomouckého kraje formou podpory destinačního managementu Sdružení cestovního ruchu Jeseníky. Jedná se o Špýcharský okruh a Ludvíkovský okruh. Špýcharský okruh je dlouhý 3 km a je určený pro méně náročné. Ludvíkovský okruh je dlouhý 9,5 km a je určený pro náročné, případně pro vozíčkáře s doprovodem. Obě trasy začínají u vchodu do lázní a pokračují směrem k ruční papírně [46]. Naučná stezka „ Na opuštěném tělese dráhy“ vede pěti zastávkami po bývalé železniční trati a je věnována historii železniční dopravy, geologii, hydrologii a živé přírodě v údolí Moravské Sázavy. Délka této trasy je 2,5 km [30]. Tabulka 11 Bezbariérově přístupné trasy v okrese Šumperk


Charakteristika

Oblast

Špýcharský okruh Ludvíkův okruh Na opuštěném tělese dráhy

Vozíčkářský okruh Vozíčkářský okruh

Velké Losiny Velké Losiny

BB BB

ND ND

PČ PČ

Naučná stezka

Lupěné

BB

ND

PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle kr-olomoucky.cz, info-sumperk.cz, 2014

Najdeme zde dvě cyklostezky vzniklé pod záštitou Můj projekt ROP Střední Morava a z finančních prostředků ROP Střední Morava. Cyklistická stezka Šumperk – Nový Malín je dlouhá necelý 1 km a Smíšená stezka Moravičany – Mohenice je dlouhá 1,8 km. Obě tyto cyklostezky byly vybudovány především kvůli zvýšení bezpečnosti provozu cyklistů. Obě tyto stezky mají asfaltový povrch a nájezdy, jsou tedy vhodné pro osoby na vozíku [12].

39

Tabulka 12 Bezbariérově přístupné cyklostezky v okrese Šumperk


Počet km

Cyklostezka Šumperk – Nový Malín

0,8

BB

ND

ND

Smíšená stezka Moravičany – Mohelnice 1,8 Cyklostezka Desná (Šumperk – Dolní 1,1 Studénky)

BB

ND

ND

BB

ND

ND

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle mujprojekt.eu, rr-strednimorava.cz, 2015

V okrese Šumperk se nachází Arboretum Paseka Makču Pikču jejiž zahrady jsou obohaceny neobvyklými návrhy zahradních jezírek, skalek s využitím vodních prvků a kamene. V arboretu doporučuje majitel návštěvu vozíčkářů s doprovodem [5]. Tabulka 13 Bezbariérově přístupná arboreta v okrese Šumperk

Název

Město

Arboretum Paseka Makču Pikču

Paseka

Přístupnost

PD

ND

PČ

Vysvětlivky: PD – přístup s doprovodem, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2014

Ve Velkých Losinách se nacházejí lázně, které jsou jedinečné díky sirné vodě o teplotě 36,8 °C. Tyto termální lázně využívají své prameny především k léčebným koupelím. Lázně nabízejí svým hostům ubytování ve čtyřech lázeňských domech. Bezbariérově zařízený je pouze lázeňský hotel Eliška, kde se nacházejí dva bezbariérové pokoje, bezbariérové WC a bezbariérově zařízené rehabilitační prostory [26]. Léčebné lázně Bludov jsou vhodné pro dospělé i děti. Přírodním léčivým zdrojem, který pramení přímo v areálu lázní, je silně alkalická minerální termální voda [25].

40

Tabulka 14 Přístupnost lázeňských zařízení v okrese Šumperk

Přístupnost Lázně Bludov Velké Losiny

BB BB

ND ND

PČ PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle kr-olomoucky.cz, 2011

2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají významnou funkci pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. Patří sem doprava, ubytovací a stravovací služby, cestovní kanceláře a agentury a sportovně rekreační zařízení. Zařadit sem můžeme i turistická informační centra (TIC), která jsou zřizována v místech cestovního ruchu. Jedná se o veřejně poskytovanou službu, jejímž výsledkem je bezplatné poskytování informací, jak pro návštěvníky cestovního ruchu tak celkově pro veřejnost. Pro zdravotně postižené osoby, je proto důležité aby tyto objekty měly bezbariérový přístup. V okrese Šumperk se nacházejí čtyři TIC, z nichž tři mají bezbariérový vstup. TIC v Šumperku a ve Velkých jsou členy Asociace turistických informačních center České republiky. TIC v Šumperku je hodnoceno klasifikační třídou „B“, TIC ve Velkých Losinách má klasifikační třídu „C“. Standart pro třídu „B“ znamená např., že TIC je otevřeno celoročně 5 dní v týdnu, min 40 hodin týdně, v hlavní turistické sezóně je otevřeno 6 dní v týdnu, min 45 hodin týdně, poskytuje informace alespoň ve dvou světových jazycích, umožňuje veřejnosti přístup na internet, zprostředkovává průvodcovskou službu, a musí splňovat minimální standart poskytovaných služeb. Klasifikační třída „C“ splňuje minimální standart služeb, TIC je otevřeno sezónně nebo celoročně minimálně 5 dní v týdnu, min 30 hodin týdně a poskytuje informace min. v 1 světovém jazyce [22].

41

Tabulka 15 Bezbariérově přístupná informační centra v okrese Šumperk

Informační centrum

Přístupnost

Šumperk Velké Losiny Zábřeh

BB BB BB

PČ PČ PČ

ND ND ND

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle aticcr.cz, czecot.cz, 2015

2.3.1 Ubytovací zařízení Podle doporučení Světové organizace cestovního ruchu se ubytovací zařízení dělí na hromadná ubytovací zařízení a individuální ubytování. Hromadná ubytovací zařízení se potom dále dělí na hotely a obdobná zařízení s možností stravování (hotel, hotel garni, motel, penzion, botel) a jiná hromadná ubytovací zařízení (kemp, chatová osada a turistická ubytovna) (Orieška, 2010). Podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro období 2013 – 2015, která má pouze doporučující charakter, se ubytovací zařízení dělí podle kategorie na hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. Podle minimálně stanovených požadavků se dělí do max. pěti tříd [32]. Podle aktualizovaných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v okrese Šumperk k říjnu 2014 nachází 166 ubytovacích zařízení. Tabulka 16 Počet ubytovacích zařízení podle ČSÚ v okrese Šumperk

Hotel ****

***

**

*

1

17

4

6

Penzion

Kemp

Chatová osada

Turistická ubytovna

60

4

8

26

Zdroj: zpracováno podle ČSÚ, 2014

Nejvíce bezbariérových ubytovací zařízení se nachází ve Velkých Losinách 20 %, dále pak v Šumperku a v Loučné nad Desnou 14,3 %.

42

Tabulka 17 Bezbariérová ubytovací zařízení v okrese Šumperk

Město Bludov Branná

Hanušovice Jindřichov Kouty nad Desnou Loučná nad Desnou

Mohelnice Ostružná Rapotín Sobotín Staré Město Šumperk

Název ubytovacího Kategorie zařízení Habermannova Penzion*** vila Kolštejn Hotel *** Penzion na Hájovně Formanka Trojkámen Pod Vlekem

Penzion

Tulinka Biograf

Chata Penzion

Dlouhé stráně

Hotel ***

Gól Pod Jedlovým vrchem Zálesí Residence Vila Jana

Penzion Hotel

Vaněk Losinka Zlatá Hvězda Eva Sněženka Černý havran

Elegance Na Hradbách Penzion G Villa Ancora Velké Losiny Diana Fit Horinka

Penzion Penzion Apartmán

Penzion Penzion Penzion

BB vstup

ND

PČ

BB vstup + apartmán BB vstup

ND

PČ

ND

PČ

BB vstup + pokoj BB vstup + pokoj BB vstup + 2 apartmány BB vstup BB vstup

ND ND ND

PČ PČ PČ

ND ND

PČ PČ

BB vstup + pokoje BB vstup BB vstup

ND

PČ

ND ND

PČ PČ

ND ND ND

PČ PČ PČ

ND ND ND ND ND ND

PČ PČ PČ PČ PČ PČ

ND ND ND ND ND

PČ PČ PČ PČ PČ

ND

PČ

ND

PČ

BB vstup + pokoj BB vstup + pokoj BB vstup + 2 apartmány Hotel *** BB vstup + pokoj Hotel *** BB vstup Penzion BB vstup + pokoj Penzion BB vstup + pokoj Hotel *** BB vstup Penzion BB vstup + 5 pokojů Hotel **** BB vstup + pokoj Penzion BB vstup Penzion BB vstup + pokoj Penzion *** BB vstup + Hotel **** BB vstup + 9 pokojů Penzion BB vstup + ubytování Penzion BB vstup + 2 pokoje

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle Fejtová 2014, e-chalupy.cz, atis.cz, sumperk.cz, losiny.cz, eubytovani.eu, 2015

43


Velké Losiny Praděd

Vikýřovice Zábřeh

Hotel ***

ND

PČ

ND ND

PČ PČ

ND ND ND

PČ PČ PČ

Terasa U Parku

Penzion Penzion

Žerotín Trámky Wellness penzion U Jirsáka Amco

Hotel *** Penzion Penzion

BB vstup + 6 pokojů BB vstup + pokoj BB vstup + apartmán BB vstup BB vstup BB vstup

Hotel ***

BB vstup

ND

PČ

Bozeňov

Penzion

BB vstup

ND

PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle Fejtová 2014, e-chalupy.cz, atis.cz, sumperk.cz, losiny.cz, eubytovani.eu, 2015

2.3.2 Pohostinská zařízení Pohostinským zařízením se rozumí restaurace, pohostinství, motoresty, pizzerie, bufety, bistra, různé typy barů, vinárny, kavárny, pivnice, hostince atd. Z hlediska bezbariérovosti se jedná především o bezbariérový přístup do pohostinského zařízení a bezbariérové toalety. Většinou na internetových stránkách jednotlivých zařízení chybějí informace o bezbariérovosti nebo o možnosti parkování. Většina pohostinských zařízení nemá z hlediska výšky uzpůsobené stoly pro pohodlné stravování osob na vozíku. Zapomíná se i na osoby se zrakovým postižením, které vyžadují jídelní a nápojový lístek v Braillově písmu. Stejně jako u ubytovacích zařízení platí, že pokud se budova nachází v historické budově, je těžké zajistit bezbariérový přístup. Podle webových stránek tourism.zabreh.cz a sumperk.cz se v okrese Šumperk nachází okolo 170 pohostinských zařízení různého typu. V okrese Šumperk se nachází 22 bezbariérových pohostinských zařízení, což představuje 13 % všech pohostinských zařízení v okrese Šumperk.

44

Tabulka 18 Bezbariérová pohostinská zařízení v okrese Šumperk

Město

Název restaurace

Branná Loučná nad Desnou Mohelnice Písařov Šumperk

Restaurace hotelu Kolštejn Restaurace Zálesí Restaurace Na náměstí Roubenka Pod Strání Bar U Oldy Kavárna D*123 Kavárna Předměstí Restaurace Arte Restaurace Koruna Restaurace Pod Kaštanem Restaurace Pod Komínem Restaurace Schiller Bar Broadway Podzámecká restaurace Restaurace CLUB Restaurace Džbán Restaurace Růžové Údolí Restaurace Santorini Restaurace Stará Sladovna Restaurace U Barona Prášila Restaurace U Rytíře Restaurace U Splavu

Zábřeh

BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup + WC BB vstup + WC BB vstup BB vstup + WC BB vstup + WC BB vstup + WC BB vstup BB vstup + WC BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup

ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND

PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle dobresenajim, hele.cz, zonize.cz, tourism.zabreh.cz, 2015

2.3.3 Sportovně rekreační zařízení Sportovně rekreační zařízení cestovního ruchu umožňují aktivně využívat volný čas návštěvníků. Sportovně rekreační zařízení jsou součástí vybavenosti cílových míst cestovního ruchu. Řadíme sem fitness centra, sportovní areály, aquaparky, bazény a koupaliště apod.

45

Tabulka 19 Bezbariérové bazény a koupaliště

Přístupnost Město

Název

Typ

Mohelnice Šumperk

Krytý bazén Aquacentrum

Krytý bazén Krytý bazén

Bratrušovské koupaliště Welly Sport Relax Lázeňský vodní park

Venkovní koupaliště Krytý bazén Venkovní koupaliště, termální voda Krytý bazén

Velké Losiny Zábřeh

Krytý bazén

BB vstup BB vstup+ WC+ kabinka pro vozíčkáře BB vstup

ND ND

PČ PČ

ND

PČ

BB vstup BB vstup

ND ND

PČ PČ

BB vstup+ WC

ND

PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle kudyznudy.cz, s-detmi-na-pohodu.cz, vlastní zpracování, 2015

V okrese Šumperk se nachází 16 bezbariérových sportovních zařízení, nejvíce se jich nachází v Šumperku. Většinou se jedná pouze o bezbariérový vstup. Některá zařízení mají i sociální zařízení přizpůsobené pro osoby s omezenou schopností pohybu. Tabulka 20 Bezbariérová sportovní zařízení

Přístupnost Město

Název

Bozeňov Branná Loučná nad Desnou Štíty Šumperk

Sport areál Relax centrum Kolštejn Relax centrum Gól Acrobat park Blue star bowling Bowling Korzo Fitness centrum Gym 4 you Fitness Korzo Krytá tenisová hala Maják zábavní centrum Minigolf U Hradeb

BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup + WC BB vstup BB vstup BB vstup BB vstup

ND ND ND ND ND ND ND

PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ

ND ND ND ND

PČ PČ PČ PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle jeseniky.net, tourism.zabreh.cz, vlastní zpracování 2015 Tabulka 20 Pokračování

46


Velké Losiny

Areál zdraví

Zábřeh

Bowling Broadway Bowling El Paso Mexican Fit club relax Tenisová hala

BB vstup+ WC+ vyhrazená parkovací místa BB vstup BB vstup BB vstup+ WC BB vstup+ WC

ND

PČ

ND ND ND

PČ PČ PČ

ND

PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle jeseniky.net, tourism.zabreh.cz, vlastní zpracování 2015

Ski areál Kareš v Koutech nad Desnou disponuje čtyřmi vleky z toho je jeden dětský a jeden s nízkým vedením určený pro výuku na monoski [38]. Ski areál Kouty má vyhrazená místa na parkovišti pro invalidy. Podle provozovatele areálu je samostatný nástup na lanovku trochu náročný, ale zvládnou ho i osoby s omezenou schopností pohybu. Bezbariérové sociální zařízení je umístěno přímo v budově restaurace, která je bezbariérová. Tabulka 21 Bezbariérová lyžařská střediska v okrese Šumperk

Město

Název

Přístupnost

Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou

Ski areál Kareš Ski areál Kouty

BB+ monoski ND BB+ WC+ restaurace ND

PČ PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle skiarealkares.cz, vlastní zpracování, 2015

2.3.4 Bezbariérová přeprava Bezbariérovou přepravou je myšlena možnost cestování meziměstskou a městskou dopravou pro osoby se zdravotním postižením. Vlaky Českých drah (ČD), které jsou bezbariérové, jezdí na trase Šumperk – Zábřeh – Olomouc – Nezamyslice. Na této trase jezdí polovina těchto vlaků. Jedná se o vozidla, která jsou přizpůsobena pro přepravu vozíčkářů. Pro přepravu osob na vozíčku je dobré, předem nahlásit přepravu, aby pracovníci ČD mohli těmto osobám pomoci a připravit se 47

na to, např. zajištěním plošin nebo přepravu ve služebním voze. Vozy jsou vybaveny speciálně upravenými prostory pro umístění vozíku cestujících [45]. České dráhy také poskytují služby pro zrakově postižené. Zrakově postižení cestující si mohou pomocí elektronického jízdního řádu IDOS (www.idos.cz/blind) najít spoje, které chtějí. Aplikace umožňuje zvětšení písma a využívání hlasové čtečky [13]. Vlakové nádraží v Zábřeze je bezbariérové, na nástupiště se osoby na vozíku dostanou výtahem. Přístup na vlakové nádraží v Zábřeze není bezbariérový, avšak bezbariérový je přístup na všechna nástupiště, prostřednictvím výtahu. Nacházejí se zde bezbariérové toalety a nádraží je vybaveno mobilní zvedací plošinou pro nástup a výstup cestujících na vozíku do a z vozu, a také zde najdeme vodící linie pro zrakově postižené. Na nádraží se nachází i jedna bezbariérově označená přepážka. Přístup do budovy vlakového nádraží v Šumperku je bezbariérový. Nacházejí se zde bezbariérové toalety pro vozíčkáře. Na všechna nástupiště je bezbariérový přístup a stanice je vybavena pro zrakově postižené, nacházejí se zde vodící linie. Na nádraží v Mohelnici je navíc kromě bezbariérového vstupu a vodících linií bezbariérově označená a přístupná pokladní přepážka a stanice je vybavena i pro sluchově postižené, a to elektronickým informačním systémem a indukční smyčkou u pokladny. Tabulka 22 Bezbariérová nádraží v okrese Šumperk

Nádraží

Nástupiště WC

Bludov

BB

BB všechna

BB

Bohdíkov Hoštejn

ND BB

ND BB všechna

BB ND

Jindřichov Libina Lupěné

ND ND BB

ND ND BB všechna

BB BB ND

Další PČ Vodící linie ND PČ Vodící linie ND ND PČ Vodící linie

PČ PČ PČ PČ PČ PČ

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle České dráhy, 2015 48


BB alespoň 1 nástupiště

ND

PČ Vodící linie

Moravičany BB

BB všechna

ND

PČ Vodící linie

Postřelmov

BB všechna

BB

Ruda nad ND Moravou Staré Město BB

ND

BB

PČ Vodící linie ND

ND

BB

ND

PČ

Šumperk

BB

BB všechna

BB

PČ

Zábřeh

ND

BB všechna

BB

PČ Vodící linie PČ Vodící linie

Mohelnice

BB

BB

PČ Indukční smyčka u pokladny, elektronický informační systém PČ Indukční smyčka u pokladny, elektronický informační systém PČ

Bezbariéro vě označená přepážka

PČ

PČ

Výtah, bezbariéro vě označená přepážka

Vysvětlivky: BB – bez bariér, PČ – přístupné částečně, ND – bezbariérově nedostupné Zdroj: zpracováno podle České dráhy, 2015

Autobusový dopravce ARRIVA MORAVIA a.s., který provozuje autobusovou dopravu v Šumperku, Zábřeze, Hanušovicích či Mohelnici disponuje osmi bezbariérovými nízkopodlažními autobusy, které umožňují přepravu osob na invalidních vozících a bezproblémový výstup a nástup s dětskými kočárky [8]. Bezbariérové linky jezdí na trase např. Loštice – Mohelnice – Zábřeh – Šumperk, Šumperk – Vikýřovice, Hraběšice, Zábřeh – Úsov – Mohelnice – Loštice, Zábřeh – Lukavice – Lesnice – Zábřeh, Mohelnice – Loštice – Bílá Lhota – Litovel, Palonín – Loštice – Moravičany. V rámci městské dopravy v Šumperku jezdí tyto autobusy z autobusového nádraží až na ulici Temenickou [29]. 49

2.3.5 Cestovní kanceláře a cestovní agentury V okrese Šumperk, se nenachází ani jedna cestovní kancelář nebo agentura, která by nabízela zájezdy pro zdravotně postižené návštěvníky. V Šumperku sídlí pobočka Cestovní kanceláře Invia a Cestovní kanceláře Fisher. Tyto cestovní kanceláře na svých internetových stránkách nabízení zájezdy pro seniory. Cestovní kancelář Invia (www.invia.cz) má na svých internetových stránkách sekci Dovolená pro seniory + 55. Tyto dotované zájezdy Senior + 55 jsou vytvořené speciálně pro seniory za sníženou cenu. U některých hotelů je i popsáno jestli se jedná o bezbariérový hotel. Tato cestovní kancelář sídlí v Šumperku a vstup do jejich prostor je bezbariérový [37]. Cestovní kancelář FISHER (www.fisher.cz) nabízí také zájezdy pro Seniory + 55, dále pak nabízí speciální služby pro osoby se zdravotním postižením a se sníženou schopností pohybu a orientace. Nabízí zapůjčení pojízdného křesla, pojízdného křesla do schodů na letišti. Dále pak přepravu kolečkového či elektrického vozíku. Všechny tyto služby je nutné předem ohlásit [40]. V oblasti ale nepůsobí cestovní kancelář orientována na domácí nebo incomingový cestovní ruch. V České republice najdeme webové portály, které poskytují informace pro účast na cestovním ruchu pro zdravotně postižené osoby. Většina těchto webových stránek sdružuje informace o ubytovacích zařízeních, pohostinských zařízeních, o památkách, o možnostech trávení volného času či o turistických trasách. Informace o možnostech pobytu pro zdravotně postižené osoby na Šumpersku lze získat prostřednictvím webových portálů (Tabulka 23).

50

Tabulka 23 Příklady webových portálů

Název

Webová stránka

Handicaptour

http://handicaptour.cz/

Informační portám pro osoby se specifickými potřebami

http://helpnet.cz/

Sociální observatoř

http://jedemetaky.cz/

Neposedime

http://neposedime.cz/

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

2.4

Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se

zdravotním postižením V Zábřeze a v Šumperku se nacházejí organizace, které se zabývají možnostmi trávení volného času osob se zdravotním postižením. Klub důchodců Zábřeh vyvíjí svou činnost pod Odborem sociálních věcí Městského úřadu v Zábřeze. Členy klubu jsou senioři. Hlavní náplní klubu je pořádání různých přednášek, besed a jiných společenských akcí, ale také pořádání zájezdů a návštěva kulturních akcí a divadel. Sídlo klubu je Dům s pečovatelskou službou, který je bezbariérový [23]. Oáza – centrum denních služeb je státní nezisková organizace, jejímiž členy jsou dospělé osoby s mentálním postižením. Její členové navštěvují kulturní akce, pořádají různé výlety, exkurze a aktivity zaměřené na dramaterapii, arteterapii či muzikoterapii. Centurm Oázy je zcela bezbariérové [23]. Svaz tělesně postižených je občanské sdružení pořádající pro své členy rekondiční pobyty, zájezdy a turistiku. Sídlo tohoto sdružení je bezbariérové [23]. Klub Čtyřlístek je občanské sdružení, jehož zřizovatelem je Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v České republice. Členy jsou děti se zdravotním postižením spolu se svou rodinou do 18 let. Sdružení pořádá víkendové pobyty, poznávací zájezdy, různé akce a programy jenem pro své členy ale i pro ostatní zájemce [23]. 51

Dětský svět Zábřeh je zaměřen na vytváření bezpečí, dostupnost vzdělávání, na podporu, pomoc a zábavu dětí žijících v sociálně znevýhodněných podmínkách. Sdružení se snaží rozvíjet jejich dovednosti v oblastech mezinárodních vztahů kultury a cestovního ruchu. Mezi jejich akce lze zařadit víkendové ozdravné pobyty, výlety a další akce [23]. Rodinné centrum Pivoňka je obecně prospěšná společnost zabývající se především hiporehabilitací zdravotně postižených osob. Centrum se věnuje dětem se specifickými vývojovými problémy a dětem ze slabšího sociokulturního prostředí. Provozovna v Zábřeze je bezbariérová. Při hipoterapi, která se provozuje ve venkovních prostorách, se na koně nasedá z rampy, kterou má společnost k dispozici [23]. PONTIS Šumperk o. p. s. se zabývá službami pro seniory a osobami se zdravotním postižením. Snaží se o jejich začlenění do běžného, kulturního a společenského života. Pořádají různé výlety a akce [2]. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky SONS v Šumperku pořádá rekondiční, rehabilitační a jazykové pobyty, které jsou uzpůsobené potřebám osob se zrakovým postižením [2]. Bezpečný Šumperk o. s. se zaměřuje také na osoby se zdravotním postižením a seniory. Jejichž cílem je organizování různých vzdělávacích a kulturních akcí [2]. Centrum pro rodinu Šumperk o. s. je organizace zaměřující se na děti, mládež, rodinu osoby v krizi a sociálně vyloučené osoby a na seniory. Organizace pořádá vzdělávací kurzy, jazykové kurzy či kulturní akce [2].

52

2.5

Zhodnocení potenciálu Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního

ruchu osob se zdravotním postižením Na základě zjištěných informací jsme ke každému hodnotícímu kritériu přiřadili počet bodů (Tabulka 24). Tabulka 24 Přehled přidělených bodů

Hodnotící kritéria Bezbariérová ubytovací zařízení Bezbariérová pohostinská zařízení Sportovně- rekreační zařízení Přístupné cyklotrasy a turistické stezky Kulturně- historické památky

Cestovní kanceláře

Webové portály Celkem

Charakteristika 21,1 % (> 20 % všech UZ)

Body 3

13 % (> 10 % všech PZ)

1

6 bezbariérových koupališť a bazénů Fotbalové, hokejové a jiné stadiony 16 jiných sportovišť 6,1 % (< než 10 % turistických stezek) 0 % cyklotras (méně jak 10 %) 1 přizpůsobená sjezdovka na monoski 3 zámky/hrady/ kostely částečně přístupné 3 zámky/hrady/kostely zcela přístupné 4 částečně přístupné muzea/ galerie/ skanzeny 8 zcela přístupná muzea/galerie/skanzeny 1 divadlo, 2 kina přístupná úplně Nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ne) Nabídka zájezdu pro zdravotně postižené osoby v zahraničí (ne) ne

2 0 2 2 2 3 2 3 2 3 2 0 0 0 27

Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinská zařízení Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Po sečtení bodů získal okres Šumperk 27 bodů. Okres Šumperk dosáhl zvýšeného potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením.

53

Tabulka 25 Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Šumperku a okolí

Bodové hodnocení

Kvantitativní hodnocení

27

3

Kvalitativní hodnocení zvýšený

Charakteristika Potenciál Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob je na vyšší úrovni.

Zdroj vlastní zpracování, 2015

V okrese Šumperk najdeme 35 bezbariérových ubytovacích zařízení, což je 21 % z celkového počtu ubytovacích zařízení. Co se týká pohostinských zařízení, těch je dohromady 22 a tvoří 13 % z celkového počtu pohostinských zařízení v okrese. Najdeme zde 4 kryté bazény a 2 venkovní koupaliště, které mají bezbariérový vstup. Zdravotně postižené osoby mohou navštívit 16 sportovišť, která mají bezbariérový vstup, z toho se jedná o 4 bowlingová centra, 2 tenisové haly a 3 fitness centra. Ve Velkých Losinách se nacházejí dva vozíčkářské okruhy a v Lupěné jedna bezbariérová naučná stezka. Celková délka cyklostezek je 3,7 km. Tyto cyklostezky mají rovný asfaltový povrch s upravenými nájezdy. Ve Ski areálu Kareš mají zdravotně postižené osoby možnost zapůjčit si monoski, případně mohou využít služeb instruktorů, kteří je na nich naučí jezdit. Zdravotně postižení návštěvníci mohou navštívit 2 částečně přístupné zámky, 1 částečně přístupný kostel a 3 kostely s bezbariérovým přístupem. Mohou zamířit do 9 muzeí, 2 galerií, 1 skanzenu, 1 divadla a do 2 kin, které disponují bezbariérovým přístupem. Na základě provedené analýzy konstatujeme, že většina objektů cestovního ruchu je bezbariérová pouze pro osoby se zdravotním postižením, tzn. pro osoby na vozíčku a osoby při berlích či francouzských holí. Pro ně je zde zařízen bezbariérový vstup a bezbariérové toalety. Většina objektů není vybavena pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením. Personál je však ochotný pomoci těmto osobám.

54

Veškeré informace o bezbariérovosti jsou velmi těžko dostupné a nepřehledné. Většina objektů ani na svých webových stránkách informaci o bezbariérovosti neuvádí, a pokud ano, tak pouze jestli má bezbariérový vstup. Tyto informace jsou však nedostačující, některé osoby potřebují vědět, jestli jsou k dispozici různé kompenzační pomůcky, které jim zpříjemní návštěvu objektů.

55

Závěr V dnešní době je důležité vytvářet bezbariérové prostředí a věnovat pozornost cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob, jakož to jednomu z cílových segmentů cestovního ruchu. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Šumperka a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. V návaznosti na výzkumné otázky konstatujeme několik zjištění. Na základě analýzy můžeme říci, že v okrese Šumperk se nachází celkem 35 bezbariérových ubytovacích zařízení, což dělá z celkového počtu 21,1 %. Všechna tato zařízení mají bezbariérový vstup a některá uvádějí i počet bezbariérově upravených pokojů. Bezbariérová ubytovací zařízení jsou propagována na svých webových stránkách, webových portálech, které shromažďují informace o ubytovacích zařízeních nebo na webových stránkách turistických informačních center. Ne všechna zařízení uvádějí informace o bezbariérovosti. V České republice bohužel neexistuje databáze, která by shromažďovala informace o bezbariérových ubytovacích zařízeních. Bezbariérová pohostinská zařízení v okrese Šumperk nabízejí zdravotně postiženým hostům bezbariérový vstup a většinou i bezbariérové sociální zařízení. Nemají však stoly uzpůsobené pohodlnému stolování osobám na vozíku a nenabízejí ani jídelní lístek v Braillově písmu. Zdravotně postižení návštěvníci mohou svůj volný čas v okrese Šumperk využít aktivně, a to návštěvou koupališť, bazénů, bowlingů, fitness center, minigolfu a tenisových hal. Nachází se zde i lyžařské středisko nabízející výuku na monoski. Pro ty, kteří si chtějí odpočinout, jsou k dispozici relax centra a solné jeskyně. Nachází se zde i několik bezbariérových muzeí, dvě kina, divadlo a jeden skanzen. Získání informací o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby je v okrese Šumperk složité. Nenachází se zde žádná specializovaná cestovní kancelář či agentura, která by tyto zájezdy nabízela. Návštěvníci se však mohou obrátit na organizace

56

a sdružení osob se zdravotním postižením, které pořádají různé akce, pobyty a zájezdy v dané oblasti.

57

Seznam použité literatury Tištěné zdroje BUŘTALOVÁ , D. a REITMAYEROVÁ, E. Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2007. 24 s. ISBN 978-80-86991-21-4. FEJTOVÁ, Z. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením ve Zlínském a Olomouckém kraji. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014. 80 s. FILIPOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 104 s. ISBN 80-86552-18-7. GUČÍK, M. Základy cestovného ruchu. 1. vyd. Bánská Bystrica: Ekonomická fakulta UMB, 2000. 152 s. ISBN 80-8055-355-6. HÁJKOVÁ, V. a kol. Specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 59 s. HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. 2. Vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti s r.o., 2007. 132 s. ISBN, 80-86034-64-X. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. Vyd. Praha: Idea Servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85-970-43-0. INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch pro všechny: [odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu]. V Tribunu EU vyd. 1. Praha: Tribun EU, 2008. 89 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-407-5. KRHUTOVÁ, L., MICHALÍK, J. a kol. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 270 s. ISBN 80244- 1168-7. LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch - Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2013, 265 s. ISBN 978-80-8703582-5

58

LINDEROVÁ, I. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotne postihnutých návštevníkov. In Ekonomická revue cestovného ruchu. 2012, 45, 1, s. 1-18. ISSN 0139-8660. LINDEROVÁ, I. Možnosti rozvoja cestovného ruchu zdravotne postihnutých osôb v turistickom regióne Vysočina. In Studia Turistica. 2012, 2, 1, s. 24-34. ISSN 1804-252X LINDEROVÁ, I. Pripravenosť na poskytovanie služieb v cestovnom ruchu zdravotne postihnutým návštevníkom v Českej republike. In Aktuální problémy cestovního ruchu „Cestovní ruch – destinace – regionální rozvoj“: sborník z mezinárodní konference. Jihlava: VŠPJ. 2013. s. 117-127. ISBN 978-80-87035-70-2. LINDEROVÁ, I. Výchova k rovnocennému prístupu k zdravotne znevýhodneným návštěvníkom v cestovnom ruchu. In Folia Turistica 4: Zborník vedeckých prác. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2014. s. 313-320. ISBN 978-80557-0697-9. ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. 1 vyd. Praha: Idea Servis; 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s.

Online zdroje [1]

Accessible

tourism.

[online].

[cit.

2015-01-26].

Dostupné

z:

<

http://ethics.unwto.org>. [2] Adresář poskytovatelů sociálních a služeb navazujících na Šumpersku 2014. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . [3] Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice- Bína J. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: . [4] Antidiskriminační zákon. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: .

59

[5] Arboretum Paseka Makču Pikču. [online]. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z:<arboretumpaseka.cz>. [6] Athéna na cestách. [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: < http://www.nrzp.cz>. [7] Bariéry osob se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: . [8] Bezbariérové linky Veolia Transport Morava na Šumperku. [online]. [cit. 2015-0301]. Dostupné z: . [9] Cestování osob se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: . [10] Cíle strategie Evropa 2020. [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: . [11] Convention on the Rights of Persons with Disabilities. [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: . [12]

Cyklostezky.

[online].

[cit.

2014-09-

08.].

Dostupné

z:<

http://www.mujprojekt.eu>. [13] Dopravní manuál- aktualizace 2013. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: . [14] EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: . [15] Euroklíč. [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: . [16] Evropská unie naděluje: Dovolená pro všechny. [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: . [17] Globální etický kodex cestovního ruch UNWTO. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: . [18] Hanušovice otevírají první pivovarnické muzeum na Moravě. [online]. [cit. 201502-23]. Dostupné z: .

60

[19] Charakteristika okresu Šumperk. [online]. 2013. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z: . [20] Charta práv tělesně postižených. [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: . [21] ISTO Europe. [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: . [22] Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky- Metodika pro certifikaci. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: . [23] Katalog poskytovatelů sociálních a návazných služeb Zábřežska. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . [24] Klasifikace zrakového postižení podle WHO. [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: . [25] Lázně Bludov. [online]. 2011. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z:

olomoucky.cz>. [26] Lázně Velké Losiny. [online]. 2011. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z: . [27] Mentálně postižení, Duševně postižení. [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: [28]

Mission

Statement.

[online].

[cit.

2015-01-31].

Dostupné

z:

. [29] Nabídka autobusů pro Vaše cesty - oblast Šumperk. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: . [30] Naučné stezky. [online]. 2012. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z: . [31] Nový program má podporovat znevýhodněné turisty. [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: . [32] Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013- 2015. [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: . 61

[33] Osoby se zdravotním postižením- Josef Kotýnek. 2014. [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . [34] Přístup zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku pro osoby s omezenou možností pohybu a orientace. [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: . [35] Přístupný cestovní ruch v kostce. Projekt Athéna na cestách. [online]. [cit. 201502-01]. Dostupné z: <www.czp-msk.cz>. [36] Rok 2015- podprogram Cestování dostupné všem. [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: . [37]

Seniorské

zájezdy

55

+.

[online].

[cit.

2015-03-02].

Dostupné

z:

. [38]

Ski

areál

- Zimní provoz. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:

. [39]

Sluchové

postižení.

[online].

[cit.

2015-01-30].

Dostupné

z:

. [40] Služby pro osoby s postižením a se sníženou schopností pohybu a orientace. [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: . [41] Sociální cestovní ruch. [online]. 2012. [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: . [42] Strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením. (2010 – 2020). [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: . [43]

Ústava

České

republiky.

[online].

[cit.

2015-02-02].

Dostupné

z:

. [44] Velké losiny, zámek (NKP). [online]. 2009. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z: . [45] Vlaky přístupné vozíčkářům tvoří více než polovinu spojů. [online]. [cit. 2015-0301]. Dostupné z: . 62

[46] Vozíčkářské okruhy ve Velkých Losinách. [online]. 2014. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z: . [47] Výběrové šetření zdravotně postižených osob. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . [48] Vyhláška č. 369/2001 Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: . [49] Vyhláška č. 389/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové

užívání

staveb.

[online].

[cit.

2015-02-03].

Dostupné

z:

. [50] Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: . [51]

Zákon

o

civilním

letectví.

[online].

[cit.

2015-02-03].

Dostupné

z:

. [52] Zákon o sociálních službách. [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . [53] Zákon posiluje postavení osob se zdravotním postižením v oblasti cestovního ruchu. [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: . [54] Zemědělský skanzen „U Havlíčků“. [online]. [cit. 2014-09- 08.]. Dostupné z: .

63

Seznam příloh Příloha 1 Požadavky osob se zdravotním postižením na služby podniků cestovního ruchu ............................................................................................................................... 65 Příloha 2 Symboly podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 398/2009 Sb. ................................. 67

64

Přílohy Příloha 1 Požadavky osob se zdravotním postižením na služby podniků cestovního ruchu Požadavky/podnik CR INTERIÉR

Specifické požadavky na úpravu

Ubytovací zařízení

Pohostinské zařízení

Turistické informační centrum

Cestovní kancelář

vstupná hala

stůl

prostory pro otočení vozíku

prostory pro otočení vozíku

bezbariérové WC snížený recepční pult pro osoby na invalidním vozíku výtah (plastická tlačítka, hlasová signalizace poschodí)

výška: 720 – 750 mm 900 mm na jednoho hosta

materiály v Braillově písmu nebo přizpůsobená výška stolu zvětšené písmo, příp. plastické modely pro nevidomé

pokoj/odbytováplocha protismykové koberce snížený skříňový nábytek prostor pro vozík vede postele přizpůsobené otvírání oken

chodby/uličky mezi stoly aby prošel jeden vozík a jeden chodící člověk

WC/koupelna madla, opěrky bez prahu chodba stěny barevně odlišené min. zárubně dveře pokojů kvůli slabozrakým viditelně a srozumitelně označené poschodí šířka: jeden vozík a jeden chodící člověk Společné prostory Vstup

rampa nebo vstup přímo z chodníku posuvné, otvírací dveře

označení dveří pro nevidomé signalizační pásy před vchodem

Schody:

označení schodiště pro nevidomé jestliže není výtah, k dispozici je schodolez

Zdroj: zpracováno podle Linderová, 2013a 65

Příloha 1 Pokračování Požadavky/podnik CR EXTERIÉR Parkoviště Terasa Jiné

Ubytovací zařízení

Pohostinské zařízení

Turistické informační centrum

Cestovná kancelář

pohodlný vjezd a výjezd dostatek prostoru na vystoupení z a nastoupení do auta zpevněný protismykový povrch bezbariérové venkovní sportoviště vstup do hotelového parku

PERSONÁL Přístup k tělesně postiženému návštěvníku

poskytnutí informací o stupni bezbariérovosti ubytovacího zařízení starostlivost a zájem během pobytu

Přístup ke zrakově postiženému návštěvníkovi

poskytnutí plastického orientačního plánu poskytnutí informací o poloze jednotlivých místností ubytovacího zařízení nabídnout vhodný jídelní a nápojový lístek příp. ústní interpretace nabídky (pohostinské zařízení, odbytové středisko ubytovací zařízení) při servírovaní jídel využívat systém směru pohybu hodinových ručiček (pohostinské zařízení, odbytové středisko ubytovací zařízení)

Přístup ke sluchově postiženému návštěvníkovi

poskytnutí informací pomocí tištěných materiálů a názorným provedením po prostorech ubytovacího zařízení úsměv

DALŠÍ POŽADAVKY

bezbariérový přístup do bazénu, sauny protismykové podlahy

jídelní lístek v Braillově písmu nebo zvětšené písmo

Zdroj: zpracováno podle Linderová 2013a 66

Příloha 2 Symboly podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 398/2009 Sb. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Symboly 1. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby na vozíku

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čarou stylizovaná postava sedící na vozíku pro invalidy. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm. 2. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby se zrakovým postižením

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou barvou stylizovaná jdoucí postava, držící v ruce bílou hůl. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm. 3. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby se sluchovým postižením

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou čarou stylizovaný boltec ucha, který přerušuje diagonála vedená z pravého horního rohu čtverce. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm; u symbolu umístěného v kleci výtahu pak nejméně 50 mm x 50 mm. 4. Symbol zařízení nebo prostoru pro osoby doprovázející dítě v kočárku

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou barvou stylizovaný dětský kočárek. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm. 5. Symbol prostoru s přebalovacím pultem

Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou barvou přebalovací pult s dítětem. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, Příloha č. 4 k vyhlášce č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, 2014 67

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Šumperku a okolí

Recommend Documents