HODNOCENÍ DATOVÝCH ZDROJŮ A ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY PRAHY A OKOLÍ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie

HODNOCENÍ DATOVÝCH ZDROJŮ A ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY PRAHY A OKOLÍ Bakalářská práce

Barbora Šmausová

srpen 2013

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Přemysl Štych, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité prameny řádně citovala. Jsem si vědoma toho, že případné použití výsledků, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je možné pouze po písemném souhlasu této univerzity. Svoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím, aby byla řádně vedena v evidenci vypůjčovatelů. V Jablonci nad Nisou dne 19. srpna 2013

………...…………………………… Barbora Šmausová

Poděkování Na tomto místě bych v první řadě ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Přemyslu Štychovi, Ph.D. za cenné rady a věnovaný čas. Dále bych chtěla poděkovat Útvaru rozvoje hlavního města Prahy za veškerá poskytnutá data a informace. A v neposlední řadě děkuji také rodině za podporu v průběhu celého studia.

Hodnocení datových zdrojů a změn využití krajiny Prahy a okolí Abstrakt Cílem této práce je porovnat používané datové sady land use/land cover co se týče jejich obsahu a především analyzovat jejich klasifikační systémy. Práce je zaměřená na území hlavního města Prahy a na jeho okolí. Použitá data jsou v práci podrobně popsána a charakterizována. Bylo provedeno hodnocení dostupných datových sad na obecné úrovni a to zejména se zaměřením na jejich klasifikační systémy. Pro další práce bylo zvoleno modelové území obsahující čtyři katastrální území (Čestlice, Křeslice, Průhonice, Újezd u Průhonic). V modelovém území byla provedena analýza dat, která byla zaměřena na porovnání klasifikačních systémů pomocí prostorových překryvů, stavových a změnových map. Výsledná syntéza byla provedena na základě obecného hodnocení a analýz prováděných pro modelové území. Výsledky práce odpovídají na základní cíle práce a snaží se popsat základní poznatky o rozdílných a shodných parametrech zkoumaných datových sad. Klíčová slova: land use, land cover, datová sada, klasifikační systém, hl. m. Praha

Evaluating of data sources and land use changes in Prague and surroundings Abstract The aim of this study was to compare the data sets used in land use / land cover in terms of their content and analyze their classification systems. The work is focused on the capital city of Prague and its surroundings. The data used are described and characterized. Review was made for available data sets on a general level, especially focusing on their classification systems. For further work was chosen model area containing four cadastral (Čestlice, Křeslice, Průhonice, Újezd u Průhonic). In the model area was made analysis of data, which focused on a comparison of classification systems using spatial overlays, status and map of changes. The resulting synthesis was carried out on the basis of a general review and analysis carried out for the model area. The results of the work answer to the fundamental objectives of the work and try to describe the basic knowledge of the different and identical parameters of studied data sets. Key words: land use, land cover, dataset, classification system, the city of Prague

OBSAH PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 7 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .............................................................................. 8 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE .............................................................................................. 10 2.1 Land use ................................................................................................................ 10 2.2 Land cover ............................................................................................................. 11 2.3 Změna a vývoj využití ploch ................................................................................. 12 2.4 Územní plánování ................................................................................................. 13 2.5 Klasifikační systémy ............................................................................................. 14 2.5.1 Corine Land Cover ......................................................................................... 15 2.5.2 FAO ................................................................................................................ 17 2.5.3 Urban Atlas ..................................................................................................... 18 3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ ........................................................ 21 4 METODIKA ................................................................................................................ 23 4.1 Použitá data ........................................................................................................... 23 4.1.1 Corine Land Cover ......................................................................................... 23 4.1.2 Funkční využití území .................................................................................... 23 4.1.3 Mapování M 11 .............................................................................................. 23 4.1.4 Současný stav využití území .......................................................................... 24 4.1.5 Technické využití území................................................................................. 25 4.1.6 Urban Atlas ..................................................................................................... 25 4.2 Hodnocení datových sad land use/land cover ....................................................... 27 4.3 Analýza klasifikačních systémů na vybraném území ........................................... 30 4.3.1 Územní překryvy kategorií dat a jejich procentuální vyjádření ..................... 31 4.3.2 Změny land use/land cover v modelovém území ........................................... 31 4.3.3 Pokrytí daty – hl. m. Praha a jeho okolí ......................................................... 32 5 VÝSLEDKY ................................................................................................................ 33 5.1 Hodnocení datových sad land use/land cover ....................................................... 33 5

5.2 Analýza klasifikačních systémů v modelovém území .......................................... 35 5.3 Pokrytí daty – hl. m. Praha a jeho okolí ................................................................ 38 6 DISKUZE .................................................................................................................... 39 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 42 POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ................................................................................ 43 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 46

6

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK CLC

Corine Land Cover

ČUZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

FAO

Food and Agriculture organization

FVU

Funkční využití území

GMES

Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti

LUCC

Land use/land cover change

S-JTSK Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální SVU

Současný stav využití území

TVU

Technické využití území

UA

Urban Atlas

URM

Útvar pro rozvoj hl. m. Prahy

7

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1

Legenda jako aplikace klasifikace v dané oblasti

Obr. 2

Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Corine Land Cover

Obr. 3

Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Urban Atlas

Obr. 4

Poloha modelového území

Obr. 5

Výřez modelového území Křeslice ve srovnání s ortofotomapou, rok 2012

Obr. 6

Podíly kategorií land use v modelovém území Křeslice, rok 2012

Tab. 1

Rozloha katastrálních území

Tab. 2

Metadata 2012

Tab. 3

Časový přehled datových sad

Tab. 4

První stupeň klasifikace Corine Land Cover

Tab. 5

Srovnání klasifikace – vodní plochy

8

1 ÚVOD Vzhledem ke stále se zvyšujícímu zájmu odborných i veřejných kruhů o problematiku změn okolní krajiny jsem zvolila téma práce z oblasti land use/land cover. Pro různé organizace a subjekty je jistě velmi zdlouhavým procesem analyzovat veškeré datové sady zobrazující land use/land cover a určit pro své potřeby tu nejvhodnější. Proto bych ráda tuto problematiku v práci objasnila a vypozorovala základní charakteristiky datových sad pro usnadnění dalších prací s nimi prováděných. Zejména pak práce vytvářené pro rozsáhlé území pražské metropole a jeho okolí by bylo vhodné zjednodušit a provázat i s ostatními evropskými hlavními městy. Zkoumané území hlavního města Prahy a jeho okolí bylo zvoleno také kvůli intenzivní spolupráci Přírodovědecké fakulty s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Tato instituce poskytla velmi bohaté datové zdroje pokrývající jak samotnou obec Prahu, tak i její okolí. Hlavním cílem práce je porovnat používané datové sady land use/land cover co se týče jejich obsahu a používaných klasifikačních systémů na území hl. m. Prahy a v jeho okolí. Dalšími cíli práce jsou:   

Zjištění rozdílů v pokrytí a kvalitě dat LUCC na území pražské metropole a v jejím okolí, tzv. suburbánní zóně. Zhodnocení stavu a změn land use/land cover na vybraném území. Na základě tohoto šetření budeme moci lépe zkoumané klasifikační systémy analyzovat. Důležitou řešenou otázkou je, zda jsou datové sady kompatibilní, co se týče obsahu jednotlivých tříd a prostorového vymezení Praha x suburbánní zóna.

Rozbor dostupné literatury poukáže především na základní rozdíly mezi land use a land cover, které je důležité pochopit pro další účely práce. Bude i stručně popsána souvislost mezi územním plánováním a land use. Nedílnou součástí práce je popis a detailní charakteristika známých klasifikačních systémů. V metodické části práce budou popsány jednotlivé úkony, které vedly ke zpracování dat, tzn. postup srovnání klasifikací, analýza klasifikačních systému na vybraném území a syntéza dosažených výsledků. Dále jsou popsány výsledky práce a na závěr jsou nejdůležitější výstupy diskutovány a shrnuty.

9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE Na začátku práce je vhodné definovat pojmy land use a land cover, které jsou mnohdy nesprávně používány či zaměňovány. Pojmem land use je vyjádřeno funkční členění daného území podle kategorií ploch, které jsou odvozeny od způsobu využití určité plochy neboli země (Bičík a kol. 2010). Druhý pojem land cover velmi výstižně definuje FAO (2000) a to jako pozorovaný biofyzikální pokryv zemského povrchu. Dle pojetí Geoportálu ČÚZK (2008) je land cover definován jako: „ Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů, vodních těles.“ Lillesand et al. (2008) charakterizuje termín land cover jako typ krajinného pokryvu, zatímco termín land use spojuje s lidskou činností a ekonomickou funkcí konkrétní části krajiny. V tomto případě uvádí jako příklad vztahu mezi land use a land cover vilová čtvrť. Ta by byla v závislosti na podrobnosti mapování v rámci hodnocení land use charakterizována jako městská zástavba, obytná zóna či obytná zóna skládající se z rodinných domů. Stejná oblast by se v rámci hodnocení land cover skládala ze střech domů, trávníků, stromů a asfaltových ploch. Podobný názor má též Guth a Kučera (1997), kteří popisují land cover jako určitou reálnou situaci v krajině a land use jako úředně evidovaný druh pozemku či kultura v geodetických a katastrálních údajích. Vzhledem k různým pojetím a rozdílnému vnímání těchto dvou termínů se nejčastěji užívá zkratka „LUCC“ – „land use/cover change“ (Bičík a kol. 2010). Tato zkratka, překládaná do češtiny jako „změna ve využívání krajiny“, je obecným termínem pro provedené změny na povrchu Země člověkem a jeho činnostmi (Ellis 2013).

2.1 Land use Oficiální definice pojmu land use podle FAO (2013) je formulována jako využití ploch, které se týká užitků či výsledků získaných využíváním země, stejně jako lidských aktivit při práci s půdou, jež přináší určité výsledky a zisky. FAO se především snaží výzkumem využití ploch odpovědět na jednu z následujících otázek o současném využívání ploch: Co? – účel prováděné činnosti, Kde? – geografická poloha a rozsah uvažované územní jednotky, Kdy? – časové aspekty aktivit, Jak? – použité technologie, Kolik? – kvantitativní údaje, Proč? – důvody současného využití ploch. Termín land use nachází v českém jazyce mnoha synonym, nejčastěji používán bývá termín „využití ploch“ a to díky své výstižnosti a univerzálnosti především z geografického pohledu. Méně používané bývají překlady jako „využití země“, „využití půdy“ či „využití krajiny“, které používají spíše konkrétní obory jako krajinná ekologie, ekonomie a další (Bičík a kol. 2010). Pojem využití ploch nachází v české 10

geografii taktéž mnoho definic. Podle Skleničky (2003) v sobě termín land use zahrnuje dvě základní složky – biofyzikální a socioekonomickou. Dále upozorňuje na fakt, že tento pojem je dynamický, stejně jako jsou v čase a prostoru proměnlivé jednotlivé atributy krajiny. Zahrnuje jak formu analýzy aktuálního či historického stavu, tak hodnocení krajiny z hlediska vhodnosti pro jednotlivé způsoby využívání. Tento autor upozorňuje na fakt, že hodnocení vhodnosti území pro určitý způsob využívání není chápáno jako striktní předpis pro rozhodování uživatelů, ale především ve smyslu jedné části či etapy krajinného plánování. Kupková (2001, cit. v Bičík a kol. 2010) poukazuje na pojem land use a to z pohledu dat ho určujících, která by měla být použita k určité, byť hrubé kvantifikaci ovlivnění území lidskými aktivitami. Údaje o využití ploch jsou důležité pro mnoho regionálních i globálních aktivit, které se v současné době provádí a to např. validace zemědělské půdy, příprava studií o perspektivní zemědělské produkci, zajišťování potravin, systémy zemědělské výroby, formulování politiky a další. Proto je znalost aktuálního využití ploch potřebná a důležitá i pro formulování změn vedoucích k udržitelnému využívání zdrojů (FAO 2013).

2.2 Land cover Termín land cover je možné přeložit do češtiny jako krajinný pokryv. „Land cover označuje v daném čase aktuální kombinaci land use, čili využívání krajiny a vegetace pokrývající zemský povrch“ (Sklenička 2003, str. 118). Podle autorova názoru se rozboru tohoto atributu využívá především v případech detailnějšího hodnocení krajiny (např. návrhy podrobného managementu či krajinářské opatření). Land cover dle Skleničky (2003) je většinou vyjádřením kombinace tří atributů a to land use, struktury krajiny a charakteru dřevinných porostů. Bičík a kol. (2010, str. 24) uvádí ve své práci další důležitou definici: „Kategorie krajinného krytu („land cover“) vyjadřuje skutečný pokryv krajiny, tedy to, co na pozemku roste, co pozorovatel „vidí“.“ Při hodnocení krajinného pokryvu v užším slova smyslu by měl být, podle FAO (2000), popis omezen na vegetaci a umělé (antropogenní) objekty. V důsledku toho areály, jejichž povrch je pouze holá skála či holá půda, jsou spíše definovány půdou samotnou než pojmem land cover. Dále je diskutabilní, zda vodní plochy zařadit právě pod pojem land cover, nicméně vědecká komunita je takto v praxi obvykle popisuje (FAO 2000). Díky tomu, že se krajinný pokryv mění převážně lidskou činností je poznání změn land use, tedy využití půdy, podstatné pro pochopení změn land cover (Turner II a kol. 1995, cit. v Bičík a kol. 2010). Je tedy zřejmé, že jsou oba termíny velmi propojeny a jejich poznání a pochopení je důležité pro další výzkumy.

11

2.3 Změna a vývoj využití ploch V následující části práce bude pojednáno o změnách a vývoji využití ploch, neboť jak víme vztahy mezi přírodou a lidmi se stále přetváří či mění a tyto změny a jejich důsledky se v krajině projevují stále častěji a to na její struktuře, charakteru i na prostorovém uspořádání (Ouředníček 2006). Přestože je říci, že člověk mění krajinu již od pradávna, za poslední století se intenzita tohoto ovlivnění velmi zvýšila a je tedy nutné větší porozumění LUCC z hlediska jak vědeckého tak politického (Liu et al. 2009). Transformace land use a land cover je řízena řadou různých faktorů a mechanismů. Podle Koomena et al. (2007) patří mezi klíčové faktory, které ovlivňují změny ve využívání půdy v různých prostorových a časových měřítcích, klima, technologie a ekonomika. Proto je dle názoru autora důležité obrátit pozornost politiků a vědců k formulování a tvorbě modelů, které popíší a vysvětlí dynamiku využívání ploch. „Změny ve využití ploch jsou složitý, dynamický proces, který spojuje dohromady přírodní a lidské systémy. To má přímý dopad na půdu, vodu a ovzduší, a tedy přímou souvislost s mnoha ekologickými otázkami globálního významu.“ (Meyer and Turner 1994, in Koomen et al. 2007, str. 2) Z této definice můžeme vidět jak důležité je a také bude zabývat se studiem využití ploch i nadále, proto se i výzkumu využití ploch v Česku v posledních 25letech věnuje čím dál větší pozornost. Především se hledá odpověď na otázku „proč“ dochází ke změnám ve využití země a zkoumají se příčiny a důsledky těchto změn (Bičík a kol. 2010). Dle názoru Kolejky (2001) je výzkum LUCC populární u českých geografů už od poloviny 20. století, a to především díky tomu, že je podporován množstvím historických map, detailních map přírodních krajinných prvků, cennými zkušenostmi a moderními technologiemi získávání a zpracování dat. Jak již bylo řečeno, v Česku je mnoho vědců a programů zabývajících se využitím ploch a jejich změnami či vývojem. Na tomto místě je třeba zmínit projekt LUCC, „‚Regionální diferenciace a potenciální rizika využití ploch jako odraz funkčních změn krajiny Česka 1990–2010‘ řešený na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Projekt je příspěvkem k mezinárodnímu výzkumu Land Use Land Cover Change pod hlavičkou mezinárodní komise IGU LUCC (International Geographical Union – Commission on Land Use and Land Cover Change)“ (LUCC Czechia 2009-2010) Jak zdroj uvádí, tento projekt staví na databázi vycházející z evidence nemovitostí. Základ databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka tvoří data o využití půdy všech katastrálních území, které jsou díky evidování rozlohy jednotlivých kategorií využití ploch již od dob Stabilního katastru dostupné ve čtyřech časových horizontech – 1845, 1948, 1990 a 2000 (Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka 2008).

12

Při výzkumu dlouhodobých změn krajiny v Česku je třeba pamatovat na určité specifické problémy, které se zde mohou vyskytovat. Takovými problémy jsou například struktura využití orné půdy dříve a dnes, podíl zahrad a jejich změněná funkce, první zóny národních parků či vojenské újezdy a jejich zařazení do kategorie ostatních plocha atd. (Bičík a kol. 2010).

2.4 Územní plánování Při uvažování o land use či land cover bychom neměli opomenout procesy územního plánování, které samozřejmě velmi ovlivňují prostor kolem nás. Mezi specifické rysy územního plánování patří beze sporu jeho postavení mezi různými zájmovými skupinami (např. vlastníci nemovitostí, podnikatelé,…) ale také velmi podstatný fakt dlouhodobého efektu rozhodnutí na další vývoj území – rozhoduje o využití každého metru čtverečního. Konečným třetím specifikem je i zprostředkované působení na děje mimo vymezené území a čas (Maier 2000). Obecné cíle územního plánování definuje zákon o územním plánování a stavebním řádu (zákon č. 183/2006 Sb.). 

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

Mezi hlavní činnosti a úkoly týkající se územního plánování z hlediska LUCC patří především tyto (Kubeš, Perlín 1998):     

stanovení bariér využívání území (např. počet podlaží). regulace funkčního a prostorového uspořádání území, jak pro stávající, tak pro nově navrženou výstavbu. regulace využití stávající zástavby, určení nutných asanačních, rekonstrukčních či rekultivačních zásahů do území a stanovení způsobu jeho dalšího využití. zabezpečení a přebírání zákonné ochrany nad vymezením chráněných oblastí, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem všeho druhu. navržení využití zdrojů (přírodní zdroje i lidský potenciál) a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, jelikož při územním rozvoji města je třeba chránit přírodní prostředí i další významná území např. s kvalitní zemědělskou půdou.

Při zpracovávání územního plánu musí zpracovatel dbát na mnoho faktorů, které povedou ke vhodnému řešení funkčního využití území. Územní plánování vychází 13

z poznatků přírodních, technických a společenských věd doplněné dalšími informacemi jako je vlastní průzkum a rozbory daného území. Územní plánování je samozřejmě velmi složitý proces s mnoha účastníky a předepsanými kroky postupu, jehož výsledkem je nejčastěji územní plán obce, který je ukončen vyhláškou a je právně vymahatelný (Kubeš, Perlín 1998). Spojení územního plánování s přírodním prostředím souvisí jak s tématem této práce, tak s častými spory ochranářů při tvorbě územního plánu. Je zřejmé, že přírodní prvky jako reliéf, vodstvo, zeleň mohou významně pomoci utvořit kompozici města a velmi ji podtrhnout a doplnit. Ovšem špatným zacházením s těmito částmi plánování či jejich likvidací se často kompozice znehodnotí a ztratí svůj přirozený ráz. Proto je nutné analyzovat tyto prvky v územním plánu (Kubeš, Perlín 1998). Navazujícím problémem jsou přírodní limity území, mezi ně jsou zahrnuty vyhlášená ochranná pásma, ochrana přírody a krajiny, ty se z legislativních důvodů, ale i z důvodů ekonomických či investičních, nedají opomenout a je třeba s nimi počítat (Kubeš, Perlín 1998). Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy plní roli dokumentu stanovujícího koncepci rozvoje města. Je to, zjednodušeně řečeno, „zákon o využití území Prahy“, zobrazuje tedy land use a to současný i možný budoucí. Například majitelé nemovitostí v něm naleznou důležité informace o využitelnosti pozemku nebo zásady pro rozvoj dané lokality a jejího okolí (URM 2013).

2.5 Klasifikační systémy Můžeme říci, že klasifikace je abstraktní reprezentací o situaci v oblasti, určená pomocí dobře definovaných kritérií. Klasifikace popisuje systematický rámec s názvy tříd, kritérii užívanými k jejich rozlišení a též popisuje dané vztahy mezi třídami. Nutně tedy zahrnuje definice hranic tříd, které by měly být jasné, přesné, případně i kvantitativní a založené na objektivních kritériích (FAO 2000). Klasifikace by proto měla být podle FAO (2000):  

nezávislá na měřítku, což vyznačuje, že všechny třídy na všech úrovních systému bude možné použít v libovolném měřítku a detailu. nezávislá na zdroji, což říká, že je nezávislá na prostředcích, které používáme ke sběru informací, ať už satelitní snímky, letecké snímkování, terénní průzkum či jejich kombinace.

Klasifikační systémy můžeme rozdělit na hierarchické a nehierarchické. Většina systémů je hierarchicky strukturovaná, především díky nabídce lepší konzistence z důvodu schopnosti klasifikace přispůsobit se různým úrovním informací, počínaje 14

strukturovanou širokou úrovní tříd, která umožňuje další systematické členění do podrobnějších podkategorií (FAO 2000). V souvislosti s klasifikací je třeba poukázat i na legendu s ní související. Legenda je dle FAO (2000) aplikace klasifikace, která ve specifické oblasti využívá definice mapovacího měřítka a specifické databáze (Obr. 1), díky tomu legenda může obsahovat pouze část nebo určitou podskupinu všech tříd klasifikace. Legenda tedy je (FAO 2000):  

závislá na měřítku a kartografické reprezentaci závislá na datech a metodice mapování

Obr. 1 Legenda jako aplikace klasifikace v dané oblasti

Zdroj: FAO (2000)

2.5.1 Corine Land Cover Roku 1985 byl zahájen program CORINE (z anglického COoRdination of INformation on the Environment), jehož iniciátorem byla Evropská komise. Cílem programu se stal sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí či přírodních zdrojích, jež můžeme porovnávat z hlediska Evropského společenství. Díky programu Phare se později, v roce 1991, rozrostl program Corine i o státy střední a východní Evropy. Tento program obsahuje několik částí a to Land Cover, Biotopes a Air, právě projektem Land Cover se bude zabývat v následující podkapitola (Cenia 2008). Projekt Corine Land Cover má v současnosti ve správě Evropská agentura životního prostředí (European Environment Agency, EEA) a je též součástí evropského programu GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti) a to od roku 2006. Hlavním cílem projektu je tvorba databáze krajinného pokryvu se základem v jednotné metodice a v pravidelné aktualizaci databáze (Cenia 2008). V Česku má na starosti projekt Corine agentura Cenia, což je česká informační agentura životního prostředí, která se zaměřuje na monitorování stavu životního prostředí a hodnotí enviromentální změny v souvislosti s jeho znečišťováním (Cenia 2012). Informace 15

vycházející z projektu Corine Land Cover slouží k lepší informovanosti o využívání krajiny a bývají podkladem pro mnoho dalších vědeckých prací či řešení různých problému při rozhodování o krajině (Cenia 2008). Významným milníkem je rok 1991, kdy byl díky programu Phare projekt rozšířen i na oblast střední a východní Evropy (EEA 1994). Tuto databázi tvoří polygony vzniklé interpretací družicových snímků z příslušného ročního období. V současné době byly vytvořeny zatím tři databáze pro roky 1990, 2000 a 2006, dále potom databáze změnové, které vyjadřují přírůstky a úbytky jednotlivých tříd a zaznamenávají pouze souvislá přeměněná území od velikosti 5 ha (Cenia 2008). Výstupem projektu jsou, vedle databází, mapy vegetačního pokryvu v měřítku 1 : 100 000, rozděleného do 44 tříd (EEA 1994). Nejmenší mapované plochy v projektu jsou stanoveny velikostí 25 ha, což vměřítku 1 : 100 000 představuje čtyřhran 5 x 5 mm nebo kružnice o poloměru 2,8 mm (EEA 1994). Pro první vytvořenou databázi CLC1990 byly podkladem snímky Landsat z období mezi lety 1986 – 1995. Následující databáze CLC2000 taktéž využila data z družice Landst a to z roku 2000, zatím poslední databáze CLC2006 je vytvořena na podkladu dat z družice SPOT z roku 2006 (EEA 2007). Po stanovení čtyř neoddělitelných prvků land cover inventáře (měřítko, nejmenší mapovaná jednotka, povaha použitých informací, prozatímní nomenklatura) bylo nutné na jejich základě stanovit definitivní názvosloví (EEA 1994). Teoretické schéma konstrukce nomenklatury použité pro projekt land cover je na Obr. 2. Na základě tohoto teoretického rámce, byla vybrána nomenklatura splňující následující požadavky (EEA 1994): 

musí být možné mapovat celé území členských států



názvy kategorií musí být vhodné i pro budoucí uživatelé geografické databáze Corine



terminologie musí být jednoznačná

16

Obr. 2 Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Corine Land Cover

Zdroj: vlastní tvorba dle EEA (1994)

Standardní klasifikace Corine Land Cover je tvořena třemi úrovněmi (Cenia 2008):   

Úroveň 1 obsahuje pět tříd a je vhodná především pro měřítka menší než 1 : 1 000 000, tento „základ“ zpřesňuje úroveň 2. Úroveň 2, obsahuje 15 tříd a je používána pro měřítka 1: 500 000 až 1 : 1 000 000. Úroveň 3 je nejvíce podrobná a to díky obsahu 44 tříd, používá se u měřítka 1 : 100 000. V Česku můžeme vyhledat právě 28 tříd z 3. úrovně.

Názvy základních pěti tříd z úrovně 1 jsou: 1. uměle přetvořené povrchy, 2. zemědělské oblasti, 3. les a polopřírodní vegetace, 4. mokřady a 5. vodní útvary (EEA 1994). Zavedené kategorie se od prvního mapování již neměnily, jen byly upraveny některé z definicí prvků klasifikace. 2.5.2 FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations je organizace usilující o zajištění pravidelného přístupu lidí k dostatečnému množství kvalitních potravin a tím zvýšit úroveň výživy. Jako další priority organizace jsou zvýšit produktivitu zemědělství, zvýšit kvalitu života venkovského obyvatelstva a přispět k růstu světové ekonomiky (FAO 2013). FAO má 191 členských zemí, dva přidružené členy a jednu členskou organizaci, což je Evropská unie. Založení této organizace je datováno na rok 1943, kdy se zavázalo 44 vlád k založení stálé organizace pro výživu a zemědělství, první zasedání proběhlo o dva roky později v Kanadě. FAO se skládá ze sedmi oddělení: zemědělství a ochrana spotřebitele, ekonomický a sociální rozvoj, rybolov a aquakultura, lesnictví, firemní služby, lidské zdroje a finance, management přírodních zdrojů a životního prostředí a jako poslední technická spolupráce (FAO 2013). 17

FAO se aktivně podílí na řadě projektů a aktivitách spojených s mapováním land cover. Mezi nejvýznamnější patří (FAO 2013): 



Africover – tento projekt je zaměřen na vytvoření digitální georeferenční databáze krajinného pokryvu pro celou Afriku. Jádrem strategie projektu je posílení národních a sub-regionálních kapacit pro řízení, aktualizaci a využití geografických referenčních a land cover map či prostorových databází. Univerzální databáze Africover pro ochranu životního prostředí je v měřítku 1 : 200 000. GLCN (Global Land Cover Network) – projekt je výsledkem dohody FAO a programu UNEP (Program spojených národů pro životní prostředí) s finanční a technickou podporou vlády Itálie. Cílem těchto subjektů bylo vytvořit strategii pro globální mapování land cover a jeho monitorování. Jako další cíle je možné uvést: harmonizace definic pokryvu a klasifikačních systémů, iniciace vybudování globální databáze nebo podpora osvěty v oblasti rozvoje metodiky a aplikace dat zemského povrchu.

Třídy prvků Land Cover Classification System jsou definovány řetězcem klasifikátorů, ale vzhledem k heterogenitě půdního pokryvu jsou použita některá konstrukční kritéria s cílem dosažení logického a funkčního hierarchického uspořádání klasifikátorů. Tento klasifikační systém byl navržen s dvěma hlavními fázemi: počáteční dichotomická fáze a modulární hierarchická fáze (FAO 2000). Počáteční dichotomická fáze definuje osm velkých typů pokryvu:     

Kultivované a řízené pozemní oblasti Přírodní a polopřírodní suchozemské vegetace Kultivované vodní nebo pravidelně zaplavované oblasti Přírodní a polopřírodní vodní nebo pravidelně se zaplavující vegetace Umělé povrchy a přidružené oblasti

  

Holé plochy Umělé vodní plochy, sníh a led Přírodní vodní plochy, sníh a led

V následující modulární hierarchické fázi, jsou třídy land cover vytvořeny kombinací sad předem definovaných klasifikátorů. Tyto klasifikátory jsou navrženy pro každý z osmi hlavních typů land cover (FAO 2000). 2.5.3 Urban Atlas Urban Atlas poskytuje komplexní informace o skutečném pokryvu a využití ploch na území velkých měst a jejich okolí. Tato data jsou z hlediska hodnocení a kontroly rozvoje městských aglomerací velmi cenná a potřebná. Dále mohou sloužit jako 18

podklad pro zhodnocení rizik a příležitostí v daném území jako např. záplavy či identifikace nových infrastrukturních potřeb (Czech space portal 2013). Z hlediska dopravy je Urban Atlas důležitý v oblasti monitoringu výstavby budov, logistických center nebo nových průmyslových areálů, které jsou úzce vázané na dopravní infrastrukturu, ať už z hlediska plánování její optimalizace či rozšíření, tak i po výstavbě areálů k monitorování zatížení stávající dopravní infrastruktury. Výhodou Urban Atlas bude zajisté i porovnávání homogenních dat z různých časových horizontů (zatím je k dispozici jeden), to nám umožní vyhodnocovat dynamiku růstu aglomerací a též faktory, které tento růst ovlivňují (Czech space portal 2013). Urban Atlas je součástí místí složky služeb monitorování GMES. Vznikl ve spolupráci s evropskými projekty, jakými jsou kromě GMES, Core Services, GSE Land, Geoland-2 a Boss4GMES. Projekt je společnou iniciativou Generálního ředitelství pro regionální politiku a Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise s podporou Evropské kosmické agentury a Evropské agentury pro životní prostředí (GMES 2012). Tento projekt je dotován Evropskou komisí a to především z Evropského fondu pro regionální rozvoj. „Jednou z podmínek zařazení měst do projektu Urban Atlas byla účast v evropském projektu Urban Audit, v jehož rámci byla porovnávána vybraná evropská města na základě výskytu různých indikátorů a zpracování statistických údajů.“ (Czech space portal 2013) Urban Atlas byl vytvořen tak aby zaplnil stávající mezeru v poznání o využití ploch v evropských městech, jelikož, jak ukázal Urban Audit, i když k dispozici byly různé sociálně – ekonomické údaje, údaje o využití ploch chyběly (EEA 2010). Tato data poskytují spolehlivé a vzájemně srovnatelné mapy využití ploch s vysokým rozlišením, přičemž minimální přesnost poskytovaných dat je 85 % pro umělé povrchy a 80 % pro ostatní třídy. Údaje dostupné pro 350 velkých městských zón (městské zóny jsou, dle vymezení Urban Audit, zóny s více než 100 000 obyvateli pro referenční rok 2006) a jejich okolí jsou čerpány ze statistik jednotlivých států či regionů, případně jsou využívány už existující mapy krajinného pokryvu (např. Corine Land Cover). Ovšem hlavním zdrojem dat pro tvorbu Urban Atlasu jsou snímky z družice SPOT 5, a z družic srovnatelného rozlišení (tedy 2,5 m) jako například ALOS, QUICK BIRD či RAPIDEYE. Zpracování dat navigace je provedeno pomocí prostorových úprav a pomocí GSE (GMES Service Element) průvodce mapovaní území (PANGEO 2010). Rozlišení výstupů je 1 : 10 000 s obsahem 22 tříd (GMES 2012). Klasifikace Urban Atlas vychází z CLC nomenklatury dle schématu na Obr. 3. Minimální mapované plochy byly stanoveny na 0,25 ha v městských a 1 ha ve venkovských oblastech (EEA 2010).

19

Obr. č. 3 Teoretické schéma konstrukce nomenklatury Urban Atlas

Zdroj: vlastní tvorba dle UA (2006)

20

3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ Území Prahy a jejího okolí bylo zvoleno pro tuto práci především z důvodu dobré dostupnosti dat zabývajících se či jinak souvisejících s problematikou LUCC. Přihlédnuto bylo i k dalším argumentům jako například hustá a rozmanitá zástavba v centru (bloková zástavba, panelová zástavba, historické budovy atd.), široké suburbánní území v okolí Prahy vhodné ke konfrontaci s částmi hl. m. Prahy či pokrytí území daty projektu Urban Atlas. Vzhledem k omezenému rozsahu práce a velikosti území Pražské metropole, bylo nezbytné zvolit si pro detailní výzkum území menšího rozsahu. Kvůli porovnání datových zdrojů na území hl. m. Prahy a za jeho hranicemi bylo vybráno jedno modelové území. Toto území bylo vybráno na základě rozmanitosti land cover a dalších aspektů uvedených níže. Zpracovávaný celek je složen ze čtyř katastrálních území, z nichž dvě jsou lokalizovány v hlavním městě a dvě za jeho hranicemi. Jelikož pokrytí daty není rovnoměrné a ne vždy pokrývá celé modelové území je pro lepší orientaci rozděleno na dvě části. Modelové území Křeslice – obsahující k. ú. Křeslice a Újezd u Průhonic Katastrální území Křeslice se nachází na jihovýchodě hlavního města Prahy a je jediným k. ú. v městské části Praha-Křeslice. Újezd u Průhonic tvoří městskou část Praha-Újezd taktéž na jihovýchodě hl. m. Prahy. Přesné umístění území je na Obr. 4. Tato část Prahy byla ke zpracování vybrána především díky své kontrastnosti a to v oblasti zástavby a změn oproti sousedícím k. ú., ležícím ovšem už za hranicí hlavního města. Celková plocha území A je 713,817 ha. Plochy jednotlivých k. ú. jsou uvedeny v Tab. 1. Modelové území Průhonice – obsahující k. ú. Čestlice a Průhonice Průhonice, jako jedna část výzkumného území, nacházející se v okrese Praha-západ sousedí velkou měrou s Čestlicemi, které již patří do okresu Praha-východ. Obě k. ú. nemají pouze společné umístění ve Středočeském kraji či společnou hranici, spojuje je i dálnice D1, komerční zóna či těsné sousedství s hlavním městem. Tato spojení byla důvodem i v práci pokračovat s těmito územími jako s jedním celkem. Poloha Čestlic a Průhonic je lépe patrná z Obr. 4. Je patrné, že území prošlo v posledních letech velkými změnami a proto je i velmi často zpracovávané v akademických a vědeckých kruzích, k této skutečnosti bylo samozřejmě přihlédnuto a je brána spíše jako výhoda např. pro budoucí porovnání výsledků. Celková plocha území B je 901,304 ha. Plochy jednolivých k. ú. jsou ke srovnání v Tab. 1. 21

Tab. 1 Rozloha katastrálních území k. ú.

rozloha (km2)

Čestlice

4,427

Průhonice

4,586

Újezd u Průhonic

3,703

Křeslice

3,435

Zdroj: ČUZK (2013)

Obr. 4 Poloha modelového území

Zdroj: vlastní tvorba

22

4 METODIKA 4.1 Použitá data 4.1.1 Corine Land Cover Pro účely této práce byla použita databáze Corine Land Cover, pokrývající plochu celé ČR. Tato databáze existuje pro roky 1990, 2000 a 2006 a je dostupná jako služba zpřístupňující mapy (WMS), viz Tab. 3. Mimo těchto databází jsou dostupné i změnové mapy zobrazující změny mezi danými roky. V současnosti je zpracovávána vrstva krajinného pokryvu za rok 2012, kompletní zpracování za ČR zajišťuje Cenia, Česká informační agentura životního prostředí. 4.1.2 Funkční využití území Územní plán je jedním ze základních dokumentů územního plánování, který určuje zejména funkční využití území a v rozvojových a transformačních územích i prostorovou regulaci. Funkční využití území, můžeme říci i funkční regulace území, určuje využití jednotlivých ploch a je tedy nedílnou součástí Digitálního zpracování územního plánu hl. m. Prahy. Pro všechny funkční plochy je určeno funkční využití, doplňkové funkční využití a výjimečně přípustné funkční využití. Tato využití musí být dodržovány a není přípustné využití nespadající ani pod jednu z těchto kategorií. Dle vyhlášky (č.06/2009) je funkční využití souhrn obecně přípustných funkcí v dané funkční ploše, které jsou pro jednotlivá území taxativně vyjmenovány, a proto není nutno jejich vhodnost jednotlivě posuzovat. Zásadní pro tuto práci je uvědomit si, že funkční využití území stanovuje podmínky pro čas budoucí a nemonitoruje tedy stav minulý k určitému datu. Platnost dat ÚP hl. m. Prahy, tedy i Funkčního využití území, a udržování jeho platného stavu úzce souvisí s procesem přijímání změn a úprav územního plánu. Aktualizace platného stavu ÚP o jednotlivé vlny změn a schválených úprav probíhá s jistou časovou rezervou po ukončení samotného schvalovacího procesu. V průměru dochází ročně ke dvěma až třem aktualizacím platného znění ÚP primárně v závislosti na množství a intenzitě schvalování jednotlivých vln změn ÚP. 4.1.3 Mapování M 11 Mapování M 11 bylo vypracováno pro potřeby evropského výzkumného projektu, který se snažil najít jednotnou a společnou metodiku pro Evropské metropolitní oblasti při určování klasifikací pro land use a land cover z družicových a leteckých snímků. Útvar rozvoje hl. m. Prahy, který poskytl data pro tuto práci, se stal projektovým partnerem za 23

Prahu pro toto téma. Konkrétně bylo v rámci Prahy testováno mapování M 11 – produkt Urban Atlas. Toto mapování bylo vytvořeno za roky 1989, 1999 a 2003 a to na základě klasifikace GSE LAND (URM 2013). Data pokrývají jak pražskou metropoli, tak značné území s ní sousedící. Z mapování M 11, které proběhlo ve většině velkých měst Evropy, byla poté stanovena univerzální klasifikace pro celý evropský prostor, ze které později vycházela i nomeklatura Urban Atlas. Je zřejmé, že mapování M 11 bylo velmi přínosné pro rozvoj sběru a zpracovávání dat land use/land cover na území hl. m. Prahy a v jeho okolí, což byl jistě jeden z hlavních důvodů, proč byl tento projekt vypracován. 4.1.4 Současný stav využití území Datová sada Současný stav využití území náleží jako jeden z 23 výkresů do Územně analytických podkladů hl. m. Prahy. UAP hl. m. Prahy jsou primárně určeny jako podklad pro přípravu nástrojů a politik pro ovlivňování rozvoje území. UAP jsou nejvíce využívány pro zpracování a aktualizace Územního plánu hl. m. Prahy a přípravu dalších územně plánovacích dokumentací a podkladů, nicméně jeho obsah je upraven tak, aby se stal i základním průběžně aktualizovaným podkladem pro přípravu Strategického plánu hl. m. Prahy a dalších strategických a koncepčních dokumentů hl. m. Prahy dotýkajících se rozvoje města (URM 2013). Územně analytické podklady dle stavebního zákona (183/2006 Sb.) obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Zásadní rozdíl Současného stavu využití území oproti Funkčnímu využití území vyplývající z definic je mapování land use k určitému datu. Základní struktura Současného stavu využití území je odvozena z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podskupiny základní struktury využití území, které vyjadřují příbuzné druhy ploch, jsou ve výkresu vyjádřené barevným odstínem, jednotlivé kategorie funkčního využití jsou pak definovány kódem. Specifikace vrstvy SVU je ukotvena v takzvaném katalogu jevů UAP, což je samostatný dokument, který obsahuje popisné informace o podkladových údajích UAP hl. m. Prahy, tzv. jevech (URM 2013). Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Aktualizace SVU pořizovatelem probíhá průběžně na základě nových údajů o území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci (stavební zákon 183/2006 Sb.). Metodika 24

zpracování dat se skládá z více zdrojů: Terénní průzkum URM - aktualizace současného stavu, práce s podklady – UP hl. m. Prahy, ortofotomapy, průzkumy a rozbory zpracovaných územně plánovacích podkladů (URM 2013). 4.1.5 Technické využití území Mapa Technického využití území náleží pod Digitální mapu Prahy (DMP). DMP je základní polohopisné mapové dílo popisující území hl. m. Prahy a je složena ze dvou nezávislých částí – Technické mapy a Digitální obraz katastrální mapy. Data Technického využití území použité v této jsou čerpány z části Technická mapa. Ta je aktualizována z geodetických částí dokumentací skutečného provedení staveb a dat předaných jednotlivými správci inženýrských sítí. DMP je vytvářena zcela novou technologií správy a aktualizacemi dat založenými na využití databázové platformy Oracle a systémů pro správu prostorových dat firmy ESRI (URM 2013). Mapa Technického využití území je vrstva s plošnou topologií, obsahující polygony druhů využití území, které jsou ohraničeny liniemi prvků Technické mapy. Klasifikace druhů využití území vychází z původní klasifikace využití ploch Blokové mapy základní, v rámci bývalé Digitální referenční mapy. Hranice Technického využití území (budovy, komunikace atd.) tvoří prvky parcelní kresby (URM 2013). Data Technického využití území jsou používány zejména jako podkladové vrstvy pro další práce a výzkumy či jsou z nich počítány různé bilanční stavy pro hl. m. Prahu (slovní sdělení Útvaru pro rozvoj hl. m. Prahy). 4.1.6 Urban Atlas Jak již bylo řečeno výše, Urban Atlas slouží pro ilustraci stavu a vývoje významných měst a příměstských území. Jako ve většině dat zobrazujících land cover můžeme i zde rozlišit změny zastavěného území, zeleně i zemědělské krajiny. Urban Atlas je prozatím dostupný pouze pro rok 2006/7 (dále uvedeno jako rok 2006) a to pro území pokrývající větší města v ČR, viz Tab. 2. V práci je využito dat zobrazujících území pražské metropole a jejího okolí, tedy vnitřní část Středočeského kraje. Tato data, díky jejich jednotné klasifikaci, umožňují srovnání land cover s většinou z evropských metropolí na rozdíl od např. Současného stavu využití území.

25

Tab. 2 Metadata 2012 Datová sada

Corine Land Cover

Funkční využití území

Mapování M 11

Současný stav využití území

Technické využití území

Urban Atlas

Územní pokrytí

ČR

Praha

Praha, Středočeský kraj - část

Praha

Praha

Praha, Středočeský kraj - část

Přístupnost Služba agentury CENIA – zpřístupnění map WMS

data poskytnutá URM

data poskytnutá URM

data poskytnutá URM

data poskytnutá URM

data poskytnutá URM

Měřítko

Použitý referenční systém

Prostorová reprezentace

1 : 100 000

S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North)

rastr

1 : 10 000

S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North)

vektor

1 : 10 000

S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North)

vektor

1 : 10 000

S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North)

vektor

1 : 500

S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North)

vektor

1 : 10 000

S-JTSK/ Křovákovo konformní kuželové zobrazení (East/North)

vektor

Zdroj: URM (2013) EEA (2007)

Pro účely dosažení přesných výsledků stavu a změn land use/land cover jsou důležité pravidelné aktualizace datových sad, což ovšem nebývá vždy zavedeným pravidlem. V Tab. 3 vidíme srovnání jednotlivých datových sad, za které jsou k dispozici v digitální podobě. Pro lepší srovnání je uvedeno i pokrytí území daty, tedy pouze pro území hl. m. Prahy (modelové území Křeslice) označené písmenem A či přesahující i na území mimo pražskou metropoli (modelové území Křeslice a Průhonice) označené písmeny AB. Jak lze vidět v tabulce 3, nejnovější aktualizace proběhla u tří datových sad v roce 2012 u zbylých v roce 2003 a 2006. Pro účely analýzy klasifikačních systémů byly vždy zvoleny podklady, které je možné z časového hlediska srovnávat, tedy jsou ze stejného roku či se liší o max. 1 rok.

26

Tab. 3 Časový přehled datových sad datové sady

1989 1990 1999 2000 2003 2006 2008 2009 2010 2012

Urban atlas

AB

Corine land cover Mapování M 11 Funkční využití území

AB AB

AB AB

AB AB

A

Současný stav v. ú. Technické využití území

A A

A A

A

A A

A…data pokrývající pouze modelové území Křeslice AB…data pokrývající modelové území Křeslice a Průhonice Zdroj: vlastní tvorba

4.2 Hodnocení datových sad land use/land cover Jedním ze základních cílů práce je vyhodnotit obsah a rozdíly v klasifikaci jednotlivých datových sad popisujících land use/land cover v Praze a okolí. Pro hodnocení je klíčovým faktorem účel tvorby jednotlivých datových sad, rok vzniku jejich aktualizace a měřítko, respektive minimální mapovací jednotka. U všech datových zdrojů bylo nejdříve prozkoumáno jejich územní pokrytí a použitý klasifikační systém (viz Tab. 2 a 4). V případě této práce je posuzováno šest datových sad, z nichž má nejmenší měřítko CLC (1 : 100 000) a naopak největšího měřítka dosahuje datová sada Technické využití území (1 : 500). Ostatní čtyři datové sady mají měřítko stejné a to 1 : 10 000. K tomuto faktoru je při srovnání přihlédnuto a to tím způsobem, že úsilí je především zaměřeno na datové sady s měřítkem 1 : 10 000. Zkoumané datové sady tvořily odlišné organizace a pro poněkud odlišné způsoby, ovšem jejich náplň by nám měla vyjadřovat to samé a to land use či land cover. Pokud chceme dobře porozumět datovým sadám a jejich klasifikacím či je správně porovnat je třeba si nejprve uvědomit, za jakým účelem byly tvořeny a do kterého z klasifikačních přístupů patří: land use x land cover. Určení charakteru datových sad v tomto smyslu je klíčovým bodem pro smysluplnou komparaci systému a pro další práci, viz Tab. 4.

27

Tab. 4 Celkový přehled vlastností klasifikačních systémů hodnocených datových sad

Datová sada Corine Land Cover

Urban Atlas

Klasifikační přístup Land cover

Land cover

Celkový počet kategorií*

Zdroje dat

Účel

Minimální mapová jednotka (ha)

44

Družicové snímky

Mapování land cover evropského prostoru

25

21

Družicové snímky

Mapování land cover metropolitních oblastí Evropy

0,25

0,25

Mapování M 11

Land cover

25

Ortofoto mapy

Testovací mapování land cover metropolitních oblastí Evropy

Technické využití území

Land use

27

Katastrální mapa

část Digitální mapy Prahy

1x10-4

76

Průzkumy, ortofoto mapy, podkladové mapy

část UAP hl. m. Prahy

0, 20

37

Průzkumy, ortofoto mapy, podkladové mapy

část UP hl. m. Prahy

0,25

Současný stav využití území Funkční využití území

Land use

Land use

*počet tříd byl počítán dle nejnižších úrovní klasifikačních systémů Zdroj: vlastní tvorba dle EEA (2007) a URM (2013)

Určení rozdílnosti či podobnosti v klasifikaci ploch se stalo první zkoumanou otázkou práce. Tato otázka byla řešena průzkumem a porovnáním metodických zpráv příslušících k datovým sadám. Nedílným prvkem analýzy se stal i soulad názvů kategorií v anglickém a českém jazyce, to se týká datové sady CLC a z ní vycházející klasifikace Urban Atlas, viz příloha 1 a 2. Jako výchozí klasifikační systém pro porovnání byl zvolen Corine Land Cover, který je všeobecně uznávanou metodikou a má velmi propracovaný klasifikační systém. CLC obsahuje tři stupně klasifikace (příloha 1), které jsou kvalitně popsány v rozsáhlé metodice a jeví se tedy jako vhodný pro porovnání s ostatními systémy. Tab. 5 ukazuje základní třídy CLC. Pro účely srovnání dat popisujících land use byla zvolena datová sada Současný stav využití území a to zejména díky rozsáhlému spektru tříd umělých povrchů, které je možné dobře porovnat s ostatními klasifikacemi (příloha 5).

28

Tab. 5 První stupeň klasifikace Corine Land Cover Umělé povrchy (Artificial surfaces) Zemědělské oblasti (Agricultural areas) Lesní a polopřírodní oblasti (Forest and semi natural areas) Mokřady (Wetlands) Vodní plochy (Water bodies)

Zdroj: vlastní tvorba dle EIONET (2010)

Komparace proběhla dle následujícího postupu. Prvním krokem po pročtení metodických zpráv a dalších informací vztahujících se k datovým zdrojům, které se staly základem pro tuto část práce, se stalo rozdělení dat na dvě skupiny podle jejich klasifikačního přístupu, viz tabulka 4. Jednotlivé třídy skupin dat zobrazujících land cover (UA, M 11, CLC) a land use (FVU, SVU, TVU) byly porovnány na základě jejich charakteristik v průvodních zprávách. Získané informace o tom jak se kategorie shodují, byly poté v případě nejasností zkontrolovány ještě na náhodných místech v pražském regionu a jeho okolí, pokud to data dovolovala svým pokrytím. Výsledky této komparace byly zaneseny do tabulek v přílohách 7 – 11. Na tomto místě je třeba zmínit kvalitu metodických zpráv, která byla ne vždy dostačující pro potřeby komparace. Samozřejmě datové sady jako CLC a UA mají velmi pečlivě zpracované a volně stažitelné metodické zprávy. Funkční využití území, má definované třídy nomenklatury v zákoně a to Opatřením obecné povahy č. 6/2009. Toto opatření spolu s vyhláškou č. 501/2006 by mělo sloužit i jako podklad pro strukturu klasifikace Současného stavu využití území, ovšem při pohledu na přílohy 4 a 5 je vidět, jak se klasifikace liší a z toho, po studiu těchto vyhlášek, usuzuji, že dané opatření není dostačující, co se týče charakteristiky jednotlivých kategorií SVU. Téměř žádné zprávy definující jednotlivé třídy nemají datové sady TVU a mapování M 11. Mapování M 11 sice koresponduje ve většině kategorií s daty Urban Atlas, ale rozdílné kategorie nikde popsány nejsou. K Technickému využití území taktéž nenáleží žádné podklady vysvětlující jednotlivé třídy, jediným zdrojem informací pro mne v tomto případě byly stručné informace získané z Ústavu pro rozvoj hl. m. Prahy. Vzhledem k charakteru zkoumanému území pražské metropole je pro práci prioritní zaměření na porovnání tříd v kategoriích uměle vytvořených ploch či povrchů. Proto těmto kategoriím bylo věnováno nejvíce pozornosti. Při klasifikaci ploch městského prostředí můžeme často registrovat různé varianty klasifikace městské zeleně, které byly porovnány na základě výše zmíněného postupu. Jako další základní kategorii rozlišuje CLC zemědělské oblasti. Tyto plochy, vyskytující se na okrajích a v zázemí hl. m. Prahy, byly taktéž zpracovány do přehledných tabulek. Při porovnání byly přirozeně 29

vypuštěny kategorie CLC nevyskytující se v Praze ani okolí (například rýžová pole). Při pohledu na tabulku č. 4 je vidět, že CLC rozlišuje mokřady od lesů a přírodních oblastí. Jelikož práce se zabývá městským prostředím s žádným územím pokrytým mokřady, není tato kategorie více zkoumána. Vzhledem k tomu, že určité kategorie nebyly plně definovány a způsob přiřazování ploch byl nejasný, byl zvolen způsob, který lépe ukáže na tyto problematické třídy nebo naopak na třídy zcela shodné. V tabulkách jsou vyznačeny tři stupně odpovídající intenzitě shodnosti daných tříd. Parametry hodnocení intenzity jsou následující: shoda velikosti zařazených jednotek a shoda charakteru zařazených jednotek. Při splnění obou parametrů jsou třídy označeny zeleně, tedy mají silnou intenzitu shodnosti, při alespoň částečné shodě charakteru zařazených ploch jsou označeny žlutě, pro případy kde je podobnost kategorií pouze v názvu anebo nejsou definice úplné je vybrána barva růžová.

4.3 Analýza klasifikačních systémů na vybraném území Po hrubé komparaci datových zdrojů byl zvolený postup hodnocení datových sad a jejich jednotlivých tříd na vybraném modelovém území. Pro tyto účely bylo zvoleno území charakterizované v kapitole 3.1. Práce se v tomto bodě zaměřila na analýzu dat na modelovém území, která se bude skládat z porovnání klasifikačních systémů a z následného sledování stavu a změn pokryvu land use/land cover, což lépe prezentuje a hodnotí řešenou problematiku. Na modelové území Křeslice, zasahuje a plně ho pokrývá všech 6 datových zdrojů, které byly k dispozici pro tvorbu této práce. Jsou to datové sady:   

Corine Land Cover Funkční využití území M 11

  

Současný stav využití území Technické využití území Urban Atlas

Modelové území Průhonice, pak pokrývají právě tři datové zdroje: 

Corine Land Cover

 

M 11 Urban Atlas

30

4.3.1 Územní překryvy kategorií dat a jejich procentuální vyjádření Pro účely hodnocení rozdílnosti či podobnosti dat na zpracovávaném území byla zvolena, kromě detailního průzkumu obsahu tříd jednotlivých datových podkladů, též metoda prostorového překryvu vrstev zkoumaných dat. Účelem bylo zjistit prostorové vymezení vybraných porovnatelných tříd land use/land cover a vzájemné porovnání skrze hodnocené datové sady. Byly vybrány takové kategorie, které mají velmi podobné obsahové vymezení v klasifikačních systémech (orná půda, lesní porosty a zástavba). V případě dvou zbylých kategorií (umělá vegetace – zeleň; louky, zahrádky a zahrádkové osady) nebyly třídy do nich spadající příliš podrobně definovány v popisu zkoumaných datových sad, ale dle svých názvů měly zobrazovat plochy stejného charakteru. Je tedy vhodné ověřit pravý význam tříd právě jejich prostorovým překryvem. Kategorie byly hodnoceny individuálně, každá na jedné mapě. Pro každou vybranou kategorii byla vytvořena mapa překryvu z aktualizovaných datových sad k roku 2012, jsou to: Technické využití území, Současný stav využití území a Funkční využití území. Následně byly z těchto dat vybrány pouze objekty spadající do vybrané kategorie. Pomocí funkce Union ze sady nástrojů Overlay v programu ArcGIS verze 10.1 byly tyto vrstvy sloučeny v jednu. Toto spojení dat bylo analyzováno a vizualizováno pomocí mapových výstupů. V případě míst, která se jevila zajímavěji a byla důležitá pro pochopení výsledků práce, byly vytvořeny výřezy lépe zobrazující daný problém. Pro vybrané kategorie (zástavba, orná půda, louky a zahrady, lesní porosty, zeleň, ostatní, vodní plochy) použitých datových sad bylo vypočteno jejich procentuální zastoupení v modelovém území a tyto číselné výstupy byly zobrazeny do grafů. Procentuální hodnoty byly spočteny na základě atributových tabulek jednotlivých datových sad převedených do programu Excel. Grafy byly vypracovány pouze pro modelové území Křeslice pro rok 2012, jelikož mimo toto území nejsou data pro tento rok dostupná. 4.3.2 Změny land use/land cover v modelovém území Stav land use/land cover na vybraném území byl vypočten a zobrazen pro roky, za které jsou data k dispozici. Legenda map vychází z používaných symbologií datových sad land use/land cover a je upravena pro účely práce. Změny land use/land cover mezi lety 2009 a 2012 byly pro ukázku zpracovány pro datové sady Funkční využití území a Technické využití území na modelovém území Křeslice. Delší časový úsek deseti let potom zobrazují změny land use/land cover na celém zpracovávaném území dle mapování M 11 a Corine Land Cover. Datové sady Současný stav využití území a Urban Atlas bohužel nemají aktualizace vhodné ke 31

srovnání a vyjádření změnových ploch. Změny byly určeny následujícím způsobem: polygonové vrstvy byly spojeny nástrojem Intersect ze skupiny nástrojů Overlay a poté z atributové tabulky byly vypočteny změny kategorií plošek. Vzhledem k vytvoření extrémně malých plošek tzv. štěpin bylo vytvořeno funkcí Eliminate pravidlo nejmenší mapované jednotky v mapě a to 0,1 ha. 4.3.3 Pokrytí daty – hl. m. Praha a jeho okolí Velmi důležitou částí práce bylo i porovnání datových zdrojů pokrývajících pouze území pražské metropole a těch, které zasahují i dále do Středočeského kraje či pokrývají celou ČR. Toto srovnání bylo nastíněno v tabulce 3. Další srovnání je založeno na výše zmíněných analýzách modelového území, ze kterých rozdíly jasně vyplývají a budou diskutovány ve výsledcích.

32

5 VÝSLEDKY Výsledné výstupy práce popsány v této kapitole se budou snažit odpovědět na základní otázky práce a vysvětlit problematiku daného tématu pomocí vypracovaných tabulek, grafů či map.

5.1 Hodnocení datových sad land use/land cover Pro zhodnocení datových sad bylo třeba nejprve vyhodnotit jejich metadata a jiné důležité parametry dat. Mezi tyto parametry je řazen účel dat, četnost aktualizací, měřítko, územní pokrytí a samotný charakter klasifikace (tedy metodický přístup land use či land cover). Účel dat je patrný zejména při hodnocení dat Funkčního využití území, které, jak již bylo řečeno výše, popisuje limity využití území s ohledem na budoucí stav. Prolíná se zde současný land use s určitou vizí možných budoucích změn. Tento fakt lze dokumentovat v příloze 20, kde je patrná plocha protáhlého tvaru ve střední části území definována FVU jako zástavba. Tato plocha ovšem ještě zastavěná není, viz příloha 25. Nestejnorodá a nepravidelná četnost aktualizací limituje práci především při tvorbě analýz a jiných srovnávacích metod, kdy je třeba porovnávat roky stejné či v rozmezí maximálně jednoho až dvou let. Jak vidíme v tabulce č. 3, data jsou časově rozložená velmi nerovnoměrně. K určité časové podobnosti dochází mezi daty CLC, mapováním M 11 a Urban Atlas. Zde jsou ovšem omezujícími faktory srovnávací analýzy rozdílné měřítko CLC a pouze jedna verze dat UA z roku 2006, tedy data neaktualizovaná po dobu 7 let. Silná vazba mezi SVU a FVU je v tabulce 3 potvrzena jejich téměř shodnými aktualizacemi v letech 2008 – 2012. Při pohledu na přílohu 20 je velmi dobře patrné, jak do komparací zasahuje odlišné měřítko Technického využití území, které řadí do zástavby pouze samotné budovy a prostranství okolo nich již do kategorie zahrádek či do umělé vegetace. Je zajímavé, že například při zobrazení orné půdy či lesních porostů už větší měřítko není tolik výrazným faktorem. Opačný případ můžeme sledovat u dat Corine Land Cover kde je měřítko naopak malé a je zde patná velká generalizace oproti datům s měřítkem 1 : 10 000, jak lze vidět například v příloze 24. Územní pokrytí datovými zdroji se dělí na dvě pro tuto práci zásadní skupiny, kde jedna část dat přesahuje hranice pražské metropole a druhá pokrývá pouze oblast Prahy. Závěry a výsledky plynoucí z této skutečnosti jsou popsány v kapitole 5.3.

33

Při hrubé komparaci klasifikačních nomenklatur byl brán ohled na jejich hierarchii, počet tříd v datové sadě a jejich strukturu. Úplný přehled klasifikačních systémů zpracovávaných datových sad jsou uvedeny v přílohách 1 až 7, z nichž vidíme, že největší rozdíl je mezi mezinárodními klasifikacemi a těmi tvořenými pouze pro území hl. m. Prahy. Klasifikační systémy vypracované pro evropský prostor jsou lépe členěné v logických skupinách. Oproti tomu ostatní klasifikace jsou výrazně ovlivněny specifickým účelem jejich tvorby. To se týká FVU a SVU, kde je hlavní dělení na monofunkční a polyfunkční plochy. To i potvrzuje tabulka 4, ve které je uveden počet kategorií v jednotlivých systémech. Současný stav využití území převyšuje v počtu tříd ostatní systémy dvojnásobně až trojnásobně, zde je důvodem zřejmě požadavek na velmi detailní propracovanost Územně analytických podkladů, pod které data spadají. Výsledky komparace tříd jsou dobře patrné z tabulek v přílohách 7 – 11. Zde se můžeme snadno orientovat pomocí tří stupňů intenzity shody kategorií. Nejmenších intenzit shodnosti dosahují kategorie ve skupině dat land use na úrovni zástavby a průmyslových a obchodních areálů. Důvodem jsou zde především odlišné struktury klasifikačních systémů a jiný přístup k přidělování plošek do daných tříd. Komparace dat zobrazujících land cover byla poměrně bezproblémová. Mírné nesrovnalosti v této oblasti jsou tvořeny pouze odlišným měřítkem CLC a nedostatečným popisem systému klasifikace M 11, kde se ovšem můžeme z části opírat o podobnost s Urban Atlas. Zde je důležité upozornit na drobné rozdíly mezi daty M 11 a Urban Atlas. Mapování M 11, jak vidíme z tabulky 4, má o čtyři kategorie více, těmi jsou sídliště s velkými přidruženými plochami, industriální areály, komerční areály, veřejné služby a infrastruktura pro síťové služby. Tyto kategorie byly později při tvorbě Urban Atlas sloučeny v jednu kategorii či přiřazeny do kategorie jiné. Další změny v těchto dvou systémech proběhly v rámci první úrovně klasifikace v kategoriích přírodních ploch, viz příloha 2 a 3. Mezi další oblast s nepříliš shodným dělením ploch patří kategorie zemědělské půdy a polopřirozených oblastí, viz příloha 8. Plochy se zahrádkovými osadami a zahradnictvím jsou nejspíše nejvíce sporným tématem klasifikací, což dokazuje i srovnání v následující kapitole na vybraném území. Vzhledem k faktu velkého množství zahrádek a zahrádkových osad/kolonií, které z části utváří podobu odlehlejších koutů města a mají své specifické využití, je zajímavé si uvědomit přístup datových sad k této skutečnosti. Datové sady zobrazující land use obsahují pro tuto kategorii ploch více tříd a snaží se je odlišit i strukturálně např. zahrady x zahrádkové osady. CLC má i přes své nejmenší měřítko k dispozici třídy, kam můžeme tyto plochy zařadit, na rozdíl od UA a M 11, kde jsou privátní zahrádky řazené do zástavby, zahrádkové kolonie do městské zeleně nebo zahradnictví větších rozměrů do hospodářských ploch. Zde je příčina stanovena charakterem klasifikace zobrazující land cover. 34

Jako poslední obecný rozdíl vyplývající z komparace datových sad, uvádím podíl kategorií zobrazujících umělé a přírodní povrchy. Nomenklatura CLC rozlišuje 17 kategorií zobrazujících přírodní povrchy, a jako jediná i druhy lesních porostů. Naopak nejméně tříd pro přírodní areály (pouze 2 až 3) zobrazuje UA a mapování M 11, což vyplývá z jejich orientace na metropolitní území. Uvážíme-li ovšem rozsáhlá suburbia s přírodními plochami kolem velkých měst, je zde absence bližšího rozdělení na škodu. Datové sady ze skupiny zobrazující land use mají pro přírodní povrchy vytvořeno v průměru kolem 4 – 7 kategorií, zde záleží, zda započítáme mezi tyto kategorie i např. izolační zeleň, která není vždy přirozeného původu. Třídy vodních ploch jsou okrajovou záležitostí této práce, proto je jim věnována pro přehled pouze Tab. 6, vypracovaná na základě metodických zpráv. Charakteristika těchto tříd se ve větší míře shoduje, rozdíly nastávají pouze v limitech maximálních a minimálních šířek toků či ve velikosti vodních ploch. Tab. 6 Srovnání klasifikace – vodní plochy Corine Land Cover

Urban atlas

Mapování M 11

Současný stav využití území

Funkční využití území

Vodní toky Vodní plochy Vodní útvary

Vodní plochy

Vodní toky a Vodní toky a plochy, plochy plavební kanály

Technické využití území Vodní plochy, řeka, potok Vodní plochy, rybník, jezírko Vodní plochy, vodní dílo, hráz

Zdroj: vlastní tvorba

5.2 Analýza klasifikačních systémů v modelovém území Analýza klasifikačních nomenklatur v modelovém území byla, jak již bylo zmíněno v metodické části, rozdělena do více kroků. Výsledky těchto částí budou prezentovány níže. Prvními výstupy této části jsou mapy ukazující stav land use/land cover za roky, pro které byla data k dispozici. Tyto mapy jsou přiloženy jako přílohy 12 – 16. Z výstupů je zřejmé, že strukturálně, rozsahově i měřítkově jsou data velmi odlišná. Za povšimnutí stojí například rozpor struktury plošek u datové sady Urban Atlas a mapování M 11, která by měla podle ostatních informací i podle klasifikačního systému být velmi podobná. Příčinou těchto rozdílů jsou s největší pravděpodobností odlišná podkladová data, jiný zpracovatel a také sloučení tří kategorí industriálních a komerčních ploch M 11 do jedné třídy v Urban Atlas. Jiný úhel pohledu se nabízí v datové sadě Technické využití území s měřítkem 1 : 5 00. Tato data, využívaná hlavně jako základní podklad 35

pro další práce a pro počítání nejrůznějších bilancí a statistik pro pražskou metropoli, pracují se zástavbou kvůli svému velkému měřítku na odlišném principu a do zástavby přiřazují pouze budovy a ne přidružené plochy. Zajímavé výsledky přineslo srovnání klasifikačních systémů pomocí prostorových překryvů. Jak vidíme v přílohách 18 a 19 v kategoriích orné půdy a lesních porostů, i přes jejich podobné klasifikační vymezení, není úplná shoda všech tří kategorií. Zajímavou částí modelového území Křeslice je plocha čtvercového tvaru v jižní části území. Je totiž definovaná TVU jako orná půda, FVU jako louka či pastvina a SVU jako plocha zeleně. Tento rozdíl plyne z rozdílných definic jednotlivých tříd klasifikačních systémů a je přiblížen na Obr. 5, kde je pro srovnání připojena i ortofotomapa, na níž vidíme pravou podobu sporné plochy (podrobněji v přílohách 18, 21 a 22). Obr. 5 Výřez modelového území Křeslice ve srovnání s ortofotomapou, rok 2012

Zdroj: vlastní tvorba

K těmto závěrům se pojí i procentuální zastoupení vybraných kategorií na Obr. 6, jak je z grafů patrné i zde jsou značné rozdíly způsobené především účelem, pro který byla data tvořena či rozdílné přiřazování plošek do daných kategorií. Na Obr. 6 můžeme vidět i skutečnost, jak je plánován rozvoj land use této lokality do budoucna. Funkční využití území velmi převyšuje podíl ve srovnání s ostatními zkoumanými daty v kategorii zástavby. Z toho lze usoudit, že je dovoleno v čase budoucím zastavit území větší rozlohy, než bylo dosud.

36

Obr. 6: Podíly kategorií land use v modelovém území Křeslice, rok 2012

Zdroj: vlastní tvorba

Dalšími ukazateli srovnání datových zdrojů jsou změny land use/land cover. Vzhledem k nepravidelným a nestejnorodým aktualizacím datových sad bylo možno vypracovat pouze změny za dvě časová období. Za období od roku 2009 do roku 2012 jsou změny zobrazeny v příloze 23. Z této přílohy je patrné, že změny jednotlivých datových sad spolu ve většině případů nekorespondují. Tento rozdíl nejspíše plyne z rozdílného účelu dat a též z nevýrazného časového období dvou let, ve kterém se neodehrály výrazné změny. Změny v TVU zobrazují ve větší míře přeměnu orné půdy na louky či na plochy umělé vegetace. To především díky eliminaci malých plošek, která vyřadila ze zobrazení přeměny dané výstavbou. Pro dlouhé období deseti let byly vytvořeny změny land cover pro datové sady M 11 a CLC. Na těchto mapách (příloha 24) již vidíme značnou podobnost a to i přes rozdílné měřítko původního mapování CLC. Zde téměř všechny změny zobrazují přeměnu orné půdy a přirozené vegetace na obchodní a průmyslové areály a z menší části i na nesouvislou městskou zástavbu. Tyto změny jsou téměř totožné díky mnoha aspektům, mezi které patří dlouhé časové porevoluční období plné mohutné výstavby obchodních a průmyslových areálů na zkoumaném území a také to, že obě datové sady zobrazují land cover. V příloze 24 je dobře patrné jak se liší struktura klasifikací CLC a mapování M 11. Velmi názorné porovnání klasifikačního systému Současný stav využití území přineslo překrytí těchto dat z roku 2012 s aktuálním ortofotem. V příloze 25 vidíme, jak jednotlivé kategorie korespondují se skutečným pokryvem povrchu. Zajímavý je například obsah kategorie ostatní či staveniště.

37

5.3 Pokrytí daty – hl. m. Praha a jeho okolí Již v úvodu je jasně naznačeno, že důležitým výstupem práce by mělo být i porovnání dat zasahujících pouze na území hl. m. Prahy a těch, co tyto hranice přesahují. Toto porovnání je zásadní a prostupuje celou práci. Již od začátku analýzy výsledků práce vidíme na přiložených mapách, že většina dat zasahuje pouze na severnější polovinu vybraného území, označeného jako modelové území Křeslice. Ovšem při pohledu na přílohu 24 je patrné, jak důležité změny land use/land cover se odehrávají v modelovém území Průhonice. Tyto změny a aktuální stavy lze monitorovat pouze daty CLC, M 11 a UA, což není dostačující. Například pro účely dalšího územního plánování hl. m. Prahy je důležité znát land use, ne pouze land cover, i v k. ú. navazujících na pražskou metropoli a pracovat s těmito daty. Stejně tak musíme pamatovat na dopravní analýzy či různé rozvojové projekty týkající se okrajového území Prahy. Zde nesmí být opomenut ani význam dat pro druhou stranu tedy pro Středočeský kraj. Tento kraj, bez výrazného dominantního centra, má stále silné vazby, ať už obchodní nebo veřejné, na hlavní město a rozšíření a sjednocení dat by pro něj znamenalo zlepšení provázanosti s tímto sousedícím krajem.

38

6 DISKUZE Obecné hodnocení datových sad použitých v této práci nám řeklo mnohé o jejich vlastnostech. Poskytnulo nám také odpovědi na mnohé otázky, např. jakým způsobem datové sady vznikají, co je jejich účelem, co zobrazují a jak vypadají jejich klasifikační systémy. Nejdůležitější otázkou ovšem bylo zjistit, do jaké míry jsou tyto datové zdroje mezi sebou kompatibilní a zda a jakým způsobem se shodují jednotlivé kategorie v jejich klasifikačních systémech. Při obecném hodnocení datových zdrojů bylo zjištěno mnoho důležitých faktů, které je třeba diskutovat a zmínit. Jako první je třeba uvést velmi rozdílnou funkci dat Funkčního využití území od ostatních datových sad. Tato data sice zobrazují land use na základě současných podkladů, ovšem upravují ho do podoby vyhovující územnímu plánování tak, aby zobrazoval limity využití území pro stav budoucí. Z této skutečnosti vyplývá, že použití těchto dat pro srovnání s ostatními sadami je velmi sporné a ve výsledku zavádějící. Proto by pro budoucí práce bylo spíše vhodné tato data vynechat či je nahradit jinými zdroji. Dalším limitem práce se staly nepravidelné časové aktualizace datových zdrojů, to však nebylo v plné míře možné. Například, jak je již uvedeno ve výsledcích práce, datová sada Urban Atlas, jejíž aktualizace se v současné době již zpracovává, byla vytvořená prozatím pouze pro rok 2006/7. Data Urban Atlas sice navazují na mapování M 11 a bylo by tedy možné je považovat za jednu datovou sadu, mezi klasifikacemi jsou ovšem rozdíly, které toto znemožňují. Zejména pak zánik kategorie popisující sídlištní celky a jejich přiřazení do kategorie městské zástavby se střední hustotou. To se stalo pro Prahu s jejími velkými sídlišti poměrnou ztrátou. Sídlištní plochy jsou totiž důležitými jednotkami utvářejícími velkou část metropolitních oblastí a bylo by vhodné odrazit tuto skutečnost i v klasifikaci Urban Atlas. Zásadní se pro práci stalo zjištění, jak velké je ovlivnění klasifikačních systémů metodickým přístupem dat na land use či land cover. Jak je již popsáno v rešeršní části práce, jsou tyto termíny úzce spjaty. Z práce vyplynulo, že mezi těmito termíny je veliký rozdíl z hlediska klasifikačních systémů land use a land cover zobrazujích. Nejvíce patrný je zejména při členění tříd umělých povrchů, kde je základem land use účel ploch na rozdíl od land cover, který se soustředí na intenzitu zástavby jako takové. Třídy lesních porostů či orné půdy dokazují naopak propojenost těchto metodických přístupů. Zde je patrné, jak moc data a jejich klasifikační nomenklatury ovlivní výběr kategorií a jejich metodické zaměření na land use/land cover ale i jejich zamýšlené využití v praxi. Proto můžeme říci, že nelze vygenerovat a vypracovat univerzální klasifikační systém použitelný pro všechny možné účely. Můžeme ovšem přemýšlet nad

39

vhodným způsobem jak data co nejvíce projit nebo spíše zda nevyužít kvalitnějších datových sad tvořených na evropské úrovni a z nich především vycházet. Zde by bylo jistě na místě přemýšlet v souvislosti s výsledky práce o změnách v používání některých datových sad land use. Pro většinu rozhodovacích a výzkumných úkonů by jistě bylo vhodnější používat propracovanějších dat land cover. Je ovšem patrné, že mezi land use a land cover jsou rozdíly, které nemůžeme překročit. Tedy že pro potřeby monitorování funkcí a účelů zástavby nestačí použití dat, která je třídí pouze podle hustoty (např. Urban Atlas). Problémem u dat land use však může být velký počet kategorií, viz Současný stav využití území, který již s obsahem 77 tříd pomalu ztrácí na přehlednosti a porovnatelnosti s ostatními daty. Analýzy na modelovém území Křeslice a Průhonice, prováděné ve většině případů jen pro datové sady aktualizované v roce 2012 ukázaly, že srovnání dat na konkrétních případech je pravděpodobně nejvhodnějším způsobem řešení hlavních otázek práce. To potvrzují výsledky prostorového překryvu a změn land use/land cover. Zejména uvedené rozdíly ve vymezení tříd orné půdy, zahrádkových osad či umělé vegetace. Ze změnových map je taktéž velmi dobře rozpoznatelné kde jsou zákládní rozdíly mezi klasifikačními systémy. Zde by bylo jistě příhodné vytvořit více prostorových překryvů a změnových map na více modelových územích v rozdílných částech Prahy, což ale bohužel rozsah práce a rozsah datových zdrojů neumožňoval. Jelikož velká část práce vycházela především z informací uvedených v metodických zprávách a v jiných dokumentech, které popisují vznik dat a jejich klasifikačních systémů, bylo by vhodné, aby tyto zprávy byly kvalitní a plně popisovaly vše co se datových sad a jejich klasifikačních systémů týče. Tomuto kritériu odpovídaly pouze datové sady Urban Atlas a CLC či do jisté míry FVU definované v zákoně. Ostatní datové zdroje by si zajisté zasloužily lepší a propracovanější metodické zprávy, které by práci s nimi podstatně usnadnily. Při pohledu na výsledky práce můžeme uvažovat o jejich uplatnění v praxi. Jsou jistě inspirativní pro různé instituce či organizace, které tyto data využívají, ať už z hlediska snadnějšího výběru samotných dat, lepšího porozumění jednotlivým třídám ale i následné práce s nimi. Zejména je pak důležité pochopení důležitosti srovnání metropole na celoevropské úrovni s ostatními velkými městy a také vzájemné spolupráce v tvorbě dat land use/land cover. Například při tvorbě Corine Land Cover by bylo jistě mnohem přínosnější, kdyby tato data procházela více přes české zpracovatele a dávala tak možnost redukce chyb vzniklých z neznalosti prostředí zpracovateli zahraničními. Zjištěné výsledky nám o datových sadách ukazují mnohé a můžeme si z nich vytvořit všeobecné povědomí o datových zdrojích land use/land cover. Pokud bychom 40

se ovšem chtěli pokusit o navržení a vylepšení klasifikačního systému, který by byl univerzální a stíral veškeré sporné body, bylo by potřeba se práci věnovat ve větším a detailnějším rozsahu. Proto by bylo zajímavé a jistě přínosné v hodnocení datových zdrojů land use/land cover pokračovat a využít výsledků a závěrů této práce k dalším výzkumům.

41

7 ZÁVĚR Porovnání datových sad land use/land cover a jejich klasifikačních systémů se stalo hlavním tématem práce. Hodnocení daných klasifikačních systémů proběhlo ve třech krocích. Prvním se stalo obecné vyhodnocení charakteru a vlastností datových sad a též komparace jejich klasifikačních systémů dle metodických zpráv a dalších zdrojů. Druhým krokem potom bylo vyhodnocení stavu a změn na vybraném modelovém území. Třetí krok, těsně navazující na předchozí, analyzoval, jak se liší data zasahující pouze na území hl. m. Prahy či zasahující i na jeho okolí. Tyto postupy byly zhodnoceny ve výsledcích práce a ve větší míře odpovídají na hlavní i vedlejší cíle práce. Bakalářská práce dospěla k zajímavým výsledkům v oblasti datových zdrojů land use/land cover. V oblasti dat popisujících land use můžeme považovat datové zdroje za velmi rozdílné vzhledem k jejich úzkému zaměření na účel jejich tvorby. O tomto tvrzení jsme se přesvědčili v komparaci tříd v kategoriích umělých povrchů a umělé vegetace či na změnových a překryvových mapách. Aktualizace dat land use je poměrně pravidelná a je zde tedy možnost srovnání dat na lepší úrovni. Datové sady land cover mají naopak velmi propracované klasifikační systémy, které se na sebe snaží navazovat. Ovšem i zde jsou některé sporné kategorie, jako např. rozdílné členění zemědělských a polopřirozených oblastí či obchodních a průmyslových areálů. Četnost aktualizací těchto dat také není velká, díky čemuž je poté hlubší analýza dat ztížena a výsledky mohou být nepřesné. Vzhledem k dosaženým výsledkům by bylo vhodné uplatnit práci v praxi či navázat na závěry práce rozsáhlejším výzkumem v dalším studiu. Můžeme říci, že subjekty využívající data land use/land cover mohou v bakalářské práci najít zajímavé poznatky a například upravit či zjednodušit dle těchto skutečností své postupy hodnocení vhodnosti dat pro své projekty.

42

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ Literární zroje: -

-

-

-

-

-

-

-

BIČÍK I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 250 s ISBN 978-80-904521-3-8 GUTH, J., KUČERA, T. (1997): Monitorování změn krajinného pokryvu s využitím DPZ a GIS. Praha: Příroda, č. 10, s. 107–124 Dostupné z URL: http://users.prf.jcu.cz/kucert00/LE/TEXTY/landcov.pdf KOLEJKA J. (2001): Czech experience with land use and land cover change research. In: Bičík I., Chromý P. (eds.): Land use/ land cover changes in the period of globalization: proceedings of the IGU-LUCC International Conference Prague 2001. Praha: Charles University, 2002. 215 s. ISBN 80-86561-04-6 KOOMEN, E. et al. (2007): Modelling land-use change: progress and applications. Dordrecht: Springer, 2007, 392 s. ISBN 978-1-4020-6484-5 KUBEŠ, J., PERLÍN, R. (1998): Územní plánování pro geografy. 1. vyd. Praha: Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 89 s. ISBN 80-7184-512-4 KUPKOVÁ, L. (2001): Analýza vývoje české kulturní krajiny v období 18452000. In: BIČÍK I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 250 s ISBN 978-80-904521-3-8 LILLESAND, T. M.; KIEFER, R. W.; CHIPMAN, J. W. (2008): Remote Sensing and Image Interpretation. 6th ed. United States of America : Wiley, 2008. 756 s. ISBN: 978-0-470-05245-7 LIU, M. et al. (2009): Land use and land cover change analysis and prediction in the Upper Reaches of the Minjiang river. China: Environmental Management, Vol. 43, s. 899-907 Dostupné z URL: http://research.iae.ac.cn/web/UploadFiles_6498/201202/2012021514210733.pdf MAIER, K. (2000): Územní plánování. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 85 s. ISBN 80-01-02240-4 MEYER, W. B., TURNER, B. L. (1994): Changes in land use and land cover. In: Koomen, E. et al. (2007): Modelling land-use change: progress and applications. Dordrecht: Springer, 17, 392 s. ISBN 978-1-4020-6484-5 SKLENIČKA, P. (2003): Základy krajinného plánování. 2. vyd. Praha: nakladatelství Naděžda Skleničková, 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9 OUŘEDNÍČEK, M. (2006): Sociální geografie Pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie regionálního rozvoje, 2006. 159 s. ISBN 80-86561-94-1 TURNER II et al. (1995): Land-Use and land cover change: science /research plan. In: BIČÍK I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 250 s. ISBN 978-80-904521-3-8 43

-

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Internetové zdroje: -

-

-

-

-

-

CENIA: Česká informační agentura životního prostředí (2008): CORINE Land Cover 2006 (2007–2008) [online]. Dostupný z URL: http://www.cenia.cz/__C12572160037AA0F.nsf/showProject?OpenAgent&PID =CPRJ7T3H42O2&cat=about (staženo 20. 4. 2013) CENIA Česká informační agentura životního prostředí (2012): Profil organizace [online]. Dostupné z URL: http://www1.cenia.cz/www/o-cenia/profil-organizace CZECH SPACE PORTAL (2013): Urban Atlas [online] Dostupné z WWW: http://www.czechspaceportal.cz/4-sekce/pozorovani-zeme/urban-atlas/ (staženo 20. 4. 2013) ČUZK (2008): Geoportál [online]. Dostupné z URL: http://geoportal.cuzk.cz/ (staženo 20. 4. 2013) ČUZK (2013): Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Dostupné z URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ (staženo 20. 4. 2013) DATABÁZE DLOUHODOBÝCH ZMĚN VYUŽITÍ PLOCH ČESKA (1845– 2000). (2008). Dostupné z URL: http://lucc.ic.cz/ lucc_data/okresy/ (staženo 20. 4. 2013) EIONET (2010): Corine Land Cover Legend [online] Dostupné z URL: http://sia.eionet.europa.eu/CLC2006/CLC_Legeng.pdf (staženo 20. 4. 2013) ELLIS, E. (2013): Land-use and land-cover change [online]. Dostupné z URL: http://www.eoearth.org/view/article/51cbee4f7896bb431f696e92/ (staženo 20. 4. 2013) EEA: European environment agency (1994): CORINE Land Cover : Methodology and Nomenclature [online]. Dostupné z URL: http://www.eea.europa.eu/publications/COR0-landcover (staženo 20. 4. 2013) EEA: European environment agency (2007): CLC2006 technical guidelines [online].

-

-

Copenhagen.

ISBN:

978-92-9167-968-3

Dostupné

z

URL:

http://www.eea.europa.eu/publications/technical_report_2007_17 (staženo 20. 4. 2013) EEA: European environment agency (2010): Mapping Guide for a European Urban Atlas [online]. Dostupný z URL: http://www.eea.europa.eu/data-andmaps/data/urban-atlas#tab-methodology (staženo 20. 4. 2013) FAO (2000): Land cover classification system (lccs): classification concepts and user manual [online]. Dostupné z URL: http://www.fao.org/docrep/003/x0596e/x0596e00.htm (staženo 20. 4. 2013)

-

FAO (2013): Land resources [online]. Dostupné http://www.fao.org/nr/land/lr-home/en/ (staženo 20. 4. 2013)

z URL:

44

-

GMES (2012): Urban Atlas – mapování změn [online]. Dostupné z URL: http://gmes.gov.cz/clanek/urban-atlas-mapovani-zmen (staženo 20. 4. 2013) LUCC Czechia (2009–2010): Projekt LUCC [online]. Dostupné z URL: http://lucc.cz/?cz_projekt-lucc (staženo 20. 4. 2013) PANGEO (2010): Urban Atlas description [online]. Dostupné z URL: http://www.pangeoproject.eu/eng/educational-ua (staženo 20. 4. 2013) URM: Útvar pro rozvoj hl. m. Prahy (2013): Geoportál hl. m. Prahy [online]. Dostupné z URL: http://www.geoportalpraha.cz/ (staženo 20. 4. 2013)

45

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Klasifikační systém Corine Land Cover Příloha 2: Klasifikační systém Urban Atlas Příloha 3: Klasifikační systém mapování M 11 Příloha 4: Klasifikační systém – Funkční využití území Příloha 5: Klasifikační systém – Současný stav využití území Příloha 6: Klasifikační systém – Technické využití území Příloha 7: Komparace klasifikací datových sad – přirozená a umělá vegetace Příloha 8: Komparace klasifikací datových sad - zemědělská půda Příloha 9: Komparace klasifikací datových sad – dopravní oblasti, doly, skládky, staveniště a rekreační oblasti Příloha 10: Komparace klasifikací datových sad – zástavba Příloha 11: Komparace klasifikací datových sad – průmyslové a obchodní areály Příloha 12: Urban Atlas, modelové území Křeslice a Průhonice Příloha 13: Mapování M 11, modelové území Křeslice a Průhonice Příloha 14: Současný stav využití území, modelové území Křeslice Příloha 15: Technické využití území, modelové území Křeslice Příloha 16: Funkční využití území, modelové území Křeslice Příloha 17: Stav land use v modelovém území Křeslice pro rok 2012 Příloha 18: Shoda kategorií land use – orná půda, modelové území Křeslice Příloha 19: Shoda kategorií land use – lesní porosty, modelové území Křeslice Příloha 20: Shoda kategorií land use – zástavba, modelové území Křeslice Příloha 21: Shoda kategorií land use – umělá vegetace (zeleň), modelové území Křeslice Příloha 22: Shoda kategorií land use – louky, zahrádky; modelové území Křeslice Příloha 23: Změny land use v modelovém území Křeslice Příloha 24: Změny land cover v modelovém území Křeslice a Průhonice Příloha 25: Překryv Současného stavu využití území s ortofotomapou, rok 2012/2013

46

Příloha 1: Klasifikační systém Corine Land Cover 1. Uměle přetvořené povrchy (Artificiel surfaces) 1.1. Městská zástavba (Urban fabric) 1.1.1. Souvislá městská zástavba (Continuous urban fabric) 1.1.2. Nesouvislá městská zástavba (Discontinuous urban fabric) 1.2. Průmyslové, obchodní a dopravní oblasti (Industrial, commercial and transport units) 1.2.1. Průmyslové a obchodní areály (Industrial or commercial units) 1.2.2. Silniční a železniční síť s okolím (Road and rail networks and associated land) 1.2.3. Přístavy (Port areas) 1.2.4. Letiště (Airports) 1.3. Doly, skládky a staveniště (Mine, dump and construction sites) 1.3.1. Oblasti současné těžby surovin (Mineral extraction sites) 1.3.2. Skládky (Dump sites) 1.3.3. Staveniště (Construction sites) 1.4. Oblasti zeleně a rekreační oblasti (Artificial non-agricultural vegetaded areas) 1.4.1. Městské zelené plochy (Green urban areas) 1.4.2. Sportovní a rekreační plochy (Sport and leisure facilities) 2. Zemědělské oblasti (Agricultural areas) 2.1. Orná půda (Arable land) 2.1.1. Nezavlažovaná orná půda (Non-irrigated arable land) 2.1.2. Trvale zavlažovaná orná půda (Permanently irrigated land) 2.1.3. Rýžová pole (Rice fields) 2.2. Trvalé kultury (Permanent crops) 2.2.1. Vinice (Vineyards) 2.2.2. Sady, chmelnice a zahradní plantáže (Fruit trees and berry plantations) 2.2.3. Olivové háje (Olive groves) 2.3. Travní porosty (Pastures) 2.3.1. Louky a pastviny (Pastures) 2.4. Smíšené zemědělské oblasti (Heterogeneous agricultural areas) 2.4.1. Jednoleté a trvalé kultury (Annual crops associated with permanent crops) 2.4.2. Pole, louky a trvalé plodiny (Complex cultivation patterns) 2.4.3. Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací (Land principally occupied by agriculture, with significant areas of natural vegetation) 2.4.4. Zemědělsko - lesní oblast (Agro-forestry areas) 3. Les a polopřírodní vegetace (Forests and semi-natural areas) 3.1. Lesy ( Forests) 3.1.1. Listnaté lesy (Broad-leaved forest) 3.1.2. Jehličnaté lesy (Coniferous forest) 3.1.3. Smíšené lesy (Mixed forest) 3.2. Travnaté anebo křovinaté porosty (Shrub and/or herbaceous vegetation associations) 3.2.1. Pastviny (Natural grassland) 3.2.2. Stepi a křoviny (Moors and heathland) 3.2.3. Tvrdolistá vegetace (Sclerophyllous vegetation) 3.2.4. Nízký porost v lese (Transitional woodland/shrub) 3.3. H oliny a místa téměř bez vegetace (Open spaces with little or no vegetation) 3.3.1. Pláže, duny, písek (Beaches, dunes, sands)

3.3.2. Skály (Bare rock) 3.3.3. Řídká vegetace (Sparsely vegetated areas) 3.3.4. Spálená vegetace (Burnt areas) 3.3.5. Ledovce a věčný sníh (Glaciers and perpetual snow) 4. Mokřady (Wetlands) 4.1. Mokřady ve vnitrozemí (Inland wetlands) 4.1.1. Mokřiny a močály (Inland marshes) 4.1.2. Rašeliniště (Peatbogs) 4.2. Mokřady na mořském pobřeží (Coastal wetlands) 4.2.1. Solné bažiny (Salt marshes) 4.2.2. Saliny (Salines) 4.2.3. Přílivové oblasti (Intertidal flats) 5. Vodní plochy ( Water bodies) 5.1. Sladk é vody (Inland waters) 5.1.1. Vodní toky (Water courses) 5.1.2. Vodní plochy (Water bodies) 5.2. Moře (Marine waters) 5.2.1. Pobřežní laguny (Coastal lagoons) 5.2.2. Ústí (Estuaries) 5.2.3. Moře a oceány (Sea and ocean)

Třídy vyznačené kurzívou se na území ČR nenácházejí. Zdroj: vlastní tvorba dle EIONET (2010)

Příloha 2: Klasifikační systém Urban Atlas 1. Uměle přetvořené povrchy (Artificiel surfaces) 1.1 Městská zástavba (Urban fabric) 1.1.1 Souvislá městská zástavba (Continuous urban fabric) 1.1.2 Nesouvislá městská zástavba (Discontinuous urban fabric) 1.1.2.1 Hustá nesouvislá městská zástavba (Discontinuous Dense Urban Fabric (S.L. 50% - 80%)) 1.1.2.2 Středně hustá nesouvislá městská zástavba (Discontinuous Medium Density Urban Fabric (S.L. 30% - 50%)) 1.1.2.3 Řídce hustá nesouvislá městská zástavba (Discontinuous Low Density Urban Fabric (S.L. 10% - 30%)) 1.1.2.4 Velmi řídká nesouvislá městská zástavba (Discontinuous Very Low Density Urban Fabric (S.L. < 10%)) 1.1.3 Izolované struktury (Isolated structures) 1.2 Průmyslové, obchodní, veřejné, vojenské, soukromé a dopravní jednotky (Industrial, commercial, public, military, private and transport units) 1.2.1 Průmyslové, obchodní, veřejné, vojenské a soukromé jednotky (Industrial, commercial, public, military, private and transport units) 1.2.2 Silniční a železniční sítě a přidružené plochy (Road and rail networks and associated land) 1.2.2.1 Rychlý silniční tranzit a přidružené plochy (Fast transit roads and associated land) 1.2.2.2 Ostatní silniční tranzit a přidružené plochy (Other roads and associated land) 1.2.2.3 Železniční tranzit a přidružené plochy (Railways and associated land) 1.2.3 Přístavy (Port areas) 1.2.4 Letiště (Airports) 1.3 Doly, skládky a staveniště (Mine, dump and construction sites) 1.3.1 Oblasti současné těžby surovin (Mineral extraction sites) 1.3.2 Skládky (Dump sites) 1.3.3 Staveniště (Construction sites) 1.3.4 Plochy bez využití (Land without current use) 1.4 Oblasti zeleně a rekreační oblasti (Artificial non-agricultural vegetated areas) 1.4.1. Městské zelené plochy (Green urban areas) 1.4.2. Sportovní a rekreační plochy (Sport and leisure facilities) 2. Zemědělské a polopřírodní oblasti, mokřady (Agricultural areas, semi-natural areas and wetlands) 3. Lesy (Forests) 4. Vodní plochy ( Water) Zdroj: vlastní tvorba dle EEA (2010)

Příloha 3: Klasifikační systém mapování M 11 1 Urbanizované povrchy 1.1 Městská zástavba 1.1.1 Souvislá městská zástavba 1.1.1.1 CBD, smíšená, velmi hustá zástavba 1.1.2 Nesouvislá městská zástavba 1.1.2.1 Smíšená, hustá zástavba, sealing 50-80% 1.1.2.2 Primárně rezidenční, středně hustá zástavba, sealing 30-50% 1.1.2.3 Primárně rezidenční, řídká zástavba, sealing 10-30% 1.1.3 Speciální druhy městské zástavby 1.1.3.1 Sídliště 1.1.3.2 Izolované struktury 1.2 Průmyslové a obchodní zóny, komunikace 1.2.1 Průmyslové, obchodní, veřejné a soukromé zóny 1.2.1.1 Průmyslové zóny 1.2.1.2 Komerční zóny 1.2.1.3 Veřejné a soukromé zóny nesouvisející s dopravní sítí 1.2.1.4 Vodohospodářské zóny, hráze a povodňové zábrany 1.2.2 Silniční a železniční síť a přilehlé oblasti 1.2.2.1 Dálnice a rychlostní komunikace a přilehlé oblasti 1.2.2.2 Ostatní silnice a přilehlé oblasti 1.2.2.3 Železnice a přilehlé oblasti 1.2.3 Přístavní zóny 1.2.4 Letiště 1.3 Doly, skládky a staveniště 1.3.1 Těžba hornin 1.3.2 Skládky 1.3.3 Staveniště 1.3.4 Dočasně nevyužité plochy 1.4 Plochy umělé, nezemědělské zeleně 1.4.1 Plochy městské zeleně 1.4.2 Zařízení pro sport a rekreaci 2 Zemědělské plochy 3 Lesy a polopřírodní oblasti 4 Humidní území 5 Vodní plochy Zdroj: vlastní tvorba dle URM (2013)

Příloha 4: Klasifikační systém - Funkční využití území Polyfunkční území: obytná území: OB - čistě obytné OV - všeobecně obytné smíšená území: SV - všeobecně smíšené SMJ - smíšené městského jádra území výroby a služeb: VN - nerušící výroby a služeb VS - výroby, skladování a distribuce území sportu a rekreace: SP - sportu SO - oddechu zvláštní komplexy: ZOB - obchodní ZVS - vysokoškolské ZKC - kultura a církev ZVO - ostatní Monofunkční plochy: veřejné vybavení: VV - veřejné vybavení VVA - armáda a bezpečnost doprava: SD, S1, S2, S4 - vybraná komunikační síť DZ - tratě a zařízení železniční dopravy, vlečky a nákladní terminály DL - dopravní, vojenská a sportovní letiště DGP - garáže a parkoviště DH - plochy a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P + R DP - přístavy a přístaviště, plavební komory DU - urbanisticky významné plochy a dopravní spojení technické vybavení: TVV - vodní hospodářství TVE - energetika TI - zařízení pro přenos informací TVO - odpadové hospodářství těžba surovin TEP - těžba surovin vodní plochy a suché poldry: VOP - vodní toky a plochy, plavební kanály SUP - suché poldry příroda, krajina a zeleň: LR - lesní porosty ZP - parky, historické zahrady a hřbitovy ZMK - zeleň městská a krajinná IZ - izolační zeleň NL - louky a pastviny pěstební plochy: PS - sady, zahrady a vinice PZA - zahradnictví PZO - zahrádky a zahrádkové osady OP - orná půda, plochy pro pěstování zeleniny Zdroj: vlastní tvorba dle URM (2013)

Příloha 5: Klasifikační systém - Současný stav využití území Bydlení

BY - bydlení Polyfunkční plochy MIC - smíšené městského centra MIX - smíšené všeobecné ostatní Občanské vybavení OAD - administrativa OCI - církev OEX - výstaviště OHP - hasiči, policie, záchranná služba OKG - kongresová centra OKU - kultura OMS - městská správa OMU - multifunkční arény, vrcholový sport OOB - maloobchod OSK - školství a výchova OSO - sociální služby OSP - sportovní areály OSS - státní správa OST - ostatní a smíšené vybavení OUB - ubytování OVK - vysoké školy - kampusy OVU - vysoké školy - ubytování OVV - vysoké školy - výuka OVY - věda a výzkum OZD - zdravotnictví Specifické plochy AR - armáda AV - vězeňství Výroba, sklady, služby, podnikání VNN - nerušící výroba a služby VNP - podnikatelské parky, technologické parky VOS - výroba, sklady, služby - ostatní a smíšené VPR - výroba průmyslová VSK - skladování a distribuce VZE - výroba zemědělská Těžba UT - těžba surovin Dopravní infrastruktura DB - čerpací stanice pohonných hmot DG - garáže DH - veřejná hromadná doprava osob DKC - komunikace celoměstského systému DKD - dálnice a rychlostní komunikace, Pražský okruh DKM - komunikace městského významu DKV - komunikace vybrané ostatní DLM - letiště mezinárodní DLO - letiště ostatní DLV - letiště vojenská DP - záchytná parkoviště P+R DU - vybraná propojení a veřejná prostranství DV - vodní doprava DY - vybraná parkoviště DZN - nákladní terminály ve vazbě na železniční dopravu DZV - vlečky DZZ - železniční dráhy celostátní a regionální Technická infrastruktura TE - zásobování elektrickou energií

TI - elektronické komunikace TK - odkanalizování TNR - nakládání s odpady - recyklace, sběrné dvory, kompostárny TNS - nakládání s odpady - skládky odpadů TP - zásobování plynem TT - zásobování teplem TV - zásobování vodou Rekreace RG - golfová hřiště RP - pohybové aktivity v přírodě Zeleň ZH - hřbitovy ZI - zeleň izolační ZK - smíšená zeleň krajinného typu ZL - lesní porosty ZM - zeleň městského typu ZP - parky ZT - trvalé travní porosty Pěstební plochy PO - orná půda PSZ - sady a zahrady PVI - vinice PZA - zahradnictví PZO - zahrádkové osady Voda HY - vodní toky a plochy, plavební kanály Ostatní plochy XD - deponie zeminy XO - opuštěná území se stavbami XR - devastované plochy XS – staveniště Zdroj: vlastní tvorba dle URM (2013)

Příloha 6: Klasifikační systém - Technické využití území 100 Hospodářská půda 200 Les 300 Louky, zahrady 400 Zeleň v zástavbě 401 Zeleň v zástavbě - veřejná zeleň 402 Zeleň v zástavbě - ostatní zeleň 403 Zeleň v zástavbě - vyhrazená 500 Vodní plochy 501 Vodní plochy - řeka, potok 502 Vodní plochy - rybník, jezírko 503 Vodní plochy - vodní dílo, hráz 504 Vodní plochy - přístav 600 Zástavba 601 Zástavba - Budovy 602 Zástavba - ostatní stavby 603 Zástavba - dvory 604 Zástavba - budovy z ortofotomap 605 Zástavba - zpevněné plochy 700 Komunikace 701 Komunikace - silnice 702 Komunikace - chodník nebo parková cesta 703 Komunikace - cyklostezka 704 Komunikace - parkoviště 705 Komunikace - samostatné tramvajové těleso 800 Letiště 900 Rekreační plochy 901 Rekreační plochy - sportoviště 902 Rekreační plochy - ostatní 1000 Ostatní plochy 1001 Ostatní plochy - průmyslový areál 1002 Ostatní plochy - ostatní 1003 Ostatní plochy - zpevněné 1100 Železnice Zdroj: vlastní tvorba dle URM (2013)

Příloha 7: Komparace klasifikací datových sad – Přirozená a Umělá vegetace

Corine Land Cover

Současný Urban Atlas

M 11

stav Funkční využití Technické

využití území

území

využití území

Lesní porosty

Lesní porosty

Listnaté lesy Jehličnaté lesy

Lesní porosty

Smíšené lesy Nízký porost v lese

Lesní porosty

Lesní porosty

Řídce zarostlé plochy

porosty

Přírodní travnaté plochy Městská zeleň

Trvalé travní

Městská zeleň

Městská zeleň

Smíšená zeleň

Louky a

krajinného typu

pastviny

Zeleň izolační

Zeleň izolační

Zeleň městského Zeleň městská a typu

krajinná

Parky

Parky, historické

Hřbitovy

Zdroj: vlastní tvorba

zahrady a hřbitovy

Louky a zahrady Ostatní zeleň Veřejná zeleň

Vyhrazená zeleň

Příloha 8: Komparace klasifikací datových sad - Zemědělská půda Corine Cover

Land

Urban Atlas

M 11

Současný stav Funkční využití Technické využití území území využití území

Nezavlažovaná orná půda Jednoleté kultury spojené s trvalými kulturami Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací

Zemědělské oblasti

Orná půda

Zemědělské oblasti, polopřirozené oblasti a mokřady

Lesy a polopřírodní oblasti

Ovocné stromy a bobuloviny Pole, louky a trvalé plodiny

Městská zeleň

Zdroj: vlastní tvorba

Hospodářská půda

Louky a pastviny

Pastviny Vinice

Orná půda, plochy pro pěstování zeleniny

Městská zeleň

Vinice Sady a zahrady

Sady, zahrady a vinice

Zahradnictví

Zahradnictví

Zahrádkové osady

Zahrádky a zahrád. osady

Louky, zahrady

Příloha 9: Komparace klasifikací datových sad – dopravní oblasti, doly, skládky a staveniště, rekreační oblasti Funkční využití území

Technické využití území

Vybraná komunikační sít

Silnice

Tratě a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály

Železnice

Záchytná parkoviště P+R

Garáže a parkoviště

Parkoviště

Vodní doprava

Přístavy

Vodní plochy - přístav

Letiště mezinárodní

Letiště

Letiště vojenská

Dopravní, vojenská a sportovní letiště

Těžba surovin

Těžba

Corine Land Cover

Urban Atlas

M 11

Současný stav využití území

Silniční, železniční síť a související pozemky

Silniční, železniční síť a související pozemky

Silniční, železniční síť a související pozemky

Dálnice a rychlostní komunikace, Pražský okruh

Přístavní oblasti

Přístavní oblasti

Přístavy

Komunikace městského významu

Letiště

Letiště

Letiště

Komunikace vybrané ostatní

Těžby surovin

Těžby surovin

Oblasti současné těžby surovin

Komunikace celoměstského systému

Skládky

Skládky

Haldy a skládky

Čerpací stanice pohonných hmot

Staveniště

Staveniště

Staveniště

Železniční dráhy celostátní a regionální

Sportovní a rekreační zařízení

Sportovní Sportovní a rekreační a rekreační zařízení plochy

Nákladní terminály ve vazbě na železniční dopravu Vlečky Vybraná parkoviště

Letiště ostatní

Nakládání s odpady recyklace, sběrné dvory, kompostárny

Odpadové hospodářství

Ostatní

Staveniště

neexistuje

Budovy z ortofota

Pohybové aktivity v přírodě

Území oddechu

Rekreační plochy, ostatní

Území sportu

Rekreační plochy, sportoviště

Nakládání s odpady - skládky odpadů

Golfová hřiště Sportovní areály Multifunkční arény, vrcholový sport

Zdroj: vlastní tvorba

Příloha 10: Komparace klasifikací datových sad - zástavba Corine Land Cover

Urban Atlas

M 11

Souvislá městská zástavba

Souvislá městská zástavba

Souvislá městská zástavba

Nespojitá městská zástavba

Nespojitá městská zástavba

Nesouvislá městská zástavba

Izolované struktury

Izolované struktury

Speciální druhy městské zástavby

Současný stav využití území

Funkční území

Obytné

Čistě obytné území

Smíšené všeobecné ostatní

využití Technické využití území

Všeobecně obytné území Všeobecně smíšené území

Smíšené městského centra

Smíšené území městského jádra

Maloobchod

Obchodní jednotky

Nerušící výroba a služby

Nerušící výroba a služeb

Administrativa Výstaviště

Zástavba budovy, ostatní budovy, dvory

Hasiči, policie, záchranná služba Kongresová centra Školství a výchova Sociální služby Městská správa

Veřejné vybavení

Státní správa Ostatní a smíšené vybavení Ubytování Věda a výzkum Zdravotnictví Odkanalizování Vybraná propojení a veřejná prostranství Církev Kultura

Veřejná hromadná doprava osob

Zdroj: vlastní tvorba

Urbanisticky významné plochy a dopravní spojení Kultura a církev Plochy a zařízení hromadné dopravy ostatní osob Metro

neexistuje

Lanovky

ostatní

Příloha 11: Komparace klasifikací datových sad – průmyslové a obchodní areály Corine Cover

Land

Průmyslové a obchodní areály

Urban Atlas

Průmyslové, obchodní, veřejné, vojenské a soukromé jednotky

Půda bez využití

M 11

Současný stav Funkční využití území území

Industriální a související areály

Výroba, sklady, služby - ostatní a smíšené

Komerční, obchodní a související areály

Podnikatelské parky, technologické parky

Veřejné, soukromé a vojenské služby

Výroba průmyslová

Haldy a skládky

Vysoké školy ubytování Vysoké školy výuka

využití

Výroba, skladování a distribuce

Obchodní jednotky

Vysokoškolské jednotky

Vysoké školy kampusy Výroba zemědělská

Technické využití území

Ostatní, průmyslový areál

Výroba, skladování a distribuce

Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem

Energetika

Zásobování teplem Armáda, vězeňství

Armáda a bezpečnost

Devastované plochy Deponie zeminy Opuštěná území se stavbami

Zdroj: vlastní tvorba

neexistuje

Zástavba - zpevněné plochy

Újezd

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

l

Kateřinky

Milíčovský les Křeslice

Průhonice II

Za dálnicí

Na Formance

Štít A

Čestlice

0

vodní plochy

lesní porosty

2,5 km

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

zemědělské, semi-přírodní oblasti a mokřady

sportovní a rekreační oblasti

městské zelené plochy

plochy bez využití

staveniště

ostatní silnice a související plochy

tranzitní silnice a související plochy

industriální, komerční, veřejné, vojenské a soukromé areály

izolované struktury

městská zástavba s vysokou hustotou

kompaktní městská zástavba

land cover

URBAN ATLAS modelové území Křeslice a Průhonice, rok 2006

Příloha 12: Urban Atlas, modelové území Křeslice a Průhonice

Újezd

l

Průhonice II

Za dálnicí

Na Formance

Křeslice

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

0

Kateřinky

Milíčovský les

Štít A

5 km

Čestlice

1989

Kateřinky

Újezd

Milíčovský les

Křeslice

Průhonice II

Za dálnicí

Na Formance

Štít A

Újezd

Čestlice

2003

Kateřinky

Milíčovský les

MAPOVÁNÍ M11 modelové území Křeslice a Průhonice

Příloha 13: Mapování M 11, modelové území Křeslice a Průhonice

Křeslice

Průhonice II

Za dálnicí

Na Formance

Štít A

Čestlice

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

vodní plochy

lesy a semi-přírodní oblasti

zemědělské oblasti

sportovní a rekreační plochy

městské zelené plochy

staveniště

haldy a skládky

ostatní silnice a související plochy

tranzitní a související plochy

infrastruktura pro síťové služby, ochranné hráze

veřejné, soukromé a vojenské služby

komerční, obchodní a související areály

industriální a související areály

izolované struktury

sídliště s velkými přidruženými plochami

primárně obytná zástavba s nízkou hustotou

primárně obytná zástavba se střední hutotu

smíšené využití, hustá zástavba

land cover

1999

Újezd

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

0

l

Kateřinky

Štít A

Štít A

Na Formance

2012

Milíčovský les

Újezd

Křeslice

Kateřinky

Na Formance

2,5 km

Milíčovský les

2008

Křeslice

Kateřinky

Újezd

Na Formance

Štít A

2010

Křeslice

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

dálnice, rychlostní silnice, Pražský okruh komunikace - ostatní parkoviště rekreační plochy, sportovní areály odkanalizování výroba, sklady, služby, podnikání ostatní plochy staveniště orná půda izolační zeleň městská a krajinná zeleň sady, zahrady, zahradkové osady trvalé travní porosty lesní porosty vodní plochy

smíšené polyfunkční plochy

land use bydlení

Milíčovský les

SOUČASNÝ STAV VYUŽITÍ ÚZEMÍ modelové území Křeslice

Příloha 14: Současný stav využití území, modelové území Křeslice

Příloha 15: Technické využití území, modelové území Křeslice

TECHNICKÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ modelové území Křeslice 2009 Štít A

Milíčovský les Kateřinky

Křeslice Na Formance Újezd

land use zástavba komunikace parkoviště rekreační plochy, sportoviště ostatní plochy

l

průmyslový areál hospodářská půda zeleň louky, zahrady lesní porosty vodní plochy

2012

Milíčovský les

Štít A

Kateřinky Křeslice Na Formance Újezd

0

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

2 km

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

Újezd

Štít A

2,5 km

Křeslice

Kateřinky

Na Formance

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

0

l

Kateřinky

Milíčovský les

1999

Příloha 16: Funkční využití území, modelové území Křeslice

Újezd

Milíčovský les

Na Formance

Štít A

2012

Křeslice

Kateřinky

Újezd

Štít A

Na Formance

Křeslice

vodní plochy

suché poldry

lesní porosty

sady, zahrady, vinice

izolační zeleň

zeleň městská a krajinná

louky a pastviny

orná půda

ostatní plochy

výroba a služby

území sportu a oddechu

ostatní vybrané komunikace

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

vybrané komunikace - dálnice, silnice 1. třídy

obytné území

smíšené využití ploch

land use

Milíčovský les

2009

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ modelové území Křeslice

Na Formance

Štít A

Křeslice

2,5 km

Kateřinky

Milíčovský les

Újezd

Technické využití území

Újezd

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

0

l

Kateřinky

Milíčovský les

Současný stav využití území

Na Formance

Štít A

Křeslice

Kateřinky

Újezd

Štít A

Na Formance

Křeslice

vodní plochy

suché poldry

lesní porosty

zeleň

izolační zeleň

sady, zahrady, vinice

louky a pastviny

orná půda

ostatní plochy

výroba a služby

území sportu a oddechu

ostatní vybrané komunikace

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

vybrané komunikace - dálnice, silnice 1. třídy

smíšené využití ploch

obytné území

land use

Milíčovský les

Funkční využití území

STAV LAND USE modelové území Křeslice, rok 2012

Příloha 17: Stav land use v modelovém území Křeslice, rok 2012

Kateřinky

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

TVU - Technické využití území SVU - Současný stav využití území FVU - Funkční využití území

l

0

Újezd

Milíčovský les

Na Formance

Štít A

Křeslice

2 km

SHODA KATEGORIÍ LAND USE - ORNÁ PŮDA modelové území Křeslice, rok 2012

Příloha 18: Shoda kategorií land use - orná půda, modelové území Křeslice

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

silniční síť

ostatní území

SVU

TVU

FVU + SVU

TVU + SVU

TVU + FVU

TVU + FVU + SVU

Kateřinky

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

TVU - Technické využití území SVU - Současný stav využití území FVU - Funkční využití území

l

0

Újezd

Milíčovský les

Na Formance

Štít A

Křeslice

2 km

SHODA KATEGORIÍ LAND USE - LESNÍ POROSTY modelové území Křeslice, rok 2012

Příloha 19: Shoda kategorií land use - lesní porosty, modelové území Křeslice

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

silniční síť

ostatní území

FVU

TVU

SVU

TVU + SVU

FVU + SVU

TVU + FVU

TVU + FVU + SVU

Kateřinky

TVU - Technické využití území SVU - Současný stav využití území FVU - Funkční využití území

silniční síť

ostatní plocha

TVU

FVU

SVU

FVU + SVU

TVU + SVU

TVU + FVU

TVU + FVU + SVU

l

Újezd

0

Na Formance

Křeslice

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

Milíčovský les

Štít A

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

2 km

SHODA KATEGORIE LAND USE - ZÁSTAVBA modelové území Křeslice, rok 2012

Příloha 20: Shoda kategorií land use - zástavba, modelové území Křeslice

0

0

500 m

500 m

Kateřinky

TVU - Technické využití území SVU - Současný stav využití území FVU - Funkční využití území

silniční síť

ostatní území

SVU

FVU

TVU

FVU + SVU

SVU + TVU

FVU + TVU

FVU + TVU + SVU

l

0

Újezd

Na Formance

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

2 km

Křeslice

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

Milíčovský les

Štít A

SHODA KATEGORIÍ LAND USE - ZELEŇ modelové území Křeslice, rok 2012

Příloha 21: Shoda kategorií land use - umělá vegetace (zeleň), modelové území Křeslice

0

0

500 m

500 m

Kateřinky

Na Formance

Štít A

Křeslice

Požité zdroje dat: data poskytnutá URM

0

Milíčovský les

Újezd

TVU - Technické využití území SVU - Současný stav využití území FVU - Funkční využití území

silniční síť

ostatní území

FVU

SVU

TVU

FVU + SVU

TVU + FVU

TVU + SVU

TVU + SVU + FVU

l

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

2 km

0

0

SHODA KATEGORIÍ LAND USE - LOUKY, ZAHRÁDKY A ZAHRÁDKOVÉ OSADY modelové území Křeslice, rok 2012

Příloha 22: Shoda kategorií land use - louky, zahrádky; modelové území Křeslice

500 m

500 m

Újezd

Milíčovský les

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

Kateřinky

Funkční využití území

silniční síť

změněné plochy

území bez změn

Na Formance

Štít A

Křeslice

Kateřinky

0

Újezd

Štít A

Na Formance

l

Milíčovský les

Technické využití území

ZMĚNY LAND USE modelové území Křeslice, období 2009 - 2012

Příloha 23: Změny land use v modelovém území Křeslice

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

2,5 km

Křeslice

Újezd

Křeslice

Průhonice II

Za dálnicí

Na Formance

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM

silniční síť

změněné plochy

území bez změn

Kateřinky

Milíčovský les

Štít A

Čestlice

Corine Land Cover - změny mezi lety 1990 a 2000

0

Kateřinky

Újezd

Křeslice

Průhonice II

Za dálnicí

Na Formance

Štít A

2,5 km

Milíčovský les

l

Barbora ŠMAUSOVÁ Praha 2013

Čestlice

Mapování M11 - změny mezi lety 1989 a 1999

ZMĚNY LAND COVER modelové území Křeslice a Průhonice

Příloha 24: Změny land cover v modelovém území Křelice a Průhonice

Použité zdroje dat: data poskytnutá URM služba ČUZK zpřístupnění ortofota WMS

0

l 2 km

PŘEKRYV SOUČASNÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ S ORTOFOTOMAPOU rok 2012/2013

Příloha 25: Překryv Současného stavu využití území s ortofotomapou, rok 2012/2013

Barbora Šmausová Praha 2013

vodní plochy

trvalé travní porosty

lesní porosty

městská a krajinná zeleň

izolační zeleň

staveniště

ostatní plochy

výroba, sklady, služby, podnikání

odkanalizování

rekreační plochy, sportovní areály

sady, zahrady, zahradkové osady

orná půda

smíšené polyfunkční plochy

parkoviště

komunikace - ostatní

dálnice, rychlostní silnice, Pražský okruh

bydlení