Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR

Mendelova univerzita v Brně

Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Vypracovala: Michaela Kadlčková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za odborné vedení, cenné rady a poskytnutou pomoc při zpracování této práce. Zároveň děkuji paní Mgr. Ivaně Ondrákové, vedoucí odboru trhu práce Úřadu práce Brno – město, za poskytnuté rady a dále paní RNDr. Evě Touškové, analytičce trhu práce Úřadu práce Brno – město, za poskytnuté informace a statistická data.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikace osob starších 50ti let vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přiloženém seznamu. V Brně dne 20. května 2010

__________________

Abstrakt Kadlčková, M. Evaluation of Active Employment Policy Focused on Requalification of People over 50 Years Old in the Czech Republic. Bachelor Thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis aims to evaluace active employment policy with focus requalification of people over 50 years old in the years 2006 – 2009. The firt part of the thesis clarifies the terms which are closely connected with this issue. The main objective is to assess how many people over 50 years old took part in requalification courses and to evaluate in percentage the rate of success of placing these applicants on the labour market. The analytical part draws primarily from the statistical data of the Ministry of Labour and Social Affairs. Keywords: unemployment, active employment policy, requalification

Abstrakt Kadlčková, M. Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2010. Následující text je zaměřen na zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v období 2006 - 2009. V první části jsou objasněny pojmy související s touto problematikou. Hlavním cílem je zhodnotit, kolik osob starších 50ti let se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo a procentuálně vyhodnotit úspěšnost umístění těchto uchazečů na pracovním trhu. Při zpracování analytické části byla použita data převážně ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Klíčová slova: nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE...................................................................................................................... 8

2

METODIKA.................................................................................................................................... 10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................................... 11 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.3 3.3.1 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3

4

TRH PRÁCE............................................................................................................................... 11 NEZAMĚSTNANOST .................................................................................................................. 12 Vymezení pojmů.................................................................................................................. 12 Formy nezaměstnanosti...................................................................................................... 13 Dlouhodobá nezaměstnanost.............................................................................................. 15 Dopady nezaměstnanosti na člověka.................................................................................. 15 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ...................................................................................................... 17 Pojem aktivní a pasivní politika zaměstnanosti.................................................................. 18 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................ 18 Úřady práce........................................................................................................................ 19 Uchazeči se zvýšenou péčí při zprostředkování zaměstnání............................................... 20 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.............................................................................. 21

ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 24 4.1 REKVALIFIKACE....................................................................................................................... 24 4.1.1 Zabezpečování rekvalifikací ............................................................................................... 24 4.1.2 Náklady na rekvalifikace .................................................................................................... 25 4.1.3 Podpora při rekvalifikaci ................................................................................................... 26 4.1.4 Nabídka rekvalifikačních kurzů úřadem práce................................................................... 26 4.1.5 Dohoda o rekvalifikaci ....................................................................................................... 27 4.2 VÝZKUMNÁ ČÁST .................................................................................................................... 28 4.2.1 Struktura nezaměstnanosti v České republice za období 2006 – 2007............................... 28 4.2.2 Struktura nezaměstnanosti osob starších 50ti let za období 2006 – 2007 .......................... 42 4.2.3 Celkový počet osob starších 50ti let v rekvalifikaci............................................................ 44 4.2.4 Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšně ukončené rekvalifikaci za období 2006 2009.................................................................................................................................... 47

5

DISKUZE ........................................................................................................................................ 51

6

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 53

7

LITERATURA................................................................................................................................ 55

8

PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 57

Seznam grafů Graf 1 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1.čtvrtletí v roce 2006 Graf 2 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2.čtvrtletí v roce 2006 Graf 3 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3.čtvrtletí v roce 2006 Graf 4 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4.čtvrtletí v roce 2006 Graf 5 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2007 Graf 6 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2007 Graf 7 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2007 Graf 8 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2007 Graf 9 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2008 Graf 10 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2008 Graf 11 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2008 Graf 12 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2008 Graf 13 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2009 Graf 14 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2009 Graf 15 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2009 Graf 16 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2009 Graf 17 Srovnání nezaměstnanosti všech sledovaných věkových kategorií v období 2006 - 2009 Graf 18 Srovnání nezaměstnanosti osob starších 50 let v jednotlivých čtvrtletích za období 2006 – 2009 Graf 19 Srovnání počtu nezaměstnanosti osob starší 50ti let s uchazeči v rekvalifikaci stejné věkové kategorie za období 2006 - 2009 Graf 20 Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšné rekvalifikaci osob starších 50ti let za období 2006 - 2009

Seznam tabulek Tabulka 1 Struktura nezaměstnanosti v roce 2006 Tabulka 2 Struktura nezaměstnanosti v roce 2007 Tabulka 3 Struktura nezaměstnanosti v roce 2008 Tabulka 4 Struktura nezaměstnanosti v roce 2009 Tabulka 5 Srovnání nezaměstnanosti osob nad 50 let v jednotlivých čtvrtletích roku 2006 – 2009 Tabulka 6 Srovnání počtu nezaměstnaných osob starších 50ti let v rekvalifikaci za období 2006 – 2009 Tabulka 7 Uchazeči v rekvalifikaci starší 50ti let v celé ČR za období 2006 – 2009 Tabulka 8 Úspěšně ukončené rekvalifikace a umístění na pracovním trhu jednotlivých věkových kategorií v celé ČR za období 2006 - 2009

8

1 Úvod a cíl práce Zaměstnání představuje v životě každého z nás důležitou roli. Pro člověka není jen zdrojem obživy, ale i zdroj psychické vyrovnanosti a seberealizace. Ztráta práce znamená velký zásah do každodenního života a přináší sebou celou řadu negativních sociálních, psychologických, ale i zdravotních problémů. V roce 2009 zasáhla Českou republiku hospodářská krize, která se odrazila také v nárůstu nezaměstnanosti. Ztráta zaměstnání tak představovala a stále představuje velké starosti pro většinu obyvatel nejen naší země.

Proto je

v dnešní době velmi důležité se co nejrychleji přizpůsobit potřebám pracovního trhu. Tuto možnost může nabídnout politika zaměstnanosti, která má za cíl trvale podporovat vytváření rovnováhy na trhu práce, tedy mezi zdroji a potřebou pracovních míst – nabídkou a poptávkou po práci. Jednou z možností představují programy aktivní politiky zaměstnanosti, které pomáhají ke zvýšení a obnovování kvalifikace nezaměstnaných a snaží se je přizpůsobit k potřebám trhu práce. Tyto programy mají velký význam zejména při pomoci znevýhodněným osobám a zvýšit jejich šanci na odchod z evidence převážně dlouhodobě nezaměstnaných. Rekvalifikační programy dávají možnost odstranit nedostatky dosavadní kvalifikace a mohou také doplnit doposud neexitující pracovní zkušenosti a dovednosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na osoby starších 50ti let, kteří se těchto rekvalifikačních kurzů zúčastnili. Lidé mladších věkových kategorií se obecně lépe přizpůsobují potřebám trhu, a proto by pro ně nemělo být až tak obtížné práci nalézt. Je to otázka převážně relativně krátkodobého časového období. Zatímco pro starší osoby je přizpůsobení se na trhu práce více obtížnější. Tito lidé mají zaběhlý svůj stereotyp a většinou už nemají ani sílu práci dál hledat. Pro některé představuje jednu z možností odchod do předčasného starobního důchodu. Proto cílem této bakalářské práce bude zjistit, kolik těchto osob kategorie nad 50 let se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo a také procentuálně vyhodnotit úspěšnost umístění těchto uchazečů na pracovním trhu, kteří úspěšně vykonali

9

rekvalifikační kurz v rámci toho aktivizačního programu. Následně takové zjištění porovnat s celkovým počtem uchazečů o tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v letech 2006 – 2009. Sekundární cílem bude snaha zaměřit se na možnou neefektivnost tohoto systému.

10

2 Metodika Následující text je zaměřen na zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v období 2006 - 2009. Práci rozdělím na dvě části. První část bude zaměřena na objasnění pojmů souvisejících s touto problematikou. Tyto poznatky budu čerpat z odborné literatury. Nejprve se zaměřím na vysvětlení pojmu nezaměstnanost a skutečnosti, které s tímto pojmem souvisí. Dále popíšu, čím se zabývá aktivní politika zaměstnanosti a představím aktivizační nástroje, mezi které patří i rekvalifikace. V druhé části podrobněji vysvětlím pojem rekvalifikace a faktory souvisejícími s tímto programem. Dále poskytnu informace o tom, kdo tyto rekvalifikační kurzy zabezpečuje, kdo hradí náklady spojené s rekvalifikačním kurzem, na co mají účastníci nárok či jaká je možnost výběru rekvalifikačního kurzu . Vzhledem k povaze výzkumného problému použiji při zpracování výzkumné části převážně data ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Z dostupných dat sestrojím potřebné tabulky a grafy, které mi usnadní vyhodnocení cílů této práce. V analytické části budu pracovat s časovou řadou let 2006 – 2009. Nejdříve provedu analýzu struktury nezaměstnanosti ve sledovaném období za jednotlivá čtvrtletí. Uchazeče rozdělím do čtyř věkových kategorií (do 19 let, 20 – 34 let, 35 – 49 let, nad 50 let). Dále se zaměřím na podrobnější rozbor některých charakteristik, které budou směřovat k dosažení hlavního cíle, kterým je vyhodnocení, kolik osob starších 50ti let se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo. Zároveň také procentuálně vyhodnotím úspěšnost umístění těchto uchazečů na pracovním trhu. Za každým blokem provedu dílčí bilanci. Jednotlivé závěry použiji v diskuzi.

11

3 Literární přehled 3.1 Trh práce Všechny trhy v dnešní moderní smíšené ekonomice jsou legislativně regulovány a upraveny státem.

[11]

Tržní hospodářství se skládá z různých, relativ-

ně samostatných, ale vzájemně propojených a závislých trhů. Zdejší produkce předpokládá užití zdrojů, kterými jsou práce, půda a kapitál. Předmětem trhu práce je koupě a prodej výrobního faktoru práce za cenu, kterou je mzda. Práce je výrobním faktorem, který je nezastupitelný při výrobě statků. Je jedním ze zdrojů, ale neexistuje sama osobě. Práci konají lidé, nositelé schopnosti pracovat – pracovní síly. Vývoj na trhu práce je pod vlivem stejných tržních zákonitostí jako ostatní trhy, ale má řadu specifických rysů, které jsou projevem výjimečnosti tohoto výrobního faktoru. [1] Je to dáno tím, že právo na práci se dnes chápe jako jedno ze základních lidských práv a je nezcizitelnou součástí jedince na důstojný život. Východiskem pro sociální politiku na trhu práce tvoří ochrana osob před nezaměstnaností a povinnost státu zabezpečovat plnou zaměstnanosti. Cílem této politiky je umožnit každému práceschopnému jednotlivci zajistit si výdělek k zajištění existence, dosáhnout humanizace pracovního procesu, pracovních podmínek a pracovních vztahů. Sociální politiku na trhu práce lze hodnotit ze dvou hledisek. A to jako politiku perspektivní nebo retrospektivní. Zatímco perspektivní politika na trhu práce je založena na vytváření zaměstnanosti, retrospektivní politika spočívá v pomoci nezaměstnaným. [11]

12

3.2 Nezaměstnanost 3.2.1 Vymezení pojmů Nezaměstnanost

představuje

historicky

i

v současnosti

jeden

z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Nezaměstnanost patří k jevům, kterým je v moderní ekonomii věnována zvýšená pozornost. [1] Nezaměstnanost lze definovat jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky. Za těchto okolností lidé se zájmem o práci nejsou schopni si ji najít. Příčin vedoucích k nezaměstnanosti existuje mnoho, například:

• dynamika ekonomiky a střídání hospodářských cyklů, • strukturální změny, • demografické vlivy, • nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, • mzdovou politikou a nepružnost mezd, • vývoj inflace, • státní zásahy na trhu práce, • chování odborů, • mobilita pracovní síly. [4]

Nezaměstnaný je osoba produktivního věku, která je však podmíněna několika dalšími skutečnostmi. Vymezuje je například Mezinárodní organizace práce těmito podmínkami:

13

• věk starší 15let, • postavení na trhu práce – není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání, • aktivnost – aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, soukromých agentur práce, inzerce, příbuzných, přímým oslovováním zaměstnavatelů či podnikáním kroků vedoucích k založení vlastní firmy, • připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14dnů. [4] Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti: n=

N . 100 (%) L

n – míra nezaměstnanosti N – počet nezaměstnaných L – celkový počet práce schopných ,kteří pracují nebo se ucházejí o místo tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo [1]

3.2.2 Formy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost je z pohledu ekonomů nejméně problémovým typem nezaměstnanosti. Je to nezaměstnanost krátkodobá, přechodná, nevyhnutelná a do jisté míry funkční. Období mezi odchodem z původního zaměstnání a nástupem do nového zaměstnání je označováno jako frikční nezaměstnanost. Platí to i o absolventech škol, kteří hledají první zaměstnání. [4] Podle Buchtové lze frikční nezaměstnanost také definovat jako nezaměstnanost, která vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Vždy existují na trhu ti, kteří byli propuštěni v důsledku technologických či organizačních změn, které nastaly v podniku. Do této skupiny se řadí i ti, kteří dobrovolně opustili své pracovní místo a hledají jinou práci, zpravidla lépe placenou. Pracovní místo opouští lidé také z důvodu stěhování a hledání příležitostí v novém bydlišti. [1]

14

Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu. Postihuje některá odvětví či výroby a je vyvolána nedostatečnou poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a útlum těchto výrob. Nezaměstnanost, která vzniká v důsledku útlumu některých výrob je však charakteristická tím, že uvolňovaná pracovní síla nalézá na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech vyžadujících jinou kvalifikaci. Strukturální nezaměstnanost může být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly,kterými jsou například dopravní omezení, bydlení atd. a je hlavním faktorem ovlivňujícím regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce. [1] Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky se snižuje. Vznik této zaměstnanosti je spjat s poklesem agregátní poptávky v ekonomice. [1] K sezónní nezaměstnanosti dochází vlivem střídání ročních období a s tím spojených výkyvů ve spotřebě určitého druhu zboží a služeb. Sezónní zaměstnanci čelí v tomto období pravidelné nezaměstnanosti. Většina těchto osob žádá o finanční podporu na úřadech práce. V některých případech se proto podpora celoroční zaměstnanosti z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti jeví jako účinné preventivní opatření předcházející sezónní nezaměstnanosti. [4] Skrytá nezaměstnanost neboli tzv. skrytá pracovní síla souvisí s fakticky nezaměstnanými, kteří nejsou registrováni jako nezaměstnaní, i když zaměstnání nemají a při dodatečné nabídce by ho rádi přijali. Mezi tyto osoby můžeme zařadit jedince, kteří si práci nehledají a ani nejsou registrováni jako nezaměstnaní. Velkou část této skupiny tvoří převážně vdané ženy a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovali nebo si práci vyhledávají neformální cestou či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě.

15

Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou vyřazovány osoby, které nejsou umístěny do pracovního procesu, ale jsou zařazeny do různých programů pro nezaměstnané. [6]

3.2.3 Dlouhodobá nezaměstnanost Nejproblematičtější skupinu nezaměstnaných tvoří zřejmě dlouhodobě nezaměstnaní lidé. Příčin dlouhodobé nezaměstnanosti existuje mnoho. Tyto jevy nepostihují pouze jednotlivé osoby, trpící tímto problémem, ale týká se celých měst či regionů. [11] Nejčastěji se jedná o důsledky dlouhodobé hospodářské krize či dlouho trvající mzdové strnulosti. Hrozí také tzv. past nezaměstnanosti, která je nebezpečná v případě, kdy náhradní příjmy jsou srovnatelné či dokonce vyšší než mzdy. Za těchto okolností jsou lidé demotivováni si aktivně hledat práci a zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti. [4] Tento problém je zásadní jak pro ekonomiku státu, tak pro dlouhodobě nezaměstnané osoby samotné. Mezi dlouhodobě nezaměstnané řadíme osoby, které nemají práci déle jak jeden rok. V České republice je zaměřená pozornost již na jedince, kteří jsou evidováni na úřadu práce déle jak šest měsíců. Důvodem je přechod z podpory v nezaměstnanosti na formu sociálních dávek. Ztráta práce znamená pro jedince nejen snížení životní úrovně, ale i osobní a společenský pokles. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé trpí pocitem beznaděje, ztrátou sebevědomí a depresemi ze ztráty pracovního místa.

3.2.4 Dopady nezaměstnanosti na člověka Práce zaujímá v životě člověka významnou a nezastupitelnou roli. Patří mezi důležitou podmínku jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale dává mu i pocit společenské důležitosti a seberealizace. Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale i k potkávání jiných lidí, možnost s nimi komunikovat a navazovat přátelství. Skupinová práce nabízí konkurenční prostředí, kde se jedinec srovnává s ostatními lidmi. V práci,

16

k níž jsou důležité dovednosti, znalosti a schopnosti, se rozvíjí lidská osobní identita. Náhlá ztráta práce je velkým zásahem do života každého člověka. Skutečnou hodnotu práce si lidé uvědomí, až když ji ztratí. Nedobrovolné vyřazení pracovního procesu z osobního života člověka přináší také negativní sociální, psychologické, ale i zdravotní důsledky. Dlouhodobou ztrátou zaměstnání ztrácí jedinec odměnu jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb. Vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota a ničí časové rozvržení pracovního dne. Dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. [1] Neúspěšné pokusy sehnat si práci vyvolávají negativní pocity a vedou k apatii. Zklamání z neobdržení pracovního místa přispívá k emocionální labilitě a způsobuje u lidí různé nepříznivé důsledky, jakými jsou například:

• zhoršení psychických poruch, • zvýšení kriminality, • nárůst drogové závislosti, pokusy o sebevraždu a depresivních symptomů, • nárůst psychosomatických onemocnění, • pokles sebedůvěry, deprese, apatie, • nárůst konfliktů v rodině a jiné. [1] Zvládání situace ztráty práce je velmi individuální a ovlivňuje ho řada faktorů. Je podmíněno jednak odolností vůči psychické zátěži konkrétního člověka, které lépe zvládají jedinci, kteří hledají příčinu u sebe , a ne ve vnějších faktorech. Dále hraje významnou roli jeho věk. Nejtíživěji nesou ztrátu zaměstnání lidé ve věku 45 – 55 let, ale také 25 – 45letí, kteří mají finanční odpovědnost vůči své rodině. Dalším důležitým faktorem je pohlaví, které má sociální a psychologický význam. Na ženy, které ztratí práci se nahlíží jinak, než na muže považované jako živitele rodiny. Podle některých autorů představuje pro ženu alternativní pole rodina, která tlumí negativní dopady z nezaměstnanosti. Roz-

17

hodující je také dosažená kvalifikace. Nekvalifikovaní lidé snadněji přijdou o práci a obtížněji ji znovu nacházejí. Tito jedinci mnohdy propadají pocitu, že se stali obětí společenských a technologických změn. Často se jim snižuje schopnost vlastního aktivního a iniciativního jednání. Naopak kvalifikovaní jedinci kvůli nově získané pracovní příležitosti absolvují rekvalifikační nebo doškolovací programy. Zvládání ztráty zaměstnání je také podstatně ovlivněno finančními možnostmi jedince. Bylo zjištěno, že dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje zhoršení zdravotního stavu jedinců.

Mezi příznaky neurotických potíží se řadí například

vnitřní neklid, pocit úzkosti, podrážděnost, nespavost, zvýšená únava, žaludeční potíže, poruchy nálad, mentální retardace, schizofrenie a další neurotické poruchy. Tyto poruchy se mohou ve svých důsledcích projevit jako somatická onemocnění. Dlouhodobě nezaměstnaní často trpí cukrovkou, vysokým krevním tlakem, astmatem, vředovou chorobou či kožními problémy. [1]

3.3 Politika zaměstnanosti Zabezpečování státní politiky zaměstnanosti upravuje Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v souladu s právem Evropských společenství, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 10. 2004. [10] Hlavní role politiky zaměstnanosti ve vztahu k nezaměstnaným osobám je financování trhu práce a pomoc rizikovým sociálním skupinám i nezaměstnaností nejvíce postiženým oblastem.

[6]

Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty působící na trhu práce, zejména odborové organizace a zaměstnavatelé. Při provádění této politiky spolupracuje stát s dalšími subjekty, zejména s územními samosprávními celky, sdruženími osob se zdravotním postižením, profesními organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. [10]

18

3.3.1 Pojem aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Jako nástroje pasivní politiky zaměstnanosti jsou používány zejména následující programy: • příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc nezaměstnaným s cílem udržet jejich životní úroveň, • podpora při rekvalifikaci [3] Dalším opatřením státní politiky zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti, která je definována v §104 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. APZ je souhrn opatření, které směřují k zajištění nejvyšší možné úrovně zaměstnanosti. Tuto politiku zabezpečuje ministerstvo a úřady práce, které spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. [7] Aktivní politika zaměstnanosti celkovou zaměstnanost nezvyšuje, tu mohou zvyšovat jiné druhy politik, jako je mzdová či daňová politika. Může ale zvyšovat zaměstnanost některých znevýhodněných skupin nezaměstnaných, pokud je dostatečně motivačně a selektivně zaměřena. [2]

3.4 Aktivní politika zaměstnanosti Obecnými cíly programů aktivní politiky zaměstnanosti je snížení nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti. To provádí například zlepšením pracovních dovedností, zvýšení pracovních návyků a morálky, sociálních schopností nebo také podporou soběstačnosti a sebevědomí. Nejvýznamnějším faktorem je zvláště orientace na rizikové regiony a skupiny nezaměstnaných osob s vyšším rizikem nezaměstnanosti. [8] Tato politika je financována ze státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zákonem. Dále existují programy, které jsou také financovány z Evropského sociálního fondu. Podrobnější informace týkající se tohoto fondu jsou uvedeny v příloze.

19

3.4.1 Úřady práce V Českých zemích byla existence institucí služeb zaměstnanosti upravena již zákonem z roku 1903. V dnešní České republice je působnost úřadů práce určena zákonem o zaměstnanosti. Úřad práce registruje uchazeče o zaměstnání a také rozhoduje o podporách, zda je přiznat či nepřiznat, zastavit či odejmout. Zprostředkovává kontakty mezi uchazeči a zaměstnavateli a poskytuje informace o volných pracovních místech a možnosti zaměstnání. Dále také sleduje stav na trhu práce, řídí rekvalifikace a hmotně podporuje i zřizuje tzv. společensky účelná pracovní místa. [6] Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné. Vyhledávají zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a také vyhledávají vhodné zaměstnance podle požadavků zaměstnavatelů. Prostřednictvím úřadu práce si může fyzická osoba zabezpečit zaměstnání, a to jako zájemce o zaměstnání či jako uchazeč o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání se rozumí fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Může se tak zařadit na kterémkoliv úřadě práce na území České republiky. Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba žádající o zprostředkování vhodného zaměstnání úřadem práce, který se nachází v obvodu jeho bydliště. Po splnění podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. [5]

Činnosti úřadů práce Úřady práce vykonávají řadu významných činností, např. vyhodnocují situaci na trhu práce, zpracovávají vývoj zaměstnanosti ve svém příslušném správním obvodu. Jejich činnosti jsou propojeny i s dalšími územními samosprávními celky, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány sociálního zabezpečení, orgány státní zdravotní správy a další. Snaží se zabránit diskriminaci na trhu práce a usiluje o dosažení rovného zacházení s osobami, které mají ztížené postavení na tomto trhu. Zaměřují se také na rozvoj lidských zdrojů, podporu a zabezpečení projektů, které s tímto rozvojem souvisí. Poskytují informační a

20

poradenské služby v oblasti zaměstnanosti, zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní

politiky

zaměstnanosti,

poskytují

příspěvky,

vyplácí

podporu

v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Úřady práce vykonávají mnoho dalších činností, které jsou uvedeny v §8 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [7]

3.4.2 Uchazeči se zvýšenou péčí při zprostředkování zaměstnání Tato zvýšená péče je při zprostředkování zaměstnání poskytována především uchazečům, kteří ji pro svůj věk, zdravotní stav, péči o dítě či jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postižením, b) fyzické osoby do 20let věku, c) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, f) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc a další. [7] Uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce je možné i díky individuálnímu akčnímu plánu, který vypracovává úřad práce za spolupráce uchazeče o zaměstnání. Tento osobní plán obsahuje postup a časový harmonogram plnění jednotlivých opatření, který slouží k větší možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Co bude obsahem individuálního plánu záleží na zdravotním stavu, kvalifikaci, možností a schopností uchazeče. Plán je úřadem vypracováván vždy, pokud je jedinec zaregistrován v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle jak 5 měsíců. [7]

21

3.4.3 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Podle § 104 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti patří mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. [7]

Rekvalifikace Rekvalifikaci je možné definovat jako získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení stávající kvalifikace a jejího následného udržování nebo obnovování. Zákon o zaměstnanosti považuje za rekvalifikaci i získání kvalifikace fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci neměla. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle trvalého bydliště zájemce o zaměstnání nebo uchazeče o zaměstnání. Rozsah a obsah rekvalifikace vychází z individuálních schopností a zkušeností jedince. Je nutné přihlédnout ke zdravotnímu stavu, schopnostem a zkušenostem zájemce či uchazeče o zaměstnání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. Náklady spojené s tímto nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti budou hrazeny zájemcům a uchazečům jen úřadem práce podle místa jejich trvalého bydliště. [5]

Investiční pobídky Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou investiční pobídky. Pokud zaměstnavatel získal rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, může požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikaci, případně školení nových zaměstnanců. Školením v tomto případě se rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání

22

dovedností a znalostí pro pracovní zařazení zaměstnanců, které je požadováno a v některých případech i zajišťováno zaměstnavateli. O poskytnutí hmotné podpory rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které v případě kladného rozhodnutí, uzavře se zaměstnavatelem dohodu o poskytnutí této podpory. Mezi podmínky udělení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst je určena průměrnou mírou nezaměstnanosti v dané oblasti. [5]

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou omezené pracovní příležitosti. Činnosti jsou zaměřeny na údržbu veřejných prostranství, úklid a údržbu komunikací a veřejných budov nebo jiné aktivity ve prospěch obcí nebo státních a jiných obecně prospěšných institucí. Tato pracovní místa vytváří zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce, který na tato místa může poskytnout příspěvek. Příspěvek se poskytuje až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce. Úřad práce také zaplatí pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, dále pojistné na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto pojištěnce. Pracovní místa jsou vytvářena nejdéle na 12 měsíců po sobě následujících. Uchazeče o zaměstnání lze opakovaně obsadit k pracovnímu uplatnění. Tato pracovní místa jsou především určena dlouhodobě nezaměstnaným a obtížně umístitelným osobám evidovaných na úřadech práce. [5]

Společensky účelná pracovní místa Tato pracovní místa nově zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel za účelem jejich obsazení uchazeči o zaměstnání na základě dohody s úřadem práce. Ta mohou být obsazovány pouze uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidování na úřadu práce a nelze jím zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Úřad práce může zřídit společensky účelné pracovní místo i s uchazečem o zaměstnání, kte-

23

rý přislíbí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a poskytnout mu příspěvek. Pokud zaměstnavatel zřizuje více než 5 pracovních míst, pak musí úřadu práce předložit na tato místa posudek. Vytváří-li zaměstnavatel větší počet pracovních míst, uzavře s úřadem práce rámcovou dohodu. Mezi formy příspěvku na nově zřízená společensky účelná pracovní místa patří návratná finanční pomoc, příspěvek na úhradu úroků z úvěrů nebo jiné účelově určené příspěvky. [5]

Příspěvek na zapracování Na základě písemné dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem může tento úřad poskytnout příspěvek na zapracování. Podmínkou je přijetí uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru, kterému věnuje úřad práce zvýšenou péči. Příspěvek se uděluje na základě dohody mezi zmíněnými subjekty a lze jej poskytovat nejdéle po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek může dosahovat maximálně polovinu maximální mzdy na jednu fyzickou osobu. [7]

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program, například z důvodu změn technologií a není schopen zabezpečit pro své zaměstnanci práci v rozsahu, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, může si sjednat s úřadem práce dohodu o obdržení příspěvku na částečnou úhradu mezd pro své zaměstnance. Příspěvek je možno poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek může dosahovat maximálně polovinu minimální mzdy na jednoho zaměstnance. [7]

24

4 Analytická část Tato část je zaměřena na podrobnější vysvětlení pojmu rekvalifikace a fakty souvisejícími s tímto aktivizačním programem. A to zejména s tím, kdo tyto rekvalifikace zabezpečuje, jakými způsoby je lze provést, kdo hradí náklady na rekvalifikaci, na co mají účastníci rekvalifikace nárok či jaké programy jsou těmto osobám nabízeny. Vlastní práce je orientována na dosažení cílů zadané bakalářské práce. Vychází převážně ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí, které jsou podkladem pro zpracování zejména tabulek a grafů týkající se hodnocení rekvalifikace osob starších 50let.

4.1 Rekvalifikace Jak již bylo řečeno, rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo také rozšíření, zvýšení či prohloubení rekvalifikace dosavadní a jeho následného udržování a obnovování. Pro lidi hledající práci v okresech s velkou nezaměstnaností je většinou jediným východiskem změna profese. Jednou z možností jak si zajistit uplatnění na trhu práce v případě ztráty zaměstnání je absolvování rekvalifikačního kurzu. Tyto kurzy nabízejí informační a poradenská střediska úřadů práce. Zde se dají získat veškeré potřebné informace. Při

výběru

určitého

druhu

rekvalifikačního

kurzu

se

přihlíží

k individuálních schopnostem a dovednostem, zdravotnímu stavu, věku a zajisté k situaci a potřebám trhu práce. Většinou o tuto rekvalifikaci mají zájem osoby, které mají dosavadní kvalifikaci pro kterou nejsou v současné době volná pracovní místa a zprostředkování práce nebylo úspěšné.

4.1.1 Zabezpečování rekvalifikací Rekvalifikační programy pro uchazeče zabezpečují úřady práce, a to na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání. Zajišťují je úřady příslušné místu bydliště uchazeče o zaměstnání

25

či zájemce o zaměstnání. Jednou z možností je také uzavření dohody o přijetí během či po úspěšně absolvované rekvalifikaci s budoucím zaměstnavatelem a získat tak písemný příslib práce. Úřady práce mají vlastní aktualizovanou nabídku těchto kurzů, které jsou uvedeny na internetu či přímo na vývěskách úřadů práce. Lze také využít nabídku rekvalifikačních kurzů soukromých společností, které si avšak uchazeč musí hradit sám z vlastních peněž.

4.1.2 Náklady na rekvalifikace Náklady na rekvalifikaci hradí úřad práce, pokud jste zařazeni do programu rekvalifikace. Hradí také příslušné náklady na kursovné. Úřady práce mohou přispět uchazečům o zaměstnání na některé prokázané náklady, které jsou spojeny s rekvalifikací, jako jsou například náklady na ubytování či jízdné. Pokud ovšem účastník bez vážných důvodů, které jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti zanechá rekvalifikace nebo odmítne po absolvování kurzu nastoupit do vhodného zaměstnání, které odpovídá nově získané kvalifikaci, bude požádán úřadem práce o plné uhrazení nákladů spojené s touto rekvalifikací. [13] Vážné důvody vedoucí k nedokončení rekvalifikace musí účastník rekvalifikace prokazatelně doložit příslušnému úřadu práce. Mezi tyto důvody patří například:

•

nezbytná osobní péče o dítě do věku 4 let,

•

nezbytná osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18let,

•

nezbytná osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let,

•

zdravotní a jiné vážné osobní důvody

•

přiznání plné invalidity,

•

nástup do vazby,

•

a další. [14]

26

4.1.3 Podpora při rekvalifikaci Uchazeči o zaměstnání, kteří se zúčastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce, mají nárok na podporu při vykonávání tohoto aktivizačního programu. Výše podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl uchazeč ve svém posledním zaměstnání. Pokud uchazeč vykonával před rekvalifikací samostatnou výdělečnou činnost stanoví se výše podpory z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že nelze stanovit podporu při rekvalifikaci za výše uvedených podmínek, podpora se stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikační program. [13]

4.1.4 Nabídka rekvalifikačních kurzů úřadem práce Nabídka rekvalifikačních kurzů se nachází na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí nebo přímo na vývěsce příslušného úřadu práce. Pro představu jsem vybrala z celé řady nabídek pár ukázek těchto rekvalifikačních kurzů, a to přímo z vývěsky úřadu práce Brno- město. Mezi ně patří například:

•

ADR – základní kurz

•

Asistent manažera

•

Kuchařské práce

•

Kurz počítačových dovedností

•

Mzdové účetnictví

•

Obsluha osobního počítače

•

Pracovník v sociálních službách

•

Řidič autobusu z B na D

27

•

Svářečský kurz

•

Vytváření webových stránek

•

Základy podnikání

•

Zednické práce

Do rekvalifikačního kurzu se zájemci zařazují vždy na základě doporučení zprostředkovatele úřadu práce a na sestaveném individuálním akčním plánu. Určitý druh kurzu je doporučen na základě požadavků uchazeče o zaměstnání, dosaženého vzdělání či zdravotního stavu. U příslušného rekvalifikačního kurzu je vždy uveden název rekvalifikačního kurzu, charakteristika kurzu, požadované minimální vzdělání a další požadavky, jako je například zdravotní průkaz. Dále se zde uvádí délka trvání toho kurzu, kolik hodin zabere teoretická příprava, praktická příprava a kolik hodin je vyhrazeno pro ověřování získaných dovedností. Uchazeč se také dozví jaký obdrží výstupní dokument z tohoto absolvovaného kurzu. Tyto dokumenty se různí od určitého druhu rekvalifikačních kurzů. Mezi výstupní dokumenty se řadí například Osvědčení o rekvalifikaci, Osvědčení s celostátní platností, Osvědčení o způsobilosti řízení motorových vozidel (profesní osvědčení) a řadu dalších.

4.1.5 Dohoda o rekvalifikaci Dohoda o rekvalifikaci musí mít písemnou formu a nesmí v ní chybět identifikační údaje obou stran účastníků dohody. Dále musí být uvedena pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zaměřena, doba a způsob rekvalifikace, místo konání, podmínky pro poskytnutí příspěvku na zaplacení prokazatelných nutných nákladů, které jsou spojeny s vykonáním rekvalifikačního kurzu. Je zde uveden také závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit veškeré náklady na rekvalifikaci, pokud tento kurz nedokončí bez závažných důvodů či odmítne nastoupit do zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. Nesmí zde chybět také podmínky pro vypovězení dohody o rekvalifikaci.

28

4.2 Výzkumná část 4.2.1 Struktura nezaměstnanosti v České republice za období 2006 – 2007 Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osobo starší 50ti let v ČR jsem provedla za období 2006 – 2009. Nejdříve je vhodné seznámit se s celkovým počtem nezaměstnaných osob za jednotlivá období, a to jak v číselné podobě, tak i procentuálně za jednotlivé věkové kategorie. Tyto údaje jsem znázornila pomocí výsečových grafů vytvořených z dat uvedených ve statistických ročenkách na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Z dostupných dat jsem si sestrojila tabulky, které uvádí strukturu nezaměstnanosti České republiky rozdělenou na jednotlivá čtvrtletí za daná léta. Jednotlivé věkové kategorie jsem rozčlenila na skupiny nezaměstnaných osob od 19 let, 20 – 34 let, 35 – 49 let a nad 50 let, která je pro mé hodnocení zásadní.

Tabulka 1: Struktura nezaměstnanosti v roce 2006 Stav

Celkový počet

Věková struktura nezaměstnaných

na konci čtvrtletí

evidovaných uchazečů

do 19 let 20 - 34 let 35 - 49 let nad 50 let

I.

514 759

23 789

194 593

164 060

132 317

II.

451 106

19 467

168 521

143 387

119 731

III.

454 182

30 640

169 061

136 825

117 656

IV.

448 545

22 464

163 773

140 699

121 609

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.portal.mpsv.cz

V tabulce č. 1 jsou udána data o celkovém počtu evidovaných uchazečů za jednotlivá čtvrtletí roku 2006. Věková struktura nezaměstnaných je rozdělena do 4 kategorií, kde jednou z nich je sledovaná skupina osob starších 50ti let. V roce 2006 dosahoval průměr 467 148 evidovaných uchazečů za jednotlivá

29

čtvrtletí. Z uvedených údajů v tabulce vyplývá, že za daná čtvrtletí je stav nezaměstnaných osob v celku vyrovnaný. Nejvíce lidí bez práce se eviduje hned na začátku tohoto roku, tedy v prvním čtvrtletí, a to počtem 514 759 nezaměstnaných uchazečů. Tento počet

přesahuje ostatní čtvrtletí v průměru o 60 000

osob. První příčku nezaměstnaných osob v jednotlivých čtvrtletích za rok 2006 obsazuje věková kategorie 20 – 34 let, kterou tvoří převážně absolventi středního stupně a vysokých škol. Sledovaná kategorie nad 50 let zabírá třetí příčku, která se ovšem výrazně neliší od té první. Pro lepší znázornění je dobré si sestrojit grafy struktury nezaměstnanosti za každé čtvrtletí roku 2006. Z nich je patrná nezaměstnanost věkové skupiny osob starších 50 let, která se pohybuje mezi 26 – 27 %.

Graf č.1: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2006

5% 26% 37%

32%

do 19 let

Zdroj: Vlastní práce

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

30

Graf č. 2: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2006

4% 27% 37%

32%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let


Graf č. 3: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktutra nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2006

7% 26%

37%

30%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

31

Graf č. 4: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2006

5% 27% 37%

31%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let



Celkový počet





I.

430 474

18 754

152 150

136 411

123 159

II.

370 791

15 150

126 885

117 124

111 632

III.

364 978

23 370

125 851

109 202

106 555

IV.

354 878

16 797

118 492

110 853

108 736


Z předchozích dvou tabulek č. 1 a č. 2, které udávají strukturu nezaměstnanosti za rok 2006 a 2007 je zřejmé, že celkový průměrný počet evidovaných uchazečů za čtvrtletí se v roce 2007 proti minulému roku 2006 značně snížil. Průměrný čtvrtletní počet uchazečů za rok 2007 byl 380 280 osob, tedy o 18,6 % méně než v předchozím roce. Celkový počet nezaměstnaných osob sice pokle-

32

sl, avšak sledovaná skupina osob starších 50ti let procentuálně vzrostla v průměru o 3, 25 %. Opět byl zaznamenán nejvyšší nárůst nezaměstnanosti hned v prvním čtvrtletí. Vzrůst nezaměstnanosti byl nejen u celkového počtu nezaměstnaných osob, ale také samostatně u věkové kategorie osob starších 50ti let. V prvním čtvrtletí dosáhla nezaměstnanost osob starší 50ti let 29 % z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů, ve druhém čtvrtletí 30 %, ve třetím čtvrtletí tohoto roku 29 % a v posledním čtvrtletí roku 2007 dosáhla nezaměstnanost uchazečů starších 50ti let 31 %. Tato skutečnost neznačí žádnou výraznou změnu ve struktuře nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích. Nejpočetnější skupinou nezaměstnaných stále zůstávají osoby mezi 20 až 34 let.

Graf č. 5: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2007 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2007

4% 29% 35%

32%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

33


4%

30% 34%

32%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

Zdroj: Vlastní práce Graf č. 7: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2007 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2007

6% 29% 35%

30%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

34


5% 31% 33%

31%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let



Celkový počet





I.

336 297

14 777

110 095

104 931

106 494

II.

297 880

12 665

97 552

92 100

95 563

III.

314 558

21 654

107 800

92 224

92 880

IV.

352 250

18 265

122 608

108 314

103 063


V roce 2008 dosahuje průměrný čtvrtletní počet uchazečů 325 246 osob, což představuje snížení oproti roku 2006 o 37, 8 % a roku 2007 o 14, 47 %. Počet lidí starších 50ti let, kteří jsou nezaměstnaní však vzrostl a v prvním a druhém čtvrtletí se pohybuje na 32 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných osob. Ve třetím čtvrtletí poklesl na 30 % a v posledním čtvrtletí tohoto sle-

35

dovaného roku se snížil ještě o 1 % oproti předchozímu čtvrtletí. Jistou změnu můžeme zaznamenat v 1. až 3. čtvrtletí tohoto roku v porovnání s dvěma předchozími roky. Na druhou příčku nejvíce nezaměstnaných uchazečů se před věkovou kategorií 35 – 49 let umístila sledovaná skupina lidí nad 50 let. V posledním čtvrtletí roku 2008 se opětovně vrátila na třetí příčku. Nejméně početnou skupinou osob bez práce je již třetím sledovaným rokem věková kategorie do 19 let, která se podílí na celkové nezaměstnanosti 4 - 7 %. Tento fakt může být podmíněn tím, že čerství absolventi se ihned na úřad práce nepřihlásí, živí je stále rodiče , užívají si delšího volna nebo pokračují dále ve studiu. Jedinci této nejmladší kategorie nemají ihned potřebu či motivaci po dostudování pracovat, proto lidé do 19ti let zabírají nejmenší podíl evidovaných nezaměstnaných osob v České republice.


4%

32%

33%

31%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

36


4%

32%

33%

31%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let



7% 30% 34%

29%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

37


5% 29% 35%

31%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let



Celkový počet





I.

448 912

20 371

164 378

140 089

124 065

II.

463 555

18 638

170 744

144 525

129 648

III.

500 812

30 196

186 031

148 849

135 736

IV.

539 136

25 898

200 194

168 452

144 592


V posledním sledovaném roce je na první pohled zřejmý nárůst celkového počtu nezaměstnaných osob v každém čtvrtletí roku 2009. Zajisté je to dáno rozšířením hospodářské krize do České republiky. Ta sebou přinesla negativní dopady na jednotlivce, firmy i celé segmenty hospodářství. Nejvíce průkazným důsledkem krize je propouštění zaměstnanců firem, které se dostaly

38

do finančních potíží v důsledku poklesu zakázek. Tuto skutečnost můžeme pozorovat na vývoji nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích roku 2009. Celkový počet nezaměstnaných uchazečů se každým čtvrtletím zvyšuje. V prvním čtvrtletí dosáhl počet nezaměstnaných osob počtu 448 912 , ve druhém čtvrtletí se tento počet zvýšil na 463 555 osob, tedy o 3, 16 %. Třetí čtvrtletí opět zaznamenává nárůst nezaměstnanosti evidovaných uchazečů na 500 812 osob, což představuje zvýšení o dalších 7, 44 %. V posledním čtvrtletí se zvýšil počet uchazečů o práci na úřadech práce v České republice o 7, 11 % oproti minulému čtvrtletí. Pokud bychom pozorovali nárůst nezaměstnanosti od prvního čtvrtletí k čtvrtému čtvrtletí roku postihnutém hospodářskou krizí, zjistíme navýšení o 16, 73 % celkové nezaměstnanosti evidovaných uchazečů. Tento fakt rozhodně nelze přehlédnout. Z výsečových grafů věkové struktury nezaměstnanosti za rok 2009, je patrný nárůst nezaměstnaných osob ve věku 20 – 34 let. Naopak poklesla míra nezaměstnanosti u osob starších 50ti let. Zřejmě je tento fakt způsoben skutečností, že si firmy ponechávají zapracované a zkušené pracovníky a zbavují se mladších , kteří většinou nemají vyživovací povinnosti vůči rodinám. Do doby psaní této bakalářské práce nebyla zpracována statistická ročenka za rok 2009, proto musela být použita zdrojová data ze statistiky nezaměstnanosti.

39

Graf č. 13: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2009 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1.čtvrtletí v roce 2009

5% 28% 36%

31%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let


Graf č. 14: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2009 Věková struktura nezaměstnanost na konci 2. čtvrtletí v roce 2009

4%

28% 37%

31%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

40


6% 27% 37%

30%

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let



5% 27% 37%

31%

do 19 let


20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

41

Graf č. 17: Srovnání nezaměstnanosti všech sledovaných věkových kategorií v období 2006 - 2009

Srovnání nezaměstnanosti všech sledovaných věkových kategorií v období 2006 - 2009

počet nezaměstnaných 240 000 200 000 160 000 120 000 80 000 40 000

2006

do 19 let


2007

20 - 34 let

2008

35 - 49 let

4. čtvrtletí

3. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. čtvrtletí

4. čtvrtletí

3. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. čtvrtletí

4. čtvrtletí

3. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. čtvrtletí

4. čtvrtletí

3. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. čtvrtletí

0

2009

nad 50 let

rok

42

4.2.2 Struktura nezaměstnanosti osob starších 50ti let za období 2006 – 2007 Tabulka 5: Srovnání nezaměstnanosti osob nad 50 let v jednotlivých čtvrtletích roku 2006 - 2009 Stav

Nezaměstnané osoby nad 50 let


r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

I.

132 317

123 159

106 494

124 065

II.

119 731

111 632

95 563

129 648

III.

117 656

106 555

92 880

135 736

IV.

121 609

108 736

103 063

144 592


Pro lepší přehled nezaměstnanosti osob starších 50ti let je možnost sestrojení tabulky za jednotlivá čtvrtletí v období 2006 – 2009. Data uvedená za každé čtvrtletí daného roku jsou zprůměrována, aby bylo dosaženo průměrné nezaměstnanosti osob starších 50ti let za jednotlivá léta. V roce

2006

dosahovala

průměrná

čtvrtletní

nezaměstnanost

122 828 osob nad 50let. V dalším roce se snížila o 8, 4 %, tedy v průměru na 112 521 osob. Pokles nastal také v roce 2008 o 11, 57 % oproti roku předchozímu, tedy na 99 500 osob. V kritickém roce 2009, ve kterém zasáhla hospodářská krize plným úderem byl markantní nárůst evidovaných uchazečů této věkové kategorie o 25, 47 %.

43

Graf

č.

18:

Srovnání

v jednotlivých

nezaměstnanosti

čtvrtletích

za

osob

starších

období

50

2006

let –

2009

počet osob

Srovnání nezaměstnanosti osob starších 50 let v jednotlivých čtvrtletích za období 2006 - 2009

150 000

144 592 132 317 123 159

129 648

124 065

120 000

135 736

119 731 111 632

106 494

121 609

117 656 106 555

95 563

108 736 103 063

92 880

90 000

60 000

30 000

0 I.

II. r. 2006

III. r. 2007

r. 2008

IV.

čtvrtletí

r. 2009


Z grafu č. 18 je patrná nejnižší nezaměstnanost v roce 2008 osob starších 50ti let za období 2006 – 2009. Tuto skutečnost můžeme pozorovat v každém čtvrtletí daného roku. Klesající tendence nezaměstnaných osob je zřejmá do roku 2008, poté začala v roce 2009 značně růst. Dá se předpokládat, že by výše nezaměstnanosti stále klesala, pokud by se v naší zemi nevyskytla hospodářská krize. Ta má na svědomí vysoký nárůst nezaměstnanosti v posledním sledovaném roce 2009. Největší vzestup je zaznamenán ve 4. čtvrtletí. Ze zdrojů uvedených na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí lze ze statistiky nezaměstnanosti za 1. čtvrtletí 2010 vyčíst, že

44

nezaměstnanost osob nad 50 let se ještě navýšila o 7899 uchazečů oproti poslednímu čtvrtletí předchozího roku, a to na 152 491 evidovaných osob registrovaných na úřadu práce. Celkový počet uchazečů o práci v prvním čtvrtletí letošního roku je 582 851 osob. Je tedy zřejmé, že se situace nezaměstnanosti v České republice stále zhoršuje.

4.2.3 Celkový počet osob starších 50ti let v rekvalifikaci Tato část bakalářské práce je věnována přímo osobám starším 50ti let, které se zúčastnili rekvalifikačního kurzu aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem je zjistit, kolik evidovaných uchazečů ve věkové kategorii nad 50 let ucházejících se o práci bylo zapsáno do rekvalifikačního programu v letech 2006, 2007, 2008 a 2009. Důležitým úkolem je také určit a zhodnotit, kolik osob z uchazečů o rekvalifikaci tento kurz i úspěšně dokončilo. K lepšímu zobrazení budou opět sloužit tabulky a grafy, sestrojené na základě dat z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Tabulka 6: Srovnání počtu nezaměstnaných osob starších 50ti let v rekvalifikaci za období 2006 - 2009 Celkový počet

Celkový počet

Podíl nezaměstnaných

Sledovaný

Nezaměstnaných

osob starších

osob starších 50ti let

rok

osob starších

50ti let

na rekvalifikaci

50ti let

v rekvalifikaci

(v %)

2006

122 828

9 119

7, 4242

2007

112 570

11 223

9, 9698

2008

99 500

8 563

8, 6060

2009

133 510

34 144

25, 5741


45

Graf č. 19: Srovnání počtu nezaměstnanosti osob starších 50ti let s uchazeči v rekvalifikaci stejné věkové kategorie za období 2006 – 2009 Srovnání počtu nezaměstnanosti osob starších 50ti let s uchazeči v rekvalifikaci stejné věkové kategorie za období 2006 2009 počet osob 200 000

133 510

122 828

112 570

99 500

34 144 9 119

11 223

8 563

0 2006

2007

2008

2009

rok

Celkový počet nezam ěstnaných osob starších 50ti let Celkový počet ososb starších 50ti let v rekvalifikaci


Z grafu č. 19 uvádějící průměrný počet nezaměstnaných osob starších 50ti let v České republice za jednotlivá léta a počet těchto osob vykonávající rekvalifikační kurz je zřejmé, že jde až na rok 2009 o minimum osob pozorované věkové kategorie, které navštěvují tento aktivizační program. V roce 2006 tvořili návštěvníci rekvalifikačního kurzu pouhé 7, 42 %. V dalším roce dosahovala tato věková skupina 9, 97 % z celkových evidovaných uchazečů bez práce nad 50 let. V roce 2008 zájem o rekvalifikaci poměrně málo poklesl, a to na 8, 60 %. Rok 2009 zaznamenal největší nárůst osob, které se účastní tohoto programu aktivní politiky zaměstnanosti. Počet osob starších 50ti let v rekvalifikaci vzrostl trojnásobně oproti minulému roku na 25, 57%. Jak již bylo dříve uvedeno tento fakt je zajisté ovlivněn hospodářskou krizí, která se projevila v naší zemi právě v roce 2009.

46

Lidé, kteří si chtějí udržet své dosavadní pracovní místo nebo si naopak nějaké nové zaměstnání najít, si uvědomují nutnost přizpůsobit svou kvalifikaci pracovnímu trhu a dosáhnout výhody před ostatními uchazeči na trhu práce. Jednou z možností je absolvování rekvalifikačního kurzu. Kolik z těchto lidí rekvalifikační kurz dokončilo a kolik z toho úspěšně je uvedeno v tabulce 7. Tabulka 7: Uchazeči v rekvalifikaci starší 50ti let v celé ČR za období 2006 – 2009

Sledovaný

Celkem

Ukončené

Úspěšně

v rekvalifikaci

rekvalifikace

ukončené

rok

rekvalifikace ostatní

nad 50 let

ostatní

nad 50 let

ostatní

nad 50 let

2006

49 929

9 119

43 484

8 282

38 791

7 602

2007

52 194

11 223

46 399

10 182

40 736

9 210

2008

35 169

8 563

32 137

8 083

28 246

7 226

2009

145 806

34 144

125 882

30 814

114 642

28 608


Výše uvedená tabulka uvádí kolik uchazečů o zaměstnání zúčastněných rekvalifikačního kurzu ukončilo rekvalifikaci a kolik z toho počtu úspěšně. Z těchto statistických dat lze vypočítat procentuální úspěšnost ukončených rekvalifikací za sledované období. Data jsou rozdělena na skupinu ostatní, kterou tvoří věkové kategorie od 19 let, 20 – 34 let a 35 – 49 let a sledovanou skupinu osob starších 50ti let. V roce 2006 dokončilo rekvalifikaci úspěšně 89, 21 % osob ze skupiny ostatní a 91, 79 % osob starších 50ti let. Následující rok procentuální úspěšnost nepatrně klesla na 87, 79 % u skupiny ostatní a u osob nad 50let na 90, 45 %. V roce 2008 dosahovala úspěšnost 87, 89 % u první skupiny a u druhé 89, 40 %. Poslední sledovaný rok dosáhl nejvyšší procentuální úspěšnosti. Ve skupině ostatní byla úspěšnost 91, 07 % a ve věkové kategorii nad 50 let 92, 84%. Z těchto výsledků je patrný fakt, že v každém sledovaném roce dosahuje skupina

47

osob starších 50ti let větší procentuální úspěšnosti oproti druhé skupině. I když je tato skutečnost jen nepatrná, dá se předpokládat větší zájem a motivace na úspěšném dokončení tohoto aktivizačního programu osobami starších 50ti let. Důvodem je ztíženější situace těchto uchazečů najít si zaměstnání na pracovním trhu. Proto jedním z možných východisek a zvýhodněním před mladšími věkovými kategoriemi je úspěšné ukončení tohoto rekvalifikačního kurzu.

4.2.4 Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšně ukončené rekvalifikaci za období 2006 - 2009 Tabulka 8: Úspěšně ukončené rekvalifikace a umístění na pracovním trhu jednotlivých věkových kategorií

v celé ČR za období 2006 –

2009 Věková

Sledovaný rok

Kategorie

do 19 let

20 - 34 let

35 - 49 let

nad 50 let

2006

2007

2008

2009

Úspěšně ukončené rekvalifikace

2 299

2 008

1 227

4 468

Umístění na pracovním trhu

1 561

1 730

1 153

581

Umístění v %

67, 9

86, 16

93, 97

13, 00


20 825

20 916

13 699

53 572


13 936

16 515

11 942

6 637

Umístění v %

66,92

78, 96

87, 17

12, 39


15 667

17 812

13 320

56 602


9 206

11 982

10 341

6 355

Umístění v %

58, 76

67, 69

77, 64

11, 23


7 602

9 210

7 226

28 608


3 823

5 147

4 634

2 498

Umístění v %

50, 29

55, 88

64, 13

8, 73


48

Nejdůležitějším bodem této bakalářské práce je vyhodnocení úspěšnosti umístění osob starších 50ti let na pracovním trhu, které se zúčastnily rekvalifikačního kurzu. Nejlépe prokazatelným aspektem je zobrazení této úspěšnosti v procentuálním vyjádření. K tomu je potřebné znát počet uchazečů po úspěšně ukončené rekvalifikaci a také počet absolventů kurzu, kteří se poté uchytili na pracovním trhu. Důležitou skutečností je, aby dokončení těchto aktivizačních programů bylo úspěšné. Někteří uchazeči, kteří vykonávali rekvalifikační kurz nemusí rekvalifikaci zdárně dokončit. Důvodem může být neúspěšné ukončení závěrečné zkoušky nebo ukončení rekvalifikace předčasně, a to bez závažných důvodů nebo z vážných důvodů, jako jsou například ekonomické a studijní aktivity apod. V roce 2006 nejmladší sledovaná kategorie dosahovala 67, 9 % úspěšného umístění na trhu práce. U kategorie 20 – 34 let byla zaznamenána úspěšnost 66,92 %, u věkové kategorie 35 – 49 let 58 , 76 % a kategorie nad 50 let dosahovala 50, 29 % úspěšnosti. V dalším roce měla opět nejvyšší procentuální úspěšnost nejmladší kategorie, a to 86, 16%, další kategorie 78, 96 % osob, z věkové skupiny 35 – 49 let se umístilo na pracovním trhu 67, 69% uchazečů a z nejstarší skupiny po úspěšné rekvalifikaci se umístilo na pracovním trhu 55, 88 % osob. V roce 2008 byl opětovně zaznamenán nárůst úspěšného umístění u každé věkové skupiny. Ve skupině do 19ti let se umístilo na pracovním trhu 93, 97 % uchazečů, což představuje téměř celkové uplatnění na tomto trhu. Skupina 20 – 34 let dosahuje také vysoké úspěšnosti umístění, které tvoří 87, 17 % uchazečů. U věkové kategorie 35 –49 let se úspěšnost umístění na pracovním trhu také zvedla, a to na 77, 64 % umístěných uchazečů. Nejstarší kategorie osob starších 50ti let uvádí opět nejmenší počet umístěných uchazečů na pracovním trhu. Z této kategorie se umístilo 64, 13 %

uchazečů. Z uvedených dat je zřejmé, že

úspěšnost umístění uchazečů se postupně zmenšovala tím víc, čím byla věková kategorie vyšší.

49

Od roku 2006 až do roku 2008 úspěšnost umístění uchazečů na trhu práce po vykonané rekvalifikaci stále rostla u každé věkové kategorie. Z daných údajů je patrné, že aktivizační program rekvalifikace plnil dobře danou funkci dokud v roce 2009 nezasáhla Českou republiku hospodářská krize. V tomto roce je abnormální nárůst absolventů rekvalifikačního kurzu, který byl jednou z možností, jak mít alespoň malou naději umístit se na pracovním trhu v podmínkách oslabeného pracovního trhu. Ovšem na druhou stranu markantně poklesla úspěšnost umístit se. Každá věková skupina registrovala rapidní pokles, což představuje snížení cca o 55 – 80 % umístěných uchazečů. Kategorie do 19ti let dosahovala 13 % úspěšného umístění, kategorie 20 – 34 let 12, 39 %, třetí kategorie zaznamenala 11, 23 % uchazečů a sledovaná kategorie nad 50let dosahovala pouhých 8, 73 % úspěšného umístění po rekvalifikaci. Tato skutečnost není dána neefektivností rekvalifikačních kurzů, ale hospodářskou krizí, která zasáhla naši zemi v tomto období. V době, kdy se i dlouholetí zaměstnanci propouštějí, není možné umístit na pracovní trh tolik osob ucházejících se o zaměstnání i přes absolvování rekvalifikačního kurzu. Přehledně lze tuto situaci znázornit na grafu, který je uveden níže. Graf č. 18 vyjadřuje srovnání počtu osob starších 50ti let, které rekvalifikační kurz úspěšně ukončilo s úspěšným umístěním této věkové kategorie na pracovním trhu. Z grafu je patrný vysoký nárůst absolventů rekvalifikace v roce 2009, avšak výrazný pokles úspěšného umístění na trhu práce.

50

Graf č. 20: Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšné rekvalifikaci

osob

starších

50ti

let

za

období

2006 -

2009 Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšné rekvalifikaci osob nad 50 let

počet 40 000

28 608

30 000

20 000

10 000

9 210

7 602 3 823

7 226 5 147

4 634 2 498

0 2006

2007

Úspěně ukončené rekvalifikace


2008

2009

Úmístění uchazečů po úspěšné rekvalifikaci

rok

51

5 Diskuze Z údajů uvedených v této práci vyplývá, že sledovaná skupina nad 50 let tvoří v období 2006 - 2009 za jednotlivá čtvrtletí 27 – 32 % nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání. V porovnání s ostatními věkovými skupinami (20 – 34 let, 35 – 49 let) je na tom sledovaná skupina v průměru nejlépe. Pouze věková skupina osob do 19 let je na tom opticky lépe, tvoří pouhých 4 – 7 % nezaměstnaných uchazečů ve sledovaném období. Tento údaj je však silně zkreslen možnými dále uvedenými faktory. Tito mladí lidé pokračují v dalším studiu, financují je rodiče nebo se například nenahlásí ihned na úřad práce. Proč byla na tom věková skupina nad 50 let relativně dobře? Tito lidé si udržovali své zaměstnání díky dlouholeté praxi a loajalitě k zaměstnavateli, neměli důvod ke změně zaměstnání - stabilizované rodinné poměry, vyřešena otázka bydlení apod. V roce 2009 byl zaznamenán u osob starších 50ti let nárůst o 25, 47 % evidovaných uchazečů. Vliv krize v tomto roce však na změnu procentuálního poměru není zásadní, důvodem je nárůst nezaměstnanosti ve všech věkových skupinách. V době hospodářského růstu v letech 2006 – 2008 byl zájem o rekvalifikaci nepatrný, a to ve všech věkových skupinách. V nejstarší skupině mělo zájem o tyto kurzy pouhých 7- 10 % uchazečů. Zlom nastal v roce 2009, kdy krize donutila podstatnou část uchazečů o zaměstnání absolvovat rekvalifikační kurzy. Značný zájem měla zejména věková kategorie nad 50 let, která tvoří ¼ všech uchazečů. U této kategorie se zájem o rekvalifikace zvýšil na 25, 57 % osob. Důvodem může být získání jistého zvýhodnění oproti ostatním uchazečům o zaměstnání a přizpůsobit se tak novým požadavků na pracovním trhu s vazbou na skutečnost, že osoby tomto věku neradi mění svůj životní styl, který tvoří zejména domov, rodina a přátelé. Proto se snaží najít si zaměstnání v místě bydliště. Oproti tomu mladší věkové kategorie se snadněji přizpůsobují pracovnímu trhu a jsou ochotni se za prací stěhovat. Dále z uvedených údajů vyplývá skutečnost, že uchazeči starší 50ti let dokončili rekvalifikační kurzy s 90% úspěšností, což představuje největší procen-

52

tuální úspěšnost ze všech sledovaných skupin. Tuto pozitivní informaci však zastiňuje fakt, že věková kategorie osob nad 50 let dosahuje ve všech letech nejmenší procentuální úspěšnosti umístění se na pracovním trhu oproti všem ostatním věkových kategoriím. Jistým důvodem proč lidé v nejstarší sledované skupině dosahují nejnižšího procentuálního úspěchu umístění se, může být zapříčiněno neochotou zaměstnavatelů zaměstnat tyto osoby do hlavního pracovního poměru. Zaměstnavatelé se můžou obávat dlouholetých stereotypů osob starších 50ti let a neochotou přizpůsobovat se novým věcem. Preferují zaměstnávání věkově mladších pracovníků, kteří se rádi přizpůsobují všemu novému, jsou kreativní a mají elán. V letech 2006 – 2008 se umístilo na trhu práce v průměru 56, 8 % osob nad 50 let, kdežto v roce 2009 úspěšnost umístění nedosahuje ani 10 %. Tento dramatický pokles je však obdobný u všech věkových kategorií, tzn. že se tato situace neprojevuje pouze u jedné konkrétní skupiny, ale celoplošně. Z uvedených přehledů a zjištění plyne, že systém tohoto aktivizačního programu efektivní je, zvyšuje procento úspěšnosti umístění všech osob na trhu práce. I když věková kategorie nad 50 let dosahuje nejnižší procentuální úspěšnosti umístit se oproti ostatním věkovým kategoriím , jeví se rekvalifikace jako velice úspěšný způsob začlenit se zpět na pracovní trh. Pokud vezmeme v potaz fakt, že v průměru navštěvovalo rekvalifikační kurz 10 % z nezaměstnaných osob starších 50ti let a více jak polovina našla na trhu práce zaměstnání, je to pozitivní zjištění.

53

6 Závěr Cílem této práce bylo zhodnotit opatření aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na osoby starší 50ti let v České republice, které se zúčastnily rekvalifikačního kurzu. Tato věková skupina nemá na trhu práce v současné době lehkou pozici. Zaměstnavatelé upřednostňují spíše mladší věkové kategorie s patřičným vzděláním a ochotou přizpůsobit se případným dalším požadavkům zaměstnavatele např. změna místa pracoviště, práce přes víkend a svátky apod. Jednou z mála možností jak eliminovat tento handicap je úspěšné absolvování rekvalifikačních kurzů. Tyto kurzy mohou pomoci lépe se začlenit do pracovního procesu. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování dané problematiky v časové ose let 2006 – 2009 v porovnání čtyř věkových skupin (do 19 let, 20 – 34 let, 35 – 49 let, nad 50 let). Z uvedených výsledků vyplývá, že věková skupina nad 50 let vykazuje nejvyšší procento úspěšnosti dokončení rekvalifikačních kurzů. Důvodem je zřejmá snaha o získaní jisté výhody před ostatními uchazeči na trhu práce a možnost snazšího získání práce v místě bydliště. Tento fakt se projevil zejména s nástupem hospodářské krize v roce 2009, kdy stoupl zájem o rekvalifikační kurzy mezi všemi věkovými kategoriemi. I přes skutečnost, že sledovaná věková kategorie nad 50 let je z hlediska zdárného dokončení na tom nejlépe, ve skutečnosti však dosahuje nejnižší procentuální hodnoty úspěšnosti umístění se na trhu práce ze všech věkových kategorií. Nicméně tento aktivizační program výrazně pomáhá uchazečům k získání zaměstnání na pracovním trhu, jak je uvedeno v této práci. K dosažení lepších výsledků je zřejmě účelné zlepšit zacílení přímo k uchazeči.

Jednou

z možností

je

prohloubení

individualizace

práce

s jednotlivými případy. V tomto mohou pomoci projekty Evropského sociálního fondu, který umožňuje rozšiřovat zejména různé typy služeb. Jaké problémové okruhy podporuje, je uvedeno v příloze č. 1. Využití sestavení individuálního akčního plánu umožňují úřady práce. Tyto akční plány jsou od ledna 2009 uzavírány s uchazeči po 5 měsících nezaměstnanosti. Další možností je nový projekt

54

Aktivní padesátka, který je financován právě z prostředků Evropského sociálního fondu. Je zaměřen na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím cíleného využití opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

55

7 Literatura [1] BUCHTOVÁ, Božena. a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. Praha : Grada Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-2479006-8. [2] BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost - technologické a sociální proměny práce. Brno : Masarykova univerzita , 2007.. ISBN 978-80-210-4422-7. [3] KLIKOVÁ, Christiana ; KOTLÁN, Igor. Hospodářská politika. 1. Ostrava : Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o., 2003. 275 s. ISBN 80-86572-04-8. [4] KOLIBOVÁ, Helena; KUBICOVÁ, Alina. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, 2005. 233 s. ISBN 80-7248-321-8. [5] LEIBLOVÁ, Zdeňka. Zákon o zaměstnanosti s komentářem : včetně prováděcích předpisů k 1. 4. 2008. 4. Olomouc : Nakladatelství ANAG, 2008. 295 s. ISBN 978-80-7263-460-6. [6] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2002. 172 s. ISBN 80-86429-08-3. [7] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Právní předpisy o zaměstnanosti 2009. Praha 2 : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009. 155 s. ISBN 978-80-86878-92-8. [8] SIROVÁTKA, Tomáš; KULHAVÝ, Václav. Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005 : Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006. 1. Praha 2 : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2007. 107 s. ISBN 978-80-87007-66-2.

56

[9] SIROVÁTKA, Tomáš, et al. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Praha 2 : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 257 s. ISBN 80-87007-06-9. [10] STEINICHOVÁ, Ladislava. Nový zákon o zaměstnanosti : po vstupu ČR do EU. 1. Praha : Nakladatelství PRAGOEDUCA, 2004. 151 s. ISBN 80-7310-020-7. [11] URBAN, Luděk. Hospodářská politika. 1. Praha 1 : Victoria Publishing, 1994. 155 s. ISBN 80-85865-01-7.

Internetové zdroje: [12] Integrovaný portál MPSV [online]. 24.06.2009 [cit. 2010-03-06]. Evropský sociální fond. Dostupné z WWW: . [13] Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Rekvalifikace. Dostupné z WWW: . [14] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 22.4.2009 [cit. 2010-04-14]. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v roce 2009. Dostupné z WWW: .

57

8 Přílohy Příloha 1 Evropský sociální fond Příloha 2 Aktivní politika zaměstnanosti po vstupu do EU Příloha 3 Nabídka zabezpečení rekvalifikace - formulář Příloha 4 Kalkulace nákladů rekvalifikace - formulář

Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR

Recommend Documents