Hitlerův Mein Kampf a současná mladá generace

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Josef Gráf

Hitlerův „Mein Kampf“ a současná mladá generace

Vedoucí: Rok:

Ing. Mgr. Jan Dočkal, CSc. 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Hitlerův „Mein Kampf“ a současná mladá generace zpracoval samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 1.

Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole.

2.

Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

24.8.2013

Josef Gráf

Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autoraNeužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-ncnd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

Anotace Absolventská práce popisuje okolnosti vydávávání a vývoj zájmu o knihu Adolfa Hitlera „Mein Kampf“ od jejího prvního publikování aţ do současnosti. Cílem této mé absolventské práce je prověřit zájem a informovanost dnešní mládeţe o knize „Mein Kampf“. První část práce obsahuje ţivotopis Adolfa Hitlera do doby, kdy vydal svoji knihu, doplněný o události a myšlenky, které ovlivnily jeho vlastní názory. Dále tato část obsahuje stručný obsah a charakteristiku knihy „Mein Kampf“, historii jejího vydávání a vývoj zájmu o ní. Tato část také obsahuje popis překladů knihy „Mein Kampf“ do češtiny doplněný o vývoj pravicového extremismu na území České republiky. Druhá část práce popisuje průběh a výsledky dotazníkového šetření provedeného na Střední průmyslové škole dopravní, a. s., Plzeňská 298/217a, Praha 5 - Motol jehoţ úkolem bylo zjistit zájem a informovanost zdejších studentů o knize „Mein Kampf“. V závěru dokládám na základě výsledku dotazníkového šetření, ţe respondenti jsou o knize „Mein Kampf“ dobře informováni a ţe o knihu projevili alespoň částečný zájem.

Klíčová slova: Adolf Hitler, Mein Kampf, pravicový extremismus, rasismu, antisemitismus, mládeţ, adolescenti

Abstract This thesis analyses circumstances of publishing and the evolution of interest in Adolf Hitler´s book „Mein Kampf“ from its first publication till the present time. The major goal of this thesis is to check out the interest and knowledge of today´s teen-agers of the book „Mein Kampf“. The first part of the thesis deals with Adolf Hitler´s biography till the time of the publication of his book. Hitler´s biography is accompanied by events and thoughts that influenced his own attitudes. Further this work contains short summary and the characteristics of the book „Mein Kampf“, the history of its publication and the evolution of interest in this book. This part also includes the description of translations of the book „Mein Kampf“ into the Czech language and the evolution of right-wing extremism on the territory of the Czech Republic. The second part of the thesis analyses the course and results of the questionnaire survey carried out at “Střední průmyslová škola dopravní, a. s., Plzeňská 298/217a, Praha 5 - Motol”. The aim of this survey was to find out the interest and awareness of local students of the book „Mein Kampf“. In the closing part of the thesis author concludes on the ground of results of the survey that respondents are well informed of the book „Mein Kampf“ and that they show at least partial interest in this book.

Key words: Adolf Hitler, Mein Kampf, right-wing extremism, racism, anti-Semitism, teenagers, adolescents

Poděkování Chtěl bych touto formou poděkovat antikváři Tomáši Duškovi, který mi pomohl vymyslet námět na tuto práci. Dále bych chtěl poděkovat antikváři Danielu Kurovcovi, který mi pomohl získat materiály a dokumenty, jenţ jsem vyuţil při psaní této práce a který mi také poskytl základní informace o jednotlivých vydáních Hitlerova „Mein Kampfu“ a jejich přibliţných cenách.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................... - 1 1.

HITLEROVA CESTA K NAPSÁNÍ „MEIN KAMPFU“ ....................................................... - 4 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

2.

MLÁDÍ ................................................................................................................................... - 4 POBYT VE VÍDNI .................................................................................................................... - 5 PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA ......................................................................................................... - 6 MNICHOVSKÝ PUČ ................................................................................................................. - 7 OKOLNOSTI SEPSÁNÍ A PRVNÍHO VYDÁNÍ „MEIN KAMPFU“ ................................................... - 8 KNIHA „MEIN KAMPF“ ........................................................................................................ - 10 -

2.1 2.2 2.3 3.

OBSAH KNIHY ...................................................................................................................... - 10 SLOH A STYLISTIKA „MEIN KAMPFU“ ................................................................................. - 12 VLIV KNIHY „MEIN KAMPF“ NA MLÁDEŢ V OBDOBÍ VZRŮSTAJÍCÍ MOCI ADOLFA HITLERA . - 13 ČESKÉ PŘEKLADY A OKOLNOSTI JEJICH VZNIKU................................................... - 15 -

3.1 3.2 3.3 3.4

KOMENTOVANÝ PŘEKLAD DR. BAUERA .............................................................................. - 16 KOMENTOVANÝ PŘEKLAD DR. HÁJKA ................................................................................. - 19 ÚPLNÝ PŘEKLAD SLAVOMÍRA MICHALČÍKA ........................................................................ - 20 KOMENTOVANÝ PŘEKLAD LUISY MÜLLEROVÉ ................................................................... - 21 -

4.

SOUPIS DŮLEŢITÝCH DAT ................................................................................................. - 23 -

5.

„MEIN KAMPF“ VČERA A DNES........................................................................................ - 25 -

6.

ŠETŘENÍ ZÁJMU SOUČASNÉ MLADÉ GENERACE O „MEIN KAMPF“ ................... - 27 6.1 6.2 6.3

ZADÁVÁNÍ A PRŮBĚH ŠETŘENÍ............................................................................................. - 27 VÝSLEDKY .......................................................................................................................... - 28 VYHODNOCENÍ .................................................................................................................... - 31 -

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. - 34 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................................ - 37 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................. - 38 -

Úvod Jiţ celých pět let pracuji v antikvariátu, a měl jsem tudíţ moţnost nahlédnout i tam, kam většina lidí nemá přístup, do depozitu. Zde jsou vedle sebe vyrovnány knihy, jejichţ jména v lidech vyvolávají rozporuplné reakce a které se prakticky nedají sehnat. Člověk zde můţe najít kompletní pětisvazkové vydání Marxova „Kapitálu“ či jediné české vydání Gobineaovy studie s názvem „O nerovnosti ras“ z roku 1942. Přestoţe zde leţí tyto velmi vzácné a cenné knihy, téměř kaţdý příchozí, kterému je dovoleno prohlédnout si tento prostor, si vybere z regálu černou vázanou knihu s hákovým kříţem na přebalu nesoucí název „Mein Kampf“. Je to zvláštní, ale přesto, ţe jiţ uběhlo bezmála 70 let od konce druhé světové války, tato kniha stále vzbuzuje téměř stejný zájem a rozruch, jako v dobách Třetí říše. A čím je to vlastně způsobeno? Osobně si myslím, ţe jedním z hlavních důvodů je to, ţe tato kniha je v České republice v podstatě nelegální. Sehnat jediné úplné vydání „Mein Kampfu“ v češtině je skoro nemoţné a kdyţ se to člověku povede, obvykle za to musí zaplatit velmi vysokou částku, kdyţ tedy nepočítám elektronickou verzi, která je dostupná i kdyţ ne zcela legálně na některých internetových warezových fórech. Naštěstí však existuje velké mnoţství komentovaných vydání, která navíc mají tu výhodu, ţe člověku pomohou myšlenky obsaţené v původním díle pochopit správně. Mnoţství těchto vydání, která vycházejí v mnohatisícových nákladech, jen potvrzuje, ţe zájem o tuto knihu je u široké veřejnosti stále veliký. Můţe však tato kniha oslovit dnešní mladou generaci? Můţe na ni mít nějaký vliv? V dobách Třetí říše měl „Mein Kampf“ vliv na tehdejší německou mladou generaci, neboť se z něj stala povinná četba kaţdého správného Němce. I po druhé světové válce však tato kniha dále ovlivňuje ty, kteří svými myšlenkami tíhnou k idejím extrémní pravice. Jak mi dosvědčil pan Bc. David Lebeda, bývalý policista z protiextremisteckého oddělení Policie České republiky, který v současné době na Jaboku vyučuje předmět Politický extremismus, mezi zabavenými předměty z domovních prohlídek u pravicových extremistů se kniha „Mein Kampf“ v minulosti i nyní často vyskytuje. Osloví tato kniha i dnešní mládeţ? Tuto otázku jsem se snaţil alespoň částečně zodpovědět pomocí dotazníku, který jsem rozdal na Střední

-1-

průmyslové škole dopravní, a. s., Plzeňská 298/217a, Praha 5 – Motol, studentům ve věkovém rozmezí 16 - 21 let. Tato otázka mě přivedla k tématu mé absolventské práce. Jejím cílem je zjistit zájem a informovanost dnešní mládeţe o knize Adolfa Hitlera s názvem „Mein Kampf“. Svojí absolventskou práci rozdělím do 6 kapitol. V této své práci budu pouţívat u knihy Adolfa Hitlera její původní německý název „Mein Kampf“, neboť její český překlad je všeobecně známý. Teoretická a praktická část nebude striktně rozdělena a obě části se budou vzájemně prolínat. Dá se však říci, ţe teoretická část se bude skládat z kapitol 1 aţ 5 a praktická část z kapitoly 6. První kapitola s názvem „Hitlerova cesta k napsání Mein Kampfu“ je vlastně zjednodušeným ţivotopisem Adolfa Hitlera do doby, neţ byl kvůli Mnichovskému puči uvězněn ve věznici Landsberg, coţ je vlastně část jeho ţivota, kterou popisuje v první části své knihy. Tento Hitlerův ţivotopis však oproti „Mein Kampfu“ doplním o okolnosti sepsání a vydání této části a také o události, setkání a myšlenky, které ovlivní jeho smýšlení a formují jeho vlastní názory. Pro správné pochopení Adolfa Hitlera a jeho knihy, povaţuji tuto část práce za velmi důleţitou. Druhá kapitola s názvem „Kniha Mein Kampf“ shrnuje základní myšlenky obsaţené v “Mein Kampfu“ a také pokus o vystihnutí Hitlerova literárního stylu. Dále tato kapitola bude obsahovat odůvodnění, proč a jak „Mein Kampf“ oslovuje tehdejší německou společnost a jaký má vliv na mladou generaci. V kapitole nazvané „České překlady a okolnosti jejich vzniku“, která je třetí v pořadí, v úvodu popíši okolnosti vydávání překladů „Mein Kampfu“ v zahraničí. Dále tato kapitola bude obsahovat souhrnný popis všech českých překladů Hitlerovy knihy doplněný o okolnosti jejich vzniku a charakteristiku doby, ve které byly vydávány. Kaţdému ze čtyř českých překladů „Mein Kampfu“ věnuji jednu podkapitolu. Ve čtvrté kapitole označené „Soupis důleţitých dat“ uvedu chronologicky seřazená nejdůleţitější data, týkající se „Mein Kampfu“ a jejího autora.

-2-

Pátá kapitola ponese název „Mein Kampf včera a dnes“ a bude obsahovat soupis všech důleţitých informací, které se váţou k zásadním momentům ţivota Adolfa Hitlera a vydávání jeho knihy. Shrnu zde důvody, které mne vedou k vytvoření a uskutečnění dotazníkového šetření, a také popis toho, co zamýšlím pomocí šetření zjistit. Tato část je de facto shrnutím teoretické části a úvodem do části praktické. Na tuto kapitolu bude navazovat kapitola šestá a zároveň poslední, kterou nazvu „Šetření zájmu současné mladé generace o Mein Kampf“, a která bude obsahovat podrobný popis dotazníkového šetření. Tato kapitola bude rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola bude obsahovat popis zadávání a průběhu šetření, v druhé budou shrnuty výsledky. Ve třetí podkapitole, které uzavře celou práci, se pokusím získané výsledky vyhodnotit.

-3-

1.

Hitlerova cesta k napsání „Mein Kampfu“ V této kapitole jsem se snaţil popsat Hitlerův ţivot do doby, kdy napsal své

nejznámější dílo a charakterizovat dobu, ve které byla kniha napsána. Pokusil jsem se téţ vystihnout některé okolnosti, situace a osobnosti, které Adolfa Hitlera inspirují a ovlivňují jeho názory a smýšlení, coţ povaţuji za důleţité, kvůli správnému pochopení „Mein Kampfu“.

1.1

Mládí Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v městě Branau. Branau je malé rakouské

městečko nedaleko hranic s Bavorskem. V populární literatuře jsem se mnohokrát setkal s tím, ţe Hitlerovu nenávist a odpor vůči ţidům a jiným rasám zapříčinil jeho ţidovský původ. Domněnky o jeho „neárijském původu“, které se objevily uţ během jeho ţivota, však byly mnoha jeho ţivotopisci vyvráceny. Nepodařilo se prokázat, ţe by mezi jeho příbuznými byl jediný člověk ţidovského původu. Jeho otec Alois Hitler byl celní úředník, který byl nucen často měnit místo výkonu své práce. Díky tomu se musela celá jeho rodina často stěhovat z místa na místo, coţ byl jeden z důvodů špatného prospěchu mladého Adolfa Hitlera. Mezi další důvody, které zapříčinily jeho téměř katastrofální prospěch, patří také jeho velmi chatrné zdraví. Celá rodina se nakonec usadila v městečku Leonding poblíţ Lince. S otcem neměl příliš dobrý vztah. Povaţoval ho za alkoholika a navíc se mu nelíbilo, ţe ho odrazoval od jeho uměleckých plánů a snaţil se ho vmanévrovat na dráhu úředníka. S matkou Klarou Hitlerovou, rozenou Pölzlovou si však rozuměl velmi dobře a matka ho dokonce v jeho plánech a snech podporovala, a to i finančně. Jiţ od útlého mládí měl o umění veliký zájem, a proto se rozhodl stát se akademickým malířem. Ze školních předmětů jevil zájem především o ty, které mu mohly pomoci k dosaţení jeho vysněného povolání. Především ho bavilo kreslení a dějepis, i kdyţ z těchto předmětů neměl nijak dobré známky. V knize „Mein Kampf“ se zmiňuje o svém učiteli dějepisu dr. Leopoldu Pótschovi, který v něm vzbudil zájem o historii německého národa a germánskou mytologii.

-4-

Ve školních létech se začal setkávat s názory, které ho později inspirovaly k napsání „Mein Kampfu“. Mnoho ţáků četlo noviny Linzer Fliegende Blatter, hlásající ideje všeněmeckého hnutí. V kruzích linecké mládeţe, ve kterých se během svého mládí Adolf Hitler také pohyboval, byl velmi populární časopis Der Scherer, propagující kult Germánů.1 I mladý Adolf Hitler se s těmito časopisy musel seznámit. Velice rád četl dobrodruţné chlapecké romány. Odborné a populárně naučné knihy četl nejspíše také, neexistují však ţádné dochované Hitlerovy zápisky z mládí, a proto se historici pouze dohadují, o které tituly se zajímal. Sám Adolf Hitler se později ani nechtěl zmiňovat o tom, kteří autoři mu pomohli utvářet jeho názory. Domníval se totiţ, ţe pokud uvede jméno nějakého autora, který ho ovlivnil, popřel by originalitu svých vlastních názorů a koncepcí2. Mezi osobnosti, které ho tehdy oslovili, a o nichţ se zmiňuje v „Mein Kampfu“ patřil například Johann Palm z Branau, který na počátku 19. století protestoval proti francouzské nadvládě, za coţ byl později popraven. V „Mein Kampfu“ o něm hovořil, jako o člověku, který byl ţivoucím příkladem a symbolem poslání, o které tolik usiloval, vytvoření „Velkého Německa“. Po ukončení základní školy nastoupil na střední školu. Nepodařilo se mu však sloţit maturitní zkoušku. V roce 1907 odchází do Vídně, která měla na jeho smýšlení a další ţivotní cestu nemalý vliv.

1.2

Pobyt ve Vídni Během svého pobytu ve Vídni se Adolf Hitler celkem dvakrát pokoušel dostat

na Vídeňskou akademii výtvarných umění. Nebyl přijat, coţ v něm vzbudilo velký pocit křivdy a také touhu po odplatě za pociťovaný neúspěch.3 Z počátku ho ţivila matka. Po její smrti pobíral ještě nějakou dobu sirotčí důchod. Později však byl mladý Adolf Hitler nucen sehnat si vlastní obţivu. Pokoušel se ţivit malováním obrázků pro turisty a také tvorbou reklamních plakátů. V „Mein Kampfu“ hovořil o tom, ţe během svého pobytu

1

GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 8085194-75-9.s. 10. 2 GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 8085194-75-9. s. 11. 3 GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 8085194-75-9. s. 11.

-5-

ve Vídni okusil bídu, jakou zaţívali němečtí dělníci. Bylo však prokázáno, ţe jako dělník, konkrétně zedník, pracoval pouze necelé dva týdny. Tehdejší Rakousko, které se snaţilo za kaţdou cenu zabránit rozpadu říše, značně ustupovalo jiným národům, které usilovaly o separaci, a zavedlo tak politiku tzv. kompromisů. Důsledkem této politiky bylo také přejmenování Rakouska na RakouskoUhersko. To se nelíbilo mnoha německým nacionalistům, kteří proti tomu protestovali a získávali veliký vliv mezi občany. Mnoho rakouských němců usilovalo o začlenění Rakouska do Velkoněmecké říše.4 Podobné názory velmi ovlivnily také Adolfa Hitlera. Vídeň, jakoţto kulturní centrum Rakousko-Uherska sedmnáctiletého Adolfa Hitlera očarovalo. Fascinovala ho velkolepá, antikou inspirovaná architektura města, stejně jako kulturní ţivot. Navštěvoval různá muzea, galerie i koncertní síně. Během svého pobytu ve Vídni si velmi oblíbil dílo Richarda Wagnera, v němţ je značně patrná láska k německému národu a také jeho antisemitské smýšlení. Ve Wagnerových operách se také můţeme setkat s germánskými legendami a mytologií, coţ jsou témata Hitlerovi velmi blízká. Adolfa Hitlera však neoslovila pouze kultura, ale také silná antisemitská nálada, která v tehdejší Vídni panovala, a také silný odpor proti slovanským přistěhovalcům. Mnoha rakouským občanům Vídně se to nelíbilo. Někteří se dokonce snaţili proti zvyšujícímu se počtu přistěhovalců bojovat. Mezi ně patřil také tehdejší starosta Vídně Karel Lueger, který bojoval za omezení ţidovských přistěhovalců ještě před svým zvolením do úřadu, coţ mu mezi rakouskými němci vyneslo značnou popularitu. V roce 1913 Adolf Hitler odchází do Mnichova. O rok později začíná první světová válka.

1.3

První světová válka Pro odchod do Mnichova měl Adolf Hitler několik důvodů, cítil se být Němcem

a nechtěl tudíţ nastoupit do vojenské sluţby v Rakousku, a zároveň se mu velmi nelíbilo vídeňské prostředí, které bylo dle jeho slov plné Ţidů, Slovanů a komunistů, kterými opovrhoval. V Mnichově se opět chvíli ţivil malováním reklamních plakátů

4

GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 8085194-75-9. s. 12.

-6-

a štítů. Brzo však v roce 1914 dobrovolně nastoupil do německé armády, a účastnil se tak první světové války. Během celé války působil jako zpravodajská spojka mezi vojenským štábem a předsunutými pozicemi. Dosáhl hodnosti svobodníka a během bojů byl celkem dvakrát raněn. Byl dokonce dekorován Ţelezným kříţem II. třídy a později i I. třídy, čehoţ později během své politické kariéry hojně vyuţíval. Konec války, který znamenal pro vojensky i materiálně vyčerpané Německo prohru, byl pro Adolfa Hitlera silným zklamáním. Za viníky této poráţky povaţoval socialisty, liberály a Ţidy.5 Po první světové válce se rozpoutaly prakticky v celém Německu pouliční nepokoje. Nastala revoluce. Rozpadla se monarchie a pod vedením sociálních demokratů, kteří se spojili s armádou, vznikla v roce 1918 nová tzv. Výmarská republika, která však mezi lidmi neměla příliš dobrou reputaci. Revoluce byla nejvýraznější v Bavorsku, kde na odpor proti nové republice byla komunisty vyhlášena Sovětská republika. V ulicích Mnichova se rozpoutal krvavý pouliční boj mezi komunisty a státem pověřenými vojáky, ve kterém zemřelo přibliţně 1000 lidí. Adolf Hitler byl v té době zpátky v Mnichově, ovšem ještě jako voják. Pouličních bojů se však neúčastnil. Vstoupil do Reichswehru, který spolu s Freikorpsem bojoval proti komunistickým

povstalcům.

Stal

se

osvětovým

důstojníkem

a

prováděl

protikomunistickou agitaci.

1.4

Mnichovský puč Po skončení revoluce dostal Adolf Hitler za úkol podávat informace o Německé

dělnické straně (DAP), do které za tímto účelem vstoupil. Tato strana se mu však brzo velmi zalíbila, neboť prosazovala názory, které mu byly blízké. Později odešel z armády a stal se čelním představitelem této strany. Spolustraníci v něm totiţ objevili velmi nadaného a přesvědčivého řečníka. Strana se později přejmenovala na Národně socialistickou dělnickou stranu (NSDAP) a Adolf Hitler stanul v jejím čele.

5

GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 8085194-75-9. s. 22.

-7-

V roce 1923 byla sepsána tzv. Versailleská smlouva, díky které Německo přišlo o velkou část území a bylo nuceno platit značnou sumu peněz vítězným mocnostem první světové války. Díky tomu se Německo dostalo do velkých finančních potíţí. To přirozeně popudilo prakticky celou veřejnost. Adolf Hitler došel k přesvědčení, ţe Výmarská republika je na konci svých sil. Rozhodl se proto, ţe po vzoru „Mussoliniho pochodu na Řím“ svrhne vládu a sám se chopí moci. Se spřízněným císařským generálem Ludendorffem a nejvěrnějšími stoupenci strany, která jiţ tehdy měla více jak 55 000 členů, se pokusí o převrat. Tomuto pokusu o převrat se říká „Mnichovský puč“ nebo také tzv. „Pivní puč“. Převrat se však nevydařil a zemřelo při něm 16 lidí. Adolf Hitler byl zatčen, poslán před soud a uvězněn na pět let za velezradu. Díky své výřečnosti a velké podpoře nejen svých spolustraníků, ale i široké veřejnosti se mu podařilo vyhnout trestu smrti. Soudní proces vyuţil k vlastní propagaci a během svého pobytu ve vězení vytvořil své nejznámější dílo – „Mein Kampf“.

1.5

Okolnosti sepsání a prvního vydání „Mein Kampfu“ Hitlerův „Mein Kampf“ se skládá ze dvou částí. První část „Mein Kampfu“

vznikla v roce 1924. Tehdy byl Adolf Hitler ve vězení v pevnosti Landsberg, kde si odpykával trest za pokus o svrţení vlády v Mnichově v roce 19236 tzv. Pivní puč. Zde za necelé čtyři měsíce nadiktoval první část „Mein Kampfu“svému spolustraníkovi a příteli Rudolfu Hessovi, který se s ním nechal dobrovolně uvěznit. Kdyţ se to dozvěděli spolupracovníci Adolfa Hitlera, vyvolalo to u nich nadšení. Začali Adolfa Hitlera podporovat v práci a zásobovali ho potřebnou literaturou. Jiţ během psaní se snaţil sehnat vydavatele pro svoji knihu, která je jeho osobní výpovědí. Během svého pobytu ve vězení se choval vzorně, a proto byl necelý rok po odsouzení propuštěn na svobodu. O vydání Hitlerovy knihy se v extrémně pravicovém tisku se zájmem hovořilo ještě během Hitlerova pobytu ve vězení. Kdyţ se však rukopis dostal do ruky vydavatelům, bylo jasné, ţe se vydání knihy musí odloţit, neboť rukopis obsahoval mnoho stylistických chyb. Navíc se některé části opakovaly a v textu se také

6

HITLER, Adolf a HÁJEK, Jiří, ed. Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka. 2. vyd. Liberec: Dialog, 2000. 221 s. ISBN 80-86218-37-6. s. 6.

-8-

vyskytovaly četné nepřesnosti. Hitlerovi blízcí nebyli s textem spokojeni a konstatovali, ţe Adolf Hitler je lepší řečník neţ spisovatel a má větší talent mluvit, neţ psát.7 První část „Mein Kampfu“ vyšla 18. června 1925, tedy sedm měsíců po Hitlerově osvobození v nakladatelství NSDAP „Eher – Verlag“.8 Druhou část Adolf Hitler naspal v průběhu roku 1925 na své horské chatě v Berghofu ještě před vydáním první části a ta vyšla v prosinci 1926 ve stejném nakladatelství. O čtyři roky později, čili v roce 1930, vychází jiţ obě části v jednom svazku, a to jiţ v klasickém černém provedení, které je pro tuto knihu typické.9

7

VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 246 s. ISBN 978-807432-058-3. s. 23. 8 Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 1 9 Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 3

-9-

2.

Kniha „Mein Kampf“ Nedlouho po vydání se Hitlerova kniha stala velikým bestsellerem, kterého byly

do roku 1945 prodány miliony výtisků a který se ve světě i nadále vydává, neboť mnoho lidí dodnes fascinuje. Dnešní generaci však fascinuje a oslovuje jinak, neţ v době, kdy byla kniha poprvé publikována. Pro tehdejší čtenáře byla shrnutím názorů, idejí a ideologie extrémní pravice. Svojí radikálností a útočností oslovovala odpůrce komunismu a marxismu, Výmarské republiky a Francie. Oslovovala také ty, kteří měli zájem o antisemitismus a rasové otázky. Přestoţe byla napsána velmi těţkopádným a neobratným způsobem, oslovovala velmi širokou část populace, neboť to byla aktuální výpověď doby a dávala odpovědi na oţehavé otázky, které pálily mnoho Němců. Pro současnou generaci je zajímavá spíš tím, ţe jejím autorem je Adolf Hitler, jeden z největších tyranů historie. Co však je obsahem knihy, to většina dnešních lidí neví. Jsem toho názoru, ţe pokud by se více lidí blíţe seznámilo s jejím obsahem, jistě by jejich zájem či dokonce fascinace touto knihou rázem opadla. Rozhodl jsem se proto, ţe v této práci alespoň stručně shrnu obsah obou částí „Mein Kampfu“. Myslím si, ţe pro pochopení nejen knihy, ale i osobnosti a názorů samotného Adolf Hitlera jsou informace obsaţené v Hitlerově knize zásadní.

2.1

Obsah knihy Na začátku knihy je věnování 16 padlým účastníkům Mnichovského neboli

Pivního puče. Dále je text rozdělen, jak jiţ bylo řečeno v minulé kapitole, do dvou částí. V textu knihy se prolíná pásmo autobiografické a reflexivní.10 První část je shrnutím Hitlerova dosavadního občanského a politického ţivota doplněná o jeho politické názory a myšlenky. V tomto díle převaţuje autobiografické pásmo. Obsahuje kapitoly: V rodném domě, Léta učení a strádání ve Vídni, Všeobecné politické úvahy z mé vídeňské doby, Mnichov, Světová válka, Válečná propaganda,

10

GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 80-85194-75-9. s. 41.

- 10 -

Revoluce, Počátek mé politické činnosti, „Německá dělnická strana“, Příčiny zhroucení, Národ a rasa a Počátky vývoje Německé národně-socialistické strany. 11 V druhé části jsou popsány jeho politické plány a záměry. V tomto díle převaţuje pásmo reflexivní. Obsahuje kapitoly: Světový názor a strana, Stát, Státní příslušník a státní občan, Osobnost a národní myšlenka, Světový názor a organizace, Boj v prvních dobách – význam proslovu, Zápas s rudou frontou, Silný je nejmocnější sám, Základní myšlenka o organizaci SA12, Federalismus jako maska, Propaganda a organizace, Otázka odborů, Německá politika smluv po válce, Orientace nebo východní politika a Nutná obrana jako právo.13 Na následujících řádcích se pokusím shrnout a interpretovat základní myšlenky díla. Jak jsem jiţ naznačil v první kapitole popisující Hitlerovu cestu k napsání „Mein Kampfu“, Hitlerův předchozí ţivot plný neúspěchů byl pro něj zklamáním. Rostla v něm bolest a frustrace, která postupně přerostla v nenávist a zlobu vůči světu, ve kterém ţil. Nesouhlasil s uspořádáním tehdejšího světa, s demokracií a liberalizmem. Ze všech problémů moderní doby vinil socialisty, marxisty a především Ţidy. Rozhodl se, ţe proti tomuto světu bude bojovat, a své plány shrnul do knihy, jejíţ název v překladu znamená „Můj boj“ a také tak učinil. Většina starověkých civilizací podle Adolfa Hitlera zanikla díky míšení krve a poklesu ras.14 Adolf Hitler dospěl k závěru, ţe nejvyšší rasa je bílá a jejím naprostým vrcholem jsou plavovlasí Germáni zvaní Árijci, kteří jsou soustavně v ohroţení. Němce povaţoval za nadřazené bytosti, které musí povstat, spojit se v jeden celek a dobýt nepřátelská území, aby měli dostatek prostoru. Nabádal k válce s Ruskem a Francií. Jediný silný spojenec, se kterým byl ochoten se podělit o světovou nadvládu byla Velká Británie, popřípadě Itálie. Zásadně odmítal lidskost, kterou povaţoval za slabost. Místo toho kladl veliký důraz na pud sebezáchovy. Všechny instituce ve státě by měly podle

11

HITLER, Adolf. Můj boj. Nezkrác. vyd. [Praha]: Otakar II., 2000. 510 s. ISBN 80-86355-26-8. s. 509. SA Sturmabteilung (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace zaloţená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináleţela k nacistické straně (NSDAP). Lidově se jim také říkalo „hnědé košile“ podle typických uniforem. U zrodu této organizace stáli Ernst Röhm a Hermann Göring. 13 HITLER, Adolf. Můj boj. Nezkrác. vyd. [Praha]: Otakar II., 2000. 510 s. ISBN 80-86355-26-8. s. 509. 14 VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 246 s. ISBN 97880-7432-058-3. s. 30. 12

- 11 -

Adolfa Hitlera usilovat o rasovou čistotu a měly by přispět k zdárnému rozvoji árijské rasy. Takzvané „ţidovské otázce“ věnuje Adolf Hitler podstatnou část své knihy. Jiţ při prvním prolistování kompletního vydání „Mein Kampfu“ je patrné, ţe slova „Ţid“ nebo „ţidovský“ jsou nejfrekventovanější z celého textu. Za největšího nepřítele árijského národa povaţuje Adolf Hitler Ţidy. Ţidé podle něj nejvíce ohroţují čistotu árijské rasy.15 Ţidé také dle jeho názoru mohou za většinu problémů moderního světa. Stvořili marxismus a jsou ţivoucím ztělesněním kapitalismu. O Ţidech mluví skoro, jako o nebezpečných zvířatech, které je třeba zničit.

2.2

Sloh a stylistika „Mein Kampfu“ Co se týče slohu, není toto monstrózní dílo čítající v originále více jak 700 stran

nijak výjimečné. Přes všechny úpravy a opravy vydavatelů se nepodařilo knihu zbavit všech stylistických chyb. Text je napsán zbytečně šroubovaně a těţkopádně. Větná stavba je velmi nelogická a improvizovaná. Argumenty jsou často špatně vystavěné a nelogické. V knize je také častým jevem, ţe se některé pasáţe opakují. Je vidět, ţe Adolf Hitler svá slova neměl zcela domyšlená. Dobrým příkladem, který uvádí doktor Hájek v úvodu ke svému komentovaném překladu16, je Hitlerova řeč o chudobě. Metaforicky o ní mluví, jako o škrtičské zmiji s jedovatými zuby a spáry. Kaţdému, kdo se nad těmito slovy trochu zamyslí, je jasné, ţe jedovatý had nemůţe být zároveň škrtič a navíc ţe ţádný had přeci nemá spáry. Celá kniha je de facto jeden velký improvizovaný agresivní proslov, ve kterém se Adolf Hitler snaţil zachytit a shrnout svůj dosavadní ţivot, názory a záměry či plány do budoucna.

15

VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 246 s. ISBN 97880-7432-058-3. s. 35. 16 HITLER, Adolf a HÁJEK, Jiří, ed. Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka. 2. vyd. Liberec: Dialog, 2000. 221 s. ISBN 80-86218-37-6. s. 3.

- 12 -

2.3

Vliv knihy „Mein Kampf“ na mládeţ v období vzrůstající moci Adolfa Hitlera Nesmíme také zapomenout na rozhodující vliv knihy „Mein Kampf“ na mládeţ

v období 30. let, kdy vzrůstající moc Adolfa Hitlera začala ovlivňovat obyčejné lidi. Adolf Hitler se v duchu myšlenky „Ten kdo má mládeţ, má i budoucnost“ začal cíleně zaměřovat především na získávání mladé generace, se kterou měl velké plány, o kterých se ostatně zmiňuje uţ ve své knize. Nový Němec měl být vychováván ve věku, kdy je ještě relativně tvárný. A jedním ze způsobů jak na něj působit, bylo zpočátku lákáním do Hitlerovy mládeţe nechvalně známé organizace sdruţující mládeţ „Hitlerjugend“. Zpočátku tato organizace fungovala jako dobrovolná, ale po roce 1938 je členství v ní povinné a tím se začíná stupňovat tlak na myšlení mladé generace, jejíţ metody měl Hitler ve své knize dobře rozpracovány. V této své knize rozebírá, do jaké míry se mu vzdělávání mladých lidí jeví jako zásadní věc, kde i detailně rozpracovává metody jak toho cíle dosáhnout. Je všeobecně známo, ţe se mladým Němcům v „Hitlerjugend“ vtlouká do hlavy kromě otázky o „čistotě německé krve“ také to, ţe jsou nositeli nového Německa. Při hledání nové symboliky pro mládeţ vyhlásili nacisté v čele s Hitlerem „Landsberg“ za hlavní město říšské mládeţe a rozhodli, ţe sem budou přicházet tisíce mladých lidí jako do poutního místa. Na tomto místě jim bude slavnostně předávána jeho kniha „Mein Kampf“. Dělo se tak zpravidla ve městě na velkém náměstí, někdy před věznicí. Situace gradovala tak, ţe mladí lidé byli zavedeni aţ do samotné Führerovy cely. „Tam pod Hitlerovou fotografií, nedaleko jeho postele a stolku, na němţ trůní psací stroj značky Remington, je jim kniha předána. Dokonce byl natočen i propagandistický film Pochod k Hitlerovi“.17 Nacistické úřady se začínají snaţit dostat knihu „Mein Kampf“ do škol, coţ si jim podaří jiţ v roce 1934, kdy pruský ministr školství nařizuje uvádět knihu ve výkladu o dědičnosti a demografii. Nesmíme opomenout i snahu ovlivnit nejmladší generaci Němců za pomoci náhraţky „Mein Kampfu“ se tisknou obrázkové kníţky pro děti, které z „Mein Kampfu“ obsahují některé výňatky. Vychází i další knihy s cílem podpořit poţadavek na ţivotní prostor, či 17

VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 246 s. ISBN 97880-7432-058-3. s. 30.

- 13 -

vysvětlující Hitlerovy antisemitské teorie a také zidealizovaný ţivotopis Hitlera. Za zmínku stojí i broţura Výklad „Mein Kampfu“ od Paula Somerse, která je určena speciálně pro školy. Domnívám se, ţe při získávání mladé generace pro svoje vize a myšlenky ve 30. letech Hitlerův „Mein Kampf“, sehrál u mládeţe asi jednu z klíčových rolí. Nadšení německé mládeţe pro Adolfa Hitlera dosáhlo takových rozměrů, ţe některé děti dokonce udávají svoje rodiče a dospívající mládeţ je na konci války ochotna obětovat i ţivot pro svého vůdce.

- 14 -

3.

České překlady a okolnosti jejich vzniku V následujících válečných letech se kniha „Mein Kampf“ stala povinnou četbou

kaţdého správného Němce. Do konce války tato kniha vyšla v obrovském nákladu 10 milionů výtisků. S rostoucí popularitou NSDAP roste přirozeně i zájem o Hitlerovu knihu, ve které jsou shrnuty kromě Hitlerova ţivota také dějiny a ideologie této strany, stejně jako její záměry a plány do budoucna. O Hitlerovu knihu začal být brzo větší zájem i v zahraničí, a tak začaly vznikat její překlady. V roce 1933 začalo nakladatelství Eher-Verlag prodávat práva na překládání „Mein Kampfu“.18 Zprvu je nakladatelství Eher-Verlag prodává čtrnácti zemím. První překlady vychází v Itálii a Brazílii v roce 1934. Jeden překlad vychází dokonce v arabštině. V jiných jazycích neţ němčině však ze zásady nevychází v tak rozsáhlém nákladu a také v kompletním rozsahu, neboť Adolf Hitler tvrdí, ţe je tato kniha určená pouze německému národu a nikdo jiný neţ Němec jí ani nemůţe pochopit. Navíc, vzhledem k tomu, ţe kniha obsahuje také jeho politické názory a mocenské poţadavky, týkající se zahraniční politiky, přirozeně nechce, aby je někdo znal dříve, neţ je uskuteční. Ani první české vydání z roku 1936 není výjimkou, neboť obsahuje pouze úryvky z původního textu. Překlady knihy „Mein Kampf“ dnes v českém jazyce existují celkem čtyři. Ve třech případech se jedná o tzv. komentované překlady či vydání. Tato vydání obsahují pouze úryvky původního díla, zato však obsahují rozsáhlý komentář a rozbory Hitlerových myšlenek a názorů. Jen jeden překlad v českém jazyce je kompletní. Tento překlad však není doplněn ţádným komentářem. Kaţdý překlad vychází v určité době za určitých okolností a jeho vydání má obvykle určitý důvod. Obvykle je důvodem rostoucí zájem o nacistickou či extrémně pravicovou ideologii. Většinou má proto kniha za úkol varovat před hrozbou, kterou pro lidi můţe znamenat nacismus, antisemitismus či ideologie extrémní pravice všeobecně. V této kapitole jsem se proto snaţil charakterizovat jednotlivé české překlady a také dobu, ve které byly vytvořeny a vydány, neboť velmi dobře ilustrují růst a pokles zájmu o extremní pravici na našem 18

VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 246 s. ISBN 97880-7432-058-3. s. 35. s. 76.

- 15 -

území. Popis jednotlivých vydání jsem také doplnil jejich přibliţnou antikvární či sběratelskou cenou a také způsobem, jakým je moţné si dnes jednotlivá vydání opatřit. Navíc jsem do příloh neskenoval také jejich obálky, popřípadě přední stranu desek.

3.1

Komentovaný překlad dr. Bauera První české vydání, které se prodávalo pod názvem „Můj boj – Hitler o sobě

a svých cílech“ bylo vlastně takovým „převyprávěním“ původního textu doplněným poznámkami, napsal publicista František Bauer a poprvé vyšlo v prosinci roku 1936 v nakladatelství Orbis.19 Tato kniha se dočkala díky značnému zájmu do roku 1939 celkem 5 vydání. Není divu, vzhledem k tomu, ţe v době jejího vydání byl jiţ Adolf Hitler tři roky u moci a celá Evropa se obávala jeho dalších kroků. Záměrem doktora Bauera bylo objektivně seznámit českou veřejnost nejen s touto knihou, ale snaţil se také čtenáře přimět k tomu, aby sledovali vývoj Německé politiky.20 Nemohl si však dovolit být příliš kritický na účet Německa a jeho oficiální ideologie, neboť nechtěl dát záminku k diplomatickým protestům. Kniha je proto napsaná prakticky nestranně a případné protesty jsou dobře skryty. Osobně tento překlad povaţuji za jeden z nejlepších, a to právě díky oné nestrannosti, která dává čtenářovi moţnost udělat si o této knize vlastní obrázek. Vzhledem k jejímu stáří je však sloh této knihy jiţ doopravdy zastaralý. Cenově se toto vydání dnes pohybuje kolem 200 korun, není však lehké si ho obstarat. V dnešní době však existuje nové vydání tohoto překladu, které poprvé vyšlo v roce 1994 a v reedici v roce 2005 a 2008 pod názvem "Hitlerův Můj boj očima historiků“ a je zatím bez problémů volně k sehnání na internetu.21 Toto vydání, kromě původního Bauerova textu obsahuje také úvod a závěr historiků Františka Svátka a Michala Arnota.

19

Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 2 HITLER, Adolf a HÁJEK, Jiří, ed. Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka. 2. vyd. Liberec: Dialog, 2000. 221 s. ISBN 80-86218-37-6. s. 3. 21 Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 2 20

- 16 -

Bauerovo vydání bylo po dlouhá léta jediné vydání v českém jazyce, které se dalo získat, konkrétně od obsazení Československa německými vojsky v roce 1939 aţ do roku 1993. V době, kdy se naše země byla de facto součástí Velkoněmecké říše, bylo díky Hitlerovu přání, aby na území jeho říše byl k dostání pouze německý originál, nemoţné vydat český překlad. V Protektorátu Čechy a Morava, ale i na zbytku území Velkoněmecké říše se „Mein Kampf“ prodával obvykle v malém téměř kapesním vydání s černými či tmavě modrými deskami se zlatými nápisy od nakladatelství EherVerlag.22 Není proto divu, ţe o něm většina autorů odborné i populárně naučné literatury často mluví, pokud pomineme její obsah, jako o „Bibli národního socialismu“. Tato vydání se na burzách či aukcích cenově pohybují kolem 3000 korun. Existují však i velkoformátová vydání s ozdobnými deskami a někdy dokonce i ozdobným kováním. Knihy z těchto nízkonákladových vydání se během války daly obvykle získat jen za zásluhy nebo z nich bylo předčítáno při slavnostních příleţitostech. Knihy z těchto vydání mají přirozeně několikanásobnou hodnotu neţ z obyčejných vydání. Cenově se dnes pohybují přibliţně kolem 10 000 a jsou velmi vzácné a mezi sběrateli ceněné. Vydat český překlad „Mein Kampfu“ bylo v Československu naprosto nemoţné v době po druhé světové válce, kdy měli lidé ještě v ţivé paměti hrůzné záţitky z uplynulých šesti let strachu, a neměli tudíţ ani ten nejmenší zájem tuto knihu číst. V roce 1948 připadla práva na vydávání „Mein Kampfu“ Svobodnému státu Bavorsko, který se zavázal zabránit dalšímu vydávání a rozšiřování této knihy, o coţ se snaţí dodnes. Postupem času však pomalu ubývalo pamětníků a začal se u lidí pomalu opět zvyšovat i zájem o tuto knihu. Jiţ v roce 1950 vychází „Mein Kampf“ v Mexiku. Koncem osmdesátých let se u nás pomalu začalo formovat hnutí Skinheads. Do hnutí Skinheads přivedl mnoho mladých lidí právě poslech písní s agresivními rasistickými texty nechvalně známé skupiny Orlík, která vznikla v roce 1988. V několika článcích a také na burzách válečných militárií a dokumentů jsem se několikrát setkal s tím, ţe údajně existoval překlad, který se ještě před rokem 1989 šířil mezi lidmi samizdatem, tedy opisováním na psacím stroji přes uhlový kopírovací papír. V odborné literatuře o tom však není ţádná zmínka. Komunisté by takový nápad, jako vydat „Mein Kampf“ jistě smetli ze stolu, a tak se občané v tehdejším Československu

22

Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 3

- 17 -

museli spokojit buď s těţko sehnatelným originálem tištěným obvykle v kurentu, či tzv. samizdatovým opisem, anebo s Bauerovým komentovaným překladem. Situace se však změnila po roce 1989. Tato doba nově nabité svobody jiţ v podstatě v ničem nebránila tomu, aby lidé měli moţnost seznámit se s Hitlerovým „Mein Kampfem“. V tomto období po pádu totality panoval oprávněný strach, ţe se politická situace můţe zvrhnout k extrému. Extrémní pravici, které v této době byla v rozkvětu, nahrávalo několik věcí. Po pádu komunismu došlo k hromadnému celospolečenskému odmítání a odsuzování nejen samotného komunismu, ale i celé politické levice. Dále mezi lidmi panoval veliký strach z výrazných sociálních změn a všeobecného a nejen politického zmatku. Obyčejní lidé začali touţit po nějakém řádu, třeba i vládě „pevné ruky“. Přestal být také propagován komunisty tolik oblíbený internacionalismus. Lidé se začali dovolávat tradic a vlastenectví, coţ bohuţel někdy začalo přerůstat v nacionalismus a někdy dokonce v šovinismus. Někteří lidé také začali upozorňovat na takzvanou „romskou otázku“, kterou komunisté zahalovali pláštíkem neviditelnosti, aby nedocházelo k případným problémům či dokonce nepokojům. V průběhu devadesátých let se začíná profilovat krajně pravicové spektrum.23 V prvé řade se značně rozmohlo hnutí skinheads orientované převáţně na mládeţ, které se svezlo na popularitě jiţ zmiňované kapely Orlík. Hudební kapely značně pomohly rozšířit řady přívrţenců skinheads. Po převratu vzniklo více podobných kapel, jako byl Orlík. Mezi ty nejznámější patří například kapela Braník, která byla ve svých textech mnohem otevřenější a útočnější. Kromě kapel však začaly vznikat také různé registrované či neregistrované organizace sdruţující přívrţence skinheads. Mezi registrované organizace na Ministerstvu vnitra patřila Vlastenecká liga (VL), která byla v devadesátých letech nejproslulejší. Z neregistrovaných uvedu alespoň skupinu Bohemia Hamer Skinheads (BHS). Ta se zabývala organizováním koncertů a vydáváním časopisů se skinheadskou tématikou. Je však třeba říct, ţe tyto skinheadské organizace neměly v této době politické ambice. Kromě skinheadských organizací se v devadesátých letech začaly také formovat populistické parapolitické skupiny a strany, které přijímaly a akceptovaly demokratický 23

CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-098-6. s. 142.

- 18 -

systém, a které usilovaly o celospolečenské uznání a vstup do tehdejší politiky.24 Z těchto skupin bylo asi nejvýraznější Sdruţení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) zaloţená roku 1990. Tato skupina a později i registrovaná politická strana vedená Miroslavem Sládkem se v roce 1992 dostala do České národní rady a později také do parlamentu, kde vydrţela aţ do roku 1998. Tehdy strana nevyhrála v předčasných volbách. Její reputaci výrazně oslabily finanční skandály předsedy Miroslava Sládka.

3.2

Komentovaný překlad dr. Hájka V roce 1993 byl vydán Hájkův překlad pod názvem „Hitlerův Mein Kampf –

z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka“, který byl, jak jiţ napovídá jeho název, komentovaný. Komentovaný snad proto, ţe kompletní text „Mein Kampfu“ v českém jazyce by mohl být, vzhledem k značnému rozvoji extrémní pravice, zneuţit. Navíc bylo třeba varovat mládeţ před hrozbou nacizmu. Tzv. Hájkův překlad, který vyšel znovu v reedice v roce 2000, osobně povaţuji v období po pádu totality za nejlepší přestoţe popisuje a komentuje jen vybrané nejdůleţitější pasáţe díla, neboť čtenáře seznamuje s obsahem vybraných částí knihy velmi podrobně a dává ho i do širších souvislostí.25 Navíc, na rozdíl od překladu doktora Bauera, je napsán jiţ moderním jazykem, a tudíţ je i mnohem srozumitelnější, a autor měl navíc moţnost jasně vyjádřit svůj názor na tuto knihu. Ve své době se také kniha setkala s velikým ohlasem. V tisku se hovořilo o tom, ţe tato kniha bude mít velmi dobrý vliv na smýšlení mladých lidí. Jediné, co bych osobně knize mohl vytknout, je z komentářů velmi dobře patrná zaujatost doktora Hájka vůči nacismu a osobě Adolfa Hitlera. Je však v jeho případě pochopitelná, neboť byl během války pronásledován a byl dokonce vězněn v koncentračním táboře. Přesto si však myslím, ţe kniha, kterou psal odborník a která je určena nejen odborné veřejnosti, ale také široké veřejnosti by se zaujatosti měla vyvarovat. Cena této knihy se pohybuje v cenové relaci od 50 do 200 korun.

24

CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-098-6. s. 143. 25 Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 4

- 19 -

3.3

Úplný překlad Slavomíra Michalčíka Následujících 7 let, tedy pokud je mi známo, byly překlady doktorů Hájka

a Bauera jediná volně dostupné vydání „Mein Kampfu“ na českém trhu. V období mezi lety 1999 aţ 2001, tedy po odchodu Sdruţení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) z české politické scény, byla zaznamenána snaha skinheadských organizací dostat se do politiky. Především se o to snaţila organizace Národní Aliance (NA) vzniklá na přelomu roku 1998 a 1999. V roce 2000 však byla rozpuštěna. Podobně dopadla i organizace Vlastenecká liga (VL). Roku 2000 byl vydán první doopravdy úplný a nezkrácený překlad „Mein Kampfu“ v českém jazyce nazvaný jednoduše „Můj boj“. Překladatelem byl Slavomír Michalčík a vydalo ho nakladatelství Otakar II.26 Toto vydání však zdvihlo obrovskou vlnu nevole. Velké mnoţství organizací i jednotlivců se proti prodeji této knihy ostře postavilo. Největší odpor vyvolala u některých senátorů Občanské demokratické aliance (ODA), u ţidovských organizací, u organizací antifašistických bojovníků a samozřejmě u některých organizací krajní levice.27 Je však zajímavé, ţe v tisku se mnoho lidí vydavatele tohoto vydání zastávalo. Jejich argumenty byly vesměs podobné. Tvrdili, ţe si řada neonacistů koupila knihu jakoţto kultovní předmět, či symbol, a pokud ji četli snaţili se v ní hledat inspiraci (např. v boji proti parlamentarismu). Budoucí vývoj potvrdil, ţe více neţ myšlenek díla, extremisté vyuţili odporu proti cenzuře pro vlastní politickou agitaci. Kniha byla staţena z prodeje, přesto se však z původního a na dnešní poměry vskutku obrovského nákladu 106 000 výtisků podařilo prodat celkem 90 000. Upřímně se ani nedivím, ţe se proti tomuto vydání zvedla taková vlna nevole, neboť kromě redakčního úvodu kniha neobsahuje ţádný komentář a na přední straně desek byla vyobrazena orlice s hákovým kříţem, stejně jako na většině vydáních z dob Třetí říše. Vydavatelé jí však pro potřeby prodeje v místech, kde je umístěna říšská orlice, překryli papírem, který obsahoval krátký popis důvodů pro vydání knihy a upozornění, ţe nacismus připravil o ţivot desítky milionů lidí. 26

Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 5 Kauza Mein Kampf: pozitivní vliv na rozvoj neonacismu nebo na svobodu projevu?. Revue politika, 2005, 3(16)(3), s. 32-34. ISSN 1214-0899. Dostupné také z: http://www.cdkbrno.cz/rp/clanky/251/kauzamein-kampf. 27

- 20 -

Brzo bylo na Michala Zítka podáno trestní oznámení dvojicí senátorů z ODA Michaelem Ţantovským a Danielem Kroupou. Soudy s ním trvaly celkem 5 let. V roce 2005 byl nakonec Nejvyšším soudem osvobozen. Jeho obhájcem byl tehdy Tomáš Sokol. Michal Zítko po skončení soudního procesu popsal celou anabázi kolem vydání knihy, jejího prodeje, zabavení policií i několikaleté soudy v knize „Můj pětiletý boj Zpověď nakladatele Mein Kampfu“28. Dnes jiţ některé antikvariáty nabízejí úplný překlad „Mein Kampfu“ v kamenných prodejnách nebo dokonce v internetových obchodech a často se také objevuje na aukčním portálu Aukro. Cena však vzrostla z původních 300 na přibliţně 1000 aţ 2000 korun. Je zajímavé, ţe i přesto, ţe vydání této knihy v úplném znění bylo veřejně odsouzeno a byl také zakázán její prodej, dá se zapůjčit v Městské knihovně v Praze, kde mají k dispozici jeden exemplář a také v Národní knihovně, kde mají k dispozici pro čtenáře dokonce tři exempláře. Stejně tak je zajímavé, ţe úplný překlad „Mein Kampfu“ bez komentáře ve slovenštině se dal ještě před čtyřmi lety koupit v kaţdém druhém stánku s levnými knihami u některých stanic metra či na Masarykově nádraţí.29

3.4

Komentovaný překlad Luisy Müllerové

Mezi lety 2002 aţ 2005 klesá vliv neonacistických skupin, zato však rostou aktivity krajně pravicových politických stran. V roce 2005 vyšel komentovaný překlad od paní Luisy Müllerové v nakladatelství Beta – Dobrovský.30 Byl pojmenován „Mein Kampf očima dneška – Rešerše – citace – komentáře“. Tento překlad však dle mého osobního názoru nedosahuje takové kvality, jako tomu bylo u překladů předchozích a to se týká jak samotného překladu, tak i komentářů. Byl však relativně obchodně úspěšný a vyšel o dva roky později ve větším nákladu v nakladatelství Levné knihy Kma.31 Tohoto vydání si ovšem povšimli představitelé Svobodného státu Bavorsko, kteří po druhé 28

Vydavatel Mein Kampfu posal v knize stíhání [online]. 4.11. 2005 [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/vydavatel-mein-kampfu-popsal-v-knize-stihani-fnd /literatura.aspx?c=A051104_111930_show_aktual_gra 29 NACHTMANN, Filip. Koupit Mein Kampf není problém [online]. 6.8. 2008 [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/mein_kampf20080806.html 30 Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 6 31 Naskenovaná obálka této knihy viz. Příloha č. 6

- 21 -

světové válce získali autorská práva na vydávání „Mein Kampfu“. Vzhledem k tomu, ţe se nikdo neobtěţoval za vydávání této knihy zaplatit, nebo to alespoň oznámit někomu z bavorského státu, a ten podal ţalobu na vlastníky nakladatelství a dokonce tento soudní spor vyhrál. Představitelé Svobodného státu Bavorsko se u soudu dohodli s nakladatelstvím KMa, ţe dále nebude vydávat „Mein Kampf“ a ţe neprodané výtisky „Mein Kampfu“ stáhne z prodeje.32 V případě obou vydání antikvární cena obvykle nepřesáhne 200 korun. Dnes se píše rok 2013. Celou Českou republikou otřásají rasové nepokoje zaměřené především proti Romům a mnoho skupin hlásících se k extrémní pravici se těchto nepokojů aktivně účastní. V současné době nejvýraznější aktivní politická strana, která se k extrémní pravici hlásí je Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Představitelé této strany byly původně členy známější organizace registrované pod jménem Dělnická strana (DS), ale ta byla v roce 2010 zrušena a tak začali ti samí extrémisté působit v DSSS. Stále je ještě v internetových obchodech, jak jsem se jiţ zmiňoval, k sehnání překlad dr. Bauera z roku 2010 a o nových vydaní „Mein Kampfu“ jsem v edičních plánech ţádného nakladatelství neobjevil jedinou zmínku. Na internetu je však moţné zakoupit knihu francouzského novináře Antoinea Vitkinea z roku 2009 s názvem „Mein Kampf – příběh jedné knihy“, která vyšla v nakladatelství Paseka. Nejedná se o klasické komentované vydání, ale spíše se tato kniha snaţí dát „Mein Kampf“ do širších historických souvislostí. Mohu jí vřele doporučit všem, kdo se zajímají o knihu „Mein Kampf“, neboť čtenáři dává opravdu kvalitní a fundovaný obraz tohoto, jakou stopu tato kniha zanechala v novodobých dějinách. V roce 2015 vyprší autorská práva na vydávání „Mein Kampfu“ dodnes patřící Svobodnému Státu Bavorsko.33 Bavorsko se zavázalo, ţe se přesto bude snaţit vydávání Hitlerovy knihy zabránit, jako to dělalo doposud. Jak se však situace vyvine dále, bude jasné aţ za dva roky.

32

Spor Bavorska a českých vydavatelů o Mein Kampf Skončil částečným smírem [online]. 9.4. 2010 [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/spor-bavorska-a-ceskych-vydavatelu-o-mein-kampfskoncil-castecnym-smirem-1q3-/literatura.aspx?c=A100409_172120_literatura_tt 33 Hitlerově knize Mein Kampf vyprší autorská práva. Němci řeší, co s tím [online]. 8.4. 2013 [cit. 201308-24]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nemecko-izrael-autorska-prava-mein-kampf-hitler-f5x/zahranicni.aspx?c=A130408_124544_zahranicni_btw

- 22 -

4.

Soupis důleţitých dat Následující kapitola obsahuje souhrn nejdůleţitějších dat, které se týkají „Mein

Kampfu“ a jeho autora. Slouţí k lepší orientaci ve výše uvedených kapitolách a zároveň shrnuje všechny důleţité momenty ţivota Adolfa Hitlera a osudů vydávání jeho knihy. 1889 -

Narození Adolfa Hitlera v rakouském městečku Branau

1907 -

Odchod Adolfa Hitlera do Vídně

1913 -

Odchod Adolfa Hitlera. do Mnichova

1914 -

– Začátek první světové války, – Adolf Hitler narukuje do Německé armády

1918 -

– Konec první světové války – Zaloţení Výmarské republiky – Adolf Hitler se vrací do Mnichova

1919 -

Adolf Hitler vstupuje do DAP (později přejmenované na NSDAP)

1921 -

Adolf Hitler je zvolen předsedou NSDAP

1923 -

– Podepsání Versailleské smlouvy, – Nepovedený Mnichovský puč a odsouzení Adolfa Hitlera za vlastizradu

1924 -

Adolf Hitler sepisuje 1. část „Mein Kampfu“ ve věznici „Landesberg“

1925 -

1. vydání 1. části „Mein Kampfu“

1926 -

1. vydání 2. části „Mein Kampfu“

1930 -

1. vydání souboru obou částí

1933 -

Adolf Hitler je zvolen německým kancléřem

1934 -

První překlady „Mein Kampfu“ do světových jazyků (italštiny a španělštiny)

1936 -

1. komentovaný překlad do češtiny dr. Bauera

1939 -

Začátek druhé světové války

1942 -

„Mein Kampf“ dosahuje nákladu 8 000 000 výtisků

- 23 -

1945 -

Konec druhé světové války

1948 -

Autorská práva na vydávání „Mein Kampfu“ připadají Svobodnému státu Bavorsko

1950 -

První poválečné vydání „Mein Kampfu“ (Mexiko)

1988 -

– Rostoucí zájem o hnutí skinheads – Zaloţení punk-rockové kapely Orlík, popularizující hnutí skinheads

1989 -

Pád totality v Československu

1990 -

Zaloţeno Sdruţení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ)

1992 -

SPR-RSČ se ve volbách dostala do České národní rady a parlamentu

1993 -

– Vznik České republiky – Komentovaný překlad „Mein Kampfu“ dr. Hájka – Rozpad kapely Orlík

1998 -

SPR-RSČ propadla v předčasných parlamentních volbách

2000 -

– Vydání úplného českého překladu „Mein Kampfu“ od Slavomíra Michalčíka – Na vydavatele tohoto vydání bylo podáno trestní oznámení a začal soud

2003 -

Zaloţení Dělnické strany (DS)

2005 -

Nejvyšší soud osvobodil vydavatele úplného překladu Mein Kampfu Michala Zítka

2005 -

Vydání komentovaného překladu „Mein Kampfu“ od Luisy Müllerové

2010 -

– Svobodný stát Bavorsko se u soudu dohodl s nakladatelstvím KMa, ţe dále nebude vydávat „Mein Kampf“ v překladu Luisy Millerové – Zrušení Dělnické strany

(2015 - Vyprší platnost autorských práv na vydávání knihy „Mein Kampf“)

- 24 -

5.

„Mein Kampf“ včera a dnes Při psaní knihy „Mein Kampf“ vycházel Adolf Hitler ze záţitků a myšlenek, se

kterými se setkal během svého ţivota. V knize shrnul téměř všechny extrémně pravicové názory a zabýval se zde i závaţnými otázkami, které hýbaly současnou německou společností, a proto se mu podařilo získat větší popularitu mezi německými občany, která mu pomohla ke vstupu do politiky. S jeho rostoucím vlivem na politické dění v Německu začal také narůstat zájem o jeho názory a politický program i v zahraničí, a tak začaly vznikat první překlady „Mein Kampfu“. I v Československu vyšel v prosinci 1936 český překlad kvůli zájmu a také asi strachu a zároveň potřebě získat nějaké informace o Adolfu Hitlerovi a jeho názorech. Po druhé světové válce však Hitlerova kniha nikoho nezajímala, neboť byla výtvorem člověka, na jehoţ hlavu padla vina za smrt více jak 60 000 000 lidí, kteří během války zahynuli. Zájem o ní u nás znovu začal narůstat v 80. letech spolu se zájmem o extrémní pravici. Ve světě, ale samozřejmě i u nás se začal „Mein Kampf“ znovu vydávat. U většiny nových vydání bylo ovšem cílem varovat před hrozbou nacismu a jemu podobných ideologií. Přes tuto snahu se mi zdá, ţe však počet lidí, kterým podobné názory imponují, se nenápadně zvyšuje. Nevím, zda důkazem, ţe je o extrémně pravicové názory stále velký zájem, je i počet různých vydání „Mein Kampfu“, které u nás po roce 1989 vyšly. V dobách Třetí říše byla kniha povinnou literaturou pro kaţdého správného Němce, tedy přirozeně také pro mládeţ, která v Německu studovala. I později se kniha stala doporučenou četbou pro všechny, kdo se zajímají a inklinují k extrémní pravici. Jak je to však v dnešní době? Mladí lidé, neboli dospívající ve věku mezi 15 a 20 či 22 lety jsou v etapě psychologického vývoje, která se nazývá adolescence. Vývojovým úkolem této etapy je hledání vlastní identity. Mladí lidé se snaţí zjistit kým jsou, čím chtějí v ţivotě být, co dokáţou, ale také v co věří, kam patří a pro co chtějí ţít.34 Ve svém okolí se mohou setkat se některými svými vrstevníky, kteří se hrdě hlásí k názorům, které zastává extrémní pravice. Jistě si také budou chtít udělat svůj vlastní 34

ŘÍČAN, Pavel. Psychologie: příručka pro studenty. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 286 s. ISBN 80-7178923-2. s. 274.

- 25 -

názor o podobných věcech. Mohou mít mladí lidé o tuto knihu zájem? Na tuhle otázku jsem se pokusil alespoň částečně odpovědět za pomoci dotazníkového šetření, které jsem uskutečnil mezi studenty Střední průmyslové škole dopravní, a. s., Plzeňská 298/217a, Praha 5 – Motol. Otázky pro dotazník jsem rozdělil na tři části. První dvě části otázek se snaţí získat informace o tom, nakolik jsou respondenti informováni o knize „Mein Kampf“ a jeho tvůrci, a zda mají o tuto knihu zájem. Jejich úkolem je sledovat a plnit cíl této práce. U první části otázek bylo úkolem prověřit, kromě informovanosti respondentů, také pravdivost odpovědí na otázky v části druhé. Ta totiţ zjišťuje, zájem respondentů a obsahuje úvodní a nejdůleţitější otázku, zda měli respondenti moţnost si knihu „Mein Kampf“ někdy pročíst a pokud ano, o jaké se jednalo vydání a kde ho získali. Předpokládal jsem samozřejmě, ţe většina respondentů knihu nečetla a proto je se v této části nachází otázka, zdali by ti, kdo knihu nečetli, měli zájem si jí někdy v budoucnu přečíst. Třetí část otázek má ovšem úkol zcela jiný, neţ předešlé dvě části. Při psaní této práce jsem se setkal s tím, ţe byl zakázán úplný překlad „Mein Kampfu“, který vydalo nakladatelství Přemysl Otakar II. S tím, ţe toto vydání nebylo vydáno jsem po dlouhém uváţení a pročtení všech článků a studií, které se tomuto tématu věnují, rozhodl nesouhlasit. Nemyslím si, ţe vydat překlad Hitlerova „Mein Kampfu“ v kompletním znění není nic tak strašného a nebezpečného, jak tvrdí někteří jeho odpůrci a zajímalo mě proto, jak se na to, ţe byl tento překlad byl volně ke koupi dívají respondenti.Ve třetí části mého dotazníku jsem se proto rozhodl zeptat se respondentů, co by říkali tomu, kdyby onen překlad byl volně v prodeji. Osobně povaţuji Hitlerův „Mein Kampf“ za historickou knihu, které sehrála svoji hlavní roli v minulosti a dnes jiţ nemůţe způsobit takovou škodu, jako v dobách nástupu Adolfa Hitlera k moci. Přesto však nemohu popřít, ţe obsahuje názory a myšlenky, které můţou být nebezpečné. Jsem proto toho názoru, ţe pokud by měla být kniha „Mein Kampf“ volně dostupná v kaţdém druhém knihkupectví, měla by obsahovat alespoň nějaký moderní úvod a komentář. Někomu by to však mohlo připadat, jako ovlivňování čtenářova osobního úsudku. Rozhodl jsem se proto připojit do třetí části dotazníkových otázek také otázku, která má za úkol zjistit, co by respondenti říkali na připojení komentáře k úplnému znění knihy.

- 26 -

6.

Šetření zájmu současné mladé generace o „Mein Kampf“ Na následujících řádcích popíši celé dotazníkové šetření, které má za úkol zjistit,

zda má současná mladá generace zájem o knihu „Mein Kampf“. Tuto kapitolu rozčlením do tří podkapitol. První podkapitola bude obsahovat popis průběhu dotazníkového šetření, druhá výsledky a ve třetí jsem se pokusím výsledky vyhodnotit. Pro svou práci povaţuji tuto kapitolu za zásadní.

6.1

Zadávání a průběh šetření Dotazníkové šetření jsem uskutečnil na Střední průmyslové škole dopravní, a. s.,

dne 20. června 2013. Tuto školu jsem si pro svůj dotazník vybral z několika důvodů. Studoval jsem ji, a se zdejšími pedagogickými pracovníky mám velmi dobré vztahy a tuto střední školu navštěvují studenti ve věku, který je shodný s cílovou skupinou, kterou jsem si zvolil pro svoje šetření. Moji volbu také ovlivnil fakt, ţe se nejedná o prestiţní výběrovou školu, a proto jsem předpokládal, ţe se zde mohou vyskytnout někteří studenti, kteří se zajímají o extrémní pravici nebo dokonce inklinují k nějakému hnutí s podobnou ideologickou základnou. Respondenty byly studenti ve věku 16 aţ 21 let z 1. aţ 4. ročníku. Celkem jich bylo 40. Většinu studentů této školy tvoří, vzhledem k jejímu technickému zaměření, dospívající chlapci, tudíţ většina respondentů byla muţského pohlaví. Mezi respondenty se však objevily i 4 dívky. Dotazníky studentům rozdaly dvě profesorky, které na škole vyučují, během velké přestávky. Vzor dotazníku jsem umístil do příloh.35 Z časových důvodů jsem se bohuţel nemohl osobně zúčastnit rozdávání dotazníků. Pouze jsem si došel druhý den vyzvednout ty, které byly vyplněné. Na vyplnění dotazníku měli respondenti čas 10 minut. Díky tomuto omezenému času, se kterým jsem musel předem počítat, jsem vypustil některé otevřené otázky, které jsem původně chtěl do dotazníku zahrnout.

35

Vzor dotazníku viz. Příloha č. 7

- 27 -

V dotazníku bylo celkem 11 uzavřených otázek a daly by se rozdělit, jak jsem jiţ říkal v minulé kapitole, do tří částí podle toho, jaké informace jsem chtěl jejich pomocí získat. Otázky (1 – 7) měly ověřit znalosti respondentů o knize „Mein Kampf“ a jejím autorovi. Otázky (6 – 9) měly za úkol zjistit, zda měli respondenti někdy moţnost si Hitlerovu knihu přečíst a pokud nikoliv, zda by o její přečtení měli zájem v budoucnu. U posledních dvou otázek měli respondenti vyjádřit svůj názor na to, zda by kniha „Mein Kampf“ měla být volně dostupná v češtině v kompletním znění a pokud ano, zda by je zajímal komentář k této knize. Kromě otázek obsahoval dotazník také úvod, který poskytoval základní informace o šetření, pokyny k vyplnění dotazníku a také mojí emailovou adresu, pokud by měl někdo z odpovídajících studentů zájem seznámit se s výsledky šetření.

6.2

Výsledky V této podkapitole jsou popsány výsledky dotazníkového šetření. Pro lepší

názornost jsem uvedl všechny otázky v kompletním znění. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 40 respondentů, z toho 36 muţů a 4 ţeny ve věku 16 – 21 roků. Tučným písmem je označen nejvyšší počet zvolených odpovědí a hvězdičkou jsou označeny odpovědi správné. V prvním sloupci jsou seřazeny navrţené odpovědi, ze kterých si respondenti vybírali. Ve druhém sloupci je uveden počet respondentů, kteří zvolili danou odpověď. Ve třetím sloupci je rozdělení počtu z druhého sloupce podle pohlaví, v pořadí muţi a ţeny. Ve čtvrtém sloupci je v procentech vyjádřeno, kolik respondentů si danou odpověď zvolilo.

- 28 -

1. Ve kterém roce se stal Adolf Hitler německým kancléřem? 1932 1933* 1938 1939

11 17 7 5

9 muţů a 4 ţeny 16 muţů a 1 ţena 6 muţů a 1 ţena 5 muţů a 0 ţen

27,5% 42,5% 17,5% 12,5%

2. Kdo je autorem knihy „Mein Kampf“? Hermann Hesse Rudolf Hess Adolf Hitler* Josef Goebles

1 1 35 3

1 muţ a 0 ţen 1 muţ a 0 ţen 32 muţů a 3 ţeny 2 muţi a 1 ţena

2,5% 2,5% 87,5% 7,5%

3. O čem tato kniha pojednává? O Hitlerově ţivotě a nacistické ideologii* Pouze o tzv. ţidovské otázce O Hitlerově válečném taţení do Ruska O pádu Velkoněmecké říše

32 3 5 0

32 muţů a 0 ţen 1 muţ a 2 ţeny 3 muţi a 2 ţeny 0 muţů a 0 ţen

4. Ve kterém roce byla kniha poprvé vydána? 1918 1925* 1934 1939

1 11 10 18

0 muţů a 1 ţena 11 muţů a 0 ţen 9 muţů a 1 ţena 16 muţů a 2 ţeny

2,5% 27,5% 25,0% 45,0%

5. Z kolika částí se kniha skládá? 1 2* 3 4

20 13 5 2

50,0% 32,5% 12,5% 5,0%

18 muţů a 2 ţeny 12 muţů a 1 ţena 4 muţi a 1 ţena 2 muţi a 0 ţen

6. Měl/a jste někdy možnost si tuto knihu alespoň pročíst? ano ne

8 32

20,0% 80,0%

7 muţů a 1 ţena 29 muţů a 3 ţeny

- 29 -

80% 7,5% 12,5% 0%

7. Pokud u otázky č. 6 zněla vaše odpověď ANO, o jaké se jednalo vydání? a) české komentované vydání (komentář ke knize s některými úryvky původního textu) 1

1 muţ a 0 ţen

12,5%

b) české kompletní vydání (kompletní text knihy bez komentáře) 7

6 muţů a 1 ţena

87,5%

c) cizojazyčné komentované vydání 0

0 muţů a ţen

0%

d) cizojazyčné kompletní vydání 0

0 muţů a ţen

0%

8. Pokud u otázky č. 6 zněla vše odpověď ANO, jakým způsobem jste se ke knize dostal/a? a) Půjčil/a mi ji kamarád/ka b) Půjčil/a jsem si jí v knihovně c) Stáhnul/a jsem si jí v elektronické podobě na internetu d) Objevil/a jsem jí doma v knihovně e) Jiným způsobem (uveďte prosím, jakým)

1 0 3 4 0

1 muţ a 0 ţen 0 muţů a ţen 3 muţi a 0 ţen 3 muţi a 1 ţena 0 muţů a ţen

12,5% 0% 37,5% 50,0% 0%

9. Pokud u otázky č. 6 zněla vaše odpověď NE, měl/a byste v budoucnu zájem si tuto knihu přečíst? a) ano b) spíš ano c) moţná d) spíš ne e) ne

10.

7 5 6 5 9

6 muţů a 1 ţena 5 muţů a 0 ţen 6 muţů a 0 ţen 4 muţi a 1 ţena 8 muţů a 1 ţena

21,875% 15,625% 18,75% 15,625% 28,125%

Myslíte, že by měla být kniha „Mein Kampf“ volně ke koupi v češtině v původní nezkrácené verzi?

a) ano b) spíš ano c) moţná d) spíš ne e) ne

20 4 7 5 4

16 muţů a 4 ţeny 4 muţi a 0 ţen 7 muţů a 0 ţen 5 muţů a 0 ţen 4 muţi a 0 ţen

- 30 -

50,0% 10,0% 17,5% 12,5% 10,0%

11.

Pokud zněla vaše odpověď u otázky č. 10. a) – c), myslíte, že by měla obsahovat komentář?

a) ano b) spíš ano c) moţná d) spíš ne e) ne

6.3

7 7 12 0 5

5 muţů a 2 ţeny 7 muţů a 0 ţen 10 muţů a 2 ţeny 0 muţů a 0 ţen 5 muţů a 0 ţen

22,58% 22,58% 38,71% 0% 16,13%

Vyhodnocení Výsledky šetření byly pro mne velice zajímavé a svým způsobem i překvapivé.

Nedá se sice říci, ţe by vypovídaly o nějakém závaţném problému. Stejně tak nelze, vzhledem k velikosti testovaného vzorku, výsledky dotazníku zobecňovat a tvrdit, ţe mohou být důkazem nějakého celospolečenského problému. Rozhodně se z nich však dá vyčíst několik zajímavých informací, které mohou o něčem vypovídat a nad kterými je, dle mého soudu, třeba se zamyslet a pokusit se je co nejsprávněji vyhodnotit. Vyhodnocení výše uvedených výsledků jsem rozdělil do třech částí, stejně jako byly tématicky rozděleny otázky. První část vyhodnocení se zabývá odpověďmi na otázky (1 – 5), které měly ověřit znalosti respondentů o knize „Mein Kampf“ a jejím autorovi. Druhá část vyhodnocení se snaţí rekapitulovat odpovědi na otázky (6 – 9), které měly za úkol zjistit, zdali měli respondenti někdy moţnost si Hitlerovu knihu přečíst a pokud ne, jestli by o to měli zájem v budoucnu. Třetí a poslední část tohoto vyhodnocení se snaţí objasnit odpovědi respondentů na poslední dvě otázky (10 a 11), u kterých měly respondenti vyjádřit svůj názor na to, zda by měla být kniha „Mein Kampf“ volně v prodeji v češtině v kompletním znění. První část dotazníku, obsahující vědomostní otázky, dopadla velmi dobře, pokud vezmu v úvahu, ţe škola, na které byl dotazník zadáván, je technického zaměření a dějepis se na ní učí pouze v 1. ročníku jen v některých oborech a navíc obvykle se zaměřením na dějiny techniky a vědních oborů. U otázek (1 – 3), ve kterých jsem se ptal na základní informace týkající se Adolfa Hitlera, odpověděla většina respondentů správně. Jedině u první otázky, část respondentů zaváhala. Přesto však u ní většina dotazovaných odhadla alespoň přibliţně správnou odpověď. U otázek (4 a 5) byl - 31 -

výsledek horší, ne však neočekávaný. Člověk, který se o knize „Mein Kampf“ či o jejího autora výrazněji nezajímá přirozeně nemůţe vědět v jakém roce byla vydána nebo z kolika se skládá částí. Zahrnul jsem je do dotazníku proto, abych mohl alespoň částečně ověřit pravdivost odpovědí na následující část otázek, které měly za úkol zjistit, zda respondenti někdy četli Hitlerovu knihu. Odpovědi respondentů na otázku (6) byly pro mě opravdu překvapením. Ţe knihu „Mein Kampf“ mělo v ruce 8 lidí ze 40, tedy 20% z celkového počtu respondentů, povaţuji za vysoké číslo. Z těchto 8 lidí navíc 5 lidí knihu skutečně četlo, nebo se alespoň hlouběji zajímalo o podobnou tematiku, neboť odpovědělo správně na předchozí otázky. Zbylí 3 odpovídali buď velmi špatně na vědomostní otázky, nebo jejich odpovědi na následující otázky jasně ukazovaly, ţe je něco podobného příliš nezajímá, či dokonce odpuzuje. Odpovědi na otázky (7 a 8) mě zajímaly ještě mnohem víc, neboť v něm respondenti, kteří knihu „Mein Kampf“ četli, měli vyjádřit, které vydání či překlad četli a kde se ke knize dostali. Výsledek byl pro mě opravdu zajímavý. Očekával jsem, ţe v dnešní době techniky bude převládat počet lidí, kteří knihu Adolfa Hitlera získali na internetu v kompletním českém vydání, které se dá stáhnout na některých warezových serverech. Většina lidí si skutečně přečetla onen kompletní překlad. Tato většina si však nestáhla knihu na internetu, ale objevila jí doma v knihovně. To je jen důkaz toho, ţe se velká část toho stotisícového nákladu skutečně prodala. Po této otázce jsem původně chtěl ještě vloţit otevřenou otázku, ve které by se respondenti mohli vyjádřit k tomu, jak se jim kniha líbila. Bohuţel jsem jí však z výše uvedených důvodů zahrnout nemohl. Poslední otázka, která uzavírala druhou část otázek, byla určena těm, kteří knihu nečetli a ptala se jich, zda by to někdy v budoucnu chtěli změnit. Zde je vidět jistá váhavost. Nejvíce studentů odpovědělo, ţe by si knihu přečíst nechtělo. Některé dotazníky dokonce obsahovaly i různé vepsané zprávy, které Adolfa Hitlera a jeho knihu rezolutně odmítaly a vyjadřovaly se o ní velmi špatně a hrubě. Převyšuje je však počet studentů, kteří o tom, ţe by si v budoucnu knihu přečetli uvaţují. Pokud tuto část otázek shrnu, pětina respondentů knihu jiţ měla v ruce, část jí dokonce nejspíš i četla, popřípadě má i o podobnou tematiku zájem. Většina z nich jí obvykle objevila doma. Čtyři pětiny respondentů knihu nečetly, a jejich názory na to, zda by si jí někdy v budoucnu chtěly přečíst, byly velmi rozdílné. Nejvíce respondentů sice označilo - 32 -

odpověď ne, mnoho lidí však o tom, ţe by si knihu přečetlo váhá. Myslím, ţe si mohu dovolit říct, ţe o knihu zájem u zkoumaného vzorku je. Není sice nijak závratný, přesto ale není malý. Pokud to vyjádřím číselně, 8 lidí označilo, ţe knihu četlo, 7 ţe by si jí v budoucnu chtělo přečíst a 5, ţe by si jí také nejspíš přečetlo. To je celkem 20 lidí, coţ je přesně 50 procent z celkového počtu respondentů, kteří na dotazník odpovídali. Odpovědi u otázek (10 a 11), které tvoří poslední část dotazníku a které měly za úkol zjistit, zdali by respondenti souhlasili s volným prodejem kompletního vydání knihy „Mein Kampf“ v češtině, odpovídali podobně, jako u dvou předchozích otázek. Byla u nich znát jistá nerozhodnost a rozpačitost. Polovina lidí sice u otázky (10) odpověděla, ţe by byla jasně pro prodej, ostatní však spíše váhali. To platí i o otázce (11), na kterou většina respondentů odpověděla, ţe by toto vydání mělo „moţná“ obsahovat komentář. Odpovědi na třetí část otázek byly trochu rozpačité a nejisté. Přesto z nich však vyplývá, ţe většina respondentů by byla pro volný prodej kompletního českého vydání knihy „Mein Kampf“, ale nebyli si však jistí, zdali by měla obsahovat komentář. Závěrem této kapitoly se pokusím získané poznatky shrnout. O tom, kdo je Adolf Hitler a o čem přibliţně pojednává kniha „Mein Kampf“ je většina respondentů dobře informována. Kromě toho, ţe většina respondentů se v této problematice dobře vyzná, projevila velká část z nich o knihu zájem. Osm respondentů ze čtyřiceti dokonce v dotazníku uvedlo ţe si knihu mělo moţnost pročíst a dalších osmnáct se vyjádřilo, ţe by si jí v budoucnu přečetlo, nebo by o tom alespoň uvaţovalo. Velká část respondentů by také souhlasila s tím, ţe by měla být kniha „Mein Kampf“ v kompletním znění v českém překladu volně v prodeji. Z toho usuzuji, ţe kniha Adolfa Hitlera „Mein Kampf“ budí u zkoumaného vzorku alespoň částečný zájem. Je však těţké posoudit, zda je to vlaţný zájem pouze o historii nebo i o ideologii v knize obsaţené. Často se hovoří o zvýšeném zájmu mladé generace o extremismus, někdy se trochu bojím k čemu tento zájem, nebo skrytá sympatie směřuje a zda bude moţné mladou generaci nějak ovlivnit, kdyţ dobré vzory tak trochu chybí.

- 33 -

Závěr Na závěr se pokusím v kostce vystihnout základní poznatky, které jsem získal a popsal v této práci. Kdyţ Adolf Hitler psal svojí první a zároveň i jedinou knihu s názvem „Mein Kampf“, vycházel z vlastních záţitků, myšlenek a názorů lidí, se kterými se setkal během svého ţivota. Ve své knize se mu podařilo svým způsobem vystihnout základní myšlenky většiny tehdejších pravicových stran a teoretiků. Tím, co napsal, se mu podařilo odpovědět na oţehavé otázky, které tíţily tehdejší německou společnost. Vzhledem k tomu, ţe nastínil i určitá řešení těchto oţehavých problémů, se mu podařilo získat sympatie široké německé veřejnosti a takto získaná popularita mu značně pomohla v jeho politické kariéře. S jeho rostoucím vlivem na politické dění nejen v Německu, ale i celé Evropě, začal přirozeně také růst zájem o jeho názory a politický program i v zahraničí, a tak začaly vznikat první překlady knihy „Mein Kampf“. Také v Československu vyšel v roce 1936 český překlad této knihy, zřejmě kvůli zájmu o jeho politické názory, plány a záměry. Roli zde sehrály však samozřejmě také obavy z jeho extrémně pravicových názorů, ze kterých začínali mít obyčejní lidé strach, stejně jako z jeho rasových a antisemitských názorů. Po druhé světové válce zájem o Hitlerovu knihu rázem opadl. Zájem o ní u nás začal znovu stoupat v 80. letech spolu se zájmem o extrémní pravici. Ve světě, ale samozřejmě i u nás, se začal „Mein Kampf“ znovu vydávat. Cílem většiny nových vydání bylo však varovat před hrozbou nacismu a jemu podobných ideologií. Přes tuto snahu je však počet lidí, kterým podobné názory imponují, moţná vyšší, neţ bychom si troufli přiznat. Částečným důkazem, ţe je o extrémně pravicové názory stále zájem nejen ve světě, ale i u nás je mimo jiné i počet různých vydání knihy „Mein Kampf“, které nejen u nás po roce 1989 vyšly. Domnívám se ovšem, ţe drtivá většina lidí, kteří si knihu koupili nebo si jí jen přečetli nejsou ţádní extrémisté. Naopak ti, co extremisty jsou, nebo s nimi sympatizují, by snad ani o jejím přečtení neuvaţovali. Málokdo z pravicových extremistů se hlásí k názorům Adolfa Hitlera a odkazu Třetí říše. Napadla mě ale otázka, zda můţe kniha „Mein Kampf“ zajímat také současnou mládeţ. Vytvořil jsem proto dotazník, který jsem rozdal na Střední průmyslové škole dopravní, a. s., Praha 5 - Motol studentům ve věku od 16 do 21 let. Výsledky tohoto šetření pro mne byly překvapením. Polovina respondentů projevila alespoň částečný zájem a velká

- 34 -

část respondentů se také vyjádřila, ţe by souhlasila s volným prodejem kompletního českého překladu knihy „Mein Kampf“. Z toho tedy vyplývá, ţe u zkoumaného vzorku byl alespoň částečný zájem o tuto problematiku prokázán. Tím byl splněn cíl práce. Tento cíl byl splněn jen částečně. K tomu, aby byl tento cíl splněn úplně by bylo třeba mnohem rozsáhlejší dotazníkové šetření, které by pokrylo všechny typy škol, které navštěvuje mládeţ a kterého by se zúčastnilo mnohonásobně víc respondentů, neţ tomu bylo v případě mojí práce. Na první pohled se můţe zdát, ţe by takové šetření nemělo ţádný smysl, ale to si myslím není úplně pravda. Při tvorbě této práce jsem několikrát narazil na to, ţe jediné české úplné vydání knihy „Mein Kampf“ bylo z různých důvodů veřejností odsouzeno a z části také zničeno. Toto dotazníkové šetření by mohlo dokázat, ţe o knihu „Mein Kampf“ je mezi mladými lidmi zájem. Ne proto, ţe by se snad chtěli přihlásit k nějaké extremistické skupině či organizaci, ale z čiré zdravé zvědavosti. Navíc je známá věc, ţe vše zakázané lidi přitahuje. Osobně si myslím, ţe kdyţ uţ ne středoškolský student, tak alespoň vysokoškolský student, má právo se seznámit i s literaturou, která je závadná či dokonce zakázaná, aby si o ní mohl vytvořit vlastní názor. K takovéto literatuře přistupuje totiţ jiţ s tím, ţe se jedná o závadný materiál a ví, ţe podobné knihy obsahují názory a myšlenky, které jsou nebezpečné a nelidské. I kdyby snad o knize, jako je „Mein Kampf“, nic nevěděl, je přece obdařen kritickým myšlením a pochopí, ţe na takovéto knize je něco podivného a ţe by se podle jejích slov neměl v ţádném případě řídit. Je třeba si také uvědomit, ţe kniha „Mein Kampf“ je uţ v dnešní době zastaralá a navíc, jak jsem se ve své práci snaţil dokázat, je psána velmi sloţitým a nesrozumitelným způsobem, který případného zájemce svou suchopárností určitě od čtení odradí. Je tu zcela určitě nepatrná moţnost, ţe by se kniha mohla dostat do špatných rukou a názory a myšlenky v ní obsaţené by mohl někdo zneuţít k propagaci a šíření názorů a myšlenek extrémní pravice, ale toho obecně vyuţívaly a vyuţívají totalitní reţimy, které tyto názory pouţívají ve svůj prospěch, ale tomu se ani v současnosti zabránit stejně nedá.

- 35 -

V našich podmínkách by úplně postačilo, pokud by kniha obsahovala kvalitní úvod, komentáře a poznámkový aparát psaný znalci z oboru historie, politologie, extremismu a dalších příbuzných vědeckých oborů. Díky tomu by byl zachován původní text v úplném znění a navíc by i obsahoval vhodné připomínky a upozornění, která by ho uváděla na pravou míru a která by zabraňovala jeho nesprávnému pochopení a především také zneuţití. Pokud by toto bylo splněno, nevím, proč by se kniha Adolfa Hitlera s názvem „Mein Kampf“ nemohla vydat, kdyţ uţ ne pro veřejnost, tak alespoň pro potřeby studentů, a stala se tak součástí univerzitních knihoven, jakoţto historická kniha, která je odstrašující ukázkou lidské zrůdnosti a důkazem toho, čeho jsou lidé schopni, získají-li neomezenou moc.

- 36 -

Seznam pouţité literatury GRÜNDBERG, Karol. Adolf Hitler : Životopis Führera. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1994, 350 s. ISBN 80-85194-75-9. HITLER, Adolf. Můj boj. Nezkrác. vyd. [Praha]: Otakar II., 2000. 510 s. ISBN 8086355-26-8. HITLER, Adolf a HÁJEK, Jiří, ed. Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka. Vyd. 2. Liberec: Dialog, 2000. 221 s. ISBN 80-86218-37-6. Hitlerově knize Mein Kampf vyprší autorská práva. Němci řeší, co s tím [online]. 8.4. 2013 [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nemecko-izrael-autorskaprava-mein-kampf-hitler-f5x-/zahranicni.aspx?c=A130408_124544_zahranicni_btw CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-098-6. Kauza Mein Kampf: pozitivní vliv na rozvoj neonacismu nebo na svobodu projevu?. Revue politika, 2005, 3(16)(3), s. 32-34. ISSN 1214-0899. Dostupné také z: http://www.cdkbrno.cz/rp/clanky/251/kauza-mein-kampf. NACHTMANN, Filip. Koupit Mein Kampf není problém [online]. 6.8. 2008 [cit. 201308-24]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/mein_kampf20080806.html ŘÍČAN, Pavel. Psychologie: příručka pro studenty. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 286 s. ISBN 80-7178-923-2. Spor Bavorska a českých vydavatelů o Mein Kampf Skončil částečným smírem [online]. 9.4. 2010 [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/spor-bavorska-aceskych-vydavatelu-o-mein-kampf-skoncil-castecnym-smirem-1q3/literatura.aspx?c=A100409_172120_literatura_tt VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7432-058-3. Vydavatel Mein Kampfu posal v knize stíhání [online]. 4.11. 2005 [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/vydavatel-mein-kampfu-popsal-v-knize-stihani-fnd/literatura.aspx?c=A051104_111930_show_aktual_gra

- 37 -

Seznam příloh Příloha č. 1 – Přední strana desek 1. vydání prvního dílu Mein Kampfu (str. 39) Příloha č. 2 – Obálka 4. vydání, přední strana desek 1. vydání po roce 1989 a obálka posledního vydání překladu Dr. Bauera (str. 39) Příloha č. 3 – Obálka a přední strana desek nejrozšířenějšího vydání Mein Kampfu od nakladatelství Eher-Verlag (str. 40)

Příloha č. 4 – Přední strana desek vydání překladu Dr. Hájka (str. 40) Příloha č. 5 – Přední strana desek vydání překladu Slavomíra Michalčíka včetně krycího papíru (str. 41) Příloha č. 6 – Přední strana desek 1. a 2. vydání překladu Luisy Millerové (str. 41) Příloha č. 7 – Vzor dotazníku (str. 42)

- 38 -

Přílohy Příloha č. 1 – Přední strana desek 1. vydání první části Mein Kampfu36

Příloha č. 2 – Obálka 4. vydání, přední strana desek 1. vydání po roce 1989 a obálka posledního vydání překladu dr. Bauera37

Dostupná na

36

Naskenovaná obálka knihy je dostupná na: http://www.geschichteinchronologie.ch/eu/3R/3R-Literatur.html 37 Naskenované obálky těchto knih jsou dostupné na: http://www.dantikvariat.cz/

- 39 -

Příloha č. 3 – Obálka a přední strana desek nejrozšířenějšího vydání Mein Kampfu od nakladatelství Eher-Verlag38

Příloha č. 4 – Přední strana desek vydání překladu dr. Hájka39

38

Naskenovaná obálka a desky knihy jsou dostupné na: http://www.stiwotforum.nl/viewtopic.php?p=172477 39 Naskenovaná obálka z knihy v mém vlastnictví

- 40 -

Příloha č. 5 – Přední strana desek vydání překladu Slavomíra Michalčíka včetně krycího papíru40

Příloha č. 6 – Přední strana desek 1. vydání41 a 2. vydání překladu Luisy Müllerové42

40

Naskenovaná obálka z knihy v mém vlastnictví Naskenované obálky této knihy je dostupná na: http://www.hurvajz.eu/www-hurvajz-eu/eshop/5-1VALECNA-LITERATURA-POLITIKA/0/5/1872-ADOLF-HITLER-MEIN-KAMPF-ocima-dneska 42 Naskenované obálky této knihy jsou dostupné na: http://baila.net/kniha/202990709/adolf-hitler-meinkampf 41

- 41 -

Příloha č. 7 – Vzor dotazníku

Dotazník k absolventské práci Děkuji za vyplnění tohoto dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření budou pouţity v mé absolventské práci. Cílem dotazníku je zjistit, jaké je vaše povědomí a zájem o knihu „Mein Kampf“ a zda se domníváte, ţe by tato kniha měla být volně ke koupi v knihkupectví v nezkrácené podobě, coţ v současné době není moţné. Dotazník je zcela anonymní. Doplňte jen prosím Vaše pohlaví a věk. U kaţdé otázky označte jen jednu odpověď. Pokud Vás bude zajímat výsledek šetření, napište mi na emailovou adresu [email protected]. Pohlaví:

ţena – muţ

Věk:

………

1.

Ve kterém roce se stal Adolf Hitler německým kancléřem? a) b) c) d)

2.

Kdo je autorem knihy „Mein Kampf“? a) b) c) d)

3.

O Hitlerově ţivotě a nacistické ideologii Pouze o tzv. Ţidovské otázce O Hitlerově válečném taţení do Ruska O pádu Velkoněmecké říše

Ve kterém roce byla kniha poprvé vydána? a) b) c) d)

5.

Hermann Hesse Rudolf Hess Adolf Hitler Josef Goebles

O čem tato kniha pojednává? a) b) c) d)

4.

1932 1933 1938 1939

1918 1925 1934 1939

Z kolika částí se kniha skládá? a) b) c) d)

1 2 3 4

- 42 -

6.

Měl/a jste někdy moţnost si tuto knihu alespoň pročíst? a) b)

7.

Pokud u otázky č. 6 zněla vaše odpověď ANO, o jaké se jednalo vydání? a) b) c) d)

8.

ano ne

České komentované vydání (komentář ke knize s některými úryvky původního textu) České kompletní vydání (kompletní text knihy bez komentáře) Cizojazyčné komentované vydání Cizojazyčné kompletní vydání

Pokud u otázky č. 6 zněla vše odpověď ANO, jakým způsobem jste se ke knize dostal/a? a) b) c) d) e)

Půjčil/a mi ji kamarád/ka Půjčil/a jsem si jí v knihovně Stáhnul/a jsem si jí v elektronické podobě na internetu Objevil/a jsem jí doma v knihovně Jiným způsobem (uveďte prosím, jakým)

…………………………………………………………………………………………………….. 9.

Pokud u otázky č. 6 zněla vaše odpověď NE, měl/a byste v budoucnu zájem si tuto knihu přečíst? a) b) c) d) e)

10.

Myslíte, ţe by měla být kniha „Mein Kampf“ volně ke koupi v češtině v původní nezkrácené verzi? a) b) c) d) e)

11.

ano spíš ano moţná spíš ne ne

ano spíš ano moţná spíš ne ne

Pokud zněla vaše odpověď u otázky č. 10. a) – c), myslíte, ţe by měla obsahovat komentář? a) b) c) d) e)

ano spíš ano moţná spíš ne ne

- 43 -