Hodnocení finančního zdraví společnosti XY v letech Lubor Horák

Hodnocení finančního zdraví společnosti XY v letech 2009–2012

Lubor Horák

Bakalářská práce 2014

PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědomí, že:

1

•

odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby1;

•

bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému;

•

na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 32;

•

podle § 603 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;

zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47b Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

2

zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).

3

zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení finančního zdraví společnosti XY. Hlavním cílem práce je provedení finanční analýzy společnosti v letech 2009–2012 a navržení opatření vedoucí ke zlepšení situace do budoucna na základě výsledků této analýzy. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část obsahuje vysvětlení základních pojmů a metod finanční analýzy. V praktické části je obsažena samotná finanční analýza společnosti, popis získaných výsledků, srovnání společnosti s odvětvím a návrh na opatření, která by mohla do budoucna vést ke zlepšení ekonomické situace společnosti.

Klíčová slova: Finanční zdraví podniku, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, finanční analýza, horizontální a vertikální ukazatele

ABSTRACT The bachelor thesis is focused on the evaluation of the financial health of company XY. The main aim of this thesis is to perform financial analysis of the company in the years 2009–2012 and to suggest measures leading to improvement of future conditions based on results of this analysis. This thesis is divided into two parts. The theoretical part contains explanation of basic terms and methods of financial analysis. The practical part contains the financial analysis of the company, description of the results, benchmarking within the industry and suggestion of measures, which can lead to improve future economical condition of the company.

Keywords: Financial health of company, balance sheet, profit and loss statement, financial analysis, horizontal and vertical indicators

Děkuji všem, kteří byli nápomocni vzniku této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11 1 ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY ....................................................................... 12 1.1 ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU .................................................. 12 1.1.1 Rozvaha ............................................................................................ 12 1.1.2 Výkaz zisku a ztráty ......................................................................... 15 1.1.3 Přehled o peněžních tocích ............................................................... 18 1.2 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ...................................................................... 18 1.2.1 Interní uživatelé ................................................................................ 18 1.2.2 Externí uživatelé ............................................................................... 18 2 METODY A UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY .......................................... 20 2.1 ABSOLUTNÍ UKAZATELE .................................................................................. 20 2.1.1 Horizontální analýza......................................................................... 20 2.1.2 Vertikální analýza............................................................................. 20 2.2 ROZDÍLOVÉ UKAZATELE .................................................................................. 21 2.2.1 Čistý pracovní kapitál ....................................................................... 21 2.2.2 Čistý peněžně-pohledávkový fond ................................................... 21 2.3 POMĚROVÉ UKAZATELE ................................................................................... 22 2.3.1 Ukazatele rentability......................................................................... 22 2.3.2 Ukazatele aktivity ............................................................................. 23 2.3.3 Ukazatele zadluženosti ..................................................................... 25 2.3.4 Ukazatele likvidity ........................................................................... 26 2.4 SOUHRNNÉ UKAZATELE ................................................................................... 27 2.4.1 Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) ........................................... 28 2.4.2 Index IN05 ........................................................................................ 28 2.4.3 Taflerův bankrotní model ................................................................. 29 2.4.4 Kralickův rychlý test ........................................................................ 29 2.4.5 Du Pont pyramidový rozklad ROE .................................................. 30 2.5 SPIDER ANALÝZA ............................................................................................. 30 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 32 3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ČINNOSTI SPOLEČNOSTI .............................. 33 3.1 CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ ........................................................................... 33 4 FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI .............................................................. 34 4.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ............................................................. 34 4.1.1 Analýza majetkové a finanční struktury ........................................... 34 4.1.2 Analýza výkazu zisku a ztráty .......................................................... 38 4.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ............................................................. 41 4.2.1 Čistý pracovní kapitál ....................................................................... 41 4.2.2 Čistý peněžně-pohledávkový fond ................................................... 41 4.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ............................................................. 42 4.3.1 Analýza rentability ........................................................................... 42 4.3.2 Analýza aktivity ............................................................................... 43

4.3.3 Analýza zadluženosti ........................................................................ 46 4.3.4 Analýza likvidity .............................................................................. 47 4.4 ANALÝZA SOUHRNNÝCH UKAZATELŮ.............................................................. 49 4.4.1 Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) ........................................... 50 4.4.2 Index IN05 ........................................................................................ 50 4.4.3 Taflerův bankrotní model ................................................................. 51 4.4.4 Kralickův rychlý test ........................................................................ 52 4.4.5 DuPont rozklad ROE ........................................................................ 53 4.5 SPIDER ANALÝZA ZA ROK 2012 ....................................................................... 54 5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ A NÁVRHY KE ZLEPŠENÍ ............................... 56 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 60 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 62 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 64 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 65 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 66 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 67

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Finanční analýza je nezbytnou součástí při řízení podniku. Mnoho společností se kvůli podcenění této oblasti potýká s vážnými problémy. Finanční analýza pomáhá na základě zobrazení minulého vývoje s predikcí vývoje příštího, což by mělo být podstatou pro jakékoli ekonomické rozhodování. Obzvláště je to důležité zejména v poslední době, kdy po období ekonomické krize, která zasáhla téměř všechna odvětví, musela svou činnost ukončit spousta společností, z nichž mnoho nevěnovalo finanční analýze dostatečnou pozornost. A přitom právě tato analýza pomáhá nastínit směr, kterým by se firma měla ubírat, chce-li dosahovat požadovaných cílů, čelit možným hrozbám a přizpůsobit se podmínkám rychle se měnícího trhu. Tématem předkládané bakalářské práce je zhodnocení finančního zdraví společnosti, v práci označovanou jako XY, v letech 2009–2012. Jako hlavní cíl je kromě samotného hodnocení zdraví společnosti také doporučení k odstranění zjištěných nedostatků. Vedlejším cílem je srovnání společnosti s odvětvím. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou shrnuty základní informace o finanční analýze z odborné literatury. Jednotlivé kapitoly pojednávají o jejich zdrojích, uživatelích a metodách k výpočtům potřebných ukazatelů. V praktické části je provedena samotná finanční analýza. Jelikož si společnost nepřála být identifikována, je uveden pouze stručný popis její činnosti s krátkou charakteristikou odvětví, ve kterém společnost působí. Dále je provedena finanční analýza podniku z poskytnutých účetních výkazů – rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které jsou uvedeny v přílohách. Pro zachování anonymity byly všechny vstupní údaje přepočítány jednotným koeficientem. Výsledné ukazatele jsou vždy porovnány s odvětvím, potřebné údaje byly získány z veřejně dostupných zdrojů. Na závěr je provedeno zhodnocení výsledků a návrh opatření, která by mohla vést ke zlepšení hospodaření společnosti v budoucnu.

I

TEORETICKÁ ČÁST


1

12

ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY

Finanční analýza je nástroj, který slouží k celkovému zhodnocení finanční situace podniku. Je součástí finančního řízení, neboť zpětně podává informace o tom, jak se podniku podařilo naplnit jeho předpoklady v jednotlivých oblastech a naopak, které oblasti dospěly k situacím, kterým podnik chtěl předejít, či byly neočekávané. Je zřejmé, že minulost nelze nijak ovlivnit, výsledky finanční analýzy ovšem poskytují cenné informace pro budoucí rozhodování. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 7) Z důvodu vysoké variability ekonomických údajů, které se obtížně zpracovávají, a také z toho důvodu, že neexistují obecně platné hodnoty ukazatelů a teoretické modely úspěšných firem, našla finanční analýza své místo v hodnocení ekonomické situace podniku. Pro podnik je charakteristické, že určitého konečného stavu lze dosáhnout z různých počátečních podmínek různými cestami (tzv. ekvifinalita) a ekonomické procesy jsou nevratné, nelze uvést podnik do původního stavu (tzv. inverzibilita). (Sedláček, 2009, s. 3) Proto musí být veškeré finanční rozhodování podniku podpořeno finanční analýzou. Na jejich výsledcích se zakládá řízení finanční struktury a jejich změn, řízení oběžných aktiv, investic, tvorba cenové politiky atd. (Synek, 2002, s. 243)

1.1 Zdroje informací pro finanční analýzu Aby finanční analýza mohla být kvalitně zpracována a dosáhla relevantních výsledků, je nutné získat vstupní údaje. Základním zdrojem jsou účetní výkazy podniku – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích a příloha k účetní závěrce. Cenné informace obsahuje i výroční zpráva podniku. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 16) Tu podle Kislingerové (2004, s. 23) vydávají podniky, které dle § 21 zákona o účetnictví4 podléhají auditu. 1.1.1

Rozvaha

Rozvaha je základním účetním výkazem každého podniku. Informuje o tom, jaký majetek podnik vlastní (aktiva) a z jakých zdrojů je tento majetek financován (pasiva). Rozvaha je

4

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.


13

vždy sestavována k určitému datu. Musí platit pravidlo, že aktiva se rovnají pasivům. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 21) Struktura aktiv v rozvaze je dle Knápkové a Pavelkové (2010, s. 21) následující: A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek (DM)

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)

B.III. Dlouhodobý finanční majetek (DFM) C.

Oběžná aktiva (OA)

C.I.

Zásoby

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek (KFM) D.

Časové rozlišení

Pohledávky za upsaný základní kapitál udávají stav nesplacených akcií nebo podílů. Tato položka bývá často nulová. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 23) Dlouhodobý majetek je takový, který slouží podniku obvykle déle než 1 rok a je podstatou jeho majetkové struktury. DNM je tvořen za úplatu získanými různými oprávněními (patenty, licence, …), nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje, softwarem, goodwillem a obchodní značkou firmy. Řadí se sem i náklady na založení podniku. DHM je majetkem fyzicky zhmotněným a v podniku slouží dlouhou dobu. Jsou to pozemky, budovy, stroje, výrobní prostředky, dopravní prostředky, trvalé porosty, … V praxi se dělí na movitý a nemovitý majetek. DFM tvoří podíly v jiných podnicích, akcie a dluhopisy nakoupení jako dlouhodobou investici. Nepatří sem cenné papíry určené k obchodování. (Synek, 2002, s. 119–120) Oběžná aktiva představují krátkodobý majetek. Je přítomen v různých formách a je neustále v pohybu. Větší rychlost obratu přináší větší zisk.


14

Zásoby tvoří materiál na skladě, nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky vlastní výroby a zboží nakoupené za účelem dalšího prodeje. Pohledávky se třídí z časového hlediska na dlouhodobé (delší než 1 rok) a krátkodobé (kratší než 1 rok). Další třídicí hledisko je účelovost – pohledávky z obchodního styku, pohledávky ke společníkům, … (Knápková, Pavelková, 2010, s. 26–27) KFM tvoří cenné papíry, které jsou obchodovatelné na peněžním trhu (státní pokladniční poukázky, krátkodobé obligace, atd.), dále vlastní akcie a vlastní dluhopisy, které podnik drží. Patří sem i vklady v bankách a peněžní prostředky. (Valach, 1999, s. 73–74) Časové rozlišení zobrazuje náklady příštích období (např. nájemné placené předem) a příjmy příštích období (např. provedené a nevyúčtované práce). (Knápková, Pavelková, 2010, s. 26–27) Knápková a Pavelková (2010, s. 21) uvádějí následující strukturu pasiv: A.

Vlastní kapitál (VK)

A.I.

Základní kapitál (ZK)

A.II.

Kapitálové fondy

A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření (VH) minulých let A.V.

VH běžného účetního období

B.

Cizí zdroje (CZ)

B.I.

Rezervy

B.II.

Dlouhodobé závazky (DZ)

B.III. Krátkodobé závazky (KZ) B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.

Časové rozlišení

Vlastní kapitál představuje nárok vlastníků nebo společníků podniku na aktiva, která podnik spravuje. Podíl VK na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční nezávislosti podniku. (Sedláček, 2009, s. 24)


15

Základní kapitál je ta část VK, která vzniká především při založení společnosti. Pokud společnost vykazuje ztrátu, která se neuhradí z jiných zdrojů (např. rezervní fond), dojde k vynucenému snížení ZK. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 31) Kapitálové fondy představují z vnějšku získaný externí kapitál, ale nejedná se o cizí kapitál. Jedná se zejména o emisní ážio, dary, dotace na pořízení stálého majetku, vklady společníků, které nezvyšují základní jmění atd. (Valach, 1999, s. 77) Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku jsou fondy, které jsou tvořeny interně ze zisku společnosti. Zahrnují rezervní fond, statutární fondy a fondy z rozhodnutí společnosti. VH minulých let je část zisku, která se převádí do dalšího období, protože nebyla použita do fondů nebo k výplatě podílu na zisku. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 32) Cizí zdroje jsou závazky vůči věřitelům, za které musí společnost platit úroky a ostatní výdaje spojené s jeho získáním. (Sedláček, 2009, s. 25) Rezervy se tvoří na vrub nákladů společnosti. Jedná se o budoucí závazky, představující peněžní částku, kterou bude muset společnost v budoucnu vydat (např. na opravy hmotného majetku, úhradu kurzových ztrát atd.). Dlouhodobé závazky jsou závazky z obchodního styku, které musí být splaceny za dobu převyšující 1 rok. Patří sem i vydané obligace, dlouhodobé směnky k úhradě, dlouhodobé zálohy od odběratelů atd. Krátkodobé závazky zahrnují závazky vůči dodavatelům, které jsou kratší než 1 rok, krátkodobé směnky k úhradě, krátkodobé zálohy od odběratelů, závazky vůči zaměstnancům, institucím a ke společníkům. (Valach, 1999, s. 78) Do bankovních úvěrů a výpomocí patří dlouhodobé úvěry (se splatností převyšující 1 rok), běžné úvěry a krátkodobé finanční výpomoci, které poskytly třetí osoby a společníci obchodních společností. Časové rozlišení zobrazuje výdaje příštích období (např. zpětně placené nájemné) a výnosy příštích období (např. nájemné přijaté předem). (Knápková, Pavelková, 2010, s. 33) 1.1.2

Výkaz zisku a ztráty

Obsah výkazu zisku a ztráty (VZZ) tvoří výnosy, náklady a výsledek hospodaření. Výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal ze svých činností za účetní období, i když


16

nemuselo dojít v tomtéž období k jejich inkasování. Náklady jsou peněžní částky účelně vynaložené na získání výnosů v daném účetním období. Obdobně jako u výnosů nemuselo dojít k zaplacení těchto částek ve stejném účetním období. VH je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 36) Výkaz zisku a ztráty má v ČR stupňovité uspořádání, kdy se rozlišuje provozní, finanční a mimořádná část. (Kislingerová, 2004, s. 40) Zjednodušené schéma výkazu zisku a ztráty je dle Pasekové (2008, s. 186) následující: Provozní výnosy Provozní náklady Provozní VH (zisk/ztráta) Finanční výnosy Finanční náklady Finanční VH (zisk/ztráta) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný VH (zisk/ztráta) Celkový VH (zisk/ztráta) K provozním výnosům patří tržby za prodej zboží (ve VZZ označené I.), výkony (II.), tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (III.) a ostatní provozní výnosy (IV.). Mezi provozní náklady se řadí náklady vynaložené na prodané zboží (A.), výkonová spotřeba (B.), osobní náklady (C.), daně a poplatky (D.), odpisy DHM a DNM (E.), zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (F.), změna stavu rezerv a opravných položek (G.) a ostatní provozní náklady (H.). Provozní VH je tedy rozdíl celkového součtu provozních výnosů a celkového součtu provozních nákladů. Ukazuje, jak se podniku dařilo v jeho hlavní výdělečné činnosti. Finanční výnosy tvoří tržby z prodeje cenných papírů (VI.), výnosy z prodeje DFM (VII.), výnosy z prodeje KFM (VIII.), výnosy z přeceněných cenných papírů a derivátů (IX.), výnosové úroky (X.) a ostatní finanční výnosy (XI.). K finančním nákladům patří prodané cenné papíry a podíly (J.), náklady z finančního majetku (K.), náklady z přecenění cenných


17

papírů a derivátů (L.), změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti (M.), nákladové úroky (N.) a ostatní finanční náklady (O.). Finanční VH je vypočítán jako rozdíl celkového součtu finančních výnosů a celkového součtu finančních nákladů. U spousty nefinančních podniků bývá finanční VH záporný. Součtem provozního VH a finančního VH a odečtením daně z příjmu z běžné činnosti (Q.) vyjde VH za běžnou činnost. Mimořádný VH je dán rozdílem mimořádných výnosů (XIII.) a mimořádných nákladů (R.) sníženým o daň z příjmu z mimořádné činnosti (S.). Součtem VH za běžnou činnost a mimořádného VH je celkový VH, neboli výsledek hospodaření za účetní období. (Knápková, Pavelková, 2010, s.41–42) Zisk lze rozdělit do několika kategorií. Jedny z nejdůležitějších pro finanční analýzu podle Kislingerové (2004, s. 41–43) jsou: •

Čistý zisk (Earnings after Taxes = EAT) – zisk po zdanění, v ČR užíván termín výsledek hospodaření za účetní období, je určen k rozdělení mezi akcionáře a podnik.

•

Zisk před zdaněním (Earnings efore Taxes = EBT) je důležitým pohledem na výkonnost podniku při horizontální analýze vzhledem k tomu, že se v čase může měnit sazba daně, případně v mezipodnikovém srovnání.

•

Zisk před zdaněním a úroky (Earnings before Interest and Taxes = EBIT) měří efekt podnikatelské činnosti, tento zisk je preferován investory pro svou komplexnost a relevantnost vůči kapacitě aktiv.

•

Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (Earnings efore Interest, Taxes Depriciations and Amortization Charges = EBITDA).

Platí: Čistý zisk (EAT) + daň z příjmu za běžnou činnost + daň z příjmu za mimořádnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) + odpisy = Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 1.1.3

18

Přehled o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích (cash flow) sleduje změnu stavu peněžních prostředků. Byl vytvořen z důvodu odstranění obsahového a časového nesouladu mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, ziskem a stavem peněžních prostředků. Tento nesoulad vzniká z toho důvodu, že rozvaha zachycuje stav v určitém okamžiku, VZZ zaznamená údaje o nákladech a výnosech v období jejich vzniku bez ohledu, zda dojde skutečně k peněžním příjmům či výdajům. Základní struktura přehledu o peněžních tocích je většinou následující: •

oblast provozní činnosti,

•

investiční oblast,

•

oblast externího financování.

(Knápková, Pavelková, 2010, s. 46–47)

1.2 Uživatelé finanční analýzy Uživatele finanční analýzy lze rozdělit na dvě skupiny – interní a externí, jelikož informace, které se týkají stavu společnosti, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i dalších osob a subjektů přicházejících do kontaktu s podnikem. 1.2.1

Interní uživatelé

Mezi interní uživatele patří manažeři, odboráři a zaměstnanci. Manažeři využívají výsledky finanční analýzy pro finanční řízení podniku. Z hlediska přístupu k informacím mají nejlepší předpoklady ke zpracování finanční analýzy, jsou jim dostupné veškeré interní informace. Zaměstnanci (jednotliví či sdružení v odborové organizaci) mají zájem na prosperitě podniku, neboť jim jde o vlastní hospodářské zájmy, perspektivu zaměstnání, sociální jistoty, příp. další výhody poskytované zaměstnavatelem. 1.2.2

Externí uživatelé

K externím uživatelům se řadí investoři, banky a ostatní věřitelé, stát se svými orgány, zákazníci a dodavatelé, konkurenti atd.


19

Investoři mají dva důvody ke sledování finanční situace společnosti. Ti, kteří se rozhodují o investici do společnosti, se snaží získat co nejvíce informací o míře rizika a výnosnosti pro případné rozhodnutí o investici. Ti, kteří již do společnosti investovali, sledují informace o tom, jak podnik nakládá s vloženými zdroji. Banky a ostatní věřitelé využívají informace finanční analýzy ke zjištění finančního stavu možného nebo již existujícího dlužníka. Věřitel se rozhoduje, zda a za jakých podmínek poskytne úvěr. Stát se svými orgány se zaměřuje zejména na kontrolu, zda byly správně vykázány daně, dále kontroluje podniky, jimž byly svěřeny státní zakázky. Zákazníci a dodavatelé mají svůj zájem především na schopnosti podniku hradit závazky a naplnit objednávky. (Kislingerová, 2004, s. 22–24)


2

20

METODY A UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY

Ve finanční analýze jsou používány zpravidla dvě techniky – procentní rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou těchto technik jsou absolutní ukazatele. (Kislingerová, 2004, s. 52) Vstupní údaje k nim jsou obsaženy v účetních výkazech. Rozvaha obsahuje tzv. stavové ukazatele, tedy údaje o stavu v určitém okamžiku, výkaz zisku a ztráty obsahuje tzv. tokové ukazatele, tedy údaje za daný časový interval. Analýzu rozvahy je možno rozdělit na analýzu majetkové struktury a analýzu finanční struktury. Rozdílové ukazatele se vypočítají jako rozdíl stavových ukazatelů. Pokud se vykázaný údaj dá do poměru s jiným údajem, jde o poměrové ukazatele. (Kislingerová, 2004, s. 66; Knápková, Pavelková, 2010, s. 64) Kvůli omezené vypovídací schopnosti jednotlivých ukazatelů se k posouzení celkové situace podniku využívá soustava ukazatelů. (Sedláček, 2009, s. 81) Ve finanční analýze se používají i souhrnné ukazatele, které se snaží souhrnně vyjádřit finanční zdraví podniku. Vzhledem ke složitosti podniku jako celku je shrnutí jeho situace do jednoho čísla poněkud problematické. (Knápková, Pavelková, Pálka, 2007, s. 43)

2.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele jsou základní součástí finanční analýzy. Jde o rozbor horizontální a vertikální struktury účetních výkazů. (Kislingerová, 2004, s. 53) 2.1.1

Horizontální analýza

Čerpá data z účetních výkazů podniku (rozvaha, VZZ). Sleduje změny absolutní hodnoty dat v čase a také jejich procentní (relativní) změny. Tyto změny jednotlivých položek jsou sledovány po řádcích účetních výkazů (horizontálně). (Sedláček, 2009, s. 13) Výpočet je dle Kislingerové (2004, s. 66) podle následujících vzorců: í í

ě ě

= =

− í

ě

× 100

%,

kde t je účetní období. 2.1.2

Vertikální analýza

Její podstatou je pohled na jednotlivé položky účetních výkazů v relaci k nějaké veličině. V případě rozvahy je touto veličinou celková suma aktiv (pasiv), u VZZ se bere za základ


21

obvykle velikost tržeb. (Kislingerová, Hnilica, 2005, s. 15; Sedláček, 2009, s. 17) Kislingerová a Hnilica (2005, s. 15) uvádějí následující vzorec pro výpočet: =

∑

,

kde Pi je hledaný vztah, Bi je velikost položky a ΣBi je suma hodnot v rámci zkoumaného celku.

2.2 Rozdílové ukazatele Rozdílové ukazatele slouží k analýze finanční situace podniku se zaměřením na jeho likviditu. Bývají označovány jako fondy finančních prostředků. Fond v tomto významu je chápán jako rozdíl mezi určitými položkami krátkodobých aktiv a krátkodobých pasiv. K nejpoužívanějším ve finanční analýze patří čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čistý peněžně-pohledávkový fond. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 60; Sedláček, 2009, s. 35) 2.2.1

Čistý pracovní kapitál

Je nejčastěji používaným rozdílovým ukazatelem, který se vypočítá podle vztahu:

Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva. Čistý pracovní kapitál (ČPK) je významným ukazatelem platební schopnosti. Představuje finanční polštář, který v případě nepříznivých událostí vyžadujících vysoký výdej peněžních prostředků umožní podniku pokračovat ve svých aktivitách. Pokud se ukazatel dostane do záporných hodnot, jde o tzv. nekrytý dluh. Tento stav je pro podnik velmi nebezpečný, neboť při splácení krátkodobých závazků by bylo nutno rozprodávat stálá aktiva. Kritickou mez tedy tvoří nulový ČPK, tj. oběžná aktiva jsou financována pouze krátkodobými zdroji. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 60–61; Sedláček, 2009, s. 36) 2.2.2

Čistý peněžně-pohledávkový fond

Při výpočtu tohoto ukazatele se z OA vypustí zásoby, případně i nelikvidní pohledávky, od tohoto rozdílu se následně odečtou krátkodobé závazky:

Čistý peněžně-pohledávkový fond = OA – zásoby – nelikvidní pohledávky – KZ. Mezi rozdílové ukazatele patří i čisté pohotové prostředky, které se vypočítají podle vztahu:


22

Čisté pohotové prostředky = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 63) Pro nedostatek vstupních údajů nebude tento ukazatel dále vypočítán.

2.3 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finanční analýzy. Jejich podstatou je to, že dávají do poměru různé položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tímto způsobem je možno vytvořit nepřeberné množství ukazatelů. Podle osvědčené praxe se používá pouze několik základních ukazatelů rozdělených do skupin dle hodnocení finanční situace podniku. K hlavním skupinám patří ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a kapitálového trhu5. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 82–83) 2.3.1

Ukazatele rentability

Rentabilita (výnosnost) znamená schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku za použití vloženého kapitálu. Na základě této definice je obecný vztah pro výpočet rentability: @

AA

=

B ž

A ý

CA á

(Zámečník, Tučková, Hromková, 2010, s. 123) Všechny ukazatele rentability udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Mezi nejpoužívanější dle Kislingerové (2004, s. 72) patří následující čtyři: •

Rentabilita celkových aktiv (Return on Assets = ROA),

•

Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity = ROE),

•

Rentabilita tržeb (Return on Sales = ROS),

•

Rentabilita investovaného kapitálu (Return on Capital Employed = ROCE).

Rentabilita celkových aktiv (ROA) je klíčovým ukazatelem rentability. Obvykle se vypočítává podle následujícího vzorce:

5

Analyzovaná společnost není obchodována na kapitálovém trhu, proto s touto skupinou ukazatelů nebude

dále počítáno.


23

E FG × 100 % Bá AB

@D =

Tento ukazatel bývá nazýván i jako produkční síla, protože dává do poměru zisk a celková aktiva bez ohledu na zdroj financování. Důležitá je schopnost podniku efektivně využít svůj majetek. (Fabozzi, Peterson, 2003, s. 723; Kislingerová, 2004, s. 72–73) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je ukazatelem, kterým vlastníci (nebo investoři) společnosti zjišťují, zda jimi investovaný kapitál nese výnos odpovídající míře jejich investičního rizika. Vypočítá se podle vztahu: @DE =

čA ý A B í

× 100 % CA á

Pro investory je důležité, aby tento ukazatel převyšoval úroky z jiné formy investování. (Fabozzi, Peterson, 2003, s. 724; Sedláček, 2009, s. 57) Rentabilita tržeb (ROS) se vypočítá dle vzorce: @DI =

A

× 100 % ž J

Do čitatele je možno použít EBIT nebo EAT. Při použití EBIT je vzorec vhodný pro mezipodnikové srovnávání, použije-li se EAT, výsledek vyjadřuje tzv. ziskovou marži. Do jmenovatele se obvykle dosazují celkové tržby (tržby z prodeje zboží + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb). Tento ukazatel tvoří základ efektivnosti podniku. (Kislingerová, 2004, s. 73–74; Sedláček, 2009, s. 59) Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) měří výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Vypočítá se následovně: @DKE =

LM +

E FG × 100 BJ + OP + Q ℎ Q é

B í úBě J

%

Ukazatel udává, kolik zisku podnik dosáhl z 1 Kč investované majiteli, společníky a věřiteli. (Kislingerová, 2004, s. 72; Sedláček, 2009, s. 58) 2.3.2

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity měří, jak podnik hospodaří se svými aktivy a jestli je velikost jednotlivých druhů aktiv vzhledem k současným či budoucím aktivitám podniku přiměřená. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 102, Sedláček, 2009, s. 60) Tyto ukazatele mohou být vyjádřeny počtem obrátek nebo dobou obratu. (Kislingerová, 2004, s. 82)


24

Jelikož jsou pro každé odvětví typické jiné hodnoty, obzvláště u těchto ukazatelů je zapotřebí zhodnotit jejich vývoj ve vztahu k odvětví, kam podnik dle své převažující činnosti spadá. (Kislingerová, Hnilica, 2005, s. 33) Obrat aktiv je komplexní ukazatel, který měří efektivitu využití celkových aktiv. Minimální doporučená hodnota tohoto ukazatele je 1, ale jak bylo popsáno výše, je nutné srovnání s odvětvím. Vypočítá se dle následujícího vzorce: D

AB =

ž J AB

Je-li hodnota ukazatele příliš nízká, znamená neefektivní využití majetkové vybavenosti podniku. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 95; Knápková, Pavelková, 2010, s. 102) Obrat zásob udává, kolikrát za rok jsou položky zásob prodány a znovu naskladněny. Vychází-li tento ukazatel u podniku vyšší, než v odvětví, znamená to, že podnik nemá nelikvidní zásoby, ve kterých by byly umrtveny prostředky, které nenesou výnos. Obrat zásob se vypočítá takto: D

á

=

ž J á J

(Kislingerová, 2004, s. 83; Sedláček, 2009, s. 62) Doba obratu zásob udává, kolik dnů jsou OA vázána ve formě zásob. Vzorec pro výpočet je: O

á

=

365 á

Obecně je žádoucí, aby za sledované období byl obrat zásob co nejvyšší a doba obratu zásob co nejkratší. Obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na hotovost. Čím je tento ukazatel vyšší, tím rychleji podnik inkasuje pohledávky a může disponovat získanou hotovostí. Výpočet se provádí dle vzorce: D

C ℎ QáB

=

ž J C ℎ QáB J

Doba obratu pohledávek ukazuje, za jak dlouhou dobu podnik v průměru inkasuje pohledávky.


O

C ℎ QáB

25 365 C ℎ QáB

=

(Mrkvička, Kolář, 2006, s. 95–96) Obrat závazků a doba obratu závazků, které se vypočítají ze vztahů D O

áB

ů=

áB

ů=

ž J áB J 365 áB

ů

jsou ukazatele, které udávají, jak dlouho podnik odkládá platby svým dodavatelům. Jde o počet dnů, po které podnik čerpá bezplatný obchodní úvěr. Rozdíl doby obratu pohledávek a doby obratu závazků udává počet dnů, které podnik musí profinancovat. (Knápková, Pavelková, Pálka, 2007, s. 39; Kislingerová, 2004, s. 84) 2.3.3

Ukazatele zadluženosti

Zadluženost značí, že podnik ke svému financování používá mimo vlastních také cizí zdroje. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 86) Ty jsou relativně levnější než zdroje vlastní, neboť nákladové úroky z těchto zdrojů jsou daňově uznatelným nákladem (působí zde tzv. daňový štít). (Kislingerová, 2004, s. 85) Každý podnik by se měl snažit o optimální poměr mezi cizími zdroji a vlastním kapitálem, jelikož vyšší zadluženost je spojena i s vyšším rizikem, protože podnik musí splácet své závazky nehledě na momentální výkonnost. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 83) Ukazatele zadluženosti udávají míru rizika, kterou financováním cizími zdroji podnik přijímá. (Fabozzi, Peterson, 2003, s. 742) Základním ukazatelem zadluženosti je celková zadluženost: K

Bá

Q ž

=

A í Q

X × 100 % Bá AB

Doporučená hodnota se pohybuje mezi 30–60%, ovšem je nutné srovnání s odvětvím. Míra zadluženosti je často využívaným ukazatelem, poměřuje cizí zdroje a vlastní kapitál: Yí

Q ž

A=

KP LM

U tohoto ukazatele je velmi důležitý časový vývoj, jestli se snižuje či zvyšuje. Ukazuje míru ohroženosti nároku věřitelů. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 84–85)


26

Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem se vypočítá následovně: M J í OY B

í

CA á

=

LM OY

Je-li tento poměr vyšší než 1, znamená to, že podnik využívá vlastní kapitál i ke krytí oběžných aktiv. Podnik tím dává přednost finanční stabilitě před výnosem. Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji se vypočítá podle vzorce: M J í OY Q

ℎ Q

ý A Q

XA =

LM + Q

ℎ Q OY

é KP

Zde platí tzv. zlaté pravidlo financování: „Dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji“. Pokud je ukazatel nižší než 1, může mít podnik problém s úhradou svých závazků, je podkapitalizován. Je-li tento ukazatel příliš vysoký, značí to finanční stabilitu, ale podnik takto financuje příliš velkou část krátkodobého majetku drahými dlouhodobými zdroji, je překapitalizován. Tento přístup je bezpečnější, ale dražší. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 86–87) 2.3.4

Ukazatele likvidity

Měří schopnost podniku uhradit své závazky. Při analýze je třeba rozlišovat mezi třemi základními pojmy, a to solventnost, což je schopnost podniku hradit včas splatné závazky, likvidita, která značí schopnost podniku přeměnit aktiva na peněžní prostředky k uhrazení splatných závazků, a likvidnost, která popisuje vlastnost aktiv rychle se přeměnit na hotovost. (Sedláček, 2009, s. 66; Kislingerová, 2004, s. 77) Běžná likvidita (likvidita III. stupně) ukazuje, kolikrát pokryjí oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje. Vypočítá se dle vzorce ěž á A BAQA

=

D Q é A í Q

á

X

Doporučená hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1,5–2,5. Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) má proti běžné likviditě odstraněnu z čitatele nejméně likvidní položku oběžných aktiv, zásoby, a počítá pouze s pohotovými oběžnými aktivy. ℎ

Bá A BAQA

=

á

Q á

é C ℎ QáB J + MZY Q é A í Q X


27

U tohoto ukazatele je doporučená hodnota v rozmezí 1–1,5. Hotovostní likvidita (likvidita I. stupně) udává schopnost podniku uhradit právě splatné dluhy. [

B

í A BAQA

=

á

Q ý \A č í á Q é A í Q

X X

Doporučená hodnota tohoto ukazatele je v rozmezí 0,2–0,5. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 75–77; Knápková, Pavelková, 2010, s. 90–91; Sedláček, 2009, s. 66–67) K těmto ukazatelům patří ještě podíl čistého pracovního kapitálu na oběžných aktivech, který charakterizuje krátkodobou finanční stabilitu společnosti. Qí Č M

D =

]D −

á

Q

áC D

AB ^ × 100

%

Tento podíl by měl dosahovat hodnot 30–50%. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 90)

2.4 Souhrnné ukazatele Finanční analýza má za úkol kromě zhodnocení minulého vývoje i předpověď vývoje budoucího. Vzhledem k tomu, že množství používaných ukazatelů hodnocení podniku spíše komplikuje, je snem každého finančního analytika nalézt jeden ukazatel, který by vyjadřoval, zda si podnik vede dobře nebo špatně. Byla provedena řada studií, které se snaží tento problém vyřešit. Výsledkem jsou souhrnné ukazatele. Ty lze rozdělit do dvou skupin – bankrotní a bonitní modely. Bankrotní modely mají za cíl zjistit, zda podniku hrozí v blízké budoucnosti bankrot. Do této skupiny patří mj. Altmanova formule bankrotu (Z-skóre), index IN05 nebo Taflerův bankrotní model. Bonitní modely pracují na systému zhodnocení jednotlivých oblastí, kterým je přiřazeno bodové ohodnocení, jež v celkovém součtu zařadí podnik do určitých kategorií. K bonitním modelům se řadí mj. Kralickův rychlý test. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 131; Mrkvička, Kolář, 2006, s. 145) Další samostatnou skupinu tvoří modely, kde jsou jednotlivé ukazatele uspořádány do soustavy, která napomáhá souhrnnému pozorování vazeb mezi těmito ukazateli v jednom grafu nebo obrázku. Nejtypičtějším příkladem jsou soustavy pyramidové,


28

konkrétně rozklad ukazatele ROE, který byl poprvé použit ve společnosti Du Pont de Nomeurs. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 102; Sedláček, 2009, s. 81–82) 2.4.1

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre)

Byl zformulován v roce 1968 prof. Edwardem Altmanem. Výsledkem jeho studie je rovnice, která po dosazení do jednotlivých ukazatelů vydá předpoklad, zda podniku hrozí bankrot, nebo jde o prosperující firmu. Existuje ve dvou verzích – pro společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi a pro společnosti, jejichž akcie nejsou na kapitálových trzích dostupné6. Tato druhá verze byla publikována v roce 1983 v následujícím znění: P = 0,717 ×

+ 0,847 ×

+ 3,107 × K + 0,420 × O + 0,998 × E,

kde A = čistý pracovní kapitál/aktiva; B = nerozdělený zisk/aktiva; C = EBIT/aktiva; D = VK/CZ; E = tržby/aktiva. Pokud je hodnota Z vyšší než 2,99, lze předvídat uspokojivou finanční situaci, je-li hodnota Z mezi 1,81 a 2,99, má podnik nevyhraněnou finanční situaci, pokud je hodnota Z menší než 1,81, společnost má silné finanční problémy. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 132; Sedláček, 2009, s. 110) 2.4.2

Index IN05

Indexy IN byly sestaveny Inkou a Ivanem Neumaierovými tak, aby respektovaly ekonomické prostředí v ČR, a existují postupně ve čtyřech verzích. Poslední verze byla aktualizována v roce 2005 a nese označení IN05. Má tvar: Fd05 = 0,13 ×

+ 0,04 ×

+ 3,97 × K + 0,21 × O + 0,09 × E,

kde A = aktiva/CZ; B = EBIT/nákladové úroky; C = EBIT/aktiva; D = výnosy/aktiva; E = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry). Pokud vyjde IN05 vyšší než 1,6, můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci, hodnota IN05 mezi 0,9 a 1,6 řadí podnik do šedé zóny nevyhraněných výsledků, vyjde-li hodnota nižší než 0,9, je společnost ohrožena vážnými finančními problémy. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 132–133; Sedláček, 2009, s. 111–112)

6

Analyzovaná společnost nemá veřejně obchodovatelné akcie, dále bude počítáno s druhou verzí Altmanovy

bankrotní formule.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 2.4.3

29

Taflerův bankrotní model

Byl publikován v roce 1977 a má tvar: G = 0,53 ×

+ 0,13 ×

+ 0,18 × K + 0,16 × O,

kde A = EBT/KZ; B = OA/cizí zdroje; C = krátkodobé závazky/aktiva; D = tržby/aktiva. Vyjde-li T vyšší než 0,3, je u podniku malá pravděpodobnost bankrotu, hodnota T nižší než 0,2 značí vyšší pravděpodobnost bankrotu. Mezi 0,2 a 0,3 se nachází tzv. šedá zóna. (Sedláček, 2009, s. 113) 2.4.4

Kralickův rychlý test

Kralickův rychlý test sestává ze čtyř ukazatelů tak, aby představovaly vypovídací hodnotu rozvahy i výkazu zisku a ztráty. Rovnice má tvar: M

A

ůB J ℎ ý

=

@ + @e + @f + @g , 4

kde R1 = VK/aktiva; R2 = (krátkodobé + dlouhodobé závazky)/cash flow7; R3 = cash flow/tržby; R4 = ROA. Dílčím hodnotám ukazatelů R1–R4 jsou přiřazeny bodové hodnoty dle tabulky (Tab. 1), tyto jsou pak dosazeny do rovnice. Hodnoty dílčích ukazatelů Počet bodů R1

R2

R3

R4

1

> 30%

<3

> 10%

> 15%

2

> 20%

<5

8–10%

12–15%

3

> 10%

< 12

5–8%

8–12%

4

> 0%

12–30

0–5%

0–8%

5

< 0%

> 30

< 0%

< 0%

Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2005, s. 77 Tab. 1. Hodnoty ukazatelů Kralickova rychlého testu

7

Cash flow je pro tento ukazatel vypočítán jako výsledek hospodaření + odpisy + změna stavu rezerv.

(Kislingerová, Hnilica, 2005, s. 77)


30

Celkové hodnocení Kralickova rychlého testu se vyjadřuje výslednou známkou podobnou školní stupnici známkování. Jednotlivé stupně mají následující slovní vyjádření: 1 = výborný, 2 = velmi dobrý, 3 = dobrý, 4 = špatný, 5 = ohrožen insolvencí. (Kislingerová, Hnilica, 2005, s. 76–77; Sedláček, 2009, s. 105–107) 2.4.5

Du Pont pyramidový rozklad ROE

Vrcholovým syntetickým ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu, který se postupně rozkládá na dílčí ukazatele – ziskovou marži (podíl čistého zisku na výnosech), obratu aktiv (podíl výnosů na aktivech) a finanční páky (podíl aktiv na vlastním kapitálu), které jsou dále rozloženy na analytické ukazatele. Všechny jsou vzájemně propojeny matematicky definovanými vztahy. Princip je patrný z následujícího schématu: ČZ/VK

ČZ/V

ČZ/EBT X EBT/V

V/V

-

X

V/A

V/DHM X DHM/A

X

A/VK

CK/VK X FM/KZ X KZ/CK / FM/A

N/V

NPZ/V +

VS/V

+

O/V

+ ON/V + NÚ/V + OSN/V

Zdroj: Knápková, Pavelková, 2010, s. 130 Obr. 1. Pyramidový rozklad ROE kde ČZ = čistý zisk, VK = vlastní kapitál, V = výnosy, A = aktiva, EBT = zisk před zdaněním, DHM = dlouhodobý hmotný majetek, CK = cizí kapitál, FM = finanční majetek, KZ = krátkodobé závazky, N = náklady, NPZ = náklady na prodané zboží, VS = výkonová spotřeba, O = odpisy, ON = osobní náklady, NÚ = nákladové úroky, OSN = ostatní náklady. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 129–130; Sedláček, 2009, s. 82– 84)

2.5 Spider analýza Často používanou metodou pro srovnání výsledků finanční analýzy podniku a odvětví je spider graf. Díky tvaru připomínající pavučinu umožňuje rychlé a přehledné zhodnocení


31

stavu podniku vzhledem k průměru odvětví. Ukazatele, u nichž je žádoucí co nejvyšší hodnota (např. rentability), se vyjádří v procentech vůči odvětvovému průměru, který se považuje za 100%. U ukazatelů, kde je naopak žádoucí co nejnižší hodnota (např. doba obratu pohledávek), se počítá převrácená hodnota tohoto podílu (průměr odvětví dělený hodnotou ukazatele podniku). Tyto výsledky se zanesou do paprskového grafu, jehož základem jsou soustředné kružnice. Kružnice o hodnotě 100% představuje průměr odvětví. Na jednotlivé paprsky se zanesou hodnoty ukazatelů podniku a tyto body se spojí. Výsledkem je přehledný graf, kde je na první pohled patrné, které ukazatele podniku jsou nadprůměrné (přesahují kružnici odvětvového průměru směrem od středu grafu) a které podprůměrné. (Synek, 2007, s. 357–358)

II

PRAKTICKÁ ČÁST


3

33

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ČINNOSTI SPOLEČNOSTI

Společnost XY byla založena v roce 1993 jako obchodní partner v rámci mezinárodní obchodní struktury mateřské švýcarské firmy se sídlem v kantonu Zug. Hlavním oborem činnosti mateřské společnosti je výzkum a vývoj v oblasti lékařských laserových scannerů. Toto odvětví má ve Švýcarsku dlouholetou tradici a konkrétně mateřská společnost je jedním z průkopníků laserové techniky. Nejvýraznějším úspěchem byl vývoj speciálního světlocitlivého gelu, který byl bez nadsázky milníkem v laserové kosmetologii a stál v počátku uceleného konceptu péče o pleť. Jeho základem je ovládací jednotka s polovodičovými diodami. Dále sem patří laserová sonda pro lokální ozařování, sonda pro velkoplošné ošetření a panoramatický scanner. Základ laseru je chráněn švýcarským patentem. Společnost XY provádí kompletaci těchto přístrojů ze součástek z různých zemí. Dále pořádá odborné semináře zaměřené na seznámení s touto technologií, poradenství a v neposlední řadě také speciální školení pro profesionální práci s těmito přístroji. (Interní informace společnosti XY)

3.1 Charakteristika odvětví Společnost XY je dle svého zaměření zařazena v rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do skupiny 26 – výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, konkrétně do podskupiny 26.6 – výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů. Sortiment výrobků skupiny 26 je velmi široký, od výroby kondenzátorů, přes počítače a telekomunikační zařízení po spotřební elektroniku. Díky tomu má toto odvětví velký potenciál, neboť si v dnešní době lze jen těžko představit stroje, které by ke své činnosti nepotřebovaly nějaké elektrické či elektronické zařízení. Ačkoli podskupina 26.6 má v odvětví nejmenší procentuální podíl, má vzhledem ke svému zaměření velkou budoucnost. (MPO, © 2005b)


4

34

FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI

V této kapitole je podrobně zpracována finanční analýza společnosti v letech 2009 až 2012. Použité metody jsou popsány v části teoretické. Níže je postupně zpracována analýza absolutních, poměrových a souhrnných ukazatelů z poskytnutých účetních výkazů – rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Společnost nemá povinnost podléhat auditu, proto nesestavuje výroční zprávu. Nesestavuje ani přehled o finančních tocích. Výsledky jsou porovnány s odvětvím, kam podnik podle klasifikace CZ-NACE spadá.

4.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu účetních výkazů. Horizontální analýza nám poskytne informace o tom, jak se jednotlivé položky měnily vzhledem k předchozímu období, vertikální analýza nám sdělí, jaký podíl mají tyto jednotlivé položky k celkové sumě aktiv, resp. pasiv. 4.1.1

Analýza majetkové a finanční struktury

V tabulkách (Tab. 2 – Tab. 5) jsou zachyceny vývojové trendy majetkové a finanční struktury společnosti. V majetkové struktuře vidíme, že hodnota aktiv neustále roste, i když mezi roky 2011 a 2012 rostla jen nepatrně, můžeme říci, že takřka zůstala stejná. Opačná je situace v celém odvětví, kde po celou sledovanou dobu hodnota aktiv klesala – mezi lety 2009 a 2010 o více než 10%, potom již byl pokles menší (1,11%, resp. 2,84%). Příčinu můžeme hledat zejména v důsledcích celosvětového propadu ekonomiky, který odstartoval v roce 2008. Aktiva

2009/2010 Aktiva celkem -10,39% Dlouhodobý majetek -14,61% DNM + DHM -19,27% DFM 31,98% Oběžná aktiva -8,22% Zásoby -6,32% Materiál 4,91% Dlouhodobé a krátkodobé pohledávky -9,74% KFM -3,30% Časové rozlišení -22,85%

2010/2011 -1,11% -15,56% -14,76% -20,44% 5,63% 6,25% 1,05% -1,09% 46,02% -34,06%

Zdroj: MPO, © 2005a–d Tab. 2. Horizontální analýza aktiv odvětví

2011/2012 -2,84% 0,66% -3,03% 24,84% -3,88% -15,61% -11,29% -11,53% 51,57% -26,97%


35

Hodnota DM podniku po celé sledované období rostla. Dlouhodobý majetek firmy je tvořen nedokončeným DHM – společnost provádí dlouhodobou modernizaci výrobních prostor. V odvětví naopak sledujeme meziročně pokles mezi roky 2009 až 2011. Teprve v roce 2012 došlo meziročně k nárůstu, ovšem pouze o 0,66%. U oběžných aktiv byl ve společnosti zaznamenán největší nárůst mezi roky 2009 a 2010 o téměř 29%, v dalším období jejich hodnota rostla již méně (přes 11%), v posledním meziročním srovnání mezi léty 2011 a 2012 již pozorujeme pokles přes 5%. Při bližším pohledu vidíme soustavný pokles u zásob, materiálu i zboží, naopak velký nárůst u krátkodobých pohledávek. Ten je způsoben zejména nárůstem

krátkodobých

poskytnutých záloh. Zde je třeba obezřetně sledovat tento trend, který může negativně ovlivňovat likviditu společnosti. Rovněž krátkodobý finanční majetek zaznamenal skokový nárůst mezi roky 2009 a 2010. Srovnáme-li situaci OA v odvětví, pozorujeme téměř pravidelné střídání poklesu a nárůstu sledovaných hodnot pohybující se řádově v jednotkách procent, výjimečně překračující hodnotu 10%. Jediný výkyv sledujeme u krátkodobého finančního majetku, kdy v období 2010 až 2012 nastal nárůst o 46,02%, resp. 51,57%. Aktiva 2009/2010 Aktiva celkem 25,59% Dlohodobý majetek 25,88% NDHM 25,88% Oběžná aktiva 28,88% Zásoby -28,85% Materiál 0,00% Zboží -42,61% Poskytnuté zálohy na zásoby 0,00% Krátkodobé pohledávky 102,98% Pohledávky z obchodních vztahů -37,25% Pohledávky za společníky… 92,68% Krátkodobé poskytnuté zálohy 100,00% KFM 154,10% Peníze 100,00% Účty v bankách -0,70% Časové rozlišení -62,63%

2010/2011 14,31% 13,65% 13,65% 11,80% -23,02% -17,65% -33,89% 0,00% 43,49% 58,65% -39,19% 57,44% -18,43% -100,00% 108,73% -20,27%

2011/2012 0,25% 35,89% 35,89% -5,07% -67,99% -35,71% -46,89% -100,00% 13,58% 25,61% -21,34% 22,97% 11,41% 0,00% 11,41% 606,78%

Zdroj: Interní materiály spol. XY Tab. 3. Horizontální analýza aktiv společnosti XY Podíváme-li se blíže na finanční strukturu společnosti, u celkové sumy pasiv je vývojový trend totožný s aktivy – na základě bilančního principu (Tab. 5).

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Pasiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Čistý zisk Nerozdělený zisk + fondy Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva

2009/2010 -10,39% -39,37% 26,93% 57,44% -1425,85% -6,49% -62,77% -66,63% 3,33% -41,13% -11,79%

36 2010/2011 -1,11% -102,49% -4,03% -60,82% -22,58% 8,50% 43,33% 335,94% 5,23% 20,49% -47,16%

2011/2012 -2,84% 19989,71% -2,11% 106,21% 150,39% -41,88% 2,58% 159,06% -50,29% -8,10% -82,68%

Zdroj: MPO, © 2005a–d Tab. 4. Horizontální analýza pasiv odvětví Vlastní kapitál společnosti rostl pouze nepatrně, nicméně neustále. Jako velký klad můžeme vnímat skutečnost, že se výsledek hospodaření běžného období dostal meziročně ze záporných hodnot v roce 2009 do kladných hned v následujícím roce a v plusu se udržel po zbytek sledovaného období. V odvětví naopak pozorujeme ve sledovaném období velmi bouřlivý vývoj vlastního kapitálu. Mezi roky 2009 a 2010 klesl VK o 39,37% a hned v dalším srovnání mezi roky 2010 a 2011 dokonce o 102,49% a dostal se do záporných hodnot. Příčiny hledejme zřejmě opět v důsledcích dopadu ekonomické krize z roku 2008, která zasáhla téměř všechna odvětví. Součet záporného výsledku hospodaření s velkou položkou neuhrazených ztrát minulých let dovedl odvětví až do takových nelichotivých červených čísel. Ovšem odvětví se i s touto situací dokázalo srovnat a hned v dalším období se hodnota vlastního kapitálu skokově vrátila do kladných hodnot. Vzhledem k tomu, že nárůst byl opravdu velký, v meziročním srovnání se pohybujeme v desetitisících procent. Cizí zdroje společnosti zaznamenaly největší nárůst mezi roky 2009 a 2010, o 42,04%. V dalším meziročním srovnání byl růst pozvolnější – necelých 16% a poté přes 2%. Na vysokém nárůstu v prvním meziročním srovnání má vliv zejména přírůstek krátkodobých přijatých záloh, u nichž jsme zaznamenali vysoký nárůst i v dalším meziročním srovnání.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Pasiva 2009/2010 Pasiva celkem 25,59% Vlastní kapitál 3,65% Základní kapitál 0,00% VH minulých let -3,83% VH běžného úč. období 193,81% Cizí zdroje 42,04% Krátkodobé závazky 42,04% Závazky z obchodních vztahů -3,72% Závazky ke společníkům… -51,25% Závazky k zaměstnancům -15,87% Závazky ze SZP -16,13% Stát - daňové závazky a dotace 119,05% Krátkodobé přijaté zálohy 100,00% Dohadné účty pasivní 5250,00% Bankovní úvěry dlouhodobé 0,00% Časové rozlišení -58,33%

37 2010/2011 14,31% 3,49% 0,00% 3,81% -1,10% 15,96% 15,96% 9,21% -94,57% 15,09% 23,08% -100,00% 82,77% 10,68% 0,00% 60,00%

2011/2012 0,25% 1,74% 0,00% 3,59% -47,78% 2,61% -5,63% -5,55% 105,88% -3,28% 0,00% 100,00% 0,05% -46,80% 100,00% 337,50%

Zdroj: Interní materiály spol. XY Tab. 5. Horizontální analýza pasiv společnosti XY Rovněž krátkodobé závazky zaznamenaly v prvních dvou meziročních srovnáních docela výrazný nárůst, v posledním meziročním srovnání ovšem poklesly o 5,63%. V odvětví zaznamenaly cizí zdroje nejprve mírný pokles, který byl následován podobně mírným nárůstem, aby následoval prudký propad o téměř 42% mezi roky 2011 a 2012. Vliv na to měly zejména dlouhodobé závazky, které po poklesu mezi roky 2009 a 2010 zaznamenaly výrazný vzrůst ve dvou následujících meziročních srovnáních. Podíváme se nyní blíže na procentuální složení majetkové a finanční struktury společnosti. Je uvedeno v příloze P III, odvětvová analýza v příloze P IV. Z vertikální analýzy aktiv je zřejmé, že složení majetku se nijak zvlášť neměnilo. Dlouhodobý majetek se pohybuje v rozmezí 8 až 11%, oběžná aktiva v rozmezí 84 až 91%. U OA došlo k postupnému snižování podílu zásob na celkových aktivech z 52,56% v roce 2009 až na 6,40% v roce 2012. Naproti tomu u krátkodobých pohledávek jsme zaznamenali nárůst z 28,82% v roce 2009 na 66,24% v roce 2012. Srovnáme-li tyto údaje s odvětvím, vidíme zde rozdíl. Podíl DM na celkových aktivech se pohybuje kolem hodnoty 30%, u OA je tato hodnota zhruba kolem 70%. Vertikální analýza pasiv společnosti nám odhalí postupný pokles podílu VK na sumě celkových pasiv z hodnoty 42,33% v roce 2009 na 32,10% v roce 2012. Cizí zdroje naopak narostly z původních 57,46% v roce 2009 na hodnotu 67,49% v roce 2012. Srovnání


38

s odvětvím v prvních třech letech sledovaného období nemá velkou vypovídací hodnotu kvůli výše zmíněnému propadu VK do záporných hodnot v roce 2011, kdy cizí zdroje tvořily přes 99% celkové hodnoty pasiv. Jako srovnávací hodnoty bychom mohli použít údaje z roku 2012, kdy došlo k oživení odvětví a podíl VK se dostal na úroveň přes 40% celkových pasiv a podíl cizích zdrojů překročil hodnotu 59%. 4.1.2

Analýza výkazu zisku a ztráty

Nyní se blíže podíváme na strukturu výnosů a nákladů a jejich vývoj v čase. Položka 2009/2010 Tržby za prodej zboží -2,05% Náklady vynaložené na prodej zboží -13,62% Obchodní marže 8,25% Výkony 70,83% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 70,83% Výkonová spotřeba 22,85% Spotřeba materiálu a energie -6,94% Služby 27,95% Přidaná hodnota -13,20% Osobní náklady celkem -24,80% Mzdové náklady -26,77% Náklady na SZP -17,63% Sociální náklady -40,00% Daně a poplatky -25,00% Odpisy DNM a DHM 0,00% Ostatní provozní výnosy 0,00% Ostatní provozní náklady -70,97% Provozní VH 292,00% Nákladové úroky -100,00% Ostatní finanční výnosy -63,16% Ostatní finanční náklady 1500,00% Finanční VH -853,85% Daň z příjmů za běžnou činnost 100,00% VH za běžnou činnost 204,60% Mimořádné náklady -100,00% Mimořádný VH 100,00% VH za účetní období 193,81% VH před zdaněním 196,91%

2010/2011 -2,00% 20,57% -18,02% -44,28% -44,28% -24,74% 10,18% -29,09% -5,80% 0,89% 0,60% -1,47% 91,67% 66,67% 0,00% 5100,00% -5,56% -30,73% 0,00% -35,71% -53,57% 56,12% -100,00% -1,10% 0,00% 0,00% -1,10% -4,26%

2011/2012 -24,05% -52,54% 5,69% -20,54% -20,54% 6,55% -33,17% 14,24% -1,67% -3,98% -3,90% -2,98% -21,74% -20,00% 100,00% -96,15% -29,41% -16,54% 100,00% 422,22% -30,77% -48,84% 0,00% -47,78% 0,00% 0,00% -47,78% -47,78%

Zdroj: Interní materiály spol. XY Tab. 6. Horizontální analýza VZZ společnosti XY Tržby za prodej zboží, které tvoří hlavní část činnosti podniku, ve sledovaném období neustále klesaly. V prvních dvou meziročních srovnáních přibližně stejně okolo 2%, mezi


39

roky 2011 a 2012 nastal výraznější propad přes 24%. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v prvním meziročním srovnání výrazně vzrostly, poté následoval pokles, nicméně tato položka je vzhledem k objemu tržeb za prodej zboží velmi malá. Srovnáme-li situaci v celém odvětví, tržby zažily mezi roky 2009 a 2010 velký propad přes 70%, který byl následován opětovným nárůstem, a v roce 2012 hodnota tržeb překonala původní hodnotu z roku 2009. Položka 2009/2010 Tržby za prodej zboží -71,17% Náklady vynaložené na prodej zboží -64,64% Obchodní marže -90,11% Výkony 19,02% Výkonová spotřeba 17,61% Přidaná hodnota 14,81% Osobní náklady celkem -21,39% Mzdy -21,24% SZP -13,16% Ostatní osobní náklady -78,37% Provozní VH 59,61% Daň 10,01% VH 57,44% VH před zdaněním 62,96%

2010/2011 144,61% 153,75% 49,90% -12,47% -10,70% -45,96% -11,25% -11,53% -8,34% -68,80% -77,79% -39,81% -60,82% -85,25%

2011/2012 58,13% 55,60% 102,52% -3,85% -6,08% 76,38% -3,48% -5,75% -3,27% 421,34% 106,93% 171,56% 106,21% 128,12%

Zdroj: MPO, © 2005a–d Tab. 7. Vertikální analýza VZZ odvětví Náklady na prodej zboží společnosti zažily meziročně velké výkyvy. Propad o více než 13% byl následován nárůstem přes 20% a poté přišel opětovný propad přes 52%. U výkonové spotřeby vidíme také výkyvy oběma směry – nárůst, propad a opětovný růst, v absolutních číslech se ovšem dostala na svou původní úroveň ze začátku sledovaného období. U osobních nákladů jsme zaznamenali jediný výraznější pohyb, a to pokles o 24,8% v prvním meziročním období, v dalších meziročních srovnáních se již měnily pouze nepatrně. V odvětví také nebyla o velké pohyby nákladů nouze. Náklady na prodej zboží nejprve meziročně prudce spadly, abychom mezi roky 2010 až 2012 zaznamenali opět strmý růst. Výkonová spotřeba po mírném růstu v roce 2010 klesala zhruba na původní úroveň sledovaného období. Pouze u osobních nákladů jsme zaznamenali setrvalý pokles, jeho tempo ovšem postupně ustávalo. Při bližším pohledu na strukturu výnosů a nákladů podniku vidíme, že podíl tržeb za prodej zboží k celkovým tržbám se drží v průměru na stabilní úrovni kolem 97%. To je dáno obchodním zaměřením společnosti, neboť v odvětví je opačná situace, zde jsou tržby


40

za prodej zboží řádově v jednotkách procent, hlavní podíl mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které jsou naopak u společnosti ve výrazné menšině. Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Mzdové náklady Náklady na SZP Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční VH Daň z příjmů za běžnou činnost VH za běžnou činnost Mimořádné náklady Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním

2009 97,12% 45,72% 51,40% 2,88% 2,88% 37,38% 5,46% 31,91% 16,88% 16,54% 12,53% 3,83% 0,18% 0,15% 0,00% 0,01% 1,15% -0,92% 0,17% 0,35% 0,06% 0,12% 0,00% -0,80% 0,09% -0,09% -0,90% -0,90%

2010 95,08% 39,47% 55,61% 4,92% 4,92% 45,89% 5,08% 40,81% 14,64% 12,43% 9,17% 3,15% 0,11% 0,11% 0,00% 0,01% 0,33% 1,77% 0,00% 0,13% 1,03% -0,91% 0,03% 0,84% 0,00% 0,00% 0,84% 0,87%

2011 97,14% 49,61% 47,53% 2,86% 2,86% 36,01% 5,84% 30,17% 14,38% 13,08% 9,62% 3,24% 0,22% 0,19% 0,00% 0,50% 0,33% 1,28% 0,00% 0,09% 0,50% -0,41% 0,00% 0,87% 0,00% 0,00% 0,87% 0,87%

2012 97,01% 30,96% 66,05% 2,99% 2,99% 50,45% 5,13% 45,32% 18,59% 16,51% 12,16% 4,13% 0,23% 0,20% 0,19% 0,03% 0,30% 1,41% 0,95% 0,60% 0,46% -0,81% 0,00% 0,60% 0,00% 0,00% 0,60% 0,60%

Zdroj: Interní materiály spol. XY Tab. 8. Vertikální analýza VZZ společnosti XY Náklady vynaložené na prodej zboží společnosti měly v roce 2009 o více než 8% vyšší podíl na celkových tržbách než výkonová spotřeba (45,72% proti 37,38%). V následujícím roce se tento poměr otočil a vyšší podíl měla výkonová spotřeba (39,47% proti 45,89%). V roce 2011 jsme svědky převrácení tohoto poměru opět ve prospěch nákladů vynaložených na prodej zboží (49,61% proti 36,01%). V posledním roce sledovaného období došlo k propadu podílu nákladů na prodej zboží až na úroveň 30,96%, zatímco výkonová spotřeba svůj podíl na celkových tržbách navýšila až na 50,45%. Tento stav můžeme přičíst výše zmíněnému meziročnímu poklesu tržeb za prodané zboží. Naši


41

pozornost ovšem upoutá zvýšení obchodní marže až na úroveň 66,05% v roce 2012, která mezi roky 2011 a 2012 i přes výše zmíněný propad tržeb vzrostla o 5,69%. Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Mzdy SZP Ostatní osobní náklady Provozní VH Daň VH VH před zdaněním

2009 5,32% 3,96% 1,36% 94,98% 91,60% 4,75% 5,42% 3,87% 1,35% 0,21% -3,21% 0,28% -3,64% -3,36%

2010 1,34% 1,22% 0,12% 98,94% 94,28% 4,77% 3,73% 2,67% 1,03% 0,04% -1,13% 0,26% -1,36% -1,09%

2011 3,66% 3,46% 0,20% 96,44% 93,76% 2,87% 3,69% 2,63% 1,05% 0,01% -2,24% 0,18% -2,43% -2,25%

2012 5,85% 5,44% 0,40% 93,73% 89,01% 5,12% 3,60% 2,50% 1,03% 0,07% 0,16% 0,49% 0,15% 0,64%

Zdroj: MPO, © 2005a–d Tab. 9. Vertikální analýza VZZ odvětví

4.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele se zaměřují především na likviditu podniku. Nejvýznamnějším a nejčastěji užívaným ukazatelem je čistý pracovní kapitál, dále sem řadíme čisté pohotové prostředky a čistý peněžně-pohledávkový finanční fond. Čisté pohotové prostředky zde nebudou vypočteny kvůli nedostatku vstupních údajů. 4.2.1


Čistý pracovní kapitál je vypočten jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Ve všech sledovaných obdobích nabývá tento ukazatel kladných hodnot, což je pro podnik dobré znamení. V případě potřeby by byl schopen po prodeji svých OA uhradit všechny své KZ a zbyly by mu volné finanční prostředky. V tomto ohledu má vytvořen tzv. „finanční polštář“ pro nepříznivé situace. Jeho hodnota se meziročně mění jen nepatrně. 4.2.2

Čistý peněžně-pohledávkový fond

Vzhledem k tomu, že předchozí použitý ukazatel ČPK může zkreslovat skutečnou situaci tím, že OA mohou obsahovat málo likvidní položky, je také vhodné použít ukazatel čistý


42

peněžně-pohledávkový fond. Pro naše potřeby z OA vyloučíme zásoby. Nyní je již patrné, že v prvním roce sledovaného období dosáhl tento ukazatel výrazně záporné hodnoty, což bylo dáno velkým podílem zásob na celkových aktivech podniku. Kladně musíme hodnotit fakt, že postupně v dalších letech tento ukazatel rostl, v roce 2011 již dosáhl kladných hodnot a v růstu pokračoval i nadále, analogicky s trendem snižování zásob, který jsme sledovali již dříve. Rozdílový ukazatel (v tis. Kč) ČPK ČPPF

2009 1849 -1277

2010 1933 -291

2011 1959 247

2012 1891 1343

Zdroj: Interní informace spol. XY Tab. 10. Hodnoty rozdílových ukazatelů společnosti XY

4.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý přehled o základní finanční situaci podniku díky užití hodnot z různých výkazů. Zde se blíže podíváme konkrétně na ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. 4.3.1

Analýza rentability

Rentabilita čili výnosnost je měřítkem, které nám napoví, do jaké míry je podnik schopen dosahovat zisku za použití investovaných zdrojů. U podniku vidíme ve všech sledovaných ukazatelích rentability v roce 2009 zápornou hodnotu. Je to logický stav vzhledem k tomu, že v čitateli všech ukazatelů se nachází zisk (EAT nebo EBIT), který byl v tomto roce pod nulou. Rentabilita celkových aktiv se v ostatních letech (2010–2012) pohybovala nad hranicí 1%. Nejvyšší hodnotu ukazatele zde vidíme v roce 2012 díky tomu, že v tomto roce nabývá EBIT nejvyšší hodnoty. I přesto je ROA v tomto roce dosti nízká. Rentabilita vlastního kapitálu dosahovala nejvyšší hodnoty v roce 2010 (3,49%), od té doby neustále klesá až k hodnotě 1,71% v roce 2012. Rentabilita tržeb se v letech 2010–2012 pohybovala v kladných číslech, nicméně pouze pod hodnotou 1%. Použitím hodnoty EAT v čitateli tohoto ukazatele můžeme sledovat čistou ziskovou marži.


43

Rentabilita dlouhodobých zdrojů se ze všech ukazatelů rentability držela na nejvyšších hodnotách v letech 2010–2012, kdy překračovala 3%. I přesto dosahuje menší hodnoty než hodnota úrokové míry úvěrů. Ukazatel rentability ROA ROE ROS ROCE

2009 -1,33% -3,85% -0,90% -3,14%

2010 1,26% 3,49% 0,84% 3,60%

2011 1,05% 3,33% 0,87% 3,33%

2012 1,43% 1,71% 0,60% 3,80%

Zdroj: Interní informace spol. XY Tab. 11. Hodnoty ukazatelů rentability společnosti XY Podíváme-li se na všechny ukazatele rentabilit v letech 2010–2012, vidíme, že nabývají hodnot kladných, ale velmi nízkých. Můžeme konstatovat, že podnik podle těchto ukazatelů nevyužívá své zdroje dostatečně efektivně. 4.3.2

Analýza aktivity

Tyto ukazatele nám podávají informaci, jak efektivně společnost nakládá se svými aktivy. Více než u jiných poměrových ukazatelů je zde důležité srovnání s odvětvím. Nyní se na jednotlivé z nich podíváme blíže. Ukazatel aktivity Obrat aktiv Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků

2009 1,82 3,46 6,31 3,17

Společnost XY 2010 2011 2012 1,45 1,22 0,92 4,87 6,07 14,41 3,11 2,08 1,39 2,23 1,84 1,49

2009 2,74 15,35 6,36 3,89

Odvětví 2010 2011 3,64 3,22 19,51 16,10 8,39 7,44 4,49 3,74

2012 3,21 18,45 8,13 7,27

Zdroj: Interní materiály spol. XY; MPO, © 2005a–d Tab. 12. Hodnoty ukazatelů aktivity společnosti XY a odvětví Obrat aktiv nám ukáže, kolikrát se aktiva obrátí za rok. U podniku vidíme neustále klesající tendenci tohoto ukazatele od hodnoty 1,82 v roce 2009 až k hodnotě 0,92 v roce 2012. V odvětví naopak vidíme, že hodnota obratu aktiv byla nejvyšší v roce 2010, kdy jsme zaznamenali meziročně nárůst z 2,74 na 3,64, poté se mírně snížila, nicméně i tak se neustále držela nad hodnotou 3. Zde je patrné, že ve srovnání s odvětvím je na tom podnik hůře, v posledním roce sledovaného období hodnota tohoto ukazatele dokonce poklesla pod 1, kterou jako minimální doporučenou uvádí některá literatura. Takto nízká hodnota bývá většinou signálem, že intenzita využití aktiv není příliš účelná.


44

Z hodnoty obratu zásob zjistíme, kolikrát za rok jsou položky zásob prodány a znovu naskladněny. Ve sledovaném období vidíme u společnosti pozitivní trend zvyšování hodnoty tohoto ukazatele. Z velmi podprůměrných (ve srovnání s odvětvím) hodnot v letech 2009 až 2011 (3,46 až 6,07) došlo ke skokovému navýšení na hodnotu 14,41 v roce 2012 (analogicky se snížením množství zásob v tomto roce). To je příznivý signál o efektivním využívání zásob. I přes sledovaný nárůst zůstává podnik pod hodnotami celého odvětví. To dosahovalo nejvyššího obratu zásob v roce 2010 (19,51), v posledním roce sledovaného období byla hodnota tohoto ukazatele 18,45. Doba obratu zásob se u podniků v odvětví pohybuje ve sledovaném období v horizontu od 20 do 24 dnů. Jako velmi příznivou musíme hodnotit tendenci snižování tohoto ukazatele u společnosti, neboť z původních 105 dnů v roce 2009 se podařilo docílit hodnoty 25 dnů v roce 2012. 120

počet dnů

100 80 60 podnik 40

odvětví

20 0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY; MPO, © 2005a–d Graf 1. Vývoj doby obratu zásob společnosti XY a odvětví Zajímavé je sledovat vývoj doby obratu pohledávek společnosti ve srovnání s odvětvím. Tento ukazatel nám prozradí dobu, za kterou byly inkasovány pohledávky. V roce 2009 byla jeho hodnota téměř totožná jak v podniku, tak v odvětví (58, resp. 57 dnů). Zatímco v odvětví došlo s menším výkyvem k celkovému poklesu a hodnota se zastavila na 45 dnech v roce 2012, ve společnosti naopak vidíme téměř raketový vzestup, který dosáhl hodnoty 262 dnů v roce 2012. Jedním z možných faktorů ovlivňující tento ukazatel jsou vysoké hodnoty zakázek, i přesto by společnost měla být v této oblasti obezřetná.


45

300 250

počet dnů

200 150 podnik 100

odvětví

50 0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY; MPO, © 2005a–d Graf 2. Vývoj doby obratu pohledávek společnosti XY a odvětví Povšimneme-li si nyní doby obratu krátkodobých závazků, vidíme, že hodnoty tohoto ukazatele v odvětví po celou dobu překračují hodnoty ukazatele předchozího, tedy doby obratu pohledávek. Rozdíl nám ukazuje dobu, po kterou firmy z odvětví čerpají bezplatný obchodní úvěr od dodavatelů. Z původních 37 dnů v roce 2009 (98 – 51) se sice snížila na 5 dnů v roce 2012 (50 – 45), ale stále převažovala doba obratu závazků nad pohledávkami. 300

počet dnů

250 200 150 podnik 100

odvětví

50 0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY; MPO, © 2005a–d Graf 3. Vývoj doby obratu závazků společnosti XY a odvětví


46

Společnost měla zpočátku sledovaného období dobu obratu krátkodobých závazků výrazně vyšší než dobu obratu pohledávek (115 – 58 v roce 2009). V dalších dvou následujících letech ukazatel doby obratu KZ narůstal, ale stále zůstával nad hodnotou doby obratu pohledávek (164 – 117, resp. 198 – 175). V roce 2012 se ovšem situace obrátila a doba obratu pohledávek byla vyšší než doba obratu KZ (246 – 262). Při takovém vývoji nám tento rozdíl ukazuje počet dnů, které musí společnost profinancovat (zde konkrétně 16 dnů). I zde je třeba do budoucna jisté obezřetnosti ze strany společnosti. 4.3.3

Analýza zadluženosti

Ukazatele zadluženosti nám sdělují, v jaké míře používá podnik ke svému financování dluhy. Jelikož cizí kapitál je levnější než vlastní, je určitá míra zadlužení vhodná. Ukazatel zadluženosti Celková zadluženost Míra zadluženosti Krytí DM VK Krytí DM dl. zdroji

2009 57,46% 1,36 5,21 5,21

2010 64,99% 1,86 4,29 4,29

2011 65,93% 2,08 3,91 3,91

2012 67,49% 2,10 2,93 3,42

Zdroj: Interní materiály spol. XY Tab. 13. Hodnoty ukazatelů zadluženosti společnosti XY Celková zadluženost podniku byla v roce 2009 na úrovni 57,46% a po zbytek sledovaného období neustále narůstala až k hodnotě 67,49% v roce 2012. Vzhledem k tomu, že v literatuře jsou uváděny doporučené hodnoty tohoto ukazatele do 60%, nelze tento trend u společnosti hodnotit příliš pozitivně. Pokud by měl nárůst pokračovat i do budoucna, není to pro věřitele příznivý signál a společnost by byla hodnocena jako riziková. U míry zadluženosti vidíme také rostoucí tendenci. Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali mezi roky 2009 a 2010, kdy míra zadluženosti vystoupala z 1,36 na 1,86. I v dalších letech hodnota ukazatele rostla, i když poněkud mírněji. Nakonec se zastavila na čísle 2,1 v roce 2012. U krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem sledujeme postupný pokles. Jeho hodnota se drží neustále výrazně nad hodnotou 1, což značí, že společnost používá dlouhodobý majetek i ke krytí oběžných aktiv. To svědčí o konzervativní strategii podniku. Hodnota krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji v podstatě kopíruje vývoj předchozího ukazatele, pouze v posledním roce je jeho hodnota vyšší vzhledem

UTB ve Zlíně,, Fakulta managementu a ekonomiky

47

k dlouhodobému bankovnímu kovnímu úvěru. úv V souvislosti se zlatým m pravidlem pravidl financování, kdy by měly ly být dlouhodobé zdroje kryty dlouhodobým majetkem, majetkem, vidíme, že společnost spole má výrazně vyšší poměr ěr dlouhodobých zdrojů zdroj na dlouhodobém majetku, než 1. To je znakem znak překapitalizování ekapitalizování podniku, neboť nebo drahými dlouhodobými zdroji financuje velkou část krátkodobého majetku. 4.3.4

Analýza likvidity

Likvidita ukazuje schopnost podniku dostát svým závazkům. závazk 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 4. Vývoj běžné likvidity (L III) společnosti nosti XY Ukazatele běžné žné likvidity (likvidity III. stupně), tedy podílu oběžných ob aktiv a krátkodobých cizích zdrojů, zdroj se u společnosti pohybují slaběě pod doporučenou doporu hodnotou udávanou v literatuře. ře. Tato by se měla m pohybovat v rozmezí 1,5–2,5. 2,5. Do tohoto intervalu se ukazatel dostal pouze v roce 2009. V ostatních letech se jeho hodnota pohybovala zhruba jednu desetinu pod spodní hranicí. hranicí Celé odvětví tví na tom nebylo o moc lépe. V letech 2009–2011 2011 se hodnota běžné bě likvidity dostala dokonce pod 1, což je hodnota již velmi riziková. V roce 2012 se již v odvětví dostal ukazatel do doporučeného čeného rozmezí a nabyl hodnoty 1,53.


48

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 5. Vývoj pohotové likvidity (L II) společnosti čnosti XY Pohotová ohotová likvidita (likvidita II. stupně) stupn vylučuje z OA zásoby, což je nejméně nejmén likvidní složka oběžných aktiv. U společnosti sledujeme průběžný nárůst ůst tohoto ukazatele po celé sledované období,, postupně postupn od hodnoty 0,63 v roce 2009 po hodnotu 1,25 v roce 2012. Podle literatury by se měl mě tento ukazatel pohybovat v rozmezí 1–1,5. 1,5. Zde vidíme, že se společnost nost pohybuje správným směrem. sm Podniky v odvětví tví se do doporučených doporu hodnot dostaly až v roce 2012, do té doby se pohybovaly hluboko pod spodní hranicí. 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 6E-16 -0,1

2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 6. Vývoj hotovostní likvidity (L I) společnosti čnosti XY


49

Hotovostní likvidita (likvidita I. stupně) stupn ) nám udává schopnost podniku zaplatit okamžitě okamžit splatné dluhy. Doporučená čená hodnota je 0,2–0,5. 0,2 Do tohoto intervalu rvalu se hodnota u podniku dostala pouze v jednom roce sledovaného období, a to v roce 2009. V ostatních letech byla pod spodní hranicí, i když v posledním roce již pouze o jednu setinu. setinu Celé odvětví se do doporučovaného ovaného intervalu dostalo opět op až v roce 2012. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 7. Vývoj podílu ČPK na OA společnosti nosti XY Podíl čistého istého pracovního kapitálu na oběžných ob žných aktivech ukazuje krátkodobou finanční finan stabilitu společnosti. čnosti. Literatura uvádí jako doporučené doporu rozmezí zí pro tento ukazatel 30–50%. 30 Do tohoto rozmezí se podnik dostal pouze v roce 2009, kdy podíl ČPK Č na OA dosáhl 35,11%, v ostatních letech se pohyboval opět op t pod spodní doporučenou doporuč hranicí, ovšem pouze v řádech ádech jednotek procent. Ačkoli jsou tyto dva poslední ukazatele u podniku pouze mírně pod doporučenou čenou hranicí, je třeba t eba se na tyto oblasti zaměřit, zam aby nedošlo k problémům v budoucnosti.

4.4 Analýza souhrnných ukazatelů ukazatel Souhrnné ukazatele (nebo také bonitní a bankrotní modely) vycházejí z hodnot předešlých ukazatelů a z účetních četních výkazů. výkaz . Jejich hodnocení podniku je komplexní a udává, zda se jedná o zdravou firmu, nebo firmu v šedé zóně, případně jestli firma směřuje sm k bankrotu. Nyní se podíváme na jedny z nejpoužívanějších ukazatelů.

UTB ve Zlíně,, Fakulta managementu a ekonomiky 4.4.1

50

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) (Z

Altmanova formule bankrotu existuje ve dvou verzích, jedna pro společnosti spole s veřejně obchodovatelnými akciemi, druhá pro společnosti, spole které veřejně ř ě obchodovatelné akcie nemají. Protože společnost čnost XY veřejně ve obchodovatelné akcie nemá, je použita druhá druh verze. 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 8. Vývoj Z-skóre společnosti XY Vývoj tohoto ukazatele má u společnosti nosti klesající tendenci. Od hodnoty 2,65 v roce 2009 klesl na hodnotu 1,87 v roce 2011. V této době se stále pohyboval al v šedé zóně, což značí nevyhraněnou finanční ční situaci. Ovšem v roce 2012 hodnota tohoto ukazatele poklesla již na 1,58, a to je zóna, kdy podnik může mít vážné finanční ční problémy a je zde i hrozba bankrotu. Na tomto výsledku má největší nejv tší podíl ukazatel poměru pomě tržeb k celkovým aktivům. 4.4.2

Index IN05

Index IN05 se postupně vyvinul po mnoha úpravách původního vodního indexu IN95, IN který byl vytvořen speciálněě pro podmínky českého trhu.


51

1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 9. Vývoj indexu IN05 společnosti XY Podobně jako Z-skóre i tento ukazatel nám sděluje, že společnost čnost na tom není finančně finan nejlépe. Nejnižší hodnota byla v roce 2009, kdy činila 0,52. V roce 2010 sice vystoupila na 1,04, poté následoval ledoval opětovný opě pokles na 0,98 v roce 2011 a v roce 2012 byl ukazatel na hodnotě 0,63. V prvním a posledním roce sledovaného období se tedy podnik nacházel v zóně,, kdy hrozí vážné finanční finan problémy,, tedy ukazatel se pohyboval pod hranicí 0,9. V letech 2010–2011 2011 se dostal lehce nad spodní hranici šedé zóny.8 4.4.3

Taflerův ův bankrotní model

Výsledky tohoto ukazatele jsou pro společnost spole příznivější než u předchozích ředchozích dvou. Ačkoli A jsme zaznamenali klesající tendenci tohoto ukazatele po celé sledované období, stále se jeho hodnota pohybovala nad hranicí 0,3, což je zóna s malou pravděpodobností bankrotu.

8

Dílčíí ukazatel B má ve jmenovateli nákladové úroky. Vzhledem k tomu, že v letech 2010 a 2011 byla tato

položka u společnosti nosti nulová, bylo použito doporučení doporu z literatury, kdy se v takovém případě p počítá s tímto dílčím ukazatelem v hodnotě 9.


52

0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 10.. Vývoj hodnocení Taflerova bankrotního modelu společnosti spole XY 4.4.4

Kralickův ův rychlý test

Patří k bonitním ukazatelům ukazatelů a jeho účelem elem je rychle ohodnotit finanční finan situaci firmy. Skládá se ze 4 dílčích čích ukazatelů, ukazatel kterým jsou přiřazeny azeny body dle určených ur hodnot, po jejich zprůměrování vání nám vyjde výsledná známka. známka 5 4 3 2 1 0 2009

2010

2011

2012

rok

Zdroj: Interní materiály spol. XY Graf 11.. Vývoj hodnocení Kralickova rychlého testu společnosti společ XY


53

Ani tento ukazatel nám společnost neukazuje v nejlepším světle. V roce 2009 dosáhl hodnoty 4, v ostatních letech byla jeho hodnota svorně 3,5. To nám při slovním vyjádření značí, že podnik v roce 2009 spadal do kategorie „špatný“, v ostatních letech se drží mezi hodnotami „dobrý“ a „špatný“. 4.4.5

DuPont rozklad ROE

Díky tomuto ukazateli se lze podívat blíže na faktory ovlivňující výši rentability vlastního kapitálu v jednotlivých letech. Je uveden v příloze P VII. Jak je patrno z analýzy výše, hodnota ROE byla v roce 2009 záporná vzhledem k zápornému VH. Nejvyšší hodnoty dosáhl ukazatel v roce následujícím, kdy jeho hodnota činila 3,49%. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu na 3,33% a v roce 2012 klesla tato hodnota na 1,71%. Hodnota ROE z roku 2010 je ovlivněna pozitivní výší ziskové marže, obratu aktiv i finanční páky. Příčiny poklesu v roce 2011 hledejme ve snížení podílu výnosů na aktivech, jelikož zisková marže i finanční páka v tomto roce vzrostly proti roku minulému. Ke snížení obratu aktiv došlo zejména snížením podílu výnosů na dlouhodobém hmotném majetku. Je to způsobeno nárůstem NDHM vzhledem k modernizaci prostor, je zapotřebí dbát do budoucna na efektivní využití této modernizace. Pokles v roce 2012 je způsoben poklesem všech těchto dílčích ukazatelů. Finanční páka se snížila pouze mírně (přesto zůstala vyšší než v roce 2010), obrat aktiv ovšem poklesl pod hodnotu 1 a zisková marže se propadla pod 0,6%. U obratu aktiv vidíme výrazný pokles podílu výnosů na DHM. Hodnota DHM postupně roste, zatímco výnosy zažily velký propad. To je způsobeno poklesem tržeb v tomto roce. Poklesly i náklady vynaložené na prodané zboží v poměru k výnosům. Naproti tomu ovšem vzrostla výkonová spotřeba. Zde by se měl podnik zaměřit na sledování efektivnosti vynaložených prostředků, zejména na spotřebu služeb. Osobní náklady se v absolutních číslech drží na stejné úrovni (počet zaměstnanců zůstává stejný), vzhledem ke klesajícím výnosům se jejich podíl zvyšuje. Ke zvýšení rentability vlastního kapitálu může společnosti pomoci efektivnější využití aktiv, které se lépe projeví po dokončení modernizace DHM, a snaha o snížení nákladů (zejména výkonové spotřeby), což by se příznivě projevilo na zvýšení ziskové marže.


54

4.5 Spider analýza za rok 2012 Spider analýza (spider graf) poměřuje výsledky ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity společnosti s průměrnými hodnotami odvětví. Pro srovnání byly použity následující ukazatele: •

ukazatele rentability – ROA, ROE, ROS, ROCE,

•

ukazatele aktivity – obrat aktiv, doba obratu zásob, doba obratu pohledávek, doba obratu závazků,

•

ukazatele zadluženosti – celková zadluženost, míra zadluženosti, krytí DM vlastním kapitálem, krytí DM dlouhodobými zdroji,

•

ukazatele likvidity – běžná likvidita (III), pohotová likvidita (II), hotovostní likvidita (I), podíl ČPK na OA. ROA ČPK/OA 400%

ROE

300%

LI

ROS

200%

L II

ROCE

100% L III

obrat aktiv

0%

DZD/DM

podnik odvětví

DO zásob

VK/DM

DO pohledávek

míra zadl.

DO závazků celk.zadl.

Zdroj: Interní materiály spol. XY; MPO © 2005d Graf 12. Spider analýza za rok 2012 Z výsledku vidíme, že v oblasti rentability se podnik pohybuje výrazně nad průměrem odvětví, tuto skutečnost ovšem nelze přeceňovat. Ukazatele rentability se pohybují v nízkých hodnotách jak u odvětví, tak v podniku. V odvětví je to zejména ovlivněno postupným oživením sektoru po předchozích ztrátových letech. Je třeba sledovat, kam se vývoj v odvětví posune v dalších letech.


55

U aktivity naopak sledujeme, že podnik je výrazně pod průměrem odvětví. Především ukazatele doby obratu pohledávek a doby obratu závazků mají velmi nepříznivé hodnoty. Společnost by se měla zaměřit zejména na snížení doby inkasa pohledávek. Ukazatele zadluženosti nám prozradí, že podnik dosahuje větší zadluženosti než odvětvový průměr. Nicméně hodnoty ukazatelů nejsou nikterak extrémní. Pokud se bude podnik pohybovat na podobné úrovni zadluženosti, není důvod k velkým obavám. Pakliže by zadluženost vzrůstala, bylo by nutné vzít v úvahu vzájemnou provázanost zadluženosti a rentability a zaměřit se na co nejefektivnější využívání cizích zdrojů. Ukazatele likvidity společnosti se pohybují spíše pod průměrem odvětví i pod průměrem doporučených hodnot. Zde je nutno dbát zvýšené opatrnosti vzhledem k faktu, že u podniku je v roce 2012 vyšší doba obratu pohledávek než závazků.


5

56

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ A NÁVRHY KE ZLEPŠENÍ

Společnost XY působí ve svém oboru více než 20 let. Což je vzhledem k charakteru odvětví dobrý výsledek, zvláště v době, kdy mnoho společností z odvětví ukončilo činnost. Nicméně minulé výsledky samy o sobě nezaručí bezproblémové fungování v budoucnosti. Proto je třeba přistupovat k dalšímu vývoji obezřetně. Vodítkem mohou být výsledky provedené finanční analýzy. V majetkové struktuře společnosti je zřetelný trend snižování zásob, které jsou obecně nejméně likvidní položkou oběžných aktiv. To lze vzhledem k dalším poznatkům vnímat jako pozitivní směr. Naopak poněkud negativně působí neustálé narůstání krátkodobých poskytnutých záloh, a to jak v meziročním srovnání, tak v rámci procentuálního zastoupení vzhledem k celkovým aktivům. Současně se zvyšujícími se pohledávkami z obchodních vztahů se zvyšuje hodnota i podíl krátkodobých pohledávek. Zde je třeba věnovat pozornost tomuto vývoji, zejména vzhledem k ukazatelům aktivity a likvidity. Lze doporučit, aby se společnost pokusila zlepšit inkaso svých pohledávek u odběratelů. Rovněž stojí za zvážení, zda není vhodnější použít prostředky, které jsou v podstatě umrtveny v poskytnutých zálohách, kde nenesou žádný výnos, poněkud efektivněji, což by se jistě projevilo ve zlepšených ukazatelích rentability. U finanční struktury je na první pohled zřejmá stále rostoucí položka cizích zdrojů, jak v meziročním srovnání, tak v procentuálním zastoupení vzhledem k pasivům. I zde je nutno dbát opatrnosti, jelikož hodnoty zadluženosti překračují literaturou doporučenou horní mez. Pakliže by se společnosti podařilo realizovat výše uvedené doporučení u krátkodobých pohledávek ke zlepšení rentability, není nutné přijímat u cizích zdrojů zvláštní opatření. V opačném případě by bylo vhodné pokusit se o zlepšení efektivnosti řízení závazků. Z výkazu zisku a ztráty je patrný trend snižování tržeb, v posledním meziročním srovnání téměř o čtvrtinu. Zároveň v tomto meziročním srovnání vzrostla výkonová spotřeba, zejména spotřeba služeb. Pokud by pokračovala tato nepříznivá tendence, je nutno jednoznačně doporučit snížení nákladů, zvláště na tyto spotřebované služby. Za povšimnutí rovněž stojí položka nákladových úroků, které v roce 2012 měly nezanedbatelný podíl na provozním VH. Pakliže by do budoucna společnost nedosáhla dostatečného zisku k pokrytí nákladových úroků, musela by hledat jiné způsoby financování.


57

Rozdílové ukazatele deklarují, že společnost XY má „finanční polštář“ k řešení případných nepříznivých situací. Vzhledem ke konstrukci těchto ukazatelů je nutné na tyto výsledky nahlížet opatrně, a to zejména k již zmíněné výši poskytnutých krátkodobých záloh. Ukazatele rentability jsou v posledních letech (2010–2012) kladné, přesto nepříliš vysoké. Společnost je v těchto letech zisková, ale jak bylo zmíněno výše, je třeba věnovat pozornost jak účelnosti využití aktiv, tak efektivnosti spotřebovaných nákladů. V ukazatelích aktivity je možno sledovat pouze jeden pozitivní trend, tím je snižování doby obratu zásob. To značí, že zásoby pouze „neleží na skladě“, ale jsou využívány poměrně efektivně. U obratu aktiv se dostal ukazatel v posledním roce dokonce pod hodnotu 1. To potvrzuje výše uvedené poznatky o malém využívání celkových aktiv a zejména pak problém krátkodobých poskytnutých záloh. Za zcela nepříznivou je nutno hodnotit situaci doby obratu pohledávek a doby obratu závazků. Nejenže jsou jejich hodnoty neúměrně vysoké a stále rostou, v roce 2012 dokonce doba obratu krátkodobých pohledávek převýšila dobu obratu krátkodobých závazků o 16 dnů. Společnost tak v tomto roce poskytovala bezplatný obchodní úvěr svým odběratelům. Potenciální nebezpečí spočívá v tom, pokud by dodavatelé požadovali penále za pozdní úhrady. Zde je na místě jednoznačné doporučení na snížení doby inkasa pohledávek. Ukazatele zadluženosti potvrdily výše zmíněné signály, že společnost má vyšší zadlužení, než je doporučeno. Také je zde patrné, že drahými vlastními zdroji financuje i část oběžných aktiv. Za dané situace je ovšem primární zaměřit se na nezvyšování zadluženosti. Ukazatele likvidity se pohybují většinou na spodní hranici literaturou doporučených rozmezí, často i pod ní. Příčiny je možno sledovat v provázanosti zadluženosti a likvidity, kdy vyšší zadluženost vede k nižší likviditě. Tím se opět potvrzují předchozí závěry. Souhrnné ukazatele v podstatě kopírují zjištěné problémy a téměř všechny zařazují společnost do kategorie společností, kterým v budoucnu mohou hrozit finanční problémy. Na základě DuPont rozboru ROE se opět potvrzuje nutnost sledovat náklady, zejména výkonovou spotřebu. Spider analýza za rok 2012 sice ukazuje společnost jako nadprůměrnou v oblasti rentability, ale již bylo zmíněno, že rentabilita podniků v odvětví dosahovala v tomto roce velmi nízkých hodnot, proto nelze brát tyto výsledky nadmíru optimisticky. Ostatní ukazatele řadí společnost spíše pod odvětvový průměr.


58

Shrneme-li oblasti výskytu problémů, na které by se měla společnost zaměřit, dostáváme následující seznam: •

výše celkové zadluženosti,

•

zvyšující se výkonová spotřeba, zejména služeb,

•

vysoká doba obratu pohledávek a z toho plynoucí špatné inkaso pohledávek,

•

výše poskytnutých krátkodobých záloh,

•

výše nákladových úroků,

•

efektivita využití celkových aktiv,

•

nízká likvidita.

Pokud máme hodnotit finanční zdraví analyzované společnosti, musíme konstatovat, že u společnosti se, řečeno lékařskou terminologií, začínají projevovat první příznaky možné nemoci. Vzhledem k tomu, že vždy je důležitější a vhodnější prevence, než následná léčba, měla by se společnost snažit do budoucna o eliminaci případných rizik. Hlavní problémy byly identifikovány na základě provedené finanční analýzy, byla navržena možná řešení. Pakliže přispějí, byť jen nepatrně, k lepšímu fungování společnosti a k hospodářskému růstu, hlavní cíl bakalářské práce byl splněn.


59

ZÁVĚR Bakalářská práce měla za úkol zhodnotit finanční zdraví společnosti XY v letech 2009 až 2012. Hlavní cíl byl vytyčen jako provedení finanční analýzy v letech 2009–2012 a následný návrh opatření vedoucích ke zlepšení hospodaření společnosti. Cílem druhořadým bylo srovnání společnosti s odvětvím. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část popisuje obecné informace o finanční analýze, zdrojích informací a uživatelích. Dále jsou popsány metody a ukazatele finanční analýzy, které jsou použity v části praktické. Praktická část je věnována finanční analýze v letech 2009–2012. Je zpracována analýza absolutních ukazatelů poskytnutých účetních výkazů, analýza rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a souhrnných ukazatelů. Vypočítané ukazatele jsou průběžně srovnávány s odvětvím, je také provedeno srovnání pomocí spider analýzy v roce 2012. Závěrem je provedeno shrnutí poznatků, identifikace problémů včetně návrhů na jejich řešení. K největším problémům patří výše celkové zadluženosti, výše nákladů, dlouhá doba obratu pohledávek a nízká likvidita. Věřím, že tato bakalářská práce je díky uplatnění nabytých teoretických poznatků v praxi přínosem nejen pro mne, ale hlavně pro společnost XY, která může využít výsledků provedené finanční analýzy a na základě uvedených doporučení zlepšit své hospodaření. V tom případě jsou cíle této práce splněny.


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ČESKO. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBDCHODU. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 [online]. MPO, © 2005a [cit. 2014-08-18]. Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument76325.html. 2. ČESKO. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBDCHODU. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. MPO, © 2005b [cit. 2014-08-18]. Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument89407.html. 3. ČESKO. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBDCHODU. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011 [online]. MPO, © 2005c [cit. 2014-08-18]. Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument105732.html. 4. ČESKO. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBDCHODU. Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2012 [online]. MPO, © 2005d [cit. 2014-08-18]. Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument141226.html. 5. FABOZZI, Frank J. a Pamela P. PETERSON, 2003. Financial Management and Analysis. 2nd ed. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 1007 s. ISBN 0-471-23484-2. 6. KISSLINGEROVÁ, Eva a kol., 2004. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 714 s. ISBN 80-7179-802-9. 7. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA, 2005. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 137 s. ISBN 80-7179-321-3. 8. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Přemysl PÁLKA, 2007. Podnikové finance. Sbírka příkladů. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 92 s. ISBN 978-80-7318-597-8. 9. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ, 2010. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. 10. MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ, 2006. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 228 s. ISBN 80-7357-219-2.

60

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 11. PASEKOVÁ, Marie, 2008. Základy účetnictví: studijní pomůcka pro distanční studium. 5. upr. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 191 s. ISBN 978-80-7318-750-7. 12. SEDLÁČEK, Jaroslav, 2009. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 13. SYNEK, Miloslav a kol., 2002. Podniková ekonomika. 3. přeprac. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. 14. SYNEK, Miloslav a kol., 2007. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. 15. ZÁMEČNÍK, Roman, Zuzana TUČKOVÁ a Ludmila HROMKOVÁ, 2010. Podniková ekonomika II. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 194 s. ISBN 978-80-7318-624-1.

Interní materiály společnosti XY

61


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK A

Aktiva

CK

Cizí kapitál

CZ

Cizí zdroje

CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností ČPK


ČZ

Čistý zisk

DFM

Dlouhodobý finanční majetek

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

DM

Dlouhodobý majetek

DNM

Dlouhodobý nehmotný majetek

DO

Doba obratu

DZ

Dlouhodobé závazky

DZD

Dlouhodobé zdroje

EAT

Zisk po zdanění (čistý zisk)

EBIT

Zisk před zdaněním a úroky

EBITDA

Zisk před zdaněním, úroky a odpisy

EBT

Zisk před zdaněním

FM

Finanční majetek

KFM

Krátkodobý finanční majetek

KZ

Krátkodobé závazky

LI

Likvidita I. stupně (hotovostní likvidita)

L II

Likvidita II. stupně (pohotová likvidita)

L III

Likvidita III. stupně (běžná likvidita)

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

62

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky N

Náklady

NPZ

Náklady na prodané zboží

NÚ

Nákladové úroky

O

Odpisy

OA

Oběžná aktiva

ON

Osobní náklady

OSN

Ostatní náklady

ROA

Rentabilita celkového kapitálu

ROCE

Rentabilita dlouhodobých zdrojů

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

ROS

Rentabilita tržeb

SZP

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

V

Výnosy

VK

Vlastní kapitál

VS

Výkonová spotřeba

VZZ

Výkaz zisku a ztráty

XY

Anonymní označení analyzované společnosti

63


64

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Pyramidový rozklad ROE ........................................................................................ 30


65

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Hodnoty ukazatelů Kralickova rychlého testu......................................................... 29 Tab. 2. Horizontální analýza aktiv odvětví .......................................................................... 34 Tab. 3. Horizontální analýza aktiv společnosti XY ............................................................. 35 Tab. 4. Horizontální analýza pasiv odvětví ......................................................................... 36 Tab. 5. Horizontální analýza pasiv společnosti XY............................................................. 37 Tab. 6. Horizontální analýza VZZ společnosti XY ............................................................. 38 Tab. 7. Vertikální analýza VZZ odvětví .............................................................................. 39 Tab. 8. Vertikální analýza VZZ společnosti XY ................................................................. 40 Tab. 9. Vertikální analýza VZZ odvětví .............................................................................. 41 Tab. 10. Hodnoty rozdílových ukazatelů společnosti XY ................................................... 42 Tab. 11. Hodnoty ukazatelů rentability společnosti XY ...................................................... 43 Tab. 12. Hodnoty ukazatelů aktivity společnosti XY a odvětví .......................................... 43 Tab. 13. Hodnoty ukazatelů zadluženosti společnosti XY .................................................. 46


66

SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Vývoj doby obratu zásob společnosti XY a odvětví ............................................... 44 Graf 2. Vývoj doby obratu pohledávek společnosti XY a odvětví ...................................... 45 Graf 3. Vývoj doby obratu závazků společnosti XY a odvětví ........................................... 45 Graf 4. Vývoj běžné likvidity (L III) společnosti XY ......................................................... 47 Graf 5. Vývoj pohotové likvidity (L II) společnosti XY ..................................................... 48 Graf 6. Vývoj hotovostní likvidity (L I) společnosti XY .................................................... 48 Graf 7. Vývoj podílu ČPK na OA společnosti XY .............................................................. 49 Graf 8. Vývoj Z-skóre společnosti XY ................................................................................ 50 Graf 9. Vývoj indexu IN05 společnosti XY ........................................................................ 51 Graf 10. Vývoj hodnocení Taflerova bankrotního modelu společnosti XY ........................ 52 Graf 11. Vývoj hodnocení Kralickova rychlého testu společnosti XY ............................... 52 Graf 12. Spider analýza za rok 2012.................................................................................... 54


67

SEZNAM PŘÍLOH

PI

Zkrácená rozvaha společnosti XY za účetní období 2009–2012

P II

Zkrácená rozvaha odvětví CZ-NACE 26 za účetní období 2009–2012

P III

Vertikální analýza zkrácené rozvahy společnosti XY za účetní období 2009–2012

P IV

Vertikální analýza zkrácené rozvahy odvětví CZ-NACE 26 za účetní období 2009–2012

PV

Zkrácený VZZ společnosti XY za účetní období 2009–2012

P VI

Zkrácený VZZ odvětví CZ-NACE 26 za účetní období 2009–2012

P VII

DuPont pyramidový rozklad ROE společnosti XY za účetní období 2009–2012

PŘÍLOHA P I: ZKRÁCENÁ ROZVAHA SPOLEČNOSTI XY ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012 Položka (v tis. Kč) Aktiva celkem Dlohodobý majetek NDHM Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za společníky… Krátkodobé poskytnuté zálohy KFM Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál VH minulých let VH běžného úč. období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům… Závazky k zaměstnancům Závazky ze SZP Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Bankovní úvěry dlouhodobé Časové rozlišení

2009 5948 483 483 5267 3126 51 2586 689 1714 1318 396 0 427 0 427 198 5948 2518 106 2509 -97 3418 3418 2605 642 63 31 63 0 14 0 12

2010 7470 608 608 6788 2224 51 1484 689 3479 827 763 1889 1085 661 424 74 7470 2610 106 2413 91 4855 4855 2508 313 53 26 138 1068 749 0 5

2011 8539 691 691 7589 1712 42 981 689 4992 1312 464 2974 885 0 885 59 8539 2701 106 2505 90 5630 5630 2739 17 61 32 0 1952 829 0 8

2012 8560 939 939 7204 548 27 521 0 5670 1648 365 3657 986 0 986 417 8560 2748 106 2595 47 5777 5313 2587 35 59 32 206 1953 441 464 35

PŘÍLOHA P II: ZKRÁCENÁ ROZVAHA ODVĚTVÍ CZ-NACE 26 ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012 Položka (v tis. Kč) Aktiva celkem Dlouhodobý majetek DNM + DHM DFM Oběžná aktiva Zásoby Materiál Dlouh. a krátk. pohledávky KFM Časové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Čistý zisk Nerozdělený zisk + fondy Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva

2009 72 529 536 23 036 018 20 940 453 2 095 565 48 801 235 12 934 425 7 193 335 31 216 794 4 650 015 692 283 72 529 536 8 417 460 15 220 128 -7 629 938 827 270 62 921 363 3 252 229 674 152 50 995 896 7 999 087 1 190 713

2010 64 994 230 19 670 300 16 904 530 2 765 770 44 789 855 12 116 344 7 546 723 28 176 904 4 496 607 534 074 64 994 230 5 103 633 19 319 220 -3 247 198 -10 968 389 58 840 214 1 210 867 224 998 52 695 419 4 708 931 1 050 382

2011 64 270 748 16 609 168 14 408 707 2 200 461 47 309 428 12 873 143 7 625 729 27 870 138 6 566 148 352 151 64 270 748 -126 941 18 540 451 -5 221 988 -13 445 404 63 842 629 1 735 521 980 854 55 452 290 5 673 964 555 060

2012 62 447 723 16 718 700 13 971 698 2 747 003 45 471 834 10 863 751 6 764 758 24 655 992 9 952 090 257 189 62 447 723 25 248 189 18 148 922 324 203 6 775 064 37 103 373 1 780 330 2 540 978 27 567 629 5 214 436 96 161

PŘÍLOHA P III: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ZKRÁCENÉ ROZVAHY SPOLEČNOSTI XY ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012 Položka Aktiva celkem Dlohodobý majetek NDHM Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za společníky… Krátkodobé poskytnuté zálohy KFM Peníze Účty v bankách Ćasové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál VH minulých let VH běžného úč. období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům… Závazky k zaměstnancům Závazky ze SZP Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Bankovní úvěry dlouhodobé Časové rozlišení

2009 100,00% 8,12% 8,12% 88,55% 52,56% 0,86% 43,48% 28,82% 22,16% 6,66% 0,00% 7,18% 0,00% 7,18% 3,33% 100,00% 42,33% 42,18% -1,63% 57,46% 57,46% 43,80% 10,79% 1,06% 0,52% 1,06% 0,00% 0,24% 0,00% 0,20%

2010 100,00% 8,14% 8,14% 90,87% 29,77% 0,68% 19,87% 46,57% 11,07% 10,21% 25,29% 14,52% 8,85% 5,68% 0,99% 100,00% 34,94% 32,30% 1,22% 64,99% 64,99% 33,57% 4,19% 0,71% 0,35% 1,85% 14,30% 10,03% 0,00% 0,07%

2011 100,00% 8,09% 8,09% 88,87% 20,05% 0,49% 11,49% 58,46% 15,36% 5,43% 34,83% 10,36% 0,00% 10,36% 0,69% 100,00% 32,39% 30,04% 1,08% 67,51% 67,51% 32,85% 0,20% 0,73% 0,38% 0,00% 23,41% 9,94% 0,00% 0,10%

2012 100,00% 10,97% 10,97% 84,16% 6,40% 0,32% 6,09% 66,24% 19,25% 4,26% 42,72% 11,52% 0,00% 11,52% 4,87% 100,00% 32,10% 30,32% 0,55% 67,49% 62,07% 30,22% 0,41% 0,69% 0,37% 2,41% 22,82% 5,15% 5,42% 0,41%

PŘÍLOHA P IV: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ZKRÁCENÉ ROZVAHY ODVĚTVÍ CZ-NACE 26 ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012 Položka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek DNM + DHM DFM Oběžná aktiva Zásoby Materiál Dlouh. a krátk. pohledávky KFM Časové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Čistý zisk Nerozdělený zisk + fondy Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva

2009 100,00% 31,76% 28,87% 2,89% 67,28% 17,83% 9,92% 43,04% 6,41% 0,95% 100,00% 11,61% 20,98% -10,52% 1,14% 86,75% 4,48% 0,93% 70,31% 11,03% 1,64%

2010 100,00% 30,26% 26,01% 4,26% 68,91% 18,64% 11,61% 43,35% 6,92% 0,82% 100,00% 7,85% 29,72% -5,00% -16,88% 90,53% 1,86% 0,35% 81,08% 7,25% 1,62%

2011 100,00% 25,84% 22,42% 3,42% 73,61% 20,03% 11,87% 43,36% 10,22% 0,55% 100,00% -0,20% 28,85% -8,12% -20,92% 99,33% 2,70% 1,53% 86,28% 8,83% 0,86%

2012 100,00% 26,77% 22,37% 4,40% 72,82% 17,40% 10,83% 39,48% 15,94% 0,41% 100,00% 40,43% 29,06% 0,52% 10,85% 59,42% 2,85% 4,07% 44,15% 8,35% 0,15%

PŘÍLOHA P V: ZKRÁCENÝ VZZ SPOLEČNOSTI XY ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012 Položka (v tis.Kč) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Mzdové náklady Náklady na SZP Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční VH Daň z příjmů za běžnou činnost VH za běžnou činnost Mimořádné náklady Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním

2009 10508 4947 5561 312 312 4044 591 3453 1826 1790 1356 414 20 16 0 1 124 -100 18 38 7 13 0 -87 10 -10 -97 -97

2010 10293 4273 6020 533 533 4968 550 4418 1585 1346 993 341 12 12 0 1 36 192 0 14 112 -98 3 91 0 0 91 94

2011 10087 5152 4935 297 297 3739 606 3133 1493 1358 999 336 23 20 0 52 34 133 0 9 52 -43 0 90 0 0 90 90

2012 7661 2445 5216 236 236 3984 405 3579 1468 1304 960 326 18 16 15 2 24 111 75 47 36 -64 0 47 0 0 47 47

PŘÍLOHA P VI: ZKRÁCENÝ VZZ ODVĚTVÍ CZ-NACE 26 ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012 Položka (v tis. Kč) 2009 Tržby za prodej zboží 11 160 515 N vynaložené na prodej zboží 8 298 742 Obchodní marže 2 861 772 Výkony 199 168 807 Výkonová spotřeba 192 066 988 Přidaná hodnota 9 963 591 Osobní náklady celkem 11 375 559 Mzdy 8 107 070 SZP 2 837 475 Ostatní osobní náklady 431 015 Provozní VH -6 723 121 Daň 576 730 VH -7 629 938 VH před zdaněním -7 053 208

2010 3 217 398 2 934 511 282 887 237 045 390 225 888 865 11 439 413 8 942 681 6 385 418 2 464 050 93 213 -2 715 560 634 463 -3 247 198 -2 612 735

2011 7 870 236 7 446 183 424 053 207 474 075 201 716 521 6 181 607 7 936 718 5 649 159 2 258 474 29 085 -4 827 980 381 890 -5 221 988 -4 840 097

2012 12 445 228 11 586 449 858 779 199 490 582 189 445 992 10 903 369 7 660 354 5 324 200 2 184 521 151 634 334 759 1 037 045 324 203 1 361 248

PŘÍLOHA P VII: DUPONT PYRAMIDOVÝ ROZKLAD ROE SPOLEČNOSTI XY ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 2009–2012

ČZ/V -0,89% 0,84% 0,86% 0,59%

ČZ/EBT X EBT/V 1,000 -0,89% 0,968 0,87% 1,000 0,86% 1,000 0,59%

V/V 1 1 1 1

-

X

ČZ/VK -3,85% 3,49% 3,33% 1,71%

rok 2009 2010 2011 2012

V/A 1,826 1,451 1,223 0,928

X

V/DHM X DHM/A 22,482 0,081 17,831 0,081 15,116 0,081 8,462 0,110

A/VK 2,362 2,862 3,161 3,115

CK/VK X FM/KZ X KZ/CK / FM/A 1,357 0,125 1,000 0,072 1,357 0,223 1,000 0,145 2,084 0,157 1,000 0,104 2,102 0,186 0,920 0,115

N/V 1,009 0,991 0,991 0,994

NPZ/V + 0,456 0,394 0,493 0,308

VS/V 0,372 0,458 0,358 0,501

+

O/V 0,000 0,000 0,000 0,002

+ ON/V + NÚ/V + OSN/V 0,165 0,002 0,012 0,124 0,000 0,014 0,130 0,000 0,008 0,164 0,009 0,008

Hodnocení finančního zdraví společnosti XY v letech Lubor Horák

Recommend Documents