HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ VYSPĚLÝCH VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍ

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ VYSPĚLÝCH VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍ SVOBODOVÁ LIBUŠE Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu [email protected] Abstrakt Problematika efektivního využívání vyspělých technologií představuje jeden z významných problémů současné dynamicky se rozvíjející informační a znalostní společnosti. Firmy jsou díky zvyšující se konkurenci na globálních trzích donucovány ke snižování nákladů a jsou nuceny investovat vysoké částky do nových vyspělých výrobních technologií. Většina těchto investic ovlivňuje podniky po dlouhou dobu jejich života. Proto je pro investující subjekty důležité, aby věděly, jak jsou jejich investice do vyspělých výrobních technologií efektivní a výběr vhodných technologií tomuto faktu přizpůsobily. Cílem příspěvku je popsat vybrané výsledky dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno na Univerzitě Hradec Králové na Fakultě informatiky a managementu. Nejprve bude v článku popsán použitý postup při dotazníkovém šetření, dále budou zveřejněny plánované a implementované technologie v českých podnicích, které byly zapojeny v šetření. V poslední části se autorka zaměří na identifikaci rozmanitých přínosů vyspělých technologií a popíše eventuální rozdíly mezi přínosy očekávanými a přínosy skutečně realizovanými. Z důvodu rozsahu článku se autorka nezaměří na bližší porovnání výsledků se zahraničím. Klíčová slova:

AMT, technologie, přínosy, hodnocení

ÚVOD V české odborné literatuře je problematika identifikace a hodnocení přínosů vyuţívání vyspělých technologií pro podnik řešena spíše okrajově v rámci širšího kontextu, nikoliv jako dominantní specifické téma [1, s. 68], Proto jsme se na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové zaměřili na tuto oblast. Na začátek je vhodné charakterizovat pojem vyspělé výrobní technologie (Advanced Manufacturing Technology, AMT1). Existuje mnoho definic AMT. Např. 1

1

Dále bude v textu pouţívána pro termín vyspělé výrobní technologie právě zkratka AMT, která vznikla z anglického ekvivalentu Advanced Manufacturing Technology.

HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ VYSPĚLÝCH VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍ

Yousseff [2, s. 40-42] definuje AMT jako „skupinu integrovaných hardwarových a softwarových technologií, které jsou vhodně propojené, monitorované a hodnocené, a které vedou ke zlepšování efektivity a efektivnosti firmy ve výrobní činnosti nebo při poskytování sluţeb“. Další, více globální definice, která kombinuje práci Zairiho [3, s. 123] a Zammuta a O’Connora [4, s. 701] definuje AMT všeobecně: „jedná se o celkový sociálně-technický systém, kde uţitá metodologie definuje začleněný stupeň technologií. AMT pouţívá rodinu technologií, které zahrnují CAD (computer-aided design) – počítačově podporované projektování, CAM (computer-aided manufacturing) - počítačově podporovaná výroba, FMS (flexible manufacturing systems) – pruţné výrobní systémy, MRP II (manufacturing resource planning) – materiálové hospodářství včetně kapacitního plánování, AMHS (automated material handling systems) – automaticky řízené výrobní systémy, robotiku, CNC (computernumerically controlled machines) – číslicově řízené stroje, CIM (computer-integrated manufacturing systems) – počítačově řízená výroba, OPT (optimized production technology) – metoda řízení materiálového toku a JIT (just-in-time).“ Velmi často pouţívanou definicí, ke které se autorka také přiklání a bude ji v této práci dále vyuţívat je: AMT jsou společným označením pouţívaným pro popsání nových technologií ve výrobě, které vyuţívají síly těchto technologií, zejména počítačů [5, s. 8], [6]. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Výzkum zaměřený na problematiku AMT v České republice byl realizován týmem pracovníků Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové v letech 2007 - 2009. V letech 2007 – 2008 proběhlo sestavení dotazníku a pilotní testování, kterého se zúčastnily čtyři podniky. Po pilotním testování byly provedeny poslední drobné úpravy a dotazníky mohly být rozeslány manaţerům podniků. Přes léto roku 2008 byl proveden výběr firem do dotazníkového šetření. Při sestavování vzorku respondentů byla vyuţita databáze podniků (Firemní monitor), kterou poskytla jako sluţbu firma Albertina, s. r. o. Dále byly vyuţívány veřejně dostupné informace o podnicích, zejména z Obchodního rejstříku. Podniky byly do výzkumu zařazeny na základě následujících kriterií: předmětem podnikání je výrobní činnost, podnik je dostupný e-mailem, upřednostněny byly podniky, které spolupracovaly v předchozím výzkumu, dále pak nebyly zařazeny podniky, u kterých se ukázalo, ţe v databázi „Firemní monitor“ nemají uvedenou alespoň většinu vyţadovaných ekonomických charakteristik. Dalším vodítkem byla určitá snaha o reprezentativnost vzorku především z hlediska velikosti podniků. Zde bylo nakonec nutno z praktických důvodů částečně z tohoto poţadavku ustoupit, protoţe by rozhodující většinu vzorku tvořily podniky malé a drobné, coţ by nakonec bylo překáţkou z hlediska srovnatelnosti výsledků s předchozími výzkumy autorů i při porovnávání s výsledky analogických šetření provedených v zahraničí. Z těchto důvodů byly do šetření zařazeny pouze podniky, které měly nejméně 50 zaměstnanců [1, s. 75]. 2


Dotazníky byly rozeslány poštou v říjnu 2008 1 127 vytypovaným výrobním podnikům. Byly doprovázeny vysvětlujícím dopisem a nabídkou zaslání informace o výsledcích výzkumu (ve formě publikace [1]). Data byla získána nejdříve na základě písemného (poštou), poté telefonického dotazování a na základě osobních rozhovorů. Vše proběhlo v České republice v roce 2008 a na začátku roku 2009. V listopadu a v prosinci byly vybrané firmy, které neposlaly dotazníky zpět, obvolány a poţádány o poslání dotazníků zpět. Podniky, které byly z okolí Hradce Králové či Pardubic, a které nebyly telefonicky kontaktovány na konci kalendářního roku, byly obvolány na začátku roku 2009. Jednalo se o čtyřicet podniků. Manaţeři, kteří souhlasili s osobní schůzkou (dvanáct), byli postupně navštíveni a byly s nimi provedeny osobní rozhovory. Zpět se vrátilo celkem 132 pouţitelných dotazníků. Návratnost je tedy 11,62 %. I přesto, ţe nebylo dosaţeno tak vysoké návratnosti jako v některých šetřeních v zahraničí [7, 8, 9], se domníváme, ţe získaný vzorek umoţňuje provést analýzu a popis situace v České republice. Pro přiblíţení respondentů, kteří odpověděli, slouţí tabulka číslo 1. Charakter a vyuţití AMT mohou být způsobeny např. i současnou turbulentní dobou, kdy jsou investice do technologií často diskutovaným tématem v mnoha českých výrobních podnicích. Tabulka 1 - charakteristika odpovídajících podniků dle počtu zaměstnanců

Počet zaměstnanců 50-99 100-499 500 a víc Celkem Neznámý počet Celkem

Počet zahrnutých podniků 76 37 10 123 9 132

Procento ze všech respondentů 57,6 28 7,6 93,2 6,8 100

Procento ze zahrnutých podniků 61,8 30,1 8,1 100

Zdroj: [1, s. 116] První souhrnné výsledky tohoto šetření byly popsány v rámci kniţní publikace [1], na které se autorka tohoto příspěvku rovněţ podílela. V dalším textu se zaměříme pouze na vybrané výsledky šetření. TECHNOLOGIE V ČESKÝCH PODNICÍCH V našem dotazníkovém šetření bylo zařazeno celkem 28 vyspělých technologií. Respondenti byli poţádáni o uvedení, do kterých technologií jiţ investovali a do kterých investice plánují. Následující tabulka zobrazuje výsledky získané od českých respondentů. 3


Tabulka 2 - plánované a využívané technologie v podnicích

Technologie „Tvrdé“ technologie2: AGV (automated guided vehicles) AI (automatic inspection) Roboti CNC (computer numerical control) FMS (flexible manufacturing systems) RFID (radio frequency identification) AMHS (automated material handling system) CAD (computer-aided design) CAM/CIM (computer-aided/integrated manufacturing) CAE (computer-aided engineering) CAPP (computer-aided process planning) CAQ (computer-aided quality) „Měkké“ technologie3: MC (machine cells) MRP (material requirements planning) MRP II (manufacturing resource planning) APS (advanced planning and scheduling) JIT (just-in-time) TQM (total quality management) Datové sklady Workflow ERP (enterprise resource planning) MIS (management information systems), EIS (executive information systems), BI (business intelligence) CRM (customer relationship management) SCM (supply chain management) EAP/EIP (enterprise application/information portals) E-commerce E-learning CI (competitive intelligence)

NI

RI

NP

RP

2 14 14 51 5 24 17 62 27 33 24 23

1.5 10.6 10.6 38.6 3.8 18.2 12.9 47 20.5 25 18.2 17.4

2 4 5 3 4 10 2 4 7 2 2 7

1.5 3 3.8 2.3 3 7.6 1.2 3 5.3 1.5 1.5 5.3

6 29 18 13 20 30 23 30 29

4.5 22 13.6 9.8 15.2 22.7 17.4 22.7 22

1 12 8 6 2 14 5 11 9

0.8 9.1 6.1 4.5 1.5 10.6 3.8 8.3 6.8

22

21.2

11

8.3

22 15 20 20 7 8

16.7 11.4 15.2 15.2 5.3 6.1

7 6 3 7 2 1

5.3 4.5 2.3 5.3 1.5 0.8

Zdroj: [1, s. 108] 2 „Hard“ technologie se vyznačují tím, ţe výsledkem jejich pouţití je určitý produkt nebo sluţba pro zákazníka. Jejich pouţití je vţdy v jisté míře přímo spjato s produkcí uţitné hodnoty pro odběratele. Představují tedy prostředek, kterým se víceméně přímo dosahuje přeměny vstupů na výstupy, jsou metodou a nástrojem transformace. 3 „Soft“ technologie jsou spíše podpůrnými nástroji a metodami, které samy o sobě nezajišťují transformaci, nejsou přímo obsahem hodnototvorných aktivit, nýbrţ jsou průběhu těchto aktivit zprostředkovaně nápomocny, nepřímo vytvářejí podmínky pro co nejefektivnější působení „hard“ technologií [1, s. 79].


NI = počet vyuţívajících, RI = procento vyuţívajících, NP = počet plánujících, RP = procento plánujících

Nejvíce vyuţívanými technologiemi v českých podnicích, které respondenti uvedli, jsou CAD, CNC, CAE, TQM, workflow, MRP a ERP. “Měkké” technologie jsou v zapojených společnostech více vyuţívány neţ“tvrdé” technologie (312 ku 296). Technologie, které nejsou nyní vyuţívány dostatečně a jsou velmi zajímavé, mohou být příleţitostí pro zlepšení konkurenceschopnosti a získání lepšího jména v budoucnosti. OČEKÁVANÉ A REALIZOVANÉ PŘÍNOSY Níţe uvedená tabulka číslo 3 obsahuje 26 přínosů, které investoři očekávají při zavádění vyspělých technologií podle jejich důleţitosti a popis míry (seřazení pořadí), ve které bylo reálně dosaţeno jednotlivých typů přínosů. Pro další moţné srovnání byla hodnotící stupnice převzata ze zahraničních dotazníkových šetření [7, 8, 9] (tzn. důleţitost: 5 = velmi důleţitý, 4 = dosti důleţitý, 3 = středně důleţitý, 2 = málo důleţitý, 1 = nedůleţitý. Při dotazování na stupeň realizace jednotlivých přínosů byla pouţita stupnice: 3 = přínos realizován plně, 2 = přínos realizován částečně, 1 = přínos nerealizován). Odpovědi respondentů byly základem pro určení pořadí významu a dosaţeného stupně realizace jednotlivých přínosů. Z hodnocení byl vypočten váţený aritmetický průměr tak, ţe byly sečteny počty odpovědí s váhou 1, 2, 3, 4, 5 u důleţitosti očekávaných přínosů, nebo 1, 2, 3 u skutečně realizovaných přínosů a vyděleny počtem respondentů. Následně byly všechny přínosy podle takto získaných hodnocení seřazeny od nejvyššího po nejmenší. 4

Tabulka 3 – pořadí očekávaných přínosů před zavedením vyspělých technologií a pořadí realizovaných přínosů po zavedení vyspělých technologií v České republice

Přínosy Sníţené náklady Zlepšená kvalita Zvýšená výkonnost Získání konkurenční výhody Zvýšené trţby Lepší manaţerská kontrola Zvýšená flexibilita Zvýšená image podniku Zlepšená schopnost reakce na změny ve výrobě Zkrácené časy při změnách výroby

Očekávané umístění 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Dosaţené umístění 4 2 1 5 11 7 3 6 8 9


Zlepšená integrace informačních systémů napříč organizací Zlepšení přístupu zaměstnanců k práci a k podniku Zkrácené časy na vývoj výrobků Zlepšená schopnost reagovat na poţadavky ve změnách kvality u dodávek dodavatelů Zlepšené pracovní prostředí Zlepšená schopnost reagovat na poţadavky ve změnách dodávkových časů dodavatelů Lepší integrace výrobních informačních systémů Zlepšená schopnost implementace výrobních změn Zmenšený počet nedokončené práce Zlepšení přístupu manaţerů k práci a k podniku Zlepšená odezva na změny v produkčním mnoţství Zlepšená odezva na změny v produkčním obsahu Překonání problémů vznikajících z nedostatku personálních, technických či technologických dovedností Rozšiřování sortimentu Překonání problémů vznikajících nedostatečnými schopnostmi výrobního managementu Lepší pracovní vztahy

11 12 13

15 21 10

14

16

15

14

16

18

17 18 19 20 21 22

22 17 20 23 12 19

23

24

24

13

25

26

26

25

Zdroj: GAČR č. 402/07/1495, vlastní zpracování, 1 = první pozice, 26 = poslední pozice 4.1 Manažery očekávané přínosy při zavádění vyspělých technologií Jak lze přehledně vidět z tabulky číslo 3, nejvíce očekávanými přínosy investory v České republice po zavedení vyspělých technologií jsou sníţené náklady, zlepšená kvalita, zvýšená výkonnost, získání konkurenční výhody, zvýšené trţby, lepší manaţerská kontrola, zvýšená flexibilita, zvýšená image podniku, coţ nekoresponduje s tím, co jsme očekávali. Zvýšená image podniku, získání konkurenční výhody a lepší manaţerská kontrola nebyly očekávány na prvních příčkách. Dalšími poloţkami, které byly očekávány v první desítce, byly zlepšená schopnost reakce na změny ve výrobě a zkrácené časy při změnách výroby. Většina očekávaných přínosů jsou typu „intangibles“4. 4

Samotná definice „neviditelnosti“ závisí na kontextu pouţití. Pokud uvaţujeme „neviditelné přínosy“ z pohledu finančních analytiků, jsou problematické, protoţe neexistují ţádné standardy, které by je přesně vymezovaly a umoţňovaly jejich kvantifikaci.


Naopak nejméně očekávanými přínosy jsou českými manaţery vnímány lepší pracovní vztahy, překonání problémů vznikajících nedostatečnými schopnostmi výrobního managementu, rozšiřování sortimentu, překonání problémů vznikajících z nedostatku personálních, technických či technologických dovedností a zlepšená odezva na změny v produkčním obsahu a v produkčním mnoţství. Zároveň nebyl očekáván zlepšený přístup manaţerů k práci a k podniku, coţ je překvapivé vzhledem k tomu, ţe manaţeři mohou díky technologiím rychleji a efektivněji získávat informace, které jsou potřebné k jejich rozhodování a řízení. Zároveň mohou mít např. lepší kontrolu nad zaměstnanci. Podceňování těchto přínosů je jistě zajímavým zjištěním. 4.2 Míra reálně dosažených přínosů po zavedení vyspělých technologií Výše uvedená tabulka číslo 3 názorně zobrazuje mínění českých manaţerů k míře reálně dosaţených přínosů po zavedení vyspělých technologií. Nejvýše hodnocenými přínosy byly zvýšená výkonnost, zlepšená kvalita, zvýšená flexibilita, sníţené náklady, získání konkurenční výhody, zvýšená image podniku, lepší manaţerská kontrola, zlepšená schopnost reakce na změny ve výrobě, zkrácené časy při změnách výroby a zkrácené časy na vývoj výrobků. Mezi nejvíce realizovanými přínosy jsou mimo dvou přínosů přínosy typu „intangibles“, které jsou měřeny metrikami měkkými. Hodnocení manaţerů tedy není podloţeno daty z finančního účetnictví, ale jedná se o vnímání a pocity manaţerů. Naopak nejméně realizovanými přínosy po zavedení vyspělých technologií byly vnímány ty, které nebyly očekávány mimo rozšiřování sortimentu a zlepšenou odezvu na změny v produkčním mnoţství. Překvapivě nebyla realizována lepší integrace výrobních informačních systémů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci a k podniku, coţ jiţ tak překvapivé není. Lze usuzovat, ţe zaměstnanci se zavádění nových technologií obávají z toho důvodu, aby nenahradily jejich práci, a oni se tak nestali pro podnik nadbytečnými. Zároveň je překvapivé, ţe i přesto, ţe lepší manaţerská kontrola byla dle manaţerů realizována poměrně vysoko, ke zlepšení přístupu manaţerů k práci a k podniku nedošlo. 4.3 Očekávané přínosy při zavádění vyspělých technologií a míra reálně dosažených přínosů po zavedení vyspělých technologií Z výše uvedených údajů lze provést srovnání mezi očekávanými přínosy při zavádění vyspělých technologií a mezi mírou reálně dosaţených přínosů po zavedení vyspělých technologií tak jak jsou vnímány manaţery a investory v České republice. Výsledky šetření prokázaly, ţe prvních deset klasifikovaných očekávaných přínosů se mimo jediného prohození (zvýšené trţby se zkrácenými časy na vývoj výrobků) umístilo i na prvních deseti místech reálně dosaţených přínosů po zavedení vyspělých technologií. Největší rozdíl v prvních deseti hodnoceních byl tedy ve zvýšených trţbách – byly očekávány na pátém místě, zatímco přínos byl realizován aţ na místě jedenáctém. Trţby jsou měřeny pomocí tvrdých metrik a lze konstatovat, ţe


se přínosy nedostavily v tak velké míře, v jaké byly očekávány v porovnání s ostatními přínosy. Naopak zkrácené časy na vývoj výrobků byly očekávány na třináctém místě, ale v dosaţených přínosech byly ohodnoceny na místě desátém. Další větší rozdíl v hodnocení (tří příček a více) dosáhly poloţky sníţené náklady (očekávané - první místo, dosaţené přínosy – čtvrté místo) a zvýšená flexibilita (očekávané - sedmé místo, dosaţené přínosy – třetí místo). Z výsledků lze usuzovat, ţe zatímco náklady po zavedení AMT nepoklesly v očekávané míře, vyšší flexibility naopak dosaţeno bylo. Výsledky jsou zajímavé i díky tomu, ţe manaţeři uvedli, ţe se nejvíce realizovala zvýšená výkonnost, naopak náklady se nesníţily a trţby se nezvýšily v takové míře, v jaké bylo očekáváno. Při bliţším zaměření se na zbylou část ţebříčku lze shledat další významné i méně významné rozdíly v hodnocení. Nejvíce markantní rozdíl (jedenáct pozic) můţeme nalézt u rozšiřování sortimentu, které bylo očekáváno na dvacáté čtvrté příčce. Skutečně realizovaný přínos byl zařazen na třinácté pozici. Dalším významným rozdílem (devět pozic) disponují zlepšení přístupu zaměstnanců k práci a k podniku a zlepšená odezva na změny v produkčním mnoţství. Zatímco zlepšení přístupu zaměstnanců k práci a k podniku bylo očekáváno na dvanácté pozici a skutečně realizovaný přínos byl shledán na pozici dvacáté první, tak zlepšená odezva na změny v produkčním mnoţství byla očekávána manaţery na dvacáté první pozici, ale přínos byl skutečně realizován uţ na pozici dvanácté. Pětipříčkovým rozdílem se zviditelňuje lepší integrace výrobních informačních systémů (očekávána na sedmnácté pozici, dosaţena dvacátá druhá pozice). Zlepšená integrace informačních systémů napříč organizací byla zařazena v očekávání na jedenácté pozici, ale skutečně realizovaný přínos byl shledán a zařazen na pozici patnáctou. Posledním významnějším rozdílem (tří pozic) se vyznačují zkrácené časy na vývoj výrobků (z třinácté očekávané pozice poskočily na desátou), zlepšení přístupu manaţerů k práci a k podniku si pohoršilo z dvacáté pozice na dvacátou třetí a naopak zlepšená odezva na změny v produkčním obsahu si polepšila z dvacáté druhé očekávané příčky na devatenáctou. ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, ţe situace v oblasti vyuţívání vyspělých technologií není v České republice ani zdaleka ideální. České podniky zaostávají ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi z hlediska rozsahu a úrovně nasazení těchto technologií, ale současně se potýkají i s celou řadou obecnějších problémů souvisejících s problematikou efektivního vyuţívání vyspělých technologií. Lze očekávat, ţe v budoucnu budou připraveny k rutinnímu vyuţití ještě mnohem komplexnější technologie, a proto je třeba si připravit i na tyto sloţitosti odpovídající otázky a problémy. Řešení těchto problémů by bylo vhodné hledat ve větší spolupráci manaţerů s technologickými specialisty, ale i ve větší kooperaci podniků s akademickou sférou, která můţe pomoci hledat řešení existujících problémů. Role akademické sféry je potom nezastupitelná i v přípravě budoucích manaţerů, ale i 5


technologických specialistů, kteří musí být vzděláváni tak, aby byli očekávaným problémům schopni čelit. Poděkování: příspěvek vznikl za podpory projektu GAČR No. 402/07/1495 (Hodnocení přínosů vyspělých technologií) a za podpory specifického výzkumu Fakulty informatiky a managementu na Univerzitě Hradec Králové (Vyspělé technologie pro podporu řízení u malých a středních firem v prostředí České republiky). POUŽITÁ LITERATURA [1] HYNEK, J., JANEČEK, V. a kol. Hodnocení přínosů vyspělých technologií. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 230 s., ISBN: 978-80-7435-035-1. [2] YOUSSEFF, M.A. Getting to Know Advanced Manufacturing Technologies, Industrial Engineering, February, 1992, pp. 40-42. [3] ZAIRI, M. Competitive Manufacturing: Combining Total Quality with Advanced Technology, Long Range Planning, Vol. 26, No. 3, 1993, pp. 123-132. [4] ZAMMUTO, R.F. and O’CONNOR, E.J. Gaining Advanced Manufacturing Technologies’ Benefits: The Roles of Organizational Design and Culture, Academy of Management Review, Vol. 17, No. 4, 1992, pp. 701-28. [5] BAŢANTOVÁ, L. Vyuţití technologií v podnikání, In: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference Vliv malých a středních podniků na sociálněekonomické prostředí regionu, Karviná 18.-19.10.2006, Slezská univerzita v Opavě, Tiskárna Kleinwächter, Frýdek – Místek, 2006, s. 5 – 10, ISBN 807248-392-7. [6] URL: http://www.advancedmanufacturing.com/ (citace červen, 14., 2005) [7] SOHAL, A.S. Investing in Advanced Manufacturing Technology - Comparing Australia and the United Kingdom, Benchmarking for Quality Management & Technology, Vol. 1, No 2, 1994, pp. 24-41. [8] SOHAL, A.S.: AMT investments in New Zealand: purpose, pattern and outcomes, Integrated Manufacturing Systems, Vol. 7, No 2, 1996, pp. 27-36. [9] SOHAL, A.S., BURCHER, P.G., MILLEN, R., LEE, G. Comparing American and British practices in AMT adoption, Benchmarking: An International Journal, Vol. 6, No, 4, 1999, pp. 310-324. [10] SVOBODOVÁ, L. Disertační práce, Vyuţívání vyspělých výrobních technologií, Univerzita Hradec Králové, 2010 [11] SVOBODOVÁ, L., HYNEK, J., JANEČEK, V. Advanced manufacturing technology: anticipated and realized benefits, In: International Conference on Applied Computer Science, Malta 15.-17.9.2010, WSEAS Press, s. 508 – 517, ISBN 978-960-474-225-7.

HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ VYSPĚLÝCH VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍ

Recommend Documents