Program Iniciativy Společenství EQUAL
Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě B PROCES ZAKLÁDÁNÍ PODNIKŮ A ROZVOJ INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKÁNÍ
Praha, červen 2008
Zprávu v rámci projektu „Zajištění činnosti NTS CIP EQUAL“ zpracoval Ing. Jaromír Coufalík, CSc. Zpráva byla redakčně upravena řídicím orgánem CIP EQUAL (MPSV, odbor 72). Program Iniciativy Společenství EQUAL je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. 1
Obsah Úvod 1. Výstupy projektů NTS B 1.1 Identifikace výstupů projektů NTS B 1.2 Zhodnocení identifikace výstupů projektů NTS B 1.3 Klíčové inovativní výstupy 1.4 Relevance vybraných výstupů k existujícím problémům a potřebám v podpoře podnikání 1.5 Soulad výstupů s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU 1.6 Silné a slabé stránky 1.7 Srovnání s již existujícími způsoby řešení 2. Plánované způsoby šíření výstupů projektů NTS B a jejich další využití 2.1 Poradenský set pro uchazeče o zaměstnání s motivací zahájit samostatnou výdělečnou činnost (projekt 006) 2.2 Modul Podnikání krok za krokem (projekt 006) 2.3 Support framework for creating entrepreneurship (projekt 006) 2.4 Aftercare pro začínající podnikatele (projekt 012) 2.5 Vzdělávací kurz Podnikání bez překážek (projekt 012) 2.6 Vzdělávací kurz Podnikatelské minimum (projekt 012) 2.7 Obchodní atlasy (projekt 059) 2.8 Systém podpory podnikání žen v České republice – metodika (projekt 030) 2.9 Měsíční kurz Základy podnikání (projekt 035) 2.10 Tříměsíční kurz Základy podnikání (projekt 035 3. Závěrečné hodnocení mainstreamingové strategie NTS B
2
Úvod Předkládanou hodnotící zprávu jsem vypracoval v návaznosti na záměr MPSV zhodnotit mainstreamingové strategie národních tematických sítí (NTS), které byly ustaveny v rámci implementace Iniciativy Společenství EQUAL v České republice, a v rámci dohody se s. r. o. DC Vision, jejíž jednatel byl předsedou Národní tematické sítě B, která sdružovala realizátory projektů zaměřených na proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání. Mainstreamingová strategie NTS B je popsána ve třech dokumentech: a) Tzv. úvodní dokument Jak přistupovat k mainstreamingu EQUAL v České republice s podtitulem B – Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání, označený jako Pracovní verze (32 stran). Není datován, avšak z jeho textu vyplývá, že vznikl mezi únorem a dubnem 2006. Necelou polovinu dokumentu tvoří oddíly o tom, co je mainstreaming, co jsou to NTS, výčet členů NTS B a harmonogram aktivit NTS B na období od dubna 2006 do května 2008. Větší část dokumentu zaujímají přílohy, jejichž těžiště tvoří mainstreamingová strategie jednotlivých rozvojových partnerství. b) Dokument označený jako Příloha č. 3 – Návrh struktury mainstreamingové strategie NTS B (2 strany). Je uspořádán do tabulky, jejíž sloupce pojednávají o tom, co se navrhuje uplatňovat v mainstreamu, které jsou hlavní cílové skupiny z hlediska mainstreamingu, jaké mají být způsoby získávání pozornosti cílových skupin, ve kterém období se má mainstreaming uskutečnit a kdo je odpovědný za realizaci dané aktivity mainstreamingu. c) Zápis z pracovního jednání NTS B, konaného dne 12. února 2008 (3 strany), v jehož 5. bodě se specifikuje, které výstupy projektů NTS B mají být předmětem mainstreamingu a způsob mainstreamingu. Předkládaná hodnotící zpráva bere v úvahu jednak výše zmíněné dokumenty a jednak soubor dalších informací týkajících se NTS B, projektů, které do ní spadají, a zejména pak výstupů, resp. produktů těchto projektů. Tyto informace jsem čerpal z dokumentace NTS B, z webových stránek projektů a z jednání se zástupci jednotlivých rozvojových partnerství. Ve své hodnotící zprávě se vyjadřuji k mainstreamingovým záměrům NTS B a jejích rozvojových partnerství, jakož i k dalším aspektům, které přímo či nepřímo ovlivňují účinnost mainstreamingu.
1. Výstupy projektů NTS B 1.1 Identifikace výstupů projektů NTS B Předmětem a základem každého mainstreamingu jsou především výstupy, které byly v rámci realizace projektů vytvořeny. Počet a kvalita výstupů totiž mainstreaming zásadním způsobem ovlivňuje, protože rozhoduje o tom, co lze šířit a uplatňovat v politice daného oboru. Proto jsem první krok k posouzení mainstreamingové strategie zaměřil na identifikaci výstupů projektů zařazených do NTS B.
3
Protože informace o výstupech projektů nebyly k dispozici na jednom místě, shromažďoval jsem je prostřednictvím webových stránek projektů, dokumentů NTS B a osobním jednáním a korespondencí s představiteli rozvojových partnerství. Za podklady k tomu jsem použil jednak informace o projektech NTS B uvedené na www.equalcr.cz a jednak informace o webových stránkách projektů a údajích o kontaktních osobách projektů. Z projektů zařazených do NTS B existuje řada výstupů. Ty mají vzhledem k cílům jednotlivých projektů různou podobu a formu. Z hlediska mainstremingu jsou nejcennější výstupy, označované obvykle v terminologii programů a projektů jako hmatatelné (tangible). Jsou to například příručky, vzdělávací materiály, metodiky, pracovní sešity, brožury apod. Ty lze nejlépe šířit a uplatňovat (začleňovat do mainstreamu). Naproti tomu výstupy nehmatatelné (např. uskutečněné vzdělávací kurzy, semináře, konference, vykonané činnosti) lze jen velmi obtížně začleňovat do mainstreamu. Proto jsem se zaměřil na identifikaci hmatatelných výstupů projektů, nezahrnoval jsem však do nich propagační letáky o projektech nebo produktech, webové stránky, informační bulletiny apod. Výsledky identifikace hmatatelných výstupů projektů NTS B: Projekt 006 – INNOSTART – Komplexní program podpory začínajících podnikatelů ze znevýhodněných skupin v Ústeckém kraji (Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o., Most) Hlavním cílem projektu bylo vytvořit a ověřit fungující regionální strukturu pro podporu znevýhodněných osob při zahájení jejich samostatné výdělečné činnosti a podpořit tak počet pracovních míst pro osoby samostatně výdělečně činné v Ústeckém kraji. Hmatatelné výstupy projektu: 1. Souhrnný manuál poradenských programů (151 stran). Obsahuje: a. Metodiku zhodnocení vstupních podnikatelských kompetencí b. Metodiku přístupu k finančním zdrojům pro osoby znevýhodněné na trhu práce c. Poradenství právní a sociální (při podpoře osob znevýhodněných na trhu práce) d. Metodiku následné individuální péče a osobního koučinku 2. Příručka pro poradce Help desk (74 stran) 3. Brožura Klub úspěšných (13 stran) 4. Metodická příručka pro učitele pro realizaci výuky v oblasti výchovy k podnikání, vzdělávací modul Podnikání krok za krokem (86 stran) 5. Pracovní sešit pro žáky ke vzdělávacímu modulu Podnikání krok za krokem (25 stran) 6. Support Framework for Creating Entrepreneurship (38 stran) Projekt 012 – Podnikání bez překážek (Jihočeská hospodářská komora, České Budějovice) Projekt byl zaměřen na podporu dlouhodobě nezaměstnaných, kteří se rozhodnou zahájit podnikání, zejména osob starších 45 let, žen po mateřské dovolené, zdravotně postižených osob a absolventů škol. Z informací na webové stránce
4
projektu vyplývá, že cílem projektu bylo vytvořit ucelené metodiky jako nový inovační nástroj pro začínající podnikatele. Hmatatelné výstupy projektu: 1. Učebnice Podnikání bez překážek (111 stran) 2. Skripta Podnikání bez překážek (64 stran) 3. Praktická cvičebnice pro začínající podnikatele (52 stran) Projekt 022 – Nová šance – nástroje podpory zaměstnanosti v sektoru služeb ve venkovských oblastech (DC Vision, s. r. o., Opava) Hlavním cílem projektu byla podpora rozvoje především drobného a také malého a středního podnikání v podhorských a venkovských oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Hmatatelné výstupy projektu: 1. Výzkum trhu práce na území turistických destinací Opavska – Bruntálska (26 stran) 2. Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v 1. pololetí 2005 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí 2006 (31 stran) 3. 3D ortofotomapa regionu 4. Benchmarking partnerských regionů (16 stran) 5. Průzkum software pro ženy – podnikatelky (9 stran) 6. Koučink – metodika a ověření (6 stran) 7. 10 produktových balíčků služeb (10 x 6 stran) 8. Příručka nejlepších praktik (15 stran) 9. Checklist pro začínající podnikatele (4 strany) 10.Výukový software založení podnikání – „Od snu ke skutečnosti“ (7 kapitol, rozsah nezjištěn, vstup na heslo) 11.3 případové studie (3 x 6 stran) Projekt 030 – Asistenční centra pro podporu podnikání žen a snížení rizik na začátku podnikání (Moravská asociace podnikatelek a manažerek, Brno) Cílem projektu bylo vytvoření systému podpory pro rozvoj podnikání žen v České republice. Hmatatelné výstupy projektu: 1. Metodická příručka k zakládání a činnosti asistenčních center Projekt 035 – Zaměstnej sám sebe (Sdružení CEPAC – Morava, Olomouc) Cílem projektu bylo vytvořit materiální a odborné podmínky pro realizaci kurzu pro osoby navracející se na trh práce po rodičovské dovolené – začínající podnikatele, kombinovanou formou vzdělávání prostřednictvím uplatnění e-learningu. Hmatatelné výstupy projektu: 5
1. Studijní texty Základy podnikání pro měsíční vzdělávací kurs (176 hodin) v elearningové formě s 8 vzdělávacími moduly (s tematikou Právní minimum, Účetnictví a daně, Marketing, Struktura podnikatelského plánu, Struktura podnikatelského plánu, Zdravotní a sociální pojištění, živnostenský a finanční úřad) v rozsahu asi 650 stran 2. Studijní texty Základy podnikání pro tříměsíční vzdělávací kurs (350 hodin) v e-learningové formě s 8 vzdělávacími moduly (s podobným obsahem jako v bodě 1) v rozsahu asi 800 stran Projekt 059 – Europodnikatelka 21. století (Asociace podnikatelek a manažerek ČR, o. s., Praha) Záměrem projektu bylo vypracovat či aktualizovat strategické plány měst se specifickým zaměřením na vytipování příležitostí pro podnikání a propojení s nabídkami žen, které by chtěly začít podnikat. Hmatatelné výstupy projektu: 1. Strategický plán rozvoje města Litoměřice + Akční plán + Obchodní atlas (197 stran) 2. Strategický plán rozvoje města Vejprty + Akční plán + Obchodní atlas (150 stran) 3. Strategický plán rozvoje města Duchcov + Akční plán + Obchodní atlas (143 stran) 4. Metodika vytvoření mobilní učebny a IT (120 stran) 5. Metodika tvorby cyklu vzdělávání (250 stran) 6. Vývoj nového přístupu k finančním prostředkům (50 stran) Projekt 082 – Sociální družstva a podniky (Svaz českých a moravských výrobních družstev, Praha) Projekt podpory vzniku a rozvoje sociálních družstev a podniků ve vybraných regionech byl založen na vybudování sítě regionálních spádových center v 5 – 7 charakteristických lokalitách. Hmatatelné výstupy projektu, které mají být k dispozici od dubna 2008: 1. Manuál pro založení družstva (včetně metodického postupu) 2. Sociální družstvo obcí Projekt 112 – Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva (Centrum pro komunitní práci západní Čechy, Plzeň) Cílem projektu bylo zvýšit možnosti zaměstnatelnosti venkovského obyvatelstva pomocí podpory podnikání (vzdělávání, mikropůjčky, poradenství a pomocný servis) a pomocí vzdělávacích aktivit zaměřených na orientaci v nabízených službách na podporu nezaměstnaných pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí podnikat. Hmatatelné výstupy projektu, které mají být k dispozici v červnu 2008: 6
1. Systém vzdělávání 2. Systém mikropůjček Projekt 120 – Podpora stabilizace a reintegrace aktivních seniorů (CONEO, s r. o., Brno) Cílem projektu bylo pomoci nezaměstnaným najít co nejvhodnější uplatnění v návaznosti na svůj potenciál. Hmatatelné výstupy projektu: 1. Metodika práce s cílovou skupinou pro zaměstnavatele (24 stran) 2. Analýza postojů zaměstnavatelů k cílové skupině (19 stran) 3. Analýza postupů úřadů práce při získávání informací o cílové skupině (36 stran) 4. Metodika získávání informací pro úřady práce (27 stran) 5. Tvorba metod individuálního poradenství cílové skupině pro úřady práce (47 stran) 6. Analýza podnikatelských inkubátorů (10 stran) 7. Tvorba metodiky pro zřizování a správu inkubátorů (44 stran) 8. Ověření metodických postupů na vzorku osob (38 stran) 9. Tvorba systému nástrojů pro rozvoj podnikání cílové skupiny – analýza podnikatelské činnosti pro cílovou skupinu (15 stran) 10.Tvorba metodických postupů poradenství cílové skupině (28 stran) 11.Zkušenosti v oblasti podpory podnikání – výzkum (16 stran) 12.Perspektiva zaměstnávání osob ve věku 45 – 60 let z hlediska zaměstnavatelů – kvalitativní výzkum (62 stran) 13.Perspektiva zaměstnávání osob ve věku 45 – 60 let – kvantitativní výzkum (87 stran) 14.Vypracování metodiky pro podnikatele v oblasti financování podnikatelských záměrů (35 stran) 15.Příručka pro začínající podnikatele (65 stran) 16.Metodika výuky pro cílovou skupinu (15 stran) 17.Metodika přizpůsobování forem a metod výuky pro cílovou skupinu (32 stran) 18.Tvorba metodiky rekvalifikace manažerů na lektory, mentory a kouče (20 stran) 19.Metodika následné podpory a poradenství pro tuto cílovou skupinu (23 stran) 20.Zpracování systému využití zkušeností úspěšných členů cílové skupiny, kteří prošli systémem poradenství a výuky (? stran) 21.Založení Asociace zkušených (55 stran) 22.Zpracování mechanismů průběžné aktualizace metodik (10 stran) 23.Tvorba systému mediálních nástrojů (36 stran) 24.Tvorba metodiky využití těchto nástrojů (11 stran) 25.Analýza možností ovlivnění veřejného mínění (24 stran) Projekt 403 – Institut a sítě pro vzdělávání a trénink v podnikání INNOSTART (Rekvalifikační a informační centrum, s. r.o., Most) Cílem projektu je diseminace a mainstraming dvou programů, a to programu Help desk a programu Podnikání krok za krokem. Diseminace a mainstreaming těchto 7
programů bude realizován prostřednictvím cyklu odborných seminářů a pracovních workshopů pro poradenské a vzdělávací instituce, úřady práce a také prostřednictvím propagačních aktivit.
Projekt 410 – Podnikatelské líhně a kompetence (EDUKOL, vzdělávací a poradenské sdružení, s. r. o., Olomouc) Projekt je zaměřen především na mainstreamingové aktivity spojené s výsledky práce projektu 035 - Zaměstnej sám sebe, realizovaného Sdružením CEPAC – Morava.
Projekt 412 – Ženský element – Inovativní řešení podpory podnikání žen a jejich mentoring prostřednictvím šíření dobrých praxí ESF a Phare projektů (AG SYNERKO, s. r. o., Ostrava) Cílem projektu je identifikovat a shrnout nejlepší praktiky existujících projektů zaměřených na podporu podnikání žen. Vytváří se dva druhy manuálů: pro podnikatelky začátečnice a pro podnikatelky mentorky.
Projekt 436 – Jiná realita (Creative Bazar, s. r. o., Praha) Projekt je zaměřen na podporu vstupu osob ze znevýhodněných skupin do podnikání jako alternativní možnosti uplatnění těchto osob. V rámci projektu bude vytvořeno několik krátkých filmů, kterými se má otevřít prostor pro novou diskusi o problematice podnikání znevýhodněných osob.
1.2 Zhodnocení identifikace výstupů projektů NTS B Identifikací výstupů projektů spadajících do NTS B jsem zjistil, že v 9 projektech je nebo ještě bude vytvořeno celkem 58 hmatatelných výstupů, které jsou uvedeny v předcházejícím oddíle. V dalších 4 projektech spadajících do Akce 3 pak mají být vytvořeny další 4 hmatatelné výstupy. Vzhledem k odlišným cílům Akce 2 a Akce 3 považuji za hlavní předměty mainstreamingové strategie výstupy 9 projektů spadajících do Akce 2.
Ačkoliv v seznamu projektů NTS B je u každého projektu uvedena webová stránka, na níž lze získat informace o projektu, z 9 sledovaných stránek 1 nebyla v době
8
identifikace výstupů (1. týden března 2008) funkční a u 2 projektů bylo potřeba hledat potřebné údaje na jiné webové stránce, než která byla uvedena v seznamu projektů.
Z 58 identifikovaných hmatatelných výstupů projektů jich bylo k dispozici na webových stránkách pouze 15, tj. 26 %. Jen u jednoho projektu (022) byly na webu všechny výstupy projektu. Webovou stránku tohoto projektu považuji za velmi dobrou. U dvou dalších projektů (006 a 059) byly na webové stránce některé výstupy, zatímco u ostatních projektů, tj. u dvou třetin všech projektů byly na webových stránkách buď informace o určitém výstupu, avšak výstup sám nebyl dostupný, nebo kontaktní osoba projektu sdělila, že hmatatelné výstupy projektu ještě nejsou dokončeny, budou dokončeny později a později také budou informace o nich umístěny na webovou stránku. Zjištěnou míru dostupnosti výstupů projektů považuji v daném období za nedostačující. Je tomu tak proto, že nedostatečnou diseminaci informací o výstupech projektů považuji za závažnou překážku účinného mainstreamingu, či jinak řečeno za první předpoklad pro úspěšný mainstreaming.
Počet hmatatelných výstupů projektů je velmi diferencovaný: v souboru 9 projektů kolísá od 2 do 25. Protože počet výstupů bývá v každém projektu ovlivněn řadou faktorů (cíle projektu, obsah, velikost partnerství, poměr mezi hmatatelnými a nehmatatelnými výsledky, výše rozpočtu atd.), nevyvozuji z těchto diferencí žádné závěry.
1.3 Klíčové inovativní výstupy Ačkoliv o využití v mainstreamu by měly – obecně řečeno – usilovat všechny hmatatelné výstupy projektů, v praxi by to nebylo účelné. Důvodem je zejména fakt, že v každém souboru projektů se vyskytují projekty s nadprůměrnými, průměrnými a podprůměrnými výstupy. Podporu pro uplatnění v mainstreamu by měly získat především nadprůměrné výstupy projektů, protože ty mají největší potenciál pozitivně ovlivnit, tj. zlepšit existující situaci a dosud používané postupy. Při výběru nadprůměrných výstupů projektů je ovšem třeba použít určitá kritéria.
V případě výběru klíčových výstupů projektů NTS B jsem jako kritéria použil kvalitu, inovativnost a přenositelnost. Jde o podobná kritéria, která byla koncem února a začátkem března 2008 použita pro výběr 10 nejlepších produktů EQUAL z České republiky, které mají být zařazeny do evropské databáze nejlepších výstupů projektů. Za každé kritérium jsem hodnoceným výstupům přisuzoval 1, 2 nebo 3 body (od nejhoršího k nejlepšímu). Do hodnocení jsem nemohl zařadit všechny identifikované výstupy, nýbrž jen ty z nich, které buď byly k dispozici na webových stránkách, nebo jsem o nich dostal potřebné informace od kontaktních osob projektů. Objektivitu
9
hodnocení poněkud snižuje, že některé výstupy jsem mohl hodnotit podle celého výstupu, zatímco jiné jen podle popisu či charakteristiky výstupu.
Z 58 identifikovaných výstupů jsem za těchto podmínek mohl hodnotit 51 výstupů, což představuje 88 % celkového počtu identifikovaných výstupů projektů NTS B. Ze zpracování výsledků hodnocení vyplynulo, že 26 hodnocených výstupů získalo 4 – 5 bodů, 18 výstupů 6 – 7 bodů a 7 výstupů 8 – 9 bodů. Do skupiny s nejvyšším hodnocením spadají tyto výstupy: -
Metodická příručka pro učitele pro realizaci výuky v oblasti výchovy k podnikání, vzdělávací modul Podnikání krok za krokem (výstup 006/4) Souhrnný manuál poradenských programů (výstup 006/1) Učebnice Podnikání bez překážek (výstup 012/1) Výukový software založení podnikání Od snu ke skutečnosti (výstup 022/10) Studijní texty Základy podnikání pro tříměsíční vzdělávací kurs (výstup 035/2) Vývoj nového přístupu k finančním prostředkům (výstup 059/6) Vypracování metodiky pro podnikatele v oblasti financování podnikatelských záměrů (výstup 120/14)
1.4 Relevance vybraných výstupů k existujícím problémům a potřebám v podpoře podnikání Malé a střední podniky jsou důležitou součástí ekonomiky i v České republice. Jen v průmyslu je jich kolem 150 000. Jejich pracovníci tvoří ve službách a ve stavebnictví kolem 80 % celkového počtu osob zaměstnaných, v průmyslu a v dopravě je jejich podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty asi třetinový. Vedle této ekonomické role však mají malé a střední podniky důležité funkce i z hlediska sociální soudržnosti, vyrovnávání regionálních disparit v důsledku dřívějšího ekonomického vývoje a aktivní reakce na strukturální změny. Představují také významný stabilizující prvek zejména z hlediska zaměstnanosti. Proto je třeba jejich vznik a rozvoj v České republice podporovat, a to i prostřednictvím využívání Strukturálních fondů EU.
Operační program Podnikání a inovace vypracovaný pro období 2007 – 2013 konstatuje, že z analýz dosavadních výsledků realizace nástrojů podpory malých a středních podniků vyplývá, že je třeba se více orientovat na kultivaci prostředí pro podnikání a na zmírnění některých systémových nevýhod menších podniků ve srovnání s velkými. Ukazuje se například, že
chybí nabídka cenově dostupných poradenských a konzultačních služeb potřebných k využívání systémů podpory rozvoje podnikání zakládání nových podnikatelských subjektů naráží na obtížné startovací podmínky v počátečním odborném vzdělávání (zejména na úrovni středních škol) se věnuje malá pozornost motivaci a výchově k podnikání 10
V operačním programu Průmysl a podnikání na období 2004 – 2006 byla jednou z jeho priorit priorita Rozvoj podnikatelského prostřední a jedním z opatření Zakládání a rozvoj malých a středních podniků. Mezi programy podpory z tohoto operačního programu, které vyhlašovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, byly i programy START, KREDIT a ROZVOJ. Jejich cílem bylo podporovat realizaci podnikatelských záměrů začínajících podnikatelů a podporovat konkurenceschopnost malých a středních podniků ve fázi jejich růstu.
Také pro období 2007 – 2013 se počítá s podporou malých a středních podniků, především z operačního programu Podnikání a inovace. V něm je většina prioritních os relevantní pro podporu podnikání. Mezi oblastmi podpory je např. podpora začínajícím podnikatelům, využívání nových finančních nástrojů podpory malých a středních podniků, podpora infrastruktury pro podnikání, podpora poradenských a marketingových služeb. Z tohoto operačního programu se má ve sledovaném období podpořit asi 3 000 projektů ročně.
Jak je z předcházejícího oddílu patrné, mezi vybranými výstupy projektů NTS B, na něž by se mělo zaměřit hlavní úsilí mainstreamingu, jsou výstupy, které se obsahově týkají právě zmírňování zmíněných nedostatků v podpoře podnikání. Z tohoto hlediska považuji vybrané výstupy ve vztahu k existujícím problémům a potřebám v podpoře podnikání za velmi relevantní.
1.5 Soulad výstupů s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU Na projektech spadajících do NTS B pracovala rozvojová partnerství v existujícím prostředí pro podnikání v České republice. Na jedné straně brala v úvahu aktuální vývoj v politice podpory podnikání, v politice zaměstnanosti a zajisté i v dalších politikách na úrovni národní (např. ve vzdělávací politice, úvěrové politice). Na druhé straně však rozvojová partnerství směřovala k vypracování a ověření postupů či nástrojů, které by stávající nedostatky omezily a současný stav zlepšily.
Například Metodická příručka pro učitele pro realizaci výuky v oblasti výchovy k podnikání, vzdělávací modul Podnikání krok za krokem (výstup projektu 006/4) pojednává o existujících způsobech výchovy k podnikání na středních školách (např. o metodě fiktivních firem, simulaci podnikání vyvinuté v projektu SIMGAME v rámci programu Leonardo da Vinci) a navrhuje jejich zlepšení.
11
Mám za to, že postupy a/nebo nástroje vyvíjené a ověřované v projektech spadajících do NTS B a obsažené ve výstupech projektů jsou v souladu s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU. Vybrané výstupy odpovídají prioritám aktuálního vývoje, stanoveným například ve výše zmíněných operačních programech podporujících podnikání. K podobnému konstatování lze dospět i při porovnání výstupů projektů NTS B s operačními programy podporujícími zaměstnanost. Všechny tyto operační programy zároveň odrážejí jak národní priority, tak i priority příslušné politiky na úrovni EU, protože byly vypracovány i s přihlédnutím k politice EU v příslušné oblasti.
1.6 Silné a slabé stránky Z dostupných informací o výstupech projektů spadajících do NTS B se lze pokusit charakterizovat silné a slabé stránky těchto výstupů.
Silné stránky:
-
-
Výstupy rozvojových partnerství NTS B představují soubor, z něhož lze vybrat výstupy, které mají potenciál pozitivně ovlivnit stávající způsoby podpory podnikání a které mohou přispět ke zlepšení politiky podpory podnikání na národní úrovni Výstupy rozvojových partnerství NTS B se vztahují k několika důležitým oblastem podpory podnikání, např.
k podpoře startu začínajících podnikatelů k podpoře rozvoje malých a středních podniků k poradenství pro podnikatele ke vzdělávání pro podnikatele k podpoře specifických skupin podnikatelů (žen, zdravotně či jinak znevýhodněných) k finančním nástrojům podpory podnikání
-
Kromě hmatatelných výstupů se mohou rozvojová partnerství vykázat i dalším souborem nehmatatelných výstupů, které mohou přispět ke zlepšení podnikání na lokální, regionální nebo sektorové úrovni.
Slabé stránky:
12
-
-
Nízká míra dostupnosti informací o hmatatelných výstupech rozvojových partnerství prostřednictvím Internetu Neexistence veřejně přístupné webové stránky NTS B, na níž by byly shromážděny informace o rozvojových partnerstvích, projektech a zejména o výstupech jednotlivých projektů Překrývání (dublování) některých výstupů a z toho vyplývající nižší efektivnost řešitelských kapacit a finančních prostředků
1.7 Srovnání s již existujícími způsoby řešení Srovnání s již existujícími způsoby řešení podpory podnikání lze provést ve dvojím smyslu: za prvé lze porovnat výstupy projektů NTS B s výstupy podobných projektů v rámci jiných programů a za druhé je porovnat se stávajícími podmínkami podpory podnikání. Při obou těchto způsobech porovnání lze využít roztřídění výstupů projektů NTS B podle jejich obsahu do tří, resp. čtyř skupin: a) b) c) d)
výstupy usilující o zlepšení poradenství pro podnikatele, výstupy usilující o zlepšení vzdělávání podnikatelů, výstupy usilující o zlepšení finančních nástrojů podpory podnikání, ostatní výstupy
Pokud jde o porovnání výstupů projektů NTS B s výstupy podobných projektů v rámci jiných programů, může jít pouze o neúplné porovnání, protože analogické programy (tj. programy s analogickými cíli) v České republice neexistují. Na druhé straně však existují další evropské programy, jejichž projekty směřují k podobným výstupům. Je tomu tak například v případě evropského programu Leonardo da Vinci zaměřeného na zlepšení odborného vzdělávání různých cílových skupin včetně potenciálních i existujících podnikatelů. V rámci tohoto programu vyvíjí nové vzdělávací materiály nadnárodní partnerství organizací ze všech zemí EU a některých dalších evropských zemí. V rámci tohoto programu Evropská komise nedávno zprovoznila databázi projektů a jejich produktů. V této databázi lze vyhledat desítky projektů a jejich výstupů, v nichž byly vyvinuty nové vzdělávací materiály pro podnikatele. Porovnávat výstupy projektů programu Leonardo da Vinci lze ovšem pouze s výstupy projektů NTS B, které obsahově spadají do druhé výše zmíněné kategorie. Obě skupiny srovnávaných výstupů považuji za srovnatelné, i když každá skupina výstupů má své výhody a nevýhody.
Porovnání výstupů projektů NTS B se stávajícími podmínkami podpory podnikání vyznívá podle mého názoru ve prospěch výstupů projektů NTS B, protože přinejmenším některé z výstupů mají potenciál zlepšit stávající podmínky podpory podnikání. Aby se však potenciál těchto výstupů mohl reálně projevit, je potřeba, aby tyto výstupy překročily hranice rozvojových partnerství, která je vytvořila, a používaly se v širším měřítku. K tomu má pomoci právě jejich mainstreaming.
2. Plánované způsoby šíření výstupů projektů NTS B a jejich dalšího využití
13
Východiskem k posouzení mainstreamingové strategie NTS B je soubor informací o produktech projektů uvedený na ESF fóru. K 21. březnu 2008 byly na tomto místě informace o těchto produktech: Projekt 006- INNOSTART – Komplexní program podpory začínajících podnikatelů ze znevýhodněných skupin v Ústeckém kraji (Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o., Most) - Poradenský set pro uchazeče o zaměstnání s motivací zahájit samostatnou výdělečnou činnost (Help desk) - Modul Podnikání krok za krokem - Network - Support framework for creating entrepreneurship Projekt 012 – Podnikání bez překážek (Jihočeská hospodářská komora, České Budějovice) - Aftercare pro začínající podnikatele - Vzdělávací kurz Podnikání bez překážek - Vzdělávací kurz Podnikatelské minimum Projekt 022 – Nová šance – nástroje podpory zaměstnanosti v sektoru služeb ve venkovských oblastech (DC Vision, Opava) - Výukový software Založení podnikání – Od snu ke skutečnosti Projekt 030 – Asistenční centra pro podporu podnikání žen a snížení rizik na začátku podnikání (Moravská asociace podnikatelek a manažerek, Brno) - Metodika Systém podpory podnikání žen v České republice Projekt 035 – Zaměstnej sám sebe (Sdružení CEPAC – Morava, Olomouc) - Základy podnikání – měsíční kurz - Základy podnikání – tříměsíční kurz Projekt 059 – Europodnikatelka 21. století (Asociace podnikatelek a manažerek ČR, p. s., Praha) - Obchodní atlas Projekt 082 – Sociální družstva a podniky (Svaz českých a moravských výrobních družstev, Praha) - Manuál založení sociálního družstva obcí Projekt 112 – Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva (Centrum pro komunitní práce západní Čechy, Plzeň) - Systém podpory začínajících podnikatelů na venkově Projekt 120 – Podpora stabilizace a neintegrace aktivních seniorů (CONEO, s. r. o., Brno) - Metodika přípravy individuálního plánu nové kariéry - Metodika přizpůsobování forem a metod výuky pro cílovou skupinu +50 a vytvoření specificky zaměřené vzdělávací programy - Zřízení Domu řemesel 14
-
Systém vyhledávání, výběru a řízení kontraktorů Asociace zkušených – Sdružení aktivních seniorů Üčinná metodika a nástroje na ovlivňování veřejného mínění ve prospěch občanů +45 – marketing a propagace projektu Systém poradenství a následné podpory Metodika práce s cílovou skupinou pro zaměstnavatele Metodika individuálního poradenství cílové skupině ze strany úřadů práce Metodika individuálního poradenství cílové skupině pro hospodářskou komoru (rozvoj podnikání) Metodika pro zřizování inkubátorů – tzv. Domů řemesel Metodika získávání informací o diskriminaci cílové skupiny pro státní instituce Systém podporující možnosti profinancování podnikatelských záměrů a začínajících podnikatelů této cílové skupiny v koordinaci s bankovním systémem
Projekt 410 – Podnikatelské líhně a kompetence (EDUKOL, vzdělávací a poradenské sdružení, s. r. o., Olomouc) - Podnikatelské líhně a kompetence Projekt 436 – Jiná realita (Creative Bazar, s. r. o., Praha) - Motivační film pro zdravotně postižené - Rozhlasový pořad pro znevýhodněné skupiny Do souboru informací o produktech projektů NTS B tedy byly zařazeny informace o celkem 30 produktech. Tento počet je výrazně nižší než součet výstupů projektů uváděných na webových stránkách rozvojových partnerství nebo zjištěných z dalších podkladů rozvojových partnerství. Vedle souboru informací o produktech projektů NTS B byly na ESF fóru zřízeny oddíly týkající se vertikálního mainstreamingu. V případě NTS B vznikly (podobně jako u dalších NTS) na ESF fóru dva oddíly týkající se vertikálního mainstreamingu a do nich byly zařazeny jen některé produkty z výše zmíněných. Do oddílu nazvaného Vertikální mainstreaming NTS B byly zařazeny informace o některých produktech. U každého produktu byly uvedeny informace o zamýšlených adresátech a způsobech vertikálního mainstreamingu a také specifikace produktu. Týkaly těchto produktů: -
Poradenský set pro uchazeče o zaměstnání s motivací zahájit samostatně výdělečnou činnost – Help desk (projekt 006) Modul Podnikání krok za krokem (projekt 006) Support framework for creating entrepreneurship (projekt 006) Aftercare pro začínající podnikatele (projekt 012) Vzdělávací kurz Podnikání bez překážek (projekt 012) Vzdělávací kurz Podnikatelské minimum (projekt 012) Obchodní atlas (projekt 059)
Do dalšího oddílu Vertikální mainstreaming NTS B byly zařazeny informace se specifikací produktu, avšak většinou bez údajů o zamýšlených adresátech a způsobech vertikálního mainstreamingu a příslušného zdůvodnění. U většiny produktů jde o uvádění specifikace produktu podruhé, u třech produktů se zde uvádí
15
informace o zamýšlených adresátech a způsobech vertikálního mainstreamingu. Jde o tyto produkty: -
Systém podpory podnikání žen v České republice (projekt 030) Základy podnikání – měsíční kurz (projekt 035) Základy podnikání – tříměsíční kurz (projekt 035)
Celkem jsou tedy k dispozici údaje o zamýšlených adresátech a způsobech vertikálního mainstreamingu u 10 produktů. Je to asi šestina všech výstupů prezentovaných na webových stránkách projektů nebo sdělených rozvojovými partnerstvími jiným způsobem. Bohužel není explicitně řečeno, zda informace o 10 produktech, u nichž jsou známy údaje o zamýšlených adresátech a způsobech vertikálního mainstreamingu, jsou výsledkem soustavného výběru, nebo prostě jen výsledkem toho, že některá rozvojová partnerství tyto informace sdělila a jiná z různých důvodů (třeba opomenutím nebo nedodržením termínů) nikoliv. Posouzení navrhovaného vertikálního mainstreamingu zaměřuji z výše uvedených důvodů na zmíněných 10 produktů projektů NTS B.
2.1 Poradenský set pro uchazeče o zaměstnání s motivací zahájit samostatnou výdělečnou činnost (projekt 006) Poradenský set se skládá z pěti položek: 3 vybavená pracoviště Help desk (a jejich pilotní ověření) Souhrnný manuál poradenských programů – tištěná a elektronická verze; skládá se ze čtyř metodik: metodiky zhodnocení vstupních podnikatelských kompetencí, metodiky přístupu k finančním zdrojům pro osoby znevýhodněné na trhu práce, metodiky pro poradenství právní a sociální a metodiky následné péče Příručka pro poradce HELP DESK – tištěná a elektronická verze Webová stránka www.iks-delta.cz jako komplexní informační servis pro cílové skupiny Klub úspěšných – tištěná a elektronická verze publikace obsahující konkrétní příběhy těch, kteří ve své snaze založit vlastní malou firmu uspěli Autoři uvádí, že poradenský set je určen zájemcům o podnikání ze znevýhodněných skupin, poradenským a vzdělávacím institucím, poradcům help desk, poradcům úřadů práce, lektorům, městům a veřejnosti. Navrhují nabídnout produkt Správě služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a to prostřednictvím osobního jednání (pracovního semináře) a dále prostřednictvím seminářů a workshopů pro cílové skupiny v Ústeckém a Moravskoslezském regionu, informací na Internetu, popř. prezentace na mezinárodních konferencích. Hodnocení: a) Navrhovanou mainstreamingovou strategii považuji v zásadě za vhodnou. Za důležitého adresáta považuji Správu služeb zaměstnanosti MPSV, která by však měla být považována nejen za orgán, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje politiku zaměstnanosti, ale také za orgán, který řídí úřady práce jako instituce, jež by mohly přispět k širšímu využívání tohoto produktu.
16
b) Navrhovaný soubor adresátů doporučuji rozšířit o Hospodářskou komoru ČR, která by měla mít podobnou roli jako Správa služeb zaměstnanosti MPSV zmíněnou v bodě a), tj. Hospodářská komora by měla přispět k využívání produktu tím, že bude jeho využívání doporučovat regionálním a sektorovým komorám v ČR. c) Pokud jde o adresáty typu lektorů, měst a veřejnosti, považuji je za příliš obecně vymezené. Kromě toho je jich tak vysoký počet, že je nereálné uvažovat o oslovení všech. Ostatně nepovažuji to ani za potřebné. Doporučuji zaměřit se na lektory, kteří působí v poradenských, popř. vzdělávacích organizacích zabývajících se pomocí začínajícím podnikatelům. d) Oceňuji záměr osobně jednat s relevantními reprezentanty Správy služeb zaměstnanosti MPSV, protože takové jednání považuji za nejúčinnější. Na tomto jednání by nejen měl být produkt představen, ale mělo by se také dosáhnout toho, aby autoři mohli produkt prezentovat na některé poradě ředitelů úřadů práce nebo jiných relevantních pracovníků úřadů práce. e) Navrhované semináře a workshopy by se měly uskutečnit nejen ve dvou zmíněných krajích, nýbrž v co nejvyšším počtu krajů, avšak jejich účastníky by měli být pracovníci, o nichž lze reálně předpokládat, že by mohli produkt využívat. 2.2 Modul Podnikání krok za krokem (projekt 006) Produkt je poradensko-vzdělávacím programem pro žáky středních škol se zaměřením na výchovu k podnikání. Může být zařazován do existujícího předmětu Úvod do světa práce, avšak také do jiných existujících předmětů. Příručka pro učitele obsahuje metodické pokyny, cíle výchovy k podnikání, metody výuky, konkrétní postupy, nástroje, doporučení a příklady. Zaměřuje se na 4 tematické okruhy (formy podnikání investice potřebné pro zahájení podnikání, vyhledávání podnikatelských příležitostí a administrativa podnikatele). Pracovní sešit obsahuje vzorovou ukázku projektu, základní informace k tématu a soubor pracovních listů pro praktický trénink. Autoři uvádí jako cílové skupiny žáky všech typů a zaměření středních škol, pedagogy (tj. ředitele a učitele středních škol včetně mistrů odborného výcviku na středních odborných učilištích) a zřizovatele středních škol, tj. ve většině případů krajské úřady. Navrhují informovat o produktu cílové skupiny prostřednictvím seminářů a workshopů pro pracovníky středních škol a zřizovatele těchto škol, Internetu, popř. na akcích s mezinárodní účastí. Hodnocení: a) Navrhovanou mainstreamingovou strategii považuji v zásadě za vhodnou, měla by však být rozšířena. Měly by do ní být zahrnuty další klíčové instituce, které mohou přispět k využívání produktu. Především by měla zahrnout také Národní ústav odborného vzdělávání (ten navrhuje inovace obsahu vzdělávání v odborném školství a spoluovlivňuje tvorbu vzdělávacích programů odborných škol všech druhů) a Národní institut dalšího vzdělávání (ten řídí a realizuje těžiště dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v České republice). b) S představiteli zmíněných orgánů doporučuji uskutečnit osobní jednání, jehož cílem by mělo být jednak produkt představit a jednak projednat způsoby, jimiž by bylo možné informovat o produktu učitele středních škol. V případě jednání 17
s představiteli odboru středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT by rovněž mělo být sjednáno představení produktu na některé z porad vedoucích odborů školství krajských úřadů. V případě jednání s představiteli Národního institutu dalšího vzdělávání by mělo být sjednáno představení produktu na některé z porad vedoucích krajských pracovišť tohoto institutu. c) Navrhované způsoby informování cílových skupin o produktu doporučuji rozšířit o další způsoby. Za prvé doporučuji dojednat s Národním ústavem odborného vzdělávání, aby o produktu uveřejnil článek v jednom ze svých periodik pro pedagogy ve středních školách s technickými (a dalšími) obory, a to v periodiku s názvem Technické aktuality a metodické rozhledy. Za druhé doporučuji vyzvat vedoucí odborů školství krajských úřadů, aby informaci o produktu umístili na svých webových stránkách. 2.3 Support framework for creating entrepreneurship (projekt 006) Produkt obsahuje informace o metodických postupech, nástrojích a opatřeních, které se používají v různých zemích v oboru zakládání podniků a podpory podnikání. Má sloužit jako zdroj inspirace, základna pro srovnávání a ukázka dobré praxe ze zemí EU, a to zejména v oblasti metodické přípravy a regionálních strategií podpory začínajících podnikatelů ze znevýhodněných skupin (mladí, starší, handicapovaní, ženy, dlouhodobě nezaměstnaní apod.). Autoři mezi cílovými skupinami uvádějí politiky na regionální a municipální úrovni odborné pracovníky státních institucí učitele odborných škol zaměřených na podnikatelské vzdělávání poradce v oboru podpory podnikání organizátory veřejného života v podnikatelském sektoru pracovníky vládních agentur na podporu podnikání Navrhují prezentovat prezentační balíček (informační leták, prezentaci v power pointu a produkt) odboru hospodářské a sociální politiky, popř. odboru rámce podpory Společenství a odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj a také odborným radám „regionálních vlád“, pracovním komisím apod. na odborných setkáních, workshopech a konferencích. Hodnocení: a) Navrhovanou mainstreamingovou strategii považuji v zásadě za vhodnou, avšak doporučuji ji rozšířit. Navrhované odbory Ministerstva pro místní rozvoj považuji za vhodné adresáty na národní úrovni, z nich považuji odbor hospodářské a sociální politiky ve srovnání s dalšími dvěma zmíněnými odbory MMR za nejméně relevantní, protože nemá přímý vztah k regionální politice, která by měla být ve vztahu k regionálním strategiím podpory začínajících podnikatelů stěžejní. Navrhované adresáty doporučuji rozšířit na národní úrovni jednak o Ministerstvo průmyslu a obchodu a jednak o Hospodářskou komoru ČR. b) Mám za to, že mezi adresáty by měly být zařazeny i orgány na regionální úrovni, jmenovitě krajské úřady. c) Navrhované osobní jednání s představiteli výše uvedených odborů MMR považuji za správné a nejúčinnější. Výsledkem tohoto jednání by však mělo 18
být nejen dojednání způsobu, jakým budou produkt ve své práce využívat samy tyto odbory MMR, ale také nalezení nejvhodnějšího způsobu prezentace a využívání produktu specifikovanými orgány na regionální úrovni. d) Navrhovaná odborná setkání, workshopy a konference považuji za vhodné způsoby prezentace produktu, avšak za předpokladu přesnějšího vymezení účastníků těchto akcí. Mohlo by jít o akce, které by pořádalo jak rozvojové partnerství, které produkt vytvořilo, ale také o akce, které pořádají jiné orgány. e) K mainstreamingu produktu by mohlo také přispět uveřejnění informací (článků) o produktech v několika odborných časopisech (např. Ekonom, Moderní řízení, periodika Hospodářské komory ČR). 2.4 Aftercare pro začínající podnikatele (projekt 012) Za aftercare se v popise produktu považuje poradenská, informační, vzdělávání, popř. další činnost poradců (působících na určitých kontaktních místech), která má pomoci podnikatelům udržet a rozvinout jejich podnikání v prvním roce po založení podniku. Ačkoliv toto vymezení je dostatečně konkrétní, na druhé straně z popisu produktu zcela jasně nevyplývá, jak produkt vypadá. Z popisu se lze domnívat, že součástí produktu je např. nabídka vzdělávání pro podnikatele procházející prvním rokem podnikání, avšak kromě ní se v popisu produktu většinou uvádějí činnosti (poradenské, informační, propagační), tedy nehmatatelné výsledky. Protože sám popis produktu je v dostupných informačních zdrojích ne zcela jasný, nelze náležitě posoudit ani jeho mainstreamingovou strategii. Jako cílové skupiny se v popise produktu uvádí dlouhodobě nezaměstnané osoby, osoby se zdravotním postižením, absolventi všech typů škol, osoby starší 45 let, ženy po mateřské dovolené, osoby krátkodobě nezaměstnané a začínající podnikatelé. Také tento popis cílových skupin není zcela jasný, protože z něj vyplývá, že výraznou většinu cílových skupin tvoří osoby, které sice mohou být potenciální podnikatelé, avšak svou podnikatelskou činnost ještě nezahájily. Jako adresáty, jimž by se měl produkt nabízet, autoři uvádějí Ministerstvo průmyslu a obchodu a Hospodářskou komoru ČR. Jako metody mainstreamingu autoři navrhují blíže nespecifikovanou projektovou činnost, konference, workshopy a semináře a individuální konzultace. Vzhledem k ne zcela jasnému popisu produktu a také k nejasnostem v cílových skupinách nemohu, bohužel, navrhovanou strategii zhodnotit.
2.5 Vzdělávací kurz Podnikání bez překážek (projekt 012) 2.6 Vzdělávací kurz Podnikatelské minimum (projekt 012) Oba produkty a jejich mainstreamingová strategie jsou popsány v jednom dokumentu, a proto se k nim také vyjadřuji najednou. Kurz Podnikání bez překážek je 15denní kurz, jehož obsah je zaměřen na základní podmínky pro vstup do podnikání. Jeho součástí je také tvorba podnikatelského plánu. Kurz Podnikatelské minimum je kurz v délce 3,5 dne, který je určen osobám, jež již v nedávné minulosti podnikali a potřebují si situace v oblasti opětovného zahájení podnikání osvojit. Důraz je rovněž kladen na tvorbu podnikatelského plánu 19
a finanční analýzu. Oba vzdělávací kurzy jsou koncipovány tak, aby obsahovaly jak teorii, tak i praktické úkoly související se zvyšováním kvalifikace nebo se zahájením podnikání. Účastníci kurzů v jejich průběhu vypracují svůj podnikatelský plán a obhájí jej před lektorem. Cílovými skupinami produktů jsou dlouhodobě nezaměstnané osoby, osoby se zdravotním postižením, absolventi všech typů škol, osoby starší 45 let, ženy po mateřské dovolené a osoby krátkodobě nezaměstnané. Jako adresáti produktů jsou uváděni Ministerstvo práce a sociálních věcí (v něm zejména pracovníci podílející se na tvorbě nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti) a úřady práce. Produkty mají být nabízeny na osobních setkáních se zástupci zmíněných institucí, workshopech a konzultacích s odborníky MPSV a úřadů práce, popř. NTS. Hodnocení: a) Navrhovanou mainstreamingovou strategii produktů považuji v zásadě za vhodnou, avšak měla by být podle mého názoru rozšířena. MPSV, resp. jeho Správa služeb zaměstnanosti jako hlavní tvůrce nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti by zajisté měla být o produktech informována, avšak jejím úkolem je podporovat zaměstnanost a potlačovat nezaměstnanost různými způsoby, nejen prostřednictvím sebezaměstnávání, resp. podnikání. Proto doporučuji rozšířit výčet adresátů o instituce zabývající se podporou podnikání, jmenovitě o Ministerstvo průmyslu a obchodu a o Hospodářskou komoru ČR. b) Doporučuji rozšířit mainstreamingovou strategii produktů o instituce, které by mohly produkty využít přímo, a to o instituce, které poskytují vzdělávání uchazečům o zaměstnání, popř. zájemcům o podnikání na místní a/nebo regionální úrovni. Doporučuji to přesto, že si jsem vědom obtížnosti vypracovat seznam konkrétních adresátů uvedeného druhu. Jejich výčet ovšem nemusí být vyčerpávající, avšak vyhledání aspoň několika takových institucí v každém kraji by podle mého názoru mohlo přispět k využití produktů v širším měřítku. c) Návrh, aby byly produkty začleněny do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti nepovažuji za vhodný, protože tyto nástroje nejsou koncipovány podle konkrétních produktů, nýbrž mají širší platnost. d) Z navrhovaných způsobů mainstreamingu považuji za nejvhodnější konzultace s relevantními pracovníky Správy služeb zaměstnanosti MPSV, MPO a Hospodářské komory ČR a workshopy a semináře pořádané regionálními nebo sektorovými institucemi, které jsou přímo či nepřímo řízeny uvedenými institucemi působícími na národní úrovni.
2.7 Obchodní atlasy (projekt 059) Obchodní atlas je soubor vybraných socioekonomických informací o výrobních provozovnách a provozovnách služeb, které působí v určitém oboru a na konkrétních místech ve sledovaném městě, popř. regionu. Jeho součástí je zpracování zjištěných informací do přehledů a map, z nichž vyplývá umístění a geografický dosah působnosti provozoven. Poskytují rovněž informace o dostupnosti služeb v rámci 20
města či regionu. Z dalších informací o projektu 059 vyplývá, že byly vypracovány pro města Litoměřice, Vejprty a Duchcov. Jako cílové skupiny obchodních atlasů uvádějí jejich autoři ženy ohrožené nezaměstnaností, nezaměstnané ženy, ženy starší 50 let, absolventky, podnikatelskou veřejnost, samosprávy měst, popř. zástupce státní správy. Obchodní atlasy by měly být nabízeny odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí České republiky a České asociaci rozvojových agentur. Jako metoda mainstreamingu se navrhuje představení obchodních atlasů v blíže neurčených partnerských městech zástupcům samosprávy i cílovým skupinám a poté šířit zkušenosti a poznatky v rámci vertikálního mainstreamingu na krajskou i národní úroveň. Hodnocení: a) Navrhované 3 adresáty vypracovaných obchodních atlasů považuji za vhodné, protože tito adresáti působí v menší či větší míře na rozvoj regionů a měst a na vypracovávání strategických plánů rozvoje regionů a měst. Shoduji se s autory, že obchodní atlasy představují obohacení informací týkajících se strategických plánů měst a obcí. Na druhé straně však mám za to, že práce na obchodních atlasech má také své slabé stránky (např. problematická efektivnost, omezený vliv na rozhodování), a proto doporučuji prezentovat obchodní atlasy zmíněným institucím spíše jako zajímavost, popř. inspiraci než jako pobídku k širšímu uplatňování. b) Zdůvodnění autorů, proč by se měly obchodní atlasy začleňovat do mainstreamingu, považuji za jednostranné. Uvádějí totiž sice správně přednosti obchodních atlasů, avšak na druhé straně se nezmiňuje o jejich nedostatcích. c) Představitelé Svazu měst a obcí České republiky a České asociace rozvojových agentur by měli být požádáni, aby o obchodních atlasech informovali města a obce a rozvojové agentury, a to o přednostech i nedostatcích obchodních atlasů. d) Navrhované představení obchodních atlasů cílovým skupinám (tj. nezaměstnaným ženám, ženám ohroženým nezaměstnaností atd.) nepovažuji za potřebné. 2.8 Systém podpory podnikání žen v České republice – metodika (projekt 030) Produkt obsahuje metodiku vytvoření poradenských asistenčních center pro ženy – začínající podnikatelky. Asistenční centra jsou prezentována jako místa, kde začínající podnikatelky získají komplexní podporu jak poradenskou, tak informační ve všech oblastech důležitých pro podnikání. Centra rovněž zajišťují pořádání pravidelných specializovaných kurzů z oblasti základů podnikání a tzv. soft skills. Nabízejí rovněž spolupráci podnikatelek a podporu zkušených podnikatelek formou mentoringu. Cílovými skupinami produktu jsou ženy po mateřské dovolené, nezaměstnané ženy, ženy ohrožené nezaměstnaností kvůli kombinovaným znevýhodněním, ženy se zdravotním postižením, ženy starší 50 let a absolventky škol.
21
Autoři navrhují nabídnout produkt Správě služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí a sekci podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. V rámci vertikálního mainstreamingu se navrhuje produkt také nabídnout městům a obcím, úřadům práce, krajským úřadům, vládě a Parlamentu ČR, Evropskému parlamentu a blíže nespecifikovaným jiným evropským institucím. Navrhovanými metodami mainstreamingu jsou informační semináře pro hospodářské komory a konference pro tvůrce politik a zástupce státní správy i podnikatelské a bankovní sféry. Hodnocení: a) Zdůvodnění, že produkt nabízí jeden z možných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, nepovažuji za správné, protože metodika vytváření a provozování poradenských asistenčních center pro ženy nesplňuje znaky nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jak autoři uvádějí, pilotní ověřování produktu ukázalo, že bariéry, na něž ženy hodlající začínat podnikat narážejí, jsou velmi podobné bariérám, s nimiž se setkávají další zájemci o podnikání. Proto by produkt neměl být považován za specifický pro ženy. Ostatně nebylo by efektivní zakládat vedle existujících poradenských míst zvláštní síť asistenční center pro ženy. b) Navrhované adresáty mainstreamingové strategie považuji zčásti za vhodné a zčásti za nevhodné. Mám za to, že o produktu by měly být informovány především orgány či organizace, které by mohly mít zájem asistenční centra zakládat a provozovat. Jednání s představiteli Správy služeb zaměstnanosti MPSV a sekce podnikání MPO o produktu mohou být účelná pouze za předpokladu, že tito představitelé doporučí jiné konkrétní organizace, které by mohly být zakladateli asistenčních center a s nimiž by se pak měla uskutečnit další jednání. c) Doporučuji zařadit mezi adresáty mainstreamingové strategie Hospodářskou komoru ČR a další regionální a sektorové komory. Naopak nabízet produkt vládě a Parlamentu ČR a Evropskému parlamentu považuji za zbytečné. d) Z navrhovaných metod mainstreamingu považuji za účinná osobní jednání s relevantními představiteli. Naopak pořádání konferencí pro tvůrce politik a zástupce státní správy považuji za málo účinné. e) Před zahájením mainstreamingových aktivit doporučuji zpřesnit název produktu, aby vystihoval jeho účel a obsah. Dosavadní název (Systém podpory ženského podnikání v ČR – metodika) totiž zcela nevystihuje účel a obsah produktu, protože produkt se nezabývá systémem podpory ženského podnikání, nýbrž metodikou zakládání a provozování asistenčních center pro začínající podnikatele včetně žen.
2.9 Měsíční kurz Základy podnikání (projekt 035) 2.10 Tříměsíční kurz Základy podnikání (projekt 035) Oba produkty a jejich mainstreamingová strategie jsou popsány v jednom dokumentu, a proto se k nim také vyjadřuji najednou. Jádrem produktů je dokumentace kurzů obsahující osnovu kurzů, učebnici vzdělávacího modulu v elektronické verzi, výukové texty v elektronické formě pro distanční vzdělávání, testy v elektronické verzi. Součástí produktů je rovněž elearningový portál. Obsah kurzů je zaměřen na 8 témat zaměřených na právní 22
minimum, účetnictví a daně, marketing, podnikatelský plán, zdravotní a sociální pojištění, psychologii podnikání, podnikáni a EU a životní situace při podnikání. Cílovými skupinami produktů jsou osoby navracející se na trh práce, které jsou na rodičovské dovolené nebo po ní. Autoři navrhují nabízet produkty Správě služeb zaměstnanosti MPSV. K navrhovaným metodám mainstreamingu patří informace na webových stránkách, konference zprostředkovatelů práce, články a pořady v rozhlase a televizi, celostátní setkání mateřských center, konference autorského rozvojového partnerství a výměna zkušeností mezi začínajícími podnikateli. Hodnocení: a) Zdůvodnění autorů, proč by měly být produkty nabízeny Správě služeb zaměstnanosti MPSV, považuji za vhodné. Při jednání s tímto orgánem by však nemělo jít jen o nabídnutí produktů, nýbrž zejména projednání návrhů na zavedení doprovodných opatření, o nichž se autoři zmiňují, totiž návrhů na financování hlídání dětí účastnic kurzů a na financování poradců pro podnikatele. b) Mezi adresáty mainstreamingu doporučuji zařadit i orgány, které se zabývají podporou podnikání, jmenovitě sekci podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářskou komoru ČR. S nimi doporučuji jednat o šíření a využívání produktů a o podpoře návrhů předkládaných Správě služeb zaměstnanosti MPSV. c) Navrhované metody mainstreamingu produktů považuji většinou za vhodné, např. webové stránky, konference a výměny zkušeností. Navrhované celorepublikové konference zprostředkovatelů práce se však zdají být málo reálné. Všechny tyto metody považuji za vhodné zejména z hlediska šíření informací o produktu a jeho nabízení, avšak za nevhodné pro prosazování návrhů na financování doprovodných opatření účastníkům kurzů.
3. Závěrečné hodnocení mainstreamingové strategie NTS B NTS B se dohodla, že o uplatnění v mainstreamu bude usilovat u čtyř produktů svých projektů. Tyto produkty jsou v zápise z jednání NTS B konaného dne 12. února 2008 zmíněny jako helpdesk, modul do škol, úprava pravidel programu Start a teoretická část/příklad z Irska. NZS B navrhuje zaslat tyto 4 produkty ministru práce a sociálních věcí. Pokud jde o výběr těchto produktů, považuji jej za užitečný, a to z několika důvodů. Za prvé jde o výběr menšího počtu produktů, který dává předpoklady, aby se jimi adresát(i) reálně zabýval(i). Větší počty produktů by totiž mohly pozornost adresátů rozmělnit. Za druhé jde o výběr, v němž jsou zastoupeny různorodé produkty projektů NTS zabývající se různými stránkami podpory podnikání. Za třetí jsou ve výběru zastoupeny kvalitní produkty, o čemž pojednaly již předcházející oddíly této zprávy. Za čtvrté je výběr produktů výsledkem práce NTS B, takže má její podporu. Návrh seznámit se zmíněnými produkty ministra práce a sociálních věcí považuji za vhodný, avšak doporučuji jej zpřesnit a poněkud rozšířit. Volba ministra práce a 23
sociálních věcí jako hlavního adresáta je vhodná proto, že on je představitelem ministerstva, do jehož působnosti spadá jednak implementace CIP EQUAL v České republice a jednak podpora zaměstnanosti. Návrh doporučuji zpřesnit a rozšířit v tom smyslu, aby spolu s produkty obdržel ministr práce a sociálních věcí i několik požadavků či doporučení. Mělo by jít přinejmenším o tyto požadavky či doporučení: a) postoupit produkty vrchní ředitelce Správy služeb zaměstnanosti MPSV, která by měla pozvat zástupce NTS B na nejbližší poradu ředitelů úřadů práce, který by měl na této poradě podrobněji informovat o produktech a jejich dostupnosti; b) postoupit produkt „modul do škol“ ministru školství, mládeže a tělovýchovy s požadavkem, aby zajistil jeho účinné využití v resortu školství; c) postoupit produkt „úprava pravidel programu Start“ ministru průmyslu a obchodu s požadavkem, aby jeho ministerstvo spolu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou uplatnilo produkt při úpravách podmínek podpory podnikání. Produkty a návrhy na jejich uplatnění by měly být předány s upozorněním, že jsou výsledkem několikaleté práce rozvojových partnerství, jednání NTS B a jsou ověřeny v praxi. Součástí návrhů a doporučení by měly být kontaktní údaje na relevantní osoby z rozvojových partnerství, které mohou poskytnout další informace o produktech. NTS B během své existence vyvinula několik společných aktivit, zaměřených na mainstreaming. V posledním půlroce to byla prezentace několika projektů a jejich produktů na národních konferencích CIP EQUAL (v listopadu 2007 a v dubnu 2008 v Praze). Na každé z konferencí prezentovalo své produkty vždy několik rozvojových partnerství. Přínosem těchto aktivit bylo rozšíření informací o inovativních produktech projektů relevantnímu okruhu potenciálních uživatelů na lokální a regionální úrovni. Nedostatkem bylo, že těchto akcí se nezúčastnili relevantní zástupci stěžejních organizací ovlivňujících podporu podnikání, tj. ministerstev. Protože podobná situace se již několikrát opakovala, nezbývá než konstatovat, že zástupci příslušných útvarů ministerstev o produkty projektů CIP EQUAL nejeví zájem. Kromě zmíněných národních konferencí CIP EQUAL bylo součástí mainstreamingové strategie NTS B také několik závěrečných seminářů či konferencí (např. v Brně, v Ostravě), které během dubna a května 2008 uspořádala některá rozvojová partnerství. Oceňuji i tyto aktivity, protože i ony přispívají k šíření informací o inovativních produktech projektů a k uplatňování těchto produktů. Užitečné byly další činnosti, které MPSV spolu s NTS B (a dalšími NTS) vykonalo zejména v průběhu května a června 2008 a které byly zaměřeny na podporu využití produktů projektů EQUAL a na mainstreaming vůbec. Pozitivní stránkou těchto činností bylo, že řada organizací (ministerstva, krajské úřady, úřady práce a další organizace) se seznámily s produkty projektů EQUAL a některé z nich k nim dokonce sdělila svá stanoviska, zaměřená na možnosti využití produktů projektů. Nedostatkem bylo, že tyto činnosti se netýkaly všech produktů, nýbrž jen vybraných produktů. Pokud jde o produkty projektů NTS B, podařilo se získat stanoviska jen k těmto produktům: a) Obchodní atlas (autor Asociace podnikatelek a manažerek ČR, o. s.) b) Systém podpory ženského podnikání v ČR (autor Moravská asociace podnikatelek a manažerek) 24
c) Modul Podnikání krok za krokem (autor Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o., Most) d) Support framework for creating entrepreneurship (Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o., Most) Dalším nedostatkem bylo, že některé organizace, které by mohly využívání produktů projektů ovlivnit ve značné míře, svá stanoviska k možnostem využití produktů projektů nevyjádřily. V případě NTS B se to týká zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory ČR. Na závěrečném jednání NTS, které se konalo 25. června 2008, byly projednány hlavní závěry z realizace mainstreamingové strategie NTS B. Vyústily do konstatování, že a) návrhy na úpravu programu na podporu podnikání START, o nichž zástupce NTS B jednal s pracovníky Českomoravské záruční a rozvojové banky, dosud nebyly akceptovány, b) jednání s bankami o zlepšení přístupu podnikatelů ke kapitálu ukázala, že většina bank nabízí produkty umožňující podnikatelům získat kapitál pro rozvoj svého podnikání, c) návrhy na začlenění výuky k podnikavosti ve školách byly zatím uplatněny jen zčásti, a to navíc jen v některých krajích. Na tomto jednání jsem doporučil, aby MPSV jednak urgovalo stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory ČR k produktům projektů NTS B a jednak aby podpořilo návrhy na začlenění výuky k podnikavosti tím, že požádá Národní ústav odborného vzdělávání o využití těchto návrhů (zejména modulu Podnikání krok za krokem z projektu 006) v rámcových vzdělávacích programech pro střední odborné školy a střední odborná učiliště. Realizátoru projektu 006 jsem doporučil, aby informoval o zmíněném projektu v periodiku, které vydává Národní ústav odborného vzdělávání pro pracovníky v odborných školách (viz návrh na str. 14 této zprávy). Závěrečné jednání o mainstreamingu produktů projektů NTS B rovněž dospělo k závěru, že NTS B jako síť sdružující realizátory projektů s příbuzným zaměřením prokázala svou užitečnost, a proto by se měly hledat a využít možnosti pro pokračování těchto činností i v příštím období. Nabízí se možnost, aby některá organizace spadající do NTS B vypracovala na základě vybídnutí MPSV, vyjádřeného na závěrečné schůzce NTS, návrh projektu, který by byl zaměřen na šíření informací o produktech projektů NTS B a na další spolupráci organizací podporujících podnikání. Návrh projektu by bylo možné předložit např. v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
25
