Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

Především nepoškodit Hippokrates

Nestačí vědět, vědění se musí použít. Nestačí chtít, je nutné to udělat. Johan Wolfgang Goethe

© Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., 2014 © Miloš Palatka - ALMI, 2014 ISBN 978-80-87494-??-?

BABSKÉ RADY profesorky Strunecké

Obsah

Zkratky ...................................................................................................................................................................... Předmluva .............................................................................................................................................................

8 9

ZDRAVÉ A LEVNÉ POTRAVINY .................................................................................................... 13 JAK NEPOŠKODIT DĚTI JÍDLEM .................................................................................................... 45 KOSMETIKA MŮŽE ŠKODIT KAŽDÝ DEN ........................................................................... 69 PRO CHVÍLE POHODY A NAŠE ZLOZVYKY ...................................................................... 81 JÍDLO JAKO LÉK PRO NAŠE BŘICHO ....................................................................................... 103 „ÚDRŽBA“ SRDCE A CÉV ....................................................................................................................... 113 ÚLOHA JÍDLA V PREVENCI RAKOVINY ................................................................................ 127 JAK ZDRAVĚ STÁRNOUT ...................................................................................................................... 155 Rejstřík ...................................................................................................................................................................... 203 Seznam literatury ............................................................................................................................................... 211 O autorce.................................................................................................................................................................. 215

7



Zkratky

AD BPA CDC

= Alzheimerova nemoc (Alzheimer´s disease) = bisfenol A = Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (USA) (Center for Control and Prevention of Diseases) DDD = doporučená denní dávka EFSA = Evropský úřad pro bezpečnost potravin ECHA = Evropská agentura pro chemické látky EMA = Evropská léková agentura EPA = Agentura pro ochranu životního prostředí (USA) EU = Evropská unie FDA = Úřad pro kontrolu potravin a léků (USA ) (Food and Drug Organization) HDL = lipoprotein o vysoké hustotě (high density lipoprotein – „hodný cholesterol“) HPV = lidský papilomavirus (human papillomavirus) INCI = Mezinárodní nomenklatura kosmetických ingrediencí (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients) IU = mezinárodní jednotka (international unit) LDL = lipoprotein o nízké hustotě (low density lipoprotein – „špatný cholesterol“) LF UK = lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze MS = metabolický syndrom MSG = sodná sůl kyseliny glutamové (monosodium glutamate) OECD = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development) NÚ = nežádoucí účinky PAS = poruchy autistického spektra SÚKL = Státní ústav pro kontrolu léčiv SZPI = Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZÚ = Státní zdravotní ústav ÚZIS = Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR VAERS = systém hlášení nežádoucích účinků vakcín (USA) (the Vaccine Adverse Event Reporting System) VFN = Všeobecná fakultní nemocnice WHO = Světová zdravotnická organizace (World Health Organization)

8

Předmluva

Rady, jak zdravě vařit a jíst, jak živit děti, jak pečovat o krásný vzhled, jak se vyrovnávat s neduhy stárnutí a mnohé jiné, nacházíme denně na stránkách novin, časopisů a knížek i na internetu. Radí nám také reklamy i pořady v televizi. Jenomže jak se v tom všem má člověk vyznat? Komu a čemu má věřit? Kde má vzít čas na to, aby všechno pochopil, zkusil a alespoň nějaký čas dokázal všechny dobré rady používat? V našich knížkách varujeme před některými skrytými jedy, které působí dlouhodobě a zákeřně. Zákeřně proto, že je za jedy nepovažujeme. Je smutnou skutečností, že jejich množství v potravinách a v prostředí kolem nás se v posledních letech stále zvyšuje. Čtenáři a posluchači se nás často ptají: A není možné, že se za 15 let zjistí, že to, před čím nyní varujete, lidem neškodí? Můžu ony tisíce posluchačů a čtenářů ujistit, že spolu s profesorem Jiřím Patočkou a svým americkým spoluautorem profesorem Russellem Blaylockem varujeme opravdu jen před tím, o čem víme, že organismu prokazatelně škodí, protože známe molekulárně-buněčné procesy, které jsou skrytými jedy zasažené. Tyto látky člověka nezabíjejí okamžitě, ale v nepatrném množství se hromadí v našich tělech a dohromady pak vytvářejí nebezpečné koktejly a podhoubí pro vznik vážných nemocí. Zastánci a obhájci jejich neškodnosti proto stále volají: Důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé, potřebujeme ještě více důkazů o jejich škodlivosti, potřebujeme další výzkum. Ale na co čekáme? Nestačí nám poznání, že srdečně-cévní onemocnění, infarkt, cukrovka a rakovina představují novou celosvětovou epidemii, která vzniká v důsledku životního stylu a faktorů prostředí? Tyto nemoci nejsou nakažlivé, ale všechny sdílejí společné rizikové faktory: nadměrnou konzumaci nezdravých potravin, cukrů a soli, sedavý způsob života, kouření a pití příliš velkého množství alkoholu. Není snad dostatečně alarmující fakt, že diagnózu rakovina si vyslechne každé 2,5 vteřiny jeden člověk a každé 4 vteřiny na tuto nemoc jeden člověk umírá?

9


Když jsem oznamovala profesorovi Pavlu Grofovi do Kanady, že náš společný přítel onemocněl rakovinou mozku, tento zkušený psychiatr mi napsal: Zdá se, že se děje něco zvláštního: mnoho našich pacientů a přátel onemocnělo v minulém roce rakovinou mozku, to množství je neuvěřitelné. Dalo by se očekávat, že s pokroky medicíny budou ubývat nemoci, bude se prodlužovat lidský věk a budeme prožívat stáří v dobré fyzické i psychické kondici. Pokud tomu tak není, obviňujeme vládu, že vynakládá malé prostředky na zdravotní péči, a lékaře, že nás neléčí. Česká republika vynakládá na zdravotnictví 7,5 % HDP. Při kritice stavu zdravotnictví v ČR si běžný občan neuvědomuje, že ze všech rozvinutých zemí světa (OECD) máme u nás nejštědřejší systém úhrad zdravotní péče z veřejných zdrojů. Tři čtvrtiny výdajů na zdravotnictví platí zdravotní pojišťovny. Přiznejme si, že se mnohdy díváme na „Ameriku“ jako na symbol prosperity a pokroku. USA vynakládají na zdravotnictví 16,5 % HDP a představují epicentrum nejvyspělejšího vědeckého a lékařského výzkumu. Americké děti dostávají největší počet vakcín ze všech států světa a nikdo nepochybuje o tom, že v naprosté většině netrpí ani podvýživou ani nedostatečnou hygienou. Statistiky však vypovídají, že jedno ze šesti amerických dětí má problémy s učením, jedno z devíti trpí astmatem a dva chlapci ze sta mají symptomy autismu. Miliony dětí i dospělých trpí cukrovkou, obezitou, alergiemi, záněty trávicího ústrojí a různými poruchami nervového a imunitního systému. Více než polovina hospitalizací seniorů je důsledkem předávkování léků a úmrtí na nemoci z léčení zaujímá třetí místo za srdečně-cévním onemocněním a rakovinou. I pouhý selský rozum nás dovádí k myšlence, že na planetě Zemi se odehrává něco nezdravého a že k těmto změnám s neblahými důsledky nejvíce přispívá svou činností člověk.

10

Předmluva

Lidé si stále naléhavěji uvědomují, že zodpovědnost za svoje zdraví musí vzít do vlastních rukou. A tak mě jedna posluchačka ve Zlíně vyzvala: Nemohla byste sepsat babské rady, které vyplývají z vašich knížek? Pokusila jsem se napsat babské rady, jak přežít dobu jedovou, s přáním alespoň trochu naznačit, jak prožít svůj život do vysokého věku ve zdraví a nezničit našim vnoučatům možnost života na této planetě. Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko možnosti globálního sebezničení. Všechno dobré svým čtenářům přeje

Anna Strunecká

11

BABSké rAdy profesorky Strunecké

10 varovných znaků Alzheimerovy nemoci

1. Ztráta paměti. To, že si nevzpomeneme na něčí jméno, narozeniny nebo zapomeneme na domluvenou schůzku, se může běžně přihodit, ale pokud je zapomínání na denním pořádku a působí nám zmatky v každodenní činnosti nebo v práci, je třeba s tím něco dělat! Nemocný si nepamatuje informace, které se dozvěděl před krátkou chvílí, a znovu a znovu se ptá na stejnou věc. dochází především ke ztrátě krátkodobé paměti. 2. Neschopnost provádět známé úkony. Nemocný dá vařit jídlo a zapomene na něj, pokud ho uvaří, zapomene ho sníst. Má potíže s prováděním úkonů, které dřív běžně prováděl. 3. Problém s vyjadřováním. Nemocný těžko hledá vhodné slovo a místo něj použije jiné, takže jeho řeč je někdy nesrozumitelná. 4. Dezorientace v čase a místě. každý člověk si občas těžko vybavuje, který den je v týdnu, nebo zapomene, co měl koupit. Nemocný se může ztratit na známé ulici, netrefí domů, neorientuje se ani v bytě, neví např., kde je WC. 5. Neschopnost posuzovat. Také v běžném životě si někdy nevezmeme svetr, když je chladno, ale pacienti s Ad si mohou obléknout kabát do horkého letního dne nebo plavky, když jdou nakupovat. 6. Problém s abstraktním myšlením. U pacientů s Ad se projevuje především neschopnost počítat. Proto je úloha počítejte pozpátku nebo odečítejte číslo 5 od 100 součástí kognitivních testů. 7. Hledání věcí bývá běžné v našem uspěchaném životě. Pacienti s Ad ukládají věci na nevhodná místa, třeba žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky. Samozřejmě, že si nepamatují, kam věc odložili. 8. Změny nálady a chování. Pacienti s Ad mají velmi časté výkyvy nálad, které nemají zdánlivě žádnou příčinu, mohou se smát bez příčiny, být rozčilení a agresivní, nebo zase zcela bez zájmu. 9. Změny osobnosti. V průběhu stárnutí může docházet ke změnám osobnosti, ale u pacientů s Ad bývá taková změna náhlá a výrazná, laskavý a přátelský člověk začne být například zlostný, podezřívavý a ustrašený. 10. Ztráta iniciativy. Nemocný ztrácí zájem o činnosti, které dříve běžně nebo s radostí prováděl, například o hudbu, četbu, malování, ruční práce.

188

8

Jak zdravě stárnout

V naší společnosti přetrvává mýtus, že Ad neumíme léčit a že její léčba je jedna z nejdražších, a proto ji pojišťovny nehradí. Při včasné diagnóze a včasné terapii je možné zpomalit průběh nemoci a zlepšit kvalitu života nemocného, výrazně se snižuje riziko potřeby hospitalizace a pečovatelské péče. Opožděná pečovatelská péče je potom asi 10–15krát dražší než včasná léčba. Problémem je to, že ani při preventivní prohlídce praktický lékař zpravidla nemá prostor na vyšetření příznaků Ad. Můžete si proto v rodině alespoň jednou za čtvrt roku udělat test k určení stadia demence MMSE (Mini Mental State Examination) a nenechat bez povšimnutí první příznaky možné demence, mírného kognitivního deficitu a věnovat pozornost procvičování paměti, dodávek suplementů a minerálů. Tabulka 14. Test psychických funkcí MMSE OBLAST HODNOCENÍ

BODY

1. Orientace Položte nemocnému 10 otázek. Za každou správnou odpověď započítejte 1 bod. 1. který je teď rok? 2. které je roční období? 3. Můžete mi říci dnešní datum? 4. který je den v týdnu? 5. který je teď měsíc? 6. Ve kterém jsme státě? 7. Ve které jsme zemi? 8. Ve kterém jsme městě? 9. Jak se jmenuje tato nemocnice? 10. Ve kterém jsme poschodí?

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2. Paměť Vyšetřující jmenuje 3 libovolné předměty (nejlépe z pokoje pacienta – například židle, okno, tužka) a vyzve pacienta, aby je opakoval. Za každou správnou odpověď dejte 1 bod.

3

3. Pozornost a počítání Nemocný je vyzván, aby odečítal 7 od čísla 100, a to 5krát po sobě. Za každou správnou odpověď je 1 bod.

5

189


OBLAST HODNOCENÍ

BODY

4. Krátkodobá paměť (= výbavnost) Úkol: zopakovat 3 dříve jmenované předměty (viz bod 2).

3

5. Pojmenování předmětu Ukažte náramkové hodinky: Co je to? Ukažte tužku: Co je to?

1 1

6. Opakování Vyzvěte nemocného, aby po vás opakoval: žádná ale jestliže kdyby Za správné zopakování 1 bod

1

7. Dejte nemocnému třístupňový příkaz: Vezměte papír do pravé ruky, přeložte ho na půl a položte jej na podlahu.

3

8. Čtení a plnění příkazu Pacientovi ukažte kartičku s nápisem: ZAVŘETE OČI. Zároveň ho vyzvěte: Přečtěte, co je tady napsáno, a udělejte to! Jeden bod přidělte pacientovi za splnění příkazu do 10 sekund, maximálně na tři pokusy.

1

9. Psaní Vyzvěte nemocného, aby napsal smysluplnou větu.

1

10. Obkreslování Vyzvěte nemocného, aby na zvláštní papír nakreslil obrazec podle předlohy. Jsou-li zachovány všechny úhly a protnutí vytváří čtyřúhelník, udělte 1 bod. Hodnocení: 0–10 bodů 11–20 bodů 21–23 bodů 24–30 bodů

190

těžká kognitivní porucha středně těžká kognitivní porucha lehká kognitivní porucha pásmo normálu

1

8


Psychiatři také zdůrazňují potřebu trénování paměti po celý život, různé hry a luštění křížovek by měly být součástí života seniorů. I když vyléčit se Ad stále ještě nedá, jsou v současnosti k dispozici klinicky velmi dobře ověřené léky, které zlepšují kvalitu života postiženého a s ním i kvalitu života nejbližších rodinných příslušníků, pro které znamená péče o blízkého trpícího neléčenou demencí velikou fyzickou, emoční i materiální zátěž. V počátcích nemoci jsou účinné léky ze skupiny tzv. inhibitorů acetylcholinesterázy (např. Aricept, donepezil, rivastigmin), jejichž cena se výrazně snížila se zavedením generik. Nejlepší je však prevence – už od středního věku pečovat o svůj mozek a věnovat pozornost procvičování paměti, dodávkám suplementů a minerálů. Pro pochopení účinné prevence si uvedeme látky, které poškozují mozek a duševní činnost. Rizikové faktory vzniku Alzheimerovy nemoci

dlouho známým a všeobecně obávaným faktorem, který může přispět ke vzniku Ad, je hliník. I když existuje velké množství studií, které hliník z této nekalosti usvědčují, mnohé jiné naopak nenašly přesvědčivé argumenty. Mnozí autoři nalezli v mozcích pacientů s Ad po jejich smrti vyšší obsah hliníku. Hliník je známým a prokázaným neurotoxickým prvkem, který narušuje činnost nervových buněk. Nicméně, nikomu neuškodí, když se bude vyhýbat hliníkovým příborům a nebude vařit v hliníkovém nádobí. Hodně hliníku obsahuje hotové pečivo, jako jsou bábovky, sušenky a pizzy. Příjem hliníku by pro dospělého o váze 70 kg neměl přesáhnout 140 mg za týden, ale to si běžně člověk nepočítá. Hliník z těla odstraňuje křemík, je tedy dobré občas si uvařit přesličkový čaj, pít minerálky s křemičitany (kyselky z Mariánských Lázní), hojně používat koření kurkumu a občas i tablety s chlorelou. V našich knížkách i ve svých přednáškách neustále varuji před konzumací volného glutamátu (MSG) a umělého sladidla aspartamu. Obě tyto pochutiny dráždí nervové buňky a mohou vyvolávat jejich smrt. Aspartam je podezírán i ze vzniku rakoviny mozku. Ad je nemoc vyvolaná degenerací nervových buněk, jejich úbytkem a snižováním objemu mozku. Je proto nanejvýš užitečné vyhnout se konzumaci všech látek, o kterých víme, že mají tyto účinky. degeneraci mozkových buněk způsobuje i další umělé sladidlo

191


– sukralóza. Obsahuje totiž ve své molekule tři atomy chloru, a tak se podobá spíš zakázanému ddT než cukru sacharóze, který má napodobit. Sukralóza navíc ničí bakterie ve střevech a tím oslabuje imunitu. O sukralóze se nás snaží výrobci přesvědčit, že je nejzdravějším umělým sladidlem. Poznatky z laboratoří dokazují, že není. Znáte vůni popkornu? Tato pochutina, která se stala jaksi nezbytnou při návštěvě kina, voní díky diacetylu. Diacetyl s vůní másla snadno proniká do mozku, kde vyvolává vznik amyloidových plaků, typických pro Ad. diacetyl nedoporučuji v žádném věku, ale senioři by se měli alespoň popkornu zcela vyhýbat. diacetyl také dodává vůni másla různým margarinům. Někteří autoři seniorům důrazně radí, aby se v rámci prevence Ad vyhýbali očkování proti chřipce a užívání statinů. Co může prospět v prevenci Alzheimerovy nemoci?

Jedním z prvních suplementů, který se ukázal účinný u pacientů s Ad, byl lecitin. V lidském těle je lecitin složkou biologických membrán a podílí se i na stavbě nervových buněk a mozku. Protože se jedná o levnou látku, kterou navíc není možné patentovat, nejevil o ni farmaceutický byznys zájem, a tak se jí nedostalo ani široké popularity. Teprve v posledních dvou desetiletích se objevuje na trhu jako suplement doporučovaný zejména seniorům pro zlepšení paměti. dostatečnou dávku lecitinu i dalších fosfolipidů nám poskytne například žloutek nebo ořechy. Strava se ukazuje jako účinný způsob prevence Ad. V současné době se totiž stále víc dostává do popředí názor, že AD je vlastně forma mozkové cukrovky. různé studie včetně výzkumu z Mayo kliniky dokumentují, že strava bohatá na sacharidy zvyšuje riziko vzniku Ad o 80–90 %, zatímco strava bohatá na tuky snižuje riziko onemocnění o 44 %. Je to v souladu se současným trendem, který jsme si vysvětlili v části o hladovění. Ukazuje se, že strava bohatá na cukry a škroby je nepříznivá pro další nemoci, jako jsou diabetes, obezita a srdečně-cévní onemocnění a že diety obsahující zdravé tuky působí preventivně. Senioři by tedy měli zapomenout na housky, rohlíky a vánočky k snídani; snídani docela přeskočit pouhým nápojem a teprve mezi 10. až 11. hodinou si dopřát jídlo obsahující některé ze zdravých tuků pro mozek, jakými jsou máslo, mléčné produkty, žloutek, ořechy, avokádo a kokosový olej.

192

8


Kokosový olej je v USA velmi populární v souvislosti s prevencí AD a objevují se první klinické studie, které dokumentují jeho prospěšné účinky u pacientů. Studii s podáváním kokosového oleje 65 pacientům s Ad na Floridě iniciovala a vedla dr. Mary Newportová, která je přesvědčená, že ketolátky z metabolismu mastných kyselin jsou nejenom skvělým zdrojem energie pro mozek, ale mohou bojovat proti Ad. Newportová podávala kokosový olej svému manželovi Stevovi, u kterého byla Ad diagnostikovaná ve věku 51 let. Podávala mu kokosový olej, jehož dávky postupně zvyšovala až na 4 čajové lžičky denně. Předtím než začal užívat kokosový olej, nebyl schopen obout si boty a velmi špatně chodil. To se zlepšilo natolik, že normálně chodí, a dokonce začal běhat. Začal také normálně číst, zlepšila se jeho schopnost konverzace a po několika měsících bylo zjevné zlepšení jeho paměti. Předtím než začal užívat kokosový olej, mu nepomáhal žádný lék (http://www.ctvnews.ca/health/health-headlines/u-s-study-looks-into-thebenefits-of-coconut-oil-on-patients-with-alzheimer-s-1.1491406).  I když je tento olej drahý, v přepočtu na dávky na každý den a vzhle-

dem k jeho účinkům rozhodně stojí za to si biokokosový olej občas dopřát a vyzkoušet jeho účinky. Kokosový olej má mnoho příznivých účinků na srdce, kůži, imunitní systém a štítnou žlázu, neboť polovinu mastných kyselin tvoří kyselina laurová, která se v přírodě vyskytuje zřídka. Právě ta odlišuje kokosový olej od jiných tuků. Naše tělo ji přeměňuje na monolaurin, který má antivirové a antibakteriální účinky. Působí i proti parazitickým prvokům, jako jsou obávané toxoplazmy nebo trichomonády v pochvě žen.

 kokosový olej je stabilní, odolný vůči změnám při zahřívání, takže je

vhodný i na smažení. kokosový olej taje mezi 23–31 oC: je tekutý v tropech, ale v našem klimatu je polotuhý, v ledničce ztuhne úplně.

 Pro mozek je důležitý dostatečný přísun hořčíku. Hořčík obsahují

především zelené listové zeleniny. Pokud chcete dodávat hořčík svému mozku ze suplementů, pak do mozku proniká pouze magnesium threonát, nová forma hořčíkového suplementu, která však zatím není v našich lékárnách dostupná.

 Několik studií již prokázalo, že mimořádně prospěšné pro prevenci

i léčení časných fází Ad je trio vitaminů B – B6, B9 a B12. Jedním

193


z nich je folát, kyselina listová. Nebudu zde zabíhat do složitého vysvětlování, ale v souvislosti s dietou bych ráda zdůraznila, že  doporučuji užívat folát z přírodních zdrojů, tedy z listové zeleniny. Znamená to, že v rámci prevence Ad by měl člověk sníst několik zelených potravin každý den. Užitečný je kopřivový čaj i pro dodávku hořčíku. Nemocným, kteří málo a neradi jedí, můžeme připravovat šťávu z rozmanitých zelených listů (pampeliška, kopřiva, kadeřávek) s jedním jablkem nebo jednou mrkví, získáme tak koncentrát bohatý na živiny a vitaminy v malém objemu. Protože se jedná o zcela nové pohledy a o účinnost relativně levné prevence, odkazuji zájemce na můj přehledný článek v Psychiatrii (Strunecká, 2011). Měla jsem možnost vyslechnout sdělení o těchto výsledcích osobně na vědecké konferenci ve Francii (Toulouse, 2010). Účinnost takové dlouhodobé prevence byla prokázána sedmiletým sledováním seniorů v geriatrických zařízeních ve Velké Británii a v Norsku. Podívejme se na detailní výsledky: V britské randomizované a dvojitě slepé studii sledovali lékaři 271 pacientů starších než 70 let s mírnou kognitivní poruchou. Polovina pacientů dostávala po dobu 24 měsíců kyselinu folovou (0,8 mg/den), vitamin B12 (0,5 mg/den) a vitamin B6 (20 mg/den), zatímco druhá polovina pacientů užívala placebo (žádné vitaminy). Na začátku a na konci studie provedli u 187 pacientů vyšetření mozku pomocí zobrazovací techniky – magnetické rezonance. Zjistili, že užívání vitaminů snížilo rychlost atrofie mozku o 53 %. Autoři studie jsou proto velmi optimističtí ve svých doporučeních podávat trio vitaminů B jako prevenci vzniku demence a AD (Smith a spol, 2010). Alzheimerovu nemoc objevil pražský lékař Oskar Fischer

Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád doma schovává věci? Alzheimer, babičko, Alzheimer... Zásluhou cambridgeského profesora Michela Goederta byla teprve v roce 2009 pro vědecký svět objevena práce pražského psychiatra a neuropatologa židovského původu a německé národnosti Oskara Fischera. Navzdory tomu, že ve stejném roce jako Alois Alzheimer publikoval mnohem precizněji zpracované výsledky svého bádání dokumentující plaky v moz-

194

8


cích pacientů se senilní demencí, nebyl Fischer doceněn ani českou odbornou obcí ani německou psychiatrií. Příběh Oskara Fischera ukazuje na symbolický osud velikána, který v Čechách upadl v zapomenutí. Více než sto let od objevu Ad se tak svět dozvídá, že na základě historické spravedlnosti by měla být pojmenována jako Fischerova nemoc. Alzheimer totiž popsal pouze jeden případ své 50leté pacientky Augusty, která patrně ani neměla nemoc, označovanou dnes jako Ad. Oskar Fischer naproti tomu opublikoval ve stejném roce popisy diagnóz a obrázky histologického vyšetření mozků 16 pacientů se senilní demencí pražské psychiatrické kliniky v kateřinkách. Později publikoval ještě dvě další významné práce se stovkami pozorování. Popsal změny, které dodnes považujeme za hlavní indikátor Ad – tzv. amyloidové plaky. kdo byl Oskar Fischer a průběh jeho života popisuji v knížce Jak přežít dobu jedovou? Je zajímavé, že Alzheimer znal práce Oskara Fischera a citoval je. Název pro demenci starších osob charakterizovanou úbytkem paměti, orientace a schopnosti vyjadřování a histologicky výskytem plaků, který zvolil Fischer – presbyofrenní demence, se používal po řadu let současně s pojmenováním Alzheimerova nemoc. Ještě v 8. vydání Bleurelovy německé učebnice Psychiatrie v roce 1949 se objevuje titul: Alzheimerova nemoc (a presbyofrenie O. Fischera). Osud Oskara Fischera patrně obráží vývoj doby i vztahů na našem území. Fischer pracoval na německé psychiatrické klinice slavného psychiatra Arnolda Picka, po kterém byla pojmenována Pickova demence. Je zajímavé, že v roce 1907 jiný pražský psychiatr na Pickově klinice, Jan Janský, studoval vztah složení krve k duševním chorobám a ve své habilitační práci popsal čtyři krevní skupiny. I jeho priorita objevu krevních skupin byla po mnoho let ve světě i u nás opomíjena. Fischer se rovněž věnoval soukromé praxi v neurologii a psychiatrii. Společně se svým bratrancem Leo kosákem vybudovali a provozovali sanatorium pro duševně nemocné ve Veleslavíně. Zde byla od roku 1918 Fischerovou pacientkou Charlotta Masaryková, a to až do své smrti v roce 1923. Prezident Masaryk tak byl častým hostem Oskara Fischera. Sanatorium ve Veleslavíně konfiskovali v roce 1939 němečtí okupanti. kosáka poslali do ghetta v Terezíně, odkud byl transportován v říjnu 1944 do Osvětimi. Fischer byl uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně, kde 28. února 1942 zemřel, údajně na infarkt.

195


Oskara Fischera osobně znal i přední český psychiatr profesor Vladimír Vondráček, který na něho vzpomíná ve svých memoárech. Prof. Vondráček se stal ředitelem psychiatrické kliniky lékařské fakulty Uk v roce 1957. Je pokládán za jednoho ze zakladatelů české lékařské psychofarmakologie a významným popularizátorem psychiatrie. Zůstává proto mnoho nezodpovězených otázek, mimo jiné proč ani prof. Vondráček nikdy výzkumy Oskara Fischera nepřipomněl. Fischer nebyl doceněn ani psychiatrií německou, nejspíše jako Žid ve světě nastupujícího nacismu. A jakožto příslušník Německé univerzity byl zase zapomenut či odvržen českou lékařskou historiografií. Ani jeho mučednická smrt nepřiměla českou odbornou komunitu jeho odkaz docenit. Jeho velikost byla objevena v zahraničí teprve 102 let po objevu „Alzheimerovy nemoci“. Oskaru Fischerovi proto právem patří náš obdiv, byť zbavený světské slávy a poct.

Jsme připraveni na smrt? Zatímco v naší kultuře je zvykem o smrti nepřemýšlet a nemluvit, buddhisté se učí přípravě na smrt v každodenním životě. Zkusme se zastavit a představit si, jaké by to bylo, kdyby dnes nastal náš poslední den. Pro začátek pomáhá, když se člověk vciťuje do svého dechu, uvědomuje si klid a mír své mysli, svého těla, prostoru, ve kterém se nachází. Tímto způsobem se může i starý a nemocný člověk připravovat na přechod do oblasti světla, krásy a míru. Budeme-li připraveni, pak se v takovém klidu a míru ocitneme i ve chvíli smrti, v době transformace naší existence. Nebudeme překvapeni, že se budeme cítit živí i poté, co odložíme svoje tělo. divíte se, že píši hned na začátku o životě po smrti? Proč asi všechna velká náboženství věří v život po tomto životě a proč žijí s touto vírou stamiliony lidí? Moudří učitelé doporučují tuto úvahu: Pokud takový život neexistuje, nebudu tam ani já a nic neztratím, protože už nic nebudu vědět. Jestliže však posmrtný život existuje, vyplatí se být na něj připravený jako na cestu do neznámých krajin.

196

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc

Recommend Documents