HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI OFICIÁLNÍHO ZAHÁJENÍ NOVÉHO EVROPSKÉHO PROGRAMU ERASMUS+ Úvod Zpráva přibližuje hlavní zjištění z dotazníkového šetření realizovaného Domem zahraniční spolupráce (DZS) na jaře 2014 při příležitosti zahájení nového evropského programu Erasmus+.
Základní informace o programu Erasmus+ V roce 2014 spustila Evropská unie nový vzdělávací program Erasmus+, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže. Je nástupcem Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci a dalších. Erasmus+ si klade za cíl zvýšit kvalitu a přiměřenost kvalifikací a dovedností. Dvě třetiny prostředků z tohoto programu jsou určeny na stipendia více než 4 milionům osob za účelem studia, odborné přípravy, práce či dobrovolnické činnosti v zahraničí v období 2014–2020. Programu Erasmus+ se mohou zúčastnit žáci, studenti, učitelé, dobrovolníci, vedoucí mládeže, vzdělavatelé, odborníci z podniků a veřejného sektoru a funkcionáři amatérských sportovních organizací. Lze z něj také poskytnout finanční prostředky na partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů a nevládních organizací, jakož i na reformy v členských státech s cílem modernizovat vzdělávání a odbornou přípravu a podpořit inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Součástí programu je realizace aktivit zaměřených na podporu implementace Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu – ECVET. Program také více akcentuje informační platformy, jako je například eTwinning, které propojují školy prostřednictvím internetu. V České republice je administrací programu Erasmus+ pověřena přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Dům zahraniční spolupráce (DZS). DZS kromě programu Erasmus+ koordinuje řadu dalších mezinárodních vzdělávacích programů a aktivit (AIA, CEEPUS, AKTION, AMVIA, Norské fondy a fondy EHP, Eurodesk, European Schoolnet a další) a realizuje aktivity vztahující se k oblasti podpory vzdělávání.
O šetření V rámci zahájení programu Erasmus+ v České republice bylo uskutečněno elektronické dotazníkové šetření, které probíhalo od poloviny března do poloviny června 2014. Účelem dotazníku bylo zvýšit povědomí o novém programu Erasmus+ a dozvědět se více o skupině respondentů bez předchozí zkušenosti i o skupině respondentů s předchozí zkušeností se
1
zapojením do projektů mezinárodní spolupráce či se zkušeností s účastí na nějakém zahraničním pobytu (bez zohlednění turistických cest). Ve spolupráci s DZS dotazník vytvořil tým externích odborníků. Konkrétně byl dotazník zaměřen zejména na následující témata: povědomí o aktivitách DZS a bývalé České národní agentury Mládež; zkušenost s aktivním zapojením do realizace projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání; zkušenost s koordinováním projektu zahraniční spolupráce; zkušenost s účasti na zahraničním pobytu (studijní/pracovní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, výměny mládeže, Evropská dobrovolná služba apod.) a motivace k pobytu; zájem o budoucí zapojení do aktivit Erasmus+.
O respondentech O možnosti vyplnit dotazník se respondenti dozvěděli především v rámci Launch konference, z e-mailů od DZS posílaných do škol či z newsletteru MŠMT. Velkou část respondentů tvořili učitelé základních a středních škol, kteří se o dotazníku dozvěděli hlavně od ředitelů škol či od kolegů. Respondenti z řad studentů se o výzvě k vyplnění dotazníku dozvěděli hlavně od učitelů a z facebooku. Celkem dotazník vyplnilo 1292 respondentů. Cílovou populaci v tomto případě není možné příliš přesně kvantifikovat, protože je v obecné rovině tvořena lidmi ve věku od 15 let. Mezi respondenty bylo 79 % žen a 21 % mužů. Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových kategoriích je znázorněno v grafu 1. Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání ukazuje graf 2, ze kterého je patrné, že respondenti byli ve srovnání s celkovou populací České republiky nadprůměrně vzdělaní (přes 80 % jich mělo vysokoškolské vzdělání na magisterské úrovni). Jak dále vyplývá z grafu 3, nejvíce respondentů uvedlo, že pracuje (85 %) a/nebo studuje (14 %). Výše uvedené informace poukazují na to, že se do výběrového vzorku dostala skupina respondentů, která je obecně více nakloněna vyplňování dotazníkových šetření než zbytek populace – vysoce vzdělané ženy. V tomto konkrétním případě se navíc jednalo o pracující vysoce vzdělané ženy v produktivním věku, jak ukazuje graf 3. Respondenti, kteří se šetření účastnili, nejčastěji uváděli jako své trvalé bydliště Prahu (15 %), Středočeský kraj (14 %), Jihomoravský kraj (14 %) a Moravskoslezský kraj (13 %). Nejméně bylo osob z Karlovarského kraje (2 %).
2
GRAF 1: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE VĚKU 1%
GRAF 2: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ
0,2 % 1%
do 14 let 16 %
8%
1%
15 až 24 let 21 %
29 % 25 %
8%
25 až 34 let
9%
ZŠ
35 až 44 let
SŠ
45 až 54 let
VOŠ
55 až 64 let
VŠ bakalářské
65 let a více
VŠ magisterské
82 %
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Ve kterém roce jste se narodil/a?“
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Jaké je Vaše nejvyšší získané vzdělání?“
GRAF 3: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY 85 %
90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 %
14 %
10 %
2%
2%
4%
2%
2%
Jsem dobrovolník
Jiná možnost
0% Studuji
Pracuji
Hledám si práci Jsem důchodce Jsem na (jsem mateřské či nezaměstnaný) rodičovské dovolené
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „V jaké pozici v současné době jste? (ke každé položce výběr Ano/Ne)“
Povědomí o aktivitách Domu zahraniční spolupráce a bývalé České národní agentury Mládež Čtyři pětiny respondentů již někdy slyšely o aktivitách Domu zahraniční spolupráce (DZS) a stejný podíl respondentů i o aktivitách Programu celoživotního učení, realizovaného v letech 2007 až 2013. Z těchto dotázaných pak téměř polovina (47 %) uvedla, že nabídku aktivit DZS sleduje pravidelně – alespoň jednou za dva měsíce. Nabídku nesledovalo jen 7 % z nich. Většina z nich nabídku sledovala čtyři roky a déle (54 %). Naši respondenti tedy mají poměrně dobrý a dlouhodobý přehled o DZS a o programech, které zprostředkovává.
3
O programu Mládež v akci realizovaném v letech 2007 až 2013 a o nabízených příležitostech již někdy slyšelo 43 % respondentů. Z nich pravidelně nabídku aktivit bývalé České národní agentury Mládež (dále jen ČNA Mládež) sledovala čtvrtina (25%) respondentů a alespoň nepravidelně potom téměř polovina (49 %). Většina z nich nabídku sledovala nejvýše jeden rok (63 %). Také v oblasti mládežnických programů tak byli naši respondenti poměrně dobře ačkoliv nepříliš dlouhodobě - informováni.
Realizace projektů Ze všech dotázaných se 41 % procent někdy podílelo1 na realizaci projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání, aniž by v rámci projektu vycestovali do zahraničí. Z nich nejvíce zastoupenou skupinu tvořili ti, kteří spolupracovali na projektu pro střední a základní školy, jak shrnuje tabulka 1. Tato skutečnost ve spojení s dalšími informacemi o našich respondentech (zejména magisterské vzdělání a většinový poměr žen) naznačuje, že výrazný podíl našich respondentů byli učitelé a učitelky právě ze středních a základních škol. Zajímavý je také fakt, že čtvrtina projektů, které naši respondenti pomáhali realizovat, byla v oblasti neformálního vzdělávání (projekty realizované mimo školní instituce a projekty zaměřené na neformální vzdělávání).
TABULKA 1: REALIZACE PROJEKTŮ Typ projektu
Zkušenost se spoluprací na projektu (v %)
Pro mateřské školy
2
Pro základní školy
36
Pro střední školy
46
Pro vyšší odborné školy
5
Pro vysoké školy
11
Jiných institucí než škol
9
Projekt zaměřený na neformální vzdělávání mládeže
16
Zdroj: vlastní data. Znění otázek: Nejprve otázka „Podílel/a jste se někdy aktivně na realizaci projektu (zde prosím nezohledňujte roli koordinátora) zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání (jako např. projekty spolupráce), aniž byste však během zapojení do projektu vycestoval/a do zahraničí? (Vyberte jednu možnost. Ano/Ne)“ Následně otázka: „O jaký typ projektu se jednalo? (Vyberte jednu možnost pro každou položku. Ano/Ne)“
1
S výjimkou role koordinátora.
4
Zkušenost s rolí koordinátora nějakého projektu zaměřeného na zahraniční spolupráci a/nebo pobyty (např. studijní pobyty/stáže, pracovní pobyty/stáže, výměny mládeže) uvedlo 39 % ze všech respondentů. Z nich nejvíce zastoupenou skupinu tvořili opět ti, kteří koordinovali projekt pro střední a základní školy, jak shrnuje tabulka 2. Téměř čtvrtinu projektů tvořily neformálně vzdělávací kurzy. Pro úplnost je možné uvést, že celkem 24 % respondentů má zároveň zkušenost s rolí koordinátora a s aktivním podílem na realizaci projektů. 17 % má zkušenost s aktivním podílem na realizace, ale nemá zkušenost s koordinováním. Pouze s koordinováním má zkušenost 16 %. Ani s jednou záležitostí (aktivní podíl či koordinování) nemá zkušenost 43 % respondentů.
TABULKA 2: KOORDINACE PROJEKTŮ Typ projektu
Zkušenost s koordinací projektu (v %)
Pro mateřské školy
1
Pro základní školy
27
Pro střední školy
50
Pro vyšší odborné školy
6
Pro vysoké školy
13
Jiných institucí než škol
12
Projekt zaměřený na neformální vzdělávání mládeže
11
Zdroj: vlastní data. Znění otázek: Nejprve otázka „Dělal/a jste již někdy KOORDINÁTORA/KOORDINÁTORKU nějakého projektu zaměřeného na zahraniční spolupráci a/nebo pobyty, jako jsou např. studijní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, pracovní pobyt/stáž, výměny mládeže atp.? (Vyberte jednu možnost. Ano/Ne)“ Následně otázka: „. O jaký typ projektu/jaké typy projektů se jednalo? (Vyberte jednu možnost pro každou položku. Ano/Ne)“ Mezi možnostmi bylo např. Projekty pro základní školy (např. pracovní stáže pedagogů, pobyty žáků, spolupráce se zahraničními školami, SVES)
Jak ilustruje graf 4, čtvrtina respondentů měla zkušenost s více než třemi projekty. Na otázku, jestli byl některý z těchto projektů implementován za podpory Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP) a/nebo ČNA Mládež odpověděly téměř dvě třetiny respondentů (60 %), že šlo o všechny jimi realizované projekty, u 23 % respondentů to byly některé projekty, žádný projekt v případě 13 %. Tato zjištění ukazují, že valná většina doposud realizovaných projektů byla realizována za finanční podpory z fondů Evropské unie.
5
GRAF 4: POČTY KOORDINOVANÝCH PROJEKTŮ
26 %
34 %
Jeden Dva až tři Čtyři a více
40 %
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Kolik projektů jste koordinoval/a za posledních deset let (od roku 2004)?“
Zkušenosti se zahraničními pobyty Více než tři čtvrtiny respondentů (76 %) se již někdy zúčastnily nějakého zahraničního pobytu. Téměř 80 % z tohoto počtu se zúčastnila jednoho až tří pobytů, pouze asi pětina respondentů má za sebou čtyři a více výjezdů. Zároveň se u tří čtvrtin účastníků jednalo o pobyty, z nichž se některé či všechny uskutečnily v rámci podpory od NAEP nebo ČNA Mládež. Pouze 15 % účastníků uvedlo, že žádný jejich pobyt nebyl podpořen NAEP nebo ČNA Mládež, což opět poukazuje na silnou podporu ze strany EU fondů v případě realizovaných zahraničních výjezdů. Jak je patrné z grafu 5, respondenti nejčastěji uváděli, že se jednalo o pobyty v rámci projektů pro střední školy (41 %), dále základní školy (29 %) a vysoké školy (21 %). Z hlediska typu pobytu tyto osoby nejčastěji uváděly zkušenosti s krátkodobým studijním pobytem do 14 dnů (60 %). Naopak nejméně, v 1 % případů, měly zkušenosti s Evropskou dobrovolnou službou, která má dlouhodobější trvání (graf 6). 95 % respondentů má tak zkušenost s nějakým typem zahraničního pobytu v rámci formálního vzdělávání, zatímco 33 % jich má zkušenost s projektyzaměřenými na neformální vzdělávání.
6
GRAF 5: RESPONDENTI PODLE TYPU ZAHRANIČNÍHO POBYTU – PROJEKTY ČLENĚNY DLE TYPU ŠKOL 50 %
41 %
40 %
29 %
30 %
21 %
20 %
17 % 10 %
5%
10 %
2%
1%
0% Pro střední Pro základní Pro vysoké Jiných Projekty Projekty Pro vyšší školy školy školy institucí než zaměřené na zaměřené na odborné škol neformální práci s školy vzdělávání mládeží
Pro mateřské školy
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „O jaký typ zahraničního pobytu/jaké typy zahraničních pobytů se jednalo? Šlo o pobyt/pobyty…“ Mezi možnostmi bylo např. V rámci projektů pro základní školy (např. pracovní stáže pedagogů, pobyty žáků, spolupráce se zahraničními školami, SVES)
GRAF 6: RESPONDENTI PODLE DÉLKY ZAHRANIČNÍHO POBYTU 70 % 60 % 60 % 50 % 40 % 30 %
24 %
22 % 16 %
20 %
11 %
10 %
1%
0% Krátkodobý studijní pobyt
Krátkodobý pracovní pobyt
Dlouhodobý studijní pobyt
Krátkodobý výměnný pobyt
Dlouhodobý pracovní pobyt
Evropská dobrovolná služba
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „S jakým typem pobytu/pobytů máte zkušenost?“
Nejvíce respondentů uvedlo, že se jejich poslední zahraniční pobyt uskutečnil, resp. byl zahájen v roce 2013 (31 %; tabulka 3). Zahraniční pobyt trval pak většině účastníků maximálně 2 týdny (80 %; tabulka 3). Nejčastěji se jednalo o studijní pobyt pedagogů, ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (26 %) a pobyt v rámci partnerství základních a středních škol (17 %; tabulka 4).
7
TABULKA 3: PODÍL ÚČASTNÍKŮ DLE ROKU ZAHÁJENÍ A TRVÁNÍ POSLEDNÍHOPOSLEDNÍHO ZAHRANIČNÍHO POBYTU Rok zahájení posledního zahraničního pobytu
%
Trvání posledního zahraničního pobytu
%
2006 a dříve
7
Do 2 týdnů
80
2007
3
3 týdny až 3 měsíce
8
2008
4
4 až 6 měsíců
8
2009
5
7 až 12 měsíců
3
2010
7
13 měsíců a déle
1
2011
10
2012
18
2013
31
2014
16
Zdroj: vlastní data. Znění otázek: „Nyní prosím uvažujte poslední zahraniční pobyt (nejnovější zkušenost). Váš poslední zahraniční pobyt se uskutečnil (byl zahájen) v roce…“ „Váš poslední zahraniční pobyt trval …“
TABULKA 4: PODÍL ÚČASTNÍKŮ DLE TYPU POSLEDNÍHO ZAHRANIČNÍHO POBYTU Typ posledního zahraničního pobytu
%
Studijní pobyt (VŠ, VOŠ)
8
Studijní pobyt (ZŠ, SŠ)
17
Zahraniční praxe (SŠ, VOŠ)
3
Pracovní stáž (VŠ, VOŠ)
5
Studijní pobyt pedagogů/ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ)
26
Pracovní stáž pedagogů/ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ)
12
Evropská dobrovolná služba
0,4
Výměna mládeže
10
Školení nebo seminář pro pracovníky s mládeží
3
Seniorský dobrovolnický pobyt Grundtvig
1
Jiný typ pobytu
16
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Jednalo se o typ pobytu …“
8
V jakých zemích se nejčastěji uskutečnil poslední zahraniční pobyt účastníků, přibližuje graf 7, z kterého vyplývá, že nejčastěji respondenti navštívili Spojené království (26 %). GRAF 7: ZEMĚ POBYTU ÚČASTNÍKŮ
Spojené království; 26 %
Jiná země; 28 %
;0% Rakousko; 3 % Turecko; 3 %
Německo; 12 %
Slovensko; 4 % Malta; 4 % Irsko; 4 %
Francie; 7 %
Itálie; 5 % Španělsko; 5 %
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „V jakém státě se Váš poslední zahraniční pobyt konal? (volba jedné možnosti ze seznamu všech evropských zemí)“
Z grafu 8 vyplývá, že motivací pro účast na posledním zahraničním pobytu byl nejčastěji zájem o zlepšení znalostí cizího jazyka (70 %), seznámení se s cizí kulturou (66 %), seznámení se s lidmi z jiné země (64 %) a zájem o zkušenost s životem v cizí zemi (61 %). Jak vidíme, ačkoliv není pracovní motivace zastoupena okrajově (56 % respondentů uvedlo, že mají zájem o rozvoj odborných znalostí a 30 % jich vidělo zahraniční pobyt jako prostředek zvýšení vlastní zaměstnatelnosti), není ovšem ani primární motivací k výjezdu. Primární motivací je osobní rozvoj prostřednictvím přímé zkušenosti s jinou kulturou a „vystoupením z komfortní zóny“. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky byli i koordinátoři projektů, často byly jako motivace zmiňovány činnosti bezprostředně související s realizací mezinárodních projektů (například domlouvání a realizace spolupráce se subjektem v zahraničí, získávání kontaktů na zahraniční kolegy nebo sdílení zkušeností). Někteří respondenti také uvedli, že se pobytu účastnili jako doprovodná osoba žáků.
9
GRAF 8: MOTIVACE PRO ÚČAST NA POSLEDNÍM ZAHRANIČNÍM POBYTU
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Jakou jste měl/a motivaci pro účast na Vašem posledním zahraničním pobytu?“
Jak ilustruje graf 9, naprostá většina respondentů se zahraničního pobytu účastnila v roli učitele mateřské, základní, střední nebo vyšší odborné školy (69 %).
GRAF 9: ROLE ÚČASTNÍKŮ POBYTU akademický pracovník veřejné 1% dobrovolník; 2instituce; %
student VOŠ; 0,1 %
stážista; 2 % žák SŠ; 3 % učitel VŠ; 3 % zaměstnanec jiné instituce; 4 %
jiné; 5 % žák ZŠ; 0,3 %
student VŠ; 11 % učitel MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ; 69 %
Zdroj: vlastní data.
10
Znění otázky: „V jaké roli jste se zúčastnil/a Vašeho posledního zahraničního pobytu?“
Zájem a aktivita respondentů 92 % respondentů vyjádřilo zájem o účast na pobytu v zahraničí. Respondenti byli dále dotázáni, zda mají zájem dozvědět se více o novém programu Erasmus+ a dalších aktivitách Domu zahraniční spolupráce. 81 % respondentů uvedlo zájem o tyto aktivity, 15 % respondentů zájem neprojevilo z důvodu dostatečného množství informací z této oblasti, a 3 % dotázaných nemělo žádný zájem o další informace. Jak vidíme, valná většina našich respondentů může být označena za potenciální účastníky programu Erasmus+. Kromě toho byla respondentům položena otázka, co potřebují pro to, aby se případně zvýšila pravděpodobnost jejich budoucího zapojení do programu Erasmus+. Jejich odpovědi jsou uvedeny v tabulce 5. Obecně řečeno, nejčastěji respondenti uváděli, že potřebují více informací (46 %). Zvláštní skupinu tvořili respondenti, kteří uvedli, že nemají zkušenost s realizací projektu, jeho koordinací, ani se zahraničním pobytem. Tato skupina často uváděla, že potřebují nejen více informací (50 %), ale také lepší jazykové dovednosti (49 %), v čemž se znatelně odlišovali od skupiny těch, kteří již nějakou zkušenost se zahraničním pobytem mají (potřebu lepších jazykových dovedností vyjádřilo jen 21 % z nich). Respondenti se zkušeností se zahraničním pobytem naopak projevili větší zájem o konzultaci ke konkrétním otázkám (38 %).
TABULKA 5: POTŘEBY RESPONDENTŮ PRO ZAPOJENÍ DO PROGRAMU ERASMUS+ Potřeby respondentů
Podíl všech respondentů
Podíl respondentů se zkušeností se zahraničním pobytem
Podíl respondentů bez zkušenosti se zahraničním pobytem
Více informací
46 %
46 %
50 %
Konzultaci ke konkrétním otázkám
37 %
38 %
29 %
Lepší jazykové dovednosti
24 %
21 %
49 %
Instituci, která by mi umožnila se nějaké aktivity v rámci programu účastnit
30 %
30 %
30 %
Něco jiného
7%
7%
7%
Netýká se mě
14 %
14 %
14 %
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Co potřebujete pro případné zvýšení pravděpodobnosti vlastního zapojení se do programu Erasmus+? (bylo možné označit libovolné množství položek - potřeb)“
11
