Hodnocení dopadů realizovaných projektů ROP SV na region soudržnosti SV závěrečná zpráva

Příloha č. 1, bod 25-9/2015

Hodnocení dopadů realizovaných projektů ROP SV na region soudržnosti SV – závěrečná zpráva 25. zasedání Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod

1 zpráva Závěrečná

Závěrečnou zprávu k projektu „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“ zpracovala společnost:

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023, http://rozvojobce.cz/, e-mail: [email protected].

Autoři: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Michal Samiec Ing. Petr Proske Mgr. Jan Horák

Aktuální k datu: 27. 11. 2015

2

Obsah 1 Manažerské shrnutí ......................................................................................................................... 5 1.1

Přístup k hodnocení ................................................................................................................. 5

1.2

Shrnutí hlavních výstupů pro jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod .............................. 8

1.3

Doporučení ............................................................................................................................ 13

2

Kontext evaluace a metodický přístup .......................................................................................... 14 2.1

Kontext evaluace ................................................................................................................... 14

2.2

Metodický přístup ................................................................................................................. 15

2.2.1

Teorie změny ................................................................................................................. 16

2.2.2

Desk research ................................................................................................................ 18

2.2.3

Analýza statistických dat ............................................................................................... 19

2.2.4

Rozhovory se zainteresovanými osobami ..................................................................... 20

2.2.5

Ohniskový skupinový rozhovor ..................................................................................... 26

2.2.6

Expertní panel................................................................................................................ 27

2.3

Syntéza metod pro potřeby evaluačního vyhodnocení......................................................... 28

3

Výstupy desk research ................................................................................................................... 31

4

Popis a vyhodnocení základních trendů v území........................................................................... 55 4.1

Doprava ................................................................................................................................. 55

4.2

Městské a venkovské oblasti ................................................................................................. 61

4.3

Cestovní ruch ......................................................................................................................... 69

4.4

Podnikatelské prostředí......................................................................................................... 73

5

Výstupy z expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami a příjemci podpory .................... 81 5.1

Rozvoj dopravní infrastruktury .............................................................................................. 81

5.2

Rozvoj městských a venkovských oblastí .............................................................................. 83

5.3

Cestovní ruch ......................................................................................................................... 84

5.4

Rozvoj podnikatelského prostředí ......................................................................................... 85

5.5

Závěry z rozhovorů týkající se obecných aspektů ROP Severovýchod .................................. 86

5.6

Obecné poznatky k ROP Severovýchod z rozhovorů s příjemci podpory.............................. 88

6

Evaluační výstupy prioritní osy 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury .............................................. 90

7

Evaluační výstupy prioritní osy 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí............................... 96

8

Evaluační výstupy prioritní osy 3 – Cestovní ruch ....................................................................... 103

9

Evaluační výstupy prioritní osy 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí ....................................... 108

10

Evaluační výstupy k obecným otázkám týkajícím se ROP Severovýchod ................................ 115

11

Závěry a doporučení ................................................................................................................ 123

12

Seznam použitých zdrojů......................................................................................................... 129 3

13

Seznam zkratek........................................................................................................................ 131

14

Přílohy...................................................................................................................................... 133

4

1 Manažerské shrnutí Projekt „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“ byl zpracován společností PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. v období srpen až listopad 2015. Zadavatelem této veřejné zakázky byla Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Toto manažerské shrnutí je strukturováno do třech kapitol:    1.1

Přístup k hodnocení Shrnutí hlavních výstupů pro jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod Doporučení Přístup k hodnocení

Kontext evaluace, cíl zakázky a úkoly zpracovatele Předmětem veřejné zakázky je zpracování evaluační studie „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“. Cílem veřejné zakázky, v rámci níž byla zpracována tato závěrečné zpráva, bylo provedení komplexního zhodnocení dopadů v důsledku realizace projektů podpořených z ROP SV v programovacím období 2007 – 2013 v rámci regionu soudržnosti Severovýchod. Očekávané dopady realizace programu jsou vyjádřeny v globálním cíli programu a v globálních cílech prioritních os v Programovém dokumentu ROP SV v tzv. stromech cílů. Globální cíl programu a globální cíle prioritních os, uvedené ve stromech cílů, jsou pro potřeby této veřejné zakázky shrnuty v evaluačních otázkách. Úkoly zpracovatele evaluace byly následující: -

-

-

-

Provést evaluaci dopadů Programu a zodpovědět evaluační otázky, které byly stanoveny na základě teorií změn v rámci jednotlivých prioritních os a pokrývají očekávané dopady intervencí v rámci jednotlivých prioritní os a Programu. Vyjít z teorií změny jednotlivých prioritních os, které tvoří přílohu č. 1 výše uvedené zadávací dokumentace a které uvádějí, jakým způsobem by realizované intervence v rámci ROP SV měly vést k žádoucím, tj. v Programovém dokumentu formulovaným, dopadům. Zhodnotit předpokládané dopady dle evaluačních otázek a v rámci odpovědí na položené evaluační otázky zároveň kromě zdůvodnění odpovědí uvést význam zjištěného dopadu pro region soudržnosti, a to na dodavatelem navržené škále (1-7). V případě, že některého z očekávaných dopadů nebylo dosaženo, bylo úkolem dodavatele uvést důvody, které byly pravděpodobnou příčinou neúspěchu, či zda dopadu bude dosaženo v delším časovém horizontu. Dále bylo úkolem dodavatele posoudit, zda došlo k dalším pozitivním efektům na území regionu soudržnosti.

Teorie změny Teorie změny sloužila zpracovateli evaluace pro potřeby seznámení se s ROP Severovýchod, zejména s tím, jaké výstupy, výsledky (krátkodobé i dlouhodobé) a dopady byly při formulování aktivit programu očekávány. Díky ujasnění předpokládaného procesu „od aktivit po dopady“ v rámci programu mohl zpracovatel evaluace navrhnout odpovídající evaluační design. Operacionalizace evaluačních otázek 5

byla evaluátory zpracována tak, aby použitými postupy a metodami byla zjištěna míra splnění předpokládaných dopadů. Zpracovatel evaluace postupoval při vyhodnocování platnosti dopadů předpokládaných v teoriích změny dle tohoto schématu: 1. Postup shromáždění informací a poznatků o prioritních osách vycházel z evaluačních otázek definovaných pro zhodnocení dané prioritní osy, resp. závazné operacionalizace navržené zpracovatelem ve vstupní zprávě k těmto evaluačním otázkám (získání potřebných informací pro odpověď). 2. Po shromáždění všech potřebných informací pro odpověď byly formulovány odpovědi na evaluační otázky (včetně ohodnocení pracovních hypotéz a na základě toho také ohodnocení evaluační otázky na sedmibodové škále). Odůvodnění odpovědí bylo postaveno na všech zjištěních získaných dále popsanými metodami (instrumenty sběru dat) – metodami analýzy dat a kvalitativními metodami. 3. Kromě odpovědí na evaluační otázky byl ke každé prioritní ose formulován souhrn, který obsahoval zhodnocení, zda byly či nebyly naplněny předpokládané dopady projektů ROP Severovýchod této prioritní osy, ale také krátkodobé a dlouhodobé výsledky, příp. zda do aktivit byly zapojeny ty cílové skupiny, o kterých se toto předpokládalo. 4. V případě, že byly zjištěny odlišnosti oproti předpokladům uvedeným v teorii změny, byly navrženy její úpravy. (Úpravy teorií změny navržené zpracovatelem evaluace jsou součástí příloh závěrečné zprávy a jsou vyznačeny červenou barvou.) Úpravy v rámci všech prioritních os vycházejí ze zjištění provedených pro potřeby shromáždění dat a informací potřebných pro odpovědi zpracovatele na evaluační otázky a celkové zhodnocení prioritních os. Metodický přístup Při práci na evaluaci bylo použito celkem pět metod pro získání informací a dat o zkoumané problematice. Jednalo se o: -

dvě metody analýzy dat – konkrétně desk research a analýzu statistických dat; tři metody kvalitativního sběru dat – konkrétně individuální strukturované rozhovory, ohniskové skupinové rozhovory a expertní panel.

Desk research Analýza desk research je metodou nezatíženou některými negativními vlivy, jako např. ovlivnění tazatelem. Jedná se o metodu, pomocí níž je možno získat vysoce objektivní informace. Jedná se o vstup pro další práci projektového týmu, např. může identifikovat dříve nepředpokládané aspekty, na něž se tak projektový tým může podrobněji zaměřit. Analýza statistických dat U této metody je velmi důležitá interpretace zjištěných informací a expertní úsudek a zvážení všech souvislostí, na které použitá data poukazují. Zpracovatel pracuje s běžně dostupnými statistikami, avšak ne všechny musejí nutně poukazovat na vliv projektů realizovaných s příspěvkem ROP SV na danou statistikou sledovaný aspekt. Vliv samotného ROP SV na zjištěné trendy byl předmětem především expertního posouzení prostřednictvím realizovaných rozhovorů a analýzy realizovaných projektů v rámci ROP SV. 6

Rozhovor se zainteresovanými osobami Respondenti, kteří byli pro individuální rozhovory vybráni, byli takoví, kteří byli kompetentní se vyjádřit k oblastem tvořícím jednotlivé prioritní osy Programu. Vyplývalo to z jejich profese, pracovního zařazení nebo z projektů, na jejichž realizaci se podíleli (v případě zástupců příjemců). Tvoří výjimečně cenný zdroj vědomostí o zkoumané problematice/oblasti, jsou schopni posoudit, jakým způsobem se oblast v programovém období a po jeho skončení díky realizaci ROP SV změnila/posunula. V průběhu realizace evaluace bylo provedeno celkem 120 expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami z území regionu soudržnosti Severovýchod a příjemci podpory z ROP Severovýchod. Pro každou z prioritních os se jedná o 30 rozhovorů, přičemž v rámci každé prioritní osy byli navíc osloveni 4 vybraní příjemci podpory z ROP Severovýchod. Rozhovory byly vedeny s osobami zainteresovanými v problematice pokryté danou prioritní osou. -

-

-

-

V rámci prioritní osy 1 se jednalo o odbory krajů zabývající se problematikou dopravy, organizacemi působícími a poskytujícími služby v oblasti dopravy a podpůrnými a poradenskými subjekty. V prioritní ose 2 se jednalo o potenciální příjemce podpory a zástupce regionálních samospráv, organizace působící v oblasti a poskytující veřejné služby, odbory krajů zabývající se problematikou rozvoje městských a venkovských oblastí a podpůrné a poradenské subjekty. Prioritní osa 3 byla pokryta rozhovory s respondenty z úřadů práce, odborů krajů zabývajících se problematikou cestovního ruchu, organizací působících a poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu a podpůrných a poradenských subjektů. V rámci prioritní osy 4 se jednalo o úřady práce, odbory krajů zabývající se problematikou podnikatelského prostředí, organizace působící a poskytující služby v oblasti podnikatelského prostředí a podpůrné a poradenské subjekty.

Ohniskový skupinový rozhovor V rámci realizované ohniskové skupiny zpracovatel postupoval následovně: -

Byly představeny hlavní závěry vyplývající z interpretace statistických dat týkajících se zkoumané problematiky (resp. oblastí, jimiž se zabývají prioritní osy Programu), byla představena hlavní zjištění z provedených individuálních expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami v oblastech prioritních os a s vybranými příjemci, zpracovatel představil dosavadní zjištění a žádal od účastníků ohniskového skupinového rozhovoru vyjádření k těmto zjištěním a případné další komentáře k jednotlivým prioritním osám.

Rozhovor se uskutečnil dne 27. 10. 2015 v sídle ÚRR v Hradci Králové. Účastníky ohniskového rozhovoru byli vedoucí a zaměstnanci odboru metodického řízení programu a monitoringu, odboru technické pomoci a územních odborů realizace programu za zadavatele a členové řešitelského týmu zpracovatele. Expertní panel Účelem panelu je zhodnotit shromážděné údaje, informace a poznatky. Realizace expertního panelu napomůže optimálnímu, všestrannému využití shromážděných informací a podkladů, když názory expertů napomůžou doplnění a verifikaci závěrů a doporučení formulovaných v průběhu projektu projektovým týmem.

7

Interní expertní panelu zpracovatele tvořili: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Ivana Foldynová, Ph.D., Ing. Michal Samiec, Ing. Petr Proske, Mgr. Jan Horák, Bc. Andrea Hrušková, PhDr. Ladislava Zapletalová, Mgr. Martina Krhutová, Mgr. Petra Koprajdová a Mgr. Radka Marková. Zpracování odpovědí, odůvodnění odpovědí a ohodnocení evaluačních otázek: Každá evaluační otázka v rámci kapitol 6–10 závěrečné zprávy je zpracována formou tabulky v následující struktuře: 1.2

Znění evaluační otázky Znění odpovědi na evaluační otázku Seznam a hodnocení pracovních hypotéz Zdůvodnění odpovědi na evaluační otázku Hodnocení evaluační otázky a popis nejhorší a nejlepší situace v kontextu evaluační otázky Shrnutí hlavních výstupů pro jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod

V rámci zpracování projektu „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“ dospěl expertní tým zpracovatele k následujícím zjištěním a závěrům: Prioritní osa 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury 











Dopravní dostupnost a efektivita dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod byla v důsledku realizovaných projektů a aktivit navýšena. Z rozhovorů se zainteresovanými aktéry z oblasti dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod také vyplývá, že realizované aktivity pozitivně přispěly ke snížení intenzity dopravy, především v zastavěných územích. Na základě analýz statistických dat a ověřujících expertních rozhovorů bylo zjištěno, že pozitivním dopadem realizovaných aktivit v PO1 bylo i snížení zatížení a vlivu na životní prostředí. Podstatně k tomu přispělo zvýšení plynulosti provozu zkvalitněním povrchu komunikací a dále projekty zaměřené na snížení vlivu veřejné dopravy na životní prostředí – nové soupravy vlaků, trolejbusů, autobusů atd. Atraktivita veřejné dopravy byla zvýšena. V současné době je cestování dostupnější, šetrnější k životnímu prostředí a poskytované služby dosahují vyššího standardu pro všechny cílové skupiny obyvatelstva. Toto tvrzení potvrzují zejména odborné názory dotazovaných respondentů. Ani na základě kvalitně provedených projektů a výše zmíněných dopadů PO1 na region soudržnosti Severovýchod se nepodařilo objektivně zhodnotit, zda v návaznosti na realizaci Programu došlo ke zvýšení mobility pracovní síly. Významný pokrok byl zaznamenán v oblasti cyklistické dopravy, a to zejména ve zvýšení její atraktivity množstvím vybudovaných cyklostezek a cyklotras (analýza realizovaných projektů). Ty pomohly ke zvýšení dostupnosti některých oblastí a jejich rozvoji navázáním se na atraktivity a infrastrukturu cestovního ruchu. Navýšení podílu cyklodopravy na ostatních druzích dopravy nebylo prokázáno. Zvýšila se však bezpečnost cyklistů na vybraných úsecích komunikací a pozitivní dopad byl zaznamenán i v lepší návaznosti a integraci cyklodopravy s veřejnou hromadnou dopravou, zejména vybudováním a modernizací doprovodné infrastruktury a parkovišť (viz expertní rozhovory).

8

Prioritní osa 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí 







Na základě analýzy statistických dat pro jednotlivé PO a výstupů z expertních rozhovorů bylo zjištěno, že v regionu soudržnosti Severovýchod bylo vlivem realizovaných projektů a aktivit dosaženo zlepšení stavu městských a venkovských oblastí. Jednalo se zejména o celkové navýšení kvality života obyvatel, zlepšením stavu životního prostředí, kvalitou poskytovaných veřejných služeb, zvýšením dopravní dostupnosti a obslužnosti, zkvalitněním veřejných prostranství apod. Dostupnost a zejména kvalita poskytovaných veřejných služeb byla navýšena, a to v souladu s požadavky území a obyvatel v něm žijících. Nejvýraznější dopad byl podle rozhovorů s experty z území regionu soudržnosti Severovýchod zaznamenán díky projektům cílícím na zdravotnictví, školství a sociální služby. Region soudržnosti Severovýchod je v posledním sledovaném roce opět migračně ziskový, což svědčí o jeho opět se zvyšující atraktivitě, ke které přispívá kombinace všech realizovaných projektů, neboť každý opodstatněný projekt kvalitu života pozvedává. Expertní rozhovory s vybranými aktéry z území regionu soudržnosti Severovýchod prokázaly, že jedním z dopadů projektů PO2 bylo i posílení komunitního života, spolkové činnosti a posílení soudržnosti obyvatel v obcích a městech, a to tím, že byla budována, případně rekonstruována volnočasová a komunitní centra, případně kulturní domy, kde se nyní obyvatelstvo může scházet za různými účely.

Prioritní osa 3 – Cestovní ruch 









Analýza statistických dat a realizované expertní rozhovory prokazují, že kulturní a přírodní potenciál cestovního ruchu je v současné době efektivněji využíván, a to v důsledku realizovaných projektů a aktivit ROP Severovýchod. Atraktivity jsou lépe přístupné, zvýšila se míra propagace a povědomí o nich, byla budována doprovodná infrastruktura a zvýšila se kapacita ubytovacích zařízení. Na základě informací z rozhovorů se zainteresovanými aktéry v oblasti cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod bylo zjištěno, že v regionu došlo k vytvoření nových produktů cestovního ruchu, revitalizaci vybraných stávajících památek, zvýšení dostupnosti a povědomí turistů/návštěvníků o regionu a jeho atraktivitách. V návaznosti na realizované aktivity došlo k vytvoření nových pracovních míst v oblasti cestovního ruchu. Jejich počet, ale neměl významnější vliv na celkové navýšení zaměstnanosti v regionu, jednalo se spíše o pracovní místa lokálního významu. Podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu soudržnosti Severovýchod se i důsledkem realizace ROP Severovýchod nepatrně navýšil (viz analýza statistických dat), ale vzhledem k celé České republice došlo naopak k relativnímu snížení významu regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti CR, vzhledem k pozitivnímu vývoji ostatních regionů. Cestovní ruch se na základě realizace ROP Severovýchod stal jedním z faktorů snižujících regionální disparity (analýza regionálních disparit), protože do daných zaostávajících oblastí dokázal přilákat nové návštěvníky, případně investory a zapříčinil tak jejich rozvoj.

9

Prioritní osa 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí 







Intenzita spolupráce firem a vzdělávacích institucí v regionu soudržnosti Severovýchod byla na základě realizovaných projektů výrazně navýšena, což potvrzují i realizované rozhovory s aktéry zainteresovanými v této oblasti, stejně tak je toho důkazem postupný pokles nezaměstnaných absolventů. Firmy své potenciální zaměstnance vhodně podporují již na středních školách a absolventi díky tomu vstupují na trh práce s praktickými znalostmi a zkušenostmi. V regionu soudržnosti Severovýchod byl zvýšen potenciál pracovního uplatnění absolventů škol, a to v důsledku zvýšené spolupráce firem se vzdělávacími institucemi a také v návaznosti na realizované projekty ROP Severovýchod v oblasti rekonstrukce a modernizace školských zařízení a jejich učeben. Tuto skutečnost potvrzují jak realizované rozhovory, tak analýza statistických dat. Inovační potenciál regionu soudržnosti zaznamenal výrazné zvýšení (zejména na základě statistických dat uvedených), a to i přesto, že se ROP Severovýchod na tuto oblast primárně nezaměřoval a bylo do ní vloženo nejméně finančních prostředků. Zvyšování inovačního potenciálu bylo cílem jiných OP, zejména OP VaVpI. Podnikatelská a investiční atraktivita regionu soudržnosti Severovýchod byla dle statistických dat navýšena, tento stav ovšem nebyl primárně způsoben pouze realizací projektů ROP Severovýchod a jeho vlivy na zlepšení infrastrukturního zázemí.

Obecné aspekty ROP Severovýchod 













V důsledku zvyšování kvality života a vytváření vhodných podmínek pro podnikatelskou činnost a přilákání investorů je region atraktivnějším pro podnikatele, investory i obyvatele, což prokazuje kombinace všech prokázaných výsledků jednotlivých evaluačních metod. Na základě ověřujících expertních rozhovorů bylo zjištěno, že mezi dopady marginálního významu, které nebyly vymezeny jako očekávané v rámci ROP Severovýchod, se řadí například výrazné navýšení spádovosti a významnosti některých zařízení, vytvořená spolupráce aktérů v území při přípravě záměrů s širším dopadem, zvýšená administrativní zátěž na příjemce podpory nebo zvýšení negativních vlivů na životní prostředí v oblastech se zvýšenou návštěvností a náhlým rozvojem cestovního ruchu. Realizované projekty a aktivity vytvořily potenciál pro další dopady programu, viz informace z expertních rozhovorů, ovšem s postupem času bude obtížné identifikovat a prokázat, že se jedná o dopady způsobené intervencemi ROP Severovýchod. Díky realizaci projektů a aktivit v rámci ROP Severovýchod a zejména jejich vzájemnou synergií došlo v regionu soudržnosti ke zvýšení atraktivity některých neatraktivních a periferních oblastí regionu soudržnosti. Ovšem dopad intervencí nebyl takový, aby byla zvýšena atraktivita úplně všech. Region soudržnosti Severovýchod postupně zvyšuje úroveň svého socioekonomického rozvoje a přibližuje se průměrné úrovni rozvoje EU, a to i díky realizovaným aktivitám a projektům ROP Severovýchod, ale v současné době stále existují oblasti, ve kterých za ním výrazně zaostává. ROP Severovýchod se podařilo snížit regionální disparity v regionu soudržnosti Severovýchod. V některých aspektech se jednalo o snížení meziregionálních rozdílů a přispění tím k rozvoji zaostávajících oblastí, ale na druhou stranu dle názorů expertů z území mohlo realizací některých projektů dojít k jejich ještě většímu navýšení. V regionu soudržnosti Severovýchod došlo ke snížení regionálních disparit jen v některých ohledech. Jako pozitivní je možno hodnotit změny z hlediska nezaměstnanosti, která po skončení programového období má méně regionální charakter než na začátku (došlo k nárůstu počtu 10

venkovských oblastí, které mají podprůměrný podíl nezaměstnaných). Regionální rozdíly byly částečně potlačeny také v oblasti zastoupení vysokoškolsky vzdělaných na obyvatelstvu. Z hlediska ostatních sledovaných ukazatelů není možné konstatovat snižování regionální disparit, naopak u některých (jako nárůst počtu obyvatel) byly významné rozdíly mezi jednotlivými oblasti regionu soudržnosti. Tyto výroky jsou potvrzeny na základě statistických dat a analýzy regionálních disparit. Základním a stěžejním výstupem dopadové evaluace ROP Severovýchod je následující hvězdicovitý graf, tzv. améba, která je souhrnným hodnocením všech 18 stanovených evaluačních otázek. Hodnocení významnosti všech zjištěných dopadů na region soudržnosti bylo provedeno na 7bodové škále (17) a následně bylo vizualizováno pomocí grafu, který umožňuje porovnání mezi jednotlivými hodnoceními a je díky němu snadno identifikovatelné, která oblast je problémová. Z hodnocení významnosti všech zjištěných dopadů je patrné, že žádná EO nebyla hodnocena horší, než neutrální hodnotou 4. Hodnotou 4 byly hodnoceny EO2: Došlo v návaznosti na realizaci programu ke zvýšení mobility pracovní síly?, EO4: Byla v důsledku realizace programu zvýšena kvalita veřejných služeb v regionu?, EO13: Přispěl program ke snížení regionálních disparit? a EO14: Co dalšího se stalo jako důsledek realizace programu? Žádná z prioritních os programu tak nemůže být hodnocena jako problémová či osa se zcela nenaplněnými cíli. Naopak nejlépe hodnocena byla PO4 – Rozvoj podnikatelského prostředí, kde hned 2 evaluační otázky dosáhly na hodnocení 6 – EO8, která se zabývá oblastí spolupráce vzdělávacích institucí a firem a EO10, která je zaměřena na zhodnocení inovačního potenciálu regionu soudržnosti. Toto jen potvrzuje zjištěné, neboť v rámci PO4 i přes její nízkou finanční alokaci došlo k výrazným pozitivním dopadům na region soudržnosti Severovýchod. V této souvislosti je však nutné poznamenat, že se může jednat o zkreslení informací vzhledem k nízké finanční alokaci a tím pádem realizaci nižšího počtu projektů, došlo tak ke koncentraci do méně oblastí regionu. Dopady této PO tak mohou být vnímány pozitivněji, než například dopady v PO1, která není tak úzce územně koncentrována.

11

Graf 1: Améba hodnocení evaluačních otázek ROP Severovýchod

Hodnocení evaluačních otázek ROP Severovýchod EO1

7

EO18

EO2

6

EO16

EO17

5 EO15

EO3

4 3

EO14

EO4

2 1

EO13

EO11

EO12

EO5

EO19

EO6 EO10

EO7 EO9

EO8

Vysvětlení hodnotící škály: hodnocení na 7 bodové škále <1;7>, kde 1 znamená nejhorší stav a 7 nejlepší stav. EO1 – Je dopravní dostupnost regionu a efektivita dopravy vyšší v důsledku realizace programu? EO2 – Došlo v návaznosti na realizaci programu ke zvýšení mobility pracovní síly? EO3 – Zlepšilo se městské a venkovské prostředí v důsledku realizace programu? EO4 – Byla v důsledku realizace programu zvýšena kvalita veřejných služeb v regionu? EO5 – Je přírodní a kulturní potenciál regionu efektivně využíván v cestovním ruchu v důsledku realizace programu? EO6 – Došlo realizací programu ke zvýšení atraktivity regionu a jeho konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu a ke zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu? EO7 – Přispěla podpora cestovního ruchu v rámci programu významným způsobem k tvorbě nových pracovních míst? EO8 – Došlo ke zvýšení intenzity spolupráce firem se vzdělávacími institucemi v důsledku realizace programu? EO9 – Došlo v regionu ke zvýšení pracovního uplatnění absolventů škol v důsledku realizace programu? EO10 – Zvýšil se v regionu inovační potenciál v důsledku realizace programu? EO11 – Přispěl program ke zvýšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatele regionu? EO12 – Je region atraktivnější pro obyvatelstvo, pro podnikatele a pro investory v návaznosti na realizaci programu? EO13 – Přispěl program ke snížení regionálních disparit? EO14 – Co dalšího se stalo jako důsledek realizace programu? EO15 – Lze v budoucnu očekávat další dopady programu? EO16 – Dochází v důsledku realizace programu ke konvergenci regionu k průměrné úrovni sociekonomického rozvoje EU? EO17 – Došlo v důsledku realizace programu ke zvýšení významnosti cyklistické dopravy a kombinovaných druhů dopravy (např. parkoviště typu P+R, K+R, B+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu)? EO18 – Došlo realizací programu ke zvýšení atraktivity neatraktivních a periferních oblastí?

12

1.3

Doporučení

Doporučení pro řídicí orgán vyplývající z dopadové evaluace1 Regionálního operačního programu Severovýchod pro fázi udržitelnosti2 realizovaných projektů: Na základě zjištění provedených v této závěrečné zprávě popsanými metodami a postupy a na základě závěrů formulovaných v této kapitole definuje evaluátor níže uvedená doporučení: 











Kontrolovat plné a prokazatelné splnění účelu a cíle projektů v rozsahu stanoveném smlouvou o poskytnutí dotace. Dopadová evaluace hodnotila především dopady realizovaných aktivit projektu, avšak projekt je úplně ukončen až po uplynutí doby udržitelnosti. V případě, že by v době udržitelnosti projektu došlo k nedodržení nebo nenaplnění ať už účelu nebo cíle projektu, příp. kdyby nebyly realizovány některé z plánovaných aktivit dle plánu, mohlo by to mít negativní vliv na příspěvek daného projektu k dopadům programu jako celku. Průběžně sledovat prostřednictvím webové aplikace IS BENEFIT7 (příp. prostřednictvím jiných informačních kanálů – např. přímou komunikací s příjemcem) plnění stanovených indikátorů v rámci jednotlivých projektů. Dopadová evaluace pracovala s předpokladem, že realizované projekty naplní indikátory, které se zavázaly naplnit. V případě nenaplnění předpokládaných hodnot indikátorů jednotlivých projektů může podobně jako v případě výše uvedeného doporučení dojít k oslabení příspěvku projektů k dopadům Programu jako celku. Zajistit v průběhu doby udržitelnosti projektu pravidelně aktualizovanou webovou stránku. Zajistit také aktuální poskytování informací příjemcům ostatními informačními kanály (zejm. osobní, telefonické nebo online konzultace). Předpokladem pro správné splnění požadavků doby udržitelnosti projektů ze strany příjemců je to, aby měli k dispozici aktuální a přesné informace. Informovat příjemce o tom, jaké náležitosti je třeba dodržet při změnách v průběhu udržitelnosti projektu. Jakékoliv změny v projektu, ke kterým v průběhu udržitelnosti dojde, musí být písemně oznámeny poskytovateli dotace a příjemce nesmí změnu realizovat dříve, než je schválená řídicím orgánem ROP. Zajistit, aby měli příjemci jasné a přesné informace o tom, co musí splnit i po uplynutí doby udržitelnosti. Tedy aby byli informováni o povinnosti uchovávat doklady a dokumentaci projektu po dobu stanovenou závaznými podmínkami programu (3 roky od ukončení programu a v případě regionální investiční podpory ROP Severovýchod do roku 2025). Zpracovat po uplynutí doby udržitelnosti report o dopadech realizovaných projektů ROP Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod, které nebyly identifikovány v době realizace dopadové evaluace (druhá polovina roku 2015), ale které nastaly s časovou prodlevou. Evaluátor v několika aspektech při hodnocení dopadu ROP Severovýchod na region soudržnosti konstatoval, že dopady není možné identifikovat v době zpracování evaluace, avšak pravděpodobně by bylo možné je popsat s časovým odstupem.

Dopadová evaluace programu ROP Severovýchod zpracována v rámci projektu „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“, v rámci něhož byla zpracována tato závěrečná zpráva. 2 Vzhledem k tomu, že k Regionálnímu operačnímu programu NUTS II Severovýchod neexistuje po programovém období 2007 – 2013 žádný program, který by v programovém období 2014 – 2020 přímo navazoval a při jehož návrhu a implementaci by bylo možné doporučení aplikovat, jsou doporučení formulována pro potřeby zajištění podpory udržitelnosti realizovaných projektů ze strany řídicího orgánu programu. 1

13

2

Kontext evaluace a metodický přístup

2.1

Kontext evaluace

Předmětem veřejné zakázky je zpracování evaluace „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“. Cílem veřejné zakázky, v rámci níž byla zpracována tato závěrečné zpráva, bylo provedení komplexního zhodnocení dopadů v důsledku realizace projektů podpořených z ROP SV v programovacím období 2007–2013 v rámci regionu soudržnosti Severovýchod. Výstupy projektu budou využity při zpracování závěrečné zprávy o realizaci programu. Očekávané dopady realizace programu jsou vyjádřeny v globálním cíli programu a v globálních cílech prioritních os v Programovém dokumentu ROP SV v tzv. stromech cílů. Globální cíl programu a globální cíle prioritních os, uvedené ve stromech cílů, jsou pro potřeby této veřejné zakázky shrnuty v evaluačních otázkách. V rámci veřejné zakázky nebyla s ohledem na svůj specifický charakter hodnocena prioritní osa 5 Technická pomoc. Globálním cílem3 regionu soudržnosti Severovýchod pro programovací období let 2007–2013 je: „Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.“ Specifické cíle programu ROP Severovýchod byly definovány následovně: Specifický cíl 1: Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí Specifický cíl 2: Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit Specifický cíl 3: Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu Specifický cíl 4: Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice V zadávací dokumentaci k projektu4 jsou definovány požadavky na evaluátora dodavatele následovně: -

Úkolem dodavatele bylo provést evaluaci dopadů programu a v rámci této závěrečné zprávy zodpovědět evaluační otázky, které byly stanoveny na základě teorií změn v rámci jednotlivých

Globální cíl ROP Severovýchod je v souladu s Cílem 1 Společenství - Konvergence (viz Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999). Cílem konvergence je podpora růstového potenciálu regionů Evropy za účelem dosažení vyšší míry růstu. Cíl Konvergence byl Společenstvím přijat v důsledku nárůstu rozdílů v ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti v rozšířené EU. Globální cíl je v souladu s Obecnými zásadami Politiky soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti (viz Sdělení komise, Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady společenství, 2007 - 2013 (KOM (2005) 0299), Brusel, 5. července 2005), a to zásadou „Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující“, „Zlepšení znalostí a inovace pro růst“, „Vytváření více a lepších pracovních míst“. Soustava prioritních os ROP Severovýchod a jejich oblastí intervence se soustřeďuje na naplnění priorit stanovených obnovenou lisabonskou strategií a je plně komplementární se Strategickými obecnými zásadami Společenství. 4 Dokument s názvem Zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“ ze dne 1. 6. 2015. 3

14

-

-

-

prioritních os a pokrývají očekávané dopady intervencí v rámci jednotlivých prioritní os a Programu. Vyjít z teorií změny jednotlivých prioritních os, které tvoří přílohu č. 1 výše uvedené zadávací dokumentace, a které uvádějí, jakým způsobem by realizované intervence v rámci ROP SV měly vést k žádoucím, tj. v Programovém dokumentu formulovaným, dopadům. Zhodnotit předpokládané dopady dle evaluačních otázek a v rámci odpovědí na položené evaluační otázky zároveň kromě zdůvodnění odpovědí uvést význam zjištěného dopadu pro region soudržnosti, a to na dodavatelem navržené škále (1-7). V případě, že některého z očekávaných dopadů nebylo dosaženo, bylo úkolem dodavatele uvést důvody, které byly pravděpodobnou příčinou neúspěchu, či zda dopadu bude dosaženo v delším časovém horizontu. Úkolem dodavatele bylo dále posoudit, zda došlo k dalším pozitivním efektům na území regionu soudržnosti.

Ze zadání evaluace vyplývala pro dodavatele povinnost splnit minimálně následující aktivity: 2.2

Analýza relevantních dokumentů Ověření platnosti zadavatelem zpracovaných teorií změny jednotlivých prioritních os a jejich případná úprava Analýza dostupných statistických dat za region soudržnosti majících vazbu na teorie změny a na předpokládané dopady programu Analýza monitorovacích indikátorů programu v souvislosti s teoriemi změny a předpokládanými dopady programu Analýza podpořených projektů programu v návaznosti na teorii změny programu a určení projektů, jejichž realizace měla vysoký význam pro dosažení předpokládaných dopadů programu Sběr a analýza dalších dat a informací pro účely této zakázky, majících vazbu na teorie změny a na předpokládané dopady programu Komunikace se zpracovatelem minimálně formou e-mailu, schůzky a konzultace se zadavatelem k postupu prací Zpracování vstupní zprávy v termínu a s obsahem daným zadávací dokumentací (včetně rozpracování řešení stanovených evaluačních otázek) Zpracování prezentací v termínu dle zadávací dokumentace Vyhodnocení zjištěných informací a sumarizace závěrů v rámci závěrečné zprávy, zpracování manažerského shrnutí a prezentace včetně zapracování případných připomínek zadavatele Metodický přístup

Úkolem zpracovatele evaluace zakotveným v zadávací dokumentaci je při zpracování evaluace vycházet z teorií změny jednotlivých prioritních os, které byly pro potřeby projektu vypracovány gestorem evaluací ROP Severovýchod a tvořily závaznou přílohu zadávací dokumentace projektu. Pro zajištění zhodnocení dopadů (resp. předpokládaných dopadů formulovaných v teorii změny k jednotlivým prioritním osám) bylo použito celkem pěti metod pro získání informací a dat o zkoumané problematice. Jednalo se o: -

dvě metody analýzy dat – konkrétně desk research a analýzu statistických dat; tři metody kvalitativního sběru dat – konkrétně individuální strukturované rozhovory, ohniskové skupinové rozhovory a expertní panel.

15

2.2.1

Teorie změny

Teorie změny5 byla, dle zdůvodnění uvedeného v zadávací dokumentaci, zpracovaná pro: -

-

usnadnění porozumění mechanismu, jakým pravděpodobně dochází k přeměně výstupů realizovaných aktivit na dopady, tj., jakým způsobem dochází k ovlivnění životní úrovně obyvatel regionu prostřednictvím realizovaných projektů, umožnění zadavateli správným způsobem formulovat evaluační otázky, na které má dodavatel evaluace odpovědět, umožnění uchazeči navrhnout evaluační design, zejména stanovit ukazatele, které jednoznačně prokazují, že program vyprodukoval, či vyprodukuje dopady, které jsou očekávány.

Teorie změny sloužila zpracovateli evaluace pro potřeby seznámení se s Regionálním operačním programem Severovýchod, zejména s tím, jaké výstupy, výsledky (krátkodobé i dlouhodobé) a dopady byly při formulování aktivit programu očekávány. Díky ujasnění předpokládaného procesu „od aktivit po dopady“ v rámci programu mohl zpracovatel evaluace navrhnout odpovídající evaluační design. Operacionalizace evaluačních otázek byla evaluátory zpracována tak, aby použitými postupy a metodami byla zjištěna míra splnění předpokládaných dopadů. Další informace k teoriím změny6: -

-

-

-

Za vstupy v teoriích změny jsou považovány nezbytné podmínky na straně Řídicího orgánu ROP SV. Aktivity zanesené do jednotlivých teorií změny odpovídají jednotlivým podporovaným aktivitám specifikovaným v části „zaměření oblasti podpory“ v Prováděcím dokumentu ROP Severovýchod. Za cílové skupiny jsou považovány uživatelé výstupů jednotlivých projektů, což je nutným předpokladem pro dosažení krátkodobých i dlouhodobých výsledků. Tyto skupiny byly pro potřeby teorií změny v této zadávací dokumentaci vymezeny úžeji, než jak jsou uvedeny v Prováděcím dokumentu ROP SV. Krátkodobé a dlouhodobé výsledky vyjadřují přímý okamžitý přínos aktivit či přínos, objevující se v dlouhodobějším horizontu ve změně chování cílových skupin. Výsledky byly formulovány pro potřeby zpracování teorií změny. Dopady v rámci prioritních os 1 až 4 mají příčinnou vazbu na globální cíl ROP SV (resp. globální cíle jednotlivých prioritních os) formulovaný v Programovém dokumentu ROP SV a v něm jmenované konkrétní dopady ROP SV (viz kapitola 5.5 Programového dokumentu).

Zpracovatel evaluace postupoval při vyhodnocování platnosti dopadů předpokládaných v teoriích změny a při ověřování mechanismů dle tohoto schématu: 1. Postup shromáždění informací a poznatků o prioritních osách vycházel z evaluačních otázek definovaných pro zhodnocení dané prioritní osy, resp. závazné operacionalizace navržené

Teorie změny jsou chápány jako vizualizace mechanismů, které odráží příčinné vztahy mezi stanovenými dlouhodobými cíli, resp. dopady, kterých má být v důsledku realizace ROP SV dosaženo, a aktivitami v podobě projektů, které vytvářejí pouze výstupy. Teorie změny tedy uvádějí nezbytné předpoklady pro dosažení očekávaných dopadů prostřednictvím příčinných vztahů mezi aktivitami, výstupy a krátkodobými a dlouhodobými výsledky. Teorie změny byla zpracována pro každou z prioritních os 1 až 4 (pátou prioritní osobu je Technická pomoc, která vzhledem ke svému specifickému zaměření nebyla v rámci projektu hodnocena). 6 Zpracováno dle zadávací dokumentace (konkrétně přílohy č. 1 zadávací dokumentace) projektu ze dne 1. 6. 2015. 5

16

zpracovatelem ve vstupní zprávě k těmto evaluačním otázkám (získání potřebných informací pro odpověď). 2. Po shromáždění všech potřebných informací pro odpověď byly formulovány odpovědi na evaluační otázky (včetně ohodnocení pracovních hypotéz a na základě toho také ohodnocení evaluační otázky na sedmibodové škále). Odůvodnění odpovědí bylo postaveno na všech zjištěních získaných dále popsanými metodami (instrumenty sběru dat) – metodami analýzy dat a kvalitativními metodami. 3. Kromě odpovědí na evaluační otázky byl ke každé prioritní ose formulován souhrn, který obsahoval zhodnocení, zda byly či nebyly naplněny předpokládané dopady projektů ROP Severovýchod této prioritní osy, ale také krátkodobé a dlouhodobé výsledky, příp. zda do aktivit byly zapojeny ty cílové skupiny, o kterých se toto předpokládalo. 4. V případě, že byly zjištěny odlišnosti oproti předpokladům uvedeným v teorii změny, byly navrženy její úpravy. (Úpravy teorií změny navržené zpracovatelem evaluace jsou součástí příloh této závěrečné zprávy – Příloha 15, Příloha 16, Příloha 17, Příloha 18 – a jsou vyznačeny červenou barvou.) Zpracovatel dle zjištění provedených při evaluaci dopadů projektů ROP Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod navrhl zadavateli tyto změny v teoriích změny prioritních os: Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury -

-

-

Úprava identifikace cílové skupiny pro souhrnnou oblast „cyklistická doprava“ („obyvatelé regionu a lidé pracující v regionu, návštěvníci“ namísto „obyvatelé regionu, návštěvníci“). Úprava krátkodobého výsledku „modernizovaná veřejná doprava šetrná k životnímu prostředí“ (nová formulace: „modernizovaná bezbariérová veřejná doprava poskytující kvalitní služby všem cílovým skupinám a šetrná k životnímu prostředí“). Úprava formulace dlouhodobých výsledků: o „Veřejná doprava je oblíbený, propojený a ekologicky šetrný způsob dopravy“ namísto „Veřejná doprava je široce užívaný, propojený a ekologicky šetrný způsob dopravy“. o „Cyklistická doprava je využívaný, propojený a bezpečný způsob dopravy“ namísto „Cyklistická doprava je využívaný, uznávaný a propojený způsob dopravy“. o „Regionální letiště poskytuje kvalitní služby a je intenzivně využíváno“ namísto „Regionální letiště je intenzivně využíváno“. Úprava formulace dopadu: „Jsou vytvořeny podmínky pro zajištění mobility pracovní síly“ namísto „Pracovní síla je mobilní“.

Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí -

-

Úprava krátkodobého výsledku „Zlepšený stav infrastruktury zajišťující bezpečnost obyvatel a ochranu majetku“, nová formulace: „Rozšířená infrastruktura zajišťující bezpečnost obyvatel a ochranu majetku“. Úprava na to navazujícího dlouhodobého výsledku „Majetek obyvatel a podnikatelů je adekvátně chráněn a bezpečnost obyvatel je zajištěna“, nová formulace: „Majetek obyvatel a podnikatelů je chráněn a bezpečnost obyvatel je zajištěna“.

Prioritní osa 3: Cestovní ruch -

Úprava dopadu „Zaměstnanost v cestovním ruchu je vysoká“, nová formulace: „Nedochází k poklesu zaměstnanosti v cestovním ruchu“. 17

Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostředí -

-

-

Úprava krátkodobého výsledku „Zkvalitněné podmínky pro odbornou výuku a osvojení praktických dovedností“, nová formulace: „Zkvalitněné podmínky pro odbornou výuku, osvojení praktických dovedností a navázané spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a firmami“. Na to navazující úprava dlouhodobého výsledku „Absolventi škol jsou vyškolení, dobře informováni a vyhledáváni“, nová formulace: „Absolventi škol jsou vyškolení, dobře informováni a je po nich větší poptávka v návaznosti na vytvořenou spolupráci vzdělávacích institucí a firem“. A na úpravy ve výsledcích navazující úprava dopadu „V regionu je vysoká míra uplatnění absolventů“, jehož nová formulace je: „V regionu je navýšena míra uplatnění absolventů“.

Výše uvedené úpravy v rámci všech prioritních os vycházejí ze zjištění provedených pro potřeby shromáždění dat a informací potřebných pro odpovědi zpracovatele na evaluační otázky a celkové zhodnocení prioritních os. 2.2.2

Desk research

Popis metody Jedná se o metodu analýzy dat, díky níž je možné podrobně analyzovat již existující a dostupné podklady a data. Výsledkem této analýzy zpracování dat, která byla dosud nesystematizovaná a rozptýlená v rámci různých zdrojů. Výzkum metodou desk research zajistí získání informací a poznatků o předmětu výzkumu díky podrobné analýze dokumentů různého typu. Předpokládá se využití dokumentů, podkladů a odborných expertiz, případně využití a agregace dříve připravených materiálů. Metoda zahrnuje většinou tři etapy: shromáždění podkladů, analýza podkladů a formulování závěrů. Odůvodnění výběru metody Analýza desk research je metodou nezatíženou některými negativními vlivy, jako např. ovlivnění tazatelem7. Jedná se o metodu, pomocí níž je možno získat vysoce objektivní informace. Jedná se o vstup pro další práci projektového týmu, např. může identifikovat dříve nepředpokládané aspekty, na něž se tak projektový tým může podrobněji zaměřit. Zkoumané dokumenty a materiály K metodě desk research není z důvodu jejího charakteru možné přiřadit seznam ani typologii respondentů. Při analýze desk research byly v průběhu práce na této evaluaci využity níže uvedené dokumenty a materiály: -

Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007–2013 (programový dokument ROP Severovýchod, verze 4.0) Finanční a věcný pokrok (na základě IS MONIT 7+, projekce finančního čerpání projektů a monitorovací indikátory projektů a Měsíční analýzy ROP SV – aktuální ke konci října 2015) Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod (zpracované společností SPF Group, v.o.s. v říjnu 2012) Ex-ante evaluace (Ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severovýchod 2007-2013 zpracované společností Finespa k listopadu 2006)

V sociologických výzkumech se jedná o vliv, který tazatel vyvíjí na respondenta v průběhu realizace rozhovoru. Vliv nevzniká cíleně, ale samovolně (např. mimovolné signály typu výraz tváře při jednotlivých odpovědích, ale také pohlaví, věk, celkové vystupování tazatele). 7

18

2.2.3

Mid-term evaluace (Analýza pokroku realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod zpracovaná společností SPF Group k listopadu 2009) Hodnocení systému implementace ROP Severovýchod (zpracované společností Ernst & Young v období říjen 2008 – květen 2009) Hodnocení monitorovacích informačních systémů ROP NUTS II Severovýchod včetně příloh (zpracované společností Akses v období leden – duben 2009) Jednotlivá roční zhodnocení ROP NUTS II Severovýchod v období let 2007–2014 Materiály k jednotlivým výzvám v rámci všech prioritních os (dokumentace výzev a výsledky výběrového procesu) Hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod na životní prostředí (zpracováno společností REDECo, spol. s r.o. v období listopad 2009 až září 2010) Hodnocení vlivu intervencí ROP Severovýchod na rovné příležitosti (zpracované společností HOPE-ES, v.o.s., divize EUservis.cz v období září – listopad 2009) Analýza realizovaných projektů z hlediska počtu realizovaných projektů, jejich rozdělené mezi prioritní osy, zaměření projektů a uvedení příkladů dobré praxe mezi realizovanými projekty Analýza statistických dat

Popis metody Jedná se o metodu analýzy existujících dat podobně jako výše uvedená metoda desk research. Podobně jako v případě desk research se analyzují existující data, pouze na rozdíl od desk research se jedná o data statistická. Zpracování dat byla provedena prostřednictvím matematicko-statistických metod za použití statistického softwaru IBM SPSS v. 22 do podoby tabulkových a grafických výstupů, které budou sloužit jako jeden z podkladů pro textovou interpretaci informací souvisejících se zodpovězením evaluačních otázek, které byly zdůvodněny expertními pracovníky řešitelského týmu zpracovatele. Cílem statistického vyhodnocení není realizace evaluace pouze na číselných datech, ale vytvoření podkladů pro evaluaci z pohledu expertního týmu a relevantních zainteresovaných odborníků a provázání exaktních číselných hodnot s expertním posouzením. Odůvodnění výběru metody Odůvodnění výběru metody je podobné jako v případě desk research. Analýza statistických údajů je metodou nezatíženou některými negativními vlivy, jako např. ovlivnění tazatelem. Jedná se o metodu, pomocí níž je možno získat vysoce objektivní informace o sledovaných jevech, k nimž jsou dostupná data (při práci na tomto projektu byla využita existující statistická data, nebylo realizováno žádné dodatkové kvantitativní šetření). Jedná se o vstup pro další práci projektového týmu, např. může identifikovat dříve nepředpokládané aspekty, na něž se tak projektový tým může podrobněji zaměřit. U této metody je velmi důležitá interpretace zjištěných informací a expertní úsudek a zvážení všech souvislostí, na které použitá data poukazují. Zpracovatel pracuje s běžně dostupnými statistikami, avšak ne všechny musejí nutně poukazovat na vliv projektů realizovaných s příspěvkem ROP SV na danou statistikou sledovaný aspekt. Vliv samotného ROP SV na zjištěné trendy byl předmětem především expertního posouzení prostřednictvím realizovaných rozhovorů a analýzy realizovaných projektů.

19

Zdroje dat použité pro analýzu statistických dat V rámci evaluace byla využita data z veřejně dostupných datových zdrojů a data poskytnutá zadavatelem. Jedná se o následující datové zdroje8: - Český hydrometeorologický ústav – Emisní bilance, Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi - Česká národní banka – statistiky o investicích - Český statistický úřad – Veřejná databáze, Běžná evidence obyvatel, Data ze sčítání lidu, domů a bytů, Výběrové šetření pracovních sil, Databáze regionálních účtů - CzechInvest – Národní databáze brownfieldů - EUROSTAT – databáze statistických ukazatelů pokrývající členské země Evropské Unie - Krajské databáze brownfields - Ministerstvo dopravy – ročenka dopravy - Policie ČR – statistika nehodovosti - Regionální informační servis - Ředitelství silnic a dálnic – data z oblasti dopravy - Statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí – data v oblasti zaměstnanosti/nezaměstnanosti - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR - zdravotnické ročenky 2.2.4

Rozhovory se zainteresovanými osobami

Popis metody Jedná se o neformálně vedené rozhovory výzkumníka s respondentem na určená témata (podle předem stanoveného scénáře) formou osobního rozhovoru face-to-face, nebo metodou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing). Metoda umožňuje provedení podrobného, hloubkového a tematicky vedeného rozhovoru výzkumníka s respondentem. V porovnání s ostatními metodami má respondent širší možnost vyjádřit se k problému a hlouběji se nad ním zamyslet a ve svých výpovědích není žádným způsobem omezován. Předpokládaná délka rozhovoru může být až 45–60 minut. Výzkumným nástrojem je v tomto případě scénář rozhovoru upravený dle specifik daného respondenta (dle prioritní osy, která je jeho oblastí zájmu, dle realizovaných projektů, profesního zaměření apod.). Rozhovory (strukturované individuální hloubkové rozhovory) byly realizovány s experty za účelem získání odborných informací a poznatků ohledně realizace projektů a dopadů ROP Severovýchod sloužících jako další informační zdroj (kromě statistických analýz a desk research). Rozhovory byly provedeny s osobami zainteresovanými v aktivitách jednotlivých prioritních os a se zástupci některých vybraných příjemců. Předpokladem pro rozhovor bylo základní povědomí respondentů o ROP Severovýchod, jeho aktivitách a realizovaných projektech. Pokud dotazovaný projekty a aktivity, alespoň částečně neznal, tak ho s nimi seznámil expert zpracovatele, který daný rozhovor vedl. Průběh realizace rozhovoru je popsán na schématu níže.

Pro výčet jednotlivých zdrojů dat pro popis situace z hlediska prioritních os Programu viz podkapitoly kapitoly 4 Popis a vyhodnocení základních trendů v území. 8

20

Schéma 1: Průběh realizace rozhovorů se zainteresovanými osobami

Postup zpracovatele při realizaci rozhovorů byl následující: -

Byla vytvořena kontaktní matice potenciálních zainteresovaných subjektů (a k nim kontaktních osob) dle prioritních os, resp. dle oblastí, které jsou prioritními osami pokryty. S těmito zainteresovanými osobami byl proveden první telefonický kontakt. Další postup byl: o V případě, že zainteresovaná osoba byla kontaktována v pro ni vhodném termínu (nebo v případě, že byl kontakt proveden znova v jiném, vhodnějším termínu), byl proveden expertní individuální hloubkový rozhovor telefonicky. o V případě, že zainteresovaná osoba nemohla z nějakého důvodu (např. časového vytížení) absolvovat expertní rozhovor telefonicky, postupovalo se následovně:  Dané osobě byl zaslán on-line dotazník9, který obsahoval základní okruhy a otázky, jež měly být prozkoumány při expertním rozhovoru. Po vyplnění tohoto dotazníku došlo k případnému dalšímu telefonickému kontaktu, kde výzkumník zpracovatele položil respondentovi již pouze doplňující otázky a tím byl podstatně redukován čas potřebný k provedení rozhovoru.

V tomto případě byly kombinovány metody individuálních strukturovaných hloubkových rozhovorů a CASI (tedy metoda, při které respondent sám vyplňuje dotazník na počítači bez asistence tazatele – „Computer-assisted Self Interviewing“). Tuto metodu se využívá v případě, že respondent sám vyplňuje dotazník určený pro výzkum bez pomoci tazatele/výzkumníka. Taková situace může nastat v případě, když je dotazník respondentům zaslán elektronickou cestou. Hlavní výhodou této metody v kontextu realizované evaluace je časová úspora a možnost, aby respondent dotazník vyplnil v pro něj odpovídající denní době a termínu. 9

21



V případě, že osoba se vůbec nechtěla rozhovoru účastnit, poskytla kontakt na jinou, doporučenou osobu, s níž byl realizován výše popsaný proces realizace expertního rozhovoru.

Odůvodnění výběru metody Respondenti, kteří byli pro individuální rozhovory vybráni, byli takoví, kteří byli kompetentní se vyjádřit k oblastem tvořícím jednotlivé prioritní osy Programu. Vyplývalo to z jejich profese, pracovního zařazení, z projektů, na jejichž realizaci se podíleli (v případě zástupců příjemců). Tvoří výjimečně cenný zdroj vědomostí o zkoumané problematice/oblasti, jsou schopni posoudit, jakým způsobem se oblast v programovém období a po jeho skončení díky realizaci ROP SV změnila/posunula. Ze zkušeností zpracovatele vyplývá, že individuální rozhovor umožňuje získat větší množství informací než ostatní metody sběru dat. Navíc vzhledem k tomu, že se rozhovory realizují dle identického scénáře, je možné výstupy z těchto rozhovorů do jisté míry porovnávat. Zkoumaná populace V průběhu realizace evaluace bylo provedeno celkem 120 expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami z území regionu soudržnosti Severovýchod a příjemci podpory z ROP Severovýchod. Pro každou z prioritních os se jedná o 30 rozhovorů, přičemž v rámci každé prioritní osy byli navíc osloveni 4 vybraní příjemci10 podpory z ROP Severovýchod. Rozhovory byly vedeny s osobami zainteresovanými v problematice pokryté danou prioritní osou. Znamenalo to, že se jednalo např. o odbor krajského úřadu zabývající se danou problematikou, o organizaci poskytující služby v dané oblasti atd. – viz níže uvedené seznamy respondentů dle prioritních os. V rámci prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury se jednalo o:  -

-

Odbory krajů zabývající se problematikou dopravy: Krajský úřad Královéhradeckého kraje – Odbor životního prostředí a zemědělství - Oddělení EIA, IPPC a technické ochrany ŽP Krajský úřad Královéhradeckého kraje – Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu - Oddělení projektového řízení Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů

 -

Organizace působící a poskytující služby v oblasti dopravy: KORID LK, spol. s r.o. – Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje SÚS Královéhradeckého kraje a.s. ŘSD ČR – Správa Liberec

-

V rámci každé prioritní osy byli osloveny 4 vybraní příjemci, kteří byli vybraní po konzultaci mezi zadavatelem a dodavatelem. Jedná se o takové příjemce, kteří byli v průběhu realizace projektu aktivní, komunikativní, byli schopni expertům dodavatele poskytnout adekvátní informace týkající se jejich projektu i obecně prioritní osy, v rámci níž byl projekt podpořen. Jelikož se jedná o metodu kvalitativního sběru dat, není nutné striktně dodržovat pravidla reprezentativnosti průzkumu, ale přesto počet realizovaných rozhovorů tato pravidla naplňuje (např. celostátní kvantitativní průzkum se považuje za reprezentativní, pokud má 1 000 respondentů, tedy zhruba 1 respondenta na 10 000 obyvatel; v případě tohoto průzkumu 4 respondenti reprezentovali populaci v řádu několika desítek až prvních stovek příjemců podpory v každé prioritní ose). 10

22

-

ŘSD ČR – Správa Pardubice BESIP – Královéhradecký kraj BESIP – Pardubický kraj Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. OREDO, s.r.o. ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. Busline, a.s. ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY a.s. ČD, a.s.

 -

Podpůrné a poradenské subjekty: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Centrum rozvoje, investic a inovací – Regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje

Osloveni dále byli zástupci realizátora (příjemce dotace) níže uvedených projektů: -

projekt č. CZ.1.13/1.2.00/17.01050 - „Obnova vozového parku trolejbusů“ projekt č. CZ.1.13/1.2.00/16.01041 - „Moderní železniční vozidla pro Jizerskohorskou železnici“ projekt č. CZ.1.13/1.2.00/18.01053 - „Rekonstrukce lanové dráhy na Sněžku“ projekt č. CZ.1.13/1.3.00/23.01095 - „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“

V rámci prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí se jednalo o:  -

Potenciální příjemci podpory a zástupci regionálních samospráv: Statutární město Liberec Město Jičín Město Trutnov Obec Nová Ves nad Nisou Obec Mníšek Obec Osík Obec Chornice Obec Sloup v Čechách Euroregion Glacensis

 -

Organizace působící v oblasti a poskytující veřejné služby: Krajská nemocnice Liberec, a.s. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a. s. Masarykova městská nemocnice v Jilemnici Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Česká abilympijská asociace, o.s. Komunitní centrum Trstěnice

 -

Odbory krajů zabývající se problematikou rozvoje městských a venkovských oblastí: Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu - Oddělení projektového řízení 23

-

Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor školství a kultury Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor sociálních věcí Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor zdravotnictví Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Královéhradeckého kraje – Odbor sociálních věcí Krajský úřad Královéhradeckého kraje – Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení EIA, IPPC a technické ochrany ŽPCentrum rozvoje, investic a inovací – Regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Osloveni dále byli zástupci realizátora (příjemce dotace) níže uvedených projektů: -

projekt č. CZ.1.13/2.2.00/09.00529 – „Rekonstrukce veřejného koupaliště Kníže“ projekt č. CZ.1.13/2.1.00/27.01139 – „Revitalizace městských lázní na galerijní objekt“ projekt č. CZ.1.13/2.2.00/02.00262 – „Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas“ projekt č. CZ.1.13/2.3.00/10.00638 – „Komunitní centrum obce Sloup v Čechách“

V rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch se jednalo o:  -

Úřady práce zabývající se problematikou zaměstnanosti, včetně zaměstnanosti v CR: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Hradci Králové Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Pardubicích Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Liberci

 -

Odbory krajů zabývající se problematikou cestovního ruchu: Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu Krajský úřad Královéhradeckého kraje – Odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací - Úsek cestovního ruchu

 -

Organizace působící a poskytující služby v oblasti cestovního ruchu: Společnost pro destinační management Broumovsko Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko Destinační společnost pro turistickou oblast Kladské pomezí – Branka o.p.s. Destinační společnost Východní Čechy Sdružení cestovního ruchu Jizerské hory Sdružení obcí Orlicko Sdružení Českolipsko KS MAS Pardubického kraje MAS Železnohorský region MAS Nad Orlicí Krkonoše - svazek měst a obcí Město Česká Lípa Město Pec pod Sněžkou Město Jičín 24

-

Obec Mníšek Regionální turistické informační centrum Krkonoše Regionální informační centrum Broumovska Regionální turistické a informační centrum Kostelec nad Orlicí, o. p. s. Regionální turistické informační centrum Turnov Euroregion Nisa Euroregion Glacensis

 -

Podpůrné a poradenské subjekty: Centrum rozvoje, investic a inovací – Regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Osloveni byli dále zástupci realizátora (příjemce dotace) níže uvedených projektů: -

projekt č. CZ.1.13/3.2.00/14.00881 – „Podpora turistického informačního systému v Pardubickém kraji“ projekt č. CZ.1.13/3.2.00/02.00093 – „Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje“ projekt č. CZ.1.13/3.1.00/14.00969 – „Centrum turistického ruchu Dolní Morava“ projekt č. CZ.1.13/3.1.00/02.00243 – „Rozšíření areálu Hotel Břízky pro zajištění komplexních služeb cestovního ruchu“

V rámci prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí se jednalo o:  -

Úřady práce zabývající se problematikou zaměstnanosti v regionu: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Hradci Králové Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Pardubicích Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Liberci

 -

-

Odbory krajů zabývající se problematikou podnikatelského prostředí: Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor školství a kultury Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu - Oddělení projektového řízení Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Krajský úřad Libereckého kraje – Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu - Oddělení vzdělávání a koncepcí Krajský úřad Královéhradeckého kraje – Odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací

 -

Organizace poskytující služby a působící v oblasti podnikatelského prostředí: Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Krajská hospodářská komora Liberec Univerzita Pardubice

 -

Podpůrné a poradenské subjekty: Centrum rozvoje, investic a inovací – Regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

-

25

Osloveni dále byli zástupci realizátora (příjemce dotace) níže uvedených projektů: 2.2.5

projekt č. CZ.1.13/4.2.00/21.01120 – „Podpora praktické výuky technických oborů na střední škole - SPŠ Trutnov“ projekt č. CZ.1.13/4.1.00/12.00740 – „Výstavba trojlodní skladové haly DŘEVOCENTRUM HAPex“ projekt č. CZ.1.13/4.2.00/32.01211 – „Vzdělávací centrum CHBPO Pardubického kraje“ projekt č. CZ.1.13/4.1.00/12.00755 – „Revitalizace brownfield na multifunkční podnikatelskou nemovitost“ Ohniskový skupinový rozhovor

Popis metody Ohniskového skupinového rozhovoru se většinou kromě moderátora účastní 7–10 osob. Cílem rozhovoru je získat největší možné množství informací o předmětu výzkumu. Jedná se o hloubkový typ rozhovoru, kdy se prohlubují informace získané jinými výzkumnými metodami (např. desk research, individuální rozhovory). Rozhovor probíhá formou diskuze, moderátor pokládá otevřené otázky průzkumného charakteru s volností odpovědí bez sugesce možných odpovědí ze strany moderátora. Výzkum realizovaný touto metodou je typický tím, že se koncentruje hlavně na kvalitativní aspekty zkoumaného problému. Dochází tedy k identifikaci různorodých zjištění, nikoliv ke kvantitativnímu popsání problematiky. Výběr účastníků rozhovoru je cílený a je podřízen zkoumané problematice. Výhodou ohniskových skupinových rozhovorů je dynamika, kdy odpověď jednoho účastníka může rozvířit všeobecnou debatu nebo otevřít nové, nepředpokládané téma v rámci diskuze. V rámci realizované ohniskové skupiny zpracovatel postupoval následovně: -

Byly představeny hlavní závěry vyplývající z interpretace statistických dat týkajících se zkoumané problematiky (resp. oblastí, jimiž se zabývají prioritní osy Programu), byla představena hlavní zjištění z provedených individuálních expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami v oblastech prioritních os a s vybranými příjemci, zpracovatel představil dosavadní zjištění, která učinil na základě desk research programové a související dokumentace, informací o projektech, statistických zjištěních a zjištěních z individuálních rozhovorů, a žádal od účastníků ohniskového skupinového rozhovoru vyjádření k těmto zjištěním a případné další komentáře k jednotlivým prioritním osám.

Odůvodnění výběru metody Realizace ohniskového skupinového rozhovoru umožnila uskutečnit diskuzi mezi osobami z instituce řídicího orgánu, které díky své každodenní práci dobře znají Program, jeho prioritní osy a veškeré charakteristiky a specifika Programu, které mohly ovlivnit dopady realizovaných projektů, a zástupci zpracovatele (moderátor a další zúčastnění experti), tedy hodnotiteli Programu. Znalosti účastníků ohniskového skupinového rozhovoru a jejich praktické zkušenosti s Programem byly následně využity v procesu formulování závěrů této evaluační studie (odpovědí na evaluační otázky a doporučení v rámci evaluace). Účastníci ohniskových rozhovorů V rámci projektu byl realizován ohniskový rozhovor se zástupci zadavatele, tedy Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Rozhovor se uskutečnil dne 27. 10. 2015 v sídle úřadu v Hradci Králové. 26

Účastníky ohniskového rozhovoru byli za zadavatele: -

Mgr. Daniel Jankovič Mgr. Tereza Semerádová Ing. Sabina Macurová Ing. Jana Ševců Ing. Martin Škeřík Mgr. Radka Marková Bc. Romana Dörnerová

Za zpracovatele: 2.2.6

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Michal Samiec Mgr. Petra Koprajdová Mgr. Jan Horák Expertní panel

Popis metody Jedná se o metodu, kterou je možno přirovnat k ohniskovým skupinovým rozhovorům nebo kulatým stolům. Jedná se o strukturalizovanou a moderovanou diskuzi zaměřenou na jedno konkrétní odborné téma. Zúčastní se experti na danou oblast (evaluace, operační programy, zhodnocení dopadů a efektů projektů a programů), tedy osoby, které v této oblasti mají cenné znalosti a vědomosti. Odůvodnění výběru metody Panel za účastí expertů v dané oblasti pomůže jednak posouzení a zhodnocení výstupů průzkumů realizovaných ostatními metodami (analýza desk research programové a související dokumentace, analýza projektů, analýza statistických dat, realizované individuální strukturované hloubkové rozhovory se zainteresovanými osobami a příjemci podpory). Účelem panelu je zhodnotit takto shromážděné údaje, informace a poznatky. Realizace expertního panelu napomůže optimálnímu, všestrannému využití shromážděných informací a podkladů, když názory expertů napomůžou doplnění a verifikaci závěrů a doporučení formulovaných v průběhu projektu projektovým týmem. Na základě toho byly následně na kvantitativní škále ohodnoceny jednotlivé evaluační otázky. Účastníci expertního panelu Expertní panel tvořily osoby, jež působí ve zpracovatelově projektovém týmu, a dále další interně a externě spolupracující experti na související oblasti (evaluace, operační programy, zhodnocení dopadů a efektů projektů a programů). Jedná se o tyto osoby: -

-

-

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – předseda expertního panelu, řízení metodického postupu expertního panelu, expert v oblasti evaluačních studií a hodnocení rozvojových programů a politik Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. – hlavní expert dodavatele, expert na oblast zpracování evaluačních studií a hodnocení rozvojových programů a politik, dále na oblast ekonomiky, urbanismu a regionálního rozvoje Ing. Michal Samiec – expert na oblast zpracování evaluačních studií 27

2.3

Ing. Petr Proske – expert na oblast životního prostředí, dopravní infrastruktury a na hodnocení vlivů dopravní infrastruktury na životní prostředí a zdraví Mgr. Jan Horák – expert na oblast regionálního rozvoje, urbanismu, rozvoje venkovských oblastí, snižování regionálních disparit Bc. Andrea Hrušková – expert na oblast hodnocení dopadů rozvojových politik na snižování regionálních disparit PhDr. Ladislava Zapletalová – expert na oblast hodnocení dopadů rozvojových politik, zaměření na cestovní ruch a podnikatelské prostředí Mgr. Martina Krhutová – expert na oblast regionálního rozvoje, urbanismu, rozvoje venkovských oblastí, snižování regionálních disparit Mgr. Petra Koprajdová – expert na oblast cestovního ruchu, rekreace a turismu a ekonomiky cestovního ruchu Mgr. Radka Marková11 – expert na oblast regionálního rozvoje a rozvoj venkovských oblastí Syntéza metod pro potřeby evaluačního vyhodnocení

Výstupy z výzkumu realizovaného výše popsanými metodami sloužily expertům projektového týmu ke zpracování odpovědí, odůvodnění a ohodnocení evaluačních otázek. V rámci výzkumu realizovaného jednotlivými výše popsanými metodami (analýzy dat a kvalitativními metodami) byly získány tyto výstupy: Analýza desk research: -

-

Z analyzovaných dokumentů, podkladů a materiálů, které byly k dispozici k jednotlivým projektům, byla provedena excerpce nejdůležitějších informací, jež tyto podklady obsahují, ve vztahu k předmětu evaluace. Jednalo se o informace, které mohou tvořit např. předpoklady nebo očekávání vzhledem k dopadům realizovaných projektů ROP NUTS II SV na region soudržnosti Severovýchod. Tyto výpisky nejdůležitějších poznatků z relevantních a souvisejících dokumentů a materiálů následně pro experty vytvářely vodítko pro hodnocení (poskytovaly expertům informaci např. o tom, jaké dopady byly při přípravě Programu, příp. v jeho průběhu předpokládány).

Analýza statistických dat: -

-

Byly zpracovány statistické přehledy o aktuálním stavu, probíhajících trendech v oblastech a aspektech souvisejících s tematickými oblastmi, jež jsou pokryty realizovanými prioritními osami. Statistické přehledy byly zpracovány z běžně dostupných statistických dat (nebylo předmětem zakázky realizovat vlastní kvantitativní šetření za účelem pořízení specifických statistických dat) a byly doplněny o důslednou interpretaci (zaměřenou na souvislost statistik a dopadů realizovaných projektů ROP SV do regionu soudržnosti). Tyto základní poznatky vyplývající ze statistik vytvářely pro experty vodítko pro hodnocení (poskytovaly informaci o tom, zda základní sledované statistiky vykazují nějakou signifikantní změnu ve srovnání období dle dostupných dat na začátku, resp. před začátkem programového období a na jeho konci, resp. po jeho ukončení).

V projektu došlo ke shodě jmen mezi jednou ze zaměstnankyň Územního odboru realizace programu – Hradec Králové na straně zadavatele a jednou z osob zapojených do expertního panelu na straně dodavatele. V tomto případě Mgr. Radka Marková reprezentuje zaměstnankyni dodavatele, v případě předchozí podkapitoly zadavatele. 11

28

Rozhovory se zainteresovanými osobami: -

-

Výstupem rozhovorů byly poznatky o pohledech jednotlivých respondentů na problematiky reprezentované evaluačními otázkami dané prioritní osy a na pravdivost či nepravdivost pracovních hypotéz, které jsou v rámci všech evaluačních otázek definované. Tyto poznatky tvořily materiál pro další expertní zpracování. Při práci s těmito informacemi bylo třeba počítat s tím, že se jedná o subjektivní pohled jednotlivých respondentů a pouze v kombinaci s ostatními zdroji (související dokumentace, statistiky) tvoří relevantní podklad pro evaluaci.

Expertní panel: -

-

-

Úkolem expertního panelu bylo s využitím zjištění provedeného metodou desk research a analýzou statistických dat a na základě vlastního expertního posouzení zhodnotit, nakolik jsou zjištění z realizovaných individuálních hloubkových rozhovorů se zainteresovanými osobami objektivní. Na základě báze informací nabyté výše uvedeným postupem, znalostí o zkoumané problematice a na základě vlastní expertní znalosti je dalším úkolem ohodnotit na kvantitativní škále míru pravdivosti pracovní hypotézy v rámci evaluačních otázek i samotné evaluační otázky (hodnocení hypotéz a otázek popsáno dále). Na základě zhodnocených evaluačních otázek, nabyté báze informací a znalostí o zkoumané problematice a na základě vlastní expertní znalosti formulovat evaluační závěry (např. návrhy na opatření pro následující programové období, návrhy na úpravy teorií změny jednotlivých prioritních os).

Zpracování odpovědí, odůvodnění odpovědí a ohodnocení evaluačních otázek: -

-

-

Pro každou evaluační otázku jsou v kapitolách 6–10 této závěrečné zprávy připraveny tabulky v následující struktuře: o Znění evaluační otázky o Znění odpovědi na evaluační otázku o Seznam a hodnocení pracovních hypotéz o Zdůvodnění odpovědi na evaluační otázku o Hodnocení evaluační otázky a popis nejhorší a nejlepší situace v kontextu evaluační otázky Znění evaluační otázky vyplývá ze zadání (seznam evaluačních otázek byl také součástí schválené vstupní zprávy) Znění odpovědi na evaluační otázku – odpověď na evaluační otázku formuloval expert zpracovatele zodpovědný za odborný dohled nad celým projektem, expert zodpovědný za danou evaluovanou oblast (prioritní osu, resp. obecnou část evaluace) nebo se na vypracování odpovědi podílel celý projektový tým. Seznam a hodnocení pracovních hypotéz – pracovní hypotézy byly navrženy a uvedeny ve schválené vstupní zprávě. Tyto hypotézy jsou hodnoceny na sedmibodové škále 1-7, kde 1 znamená hypotéza je nepravdivá a 7 znamená hypotéza je pravdivá, body mezi hodnocením 1 a 7 charakterizují hypotézu buď jako spíše nepravdivou, resp. spíše pravdivou (bod 4 znamená, že hypotéza není ani nepravdivá, ani pravdivá). Hodnocení pracovních hypotéz provedl expertní panel s využitím materiálu získaného v průběhu realizace expertních rozhovorů – ta část respondentů rozhovorů, která vyplňovala online dotazník, hodnotila subjektivně pracovní hypotézy na stejné sedmibodová škále. 29

-

-

Zdůvodnění odpovědi na evaluační otázku – zde byla okomentovaná a zdůvodněná odpověď na evaluační otázku. Zdůvodnění odpovědi bylo provedeno s využitím všech dostupných informací (zdrojem budou výše popsané metody sběru dat a expertní znalosti členů expertního panelu) týkající se aspektu sledovaného evaluační otázkou a s řádným odkazem na tyto informace. Hodnocení evaluační otázky – hodnocení obsahuje: o Popis nejhorší a nejlepší situace, který připravili pro každou evaluační otázku experti projektového týmu. Obsahuje popis toho, jak by vypadala situace z hlediska daného aspektu, kdyby se jednalo o nejhorší možnou (hodnocenou známkou 1), resp. nejlepší možnou (hodnocenou známkou 7) situaci. o Hodnocení evaluační otázky je souhrnné hodnocení všech aspektů, které daná otázka nabízí a které jsou reprezentovány jednotlivými pracovními hypotézami. o Hodnocení bylo provedeno na uvedené sedmibodové škále. Jako podklad pro hodnocení byl vypočítán aritmetický průměr hodnocení jednotlivých pracovních hypotéz, které byly formulovány v rámci dané evaluační otázky. Úkolem expertního panelu bylo posoudit, zda aritmetický průměr odpovídá stavu aspektu sledovaného evaluační otázkou. V případě, že aritmetický průměr vychází mezi dvěma body škály (např. 4,5), rozhodl expertní panel (měl možnost ve zvlášť odůvodněných případech zvolit hodnocení odpovídající zcela jinému bodu škály – např. 3 nebo 6 místo 4 nebo 5).

30

3 Výstupy desk research V této kapitole jsou uvedeny základní dokumenty, informační zdroje a podklady, které byly využity pro analýzu desk research. Ke každému použitému zdroji jsou v bodech uvedeny stěžejní poznatky vyplývající z excerpce těchto dokumentů, které mohou mít vliv nebo jinak vstupovat do jakékoliv další fáze hodnocení. Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013

(programový dokument ROP Severovýchod, verze 4.0) 

Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury - Podíl prioritní osy na finanční alokaci ROP Severovýchod - 38 % - Celkové zdroje pro prioritní osu 1 - 299 433 475 EUR - Výše podpory ze strukturálních fondů až do 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů projektů - Minimální výše celkových způsobilých výdajů je 5 mil. Kč - Příjemci podpory: Kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty - Cílové skupiny: Obyvatelé regionu a lidé pracující v regionu, domácí i zahraniční návštěvníci regionu a turisté Globální cíl PO1: -

Zkvalitnit regionální silniční dopravní infrastrukturu (především páteřní sítě) Zkvalitnit infrastrukturu veřejných mezinárodních letišť Zlepšit dopravní obslužnosti celého území regionu, v souladu s ochranou životního prostředí při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje

Specifické cíle PO1: -

-



Zkvalitnit stav regionální silniční dopravní infrastruktury, především její páteřní sítě s důrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnější připojení území na nadřazenou dopravní síť (silniční síť TEN-T) a zvýšení bezpečnosti provozu - rozvíjen v rámci oblasti podpory 1.1 Zlepšit dopravní obslužnost území - rozvíjen v rámci oblasti podpory 1.2 Zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veřejných mezinárodních letišť - rozvíjen v rámci oblasti podpory 1.3

Oblast podpory 1.1: Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury - Podpora byla směřována výhradně do rekonstrukcí a modernizací stávajících komunikací - Nepředpokládala se podpora projektů spočívajících v opravě nebo údržbě komunikací Specifikace oblasti podpory 1.1: -

Modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. třídy prioritně napojujících region na silniční síť TEN-T - chybějící dostatečné napojení Odstraňování bodových závad a bariér na silnicích II. a III. třídy napojujících region na silniční síť TEN-T a eliminace nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a na životní prostředí 31

Globální cíl oblasti podpory 1.1: -

Modernizací regionální silniční sítě silnic II. a III. třídy zvýšit kvalitu dopravního spojení uvnitř regionu a jeho připojení na nadregionální dopravní síť (silniční síť TENT)

Operační cíl oblasti podpory 1.1: 

Kvalitní propojení regionu v dopravních osách Napojení regionu na nadřazenou silniční síť (TEN-T) Uvedení silnic II. a III. tříd do normového stavu Zvýšit bezpečnost provozu a tím snížit nehodovost Snížit negativní vlivy dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví

Oblast podpory 1.2: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Specifikace oblasti podpory 1.2: -

Infrastruktura a technické vybavení pro veřejnou dopravu, integrované dopravní systémy a ekologizace ve veřejné dopravě Podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob Rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zaměřením na zvýšení bezpečnosti provozu

Globální cíl oblasti podpory 1.2: -

Zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v regionu integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí

Operační cíle oblasti podpory 1.2: 

Zlepšit dopravní obslužnost v regionu veřejnou hromadnou dopravou Zvýšit podíl ekologické veřejné dopravy Zvýšit atraktivitu veřejné hromadné dopravy Zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace Zvýšit bezpečnost provozu cyklistické dopravy

Oblast podpory 1.3: Rozvoj veřejných mezinárodních letišť - V regionu soudržnosti Severovýchod program předpokládal podpoření pouze jednoho veřejného mezinárodního letiště Specifikace oblasti podpory 1.3: -

Rozvoj leteckého provozu na veřejném mezinárodním letišti na území NUTS II Severovýchod

Globální cíl oblasti podpory 1.3: -

Zajistit kvalitní letecké spojení v regionu z hlediska zvýšení dopravní dostupnosti na regionální i národní úrovni a dalšího ekonomického a sociálního rozvoje 32

Operační cíle oblasti podpory 1.3: -



Vybudovat dostatečně kapacitní veřejné mezinárodní letiště v regionu Zvýšit kvalitu podmínek leteckého provozu na veřejném mezinárodním letišti v regionu

Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí - Podíl prioritní osy na finanční alokaci ROP Severovýchod - 37 % - Celkové zdroje pro prioritní osu 2 - 291 406 574 EUR - Výše podpory ze strukturálních fondů až do 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů projektů - Minimální výše celkových způsobilých výdajů pro jednotlivé oblasti podpory: 2.1 – Rozvoj regionálních center - 5 mil. Kč; 2.2 – Rozvoj měst - 5 mil. Kč; 2.3 – Rozvoj venkova - 1 mil. Kč - Pro 2 vybrané aktivity (investice do vybavení a zařízení středních škol podmiňující zavádění nových vzdělávacích programů nebo alternativních forem vzdělávání a investice do vybavení a zařízení související s rozšířením nabídky vzdělávání) možnost podpořit i projekty s nižší minimální výši: 2.2 – Rozvoj měst - 1 mil. Kč; 2.3 – Rozvoj venkova - 0,5 mil. Kč - Příjemci podpory: Kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb (osoby s právní subjektivitou), hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob - Cílové skupiny: Obyvatelé, lidé žijící a pracující v regionu, místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby v regionu, subjekty působící v neziskovém sektoru, domácí a zahraniční návštěvníci a turisté regionu Globální cíl PO2: -

Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit Usilovat o vyvážený rozvoj regionu s respektem zásad trvale udržitelného rozvoje Dosáhnout celkového zlepšení kvality života obyvatel v městských sídlech a venkovských oblastech Snížit regionální rozdílnosti limitující zvýšení ekonomické prosperity. Efektivně rozhodovat o rozvoji regionu s dlouhodobým horizontem

Specifické cíle podpory PO2: -

Posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury - rozvíjen v rámci oblasti podpory 2.1 Posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v městském prostředí, zejména jejich sociální a fyzické struktury - rozvíjen v rámci oblasti podpory 2.2 Posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel - rozvíjen v rámci Oblasti podpory 2.3

33



Oblast podpory 2.1: Rozvoj regionálních center - Podpora byla předpokládána pouze prostřednictvím integrovaného a uceleného způsobu – integrovaným plánem rozvoje města (dále jen IPRM) - Předpokládaná podpora nebyla zaměřena na oblast bydlení a na regeneraci veřejného prostranství v rámci panelových sídlišť Specifikace oblasti podpory 2.1: -

Regenerace a revitalizace brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu Obnova vybraných částí měst a rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí

Globální cíl oblasti podpory 2.1: -

Posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center

Operační cíle oblasti podpory 2.1: 

Regenerovat a revitalizovat městské prostředí Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí

Oblast podpory 2.2: Rozvoj měst - Rozvoj měst byl zaměřen na podporu rozvoje měst s počtem obyvatel nad 5 000 - Podpora nebyla zaměřena na oblast bydlení a na regeneraci veřejného prostranství v rámci panelových sídlišť Specifikace oblasti podpory 2.2: -

Regenerace a revitalizace brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu Obnova vybraných částí měst a rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí

Globální cíl oblasti podpory 2.2: -

Posílit ekonomický a společenský rozvoj měst

Operační cíle oblasti podpory 2.2: 

Regenerovat a revitalizovat městské prostředí Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí

Oblast podpory 2.3: Rozvoj venkova - Rozvoj venkova byl zaměřen na podporu rozvoje venkovských obcí s počtem obyvatel v rozpětí 500 – 5 000 obyvatel - Kraje a kraji zřizované a zakládané organizace mohly realizovat projekty i v obcích s méně než 500 obyvateli - Podpora nepředpokládala zaměření na oblast bydlení 34

Specifikace oblasti podpory 2.3: -

Regenerace a revitalizace brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu Rozvoj venkova, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a rozvoj infrastruktury v oblastí školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí

Globální cíl oblasti podpory 2.3: -

Zvýšit atraktivitu venkova pro život obyvatel

Operační cíle oblasti podpory 2.3: 

Regenerovat a revitalizovat venkovské prostředí, včetně kulturního dědictví Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí

Prioritní osa 3: Cestovní ruch - Podíl prioritní osy na finanční alokaci ROP Severovýchod - 18 % - Celkové zdroje pro prioritní osu 3 - 144 960 699 EUR - Výše podpory ze strukturálních fondů až do 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů projektů - Minimální výše celkových způsobilých výdajů pro jednotlivé oblasti podpory: 3.1 – Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 5 mil. Kč; 3.2 – Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu – 1 mil. Kč - Příjemci podpory: Kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, podnikatelské subjekty - Cílové skupiny: Obyvatelé regionu a pracující v regionu, domácí i zahraniční návštěvníci regionu a turisté, místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby, subjekty působící v neziskovém sektoru, profesní sdružení, obce a svazky obcí Globální cíl PO3: -

-

Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zaměstnanosti prostřednictvím využití stávajícího potenciálu regionu a zlepšením kvality a rozsahu služeb při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje Usilovat o to, aby se cestovní ruch stal jedním z faktorů snižujících negativní regionální disparity

Specifické cíle PO3: -

Zvýšit kvalitu a rozšířit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu - rozvíjen v rámci oblasti podpory 3.1 Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace - rozvíjen v rámci oblasti podpory 3.2

35



Oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu - Projekty v této oblasti podpory se zaměřovaly na zvyšování standardu a rozšíření nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení a návazných služeb v příslušných turistických regionech, podporu zkvalitňování a rozšiřování širokého spektra prvků doprovodné infrastruktury, které přispívají k atraktivitě území z hlediska cestovního ruchu. Dále na podporu revitalizace kulturně-historických a technických památek (vazba na CR) a zajištění lepší dopravní přístupnosti do turistických středisek a k atraktivitám CR (včetně technického zázemí) Specifikace oblasti podpory 3.1: -

Modernizace a zvyšování kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu Obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch Podpora revitalizace kulturně-historických a technických památek s cílem zvýšit atraktivitu území z hlediska CR Podpora zajištění dostupnosti turistických atraktivit Tvorba produktů a propagace infrastruktury CR podporované v rámci dané oblasti podpory

Globální cíl oblasti podpory 3.1: -

Kvalitní infrastruktura a široké spektrum služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu

Operační cíle oblasti podpory 3.1: -



Vysoká kvalita a dostačující kapacita základní infrastruktury cestovního ruchu Rozvinutá doprovodná infrastruktura pro cestovní ruch na území regionu Dobrá dostupnost turisticky atraktivních míst a památek pro návštěvníky Využití atraktivit a specifik regionu prostřednictvím široké nabídky produktů cestovního ruchu

Oblast podpory 3.2: Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu - Program předpokládal podporu projektů týkajících se především činnosti a rozvoje organizací cestovního ruchu (destinačního managementu), realizace partnerství (PPP) v cestovním ruchu, marketingových aktivit CR, budování, rozvoje a vzájemného propojování informačních systémů v turistických regionech Specifikace oblasti podpory 3.2: -

Podpora zpracování analytických a koncepčních materiálů v oblasti CR Podpora vzniku a činnosti organizací CR a podpora partnerství v cestovním ruchu Marketingová podpora cestovního ruchu Budování a rozvoj informačních systémů CR Podpora produktů a programů CR

Globální cíl oblasti podpory 3.2: -

Trvalý zájem turistů o region zajištěný koordinovaným rozvojem a propagací místních produktů cestovního ruchu 36

Operační cíle oblasti podpory 3.2: 

Kvalitní marketing a propagace produktů cestovního ruchu v regionu Funkčně provázané informační systémy a koordinace cestovního ruchu v regionu Efektivní zavádění nových atraktivních produktů cestovního ruchu

Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostředí - Podíl prioritní osy na finanční alokaci ROP Severovýchod - 4 % - Celkové zdroje pro prioritní osu 4 - 30 784 472 EUR - Výše podpory ze strukturálních fondů až do 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů projektů - Minimální výše celkových způsobilých výdajů pro jednotlivé oblasti podpory 4.1 – Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání - 5 mil. Kč, 4.2 – Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu - 0,5 mil. Kč - Příjemci podpory: Kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, podnikatelské subjekty, střední školy - Cílové skupiny: Podnikatelské subjekty, města a obce, na jejichž území se nacházejí zóny a brownfields, zaměstnanci firem působících v nových zónách a rekonstruovaných objektech, absolventi vzdělávacích institucí (učni a studenti), podnikatelské subjekty vyžadující praktické dovednosti u absolventů škol, vzdělávací instituce Globální cíl: -

-

Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice Zvýšit prosperitu regionu podporou rozvoje podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, zintenzivněním spolupráce firem se vzdělávacími institucemi, zkvalitněním podnikatelské infrastruktury a vytvářením nových pracovních příležitostí Očekává se prosperující region s kvalitním podnikatelským prostředím, kvalitní podnikatelskou infrastrukturou pro malé a střední podniky. Očekává se také účinná a efektivní spolupráce firem a vzdělávacích institucí, která bude tvořit podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí

Specifické cíle: -



Zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí - rozvíjen v rámci oblasti podpory 4.1 Zlepšit pracovní uplatnění absolventů škol, lépe využít potenciál regionu v oblasti komercionalizace výstupů výzkumu a vývoje - rozvíjen v rámci oblasti podpory 4.2

Oblast podpory 4.1: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Specifikace oblasti podpory 4.1: -

Revitalizace brownfields za účelem rozvoje podnikatelských aktivit Investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu 37

Globální cíl oblasti podpory 4.1: -

Rozšíření a zlepšení využitelnosti nemovitostí určených pro podnikatelské aktivity

Operační cíle oblasti podpory 4.1: -



Napojit lokality určené pro podnikatelské využití na dopravní a tzv. síťovou infrastrukturu Využít zanedbané a nevyužité objekty a plochy pro podnikání a inovační aktivity MSP

Oblast podpory 4.2: Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Specifikace oblasti podpory 4.2: -

Podpora investic zlepšujících materiálně-technické vybavení a podmínky škol a učilišť určených pro zaškolení absolventů a osvojení praktických dovedností Podpora přípravy a realizace regionálních inovačních strategií a pilotních inovativních projektů

Globální cíl oblasti podpory 4.2: -

Zlepšit spolupráci regionálních aktérů v oblasti vytváření příznivých podmínek pro úspěšné uplatnění absolventů škol na trhu práce a vytvářet příznivé prostředí pro rozvoj inovačních aktivit

Operační cíle oblasti podpory 4.2: -

Zlepšit fyzické podmínky pro výuku a získávání praktických dovedností absolventů škol Zvýšit účast veřejné správy a dalších klíčových aktérů na inovačních aktivitách v regionu

Finanční a věcný pokrok

Finanční a věcný pokrok byl analyzován na základě IS MONIT 7+ (projekce finančního čerpání projektů a monitorovací indikátory projektů) a Měsíční analýzy ROP SV. Uvedená data jsou aktuální ke konci října 2015. Finanční pokrok  



celková alokace finančních prostředků ze SF na ROP Severovýchod na období 2007 – 2013 byla 671 mil. EUR (18 125 mil. Kč) k 31. 10. 2015 představovala celková vázaná alokace ve schválených projektech 650,4 mil. EUR (16 864,8 mil. Kč) a k tomuto datu tedy zbývalo k využití alokace v plné výši 20,9 mil. EUR (563,3 mil. Kč12), což bylo 3,1 % finanční alokace. v PO1 byla ke konci října 2015 vázaná alokace ve schválených projektech celkem 6 826,5 mil. Kč, což znamená, že celková alokace finančních prostředků ze SF pro tuto osu byla o 2,5 %

Přepočet měn je proveden kurzem 27 Kč/EUR, proto přepočtená částka zbývající alokace neodpovídá rozdílu alokace programu a vázané alokace. 12

38

přečerpána. PO1 je jedinou osou ROP Severovýchod, ve které vázaná alokace ve schválených projektech převyšuje celkovou alokaci. Konkrétně se jedná o oblast podpory 1.1, která je po finanční stránce nejobjemnější z celého ROP (k říjnu 2015 byla vázaná alokace schválených projektů v této oblasti podpory o 8,8 % vyšší než celková alokace na tuto oblast). Přečerpání oblasti podpory je důsledkem využití režimu flexibility mezi prioritními osami, resp. prostředků, které se uvolňují z úspor v projektech v jiných prioritních osách, ve vrácených odvodech za poručení rozpočtové kázně u již proplacených žádostí o platbu, odstupování od smluv, apod. Je to dáno tím, že je zde vysoká absorpční kapacita oproti jiným oblastem podpory a zároveň se jedná o projekty, které je možné rychle realizovat. Režim flexibility je umožněn v rámci zákonných norem Evropské komise jako nástroj maximálního možného dočerpání alokace programu. Na prioritní osu 1 bylo v rámci ROP Severovýchod alokováno nejvíce prostředků ze všech prioritních os. Vázaná alokace ve schválených projektech v oblasti podpory 1.1 činí 4 591,4 mil. Kč, v oblasti podpory 1.2 činí 2 036,7 mil. Kč a v oblasti podpory 1.3 činí 198,3 mil. Kč. Oblast podpory 1.3 je oblastí s nejnižší celkovou finanční alokací v rámci programu, zatímco oblast podpory je oblastí s nejvyšší alokací. 

v rámci PO2 bylo k 31. 10. 2015 alokováno ve schválených projektech celkem 6 181,3 mil. Kč, což představuje 96,7 % alokace prioritní osy. Vázaná alokace ve schválených projektech v oblasti podpory 2.1 činí 1 884 mil. Kč (včetně alokace schválených IPRM), v oblasti podpory 2.2 činí 3 053 mil. Kč a v oblasti podpory 2.3 činí 1 244,3 mil. Kč.



v PO3 bylo k poslednímu říjnu 2015 celkem alokováno ve schválených projektech 2 840,7 mil. Kč, což představuje 90,2 % alokace prioritní osy. Vázaná alokace ve schválených projektech v oblasti podpory 3.1 činí 2 617,1 mil. Kč, v oblasti podpory 3.2 činí 233,5 mil. Kč.



prioritní osou s největší zbývající alokací je PO4, ve které bylo k 31. 10. 2015 ve schválených projektech alokováno 565 mil. Kč a 17,4 % z nich ještě zbývalo, což je důkazem o velmi nízké absorpční kapacitě této osy a zároveň uvolňování prostředků v návaznosti na úspory v projektech, ve vrácených odvodech za poručení rozpočtové kázně u již proplacených žádostí o platbu, odstupování od smluv, apod. Vázaná alokace ve schválených projektech v oblasti podpory 4.1 činí 238,7 mil. Kč, v oblasti podpory 4.2 činí 326,4 mil. Kč.



Jak vyplývá z měsíční analýzy k 31. 10. 2015, v rámci programu jsou schváleny projekty ve zvláštním režimu nad rámec finanční alokace ve výši 286 mil. Kč. V případě, že se uvolní finanční prostředky, budou tyto projekty, které slouží jako „zásobník projektů“, finančně uspokojovány. Čerpání programu se bude i po uvolnění prostředků blížit maximálnímu dočerpání finanční alokace právě prostřednictvím projektů ve zvláštním režimu, schválených nad rámec alokace.

39

Věcný pokrok 





 

V rámci plnění indikátorů programu schválenými projekty byly k říjnu roku 2015 plněny všechny indikátory, s výjimkou indikátoru 220100 Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady, u něhož byla v rámci 1. revize ROP hodnota indikátoru snížena na 0 vzhledem ke skutečnosti, že v rámci ROP SV nejsou podporovány relevantní aktivity, jejichž realizací by mohlo docházet k naplňování tohoto indikátoru. U indikátoru 516113 Celkové realizované způsobilé výdaje na realizaci projektů v tis. Kč byla naplněna cílová hodnota indikátoru schválenými projekty, ale aktuálně dosažená hodnota byla na úrovni 96,36 %13, což je způsobeno tím, že proplácení ještě nebylo ukončeno. V rámci PO1 nebyla k říjnu roku 2015 naplněna cílová hodnota indikátoru 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy (98,67 %) a není plněn ani 511100 Počet podpořených projektů v oblasti podpory 1.2. U délky nových silnic II. a III. třídy nedojde k naplnění indikátoru na 100 %, neboť nebyla další poptávka oprávněných žadatelů. PO2, oblast podpory 2.1 – nedocházelo k naplnění cílové ani dosažené hodnoty indikátoru 651103 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města). V oblasti podpory 2.2 nebyla ke konci října 2015 naplněna cílová ani dosažená hodnota u indikátoru 651100 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. Pouze na 56,93 % poté byla v této oblasti podpory dosažená hodnota u indikátoru 651103 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města). K říjnu 2015 ještě nebyly ukončeny všechny schválené projekty, po ukončení jejich realizace se tedy dosažená hodnota těchto indikátorů zvýší. V PO3 byly k říjnu 2015 řádně plněny všechny indikátory. Nejproblematičtěji se v tomto období jevila PO4, zejména oblast podpory 4.1 – cílová ani dosažená hodnota nebyla plněna u indikátorů PO4 – 516121 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields a 650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem a u oblasti podpory 4.1 dále indikátory – 513100 Počet podpořených projektů zaměřených na rozvoj podnikatelského prostředí a 520221 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj podnikatelského prostředí celkem. Hlavním důvodem problematického plnění oblasti podpory 4.1 je nízká absorpční kapacita, kdy muselo dojít k prodloužení jedné z výzev z důvodu nedostatečného množství přihlášených projektů. Zároveň dochází i k odstupování projektů od realizace v této oblasti podpory, snižování celkových způsobilých výdajů projektu, a tím i ke snižování hodnoty indikátoru 516121 Celkových způsobilých výdajů na brownfields.

Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod

(SPF Group, v.o.s., říjen 2012) 



13

Zpracovatel provedl evaluace na základě následujících 6 témat: 1. Věcné a finanční plnění cílů ROP SV, 2. Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii, 3. Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti, 4. Udržitelnost projektů, 5. ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti, 6. Typy intervencí vhodné pro období 2014+ Byla provedena analýza věcného a finančního pokroku hlavních a doplňkových indikátorů prioritních os a oblastí podpory, jejíž následující zjištění jsou podkladem pro tuto dopadovou evaluaci

EK za splněné indikátory považuje ty, které jsou plněny minimálně na 75 %.

40

-









  

bylo zjištěno, že je ohroženo naplnění cílů oblasti podpory 2.1 a 2.2 vzhledem k hrozbě nedosažení cílových hodnot indikátoru 651103 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města) - stejný problém byl zjištěn i u oblasti podpory 4.1, konkrétně indikátorů 516121 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields a 650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem V oblasti účelnosti intervencí bylo zjištěno, že některé oblasti podpory měly vyšší pozitivní vliv na stanovené problémy regionu soudržnosti než jiné. Konkrétně se jednalo o oblasti podpory 1.1, 2.2, 3.1, 4.1 a 4.2. ROP Severovýchod měl v těchto oblastech nejvýraznější vliv na zastaralou infrastrukturu v oblasti vzdělávání, nedostatečné služby občanské vybavenosti a nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields. Nejmenší vliv byl naopak odhalen v neexistující vzájemné spolupráci firem, neprovázanosti zdravotnických a sociálních služeb a narušeném životním prostředí. Nejvyšší hodnotu efektivity (poměr finančního a věcného pokroku) získaly oblasti podpory 1.1 a 1.2, naopak velmi nízká efektivita intervencí byla prokázána u oblasti podpory 3.2 (nekoncepční přístup umožňující financování propagace na různých úrovních bez vzájemných vazeb). Poměrně vysoká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj byla odhalena u oblastí podpory 1.1, 1.2, 4.1 a 4.2. Intervence v těchto oblastech mohou být pro účely dopadové evaluace považovány jako velmi dobře nastavené. V oblasti podpory 1.2 bylo kladně hodnoceno zejména podpoření rozvoje přestupních uzlů veřejné dopravy v potřebných lokalitách, modernizace vozového parku a rozvoje bezpečné sítě cyklistických cest. Oblast podpory 4.1 měla kladné hodnocení díky podpoře projektů, které mají neziskový charakter, a také podpoře brownfields. Oblast podpory 4.2 nejlepší hodnocení a význam měli investice do infrastruktury škol, které navíc přispěli k provázání trhu práce se středním školstvím a k vytváření inovačního potenciálu. Střední míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj se týkala oblastí podpory 3.1, 2.1, 2.2 a 2.3. Oblasti podpory 1.3 a 3.2 prokázali nízkou míru efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj. Analýza udržitelnosti projektů zjistila, že dlouhodobou udržitelnost nejčastěji ohrožují faktory zajištění financování provozní fáze projektu, nízký zájem cílových skupin o výstupy projektu a vytvoření a udržení nových pracovních míst.

Ex-ante evaluace

(Ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severovýchod 2007-2013 zpracované společností Finespa k listopadu 2006) V rámci ex-ante evaluace bylo provedeno hodnocení dílčích částí ROP Severovýchod s následujícími nejdůležitějšími poznatky:    

Zpracovatel ROP pro hodnocení dostatečně nevyužil statistických dat z realizace SROP (pravidelné zprávy o pokroku a mid-term evaluace SROP) Socioekonomická analýza identifikuje hlavní bariéry rozvoje regionu a jejím výstupem je SWOT analýza a navazující strom problémů Navrhované prioritní oblasti jsou oblastmi, kde byly v analytické části identifikovány jako hlavní bariéry rozvoje Navržená strategie prostřednictvím globálního cíle je velmi vhodná a reaguje na příslušný strategický cíl NSRR 41

  

  









Specifické cíle jsou stanoveny způsobem, který umožňuje jejich měření, potažmo hodnocení jejich naplňování Vzhledem k finančním možnostem regionálních operačních programů je třeba, aby zaměření ROP bylo přísně selektivní z tematického hlediska a územně koncentrované Jednotlivé prioritní osy a na ně navazující oblasti podpory jsou navrženy tak, že v rámci dokumentu nedochází k věcnému překryvu podpory. Výjimkou je překryv aktivit v rámci prioritních os Rozvoj městských a venkovských oblastí a Cestovní ruchu Vazby na programové dokumenty krajů jsou v ROP dobře popsány a lze konstatovat, že navržené intervence vesměs vyplývají z priorit těchto strategických dokumentů Až na drobné nedostatky může být stávající systém indikátorů priorit efektivně použit pro potřeby monitoringu a evaluací ROP Severovýchod Intervence navrhované pro oblast regionální dopravní infrastruktury povedou k adekvátním výsledkům, které přispějí k naplnění příslušného specifického cíle ROP Severovýchod, kterým je zvýšení dostupnosti a zajištění efektivní dopravy uvnitř kraje. - Tento cíl však bude z velké části ovlivněn také intervencemi OP Doprava - Z technického hlediska s vysokou pravděpodobností dojde k naplnění očekávaných výstupů v oblasti fyzické infrastruktury, která bude umožňovat vysokou a efektivní mobilitu obyvatel uvnitř kraje - Navržené intervence pro snížení negativních dopadů dopravy na ŽP nemusí vést k naplnění cíle - Intervence ROP vedou sice k žádoucím výsledkům z hlediska rozvoje veřejné dopravy, nicméně tyto výsledky samy o sobě nezaručí naplnění příslušného cíle programu Oblast intervencí zaměřených na rozvoj měst a venkova - Pokud se podaří zajistit efektivní koordinaci tak, že budou vznikat akce, které povedou skutečně k rozsáhlé změně dotčených částí měst, lze s nejvyšší pravděpodobností očekávat naplnění stanoveného cíle programu - Pokud však se tato koordinace nezdaří, dojde k rozmělnění zdrojů na velký počet menších akcí, které sice částečně zvýší atraktivitu dotčených sídel pro život, ale nikoliv podstatně a na úrovni celého programu cíle nebude dosažen Vzhledem k absenci koherentní strategie rozvoje CR v regionu (popř. absenci jejího zohlednění v ROP Severovýchod) se očekává, že zvýšení příjmů z CR bude podstatně nižší, než jaké by mohlo být - Lze sice očekávat určitý přírůstek návštěvníků. Ten však bude hluboko pod potenciálem regionu a bude otázkou, zda ke zvýšení skutečně přispěly intervence ROP Severovýchod Atraktivita podnikatelského prostředí (PO4) je dána souborem řady vzájemně provázaných faktorů - Z hlediska hodnocení očekávaných dopadů lze předpokládat solidní příspěvek navrhovaných intervencí k dosažení cíle této prioritní osy - Priorita Rozvoj podnikatelského prostředí je jak z obsahového hlediska, tak z hlediska objemu alokace poněkud neadekvátně nastavena a nelze očekávat ani naplnění příslušného specifického cíle programu, ani významnější příspěvek k naplnění globálního cíle ROP Severovýchod Většina navržených oblastí podpory je z hlediska jejich cílů co do absolutního objemu prostředků podfinancována.

42

Mid-term evaluace

Analýza pokroku realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod zpracovaná společností SPF Group k listopadu 2009 definovala následujících 12 doporučení ve vazbě na identifikaci hlavních problémů realizace ROP Severovýchod14: 















14

Změnit cílové hodnoty CORE indikátorů v oblasti podpory 1.1 – doporučení snížit cílovou hodnotu indikátoru 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy ve prospěch cílové hodnoty indikátoru 610102 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy – V únoru 2011 došlo ke snížení cílové hodnoty na současnou cílovou hodnotu 3 km Vyhlásit řízené výzvy v oblasti podpory 1.2 – zaměřit následující výzvy na podporu aktivit, vedoucích k plnění indikátoru s kriticky nízkou hodnotou (Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě) a zajistit příjemcům v rámci posilování absorpční kapacity takovou podporu, aby byl zajištěn dostatečný počet kvalitních projektů – V roce 2011 došlo k zaměření některých vypsaných řízených výzev na aktivity a projekty vedoucí k naplnění indikátorů s kriticky nízkou hodnotou plnění Změnit cílové hodnoty CORE indikátorů a podpora žadatele v oblasti podpory 1.3 – poskytnout dostatečnou podporu při přípravě projektu, a to tak, aby projekt byl předložen během roku 2010 – Projekt v oblasti podpory byl předložen v rámci 23. kola výzvy, tedy během roku 2010. Cílová hodnota indikátoru byla snížena v roce 2011 Zvýšit absorpční kapacitu a vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 2.2 – zaměřit výzvu v oblasti podpory 2.2 zejména na podporu projektů, vedoucích k dosažení cílových hodnot indikátorů, které nejsou plněny – V roce 2011 byla vyhlášena cílená výzva v oblasti podpory 2.2 (28. kolo výzev) zaměřená na investice do rekonstrukce, modernizace, vybavení a zařízení základních (včetně speciálních), středních a vyšších škol podmiňující zavádění nových vzdělávacích programů nebo alternativních forem vzdělávání a na investice do výstavby, rozšíření a modernizace zdravotnických zařízení (včetně investic do nových technologií, vybavení a zařízení a stavebních prací) prostřednictvím infrastrukturních projektů, vedoucích ke zvýšení kvality péče o zdraví obyvatel. V únoru 2011 také došlo relokaci finančních prostředků do PO2, čímž došlo ke zvýšení absorpční kapacity Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 2.2 – odlišný záměr potenciálních žadatelů využití ploch brownfields od možností podporovaných v rámci ROP Severovýchod – V roce 2011 došlo ke změně cílových hodnot Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 2.3 – z důvodu vyčerpané finanční alokace v této oblasti podpory. Není tak reálné naplnění indikátorů 651503 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov) a 652000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem – V únoru roku 2011 došlo ke snížení cílových hodnot těchto indikátorů Posílit publicitu a zvýšit projektovou připravenost podnikatelských subjektů v oblasti podpory 4.1 – nízký stav míry finančního čerpání v oblasti podpory 4.1, stav je způsoben nízkou poptávkou ze strany žadatelů, další příčinou je malé povědomí podnikatelských subjektů o možnosti využití prostředků z ROP SV a nízká projektová připravenost – Pro příjemce podpory jsou pořádány semináře a workshopy. Nízká poptávka ze strany žadatelů v této oblasti podpory však byla zaznamenána v celém průběhu realizace ROP Severovýchod Zvýšit absorpční kapacitu statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1 – Nejedná se o doporučení, které by mohl ovlivnit přímo ROP Severovýchod, i přesto

Ke každému doporučení je uvedeno, jakým způsobem bylo splněno.

43





 

jsou pravidelně pořádána setkání s manažery IPRM, kde jsou řešeny případné problémy či nejasnosti na úrovni jednotlivých IPRM Posílit implementační mechanismy programu s vazbou na zajištění udržitelnosti výstupů a výsledků podpořených projektů – u částí projektů podpořených z ROP SV je nutno oprávněně očekávat problémy s jejich udržitelností (zejména projekty vázáné na návštěvnost) - hrozí dlouhodobá nerentabilita vložených investic a tedy riziko nedosažení deklarovaných cílů projektu – Udržitelnosti projektů byla věnována zvýšená priorita, problém s udržitelností projektů však v některých případech přetrvává i v současné době, což potvrdila část dotazovaných příjemců podpory v rámci realizovaných rozhovorů Zefektivnit komunikaci v rámci implementačního systému programu – problémy v komunikaci a metodické podpoře, zejména v komunikaci ve smyslu Regionální rada - ÚRR – žadatelé a příjemci – Došlo k pořádání pravidelných workshopů a relevantní pracovníci jsou vzděláváni na úrovni komunikačních dovedností a jednání s žadatelem Posílit finanční zabezpečení implementace ROP Severovýchod formou navýšení alokace v prioritní ose 5 – Toto doporučení nebylo ze strany ROP Severovýchod akceptováno Upravit strukturu finančních alokací v rámci ROP Severovýchod – analýza realizace ROP Severovýchod poukázala na nerovnováhy mezi jednotlivými oblastmi podpory týkající se stavu čerpání finančních prostředků ROP SV a dosahování plánovaných cílů – V únoru 2011 byl EK schválen požadavek na relokaci finančních prostředků do PO2

Hodnocení systému implementace ROP Severovýchod

Cílem projektu zpracovaného společností Ernst & Young v období říjen 2008 – květen 2009, bylo zhodnotit nastavení organizační struktury a postupů implementace v rámci ROP Severovýchod na úrovni vybraných fází procesu administrace projektu a na úrovni programu jako celku. Z výstupů evaluace vyplývá, že:  

Implementace ROP Severovýchod je ve všech oblastech zajištěna dostatečně Zjištění nemají zásadní vliv na výkon funkce ÚRR

Hodnocení monitorovacích informačních systémů ROP NUTS II Severovýchod včetně příloh

Na základě analýzy a zhodnocení monitorovacích informačních systémů pro ROP Severovýchod zpracované společností Akses v období leden – duben 2009 byla navržena následující doporučení, která měla zajistit lepší funkčnost, spolehlivost a využitelnost monitorovacích informačních systémů (IS):      

Zajistit funkčnost ÚIS GINIS a přenosy GINIS – MONIT7+ Zajistit dopracování funkčností a efektivní generování výstupních sestav v IS Změnit ve smluvní vztah s poskytovateli IS Zlepšit správu informačního systému Vybudovat nadstavbový manažerský systém nad IS MONIT7+ Posílit princip „partnerství“ a komunikaci uvnitř ÚRR Severovýchod a mezi ROP navzájem

Všechna tato doporučení byla vypořádána, čímž byla zajištěna lepší funkčnost a využitelnost monitorovacích IS ROP Severovýchod.

44

Materiály k jednotlivým výzvám v rámci všech prioritních os

(dokumentace výzev a výsledky výběrového procesu) 



 









V rámci oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury bylo vyhlášeno celkem 7 kol výzev s celkovou možnou alokací ze SF ve výši 4 315 114 562 Kč. Oprávněnými žadateli v této oblasti podpory byly kraje a v první výzvě i organizace zřizované kraji. Přijato bylo celkem 165 projektových žádostí a schváleno jich bylo 145. V oblasti podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území bylo vyhlášeno 5 kol výzev s celkovou možnou alokací ze SF ve výši 2 375 255 038 Kč. Oprávněnými žadateli v této oblasti podpory byly obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky, nestátní neziskové organizace, provozovatelé drážní dopravy, podnikatelské subjekty – právnické a fyzické osoby, organizace zřizované nebo zakládané státem. Přijato bylo celkem 63 projektových žádostí a z toho jich 49 bylo schváleno Výborem RR k financování. Oblast podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť do jediné vyhlášené výzvy ze SF alokovala celkem 215 000 000 Kč. Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center byla určena pouze pro obce s počtem obyvatel vyšším než 50 tis., jimž byla dotace poskytována prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) na realizaci dílčích projektů. V rámci regionu soudržnosti Severovýchod se jednalo pouze o města Liberec, Pardubice a Hradec Králové. Celkově byla v rámci této oblasti podpory vyhlášena 2 kola výzev pro předkládání IPRM (alokace 2 301 500 000 Kč) a 4 kola výzev pro předkládání dílčích projektů do těchto IPRM (alokace 4 196 540 378 Kč). Schválenými IPRM v této oblasti podpory byly Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „Přitažlivé město“, Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje“, Integrovaný plán rozvoje města Liberec – zóna „Lidové sady“ a „Atraktivní a kvalitní život v Liberci“. Zaregistrováno bylo 85 dílčích projektů a z toho 66 jich bylo schváleno. V rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst byly vyhlášeny 4 kola výzvy s celkovou alokací ze SF ve výši 2 608 547 419 Kč. Žádat o dotace v rámci těchto výzev mohly následující subjekty: kraje, obce s více než 5 tis. obyvateli, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, hospodářská komora a její složky a zájmová sdružení právnických osob. Přijato bylo celkem 220 projektových žádostí, z toho počtu byla schválena polovina, tedy 110 projektů. Pro účely oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova byla vyhlášena pouze dvojice výzev s celkovou alokací ze SF 988 340 780 Kč. Oprávněnými k žádosti o dotace byli kraje, obce s počtem obyvatel 500 – 5 000, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob. Přijato bylo celkem 267 projektových žádostí a z nich schváleno 101. V oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR došlo k vyhlášení celkem 4 kol výzev s celkovou alokací ze SF ve výši 3 118 237 946 Kč. Oprávněným příjemcem podpory byl kraj a dále obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, podnikatelské subjekty – malé a střední podniky. S 376 podanými žádostmi se jednalo o oblast podpory, o kterou byl v rámci ROP Severovýchod největší zájem. Vzhledem k pouze 133 schváleným projektům se také jednalo o oblast podpory s největším převisem poptávky. Výzva v oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR byla vypsána celkem třikrát, a to s celkovou alokací ze SF ve výši 236 928 226 Kč. Oprávněným příjemcem podpory byl kraj a dále obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace a zájmová sdružení právnických osob. Výše zmínění 45





možní příjemci v těchto 3 kolech výzev podali celkem 78 žádostí a 59 jich bylo schváleno Výborem RR k financování. Oblast podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání zahrnovala 2 kola výzvy s celkovou alokací ze SF ve výši 472 283 959 Kč. Příjemcem podpory se v rámci této oblasti mohl stát podnikatelský subjekt (malé a střední podniky). Tato oblast podpory se v rámci ROP Severovýchod nesetkala s velkým zájmem žadatelů, termín ukončení 12. kola výzvy byl dokonce prodloužen z důvodu předložení pouze 1 projektu. Celkem bylo v rámci této oblasti podpory přijato pouze 31 žádostí a schváleno 18. V poslední oblasti podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu byla vyhlášena 4 kola výzev, ve kterých bylo ze SF alokováno celkem 208 061 322 Kč. Žadatelem v této oblasti podpory mohl být kraj, organizace zřizovaná či založená krajem a střední školy. Výbor RR v rámci těchto vyhlášených výzev obdržel celkem 88 projektových žádostí a 72 z nich schválil k financování.

Hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod na životní prostředí

(zpracováno společností REDECo, spol. s r.o. v období listopad 2009 až září 2010) Důležitým poznatkem je, že ROP Severovýchod není primárně zaměřen na zlepšování stavu životního prostředí v regionu soudržnosti, ale i přesto mají realizované projekty prokazatelně pozitivní vliv na jeho zlepšení. Analyzovaný dokument se zaměřil na hodnocení sledování vlivů ROP SV na životní prostředí a veřejné zdraví, hodnocení souboru environmentálních indikátorů a environmentálních kritérií, hodnocení vlivu jednotlivých oblastí podpory zejména z hlediska možných negativních dopadů na životní prostředí a udržitelný rozvoj, celkové zhodnocení implementačního procesu a monitorování z hlediska možných negativních dopadů na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ze závěrů je patrné, že přístup ROP Severovýchod k udržitelnému rozvoji je v souladu s platnou legislativou EU a České republiky. Důležitým poznatkem pro dopadovou evaluaci je fakt, že v rámci PO1 bylo v ROP Severovýchod předloženo a schváleno největší množství projektů, které pozitivně přispívají ke snižování negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Hodnocení vlivu intervencí ROP Severovýchod na rovné příležitosti

Hlavním cílem projektu zpracovaného společností HOPE-ES, v.o.s., divize EUservis.cz v období září – listopad 2009, bylo komplexní vyhodnocení vlivu aktivit Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na vybrané cílové skupiny s přihlédnutím ke genderovému hledisku se zřetelem na příspěvek podpořených projektů k podpoře rovných příležitostí (RP) včetně způsobu sledování a vykazování tohoto vlivu v rámci všech prioritních os s výjimkou prioritní osy 5 – Technická pomoc. Hlavní identifikovaná zjištění jsou následující:    

Začlenění principu RP do implementace ROP SV je v souladu s legislativou EU a národními dokumenty O principu RP jsou žadatelé a příjemci dostatečně informování, a to prostřednictvím dokumentace ROP SV, webových portálů, seminářů a konferencí Zohlednění principu rovných příležitostí v monitorovacích indikátorech je provedeno prostřednictvím sledování počtu nově vytvořených pracovních míst Pro zajištění sledování dopadu intervencí ROP SV na oblast rovných příležitostí je nutné vést příjemce k poskytování relevantních a aktuálních informací o naplňování principu rovných příležitostí v monitorovacích zprávách 46

  

Předložené projekty (89 %) ve věcných prioritách (PO 1-4) ROP SV jsou pozitivně zaměřeny na rovné příležitosti Rovné příležitosti jsou podporovány realizací aktivit, které zohledňují potřeby znevýhodněných skupin obyvatelstva Monitoring RP ve fázi udržitelnosti projektu vychází z charakteru projektu (nutné je vést příjemce k průběžnému sledování dopadu projektů na rovné příležitosti i ve fázi udržitelnosti)

Jednotlivá roční zhodnocení ROP NUTS II Severovýchod v období let 2007 – 2014

Roční zhodnocení mají za cíl provedení evaluace ROP Severovýchod za uplynulý rok, přičemž závěry jsou podkladem pro další postup v oblasti evaluace a pro zvýšení efektivnosti v dalších oblastech implementace ROP Severovýchod. Z tohoto důvodu je desk research jednotlivých ročních zhodnocení důležitým podkladem i pro dopadovou evaluaci ROP Severovýchod. Rok 2007   

Vyhlášeny 2 kola výzev – 1. kolo (oblasti podpory 1.1 a 5.1), 2. kolo (oblasti podpory 2.2, 2.3, 3.1 a 3.2) Celkem bylo podpořeno 24 projektů na rozvoj dopravy a dopravní dostupnost regionu (171% naplnění předpokladu pro 1. kolo výzvy a 43 % cílové hodnoty indikátoru). V 1. kole byla výrazně převýšena cílová hodnota indikátoru Počet odstraněných bodových závad (291 %) a také Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných silničních obchvatů měst a obcí (122 %)

Rok 2008  





Vyhlášeno celkem 8 kol výzev (oblasti podpory 5.1, 5.2, 4.1, 4.2, 1.1, 1.2, 2.1, 2.2, 2.3) V PO2 došlo u indikátoru 650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem k překročení plánované hodnoty pro rok 2015 (131,67 %), stejně tak jako u indikátorů 520213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (850 %) a 520215 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (352 %) V rámci PO3 byla překročena plánovaná hodnota pro rok 2015 u indikátorů 610110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem (272,75 %), 520212 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu (478,4 %) a 630100 Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek (294 %) Indikátor 652000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem v PO4 dosáhl v rámci plánovaných hodnot u schválených projektů naplnění 417,06 % z plánované hodnoty pro rok 2015

Rok 2009  



Vyhlášeno 6 kol výzev v 7 oblastech podpory (1.2, 2.1, 3.2, 4.1, 5.1 a 2 kola v oblasti podpory 3.1) V PO1 byla v roce 2009 schválenými projekty přesáhnuta cílová hodnota indikátoru 610102 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy (137,03 %) a bylo zjištěno, že dochází k výraznému nenaplňování indikátorů 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy a indikátoru 610241 Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě K roku 2009 byla v PO2 schválenými projekty převýšena cílová hodnota indikátoru 651500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem (158,05 %). 47





Výraznější nenaplňování bylo zjištěno u indikátorů 511500 Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst – celkem, 511541 Počet podpořených projektů na ostatní města, 652000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (důvodem je nízká poptávka u typu projektů, jejich předmětem je revitalizace či regenerace zanedbaných areálů) a 651503 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů sociálních služeb a zdravotní péče (venkov) V rámci PO3 bylo zjištěno, že nedochází k naplňování indikátoru 511200 Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu, a to z důvodu nadhodnocení cílové hodnoty tohoto indikátoru V PO4 došlo oproti roku předchozímu k poklesu hodnoty naplňování indikátoru 652000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem. V roce 2009 dosáhlo naplňování indikátoru schválenými projekty pouze 1,6 %, přičemž v roce 2008 bylo zaznamenáno naplňování více než 400 %. Důvodem byla nízká poptávka po tomto typu projektů.

Rok 2010  

 



V roce 2010 bylo ROP Severovýchod vyhlášeno 9 kol výzev v oblastech podpory 1.1, 2x 1.2, 1.3, 2x 2.1, 3.1, 4.2 a 5.1. V roce 2010 byl zaznamenán výrazný převis projektů v PO3, což se podepsalo na pokroku v naplňování indikátorů vycházejících z této osy. Nejvýraznější nárůst v plnění indikátorů v rámci všech os mezi roky 2009 a 2010 byl zaznamenán u těchto indikátorů: 610110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras (nárůst o 300 %), 511200 Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu (nárůst o téměř 260 %), 373300 Počet projektů zaměřených na environmentálně šetrné formy dopravy (nárůst o 1 300 %), 630100 Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem (nárůst o 125 %), 511100 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) (nárůst o 60 %) PO1 – výrazné nenaplňování bylo zaznamenáno u indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy z důvodu velké časové a finanční náročnosti přípravy těchto projektů PO2 se i v roce 2010 potýkala s nízkou poptávkou u typu projektů, jejich předmětem je revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). To samé platilo i u stejného indikátoru v PO4 V PO4 byla také zaznamenána nižší než předpokládaná poptávka projektů předkládaných podnikatelskými subjekty splňujících definici malého a středního podniku, čímž došlo k nenaplňování indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj podnikatelského prostředí

Rok 2011  

  

V roce 2011 ROP Severovýchod vyhlásil 3 kola výzev v oblastech podpory 2.1, 2.2 a 5.1 Dne 24. 3. 2011 byl Evropskou komisí schválen návrh na změnu ROP Severovýchod. Jednalo se zejména o úpravu nadhodnocených cílových hodnot u některých indikátorů (např. 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy, 511100 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) atd.) V PO1 v roce 2011 stále nedocházelo k adekvátnímu naplňování indikátoru 610205 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem V PO2 bylo naplňování cílových hodnot indikátorů adekvátní V PO3 došlo v rámci změn, případně pozastavením realizace projektů, k poklesu cílových hodnot indikátorů 630100 Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem, 48



520212 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu a 610110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras V rámci PO4 došlo v roce 2011 k patrnému pokroku v naplňování cílových hodnot indikátorů 513100 Počet podpořených projektů zaměřených na rozvoj podnikatelského prostředí (nárůst o 57 %) a 516121 Celkové realizované výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields (nárůst o 345 %)

Rok 2012   



 

V tomto roce řídící orgán ROP Severovýchod vyhlásil 4 výzvy v oblastech podpory 1.1, 1.2, 4.2 a 5.1 V roce 2012 došlo k navýšení finanční alokace ROP Severovýchod na PO1 a PO4 U indikátorů PO1 610241 Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě a 610108 Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic bylo dosaženo závazku uvedeného v programovém dokumentu ROP Severovýchod V PO2 u indikátorů 650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem, 520213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst a 651500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem, došlo k přeplňování indikátorů cílovými hodnotami vycházejících z projektů V rámci PO3 byly cílové hodnoty indikátorů prioritní osy závazkem příjemců splněny Díky snížení nadhodnocených cílových hodnot indikátorů PO4 nebyly v roce 2012 adekvátně plněny již pouze indikátory 516121 Celkové realizované výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields a 650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem. U indikátorů oblasti podpory 4.2 již došlo závazkem příjemců k jejich naplnění

Rok 2013  







V posledním roce programovacího období 2007 – 2013 bylo vyhlášeno celkem 7 výzev v oblastech podpory 1.1, 2.1, 2.2, 3.2, 4.2 a 5.1 Indikátory programu byly ke konci roku 2013 adekvátně plněny. U některých z nich došlo dokonce k výraznému přeplnění cílových hodnot – 650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem a 610110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras. Vzhledem k odstupování některých příjemců od smlouvy o poskytnutí dotace, ale došlo v roce 2013 i k mírnému poklesu cílových hodnot některých indikátorů (např. 511100 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost), 520211 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na dopravní dostupnost) V PO1 se jako těžce naplnitelným, z důvodu klesajícího trendu ve veřejné dopravě, ukázal indikátor 610205 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem. Z tohoto vychází i skutečnost, že v oblasti veřejné dopravy je více zacíleno na kvalitu služeb poskytovanou cestujícím než na celkový počet přepravených cestujících PO2 - cílové hodnoty indikátorů schválených projektů byly výrazně vyšší než stanovené cílové hodnoty indikátorů této prioritní osy. Předpokladem bylo úspěšné splnění cílových hodnot indikátorů této prioritní osy Jediným indikátorem, který nebyl ke konci roku 2013 plněn, byl indikátor 516121 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields (zažádáno o cílové hodnoty z 728 mil. Kč na 640 mil. Kč)

49

Rok 2014  



V roce 2014 řídící orgán ROP Severovýchod vyhlásil 2 výzvy, a to do oblastí podpory 1.1 a 5.1 Cílové hodnoty všech indikátorů, vycházející ze schválených projektů, v roce 2014 dosahovaly stanovených cílových hodnot indikátorů na úrovni programu. Výjimku tvořil indikátor PO1 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy, u kterého byla zaznamenána nízká poptávka oprávněných žadatelů a cílová hodnota tohoto indikátoru tak nebude dosažena v plné výši PO4 - V důsledku změn na projektech bylo patrné snižování cílových hodnot indikátorů schválených projektů. Jediným indikátorem, který nebyl ke konci roku 2014 plněn, byl indikátor 516121 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields. V rámci 3. revize programového dokumentu bylo schváleno snížení jeho cílové hodnoty z 728 mil. Kč na hodnotu 640 mil. Kč. V porovnání s touto sníženou cílovou hodnotou vzhledem k dalším poklesům bylo nadále zřejmé, že cílová hodnota indikátoru nebude naplněna

Analýza realizovaných projektů

Celkem bylo v rámci ROP Severovýchod k říjnu 2015 registrováno 1 381 projektů ve 4 prioritních osách15. Z tohoto počtu jich bylo 760 schváleno a k říjnu 2015 již bylo 611 z nich finančně ukončeno. V prioritní ose 1 bylo podpořeno a k říjnu 2015 finančně ukončeno celkem 155 projektů, z nich 116 v oblasti podpory 1.1, dalších 38 v oblasti podpory 1.2 a jeden projekt („Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“) v oblasti podpory 1.3. V PO1 se konkrétně podařilo realizovat např. následující: -

-

-

15

technické zázemí letiště v Pardubicích autobusová nádraží v Náchodě, Svobodě na Úpou, Libáni, Přelouči, Chrastavě, Lánově, přednádraží v Letohradě, Smržovce, Týništi nad Orlicí integrované dopravní terminály v České Třebové, Železném Brodě, Chrastavě, Turnově, Tanvaldu – Šumburku nad Desnou – celkem bylo v rámci PO1 nově vybudováno nebo rekonstruováno 15 terminálů veřejné dopravy a autobusových nádraží modernizace odbavovacích systémů integrované dopravy Pardubického a Královéhradeckého kraje a MHD Liberec terminál MHD Fügnerova a tramvajové tratě v Liberci a Jablonci nad Nisou s celkovou délkou 2,2 km. Po ukončení realizace dalších projektů bude délka tratí činit 5,77 km. pořízení vlakových souprav pro Jizerskohorskou železnici a pro zlepšení cestování v Pardubickém a Královéhradeckém kraji nákup autobusů (bezbariérových, nízkopodlažních) pro MHD Chrudim, pro Královéhradecký kraj, trolejbusů pro MHD Pardubice a Hradec Králové celkem bylo nově pořízeno 62 ekologických autobusů ve veřejné dopravě rekonstrukce lanovky na Sněžku cyklostezky (v celkové délce 23,37 km nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras v rámci PO1) - Žamberk – Letohrad, Žamberk – Líšnice, Bezpráví – Choceň, Čestice – Častolovice – Kostelec nad Orlicí, Chrudim – Medlešice, Lázně Kundratice – Lesní Domky, cyklotrasa Tanvald - Smržovka vlakové a autobusové zastávky na Tanvaldsku a zlepšení dopravní obslužnosti na Jablonecku

Dalších 45 projektů bylo registrováno v PO 5 Technická pomoc, která není do této evaluace dopadů zahrnuta

50

-

-

11 nových nebo rekonstruovaných parkovišť typu P+R, K+R, B+R velké množství modernizovaných a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy (k datu hodnocení již vytvořeno cca 300 km), včetně těch, které zlepšují dostupnost atraktivit cestovního ruchu kruhové objezdy, obchvaty (1,83 km), průtahy, opěrné a regulační zdi kolem silnic, stoupací pruhy silnic, mosty a další

V prioritní ose 2 bylo podpořeno a k říjnu 2015 finančně ukončeno celkem 223 projektů, z toho 46 v oblasti podpory 2.1, v oblasti podpory 2.2 dalších 77 projektů a 100 v oblasti podpory 2.3. V PO2 se konkrétně podařilo realizovat např. následující: -

-

-

-

-

-

-

IPRM Liberec – zóna Lidové sady a zde například dílčí projekty – Bazén Liberec, centrum aktivního odpočinu Lidové sady v Liberci, Park Lidové sady, ZŠ Lesní - Škola pro Evropu, Revitalizace městských lázní na galerijní objekt, Rekonstrukce Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Liberec, Pavilon leknínů Botanické zahrady Liberec IPRM Liberec – atraktivní a kvalitní život v Liberci - Obnova sportovišť Harcov, Multifunkční volnočasové centrum Liberec – Růžodol, Revitalizace vícefunkčních hřišť při ZŠ Švermova a ZŠ Aloisina Výšina, Multifunkční hřiště – Lesní, Regenerace a revitalizace kostela sv. Bonifáce v Liberci a rozšíření možností jeho využití, Modernizace expozic Severočeského muzea v Liberci, Lůžkový hospic v Libereckém kraji, Centrum Vlasty Buriana atd. IPRM Centrum města = pól růstu a rozvoje města (Hradec Králové) – Dům u Špuláků, Hradby – rekonstrukce, Skautský dům střediska K. Šimka, Rekonstrukce teras Pod Kanovnickými domy, Rekonstrukce sportovního areálu Bavlna, Revitalizace objektu továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání, Vybavení sálu a prostor Filharmonie Hradec Králové, Lávka pro pěší a cyklisty přes Orlici, Stavební úpravy objektu Gymnázia J. K. Tyla, Rekonstrukce Šimkových sadů, Rekonstrukce náplavky pravého břehu Labe, Rekonstrukce Bílé věže, Stavební úpravy Galerie moderního umění atd. IPRM Pardubice – přitažlivé město - Modernizace sportovního areálu T. J. Sokol Pardubice, Skautské centrum Vinice, Sportovní areál Dašická, Revitalizace Tyršových sadů, Pěší zóna - třída Míru s napojením Sladkovského ulice, Revitalizace parku Na Špici a Rekonstrukce areálu loděnice TJ Synthesia revitalizace náměstí v Opočně, Jevíčku, Jilemnici, Hradci Králové, Dvoře Králové nad Labem, Poličce, Semilech a ve Frýdlantu a budov a částí měst a obcí Hronov, Ústí nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Letohrad, Hořice, Mimoň, Chrudim, Hrádek nad Nisou, Nové Město nad Metují, Holovousy, Jenišovice, Vítězná, Horní Branná, Výprachtice, Nový Hrádek a další parky v Pardubicích, Hradci Králové, Liberci, Doksech rekonstrukce a modernizace škol - ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli, ZUŠ Přelouč, ZŠ Sokolovská v Liberci, ZŠ Riegrova 4 Svitavy, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, ZŠ Na Ostrově Jaroměř, ZŠ T. G. Masaryka Lomnice nad Popelkou, SZŠ, MŠ a PŠ Moravská Třebová, ZŠ Plavy, ZŠ Pecka - v rámci PO2 bylo celkem 19 vzdělávacích zařízení modernizováno nebo nově vybaveno vybavení nemocnic a zdravotnických zařízení v Litomyšli, Svitavách, Ústí nad Orlicí, Žamberku, Moravské Třebové, Turnově, Trutnově, Pardubicích, Liberci, Jablonci nad Nisou, Chrudimi, Vysokém Mýtě, Jilemnici, České Lípě, Smidarech 51

-

-

-

-

-

centra odborného vzdělávání v Hradci Králové, Náchodě, Ústí nad Orlicí zařízení poskytující sociální služby v Nové Pace, Vysokém Mýtě, Svitavách, Chrudimi, Pardubicích, dětský domov v Dolní Čermné, Holicích, Jevíčku, Bystrém, Předhradí, Dubé volnočasová, občanská, komunitní a společenská centra v Chrastavě, Jablonci nad Nisou, Chlumci nad Cidlinou, Trutnově, Liberci, Rychnově nad Kněžnou, Svitavách, obci Sloup v Čechách, Trstěnicích, Černilově, Dašice, Jičíněves, kulturně pohybové centrum KOLOSEUM v Liberci sportovní areály a hřiště v Jaroměři, Chocni, Lanškrouně, Liberci, Rychnově nad Kněžnou, Josefově Dole, Pardubicích, Hradci Králové, Němčicích, Kunčině, sportovní haly ve Skutči, Přelouči, Kopidlně a plavecké bazény a koupaliště v Turnově, Litomyšli, Jičíně, jezdecký klub v Liberci, loděnice v Pardubicích plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro volnočasové a zájmové aktivity přesáhla 77 000 m2 rozšíření PZ v Poličce, hasičské zbrojnice – SDH Tanvald Šumburk, regenerace bývalé požární zbrojnice a modernizace kamerového a dohlížecího systému v Jablonci nad Nisou, revitalizace zámku v Lomnici nad Popelkou, Františkánský klášter Hostinné, a další

Prioritní osa 3 k říjnu 2015 eviduje 154 finančně ukončených projektů, z toho 105 v oblasti podpory 3.1 a 49 v oblasti podpory 3.2. V PO3 se konkrétně podařilo realizovat např. následující: -

-

-

-

-

-

revitalizace památek – hradu Svojanov, zámku v Cholticích, památkové rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko, tvrze Orlice v Letohradu, tvrze Hůrka v Králíkách, zpřístupnění poutního chrámu v Chlumku v Luži - celkem bylo v rámci PO3 zrekonstruováno 26 památkových objektů muzea – barokních soch v Chrudimi, karosářství ve Vysokém Mýtě, obuvi a kamene ve Skutči, koní ve Slatiňanech, betlémů v Třebechovicích, vojenské v Králíkách, čtyřlístku v Doksech, textilu a archeologie v České Lípě, krajky ve Vamberku, regionální v Litomyšli, vápenictví v Třemošnici, Bohuslava Martinů v Poličce, války ve Všestarech, památník Dr. Holuba v Holicích přírodní atraktivity – archeopark Všestary, geopark Český ráj a rekreační lesy Podhůra, Braunův kraj v Kuksu, naučné turistické stezky Hřebečské důlní stezky hotely a penziony například v Novém Městě nad Metují, Hradci králové, Frýdlantu, Doksech, Litomyšli, na Seči, Dolní Moravě, lázeňský resort v Lázních Bělohrad, Semilech, kongresové centrum U Hrádečku, turistická chata na Suchém vrchu – celkem bylo v rámci PO3 nově vybudováno či zrekonstruováno 2 098 lůžek sportovně relaxační areály v Hradci Králové, Trutnově, na Seči a ski areály Buková hora u Červené Vody, Dolní Morava, Herlíkovice, Prkenný důl v Žacléři, Mladé Buky, Obří sud Javorník, Břízky u Jablonce nad Nisou, bobová dráha ve Skiparku Mladé Buky cyklostezky (v celkové délce 183,13 km nově vybudovaných v rámci projektů PO3) Hradec Králové – Josefov – Kuks, Varhany, Dolánky – Líšný a turistické stezky (192,54 km) marketingové aktivity a propagace Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje, Chrudimsko-Hlinecka, Krkonoše a Podkrkonoší, Litomyšle, Českomoravského pomezí, Českého ráje, Hradecka, obce Strážné, Jablonecka, Kladského pomezí, Královských věnných měst, Broumovska, Špindlerova Mlýna, Králického Sněžníku, Novopacka, Pardubicka, města Dvůr Králové nad Labem, Rokytnice nad Jizerou, Mimoně, 52

-

-

Máchova kraje, Harrachova, turistického regionu Jizerských hor, Orlických hor a Podorlicka, Společné Cidliny a vodácké řeky Orlice ostatní aktivity - turistické noviny pro region Východní Čechy, informační systém ZOO Liberec, pavilon goril v ZOO Dvůr Králové nad Labem, regionální informační centrum Svitavy, infrastruktura pro rozvoj aeroturistiky u Moravské Třebové, zázemí pro hipoturistiku a navazující služby v Jablonci nad Nisou a další

V poslední prioritní ose relevantní pro tuto evaluaci bylo realizováno a k říjnu 2015 finančně ukončeno 79 projektů s rozdělením 13 projektů v oblasti podpory 4.1 a 66 v oblasti podpory 4.2. V PO4 se konkrétně podařilo realizovat např. následující: -

-

-

-

revitalizace 15 areálů brownfields v Maršovicích, Moravské Třebové, Lanškrouně, Vysokém Mýtě, Meziměstí, Hradci Králové, Příšovicích, Liberci, Rychnově nad Kněžnou, Novém Městě nad Metují, Litomyšli, Ústí nad Orlicí, Broumově a Třemošnici – celková plocha revitalizovaných areálů brownfields v rámci PO4 činí více než 4 ha vybavení středních škol pro dlaždiče v Liberci, kominíky v Rychnově nad Kněžnou, lesníky ve Frýdlantě, polygrafiky ve Velkém Poříčí, zahradníky v Litomyšli, grafiky v Liberci, aplikované chemiky v Železném Brodě, kameníky a sochaře v Hořicích, zemědělce a ekology v Kostelci nad Orlicí, oční optiky v Turnově, brusiče drahých kamenů v Liberci, veterináře v Dolním Třešňovci, autotroniky ve Vysoké nad Jizerou, hoteliéry v Chrudimi a veterinární techniky laboranty v Hradci Králové, lakovna pro školu v Hradci Králové, digestoře v Liberci, gastronomická učebna v Pardubicích, přírodovědné laboratoře v Letohradě, učebna virtuální reality v Náchodě, CNC technologie v Jičíně, výuka CNC systémů a strojů v Dobrušce a České Lípě, modernizace strojních dílen v Hronově, dílny odborné přípravy v Novém Bydžově, walfdorské dílny v Semilech centra odborného vzdělávání v Nové Pace, Hradci Králové, Ústí nad Orlicí, strojírensko-technické centrum Chrudim, vzdělávací centrum CHBPO Pardubického kraje, technologické centrum EXCELENT, víceúčelové integrované pracoviště pro rozvoj hotelnictví a cestovního ruchu v regionu ve Dvoře Králové nad Labem regionální inovační strategie v Libereckém a Královéhradeckém kraji a další

Na základě provedené podrobné analýzy realizovaných projektů, v kombinaci se zjištěními z realizovaných rozhovorů se zainteresovanými osobami z regionu soudržnosti Severovýchod, je možné určit projekty či skupiny projektů, které měly vysoký dopad do území. V PO1 jsou vybranými experty pozitivně hodnoceny a velmi pozitivní dopad do území mají realizované rekonstrukce a modernizace silničních komunikací. Z pohledu veřejné dopravy lze za projekt s vysokým dopadem považovat „Moderní železniční vozidla pro Jizerskohorskou železnici“, zahrnující pořízení 14 ks nových železničních kolejových vozidel. Díky tomuto projektu byla pozvednuta kvalita železniční dopravy v periferní oblasti Jizerských hor – Tanvald, Harrachov, Jindřichovice pod Smrkem atd. V oblasti veřejné dopravy jsou dále pozitivně hodnoceným typem projektů i integrované dopravní terminály (např. Česká Třebová či Tanvald). Bezprostředně pozitivní dopad na městské oblasti v oblasti dopravy poté mají obnovy vozových parků trolejbusů ve dvou největších městech regionu – Hradci Králové a Pardubicích (projekty „Obnova a modernizace ekologického vozového parku trolejbusů pro MHD v Pardubicích“ a „Obnova vozového parku trolejbusů“). V PO2 je možné za nejvýraznější projekty považovat ty, které byly realizovány v rámci některého z IPRM. Tyto projekty výrazným způsobem pomohly k rozvoji městských oblastí regionu 53

soudržnosti Severovýchod. Ve venkovských oblastech jsou naopak na základě expertních rozhovorů pozitivně hodnoceny zejména projekty zaměřené na volnočasová, občanská, komunitní a společenská centra. V oblasti rozvoje veřejných služeb je nejlépe hodnoceno zdravotnictví, ve kterém bylo realizováno velké množství projektů zaměřených na modernizaci vybavení nemocnic a zdravotnických zařízení. PO3 se v rámci ROP Severovýchod stala osou, jejíž projekty výraznou měrou přispěly ke snížení některých meziregionálních rozdílů. Příkladem takovéhoto typu projektu, je výstavba či modernizace lyžařského areálu a celého jeho širšího zázemí. V okolí města Králíky, případně obce Červená Voda se díky těmto projektům (např. „Lyžařský areál Červená Voda - Buková hora“ nebo „Centrum turistického ruchu Dolní Morava“) podařilo významně socioekonomicky pozvednout tuto část regionu. K rozvoji některých částí regionu pozitivně přispěly i projekty cyklostezek. Jako projekt s vysokým dopadem může být na základě provedených rozhovorů hodnocena i „Cyklostezka Hradec Králové - Josefov – Kuks“. V PO4 nebylo realizováno tak velké množství projektů jako v jiných osách, ovšem jako typ projektu s vysokým dopadem do území lze jednoznačně určit posílení praktické složky výuky na středních školách pomocí modernizace, případně nového vybavení, učeben a technického zázemí škol (např. „Vzdělávací centrum CHBPO Pardubického kraje“).

54

4 Popis a vyhodnocení základních trendů v území Kapitola je zaměřena na popis a vyhodnocení základních trendů v území na základě dostupných statistických dat16. Zpracovatel se zaměřil zejména na trendy, které je možné spatřovat ve čtyřech základních oblastech (jedná se o oblasti dopravy, rozvoje městských a venkovských oblastí, cestovního ruchu a rozvoje podnikatelského prostředí), jež tvoří prioritní osy 1 až 4 ROP Severovýchod. Přímo v textu kapitoly uvádíme jen hlavní grafické a tabulkové výstupy včetně interpretace, další doplňující výstupy jsou bez dalšího komentáře v příloze zprávy. Analýza statistických dat a jejich důsledná interpretace je jedním z podkladů pro zpracovatele pro formulování odpovědí na evaluační otázky. 4.1

Doprava

Pro popis stavu v oblasti dopravy, dopravní infrastruktury, bezpečnosti provozu na silnicích a vlivu dopravy na životní prostředí, tedy v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury tvořící prioritní osu 1, došlo k ověření následujících konkrétních statistických ukazatelů:          

Délka silnic a dálnic Hustota silniční sítě Provozní délka železničních tratí Hustota železniční sítě Počet přepravených osob veřejnou hromadnou dopravou Počet přepravených osob MHD Letecká osobní přeprava – odbavení cestující Statistika nehodovosti Emisní bilance (REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování) Bilance dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a škol

K 31. 12. 2014 se v regionu soudržnosti Severovýchod nacházelo celkem 9 756 km silnic, přičemž necelé dvě třetiny jsou tvořeny silnicemi III. třídy. V období realizace ROP Severovýchod se celková délka silnic snížila o 14 km. Nejvíce kilometrů (44) od roku 2004 ubylo v kategorii silnic III. třídy, naopak v tomto období bylo vybudováno nových 37 km silnic I. třídy, jejichž modernizace, rekonstrukce a výstavba však nebyla podporována z ROP Severovýchod. Oprávněnými žadateli v oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury byly kraje a kraji zřizované organizace, které mohly poskytnutou podporu využít na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. třídy, případně odstraňování bodových závad a bariér na těchto silnicích. Hustota silniční sítě regionu soudržnosti Severovýchod se v dlouhodobém horizontu výrazně nemění, ke konci roku 2014 se jednalo o 0,79 km/km2. V porovnání s celou Českou republikou je hustota silniční sítě, k roku 2014, v regionu soudržnosti Severovýchod vyšší, a to o 0,08 km/km2. Tabulka 1: Délka silnic a dálnic v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2004, 2014) Ukazatel dopadu

Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Délka silnic I. třídy (km)

1 204

1 241

37

3,1

Délka silnic II. třídy (km)

2 301

2 294

-7

-0,3

Vzhledem k charakteru a zaměření zakázky, kdy bylo cílem provést evaluaci dopadů realizovaných projektů na region soudržnosti Severovýchod, byly využity běžně dostupné zdroje statistických dat, nebyla pořizována statistická data vlastní průzkumem (kromě průzkumu provedeného mezi zainteresovanými osobami, který je popsán na jiném místě této zprávy). 16

55

Hodnota před realizací projektů (2004)

Ukazatel dopadu Délka silnic III. třídy (km)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

6 265

6 221

-44

-0,7

0

26

26

-

9 770

9 782

12

0,1

Hustota silniční sítě (km/km2)

0,79

0,79

0

0,0

Hustota silniční sítě (km/km2) - ČR

0,70

0,71

0,01

1,4

Dálnice (km) Délka silnic a dálnic celkem (km)

Pozn.: V rámci silnic I. třídy jsou započítány i silnice rychlostní Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. daného roku

Stejně jako celková délka silnic II. a II. třídy se snížila i celková délka železničních tratí v regionu soudržnosti Severovýchod. Mezi roky 2004 a 2014 se jednalo o pokles o 9 km, což je v kontextu tří krajů nepatrná vzdálenost, přičemž hustota železniční sítě regionu zůstala na přibližné hodnotě 0,15 km/km2. Hustota železniční sítě v České republice je v porovnání s regionem soudržnosti Severovýchod nižší – 0,12 km/km2. Rušení regionálních železničních tratí je obecným trendem posledních let v celé České republice, kde bylo za stejné období zrušeno více než 50 km tratí. ROP Severovýchod se navíc vzhledem k postačující délce a hustotě sítě zaměřoval na její modernizaci, zkvalitnění vozového parku a celkové zlepšení poskytovaných služeb. Tabulka 2: Provozní délka železničních tratí v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2004, 2014) Hodnota před realizací projektů (2004)

Ukazatel dopadu Provozní délka železničních tratí (km) Hustota železniční sítě

(km/km2)

Hustota železniční sítě

(km/km2)

- ČR

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

1 814

1 805

-9

-0,5

0,15

0,15

0

0,0

0,12

0,12

0

0,0

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. daného roku

Podíl veřejné hromadné dopravy na mobilitě obyvatel se dle dat Ministerstva dopravy neustále snižuje. V celé společnosti se zvyšuje stupeň automobilizace, což se negativně projevuje na počtu osob přepravených veřejnou hromadnou dopravou. Od roku 2005 do roku 2014 se počet přepravených osob veřejnou dopravou v regionu soudržnosti Severovýchod snížil o 15 %. V rámci celé ČR nebyl pokles tak výrazný, činil necelých 5 % (viz následující tabulka). Železnici v regionu soudržnosti Severovýchod ročně využívá téměř 16,5 mil. osob. (viz Příloha 1) a autobusovou dopravu téměř 37,5 mil. osob (viz Příloha 3). U obou těchto druhů dopravy byl ve sledovaném období zaznamenán pokles počtu přepravených osob – u vlaků to bylo o 7 % a u autobusové dopravy o více než 18 %. U vlakové dopravy se navíc mezi lety 2005 a 2014 snížil i počet spojů, a to jak v pracovní dny, tak o víkendech a svátcích (viz Příloha 2), naopak u autobusové dopravy byl v regionu soudržnosti zaznamenán nárůst počtu spojů – největší nárůst (více než 55 %) o sobotách (viz Příloha 4).

56

Tabulka 3: Počet přepravených cestujících veřejnou hromadnou dopravou v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2014) Přeprava cestujících veřejnou hromadnou dopravou celkem (tis.) Region soudržnosti Severovýchod ČR

Hodnota před realizací projektů (2005)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

63 387,0

53 858,7

-9 528,3

-15,0

473 692,3

450 270,5

-23 421,9

-4,9

Zdroj: Ministerstvo dopravy – ročenky dopravy za jednotlivé roky

Obecným trendem v současné době v oblasti MHD je pokles počtu přepravených cestujících. Od roku 2005 do roku 2014 se počet osob, které byly MHD v regionu soudržnosti Severovýchod přepraveny, snížil o 20,5 mil. Výrazný pokles byl zaznamenán i na republikové úrovni (-126 mil. osob), ale v relativním měřítku se jedná o pokles 5,6%, kdežto v regionu soudržnosti Severovýchod je pokles výraznější, téměř 18%. Nejvíce využívaným prostředkem MHD jsou autobusy. Jedná se ale o prostředek, u něhož byl ve sledovaném období zaznamenán největší pokles přepravených osob (pokles u všech druhů MHD). Naopak prostředkem s nejmírnějším poklesem počtu přepravených osob jsou trolejbusy. Podrobnější informace o počtech přepravených osob v MHD zobrazuje následující tabulka. Tabulka 4: Počet přepravených cestujících MHD v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2014) Přeprava cestujících MHD celkem (mil.)

Hodnota před realizací projektů (2005)

Region soudržnosti Severovýchod

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

115,5

95,0

-20,5

-17,7

2 268,9

2 142,9

-126,0

-5,6

trolejbusy

24,5

21,7

-2,8

-11,5

autobusy

79,4

65,4

-14,0

-17,6

tramvaje

11,7

8,0

-3,7

-31,5

ČR z toho v regionu soudržnosti Severovýchod:

Zdroj: Ministerstvo dopravy – ročenky dopravy za jednotlivé roky

Jediným mezinárodním letištěm na území regionu soudržnosti Severovýchod a zároveň jediný subjekt, který mohl být příjemcem intervencí z oblasti podpory 1.3, je letiště Pardubice, jehož civilním provozovatelem je společnost East Bohemian Airport a.s. Majitelem tohoto civilního provozovatele letiště je Statutární město Pardubice - Magistrát města Pardubic a Pardubický kraj. Důležitou částí letového provozu jsou charterové lety tuzemských a ruských cestovních kanceláří. Letiště je využíváno především v letní turistické sezóně. Do současné letové nabídky (letní sezóna 2015) byly zařazeny destinace jako Bulharsko, Řecko, Turecko, Albánie, Černá Hora a rovněž Kypr. V minulosti bylo letiště určeno k letům do destinací - Mallorca (od roku 2000), Tunis a Djerba (od roku 2005). V sezóně 2006 přibyla Černá Hora. V roce 2007 se létalo již do 8 letních destinací – Turecko, Bulharsko, Kréta, Rhodos, Djerba, Turecko, Černá Hora. Atraktivita tohoto letiště v posledních letech výrazně stoupá. Mezi lety 2009 a 2013 se zvýšil počet odbavených cestujících o více než 130 tisíc. Jednou z možných příčin tohoto nárůstu a rekordního počtu cestujících v roce 2013 (184 140) je modernizace letiště zahájená v květnu 2011 a dokončená v červenci 2012, financovaná z ROP Severovýchod (Prioritní osa 1.3 Rozvoj mezinárodních letišť – 23. kolo výzvy). „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“ byl jediný schválený projekt v rámci této výzvy s celkovou dotací RR ve výši 251,9 mil. Kč. Vývoj 57

počtu odbavených cestujících na mezinárodním letišti Pardubice s vymezením období realizace ROP Severovýchod zobrazuje následující graf. Graf 2: Počet odbavených cestujících na mezinárodním letišti Pardubice v letech 2004 - 2014 200 000 180 000 160 000

odbavení cestující

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Pozn.: Šipkou (rok 2012) je označen rok dokončení projektu „Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch“ Zdroj: Letiště Pardubice - statistiky

Na silničních komunikacích v regionu soudržnosti Severovýchod dochází k navýšení bezpečnosti provozu, výrazně se totiž snižuje celkový počet dopravních nehod a dopravních nehod s následkem smrti. Od roku 2004 se jejich počet snížil o více než 50 %, z počtu 27 500 v roce 2004 na 11 277 v roce 2014. V souvislosti se snižujícím se počtem nehod klesá i počet obětí (-15 %) a usmrcených osob (-52,7 %). Velký vliv na tuto statistiku mají celorepubliková zpřísnění některých dopravních předpisů, která se projevují na poklesu nehod v období 2004 – 2014 v celé ČR. Možným důsledkem poklesu nehod je i změna zákona, který udává, k jak závažným nehodám se musí a nemusí volat Policie ČR17. V porovnání s Českou republikou byl pokles dopravních nehod v regionu soudržnosti Severovýchod o 2,7 % větší a výrazněji v regionu soudržnosti Severovýchod v porovnání s ČR ubylo i usmrcených osob vinou dopravní nehody Tabulka 5: Dopravní nehody v silniční dopravě v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2004, 2014)

Ukazatel dopadu – region soudržnosti SV

Hodnota Hodnota po před realizací realizaci projektů projektů (2004) (2014)

Dopravní nehody v silniční dopravě celkem

27 500

11 277

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

-16 223

-59,0

Dle novelizované právní úpravy již nemusí řidiči oznámit policii takovou dopravní nehodu, při které vznikne jen hmotná škoda na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí, která nepřevyšuje částku ve výši 100 000,- korun. 17

58

Hodnota Hodnota po před realizací realizaci projektů projektů (2004) (2014)

Ukazatel dopadu – region soudržnosti SV

Dopravní nehody v silniční dopravě s oběťmi

Přírůstek ukazatele (rel.)

4 002

3 401

-601

-15,0

205

97

-108

-52,7

Hodnota Hodnota po před realizací realizaci projektů projektů (2004) (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Dopravní nehody v silniční dopravě - usmrcené osoby

Ukazatel dopadu – Česká republika

Přírůstek ukazatele (abs.)

Dopravní nehody v silniční dopravě celkem

196 484

85 859

-110 625

-56,3

26 516

21 054

-5 462

-20,6

1 382

688

-694

-50,2

Dopravní nehody v silniční dopravě s oběťmi Dopravní nehody v silniční dopravě - usmrcené osoby

Pozn.: Evidovány jsou pouze nehody nahlášené Policii ČR Za usmrcenou osobu se považuje osoba, která zemřela na místě nehody, při převozu do nemocnice nebo nejpozději do 30 dnů Zdroj: Policie ČR – statistika nehodovosti

V oblasti snižování emisí z mobilních zdrojů znečištění (doprava) došlo v regionu soudržnosti Severovýchod k výraznému pokroku. Od roku 2004 do roku 2013 se snížila emisní bilance všech tří sledovaných látek. Nejvýrazněji tomu bylo u oxidu uhelnatého, kde byl zaznamenán pokles o 1,81 t/rok na km2, což je v relativním vyjádření pokles o více než 65 %. Na téměř nulovou hodnotu se k roku 2013 snížila emisní bilance oxidu siřičitého a více než 40% pokles byl zaznamenán i u oxidu dusíku. V porovnání s emisními bilancemi na úrovni celé ČR byl v regionu soudržnosti Severovýchod zaznamenán výraznější relativní pokles u látek CO a SO2. V roce 2013 jsou emisní bilance z mobilních zdrojů u všech tří sledovaných látek nižší, případně na stejné úrovni, než v rámci celé ČR. Tabulka 6: Emisní bilance (mobilní zdroje znečišťování) v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2004, 2013) Emisní bilance (REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování) - CO (t/rok na km2)

Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Region soudržnosti SV

2,76

0,95

-1,81

-65,7

Česká Republika

3,22

1,18

-2,04

-63,4

Emisní bilance (REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování) - SO2 (t/rok na km2)

Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Region soudržnosti SV

0,03

0,00

-0,03

-95,2

Česká Republika

0,04

0,00

-0,04

-95,0

Emisní bilance (REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování) - NOx (t/rok na km2)

Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Region soudržnosti SV

1,46

0,86

-0,60

-40,9

Česká Republika

1,66

0,98

-0,68

-41,0

Zdroj: ČHMÚ – Emisní bilance, k 31. 12.

59

Nejvýraznější pokles emisních bilancí oxidu uhelnatého a oxidů dusíku pokračoval až do roku 2010, kdy se míra snižování bilance zpomalila. Takto výrazný pokles lze přisuzovat několika různým faktorům, od obecného trendu zaměření se na snižování negativních dopadů na životní prostředí (ekologizace vozidel, snižování průměrného stáří vozového parku, regulace dopravy ve městech, výstavba parkovišť typu P+R, zatraktivnění veřejné dopravy atd.) až po modernizaci a rekonstrukce dopravní infrastruktury, s čímž souvisí zvýšení plynulosti provozu, které má pozitivní vliv na snížení emisních bilancí. Graf 3: Vývoj emisní bilance z mobilních zdrojů znečišťování (REZZO 4) v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2004 - 2013 3,00

2,50

t/rok na km2

2,00

1,50

1,00

0,50

0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok CO

NOx

Zdroj: ČHMÚ - Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle krajů

Dle nejaktuálnějších dostupných údajů o bilanci vyjížďky a dojížďky do zaměstnání a škol ze SLDB 2011, vyjíždělo za prací a školou mimo obec trvalého bydliště celkem 169 250 obyvatel regionu soudržnosti Severovýchod. Z tohoto počtu jich 26 285 při vyjížďce opouštělo hranice regionu soudržnosti. Opačným směrem, tedy z okolních regionů do regionu soudržnosti Severovýchod, za prací a školou mířilo celkem 6 855 obyvatel. Saldo dojížďky je tedy záporné, neboť více obyvatel za prací a školou z regionu vyjíždí, než do něho dojíždí. Pravděpodobně nejvýraznějším cílem vyjížďky za prací a do škol je, stejně jako v případě migrace, hlavní město Praha a region soudržnosti Střední Čechy, které jsou zdrojem velkého množství pracovních příležitostí a v případě Prahy i vyhledávaným místem pro studium18. Velkou roli v jejich preferenci vyjíždějícími osobami sehrává i jejich geografická blízkost k regionu soudržnosti Severovýchod. Podrobné informace o počtu vyjíždějících a dojíždějících v roce 2011 zobrazuje následující tabulka.

18

Údaj o konkrétním cíli dojížďky/vyjížďky není na úrovni SLDB sledován.

60

Tabulka 7: Bilance dojížďky/vyjížďky do zaměstnání a školy v regionu soudržnosti Severovýchod v roce 2011 Počet vyjíždějících/dojíždějících v rámci regionu soudržnosti Severovýchod

Počet vyjíždějících z regionu soudržnosti Severovýchod

Počet dojíždějících do regionu soudržnosti Severovýchod

Celkem

142 965

26 285

6 855

Za prací

105 102

13 965

3 326

37 863

12 320

3 529

Za školou Zdroj: SLDB 2011

4.2

Městské a venkovské oblasti

Pro popis stavu regionálních center, měst a venkovských oblastí, jež tvoří prioritní osu 2, došlo k ověření následujících konkrétních statistických ukazatelů:                   

Hrubá míra přirozeného přírůstku Hrubá míra migračního salda Hrubá míra celkového přírůstku Míra rizika chudoby Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Celkové měrné emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1-4 – SO2 Celkové měrné emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1-4 – NOx Celkové měrné emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1-4 – CO Počet školských zařízení Počet zařízení sociální péče Počet míst v zařízeních sociální péče Lůžka v nemocnicích na 1 000 obyvatel Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 10 000 obyvatel Lékaři v nemocnicích na 10 000 obyvatel Počet kulturních zařízení (galerie, muzea, památníky) Počet veřejných knihoven, vč. poboček Počet areálů brownfields

Programový dokument ROP Severovýchod v podkapitole 4.8.A definuje celkem šest vybraných ukazatelů (geografických a ekonomických), pomocí níž byly popsány regionální disparity před začátkem programového období 2007 – 2013. Kromě ekonomických ukazatelů, které jsou popsány v textu dále u podkapitoly týkající se podnikatelského prostředí, se jedná o ukazatele – hustota zalidnění, přírůstek obyvatelstva a podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Region soudržnosti Severovýchod byl od roku 2004 do roku 2011 populačně ziskový. Do regionu se více obyvatel stěhovalo, než jich odcházelo a od roku 2006 byla pozitivní i hrubá míra přirozeného přírůstku. Mezi roky 2011 a 2013 ale došlo ke změně vývoje a do regionu se poprvé ve sledovaném období přistěhovalo méně obyvatel, než se jich z něho vystěhovalo. V posledním sledovaném roce 2014 je však celkový přírůstek opět mírně pozitivní. V tomto roce se do regionu přistěhovalo 10 345 obyvatel a vystěhovalo se jich o 30 méně, což svědčí o zvyšující se atraktivitě regionu.

61

Graf 4: Demografický vývoj regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2004 - 2013

7 6

promile [‰]

5 4 3 2 1 0 -1 -2 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok hmpp

hmms

hmcp

Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. Zdroj: EUROSTAT

Nejvíce obyvatel se z regionu soudržnosti Severovýchod stěhuje do hlavního města Prahy a dále do regionů soudržnosti Střední Čechy a Severozápad. Opačným směrem, tedy do regionu soudržnosti Severovýchod se v roce 2013 přistěhovalo nejvíce obyvatel z NUTS II Střední Čechy (1 668) a z Prahy (1 644). Jednotlivé migrační proudy v roce 2013 zobrazuje Mapa 1. V porovnání s rokem 2007 (Příloha 6) se z regionu v roce 2013 více obyvatel vystěhovalo, než se jich přistěhovalo. Nejsilnější migrační proudy byly i v roce 2007 z Prahy a Středních Čech. Velice úzce spolu souvisí ukazatelé přírůstku obyvatelstva (migrační i přirozenou změnou) (Mapa 2) a hustoty zalidnění (Příloha 5). K největšímu přírůstku počtu obyvatel došlo v oblastech správních obvodů obcí s rozšířenou působností Holice, Lanškroun a Liberec, kde byl nárůst v období let 2007 – 2014 více než 4%. Na Turnovsku, Přeloučsku a Pardubicku byl nárůst počtu obyvatel vyšší než 3,5 %. Ziskové jsou zejména obce v okolí větších měst, ale ani větší města (hlavně Liberec a Pardubice, které jsou dokonce populačně ziskové) neztrácejí obyvatelstvo natolik, aby se to negativně projevilo na celém regionu (správním obvodu obce s rozšířenou působností). Mezi počtem obyvatel a hustotou zalidnění je samozřejmě jednoznačná korelace, hustota zalidnění roste tedy v těch regionech, kde ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel.

62

Mapa 1: Migrační proudy z a do regionu soudržnosti Severovýchod v roce 2013

63

Mapa 2: Přírůstek obyvatel v regionu soudržnosti Severovýchod, dle městských a venkovských oblastí, v letech 2007-2014

64

Významně se proměnila situace z hlediska podílu osob s vysokoškolským vzděláním na celkové populaci území. Zatímco v roce 2001 dle Sčítání lidu, domů a bytů byl výrazně nadprůměrný podíl obyvatel s VŠ vzděláním na Pardubicku a Královéhradecku (nad 10 %), což jednoznačně souvisí s lokalizací univerzit v těchto městech. Stejně tak v případě Liberce, kde byl podíl vysokoškolsky vzdělaných jen o něco nižší. Dle SLDB 2011 podíl vysokoškolsky vzdělané populace vzrostl ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností s výjimkou periferních regionů Frýdlantska, Broumovska a Králicka (viz Příloha 7). Nárůst počtu regionů, kde podíl obyvatel je nad 10 % (mezi 10 a 15 % lidí s VŠ vzděláním žije na Liberecku, Jablonecku, Turnovsku, Královéhradecku, Pardubicku, Orlickoústecku a v okolí Nového Města nad Metují), souvisí s celorepublikovým trendem změny struktury obyvatelstva podle vzdělanosti. Změny, ke kterým došlo v krajích tvořících region soudržnosti Severovýchod, kopírují také jinde pozorovatelné trendy – k nárůstu došlo zejména v regionech s většími městy, kde je dostupnější práce pro osoby s vyšší kvalifikací. Oproti roku 2001, kde až na několik výjimek byl podíl vysokoškolsky vzdělaných v populaci velice nízký, došlo v roce 2011 ke snížení této diferenciace a nárůstu podílu sledované složky populace a snížení rozdílu oproti oblastem s nejvyšší vzdělaností téměř ve všech oblastech. Sledovat podíl VŠ vzdělaných na obyvatelstvu na úrovni obcí není účelné. Podíl této složky populace ovlivňují ještě další faktory, jako je kvalita životního prostředí, bytového a domovního fondu, dopravní dostupnost atd. Míra rizika chudoby udává podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí chudoby, která se stanoví jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu (definice Eurostatu). Míra rizika chudoby byla v regionu soudržnosti Severovýchod v roce 2005 na hodnotě 11,2 %, přičemž se jednalo o hodnotu vyšší než v celé ČR. Do roku 2013 došlo ke snížení na 8,8 %, čímž se potvrdil obecný trend snižování míry rizika chudoby v České republice. Snížení v regionu soudržnosti Severovýchod v tomto období bylo však výraznější než to celorepublikové, což je důkazem zvýšení životní úrovně a kvality života obyvatel v regionu. Tabulka 8: Míra rizika chudoby v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2013) Míra rizika chudoby (v % všech obyvatel)

Hodnota před realizací projektů (2005)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Česká republika

10,4

8,6

-1,8

-17,3

Region soudržnosti Severovýchod

11,2

8,8

-2,4

-21,4

Pozn.: Podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí chudoby, která se stanoví jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Zdroj: EUROSTAT, k 31. 12. daného roku

Zlepšující se životní úroveň obyvatelstva regionu soudržnosti Severovýchod dokazují i data z následující tabulky. Ukazatel podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zahrnuje osoby ohrožené chudobou či silně ekonomicky strádající, stejně jako osoby žijící v domácnostech, vyznačujících se velmi nízkým zapojením do pracovního procesu. Stejně jako u míry rizika chudoby je i zde patrný trend poklesu počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením. Od roku 2005 do roku 2013 se tento podíl v České republice snížil z 19,6 % na 14,6 %. V regionu soudržnosti Severovýchod byl tento pokles ještě výraznější, z 20 % na 13,8 %, což může být důkazem zvyšující se kvality života obyvatel a nárůstu nabídky pracovních příležitostí. Právě ekonomická aktivita totiž snižuje počet obyvatel ohrožených chudobou a ekonomicky strádajících.

65

Tabulka 9: Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2013) Hodnota před realizací projektů (2005)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Česká republika

19,6

14,6

-5,0

-25,5

Region soudržnosti Severovýchod

20,0

13,8

-6,2

-31,0

Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením (v % všech obyvatel)

Pozn.: Tento ukazatel zahrnuje osoby ohrožené chudobou či silně ekonomicky strádající, stejně jako osoby žijící v domácnostech, vyznačujících se velmi nízkým zapojením do pracovního procesu. Zdroj: EUROSTAT, k 31. 12. daného roku

Stav ovzduší v městských a venkovských oblastech regionu soudržnosti Severovýchod se v období 2005 – 2013 výrazně zlepšil. V roce 2013 byl podíl obyvatel žijících na území, kde byly překročeny stanovené roční limitní hodnoty úrovně znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice velikostní frakce do 10 μm (PM10), nulový (v roce 2005 to bylo 1,65 %). V regionu soudržnosti se díky jednotlivým opatřením na snižování zátěže životního prostředí snižují i emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic. Mezi lety 2005 a 2013 se konkrétně jednalo o pokles 13,95 Kt/rok. Tabulka 10: Stav ovzduší v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2013) Ukazatel dopadu Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10 (% obyvatel) Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (Kt/rok)

Hodnota Hodnota po před realirealizaci prozací projektů jektů (2013) (2005)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

1,65

0,00

-1,65

-100,00

59,54

45,60

-13,95

-23,42

Pozn.: Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10 = Podíl obyvatel ČR žijících na území, kde byly v daném roce překročeny stanovené roční limitní hodnoty úrovně znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice velikostní frakce do 10 μm (PM10). Za překročení roční limitní úrovně znečištění ovzduší se považuje překročení průměrné roční koncentrace 40 μg/m3, viz zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (příp. předchozí 86/2002 Sb.). Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic = Definice (CENIA): Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM10 a prekurzorů sekundárních částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NOx = 0,88; pro SO2 = 0,54 a pro NH3 = 0,64. Zdroj: ČHMÚ – Historické statistiky ovzduší

Klesající trend ve vývoji celkových měrných emisí hlavních znečišťujících látek (SO2, NOx a CO) ze zdrojů REZZO 1-4 v regionu soudržnosti Severovýchod zobrazuje i následující graf. Zejména u oxidu uhelnatého je patrný výrazný nárůst v roce 2006, ale od tohoto roku jsou i emise této znečišťující látky ročně snižovány.

66

Graf 5: Vývoj celkových měrných emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1-4 v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2005 - 2013 0,007

tis.t/rok na km2

0,006 0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0,000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok SO2

NOx

CO

Zdroj: ČHMÚ - Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle krajů

O postupném zvyšování kvality a zejména dostupnosti poskytovaných veřejných služeb v regionu soudržnosti Severovýchod svědčí i zvyšující se počty školských zařízení19 a zařízení sociální péče20, včetně počtu míst v těchto zařízeních. V roce 2014 se v tomto regionu nacházelo celkem 1 819 školských a 439 zařízení sociální péče s 10 400 místy. Zejména zvyšující se počet sociálních zařízení, kam mimo jiné patří i domovy pro seniory, je odrazem aktuálních potřeb společnosti, která prochází procesem neustálého stárnutí populace a zvyšuje se počet příjemců služeb (důchodci, mládež, handicapovaní, občané postižení sociální exkluzí, atd.). Tabulka 11: Počet školských zařízení a zařízení soc. péče v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2007, 2014) Ukazatel dopadu

Hodnota před realizací projektů (2007)

Počet školských zařízení Počet zařízení sociální péče Počet míst v zařízeních sociální péče

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

1 801

1 819

18

1,0

179

439

260

145,3

9 774

10 400

626

6,4

Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku

Mateřské školy, základní školy, střední školy (gymnázia, odborné školy, nástavbová studia), konzervatoře, vysoké školy. 20 Centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, služby následné péče. 19

67

Do oblasti veřejných služeb se řadí i zdravotnictví, ve kterém je v regionu soudržnosti Severovýchod vidět zaměření se spíše na kvalitu a efektivitu nabízených služeb, než na jejich kvantitu. Počet lékařů v nemocnicích i zařízeních ambulantní péče se ve sledovaném období 2006 – 2013 sice navýšil (+3, respektive +2,5 lékařů na 10 tis. obyvatel), ale naopak došlo k poklesu kapacit nemocnic (-0,6 lůžek na 1 tis. obyvatel). Zaměření ROP Severovýchod v této oblasti bylo zejména na zvyšování efektivity zdravotnictví prostřednictvím investic do informačních technologií, inovací technického a přístrojového zázemí i do modernizace zdravotnických zařízení samotných. Tabulka 12: Ukazatele sektoru zdravotnictví v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2006, 2013) Hodnota Hodnota před realizací po realizaci projektů projektů (2006) (2013)

Ukazatel dopadu

Lůžka v nemocnicích na 1 000 obyvatel

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

6,1

5,5

-0,6

-9,8

Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 10 000 obyvatel

26,5

29,0

2,5

9,5

Lékaři v nemocnicích na 10 000 obyvatel

14,5

17,6

3,0

21,0

Zdroj: ÚZIS - Zdravotnické ročenky

V regionu soudržnosti Severovýchod došlo od roku 2004 do roku 2013 k uzavření více než 90 veřejných knihoven, vč. jejich poboček, což má souvislost s omezenými prostorovými podmínkami, nedostatkem provozních prostředků a nedostatečným personálním zajištěním těchto zařízení. Naopak u kulturních zařízení – galerií, muzeí a památníků, došlo k celkovému nárůstu na 170. Právě galerie a zejména muzea jsou zařízení s neopomenutelným potenciálem pro cestovní ruch, na který se ROP Severovýchod zaměřil prioritní osou 3. Především se jedná o navýšení významu kultury, jakožto veřejné služby zvyšující kvalitu života obyvatel regionu. Tabulka 13: Počet kulturních zařízení a veřejných knihoven v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2004, 2013)

Ukazatel dopadu

Hodnota před Hodnota po realizací pro- realizaci projektů (2004) jektů (2013)

Počet veřejných knihoven, vč. poboček Počet kulturních zařízení (galerie, muzea, památníky)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

1 168

1 077

-91

-7,8

147

170

23

15,6

Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku

Velkou problematikou naprosté většiny současných městských, ale i venkovských oblastí, na kterou se ROP Severovýchod významně zaměřil v rámci PO 2 a 4, jsou brownfields. Jedná se o areály či objekty, které již neslouží svému původnímu účelu, jsou nevyužívané, chátrají a ve většině případů jsou zdrojem znečištění životního prostředí v podobě starých ekologických zátěží21. Na druhou stranu jsou v případě úspěšné revitalizace potenciálním prostorem pro nové aktivity, zejména podnikatelského charakteru. Počet a stav brownfields na úrovni České republiky eviduje „Národní databáze brownfieldů“ společnosti CzechInvest. Podle této databáze se v současné době v regionu soudržnosti nachází 144 brownfields o celkové rozloze 520 ha. Tato databáze je však v současné době využívána zejména pro potřeby Odstranění starých ekologických zátěží nebylo předmětem dotací z ROP Severovýchod. Touto problematikou se zabýval OP ŽP. 21

68

operačních programů na období 2014 – 2020 a neobsahuje zcela relevantní informace, neboť jsou zde většinou lokality, které jsou již připravené pro plány domácích i zahraničních investorů. Své databáze brownfields si zpracovávají i jednotlivé kraje regionu soudržnosti Severovýchod. Podle nich se v regionu nachází 570 brownfields s celkovou rozlohou přesahující 867 ha. Tabulka 14: Počet a rozloha brownfields v regionu soudržnosti Severovýchod Rozloha (ha)

Počet

Národní databáze brownfieldů

520

144

Krajské databáze brownfields

867

570

Zdroj: CzechInvest – Národní databáze brownfieldů; Krajské databáze brownfields

4.3

Cestovní ruch

Pro popis stavu v oblasti cestovního ruchu, rekreace, rekreačních atraktivit a infrastruktury, tedy v oblasti, jež tvoří prioritní osu 3, došlo k ověření následujících konkrétních statistických ukazatelů:         

Návštěvnost muzeí, památníků a galerií Návštěvnost památek (hrady, zámky a ostatní památkové objekty zpřístupněné za vstupné) Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Návštěvníci v regionu - počet přenocování Počet hromadných ubytovacích zařízení Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Podíl turistů v rámci ČR Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu Podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu

Z dat ČSÚ je mezi léty 2004 – 2014 v regionu soudržnosti Severovýchod patrný trend nárůstu počtu hromadných ubytovacích zařízení (+ 62) i počtu lůžek v nich (+ 11 881), viz Příloha 10. Nárůst byl v rámci regionu zaznamenán zejména v Královéhradeckém kraji (více než dvojnásobný). Naopak v Libereckém a Pardubickém kraji došlo k poklesu uvedených ukazatelů. Počet HUZ na 1 000 obyvatel je v regionu soudržnosti Severovýchod větší, než je tomu na úrovni celé České republiky. Jedná se o celkem výrazný rozdíl. V roce 2004 v ČR připadalo na 1 tis. obyvatel 0,7 HUZ a v regionu soudržnosti Severovýchod to bylo 1,5 HUZ. Do roku 2014 se počet v rámci ČR zvýšil na 0,9 a v regionu soudržnosti zůstal stejný, tedy 1,5. Ačkoli se počet HUZ v regionu soudržnosti zvýšil, jejich návštěvnost v letech 2004–2014 klesla o 2,5 %. Přesto však došlo v letech 2011–2013 k mírnému nárůstu tohoto ukazatele. V porovnání s ČR je návštěvnost HUZ v regionu soudržnosti Severovýchod od roku 2006 podprůměrná, i tak však dochází ke kopírování trendu celé ČR (viz Graf 6). Podíl regionu soudržnosti se na celkové návštěvnosti HUZ v ČR ve sledovaném období snížil o 4 %, viz Příloha 11. Se snižujícím se počtem příjezdů návštěvníků/turistů klesá ve sledovaném období také průměrný počet přenocování (z 3,8 na 3,2) a průměrná doba pobytu (ze 4,8 na 4,2 dnů). V současné době je obecným trendem snižování průměrného počtu přenocování a doby pobytu. Návštěvníci upřednostňují spíše jednodenní cesty a výrazně klesá individuální plánování zájezdů. Požadovány jsou spíše tzv. balíčky, které však nejsou ještě dostatečně rozšířeny. Statistiky návštěvnosti HUZ a počtu přenocování v regionu soudržnosti jsou uvedeny v příloze (Příloha 11 a Příloha 12).

69

Graf 6: Srovnání vývoje návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení ČR a regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2004 - 2014 140,0

bazický index (2004 = 100)

130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Region soudržnosti Severovýchod

Česká republika

Pozn.: Vývoj je zobrazen pomocí bazických indexů (rok 2004 = 100), hodnota 100 v regionu soudržnosti Severovýchod = 2 048 578 hostů, v ČR hodnota 100 = 12 219 689 hostů Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku

Návštěvnost atraktivit cestovního ruchu, tj. muzeí, galerií, památek, hradů, zámků a jiných památkových objektů má v regionu soudržnosti Severovýchod ve sledovaném období, tj. v letech 2007–2013 klesající charakter, viz Graf 7. Ze statistických údajů však není zřejmé, zda realizované projekty v rámci ROP Severovýchod neměly vliv na nárůst návštěvnosti regionu soudržnosti Severovýchod. Nelze vyloučit, že díky realizovaným projektům nedošlo k hlubšímu poklesu tohoto ukazatele.

70

Graf 7: Vývoj počtu návštěvníků v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2004 - 2013 2 300 2 100 1 900

tis. osob

1 700 1 500 1 300 1 100 900 700 500 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok Muzea, galerie, památníky

Hrady, zámky, ostatní památkové objekty

Hromadná ubytovací zařízení

Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku

I když podíl nezaměstnaných osob v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2007–2014 stoupl ze 4,0 % na 6,7 %, stále se region dlouhodobě drží pod republikovým průměrem, avšak přestává být regionem s velmi nízkou nezaměstnaností a dostává se do průměrných hodnot (v roce 2007 na úrovni 57 % ČR a v roce 2014 již na 95 %). Nárůst míry nezaměstnanosti je celorepublikovým trendem, viz Příloha 13. Počet zaměstnaných v cestovním ruchu, dle klasifikace CZ NACE (sekce I – Ubytování, stravování a pohostinství), klesl v regionu soudržnosti Severovýchod v období 2005–2014 o 6,0 %, přičemž v České republice je sledován opačný trend, tedy nárůst počtu zaměstnanců v sektoru cestovního ruchu. Tabulka 15: Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu dle klasifikace CZ-NACE v České republice a regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2014) Zaměstnaní v cestovním ruchu (tis. osob)

Hodnota před realizací projektů (2005)

Region soudržnosti Severovýchod Česká republika

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

24,2

22,8

-1,5

-6,0

181,7

195,2

13,5

7,4

Pozn.: Klasifikace CZ-NACE (I - Ubytování, stravování a pohostinství) Zdroj: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Srovnání vývoje počtu zaměstnanců v cestovním ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod a v České republice zobrazuje následující graf. Od roku 2007 do roku 2012 se počet zaměstnanců v cestovním ruchu v regionu soudržnosti významně zvyšoval (o 5,7 tis. osob), ovšem v roce 2013 byl v regionu soudržnosti zaznamenán výrazný pokles zaměstnanosti, kdy došlo k úbytku v tomto sektoru 71

oproti roku předchozímu o více než 4 500 zaměstnanců. Ani po důkladné analýze oblasti zaměstnanosti cestovním ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod nebyl zjištěn žádný konkrétní důvod tohoto výrazného poklesu. Graf 8: Srovnání vývoje počtu zaměstnanců v cestovním ruchu v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2005 - 2014 110,0

bazický index (2005 = 100)

105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Region soudržnosti Severovýchod

Česká republika

Pozn.: Vývoj je zobrazen pomocí bazických indexů (rok 2005 = 100), hodnota 100 v regionu soudržnosti Severovýchod = 24,2 tis. zaměstnanců, v ČR hodnota 100 = 181,7 tis. zaměstnanců Klasifikace CZ-NACE (I - Ubytování, stravování a pohostinství) Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze

Důležitým ukazatelem podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu je hrubá přidaná hodnota (HPH)22. Cestovní ruch se na HPH regionu soudržnosti Severovýchod v roce 2013 podílel 2,9 %. Oproti roku 2007 se tedy tento podíl o jednu desetinu navýšil. Podíl HPH cestovního ruchu regionu soudržnosti Severovýchod na celkové HPH cestovního ruchu v ČR se ale ve sledovaném období snížil ze 13 % na 11,8 %. Příčinou tohoto snížení v rámci ČR je postupná lokalizace atraktivit cestovního ruchu do všech částí území (wellness centra apod.). Cestovní ruch již není výhradní záležitostí pouze několika málo nejatraktivnějších oblastí, rozdíly mezi oblastmi se snižují a klesá jejich podíl na celkové HPH. Tabulka 16: HPH cestovního ruchu v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2007 a 2013 Ukazatel

2007

Podíl HPH CR v regionu soudržnosti Severovýchod na celkové HPH regionu

Přírůstek ukazatele (abs.)

2013 2,8

2,9

0,1

Přírůstek ukazatele (rel.) 3,6

HPH – hrubá přidaná hodnota – představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Počítá se za odvětví nebo za institucionální sektory / sub-sektory. (definice CENIA). 22

72

Ukazatel

2007

Podíl HPH CR v regionu soudržnosti Severovýchod na celkové HPH cestovního ruchu ČR

Přírůstek ukazatele (abs.)

2013

13,0

11,8

-1,2

Přírůstek ukazatele (rel.) -9,2

Zdroj: ČSÚ - Databáze regionálních účtů, Satelitní účet cestovního ruchu,

4.4

Podnikatelské prostředí

Pro popis stavu v oblasti podnikání, investic, inovací a spolupráce vzdělávacích institucí s firmami, tedy v oblasti, jež tvoří prioritní osu 4, došlo k ověření následujících konkrétních statistických ukazatelů:           

Počet nezaměstnaných absolventů Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání Počet pracovišť VaV na 10 000 obyvatel Počet zaměstnanců ve VaV Míra ekonomické aktivity Míra nezaměstnanosti Míra podnikatelské aktivity Celkový počet ekonomických subjektů Volná pracovní místa Objem přímých zahraničních investic Objem přímých zahraničních investic na 1 000 obyvatel

V období 2004–2014 došlo ke snížení počtu nezaměstnaných absolventů a jejich podílu na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, a to zejména díky zaměření se na zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Nejvýraznější pokles v počtu nezaměstnaných absolventů byl zaznamenán mezi roky 2004 a 2007, kdy došlo ke snížení ze 7 277 na 3 622. K dalšímu výraznějšímu poklesu poté došlo až v roce 2014. Počet nezaměstnaných absolventů je, však výrazně ovlivněn celkovým počtem absolventů v daném roce Relevantnějším ukazatelem pokroku v této problematice je podíl nezaměstnaných absolventů ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání. Zde je patrný klesající trend vývoje z 10,8 % v roce 2004 na 6,3 % v roce 2014. V porovnání s celou Českou republikou byl v regionu soudržnosti Severovýchod podíl absolventů ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání v obou letech vyšší (viz následující tabulka). Tabulka 17: Nezaměstnanost absolventů v regionu soudržnosti Severovýchod a v ČR před a po realizaci projektů (2004, 2014) Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

67 224

69 300

2 076

3,1

7 277

4 350

-2 927

-40,2

Podíl absolventů ze všech evidovaných uchazečů v regionu soudržnosti SV

10,8

6,3

-4,5

-42,0

Podíl absolventů ze všech evidovaných uchazečů v ČR

9,8

5,4

-4,3

-44,5

Ukazatel dopadu Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání Počet nezaměstnaných absolventů

Zdroj: MPSV - Pololetní statistiky absolventů, k 31. 12.

73

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Z následujícího grafu je zřejmé, že trend vývoje počtu nezaměstnaných absolventů koreluje s vývojem míry nezaměstnanosti. Zvyšuje-li se míra nezaměstnanosti v regionu, tak roste i počet nezaměstnaných absolventů. Nejvýraznější takovýto nárůst byl zaznamenán v roce 2009, jakožto důsledek ekonomické recese.

8 000

9,0

7 000

8,0 7,0

6 000

míra nezaměstnanosti

počet nezaměstnaných absolventů

Graf 9: Vývoj nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2004 - 2014

6,0

5 000

5,0 4 000 4,0 3 000

3,0

2 000

2,0

1 000 0 2004

1,0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

0,0 2014

rok Počty nezaměstnaných absolventů (evidováni na ÚP k 31. 12.)

Obecná míra nezaměstnanosti

Zdroj: MPSV, k 31. 12.

Zvyšující se počet pracovišť výzkumu a vývoje je obecným trendem v celé České republice, od roku 2005 do roku 2013 se jejich počet navýšil z 2 pracovišť na 10 tis. obyvatel na 2,6 pracoviště. V regionu soudržnosti Severovýchod byl nárůst ještě výraznější, ze 1,7 na 2,5 pracovišť na 10 tis. obyvatel a došlo zde i k navýšení podílu pracovišť VaV na celkovém počtu pracovišť VaV v České republice (13,6 % v roce 2013). Zvyšující se počet pracovišť je výsledkem zejména potřeby zvýšení konkurenceschopnosti, kdy v současné společnosti kvalitní výzkum a vývoj znamená konkurenční výhodu v podnikatelském prostředí. Na podporu této oblasti je zaměřen zejména OP VaVpI, přičemž pozitivní vývoj v oblasti podnikatelského prostředí je přisuzován hlavně intervencím tohoto OP. Tabulka 18: Počet pracovišť VaV na 10 000 obyvatel v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2005, 2013) Pracoviště VaV na 10 000 obyvatel

Hodnota před realizací projektů (2005)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Region soudržnosti Severovýchod

1,7

2,5

0,8

43,5

Česká republika

2,0

2,6

0,6

33,6

12,8

13,6

0,8

6,2

Podíl pracovišť VaV v regionu soudržnosti Severovýchod na celkovém počtu v ČR Zdroj: ČSÚ, k 31. 12.

74

S počtem pracovišť VaV se zvyšuje i počet zaměstnanců v této oblasti, a to jak v České republice, tak i v samotném regionu soudržnosti Severovýchod. Mezi roky 2005 a 2013 se jejich počet v regionu navýšil o téměř 50 % z 6 507 na 9 700, což dokazuje zvyšující se inovační potenciál. Jak ukazuje následující graf, tak od roku 2008 má vývoj počtu zaměstnanců ve VaV v regionu soudržnosti Severovýchod dokonce každoročně větší intenzitu než na celorepublikové úrovni. Graf 10: Vývoj počtu zaměstnanců ve VaV v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2005 - 2013 150,0

bazický index (2005 = 100)

140,0

130,0

120,0

110,0

100,0

90,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok Česká repubika

Region soudržnosti Severovýchod

Pozn.: Vývoj je zobrazen pomocí bazických indexů (rok 2005 = 100), hodnota 100 v regionu soudržnosti Severovýchod = 6 507 zaměstnanců, v ČR hodnota 100 = 65 379 zaměstnanců Zdroj: ČSÚ, Evidenční počet k 31.12. - fyzické osoby

75

Míra ekonomické aktivity je v regionu soudržnosti Severovýchod nižší, než na celorepublikové úrovni, v období 2005 – 2014, ale téměř dokonale kopíruje její trend vývoje. Jak zobrazuje následující graf, v roce 2011, tedy po ekonomické recesi, začíná období nárůstu ekonomické aktivity, které prozatím v regionu soudržnosti Severovýchod vrcholí na hodnotě 58,8 % v roce 2014. Graf 11: Vývoj míry ekonomické aktivity v České republice a regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2005 - 2014

míra ekonomické aktivity (%)

60,0

59,5

59,0

58,5

58,0

57,5

57,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Region soudržnosti Severovýchod

Česká republika

Zdroj: ČSÚ, VDB, k 31. 12.

V regionu soudržnosti Severovýchod dochází ze statistického hlediska ke snižování socioekonomických rozdílů mezi jednotlivými oblastmi regionu. Jedním ze základních ukazatelů regionálních disparit je míra nezaměstnanosti. Mezi roky 2007 a 2014 došlo ke zvýšení a rovnoměrnějšímu rozložení počtu obcí, které mají v rámci regionu soudržnosti Severovýchod podprůměrnou míru nezaměstnanosti (Mapa 3). V roce 2007 byla průměrná míra nezaměstnanosti v regionu soudržnosti Severovýchod 4,8 % a v roce 2013 to bylo 6,3 %. Jedná se zejména o změnu u obcí tzv. venkovského typu, tedy s počtem obyvatel nižším než 5 tis. Změna je nejvíce patrná v oblasti Jičína, Turnova a Nové Paky a poté v okolí Hlinska, Poličky a Vysokého Mýta. Na výše popsané míře nezaměstnanosti se velice rychle projevují intervence zaměřené na podporu zaměstnanosti (např. investice v území, jiná forma podpory zaměstnanosti) a lze tak prostřednictvím vývoje nezaměstnanosti popsat i v relativně krátkém programovém období (resp. mezi rokem 2007, tedy začátkem programového období, a rokem 2014, tedy rok po skončení programového období), zda došlo ke snižování regionálních disparit či nikoliv. Kromě nezaměstnanosti je nutné sledovat ještě další ukazatele – míru podnikatelské aktivity (na hodnotách tohoto ukazatele se dá prokázat, zda intervence směřované na samostatně podnikající osoby byly úspěšné, či nikoliv) a počet obsazených pracovních míst v přepočtu na obyvatele (méně dynamický ukazatel popisující celkovou situaci z hlediska zaměstnanosti v regionu, na jehož hodnotách se nemusí několik desítek nebo stovek nově vzniklých pracovních míst zásadně projevit).

76

Mapa 3: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2007 a 2014 dle městských a venkovských oblastí v regionu soudržnosti Severovýchod

77

Míra podnikatelské aktivity (MPA) udává podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel a může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. MPA se v regionu soudržnosti Severovýchod dlouhodobě pohybuje v nadprůměrných hodnotách České republiky. V roce 2014 se v regionu soudržnosti Severovýchod nacházelo 196,6 podnikatelů na 1 tis. obyvatel. Z následujícího grafu je patrný dlouhodobý vývoj (2007–2014) MPA v České republice a regionu soudržnosti Severovýchod. V roce 2009 došlo v důsledku ekonomické recese v obou sledovaných územích k největšímu poklesu MPA, přičemž je zjevné, že se s touto situací lépe vypořádalo podnikatelské prostředí regionu soudržnosti, kde byl zaznamenaný pokles pouze o 3 ‰ a v ČR o 9,6 ‰. V průběhu programového období došlo k nárůstu míry podnikatelské aktivity na Tanvaldsku, Železnobrodsku, což byly už tak díky své podhorské lokalizaci oblasti s nadprůměrným počtem podnikatelů v přepočtu na obyvatelstvo. Dále byly posíleny průměrné a podprůměrné oblasti z hlediska podnikatelské aktivity (oblast Náchodska, okolí Jaroměře a Dobrušky, Orlickoústecka, Svitavska a okolí Poličky). Naopak i po ukončení programového období zůstaly některé oblasti regionu soudržnosti Severovýchod (oblast v okolí Lanškrouna, České Třebové, Moravské Třebové a Broumovsko) s podprůměrnou mírou podnikatelské aktivity. Podrobněji zobrazuje výše popsané srovnání map, viz Příloha 8. Graf 12: Vývoj míry podnikatelské aktivity (MPA) v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2007 - 2014

Míra podnikatelské aktivity

200,0 195,0 190,0 185,0 180,0 175,0 170,0 165,0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Region soudržnosti Severovýchod

Česká republika

Zdroj: ČSÚ, VDB, k 31. 12.

Největší nárůst zaznamenaly správní obvody obcí s rozšířenou působností Nová Paka, Polička, Tanvald, Dobruška, Nový Bydžov a Hlinsko, kde během let 2011 až 2014 přibylo o 10 a více podnikatelů v přepočtu na 1 000 obyvatel. Pouze v pěti správních obvodech ORP (Frýdlant, Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Vysoké Mýto) došlo ve sledovaném období k poklesu. Je tedy možné i z těchto údajů konstatovat, že v průběhu programového období došlo k posílení významu podnikání v regionu soudržnosti Severovýchod. Z hlediska počtu obsazených pracovních míst v přepočtu na 1 000 obyvatel nejde vypozorovat zásadní zlepšení, které by hovořilo o snížení regionálních disparit. Naopak je možné pozorovat postupující 78

ekonomickou recesi, která se projevuje tím, že v některých oblastech (např. oblast Vrchlabí, Českolipska a Chrudimska) došlo ke snížení počtu obsazených pracovních míst na 1 000 obyvatel, ale nedošlo k distribuci těchto míst do jiných oblastí (tedy nedošlo k významnému nárůstu počtu obsazených pracovních míst, který by kompenzoval takto vzniklý deficit, jinde). Vývoj počtu obsazených pracovních míst v obcích regionu soudržnosti Severovýchod zobrazuje Příloha 9. Podstatným ukazatelem stavu rozvoje podnikatelského prostředí je i počet registrovaných ekonomických subjektů. Ten se v posledních letech (2007–2014) zvyšoval jak v celé České republice, tak i v samotném regionu soudržnosti Severovýchod. Nárůst subjektů v regionu soudržnosti, ale není tak výrazný jako v celé ČR, přičemž ve sledovaném období se dokonce snížil jeho podíl na celkovém počtu subjektů v celé republice. V roce 2014 bylo na území Severovýchod registrováno celkem 366 644 ekonomických subjektů. Tabulka 19: Počet registrovaných ekonomických subjektů v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2007, 2014) Celkový počet ekonomických subjektů Česká republika Region soudržnosti Severovýchod

Hodnota před realizací projektů (2007)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

2 481 863

2 733 459

251 596

10,1

347 375

366 644

19 269

5,5

14,0

13,4

-0,6

-4,2

Podíl v rámci ČR

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Zdroj: ČSÚ, VDB, registrované k 31. 12.

Realizace aktivit a projektů se pozitivně odráží na nabídce pracovních příležitostí v regionu soudržnosti Severovýchod. Zvyšující se počet volných pracovních míst svědčí o určitém oživení lokálního hospodářství. Mezi roky 2005 a 2014 totiž došlo v regionu k nárůstu počtu volných pracovních míst ze 7 520 na 9 830 pracovních míst, které zaměstnavatelé v regionu soudržnosti Severovýchod nabízeli prostřednictvím ÚP ČR. Nárůst byl zaznamenán i na republikové úrovni, jak potvrzuje následující tabulka, ovšem nejednalo se o nárůst tak výrazný. Zatímco v regionu soudržnosti Severovýchod byl nárůst volných pracovních míst mezi roky 2005 a 2014 více než 30%, v ČR to bylo necelých 13 %. Tabulka 20: Počet volných pracovních míst v regionu soudržnosti Severovýchod a v ČR před a po realizaci projektů (2005, 2014) Počet volných pracovních míst

Hodnota před realizací projektů (2005)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

7 520

9 830

2 310

30,7

52 164

58 739

6 575

12,6

Region soudržnosti Severovýchod Česká republika

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Zdroj: ČSÚ - Mzdy a náklady práce, k 31. 12.

Jedním z ukazatelů atraktivity regionu pro investory je objem přímých zahraničních investic (PZI). Do celé České republiky je, stejně jako do regionu soudržnosti Severovýchod, alokováno stále více zahraničních investic. Region zvyšuje svou atraktivitu, je budována potřebná infrastruktura a zvyšuje se i kvalita pracovní síly. V porovnání s Českou republikou je však nárůst objemu PZI ani ne poloviční. Zatímco v ČR se objem PZI mezi roky 2004 a 2013 navýšil o více než 108 %, tak v regionu soudržnosti Severovýchod to bylo pouze o necelých 45 %. Počet oblastí, které jsou vhodné a atraktivní pro PZI, se zvyšuje, dochází k relokaci PZI z dříve velmi atraktivních míst a jejich podíl na celkovém objemu klesá. 79

Tato skutečnost má vliv i na snížení podílu Severovýchodu na celkovém objemu PZI v ČR. V roce 2013 bylo v regionu soudržnosti Severovýchod investováno ze zahraničí 150 507 mil. Kč. Tabulka 21: Objem přímých zahraničních investic v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů (2004, 2013) Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2013)

104 147

150 507

46 360

44,5

Česká republika

1 280 595

2 668 741

1 388 146

108,4

Podíl v rámci ČR

8,1

5,6

-2,5

-30,7

Objem přímých zahraničních investic (v mil. Kč) Region soudržnosti Severovýchod

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Zdroj: ČNB - data České národní banky, k 31. 12.

V regionu soudržnosti Severovýchod sice došlo mezi roky 2004 a 2013 k celkovému nárůstu objemu PZI, ale od roku 2012 je patrný jejich pokles. Jednalo se o pokles, který byl zaregistrován u více krajů, takže šlo pravděpodobně o důsledky výkyvu v hospodářském cyklu. Graf 13: Vývoj objemu přímých zahraničních investic na 1 000 obyvatel v České republice a v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2004 - 2013

bazický index (2004 = 100)

220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok Region soudržnosti Severovýchod

Česká Republika

Poznámka: Vývoj je zobrazen pomocí bazických indexů (rok 2004 = 100), hodnota 100 v regionu soudržnosti Severovýchod = 70,4 mil. Kč na 1 000 obyvatel, v ČR hodnota 100 = 125,5 mil. Kč na 1 000 obyvatel Zdroj: ČNB - data České národní banky, k 31. 12.

80

5 Výstupy z expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami a příjemci podpory V průběhu realizace evaluace bylo provedeno celkem 120 expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami z území regionu soudržnosti Severovýchod a příjemci podpory z ROP Severovýchod. Pro každou z prioritních os se jedná o 30 rozhovorů, přičemž v rámci každé prioritní osy byli navíc osloveni 4 vybraní příjemci podpory z ROP Severovýchod. Jednalo se o osoby, které jsou experty a mají potřebné zkušenosti k hodnocení dopadů ROP v dané oblasti – zástupci krajských úřadů, rozvojových agentur, specifických organizací, ale i regionálních samospráv. Předpokladem u těchto osob byla jejich znalost ROP Severovýchod, povědomí o možných realizovaných projektech a oblastech, ve kterých mohlo k realizaci docházet. Na základě těchto jejich odborných zkušeností a dovedností lze jejich hodnocení dopadů projektů ROP Severovýchod do území regionu soudržnosti Severovýchod považovat za relevantní. V této kapitole závěrečné zprávy jsou popsány výstupy a zjištění z těchto expertních rozhovorů, které následně slouží jako jeden z podkladových materiálů pro expertní vyhodnocení, formulování odpovědí na evaluační otázky a jejich zdůvodnění. 5.1

Rozvoj dopravní infrastruktury

Oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury V oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury oslovení respondenti vnímají realizaci velkého množství projektů zaměřených na modernizaci a rekonstrukci stávajících komunikací, stejně tak jako samotné zlepšení technického stavu silnic II. a III. třídy. Podle respondentů je dopad těchto intervencí patrný a na první pohled viditelný. Experti uváděli, že dopravní dostupnost a obslužnost regionu se zvýšila. Modernizované komunikace podle jejich odborného názoru přispívají ke zvýšení plynulosti provozu, čímž se snižuje zatížení životního prostředí, ale i například počet dopravních nehod, respektive se zvyšuje bezpečnost na silnicích. S tím souvisí i realizované aktivity na odstraňování bodových dopravních závad a bariér na komunikacích II. a III. třídy. V oblasti bezpečnosti silničního provozu respondenti kladně hodnotí a vnímají dopady aktivit zaměřených na nová silniční značení, kvalitnější povrch vozovky, větší přehlednost křižovatek, ale i budování podchodů pro chodce apod. Naopak minimální dopady jsou na základě zjištěných informací z rozhovorů přisuzovány intervencím a aktivitám zaměřeným na napojení regionu na nadřazenou silniční síť (TEN-T). Aktivity jako takové v této oblasti byly realizovány, ovšem většina respondentů pozitivněji hodnotí dopad projektů na zlepšení technického stavu komunikací. Zhodnocení, zda došlo ke snížení dojezdových časů mezi jednotlivými sídelními centry v území a dojezdových časů z nižších územních celků do těchto center nemůže být zainteresovanými osobami objektivně provedeno. Subjektivní názor většiny respondentů je, ale takový, že dojezdové časy se vlivem realizace projektů snížily, stejně tak jako se snížila intenzita dopravy na některých úsecích. Jedná se však o názor založený na pouhé zběžné znalosti realizovaných projektů, jejich počtu a dále na vlastních zkušenostech z pozice řidičů. Z tohoto důvodu není možné relevantně zhodnotit, zda v rámci regionu soudržnosti došlo ke snížení dojezdových časů. Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Dopravní obslužnost veřejnou dopravou území regionu soudržnosti Severovýchod je zainteresovanými osobami v oblasti dopravy vnímána jako neustále se zlepšující. Pozitivně jsou v tomto směru hodnoceny zejména projekty zahrnující modernizaci vozových parků a vybudování či rekonstrukce a modernizace integrovaných terminálů veřejné dopravy, které jsou prospěšné pro cestující, kterým usnadní cestu veřejnou dopravou, ale i pro regionální dopravce, kterým vybudovaná infrastruktura šetří čas,

81

finanční prostředky a významným způsobem propojuje železniční a autobusovou dopravu. V rámci projektů integrované dopravy – terminály, byla respondenty zaznamenána a pozitivně hodnocena i doprovodná infrastruktura v podobě například malých parkovišť P+R atd. Realizací aktivit a projektů ROP Severovýchod v prioritní ose 1 cílících na modernizaci, větší dostupnost, pohodlí a bezbariérovost, došlo dle respondentů s odbornými znalostmi o území ke zvýšení atraktivity, integrace a efektivity veřejné hromadné dopravy. Cestující dle jejich názoru mají díky realizovaným projektům možnost využívat komfort na úrovni, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji díky ROP využijí jednotný odbavovací systém, ten byl dobudován i v libereckém MHD, čímž došlo k zařazení do odbavovacího systému v rámci Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje. Z rozhovorů také vyplývá, že modernizace vozového parku navíc zajistila provoz jednotlivých trakcí a spojů na další roky dopředu a vytvořila potenciál pro rozvoj nových. I přesto, že je veřejná hromadná doprava v návaznosti na realizované aktivity atraktivnější a cestujícím poskytuje kvalitnější služby, tak respondenti nevnímají nárůst přepravených cestujících nebo navýšení podílu veřejné dopravy na mobilitě obyvatel. Podle více než poloviny dotazovaných expertů z oblasti dopravy lze v budoucnu očekávat udržení či i zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě prostřednictvím realizovaného zvýšení její atraktivity. Doprava v regionu soudržnosti Severovýchod je v současné době dle zainteresovaných osob šetrnější k životnímu prostředí. Vyjadřují se tak nejen odborníci z odborů dopravy a ŽP jednotlivých krajských úřadů, ale i další dotazovaní odborníci v oblasti dopravy. Jakýkoliv opravený povrch komunikace dle jejich odborného názoru vede k zvýšení plynulosti dopravy a tím ke snížení emisí. Projekty v rámci oblasti podpory 1.1 totiž kromě samotných rekonstrukcí a modernizací komunikací obsahovaly např. výstavbu protihlukových stěn, aktivity na snížení prašnosti či zlepšení systémů odvodnění. V městských oblastech je znatelný vliv nových souprav MHD s opatřeními snižující například vnější hlučnost vozů. Ke snížení dopadu dopravy na životní prostředí přispěl dle dotazovaných i nákup nových vlakových souprav. V oblasti rozvoje cyklistické dopravy byl zaznamenán kladný ohlas dotazovaných aktérů regionu soudržnosti Severovýchod na realizované projekty a jejich dopad do území a na obyvatelstvo byl hodnocen pozitivně. Přínosem je podle dotazovaných nejen samotná nová cyklostezka/trasa (oblast podpory 1.2 a 3.1) jako taková, ale i její další dopady v podobě rozvoje doprovodné infrastruktury i bez intervencí ROP, přilákání turistů do oblasti a tím způsobený její rozvoj. Podle respondentů však mohl být dopad aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy ještě významnější, pokud by výstavbě nebránily pomalé výkupy pozemků. Dopady projektů souvisejících s cyklodopravou nejsou pozitivně vnímány jen v souvislosti s cestovním ruchem, ale převážně s využitím pro mobilitu obyvatel, což byl primární záměr podpory cyklodopravy v PO1. Zainteresovaní respondenti v oblasti cyklodopravy vnímají i nárůst podílu cyklodopravy na celkové mobilitě obyvatel, ale tato tvrzení nejsou relevantně podložena daty. Realizované projekty podle názoru zainteresovaných osob pozitivně přispěly ke zvýšení bezpečnosti dopravy podél konkrétních úseků silnic s vybudovanými cyklostezkami, neboť ubylo cyklistů pohybujících se přímo po silničních komunikacích. Výše uvedené aktivity mají ve vzájemné kombinaci podle dotazovaných respondentů pozitivní dopad na mobilitu pracovní síly v regionu soudržnosti Severovýchod, i když tento dopad není tak významný jako jiné výše zmíněné. Stav dopravní infrastruktury totiž není rozhodujícím faktorem toho, zda bude daný jedinec za prací dojíždět či ne.

82

Oblast podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Oslovení odborníci na oblast dopravy působící v regionu soudržnosti Severovýchod jsou toho názoru, že mezinárodní letiště Pardubice díky realizovanému projektu modernizace dosáhlo vyšší úrovně poskytovaných služeb cestující. Dle jejich odborného názoru se jednalo o projekt, jehož důsledkem může být navýšení míry využívání tohoto letiště. Příkladem odpovědi jednoho z respondentů je tvrzení, že v současné době je letiště Pardubice více využíváno a v některých případech je preferováno před letištěm pražským. 5.2

Rozvoj městských a venkovských oblastí

Dle názorů dotazovaných odborníků z oblasti rozvoje městských a venkovských oblastí z regionu soudržnosti Severovýchod lze konstatovat, že v důsledku realizace projektů ROP Severovýchod se výrazně zlepšilo městské a venkovské prostředí. Realizací jednotlivých aktivit dle odborného posouzení došlo ke zvýšení kvality života obyvatel a rozšíření nabídky veřejných služeb. Projekty byly ve většině případů realizovány v souladu s potřebami území a jeho obyvatel a s poptávkou po těchto službách a v řadě případů tyto aktivity také reagovaly na dlouho potřebné požadavky obyvatel a území, což bylo vysledováno na základě poskytnutých informací od dotazovaných aktérů z území. Pro zajištění vysoké kvality všech služeb a odpovídajícím požadavkům jejich uživatelů však program podle odborného názoru nedisponoval dostatečnou alokací prostředků. Dle respondentů došlo ke zlepšení kvality vzdělávacích zařízení, zkvalitnění praktické výuky především na středních odborných školách a učilištích, zlepšení úrovně sociální infrastruktury, zdravotní péče a volnočasových aktivit. Realizací projektů ROP Severovýchod se nastartovaly měkké aktivity s přesahem do budoucna. Experti uváděli, že v oblasti sociální a zdravotní infrastruktury se jednalo především o pořízení nových přístrojů a modernizaci jednotlivých pracovišť. Pokroky v medicíně a technologické inovace stále zvyšují nároky na zajištění zdravotní péče i požadované standardy péče. Na základě názoru zainteresovaných osob v oblasti rozvoje městských a venkovských oblastí, zejména potom odborníků z oblasti zdravotnictví, byla posílena jeho spádovost, dostupnost a konkurenceschopnost. Zdravotnické služby poskytované v regionu dle nich nyní přináší obyvatelům vyšší kvalitu života. Zvýšil se komfort pacientů, zkrátila se délka objednávacích dob, urychlila se doba diagnostiky a následného léčebného procesu. Respondenty bylo potvrzeno, že zařízení a přístroje pořízené v rámci realizovaných projektů zajistí mnohem efektivnější péči o pacienty i do budoucna. To má vliv na ekonomický a společenský rozvoj území. Rozvojem zdravotnické infrastruktury se dle dotazovaných region stal z hlediska zdravotnictví atraktivní. V rámci sociální infrastruktury došlo také k pokroku. Byly rekonstruovány budovy sociálních zařízení, zřízeny bezbariérové přístupy, zajištěno vzdělání pro handicapované osoby, zvýšila se uplatitelnost těchto osob na trhu práce aj. Experti v této oblasti v rámci rozhovorů potvrdili, že na mnoha místech regionu byly vybudovány integrační domovy a centra pro osoby se zdravotním postižením či chronickými nemocemi, čemuž je v současné době přikládán velký význam. Dle jejich názoru došlo i k určitému komunitnímu rozvoji v rámci jednotlivých územních jednotek, a to zejména díky realizaci projektů zaměřených na rozvoj venkovských oblastí – vznik či modernizace komunitních center, kulturních domů atd. Tento rozvoj byl pozitivně hodnocen zejména dotazovanými zástupci regionálních samospráv. Dle oslovených aktérů se zkvalitnila nabídka cílů v oblasti kultury a památkové péče (experti uváděli např. revitalizace center, náměstí a historických budov měst a obcí, zámek Lomnice nad Popelkou atd.). Prostřednictvím ROP Severovýchod byla opravena řada zchátralých a nevyužívaných památek, což má podle expertního úsudku pozitivní dopad na cestovní ruch i počet nově vytvořených pracovních míst. 83

Díky realizovaným aktivitám byl dle respondentů zaznamenán také znatelný posun v oblasti revitalizace a znovuvyužití brownfields. I přes malý počet realizovaných projektů se zvýšil jejich potenciál jednak pro využití investory (podpora z PO4), ale i pro využití jako volnočasová centra nebo zařízení ochrany bezpečnosti obyvatel (podpora z PO2). V rámci realizovaných projektů ROP Severovýchod byla dle oslovených respondentů zlepšena infrastruktura a vybavenost veřejných prostranství a prostranství pro volnočasové aktivity. Došlo k jejich zvelebování a zatraktivnění. Dotazovaní uváděli, že se revitalizovaly parky, byly vybudovány cyklostezky, pěší zóny, lávky, nábřeží aj. Dle jejich odborného názoru se také zlepšila jejich dostupnost a v řadě případů byly využity bezbariérové prvky. Expertním názorem zjištěným na základě realizovaných rozhovorů je to, že v rámci realizace aktivit ROP Severovýchod byla nastavena spolupráce aktérů v území při přípravě záměrů, u kterých byl očekáván dopad do více problémových oblastí, příkladem takového projektu mohou být revitalizace větších částí měst, městských center atd. Na základě informací získaných z expertních rozhovorů bylo zjištěno, že řada partnerství byla nastavena již před realizací aktivit ROP Severovýchod 2007 – 2013 a pokračovala v rámci realizovaných projektů. Tato nastartovaná spolupráce aktérů v regionu funguje i nadále a vytváří předpoklady pro další rozvoj území. 5.3

Cestovní ruch

Oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu Z rozhovorů s aktéry cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod vyplynulo, že realizace programu ROP Severovýchod lze obecně hodnotit pozitivně. Byly realizovány „tvrdé“ i „měkké“ projekty, z nichž řada přispěla k podpoře atraktivity a konkurenceschopnosti pro rozvoj cestovního ruchu území. Tvrdými projekty jsou myšleny ty, díky kterým dochází přímo k výstavbě, revitalizaci či modernizaci nějakých objektů či infrastruktury (např. ubytovací zařízení). Měkké projekty se v rámci PO3 zaměřují převážně na propagaci atraktivit a oblastí cestovního ruchu. Aktéři připomínkovali zejména nedostatečnou koordinaci jednotlivých projektů, a to ve smyslu nedostatečného nastavení, provázanosti a strategického řízení projektů. Aktivity ROP Severovýchod podle expertního názoru oslovených aktérů v oblasti cestovního ruchu přispěly ke vzniku nových nebo zkvalitnění a revitalizaci stávajících atraktivit i základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Dle těchto aktérů byla podporována zejména základní infrastruktura zahrnující stravovací a ubytovací zařízení a doprovodná infrastruktura reprezentována zejména cyklostezkami a cyklotrasami, vč. pěších zón, podmiňující vznik/potřebu navazujících aktivit (odpočinková místa, informační tabule, značení aj.). Podpora projektů ROP Severovýchod zaměřených na výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci cyklostezek, cyklotras, pěších zón, ale také silnic dle jejich názoru přispěla ke zlepšení dostupnosti přírodních a kulturních atraktivit a regionu obecně, což mohlo mít vliv na zvýšení využití jeho potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu Jako významnou hodnotili aktéři propagaci cestovního ruchu, zejména v rámci aktivit přímo zaměřených na marketing, ale částečně také v rámci drobné propagace formou např. brožur atd., projektů zaměřených na rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Respondenti uváděli, že realizace programu ROP Severovýchod v oblasti propagace a marketingu měla pozitivní efekt na znalost nabídky služeb a atraktivit cestovního ruchu ze strany návštěvníků/turistů,

84

což mělo dle oslovených aktérů pozitivní vliv na zvýšení počtu návštěvníků. Zvýšení návštěvnosti očekávají aktéři cestovního ruchu i v budoucnosti, jako dlouhodobý dopad realizovaných projektů (nejen) v rámci realizace ROP Severovýchod. Návštěvnost ovlivňuje také mnoho dalších faktorů, např. počasí, povodeň v roce 2010, aktivity podpořené z jiných finančních zdrojů. K prodlužování délky pobytu turistů v regionu, dle oslovených aktérů nedochází, turisté nejčastěji využívají víkendové nebo prázdninové (týdenní) pobyty. Realizace programu ROP Severovýchod měla pozitivní vliv na vytvoření nových pracovních míst, ať už v rámci realizace projektů ROP Severovýchod nebo zprostředkovaně díky realizovaným aktivitám (nepřímý efekt realizace programu ROP Severovýchod), jak ve stávajících, tak i nově vzniklých subjektech cestovního ruchu. Problematická se dle oslovených aktérů cestovního ruchu ukázala udržitelnost těchto pracovních míst po ukončení projektu, a to jak vlivem například sezónnosti, tak i nedostatečným množstvím finančních prostředků. V důsledku růstu počtu návštěvníků v regionu, na což mají vliv také projekty v programu ROP Severovýchod, se osloveni aktéři domnívají, že rostou také příjmy z cestovního ruchu a zvyšuje se jeho podíl na hospodářství regionu, a to i přesto, že tržní prostředí v daném segmentu ekonomiky bylo některými projekty soukromého charakteru narušeno. V rámci aktivit/projektů programu ROP Severovýchod vznikala partnerství v cestovním ruchu. Dle oslovených aktérů cestovního ruchu vznikala jak nová partnerství, tak bylo využito již stávajících. Jednalo se například o partnerství mezi subjekty a aktéry cestovního ruchu (HUZ, informační centra, provozovatelé atraktivit CR, včetně svazků obcí atd.). Při vzniku nových partnerství, jejichž účelem bylo podání projektové žádosti, bylo nutné nalézt společný konsenzus, což dle oslovených expertů/aktérů cestovního ruchu v území nebylo vždy jednoduché, a to zejména z důvodu odlišných záměrů/priorit jednotlivých subjektů v rámci realizace projektu. Partnerství vznikala z důvodu realizace projektu, tak i jako cíl realizace projektu (např. mapování subjektů cestovního ruchu a realizace jejich setkání, kde se o sobě mohli dozvědět více a navazovat partnerskou spolupráci). 5.4

Rozvoj podnikatelského prostředí

Oblast podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Respondenti vnímali, že realizací aktivit a projektů financovaných z ROP Severovýchod došlo ke zlepšení stavu životního prostředí a prostor starých areálů a brownfields, jejichž velká část proměnou zlepšila využitelnost daného prostoru, jakožto místa pro nové firmy a investory. Vhodnou podporou z ROP Severovýchod dle jejich názoru došlo k zatraktivnění průmyslových areálů a zlepšení jejich dostupnosti. Pozitivně je vnímán i přínos a dopad v podobě nově vytvořených pracovních míst, která vznikala v areálech revitalizovaných brownfields a jejich vznik je spojen právě s realizovanými aktivitami. Na druhou stranu zůstalo velké množství nerevitalizovaných areálů Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Mezi dotazovanými je spolupráce vzdělávacích institucí a firem vnímána jako intenzivní a neustále se zlepšující. Dotazovaní experti jako příklady intenzivní spolupráce uváděli projekty, podpořené z ROP SV, škol, které úzce spolupracují v oblastech např. automobilového průmyslu, CNC strojů atd. Školy jsou dle jim dostupných informací nově vybavovány pomůckami a stroji, které jsou následně uplatňovány v praxi. Na základě realizovaných rozhovorů bylo potvrzeno, že absolventi škol, které byly podpořeny v oblasti odborného vzdělávání, mají jednoznačně výhodu oproti jiným, neboť jsou lépe připraveni pro praxi, tedy získávají práci snadněji. Celkově je však negativně vnímána problematika nedostateč85

ného počtu kvalifikovaných zaměstnanců, která v regionu panuje. Podnikům stále chybí odborníci (vyučení i s maturitou), kteří by byli schopni se okamžitě zapojit do pracovního procesu, což potvrzují zejména názory expertů z ÚP. Většina respondentů uznává, že se počet nezaměstnaných absolventů snižuje, ale to, zda realizované projekty na vybavení učeben a zlepšení vzdělávacích podmínek přispívají ke zvýšení jejich odbornosti a kvality, nemohou potvrdit. Pozitivně danou věc vnímají přímo příjemci podpory, kteří očekávají kladné dopady na kvalitu a uplatnění absolventů na trhu práce, neboť studenti mohou ve školách pracovat s přístroji, které se používají přímo v daných firmách. Zlepšení spolupráce firem se vzdělávacími institucemi úzce souvisí i s pozitivním vnímáním vytváření příhodných podmínek pro investory ze strany dotazovaných odborníků. Podle většiny respondentů mají realizované aktivity v oblasti podnikatelského prostředí v kombinaci se zlepšením stavu dopravní infrastruktury, zvýšením dostupnosti podniků a zvýšením kvality života a veřejných služeb pozitivní dopad na zvyšování atraktivity regionu pro investory. Zainteresované osoby z území regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti podpory rozvoje podnikatelského prostředí registrují to, že ROP Severovýchod podpořil vznik inovačních strategií, ale jejich využití, reálný dopad a vliv na praxi je hodnocen nedostatečně. S tím souvisí i to, že respondenti v území regionu soudržnosti Severovýchod nezaznamenali žádnou přípravu a realizaci pilotních inovativních projektů v podobě pořízení vybavení a materiálně technického zázemí pro inovace. Většina respondentů se vyjádřila ve smyslu, že pozitivním dopadem projektů realizovaných v rámci prioritní oblasti 4, který bude mít dosah i v budoucnosti, je rozvoj podnikání, které vytváří nová pracovní místa a zvedá životní úroveň pro obyvatelstvo nacházející se v blízkém okolí. Možnou a často zmiňovanou překážkou v budoucím rozvoji realizovaných projektů a projektů navazujících je udržitelnost projektů. Na základě rozhovorů bylo totiž zjištěno, že problémem může být nedostatek financí pro další rozvíjení realizovaných projektů. 5.5

Závěry z rozhovorů týkající se obecných aspektů ROP Severovýchod

Naprostá většina respondentů hodnotí ROP Severovýchod jako program, jehož aktivity a projekty přispěly a co je důležité, tak i dále přispívají ke zvyšování kvality života obyvatel regionu soudržnosti Severovýchod. Životní standard podle nich stoupá a každý realizovaný projekt zvyšuje možnosti obyvatel, jejich životní úroveň, pohodu a spokojenost, a to zejména obyvatel žijících v bezprostřední blízkosti realizovaných projektů. Realizací velkého množství projektů bylo podle názoru oslovených expertů dosaženo alespoň částečného snížení závislosti obyvatelstva na službách a aktivitách v jiných částech regionu, například už nemusí za kulturním vyžitím dojíždět do jiných měst a obcí. Toto tvrzení není platné pro všechny obce regionu, neboť nabídka není pestrá všude. Vyšší kvalita poskytovaných a dostupných služeb je zde úzce spjata se spokojeností obyvatelstva a zvyšující se kvalitou jejich života. Zvyšováním atraktivity měst, ale i venkovských oblastí byly podmínky pro příchod investorů do regionu, na základě názoru oslovených expertů, tvořeny nepřímo, tedy zvýšením atraktivity a navazujícími možnostmi využití území a poskytovaných služeb. Například bylo zmíněno, že modernizací některých úseků tramvajové trati Liberec – Jablonec nad Nisou došlo ke zvýšení atraktivity zástavby v okolí této trati, včetně vytvoření pozitivních impulsů a podnětů pro další výstavbu a podnikání v této oblasti. Podle většiny dotazovaných modernizací a rekonstrukcí silnic z operačního programu došlo na mnohým místech ke zvýšení komfortu pro obyvatele dotčených obcích a zvýšení atraktivity regionu pro obyvatele, podnikatelské subjekty a potenciální investory. Zvýšení atraktivity pro obyvatele bylo pozitivně hodnoceno naprostou většinou respondentů. Vytvoření podmínek pro příchod investorů a rozvoj podnikání bylo hodnoceno jako nepřímý dopad ROP Severovýchod, tedy jako skutečnost, která nastala, ale nebyla způsobena pouze projekty a aktivitami zaměřenými na tento cíl. 86

Podle názoru mnohých respondentů přispěl ROP Severovýchod k pozvednutí některých méně rozvinutých regionů a periferních oblastí. Pozitivně je vnímána skutečnost, že, intervence nebyly lokalizovány pouze do centrálních oblastí a krajských měst, ale i do méně rozvinutých menších měst a obcí. Vnímána je snaha odstranit disparity v rámci regionu i mezi regionem Severovýchod a ostatními regiony v ČR (zejména podporou projektů a aktivit cílících na zvýšení dopravní dostupnosti a obslužnosti, dále podporou podnikání a cestovního ruchu), ovšem výsledky nejsou ještě ve většině případů prokazatelné. Na určité snížení územních rozdílů měly vliv zejména investice do dopravní infrastruktury a zpřístupnění daných regionů, neboť oblast dopravní dostupnosti je jednou ze stěžejních v určení „zaostávajících“ regionů. Těmito projekty bylo sníženo zaostávání jak v rámci celého území regionu soudržnosti Severovýchod, tak zejména vzhledem k ostatním regionům České republiky. K odstranění výraznější části disparit by, ale byla třeba řádově vyšší alokace zdrojů a rozšíření podporovaných témat. Modernizace a rekonstrukce silnic z ROP Severovýchod byla realizována i v periferních oblastech regionu, což dle respondentů minimálně z části přispělo ke snižování perifernosti těchto oblastí a celkovému snižování meziregionálních rozdílů. Stejně tak některá nově nakoupená vozidla veřejné hromadné dopravy zajíždějí na svých linkách do periferních oblastí, čímž dle expertů zvyšují jejich dopravní obslužnost. Zmíněno bylo, že např. nové vlakové soupravy zvýšily atraktivitu a dostupnost Frýdlantska a snížily disparity této oblasti vůči jiným částem regionu soudržnosti Severovýchod. Pozitivní dopady realizovaných aktivit a projektů ROP Severovýchod, zejména v oblasti cestovního ruchu, jsou respondenty vnímány i v periferním regionu Králicka, kde se jejich přispěním zvyšuje kvalita života místních obyvatel a i atraktivnost dané oblasti pro turisty i podnikatele. Obdobná situace byla dotazovanými aktéry z území zaznamenána na Trutnovsku, kde v minulých letech, i před realizací ROP Severovýchod, nebyla příznivá situace. Problematická zde byla vysoká nezaměstnanost, a to v celorepublikovém měřítku, ale v současné době dochází k jejímu rapidnímu poklesu. Jedním z možných vysvětlení této změny je dle relevantních respondentů zvýšení počtu pracovních míst v cestovním ruchu (oblast Krkonoš) a nárůst významu průmyslu v této oblasti v důsledku realizace aktivit ROP, ale stejně tak se může dle jejich názoru jednat o pouhé přizpůsobení se vývoji trhu. Znatelný je podle respondentů i příspěvek projektů pro zkvalitnění neatraktivní oblasti Broumovska. V některých územích regionu soudržnosti však program, dle názorů zainteresovaných osob, nedostatečně přispěl ke snížení regionálních disparit, spíše jsou paradoxně některé regionální disparity posilovány. Příčinou jsou zejména realizace velkých projektů v prosperujících územích regionu nebo projektů v rámci vymezených území (IPRM), které dle názorů expertů z území mohou ještě více prohlubovat nepoměr mezi prosperujícími částmi a zaostávajícími částmi regionu soudržnosti Severovýchod. Podle některých respondentů se mezi přidané hodnoty realizace ROP Severovýchod může zařadit vytvořená spolupráce aktérů v území při přípravě záměrů s širším dopadem, hledání priorit při omezených zdrojích a uvědomění si odpovědnosti zajistit nejen příslušnou investici, ale i její udržitelnost. Nad rámec očekávaných dopadů někteří aktéři zmiňují i posílení spádovosti a zvýšení konkurenceschopnosti některých zařízení poskytujících veřejné služby – např. některé nemocnice, ale i kulturní zařízení mají nyní nadregionální význam. Naopak mezi negativními dopady mimo vymezené cíle a priority se na základě rozhovorů řadí zvýšení zatížení životního prostředí v oblastech s náhlým rozvojem cestovního ruchu nebo větší intenzita dopravy na komunikacích využívaných jako objízdné v době realizací projektů např. rekonstrukcí silnic. Tyto zmíněné nezamýšlené dopady ROP Severovýchod jsou však co do významu v porovnání s těmi zamýšlenými spíše marginální. Celkově panuje názor, že možné přínosy a dopady realizovaných projektů byly před realizací ROP Severovýchod dobře zmapovány a respondenti tedy jiné, než již formulované dopady nepředpokládají. 87

Obecným názorem zainteresovaných osob je, že v současné době je příliš krátká doba od realizace většiny projektů na posuzování jejich dopadů do území. Je tedy zřejmě, že se v budoucnu dají očekávat další dopady, ovšem většina z respondentů nemůže specifikovat, zda se bude jednat o pozitivní či negativní. Z aktuálního pohledu respondentů program přispěl k realizaci velkého množství projektů, na jejichž realizaci by bez přispění EU nebyly k dispozici dostatečné finanční prostředky a tudíž by i přínosné projekty nemohly být realizovány. Nastartovaná spolupráce aktérů v regionu Severovýchod vytváří předpoklady pro další rozvoj území. Jedná se o spouštěcí mechanizmus aktivit, projektů a partnerství přínosných pro další rozvoj regionu. Podmínky čerpání evropských fondů v období 2014+ ale nezahrnují všechna potřebná témata a problematická je rovněž skutečnost, že namísto regionálních programů nastavených na konkrétní potřeby regionů existují v tomto období pouze programy řízené z centrální úrovně vzdálenější od konkrétních potřeb území. ROP Severovýchod v této podobě již nebude existovat, respektive RR Severovýchod nebude řídícím orgánem operačního programu 2014 - 2020. I přesto je názorem většiny respondentů, že realizované projekty mají potenciál a kvalitu pro jejich další rozvoj a realizaci návazných aktivit. Nutností je však dostatek finančních prostředků pro další aktivity nad rámec financí pro prosté zajištění udržitelnosti, což není u všech příjemců zajištěno, a zajištění udržitelnosti projektů i po konci monitorovacího období. 5.6

Obecné poznatky k ROP Severovýchod z rozhovorů s příjemci podpory

Respondenti vnímají celý program pozitivně, umožnil rozvoj měst, obcí, cestovního ruchu, podnikatelského prostředí i dopravní infrastruktury. Určitým nedostatkem, potvrzeným názorem relevantního počtu respondentů, je malá propojenost projektů a využití synergických efektů, což je předpokladem pro budoucí pozitivní dopady. V tomto směru se dle názoru oslovených expertů z území regionu soudržnosti Severovýchod hodně projektů soustředilo pouze na rychlé využití finanční podpory bez dalšího rozvoje nebo spolupráce s jinými subjekty – na základě jejich vyjádření se jednalo především o komerční projekty typu soukromých ubytovacích zařízení atd. Celkově jsou respondenty vnímány pozitivněji projekty, které mají veřejný charakter – volnočasové aktivity, cyklostezky, než soukromé podniky – golfové hřiště atd. Nejčastější stížností byla administrativní náročnost procesu, případně určitá „nepružnost“ projektů ve smyslu administrativní náročnosti změn v projektech. Řada příjemců by upřednostnila větší benevolentnost v rámci možnosti daných pravidly vykazování a čerpání z fondů EU. Z průzkumu mezi vybranými příjemci podpory dále vyplynulo negativní vnímání výběrových řízení subdodavatelů, která v mnohých případech prodlužovala dobu realizace – složitý proces výběru firem atd. Tato problematika je však vnímána pouze u příjemců, kteří si projekty zpracovávají a koordinují sami. Příjemci, kteří na tuto činnost mají najatu externí poradenskou firmu, tyto problémy nepociťují. U všech vybraných projektů byla naplněna očekávání jejich realizátorů a mnohdy zde byla ještě určitá přidaná hodnota, se kterou daný příjemce před realizací projektu nepočítal. Ve většině případů se jednalo o projekty, jejichž dopad byl lokalizován do širšího okolí, ne jen na daný subjekt – příkladem jsou objekty cestovního ruchu, které pozitivně nastartovaly rozvoj celé obce. Pozitivem jsou i vytvořená nová pracovní místa. Nejčastěji využívaným zdrojem informací o ROP Severovýchod mezi vybranými příjemci podpory byly webové stránky RR, tisk, reklama a poté komunikace s kompetentními osobami, a to jak formou telefonické komunikace, tak i osobní – semináře, školení atd. Stejně pozitivně byla hodnocena i informovanost příjemců podpory, kde byla oceňována zejména angažovanost zaměstnanců ÚRR a jednotlivých

88

územních odborů. O možnostech čerpat z ROP Severovýchod se respondenti dozvěděli několika různými způsoby – reklama, webové stránky, přes informace z krajského úřadu, odkázání z CzechInvestu atd.

89

6 Evaluační výstupy prioritní osy 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury V této kapitole jsou uvedeny evaluační otázky č. 1, 2 a 17, které se týkají prioritní osy 1 Programu – Rozvoj dopravní infrastruktury. Evaluační otázky jsou zaměřeny na zhodnocení toho, zda byly naplněny předpokládané dopady této osy – zda došlo ke zvýšení dopravní dostupnosti regionu a efektivity dopravy, zda byla ovlivněna realizací Programu mobilita pracovní síly a bylo hodnoceno také míra ovlivnění cyklistické dopravy a kombinovaných druhů dopravy realizací Programu. Každá odpověď na evaluační otázku je doplněna o hodnocení pracovních hypotéz navržených zpracovatelem ve vstupní zprávě na škále 1-7, dále je uvedeno odůvodnění odpovědi na evaluační otázku zpracované na základě zjištění z desk research, z expertních rozhovorů, ohniskového skupinového rozhovoru a na základě statistických údajů týkajících se oblasti hodnocení evaluační otázkou. Na závěr je ke každé evaluační otázce uvedeno hodnocení evaluační otázky na výše uvedené škále 1-7 s popisem nejhoršího a nejlepšího stavu. Hodnocení evaluačních otázek bylo zpracováno expertním panelem zpracovatele. Tabulka 22: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO1

EO: Odpověď na EO:

Je dopravní dostupnost regionu a efektivita dopravy vyšší v důsledku realizace programu? V důsledku aktivit a projektů realizovaných v rámci ROP Severovýchod došlo ke zlepšení dopravní dostupnosti a zvýšení efektivity dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod. Hodnocení pracovních hypotéz23

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 1 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. V rámci projektů ROP Severovýchod došlo modernizací a rekonstrukcí a výstavbou nových silnic, budováním nových prvků na silniční síti a budováním obchvatů a protihlukových stěn ke zlepšení sítě silnic II. a III. třídy a snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Prostřednictvím ROP Severovýchod byly budovány a rekonstruovány tratě pro drážní veřejnou dopravu, byly pořízeny dopravní prostředky s alternativními způsoby pohonu, došlo k budování doprovodných prvků veřejné dopravy včetně zavedení nových a dostupnějších systému odbavení cestujících ve veřejné dopravě. Došlo také

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Tyto hypotézy jsou hodnoceny na sedmibodové škále 1-7, kde 1 znamená hypotéza je nepravdivá a 7 znamená hypotéza je pravdivá, body mezi hodnocením 1 a 7 charakterizují hypotézu buď jako spíše nepravdivou, resp. spíše pravdivou (bod 4 znamená, že hypotéza není ani nepravdivá, ani pravdivá) 23

90

k modernizaci letiště a nárůstu míry jeho využití v dopravě. Tato opatření vedla ke zvýšení atraktivity, míry využívání veřejné dopravy v regionu a snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Vlivem realizovaných projektů v rámci ROP Severovýchod došlo ke zvýšení dostupnosti regionu Severovýchod prostřednictvím silniční dopravy, zvýšení kvality a bezpečnosti silniční sítě a celkovému zvýšení efektivity dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

V rámci programu bylo realizováno celkem 146 projektů cílících na zlepšení dopravní dostupnosti, obslužnosti a zvýšení efektivity dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod. Pozitivně hodnocené a kvalitně realizované jsou zejména rekonstrukce a modernizace silniční sítě v celkovém počtu 291,69 km (IS MONIT 7+), budování obchvatů a kruhových objezdů, což napomohlo k výraznému snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí (Graf 3, Tabulka 6). Budování nových úseků nebylo hlavním cílem prioritní osy 1, celková délka silnic II. a III. třídy se v regionu v období realizace ROP dokonce snížila (Tabulka 1). Na základě informací z realizovaných rozhovorů se ROP Severovýchod nepodařilo dostatečně napojit regionální dopravní síť na nadřazenou silniční síť TEN-T. Přesto realizované aktivity pozitivně přispěly ke snížení intenzity dopravy, především v zastavěných územích (rozhovory se zainteresovanými osobami). Relevantně nelze zhodnotit, zda je dopadem ROP Severovýchod snížení dojezdových časů mezi jednotlivými sídelními centry v území (krajská města, ORP) a dojezdových časů z nižších územních celků do těchto center. Naopak prokazatelným dopadem realizovaných projektů a aktivit je zvýšení bezpečnosti silničního provozu, což dokazují statistická data v podobě poklesu počtu dopravních nehod, případně osob v nich usmrcených (Tabulka 5), ale i tvrzení zainteresovaných osob. Pozitivních změn doznala i veřejná doprava a MHD. V rámci ROP Severovýchod byly realizovány projekty a aktivity, jejíchž výsledkem bylo zvýšení atraktivity dopravy a kvality cestování pro obyvatele regionu, ale také snížení negativních vlivů MHD na životní prostředí (větší počet ekologicky šetrných vozidel). Veřejná doprava je v současnosti dostupnější i pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace. Jedná se o výsledek aktivit a projektů, které zohledňují potřeby znevýhodněných skupin obyvatelstva a dochází tím podpoře rovných příležitostí (viz kapitola 3, desk research evaluace „Hodnocení vlivu intervencí ROP Severovýchod na rovné příležitosti“). Dostupnost a kvalita veřejné dopravy byla navýšena i díky budování nové doprovodné infrastruktury v podobě nádraží, terminálů integrované dopravy atd. Všechny operační cíle oblasti podpory 1.2 tak byly naplněny. Kvalita nabízených služeb, kterou potvrzují i realizované rozhovory, se však neprojevila na navýšení podílu veřejné hromadné dopravy na mobilitě obyvatel regionu ( 91

Tabulka 3, Tabulka 4), s velkou pravděpodobností byl ale potlačen ještě výraznější pokles počtu přepravených osob. V rámci oblasti podpory 1.3 byl realizován jediný projekt, který navýšil kvalitu podmínek leteckého provozu, což se podle dostupných statistických dat (Graf 2) mohlo projevit v navýšení míry využití mezinárodního letiště Pardubice v dopravě. Zvýšenou atraktivitu a kvalitu poskytovaných služeb na mezinárodním letišti v Pardubicích potvrdily i realizované rozhovory (kapitola 5.1). Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

V regionu soudržnosti Severovýchod nejsou realizovány projekty a aktivity, jejichž výsledkem by bylo zlepšení dopravní dostupnosti regionu, nárůst využití letiště v dopravě a vyšší efektivita dopravy nebo jsou realizovány projekty a aktivit, které nevedou ke zlepšení dostupnosti a vyšší efektivitě dopravy.

Realizací projektů a aktivit v rámci ROP Severovýchod dochází ke vzniku nových úseků silnic, snižuje se intenzita dopravy, snižují se dojezdové časy mezi jednotlivými centry regionu, snižuje se zatížení životního prostředí, zvyšuje se bezpečnost provozu, míra využití letiště v dopravě roste a navyšuje se podíl veřejné hromadné dopravy na mobilitě obyvatel regionu dopravní dostupnost a efektivita dopravy v regionu se zvyšuje.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 23: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO2

EO:

Odpověď na EO:

Došlo v návaznosti na realizaci programu ke zvýšení mobility pracovní síly? Intervence ROP Severovýchod měly pozitivní dopad na dopravní provázanosti regionu, zvýšení kvality veřejné dopravy a podmínek pro osobní dopravu, ale i přesto nelze objektivně prokázat, že v návaznosti na realizaci Programu došlo ke zvýšení mobility pracovní síly.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 1 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Realizací projektů v rámci prioritní osy 1 došlo ke zvýšení dopravní provázanosti regionu, zvýšení kvality veřejné dopravy a podmínek pro osobní dopravu s pozitivním dopadem na mobilitu pracovních sil v regionu.

Zdůvodnění odpovědi:

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Počet osob vyjíždějících do zaměstnání mimo místo svého trvalého bydliště je v regionu soudržnosti Severovýchod vysoký ( 92

Tabulka 7), ale i přesto, že měly intervence ROP Severovýchod pozitivní dopad na dopravní provázanost regionu, kvalitu veřejné dopravy a dopravní obslužnost (viz EO1), tak nelze objektivně prokázat, zda v návaznosti na realizaci Programu došlo ke zvýšení/snížení či udržení stejné úrovně mobility pracovní síly, která by pozitivně přispívala ke snižování nezaměstnanosti. Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

Mobilita pracovní síly se vlivem realizace programu nezvýšila, počet osob vyjíždějících do zaměstnání zůstává stejný, případně se snižuje a realizované aktivity nepřispívají ke snížení nebo alespoň zpomalení nárůstu nezaměstnanosti.

Vlivem realizace programu dochází ke zvýšení počtu osob vyjíždějících do zaměstnání, mobilita pracovní síly se zvyšuje a realizované aktivity přispívají ke snižování nezaměstnanosti.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 24: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO17

EO:

Odpověď na EO:

Došlo v důsledku realizace programu ke zvýšení významnosti cyklistické dopravy a kombinovaných druhů dopravy (např. parkoviště typu P+R, K+R, B+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu)? Význam cyklistické dopravy v návaznosti na realizované aktivity a projekty ROP Severovýchod vzrostl z pohledu atraktivity, dostupnosti, návaznosti a bezpečnosti, ale navýšení podílu jejího využívání na ostatních druzích dopravy nebylo prokázáno.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 1 a 3 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Výstavba cyklostezek, cyklotras a doprovodné infrastruktury k cyklodopravě (parkoviště typu B+R, úschovny kol, systémy stojanů apod.) v rámci programu ROP Severovýchod vedlo ke zlepšení systému cyklodopravy v území a navýšení jejího podílu oproti ostatních druhům dopravy. Rozvoj cyklistické dopravy v rámci programu ROP Severovýchod přispívá ke zvýšení potenciálu cestovního ruchu v území.

Zdůvodnění odpovědi:

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Díky intervencím ROP Severovýchod došlo k vybudování více než 206 km nových cyklostezek a cyklotras (IS MONIT 7+), stejně tak jako byla úspěšně budována či modernizována doprovodná infrastruktura v podobě parkovišť typu P+R, K+R, B+R s návazností na veřejnou hromadnou 93

dopravu (v počtu 15). Tyto projekty přispěly k celkovému zatraktivnění cyklodopravy v regionu, zlepšila se díky tomu dostupnost atraktivit cestovního ruchu a bezpečnost provozu cyklistů. Zvýšený význam cyklodopravy tedy spočívá zejména v oblasti cestovního ruchu, kde se nové cyklostezky a cyklotrasy zasluhují o rozvoj a zvýšení atraktivity daných regionů, což vyplývá z expertních rozhovorů. I přes velký počet vybudovaných cyklostezek a cyklotras a celkové zvýšení atraktivity tohoto druhu dopravy nebylo prokázáno zvýšení jejího podílu vůči jiným druhům dopravy a přispění tím ke snížení intenzity silniční dopravy v zastavěných oblastech regionu soudržnosti. Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

V rámci ROP Severovýchod nedošlo k realizaci aktivit a projektů souvisejících s výstavbou a modernizací tras cyklistické dopravy, význam a podíl využívání cyklistické dopravy a kombinovaných druhů dopravy se tak v regionu soudržnosti nezvyšuje a nedochází ani ke snížení intenzity silniční dopravy v zastavěných oblastech.

V regionu soudržnosti Severovýchod jsou budovány a modernizovány trasy cyklistické dopravy a další související plochy s návazností na veřejnou hromadnou dopravu, v důsledku čehož dochází k nárůstu podíl využívání cyklistické dopravy a ke snižování intenzity silniční dopravy v zastavěných oblastech.

1

2

3

4

5

6

7

Shrnutí PO1 V rámci PO1 – Rozvoj dopravní infrastruktury bylo ROP Severovýchod realizováno celkem 147 projektů cílících na zkvalitnění regionální silniční dopravní infrastruktury, zkvalitnění infrastruktury veřejného mezinárodního letiště a zlepšení dopravní obslužnosti celého území regionu, a to vše v souladu s ochranou životního prostředí při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. V tomto směru může být tato prioritní osa považována za úspěšně naplněnou, přičemž došlo k potvrzení výroků z evaluace „Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS2 Severovýchod“ společnosti SPF Group z roku 2012. Intervence v oblastech podpory 1.1 a 1.2 byly totiž pro účely dopadové evaluace považovány jako velmi dobře a účelně nastavené a jejich očekávaný dopad byl tedy veliký. Došlo totiž k modernizaci a rekonstrukci více než 290 km regionálních silnic II. a II. třídy, čímž se výrazně zvýšila efektivita dopravy, dopravní dostupnost a obslužnost území regionu soudržnosti. Realizované projekty svou povahou a charakterem přispěly ke snížení negativních vlivů na životní prostředí nebo došlo minimálně k jejich omezení. Zde byl zaznamenán pokrok oproti výsledkům evaluace společnosti SPF Group z října roku 2012 (kapitola 3), která stanovila, že jednou z oblastí, kde k termínu zpracování evaluace nebyl zjištěn zaznamenatelný vliv, byla oblast životního prostředí. Zároveň došlo k potvrzení závěrů studie společnosti REDECo, spol s r.o. z roku 2009-2010 („Hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod na životní prostředí“ – viz kapitola 3), podle kterých bylo v rámci PO1 v ROP Severovýchod předloženo a schváleno největší množství projektů, které pozitivně přispívají ke snižování negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. I přesto, že se nepodařilo dostatečně napojit regionální dopravní síť na nadřazenou silniční síť TEN-T, tak došlo ke snížení intenzity dopravy, především v zastavěných územích, což vyplývá zejména z realizovaných expertních rozhovorů se zainteresovanými osobami v oblasti dopravy. Na základě získaných informací nelze relevantně zhodnotit, zda realizované projekty docílily snížení dojezdových časů mezi jednotlivými sídelními centry v území 94

(krajská města, ORP) a dojezdových časů z nižších územních celků do těchto center. Prokazatelným dopadem však je zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V důsledku realizovaných aktivit doznala pozitivních změn veřejná doprava a MHD. V rámci ROP Severovýchod byly realizovány projekty a aktivity, jejíchž výsledkem bylo zvýšení atraktivity dopravy a kvality cestování pro obyvatele regionu, ale také snížení negativních vlivů MHD na životní prostředí (větší počet ekologicky šetrných vozidel). MHD se zaměřila na zvýšení dostupnosti pro handicapované osoby, do provozu bylo zavedeno několik nízkopodlažních souprav a nových vozů. Kvalitnější služby cestujícím přináší i nové odbavovací systémy a nově vybudovaná či modernizovaná doprovodná infrastruktura nádraží, terminály integrované dopravy atd. Byly podpořeny potřeby znevýhodněných skupin obyvatelstva a podpořeny rovné příležitosti, tak jak bylo identifikováno při komplexním vyhodnocení vlivu aktivit Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na vybrané cílové skupiny (viz Desk research dokumentu „Hodnocení vlivu intervencí ROP Severovýchod na rovné příležitosti“ společnosti HOPE-ES, v.o.s., divize EUservis.cz z roku 2009. Došlo k naplnění všech operačních cílů oblasti podpory 1.2. Kvalita nabízených služeb, kterou potvrzují i realizované rozhovory, se však neprojevila na navýšení podílu veřejné hromadné dopravy na mobilitě obyvatel regionu, ale s velkou pravděpodobností byl potlačen ještě výraznější pokles počtu přepravených osob. V rámci oblasti podpory 1.3 byl realizován jediný projekt, který navýšil kvalitu podmínek leteckého provozu mezinárodního letiště Pardubice a zvýšil jeho podíl na dopravě. I přesto, že měly intervence ROP Severovýchod pozitivní dopad na dopravní provázanost regionu, kvalitu veřejné dopravy a dopravní obslužnost, tak nelze objektivně prokázat, zda tím došlo ke zvýšení/snížení či udržení stejné úrovně mobility pracovní síly. Vybudováno bylo více než 206 km nových cyklostezek a cyklotras, stejně jako byla vybudována návazná infrastruktura, čímž došlo k lepšímu propojení cyklodopravy s veřejnou hromadnou dopravou. Tímto došlo k celkovému zatraktivnění tohoto druhu dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod a nejvíce v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Nově vybudované cyklostezky se výraznou měrou podílejí na rozvoji cestovního ruchu v oblastech, kterými procházejí. Celkové zvýšení podílu cyklodopravy vůči jiným druhům dopravy a přispění tím ke snížení intenzity silniční dopravy v zastavěných oblastech regionu soudržnosti nebylo prokázáno.

95

7 Evaluační výstupy prioritní osy 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí V této kapitole jsou uvedeny evaluační otázky č. 3, 4 a 11, které se týkají prioritní osy 2 Programu – Rozvoj městských a venkovských oblastí. Evaluační otázky jsou zaměřeny na zhodnocení dopadu Programu na změnu stavu městského a venkovského prostředí a kvality života obyvatel, na zhodnocení případného zvýšení kvality veřejných služeb v regionu a na to, zda Program přispěl ke zvýšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatele regionu. Každá odpověď na evaluační otázku je doplněna o hodnocení pracovních hypotéz navržených zpracovatelem ve vstupní zprávě na škále 1-7, dále je uvedeno odůvodnění odpovědi na evaluační otázku zpracované na základě zjištění z desk research, z expertních rozhovorů, ohniskového skupinového rozhovoru a na základě statistických údajů týkajících se oblasti hodnocení evaluační otázkou. Na závěr je ke každé evaluační otázce uvedeno hodnocení evaluační otázky na výše uvedené škále 1-7 s popisem nejhoršího a nejlepšího stavu. Hodnocení evaluačních otázek bylo zpracováno expertním panelem zpracovatele. Tabulka 25: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO3

EO: Odpověď na EO: Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 2 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Prostřednictvím podpory projektů realizujících regenerace a revitalizace brownfields, budování a rekonstrukce technické a doprovodné infrastruktury pro průmyslové areály a zóny došlo ke zvýšení dostupnosti a atraktivity průmyslových areálů pro podnikatelské subjekty a další relevantní subjekty. Vlivem podpory projektů na regeneraci historických, kulturních a technických památek, revitalizace veřejných prostranství a infrastruktury pro školství, zdravotnictví, volnočasové aktivity atd., došlo ke zlepšení stavu městského a venkovského prostředí v regionu soudržnosti Severovýchod.

Zdůvodnění odpovědi:

Zlepšilo se městské a venkovské prostředí v důsledku realizace programu? V důsledku realizace projektů a aktivit ROP Severovýchod se zlepšil stav městského a venkovského prostředí a zvýšila se kvalita života obyvatel v něm žijících. Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Lze konstatovat, že v důsledku realizace projektů ROP Severovýchod se podstatně zlepšilo městské a venkovské prostředí. Realizací aktivit ROP došlo ke zvýšení kvality života obyvatel. Díky podpoře ROP se investovalo do modernizace dopravní infrastruktury, což přispělo ke zvýšení atraktivity a kvality veřejné dopravy, vč. snížení negativních dopadů dopravy 96

na životní prostředí. Velmi prospěšné byly projekty zaměřené na synergii dopravy a městského a venkovského prostředí ve smyslu například integrovaných dopravních terminálů nebo projektů na zlepšení dopravní obslužnosti části území regionu (např. projekt Zlepšení dopravní obslužnosti území Mikroregionu Tanvaldsko). Bylo zaznamenáno snížení dopadu dopravy na životní prostředí, zejména nižší hodnoty emisí (Graf 3, Graf 5, Tabulka 6) a hluku. V oblasti vlivů na životní prostředí došlo k pokroku oproti výsledkům z evaluace společnosti SPF Group z roku 2012, ve které nebyl zjištěn významně pozitivní vliv intervencí na narušené životní prostředí. Realizací aktivit ROP Severovýchod došlo zároveň ke zvýšení komfortu cestujících. Rovněž došlo ke zkvalitnění nabídky cílů v oblasti kultury a památkové péče. Prostřednictvím ROP Severovýchod byla opravena řada zchátralých a nevyužívaných památek, což má pozitivní dopad na cestovní ruch i počet nově vytvořených pracovních míst. Byl navýšen počet kulturních zařízení (Tabulka 13). Díky realizovaným aktivitám byl zaznamenán posun v oblasti revitalizace a znovuvyužití brownfields (Tabulka 14). Zvýšil se jejich potenciál pro využití investory, ale i z pohledu využití pro občanskou vybavenost – volnočasová centra atd., relevantní pro tuto prioritní osu. Negativem byl malý zájem potenciálních žadatelů o tyto projekty. Velkým množstvím realizovaných projektů byla zlepšena infrastruktura a vybavenost veřejných prostranství a prostranství pro volnočasové aktivity, a to jak ve venkovských oblastech, tak i ve městech. Došlo k jejich zvelebování a zatraktivnění. Revitalizovaly se parky, byly vybudovány cyklostezky, sportovní areály, plavecké bazény, opravena společenská a kulturní zařízení aj. Na základě expertních rozhovorů bylo potvrzeno, že došlo ke zlepšení dostupnosti občanského vybavení, v řadě případů byly využity bezbariérové prvky, čímž bylo potvrzeno to, že realizované aktivity zohledňují potřeby znevýhodněných skupin obyvatelstva (viz desk research „Hodnocení vlivu intervencí ROP Severovýchod na rovné příležitosti“). Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

V regionu soudržnosti Severovýchod nejsou realizovány aktivity a projekty mající pozitivní vliv na stav areálů brownfields, staré ekologické zátěže, kulturní a historické památky, dostupnost a atraktivitu průmyslových areálů, vybavenost a dostupnost veřejných prostranství, infrastrukturu pro školství, zdravotnictví a volnočasové aktivity, případně jsou realizovány bez reálného pozitivního dopadu. Nedochází tak k navyšování kvality životního prostředí a života obyvatel a venkovské

V rámci ROP Severovýchod dochází k realizaci projektů a aktivit zlepšujících stav památek, brownfields, odstraňujících staré ekologické zátěže, je budována infrastruktura, která zvyšuje dostupnost a atraktivitu průmyslových areálů pro podnikatelské subjekty, zlepšuje se vybavenost a dostupnost veřejných prostranství a infrastruktury pro školství, zdravotnictví a volnočasové aktivity. Kvalita složek životního prostředí, které mají vliv na zdraví obyvatel a kvalitu jejich života se zvyšuje a celkový stav měst-

1

2

3

4

97

5

6

7

a městské prostředí se nemění nebo se dokonce zhoršuje.

ského a venkovského prostředí v regionu soudržnosti Severovýchod se zlepšuje.

Tabulka 26: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO4

EO:

Odpověď na EO:

Byla v důsledku realizace programu zvýšena kvalita veřejných služeb v regionu? Kvalita veřejných služeb byla v návaznosti na realizaci aktivit a projektů ROP Severovýchod navýšena, a to zejména v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a školství, přičemž se jednalo o navýšení odpovídající požadavkům území a obyvatel v něm žijících.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 2 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Podporou projektů na rekonstrukci, modernizaci a budování zařízení v oblasti školství v rámci programu ROP Severovýchod došlo ke zlepšení kvality a dostupnosti vzdělávacích zařízení v regionu. V rámci programu ROP Severovýchod došlo k výstavbě, rozšiřování a zkvalitňování sociální infrastruktury. Vlivem realizace projektů došlo ke zlepšení stavu sociální infrastruktury a tím ke vzniku podmínek pro kvalitní poskytování sociálních služeb v regionu s pozitivními dopady na cílovou skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením. Realizací programu došlo ke zlepšení kvality a dostupnosti zdravotní péče prostřednictvím podpory investic do nových zdravotnických technologií a modernizací zdravotnických zařízení včetně stavebních úprav. Kombinací podpory projektů v oblastech školství, zdravotnictví a sociálních služeb došlo k zajištění vysoké kvality veřejných služeb v regionu odpovídající požadavkům jejich uživatelů. Realizací programu ROP Severovýchod došlo ke zvýšení bezpečnosti obyvatel

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

98

a ochrany majetku prostřednictvím podpory projektů zaměřených na bezpečnostní infrastrukturu. Realizací projektů došlo k vytvoření infrastruktury, kapacit a podmínek pro partnerství aktérů v území.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

V rámci ROP Severovýchod bylo realizováno množství aktivit orientujících se na zlepšování kvality veřejných služeb a výstavbu, případně modernizaci objektů veřejné služby zajišťujících a poskytujících. Z realizovaných rozhovorů s vybranými aktéry z území regionu soudržnosti Severovýchod vyplývá, že jednotlivé projekty byly ve většině případů realizovány v souladu s potřebami území a jeho obyvatel a s poptávkou po těchto službách. V řadě případů tyto aktivity reagovaly na dlouho potřebné požadavky. Kvalita poskytovaných služeb byla navýšena, a to zejména díky realizaci projektů ROP Severovýchod cílících na zkvalitnění sociální a zdravotní infrastruktury a zlepšení zdravotní péče, především se jednalo o pořízení nových přístrojů a modernizaci jednotlivých pracovišť (Tabulka 12). Tímto došlo rovněž ke zvýšení kvality života obyvatel. Zvýšil se komfort pacientů, zkrátila se délka objednávacích dob, urychlila se doba diagnostiky a následného léčebného procesu. Rozvojem zdravotnické infrastruktury se stal region atraktivní také z hlediska zdravotnictví. V rámci realizace aktivit ROP Severovýchod došlo ke spolupráci aktérů v území při přípravě záměrů s širším dopadem a hledání priorit při omezených zdrojích, zatraktivnění podpořených lokalit z hlediska cestovního ruchu, uvědomění si odpovědnosti při zajištění příslušné investice a její udržitelnost apod. Na základě dalších informací zjištěných z expertních rozhovorů došlo v regionu soudržnosti Severovýchod k modernizaci a rekonstrukci infrastruktury pro vznik i udržení stávajících partnerství. Řada z nich byla nastavena již před realizací aktivit ROP Severovýchod 20072013 a pokračovala v rámci realizovaných projektů. Tato nastartovaná spolupráce aktérů v regionu Severovýchod funguje i nadále a vytváří předpoklady pro další rozvoj území. Jednou z částí této prioritní oblasti byla i podpora aktivit a projektů na zvýšení bezpečnosti obyvatelstva a majetku. Jednalo se několik málo projektů zahrnujících rekonstrukci požární zbrojnice SDH a regenerace bývalé požární zbrojnice a modernizace kamerového a dohlížecího systému (IS MONIT 7+). Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

V regionu soudržnosti Severovýchod nejsou realizovány aktivity cílící na zlepšování kvality veřejných služeb, případně jsou realizovány bez reálného pozitivního dopadu. Veřejné služby, tak nejsou dostatečně využívány a dochází k jejich uzavírání a celkovému snižování standardu veřejných služeb.

V rámci realizace ROP Severovýchod dochází modernizací stávající infrastruktury veřejných služeb a výstavbou nových objektů ke zlepšování kvality veřejných služeb, a to v souladu s potřebami území a jeho obyvatel.

1

2

3

4

99

5

6

7

Tabulka 27: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO11

EO:

Odpověď na EO: Pracovní hypotéza Kombinací podpory projektů v oblastech školství, zdravotnictví a sociálních služeb došlo k zajištění vysoké kvality veřejných služeb v regionu odpovídající požadavkům jejich uživatelů. Realizací programu ROP Severovýchod došlo ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku prostřednictvím podpory projektů zaměřených na bezpečnostní infrastrukturu. Kombinací dopadů realizovaných projektů ve formě zkvalitnění veřejných služeb, zkvalitnění dopravy se současným snižováním jejích dopadů na životní prostředí, zlepšování stavu městského a venkovského prostředí, zajištění dostatečného množství pracovních příležitostí došlo v regionu soudržnosti Severovýchod ke zvýšení kvality života jejich obyvatel.

Zdůvodnění odpovědi:

Přispěl program ke zvýšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatele regionu? Kvalita veřejných služeb a života obyvatel regionu se vlivem dopadů realizovaných projektů v rámci ROP Severovýchod zvyšuje. Region soudržnosti Severovýchod je v posledním sledovaném roce opět migračně ziskový, což svědčí o jeho opět se zvyšující atraktivitě. Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Realizací projektů v rámci ROP Severovýchod došlo k rozvoji a zvýšení kvality života a veřejných služeb v městském a venkovském prostředí. Došlo ke zlepšení kvality vzdělávacích zařízení, zkvalitnění praktické výuky především na středních odborných školách a učilištích, zlepšení úrovně sociální infrastruktury, zdravotní péče a volnočasových aktivit. Navýšil se počet školských a sociálních zařízení a počet míst v zařízeních sociální péče (Tabulka 11). Aktivity v rámci ROP Severovýchod byly ve většině případů realizovány v souladu s potřebami území a jeho obyvatel a s poptávkou po těchto službách, což vyplývá s rozhovorů se zainteresovanými osobami. Pokroky v medicíně a technologické inovace stále zvyšují nároky na zajištění zdravotní péče i požadované standardy péče. Byla posílena jeho spádovost a konkurenceschopnost. Zdravotnické služby poskytované v regionu nyní přináší obyvatelům vyšší kvalitu života. Zdravotnická zařízení a přístroje pořízené v rámci realizovaných projektů zajistí mnohem efektivnější péči o pacienty i do budoucna. To má vliv na ekonomický a společenský rozvoj území. V rámci sociální infrastruktury došlo také k po100

kroku. Byly rekonstruovány budovy sociálních zařízení, zřízeny bezbariérové přístupy, zajištěno vzdělání pro handicapované osoby, zvýšila se uplatitelnost těchto osob na trhu práce aj. Na mnoha místech byly vybudovány integrační domovy a centra pro osoby se zdravotním postižením či chronickými nemocemi, čemuž je v současné době přikládán velký význam. Došlo i k určitému komunitnímu rozvoji v rámci jednotlivých územních jednotek, realizací volnočasových a komunitních center, případně kulturních domů. Jednou z částí této prioritní oblasti byla i podpora aktivit a projektů na zvýšení bezpečnosti obyvatelstva a majetku. Jednalo se o několik málo projektů zahrnujících rekonstrukci požární zbrojnice SDH a regenerace bývalé požární zbrojnice a modernizace kamerového a dohlížecího systému (IS MONIT 7+). V důsledku výše zmíněných projektů a jejich pozitivních dopadů dochází k zatraktivňování regionu soudržnosti Severovýchod pro obyvatelstvo, ale i případné investory a podnikatele. V posledních letech byl sice region migračně ztrátový (Mapa 1), ale v roce 2014 se opět nepatrně více obyvatel přistěhovalo, než se jich z regionu odstěhovalo (Graf 4). O zvyšování kvality života obyvatel regionu svědčí i další ukazatele, jako je míra rizika chudoby či podíl osob ohrožených chudobou (Tabulka 8, Tabulka 9), ukazatele stavu životního prostředí (Tabulka 10, Graf 5). Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

Realizací aktivit a projektů v rámci ROP Severovýchod se nezvyšuje kvalita fyzického prostředí území, aktivity ke zlepšování veřejných služeb nejsou realizovány v souladu s potřebami území a jeho obyvatel, nedochází k pozitivním změnám v rámci demografických ukazatelů, na základě čehož se nezvyšuje atraktivita regionu a kvalita života jeho obyvatel.

V důsledku realizace ROP Severovýchod se zvyšuje kvalita fyzického prostředí území, aktivity zlepšování kvality veřejných služeb jsou realizovány v souladu s potřebami obyvatel regionu a demografické ukazatele procházejí pozitivními změnami, indikujícími zvýšení atraktivity regionu a kvality života obyvatel.

1

2

3

4

5

6

7

Shrnutí PO2 Prioritní osa 2 – Rozvoj městského a venkovského prostředí se realizovanými projekty zaměřila na posílení pozice a rozvoj regionálních městských center, zejména pak jejich sociální a fyzické struktury, posílení rozvoje a zvýšení kvality života v městském prostředí a posílení pozice venkovských oblastí, a to zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel. Realizací projektů a aktivit ROP Severovýchod bylo dosaženo zlepšení stavu městských a venkovských oblastí, přičemž města a regionální centra posílila, případně minimálně udržela svou pozici v rámci regionu a naopak u venkovských oblastí došlo ke snížení meziregionálních rozdílů a zkvalitnění života zde. Tato situace byla zapříčiněna kombinací více faktorů a dopadů realizovaného ROP Severovýchod. Investice do modernizace dopravní infrastruktury, mají pozitivní vliv na zvýšení atraktivity a kvality veřejné dopravy, vč. snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí.

101

Rovněž došlo ke zkvalitnění nabídky cílů v oblasti kultury a památkové péče. Prostřednictvím ROP Severovýchod byla opravena řada zchátralých a nevyužívaných památek, což má pozitivní dopad na cestovní ruch i počet nově vytvořených pracovních míst a opět to zvyšuje kvalitu života obyvatel a jejich možnosti volnočasového vyžití. Velká část realizovaných projektů byla zaměřena na infrastruktura a vybavenost veřejných prostranství a infrastrukturu pro volnočasové aktivity, a to jak ve venkovských oblastech, tak i ve městech. Došlo k jejich zvelebování, zatraktivnění a zvýšení jejich dostupnosti i pro handicapované obyvatelstvo. Revitalizovaly se parky, byly vybudovány cyklostezky, sportovní areály, plavecké bazény, opravena společenská a kulturní zařízení aj. Díky realizovaným aktivitám byl i přes nízký zájem o tento druh projektů, zaznamenán posun v oblasti revitalizace a znovuvyužití brownfields. Zvýšil se jejich potenciál pro využití investory v rámci PO4, ale i z pohledu využití pro občanskou vybavenost – volnočasová centra atd., relevantní pro tuto prioritní osu. V rámci ROP Severovýchod bylo realizováno množství aktivity orientujících se na zlepšování kvality veřejných služeb a výstavbu, případně modernizaci objektů veřejné služby zajišťujících a poskytujících. Jednotlivé projekty byly ve většině případů realizovány v souladu s potřebami území a jeho obyvatel a s poptávkou po těchto službách. V řadě případů tyto aktivity reagovaly na dlouho potřebné požadavky. Kvalita poskytovaných služeb byla navýšena, a to zejména díky realizaci projektů ROP Severovýchod cílících na zkvalitnění sociální a zdravotní infrastruktury a zlepšení zdravotní péče. Další oblastí veřejných služeb, která byla v rámci této PO zkvalitněna, byla oblast vzdělávacích zařízení. V rámci sociální infrastruktury došlo také k pokroku. Byly rekonstruovány budovy sociálních zařízení, zřízeny bezbariérové přístupy, zajištěno vzdělání pro handicapované osoby, zvýšila se uplatitelnost těchto osob na trhu práce aj. Na mnoha místech byly vybudovány integrační domovy a centra pro osoby se zdravotním postižením či chronickými nemocemi, čemuž je v současné době přikládán velký význam. Došlo i k určitému komunitnímu rozvoji v rámci jednotlivých územních jednotek, realizací volnočasových a komunitních center, případně kulturních domů. V důsledku výše zmíněných projektů a jejich pozitivních dopadů dochází k zatraktivňování regionu soudržnosti Severovýchod pro obyvatelstvo, ale i případné investory a podnikatele. V roce 2014 se do regionu soudržnosti opět po 3 letech přistěhovalo více obyvatel, než se jich vystěhovalo. O zvyšování kvality života obyvatel regionu svědčí i další ukazatele, jako je míra rizika chudoby či podíl osob ohrožených chudobou a ukazatele stavu životního prostředí.

102

8 Evaluační výstupy prioritní osy 3 – Cestovní ruch V této kapitole jsou uvedeny evaluační otázky č. 5, 6 a 7, které se týkají prioritní osy 3 Programu – Cestovní ruch. V rámci evaluačních otázek v této prioritní ose bylo zjišťováno, zda je v důsledku realizace Programu přírodní a kulturní potenciál regionu efektivně využíván v cestovním ruchu, zvyšována atraktivita regionu a jeho konkurenceschopnost v oblasti cestovního ruchu a zda je zvyšován podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zda přispěla podpora cestovního ruchu významným způsobem k tvorbě nových pracovních míst. Každá odpověď na evaluační otázku je doplněna o hodnocení pracovních hypotéz navržených zpracovatelem ve vstupní zprávě na škále 1-7, dále je uvedeno odůvodnění odpovědi na evaluační otázku zpracované na základě zjištění z desk research, z expertních rozhovorů, ohniskového skupinového rozhovoru a na základě statistických údajů týkajících se oblasti hodnocení evaluační otázkou. Na závěr je ke každé evaluační otázce uvedeno hodnocení evaluační otázky na výše uvedené škále 1-7 s popisem nejhoršího a nejlepšího stavu. Hodnocení evaluačních otázek bylo zpracováno expertním panelem zpracovatele. Tabulka 28: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO5

EO:

Odpověď na EO:

Je přírodní a kulturní potenciál regionu efektivně využíván v cestovním ruchu v důsledku realizace programu? V důsledku realizace projektů v rámci programu ROP Severovýchod došlo k vytvoření nových produktů cestovního ruchu, revitalizaci vybraných stávajících památek, zvýšení dostupnosti a povědomí turistů/návštěvníků o regionu a jeho atraktivitách, což vedlo k lepšímu a efektivnějšímu využití kulturního a přírodního potenciálu cestovního ruchu regionu soudržnosti Severovýchod.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 3 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Podporou projektů v oblasti regenerace a ochrany kulturních, přírodních a technických atraktivit došlo v regionu ke zvýšení využitelnosti a atraktivity prvků cestovního ruchu a zvýšení jejich počtu. V rámci programu ROP Severovýchod bylo docíleno vyšší dostupnosti prvků cestovního ruchu prostřednictvím realizace projektů zaměřených na dopravní dostupnost včetně cyklodopravy, budování a zkvalitnění doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a budovaní turistických a cyklistických tras. Realizací programu byly zavedeny nové a efektivní způsoby propagace regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti cestovního ruchu.

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

103

V rámci ROP Severovýchod byl nastaven efektivní strategický přístup k plánování aktivit a produktů cestovního ruchu, k jejich propagaci a monitoringu prostřednictvím měřitelných ukazatelů. Realizací programu ROP Severovýchod došlo ke zvýšení atraktivity cestovního ruchu v území a efektivnějšímu využití jeho potenciálu pro turismus.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Program ROP Severovýchod přispěl díky realizovaným projektům (IS MONIT 7+) k revitalizaci přírodních, technických, historických i kulturních atraktivit i vzniku nových produktů cestovního ruchu na území regionu. Zároveň došlo ke zlepšení dostupnosti těchto památek, a to díky rozšíření a zkvalitnění cyklotras, pěších zón i silniční sítě. V oblasti základní infrastruktury pro cestovní ruch měl ROP Severovýchod pozitivní vliv také na zvýšení počtu/kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení (Příloha 10). V důsledku realizace projektů v rámci ROP Severovýchod došlo k vytvoření krátkodobých i dlouhodobých partnerských vztahů mezi subjekty/aktéry cestovního ruchu. Vznikala jak nová partnerství, tak bylo využito již stávajících. Partnerství vznikala za účelem realizace projektů i jako cíl realizovaných projektů. Na základě výše popsaných pozitivních dopadů došlo k celkovému zvýšení atraktivity cestovního ruchu v území a efektivnímu využití jeho potenciálu pro turismus. Realizace programu ROP Severovýchod přispěla k vytvoření strategického přístupu k cestovnímu ruchu. Oproti výsledkům evaluace společnosti SPF Group z roku 2012, která nevyhodnotila aktivity z oblasti podpory 3.2 jako efektivní. V oblasti propagace a marketingu měly projekty programu ROP Severovýchod pozitivní efekt na zvýšení míry propagace území regionu v souvislosti s cestovním ruchem, s cílem zvýšit znalost nabídky služeb a atraktivit cestovního ruchu u návštěvníků/turistů. Dopad na zvýšení počtu návštěvníků/turistů byl dle oslovených aktérů cestovního ruchu pozitivní, vliv na zvýšení průměrné délky jejich pobytu však nebyl kvantitativně prokázán. Výše zmíněné propagace a plánování bylo dotazovanými respondenty hodnoceno kladně, ale monitoring prostřednictvím měřitelných ukazatelů nebyl ve větší míře zaznamenán. Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

V rámci ROP Severovýchod nedochází, případně dochází, ale bez reálného efektu, k realizaci aktivit k ochraně nebo revitalizaci přírodních, technických, historických a kulturních atraktivit, dostupnost těchto atraktivit se nezlepšuje a nedochází tak k využití jejich potenciálu pro cestovní ruch. V regionu nejsou vytvářeny

V regionu soudržnosti jsou v rámci ROP realizovány aktivity k ochraně a revitalizaci přírodních, technických, historických a kulturních atraktivit, jejich dostupnost se zlepšuje, čímž dochází ke zvyšování využití jejich potenciálu pro cestovní ruchu. V regionu jsou vytvářeny další nové pro-

1

2

3

4

104

5

6

7

nové produkty cestovního ruchu, doprovodná infrastruktura není modernizována, míra propagace území v souvislosti s cestovním ruchem se nezvyšuje a nedochází tak k navyšování návštěvnosti regionu soudržnosti Severovýchod.

dukty cestovního ruchu, modernizuje se doprovodná infrastruktura, zvyšuje se propagace území a vlivem těchto realizovaných aktivit dochází k nárůstu návštěvnosti regionu.

Tabulka 29: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO6

EO:

Odpověď na EO:

Došlo realizací programu ke zvýšení atraktivity regionu a jeho konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu a ke zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu? Realizací programu ROP Severovýchod došlo ke zvýšení atraktivity i konkurenceschopnosti regionu na lokální úrovni. Vzhledem k České republice došlo ke snížení konkurenceschopnosti regionu.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 3 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Realizací ROP Severovýchod v oblasti cestovního ruchu došlo ke zvýšení konkurenceschopnosti vzhledem k ostatním regionům a nárůstem počtu a délky návštěv regionu. Vlivem realizovaných projektů a tím souvisejícím zvýšením efektivního využití potenciálu cestovního ruchu došlo v regionu ke zvýšení podílu CR na hospodářské prosperitě regionu soudržnosti.

Zdůvodnění odpovědi:

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

V období realizace programu ROP Severovýchod došlo dle oslovených aktérů k navýšení počtu návštěvníků v regionu, vliv na zvýšení průměrné délky pobytu turistů však nebyl kvantitativně prokázán. Ve sledovaném období došlo také k snížení ukazatele počtu návštěvníků HUZ (Příloha 11, Příloha 12), nelze však kvantifikovat vliv projektů realizované v rámci programu ROP Severovýchod na tento ukazatel. V období realizace programu ROP Severovýchod došlo k navýšení hospodářské prosperity, resp. podílu HPH cestovního ruchu regionu na celkovém HPH regionu (Tabulka 16). Nelze však kvantifikovat podíl programu ROP Severovýchod na tomto nárůstu. Navýšení hospodářské prosperity regionu mělo lokální význam. Z širšího pohledu došlo k poklesu podílu HPH cestovního ruchu regionu na celkové HPH cestovního ruchu ČR.

105

Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

Realizované aktivity v rámci ROP Severovýchod nepřispívají k navýšení atraktivity a konkurenceschopnosti regionu v oblasti cestovního ruchu, čímž nedochází k navýšení podílu tohoto sektoru na hospodářské prosperitě regionu.

V regionu soudržnosti Severovýchod jsou realizovány aktivity a projekty přispívající k navýšení atraktivity a konkurenceschopnosti regionu v oblasti cestovního ruchu, díky čemuž se zvyšuje podíl cestovního ruchu na celkové hospodářské prosperitě regionu soudržnosti Severovýchod.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 30: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO7

EO: Odpověď na EO:

Přispěla podpora cestovního ruchu v rámci programu významným způsobem k tvorbě nových pracovních míst? V rámci projektů programu ROP Severovýchod byly vytvořeny pracovní místa, podpora cestovního ruchu v rámci programu však nepřispěla významným způsobem k navýšení zaměstnanosti v regionu.

Pracovní hypotéza

Hodnocení pracovních hypotéz

Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 3 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Vlivem realizovaných projektů a tím souvisejícím zvýšením efektivního využití potenciálu cestovního ruchu došlo v regionu k vytvoření nových pracovních míst v cestovním ruchu.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Nová pracovní místa vznikala v rámci realizace ROP Severovýchod i jako důsledek realizovaných projektů, jak u nově vzniklých, tak stávajících subjektů cestovního ruchu – celkově bylo vytvořeno více než 400 nových pracovních míst (IS MONIT 7+). U pracovních míst, která vznikala pro potřeby projektu, je problematická udržitelnost těchto pracovních míst i po jeho ukončení. Dle statistického ukazatele zaměstnanosti (Graf 8) došlo v období realizace programu k poklesu počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu v regionu. Nelze však kvantifikovat míru dopadu realizace programu ROP Severovýchod na míře zaměstnanosti a tedy nelze potvrdit ani vyvrátit, do jaké míry se realizace programu podílela na zpomalení propadu tohoto ukazatele. Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

V důsledku realizace ROP Severovýchod nejsou v regionu soudržnosti vytvářena nová

V regionu soudržnosti jsou díky realizaci ROP Severovýchod vytvářena nová pracovní místa v nových i stávajících

1

2

3

4 106

5

6

7

pracovní místa v již fungujících subjektech cestovního ruchu a ani nevznikají nové subjekty nová místa nabízející. Nedochází tak ke snižování nebo alespoň ke zpomalování nežádoucího růstu nezaměstnanosti.

subjektech cestovního ruchu, na základě čehož dochází ke snižování nezaměstnanosti.

Shrnutí PO3 Prioritní osa 3 měla za cíl zvýšení efektivnosti využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, navýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zaměstnanosti prostřednictvím využití stávajícího potenciálu regionu a zlepšením kvality a rozsahu služeb při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje a měla usilovat o to, aby se cestovní ruch stal jedním z faktorů snižujících negativní regionální disparity – v regionu soudržnosti Severovýchod se to podařilo například na Králicku, případně v okolí Červené Vody (projekty a aktivity zvyšující kvalitu a atraktivitu služeb a nabídky cestovního ruchu). Realizaci 165 projektů spadajících do prioritní osy 3 – Cestovního ruch v rámci programu ROP Severovýchod lze hodnotit jako úspěšnou s pozitivními dopady. Došlo k zvýšení atraktivity cestovního ruchu v území, což má vliv také na efektivnější využívání jeho potenciálu pro turismus. Realizací programu ROP Severovýchod došlo ke zkvalitnění/modernizaci prvků cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod a zvýšení jejich počtu. Zároveň se zlepšila dostupnost atraktivit a prvků primární a sekundární infrastruktury cestovního ruchu prostřednictvím realizace projektů zaměřených na dopravní dostupnost včetně cyklodopravy, budování a zkvalitnění doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a budovaní turistických a cyklistických tras. Realizace programu ROP Severovýchod projekty v rámci oblasti podpory 3.2 přispěla také ke zlepšení propagace regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti cestovního ruchu, a tím ke zvýšení povědomí o regionu mezi (potencionálními) turisty/návštěvníky. Propagace v rámci oblasti podpory 3.2 je tedy hodnocena výrazně pozitivněji, než v rámci evaluace z roku 2012 (SPF Group), která nevyhodnotila aktivity z této oblasti podpory jako efektivní. Ovšem nebyla kvantitativně prokázána návaznost na zvýšení počtu návštěvníků ubytovacích zařízení a jejich délky a počtu přenocování/pobytu v regionu. Naopak byl v regionu zaznamenán pokles těchto ukazatelů (trend v celé ČR). Nelze však určit, zda realizace programu ROP Severovýchod neměla vliv na nárůst návštěvnosti a počet/délku přenocování turistů v regionu nebo zda díky realizace programu ROP Severovýchod nedošlo k hlubšímu propadu těchto ukazatelů. V období realizace programu ROP Severovýchod došlo na lokální úrovni v regionu ke zvýšení podílu CR na hospodářské prosperitě regionu soudržnosti, což bylo prokázáno na základě navýšení podílu HPH cestovního ruchu v regionu na celkové HPH regionu. Nelze však kvantifikovat do jaké míry má program ROP Severovýchod vliv na navýšení/snížení HPH cestovního ruchu. Na národní úrovni došlo v porovnání s HPH cestovního ruchu ČR v regionu soudržnosti Severovýchod k poklesu tohoto ukazatele. Příčinou tohoto snížení je pravděpodobně lokalizace cestovního ruchu i v dalších oblastech dříve nevyužívaných pro cestovní ruch (např. rozšíření wellness center, aquaparky). Ačkoli v důsledku realizace programu ROP Severovýchod vznikala nová pracovní místa v oblasti cestovního ruchu, ať už přímo v projektech nebo jako důsledek projektu nelze kvantifikovat, do jaké míry měla realizace programu vliv na nárůst/pokles míry nezaměstnanosti v území. Tento vliv však nebyl významný. Celkově došlo dle ukazatele zaměstnanosti v období realizace programu k poklesu počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu v regionu. 107

9 Evaluační výstupy prioritní osy 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí V této kapitole jsou uvedeny evaluační otázky č. 8, 9, 10 a 19, které se týkají prioritní osy 4 Programu – Rozvoj podnikatelského prostředí. Evaluační otázky v této prioritní ose hodnotily, zda se mění míra spolupráce mezi firmami a vzdělávacími institucemi (zda se nějakým způsobem proměňuje schopnost vzdělávacích institucí reagovat na potřeby firem), zda měl Program vliv na to, že mají absolventi škol v regionu vyšší uplatnitelnost mezi zaměstnavateli v regionu, zda došlo díky Programu ke zvýšení inovačního potenciálu v regionu a zda došlo k pozitivním změnám z hlediska infrastrukturního zázemí a tím ke zvýšení atraktivity regionu pro podnikání a investice. Každá odpověď na evaluační otázku je doplněna o hodnocení pracovních hypotéz navržených zpracovatelem ve vstupní zprávě na škále 17, dále je uvedeno odůvodnění odpovědi na evaluační otázku zpracované na základě zjištění z desk research, z expertních rozhovorů, ohniskového skupinového rozhovoru a na základě statistických údajů týkajících se oblasti hodnocení evaluační otázkou. Na závěr je ke každé evaluační otázce uvedeno hodnocení evaluační otázky na výše uvedené škále 1-7 s popisem nejhoršího a nejlepšího stavu. Hodnocení evaluačních otázek bylo zpracováno expertním panelem zpracovatele. Tabulka 31: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO8

EO:

Odpověď na EO:

Došlo ke zvýšení intenzity spolupráce firem se vzdělávacími institucemi v důsledku realizace programu? Intenzita spolupráce firem a vzdělávacích institucí v regionu soudržnosti Severovýchod byla na základě realizovaných projektů výrazně navýšena. Firmy své potenciální zaměstnance vhodně podporují již na středních školách a absolventi díky tomu vstupují na trh práce s praktickými znalostmi a zkušenostmi.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 4 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Realizací projektu v rámci ROP Severovýchod zaměřených na oblast školství, uplatnění absolventů a zvyšování inovačního potenciálu došlo k tvorbě podmínek pro spolupráce vzdělávacích institucí a podnikatelských subjektů.

Zdůvodnění odpovědi:

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Bylo potvrzeno, že v rámci realizace ROP Severovýchod došlo v regionu soudržnosti Severovýchod k výraznému zvýšení intenzity spolupráce firem se vzdělávacími institucemi (společnost SPF Group ve své evaluaci z října roku 2012 (viz kapitola 3 - Výstupy desk research) hodnotila spolupráci jako nedostatečnou). V regionu bylo realizováno velké množství aktivit a projektů zaměřených na oblast školství, uplatnění absolventů na trhu práce a zvýšení inovačního potenciálu, což jsou podstatné podmínky pro intenzivní spolupráci firem a vzdělávacích institucí. Dochází k tomu, že firmy své budoucí zaměstnance vhodně podporují již na středních školách a absolventi díky tomu vstupují na trh práce s praktickými znalostmi a zkušenostmi. Díky přispění ROP Severovýchod v regionu

108

vznikla vzdělávací, výzkumná a technologická centra, ale došlo i k modernizaci či zcela novému vybavení řady učeben škol. Některá zařízení se svým významem zařadila mez ojedinělá v celé ČR (např. Vzdělávací centrum CHBPO Pardubického kraje). Mezi dotazovanými experty z regionu soudržnosti Severovýchod je spolupráce vzdělávacích institucí a firem vnímána jako intenzivní a neustále se zlepšující. Zejména se jedná o školy a podniky průmyslového charakteru, které úzce spolupracují v oblastech např. automobilového průmyslu, CNC strojů atd. Tato tvrzení dokazují kromě kvalitativních zjištění i snižující se počty nezaměstnaných absolventů (Tabulka 17). Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

V rámci ROP Severovýchod nejsou realizovány projekty zaměřené na oblast školství a uplatnění absolventů nebo jsou realizovány a nemají žádný reálný pozitivní dopad, nezvyšuje se inovační potenciál regionu a nedochází tak k vytváření podmínek pro vznik a zvýšení intenzity spolupráce firem a vzdělávacích institucí.

Aktivity a projekty realizované v rámci ROP Severovýchod, zaměřené na oblast školství a uplatnění absolventů, vytvářejí příhodné podmínky pro spolupráci firem a vzdělávacích institucí. Inovační potenciál regionu se zvyšuje, stejně tak jako intenzita této spolupráce firem a vzdělávacích institucí.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 32: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO9

EO:

Odpověď na EO:

Došlo v regionu ke zvýšení pracovního uplatnění absolventů škol v důsledku realizace programu? V regionu soudržnosti Severovýchod byl zvýšen potenciál dobrého pracovního uplatnění absolventů škol, a to v důsledku zvýšené spolupráce firem se vzdělávacími institucemi a také v návaznosti na realizované projekty ROP Severovýchod v oblasti rekonstrukce a modernizace školských zařízení a jejich učeben. Zda opravdu došlo k samotnému zvýšení uplatnění, je potřeba analyzovat s větším časovým odstupem od realizace aktivit.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 4 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. V rámci realizace programu došlo vlivem podpory projektů v oblasti zlepšení technického, materiálního vybavení učeben, rekonstrukce sociálního zázemí potřebného pro výuku a dostavby objektů pro realizaci výuky k vytvoření podmínek pro kvalitní odbornou výuku a osvojení praktic-

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

109

kých schopností žáků a studentů škol a učilišť v regionu soudržnosti Severovýchod. Podpora projektů do oblasti vzdělávání vedla ke zvýšení odborných schopností absolventů potřebných pro uplatnění na trhu práce.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

Potenciál pro dobré uplatnění absolventů škol v regionu soudržnosti Severovýchod se zvýšil, což dokazují i statistická data v podobě snížení celkového počtu nezaměstnaných absolventů i jejich podílu na celkovém počtu nezaměstnaných (Tabulka 17 a Graf 9). V rámci ROP Severovýchod bylo realizováno mnoho aktivit, které podporují osvojení praktických schopností žáků a vytvářejí podmínky pro kvalitní odbornou výuku žáků a studentů. Zvýšení odborných schopností potřebných pro uplatnění na trhu práce, což potvrdily i realizované rozhovory s vybranými zainteresovanými osobami z regionu, pozitivně podpořilo i vytvoření případně rozšíření spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a firmami, jakožto budoucími zaměstnavateli absolventů. Studenti i díky realizovaným aktivitám v rámci praxí pracují na strojích, které jsou standartní součástí výrobních procesů. Po absolvování školy tedy mohou přejít rovnou do zaměstnání. Tato spolupráce škol a podniků je patrná zejména v oblastech s výraznějším výskytem průmyslových odvětví. Pro definitivní určení, zda se realizované aktivity a projekty reálně projevily na zvýšení uplatnitelnosti absolventů v regionu je však potřeba analyzovat trh práce s větším časovým odstupem od realizace aktivit. Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

V rámci ROP Severovýchod nedochází k úspěšné realizaci aktivit zvyšujících odbornost absolventů s účelem většího uplatnění na trhu práce - nezaměstnanost absolventů roste.

Podporou projektů v oblasti zlepšení technického, materiálního vybavení učeben, rekonstrukce sociálního zázemí potřebného pro výuku a dostavby objektů pro realizaci výuky dochází v regionu soudržnosti Severovýchod ke zvýšení odborných schopností a pracovního uplatnění absolventů škol.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 33: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO10

EO: Odpověď na EO: Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 4 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů.

Zvýšil se v regionu inovační potenciál v důsledku realizace programu? Inovační potenciál regionu soudržnosti zaznamenal výrazné zvýšení, a to i přesto, že se ROP Severovýchod na tuto oblast primárně nezaměřoval a bylo do ní vloženo nejméně finančních prostředků. Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

110

4

5

6

7

V rámci programu ROP Severovýchod byly vytvořeny a připraveny k realizaci inovační strategie jednotlivých krajů včetně sektorových a tematických inovačních strategií. Došlo k přípravě a realizaci pilotních inovativních projektů v podobě pořízení vybavení a materiálně technického zázemí pro inovace. Realizací programu ROP Severovýchod došlo k vytvoření podmínek pro podporu vzniku inovací vzhledem ke zvýšení atraktivity území a jeho inovačního potenciálu.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Zvýšení inovačního potenciálu regionu soudržnosti Severovýchod nebylo primárním cílem ROP Severovýchod, což dokazuje i nejnižší finanční alokace do této PO4. I přesto došlo v této oblasti k výraznému pokroku. Důležitým ukazatelem inovačního potenciálu jsou pracoviště a zaměstnanci ve VaV. Jejich počet (Graf 10 a Tabulka 18) se v regionu soudržnosti Severovýchod v období realizace programu navýšil. Zvyšující se počet pracovníků a pracovišť VaV je sice obecným trendem v celé České republice, ovšem v rámci Severovýchodu byl tento nárůst ještě výraznější. Ke zvýšení inovačního potenciálu regionu výraznou měrou přispěly realizované projekty. Vznikla regionální inovační strategie v Libereckém a Královéhradeckém kraji, otevřena byla technologická, výzkumná a vzdělávací centra. Na druhou stranu respondenti v území regionu soudržnosti Severovýchod nezaznamenali žádnou výraznější či významnější přípravu a realizaci pilotních inovativních projektů a reálné využití inovačních strategií také nebylo potvrzeno. Inovační potenciál regionu byl přesto navýšen. Největší měrou se na tomto zvýšení nejspíše podíleli OP VaVpI a OP VK, ale i přičinění ROP Severovýchod je patrné. Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

Realizace aktivit v rámci ROP Severovýchod nemá pozitivní dopad na inovační potenciál regionu, nedochází k realizaci efektivních inovačních strategií, pokud ano, tak bez reálného pozitivního dopadu, a rozvoji regionu.

Aktivity realizované v rámci ROP Severovýchod výrazně přispívají ke zvýšení inovačního potenciálu území, tvorby atraktivních možností a podmínek pro realizaci inovací v území.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 34: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO19

EO:

Odpověď na EO:

Došlo realizací programu v území ke zlepšení infrastrukturního zázemí a tím ke zvýšení atraktivity regionu pro podnikání a investice? V regionu soudržnosti Severovýchod došlo ke zvýšení atraktivity pro podnikání a investice, tento stav ovšem nebyl primárně způsoben pouze realizací projektů ROP Severovýchod a jeho vlivy na zlepšení infrastrukturního zázemí. 111

Pracovní hypotéza

Hodnocení pracovních hypotéz

Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 4 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Prostřednictvím podpory projektů realizujících regenerace a revitalizace brownfields, budování a rekonstrukce technické a doprovodné infrastruktury pro průmyslové areály a zóny došlo ke zvýšení dostupnosti a atraktivity průmyslových areálů pro podnikatelské subjekty a další relevantní subjekty. Realizací programu ROP Severovýchod došlo k vytvoření podmínek pro podporu vzniku inovací vzhledem ke zvýšení atraktivity území pro podnikání a jeho inovačního potenciálu.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Atraktivita regionu soudržnosti Severovýchod pro podnikání a investice byla v období realizace ROP Severovýchod navýšena (Tabulka 21, Graf 13), což dokazují i odpovědi a zdůvodnění k předchozím EO. Realizace aktivit a projektů PO4 mající za cíl zvýšení kvality infrastrukturního zázemí regionu pro podnikání a investice, však nebyla hlavním a jediným důvodem zatraktivnění regionu pro podnikatele a investory. PO4 byla osou s nejnižší finanční alokací a zejména podpora projektů realizujících regenerace a revitalizace brownfields a budování a rekonstrukce technické a doprovodné infrastruktury pro průmyslové areály a zóny se nesetkala s velkým zájmem žadatelů o podporu. V rámci PO4 bylo realizováno pouze 15 projektů, ikdyž s velmi pozitivním ohlasem (expertní rozhovory), na revitalizaci brownfields s účelem zlepšení podnikatelského prostředí. Na atrakci potenciálních investorů a podnikatelů do regionu soudržnosti Severovýchod se výraznou měrou podílejí i další PO (zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti, zvýšená kvalita veřejných služeb atd.), ale i další OP (OP VaVpI, OP VK atd.). Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

Aktivity realizované v rámci ROP Severovýchod nemají pozitivní dopad na budování potřebné infrastruktury pro podnikání a zlepšení stavu brownfields. Nedochází tak k vytváření vhodných podmínek pro příchod investorů a k využívání potenciálu těchto objektů pro podnikatele a další subjekty.

V regionu soudržnosti Severovýchod jsou realizovány aktivity, které přispívají k budování potřebné infrastruktury pro vytváření vhodných podmínek pro investory a dochází zde ke zlepšení stavu areálů brownfields a zvýšení jejich potenciálu pro využití investory, podnikateli a dalšími subjekty.

1

2

3

4

112

5

6

7

Shrnutí PO4 Cílem PO4 - Rozvoj podnikatelského prostředí, bylo zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice, zvýšit prosperitu regionu podporou rozvoje podnikatelského prostředí, a to zejména pro malé a střední podniky, zintenzivněním spolupráce firem se vzdělávacími institucemi, zkvalitněním podnikatelské infrastruktury a vytvářením nových pracovních příležitostí. Očekáváním v případě naplnění těchto cílů byl prosperující region s kvalitním podnikatelským prostředím, kvalitní podnikatelskou infrastrukturou pro malé a střední podniky, ale také účinná a efektivní spolupráce firem a vzdělávacích institucí, která bude tvořit podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí. Celkový počet 80 realizovaných projektů, rozdělených do dvou oblastí podpory zaměřených na podporu rozvoje infrastruktury pro podnikání a podporu rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce a rozvoj inovačních aktivit v regionu, se výraznou měrou podílel na zvýšení inovačního potenciálu regionu, atraktivity regionu pro podnikání a investice, uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a zvýšení intenzity spolupráce vzdělávacích institucí a firem. Došlo k tomu i přesto, že zaměření ROP na tuto PO nebylo tak výrazné a podpořené velkou finanční alokací. I zde, stejně jako v PO1, se potvrdila tvrzení z evaluace společnosti SPF Group z roku 2012, o tom, že intervence oblasti podpory 4.1 a 4.2 jsou dobře nastavené a dají se očekávat jejich pozitivní dopady. V rámci ROP Severovýchod došlo v regionu soudržnosti Severovýchod k realizaci velkého množství aktivit a projektů zaměřených na oblast školství, uplatnění absolventů na trhu práce a zvýšení inovačního potenciálu. Díky těmto aktivitám byly vytvořeny podmínky pro intenzivní spolupráci firem a vzdělávacích institucí. Dochází k tomu, že firmy své budoucí zaměstnance vhodně podporují již na středních školách a absolventi díky tomu vstupují na trh práce s praktickými znalostmi a zkušenostmi. V regionu vznikla vzdělávací, výzkumná a technologická centra, ale došlo i k modernizaci či zcela novému vybavení řady učeben škol – podpora praktické výuky. Spolupráce vzdělávacích institucí a firem je v regionu soudržnosti Severovýchod intenzivní a neustále se zlepšující. Zejména se jedná o školy a podniky průmyslového charakteru, které úzce spolupracují v oblastech např. automobilového průmyslu, CNC strojů atd. Celkový počet nezaměstnaných absolventů i jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se v období realizace programu snížil. Potenciál pro dobré uplatnění absolventů škol v regionu soudržnosti Severovýchod se tedy zvyšuje. V rámci ROP Severovýchod bylo realizováno mnoho aktivit, které podporují osvojení praktických schopností žáků a vytvářejí podmínky pro kvalitní odbornou výuku žáků a studentů. Zvýšení odborných schopností potřebných pro uplatnění na trhu práce pozitivně podpořilo i již zmiňované rozšíření spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a firmami. Důležité je, že studenti středních škol díky realizovaným aktivitám v rámci praxí pracují na strojích, které jsou standartní součástí výrobních procesů. Po absolvování školy tedy mohou přejít rovnou do zaměstnání. Pro definitivní určení, zda se realizované aktivity a projekty reálně projevily na zvýšení uplatnitelnosti absolventů v regionu je však potřeba analyzovat trh práce s větším časovým odstupem od realizace aktivit. Ke zvýšení inovačního potenciálu regionu výraznou měrou přispěly realizované projekty. Zvýšil se počet zaměstnanců ve VaV, počet pracovišť VaV, rostl i objem přímých zahraničních investic do regionu. Vznikla regionální inovační strategie v Libereckém a Královéhradeckém kraji, otevřena byla technologická, výzkumná a vzdělávací centra. Atraktivita regionu soudržnosti Severovýchod pro podnikání a investice tak byla v období realizace ROP Severovýchod navýšena. Tento pokrok však není výsledkem pouze a primárně intervencí ROP Severovýchod. Největší měrou se totiž na tomto zvýšení nejspíše podíleli OP VaVpI a OP VK, jejichž podpora inovací a rozvoje podnikatelského prostředí je výraznější 113

než v rámci ROP Severovýchod. PO4 byla osou s nejnižší finanční alokací a zejména podpora projektů realizujících regenerace a revitalizace brownfields a budování a rekonstrukce technické a doprovodné infrastruktury pro průmyslové areály a zóny se nesetkala s velkým zájmem žadatelů o podporu.

114

10 Evaluační výstupy k obecným otázkám týkajícím se ROP Severovýchod V této kapitole jsou uvedeny evaluační otázky č. 12, 13, 14, 15, 16 a 18, které se netýkají žádné konkrétní prioritní osy, ale jsou zaměřeny na obecné aspekty Programu. Evaluační otázky této kapitoly byly zaměřeny na zhodnocení toho, zda je region obecně díky realizaci projektů v prioritních osách 1 – 4 atraktivnější pro obyvatelstvo, podnikatele a pro investory, zda měl Program takový dopad, že došlo ke snížení disparit mezi jednotlivými části regionu soudržnosti Severovýchod, s čímž souvisí také to, zda realizací Programu došlo ke zvýšení atraktivity neatraktivních částí a periferních oblastí. Jedna z otázek byla zaměřena na zhodnocení toho, zda se region z hlediska socioekonomického rozvoje přibližuje průměrné úrovni Evropské unie. Dvě otázky byly zaměřeny na hodnocení toho, jaké další jinde nehodnocené dopady je možno v souvislosti s Programem pozorovat a zda je možno předpokládat ještě další dopady Programu v budoucnosti. Každá odpověď na evaluační otázku je doplněna o hodnocení pracovních hypotéz navržených zpracovatelem ve vstupní zprávě na škále 1-7, dále je uvedeno odůvodnění odpovědi na evaluační otázku zpracované na základě zjištění z desk research, z expertních rozhovorů, ohniskového skupinového rozhovoru a na základě statistických údajů týkajících se oblasti hodnocení evaluační otázkou. Na závěr je ke každé evaluační otázce uvedeno hodnocení evaluační otázky na výše uvedené škále 1-7 s popisem nejhoršího a nejlepšího stavu. Hodnocení evaluačních otázek bylo zpracováno expertním panelem zpracovatele. Tabulka 35: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO12

EO: Odpověď na EO:

Je region atraktivnější pro obyvatelstvo, pro podnikatele a pro investory v návaznosti na realizaci programu? V důsledku zvyšování kvality života a vytváření vhodných podmínek pro podnikatelskou činnost a přilákání investorů je region atraktivnějším pro obyvatele, ale zejména pak pro podnikatele a investory.

Pracovní hypotéza Vlivem dopadů realizace projektů v rámci ROP Severovýchod v oblastech zlepšování dopravní a technické infrastruktury, rozvoje městských a venkovských sídel, investic do cestovního ruchu a podpory podnikatelského a inovačního prostředí došlo ke zvýšení atraktivity regionu pro obyvatele, podnikatelské subjekty a potenciální investory.

Zdůvodnění odpovědi:

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

V návaznosti na realizované projekty a aktivity ROP Severovýchod je prokazatelný pozitivní dopad na zvýšení atraktivity regionu pro obyvatelstvo, podnikatele a investory. Dopad realizovaných projektů ROP Severovýchod na atraktivitu regionu z pohledu obyvatel je podrobněji popsán v rámci odpovědi na EO11. V rámci PO4 došlo k vytvoření vhodných podmínek pro příchod investorů do regionu, a to i přesto, že se tato prioritní oblast nesetkala z velkým zájmem ze strany potenciálních příjemců podpory přímo v oblasti vytváření infrastruktury pro podnikání. Stěžejní v této oblasti bylo zvýšení spolupráce vzdělávacích institucí s podniky a zvyšování odborných znalostí a praxe u absolventů, neboť právě kvalitní pracovní síla je jedním z faktorů ovlivňující příchod investorů do území. Vhodné podmínky však nebyly vytvořeny jen v rámci aktivit PO4, ale vzájemnou synergií dopadů 115

všech realizovaných projektů a aktivit ve všech osách. To, že je region atraktivní pro samotné obyvatelstvo, zvyšuje se zde kvalita života, znamená, že region bude atraktivním i pro případné investory a podnikatele. To, že se atraktivita území zvyšuje, dokazují i statistické ukazatele. Roste MPA (Graf 12), zvyšuje se i počet pracovních míst a ekonomická aktivita obyvatel (Graf 11, Tabulka 20). O samotném příchodu investorů do území poté svědčí objem PZI (Tabulka 21). Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

Aktivity realizované v rámci ROP Severovýchod nemají pozitivní vliv na zvýšení atraktivity regionu soudržnosti a jeho inovační potenciál, region je migračně ztrátový, nejsou vytvářeny vhodné podmínky pro příchod investorů a nedochází k nárůstu podnikatelské aktivity.

Region soudržnosti Severovýchod je vlivem dopadů realizovaných projektů v oblasti dopravní a technické infrastruktury, rozvoje městských a venkovských sídel, investic do cestovního ruchu a podporou podnikatelského a inovačního prostředí atraktivnějším místem pro obyvatele (zvyšuje se počet obyvatel, kteří do regionu migrují atd.), podnikatele a investory.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 36: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO13

EO: Odpověď na EO: Pracovní hypotéza Realizací programu ROP Severovýchod bylo dosaženo snížení regionálních disparit jak v rámci dílčích území regionu soudržnosti Severovýchod, tak vzhledem k ostatním regionům České republiky.

Zdůvodnění odpovědi:

Přispěl program ke snížení regionálních disparit? ROP Severovýchod se podařilo snížit regionální disparity. V některých aspektech snížení meziregionálních rozdílů, vlivem realizovaných projektů a aktivit, přispělo k rozvoji zaostávajících oblastí, ale na druhou stranu došlo realizací některých projektů k jejich ještě většímu navýšení. Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

Programový dokument v kapitole 4.8.A definuje geografické a ekonomické ukazatele, na základě nichž byly hodnoceny regionální disparity v regionu soudržnosti Severovýchod. V souvislosti s projekty podpořenými z ROP Severovýchod a se změnami popsanými níže lze hovořit o pozitivním dopadu realizovaných projektů na změny v migračním chování obyvatel, území se stává atraktivnějším, proto roste také podíl vysokoškolsky vzdělaných na populaci, kteří z území neodcházejí za lepšími podmínkami jinam. Z hlediska změny počtu obyvatel nedochází k prohlubování regionálních disparit. Ve sledovaném období (roky 2007 - 2014) došlo k nárůstu počtu obyvatel zejména v oblastech u vnitřní hranice regionu soudržnosti. Pozitivním jevem je to, že i velká města (Liberec, Pardubice) na rozdíl od trendů jinde v ČR jsou populačně ziskové a neztrácejí 116

tak svou funkci na úkor svého zázemí, které ale pro to není vybaveno infrastrukturálně. Z hlediska populační změny jsou nejslabší oblasti při vnější hranici území s Polskem, ale většina z nich je populačně stagnující nebo ztrácející obyvatelstvo jen velice mírně (s výjimkou Králicka, Broumovska a Tanvaldska). Z hlediska podílu vysokoškolsky vzdělaných došlo ke změnám, které v poslední dekádě je možno sledovat v celé ČR. Dochází ke snižování rozdílů mezi podílem VŠ vzdělaných ve větších městech a jejich okolí s ostatními oblastmi regionu soudržnosti. Avšak stále je pozorovatelná diferenciace území a koncentrace pozic pro osoby s vyšší kvalifikací do center regionu. Ekonomické ukazatele jsou zastoupeny nezaměstnaností, kdy se zvyšuje počet oblastí v regionu soudržnosti s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Tato změna se projevila zejména u oblastí s obcemi venkovského typu, které na začátku programového období vykazovaly vyšší míru nezaměstnanosti. Podnikatelská aktivita oblastí, které byly významné z hlediska tohoto ukazatele již na začátku programového období, byla udržena nebo posílená a zároveň byly posíleny oblasti vykazující na začátku období průměrnou nebo podprůměrnou podnikatelskou aktivitu. Z hlediska počtu obsazených pracovních míst v přepočtu na 1 000 obyvatel nejde vypozorovat zásadní zlepšení, které by hovořilo o snížení regionálních disparit. ROP Severovýchod se podařilo snížit regionální disparity v regionu soudržnosti Severovýchod. V některých aspektech se jednalo o snížení meziregionálních rozdílů a přispění tím k rozvoji zaostávajících oblastí, ale na druhou stranu dle názoru expertů z území mohlo realizací některých projektů dojít k jejich ještě většímu navýšení. Příčinou jsou zejména realizace velkých projektů v prosperujících územích regionu nebo projektů v rámci vymezených území (IPRM), které dle názorů expertů z území mohou ještě více prohlubovat nepoměr mezi prosperujícími částmi a zaostávajícími částmi regionu soudržnosti Severovýchod. Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

Rozdíly v sociodemografických a ekonomických ukazatelích mezi jednotlivými územími v rámci regionu soudržnosti, stejně tak jako mezi regionem soudržnosti Severovýchod a dalšími oblastmi v rámci ČR, nejsou vlivem intervencí ROP Severovýchod snižovány, naopak dochází k jejich prohlubování.

Aktivity a projekty realizované v rámci ROP Severovýchod pozitivně přispívají k odstraňování rozdílů v sociodemografických a ekonomických ukazatelích, a to jak mezi jednotlivými území v rámci regionu soudržnosti, tak i mezi regionem soudržnosti Severovýchod a dalšími oblastmi v rámci ČR.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 37: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO14

EO:

Co dalšího se stalo jako důsledek realizace programu?

Odpověď na EO:

V regionu soudržnosti Severovýchod došlo také k několika pozitivním i negativním dopadům marginálního významu, které nebyly vymezeny v rámci ROP Severovýchod. 117

Pracovní hypotéza

Hodnocení pracovních hypotéz

Realizací ROP Severovýchod bylo dosaženo dalších pozitivních/negativních dopadů projektů mimo předem vymezené priority a cíle.

Zdůvodnění odpovědi:

1

2

3

4

5

6

7

Intervence ROP Severovýchod v některých případech vedly také k dopadům mimo vymezené priority a cíle, a to jak pozitivním, tak i negativním. Tyto nezamýšlené dopady jsou však v porovnání s těmi očekávanými spíše marginálního charakteru. Některé realizované projekty vedly k pozitivním dopadům, které nebyly při tvorbě programu očekávány. Příkladem je výrazné navýšení spádovosti a významnosti některých zařízení, vytvořená spolupráce aktérů v území při přípravě záměrů s širším dopadem, hledání priorit při omezených zdrojích a uvědomění si odpovědnosti zajistit nejen příslušnou investici, ale i její udržitelnost. Mezi negativní dopady pro příjemce podpory se na základě informací zjištěných z rozhovorů řadí zvýšená administrativní zátěž na příjemce podpory spojená s realizací projektu a souvisejícími záležitostmi, které je potřeba pro úspěšnou realizaci vykonat, nebo vyšší zátěž pro životní prostředí v oblastech se zvýšenou návštěvností, případně v oblastech, kde v některých případech dochází k náhlému rozvoji cestovního ruchu. Dále také zvýšená intenzita dopravy na úsecích silničních komunikací, které byli využívány jako objížďky v době realizací projektů v PO1 (informace získané na základě expertních rozhovorů). Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

Jako důsledek realizace ROP Severovýchod došlo k neočekávaným negativním dopadům realizovaných projektů a aktivit, případně nedošlo v regionu soudržnosti k žádným dalším předem neočekávaným dopadům realizovaných aktivit a projektů.

Realizované aktivity a projekty v rámci ROP Severovýchod mají za následek, kromě předem vymezených i další pozitivní dopady do regionu soudržnosti Severovýchod.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 38: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO15

EO:

Lze v budoucnu očekávat další dopady programu?

Odpověď na EO:

Ano, realizované projekty a aktivity vytvořily potenciál pro další dopady programu, ovšem s postupem času bude obtížné identifikovat a prokázat, že se jedná o dopady způsobené intervencemi ROP Severovýchod.

Pracovní hypotéza

Hodnocení pracovních hypotéz

V budoucnu se projeví další pozitivní dopady realizace programu v území regionu soudržnosti Severovýchod a budou realizovány aktivity a projekty, které by nebylo možné uskutečnit bez dříve realizovaných intervencí ROP Severovýchod.

1

2

3

118

4

5

6

7

Zdůvodnění odpovědi:

Některé dopady realizace ROP Severovýchod je možné pozorovat již v současné době (nově vytvořená pracovní místa atd.), jiné se projeví až s odstupem času. Na základě rozhovorů se zainteresovanými osobami a analýze realizovaných projektů však lze tvrdit, že byl vytvořen potenciál pro aktivity navazující na realizované projekty v regionu soudržnosti Severovýchod, které by nebylo možné bez realizace ROP Severovýchod uskutečnit. Důležitým faktorem pro jejich naplnění bude dostatek finančních prostředků příjemců podpory a jejich stabilita po ukončení doby udržitelnosti. V rozsáhlejším časovém horizontu lze očekávat snižování míry dopadů ROP Severovýchod a jejich přičitatelnosti intervencím ROP Severovýchod, a to z důvodů zvyšujících se projevů externích vlivů (ekonomická situace, obecné trendy společnosti apod.), jejichž působení může být pozitivní i negativní. Hodnocení EO

Nejhorší situace

Nejlepší situace

ROP Severovýchod nevytvořil potenciál pro budoucí realizaci projektů a aktivit, které by přinesly další pozitivní dopady způsobené tímto programem.

Realizací ROP Severovýchod dochází k vytvoření potenciálu pro budoucí realizaci projektů a aktivit, které by nebylo možné bez realizace ROP Severovýchod uskutečnit. V souvislosti s tím jsou v budoucnu očekávány další pozitivní dopady programu.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 39: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO16

EO:

Odpověď na EO:

Pracovní hypotéza V důsledku realizace programu ROP Severovýchod došlo ke konvergenci k průměrné úrovni ekonomického rozvoje EU.

Zdůvodnění odpovědi:

Dochází v důsledku realizace programu ke konvergenci regionu k průměrné úrovni sociekonomického rozvoje EU? Region soudržnosti Severovýchod postupně zvyšuje úroveň svého socioekonomického rozvoje a přibližuje se průměrné úrovni rozvoje EU, a to i díky realizovaným aktivitám a projektům ROP Severovýchod, ale v současné době stále existují oblasti, ve kterých za ním výrazně zaostává. Hodnocení pracovních hypotéz 1

2

3

4

5

6

7

Úroveň socioekonomického rozvoje regionu soudržnosti se zvyšuje, a to jak v rámci České republiky, tak i v rámci celé EU. Toto dokazují například ukazatele nezaměstnanosti (Příloha 13), ohrožení chudobou (Tabulka 8, Tabulka 9), ale i HDP, které bylo v roce 2014 na 68 % průměru EU (Eurostat). Tato hodnota se od roku 2005 zvýšila o 1 %, na druhou stranu se v porovnání s EU jedná o relativně podprůměrnou hodnotu. Realizované aktivity a projekty ROP Severovýchod svým charakterem, zaměřením a výše popsanou úspěšností, ale výrazně přispívají ke konvergenci regionu soudržnosti k průměrné úrovni sociekonomického rozvoje EU.

119

Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

Socioekonomické statistiky regionu soudržnosti Severovýchod v období realizace programu nekonvergovaly k průměrným hodnotám EU, naopak rozdíly se zvyšují.

Vlivem realizovaných aktivit ROP Severovýchod se region soudržnosti v rámci socioekonomických statistik přibližuje k průměrným hodnotám v rámci EU a další konvergence je očekávána jako důsledek realizovaných aktivit i v budoucnu.

1

2

3

4

5

6

7

Tabulka 40: Odpověď, hodnocení a zdůvodnění EO18

EO:

Odpověď na EO:

Došlo realizací programu ke zvýšení atraktivity neatraktivních a periferních oblastí? Díky realizaci projektů a aktivit v rámci ROP Severovýchod a zejména jejich vzájemnou synergií došlo v regionu soudržnosti ke zvýšení atraktivity některých neatraktivních a periferních oblastí regionu soudržnosti, ovšem dopad intervencí nebyl takový, aby byla zvýšena atraktivita úplně všech.

Pracovní hypotéza Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů projektu prioritní osy 1, 2, 3 a 4 v rámci projektů relevantních pro tuto evaluační otázku odpovídají stanoveným cílovým hodnotám indikátorů. Realizací programu ROP Severovýchod došlo k odstraňování nepříznivých podmínek v periferních oblastech regionu soudržnosti, jejichž důsledkem je zvýšení atraktivity těchto oblastí. Dochází k rozvoji periferních oblastí a snižování vzájemných disparit mezi těmito oblastmi a oblastmi mimo periferie.

Zdůvodnění odpovědi:

Hodnocení pracovních hypotéz

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

V rámci ROP Severovýchod byly realizovány aktivity zaměřené na odstraňování nepříznivých podmínek v periferních oblastech regionu soudržnosti. Tyto aktivity a projekty byly realizovány napříč všemi 4 prioritními osami, přičemž právě jejich vzájemná kombinace měla za následek zatraktivnění některých periferních oblastí regionu a snižování rozdílů mezi periferními oblasti a ostatním územím regionu soudržnosti Severovýchod v rámci sociodemografických a ekonomických ukazatelů (např. Mapa 3). Na základě expertních rozhovorů k tomuto stavu výrazně přispělo to, že intervence nebyli lokalizovány pouze do centrálních oblastí a krajských měst, ale i do méně rozvinutých menších měst a obcí. Nejvýraznější měrou se na snižování perifernosti těchto oblastí podílela zlepšující se dopravní dostupnost a obslužnost, k rozvoji periferií přispěl, ale i cestovní ruch a další aktivity. Z vymezených periferních oblastí došlo ke zvýšení 120

atraktivity na Českotřebovsku, Svitavsku, Králicku a Broumovsku (expertní rozhovory, statistická data, Mapa 3). Hodnocení EO Nejhorší situace

Nejlepší situace

V rámci ROP Severovýchod nedošlo k realizaci aktivit zaměřených na periferní oblasti regionu, čímž nedochází ke zvýšení jejich atraktivity v rámci sociodemografických a ekonomických ukazatelů.

Realizací aktivit ROP Severovýchod zaměřených na periferní oblasti regionu dochází ke snižování rozdílů mezi těmito periferními/neatraktivními oblastmi a ostatním územím regionu soudržnosti, a to v rámci sociodemografických a ekonomických ukazatelů.

1

2

3

4

5

6

7

Shrnutí výstupů k obecným otázkám týkajícím se ROP Severovýchod V rámci ROP Severovýchod došlo k realizaci aktivit, které mají prokazatelný pozitivní dopad na zvýšení atraktivity regionu soudržnosti Severovýchod pro obyvatelstvo, podnikatele a investory. Došlo k rozvoji a zvýšení kvality života a veřejných služeb v městském a venkovském prostředí, ke zlepšení kvality vzdělávacích zařízení, zkvalitnění praktické výuky především na středních odborných školách a učilištích, zlepšení úrovně sociální infrastruktury, zdravotní péče a volnočasových aktivit. Navýšil se počet školských a sociálních zařízení a počet míst v zařízeních sociální péče. Zdravotnické služby poskytované v regionu nyní přináší obyvatelům vyšší kvalitu života. Byly rekonstruovány budovy sociálních zařízení, zřízeny bezbariérové přístupy, zajištěno vzdělání pro handicapované osoby, zvýšila se uplatitelnost těchto osob na trhu práce aj. V důsledku výše zmíněných projektů a jejich pozitivních dopadů dochází k zatraktivňování regionu soudržnosti Severovýchod pro obyvatelstvo, ale i případné investory a podnikatele. V rámci PO4 došlo k vytvoření vhodných podmínek pro příchod investorů do regionu, a to i přesto, že se tato prioritní oblast nesetkala z velkým zájmem ze strany potenciálních příjemců podpory přímo v oblasti vytváření infrastruktury pro podnikání. Stěžejní v této oblasti bylo zvýšení spolupráce vzdělávacích institucí s podniky a zvyšování odborných znalostí a praxe u absolventů, neboť právě kvalitní pracovní síla je jedním z faktorů ovlivňující příchod investorů do území. Vhodné podmínky však nebyly vytvořeny jen v rámci aktivit PO4, ale vzájemnou synergií dopadů všech realizovaných projektů a aktivit ve všech osách. To, že je region atraktivní pro samotné obyvatelstvo, zvyšuje se zde kvalita života, znamená, že region bude atraktivním i pro případné investory a podnikatele. V některých případech bylo dosaženo dopadů mimo vymezené priority a cíle, a to jak pozitivním, tak i negativním. V porovnání s těmi očekávanými se však jedná o dopady spíše marginálního charakteru. Příkladem neočekávaných pozitivních dopadů je výrazné navýšení spádovosti a významnosti některých zařízení, vytvořená spolupráce aktérů v území při přípravě záměrů s širším dopadem, hledání priorit při omezených zdrojích a uvědomění si odpovědnosti zajistit nejen příslušnou investici, ale i její udržitelnost. Mezi negativní dopady pro příjemce podpory se řadí zvýšené nároky na administrativu a nároky spojené s udržitelností projektu a provozními náklady investice. Neočekávaným dopadem bylo i zvýšené zatížení životního prostředí v oblastech s rozvojem cestovního ruchu a zvýšená intenzita dopravy na úsecích silničních komunikací, které byli využívány jako objížďky v době realizací projektů v PO1. Některé dopady realizace ROP Severovýchod je možné pozorovat již v současné době, jiné se projeví až s odstupem času. Lze však tvrdit, že v rámci ROP Severovýchod byl vytvořen potenciál pro aktivity navazující na realizované projekty v regionu soudržnosti Severovýchod, které by nebylo

121

možné bez realizace ROP Severovýchod uskutečnit. Důležitým faktorem pro jejich naplnění bude dostatek finančních prostředků příjemců podpory a jejich stabilita po ukončení doby udržitelnosti. V rozsáhlejším časovém horizontu lze očekávat snižování míry dopadů ROP Severovýchod a jejich přičitatelnost intervencím ROP Severovýchod, a to z důvodů zvyšujících se projevů externích vlivů (ekonomická situace, obecné trendy společnosti apod.), jejichž působení může být pozitivní i negativní. Úroveň socioekonomického rozvoje regionu soudržnosti se zvyšuje, a to jak v rámci České republiky, tak i v rámci celé EU, ale v současné době stále existují oblasti, ve kterých za ním výrazně zaostává. Realizované aktivity a projekty ROP Severovýchod svým charakterem, zaměřením a výše popsanou úspěšností, ale výrazně přispívají ke konvergenci regionu soudržnosti k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU. V rámci ROP Severovýchod byly realizovány aktivity zaměřené na odstraňování nepříznivých podmínek v periferních oblastech regionu soudržnosti. Realizovány byly napříč všemi 4 prioritními osami, přičemž právě jejich vzájemná kombinace měla za následek zatraktivnění některých periferních oblastí regionu a snižování rozdílů mezi periferními oblasti a ostatním územím regionu soudržnosti Severovýchod v rámci sociodemografických a ekonomických ukazatelů. K tomuto stavu výrazně přispělo to, že intervence nebyli lokalizovány pouze do centrálních oblastí a krajských měst, ale i do méně rozvinutých menších měst a obcí. Za nejvýraznější přispění ke snižování perifernosti těchto oblastí je považována zlepšující se dopravní dostupnost a obslužnost, k rozvoji periferií přispěl, ale i cestovní ruch a další aktivity.

122

11 Závěry a doporučení V rámci zpracování projektu „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“ dospěl expertní tým zpracovatele k následujícím zjištěním a závěrům: Prioritní osa 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury 











Dopravní dostupnost a efektivita dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod byla v důsledku realizovaných projektů a aktivit navýšena (viz expertní rozhovory uvedené v kapitole 5.1 Rozvoj dopravní infrastruktury). Z rozhovorů se zainteresovanými aktéry z oblasti dopravy v regionu soudržnosti Severovýchod také vyplývá, že realizované aktivity pozitivně přispěly ke snížení intenzity dopravy, především v zastavěných územích. Na základě analýz statistických dat (např. Tabulka 6) a ověřujících expertních rozhovorů (viz kapitola 5.1 Rozvoj dopravní infrastruktury) bylo zjištěno, že pozitivním dopadem realizovaných aktivit v PO1 bylo i snížení zatížení a vlivu na životní prostředí. Podstatně k tomu přispělo zvýšení plynulosti provozu zkvalitněním povrchu komunikací a dále projekty zaměřené na snížení vlivu veřejné dopravy na životní prostředí – nové soupravy vlaků, trolejbusů, autobusů atd. Atraktivita veřejné dopravy byla zvýšena. V současné době je cestování dostupnější, šetrnější k životnímu prostředí a poskytované služby dosahují vyššího standardu pro všechny cílové skupiny obyvatelstva. Toto tvrzení potvrzují zejména odborné názory dotazovaných respondentů, viz kapitola 5.1 a 5.2.Rozvoj dopravní infrastruktury Ani na základě kvalitně provedených projektů a výše zmíněných dopadů PO1 na region soudržnosti Severovýchod se nepodařilo objektivně zhodnotit, zda v návaznosti na realizaci Programu došlo ke zvýšení mobility pracovní síly. Významný pokrok byl zaznamenán v oblasti cyklistické dopravy, a to zejména ve zvýšení její atraktivity množstvím vybudovaných cyklostezek a cyklotras (analýza realizovaných projektů, viz kapitola 3 Desk research). Ty pomohly ke zvýšení dostupnosti některých oblastí a jejich rozvoji navázáním se na atraktivity a infrastrukturu cestovního ruchu. Navýšení podílu cyklodopravy na ostatních druzích dopravy nebylo prokázáno. Zvýšila se však bezpečnost cyklistů na vybraných úsecích komunikací a pozitivní dopad byl zaznamenán i v lepší návaznosti a integraci cyklodopravy s veřejnou hromadnou dopravou, zejména vybudováním a modernizací doprovodné infrastruktury a parkovišť (viz expertní rozhovory – kapitola 5.1).

Prioritní osa 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí 



Na základě analýzy statistických dat pro jednotlivé PO a výstupů z expertních rozhovorů bylo zjištěno, že v regionu soudržnosti Severovýchod bylo vlivem realizovaných projektů a aktivit dosaženo zlepšení stavu městských a venkovských oblastí. Jednalo se zejména o celkové navýšení kvality života obyvatel, zlepšením stavu životního prostředí, kvalitou poskytovaných veřejných služeb, zvýšením dopravní dostupnosti a obslužnosti, zkvalitněním veřejných prostranství apod. Dostupnost a zejména kvalita poskytovaných veřejných služeb byla navýšena, a to v souladu s požadavky území a obyvatel v něm žijících. Nejvýraznější dopad byl podle rozhovorů s experty z území regionu soudržnosti Severovýchod (viz kapitola 5.2) zaznamenán díky projektům cílícím na zdravotnictví, školství a sociální služby. 123





Region soudržnosti Severovýchod je v posledním sledovaném roce opět migračně ziskový (viz kapitola 4.2), což svědčí o jeho opět se zvyšující atraktivitě, ke které přispívá kombinace všech realizovaných projektů, neboť každý opodstatněný projekt kvalitu života pozvedává. Analýza realizovaných projektů a expertní rozhovory s vybranými aktéry z území regionu soudržnosti Severovýchod (kapitola 5.2) prokázaly, že jedním z dopadů projektů PO2 bylo i posílení komunitního života, spolkové činnosti a posílení soudržnosti obyvatel v obcích a městech, a to tím, že byla budována, případně rekonstruována volnočasová a komunitní centra, případně kulturní domy, kde se nyní obyvatelstvo může scházet za různými účely.

Prioritní osa 3 – Cestovní ruch 









Analýza statistických dat (kapitola 4.3) a realizované expertní rozhovory (zejména kapitola 5.3) prokazují, že kulturní a přírodní potenciál cestovního ruchu je v současné době efektivněji využíván, a to v důsledku realizovaných projektů a aktivit ROP Severovýchod. Atraktivity jsou lépe přístupné, zvýšila se míra propagace a povědomí o nich, byla budována doprovodná infrastruktura, zvýšila se kapacita ubytovacích zařízení. Na základě informací z rozhovorů se zainteresovanými aktéry v oblasti cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod (kapitola 5.3) a analýzy realizovaných projektů bylo zjištěno, že v regionu došlo k vytvoření nových produktů cestovního ruchu, revitalizaci vybraných stávajících památek, zvýšení dostupnosti a povědomí turistů/návštěvníků o regionu a jeho atraktivitách. V návaznosti na realizované aktivity došlo k vytvoření nových pracovních míst v oblasti cestovního ruchu. Jejich počet, ale neměl významnější vliv na celkové navýšení zaměstnanosti v regionu, jednalo se spíše o pracovní místa lokálního významu. Podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu soudržnosti Severovýchod se i důsledkem realizace ROP Severovýchod nepatrně navýšil (viz analýza statistických dat), ale vzhledem k celé České republice došlo naopak k relativnímu snížení významu regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti CR, vzhledem k pozitivnímu vývoji ostatních regionů. Cestovní ruch se na základě realizace ROP Severovýchod stal jedním z faktorů snižujících regionální disparity (analýza regionálních disparit popsaná v kapitole 4), protože do daných zaostávajících oblastí dokázal přilákat nové návštěvníky, případně investory a zapříčinil tak jejich rozvoj.

Prioritní osa 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí 





Intenzita spolupráce firem a vzdělávacích institucí v regionu soudržnosti Severovýchod byla na základě realizovaných projektů výrazně navýšena, což potvrzují i realizované rozhovory s aktéry zainteresovanými v této oblasti (kapitola 5.4), stejně tak je toho důkazem postupný pokles nezaměstnaných absolventů (kapitola 4.4). Firmy své potenciální zaměstnance vhodně podporují již na středních školách a absolventi díky tomu vstupují na trh práce s praktickými znalostmi a zkušenostmi. V regionu soudržnosti Severovýchod byl zvýšen potenciál pracovního uplatnění absolventů škol, a to v důsledku zvýšené spolupráce firem se vzdělávacími institucemi a také v návaznosti na realizované projekty ROP Severovýchod v oblasti rekonstrukce a modernizace školských zařízení a jejich učeben. Tuto skutečnost potvrzují jak realizované rozhovory, tak analýza statistických dat. Inovační potenciál regionu soudržnosti zaznamenal výrazné zvýšení (zejména na základě statistických dat uvedených v kapitole 4.4), a to i přesto, že se ROP Severovýchod na tuto oblast 124



primárně nezaměřoval a bylo do ní vloženo nejméně finančních prostředků. Zvyšování inovačního potenciálu bylo cílem jiných OP, zejména OP VaVpI. Podnikatelská a investiční atraktivita regionu soudržnosti Severovýchod byla dle statistických dat navýšena (kapitola 4.4), tento stav ovšem nebyl primárně způsoben pouze realizací projektů ROP Severovýchod a jeho vlivy na zlepšení infrastrukturního zázemí.

Obecné aspekty ROP Severovýchod 













V důsledku zvyšování kvality života a vytváření vhodných podmínek pro podnikatelskou činnost a přilákání investorů je region atraktivnějším pro podnikatele, investory i obyvatele, což prokazuje kombinace všech prokázaných výsledků jednotlivých evaluačních metod Na základě ověřujících expertních rozhovorů bylo zjištěno, že mezi dopady marginálního významu, které nebyly vymezeny jako očekávané v rámci ROP Severovýchod, se řadí například výrazné navýšení spádovosti a významnosti některých zařízení, vytvořená spolupráce aktérů v území při přípravě záměrů s širším dopadem, zvýšená administrativní zátěž na příjemce podpory nebo zvýšení negativních vlivů na životní prostředí v oblastech se zvýšenou návštěvností a náhlým rozvojem cestovního ruchu. Realizované projekty a aktivity vytvořily potenciál pro další dopady programu, viz informace z expertních rozhovorů (kapitola 0), ovšem s postupem času bude obtížné identifikovat a prokázat, že se jedná o dopady způsobené intervencemi ROP Severovýchod. Díky realizaci projektů a aktivit v rámci ROP Severovýchod a zejména jejich vzájemnou synergií došlo v regionu soudržnosti ke zvýšení atraktivity některých neatraktivních a periferních oblastí regionu soudržnosti. Ovšem dopad intervencí nebyl takový, aby byla zvýšena atraktivita úplně všech. Region soudržnosti Severovýchod postupně zvyšuje úroveň svého socioekonomického rozvoje a přibližuje se průměrné úrovni rozvoje EU, a to i díky realizovaným aktivitám a projektům ROP Severovýchod, ale v současné době stále existují oblasti, ve kterých za ním výrazně zaostává. ROP Severovýchod se podařilo snížit regionální disparity v regionu soudržnosti Severovýchod. V některých aspektech se jednalo o snížení meziregionálních rozdílů a přispění tím k rozvoji zaostávajících oblastí, ale na druhou stranu dle názorů expertů z území mohlo realizací některých projektů dojít k jejich ještě většímu navýšení. V regionu soudržnosti Severovýchod došlo ke snížení regionálních disparit jen v některých ohledech. Jako pozitivní je možno hodnotit změny z hlediska nezaměstnanosti, která po skončení programového období má méně regionální charakter než na začátku (došlo k nárůstu počtu venkovských oblastí, které mají podprůměrný podíl nezaměstnaných). Regionální rozdíly byly částečně potlačeny také v oblasti zastoupení vysokoškolsky vzdělaných na obyvatelstvu. Z hlediska ostatních sledovaných ukazatelů není možné konstatovat snižování regionální disparit, naopak u některých (jako nárůst počtu obyvatel) byly významné rozdíly mezi jednotlivými oblasti regionu soudržnosti. Tyto výroky jsou potvrzeny na základě statistických dat a analýzy regionálních disparit provedené v kapitole 4.2 a 4.4.

Hodnocení významnosti všech zjištěných dopadů na region soudržnosti bylo provedeno na 7bodové škále (1-7) a následně bylo vizualizováno pomocí hvězdicovitého grafu (tzv. améby), který umožňuje porovnání mezi jednotlivými hodnoceními a je díky němu snadno identifikovatelné, která oblast je problémová. Následující améba komplexně zobrazuje hodnocení všech 18 evaluačních otázek této dopadové evaluace. Z hodnocení významnosti všech zjištěných dopadů je patrné, že žádná EO nebyla hodnocena horší, než neutrální hodnotou 4. Hodnotou 4 byly hodnoceny EO2: Došlo v návaznosti na realizaci programu ke zvýšení mobility pracovní síly?, EO4: Byla v důsledku realizace programu zvýšena 125

kvalita veřejných služeb v regionu?, EO13: Přispěl program ke snížení regionálních disparit? a EO14: Co dalšího se stalo jako důsledek realizace programu?. Žádná z prioritních os programu tak nemůže být hodnocena jako problémová či osa se zcela nenaplněnými cíli. Naopak nejlépe hodnocena byla PO4 – Rozvoj podnikatelského prostředí, kde hned 2 evaluační otázky dosáhly na hodnocení 6 – EO8, která se zabývá oblastí spolupráce vzdělávacích institucí a firem a EO10, která je zaměřena na zhodnocení inovačního potenciálu regionu soudržnosti. Toto jen potvrzuje zjištěné, neboť v rámci PO4 i přes její nízkou finanční alokaci došlo k výrazným pozitivním dopadům na region soudržnosti Severovýchod. V této souvislosti je však nutné poznamenat, že se může jednat o zkreslení informací vzhledem k nízké finanční alokaci a tím pádem realizaci nižšího počtu projektů, čímž došlo ke koncentraci do méně oblastí regionu. Dopady této PO tak mohou být vnímány pozitivněji, než například dopady v PO1, která není tak úzce územně koncentrována.

126

Graf 14: Améba hodnocení evaluačních otázek ROP Severovýchod

Hodnocení evaluačních otázek ROP Severovýchod EO1

7

EO18

EO2

6

EO16

EO17

5 EO15

EO3

4 3

EO14

EO4

2 1

EO13

EO11

EO12

EO5

EO19

EO6 EO10

EO7 EO9

EO8

Vysvětlení hodnotící škály: hodnocení na 7 bodové škále <1;7>, kde 1 znamená nejhorší stav a 7 nejlepší stav. EO1 – Je dopravní dostupnost regionu a efektivita dopravy vyšší v důsledku realizace programu? EO2 – Došlo v návaznosti na realizaci programu ke zvýšení mobility pracovní síly? EO3 – Zlepšilo se městské a venkovské prostředí v důsledku realizace programu? EO4 – Byla v důsledku realizace programu zvýšena kvalita veřejných služeb v regionu? EO5 – Je přírodní a kulturní potenciál regionu efektivně využíván v cestovním ruchu v důsledku realizace programu? EO6 – Došlo realizací programu ke zvýšení atraktivity regionu a jeho konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu a ke zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu? EO7 – Přispěla podpora cestovního ruchu v rámci programu významným způsobem k tvorbě nových pracovních míst? EO8 – Došlo ke zvýšení intenzity spolupráce firem se vzdělávacími institucemi v důsledku realizace programu? EO9 – Došlo v regionu ke zvýšení pracovního uplatnění absolventů škol v důsledku realizace programu? EO10 – Zvýšil se v regionu inovační potenciál v důsledku realizace programu? EO11 – Přispěl program ke zvýšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatele regionu? EO12 – Je region atraktivnější pro obyvatelstvo, pro podnikatele a pro investory v návaznosti na realizaci programu? EO13 – Přispěl program ke snížení regionálních disparit? EO14 – Co dalšího se stalo jako důsledek realizace programu? EO15 – Lze v budoucnu očekávat další dopady programu? EO16 – Dochází v důsledku realizace programu ke konvergenci regionu k průměrné úrovni sociekonomického rozvoje EU? EO17 – Došlo v důsledku realizace programu ke zvýšení významnosti cyklistické dopravy a kombinovaných druhů dopravy (např. parkoviště typu P+R, K+R, B+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu)? EO18 – Došlo realizací programu ke zvýšení atraktivity neatraktivních a periferních oblastí?

127

Doporučení pro řídicí orgán vyplývající z dopadové evaluace24 Regionálního operačního programu Severovýchod pro fázi udržitelnosti25 realizovaných projektů: Na základě zjištění provedených v této závěrečné zprávě popsanými metodami a postupy a na základě závěrů formulovaných v této kapitole definuje evaluátor níže uvedená doporučení: 











Kontrolovat plné a prokazatelné splnění účelu a cíle projektů v rozsahu stanoveném smlouvou o poskytnutí dotace. Dopadová evaluace hodnotila především dopady realizovaných aktivit projektu, avšak projekt je úplně ukončen až po uplynutí doby udržitelnosti. V případě, že by v době udržitelnosti projektu došlo k nedodržení nebo nenaplnění ať už účelu nebo cíle projektu, příp. kdyby nebyly realizovány některé z plánovaných aktivit dle plánu, mohlo by to mít negativní vliv na příspěvek daného projektu k dopadům programu jako celku. Průběžně sledovat prostřednictvím webové aplikace IS BENEFIT7 (příp. prostřednictvím jiných informačních kanálů – např. přímou komunikací s příjemcem) plnění stanovených indikátorů v rámci jednotlivých projektů. Dopadová evaluace pracovala s předpokladem, že realizované projekty naplní indikátory, které se zavázaly naplnit. V případě nenaplnění předpokládaných hodnot indikátorů jednotlivých projektů může podobně jako v případě výše uvedeného doporučení dojít k oslabení příspěvku projektů k dopadům programu jako celku. Zajistit v průběhu doby udržitelnosti projektu pravidelně aktualizovanou webovou stránku. Zajistit také aktuální poskytování informací příjemcům ostatními informačními kanály (zejm. osobní, telefonické nebo online konzultace). Předpokladem pro správné splnění požadavků doby udržitelnosti projektů ze strany příjemců je to, aby měli k dispozici aktuální a přesné informace. Informovat příjemce o tom, jaké náležitosti je třeba dodržet při změnách v průběhu udržitelnosti projektu. Jakékoliv změny v projektu, ke kterým v průběhu udržitelnosti dojde, musí být písemně oznámeny poskytovateli dotace a příjemce nesmí změnu realizovat dříve, než je schválená řídicím orgánem ROP. Zajistit, aby měli příjemci jasné a přesné informace o tom, co musí splnit i po uplynutí doby udržitelnosti. Tedy aby byli informováni o povinnosti uchovávat doklady a dokumentaci projektu po dobu stanovenou závaznými podmínkami programu (3 roky od ukončení programu a v případě regionální investiční podpory ROP Severovýchod do roku 2025). Zpracovat po uplynutí doby udržitelnosti report o dopadech realizovaných projektů ROP Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod, které nebyly identifikovány v době realizace dopadové evaluace (druhá polovina roku 2015), ale které nastaly s časovou prodlevou. Evaluátor v několika aspektech při hodnocení dopadu ROP Severovýchod na region soudržnosti konstatoval, že dopady není možné identifikovat v době zpracování evaluace, avšak pravděpodobně by bylo možné je popsat s časovým odstupem.

Dopadová evaluace programu ROP Severovýchod zpracována v rámci projektu „Hodnocení dopadů realizovaných projektů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na region soudržnosti Severovýchod“, v rámci něhož byla zpracována tato závěrečná zpráva. 25 Vzhledem k tomu, že k Regionálnímu operačnímu programu NUTS II Severovýchod neexistuje po programovém období 2007 – 2013 žádný program, který by v programovém období 2014 – 2020 přímo navazoval a při jehož návrhu a implementaci by bylo možné doporučení aplikovat, jsou doporučení formulována pro potřeby zajištění podpory udržitelnosti realizovaných projektů ze strany řídicího orgánu programu. 24

128

12 Seznam použitých zdrojů 1. Analýza pokroku realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. online. SPF Group, v.o.s., 2009. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/940_1_1/ >. 2. Brownfieldy  CzechInvest. online, CzechInvest, 2015 cit. říjen 2015. Dostupné na: < http://www.czechinvest.org/brownfieldy >. 3. Česká národní banka – statistiky o investicích. online]. cit. říjen 2015. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/download/pzi_rada.xls >. 4. Český hydrometeorologický ústav – Historická data o stavu ovzduší. [online]. cit. říjen 2015. Dostupné na: < http://portal.chmi.cz/historicka-data/ovzdusi >. 5. Český statistický úřad - Výsledky SLDB 2011. [online]. cit. říjen 2015. Dostupné na: < https://www.czso.cz/csu/sldb >. 6. Český statistický úřad. [online]. cit. říjen 2015. Dostupné z: < https://www.czso.cz/ >. 7. EUROSTAT [online]. cit. říjen 2015. Dostupné na: < http://ec.europa.eu/eurostat? >. 8. Ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severovýchod 2007-2013. online. Finespa, 2006. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/4206_1_1/ >. 9. Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod. online. SPF Group, v.o.s., 2012. Dostupné na: < http://www.radaseverovychod.cz/file/3387_1_1/ >. 10. Hodnocení monitorovacích informačních systémů ROP NUTS II Severovýchod včetně příloh. online. Akses, 2009. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/941_1_1/ >. 11. Hodnocení systému implementace ROP Severovýchod. online. Ernst & Young, říjen 2008 – květen 2009. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/943_1_1/ >. 12. Hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod na životní prostředí. online. REDECo, spol. s r.o., 2009 – 2010. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/1343_1_1/ >. 13. Hodnocení vlivu intervencí ROP Severovýchod na rovné příležitosti. online. HOPE-ES, v.o.s., divize EUservis.cz, 2009. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/939_1_1/ >. 14. Měsíční analýza ROP SV – Říjen 2015. online. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/6574_1_1/ > 15. Materiály k jednotlivým výzvám v rámci všech prioritních os - dokumentace výzvy a výsledky výběrového procesu. online. Dostupné za jednotlivé roky na: < http://www.rada-severovychod.cz/vyzvy-a-dokumenty/ukoncene-vyzvy >. 16. Ministerstvo práce a sociálních věcí – portál MPSV online. cit. říjen 2015. Dostupné na < http://portal.mpsv.cz/sz >. 17. Policie ČR – statistika nehodovosti. online. cit. říjen 2015. Dostupné na: < http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx >. 129

18. Prováděcí dokument ROP SV - verze 22.0. online. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/306_17_1/ >. 19. Příručka pro žadatele a příjemce ROP Severovýchod - verze 19.0. online. Dostupné na: . 20. Regionální informační servis. online. CRR, 2012 - 2014 cit. říjen 2015. Dostupné na: < http://www.risy.cz/cs >. 21. Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013 - programový dokument ROP Severovýchod, verze 4.0. online. Dostupné na: < http://www.rada-severovychod.cz/file/304_4_1/ >. 22. Ročenky dopravy České republiky 2004 - 2014: Transport yearbooks Czech Republic 2004 2014. Praha: Ministerstvo dopravy ČR. 23. Roční zhodnocení ROP NUTS II Severovýchod v období let 2007 – 2014. online. Dostupné za jednotlivé roky na: < http://www.rada-severovychod.cz/vyzvy-a-dokumenty/rocni-zhodnoceni-rop-sv >. 24. Tabulkové výstupy IS MONIT 7+ (sestava M17 a M18 - M34) - projekce finančního čerpání projektů a monitorovací indikátory projektů aktuální k 3. 8. 2015. 25. Zdravotnické ročenky České republiky 2006 – 2013: Czech health statistics yearbook 2006 – 2013. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, ISSN 1210-9991. Ročenka.

130

13 Seznam zkratek B+R Parkoviště cyklodopravy s návazností na veřejnou hromadnou dopravu (z anglického Bike and Ride) BESIP Bezpečnost silničního provozu CASI

CNC

Metody, kdy respondent sám vyplňuje dotazník na počítači bez asistence tazatele (z anglického Computer-assisted Self Interviewing) Telefonické dotazování za pomoci počítače (z anglického Computer Assisted Telephone Interviewing) Číslicové řízení pomocí počítače (z anglického Computer Numerical Control)

CR

Cestovní ruch

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činnosti

ČD

České dráhy

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSAD

Československá silniční automobilová doprava

ČSÚ

Český statistický úřad

EIA EK

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (z anglického Environmental Impact Assessment) Evropská komise

EO

Evaluační otázka

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

hmcp

Hrubá míra celkového přírůstku

hmms

Hrubá míra migračního salda

hmpp

Hrubá míra přirozeného přírůstku

HPH

Hrubá přidaná hodnota

HUZ

Hromadná ubytovací zařízení

CHBPO

Chemická bezpečnost a požární ochrana

IPPC IPRM

Integrovaná prevence a omezování znečištění (z anglického Integrated Pollution Prevention and Control) Integrovaný plán rozvoje města

IS

Informační systém

K+R

Parkoviště tzv „Polib a jeď“ (z anglického Kiss and Ride)

KOM

Komise evropského společenství

KS

Krajské sdružení

MAS

Místní akční skupina

MHD

Městská hromadná doprava

MPA

Míra podnikatelské aktivity

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠ

Mateřská škola

NSRR

Národní strategický referenční rámec

CATI

131

NUTS OP

Územní statistická jednotka (z francouzského La Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques) Operační program

ORP

Obec s rozšířenou působností

P+R

Parkoviště tzv „Zaparkuj a jeď“(z anglického Park and Ride)

PM10

Pevné (prachové) částice (z anglického particulate matter)

PO

Prioritní osa

PŠ

Praktická škola

PZ

Průmyslová zóna

PZI

Přímé zahraniční investice

REZZO

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

ROP SV

Regionální operační program Severovýchod

RP

Rovné příležitosti

RS

Region soudržnosti

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SDH

Sbor dobrovolných hasičů

SF

Strukturální fondy

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SROP

Společný regionální operační program

SS

Střední stav obyvatelstva

SÚS

Správa a údržba silnic

SZŠ

Speciální základní škola

TEN-T

Transevropská dopravní síť (z anglického Trans-European Transport Networks)

TJ

Tělovýchovná jednota

ÚP

Úřad práce

ÚRR

Úřad Regionální rady

VaV

Věda a výzkum

VaVpI

Výzkum a vývoj pro inovace

VDB

Veřejná databáze Českého statistického úřadu

VK

Vzdělávání pro konkurenceschopnost

VŠ

Vysoká škola

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola

ŽP

Životní prostředí

132

14 Přílohy Příloha 1: Počet přepravených cestujících po železnici v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2005, 2014) Přeprava cestujících po železnici celkem (tis.)

Hodnota před realizací projektů (2005)

Region soudržnosti Severovýchod ČR

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

17 651,5

16 424,3

-1 227,2

-7,0

180 266,2

176 050,5

-4 215,7

-2,3

Zdroj: Ministerstvo dopravy – ročenky dopravy za jednotlivé roky Příloha 2: Počet vlakových spojů v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2005, 2014) Dopravní obsluha po železnici

Hodnota před realizací projektů (2005)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Počet vlakových spojů v pracovním dni

12 507

11 802

-705

-5,6

Počet vlakových spojů v sobotu

10 666

9 311

-1 355

-12,7

Počet vlakových spojů v neděli a ve svátek

10 489

9 032

-1 457

-13,9

Zdroj: Celostátní informační systém o jízdních řádech Příloha 3: Počet přepravených cestujících ve veřejné autobusové dopravě v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2005, 2014) Přeprava cestujících ve veřejné autobusové dopravě v rámci regionu (tis.)

Hodnota před realizací projektů (2005)

Region soudržnosti Severovýchod ČR

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

45 735,5

37 434,4

-8 301,1

-18,2

293 426,2

274 220,0

-19 206,2

-6,5

Zdroj: Ministerstvo dopravy – ročenky dopravy za jednotlivé roky Příloha 4: Počet autobusových spojů v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2005, 2014) Dopravní obsluha veřejnou autobusovou dopravou

Hodnota před realizací projektů (2005)

Počet autobusových spojů v pracovním dni

Hodnota po realizaci projektů (2014)

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

45 187

51 788

6 601

14,6

Počet autobusových spojů v sobotu

7 281

11 319

4 038

55,5

Počet autobusových spojů v neděli a ve svátek

9 180

12 355

3 175

34,6

Zdroj: Celostátní informační systém o jízdních řádech

133

Příloha 5: Rozdíl hustoty zalidnění v obcích regionu soudržnosti Severovýchod, dle městských a venkovských oblastí, v letech 2007 - 2014

134

Příloha 6: Migrační proudy z a do regionu soudržnosti Severovýchod v roce 2007

135

Příloha 7: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v regionu soudržnosti Severovýchod, dle městských a venkovských oblastí, v letech 2001 a 2011

136

Příloha 8: Vývoj počtu fyzických osob v obcích regionu soudržnosti Severovýchod, dle členění na městské a venkovské oblasti, v letech 2011 a 2014

137

Příloha 9: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v obcích regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2007 a 2012, dle rozdělení na městské a venkovské oblasti

138

Příloha 10: Počet a kapacita HUZ v regionu soudržnosti Severovýchod a v ČR před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2004, 2014) Hodnota před realizací projektů (2004)

Ukazatel dopadu

Hodnota po Přírůstek realizaci pro- ukazatele jektů (2014) (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Region soudržnosti SV - Počet HUZ

2 173

2 235

62

2,9

ČR - Počet HUZ

7 640

9 013

1 373

18,0

98 955

110 836

11 881

12,0

433 214

519 909

86 695

20,0

Region soudržnosti SV - Počet HUZ na 1 000 obyvatel

1,5

1,5

0,0

0,0

ČR - Počet HUZ na 1 000 obyvatel

0,7

0,9

0,2

26,7

Region soudržnosti SV - Kapacita HUZ ČR - Kapacita HUZ

Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku Příloha 11: Návštěvnost HUZ v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2004, 2014)

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení

Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

12 219 689

15 587 076

3 367 387

27,6

2 048 578

1 996 545

-52 033

-2,5

16,8

12,8

-4,0

-23,6

Česká republika Region soudržnosti Severovýchod Podíl Regionu soudržnosti Severovýchod v rámci ČR

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku Příloha 12: Návštěvnost HUZ v regionu soudržnosti Severovýchod a v ČR před a po realizaci projektů v rámci ROP SV (2004, 2014) Ukazatel dopadu

Hodnota před realizací projektů (2004)

Hodnota po realizaci projektů (2014)

2 048 578

1 996 545

-52 033

-2,5

7 809 292

6 327 135

-1 482 157

-19,0

40 780 708

42 946 929

2 166 221

5,3

Návštěvnost HUZ Počet přenocování turistů ČR - Počet přenocování turistů Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. daného roku

139

Přírůstek ukazatele (abs.)

Přírůstek ukazatele (rel.)

Příloha 13: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v ČR a v regionu soudržnosti Severovýchod v letech 2005 2014

podíl nezaměstnaných osob (%)

9,0

8,0

7,0

6,0

5,0

4,0

3,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok Region soudržnosti Severovýchod Zdroj: Integrovaný portál MPSV – údaje k 31. 12. daného roku

140

Česká republika

2013

2014

Příloha 14: Podíl zaměstnaných osob dle odvětví národního hospodářství v regionu soudržnosti Severovýchod ZAMĚSTNANÍ V NH

2004

Region soudržnosti Severovýchod celkem z toho:

2005

2006

2007

2008

2009

2010

201126

2011

2012

2013

2014

685,2

693,9

698,8

704,6

709,9

690,5

690,3

690,7

688,5

684,1

689,5

703,2

Sekce

Zemědělství, lesnictví a rybářství

A

34,7

26,5

25,0

27,3

26,2

25,2

23,2

26,0

26,0

27,0

25,8

24,8

Těžba a dobývání

B

2,8

2,4

2,5

2,4

3,7

3,3

2,0

2,5

2,5

2,1

3,1

1,8

Zpracovatelský průmysl

C

227,5

235,2

243,0

250,2

255,3

221,2

220,2

231,2

230,5

227,4

230,5

244,5

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

D

6,0

7,4

6,4

7,5

6,3

7,3

5,6

5,4

5,4

5,6

5,6

4,2

Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady

E

4,7

7,3

8,8

9,9

7,9

10,8

10,4

8,8

8,8

5,6

5,6

8,7

Stavebnictví

F

67,5

70,3

62,1

57,8

63,5

68,6

67,8

61,3

61,2

57,4

52,9

55,8

Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel

G

77,6

79,5

81,3

81,5

80,3

80,6

81,0

78,4

78,1

83,6

79,4

82,6

Doprava a skladování

H

40,5

38,1

39,8

42,7

40,3

43,2

39,4

41,1

41,0

39,8

38,7

36,5

Ubytování, stravování a pohostinství

I

25,1

24,2

21,2

19,3

20,4

23,3

23,2

24,4

24,2

25,0

20,4

22,8

Informační a komunikační činnosti

J

13,5

12,0

12,4

12,8

10,7

9,2

10,9

13,6

13,5

12,8

12,4

12,4

Peněžnictví a pojišťovnictví

K

10,1

13,5

12,2

11,7

14,6

14,4

12,7

13,2

13,1

14,8

16,6

15,4

Činnosti v oblasti nemovitostí

L

2,8

2,2

1,9

3,4

4,0

4,0

3,4

3,2

3,2

4,6

5,0

3,4

Profesní, vědecké a technické činnosti

M

14,0

15,1

19,1

19,2

19,2

20,9

21,1

23,8

23,7

24,2

24,0

24,6

Administrativní a podpůrné činnosti

N

10,9

11,2

12,8

13,5

12,4

11,4

9,3

8,6

8,6

10,1

11,2

10,9

Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp.

O

47,3

44,0

43,3

40,9

39,1

35,2

43,5

39,8

39,7

40,1

44,0

42,2

Vzdělávání

P

38,0

43,3

41,7

38,8

39,1

43,2

46,0

42,0

41,8

39,5

43,9

40,6

Zdravotní a sociální péče

Q

43,4

44,3

46,1

44,4

45,8

47,8

47,9

45,8

45,6

44,3

48,3

50,5

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

R

7,4

6,4

7,3

9,0

10,0

9,6

9,7

8,6

8,5

7,4

9,2

9,4

Ostatní činnosti

S

10,8

10,4

11,2

11,4

10,9

10,0

9,9

8,8

8,8

8,3

9,2

8,8

Zdroj: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

26

Údaje vážené na data demografické statistiky před promítnutím SLDB 2011

Příloha 15: Teorie změny - PO1 Rozvoj dopravní infrastruktury

Příloha 16: Teorie změny - PO2 Rozvoj městských a venkovských oblastí

143

Příloha 17: Teorie změny - PO3 Cestovní ruch

144

Příloha 18: Teorie změny - PO4 Rozvoj podnikatelského prostředí

145