Historie počítačů Přednáška 1 PRIPO - Principy počítačů. Prof. RNDr. Peter Mikulecký, PhD

Historie počítačů Přednáška 1 PRIPO - Principy počítačů Prof. RNDr. Peter Mikulecký, PhD. [email protected]

Prehistorie - Abakus • Počítadlo či abakus je jednoduchá mechanická pomůcka usnadňující výpočty. Byla to nejdříve deska s počtářskými kaménky a vyznačenými sloupci, později destička se žlábky nebo rámeček s kuličkami na tyčkách. Destička mohla být také nahrazena pouhými čarami vyznačenými v písku. • Výpočet spočíval v přesouvání počtářských kaménků určitého řádu z jedné strany abaku na druhou. Abakus se používal v Babylóně, ve starověké Indii, starověkém Řecku, starověkém Římě, středověké Evropě, v Číně, Japonsku nebo i v bývalém Sovětském svazu. • Kuličkové počitadlo používané v prvních ročnících základní školy je jednou z podob abaku.

Abakus

Blaise Pascal (1623 – 1662) • Byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filosof. • Pascal patří mezi předchůdce moderní počítačové techniky – v roce 1642 sestrojil jako pomůcku pro svého otce první mechanický kalkulátor, schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascalina. Během života jich pak nechal vyrobit ještě více než 50 kusů, různě zdokonalených. Proto po něm byl nazván programovací jazyk Pascal.

Počítací stroj B. Pascala (1642)

Gottfried Wilhelm von Leibniz • G.W. von Leibniz (1646 – 1716) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině. • V roce 1694 s pomocí původních poznámek a náčrtků zdokonalil Pascalův počítací stroj, takže jeho tzv. kroková kalkulačka umožňovala kromě sčítání a odčítání také násobení, dělení a výpočet druhé odmocniny.

Kalkulátor G.W. von Leibnize (1694)

Charles Babbage (1791 – 1871) • Byl anglický matematik, filozof, vynálezce a strojní inženýr, který jako první přišel s nápadem sestrojit programovatelný počítač. Části jeho nedokončených strojů jsou vystaveny v Londýnském vědeckém muzeu. • V roce 1991 byl podle Babbageových originálních plánů sestaven plně funkční diferenční stroj, za pomoci prostředků dostupných v 19. století. Tím se ukázalo, že by skutečně fungoval už tehdy. • O devět let později dokončili ve vědeckém muzeu i tiskárnu, kterou Babbage pro svůj počítací stroj navrhl. • V současnosti je Babbage, díky vynálezu prvního mechanického počítače, jenž nakonec vedl k návrhům komplexnějších strojů, považován za „otce počítače“.

Babbageův diferenční stroj • V Babbageově době počítali číselné tabulky lidé, kterým se říkalo „počítači“, což znamenalo „ti, kteří počítají“, podobně jako prodavač je „ten, který prodává“. Při svém studiu v Cambridge pozoroval Babbage množství chyb, kterých se lidé při tomto procesu dopouštěli, což jej přivedlo na jeho životní dílo, snahu počítat tabulky mechanicky. • V roce 1822 začal s projektem diferenčního stroje, který měl počítat hodnoty polynomických funkcí. Na rozdíl od jiných tehdejších pokusů navrhl Babbage svůj stroj tak, aby počítal série hodnot automaticky. Použitím metody konečných rozdílů bylo možno vyhnout se potřebě násobení a dělení.

Babbageův diferenční stroj

Babbageův analytický stroj •

•

• •

V roce 1833 Charles Babbage pokročil od vývoje svého „Difference engine“ k lepšímu návrhu „Analytical engine“, který se stal prvním univerzálním Turingovsky úplným počítačem. Jeho cílem bylo postavit univerzální programovatelný počítač používající jako vstupní médium děrné štítky. Struktura stroje obsahovala „sklad“ (paměť) a „mlýnici“ (procesor), což mu umožňovalo činit rozhodnutí a opakovat instrukce – přesně jako to dělají dnešní počítače pomocí příkazů IF … THEN … a LOOP (resp. FOR). Jeho počítač měl pracovat s 50místnými čísly s pevnou desetinnou čárkou. Uvažovaný pohon měl obstarat parní stroj. Pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně, když byl nejprve zpomalen hádkami s řemeslníkem nepřesně vyrábějícím ozubená kola a později zcela zastaven kvůli nedostatečnému financování. Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora. Najal tedy mladou ženu se jménem Ada Lovelace (dceru básníka Lorda Byrona), která se tak stala prvním programátorem na světě (jako nadaná matematička se aktivně na vývoji stroje a teorie programování podílela) a na její počest byl nazván programovací jazyk Ada.

Babbageův analytický stroj

Herman Hollerith (1860 – 1929) • Byl americký statistik a vynálezce. Pro sčítání lidu USA v roce 1890 vynalezl počítací stroj, který používal děrné štítky a umožňoval tak hromadné zpracování dat. • V roce 1911 došlo ke sloučení čtyř firem, z nichž jedna byla Hollerithova. Vzniklá Computing Tabulating Recording Corporation (CTR) se později přejmenovala na dodnes působící IBM.

Hollerithův tabulátor

1930 - 1940 • 1936 – Německý stavební inženýr Konrád Zuse (1910– 1995) začal pracovat na modelu samočinného programovatelného počítače, který dostal označení Z1. Tento počítací stroj využíval dvojkové soustavy a disponoval čistě mechanickou pamětí.

• 1936 – 37 – Anglický matematik Alan M. Turing (1912–1954) popsal abstraktní počítač, dnes označovaný jako Turingův stroj.

1930 - 1940 • 1937 – Američan George Stibitz (1904–1995) započal v Bellových laboratořích experimentovat s relé ve výpočetní technice.

• 1938 – Konrád Zuse dokončil stavbu prototypu mechanického počítače Z1 a zahájil práce na jeho dokonalejším následovníkovi Z2. Oba stroje se však pro svoje technické nedostatky a vysokou poruchovost nedokázaly ještě prakticky uplatnit.

1930 - 1940 • 1939 – Američané William Hewlett (1913–2001) a David Packard(1912–1996) oficiálně založili v malé garáži ve městě Palo Alto v Kalifornii firmu Hewlett-Packard. – Konrád Zuse ukončil práce na již částečně reléovém počítači Z2 a spolu se svým spolupracovníkem Helmutem Schreyerem (1912–1984) se pouštějí do vývoje počítače Z3.

• 1940 – Začátek nástupu počítačů tzv. nulté generace využívajících relé.

1941 - 1950 • 12. 5. 1941 – Konrád Zuse předvedl vědecké veřejnosti plně funkční a již také v praxi použitelný model počítače Z3. Tento počítač je označován jako první programovatelný počítač na světě, který skutečně fungoval. – Jeho skříň obsahovala 2600 elektromagnetických relé a Z3 dosahoval průměrné rychlosti jednoho součtu za sekundu. V roce 1944 byl Z3 zničen při náletu spojeneckého letectva na Berlín.

Počítač Zuse Z3

1941 - 1950 • 1942 – Konrád Zuse začíná pracovat na počítači Z4 úspěšně realizovaném v roce 1945. – John V. Atanasoff (1903–1995), profesor matematiky na univerzitě v Iowě a jeho asistent Clifford E. Berry (1918– 1963) dokončili vývoj elektronického počítače označovaného jako Attanasoff–Berry Computer neboli ABC. – Jejich projekt však zůstal na dlouhou dobu téměř zapomenut. Atanasoffových myšlenek později využil bez jeho svolení ve svém výzkumu J. Mauchly. Prvenství ve vývoji počítačů v USA musel poté přiznat Atanasoffovi až Federální soud v roce 1973.

1941 - 1950 • 1943 – Ve Velké Británii byl uveden do chodu počítač Colossus určený pro luštění šifer. Při jeho výrobě se tvůrci inspirovali myšlenkami Alana M. Turinga.

• 7. 8. 1944 – Americký průkopník výpočetní techniky Howard H. Aiken (1900–1973) uvedl na Harvardské univerzitě oficiálně do provozu samočinný reléový počítač nazvaný jako ASCC (Automatic Sequence Controlled Calculator), známý rovněž pod označením Harvard Mark I. Tento stroj byl prvním programově řízeným počítacím automatem v USA.

Harvard Mark I

1941 - 1950 • 1944 – Americký matematik John von Neumann (1903–1957) začal pracovat na koncepci prvního paměťově programovatelného počítače EDVAC (Electronic Discrete Variable Computer). Neumann následně zformuloval progresivní koncepci konstrukce elektronických počítačů označovanou jako Neumannova architektura počítačů.

• 1945 – Nastupují elektronkové počítací automaty. Začátek počítačů tzv. první generace.

John von Neuman a jeho architektura

1941 - 1950 • 1945 – Na Pensylvánské univerzitě zkonstruovali pro americkou armádu John Presper Eckert (1919–1995) a John W. Mauchly (1907–1980) první elektronický velkopočítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer). Celé zařízení vážilo 30 tun a zabíralo plochu 140 m2. ENIAC měl více než 17 500 elektronek a 1 500 relé. – Vannevar Bush v článku As We May Think (Jak můžeme myslet), uveřejněném v časopise Atlantic Monthly, nastínil vizi zařízení memex. Tento přístroj měl obsahovat množství strukturovaných informací propojených jak na textové, tak i obrázkové. Dokumenty v memexu měly být provázány technikou tzv. asociativního indexování. Bush tak nepřímo popsal současný multimediální počítač připojený k Internetu. – Konrád Zuse zveřejnil první univerzální programovací jazyk na světě Plankalkül. Na jeho vývoji pracoval od roku 1941.

1941 - 1950 • 16. 2. 1946 – Projekt ENIAC, do té doby přísně utajovaný byl poprvé představen veřejnosti.

• 1947 – Howard H. Aiken spustil se svým týmem reléový počítač SSCC(Selective Sequence Controlled Computer) neboli Harvard Mark II. V souvislosti s tímto počítacím automatem se poprvé oficiálně vyskytnul bug neboli programová chyba, kterou způsobila můra mezi dvěma reléovými kontakty.

Počítač ENIAC

1941 - 1950 • 1948 – Američané John Bardeen (1908–1991), Walter H. Brattain(1902–1987) a William Shockley (1910–1989) objevili tranzistor, jenž se stal hlavním stavebním prvkem počítačů druhé generace. – Společnost IBM postavila počítač SSEC (Selective Sequence Electronic Calculator). Jednalo se o první počítací automat u něhož byl možný zásah do programového postupu. – Zakladatel kybernetiky, Američan Norbert Wiener (1894– 1964) publikoval knihu Cybernetics or Control and Communication in the Animal and the Machine (Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích). Tato kniha se stala základním dílem pro tuto novou vědeckou disciplínu.

1941 - 1950 • 1948 – Ve Velké Británii uvedl do provozu tým Fredericka C. Williamse (1911–1977) a Toma Kilburna (1921–2001) prototyp počítače Manchester Mark I. Tento počítací automat byl prvním strojem vytvořeným podle von Neumannovy koncepce s programem uloženým v paměti. – Američan Claude E. Shannon (1916–2001) v článku A Mathematical Theory of Communication (Matematická teorie komunikace) v časopise Bell System Technical Journal zveřejnil poprvé pojem bit jako základní jednotku informace.

1941 - 1950 • 1949 – Na britské univerzitě v Cambridgi dokončil tým Maurice V. Wilkese(1913–2010) první paměťově programovatelný elektronkový počítač EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Computer). – John P. Eckert a John W. Mauchly vyvinuli počítač BINAC (Binary Automatic Computer), jenž byl vybavený za účelem zvýšení spolehlivosti dvěma procesory zapojenými do tandemu. – Konrád Zuse založil v německém městě Neukirchen (Kreis Hünfeld) jednu z prvních počítačových firem v poválečné Evropě. Firma ZUSE KG byla pak až do roku 1964 největším výrobcem počítačů v Německu.

Britský počítač EDSAC

1941 - 1950 • 1950 – Společnost Remington Rand odkoupila Eckert–Mauchly Computer Corporation (EMCC) a vstoupila tak do oblasti počítačového průmyslu. – Jay W. Forrester (*1918) spustil s kolektivem spolupracovníků na MIT počítač Whirlwind vybavený krystalovými diodami. V roce 1953 byla do tohoto počítače jako prvního na světě instalována feritová magnetická paměť. – Ve Spojených státech amerických byly uvedeny do chodu počítače SEAC (Standards Eastern Automatic Computer) a SWAC (Standards Western Automatic Computer). SWAC byl ve své době nejrychlejším počítačem na světě, přičemž součet dvou čísel mu trval 64 mikrosekund a násobení 384 mikrosekund.

1951 - 1960 • 1951 – V USA byl zprovozněn Harvard Mark III. Programy a data byly do něj vkládány pomocí magnetické pásky. – Maurice V. Wilkes vytvořil se svým týmem pro EDSAC asembler neboli překladač kódu jazyka symbolických instrukcí do strojového kódu. – John P. Eckert a John W. Mauchly zkonstruovali počítač UNIVAC (UNIVersal Automatic Computer), který se stal prvním komerčně vyráběným číslicovým počítačem. UNIVAC uvedla na trh společnost Remington Rand. – Maurice V. Wilkes, Stanley Gill (1926–1975), David J. Wheeler (1927–2004) uveřejnili první knihu o programování s názvem The Preparation of Programs for an Electronic Digital Computer (Příprava programů pro elektronické digitální počítače).

Počítač UNIVAC I

1951 - 1960 • 1952 – Howard H. Aiken dokončil Harvard Mark IV. Tento matematický stroj byl již plně osázený elektronkami. – Pod vedením Johna von Neumanna byl ve Spojených státech amerických uveden do provozu počítač EDVAC. – IBM zahájila modelem 701 výrobu počítačové řady 700.

1951 - 1960 • 1953 – V Sovětském svazu sestrojil kolektiv akademika S.A. Lebeděva(1902–1974) velký samočinný počítač BESM (Bolšaja Elektronnaja Sčetnaja Mašina), který se svými parametry řadil k nejrychlejším matematickým strojům na světě. – IBM se výrazně prosadila na trhu s prodejem modelu IBM 650, vybaveného magnetickou bubnovou pamětí. Tohoto počítacího automatu bylo instalováno do začátku 60. let celosvětově přes 2000 kusů, což byl na tehdejší dobu mimořádný úspěch. – V Sovětském svazu se rozběhla sériová výroba samočinného počítače STRELA.

1951 - 1960 • 1954 – UNIVAC 1103, první komerčně prodávaný počítací automat, jenž měl kromě magnetopáskové paměti i rychlou paměť tzv. magnetickém bubnu. – Americká společnosti Texas Instruments zahájila sériovou výrobu křemíkových tranzistorů.

• 1955 – V Bellových laboratořích v USA byl skupinou vědeckých pracovníků v čele s Jeanem H. Felkerem (1919–1994) zkonstruován první tranzistorový počítač na světě nazvaný TRADIC (Transistor Digital Computer). Nastává počátek nástupu počítačů tzv. druhé generace, které využívají tranzistorových a polovodičových prvků. – ENIAC, první stroj, který měl veškeré rysy moderních počítačů, ukončil svoji činnost.

1951 - 1960 • 1956 – Počítač IBM 305 RAMAC (Random Access Memory Accounting Control) obsahoval jako první na světě zařízení podobné dnešním harddiskům. Kapacita tohoto zařízení činila 5 MB.

• 1957 – První vyšší programovací jazyk nazvaný FORTRAN (FORmula TRANslation) je distribuován pro počítače IBM 704. FORTRAN vyvíjeli zaměstnanci IBM v čele s Johnem Backusem (1924–2007) od roku 1954. – V Praze byl kolektivem docenta Antonína Svobody (1907–1980) spuštěn reléový počítač SAPO (SAmočinný POčítač), který jako první využil principu fault–tolerant neboli jištění proti chybám na základě vícenásobné operační jednotky. – První jehličková tiskárna uvedena společností IBM.

IBM 305 RAMAC

Počítač SAPO

1951 - 1960 • 1958 – Na počátku tohoto roku bylo v USA instalováno 1 546 samočinných počítačů, ve Velké Británii 33, v NSR 20 a ve Francii 15. – Založena americká firma Commodore International, pozdější úspěšný výrobce počítačů značky Commodore. – Dánský matematik Peter Naur (*1928) sestavil první verzi programovacího jazyka ALGOL (ALGOrithmic Language). V následujících letech vznikly verze ALGOL 60 a ALGOL 68. – V Japonsku jsou postaveny firmou Nippon Electric Corporation (NEC) první tranzistorové počítače NEAC 1101 a 1102.

1951 - 1960 • 1958 – Jack C. Kilby (1923–2005) zhotovil u společnosti Texas Instruments první integrovaný polovodičový obvod (IO). Tento čip byl osazený germaniovým tranzistorem, odpory a kondenzátory. – Švýcarský vědec Jean Hoerni (1924–1997) v rámci firmy Fairchild Corporation vyvinul planární techniku pro výrobu tranzistorů, čímž byla umožněna hromadná produkce tranzistorů a integrovaných obvodů.

1951 - 1960 • 1959 – IBM zahájila modelem 1401 výrobu počítačové řady 1400. – Američan Robert N. Noyce (1927–1990) vynalezl planární integrovaný obvod, pro masovou výrobu mnohem vhodnější než Kilbyho obvod. – V SSSR vyvíjen první počítač řady Minsk. – Dokončen první britský tranzistorový počítač METROVIC 950.

• 1960 – Pro ekonomické aplikace byl v USA zformulován programovací jazyk COBOL (Common Business Oriented Language).

Počítač MINSK 22

1961 - 1970 • 1961 – Pobočka společnosti IBM ve Německé spolkové republice předvedla proces zvaný tele-processing, pomocí něhož bylo možno ihned počítačově zpracovávat data přenášená telefonickou sítí. – Ve Velké Británii založena Clivem Sinclairem (*1940) společnost Sinclair Radionics (později Sinclair Research).

• 1962 – V Západní Evropě je v provozu 1695 samočinných počítačů. – Na univerzitě v Manchesteru byl ve spolupráci s firmou Ferranti instalován tranzistorový počítač ATLAS (původně nazvaný MUSE). V tomto zařízení bylo poprvé použito virtuální paměti.

1961 - 1970 • 1964 – Američan Douglas Engelbart (1925–2013) vynalezl ve Stanfordském výzkumném institutu zařízení „X–Y position indicator“, pro něž se záhy vžilo označení počítačová myš. – Začátek nástupu počítačů tzv. třetí generace založené na integrovaném obvodu. – Společnost IBM vyvinula pro sjednocení programovacích jazyků (FOTRAN, COBOL a ALGOL) složitý a obsáhlý jazyk PL/I (Programming Language I). Vzhledem ke své složitosti však nedosáhl PL/I nikdy většího rozšíření. – V západoevropských zemích pracuje 3 919 samočinných počítačů. V Československu je jich v provozu 25. Počet samočinných počítačů v USA byl odhadován zhruba na 20 tisíc.

1961 - 1970 • 1964 – Američané Thomas Kurtz (*1928) a John Kemeny (1926–1992) vytvořili vyšší programovací jazyk BASIC (Beginners All Purpose Symbolic Code) určený původně pro výukové účely. – Společnost IBM uvedla na trh sérii počítačů pod označením IBM 360. Počítače této rodiny používaly jako první vzájemně kompatibilní software a periferní zařízení.

• 1965 – V Berlíně byl uveden do provozu první evropský dopravní počítač sloužící k řízení městské hromadné dopravy. Počítače začínají následně pronikat masově do všech společenských odvětví. – Američan Gordon E. Moore (*1931) uveřejnil v časopise Electronics článek, v němž uvedl, že každých 18 až 24 měsíců se počet tranzistorů na čipu a výpočetní výkon počítačů zdvojnásobí. Toto tvrzení je označováno jako tzv. Moorův zákon a platí bez větších výjimek až dodnes.

Počítače řady IBM 360

Počítač IBM 360/30

1961 - 1970 • 1966 – Robert H. Dennard (*1932) ze společnosti IBM vynalezl paměť DRAM (Dynamic Random Access Memory). Tato paměť se vyznačuje tím, že její integrované obvody obsahují kondenzátory.

• 1967 – Pracovníci Bellových laboratoří vyvinuli magnetickou bublinkovou paměť, určenou pro zpracování velkého množství dat. – David Noble (*1928) ze společnosti IBM vynalezl floppy disk neboli disketu. – Američan Robert Bremer (1920–2004) definoval standardní sadu znaků, číslic a speciálních písmen použitelných v datové komunikaci, kód ASCII (American Standart Code for Information Interchange). – Tým vedený Jackem Kilbym vytvořil ve vývojovém středisku společnosti Texas Instruments první kapesní kalkulátor.

1961 - 1970 • 1968 – Robertem N. Noycem a Gordonem E. Moorem založena společnost INTEL (INTegrated ELectronics). – Na počítačové konferenci v San Francisku prezentoval Douglas Engelbart poprvé odborné veřejnosti návrhy počítačové myši, textového editoru, online nápovědy a elektronické pošty.

• 1969 – Ve výzkumných střediscích americké firmy AT&T Bell Laboratories vyvinuli Ken Thompson (*1943) s Dennisem Richtie (1941–2011) první komerční víceuživatelský a multiprocesingový operační systém UNIX. – Agenturou ARPA (Advanced Research Projects Agency) amerického ministerstva obrany byla vytvořena první jednoduchá počítačová síť ARPAnet. Ke konci tohoto roku zahrnovala tato síť propojení čtyř hostitelských počítačů umístěných v UCLA (University of California at Los Angeles), SRI (Stanford Research Institute), UCSB (University of California Santa Barbara) a UU (University of Utah).

1961 - 1970 • 13. 12. 1969 – Státy RVHP (SSSR, PLR, NDR, BLR, MLR a ČSSR) iniciovaly novou mezinárodní koncepci rozvoje výpočetní techniky. Jejím základem se staly počítače Jednotného systému elektronických počítačů (JSEP) třetí generace označované zkratkou EC.

• 1970 – Na počátku tohoto roku bylo ve světě instalováno 111 600 počítačů, z toho 70 000 v USA a 23 900 v Západní Evropě.

Počítač EC 1021

Počítač EC 1025

1971 - 1980 • 1971 – Vznikl strukturovaný programovací jazyk Pascal (nazvaný podle Blaise Pascala). Švýcarský profesor Niklaus Wirth (*1934) na jeho vývoji pracoval od konce 60. let. Pascal se stal jedním z nejrozšířenějších programovacích jazyků na počítačích třídy PC. – Na základě prací inženýrů Maricana E. „Teda“ Hoffa (*1937), Stana Mazora (*1941) a Federica Faggina (*1941) vyrobila firma INTEL první mikroprocesor, 4bitový Intel 4004 s 2 300 tranzistory a 60 000 operacemi za sekundu. – V síti ARPAnet byla poslána první emailová zpráva.

• 1972 – V USA založili Nolan Bushnell (*1943) a Allan Alcorn (*1948) společnost Atari. V témže roce uvedla tato firma i svojí první počítačovou hru Pong. – Firma Hewlett-Packard představila první kapesní elektronickou kalkulačku HP35. Tento kalkulátor disponoval elektronickým displejem a byl schopen řešit i náročnější vědeckotechnické výpočty.

Programovatelná kalkulačka HP 35

1971 - 1980 • 1972 – Společnost INTEL vyvinula mikroprocesor 8008. – Američan Dennis Ritchie (1941–2011) vytvořil vyšší programovací jazyk C pro implementaci operačního systému UNIX. V současnosti je jazyk C a jeho nová verze (C++) stále značně rozšířen a používán.

• 1973 – Na počátku tohoto roku bylo v USA instalováno přibližně 112 000 samočinných počítačů a v západní Evropě 50 000. – ARPAnet se propojila poprvé mezinárodně a to s britskou University College of London a norskou pozorovací stanicí. – Američan Gary Killdall (1942–1994) z firmy Digital Research vyvinul pro 8bitové mikropočítače operační systém CP/M (Control Program for Microcomputers).

1971 - 1980 • 1973 – IBM představila pod označením Winchester nový typ pevného disku. Oproti předchozím modelům se toto zařízení vyznačovalo více než dvojnásobnou hustotou zápisu dat. – Ve Francii byl vyvinut vietnamským přistěhovalcem André Truong Trong Thi (1936–2005) stroj MICRAL, jenž byl prvním počítačem založeným na mikroprocesoru Intel 8008.

• 1974 – Na trh byl uveden 8bitový mikroprocesor Intel 8080. Obsahoval 6 000 tranzistorů a prováděl až 640 tisíc operací za sekundu. – Země RVHP ustanovily společný program vývoje Systému malých elektronických počítačů SMEP. Tento systém měl zaručit vzájemnou kooperací zúčastněných států levnější velkosériovou výrobu minipočítačů a mikropočítačů.

1971 - 1980 • 1974 – Pod vedením Vintona G. Cerfa (*1943), Roberta Kahna (*1938) a Jonathana Postela (1943–1998) vznikl technický základ dnešního Internetu, tzv. protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol).

• 1975 – Modelem procesoru 6800 započala americká firma Motorola s výrobou procesorů řady 68xxx. – Bill Gates (*1955) a Paul Allen (*1953) založili v Albuquerque v Novém Mexiku společnost Micro–Soft (později Microsoft) a vyvíjejí interpreter jazyka BASIC pro počítač Altair 8800. – V síti ARPAnet je zapojeno zhruba 50 počítačů z různých části světa.

1971 - 1980 • 1975 – Americká společnost MITS (Micro Instrumentation and Telemetering Systems) zahájila prodej prvního komerčního osobního počítače (Personal Computer) Altair 8800. Toto PC se prodávalo ve formě stavebnice (kitu), a proto bylo určeno především pro elektrotechnické nadšence.

• 1976 – Shugart Associates prezentují standardní disketu průměru 5,25“ s kapacitou 110 KB. – Steven Jobs (1955–2011) a Stephen Wozniak (*1950) zakládají v Cupertinu v Kalifornii společnost Apple Computer a spouštějí prodej počítačů Apple I.

1971 - 1980 • 1977 – Apple Computer představila svůj úspěšný model počítače Apple II, jenž byl schopen zobrazovat barevnou grafiku a pracovat se zvukem. Do konce roku 1984 se prodalo dva miliony různých modifikací počítače Apple II.

• 1978 – První komerčně rozšířený 16bitový procesor, Intel 8086.

• 1979 – Americká společnost Micropro International vydává první významný textový editor WordStar. Tento produkt pak zaujímá na softwarovém trhu dominantní postavení.

1971 - 1980 • 1979 – Na veletrhu West Coast Computer Faire v USA byl prezentován první tabulkový procesor VisiCalc (Visible Calculator). Jeho hlavním autorem byl Daniel Bricklin (*1951).

• 1980 – Japonské firmy Sharp, Casio, Sanyo a americký podnik Tandy a Panasonic uvedly na trh první kapesní počítače. – Američan Theodor „Ted“ Nelson (*1937) zavedl ve svém projektu Xanadu pojem hypertext. Nelsonův projekt se svou ideou velmi blížil současnému webu, avšak nikdy nebyl prakticky realizován. Termín hypertext definoval Nelson již v roce 1965.

1981 - 1990 • 1981 – Microsoft vyvinul operační systém MS-DOS 1.0 (MicroSoft Disk Operating System). První verze MS-DOS vycházela ve své podstatě z operačního systému CP/M. – Firma Osborne Computer přišla na trh s prvním přenosným počítačem označovaným jako „kufříkový Osborne“. – IBM prezentuje svůj první osobním počítač IBM PC s procesorem Intel 8088 a operačním systémem MS-DOS dodaným firmou Microsoft. Tento počítač byl vybaven 16 KB RAM a disketovou jednotkou s kapacitou 360 KB. – Japonská firma Sony uvedla do výroby standardní disketu formátu 3,5“.

1981 - 1990 • 1981 – Na trh byl uveden jeden z nejslavnějších počítačů v historii 8bitový Commodore 64. V průběhu deseti let bylo tohoto typu prodáno více než 20 milionů kusů, čímž se tento model stal komerčně nejúspěšnějším osobním počítačem 80. let. Commodore 64 byl vybaven 64 KB RAM a zobrazením 320 x 200 bodů.

• 1982 – Společnost Sinclair začala prodávat ve své době velmi populární Sinclair ZXSpectrum. Pro svoje parametry našel tento přístroj využití převážně v oblasti počítačových her. Byl to první 8bitový počítač s barevným displejem. – Začátek nástupu počítačů tzv. čtvrté generace založené na VLSI (Very Large Scale Integration). Hlavním znakem této generace je to, že celý řídící procesor s jeho lokální pamětí je uložen v jediném malém integrovaném obvodě. – Ve Spojených státech amerických bylo prodáno již 4,8 milionu osobních počítačů.

1981 - 1990 • 1983 – Americký magazín Time zvolil „PC“ osobností roku. – IBM přichází s modelem PC-XT (eXTended), který má zabudovaný na tehdejší dobu harddisk o „závratné“ kapacitě 10 MB. – Společnost Atari uvedla na trh nové úspěšné modely 8 bitových počítačů Atari 600XL a Atari 800XL. – Microsoft vyvinul aplikaci Word pro MS-DOS 1.0. – Sada protokolů TCP/IP se stala oficiálními protokoly sítě ARPAnet.

1981 - 1990 • 1984 – Představen Apple Macintosh („Mac“). Tento počítač byl jako první vybaven grafickým uživatelským rozhraním (GUI). Byl postaven na procesoru Motorola 68000 a disponoval standardně disketovou mechanikou a myší. – Hewlett-Packard zavádí první laserovou tiskárnu HP LaserJeturčenou pro běžného uživatele. – IBM distribuuje model PC-AT (Advanced Technology). Tento počítač disponoval procesorem Intel 80286 s taktovací frekvencí 8 MHz, 512 KB RAM, 12 MB harddiskem a disketovou jednotkou o kapacitě 1,2 MB.

1981 - 1990 • 1985 – Microsoft uvedl na softwarový trh operační systém Windows 1.0, který přinesl uživatelům podporu multitaskingu. Okna v této rané verzi Windows se však ještě nemohla vzájemně překrývat. – První registrovanou doménou v mezinárodní počítačové síti se stala symbolics.com. Dále pak následovaly např. cmu.edu, purdue.edu, rice.edu, berkeley.edu, bbn.com. – Představen 32bitový procesor 386DX, jenž plně podporoval multitasking neboli současné provádění více programových aplikací. Tento procesor tvořilo 275 tisíc tranzistorů a byl 100krát rychlejší než jeho předchůdce 4004. – Firma Commodore zahájila prodej 16bitových počítačů Amiga 1000. – Společnosti Philips a Sony přicházejí s CD-ROM pro osobní počítač. Prvním komerčním produktem, který se začal na CD-ROM masově prodávat, byla Grolier´s Electronic Encyclopedia.

1981 - 1990 • 1987 – Jako společný produkt firem Microsoft a IBM vznikl operační systém pro osobní počítače OS/2 (Operating System/2). – Microsoft vydává Windows 2.0. Okna v této verzi se již mohla vzájemně překrývat, aniž by je musel uživatel mozaikovitě skládat.

• 1989 – Angličan Tim Berners–Lee (*1955) ve švýcarském výzkumném ústavu CERN v Ženevě definoval hypertextový systém. – Uveden procesor Intel 486DX, který obsahoval 1,2 milionu tranzistorů a rovněž měl vestavěný matematický koprocesor.

1981 - 1990 • 1990 – Tim Berners–Lee vytvořil první verzi jazyka HTML (HyperText Markup Language) a zavedl pojem WWW (World Wide Web). – Microsoft zahájil distribuci Windows 3.0. Tato verze přinesla například novinky v podobě vylepšeného grafického prostředí, stromového správce souborů nebo běhu Windows v chráněném módu 386. – Předchůdce dnešního Internetu, síť ARPAnet ukončila svou činnost.

Československé mikropočítače