Historie Podoláků Familiengeschichte Podolak. Michal Čech

Historie Podoláků Familiengeschichte Podolak Michal Čech

Historie Podoláků

Familiengeschichte Podolak

Strana : 2

Historie Podoláků


OBSAH : 1.

ÚVOD / EINLEITUNG................................................................................................................................. 5 1.1 ČLENĚNÍ PUBLIKACE / AUFSCHLÜSSELUNG PUBLIKATION ....................................................................... 6 1.2 SLOVNÍČEK KŘESTNÍCH JMEN / VERZEICHNIS DER VORNAMEN ..................................................... 7 1.3 MÍSTNÍ JMÉNA / ORTSNAMEN ................................................................................................................... 8 1.4 PŘÍJMENÍ PO STATKU / FAMILIENNAME NACH DEM BAUERNHOF .............................................................. 9 1.4.1 Častý scénář / Häufige szenario .................................................................................................... 10 1.4.2 Příklad z rodu Valhů / Beispel des Stamms Walha........................................................................ 11 1.4.3 Příjmení po statku dnes / Nachnamen nach dem Bauernhof heute................................................ 12 1.5 PŘÍMÁ LINE NAŠICH PŘEDKŮ / GERADE LINIE UNSERER VORFAHREN ..................................................... 13 1.6 PŘÍJMENÍ PODOLÁK / NACHNNAMEN PODOLAK ..................................................................................... 14 1.7 ARCHIVNÍ PRAMENY / ARCHIVQUELLEN ................................................................................................ 15 1.7.1 Matriky / Matrikeln........................................................................................................................ 15 1.7.2 Vrchnostenské archivy / Adelsarchive ........................................................................................... 17 1.8 TŘICETILETÁ VÁLKA / DER DREIßIGJÄHRIGE KRIEG .............................................................................. 19 1.9 DALŠÍ VYSVĚTLIVKY / WEITERE ERLÄUTERUNGEN ............................................................................... 21

2.

TĚŠÍNOV / TESSINOW............................................................................................................................. 22 2.1 JEDNOTA SVITÁK / EINGARTLER SWITAK ............................................................................................. 24 2.1.1 Jiří Sviták (+1572)......................................................................................................................... 25 2.1.2 Biczek Sviták (+ 1613)................................................................................................................... 27 2.1.3 Havel Sviták (1580-1656) / Hawel Switak ................................................................................... 28 2.1.4 Rozrod Havla Svitáka / Descedententafel Hawel Switak............................................................... 30 2.1.5 Další dějiny jednoty Sviták / Andere History Eigartler Switak...................................................... 32 2.2 PODOLÁKOVSKÝ STATEK / PODOLAKISCHER BAUERNHOF .................................................................... 34 2.2.1 Ambrož Podolák a teorie o původu / Ambrose Podolák und Theorien über die Abkunft .............. 35 2.2.1.1 Legenda / Legende..................................................................................................................... 35 2.2.1.2 Fakta o Ambroži Podolákovi / Tatsächliche oder Ambroz Podolak.......................................... 36 2.2.1.3 Má teorie o Ambrožovi / Meine Theorie über Ambroz ............................................................. 37 2.2.1.4 Bodlák / Distel (auf tschechis heisst bodlak, also ähnlich wie Podolak) ................................... 37 2.2.2 Jakub Podolák (1632- 1713) ......................................................................................................... 39 2.2.3 Šimon Podolák(1665-1732) ........................................................................................................... 42 2.2.4 Antonín Podolák (1705-1772) ....................................................................................................... 44 2.2.5 Další dějiny statku / Andere History Bauernhof ............................................................................ 46 2.3 ROD PRINCŮ / FAMILY PRINZ ................................................................................................................ 47 2.3.1 Tomkův mlýn / Tomko Mühle......................................................................................................... 48 2.3.2 Jednota Řežáb / Eingartler Rzezab.............................................................................................. 49 2.3.3 Rodokmen Princů / Stammbaum der Printz................................................................................... 51 2.4 POZNÁMKA NA KONEC / BEMERKUNG ZUM SCHLUSS ............................................................................. 51

3.

MLADOŠOVICE / MLADOSCHOWITZ ................................................................................................ 52 3.1 WITHOVSKÝ STATEK/BAUERNHOF WITHA NR.27 .................................................................................. 54 3.1.1 Josef Kropáč (c.1719-1789) .......................................................................................................... 55 3.1.2 Jan Podolák (1745-1815) .............................................................................................................. 56 3.1.3 Josef Podolák (1781-1839)............................................................................................................ 60 3.1.4 Další dějiny statku / Andere History Bauernhof ............................................................................ 67 3.2 CHALUPA NR. 47 / HÜTTE NR. 47.......................................................................................................... 69 3.2.1 Matěj Podolák (1826-1888)........................................................................................................... 69 3.2.2 Další dějiny chalupy / Andere History Haus ................................................................................. 72 3.3 KOCMOUDOVSKÝ STATEK / BAUERNHOF KOCMOUD NR.16................................................................... 73 3.3.1 Pavel Kocmoud (1679-1745)......................................................................................................... 74 3.4 ČTVRTNÍKOVSKÝ STATEK / BAUERNHOF CTVRTNIK NR.18 ................................................................... 76 3.4.1 Majitelé / Hausbesitzer.................................................................................................................. 77 3.4.2 Původ Hronků / Ursprung family Hronek ..................................................................................... 80 3.5 MLADOŠOVIČTÍ PODOLÁCI / PODOLÁKS AUS MLADOSCHOWITZ ..................................................... 82 3.5.1 Z Mladošovic čp. 46 / Aus Mladoschowitz Nr. 46 ........................................................................ 83 3.5.2 Z Kramolína čp.10 / Aus Kramolin Nr. 10 .................................................................................... 85

Strana : 3

Historie Podoláků 4.

ČESKÝ KRUMLOV / BÖHMISCH KRUMMAU...................................................................................88 4.1.1 4.1.2 4.1.3

5.


Jakub Podolák (1851-1912)...........................................................................................................88 Jan Podolák (1880-1942) ..............................................................................................................95 Jan Podolák (1913-1969) ............................................................................................................102

NAŠI DALŠÍ PŘEDCI / UNSERE ANDEREN VORFAHREN............................................................106 5.1 ZTRÁTA PŘEDKŮ / AHNENVERLUST ......................................................................................................106 5.2 ROD ZÁRUBŮ / FAMILY ZARUBA ..........................................................................................................108 5.2.1 Tomáš Záruba (+1772)................................................................................................................108 5.2.2 Jakub Záruba (*1741) .................................................................................................................109 5.2.3 Pavel Záruba (1767-1832)...........................................................................................................109 5.2.4 Vojtěch Záruba / Adalbert Zaruba (*1800) .................................................................................110 5.2.5 Vojtěch Záruba / Adalbert Zaruba (1842-1912)..........................................................................111 5.2.6 Adalbert Zaruba (1879-1944)......................................................................................................115 5.3 VZDÁLENÍ PŘÍBUZNÍ / DISTANT BEZIEHUNG.........................................................................................116 5.3.1 JUDr. František Fiedler ..............................................................................................................116 5.3.2 ThMgr. Alois Sassmann ...............................................................................................................117 5.4 ZAJÍMAVOSTI / MEHRWÜRDIGKEITEN ..................................................................................................119 5.4.1 Ve dvoře drslavském / Im Hof Drislawitz ....................................................................................119 5.4.2 Náhodné objevy / Unerwartete Entdeckungen .............................................................................120 5.4.2.1 Jan Podolák – strojvedoucí / Johann Podolak lokomotivführer ...............................................120 5.4.2.2 Vojtěch Záruba – učitel / Adalbert Zaruba - Lehrer.................................................................121 5.5 BITVA U BROUSKOVA MLÝNA / SCHLACHT BEI BROUSEK’S MÜHLE ....................................................121

6.

VÝVOD / AHNENTAFEL JAN PODOLAK (*1880) - 5 GENERACÍ .............. PŘÍLOHA / ANLAGEN

7.

VÝVOD / AHNENTAFEL ANNA ZARUBA (*1885) - 5 GENERACÍ ............. PŘÍLOHA / ANLAGEN

8.

RODOKMEN PODOLÁKŮ / STAMMBAUM PODOLAKS ............................. PŘÍLOHA / ANLAGEN

9.

RODOKMEN ZÁRUBŮ / STAMMBAUM ZARUBA......................................... PŘÍLOHA / ANLAGEN

Strana : 4

Historie Podoláků

1.


ÚVOD / EINLEITUNG

V této dvojjazyčné publikaci bych se u příležitosti našeho rodinného setkání konaného rád věnoval historii rodu Podoláků a to převážně přímé linii našich společných předků. A zároveň přidal i pár dalších zajímavostí. In dieser zweisprachigen Publikation will ich mich der Geschichte des Stamms Podolaks widmen, besonders der geraden Linie unserer gemeinsamen Vorfahren. Ich möchte auch paar Merkwürdigkeiten zugeben. Když jsem v dubnu 1990 poprvé zavítal do Moravského zemského archivu v Brně, měl jsem v úmyslu v těch "špatně psaných" archiváliích nalézt alespoň křestní jméno otce mého pradědy. Začátky to byly krušné a rozhodně jsem tehdy netušil, že tento krásný koníček mne bude držet do dnešních dnů. Als ich im April 1990 zum ersten Mal das Mährische Landesarchiv in Brünn besuchte, hatte ich im Sinn in diesen „schlecht“ geschriebenen Archivalien mindenstens den Vorname meines Urgroßvaters zu finden. Der Anfang war bitter und ich hatte keine Ahnung, dass mir dieses Hobby bleibt. A asi právě pátrání po historii rodu Podoláků v letech 1992-1995 bylo pro mne a můj trvalý vztah ke genealogii tím zlomovým momentech. Und vielleicht gerade diese Forchung nach der Geschichte Podolaks in Jahren 1992-1995 war für mich und für meine ständige Beziehung zum Stammbaum der Bruchmoment. Jižní Čechy jsou pro genealoga tím největším zážitkem. Krásou krajiny, nepřebernou bohatostí archivů, záludností často střídaných příjmení i samotným archivem umístěným ve starobylých prostorách zámku Třeboň. Běžný turista se těžko dočká krásného pohledu z okna na zasněžené renesanční nádvoří. Südböhmen ist für einen Familienforscher wahrscheinlich das größte Erlebnis. Wir finden hier die schöne Natur, verschiedene heimtückische Nachnamen, Reichtum der Archive (ein Archiv ist auch in den altertümlichen Räumen im Schloß Třeboň (Wittingau). Na úvod se sluší začít poděkováním: Am Anfang will ich mit der Danksagung beginnen: -

Za překlad do němčiny děkuji slečně Žanetě Novákové.

-

Für die Übersetzung ins Deutsche danke ich dem Fräulein Žaneta Novák.

- Autorkou kapitoly 4.1.3 Jan Podolák (1913-1969) je paní Lydii Stockbauerová a do češtiny ji přeložila Ivana Makovcová. - Die Autorin des Kapitels 4.1.3 Jan Podolák (1913-1969) ist Frau Lydie Stockbauer und ins Tschechische übersetzte dieses Kapitel Ivana Makovcová. -

Musím zmínit i našeho vzdáleného příbuzného dr. Jana Podoláka (1926-1994) z Třeboně, který mi pověděl a napsal některé své vzpomínky z dětství, převážně na vyprávění svého otce Adolfa Podoláka (1893-1933). Tato vyprávění mnohdy neuvěřitelně souhlasí s údaji získanými v archivech.

-

Ich muss auch unseren entfernten Verwandte dr. Jan Podolak (1926-1994) aus Wittingau erwähnen, der mir einige seine Erinnerung aus der Kindheit erzählte und schrieb. Er erzählte überwiegend über seinen Vater Adolf Podolák (1893-1933). Diese Erzählungen stimmen oft mit den Angaben in den Archiven.

Strana : 5

Historie Podoláků

Text a přílohy / Text und Anlagen Leden - březen / Januar - März 2014 Finální úprava / Zurichtung Červen / Juni 2015

1.1

ČLENĚNÍ PUBLIKACE PUBLIKATION


Michal Čech [email protected] http://michal.cech.sweb.cz/

/

AUFSCHLÜSSELUNG

Základní rozdělení jsem pojal dle jednotlivých míst, kde naši přímí předci Podoláci žili, tedy vesnice Těšínov (kapitola 2.), Mladošovice (kapitola 3.) a město Český Krumlov (kapitola 4.) Die Grundgliederung ist nach den einzelnen Orten, wo unsere geraden Vorfahren lebten, also das Dorf Těšínov-Tessinow (Kapitel 2.), Mladošovice-Mladoschowitz (Kapitel 3.) und die Stadt Český Krumlov – Böhmisch Krumau (Kapitel 4.)

Strana : 6

Historie Podoláků


V tabulkách a textu ponechávám křestní jména v jejich české verzi, stejně tak i místní názvy. Proto hned na úvod zde uvádím malý Slovníček křestních jmen (Kapitola 1.2.), Seznam místních jmen (Kapitola 1.3.) a za důležité hned na úvod považuji seznámit Vás s fenoménem příjmeních po statku (Kapitola 1.4.). In Tabellen und einem Text lasse ich Vornamen und Ortsnamen in ihren tschechischen Versionen. Deshalb gebe ich zur Einleitung ein kleines Verzeichnis der Vornamen (Kapitel 1.2), eine Liste der Ortsnamen (Kapitel 1.3.) Ich halte auch für wichtig Eure Vorstellung mit einem Phänomen der Nachnamen nach einem Bauernhof (Kapitel 1.4.) Na konci jsou připojeny rodokmeny Podoláků a Zárubů. Am Ende sind die Stammbäume Podolaks und Zárubs beigefügt.

1.2

SLOVNÍČEK KŘESTNÍCH JMEN / VERZEICHNIS DER VORNAMEN Alžběta Ambrož Anežka Antonín Biczek

= = = = =

Blažej Havel Jakub Jan Jiří Kašpar Marie Matěj Matouš Mikuláš Ondřej Řehoř Šimon Tomáš Uršula Václav Vavřinec Vojtěch

= = = = = = = = = = = = = = = = = =

Elizabeth Ambrose Agnes Anton archaická česká forma jména Vincenc Tschechische archaische Form des Namens Vincentius Blasius Hawel, Gallus (latinsky, francouzsky / Latein, Französisch) Jacob Johann George Kasper Maria Matthias Matthew Nikolaus Andreas Gregor Simon Thomas Lidově též / Volks auch Toman / Thoman, Tomeš. Ursula Wentzl Lawrence Adalbert

Jméno Adalbert je německý protějšek českého jména Vojtěch. Kuriózní je způsob, jak k tomu došlo. Zatímco jindy mají různojazyčné varianty společný původ, v tomto případě je původcem Svatý Vojtěch (okolo 957–997), který je mimo slovanskou oblast známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert. Der Name Adalbert ist deutscher Gegenteil des tschechischen Namens Vojtěch. Die Entstehung dieses Namens ist kurios. Meistens ist die Herkunft der Namen gemeinsam. In diesem Fall ist der Erreger heilliger Vojtěch ( etwa 957-997), der auch unter seinem Firmungsnamen Adalbert bekannt ist.

Strana : 7

Historie Podoláků

1.3


MÍSTNÍ JMÉNA / ORTSNAMEN

Běleč = Bieltsch

(49°2'58.048"N, 14°2'10.984"E)

Borovnice = Borownitz

(48°54'43.434"N, 14°31'8.812"E)

Buková = Buggau

(48°49'26.525"N, 14°43'20.629"E)

Byňov = Böhmdorf

(48°48'57.375"N, 14°48'0.703"E)

Český Krumlov = Böhmische Krumau.

(48°48'45.987"N, 14°18'55.863"E)

Domanín = Domanin

(48°58'16.881"N, 14°44'25.719"E)

Drslavice = Drislawitz

(49°1'31.733"N, 13°55'12.959"E)

Dvory = Dwur

(49°2'21.993"N, 13°56'47.360"E)

Enns = Enns (Austria)

(48°12'53.551"N, 14°28'47.140"E)

Frymburk = Friedberg

(48°39'40.036"N, 14°9'57.373"E)

Hojsova Stráž = Eisenstrass

(49°12'32.177"N, 13°11'58.360"E)

Hrabice = Rabitz

(49°3'58.559"N, 13°45'50.606"E)

Jelemek = Jelemka

(48°59'24.375"N, 14°2'38.482"E)

Jiříkovo Údolí = Georgenthal

(48°51'11.590"N, 14°47'30.527"E)

Karlovy Vary = Carlsbad

(50°13'55.827"N, 12°52'19.479"E)

Kestřany = Kestrzan

(49°16'9.750"N, 14°4'18.954"E)

Kojákovice = Kojakowitz

(48°55'48.506"N, 14°44'30.568"E)

Kramolín = Kramolin

(48°54'38.874"N, 14°44'14.075"E)

Křemže = Krems

(48°54'19.166"N, 14°18'17.910"E)

Kutná Hora = Kuttenberg

(49°56'57.800"N, 15°16'5.055"E)

Ledenice = Ledenitz

(48°55'57.998"N, 14°37'7.847"E)

Libějovice = Libejitz . Sídlo panství. Sitz des Herrschaft. (49°6'50.274"N, 14°11'36.672"E) Lišov = Lischau

(49°0'54.641"N, 14°36'38.998"E)

Lhota = Lhota

(48°55'2.716"N, 14°41'51.696"E)

Mladošovice = Mladoschwitz

(48°56'26.151"N, 14°41'56.108"E)

Německé Ohrazení = Deutsch Baumgarten

(48°56'13.047"N, 14°35'3.169"E)

Nebahovy = Nebachow

(49°0'18.394"N, 14°3'9.936"E)

Nová Ves = Neudorf

(48°55'16.708"N, 14°31'43.728"E)

Nové Hrady =Gratzen Sídlo panství Sitz des Herrschaft(48°47'23.802"N,14°46'43.192"E) Ortvínovice = Urtinowitz

(48°58'52.111"N, 14°35'46.225"E)

Pasov = Passau

(48°34'19.196"N, 13°27'15.491"E)

Prachatice = Prachatitz (Stadt)

(49°0'45.898"N, 13°59'51.696"E)

Prachatice předměstí = Prachatitz Vorstadt

Strana : 8

Historie Podoláků

Radostice = Radostitz


(48°54'21.074"N, 14°36'34.958"E)

Rožmberk = Rosenberg. Sídlo panství Sitz des Herrschaft(48°39'17.303"N, 14°21'59.695"E) Slavošovice = Slaboschowitz

(48°57'52.074"N, 14°39'27.546"E)

Staré Hodějovice = Hodowitz

(48°56'42.453"N, 14°31'17.649"E)

Těšínov = Tessin, Tessinow.

(48°51'44.193"N, 14°44'15.652"E)

Třebeč = Treibsch

(48°49'31.680"N, 14°43'13.064"E)

Třeboň = Wittingau . Sídlo panství. Sitz des Herrschaft. (49°0'12.002"N, 14°46'10.112"E) Vlkovice = Wlkowitz

(48°58'41.336"N, 14°38'35.798"E)

Vimperk = Wintenberg

(49°3'15.976"N, 13°46'18.270"E)

Volyně = Wollin

(49°9'57.113"N, 13°53'8.965"E)

Zvíkov = Zwikow

(48°58'49.204"N, 14°37'4.525"E)

Žernovice = Zernowitz

(49°1'44.008"N, 14°2'21.624"E)

1.4

PŘÍJMENÍ PO STATKU / FAMILIENNAME NACH DEM BAUERNHOF

Ani našemu rodu se nevyhnul fenomén Jižních Čech. Totiž přenositelnost příjmení po statku, kdy nový majitel automaticky převzal příjmení po statku a přestal užívat své příjmení původní. Tato příjmení jsou nazývána příjmení po statku, po chalupě, či též po střeše. Auch unserem Stamm entzog sich das Phänomen Südböhmen nicht - ein neuer Besitzer übernahm automatisch den Vorname nach einem Bauernhof und gibt seinen ursprünglichen Namen auf. Diese Nachnamen werden nach einem Bauernhof, einem Bauernhaus oder einem Dach genannt. Člověk bez majetku, podruh, nádeník byl nazýván dosti často jen křestním jménem. A sedláci, majitelé statků a chalup byli převážně zváni jménem svých statků. Každý statek měl své jméno dané tradicí či jménem zakladatele, pod nímž byl v panských spisech veden. Toto jméno fungovalo pro evidenci místo čísla popisného. Mensch ohne einen Besitz, Tagelöhner wurde oft nur mit dem Vornamen genannt. Bauern, Besitzer des Bauernhofs und des Bauernhauses waren überwiegend mit dem Namen ihrer Bauernhäuser genannt. Jeder Bauernhaus hatte seinen Namen nach der Tradition oder nach dem Namen des Gründers, unter denen in den Herrenschriften geführt war. Dieser Name funktionierte für die Evidenz statt der Postleitzahl. Je to skutečnost, kterou každý badatel v této oblasti musí vzít na vědomí. Příjmení byla ustálena až patentem císaře Josefa II. roku 1785, což ovšem ještě neznamená, že se všechna příjmení ustálila tohoto roku. Das ist Wirklichkeit, die jeder Forscher in diesem Bereich zur Kenntnis nehmen muss. Die Nachnamen wurden dank des Patents Josefs II. (1785) stabilisiert. Das gilt aber nicht für alle Namen. V našem rodu se příjmení Podolák v mužské linii drží od roku 1656. Nebylo tomu tak všude u našich předků.

Strana : 9

Historie Podoláků


In unserem Stamm hält sich der Nachname Podolák in der männlichen Linie seit dem Jahre 1656. Das war aber nicht überall bei den unseren Vorfahren. Máme předky, které zřejmě ve vsi obvykle oslovovali křestním jménem či přezdívkou, ale v archivních pramenech jsou uváděny pod 4-7 příjmeními. Wir haben Vorfahren, die wurden im Dorf mit dem Vornamen oder dem Beinamen angesprochen, aber in den archivalischen Quellen sind sie unter 4-7 Nachnamen angeführt. A aby toho nebylo málo, tak se stalo, že název někdy změnila i chalupa podle svého majitele. To si vysvětluji tím, že chalupa shořela a nová dřevěnice dostala název dle přezdívky toho kdo jí vystavěl. Und das ist nicht alles! Es war häufig, dass auch ein Bauernhaus manchmal nach dem Besitzer seinen Namen veränderte. Die Ursache ist nicht ganz klar. Vielleicht weil das Bauernhaus verbrannte und bekam die neue Benennung nach dem Beinamen des Erbauer. Ano, je to zmatek. A badatel musí postupovat velmi obezřetně, kombinovat různé prameny tak, aby se poskládal celkový obraz. Na druhou stranu byl jihočeský venkov následkem třicetileté války až cca do poloviny osmnáctého století poměrně vylidněný a dá se zjistit kdo je kdo. Na druhou stranu tato vylidněnost vedla i k častým výměnám statků a tím i jmen. Ja, das ist Verwirrung. Und der Forscher muss sehr umsichtig vorgehen, verschiedene Quellen kombinieren, damit er ein Gesamtbild zusammensetzt. Einerseits war das südböhmisches Land wegen des Dreißigjährigen Kriegs bis der Hälfe des 18. Jh. ziemlich menschenleer und man kann feststellen wer ist wer, andererseits führte es zum Wechsel der Bauernhöfe und der Namen.

1.4.1 Častý scénář / Häufige szenario Naprosto typickým scénářem je, že se XY narodil a v matrice je uveden pod příjmením svého otce. Das häufige Drehbuch ist, dass XY, geboren im Personenstandsregister ist er unter dem Namen seines Vaters bekannt. Jako nejstarší syn se oženil v době otcova hospodaření a jelikož měl něco našetřeno, ujal se nějakého menšího hospodářství. Takže se mu narodilo pár dětí pod druhým příjmením. Der älteste Sohn heiratete in der Zeit der Vaters Wirtschaft ,der Sohn hatte etwas Geld, konnte sich eine eigene Wirtschaft kaufen, also sind seine Kinder unter dem Nachnamen der neue Witrschaft geboren. Doteď je to naprosto obvyklé. Ale stávalo se, že hospodařil dobře a vyměnil chalupu za větší statek. Takže další děti jsou uvedeny pod jeho třetím příjmením. Das ist ganz üblich. Aber es passierte, dass der Sohn gut wirtschaftet und tauschte das Bauernhaus gegen einen größeren Bauernhof aus, also wurden seine nächste Kinder nach dem dritten Namen genannt. A ke stáru ještě mohl předat statek synovi či zeťovi a sám si vzít menší hospodářství a tudíž se nechat pohřbít pod čtvrtým příjmením. Und mit dem Alter konnte er das Bauernhaus seinem Sohn oder Schwiegersohn übergeben und selbst eine kleine Wirtschaft annehmen und dann unter dem vierten Namen begraben sein A to ještě neuvažujeme s tím, že statky měnil i jeho otec. Tedy XY mohl být jiným příjmením uváděn u svého křtu a jiným u své svatby.

Strana : 10

Historie Podoláků


Auch sein Vater konnte den Bauernhof tauschen, also konnte XY theoretisch unter einem anderen Nachnamen getauft sein als bei der Hochzeit angeführt ist.

1.4.2 Příklad z rodu Valhů / Beispel des Stamms Walha Uvedu konkrétní relativně jednoduchý příklad z jedné linie našich předků, kdy mužští potomci ve čtyřech generacích měli každý jiné příjmení. Jan Kovář (+ před 1629) ze Starých Hodějovic měl syna Šimona, který se přiženil do Zvíkova na statek Valhů. Takže se z něj stal Šimon Valha. Jeho syn Jan dostal od vrchnosti pustý dvořákovský statek v sousedních Vlkovicích, rázem z něj byl Jan Dvořák. A nakonec jeho syn Mikuláš roku 1705 koupil od svého strýce Jakuba Laciny statek ve Zvíkově a byl z něj pro změnu Mikuláš Lacina. Ich gebe konkretes, relativ einfaches Beispiel aus einer Linie unserer Vorfahren. Männlichen Vorfahren in den vier Generationen hatten jeder den anderen Nachnamen. Jan Kovář (+ vor 1629) aus Staré Hodějovice hatte einen Sohn Šimon, der in Zvíkov auf den Valhas Bauernhof einheiratete. Er wurde also Šimon Valha. Sein Sohn Jan bekam von der Obrigkeit einen verlassene Bauernhof in benachbart Vlkovice, er wurde Jan Dvořák. Und am Ende kaufte sein Sohn Mikuláš im Jahre 1705 von seinen Onkel Jakub Lacina einen Bauernhof in Zvíkov und er wurde zur Abwechslung Mikuláš Lacina. A když už zmiňuji příjmení Valha, tak i náš nejstarší předek s tímto příjmením Pavel Valha, byl synem Viktorina Fiktuse a přiženil se k vdově Anně Valhové. Snad to trochu objasní toto schéma: Und wenn ich schon den Nachnamen Valha erwähne - unser älteste Vorfahre mit diesem Nachnamen Pavel Valha war Sohn von Viktorin Fiktus und er heiratete die Witwe Anna Valhová. Für die Erklärung gebe ich dieses Schema:

Koukněme se na tento fenomén i z pohledu vrchnosti v době kdy neexistovali domovní čísla a jedinou daňovou jednotkou byl selský statek. Takže bylo podstatné, že daně z valhovského statku byly zaplaceny a je lhostejné jestli zaplatil Pavel, Šimon nebo Mikuláš. Schauen wir jetzt auf dieses Phänomen auch aus der Seite der Obrigkeit an, wann die Hausnummer nicht existieren und eine Steuereinheit war ein Bauernhof. Also war es

Strana : 11

Historie Podoláků


wesentlich, dass Steuer aus Valhas Bauernhof wurde bezahlt und es ist egal, ob Pavel, Šimon oder Mikuláš sie bezahlte.

Valhovský statek ve Zvíkově na fotografii z roku cca 1930. Rodina Němců na fotografii patří k našemu hodně vzdálenému příbuzenstvo. Bauernhof Walha in Zwikow auf das Foto aus dem Jahre cca 1930. Famile Němec ( auf dem Foto) gehört zu unserer sehr entfernten Verwandtschaft.

1.4.3 Příjmení po statku dnes / Nachnamen nach dem Bauernhof heute Tato tradice jmen po chalupě se drží někde dodnes. Před pár lety jsem hovořil na výletě s jedním domorodcem v jihočeské Křemži, kde rovněž máme jednu linii předků. Diese Tradition der Namen nach den Bauerhäusern hält sich irgendwo bis heute. Vor ein paar Jahren sprach ich auf dem Ausflug mit einem Eingeborenen in Křemže, wo wir auch eine Linie der Vorfahren haben. Netřeba zabíhat do detailů, stačí volně ocitovat slova tohoto muže ne nepodobného seriálovému Sandokanovi : „My tady máme každý tři jména. Jedno vlastní, jedno po chalupě a přezdívku v hospodě.“ Wir müssen nicht ins Detail gehen, es genügt Worte dieses Mannes, der Sandokan (ein Serial) ähnlich ist, zu zitieren: „Hier haben wir drei Namen – einen Vornamen, einen nach dem Bauernhaus und Beinamen aus dem Gasthaus.“

Strana : 12

Historie Podoláků

1.5


PŘÍMÁ LINE NAŠICH PŘEDKŮ / GERADE LINIE UNSERER VORFAHREN

Přímá linie našich předků se dá shrnout do následující tabulky : Die Hauptlinie unserer Vorfahren kann man in die folgenden Tabelle zusammenfassen: Name

Ort

Kapitel

1. Jiří Sviták (+1572)

Těšínov

Kapitola 2.1.1

2. Biczek Sviták (+ po 1612)

Těšínov

Kapitola 2.1.2

3. Havel Sviták (1580 - 1656)

Těšínov

Kapitola 2.1.3

4. Jakub Podolák (1632-1713)

Těšínov

Kapitola 2.2.2

5. Šimon Podolák (1665-1732)

Těšínov

Kapitola 2.2.3

6. Antonín Podolák (1705-1772)

Těšínov

Kapitola 2.2.4

7. Jan Podolák (1745-1815)

Mladošovice 27

Kapitola 3.1.2

8. Josef Podolák (1781-1839)

Mladošovice 27

Kapitola 3.1.3

9. Matěj Podolák (1826-1888)

Mladošovice 47

Kapitola 3.2.1

10. Jakub Podolák (1851-1912)

Český Krumlov

Kapitola 4.1.1

11. Jan Podolák (1880-1942)

Český Krumlov

Kapitola 4.1.2

12. Jan Podolák (1913-1969 )

Č.Krumlov / Pasov

Kapitola 4.1.3

Z čehož Jiří Sviták (1) je naším vůbec nejstarším známým a historicky doložitelným předkem. Uveden je již v urbáři z roku 1534. Jiří Sviták (1) ist unser ältester bekannter und historisch belegbar Vorfahr. Er ist im Urbar aus dem Jahre 1534 angeführt. Havel Sviták (3) se přiženil k Hedvice, dceři Biczka Svitáka (2) a je vlastně nejstarším známým předkem v mužské linii všech dnešních jihočeských Podoláků. Hawel Sviták (3) einheiratete zu Hedvika, die eine Tochter Biczek Sviták (2) war. Er ist eigentlich der älteste bekannte Vorfahr in der männlichen Linie aller heutigen südböhmischen Podoláks. Jakub Podolák (4) syn Havla Svitáka koupil pustý podolákovský statek a získal tak i nové příjmení. Jakub Podolak (4), Hawel Svitaks Sohn, kaufte den öden Podolaks Bauernhof und gewann so den neuen Nachnamen. Jan Podolák (7) se přiženil do Mladošovic na withovský statek a je předkem všech dnešních jihočeských Podoláků. Linie těšínovských Podoláků vymřela po meči. On i jeho děti byli cca v letech 1777–1815 uváděny v Mladošovicích příjmením Witha po statku, původní příjmení se však již prosadilo.

Strana : 13

Historie Podoláků


Jan Podolak (7), der in Mladošovice auf den Bauernhof Withov einheiratete, ist der Vorfahr aller heutigen südböhmischen Podoláks. Die Linie Podoláks in Těšín starb in der männlichen Linie aus. Er und seine Kinder wurden ca. in den Jahren 1777-1815 in Mladošovice unter dem Namen Witha nach dem Bauernhof angeführt aber der urprüngliche Name durchsetzte sich schon. Takže nescházelo moc a po jihočeském rodu Podoláků mohly zbýt pouze písemné záznamy a my všichni bychom se sice dnes mohli setkat, ale řada z nás s jiným příjmením v cestovním pase. Es genügt sehr wenig und nach dem südböhmischen Stamm Podolák konnten nur schriftlichen Einträge bleiben und wir alle könnten uns heute hier treffen aber viele von uns mit dem anderen Namen in Reisepass.

1.6

PŘÍJMENÍ PODOLÁK / NACHNNAMEN PODOLAK

V roce 2013 žilo v České republice rovných 300 osob s příjmením Podolák nebo Podoláková. Příjmení Podolák je v odborné literatuře řazeno k typu příjmení odvozených z křestních jmen. Tedy jako odvozenina z místního názvu Podolí. Což je dnes ovšem název 39 obcí a místních částí v České republice. 2013 lebten 300 Personen mit dem Vornamen Podolák oder Podoláková in der Tschechischen Republik. Der Nachname Podolák ist in der Fachliteratur zum Typ des Nachnamens abgeleitet aus dem Vornamen gereiht – also die Ableitung aus dem Ortsnamen Podolí. Podolí bedeutet „osada v údolí“ - Siedlung oder Kolonie im Tal. Die Benennung Podolí tragen 39 Gemeinden und auch Ortsteile in der Tschechischen republik. Mnozí současní američtí Podoláci nemají původ jen v Čechách, ale i v Polsku a Rusku. Původ vlastního příjmení však není pro historii našeho rodu důležitý, jelikož naši předci k němu přišli po statku. Viele gegenwärtig lebenden amerikanische Podoláks haben nicht die Herkunft nur in Böhmen, aber auch in Polen und Russland. Die Herkunft des eigenen Nachnamens ist nicht aber wichtig für die Geschichte unseres Stamms, weil unsere Vorfahren zu ihm nach dem Bauernhof kamen. Obyvatel obce Podolí asi byl obvykle nazýván Podolák. Jen namátkou, jedna obec Podolí má své webové stránky Podolak.cz, existuje kulturní spolek Podolák, další Podolí má místní zpravodaj Podolák. Der Einwohner des Dorfs Podolí wurde gewöhnlich „Podolák“ genannt. Zum Beispiel: eine Gemeinde hat Internetseiten Podolak.cz, es gibt einen Kulturverein „Podolák“ und weitere Podolí hat das Nachrichtentagebuch „Podolák“ Mapa rozmístění nositelů příjmení nám napovídá, že příjmení i v Čechách vzniklo nezávisle na sobě na více místech. Za směrodatný nelze považovat výskyt příjmení v hlavním městě a jeho okolí, tam se samozřejmě jedná o přirozený demografický ukazatel. Die Verteilungskarte der Nachnamensträger sagt uns vor, dass die Nachnamen in Tschechien unabhängig von sich auf mehreren Orten enstanden. Für maßgebend kann man nicht das Vorkommen der Nachnamen in der Hauptstadt und ihrer Umgebung halten, hier handelt es sich um den natürlichen demographischen Anzeiger.

Strana : 14

Historie Podoláků


Stejně tak ale i výskyt v oblastech severozápadních Čech a severní Moravy, tedy oblastech které byli po odsunu německého obyvatelstva doosidlovány lidmi z celého tehdejšího Československa. Dasselbe gilt für das Vorkommen in Gebieten Nordwestenböhmens und Nordmährens, also in Gebieten, die nach der Abschiebung der deutsche Bevölkerung Leute aus der ganzen Tschechoslowakei besiedelten. Ze zkušenosti mohu poznamenat, že takřka i velmi málo frekventované příjmení má své zástupce ve třech – čtyřech oblastech. V místě vzniku a okolí, v nejbližším krajském městě, Praze a bývalých Sudetech. Ich kann erwähnen, dass auch der sehr wenig frequentierte Nachname seinen Vertreter in drei – vier Gebieten hat – im Ort der Entstehung und in der Umgebung, in der nächsten Kreisstadt, in Prag und in ehemaligen Sudeten. Mapa však naznačuje, že líheň jiných rodů se jménem Podolák by mohla být ve středních Čechách. A to souhlasí s údaji jednoho pražského pana Podoláka, který mi napsal, že jeho rod pochází od Kutné Hory. Die Landkarte deutet an, dass eine Unsprung anderer Stämme mit dem Namen Podolák in Mittelböhmen sein konnte. Das stimmt mit der Angaben eines Herrn Podolák aus Prag, der mir schrieb, dass sein Stamm von Kutná Hora kommt.

1.7

ARCHIVNÍ PRAMENY / ARCHIVQUELLEN

1.7.1 Matriky / Matrikeln Celá oblast Bukové a Těšínova byla poměrně složitě rozdělena mezi okolní farnosti. Vesnice Těšínov spadala pod vzdálenou faru Suchdol nad Lužnicí. Zde se zachovala nejstarší kniha oddaných (od roku 1671) a narozených (od 1690). Na ně navazuje od roku 1733 kniha nová, tentokráte již narozených, oddaných i zemřelých. Strana : 15

Historie Podoláků


Das ganze Gebiet Buková und Těšín wurde ziemlich kompliziert unter benachbarten Pfarreien eingeteilt. Das Dorf Těšínov gehört zu Suchdol oder Lužnic. Hier erhielt sich das älteste Buch der Trauungen (seit dem Jahr 1671) und der Geburten (seit dem Jahr 1690). An dieses Buch knüpft das neue Buch (seit dem Jahr 1733), diesmal der Trauungen, Geburten und auch der Tode. Po roce 1753 patřil Těšínov k nově založené farnosti v Jílovicích, kde je zachována kompletní řada matrik. Nach 1753 gehörte Těšínov zu der neu gegründeten Pfarrei in Jílovice, wo viele Matrikeln sich befinden.

Zde máme štěstí, jelikož vesnice Buková spolu s Jednotami, tedy i s Jednotou Sviták patřila pod faru Trhové Sviny, kde je zachována řada matrik počínaje rokem 1649. U fary Trhové Sviny se dochoval i cenný Zpovědní rejstřík z roku 1655. Hier haben wir Glück, weil das Dorf Buková gemeinsam mit Einheiten, also auch mit Eingartler Svitak, zur der Pfarrei Trhové Sviny gehörte, wo viele Matrikeln seit dem Jahr 1649 bewahrt sind. Bei der Pfarrei Trhové Sviny erhalten geblieben ist das wertvolle Beichstulregister aus dem Jahr 1655. V roce 1786 byli Jednoty (Sviták, Řežáb, Lospecen a Kudlata) přifařeny k Jílovicím. Im Jahre 1786 wurden Eingartler (Sviták, Řezáb, Lospecen und Kudlata) zu Jílovice zugeordnet. Vesnice Mladošovice měla vlastní farní kostel s kompletní řadou matrik založenou roku 1664. Das Dorf Mladošovice hatte einige Pfarrkirche mit der großen Anzahl der Matrikeln, die wurden im Jahre 1664 gegründet.

Strana : 16

Historie Podoláků


Všechny zmiňované matriky jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni, jsou naskenovány a zveřejněny na webové adrese http://digi.ceskearchivy.cz/. Alle erwähnten Matrikeln sind in dem Staatlichen Archiv der Region in Třeboň. Sie sind eingescannt und publiziert auf einer Webseite http://digi.ceskearchivy.cz/.

1.7.2 Vrchnostenské archivy / Adelsarchive

Pro rod Podoláků jsou rozhodující archivy panství Nové Hrady a Třeboň. Typů těchto archiválií je spousty od soukromé korespondence majitelů panství, přes záznamy o vlastním hospodaření, až po úřední agendu týkající se poddanských záležitostí. Jednotlivá panství měla vlastní úředníky a až do roku 1850 suplovala státní správu na řekněme okresní úrovni. Für den Stamm Podoláks sind Archive der Herrschaften Nové Hrady und Třeboň entscheidend. Es Existieren viele Typen der Archivalien, von Privatkorrespondenzen der Herrschaftsbesitzer, die Einträge über die Eigenwirtschaft, bis der Amtsagenda, die sich mit den Untertanenangelegenheiten beschäftigt. Die Einzelherrschaften hatten eigene Beamten und bis zum Jahr 1850 vertraten sie die Staatsverwaltung auf ein Kreisniveau. -

sirotčí a odúmrtní knihy – (Todtenfallbuch) na novohradském panství byly založeny roku 1553. Dozvídáme se z nich o koupi, směně a dědění statků, splátkách sirotkům, vdovám a podobně. - Waisenbuch und Buch des Heimfalls – (Todtenfallbuch) sie wurden 1553 auf der Herrschaft Nové Hrady gegründet. Sie handeln von einem Ankauf, einem Austausch und einem Erben der Bauernhöfe, der Teilzahlungen den Waisen, den Witwen usw.

Na ně volně navazují pozemkové knihy (Grundbuch) - na novohradském panství byly založeny okolo roku 1613. Vždy jedna kniha pro každou rychtu. - Die Grundbücher der Herrschaft Nové Hrady wurden um 1613 gegründet – immer ein Buch für jede Herrschaft. -

-

Na třeboňském panství existuje souvislá řada pozemkových knih od roku 1611. Archiváři tyto knihy nazývají Švamberské gruntovnice. Založeny byly po vymření rodu Rožmberků novým majitelem panství. Zápis pro každý statek začíná opisem posledního zápisu ze staré knihy, tedy datace cca 1570-1610. Staré knihy založené roku 1553 byly bohužel zničeny. Údajně rozprodány židovským obchodníkům na kornouty.

Strana : 17

Historie Podoláků


- In der Herrschaft Třeboň sind viele Grundbücher seit 1611. Archivaren nennen diese Bücher „Schwamberg Grunbuch“. Sie wurden nach dem Aussterben des Stamms Rožmberk von einem neuen Besitzer der Herrschaft gegründet. Ein Eintrag für jeden Bauernhof beginnt mit der Abschrift des letzen Eintrag aus dem alten Buch, also die Datierung 1570-1610. Alte Bücher, die 1553 gegründet wurden, wurden leider vernichtet. Sie wurden angeblich von den jüdischen Geschäftsmänner ausverkauft füt die Herstellung von Tüten - urbáře (Urbarii)- soupisy poddaných sedláků s platbami, které odváděli vrchnosti. - Urbarien – Verzeichnis der Untertanen mit einer Bezahlung, die sie der Obrigkeit gaben. -

Soupisy poddaných - Poddanské seznamy se vyvinuly na území Čech během 16. století ze Soupisů sirotků „Waissen Register“, nad nimiž měla vrchnost patronát. Později se původní soupisy sirotků přeměnily v seznamy všech poddaných s uvedením jejich věku, rodinného a sociálního postavení „Mannschaftsbuch“. Soupisy byly pravidelně obnovovány. - Verzeichnisse der Untertanen – sie entwickelten sich in Böhmen während des 16. Jahrhunderts aus dem „Waisen Register“, über die hatte die Obrigkeit das Patronat. Später wurden Verzeichnisse der Waisen in die Liste aller Untertanen umgestalten (mit dem Alter, der Familien- und Sozialstellung). Diese Verzeichnisse wurden regelmäßig erneuert. Všechny tyto prameny jsou psány na panství Třeboň česky. Alle diese Quellen sind in der Herrschaft Třeboň auf Tschechisch geschrieben. Na panství Nové Hrady jsou staré prameny psány česky a německy podle jednotlivých lokalit, kdy severní obce směrem do vnitrozemí byli české, pohraničí německé. Po třicetileté válce jsou prameny spíše psány německy. In der Herrschaft Nové Hrady sind alte Quellen auf Tschechisch und auf Deutsch geschrieben, nach den einzelnen Lokalitäten. Nordliche Gemeinden waren böhmisch, Grenzgemeiden deutsch. Nach dem 30jährigen Krieg sind die Quellen mehr auf Deutsch geschrieben. Raritou jsou nejstarší novohradské Soupisy poddaných z let 1634-1638, které jsou psány zvláštní francouzštinou. To vzniklo tím, že vdova po novém majiteli panství, císařském generálu Karlu hraběti Buquoyovi (1571-1621) si pro správu nově nabytých panství přivedla své vlastní belgické úředníky. Die ältesten Verzeichnisse der Untertanen in Nové Hrady (1634-1638) sind Rarität. Sie sind auf „Extrafranzösisch“ geschrieben. Es ist so, weil die Witwe nach dem neuen Besitzer (der General Karel Buquoy (15711621)) brachte nämlich für die Verwaltung der neu gewonnen Herrschaften ihre eigenen Beamten aus Belgien A musím zmínit i pozemkovou knihu pro rychtářství bukovské založenou roku 1613. Tehdy byla založena souvislá řada pozemkových knih pro celé panství překlenující právě nešťastné období třicetileté války (1618-1648). Dlouhá léta jsem měl knihu pro rychtu Buková, jako jedinou chybějící z celé řady za ztracenou. Ich muss auch das Grundbuch für die Vogtei Bukova aus dem Jahr 1613 erwähnen. Damals wurde eine zusammenhängende Reihe der Grundbücher für die ganze Herrschaft gegründet. Gerade lief der 30jährige Krieg (1618-1648). Viele Jahre hielt ich das Buch für verloren.

Strana : 18

Historie Podoláků


(Nebylo by divu. Na konci druhé světové války byl celý novohradský archiv vojáky Rudé armády vyházen z hradu do příkopu a posléze místními občany navrácen.) (Kein Wunder! Am Ende des Zweiten Weltkriegs wurde ganzes Archiv in Nové Hrady aus der Burg durch die Soldaten der Roten Armee in einen Graben geworfen und dann wieder durch Ortseinwohner zurückgegeben.) Po převzetí buquoyského archivu Státním archivem v Třeboni byly vytvořena jakási kartotéka. Tato kniha nebyla zapsána, či lísteček s jejím popisem mi proklouzl mezi prsty. Nach der Übernahme des Buquoy Archivs durch das Staatsarchiv in Třeboň wurde eine Kartei gebildet. Dieses Buch wurde nicht aufgeschrieben, oder ist mir ein Blättchen mit seiner Beschreibung zwischen den Fingern durch geschlüpft. Jenže v roce 2012 byl celý archivní fond panství Nové Hrady utříděn a sepsán inventář. Takže jsem dvacet let po začátku mého bádání zažil velmi milé překvapení. Kniha je na světě a my máme jistotu, že naši dávní předci jsou opravdu naši. Aber 2012 wurde der ganze Archivfonds der Herrschaft Nové Hrady sortiert und ein Inventar verfasst, also erlebte ich eine schöne Überraschung. Das Buch ist auf der Welt und wir haben Sicherheit, dass unsere Vorfahren wirklich unseres sind.

1.8

TŘICETILETÁ VÁLKA / DER DREIßIGJÄHRIGE KRIEG

Třicetiletá válka (1618-1648) je událost, která velmi výrazně ovlivnila životy našich předků. Významná pro ně spíše byla první fáze této války, která bývá zahraničními historiky nazývána Českou válkou (1618-1622). Der dreißigjährige Krieg (1618-1648) ist das Ereignis, die das Leben unserer Vorfahren stark beeinflusste. Die erste Phase dieses Kriegs war für sie besonders bedeutend. Sie ist auch durch die ausländischen Historiker „Tschechischer Krieg“ genannt (1618-1622). Na počátku byla vojsky vzbouřených českých stavů obležena Vídeň. Posléze nastalo tažení císařských armád, které bylo obranou taktikou z přímého směru na Prahu vytlačeno právě do jižních Čech, kde se odehrála řada bitev a zimování spousty různých armád. Tažení skončilo vítězstvím císařských 8.11.1620 v bitvě na Bílé hoře u Prahy, kam se dostaly nikoliv od jihovýchodu, ale div ne ze severozápadu. Am Anfang wurde Wien durch die Armee der tschechischen Stände belagert. Danach begann ein Zug der kaiserlichen Armee, der durch eine Defensivtaktik von der Richtung auf Prag bis Südböhmen vertrieben wurde. In Südböhmen geschahen viele Kämpfe und viele Armeen überwinterte hier. Der Zug endete am 8.11.1620 (die Schlacht am Weißen Berg bei Prag). Die kaiserliche Armee gewann. Po skončení těchto válek nezůstal v jižních Čechách kámen na kameni. Na třeboňském panství lidé umíraly v zimě hlady a po skončení válek bylo panství vyplundrováno tak, že zde zůstala jen necelá třetina původních obyvatel. Některé vsi byly ovšem pusté úplně. Nach einer Beendung dieser Schlachten blieb in Südböhmen kein Stein auf dem anderen. In der Herrschaft Třeboň starben die Leute im Winter an Hunger und nach der Schlachten wurde

Strana : 19

Historie Podoláků


die Herrschaft ausgeplünderten – nur ein Drittel der Bevölkerung blieb. Einige Dörfer waren jedoch ganz öde. Třeboňské pozemkové knihy uvádí jen a jen spáleniště. Statek v předválečné hodnotě 150-200 kop grošů českých je jako pusté spáleniště bez dobytka odhadován na 20-40 kop a dáván poddaným zdarma ještě 40 let po konci války. Nebylo kým pusté statky osidlovat.

Die Wittingauer Grundbücher geben nur Brandstellen an. Ein Bauernhof, der vor dem Krieg etwa 150 – 200 Schock kostete, schätzte man eine Brandstelle ohne das Vieh auf nur 20-40 Schock und ist den Untertanen noch 40 Jahre nach dem Krieg gratis abgegeben. Es war niemand da der öde Bauerhöfe besiedelte. Z pohledu genealogie je to pak docela smůla. Pro statek jsou zachovány pozemkové knihy od roku 1550, ale ten za války vyhořel, původní obyvatelé umřeli či utekli a teprve po 30 letech se statku ujme třeba „Franta z Cepu“ a veškerá návaznost 100 let zpět je zpřetrhána. Für die Genealogie ist das Pech. Für den Bauernhof sind die Grundbücher seit 1550 bewahrt. Der Bauerhnof brannte während des Kriegs aber aus. Die ursprünglichen Einwohner starben oder flohen. Erst nach 30 Jahren nahm z.B. „Franz von Cep“ des Bauernhaus an und eine ganz Anknüpfung 100 Jahre zurück wird zerissen. To se nevyhnulo ani našim předkům z panství Libějovice, žijícím ve vsích kolem Prachatic. Byť zde je dle Pozemkových knih vidět, že situace byla trochu lepší a do vsí zřejmě najížděli jen zásobovací oddíly a ne každý statek vyhořel. Es entzog sich auch unseren Vorfahren nicht die in der Herrschaft Libějovice, in den Dörfern um Prachatice lebten. Die Grundbücher zeigen aber, dass die Situation hier ein bisschen besser war. Nicht jeder Bauernhof brannte aus. Dalším aspektem je i rozdělení původně jednotné správy rožmberských dominií. Za své vojenské služby dostal od císaře darem panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice císařský generál Karel Bonaventura hrabě de Buquoy (1571-1621). Der weitere Aspekt ist Einteilung der ursprünglich Einheitsverwaltung der Herrschaftsgebiete Rožmberks. Kaiserlicher General Karel Strana : 20

Historie Podoláků


Bonaventura der Graf de Buquoy (1571-1621) bekam vom Kaiser die Herrschaft Nové Hrady, Rožmberk und Libějovice als Geschenk. Panství (později velkostatky) Nové Hrady a Rožmberk patřili rodu Buquoyů do roku 1945. Die Herrschaft (später der Großgrundbesizt) Nové Hrady und Rožmberk gehörten zum Stamm Buquoy bis zum Jahr 1945. Panství Libějovice byly kvůli finančním potížím Buquoyové nuceni roku 1801 prodat Schwarzenbergům. Die Herrschaft Libějovice mussten Buquoys im Jahre 1801 dem Stamm Schwarzenberg verkaufen. Kdežto panství třeboňské se dostalo do majetku rodu Schwarzenbergů roku 1660 jako dar od císaře knížeti Janu Adolfu Schwarzenbergovi. Die Herrschaft Třeboň wurde Besitz des Stamms Schwarzenberg im Jahre 1660 als Geschenk vom Kaiser für Jan Adolf Schwarzenberg.

1.9

DALŠÍ VYSVĚTLIVKY ERLÄUTERUNGEN

/

WEITERE

V textu užívaným termínem jsou platidla. Běžná je kopa (schock) českých grošů (groschen), V odhadování selských statků byly groše používány ještě dlouho po zavedení zlatých (gulden) v celé habsburské monarchii (1748). Zahlungsmittel: üblich ist „ das Schock“ der böhmischen Groschen. Groschen wurden noch sehr lange nach der Ausführung der Gulden in der Monarchie (1748) benutzt. Jedna kopa, nebo-li 60 grošů se rovnala 1 zlatému a 10 krejcarům, nebo-li 70 krejcarům. Ein Schock, alias 60 Groschen, ist gleich 1 Gulden und 10 Kreuzer, oder auch 70 Kreuzer. V publikaci jsou použity snímky Katastrálních map z roku 1827. Mapování probíhalo v celé habsburské monarchii v letech 1826 - 1843. In der Publikation werden Fotos der Katastrelkarten aus dem Jahre 1827 benutzt. Die Kartierung fand in der ganzen Monarchie in den Jahren 1826-1843 statt. Výsledkem jsou katastrální mapy v měřítku 1:2880 (1 rakouské jitro v terénu = 1 palec čtverečný na mapě). Kromě samotných map katastrálních vznikly i kolorované kopie, takzvané Císařské otisky. Jednotlivé kultury jsou zde od sebe barevně rozlišeny. Např. zděné stavby červeně, dřevěné stavby žlutě. Die Katastralkarten sind im Maßstab 1:2880 (1 Joch im Terrain = 1 Quadratzoll). Es gibt auch kolorierte Kopien, sg. Kaiserliche Abdücke. Einzelne Kulturen sind farbig unterschieden. Z.B. - gemauerte Gebäude rot, Holzgebäude gelb. Rodokmen Podoláků (viz.kap.8) je kompletní pouze v části od našeho předka Jakuba Podoláka (1851-1912) po současnost. Kompletně jsou zpracováni i Podoláci kteří žili v Těšínově. Ale vždy se může objevit nová osoba či vzdálený příbuzný žijící v jakékoliv části světa. Der Stammbau Podoláks (Kap. 8) ist vollständig nur im Teil von unserem Vorfahren Jakub Podolák (1851-1912) bis zur Gegenwart. Vollständig sind auch Podoláks bearbeitet, die in Těšínov lebten. Aber immer kann man neue Person oder einen entfernten Verwandter lebend in jedem Teil der Welt entdecken.

Strana : 21

Historie Podoláků

2.


TĚŠÍNOV / TESSINOW Oblast severně od vsi Bukové patřila od nepaměti k novohradskému panství. Samotná Buková je zmiňována již roku 1359 v kupní smlouvě kdy páni z Landštejna prodávali panství svým příbuzným Rožmberkům. Das Gebiet nördlich von dem Dorf Buková gehörte zur Herrschaft Nové Hrady. Buková ist schon im Jahre 1359 im Kaufvertrag erwähnt, als die Herren von Landštejn seinen Verwandten die Rosenberg Herrschaft verkauften. Roku 1379 je v soupise rožmberských statků uváděna Buková, k níž patřilo 14 lánů a 8 mlýnů. 1379 ist Buková im Verzeichnis der rožmberks Bauernhöfe angeführt. Zu ihr gehörte 14 Felder und 8 Mühlen. Většina mlýnů byla zrušena roku 1591 jednorázovou akcí, v rámci tzv. rajonizace mlýnů, aby nekonkurovali mlýnům vrchnostenským. Každý mlynář dostal finananční náhradu za odejmutí práva mlýt 20 kop grošů českých. Viele von der Mühlen wurden 1591 abgeschafft, im Rahmen der sog. „Rayonisierung“ der Mühlen, damit sie den Mühlen der Obrigkeit nicht konkurieren. Jeder Müller bekam Finanzersatz 20 Schock der Groschen. Byli to Martin Petřík, Jan Kaudele, Jiří Řežáb, Václav Lospecen, Klement

Brousek a náš předek Biczek Sviták. Die Müller waren Martin Petřík, Jan Kaudele, Jiří Řežáb, Václav Lospecen, Klement Brousek und unser Vorfahr Biczek Sviták. Bývalé mlýny byli nazývány Jednoty, či německy Eingartler. (Je to krajové označení pro osaměle stojícími statky, na které je podmáčená krajina třeboňska bohatá.) Die ehemaligen Mühlen wurden Jednoty, auf Deutsh Eingartler genannt. (Das ist Randbezeichnung für allein stehende Bauernhöfe, an die die durchträkte Landschaft des Gebitet Třeboň reich ist. Od toho je odvozen i krajový název pro majitele těchto usedlostí. Tedy jednotář, či německy Eingartlerer. Besitzer dieser Einheiten nennt sich „jednotář“, auf Deutsch Eingartlerer.

Strana : 22

Historie Podoláků


Názvy mlýnů či Jednot se pomístně uchovaly dodnes a jsou uvedeny i v mapách větších měřítek. (Fialové tečky v mapě). Benennungen der Mühlen oder Eingartleren bleiben bis heute und sie sind in den Landkarten des größeren Maßstab angeführt. (Violette Punkte in der Landkarte.) I přes rozsáhlý archiv se nedochoval žádný pramen o založení obce Těšínov. Nejstarší zápis o Těšínovu v pozemkových knihách jsem nalezl datovaný do roku 1590. V urbáři z roku 1597 je zápis pro vesnici nadepsán : „Tieschin, Nowa wes“. Trotz des umfangreichen Archiv erhielt sich keine Quelle über eine Gründung der Gemeinde Těšínov. Den ältesten Eintrag über Těšínov fand ich in den Grundbüchern. Der Eintrag war aus dem Jahr 1590. In dem Urbar aus dem Jahr 1597 wird der Eintrag für das Dorf übergeschrieben: „Tieschin, Das neue Dorf“. Aby státní správa získala nezkreslené informace o stavu království v poválečné době, byl roku 1654 proveden soupis poddanských statků, který byl následně opravován v roce 1676. A obraz Těšínova je doslova tragický. Následující tabulka ukazuje stopy zanechané válečnými událostmi, především na vylidněnost. Ještě v roce 1654 bylo v Těšínově ze 12 usedlostí ze 14 pustých. 1654 wurde das Verzeichnis eines „Untertanenbauernhof“ durchgeführt (es wurde nachfolgend 1676 repariert), damit die Staatsverwaltung nicht schiefe Auskünfte über den Zustand des Königsreichs in der Nachkriegszeit gewann. Und ein Bild von Těšínov ist wörtlich tragisch. Die folgende Tabelle zeigt Spuren der Kriegseregnisse. Noch im Jahre 1654 waren in Těšínov 12 Höfe aus 14 öde. U jediných dvou hospodářů je uvedeno, že žijí v chudobě a nemohou obhospodařit všechna pole. O dvacet let později byla situace přeci jen lepší. Bei den zwei Landwirten ist es angeführt, dass sie in Armut leben und nicht alle Felder bewirtschaften können. Nach zwanzig Jahren war Situation doch nur besser. Zajímavé je, že Jednoty se tváří z tohoto pohledu jako válkou nedotčené. Naši předci jsou barevně zvýrazněni. Es ist interessant, dass Eingartler scheinen, wie von Krieg nicht gezeichnet. Unsere Vorfahren sind farbig angemerkt.

Jednoty / Eingartler hospodář / Landwirt 1654 Mikuláš Petřík Blažej Kudlata Florian Kaudela Matěj Řežáb Matouš Lospecen Havel Sviták

hospodář / Landwirt hospodář / Landwirt 1676 1654 Matěj Petřík Mariana Podolák Josef Kudlata Jan Březina Řehoř Kaudela pustý / wüst tentýž / gleich pustý / wüst Urban Lospecen pustý / wüst Václav Sviták pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst pustý / wüst

Těšínov hospodář / Landwirt 1676 Jakub Podolák Franěk Březina Jan Mička Jakub Kožíšek Simon Veselý Bílek Janda Jiřík Franta Filip Pavlík Matouš Krejčí Jan Vosika dorazilovský pustý / wüst tkalcovský pustý / wüst Jankovský pustý / wüst vejsadovský pustý / wüst

Strana : 23

Historie Podoláků

2.1


JEDNOTA SVITÁK / EINGARTLER SWITAK

Souřadnice statku / Koordinaten Bauernhof 48°52'5.416"N, 14°42'45.094"E.

Jednota Sviták na fotografii z roku 1996. / Eingartler Switak das Foto aus dem Jahr 1996. Minimálně od 1379 do 1591 mlýn, dále osaměle stojící selský statek, k němuž v roce 1827 patřilo 13,02 ha polí, dále 16,39 ha luk a pastvin, 1,63 ha lesa a 3,36 ha rybníků. Stavení ještě bylo ze dřeva (žlutá barva v mapě). Minimal in den Jahren von 1379 bis 1591 Mühle, dann allein stehender Bauernhof, zu dem 1827 gehörte 13,02 ha der Felder, weiter 16,39 ha der Wiesen und Weiden, 1,63 ha des Walds und 3,36 ha des Teichs. Gebäude war noch aus Holz (gelbe Farbe in der Landkarte).

Katastrální mapa z roku 1827 / Die Katasterkarte von 1827. Usedlost je v letech 1770-1870 uváděna jako Těšínov čp. 42.

Strana : 24

Historie Podoláků


Der Bauerhof ist in den Jahren 1770-1870 als Těšínov Nr. 42 angeführt. (Ves Těšínov neměla tolik stavení a už vůbec ne v roce 1770. Jednota Sviták, stejně jako obě sousední jednoty Kudlát a Lospecen, byla omylem v rámci armádní akce s číslováním domů zařazena do číslovacího koloběhu sousední vsi Olešnice. ) (Das Dorf Těšínov hatte nicht so viel Bauten und überhaupt nicht im Jahre 1770. Eingartler Sviták, gleich wie beide Nachbareingartler Kudlát und Lospecen, wurde irrtümlich im Rahmen der Militäraktion mit der Nummerierung der Häuser in den Kreislauf der Nummerierung Olešice eingeordnet.) Od cca 1870, kdy došlo v Těšínově k přečíslování, má současné popisné číslo 31. Von ca. 1870, als die Nummerierung in Těšínov war, hat er Nummer 31. A není to jediný omyl v historii této Jednoty! Und das ist nicht einziger Irrtum in der Geschichte dieses Eingartlers! Třeba na vojenské mapě z roku 1869, je Jednota Sviták omylem topografů označena názvem sousedního Červeného mlýna (Roth Mühle). Z.B. auf der militärischen Landkarten aus dem Jahr 1869 wird Eingartler Sviták wegen des Irrtums „Roth Mühle“ genannt. Pro změnu místní název Sviták je přiřazen o kus dále k osadě Petříkov! Zur Abwechslung ist Ortsnamen Sviták zu der Siedlung Petříkov zugeordnet!

2.1.1 Jiří Sviták (+1572) Jiří Sviták je naším vůbec nejstarším známým a historicky doložitelným předkem. Jiří Sviták ist unser ältester bekannter und historisch belegbar Vorfahr Uveden je již v urbáři z roku 1534, jako Jíra na Svitáčkově. (Třetí řádek na obrázku vlevo). Er wird schon im Urbar aus dem Jahre 1534 als „Jíra aus der Svitak Mühle“ angeführt. (Dritte Zeile auf dem Bild links). Vrchnosti odváděl ročně 8 grošů z mlýna a necelých 34 grošů ze statku. Er führte der Obrigkeit jährlich 8 Groschen aus der Mühle und etwa 34 Groschen aus dem Bauerhof ab.

Strana : 25

Historie Podoláků


Stejně tak platil i o 30 let později, kdy je uveden v urbáři z roku 1564 jako Jíra Svitáček. Das Gleiche zahlte er auch 30 Jahre später, als er im Urbar aus dem Jahr 1564 als Jíra Svitáček angeführt wird. A ještě jeden zápis máme a to v Odúmrtní knize z roku 1572, kdy v pondělí po Svatém Vítu (takže po datu 15.06.1572) byl odhadnut majetek zemřelého Jiřího Svitáka na celkovou sumu 391 kop a 15 grošů. Und noch einen Eintrag haben wir – im Sterbebuch aus dem Jahr 1572, als der Besitz Jiří Svitáks (nach dem Datum 15.06.1572) auf den Endbetrag 391 Schock und 15 Groschen abgeschätzt wurde. Jednalo se o mlýn s jedním kolem, k němuž se však dají další přidělat, pila, rybníček, 2 staří koně, 4 voli, 10 krav, 2 býčci, 9 ovcí a 1 svině spolu s nářadím a novým stavením postaveným u statku. Tedy majetek skoro dvojnásobný oproti běžným selským usedlostem té doby. Es handelte sich um die Mühle mit einem Mühlrad, eine Säge, einen Teich, 2 alte Pferde, 4 Ochsen, 10 Kühe, 2 Stiere, 9 Schafe und eine Sau, ein Werkzeug und einen neuen Gebäudes bei dem Bauernhof. Der Besitz war fast doppelt so groß wie normalerweise in der Zeit üblich war. Novým hospodářem při mlýnu se stal syn Biczek Sviták a při novém stavení jeho bratr Brich Sviták. Brich Sviták není nikde dále zmiňován a nevím co bylo tímto novým stavením míněno. Kromě těchto dvou byli pozůstalými vdova Ludmila a devět sirot z nichž nejmladší Ludmile bylo 8 let. Der neue Landwirt auf die Mühle wurde Sohn Biczek Sviták und in der neuen Wirtschaft sein Bruder Brich Sviták. Brich Sviták ist nicht weiter erwähnt. Außer Biczek und Brich waren da noch die Hinterbliebene Witwe Ludmila und 9 Waisen. Die jüngste Waise war 8jährige Ludmila. Toho co o Jiřím Svitákovi víme je vzhledem k tak dávné době relativně hodně. Přesto na závěr malou poznámku. Pokud hospodařil již v roce 1534, řekněme jen jako dvacetiletý, umřel roku 1572 ve svých necelých šedesáti letech. Wir haben relativ viele Auskünfte über Jiří Sviták. (Zum Schluss eine kleine Bemerkung – falls er schon im Jahre 1534 als 20jährig wirtschaftete, starb er 1572 im Alter etwa 60 Jahre. Žil však v době míru a prosperity na jednom z obrovských panství mocného rodu Rožmberků. Tak se mu nebojme přidat ještě 10 let dalšího života. Mohl se tedy klidně narodit mezi lety 1500-1515. V každém případě ještě v době vlády krále Vladislava II. Jagellonského (+1516), tedy před nástupem Habsburků na český trůn. Er lebte aber in Friedenszeit und in Zeit der Prosperität auf einer riesigen Herrschaft des mächtigen Stamms Rožmberk.

Strana : 26

Historie Podoláků


Fürchten wir also nicht ihm noch 10 Jahre zu geben! Er könnte ruhig zwischen den Jahren 1500-1515 geboren worden sein-auf jeden Fall in Zeit der Herrschaft des Königs Vladislav II. von Böhmen und Ungarn (+1516), das heißt vor der Beginn der Habsburger auf den böhmischen Thron. A to je doba o které se většině genealogů může jen nechat zdát. Und das ist Zeit, von der viele Historiker nur träumen können.

2.1.2 Biczek Sviták (+ 1613)

Jednota Sviták na fotografii z roku 2005. / Eingartler Switak das Foto aus dem Jahr 2005. O Biczkovi Svitákovi toho víme poměrně málo. Známe zápis z roku 1572 kdy se ujímá mlýna po svém otci Jiřím Svitákovi. Můžeme tedy předpokládat, že se dle tehdejší zvyklosti jednalo nejmladšího syna. Über Biczek Sviták haben wir sehr wenig Auskünfte. Wir kennen Eintrag aus dem Jahr 1572, als er die Mühle nach seinem Vater Jiří Sviták übernahm. Wir können also annehmen, dass er der jüngste Sohn war. Jeho jméno figuruje mezi rušenými mlýny roku 1591. Uveden je v urbářích z roku 1597 a 1612. Sein Name figuriert unter abgeschafften Mühlen 1591. Er ist im Urbar aus den Jahren 1597 und 1612 angeführt. Ale hned následujícího roku 1613 je Jednota Sviták v hodnotě 300 kop grošů českých převedena na Biczkova zetě Havla a zároveň je zmíněn dědický podíl (v textu „Erbtheil“) Biczkovi dcery Hedviky. Tedy musel zemřít mezi 1612-1613. Aber 1613 wurde Eingarler Sviták im Wert 300 Schock der Groschen auf den Schwiegersohn Havel überschrieben und zugleich ist der Erbanteil Biczeks Tochter Hedvika erwähnt. Er musste also zwischen den Jahren 1612-1613 sterben.

Strana : 27

Historie Podoláků


2.1.3 Havel Sviták (1580-1656) / Hawel Switak Hospodářem se stal roku 1613 po smrti svého tchána. V tomto roce je Jednota odhadnuta na 300 kop grošů, přičemž 100 kop je dědický podíl jeho manželky. Hedviky. Er wurde ein Landwirt 1613 nach dem Tod seines Schwiegervaters. 1613 wird Eingartler auf 300 Schock Groschen geschätzt, wobei 100 Schock ein Erbanteil seines Ehefrau Hedvika ist. Havel je rovnou v zápise kapitola.2.1.4.

uváděn jako Sviták. Odkud přišel není známo, viz též

Hawel wird im Eintrag direkt als Svitak angeführt. Woher er kommt, weiß niemand. (auch Kapitel 2.1.4.) Poslední splátku však Havel pokládá v roce 1617 a během válek pozemková kniha mlčí. Havel i se svou ženou Hedvikou válku přežili. Další zápis v pozemkové knize je až z roku 1656, kdy se řeší Havlova pozůstalost. Hodnota celé jednoty je odhadnuta na poloviční cenu 150 kop. Hawel zahlt die letze Ratenzahlung in Jahr 1617 ab und das Grundbuch schweigt während den Kriegen. Hawel und seine Ehefrau Hedvika überlebten den Krieg. Der weitere Eintrag im Grundbuch ist erst aus dem Jahr 1656, wenn man den Hawels Nachlass löst. Der Wert ganzer Eingartler wird auf Halbpreis 150 Schock geschätzt. Matriky bývají porůznu plné chyb a překlepů. S chybami se však lze setkat i v obvykle pečlivěji vedených pozemkových knihách. A stalo se i zde. Písař byl asi Čech, psal německy a špatně slyšel. Matrikeln haben oft Fehler und Tippfehler. Die Fehler kann man aber auch in den sorgfältig geleiteten Grundbüchern finden. Und das geschah auch hier. Ein Schreiber war wahrscheinlich Tscheche, er schrieb Deutsch und hörte schlecht. Strana : 28

Historie Podoláků


Místo HAVEL rozuměl obvyklejší PAVEL a napsal německy Paul. A tak náš předek je v pozemkové knize uváděn i po své smrti jako Pavel. Anstatt Hawel verstand er Pawel und schrieb deutsch Paul. Und so wird unser Vorfahr im Grundbuch auch nach seinem Tod als Pavel angeführt. Kdežto v urbáři, Berní rule, Zpovědním rejstříku a úmrtním zápise jako Havel. A při tom se prokazatelně jedná o tutéž osobu. Aber im Urbar, Steuer-Rolls, im Beichregister und im Totenschein wird er als Hawel angeführt. Und dabei handelte sich nachweißlich um dieselbe Person! Celá rodina již 75 let starého Havla Svitáka, včetně našeho předka tehdy 23 let starého Jakuba Svitáka - Podoláka je zachycena ve Zpovědního rejstříku fary Trhové Sviny z roku 1655. Die ganze Familie ist im Beichtregister der Pfarre Trhové Sviny aus dem Jahr 1655 erwähmt, einschließlich unseres 23jährigen Vorfahren Jakub Sviták. Havel Sviták zemřel v únoru 1656, proto byl v rejstříku dodatečně přeškrtnut.. Hawel Sviták starb im Februar 1656, deshalb wurde er im Register nachträglich durchgestrichen.

A již 31.03.1656 se řeší jeho pozůstalost. Hospodářství v ceně 150 kop grošů dostává syn Václav Sviták. Jeho dědický díl je 100 kop s tím, že je povinen zajistit výminek pro matku Hedviku, věno pro sestru Marianu, vybavit bratry do začátků a další povinnosti. Und schon am 31.03.1656 löst man seinen Nachlass. Die Wirtschaft im Wert 150 Schock Groschen bekam sein Sohn Václav Sviták. Sein Erbteil ist 100 Schock, er hatte aber die Pflicht: Altanteil für seine Mutter Hedvika sichern, Heiratsgut für Schwester Mariana und mit Geldmitteln die Brüder ausstaten usw. Zbytek hodnoty, tedy 50 kop grošů musí vyplatit čtyřem dědicům po 12,5 kopách : Matce Hedvice a sourozencům Ondřejovi, Janovi a Marianně. Der Rest des Werts, also 50 Schock Groschen, musste er den 4 Erben auszahlen: der Mutter Hedvika und den Geschwistern Ondřej, Jan und Marianna. Jeder bekam 12,5 Schock. Václavův bratr Jakub zde vůbec není zmíněn! Ovšem téhož dne kupuje podolákovský statek v Těšínově v ceně 19 kop a zřejmě tedy byl vypořádán něčím do začátku, např.dobytkem.

Strana : 29

Historie Podoláků


Václavs Bruder Jakub ist hier überhaupt nicht erwähnt! Aber am selben Tag kaufte er den Podoláks Bauernhor in Těšínov im Wert 19 Schock – das heisst, dass er schon was bekommen hat (wahrscheinlich hatte er Vieh bekommen). Náš Jakub Podolák je mezi dědici zmíněn až v roce 1669, kdy je v pozemkové knize všem sourozencům rozpočítáván nesplacený zbytek podílu jejich zemřelé matky Hedviky (+ 08.03.1668). Unser Jakub Podolák ist unter den Erben erst 1669 erwähnt, als der nicht zurückgezahlte Rest des Anteils ihrer gestorbenen Mutter Hedvika (+ 08.03.1668) an alle Geschwistern aufgeteilt wurde. Havel Sviták a vůbec všichni nejstarší známí Svitáci jsou našimi dvojnásobnými předky. Viz. Kapitola 5.1. Hawel Sviták und gar alle ältesten bekannten Svitáks sind unsere „doppelten“ Vorfahren. (Kapitel 5.1) V jedné linii je naším předkem Jakub Sviták-Podolák a ve druhé linii pak Mariana Svitáková, která se provdala roku 1660 za Martina Hipla-Brouska, mlynáře na nedalekém Brouskově mlýně. In einer Linie ist unser Vorfahr Jakub Sviták-Podolák und in zweiter Linie dann Mariana Sviták, die in Jahr 1660 Martin Hipl-Brousek heiratete. Er war Müller auf der Brouseks Mühle.

2.1.4 Rozrod Havla Svitáka / Descedententafel Hawel Switak U rozrodu Havla Svitáka bych se rád zastavil. Je totiž nejstarším známým předkem v mužské linii všech dnešních jihočeských Podoláků. Havel Sviták ist unser ältester bekannter Vorfahr in der männlichen Linie aller heutigen Podoláks in Südbohmen. Nevím odkud přišel na jednotu Sviták a jak se jmenoval předtím. Dá se předpokládat, že byl stejného sociálního postavení. Mohl tedy být starší syn z velkého selského statku, či mlýna. Ich weiß nicht, woher er auf Eingartler Sviták kam und wie er früher hieß. Man kann voraussetzen, dass er der älteste Sohn von einem großen Bauernhof oder einer Mühle sein konnte. Možná kdybych prošel cca pět tisíc stran pozemkových knih z té doby, mohl bych někde narazit na nějakého Havla, který má podíl na svém rodném statku a třeba náhodou je uveden jako Sviták. Byla by to však čirá náhoda. Wenn ich auch ca. 5 000 Seiten der Grundbücher aus dieser Zeit gesichtet hätte, könnte ich irgendwo auf „einen“ Havel treffen, der einen Anteil an seinem Bauernhof und vielleicht als Sviták angeführt ist . Es wäre aber ein merkwürdiger Zufall. Havel Sviták je v přímé mužské linii předkem hodně rozvětveného rodu Svitáků (přes syna Václava Svitáka), rodu všech jihočeských Podoláků (přes syna Jakuba Podoláka), po meči vymřelých rodů Dorazilů a Lexů a dodnes rozvětveného rodu Vejsadů (přes syna Jana). Havel Sviták ist in einer geraden männlichen Linie Vorfahr des sehr verzweigten Stamms Svitáks (dank Sohn Václav Sviták), des Stamms Podoláks in Südböhmen (dank Sohn Jakub Podolák), der Stämme Dorazils und Lexas, die in der männlichen Linie ausstarben, und des verzweigten Stamm Vejsada (dank Sohn Jan).

Strana : 30

Historie Podoláků


Jinými slovy kdybychom dnes vytřeli ústa panu Svitákovi, panu Podolákovi nebo panu Vejsadovi ať již z jižních či severních Čech, Prahy, Pasova, USA, Brazílie či kdo ví odkaď ještě, měl by jejich Y-chromosom vykazovat stejné, či málo odchylné znaky odpovídající vzdálenosti společného mužského předka 12-15 generací. Einfach gesagt: Herr Sviták, Herr Podolák oder Herr Vejsada (aus Südböhmen oder Nordböhmen, Prag , Passau, USA, Brasilien usw. ) hätte das Y-Chromosom, das gleiche oder ähnliche Merkmale weist, die einer Entfernung des gemeinsamen Vorfahren entsprechen.

Strana : 31

Historie Podoláků


Když ve své genealogické databázi dám vyhledat potomky Havla Svitáka, je nalezeno 1260 osob. Proto je schéma spíše jen ilustrační. Wenn ich in meinem Datenbestand Nachkommen von Hawel Sviták nachschlage, kann man 1260 Personen finden. Deshalb ist Schema nur illustrativ.

2.1.5 Další dějiny jednoty Sviták / Andere History Eigartler Switak

Jednota Sviták na fotografii z roku 1996. / Eingartler Switak das Foto aus dem Jahr 1996. Po smrti Havla Svitáka se Jednoty ujal v roce 1656 jeho syn Václav Sviták, ten měl se svou ženou Dorotou 9 dětí. Statek zdědil nejstarší syn Matouš. Druhý syn Jiří hospodařil na Jednotě Kaudela. Václav zemřel roku 1706. Nach dem Havel Svitáks Tod trat Václav Sviták Eingartler an. Er hatte mit seiner Ehefrau Dorota 9 Kinder. Der Bauernhof erbte der älteste Sohn Matouš. Der zweite Sohn Jiří wirtschafte auf „Jednota“ Kaudela. Václav starb 1706. Matouš Sviták (1664-1734) hospodařil od roku 1706 do své smrti. S první ženou Annou Hruškovou měl svatbu roku 1702 a narodilo se jim 8 dětí. S druhou ženou Žofií pak měl 4 děti. Dědicem se stal syn Matěj. Matouš Sviták (1664-1734) wirtschaftete seit dem Jahr 1706. Mit der ersten Ehefrau Anna Hruška hatte er Hochzeit 1702 und hatten 8 Kinder. Mit der zweiten Ehefrau Žofie hatte er dann 4 Kinder. Der Erbe war sein Sohn Matěj. Matěj Sviták (1709-1768) hospodařil od roku 1734 do své smrti. Poté hospodařila jeho vdova Kateřina, dcera Ondřeje Tomáška z Bukové. Svatbu měli roku 1734 a narodilo se jim 11 dětí. Synu Pavlovi předala vdova hospodářství roku 1781. Matěj Sviták (1709-1768) wirtschaftete seit dem Jahr 1734. Dann wirtschafte seine Witwe Kateřina - Tochter von Ondřej Tomášek z Bukové. Die Hochzeit feierten sie 1734 und hatten 11 Kinder. Die Witwe übergab ihrem Sohn Pavel die Wirtschaft in dem Jahr 1781. Pavel Sviták (1740-1822) hospodaří od roku 1781. V roce 1764 si vzal za ženu Uršulu, dceru Vavřince Dorazila s níž měl 12 dětí. V roce 1809 předává statek synovi Blažejovi za cenu 1800 zlatých. Pavel Sviták (1740-1822) wirtschaftete seit dem Jahr 1781. 1764 heiratete er Frau Uršula – Vavřinec Dorazils Tochter, mit der 12 Kinder hatte. In dem Jahr 1809 übergab sie dem Sohn Blažej den Bauernhof für 1800 Gulden.

Strana : 32

Historie Podoláků


Blažej Sviták (1771-1842) hospodařil od roku 1809. Za ženu měl od roku 1809 Terezii Hommerovou. S ní měl 6 dětí. Nejstaršímu synovi Vavřincovi předává statek v roce 1837. Blažej Sviták (1771-1842) wirtschaftete seit dem Jahr 1809. Seine Ehefrau war Terezie Hommer. Mit ihr hatte er 6 Kinder. Er übergab dem ältesten Sohn den Bauernhof im Jahre 1837. Pak zde hospodařil Vavřincův syn Josef Sviták (1840-1884) jenž měl s Kateřinou Holubovou 10 dětí. Dann wirtschaftete hier Vavřinec´ Sohn Josef Sviták (1840-1884), der mit Kateřina Holub 10 Kinder hatte. Od cca roku 1890 patří Jednota Sviták rodu Princů ze sousední jednoty Řežáb. Od roku 1904 zde žil se svou rodinou Matěj Princ (*1877). Von ca. 1890 gehört Eingartler Sviták dem Stamm Princ von der benachbarten Eingartler Řežáb. Seit dem Jahr 1904 lebte hier Matěj Princ (*1877) mit seiner Familie.

Jednota Sviták na fotografii z roku 2005. / Eingartler Switak das Foto aus dem Jahr 2005. Zápis o převzetí statku Matějovým synem Jaroslavem Princem v roce 1952 je posledním zápisem v pozemkové knize. Ein Eintrag über Übernahme des Bauernhofs durch Matěj´ Sohn Jaroslav Princ in den Jahr 1952 ist der letzte Eintrag im Grundbuch. V roce 1997 byla majitelem pražská firma Diamant a.s. a dle všeho statek sloužil k rekreaci zaměstnanců. In dem Jahr 1997 war Besitzer des Bauernhofs Firma Diamant AG und der Bauernhof diente zur Erholung der Arbeitnehmer. Dnes je statek zrekonstruován a majitelem je firma Útulek pro koně COSTA s.r.o. Heute ist der Bauernhof rekonstruiert und Besitzer ist Firma Útulek pro koně COSTA s.r.o. (Heim für Pferde COSTA GmBH)

Strana : 33

Historie Podoláků

2.2

PODOLÁKOVSKÝ BAUERNHOF


STATEK

/

PODOLAKISCHER


Podolákovský statek na fotografii z roku 1996. / Podolakischer bauernhof das Foto aus dem Jahr 1996. Ke statku čp.10 v roce 1827 patřilo 6,66 ha polí, dále 4,3 ha luk a pastvin a 0,58 ha lesa. Stavení ještě bylo ze dřeva (žlutá barva v mapě). Zum Bauernhof Nr.10 gehörte im Jahre 1827 6,66 ha Felder, 4,3 ha Wiesen und Weiden, und 0,58 ha des Walds. Das Gebäude war noch aus Holz. (gelb in der Landkarte)

Katastrální mapa z roku 1827 / Die Katasterkarte von 1827.

Strana : 34

Historie Podoláků


2.2.1 Ambrož Podolák a teorie o původu / Ambrose Podolák und Theorien über die Abkunft 2.2.1.1

Legenda / Legende

V rodu Podoláků jsou tradované historky o zemanském původu nejstaršího Podoláka, který se nějakým způsobem zapletl ve třicetileté válce. Po skončení válečných událostí se prý tento zeman z Podolí utekl schovat do Těšínova. Im Stamm Podolák werden Geschichte über eine Herkunf des ältesten Podoláks tradiert, der sich irgendwie in den Dreißigjährigen Krieg verwickelte.Nach Beendigung der Kriegsereignisse lief dieser Landedelsmann aus „Podolí“weg um sich angeblich in Těšínov zu verstecken. Dr. Jan Podolák napsal „Můj otec Adolf Podolák za zimních večerů vyprávěl, že po dlouhé válce se do Těšínova dostal muž z Podolí a tak novému osadníkovi začali říkat Podolák. Jako chlapec jsem se o tomto výkladu dosti pochyboval.“ Dr.Jan Podolák schrieb: „ Mein Vater Adolf Podolák erzählte in den Winterabenden, dass nach dem langem Krieg ein Mann aus „Podolí“ in Těšínov auftauchte und man nannte den neuen Ansiedler „Podolák“ Als Junge hatte ich eine eher bezweifelt über diese Interpretation. Pokud by Ambrož Podolák byl oním uprchlým zemanem, zakoupil zde válkou zpustlý statek a dal mu své jméno. A legenda se do dalších generací rodu mohla dostat jednoduše tím, že jeho vdova Marianna Podoláková zůstala po prodeji na statku na dožití a historky o svém muži vyprávěla dětem Jakuba Podoláka. Wenn Ambrož Podolák jener entflohene Landedelsmann war, kaufte er hier einen verlassenen Bauernhof und gab ihm seinen Namen. Und die Legende konnte in weiterem Sinne einfach dank seiner Witwe Marianna Podoláková überleben. Sie blieb nämlich bis zu ihrem Tod auch nach dem Verkauf ,auf dem Bauernhof. Die Geschichten über ihren Ehemann erzählte sie den Kindern von Jakub Podolák. Jiný náš vzdálený příbuzný, Jan Podolák z Lišova klade bájného předka ještě o 200 let dále, až do doby husitských válek : „U nás se traduje taková pověst, že náš rod pochází z pražského Podolí. Náš předek byl pražský zeman a jmenoval Podolák z Podolí. V době husitských válek přešel na stranu husitů i se svou čeledí. Víte dobře jak tací lidé později dopadli. Když vše dobře dopadlo, bylo to odebrání všeho majetku. Což se stalo zemanovi Podolákovi. On ale svůj majetek bránil a při šarvátce která při tom vznikla to odnesl agresor. Podolák musel z Prahy co nejdříve uprchnout, aby si zachránil život. A tak se dostal do jižních Čech.“ Ein andere unser entfernte Vorfahr, Jan Podolák aus Lišov läßt den mythischen Vorfahren noch 200 Jahre früher leben, bis in die Zeit der Hussitenkriege: „Bei uns wird solche Sage tradiert, dass unser Stamm aus „pragen Podolí“ stammt. Unser Vorfahr war prager Landedelmann und hieß Podolák aus Podolí. In der Zeit der Hussitenkriege überging er auf die Seite der Hussiten mit seiner Dienerchaft. Sie kennensich sicher ausdenken, wie solchen Leuten später ergangen ist. Im besten Fall kam es „nur“ zur Konfiskation ganzes Besitzes. Das geshah dem Landedelmann Podolák. Aber er schützte seinen Besitz und in der Schlägerei, die dabei entstand, verprügelte er einen Aggressor. Podolák musste aus Prag so bald wie möglich fliehen, um sein Leben zu retten. Und so kam er nach Südböhmen.“ Je zajímavé, že i po více jak 200 letech bylo mezi mladošovickými Podoláky povědomí o tom, že jejich předek kdysi přišel do Mladošovic z nedalekého Těšínova. Es ist interessant, dass nach mehr als 200 Jahren ein Bewusstsein unter Podoláks aus Mladošovice war, dass ihr Vorfahr einst aus nicht weit entfernten Těšínov kam. Strana : 35

Historie Podoláků


Příchod Podoláka z Těšínova je skutečností, na druhou stranu rodinné historky o šlechtickém původu rodu či o původu od francouzského vojáka jsou v každé druhé rodině. Tak funguje lidová slovesnost a selská fantazie míchající fakta s pohádkami. Die Ankunft Podoláks aus Těšínov ist Wahrheit, andererseits existieren Familiengeschichten über eine adelige Herrkunft oder Herrkunft von einem französischen Soldaten in jeder zweiten Familie. Es funktioniert eine mündliche Überlieferung und eine Bauernfantasie, die Fakten mit Märchen mischen. A genealogické bádání takřka vždy prokáže jejich smyšlenost. Je to zkušenost má, i mnoha jiných badatelů sdílená na názorových fórech i v odborné literatuře. Und genealogische Forschung beweist fast immer, dass sie augedacht sind. Das ist nicht nur meine Erfahrung, aber auch vieler anderen Forscher auf Internetforen und einer Fachliteratur. Ambrož Podolák není naším předkem. A proto nepotřebujeme historku vyvracet či potvrzovat. Tato historka je teoreticky možná a je poctivé ji zmínit. Vzhledem k níže uvedeným faktům ji pokládám za nepravdivou. Ambrož Podolák ist kein unser Vorfahr. Deshalb müssen wir nicht die Geschichte widerlegen oder bestätigen. Diese Geschichte ist teoretisch möglich und es ist ehrlich sie zu erwähnen. Aber ich halte sie für unwahr. 2.2.1.2

Fakta o Ambroži Podolákovi / Tatsächliche oder Ambroz Podolak

V soupise nájemců vrchnostenských pastvin, který je datován do let 1610-1615 se vyskytuje jakýsi Ambrož Patolek z Těšínova. Im Mieterverzeichnis der Weiden der Obrigkeiten , der ist in den Jahren 1610-1615 datiert, tritt irgendein Ambrož Patolek aus Těšínov auf. A nebyl to jediný nájemce z Těšínova. Je jich celkem 14 stejně jako těšínovských statků uváděných roku 1654! Ve jménech nájemců již figurují i názvy jednotlivých statků, neboli tento Ambrož Patolek musel být zkomoleně zapsaný Ambrož Podolák. Und er war nicht ein einziger Mieter aus Těšínov. Es existieren 14 Mieter, gleich wie Těšínovs Bauernhöfe, die im Jahre 1654 angeführt sind! In den Namen der Mieter figurieren auch Benennungen einzelner Bauernhöfe, also musste dieser Ambrož Patolek, verstümmelt aufgeschrieben, Ambrož Podolák sein. Takže byl v Těšínově již před válkou, během níž prameny mlčí. Also war er in Těšínov schon vor dem Krieg, während dieser Zeit schweigen die Quellen. Ambrož Podolák zemřel mezi 1650-1654, jelikož v Soupise sirotků z roku 1663 je po něm uvedena dcera Mariana, 12 let stará. Ambrož Podolák starb zwischen den Jahren 1650-1654, weil im Verzeichnis der Waisen aus dem Jahr 1663 seine Tochter Mariana angeführt ist, 12 Jahre alt.

Strana : 36

Historie Podoláků


V Berní rule z roku 1654 kdy je uvedena na statku vdova Mariana „žijící v chudobě“. In der Steuerrole (1654) ist Mariana als „lebende in Armut“ angeführt. V nově založené pozemkové knize je zajímavý zápis ze dne 30.03.1656. Totiž, že Ambrož Podolák koupil před dávnými lety svůj statek. Tím bylo vlastně dodatečně zaknihováno vlastnické právo vdovy ke statku. In einem neu gegründeten Grundbuch ist ein interessanter Eintrag aus dem Tag 30.03.1656 – Ambrož Podolák kaufte in den vergangenen Jahren seinen Bauernhof. Damit wurde ein Eigentumsrecht der Witwe zum Bauernhof verbucht. A vdova Marianna Podoláková zápisem hned z následujícího dne 31.03.1656 prodává podolákovský statek Jakubu Svitákovi. Und Witwe Marianna Podolák verkaufte ihren podolaks Bauernhof gleich am 31.03.1656 an Jakub Svitak. 2.2.1.3

Má teorie o Ambrožovi / Meine Theorie über Ambroz

Na konci kapitoly 2.1.2 jsem záměrně vynechal jednu skutečnost. Když zemřel Biczek Svitáka a Jednotu Sviták dědila dcera Hedvika s manželem Havlem, nebyla Hedvika jedinou dědičkou. Am Ende des Kapitels 2.1.2 ließ ich absichtlich eine Wirklichkeit aus. Als Biczek Sviták starb und seine Tochter mit dem Ehemann Hawel Eingartler Sviták erbte, war Hedvika keine einzige Erbin. Byla zde zmíněna i dědička Marianna a její manžel Ambrož. Hier waren auch Erbin Marianna und ihr Ehemann Ambrož angeführt. Ambrož bylo málo časté jméno a proto ho můžeme pokládat za strýce Jakuba Svitáka. Schází přímý důkaz, ale převody statků, zvláště když nebylo moc dluhů, se prováděly právě mezi blízkými příbuznými. Der Name Ambrož war nicht so häufig und deshalb können wir ihn für den Onkel Jakub Svitáks halten. Ein direkter Beweis fehlt, aber eine Übertragung der Bauernhöfe, besonders ohne große Schulden , wurde üblicherweise nur unter naheren Verwandten gemacht.

2.2.1.4

Bodlák / Distel (auf tschechis heisst bodlak, also ähnlich wie Podolak)

Komolení jmen bylo ve starších dobách značné a to podle hesla „Piš jak slyš“ Eine Entstellung der Namen war in alten Zeiten beträchtlich und das nach dem Sprichwort „Schreib wie hörst!“

Strana : 37

Historie Podoláků


A v oblasti kde se prolínalo české a německé osídlení spolu s latinsky píšícími faráři jednou českého i jindy německého původu dokonce extrémní. Im Gebiet, wo tschechische und deutsche Bevölkerung sich zusammen mit lateinisch schreibenden Pfarrern der tschechischen oder deutschen Herkunf vermischten, war die Entstellung extrem. Můžeme se setkat s formami příjmení jako Potolack, Patolak, Podolag, Bodäläkh, Podlack, Bodlack a další a další kombinace. Wir können mit Formen der Nachnamen wie Potolack, Patolak, Podolag, Bodäläkh, Podlack, Bodlack usw. treffen. Pokud byl Ambrož Podolák starousedlík, kde vzal své jméno odvozené od jakéhosi Podolí? Těšínov samotný je v údolí říčky Stropnice, to je pravda. Wenn Ambrož Podolák Alteingesessene war, wo nahm er seinen Namen abgeleitet von irgendeinem Gebiet Podolí? Selbst Těšínov ist im Tal des Flüsschens Stropnice. Ovšem velmi častá záměna písmen P a B v německy psaných textech a fakt že novohradští písaři udělali ze Sazymy Sassmanna, z Březiny Püschingera atd., mne dovedl k jedné teorii. Sehr häufige Verwechslung der Buchstaben P und B in deutsch geschrieben Texten und ein Fakt, dass Schreiber aus Nové Hrady machten aus „Sazymy“ „Sassmann“ und aus „Březina“ „Püschinger“ usw., brachte mich zu einer Theorie. Jen na záhlaví pozemkové knihy v následující kapitole, není jasné jestli tam je napsáno „Jacob auf des Podolagen“, či Bodolagen! Nur im Kolumnentitel des Grundbuch im folgenden Kapitel ist nicht klar, ob es dort „Jacob auf des Podolagen“, oder Bodolagen aufgeschrieben ist! V soupisech poddaných je jeden čas uváděno právě Bodlack či Bodäläkh. In den Untertanenlisten ist eine Zeit gerade Bodlack oder Bodäläkh angeführt. Co když tedy příjmení Podolák v jižních Čechách se zkomolilo z původního Bodlák? Könnte der Name Podolák in Südböhmen wegen der Entstellung aus ursprünglich Bodlák, also Deutsch Distel, entstehen? Bodláků určitě v podmáčeném údolí Stropnice musel růst dostatek. ☺ Im durchtränkten Tal Stropnice wachsen sicher genug Disteln. ☺ Je to nepodložená teorie a asi bych jí ani neuváděl. Ovšem nezávisle na mě k témuž dojmu došel i badatel Alois Sassmann, který se novohradskem intenzivně zabývá. Es ist unbegründete Theorie und ich wollte sie nicht anführen. Aber unabhängig von mir kam zu demselben Eindruck auch Forscher Alois Sassman, der sich mit dem Gebiet Nové Hrady intensiv beschäftigt. Studoval jiné prameny než-li já a svou teorii mi napsal. Takže tuto kuriózní možnost zmiňuji, ovšem spíše pro zajímavost. Er studierte andere Quellen als ich und seine Theorie schrieb er mir auf. Also erwähne ich diese Möglichkeit, allerdings eher als Kuriosität.

Strana : 38

Historie Podoláků


2.2.2 Jakub Podolák (1632- 1713) Jakub Sviták se narodil okolo roku 1632 na jednotě Sviták, jako jeden ze synů Havla Svitáka, viz kapitola 2.1.3. Jakub Sviták geb. um 1632 auf Eingartler Sviták, als ein von Hawel Svitáks Söhnen, Kapitel 2.1.3. Za ženu si 13.06.1655 vzal Sybilu dceru Jiřího Howrera ze vsi Bukvice : Er heiratete am 13.06.1655,Sybilla, Tochter von Jiří Howrers aus dem Dorf Bukvice:

31.03.1656 kupuje od vdovy Marianny Podolákové zchudlý Podolákovský statek v Těšínově za 19 kop. Dále je již uváděn jako Jakub Sviták. Sumu 19 kop vyplatil ve splátkách do roku 1678. Am 31.03.1656 kaufte er von der Witwe Marianna Podoláková den verarmten podolakischen Bauernhof in Těšínov für 19 Schock. Weiter ist schon als Jakub Sviták angeführt. Er bezahlte eine Summe 19 Schock in den Raten bis ins Jahr 1678.

Úvod nové Pozemkové knihy z roku 1684. / Die Einführung der neuen Grundbuch von 1684. V roce 1661 se spolu se svým bratrem Václavem Svitákem a švagrem Martinem Brouskem aktivně účastnil „Bitvy“ u Brouskova mlýna. Viz. Kapitola 5.5. Im Jahre 1661 hat sich zusammen mit seinem Bruder Vaclav Svitak und Schwager Martin Brousek aktiv an der Schlacht by Brousek´s Mühle teilgenomenn. (Kap. 5.5.) Strana : 39

Historie Podoláků


V roce 1669 je rozepsán podíl po zemřelé matce Hedvice Svitákové a Jakub je uveden jako poslední za svými sourozenci s podílem 1 kopa a 30 grošů. Im Jahre 1669 ist der Anteil nach gestorbener Mutter Hedvika Sviták eingeschieben und Jakub ist als Letzer von Geschwister mit dem Anteil 1 Schock und 30 Groschen angeführt.

Roku 1673 je uveden v Soupise poddaných s celou rodinou. Zde uvedeni žena Sybila a děti. Im Jahr 1673 ist er im Verzeichnis der Untertanen mit ganzer Familie angeführt. Hier sind Ehefrau Sybila und Kinder angeführt. Šimon 8 Václav 6 Martin 2 Justina 12 Veronika 10 Kateřina 4 Dorota 3 (zde nářečně Dorna hier mundartlich Dorna) V roce 1676 patřilo k jeho usedlosti 5 strychů polí, 2 voly, 1 kráva vlastní a jedna nájemní, 1 najatá jalovice a 1 svině. Im Jahre 1676 gehörte zu seinem Hof 5 Striche der Felder, 2 Ochsen, 1 einige Kuh und 1 Mietkuh, 1 gemiete Färse und 1 Sau.

Revizitace Berní ruly z roku 1676. / Die Revisitation Steuer-rolls von 1676. V roce 1703 prodává své hospodářství nejstaršímu synovi Šimonovi za 30 kop grošů. Pak je ještě uváděn v Soupisech poddaných jako podruh.

Strana : 40

Historie Podoláků


Im Jahr 1703 verkaufte er sein Hof dem ältesten Sohn Šimon für 30 Schock Groschen. Dann ist er noch im Untertanenliste als Miethmann. Chvíli na to 29.02.1704 Jakubovi zemřela žena Sybila. Kurz darauf, am 29.02.1704, starb Jakubs Ehefrau Sybila:

Z jejich deseti dětí zmiňme ještě syna Martina, který byl sedlákem v Bukové pod jménem Martin Dvořák a také syna Tomáše Podoláka (1680-1751), který jako podruh žil celý život na podolákovském statku u bratra. Syn tohoto Tomáše se přiženil k vdově na jiný statek v Těšínově a hospodařil tam pod jménem Leonard Brácha. Von ihren Kindern erwähnen wir noch einen Sohn Martin, der ein Bauer in Buková unter dem Namen Martin Dvořák war, und einen Sohn Tomáš Podolák (1680-1751), der als Miethmann ganzes Leben auf podolakischen Bauernhof bei seinem Bruder lebte. Sohn dieser Tomáš heiratete die Witwe auf anderen Bauernhof in Těšínov und wirtschaftete dort unter dem Namen Leonard Brácha. Jakub Podolák zemřel 30.05.1713 v Těšínově : Jakub Podolák starb am 30.05.1713 in Těšínov:

Dědictví po Jakubovi je zmíněno v následující kapitole. Das Erbe nach Jakub ist im folgenden Kapitel erwähnt.

Podolákovský statek na fotografii z roku 2005. / Podolakischer bauernhof das Foto aus dem Jahr 2005.

Strana : 41

Historie Podoláků


2.2.3 Šimon Podolák(1665-1732) Šimon Podolák se narodil okolo roku 1665 v Těšínově, jako syn Jakuba Podoláka, viz kapitola 2.2.2. Šimon Podolák geb. um 1665 in Těšínov als Sohn Jakub Podolák (Kapitel 2.2.2.) 14.01.1703 se oženil s Alžbětou Valentovou (1680-1726) dcerou Víta Valenty z Bukové : Am 14.01.1703 heiratete er Alžběta Valentová (1680-1726), der Tochter von Vít Valentas aus Buková.

A hned 04.03.1703 na něj otec převádí statek v ceně 30 kop grošů. Am 04.03.1703 überträgt ihm der Vater den Bauernhof im Wert von 30 Schock Groschen.

Otci stačil do jeho smrti v roce 1713 po 2 kopách vyplatit celkem 16 kop. Zbylých 14 kop je rozděleno v roce 1714 dědicům. Sám Šimon dědí 2 kopy. Do roku 1718 má statek vyplacený. Dem Vater schaffte er es im Jahre 1713 je 2 Schock insgesamt 16 Schock rückzuzahlen. Übrige 14 Schock wurde den Erben im Jahre 1714 eingeteilt. Selbst Šimon erbte 2 Schock. Im Jahr 1718 ist der Bauerhnof ausgezahlt.

Strana : 42

Historie Podoláků


Znám pouze 4 děti, které se narodili Šimonovi Podolákovi a Alžbětě. A z nich se dospělosti dožili syn Antonín, na kterého po Šimonově smrti přechází statek a dcery Jana (1707-1755), která na statku žila jako podruhyně a byla matkou třech nemanželských dětí a dcera Kateřina (1715-1749), která rovněž až do své smrti žila na rodném statku. Ich kenne nur 4 Kinder von Šimon und Alžběta Podolák. Und von ihnen erreichte einer Reife nur Sohn Antonín, der nach dem Šimons Tod den Bauernhof bekam, und Tochter Jana (1707-1755),die auf dem Bauernof als nebensächliche Person lebte und war Mutter drei uneherlichen Kindern, ,und Tochter Kateřina (1715-1749), die auch hier bis zu ihrem Tod lebte. Šimonova žena Alžběta Podoláková zemřela v Těšínově 27.01.1726 : Šimons Ehefrau Alžběta Podoláková starb in Těšínov am 27.01.1726 :

Strana : 43

Historie Podoláků


Šimon Podolák zemřel v Těšínově 21.12.1732 : Šimon Podolák starb in Těšínov am 21.12.1732 :

2.2.4 Antonín Podolák (1705-1772) Antonín Podolák se narodil 17.01.1705 v Těšínově, jako syn Šimona Podoláka, viz kapitola 2.2.3. Antonín Podolák geb. am 17.01.1705 in Těšinov als Šimon Podoláks Sohn (Kap. 2.2.3.)

V roce 1733, tedy po otcově smrti je na něj přepsán statek v ceně 30 kop s vlastním dědickým podílem 10 kop. Podíly svým sestrám vyplatil do roku 1740. Im Jahr 1733, nach dem Tod seines Vaters, ist auf ihn den Bauernhof im Wert 30 Schock mit eigenem Erbanteil 10 Schock überschrieben. Er bezahlte seinen Schwestern ihre Anteile bis zum Jahre 1740 aus.

Strana : 44

Historie Podoláků


Dne 30.01.1735 se oženil s Anežkou Princovou (1714-1785) dcerou zemřelého Řehoře Prince-Řežába, viz kap.2.3.2 : Am 30.01.1735 heiratete er Anežka Princ (1714-1785) – Tochter verstorbenen Řehoř PrincŘežáb, Kap. 2.3.2:

Antonín Podolák s Anežkou měli 10 dětí a jejich čtyřmi syny se rod Podoláků rozrostl : Antonín Podolák und Anežka hatten 10 Kinder und dank ihrer Söhne breitete sich der Stamm Podolák aus : − Nejstarší syn Jan (1745-1815) se přiženil do Mladošovic na withovský statek a je předkem všech dnešních jihočeských Podoláků. Kapitola 3.1.2 − Der älteste Sohn Jan (1745-1815) heiratete in Mladošovice auf den Bauernhof Withov ein und ist Vorfahr aller Podoláks aus Südböhmen. Kapitel 3.1.2. − Syn Jakub (1748-1801) se přiženil na statek do Olešnice, jeho syn Ondřej (17901840) však zemřel bezdětný. − Sohn Jakub (1748-1801) heiratete in Olešnice auf den Bauernhor ein, sein Sohn Ondřej (1790-1840) starb aber kinderlos. − Syn Mikuláš (1751-1789) byl dědicem statku v Těšínově. Měl jedinou dceru Kateřinu. − Sohn Mikuláš (1751-1789) war Erbe des Bauernhofs in Těšínov. Er hatte einzige Tochter Kateřina. − Nejmladší syn Josef (*1757) byl nájemcem panského domku Těšínov čp.23. Jeho potomci žijí v Těšínově dodnes, avšak když 26.03.1884 v Těšínově 22 zemřel jeho syn Jan Podolák (domkář a ponocný v Těšínově), zemřel tím zároveň i poslední Podolák žijící v této vsi. − Der jüngere Sohn Josef (*1757) war Mieter des herrschaftlichen Hauses Nr. 23. Seine Nachkommen leben in Těšínov bis heute, aber als am 26.03.1884 in Těšínov 22 sein Sohn Jan Podolák (Kleinbauer und Nachtwächter in Těšínov) starb, starb gleichzeitig auch der letzte lebende Podolák in diesem Dorf.

Strana : 45

Historie Podoláků


Antonín Podolák zemřel v Těšínově 09.02.1772 : Antonín Podolák starb in Těšínov (09.02.1772) :

Rodokmen těšínovských Podoláků / Stammbaum der Podolak in Tieschinow

2.2.5 Další dějiny statku / Andere History Bauernhof

Po smrti Antonína Podoláka (kapitola.2.2.4) na statku hospodařila vdova Anežka. Teprve roku 1782 je statek přepsána na syna Mikuláše Podoláka (1751-1789). Ten však brzy umřel a zanechal vdovu Marii s dceru Kateřinu. Nach dem Tod Antonin Podolak wirtschaftete auf dem Bauernhof die Witwe Anezka. Erst im Jahr 1782 ist der Bauernhof auf Sohn Mikulas Podolak (1751 – 1789) überschreiben. Mikulas ist aber bald gestorben und am Bauernhof ist nur die Witse Maria und die Tochter Katerina geblieben. K vdově Marii se přiženil roku 1789 Jan Kůrka, který zde hospodařil do roku 1805. Jan Kůrka heiratete die Witwe Marie im Jahre 1789. Er wirtschaftete hier bis zum Jahr 1805.

Strana : 46

Historie Podoláků


Roku 1805 je statek přepsán na Jakuba Prince (1783-1833), manžela Mikulášovi dcery Kateřiny Podolákové (1789-1827). Statek pak podědil jejich syn Vojtěch Princ. Im Jahr 1805 wird der Bauernhof auf Jakub Princ (1783-1833) – auf den Ehemann der Mikuláš´ Tochter, Kateřina Podoláková (1789-1827) überschrieben. Der Bauernhof erbte ihr Sohn Vojtěch Princ. Vojtěch Princ (1810-1858) hospodařil od smrti svého otce. Ze čtyř synů přežil jen nejmladší Matěj, který hospodářství převzal. Vojtěch Princ (1810-1858) wirtschafte nach dem Tod seines Vaters. Von vier Söhnen überlebte nur der jüngste Matěj, der die Wirtschaft übernahm. Matěj Princ se narodil roku 1850. Roku 1873 je již uváděn jako sedlák. Zde žil ještě v roce 1921, ale to již statek patřil jeho synovi Martinu Princovi (*1878). Matěj Princ geb. 1850. Im Jahr 1873 ist er schon als Bauer angeführt. Hier lebte er noch im Jahre 1921, aber der Bauernhof gehörte schon seinem Sohn Martin Princ (*1878). Jeho potomkům patřil dům ještě v roce 2000. Das Haus gehörte seinen Nachwelt noch im Jahre 2000. Rodokmen Princů / Stammbaum der Printz viz kapitola 2.3.3.

Podolákovský statek na fotografii z roku 2005. / Podolakischer bauernhof das Foto aus dem Jahr 2005.

2.3

ROD PRINCŮ / FAMILY PRINZ

Mám-li psát o Těšínovu a o našich předcích, musím zmínit i zajímavý rod Princů. Als ich über Těšínov und unseren Vorfahren schreiben soll, muss ich auch einen interessanten Stamm Princ erwähnen. Již v roce 1598 jsou v urbáři panství Rožmberk uvedeni ve vsi Frymburk mlynáři Thoman Priessner a Thoman Priessner der Junge. Strana : 47

Historie Podoláků


Schon im Jahre 1598 sind im Urbar der Herrschaft Rožmberk Müller Thoman Priessner und Müller Thomas Priessner der Junge erwähnt. Dnes už je jedno kde přesně jejich mlýn stál, lokalita se totiž nachází pod hladinou vodní nádrže Lipno. Heute ist es egal, wo die Mühle genau stand, die Lokalität ist nämlich unter dem Wasserspiegel des Stausee Lipno.

2.3.1 Tomkův mlýn / Tomko Mühle Takže přeskočme od Lipna zpět k Novým Hradům do vsi Byňov, kde v blízkosti železniční stanice se u hlubinného vrtu Dobrá voda nachází bývalý mlýn zvaný Tomkův mlýn. Überspringen wir jetzt von Lipno zurück zu Nové Hrady in das Dorf Byňov, wo eine ehemalige Mühle, so genannte Tomko Mühle, sich befindet. Die Mühle steht in der Nähe der Eisenbahnstation, bei einer Tiefbaugrube. Jméno má po Tomkovi, který je zde uváděn v urbáři z roku 1564. Der Name erbte sie nach Tomko, der hier im Urbar aus dem Jahre 1564 angeführt ist. Roku 1619 byl mlýn vojáky zničen a zůstal prázdný. Proto ho hraběnka Buquoyová osídlila 20. 9. 1628 Tomášem Preisznerem z Frymburka, ze svého panství Rožmberk. Im Jahre 1619 wurde die Mühle durch Soldaten zerstört und blieb leer. Deshalb ließ Gräfin Buquoy ihr am 20. 9. 1628 durch Tomáš Preiszner von Frymburk, aus ihrer Herrschaft, besiedeln. Příjmení rodu se zde zkrátilo a posléze ustálilo ve dvou podobách Prinz a počeštěle Princ. Der Nachname des Stamms verkürzte sich hier und dann stabilisierte sich in zwei Formen, Prinz und tschechische Form Princ. Roku 1634 se usedlosti v ceně 270 kop grošů ujal Tomášův syn Vít Prinz (*1605) jenž se téhož roku i oženil sice v Nových Hradech, ale nevěstu Ludmilu Gruersovou si přivedl ze svého vzdáleného rodiště. Im Jahre 1634 übernahm Tomáš' Sohn, Vít Prinz, diesen Bauernhof, in Wert von 270 Schock Groschen (*1605) und heiratete in Nové Hrady, seine Braut, Ludmila Gruers ,war aus seinem fernliegenden Geburtsort. Roku 1666 mlýn přechází na Bartoloměje Prinze (1642-1719), syna předešlého Víta. Cena je odhadnuta 294 kop 42 grošů. Im Jahre 1666 übergeht Besitz der Mühle an Bartoloměj Prinz' (1642-1719), der Víts Sohn war. Der Preis ist auf 294 Schock 42 Groschen abgeschätzt. Od 05. 04. 1720 hospodaří Bartolomějův syn Franz Prinz (*1687) a od roku 1752 jeho syn Jakub Prinz (1722-1822). Ten roku 1784 hospodařil na 35,8 hektarech pozemků, dožil se sta let a byl majitelem mlýna celých 70 let. Dalším majitelem byl Friedrich Prinz, což byl však až jeho vnuk. Strana : 48

Historie Podoláků


Seit 05.04. 1720 wirtchaftete Bartolomějs Sohn Franz Prinz (*1687) und seit dem Jahr 1752 sein Sohn Jakub Printz (1722-1822). Er bewirtschaftete 1784 35,8 ha, und erreichte ein hohes Alter (100 Jahre) und war 70 Jahr Besitzer der Mühle. Der nächste Besitzer war Friedrich Printz, er war aber Jakubs Enkel.

Tomkův mlýn / Tomko Mühle 2005. Koordinaten (48°49'42.979"N, 14°47'27.167"E) Dvěma syny dlouhověkého Jakuba Prinze se rod v Byňově a okolí velmi rozhojnil. Jakub měl v době svého úmrtí sedm synů, tři z nich byli ale faráři. Karel Josef ve Strengbergu v Rakousku a Josef v Herales a František ve Schwamenstadtu v Rakousku. Synové Alexander a Martin žili ve Vídni. Dank zwei Jakub Prinz's Söhne breitete sich der Stamm in Byňov und Umgebung sehr aus. Jakub hatte in der Zeit seines Todes 7 Söhne, 3 von ihnen waren aber Pfarrer. Söhne Alexander und Martin lebten in Wien. Mlýn zůstal v majetku rodu Princů až do roku 1909, kdy byl prodán hraběti Buquoyovi, jemuž byl v roce 1945 zestátněn. Dnes je mlýn v majetku sousední firmy stáčející Dobrou vodu, tedy firmy Poděbradka a.s. Die Mühle blieb im Besitz des Stamms Princ bis zum Jahr 1909, als sie dem Grafen Buquoy verkauft wurde, und im Jahre 1945 verstaatlicht wurde. Heute ist die Mühle im Besitz der benachbarten Firma, „Dobrá voda“ – „Gute Wasser“, also der Firma Poděbradka AG.

2.3.2 Jednota Řežáb / Eingartler Rzezab Chceme-li se věnovat našim předkům, musíme se vrátit do roku 1702, kdy se Řehoř Prinz (1673-1731), syn Bartoloměje přiženil k mladé vdově a dědičce Jednoty Řežáb u Těšínova. Wenn wir uns unseren Vorfahren widmen wollen, müssen wir zurückkommen (Jahr 1702) – Řehoř Prinz (1673-1731), Bartholomeus' Sohn, heiratete Witwe und Erbin aus Eingartler Řežáb. Řehoř i jeho potomci byli následujících 100 let velmi často zapisováni příjmením Řežáb, ale počeštělé příjmení Princ se už v rodě udrželo.

Strana : 49

Historie Podoláků


Řehoř und seine Nachkommen wurden in folgenden 100 Jahren sehr oft unter dem Nachnamen Řežáb aufgeschrieben, aber tschechisierter Nachname Princ hielt schon im Stamm.

Zápis o svatbě z roku 1702. / Schreiben über Hochzeit von 1702. K Jednotě Řežáb (48°51'25.217"N, 14°44'2.279"E) v roce 1827 patřilo 12,02 ha polí dále 10,66 ha luk a pastvin a 2,13 ha rybníků. Zum Eingartler Řežáb (48°51'25.217"N, 14°44'2.279"E) gehörte 1827 12, 02 ha Felder, weiter 10,66 ha Wiesen und Weiden, und 2, 13 ha Teiche.

Jednota Řežáb na fotografii z roku 2005. / Eingartler Rzezab das Foto aus dem Jahr 2005. Naším předkem je Řehořova dcera Anežka (1714-1785), jenž se roku 1735 provdala za Antonína Podoláka viz kap.2.2.4. Unser Vorfahr ist Řehořs Tochter Anežka (1714-1785), die sich 1735 Antonín Podolák (Kap.2.2.4.) verheiratete.

Strana : 50

Historie Podoláků


Rod Princů na jednotě Řežáb hospodařil až do roku 1937. A roku 1805 se Princové dostávají i na podolákovský statek a roku 1890 na Jednotu Sviták, jak je znázorněno na následujícím zjednodušeném schématu. Der Stamm Princ wirtschaftete im Eingartler Řežáb bis zum Jahr 1937. Im Jahre 1805 kam der Stamm Princ auf dem Podolaks Bauernhof. (Schaut vereinfachtes Schema unten an.)

2.3.3 Rodokmen Princů / Stammbaum der Printz

2.4

POZNÁMKA NA KONEC / BEMERKUNG ZUM SCHLUSS

Než-li se pustíme dále po stopách našich předků, dovolím si na konec malou osobní poznámku. Bevor wir weiter nach den Spuren unserer Vorfahren gehen, gestatte ich mir zum Schluss eine kleine Bemerkung zu schreiben. Profesně jsem měl to štěstí, že jsem v roce 2005 projektoval světelné zabezpečení všech železničních přejezdů v širokém okolí Těšínova a dálkové ovládání přilehlých železničních stanice Nové Hrady a Jílovice. Beruflich hatte ich Glück, dass ich im Jahre 2005 Lichtsicherung aller Bahnübergänge in der Umgebung Těšínov und Fernsteuerung der Eisenbahnhaltestellen Nové Hrady a Jílovice projektierte.. Tedy i já zanechal v této krásné krajině svou stopu, která tam dodnes bliká a cinká…..☺ Ich hinterließ so auch Spuren in dieser schönen Landschaft, die bis heute hier blinkt und klingt...☺ Ovšem jen po dobu životnosti zařízení

Aber nur nach der Zeit der Haltbarkeit der Anlage.

Strana : 51

Historie Podoláků

3.


MLADOŠOVICE / MLADOSCHOWITZ První písemné zmínky o vsi Mladošovice jsou z roku 1367, kdy zde augustiniáni z třeboňského kláštera sčítali své poddané. Die ersten schriftlichen Erwähnungen über das Dorf Mladošovice sind aus dem Jahr 1367, als hier Augustinische Orden aus dem Kloster Třeboň ihre Untertanen zusammenzählten. Věž kostele sv. Bartoloměje, který stojí na návsi, byla postavena v roce 1499. Der Kirchtum des heiligen Bartholomäus wurde 1499 aufgebaut. Die Kirche steht auf dem Dorfplatz.

Vesnice byla rozdělena na dvě části. Das Dorf wurde in zwei Teile eingeteilt. Jedna část k níž patřilo 7 sedláků českokrumlovskému arciděkanovi.

náležela

Prelatuře

Český

Krumlov,

tedy

Ein Teil, zu dem gehörten 7 Bauern, gehörte zur Prälatur Český Krumlov (Böhmisch Krumau), also zum Erzdekan in Český Krumlov. Druhá.část se šesti sedláky patřila do majetku kláštera třeboňských augustiniánů. Po zrušení kláštera roku 1785 byla přikoupena ke schwarzenbegskému panství Třeboň. Zweiter Teil mit 6 Bauern gehörte zum Klosterbesitzt der Augustinischen Orden. Nach der Abschaffung des Klosters im Jahre 1785 wurde er zur schwarzenbergen Herrschaft Třeboň zugekauft.

Mladošovice na katastrální mapě z roku 1827. / Die Katasterkarte von 1827. Naši předci se do Mladošovic dostávají až roku 1704, kdy se na Kocmoudovský statek čp. 16 přiženil Pavel Říha, dále zvaný Kocmoud (kapitola 3.3).

Strana : 52

Historie Podoláků


Unsere Vorfahren kamen in Mladošovice erst im Jahre 1704, wann Pavel Říha heiratete auf den „ Kocmouds“ Bauernhof Nr. 16 ein, weiter genannt Kocmoud (Kapitel 3.3). Uvádím přehledné schéma našich předků na třech mladošovických statcích. Ich führe ein übersichtliches Schema unserer Vorfahren auf drei Bauernhöfe in Mladošovice an.

Strana : 53

Historie Podoláků

3.1


WITHOVSKÝ STATEK/BAUERNHOF WITHA NR.27


Mladošovice čp.27 v roce 2007. / Bauernhof Mladoschowitz Nr.27 das Foto aus dem Jahr 2007. Usedlost patřila k panství kláštera třeboňských augustiniánů a od roku 1785 k panství Třeboň. Der Bauernhof gehörte zur Klosterherrschaft der Augustinischen Orden in Třeboň und seit dem Jahr 1785 zur Herrschaft Třeboň. K usedlosti v roce 1827 patřilo 13,39 ha polí, dále 5,25 ha luk a pastvin a 0,58 ha lesa. Stavení ještě bylo ze dřeva (žlutá barva v mapě). Zu den Bauernhof gehörte im Jahre 1827 13,39 ha Felder, 5,25 ha Wiesen und Weiden, und 0,58 ha Walds. Das Gebäude war noch aus Holz. (gelbe Farbe in der Landkarte) Nejstarší hospodář Valentin Witha je na tomto statku uveden roku 1555. Na začátku 30-ti leté války grunt zpustl, pak často střídal majitele. Der älteste Landwirt Valentin Witha ist auf diesem Bauernhof im Jahre 1555 angeführt. Zu Beginn des 30jährigen Kriegs der Hof verödet und dann wechselte er oft Besitzer. Naši předkové se na tento statek dostávají až roku 1767, kdy ho od Bartoloměje Withy (původním příjmením Hlaváč) odkoupil Josef Kropáč. Unsere Vorfahren gerieten in den Bauernhof erstens 1767, wann Josef Kropáč ihn von Bartoloměj Witha (ursprünglicher Nachname Hlaváč) abkaufte.

Strana : 54

Historie Podoláků


Katastrální mapa z roku 1827 / Die Katasterkarte von 1827. 3.1.1 Josef Kropáč (c.1719-1789) O tomto našem předku toho moc nevím. Snad jen to že býval kovářem a byl poddaným kláštera třeboňských augustiniánů. Über diesen unseren Vorfahren weiß ich wenig. Er war Schmied und Untertan des augustinischen Klosters in Třeboň. Klášter vlastnil v územním rámci velikého panství Třeboň tu půl vsi, jinde jen pár statků. A mezi těmito enklávami musel kovář Josef Kropáč, někdy zdrobněle zapsaný jako Kropáček, pendlovat. Das Kloster besitzte im Gebietsrahmen der großten Herrschaft Třeboň hier und da ein paar Bauernhöfe oder sogar eine Hälfte Dorfs. Unter diesen Enklaven musste Schmied Josef Kropáč, manchmal verkleinert als Kropáček aufgeschrieben, pendeln. (Kropáč auf Deutsch = Sprinkler) V matrikách se to nepovedlo, ale jeho předky snad časem objevím v Soupisech klášterních poddaných. In den Matrikeln gelang mir nicht etwas zu finden, aber ich hoffe, das ich seine Vorfahren später in den Klosterverzeichnissen der Untertanen entdecke. Zatím nejstarší nalezená zmínka o Josefu Kropáčovi je z roku 1754, kdy se svou ženou koupil od Kašpara Němce chalupu v Domaníně čp.25. Uveden je jako Josef Kropáček, kovář domanínskej“. Die älteste aufgefundene Erwähnung über Josef Kropáč ist aus dem Jahr 1754, wann er mit seiner Ehefrau von Kašpar Němec einen Bauernhaus in Donamín Nr.25 kaufte. Er ist als Josef Kropáček, domanínischer Schmied angeführt. Pod příjmením Němec se mu pak v Domaníně narodili dvě dcery a v roce 1764 předává chalupu svému synovi Jakubovi. Unter dem Nachnamen gebaren ihm zwei Töchter und im Jahre 1764 übernahm er den Bauernhaus seinem Sohn Jakub.

Strana : 55

Historie Podoláků


Až v roce 1767, koupil od Bartoloměje Withy statek v Mladošovicích v ceně 40 kop grošů. Do roku 1775 stačil vyplatit 6,5 kop starých dluhů a následujícího roku předal statek zeti Janu Podolákovi. Erst im Jahre 1767 kaufte er von Bartoloměj Witha den Bauernhof in Mladošovice im Preis 40 Schock Groschen. In das Jahr 1775 genügte er 6,5 Schock der alten Schulden ausbezahlt und im folgenden Jahr er übernahm den Bauerhnof dem Schwiegersohn Jan Podolák.

Josef zemřel 06.07.1789 v Mladošovicích 27, zapsán jako Witha, podruh a kovář. Tedy si i na stará kolena kovářským řemeslem přivydělával. Josef starb am 06.07.1789 in Mladošovice 27, als Witha aufgeschrieben, Miethmann und Schmied. Er beschäftigte also mit dem Schmiedehandwerk auch in hohe Alter.

3.1.2 Jan Podolák (1745-1815) Jan Nepomucký Podolák se narodil 06.05.1745 v Těšínově, jako jeden ze synů Antonína Podoláka, viz kapitola 2.2.4. Jan Nepomuk Podolák gebar am 06.05.1745 in Těšínov als Sohn Antonín Podoláks. Kap. 2.2.4.

Strana : 56

Historie Podoláků


Strana : 57

Historie Podoláků


Opat třeboňského kláštera Augustin Marek podepsal 17.01.1776 žádost adresovanou novohradské vrchnosti, aby byl Jan Podolák propuštěn z poddanství a mohl se oženit s poddanou kláštera. Abt des Klosters Třeboň Augustin Marek unterschrieb am 17.01.1776 einen Antrag der Obrigkeit Nové Hrady adressiert, dass Jan Podolák aus der Zinsknechtschaft entlassen wurde und konnte mit einer Untertanin des Klosters sich verheiraten. Tuto žádost neposílali e-mailem ani faxem, Jan si jí možná donesl sám cestou necestou. Přesto se úřední agenda vyřídila rychleji než dnes. Diesen Antrag schickte man nicht per E-Mail oder Fax, Jan holte ihn vielleicht selbst. Trotzdem erledigte sich die amtliche Agenda schneller als heute. Jan byl propuštěn záhy, neboť již 04.02.1776 má v Mladošovicích svatbu s Magdalenou Withovou, dcerou Josefa Kropáče – Withy, kapitola 3.1.1. Jan wurde bald entlassen, weil er schon am 04.02.1776 die Hochzeit mit Magdalena Witha (Tochter Josef Kropáč – Withas) in Mladošovice hat. Kap. 3.1.1.

A hned 12.12.1776 na něj tchán Josef Kropáč-Witha převádí svůj statek v ceně 40 kop. Jan je povinen se postarat o původního hospodáře Bartoloměje Withu a svého tchána Josefa Kropáče, jenž přislíbil, že mu při práci bude nápomocen. Und gleich am 12.12.1776 übernahm sein Schwiegervater Josef Kropáč-Witha.auf ihn seinen Bauernhof im Preis 40 Schock. Jan ist verpflichtet für den ursprünglichen Landwirt Bartoloměj Witha und seinen Schwiegervater Josef Kropáč zu sorgen. Josef Kropáč versprach ihm Hilfe bei der Arbeit. Statek měl i s pozdějším odečtením dědického podílu své ženy vyplacen v roce 1799 a hospodařil zde až do své smrti v roce 1815. Er hatte den ausbezahlten Bauernhof mit dem späteren abgerechneten Erbanteil seiner Ehefrau im Jahre 1799 und wirtschaftete hier bis zum seinen Tod im Jahre 1815. Od těch dob byl zván Witha. Pod tímto jménem se mu rodí děti a pod tímto jménem je i pohřben. Bez ohledu na císařský patent. Původní jméno Podolák se prosadilo v písemnostech až u jeho synů. Seit der Zeit war er als Witha genannt. Unter diesem Namen gebaren ihm Kinder und unter diesem Namen ist er auch begraben – ohne Rücksicht auf das kaiserliche Patent. Ursprünglicher Name Podolák betätigt sich in den Schriftstücken erst bei seinen Söhnen.

Strana : 58

Historie Podoláků


Mladošovice čp.27 v roce 2007. / Bauernhof Mladoschowitz Nr. 27 das Foto aus dem Jahr 2007.

Strana : 59

Historie Podoláků


Se svou ženou měl 11 dětí. Tři nejstarší synové se aktivně účastnili napoleonských válek. V roce 1799 byli odvedeni Matěj (*1777) a Petr (*1779) a v roce 1800 Josef (*1781). Petr se již z vojny nevrátil, Matěj zemřel zde na statku v roce 1826. Mit seiner Ehefrau hatte er 11 Kinder. Drei älteste Söhne nahmen aktiv an den Napoleonischen Kriegen teil. Im Jahre 1799 wurden Matěj (*1777) und Peter (*1779) abgeführt und im Jahre 1800 Josef (*1781). Petr kam aus dem Krieg nicht mehr zurück, Matěj starb im Jahre 1826 auf dem Bauernhof. Žena Magdalena mu zemřela 30.11.1811 v Mladošovicích 27 : Die Ehefrau Magdalena starb am 30.11.1811 in Mladošovice 27 :

Jan Podolák zemřel 13.01.1815 v Mladošovicích 27 : Jan Podolák starb am 13.01.1815 in Mladošovice 27 :

A na závěr ještě zajímavost, s níž se genealog na tehdejším venkově může setkat. S Janem Podolákem odešla ze statku i otcova pevná ruka a záhy se tři jeho dcery staly svobodnými matkami. Zum Schluss noch eine Merkwürdigkeit, mit der ein Forscher auf dem damaligen Land sich treffen kann. Mit Jan Podolák ging auch die Vaters feste Hand aus dem Bauernof weg und bald drei seine Töchter wurden alleinerziehende Mütter.

3.1.3 Josef Podolák (1781-1839) Josef Podolák se narodil 20.03.1781 v Mladošovicích, jako jeden ze synů Jana Podoláka, viz kapitola 3.1.2. Josef Podolák gebar am 20.03.1781 in Mladošovice als ein der Söhne von Jan Podolák. (Kap.3.1.2)

O Josefu Podolákovi leccos víme i díky vzpomínkám dr.Jana Podoláka (1926-1994) : „Za Marie Terezie byla sice vojna zkrácena na 8 let, ale otec mi říkal, že (Josef Podolák) tam byl 14 let, i to je možné, protože to bylo v době napoleonských válek.“ Über Josef Podolák wissen wir viel auch dank der dr. Jan Podolák Erinnerungen (1926-1994): “Unter der Herrschaft Marie Terezie wurde zwar der Wehrdienst verkürzt ( 8 Jahre), aber

Strana : 60

Historie Podoláků


Vater sagte mir, dass er (Josef Podolák) dort 14 Jahre war. Auch das ist möglich, weil das in der Zeit der Napoleonischen Kriegen war.” A fakta? Josef Podolák je uveden v seznamu rekrutů jako 18-ti letý Josef Witha z Mladošovic s datem odvodu 12.07.1800 a poznámkou Infanterie, tedy pěchota. Viz.kap.3.1.3.1. Und Fakten? Josef Podolák ist im Verzeichnis der Rekruten als 18-Jähriger Josef Witha aus Mladošovice mit dem Datum 12.07.1800 und mit der Bemerkung der Infanterie angeführt. (Kap.3.1.3.1) Další zmínka o Josefovi v Mladošovicích je až ze 04.01.1816, kdy je uveden jako otec své nemanželské dcery Marianny. Takže když odečteme dobu těhotenství a nějaký čas na namlouvání, máme z toho právě zmiňovaných 14 let. Die weitere Bemerkung über Josef in Mladošovice ist erst vom Tag 04.01.1816, wann er als Vater seiner unehelichen Tochter Marianna angeführt ist. Wenn wir Zeit der Schwangerschaft und eine Zeit für eine Einredung abrechnen, haben wir gerade erwähnte 14 Jahre. VOJENSKÁ VSUVKA - MILITÄRISCHE BEMERKUNG

Rakouská pěchotní puška vzor 1807. / Die österreichische Infanteriegewehr Modell 1807. Josef Podolák byl odveden k 10. pěšímu pluku. (Verbovací okrsky pluku se v rámci monarchie měnili, ale v době Josefa Podoláka to byl Budějovický kraj.) Josef Podolák wurde zum 10. Infanteriaregiment abgeführt. (Werb-Bezirke des Regiments haben sich im Rahmen der Monarchie verändert, aber in der Zeit von Josef Podolak war es Budweiser Bezirk.) Pluk byl do roku 1799 v majetku svobodného pána Karla von Kheul, pak majitele neměl. V letech 1802 – 1806 byl majitelem a zároveň vrchním velitelem markrabě Christian Friedrich von Ansbach-Bayreuth, pak do r. 1809 Feldmarschalleutnant Anton von Mittrowski, a následně Václav Rajský z Dubnice do 1815. Das Regiment war bis 1799 im Besitz des Freiherrn Karel von Kheul, dann hatte es keinen Herrn. Im Jahre 1802-1806 war Besitzer und auch Kommandant Markgraf Christian Friedrich von Ansbach-Bayreuth, dann bis 1809 Feldmarschalleutnant Anton von Mittrowski, und nachfolgend Václav Rajský aus Dubnice bis 1815. S majiteli pluku, což byla již spíše čestná funkce, se prostý voják nikdy nesetkal. To spíše s vyššími veliteli jimiž byli 1800-1807 plukovník Bureš von Grafenbach, 1807-1809 plukovník Josef de Vaux 1809 - 1813 a plukovník Josef Weigel von Löwenwarth. Mit Besitzern des Regiments (das war eher ehrliche Funktion) hat der einfacher Soldat nie getroffen, aber eher mit höheren Kommandanten. Das waren Oberst Bureš von Grafenbach (1800-1807), Oberst Josef de Vaux (1807-1809) und Oberst Josef Weigel (1809 – 1813).

Strana : 61

Historie Podoláků


Josef nosil uniformu stejnou jako obrázku vlevo (IR Nr.1), ovšem s bílými knoflíky. Límec a výložky měl v barvě pozadí tohoto odstavce. Josef hat die Uniform getragen, die wir auf dem Bild links sehen ((IR Nr.1), aber mit weißen Knöpfen. Den Kragen und Schulterklappen hat er dann in Farbe des Hintergrunds dieses Absatzes. Tato barva je vojenskými historiky nazývána česky i anglicky jako papouškově zelená, tedy parrot green, německy papperlgrün, tedy topolově zelená. Diese Farbe ist von militärischen Historiken auf Deutsch Papperlgrün genannt. (auf Tschechisch und Englisch papageigrün = parrot green = papouškově zelená) Italských bojů na Riviéře Monte Cavallo a Ermeta se Josef Podolák neúčastnil. Po absolvování základního výcviku se připojil ke svému pluku, jenž byl v roce 1800 ležením v městě Cuneo v Piemontu, či později v Tyrolích. Josef Podolák nahm sich der Feldzüge der italienischen Kämpfe an der Riviera am Monte Cavallo und Ermeta nicht teil. Wenn er die Grundausbildung absolvierte, fügte er zum seinem Regiment an, das war im Jahre 1800 der Lager in der Stadt Cuneo in Piemont, oder spät in Tirol. V roce 1801 se pluk účastnil bojů u Lovadina na Piavě (poblíž Trevisa). V roce 1805 byl pluk v Jižním Tyrolsku. Do bojů v Itálii zasahoval jen jeho granátnický prapor, nikoliv tedy pěší prapory. 1801 war das Regiment in dem Gefechte bei Lovadina an der Piave (näher von Treviso).Im Jahre 1805 war das Regiment im Südtirol. In die Kämpfe in Italien traf nur sein Grenadiere Bataillon, also nicht FußBataillon. V dalších letech se náš Josef účastnil řady bitev, nevíme však kterých. Pluk byl v roce 1809 rozdělen a není nám známo v jakém praporu Josef Podolák sloužil. Jsou dvě možnosti : In den nächsten Jahren nahm sich unser Josef an den vielen Kämpfen teil, wir wissen aber nicht welchen. Das Regiment wurde im Jahre 1809 eingeteilt und niemand weiß, im welchem Regiment Josef Podolák diente. Gibt es nur zwei Möglichkeiten: − První a druhý prapor byly v Bavorsku zahrnuty v 1.armádním sboru. Bitvy u Regensburgu (23.04.1809) se jako součást záloh neúčastnily, nicméně bojovaly se ctí v bitvách u Aspern (21.-22.05.1809), u Wagramu (5.–6. 7.1809) a Znojma (11. a 12.07.1809). − Erstes und zweites Regiment waren in Bayer im ersten Armeekorps umgefasst. Kämpfe bei Regensburg (23.04.1809) nahmen sich wie der Teil nicht teil, aber sie kämpfen mit der Ehre in den Kämpfen bei Aspern (21.-22.05.1809), bei Wagram (5.– 6. 7.1809) und bei Znaym (11.- 12.07.1809).

Strana : 62

Historie Podoláků


− Třetí prapor byl součástí armádního sboru v Sasku a účastnil se bitev u Lützenu (02.05.1813) a Drážďan (26. a 27. srpna 1813). A možná i „Bitvy národů“ u Lipska (16.-19.10.1813). − Das dritte Regiment war der Teil des Armeeregiments in Sachsen und nahm an den Kämpfen bei Lützen (02.05.1813) und Dresden (26. a 27. srpna 1813) teil. Und vielleicht auch Völkerschlacht bei Leipzig (16.-19.10.1813). Zdroj : Alphonse von Wrede, „Geschichte der k. und k. Wehrmacht“

Josef jako bývalý voják byl vázán přísahou a nesměl se nějaký čas ženit. Se svou ženou Annou Hronkovou (1796-1863) viz.kap.3.4.1 měl nejprve v letech 1816-1820 tři dcery nemanželské. Svatbu slavili až 26.02.1821. Josef als ehemaliger Soldat wurde mit einem Eid gebunden und konnte eine Zeit nicht sich verheiraten. Mit seiner Ehefrau Anna Hronková (1796-1863) (Kap.3.4.1) hatte er zuerst in den Jahren 1816-1820 drei uneheliche Töchter.Die Hochzeit feierten sie am 26.02.1821.

Strana : 63

Historie Podoláků


Z dopisu Jana Podoláka : „Podle vypravování mého otce Adolfa Podoláka byl Josef – tedy Tvůj přímý předek - statný muž. Jako vysloužilý voják byl vesničany uznáván a vynikal značnou silou. Se ženou chodívali k příbuzným do Kojákovic. Jednou před posvícením zabíjeli v kterési chalupě jalovici. Místní člověk ji několikrát uhodil sekerou, ale dobytče pořád stálo. Otočil se k Josefovi a zvolal : "Ty mne držíš" - tehdy ještě věřili na čarování, tedy, že ho očaroval. Josef vzal sekeru a dobytče po první ráně padlo. Je jenom divné, že takový člověk zemřel v 58 letech, snad to byl i důsledek dlouhé doby ve válce.“ Aus dem Brief von Jan Podolák: „Nach der Erzählung meines Vaters Adolf Podolák war Josef – also Dein direkter Vorfahr – stämmiger Mann. Als ausgedienter Soldat wurde gewürdigt und war an Kraft überlegen. Er gang mit Ehefrau zu den Verwandten nach Kojákovice. Einmal vor der Kirchweih tötete man in irgendeinem Bauernhaus eine Färse. Ein Mensch schlug sie mehrmals mit der Axt aber sie stand immer. Er kehrte zu Josef um und rief aus: „ Du hältst mich!“ - damals glaubte man noch an Zauberei. Er dachte, dass er ihn verzauberte. Josef nahm die Axt und die Färse nach der ersten Wunde fiel. Es ist aber ein bisschen seltsam, dass solcher Mensch starb im Alter von 58 Jahren. Vielleicht das war die Folge der langen Zeit im Krieg.“

Mladošovice čp.27 v roce 2008. / Bauernhof Mladoschowitz Nr.27 das Foto aus dem Jahr 2008. Jan Podolák mi také vyprávěl, že selská usedlost 27 měla po návratu z vojny patřit právě Josefovi. Josef však prý se svým nejmladším bratrem Bartolomějem (*1795) dělali se statkem jakési fígle, aby Bartoloměj nemusel na vojnu jako jeho tři starší bratři. Jan Podolák erzählte mir auch, dass Bauernhof 27 sollte nach der Rückkehr aus dem Krieg gerade Josef gehören. Aber Josef und der jüngste Bruder Bartoloměj (*1795) sollten mit dem Bauernhof manche Masche machen, damit Bartoloměj zum Wehrdienst nicht gehen musste wie seine drei ältere Brüder.

Strana : 64

Historie Podoláků


Přiznávám, že jsem tuto historku nebral moc vážně. Třeba jen proto, že Josef Podolák je již od narození své prvé dcery v roce 1816 a stejně tak u své svatby a narození všech 10 dětí uváděn jen a pouze jako sedlák z Mladošovic 27, kde také musel s rodinou žít, jelikož je to místo narození jeho dětí. Ich muss freimütig gestehen, dass ich diese Geschichte nicht ernst nahm. Vielleicht nur daswegen, dass Josef Podolák schon bei der Geburt seiner ersten Tochter im Jahre 1816 und bei seiner Hochzeit und Geburt aller 10 Kinder nur als Bauer aus Mladošovice angeführt ist, wo er mit seiner Familie leben musste, weil es die Geburt seiner Kinder ist. A jeho bratr Bartoloměj zase žil a hospodařil na statku v Mladošovicích 18. A uváděn on i jeho rodina jsou jen a pouze zde. Und sein Bruder Bartoloměj lebte und wirtschaftete auf dem Bauernhof in Mladošovice 18. Er und seine Familie sind nur hier angeführt:

Jenže po nahlédnutí do pozemkové knihy se nám obraz mění. S majetkem to bylo jinak než to mohlo z matrik a toho kdo kde hospodařil vypadat. Ale postupně : Aber nach dem Einblick ins Grundbuch ändert das Bild uns. Mit dem Besitz konnte es ein bisschen anders als Matrikeln sein. Aber allmählich: Bývalý hospodář a otec bratrů Jan Podolák zemřel 13.01.1815. Der ehemalige Landwirt und Vater des Brüders Jan Podolák starb am 13.01.1815. Teprve 28.08.1820 je hospodářství v ceně 1651 zlatých převedeno dle otcovi poslední vůle na našeho Josefa. Dědické podíly po 324 zlatých mají sourozenci Matěj, Mariana a Žofie. Tito tři aby mu v hospodářství ulehčili požadují k vyplacené pouze 200 zlatých. Celý podíl 324 zlatých náleží bratru Bartoloměji, který je uveden jako grenadýr řadového pěšího pluku č. 54 barona Josefa Froona von Kirchratha. Takže Bartoloměj byl již na vojnu odveden. Zuerst am 28.08.1820 ist die Wirtschaft im Preis 1651 Gulden getreu dem letzten Willen des Vaters auf Josef. Die Erbanteile zu 324 Gulden haben Geschwister Matěj, Mariana und Žofie. Diese drei nahmen in Anspruch nur 200 Gulden, damit sie ihm in Wirtschaft erleichtern. Der ganze Anteil im Preis 324 Gulden gehört dem Bruder Bartoloměj, der als Grenadiere des Fußregiments Nr. 54 des Barons Josef Froon von Kirchratha. Also Bartoloměj wurde schon in den Krieg abgeführt. Jenže 17.11.1820 předává Josef do vlastnictví statek ve stejné ceně a podílech bratru Bartoloměji, který byl kvůli tomu zproštěn vojenské služby! Aber am 17.11.1820 übernahm Josef seinem Bruder Bartoloměj, der dawegen vom Militärdienst befreit wurde, den Bauernhof in demselben Preis und in denselben Anteilen. A nakonec 22.12.1834 předává Bartoloměj Podolák statek čp.27 zpět bratru Josefovi! Und schließlich am 22.12.1834 übernahm Bartoloměj Podolák den Bauernhof Nr. 27 seinem Bruder Josef zurück!

Strana : 65

Historie Podoláků


Pro přehlednost už raději nepíši o změnách a propočtech jednotlivých dědických podílů obou bratrů. Do těchto výměn je zapojen i čtvrtníkovský statek čp.18, který po otci podědila Josefova žena Anna Hronková. O tom však níže v kapitole.3.4. Für Übersicht schreibe ich lieber nicht über die Änderungen und die Berechnungen der einzelnen Erbanteilen beider Brüder. In diese Wechsel wird auch čtvrtníks Bauernhof Nr. 18 eingeschaltet, den Josefs Ehefrau Anna Hronek nach ihrem Vater erbte. (Kap.3.4.) Za ta léta jsem prošel stovky gruntovnic. S takovýmto případem jsem se však setkal jen zde. Takže vyprávění Jana Podoláka, který je Bartolomějovým potomkem, mělo velmi racionální základ. Josef opravdu zachránil svého bratra od vojenské služby. Ich besuchte viele Bauernhöfe aber mit solchem Fall traf ich mich nur hier. Die Erzählungvon Jan Podolák, der Bartolomějs Nachkomme ist, hatte also den rationalen Grund. Josef rettete wirklich aus dem Militärdienst seinen Bruder. Bez pomoci panských úředníků by se to Josefovi nepovedlo. Musela proběhnout rozsáhlá korespondence mezi panským úřadem a vojenským velitelstvím. Žádost o zproštění vojenské služby, odůvodnění atd. Ohne Hilfe der herrschaftlichen Beamten gelang es Josef nicht. Die große Korrespondenz fand unter dem herrchaflichen Amt und dem militärischen Kommando statt – Gesuch für Befreiung vom Militärdienst, Begründung usw. Jenže na počátku úředního postupu musíme vidět Bartolomějův odvod a pak Josefa, který si válkou sám prošel a zřejmě tyto aktivity inicioval a zároveň se po právní stránce neváhal vzdát svého statku. Aber am Anfang des amtlichen Vorgehens müssen wir die Abführung von Bartoloměj und dann von Josef, der erlebte den Krieg und wahrscheinlich diese Aktivitäten selbst initiierte und zugleich hatte er keine Angst auf den Besitz zu verzichten, sehen. Selský statek totiž býval základem hospodářství a hospodář nemohl být odveden. Takže zřejmě musel Josef i jeho bratr Matěj prohlásit, že jsou jako vysloužilci již neschopni hospodařit a hospodařit že tedy musí právě nejmladší Bartoloměj. Můžeme to tedy vnímat jako vyzrálé gesto silného člověka s bohatými zkušenostmi. Der Bauernhof war nämlich der Grund der Wirtschaft und der Landwirt konnte nicht abgeführt werden. Josef und sein Bruder Matěj mussten wahrscheinlich sagen, dass sie als Veteranen unfähig wirtschaften sind und deshalb muss gerade der älteste Bruder Bartoloměj wirtschaften. Wir können das wie eine reife Geste des starken Mensch mit vielen Erfahrungen halten. A jak vypadal Josefův statek v době těchto převodů mezi bratry? Tak třeba roku 1820 je v zápise v gruntovnici vyjmenována výměra polí. A dobytka bylo 4 voly, 4 dvouletí voly (použit výraz vejřezek), 4 krávy, 1 jalovice, 1 tele, 5 ovcí s 2 jehňaty, 1 bachyni a 1 malý prase. Z nářadí : 3 vozy, 2 pluhy, 3 brány, 2 hlavatý sekyry, 2 malé sekerky, 1 pila, 1 řezáč s kosou, 3 hnojící vidle, 2 kopáče, 1 kovaná lopata, 2 velké řetězy, řetízky k dobytku, 4 travní kosy, 4 železný hrábě, 4 čepy, 1 větší a 1 malá spižírna, 1 džber na zelí, 2 džbery malé, 2 moučný pytle, 1 starý stůl, 1 almárka, 1 postel, 2 starý kaunovce (?). A zbyly zde a i šaty po zemřelém otci v ceně 13 zlatých. Und wie sieht Josefs Bauernhof in der Zeit dieser Übertragungen zwischen Brüdern? Z.B. im Jahre 1820 ist im Eintrag des Grundbuchs die Bemessung der Felder ausgezählt. 4 Ochsen, 4 zweijährige Ochsen, 4 Kühe, 1 Färse, 1 Kalb, 5 Schafe mit 2 Lämmern, 1 Bache, 1 kleines

Strana : 66

Historie Podoláků


Schwein. Aus den Geräten: 3 Wagen, 2 Pflüge, 3 Tore, 2 Zimmeräxte, 2 kleine Äxte, 1 Säge,1 Schneidemaschine mit der Sense, 3 düngende Gabeln, 2 Brausen, 1 geschmiedete Brausen, 2 große Ketten, Kettchen für Vieh, 4 Grassenen, 4 Eisenharken, 4 Bolzen, 1 große und 1 kleine Speisekammern, 1 Fass für Kraut, 2 kleine Fass, 2 Mehlsäcke, 1 alter Tisch, 1 Kleiderschrank, 1 Bett. Und hier bliebt auch Kleid nach dem gestrobene Vater im Preis 13 Gulden. Ke statku patřily i povinnosti, ať již jeden den pěší roboty týdně od jara do podzimu, placení daní, odvody obilí i volů do eráru, či panu faráři. Zum Bauernhof gehörte auch die Pflichten, z. B. einen Tag der Fußarbeit pro Woche dreimal pro Jahr oder die Bezahlung der Steuern, die Abführung Getreide oder Ochse ins Ärar oder dem Pfarrer. Ale i povinnost vystrojit bratrům a sestrám svatbu a dát jim krávu do začátku. Nebo i povinnost darovat každoročně o posvícení poctivý moučný koláč místnímu panu učiteli. Weitere Pflichten waren – Ausrichtung der Hochzeit für Brüder und Schwestern und geben ihnen Kuh, weiter schenken einem Lehrer jährlich zur Kirchweih einen redlichen Mehlkuchen. Josef Podolák zemřel 14.07.1839 v Mladošovicích 27: Josef Podolák starb am 14.07.1839 in Mladošovice 27.

Po Josefově smrti hospodařila vdova Anna, roku 1851 statek podědil Josefův syn Jan Podolák. Starší syn Matěj začal hospodařit na nově postavené chalupě čp.47. Nach Josefs Tod wirtschaftete die Witwe Anna, 1851 den Bauernhof erbte Josefs Sohn Jan Podolák. Der ältere Sohn Matěj began auf dem neu aufgebauten Bauernhaus Nr. 47 zu wirtschaften. Anna Podoláková, rozená Hronková zemřela 15.10.1863 v Mladošovicích 27: Anna Podolák, geborene Hronek, starb am 15.10.1863 in Mladošovice 27.

3.1.4 Další dějiny statku / Andere History Bauernhof Jan Podolák (*1833), syn Josefa Podoláka, viz.kap.3.1.3 vlastnil statek od 02.10.1851. Jan se roku 1853 oženil s Marií Drábkovou. Do roku 1867 měli 4 syny a 3 dcery. Jan Podolák (*1833), Sohn Josef Podoláks, Kap. 3.1.3, besitzte den Bauernhof seit 02.10.1851. Im Jahre 1853 verheiratete Jan sich mit Marie Drábková. Ins Jahr 1867 hatten sie 4 Söhne und 3 Töchter. Roku 1868 prodávají statek Kateřině Blízkové a s celou rodinou odjíždějí roku 1870 do Ameriky.

Strana : 67

Historie Podoláků


Im Jahre 1868 verkauften sie Kateřina Blízková den Bauernhof und mit der ganzer Familie fuhren 1870 nach Amerika ab. 13.02.1878 získává vlastnické právo Vavřinec Dvořák 13.02.1878 – Vavřinec Dvořák gewann das Eigentumsrecht 25.04.1885 přechází vlastnictví na Matouše Fišera. 25.04.1885- Eigentum auf Matouš Fišer übertragen. 30.12.1896 přechází vlastnictví na Jana a Annu Fišerovi. 30.12.1896 – Eigentum auf Jan und Anna Fišer übertragen. 09.01.1922 přechází vlastnictví na Vojtěcha a Marii Fišerovi. 09.01.1922-Eigentum auf Vojtěch und Marie Fišer übertragen. Kolem roku 1987 statek patřil Jaroslavu Fišerovy a Jaroslavu Fišerovi patří i dnes. Um das Jahr 1987 gehörte der Bauernhof Jaroslav Fišer und ihm gehört auch bis heute.

Strana : 68

Historie Podoláků

3.2


CHALUPA NR. 47 / HÜTTE NR. 47

Souřadnice chalupy / Koordinaten Haus 48°56'28.760"N, 14°41'44.613"E. Chalupa čp.47 byla postavena na pozemcích od statku čp. 27 v letech 1853-1856 a to pro Matěje Podoláka. Hütte Nr. 47 wurde auf den Grundstücken vom Bauernhof Nr. 27 zwischen den Jahren 18531856 für Matěj Podolák aufgebaut.

Mladošovice čp.47 v roce 2007. / Haus Mladoschowitz Nr.47 das Foto aus dem Jahr 2007.

3.2.1 Matěj Podolák (1826-1888) Matěj Podolák se narodil 22.01.1826 v Mladošovicích 27, jako syn Josefa Podoláka, viz kapitola 3.1.3. Matěj Podolák war geboren am 22.01.1826 in Mladošovice 27 als Josef Podoláks Sohn. (Kap. 3.1.3)

Matějův nejstarší syn Jakub se narodil jako nemanželský 31.03.1851 ve statku Mladošovice čp.22, kde byla jeho budoucí žena Barbora Jiříková za služebnou.

Strana : 69

Historie Podoláků


Der älteste Matějs Sohn Jakub gebar als unehelich am 31.03.1851 auf dem Bauernhof Mladošovice Nr. 22, wo arbeitete seine zukünftige Ehefrau Barbora Jiříková als Dienstmädchen. Svatbu měli až 23.11.1852. Die Hochzeit hatten sie am 23.11.1852.

Barbora Jiříková (*24.08.1829) pocházela z Křemže čp.2 a byla nemanželskou dcerou nemanželské dcery. A tři nemanželské matky v řadě nás připravili o pěknou řádku předků. Barbora Jiřík (*24.08.1829) kam aus Krems Nr.2 und war uneheliche Tochter der unehelichen Tochter Und drei uneheliche Mütter in der Reihe raubten uns die vielen Vorfahren.

Druhý syn František se jim narodil 07.09.1853, tentokrát na bratrově statku v Mladošovicích 27. Der zweite Sohn František war geboren am 07.09.1853, diesmal auf dem Bauernhof seines Bruders in Mladošovice 27. Až třetí dítě Anna, se narodila 16.05.1856 na chalupě čp.47. A to je zároveň i nejstarší zmínka o této chalupě, kterou Matěj a jeho žena získávají do majetku k 31.12.1857. Ovšem dle dohod s bratrem Janem z roku 1853.

Strana : 70

Historie Podoláků


Erst ein drittes Kind Anna war geboren am 16.05.1856 im Bauernhaus Nr. 47. Das ist zugleich der älteste Erwähnung über dieses Bauernhaus, das Matěj und seine Ehefrau in Besitz am 31.12.1857 gewannen – aber nach der Vereinbarung mit dem Bruder Jan aus dem Jahr 1853.

Matěj s Barborou měli celkem 9 dětí. V zápise o úmrtí je Matěj uveden jako knížecí hajný. Matěj hatte mit Barbora insgesamt 9 Kinder. Im Eintrag über dem Tod ist er als fürstlicher Förster angeführt. Do panských služeb se tedy dostal až ve zralém věku a přivydělával si hlídáním panského lesa. Byl zřejmě spolehlivým zaměstnancem, když do knížecích služeb dostal i své dva syny. In Dienste der Herrschaft kam er also im fortgeschrittenes Alter und seine weitere Arbeit war die Bewachung des herrschaftlichen Walds. Er war wahrscheinlich zuverlässiger Angestellte, weil er auch die Arbeit für seine zwei Söhne besorgte. Matějův nejstarší syn Jakub odešel do Českého Krumlova, kde byl členem polovojenské Granátnické gardy viz kap.4.1.1. Der älteste Sohn von Matěj, Jakub, ging in Český Krumlov (Böhmisch Krumau) weg, wo er der Mitglied der halb militärischen Garde der Grenadiere. (Kap 4.1.1) Matějův druhý syn František byl panským kočím v Třeboni a jeho syn Jan (*1880) se stal strojvedoucím a od roku 1907 žil v Plzni, chvíli u něj žil i jeho bratr František (*1889), než v roce 1908 odešel do Vídně. Der zweite Sohn František war herrschaftlicher Kutscher in Třeboň und sein Sohn Jan (*1880) war Lokomotivführer und seit dem Jahr 1907 lebte er in Pilsen. V Českém Krumlově žila i Matějova dcera Marie Podoláková (*1868). Ta se provdala za Adolfa Kapara, ale předtím měla 2 nemanželské děti. Z nich Jan Podolák (*1893) rukoval do první světové války jako vojín rakouskouherského 75. pěšího pluku. Zajat byl 05.10.1915 u

Strana : 71

Historie Podoláků


Tarnapolu, v roce 1916 zařazen do Československých legií jako vojín 1. střeleckého pluku. V hodnosti svobodníka padl 02.07.1917 v bitvě u Zborova. In Böhmisch Krummau lebte auch Matějs Tochter Marie Podolák (*1868). Sie heiratete Adolf Kapar, aber früher hatte sie 2 uneheliche Kinder. Ihr Sohn Jan Podolák (*1893) rückte zum ersten Weltkrieg als Soldat des Österreichungarischen 75. Regiments. Sie nahmen ihm 05.10.1915 bei Tarnapol gefangen, im Jahre 1916 war er in Tschechischslowakische Legion als Soldat des 1. Schützenregiment eingeordnet. Im Gefreiterang fiel er 02.07.1917 in Schlacht bei Zborov. Matěj Podolák zemřel 04.10.1888 v Mladošovicích 47. Matěj Podolák starb am 04.10.1888 in Mladošovice 47.

3.2.2 Další dějiny chalupy / Andere History Haus Dcera Matěje Podoláka Barbora se provdala za Pavla Vorhausera a tito manželé 21.03.1890 získali chalupu do vlastnictví. Matěj Podoláks Tochter Barbora verheiratete sich mit Pavel Vorhauser und dieses Ehepaar gewann am 21.03.1890 das Bauernhaus in Eigentum. 10.07.1929 přechází vlastnictví na jejich syna Františka Vorhausera a jeho ženu Rozálii. Am 10.07.1929 gewann das Bauernhaus ihr Sohn František Vorhauser und seine Ehefrau Rozálie. Kolem roku 1987 chalupa patřila Vladimíru Kahounovi a Vladimíru Kahounovi patří i dnes. Um das Jahr 1987 gehörte das Bauernhaus Vladimír Kahnoun und ihm gehört auch heute.

Strana : 72

Historie Podoláků

3.3

KOCMOUDOVSKÝ KOCMOUD NR.16


STATEK

/

BAUERNHOF

Usedlost náležela k panství českokrumlovského arciděkana. Nejstarší hospodář Blažej Kocmoudek je na tomto statku uveden roku 1555. Der Bauernhof gehörte zur Herrschaft des böhmisch-krumauer Ebersdorfs. Der älteste Landwirt Blažej Kocmoudek ist im Jahre 1555 auf dem Bauernhof angeführt.

Katastrální mapa z roku 1827 / Die Katasterkarte von 1827. Roku 1695 zde hospodaří Martin Kocmoud. K jeho dceři Barboře se roku 1699 na statek přiženil Jiří Máca, nově zvaný Kocmoud. Im Jahre 1695 wirtschaft hier Martin Kocmoud. Er hatte Tochter Barbora, die die Hochzeit mit Jiří Máca, neu genannt Kocmoud, im Jahre 1699 hatte. Po Jiřího smrti se Barbora roku 1704 znovu provdala za Pavla Říhu, nyní Kocmouda. Nach Jiřís Tod verheiratete Barbora sich mit Pavel Říha, jetzt Kocmoud. Po Pavlově smrti roku 1745 dědí statek nejstarší dcera Juliana, která se rychle vdává za Jakuba Čtvrtníka, dále zvaného Kocmouda. Nach Pavels Tod im Jahre 1745 erbte die älteste Tochter Juliana den Bauernhof, Juliana verheiratete sich schnell mit Jakub Čtvrtník, weiter Kocmoud genannt. Po smrti těchto manželů 1750 a 1756 má statek majitele, kteří s našimi předky již nesouvisí. Nach dem Tod dieses Ehepaars 1750 und 1756 gewann der Bauernhof einen neuen Besitzer, den mit unseren Vorfahren schon nicht zusammenhängt.

Strana : 73

Historie Podoláků


Vlastníci kocmoudovského statku jsou zvýrazněni zeleně: Die Besitzer des kocmouder Bauernhofs sind grün dargestellt :

3.3.1 Pavel Kocmoud (1679-1745) Náš předek Pavel Říha - Kocmoud se narodil 19.01.1679 v Borovnici jako syn sedláka Vavřince Říhy a jeho ženy Gertrudy Roubíkové. Unser Vorfahr Pavel Říha – Kocmoud war geboren am 19.01.1679 in Borovnice als Sohn des Bauers Vavřinec Říha und Gertruda Roubík.

Jeho rodiče byli též poddaní krumlovského arciděkana a z toho plyne, že se ženil k vdově Barboře Kocmoudové do vzdálených Mladošovic na doporučení. A právě tímto sňatkem 25.04.1704 se jako náš prvý předek dostává do Mladošovic. Seine Eltern waren auch Untertanen des krumauer Ebersdorfs. Er heiratete auf Empfehlung die Witwe Barbora Kocmoud nach entfernt Mladošovice. Und dank dieser Trauung kam er als unser erster Vorfahr am 25.04.1704 in Mladošovic.

Strana : 74

Historie Podoláků


Naší praprabábou je však až Pavlova druhá žena Žofie Pešková, dcera Ambrože Peška ze sousední Lhoty, se kterou se oženil 18.08.1720. Unsere Ururgroßmutter ist aber ers Pavels zweite Ehefrau Žofie Pešek, Tochter von Ambrož Pešek aus anliegend Lhota, mit der er sich am 18.08.1720 verheiratete.

Pavel je náš první předek v Mladošovicích, zde se o něm ovšem zmiňuji z jednoho zajímavého důvodu : Pavel ist unser erster Vorfahr in Mladošovice und ich erwähne eine Merkwürdigkeit über ihn : Mezi lety 1715-1719 při státem organizovaném soupise pozemků se rozhořel sousedský spor mezi sedláky, respektive mezi poddanými krumlovské prelatury a poddanými třeboňského kláštera. Předmětem sporu byl kus lesa u Spolského rybníka. Zwischen den Jahren 1715-1719 kam es zum nachbarlichen Streit beim organisiertem Liste unter Bauern, also unter den Untertaten der krumauer Prälatur und den Untertanen der Kirche von Třeboň. Sie stritten um ein Stück des Walds bei Spolský Teich. Kvůli tomu došlo v roce 1726 k vytyčení hranic jednotlivých panství za účasti, jejich zástupců, zeměměřiče a krajských úředníků. Deswegen kam es im Jahre 1726 zur Festlegung der Grenzen der einzelnen Herrschaften unter Teilnahme von den Vertretern, Geodäten und Bezirksamten. Osazeny byly nové mezníky a aby si poddaní z obou stran sporu jejich umístění dobře zapamatovali, všichni sedláci museli na některém mezníku vytrpět hraniční právo. Neue Grenzsteine wurden festgelegt. Damit die Untertanen, die sich streitten, ihre Platzierung gut sich merken, mussten alle Bauern auf einem Grenzstein das „Grenzrecht“ erdulden.

Strana : 75

Historie Podoláků


Náš předek Pavel Kocmoud vytrpěl hraniční právo u mezníku číslo 7. Unser Vorfahr Pavel Kocmoud erdulde das „Grenzrecht“ beim Markstein No 7. Násilím byl položen na břicho přes mezník a na zadní část těla mu byly vysázeny tři rány holí. Er wurde auf den Bauch gelegt und wurde mit drei Schlägen auf den hinteren Teil des Körpers verprügelt. A dále sedláci museli zaplatit veškeré výdaje na zeměměřiče a výjezd krajské komise včetně pohoštění. Und die Bauern mussten auch gesamte Kosten für Geodäten und auf eine Ausfahrt der Bezirkskommission bezahlen, einschließlich der Bewirtung. Přesto spor pokračoval přes různé soudní instance až do roku 1790. Der Streit fuhr doch über verschiedene Gerichtsinszenierungen bis zum Jahr 1790 fort. Pavel Kocmoud výprask přežil a zemřel na svém statku v Mladošovicích až dne 22.02.1745: Pavel Kocmoud überlebte die Prügel und starb am 22.02.1745 auf seinem Bauernhof in Mladošovice.

Pavlův syn Josef Kocmoud (*1731) se roku 1771 dostává na čtvrtníkovký statek, viz kap.3.4 Pavels Sohn Josef Kocmoud (*1731) kam auf čtvrtníker Bauernhof im Jahre 1771 (Kap. 3.4)

3.4

ČTVRTNÍKOVSKÝ CTVRTNIK NR.18

STATEK

/

BAUERNHOF


Mladošovice čp.18 v roce 2007. / Bauernhof Mladoschowitz Nr.27 das Foto aus dem Jahr 2007.

Strana : 76

Historie Podoláků


Usedlost náležela k panství českokrumlovského arciděkana. K usedlosti v roce 1827 patřilo 7,64 ha polí a 1,05 ha luk a pastvin. Stavení ještě bylo ze dřeva (žlutá barva v mapě). Současné stavení stojí na pozemku dále od návsi, na místě cca tehdejší stodoly. Der Bauernhof gehörte zur Herrschaft des Ebersdorfs in Böhmisch Krumau. Zu ihm gehörte 7,64 ha Felder und 1,05 ha Wiesen und Weiden. Das Gebäude war aus Holz (gelbe Farbe in der Landkarte). Der gegenwärtige Bau steht auf dem Grundstück weiter vom Dorf, am Ort cca der damaligen Scheune.


3.4.1 Majitelé / Hausbesitzer Již roku 1555 je zde připomínán Jakub Čtvrtník. Statek patřil k panství českokrumlovského arciděkanství. Schon im Jahre 1555 ist Jakub Čtvrtník hier erinnert. Der Bauernhof gehörte zur Herrschaft des Ebersdorfs in Böhmisch Krumau. V roce 1743 zde hospodařil Martin Herda, 1749 Matěj Schneid a od něj v roce 1771 koupil chalupu Josef Kocmoud. Im Jahre 1743 wirtschaftete hier Martin Herda, 1749 Matěj Schneid und von ihm kaufte 1771 das Bauernhaus Josef Kocmoud. Josef Kocmoud, náš předek, se narodil v Mladošovicích 06.03.1731. Oženil se 24.11.1754 s Barborou Vackovou z Radostic. Josef Kocmoud, unser Vorfahr, gebar am 06.03.1731 in Mladošovice. Er verheiratete sich mit Barbora Vacek aus Radostice am 24.11.1754.

Strana : 77

Historie Podoláků


V následujících letech je uváděn jako švec či podruh až v roce 1771 koupil čtvrtníkovskou chalupu čp.18 od Matěje Šnejda za 60 zlatých. Zemřel 20.02.1812. In den folgenden Jahren ist er als Schuhmacher oder Miethmann angeführt. Erst im Jahre 1771 kaufte er das čtvrtníks Bauernhaus Nr. 18 von Matěj Šnejd pro 60 Gulden. Er starb am 20.02.1812. Po něm se stal majitelem Matěj Hronek ze Zvíkova (1764-1834), který si 11.02.1781 vzal za ženu Josefovu dceru Veroniku Kocmoudovou-Čtvrtníkovou. Nach ihm wurde der Besitzer Matěj Hronek (1764-1834) aus Zvíkov, der sich mit Josefs Tochter Veronika Kocmoud-Čtvrtník am 11.02.1781 verheiratete.

Jejich dcera Anna Hronková-Čtvrtníková se narodila 14.03.1796. Ihre Tochter Anna Hronek-Čtvrtník war geboren am 14.03.1796.

Roku 1821 se Anna Hronková stala ženou Josefa Podoláka viz.kap.3.1.3 a zároveň na ní byl převeden otcův statek. Im Jahre 1821 wurde Anna Hronek Josef Podoláks Ehefrau (Kap. 3.1.3) und zugleich wurde auf sie Vaters Bauernhof übertragen.

Strana : 78

Historie Podoláků


Na statku však v následujících letech hospodaří její švagr Bartoloměj Podolák (*1795). Vlastnické právo na Bartoloměje bylo převedeno až v roce 1834. Bartoloměj měl se svou ženou Annou Fuxovou deset dětí. Auf dem Bauernhof wirtschaftete in den folgenden Jahren ihr Schwager Bartoloměj Podolák (*1795). Das Eigentumsrecht wurde auf Bartoloměj erst im Jahre 1834 übertragen. Bartoloměj hatte mit seiner Ehefrau Anna Fuxová 10 Kinder. V roce 1861 statek přebírá nejmladší syn Martin Podolák (1832-1907), který měl se svou ženou Kateřinou rozenou Vrchotovou 13 dětí, z nichž však většina zemřela v dětském věku. Nejmladší syn Martin odešel roku 1908 do USA. Im Jahre 1861 gewann den Bauernhof der älteste Sohn Martin Podolák (1832-1907), der mit seiner Ehefrau Kateřina, geborene Vrchota, 13 Kinder hatte. Viele von ihnen starben aber im Kinderalter. Der älteste Sohn Martin ging im Jahre 1908 in die USA weg. Martin předal statek v roce 1887 staršímu synu Janu Podolákovi (1864-1933). Ten byl dobrým muzikantem. Údajně hrával na zábavách i s naším předkem Jakubem Podolákem. Martin übergabt dem älteren Sohn Jan Podolák (1864-1933) im Jahre 1887 den Bauernhof. Er war guter Musiker. Angeblich spielte er mit unserem Vorfahren Jakub Podolák auf den Bällen. Jeho nejmladší syn Adolf Podolák (1893-1975) získal usedlost roku 1924, kdy se zároveň oženil s Kateřinou rozenou Padrtovou. Der jungste Sohn von Adolf Podolák (1893-1975) gewann den Bauernhof im Jahre 1924, wann er zugleich sich mit Kateřina, geborene Padrta, verheiratete. Dalším majitelem byl Adolfův syn, zde několikrát zmiňovaný dr. Jan Podolák (1926-1994), jenž žil a učil historii na střední škole v Třeboni. Der weitere Besitzer war Adolfs Sohn, hier mehrmals erwähnt dr. Jan Podolák (1926-1994), der in Třeboň lebte und in der Mittelschule Geschichte unterrichtete. Dnes statek patří je synovi Jiřímu Podolákovi (*1962), který ve vsi dlouhá léta působí ve funkci starosty, či místostarosty. Heute gehört der Bauernhof dem Sohn Jiří Podolák (*1962), der im Dorf viele Jahre als Bürgermeister oder Vorsteher tätig ist.

Strana : 79

Historie Podoláků


3.4.2 Původ Hronků / Ursprung family Hronek Proč se zmiňuji o tomto rodu? Proto, že ač na schématu to vypadá jednoduše, tak dobrat se nejstarších předků našeho předka Matěje Hronka (1764-1834), mi trvalo rovných 20 let. Warum erwähnte ich diesen Stamm? Eben darum, dass die Entdeckung der ältesten Vorfahren des unseren Vorfahren Matěj Hronek (1764-1834) mir 20 Jahre dauerte. Nejprve byl problém najít vůbec zápis o Matějově narození. Ve Zvíkově, kde se měl narodit jsem ho nenašel. Prošel jsem tenkráte i matriky jiných Zvíkovů z jižních Čech, leč marně. Zuerst war ein Problem überhaupt einen Eintrag über Matěj´Geburt zu finden. In Zvíkov, wo er gebären sollte, fand ich ihn nicht. Ich sichtete auch Matrikeln anderer „Zvíkov“ in Südböhmen, aber vergeblich. Před sedmi lety jsem při bádání v jiné linii předků náhodně zjistil, že obyvatelé z pár zvíkovských chalup chodili z historických důvodů ke křtu do mnohem vzdálenějšího kostela v Ledenici. (Foto kostela 2013). Vor 7 Jahren stellte ich zufällig bei der Forschung in der anderen Linie der Vorfahren fest, dass die Bewohner aus ein paar Bauernhäusern in Zvíkov auf historischen Grund zur Taufe in die Kirche in Ledenice gingen. (Foto der Kirche 2013). Tak jsem se dozvěděl i jméno Matějova otce Lukáše. Hodně jsem si pohrál s předky Matějovi matky, ale původ Lukáše mi opět unikal. Ich erfuhr so auch den Namen Matěj´ Vater Lukáš. Viel tüftelte ich an Vorfahren Matěj´ Mutter, aber die Herkunft von Lukáš entschwand mir wieder. Každý podzim si jezdím do Třeboně fotit pozemkové knihy. Každý rok jsem tedy prověřoval nějakou novou stopu. Jeden Herbst fahre ich nach Třeboň die Grundbücher fotografieren. Jährlich prüfte ich also hier eine neue Spur über. Až loňské zveřejnění třeboňských Soupisů poddaných na webu mne nasměrovalo k výsledku : Sogar vorjährige Ausgabe der Liste von den Untertanen auf dem Web richtete mich zu Ergebnis: Jakub Moučka (c.1612-př.1685) je v Soupisech poddaných od roku 1651 uváděn i se ženou Marianu ve Slavošovicích jako člověk z cizího panství a bez příjmení. Od 1665 uváděn Moučka. Jeho původ již nezjistíme, kdo ví odkud po válce přišel. Jakub Moučka (cca 1612 – 1685) ist in der Liste der Untertanen vom Jahre 1651 mit seiner Ehefrau Mariana in Slavošovice als Mensch aus der fremden Herrschaft und ohne den Namen angeführt. Seit dem Jahr 1665 ist er als Moučka angeführt. Seine Herkunft stellen wir nicht mehr fest, wer weiß, woher er nach dem Krieg kam. Jeho syn Matouš Bína (1654-1733) sloužil 1686 nádeník Matouš Moučka na panském dvoře v Ortvínovicích. A za děvečku je zde uváděna i jeho prvá žena Salomena Bínová ze vzdálené Nové Vsi, takže asi zde se seznámili. Zápis o jejich svatbě jsem ale nikde nenašel.

Strana : 80

Historie Podoláků


Sein Sohn Matouš Bína (1654-1733) diente im Jahre 1686 als Tagelöhner Matouš Moučka auf dem herrschaftlichen Hof in Ortvínovice. Und als Magd ist hier auch seine erste Ehefrau Salomena Bína aus Nová Ves angeführt, also lernten sie sich wahrscheinlich hier kennen. Den Eintrag über ihrer Hochzeit fand ich aber nirgendwo. Žena Salomena mu zemřela 09.01.1688 při porodu jejich jediné dcery. Poté na něj jeho švagr Matouš Bína převádí bínovský statek v Nové Vsi v ceně 26 a půl kopy, jelikož sám šel hospodařit jinam. Die Ehefrau Salomena starb ihm am 09.01.1688 bei der Geburt seiner einzigen Tochter. Dann übertrug sein Schwager Matouš Bína auf ihn einen bíner Bauernhof in Nová Ves im Preis 26 und ein halber Schock, weil er selbst woandershin wirtschaften ging. I toto je chyták. Náš Matouš je již psán jako Bína, takže zde na statku byli dva švagři Matoušové Bínové za sebou. Und das ist auch die Fangfrage. Unser Matouš ist schon als Bína aufgeschrieben, also waren auf dem Bauernhof zwei Schwäger Matouš und Bína hinter sich. Po Matoušově druhé svatbě jsem šel najisto. Jako vdovec se ženil rychle a na doporučení známých. Takže když svatba nebyla v Nové Vsi, našel jsem jí v jeho rodných Slavošovicích, kde si 07.11.1688 si vzal za ženu Dorotu Sedlákovou. Roku 1720 je již uváděn jako výminkář. Nach der zweiten Matouš´Hochzeit ging ich sicherlich. Als Witwer heiratete er schnell und auf Empfehlung den Bekannten. Wenn keine Hochzeit in Nová Ves war, fand ich sie in seiner heimatlichen Slavošovice, wo heiratete er am 07.11.1688 Dorota Sedlák. 1720 ist er schon als Ausgedinger angeführt. Jeho syn Matěj Bína-Hronek (16961758) od své svatby s Ludmilou Šímovou v roce 1721 hospodařil na nějaké chalupě v Nové Vsi. Měli spolu 11 dětí. V roce 1742 prodal chalupu a koupil hronkovský statek v Německém Ohrazení. Přestěhoval se a tím se v pramenech mění jeho příjmení. V roce 1746 předal tento statek synovi Tomášovi. Sein Sohn Matěj Bína-Hronek (1696-1758) wirtschaftete seit seiner Hochzeit mit Ludmila Šíma im Jahre 1721 auf einem Bauernhaus in Nová Ves. Sie hatten zusammen 11 Kinder. Im Jahre 1742 verkaufte er dieses Bauernhaus und kaufte einen Bauernhof in Nové Ohrazení. Er zog um und damit ändert sich sein Nachname in den Quellen. Im Jahre 1746 übernahm diesen Bauernhof seinem Sohn Tomáš.

Strana : 81

Historie Podoláků


Sám se po smrti své prvé ženy v roce 1754 znovu oženil s Marianou Hronkovou z rodu původních hospodářů, s níž měl ještě 2 děti. V Německém Ohrazení pak byli dva rody Hronků. Jeden od původních hospodářů a jeden od našeho Matěje Bíny – Hronka. Nach dem Tod seiner ersten Ehefrau im Jahre 1754 heiratete er Mariana Hronek, die aus dem Stamm der ursprünglichen Landwirte stammte. Mit ihr hatte er noch 2 Kinder. In Deutschem Ohrazení waren zwei Stämme Hronks. Ein Stamm ist von den ursprünglichen Landwirten und ein ist von unserem Matěj Bína-Hronek. Náš předek Lukáš Hronek se narodil 1728 v Nové Vsi jako Bína. Přiženil se jako Hronek roku 1759 do Zvíkova k Marianě Lacinové, vdově po Jakubu Zemanovi. V Soupisech poddaných je zapsán 2 x jako Lukáš Zeman, pak opraven na Hronka. Unser Vorfahr Lukáš Hronek gebar 1728 in Nová Ves als Bína. Er heiratete sich als Hronek im Jahre 1759 in Zvíkov zu Mariana Lacinová ein, zur Witwe nach Jakub Zeman. In den Listen der Untertanen ist 2x als Lukáš Zeman aufgeschrieben, dann ist er auf Hronek korriegiert. Jeho syn Matěj Hronek se narodil 29.01.1764. V Soupisech poddaných je roku 1781 uveden jako krejčovský učedník, 1782 jako propuštěný na panství krumlovské prelatury. Ale to již byl přiženěný do Mladošovic. Viz.kap.3.4.1. Sein Sohn Matěj Hronek war geboren am 29.01.1764. In den Listen der Untertanen ist er 1781 als Schneiderlehrling angeführt, 1782 als entlassen auf die Herrschaft der krumauer Prälatur. Aber er war schon eingeheiratet in Mladošovice. (Kap. 3.4.1)

3.5

MLADOŠOVIČTÍ PODOLÁCI / PODOLÁKS AUS MLADOSCHOWITZ

Na schématu je vidět veliká migrace rodin do Ameriky. A potomci mladošovických Podoláků v USA dodnes žijí a dokonce se zde údajně dělí na „Withy“ a „Čtvrtníky“ – tj. na potomky Podoláků z Withovského a Čtvrtníkovského statku.

Strana : 82

Historie Podoláků


Auf dem Schema können wir die größe Migration nach Amerika sehen. Die Nachkommen von Podoláks aus Mladošovice leben bis heute in der Vereingten Staaten von Amerika und sogar sind sie angeblich in „Witha“ und „Čtvrtník“ gegliedert – d.h. in die Nachkommen von Podoláks aus dem Bauernhof „Witha“ und „Čtvrtník“. Je zde zakreslen i v textu několikrát zmiňovaný dr. Jan Podolák (1926-1995) z Mladošovic 18, se kterým máme společného předka až Jana Podoláka (1745-1815). Hier ist auch mehrmals erwähnt dr. Jan Podolák (1926-1995) aus Mladošovice 18 eingezeichnet, mit dem wir bis einen gemeinsamen Vorfahren Jan Podolák (1745-1815) haben.

3.5.1 Z Mladošovic čp. 46 / Aus Mladoschowitz Nr. 46 Chalupa čp.46 byla nově postavena od čp. 18. Jan Podolák (*1825) syn Bartoloměje Podoláka sedláka z Mladošovic 18, zde měl krupařský krám a od roku 1856 hospodu. Das Bauernhaus Nr.46 wurde neu aufgebaut, von Nr. 18. Jan Podolák (*1825), Bartoloměj Podoláks Sohn – Bauer aus Mladošovice, hatte hier ein Geschäft mit Mehl und seit dem Jahr 1856 eine Kneipe. Jeden jeho syn JUC. Josef Podolák. (1860-1905) studoval právnickou fakultu v Praze, nějaký čas pracoval jako vychovatel. Věnovat se chtěl státní správě, působil v Roudnici nad Labem, až se stal okresním tajemníkem v Pardubicích. Je autorem mnoha spisů věnovaných národohospodářství a státní správě. Tragicky zahynul na honu 05.11.1905. Dle dobového tisku se jednalo o sebevraždu. Jeden z jeho synů Václav Podolák (*1896) padl v 1. světové válce. Sein Sohn JUC. Josef Podolák (1860-1905) studierte juristische Fakultät in Prag, eine Zeit arbeitete er als Erzieher. Er wollte der Staatsverwaltung sich widmen, war in Roudnice nad Laben tätig und wurde Bezirkssekretär in Pardubice. Er ist Autor vieler Verzeichnisse gewidmet für Volkwirtchaft und Staatsverwaltung. Er starb tragisch auf der Jagd am 05.11.1905. Nach der Zeitung handelte es sich um die Selbsmord. Ein der seinen Söhne Václav Podolák (*1896) fiel im Ersten Weltkrieg. Další dva synové Martin Podolák (1854 – 1934) a Kašpar Podolák (1858-1934) odešli v roce 1872 s povolením do Ameriky. Weitere zwei Söhne, Martin Podolák (1854 – 1934) und Kašpar Podolák (1858-1934) gingen im Jahre 1872 mit der Genehmigung nach Amerika weg. Martin Podolák se dostal do potíží se zákonem : Martin Podolák geriet in Schwierigkeiten mit dem Gesetz: August 20, 1891 - Oxford Mirror Newspaper A week ago last Thursday constables Ireland and Phelps of Wyoming visited this place armed with search warrants and warrants for the arrest of persons engaged in the sale of intoxicating liquors. One of the search warrants was against the ice house of Martin Podolak. Here they found two hundred and sixteen kegs and eight cases of beer. At the premises of John Dolezal they found nothing as he had closed up a day or two before and had shipped his goods back to the original consignors. The constables arrested Martin Podolak, August Freyer and John Dolezal. The trials were held at Wyoming. Podolak pleaded not guilty but after several witnesses had been examined he changed his plea to guilty and was fined one hundred dollars and costs.John Dolezal pleaded not guilty and called for a jury trial. John was charged with being the proprietor of the "blind pig". No evidence was introduced to show that John had been sold, but it was shown that he received the beer at various times and he Strana : 83

Historie Podoláků


was found guilty and a fine of $100 assessed against him from which he appealed. Freyer was found guilty and fined $100 and costs.The beer taken from Podolak's ice house was tried last Friday, found guilty and last Saturday it was destroyed. Thus end another chapter in the liquor prosecutions of Jones County. Kašpar Podolák žijící v Nebrasce v městě Omaha, organizoval Sokolskou společnost. Ještě v roce 1929 navštívil starou vlast a dle dopisu navštívil i v Praze svého synovce Josefa Podoláka : Kašpar Podolák besuchte noch im Jahre 1929 die alte Heimat und nach dem Brief besuchte in Prag seinen Neffen Josef Podolák:

Strana : 84

Historie Podoláků


Jeden Kašparův syn Arthur Podolák (1894 - 1973) sloužil v Kalifornii u pobřežního dělostřectva a později měl účetní firmu. Ein Kašpars Sohn Arthur Podolák (1894 – 1973) nahm am Ersten Weltkrieg für US Army teil und später besitzte eine Buchhaltungsfirma. Arturův vnuk Jim Kinnaly (*1962) měl jednou v životě štěstí. Navštívil vedení své firmy sídlící v NewYorku ve Twin Towers dne 10.09.2001. Údajně tam původně měl letět až o den později. To už byl naštěstí doma ve Fayetteville v Arkansasu. Arturs Enkel Jim Kinnaly (*1962) hatte einmal im Leben Glück. Er besuchte die Führung seiner Firma in New York in Twin Tower sim Tag 10.09.2001. Angeblich sollte er einen Tag später fliegen. Das war zum Gluck zu Hause in Fayetteville in Arkansas. Druhý Kašparův syn Kenneth Podolák (28.12.1885 – 05.05.1939) byl lékárníkem : Zweiter Sohn Kenneth Podolák (28.12.1885 – 05.05.1939) arbeitete als Apotheker : Death Claim Local Pharmacist Friday Kenneth Podolak, 53, pharmacist in Semphill's Drug Store, passed away at the South Bend General hospital Friday evening after a brief illness of pneumonia.Born Dec. 28, 1885, in Omaha, Nebraska, Podolak had served as a pharmacist and druggist in Raymond and Olympia prior to coming to South Bend two years ago. He had been ill with a severe cold for several days, but was taken to the hospital in serious condition only three days prior to his death. Podolak was a graduate of Creighton University with the class of 1908.

3.5.2 Z Kramolína čp.10 / Aus Kramolin Nr. 10 Nejvíce rod našich Podoláků v Čechách rozhojnila kramolínská linie rodu, jejímž zakladatelem byl František Podolák (20.11.1821 – 06.05.1875), sedlák v Kramolíně 10. Byl to nejstarší syn Bartoloměje Podoláka z Mladošovic 18. Am meisten den Stammbau unserer Podoláks in Böhmen breitete die Kramolinische Linie aus. Der Gründer war František Podolák (20.11.1821 – 06.05.1875), Bauer in Kramolín 10. Er war der älteste Sohn von Bartoloměj Podolák aus Mladošovice 18.

Kramolín čp.10 v roce 2007. / Bauernhof Kramolin Nr.10 das Foto aus dem Jahr 2007. Strana : 85

Historie Podoláků


V předešlých letech se mi přihlásili čtyři různí Podoláci z této linie, kteří o sobě navzájem nevěděli. In den vorigen Jahren bekannten mir drei verschiedene Podoláks aus dieser Linie, die sich einander nicht kannten. Žijí na třeboňsku, v severních i středních Čechách, snad i ve Vídni a San Paulo. Sie leben im Gebiet Třeboň, in Nordböhmen und Mittelböhmen, vielleicht auch in Wien und Sao Paulo. Z jeho rodu pocházel starokatolický biskup PhDr. ThLIc. Augustin Podolák (1912-1991). Byl synem Gustava Podoláka, který se narodil ve Vídni. Aus seinem Stamm stammte altkatholischer Bischof PhDr. ThLIc. Augustin Podolák (1912-1991) – Gustav Podoláks Sohn, der in Wien geboren war. Augustin byl 29. 6. 1938 vysvěcen v Římě na kněze. V roce 1947 začal působit v Praze jako kooperátor a později farář Starokatolické církve. Augustin ist am 29. 6. 1938 zum Priester in Roma geweiht worden. Im Jahre 1947 war er als Kaplan in Prag tätig. Später war er Pfaffer der Altkatholischen Kirche. 15.12.1968 byl v Utrechtu vysvěcen na biskupa Starokatolické církve. Am 15.12.1968 ist er in Utrecht zum Bischof der Altkatholischen Kirche geweiht worden. Na podzim r. 1971 byl biskup Augustin Podolák zbaven státního souhlasu k výkonu své funkce. Vedení církve vzali do rukou duchovní, kteří kolaborovali s komunistickým režimem. Im Herbst 1971 wurde Bischof Augustin Podolák von der Staatszustimmung zu dem Vollzug seiner Funktion befreit. Die Führung übernahmen Geistlichen, die mit dem kommunistischen Regime kollaborierten. Do čela své církve se dostal až po listopadové revoluci roku 1989. In Führung seiner Kirche geriet er nach der Wende im Jahre 1989. Zemřel 07. 01. 1991 v České Lípě. Er starb am 07. 01. 1991 in Česká Lípa.

Strana : 86

Historie Podoláků


Zajímavé osudy měl Jaroslav Podolák (*28.04.1922), který byl za války nasazen na práci do Německa, kde se seznámil s rovněž nasazenou Florinou Roesbeke z Belgie. A v Hamburku se jim 26.06.1943 narodil syn Jaroslav Podolák. Interessante Schicksale hatte Jaroslav Podolák (*28.04.1922), der während des Krieges in die Arbeit in Deutschland aufgesetzt wurde, wo er sich mit ebenfalls aufgesetzte Florina Roesbeke aus Belgie traf. Und in Hamburk gebar ihnen am 26.06.1943 ein Sohn Jaroslav Podolák. Žena mu však v roce 1944 zahynula při náletu a tak se Jaroslav po válce vrátil domů sám s malým synem. Die Ehefrau starb aber im Jahre 1944 beim Luftangriff und Jaroslav kam mit dem kleinen Sohn nach dem Krieg nach Hause zurück. Toho nechal u rodičů a těsně před komunistickým převratem odešel do Německa a později do Brazílie. Jeho syn Jaroslav má o něm poslední zprávu z roku 1957, kdy žil v San Paulu a měl syny Manfreda a Pedra. Den Sohn ließ er bei den Eltern und hart vor der kommunistischen Wende ging nach Deutschland weg und später nach Brasilien. Sein Sohn Jaroslav hat eine letzte Nachricht über ihn aus dem Jahr 1957, wann er in San Paulo lebte und hatte Söhne Manfred und Pedro.

Strana : 87

Historie Podoláků

4.


ČESKÝ KRUMLOV / BÖHMISCH KRUMMAU

4.1.1 Jakub Podolák (1851-1912) Jakub Podolák se narodil 31.03.1851 v Mladošovicích 22, jako nemanželský syn Matěje Podoláka, viz kapitola 3.2.1 a jeho ženy Barbory Jiříkové. Proto je v matrice původně uveden jako Jiřík.Legitimován byl až následnou svatbou rodičů. Jakub Podolák war geboren am 31.03.1851 in Mladošovice 22 als unehelicher Sohn von Matěj Podolák (Kap. 3.2.1) und Barbora Jiříková. Deshalb ist er in der Matrikel ursprünglich als Jiřík angeführt. Er war für legitim erst nach der Hochzeit seiner Eltern erklärt.

Vychodil obecnou školu a vojenskou službu absolvoval u 45. pěšího pluku jako četař u plukovní hudby. Er besuchte die Volksschule und der Militärdienst absolvierte er bei dem 45. Fußregiment als Zugführer bei der Regimentsmusik. Jiné povolání než hudebník před přijetím ke granátnické gardě zřejmě neměl. 01.10.1877 se stal gardistou schwarzenbergské zámecké gardy v Českém Krumlově. Der andere Beruf (außer Musiker) vor der Aufnahme zur Garde der Grenadiere hatte er wahrscheinlich nicht. Am 01.10.1877 wurde er Grenadier der schwarzenberger Schlossgarde in Český Krumlov (Böhmisch Krumau) Tento malý útvar vojenského charakteru vznikl na počátku 18. století a v Českém Krumlově byl od roku 1742. Diese kleine Formation des militärischen Charakter entstand anfangs des 18. Jahrhunderts und in Böhmisch Krumau war seit dem Jahr 1742. V té době již existovali již jen dvě nestátní vojenské jednotky. Granátnická garda v Českém Krumlově a zámecká garda olomouckého arcibiskupa v Kroměříži. In dieser Zeit existierten schon nur zwei nichtstaatliche militärische Einheiten – die Garde der Grenadiere in Böhmisch Krumau und die Schlossgarde des olmützer Erzbischofs in Kremsier.

Strana : 88

Historie Podoláků


Členové gardy vykonávali jednak strážní službu nádvoří, někdy na věži, při plavení dříví a při sklizni obilí ve dvorech, jednak byli někteří z nich zaměstnáni jako pomocné písařské síly. Die Mitglieder der Garde übten einesteils einen Wachdienst auf dem Vorhof, manchmal auf dem Turm, bei der Flößerei und bei der Ernte von Getreide aus, andernteils wurden manche als helfende Kraft des Schreibers berufstätig. Garda měla svoji vlastní kapelu, která hrávala při různých příležitostech, jako např. při zábavách po skončených honech, zámeckých večírcích, plesech apod. Die Garde hatte ihre eigene Band, die bei den verschiedenen Gelegenheiten spielte, z.B. bei den Veranstaltungen nach den beendeten Jagden, auf den Schlossfeiern, auf den Bällen usw. V osobním hodnocení Jakuba Podoláka se uvádí : Tělesná výška 171 cm. Uměl česky a něco německy. Měl klidnou povahu, dobré chování, poslušný vůči nadřízeným, snášenlivý ke kamarádům, hospodárný a věrný. Je dobrým hudebníkem. Kromě běžné služby na strážnici gardy byl v sezóně dohlížitelem při plavbě dříví na schwarzenbergském kanálu na jižní Šumavě a při plavbě dřeva po řece Blanici. In der persönlichen Bewertung von Jakub Podolák schreibt man: die körperliche Höhe 171 cm. Er konnte Tschechisch und ein bisschen Deutsch. Er war ruhig, gut erzogen, gehorsam, tolerant zu seinen Freunden, sparsam und treu. Er war guter Musiker. Er arbeitete sowohl als Wächter der Garde als auch Aufseher bei einer Schifffahrt von Holz auf dem schwarzenberger Kanal im südlichen Böhmerwald und bei einer Schifffahrt von Holz längs des Flusses Blanice. Zřejmě hudební nadání bylo hlavním důvodem Jakubova přijetí k této gardě. Dr.Jan Podolák napsal : „Podolákové z čp. 18 a čp. 47 udržovali příbuzenské vztahy až do počátku 20. století, např. můj dědeček pobýval nějaký čas v Krumlově u Jakuba – učil se tam muzice a celý život si muzikou přivydělával – hrál ve vesnické kapele na basu a tehdy prý to byl dobrý příjem.“ Wahrscheinlich dank der musikalische Begabung wurde Jakub zu dieser Garde aufgenommen. Dr. Jan Podolák schrieb: „Die Podoláks Nr. 18 und Nr. 47 erhielten verwandtschaftliche Beziehungen bis zum Anfang des 20. Jahrhunderts, z.B. mein Großvater verbrachte einige Zeit in Krumau bei Jakub – er lernte dort Musik und mithilfe von ihr

Strana : 89

Historie Podoláků


verdiente er sich ganzes Leben dazu – er spielte Kontrabass in einem ländlichen Band und damals war es guter Erwerb.

Z dopisu Jana Podoláka z roku 1992. / Brief von Jan Podolak Jahr 1992. Jan Podolák mi později i vyprávěl, že náš Jakub Podolák s jeho dědečkem Janem Podolákem (1864-1933) hrávali o zábavách spolu v kapele. Jan Podolák erzählte mir später, dass unser Jakub Podolák mit seinem Großvater Jan Podolák (1864-1933) spielten zusammen auf Festen in dem Band. Jakub měl hrát na dechové nástroje, snad na lesní roh Jakub sollte Blasinstrumente spielen, vielleicht Waldhorn (Französisch Horn). Jakubova první žena Kristina Jarolímová se narodila 29.06.1858 v rakouském Ennsu jako dcera truhláře Matěje Jarolíma (*1818). Jakubs erste Ehefrau Kristina Jarolím gebar am 29.06.1858 in österreichischer Enns als Tochter von Tischler Matěj Jarolím (*1818). Ten pocházel z Kestřan a minimálně od 1873 žil v Českém Krumlově na adrese Plešivec, Rybářská 24 (Fischergasse 24) Er kam aus Kestřany und minimal seit dem Jahr 1873 war seine Adresse Plešivec, Fischergasse 24. Jakubu Podolákovi a Kristině Jarolímové se prvých pět dětí narodilo nemanželských. To proto, že schwarzenbergským zaměstnancům bylo udělováno svatební povolení až po dosažení určitého platového výměru.

Strana : 90

Historie Podoláků


Fünf Kinder von Jakub Podolák und Kristina Jarolím waren uneherlich, weil die Hochzeitserlaubnis für schwarzenberger Mitarbeiter sogar nach der Erreichung des bestimmten Lohns erteilt wurde. Díky tomu máme z matriky několik vlastnoručních podpisů Jakuba Podoláka, přiznávajícího se k otcovství. Dank dessen haben wir aus der Matrikeln einige eigenhändige Unterschriften von Jakub Podolák, der die Vaterschaft gestand. Jakub si platově polepšil a Povolení k sňatku mu zaměstnavatelem bylo uděleno 22.06.1886. Hned se 06.07.1886 oženil. Sein Lohn war besser und die Erlaubnis zur Trauung wurde ihm durch einen Arbeitgeber am 22.06.1886 erteilt. Sofort am 06.07.1886 verheiratete er sich.

Jenže již 09.09.1889 mu manželka ve svých 31 letech umírá a to na adrese Rybářská 7. Aber schon am 09.09.1889 starb seine Ehefrau im Alter von 31 Jahren (Fischergasse 7).

Strana : 91

Historie Podoláků


Jakub měl domovskou příslušnost stále v Mladošovicích. V Krumlově bydlel v různých domech jako nájemník. Například v roce 1891 se jako vdovec se třemi dětmi stěhuje z Rybářské 7 na Horní Bránu. Zde nebydlel dlouho, protože tu není zapsán. Jakub hatte eine heimatliche Zugehörigkeit ständig in Mladošovice. In Krumau lebte er in verschiedenen Häusern als Mieter. Zum Beispiel im Jahre 1891 zieht er als Witwer mit drei Kindern aus Fischergasse 7 auf Horní Brána um. Hier lebte er nicht lange, weil er hier nicht eingetragen ist.

Aby se mohl o děti lépe starat, znovu se oženil dne 03.02.1891 s Marií Fliegerovou (01.02.1855 - 24.12.1938), dcerou Martina Fliegera z Dolního Třebonína. Damit er um Kinder besser sich kümmern konnte, verheiratete er sich am 03.02.1891 mit Marie Flieger (01.02.1855 – 24.12.1938) – Tochter von Martin Flieger aus Dolní Třebonín.

Strana : 92

Historie Podoláků


Posledních 20 let života a i párkrát před tím, je uváděn na adrese Latrán 63 (Jelení zahrada 63). Tento domek fortifikačního charakteru je součástí zámeckého areálu. Der letzten 20 Jahre des Lebens und auch ein paarmal vorher ist er auf der Adresse Latrán 63 (Hirschgarten 63) angeführt. Dieses Häuschen fortifikatorisches Charakters ist Bestandteil des Schlossareal.

Poté co na této adrese zemřel 20.05.1912 na mrtvici, byla jeho vdově vyměřena vdovská roční renta ve výši 243 korun a 50 korun jako pohřební příspěvek. Am 20.05.1912 starb er an einem Schlaganfall und seiner Witwe wurde eine jährliche Witwenrente im Betrag von 243 Kronen und dazu noch 50 Kronen einer Begräbnisgebühr gegeben.

Rodina Jakuba Podoláka ve sčítání lidu z roku 1900: Die Familie von Jakub Podolák in der Volkszählung aus dem Jahr 1990:

Strana : 93

Historie Podoláků


Strana : 94

Historie Podoláků


4.1.2 Jan Podolák (1880-1942) Jan Podolák se narodil 08.04.1880 v Českém Krumlově na adrese Plešivec, Rybářská 24. (Fischergasse 24). Byl synem knížecího granátníka Jakub Podoláka viz.kap. 4.1.1. Jan Podolák gebar am 08.04.1880 in Böhmisch Krumau (Adresse: Plešivec, Fischergasse 24). Er war Sohn von dem fürslichen Grenadier Jakub Podolák (Kap. 4.1.1.)

Strana : 95

Historie Podoláků


V roce 1900 žije s otcem a je uveden jako pomocník v galanterii. Im Jahre 1900 lebt er mit seinem Vater und ist als Helfer in der Kurzwaren angeführt. A ještě u své svatby o deset let později je uveden jako obchodní příručí bytem u otce v Jelení zahradě 63. Und noch bei seiner Hochzeit 10 Jahre später ist er als Handlungsgehilfe durch der Wohnung bei seinem Vater in Jelení zahrada 63 angeführt. Jan se 10.10.1911 oženil s Annou Zárubovou (29.05.1885-04.02.1958). Jan verheiratete sich am 10.10.1911 mit Anna Záruba (29.05.1885-04.02.1958).

Strana : 96

Historie Podoláků


A hned 26.10.1911 na novomanžela převádí tchán Vojtěch Záruba (08.04.1842 – 04.09.1912) domek na krumlovské adrese předměstí Plešivec 138. Následující fotografie jsou z let 1996 a 2003. Am 26.10.1911 übernahm der Schwiegervater Vojtěch Záruba (08.04.1842 – 04.09.1912) auf den Jungverheirateten das Häuschen (krumauer Adresse: Plešivec 138). Die Folgende Fotografie sind aus den Jahren 1996 und 2003.

V tomto domku se manželům Janovi a Anně narodili všechny tři děti. In diesem Häuschen gebaren alle drei Kinder von Jan und Anna : Anna (31.12.1911), Jan Jakub (22.08.1913) a Marie (26.09.1919) Strana : 97

Historie Podoláků


Celá rodina ve Sčítání lidu z roku 1921: Die ganze Familie in der Volkszählung von 1921:

Strana : 98

Historie Podoláků


Fotografie celé rodiny je z roku cca 1921. Fotos gesamte Familie ist von um 1921. V domku ještě v roce 1922 žádá o povolení stavebních úprav. Avšak roku 1925 domy vyměňuje. In dem Häuschen bittet die Familie um die Erlaubnis von der Aufbereitung des Baus. Aber im Jahre 1925 tauschte sie die Häuser aus. 29.01.1925 byla podepsána směnná smlouva, kterou Anna Panošová získala dům v Plešivci 138 a Jan a Anna Podolákovi dům na Předměstí Horní Brána čp.69. Am 29.1.1925 wurde ein Tauschvertrag unterschreiben, dank dessen Anna Panošová das Haus in Plešivec Nr. 138 gewann, und Johann mit Anna Podolak das Haus im Vorort Horní Brána Nr.69. ( Horní Brána = Das obere Tor ) Tento dům je o málo menší a snad tedy k výměně vedly Jana Podoláka finanční problémy. Jisté je, že dům záhy zastavuje a od Deutscher Vorschussverein si postupně v letech 1925 - 1933 vypůjčil celkem minimálně 13.500 Kčs. Tato suma byla ve své době celým jměním. Dieses Haus ist ein bisschen kleiner und es ist möglich, dass Finanzprobleme Jan Podolák zum Austausch führen. Es ist sicher, dass das Haus verpfänden wurde und in den Jahren 1925-1933 nimmt er eine Anleihe von dem Deutschen Vorschussverein im Betrag 13.500 Kčs. Früher war diese Summe ganzes Vermögen. Jan Podolák je v různých písemnostech (rodné listy dětí, úmrtní list, Sčítání lidu a jiné) je uváděn jako městský sluha, písař městského úřadu, poslíček a podobně. Jan Podolák ist in verschiedenen Schriftstücken (Geburtsurkunde der Kinder, Totenschein usw.) als Stadtsdiener, Schreiber des Amtes, Bote usw. angeführt.

Strana : 99

Historie Podoláků


Následující fotografie domu Horní Brána čp.69 jsou z let 1996 a 2008 : Folgende Fotos des Hauses Horní Brána Nr. 69 sind aus den Jahren 1996 und 2008.

Jan a Anna Podolákovi na synově svatbě v roce 1938. Johann und Anna Podolak bei der Hochzeit seines Sohnes im Jahr 1938. Strana : 100

Historie Podoláků


Jan Podolák na fotografii z června 1942. Johann Podolak das Foto vom Juni 1942. Jan Podolák zemřel 13.12.1942 ve svém domě na Horní bráně 69, ale až 27.04.1944 byl dům přepsán na jeho vdovu Annu. Johann Podolak starb am 13.12.1942 in seinem Haus auf Hroní Brána 69 aber seine Witwe bekam das Haus zuerst am 27.04.1944. Ta zemřela v Karlových Varech 04.02.1958 a dům zdědily její dcery Anna Štětinová a Marie Čechová. Zároveň došlo k výmazu pohledávek německé banky. Sie starb am 4.2.1958 in Karlovy Vary (Karlsbad) und Haus erbten ihre Töchter Anna Štetinová und Marie Čechová. Gleichzeitig kam zur Löschung von Forderungen der Deutschen Bank. V domě od války však žili nájemníci, romská rodina Červeňáků, kterým obě dědičky v roce 1970 dům prodali za cenu 4.000 Kčs. Seit der Kriegszeiten wohnten im Haus die Mieter Zigeunerfamilie Červeňák. Beide Erbinnen verkauften ihnen im Jahre 1970 das Haus im Betrag 4.000 Kč. 08.01.1996 zchátralý objekt koupila neznámo od koho firma Vodník v.o.s. 08.01.1996 hat diese verwahrlost Haus Firma Vodník v.o.s. (Vodník in deutsch = Wasserman). Již neexistující hrobka Jana Podoláka v Českém Krumlově. Schon nicht existierte Gruft von Jan Podolák in Böhmisch Krumau.

Strana : 101

Historie Podoláků


4.1.3 Jan Podolák (1913-1969) Autor : Lydia Stocbauer překlad : Ivana Makovcová Am 22. August 1913 wurde Johann Podolak in Krumau/ Tschechoslowakei geboren. Er war das jüngste von 3 Kindern und hatte noch 2 ältere Schwestern Anna und Marie. Seine Eltern Johann Jakob und Anna Podolak stammten ebenfalls aus Krumau. Seine Mutter war eine geborene Zaruba. Jan Podolák se narodil 22.08.1913 v Českém Krumlově v tehdejším Československu. Byl nejmladší ze tří dětí a měl dvě starší sestry Annu a Marii. Jeho rodiče Jan Jakub Podolák a Anna Podoláková, rozená Zárubová, byli také z Českého Krumlova. Die Familie Zaruba hatte ein Fuhrunternehmen mit 36 Zugpferden und transportierten Glas von der Insel Murano bis nach Petersburg an den Zarenhof. Sie war sehr begütert und trugen einen Adelstitel „von“. Rodina Zárubova vlastnila koňskou dopravní službu s 36 koňskými spřeženími. Dopravovali sklo z ostrova Murano u Benátek až do Petersburgu na carský dvůr. Rodina byla velmi bohatá a měla šlechtický přídomek „von“ Der Vater von Johann war Standesbeamter – Gemeindediener und hatte während des Krieges den Auftrag von den Nazis, in den Unterlagen der Gemeinde nach Menschen jüdischer Abstammung zu forschen. Er hat aber die Einzelnen immer gewarnt, so dass diese flüchten konnten. Als dies aufgeflogen ist, sollte er verhaftet werden. Aber er wurde auch ge-warnt und entzog sich der Verhaftung. Er war schon mal bei der Gestapo eingesperrt gewesen und wusste um die Verhörmethoden. Otec Jana, Jan Podolak, byl statním a městským úředníkem. V době války měl od nacistů za úkol v městských dokladech vyhledávat občany židovského původu. On je ale vždy předem varoval, aby mohli uprchnout. Když to vyšlo najevo, měl být také zatčen, ale vzhledem k tomu, že již jednou zatčen byl a znal metody výslechu, které gestapo praktikovalo, tentokrát se zatčení definitivně vyhnul – spáchal sebevraždu. Die Eltern von Johann Podolak bewohnten ein schönes Haus direkt an der Moldau. Da aber mit dem Niedergang des Fuhrunternehmens auch das Geld weniger wurde musste man in ein kleineres Haus am Obertor 69 umziehen um Schulden bezahlen zu können. Rodiče Jana Podoláka žili v hezkém domě přímo na břehu Vltavy. Vzhledem k tomu, že s poklesem přepravy zboží bylo méně peněz, dům prodali a přestěhovali se do menšího domu na Horní bráně 69 a zbylé peníze použili na zaplacení dluhů. Dort hat Johann Podolak dann seine Frau Maria Benesch kennengelernt und am 26. Februar 1938 geheiratet. Die erste Tochter Anna Maria wurde noch in Krumau am 02. Mai 1938 geboren. Zde se Jan seznámil se svojí ženou, paní Marií Benešovou, a 26. února 1938 měli svatbu. První dcera, Anna Maria, se narodila ještě v Krumlově dne 2. května 1938.

Strana : 102

Historie Podoláků


Svatební foto. / Hochzeitsfoto. Johann lernte in Krumau den Beruf des Schlossers. Er wurde aber wegen der Kriegswirren arbeitslos und konnte sich erst 1939 bei der Eisenbahn in Passau bewerben, weil dort Arbeitskräfte gesucht wurden. Die Arbeitsstelle bekam er nur, weil der mit einer deutschen Frau (Sudetendeutsche) verheiratet war. Jan se vyučil zámečníkem, ale z důvodů počínající války byl nezaměstnaný. Práci získal až v roce 1939 na železnici v Pasově. Tuto práci získal hlavně díky tomu, že jeho žena byla sudetská Němka. Er fing im Bundesbahnbetriebswerk Passau als Schlosser an und wurde bald darauf Wagenmeister. Die Familie zog nach Passau um und wohnte ab 1939 in Gattern bei Passau. Dort wurde sie regelmässig von der Gestapo überprüft, weil Johann Tscheche war. Začal pracovat v železničním depu jako zámečník a brzy nato se vypracoval na vozmistra a do Pasova se za ním přistěhovala celá rodina. Od roku 1939 žili rodina v Gattern u Pasova. (Tedy v Rakousku). Tam byli pravidelně prověřováni gestapem, protože Jan byl české národnosti. Eine zweite Tochter - Elfriede - kam 1939 in dieser Zeit zur Welt, verstarb aber im Alter von 8 Monaten. Druhá dcera – Elfride – přišla na svět v roce 1939, bohužel ale ve věku 8 měsíců zemřela. Am 04. Oktober 1941 erlitt Johann einen schweren Unfall bei der Bahn. Er kam unter die Räder eines Zuges und verlor beide Beine oberhalb der Knie. Seine Frau und auch die Tochter Anna haben den Unfall fast miterlebt, weil sie sich in der Nähe des Bahnhofs befanden. 4. října 1941 utrpěl Jan vážný úraz na dráze. Pod koly vlaku přišel o obě nohy nad koleny. Jeho žena a dcera Anna byly málem svědky nehody, jelikož v té době byly v blízkosti nádraží. Am 22. April 1942 wurde der erste Sohn geboren und auf dem Namen Johann Jakob getauft.

Strana : 103

Historie Podoláků


Dne 22. dubna 1942 se narodil první syn a byl pokřtěn jménem Jan Jakub. Nun zog die Familie nach Passau Auerbach, wo sie im letzten Kriegsjahr ausgebomt wurden. Aus der Notunterkunft im „Cafe Wittelsbach“ wurde Ihnen eine 2-Zimmer-Wohnung in der Bahnhofstrasse zugewiesen. Dort kam am 02. November 1945 die Tochter Lydia zur Welt. Nyní se rodina přestěhovala do Pasova Auerbachu, kde byli v posledním roce války vybombardováni. Po nouzovém ubytování v „Cafe Wittelsbach“ jim byl přidělen dvoupokojový byt v Nádražní ulici. Zde přišla na svět 2. listopadu 1945 dcera Lydia. Durch die Tätigkeit bei der Eisenbahn, bekam die Familie später eine Wohnung in der WolfHuber-Strasse 8a. Vzhledem k neštěstí na železnici získala rodina později byt v Wolf-Huber-Strasse 8a.

Johann wurde aufgrund seines Unfalls von der Bundesbahn umgeschult und fing in der Güterabfertigung Passau eine Bürotätigkeit an. Später hat er dann, aufgrund seiner Kenntnisse in der Sozialgesetzgebung, die Sozialbetreuungsstelle bei der Bundesbahn Passau übertragen bekommen, in der er bis zu seiner Frühpensionierung mit 45 Jahren 1958 arbeitete. Jan je z důvodů nehody z německých drah propuštěn a pracoval v kanceláři výdejny zboží v Pasově. Později díky svým znalostem sociální legislativy získal místo v Centru sociální péče německých drah, kde pracoval až do roku 1958, kdy odešel do předčasného invalidního důchodu ve věku 45 let. Am 15. Juni 1950 wurde der 2. Sohn Josef und am 08. Februar 1955 der 3. Sohn Adalbert geboren. Nunmehr waren 5 Kinder und eine Frau zu versorgen. 15. června 1950 se narodil druhý syn Josef a 8. února 1955 třetí syn Adalbert. Nyní měl Jan k uživení manželku a 5 dětí.

Strana : 104

Historie Podoláků


Im Jahr 1955 zog die Familie zum letzen Wohnsitz von Johann Podolak in die Hochstrasse 2 – Spitzberg. Dort wurden die Kinder großgezogen, bis sie einer nach dem anderen das Elternhaus verließen. V roce 1955 se rodina naposledy přestěhovala do Hochstrasse 2 – Spitzberg. Zde všechny děti žily až do doby než opustily rodný dům. Dort verstarb Johan am 28. April 1969 nach einem von Schmerzen geplagten Lebensabend, den er ebenso geduldig ertrug, wie seine Behinderung, die sein Leben sehr stark beeinträchtigte. Mit dieser großartigen Bewältigung seines Schicksals war den Kindern ein enormes Vorbild, das ihr Leben bis heute prägt. Zde také Jan dne 28. dubna 1969 po dlouhých bolestech ukončil svůj život, který silně ovlivnilo jeho postižení, které trpělivě snášel. To, jakým způsobem se vyrovnával se svým osudem, bylo velkým vzorem pro děti a utváří to jejich život až do dneška. Es ist heute noch bekannt, das Johann Podolak in Passau Mitbegründer der EisenbahnerGewerkschaft war und für einige Zeit auch der Vorstand in Passau gewesen ist. Dnes je také známo, že Jan byl spoluzakladatelem železničářského odborového svazu v Pasově a nějaký čas byl i v předsednictvu. Ausserdem hat er sich auch politisch beim Wiederaufbau der Stadt Passau einen Namen gemacht. Er wurde zum sogar zum Bundestagsabgeordneten vorgeschlagen, hat aber das Mandat aufgrund seiner Behinderung und der Familie wegen abgelehnt und seinem damaligen Freund Gerstl Fritz dazu verholfen in den Bundestag zu kommen. Dieser war dann einige Jahrzehnte Vertreter der Region Passau im Deutschen Bundestag. Kromě toho byl i velmi politicky činný při obnově Pasova. Dokonce byl navržen na poslance spolkového parlamentu, ale tuto kandidaturu kvůli svému postižení a rodině odmítl. Zato k tomuto mandátu dopomohl svému tehdejšímu příteli Gerstl Fritzovi, který potom několik desetiletí zastupoval region Pasov v německém parlamentu. Nach seiner Pensionierung hat er weiter gearbeitet im Vorstand der Baugenossenschaft Spitzberg, der die Eisenbahn-Wohnungen verwaltete und sich über viele Jahre für die Gesellschaft eingesetzt und verdient gemacht. Erst vor einigen Jahren zum 100jährigen Jubiläum der Gesellschaft wurde Johann Podolak noch lobend erwähnt. Po odchodu do důchodu pracoval v předsednictvu stavebního družstva Spitzberg, které spravovalo drážní byty a mnoho let se zasluhoval o vynikající služby této společnosti. Dokonce před několika lety při stém výročí společnosti bylo na Jana Podoláka vzpomenuto čestným uznáním. Johann Podolak hatte stets das Wohl seiner Familie im Auge und hat durch sein Vorbild, seinen Fleiß und durch seine Güte allen Kindern die Voraussetzungen für ein anständiges Leben mitgegeben. Es war ihm immer ein großes Anliegen, das seine Kinder anständige Mitglieder der Gesellschaft werden und hat durch sein Vorbild gezeigt, dass man auch als „kleiner“ Mann Grosses bewirken kann. Jan Podolák měl vždy na prvním místě blaho rodiny a svou pílí a laskavostí dával svým dětem dobrý příklad pro život. Na prvním místě u něj byla snaha, aby jeho děti byly slušnými členy společnosti a sám jim byl příkladem, že i jako „malý“ muž může hodně dokázat.

Strana : 105

Historie Podoláků

5.


NAŠI DALŠÍ PŘEDCI / UNSERE ANDEREN VORFAHREN

Na mých webových stránkách http://michal.cech.sweb.cz/ je stále aktualizovaný a kompletní Vývod předků. Auf meinen Webseiten http://michal.cech.sweb.cz/ wird die Ahnentafel von Vorfahren immer aktualisiert und komplett. Najdete ho pod odkazem Vývod předků. Sie finden sie unter dem Verweis „Vývod předků“ in deutsch = „Ahnentafel“. Systém číslování předků : System der Nummerierung von Vorfahren :

5.1

ZTRÁTA PŘEDKŮ / AHNENVERLUST

Ztráta předků je jev, kdy stejná osoba se vlivem sňatků mezi příbuznými osobami nachází ve Vývodu předků vícekrát ve více liniích. Díky nízké mobilitě selského lidu to je běžný jev a nevyhnul se ani našich předkům. Der Ahnenverlust ist eine Erscheinung, wann dieselbe Person sich wegen eines Einflusses einer Heirat zwischen Vorfahren im Ahnentafel mehrmals befindet. Wegen niedriger Mobilität von einer Bauernbevölkerung ist es eine übliche Erscheinung und vermied nicht auch unseren Vorfahren. Kromě již zmiňovaného Havla Svitáka, viz Kapitola 2.1.3, na schématu vidíte třeba nebahovského rychtáře Tomáše Pěničku, jenž je dokonce naším trojnásobným předkem. Neben Havel Sviták, Kap. 2.1.3, sehen sie auf dem Schema z.B. nebahover Vogt Tomáš Pěnička, der sogar unser dreifacher Vorfahr ist. Stejné osoby jsou vyznačeny stejnou barvou, jejich děti jimiž se linie rozbíhají, světlejším odstínem. Dieselben Personen werden mit derselben Farbe bezeichnet, ihre Kinder haben hellen Farbton.

Strana : 106

Historie Podoláků


Strana : 107

Historie Podoláků

5.2


ROD ZÁRUBŮ / FAMILY ZARUBA Obecně platí, že rodokmen kovářských a řemeslnických rodů se hledá mnohem obtížnějí, než rodů připoutaných k půdě. Allgemein gilt es, dass der Stammbaum des Schmiede- und Handswerksstamm viel schwieriger gesucht wird als der Stamm der Landwirte. Kováři pendlovali mezi různými obcemi a ač byli poddání ke svému panství, mohli libovolně žít i jinde. Schmiede pendelten unter verschiedenen Dörfern. Sie konnten beliebig auch woanders leben, obwohl sie zu seiner Herrschaft untergegeben waren. Kováři většinou nevlastnili žádnou nemovitost, žili v obecních kovárnách a tudíž jejich stopu nelze nalézt v pozemkových knihách.

Schmiede besitzten meistens keine Immobilie, lebten in einer Schmiede, deshalb kann man keine Spur in Grundbücher finden.

5.2.1 Tomáš Záruba (+1772) Náš Tomáš Záruba se možná narodil 02.12.1710 v Jelemku jako syn Matěje Záruby a Mariany. Kromě tohoto ojedinělého zápisu jsem o této rodině nenalezl žádnou další stopu. Unser Tomáš Záruba gebar vielleicht am 02.12.1710 in Jelemek als Sohn von Matěj Záruba und Mariana. Außer vereinzeltem Eintrag fand ich keine andere Spur.

Dalšími údaji jsou až zápisy o narození jeho osmi dětí z let 1741-1759. Jako kovář žil v Nebahovech, Dvorech a Bělči. Umřel 20.11.1772 v žernovické kovárně u svého syna. Die nächsten Angaben sind Eintrage über die Geburt von seinen acht Kindern aus den Jahren 1741-1759. Als Schmied lebte er in Nebahovy, Dvory und Bělč. Er starb am 20.11.1772 in der žernover Schmiede bei seinem Sohn. Uváděn byl občas jako poddaný schwarzemberský, což je sice vodítko, když část života žil v buqoyských Nebahovech a Žernovicích, ale na druhou stranu je to velmi široký pojem. Er war manchmal auch als schwarzember Untertan angeführt. Einerseits ist es Indiz, weil er einen Teil seines Lebens in buqoyer Nebahovy und Žernovice lebte, andereseits ist es sehr breiter Begriff. Kdy a především kde se před rokem 1741 oženil se svou ženou Rosinou nevím, ačkoliv jsem propátral velmi široké okolí.

Strana : 108

Historie Podoláků


Ich weiß nicht, wann und wo er sich vor dem Jahr 1741 mit seiner Ehefrau Rosina verheiratete, obwohl ich die weitere Umgebung durchsuchte. Nenalezl jsem ani návaznost na jiné rodiny Zárubů žijící poblíž Lhenic. Ich fand auch keinen Zusammenhang auf andere Familien von Záruba lebenden in der Nähe von Lhenice.

5.2.2 Jakub Záruba (*1741) Tomášův syn Jakub Záruba se narodil 02.07.1741 v Nebahovech. Svou prvou ženu Annu Hodinovou si přivedl z rodných Dvorů a zpočátku kovařil v Bělči. Sňatkem s druhou ženou Magdalenou Štěpánovou ze Žernovic se dostává jako kovář do Žernovic a zároveň do poddanství k buquoyskému panství Libějovice. Tomáš´ Sohn Jakub Záruba gebar am 02.07.1741 in Nebahovy. Seine erste Ehefrau Anna Hodinová war aus Dvory und Jakub arbeitete als Schmied in Bělč. Dank der Ehe mit seiner zweiten Ehefrau Magdalena Štěpánová kam er in Žernovice und zugleich in einer Erbuntertätigkeit zur buquoyer Herrschaft Libějovice. Propuštění ze schwarzemberského poddanství se vztahovalo na celou rodinu a propuštěné děti již zůstávaly svobodné, pokud se později samy nepoddali. Die Entlassung aus der schwarzember Herrschaft bezog sich auf ganze Familie, auch Kinder blieben frei. Takže v Soupisech poddaných panství Libějovice již nacházíme jen Jakuba, jeho ženu a děti z druhého manželství. In den Listen der Untertanen in Libějovice finden wir nur Jakub, seine Ehefrau und seine Kinder aus der zweiten Ehe.

5.2.3 Pavel Záruba (1767-1832) Pavel Záruba (04.01.1767-05.10.1832) se narodil ještě v Bělči, dětství však prožil s otcem v žernovické kovárně, kde sám po svatbě s Terezií Brožovou ze Žernovic v roce 1789 kovařil. Pavel Záruba (04.01.1767-05.10.1832) gebar noch in Bělč, aber die Kindheit erlebte er mit seinem Vater in der žernovicer Schmiede, wo er nach der Hochzeit mit seiner Ehefrau Terezie Brožová aus Žernovice im Jahre 1789 arbeitete. V roce 1801 odchází do Prachatic, kde od roku 1809 vlastnil dům čp.99 na prachatickém předměstí (nové čp.103). Im Jahre 1801 ging er nach Prachatice weg, wo er seit dem Jahr 1809 das Haus Nr. 99 am prachaticer Stadtrand (neue Nr. 103) besitzte. V roce 1806 byla uzavřena smlouva mezi dědici po Vojtěchovi Brožovi, Pavlovo tchánovi. A je zde i Pavlův podpis : "Pawel Záruba", což jasně ukazuje na jeho českou národnost. Im Jahre 1806 wurde ein Vertrag unter den Erben nach Vojtěch Brož, Pavels Schwiegervater, abgeschlossen. Und hier ist auch Pavels Unterschrift: “Pawel Záruba”, und das zeigt auf seine tschechische Nationalität.

Strana : 109

Historie Podoláků


Pavlův dům na předměstí v roce 1839 dědí dcera Anna, provdaná Procházková. Pavels Haus am Stadtrand erbte Tochter Anna, geborene Procházková, im Jahre 1839.

5.2.4 Vojtěch Záruba / Adalbert Zaruba (*1800) Pavlův syn Vojtěch Záruba se narodil 29.04.1800 v Žernovicích. V roce 1824 se oženil s Marií Annou Stifterovou (1797-1879), sirotou po Viktorinu Stifterovi prachatickém pekaři. Pavels Sohn Vojtěch Záruba gebar am 29.04.1800 in Žernovice. Im Jahre 1824 verheiratete er mit Marie Anna Stifterová (1797-1879), die Waise nach Viktorin Stifter, Bäcker in Prachatice. A tak se kovářský synek stává prachatickým měšťanem a pekařem v čp.146. Und so Söhnchen von der Schmiede wurde Bürger und Bäcker in Prachatice Nr.146. V roce 1837 již vlastnil v Prachaticích dva měšťanské domy. Své původní čp 146 a čp.18 blíže náměstí. Schon im Jahre 1837 besitzte er zwei Bürgerhäuser in Prachatice. Ursprüngliche Nummer der Häuser waren 146 und 18.


Strana : 110

Historie Podoláků


Vojtěch Záruba měl 4 syny. Nejstarší Josef Záruba (*1824) se zčásti vrátil k řemeslu svého dědečka a byl v Prachaticích 135 kotlářem (kupferschmied). Zároveň byl po otci dědicem obou domů čp.18 a čp.146. Ženat byl dvakrát, po smrti své prvé ženy Alžběty si vzal její sestru Terezii. Celkem se mu narodilo šest dětí. Vojtěch Záruba hatte 4 Söhne. Der älteste Sohn Josef Záruba (*1824) kam teilweise zum Handwerk seines Opas zurück und er arbeitete als Kupferschmied in Prachatice 135. Zugleich erbte er zwei Häuser Nr. 146 und 18. Er war zweimal verheiratet – nach dem Tod seiner ersten Ehefrau verheiratete er mit ihrer Schwester Terezie. Er hatte insgesamt 6 Kinder. Druhý syn Jan Záruba (*1830) byl městským důchodním. Měl jediného syna Viktora Karla, jenž se narodil až 10 let po svatbě. Der zweite Sohn Jan Záruba (*1830) war Beamte des feudalen Bauernhofs. Er hatte einziger Sohn Viktor Karel, der erst 10 Jahre später nach der Hochzeit gebar. Třetí syn Ignác Záruba (*1832) byl měšťan a obchodník s vínem v Prachaticích 13, později 63. Ze svých dvou manželství měl celkem 14 dětí. Z jeho synů se však dospělosti dožil jen Vojtěch Záruba (*1858), viz. kap.5.4.2.2, Jan Hermann Záruba (*1861), který byl nějaký čas obchodníkem v Krumlově a Eduard Záruba (1868-1914), který žil v Prachaticích. Der dritte Sohn Ignác Záruba (*1832) war Bürger und Geschäftsmann mit Wein in Prachatice 13, später 63. Aus zwei Ehen hatte er insgesamt 14 Kinder. Aus seinen Söhnen erreichte die Mündigkeit nur Vojtěch Záruba (*1858), Kap. 5.4.2.2., Jan Herman Záruba (*1861), der als Geschäftsmann in Krummau arbeitete, und Eduard Záruba (1868-1914), der in Prachatice lebte. Nejmladší syn Vojtěch Záruba (08.04.1842 – 04.09.1912), viz kap.5.2.5. Der jüngste Sohn Vojtěch Záruba (08.04.1842 – 04.09.1912), Kap. 5.2.5. O dalších osudech Zárubů v Prachaticích mi není nic známo. Snad až budou zveřejněny operáty ze Sčítání lidu pro okres Prachatice, dozvíme se více. Předpokládám však že naši Zárubové v Prachaticích po meči vymřeli. Ač totiž v posledních generacích hovořili německy, v soupise odsunutých obyvatel po válce nikdo s příjmením Záruba nefiguruje. Über weitere Schicksale von Zárubs in Prachatice weiß ich nichts mehr. Wenn die Dokumente aus der Volkszählung für Prachatice publiziert werden, werden wir vielleicht mehr Informationen haben. Ich denke, dass unsere Vorfahren Zárobs in Prachatice in der männlichen Linie ausstarben. Niemand figuriert mit dem Nachnamen Záruba in der Liste von der abgeschobenen Bevölkerung nach dem Krieg, obwohl sie in den letzen Generationen deutsch sprachen.

5.2.5 Vojtěch Záruba / Adalbert Zaruba (1842-1912) Vojtěch Záruba (08.04.1842 – 04.09.1912) se 20.11.1866 ve Volyni oženil s Anastázií Františkou Krásovou (*28.04.1845), dcerou Josefa Karla Krásy, soukeníka z Volyně 33 : Vojtěch Záruba (08.04.1842 – 04.09.1912) verheiratete sich am 20.11.1866 in Volyně mit Anastázie Františka Krása (*28.04.1845) – Tochter von Josef Karel Krása (Erzeuger des Tuchs aus Volyně 33) :

Strana : 111

Historie Podoláků


Vojtěch Záruba je až do roku 1885 u narození všech svých dětí uváděn jako kupec v Prachaticích 44. Tento dům na prachatickém náměstí (dnešní muzeum), mu však nikdy nepatřil. Vojtěch Záruba ist bis zum Jahr 1885 als Kaufmann in Prachatice 44 angeführt. Aber dieses Haus auf dem Ring in Prachatice (heutiges Museum), gehört ihm niemals.

V roce 1890 jeho žena Anastázie koupila od svého bratra Aloise Krásy svůj rodný dům ve Volyni čp.33. Do tohoto domu se celá rodina přestěhovala. (Fotografie je z roku 2008, dnes už je dům v ještě horším stavu.) Im Jahre 1890 kaufte seine Frau Anastázie von ihren Bruder Alois Krása ihr Geburtshaus in Volyně Nb. 33. In dieses Haus zog ganze Familie um. (Die Fotografie ist aus dem Jahre 2008, heute ist der Zustand des Hauses schlechter.) Oba manželé si ještě napolovic koupili ve Volyni dům čp.21, který byl naproti přes ulici. Zde Vojtěch Záruba provozoval své hokynářství. Tento dům již neexistuje, dnes se zde nachází nově postavený Dům pro seniory. Das Ehepaar kaufte halb und halb in Volyně das Haus Nb. 21, das gegenüber der Straße war. Hier Vojtěch Záruba betriebte sein Kaufhaus. Dieses Haus gibt es nicht mehr, heute befindet sich hier neu aufgebautes Seniorenheim. Manželka mu zemřela 24.09.1894 umřela a Vojtěch se 22.06.1895 ve Volyni znovu oženil s Marií Libertinovou, vdovou Turkovou. Hier starb auch seine Ehefrau am 24.09.1894 und Vojtěch verheiratete sich dann mit Marie Libertin am 22.06.1895. Früher war sie Witwe Turek.

Strana : 112

Historie Podoláků


Již z toho, že majetek nabývala jeho první žena nikoliv Vojtěch Záruba se dají tušit jeho finanční problémy. A zřejmě i obavy z věřitelů.Vojtěch nedědil po své ženě, nemovitosti nechal přepsat na svých šest dětí. Každé dítě (tedy i naše nezletilá prababička Anna Zárubová *1885), získalo 1/6 domu ve Volyni čp.33 a 1/12 domu ve Volyni čp.21. Sein Besitz gewann seine erste Ehefrau, nicht Vojtěch Záruba. Deshalb kann man seine Finanzprobleme ahnen. Auch die Angst vor Gläubigern erbte er vor seiner Frau nicht. Immobilien ließ er auf seine sechs abgeschrieben. Jedes sein Kind (also auch unsere nicht volljährige Uroma Anna Záruba *1885), bekam 1/6 des Hauses in Volyně Nb. 33 und 1/12 des Hauses in Volyně Nb. 21. Tento trik však Vojtěchovi nepomohl a 03.06.1898 proběhla soudem nařízená exekuční dražba a rodina o oba domy přišla. Dieser Trick half aber Vojtěch nicht und 03.06.1898 fand vor dem Gericht angeordnete Pfändungsversteigerung und die Familie verlor beide Häuser.

A již od roku 1898 žil Vojtěch Záruba se svou druhou ženou na okraji Českého Krumlova na adrese Plešivec 143. Seit dem Jahr 1898 lebte er mit seiner zweiten Ehefrau am Stadtrand von Böhmisch Krummau, Adresse Plešívec 143. Zde je i s rodinou uveden ve Sčítání lidu v roce 1900 jako nájemník. Živnost má uvedenou Drexlerei, tedy kupec smíšeným zbožím, hokynář. Hier ist er mit seiner Familie in der Volkszählung im Jahre 1900 erwähnt als Mieter. Sein Gewerbe war Drexlerei, also Kaufmann mit gemischten Waren.

Strana : 113

Historie Podoláků


Až v roce 1901 si koupil v blízkém sousedství domek Plešivec čp.138. Erst im Jahre 1901 kaufte er das Haus „Plešivec“ Nr.138 in der unmittelbaren Nachbarschaft. Tento dům převedl v roce 1911 do majetku své dcery Anny Aloisie Zárubové (1885-1958) a jejího manžela Jana Podoláka (1880-1942), viz.kap.4.1.2. Dieses Haus übernahm er im Jahre 1911 in Eigentum seiner Tochter Anna Aloisie Záruba (1885-1958) und seines Schwiegersohns Jan Podolák (1880-1942), Kap. 4.1.2. Brzy na to umřel a uveden je jako kupec.. Kurz darauf starb er und ist als Kaufmann angeführt.

Nejstarší Vojtěchův syn František Záruba (1867-1955) žil a zemřel ve Volyni. Nejprve je uváděn jako pekař, později jako dozorce na dráze v Plzni. Der älteste Sohn von Vojtěch, František Záruba (1867-1955) lebte und starb in Volyně. Zuerst ist er als Bäcker angeführt, später als Aufpasser auf der Bahn in Pilsen.

Další syn Štěpán Záruba (*1872) ještě v roce 1900 žil u otce jako svobodný. Der nächste Sohn Štěpán Záruba (*1872) lebte noch im Jahre 1900 bei seinem Vater als ledig. Nejmladší syn Adalbert Záruba byl farářem, viz.kap.5.2.6. Der jünste Sohn Adalbert Záruba war Pfarrer, viz kap.5.2.6.

Strana : 114

Historie Podoláků


5.2.6 Adalbert Zaruba (1879-1944)

Záruba (20.02.1879 – 09.06.1944) byl 20.07.1902 v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. Adalbert Záruba (20.02.1879 – 09.06.1944) wurde am 20.07.1902 in Budweis zum Priester geweiht. Působil do roku 1909 jako administrátor, od 1910 farář v Hojsově Stráži. Později byl snad okresním vikářem. Er war bis zum Jahr 1909 als Administrator tätig, seit 1910 war er Pfarrer in Hojsova Stráž (Eisenstrass). Später war er wahrscheinlich Kreisvikar. Zemřel v Českém Krumlově, Horní Brána 69. Er starb in Böhmisch Krummau, Horní Brána 69.

Strana : 115

Historie Podoláků

5.3


VZDÁLENÍ PŘÍBUZNÍ / DISTANT BEZIEHUNG

5.3.1 JUDr. František Fiedler Narodil se 13. prosince 1858 ve Dvorech čp.11. Studoval na gymnáziu v Budějovicích a promoval na právnické fakultě KarloFerdinandovy university v Praze roku 1883. Er war geboren am 13. 12. 1858 in Dvory, Nr.11. Er studierte am Gymnasium in Budweis und er promovierte 1883 an der Rechtsfakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag. Byl praktikantem u obchodního soudu v Praze, působil jako učitel národohospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Er war Praktikant beim Bezirksgericht in Prag, er arbeitete als Lehrer der Wirtschaftswissenschaft und der Geschäftsstatistik in der Tschechoslawischen Handelsakademie in Prag. Za mladočeskou stranu byl v roce 1901 zvolen poslancem českého zemského sněmu i rakouské říšské rady a 1905 se stal profesorem správní vědy a rakouského státního práva na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy university v Praze. Im Jahre 1901 wurde er sowohl als Abgeordnete des Böhmischen Landtags in den Jungtschechen als auch Abgeordnete des Reichsrats gewählt. 1905 wurde er Professor von der Verwaltungswissenschaft österreichischen Rechts Ferdinands-Universität.

an

der

des Karl-

Vrcholu své politické kariéry dosáhl v období 09.11.1907 - 15.11.1908, kdy za ministerského předsedy Maxe Wladimira von Becka byl ministrem obchodu ve vídeňské vládě Předlitavska.

Strana : 116

Historie Podoláků


Den Gipfel ihrer politischen Karriere erreichte er zwischen 09.11.1907 – 15.11.1908, wann er unter der Herrschaft des Vorsitzenden Max Vladimír von Beck Handelsminister in der wiener Regierung Cisleithaniens war. (Předlitavsko byla v dobách dualismu část Rakousko-Uherské monarchie na mapce vyznačené růžovou barvou. Uherská část, tzv. Zalitavsko, mělo svou vlastní vládu.) (Cisleithanie war nach Errichtung der Doppelmonarchie im Jahre 1867 eine vor allem im Beamtentum und bei Juristen gebräuchliche inoffizielle Bezeichnung für den nördlichen und westlichen Teil Österreich-Ungarns. Auf der Landkarte rosa Farbe. Der ungarische Teil, sg. Transleithanien, hatte eigene Regierung.) Poslancem říšské rady byl až do zániku monarchie (1918). Po vzniku Republiky Československé již jen přednášel o obchodní politice na Vysoké obchodní škole v Praze. Je autorem řady spisů z oblasti politiky a ekonomie. Er war Abgeordnete des Reichsrats bis zum Ende der Monarchie (1918). Nach der Entstehung der Tschechoslowakei trug er über die Handelspolitik an der Höheren Handelsschule in Prag vor. Er ist Autor vieler Schriften aus dem Bereich der Politik und Ökonomie. Zemřel v Praze 28. ledna 1925 a je pohřben na VI. olšanském hřbitově. Er starb am 28. ledna 1925 in Prag und ist auf der VI. olšaner Friedhof begraben.

5.3.2 ThMgr. Alois Sassmann ThMgr. Alois Sassmann (*1961) je český publicista (práce z genealogie, historie a vlastivědy, především jižních Čech a utrakvismu). Bývalý římskokatolický duchovní na strakonicku a pacovsku a současný starokatolický farář v Táboře. ThMgr. Alois Sassmann (*1961) ist tschechischer Publizist (Werke aus der Genealogie, Geschichte und Landeskunde, vor allem Südböhmens und Utraquismus). Er ist ehemaliger römischkatholischer Geistliche im Gebiet Strakonice und Pacov und gegenwärtiger altkatholischer Pfarrer in Tábor. Šest let připravoval v Českém rozhlase České Budějovice pořad Kořeny (celkem 274 pokračování), podle kterého připravil čtyři knihy. Sechs Jahre bereitete er im Tschechischen Rundfunk Böhmische Budweis – die Sendung Kořeny - Wurzeln (274 Teile) vor, nach der bereitete er vier Bücher vor. S Aloisem Sassmannem nás pojí společný koníček a dlouholeté přátelství. A nejen to, jako vášnivým badatelům se nám povedlo na třech místech propojit své rodové kořeny, jak ukazuje následující schéma. Mit Alois Sassmann habe ich gemeinsame Hobbys und ich wir sind Freunde. Es gelang uns in drei Punkten unsere Geschlechtswurzeln verbinden, wie das Schema zeigt.

Strana : 117

Historie Podoláků


Strana : 118

Historie Podoláků

5.4


ZAJÍMAVOSTI / MEHRWÜRDIGKEITEN

5.4.1 Ve dvoře drslavském / Im Hof Drislawitz Náš předek Jakub Truhlář-Hodina se narodil kolem roku 1617 v Hrabici na vimperském panství. Otec Štefan Truhlář mu umřel ve třech letech a rodného statku se roku 1620 ujal manžel jeho starší sestry. Unser Vorfahr Jakub Truhlář-Hodina war geboren etwa 1617 in Hrabice, in der vimperer Herrschaft. Sein Vater Štefan Truhlář starb, als Jakub 3 Jahre alt war. Den Bauernhof übernahm im Jahre 1620 der Ehemann seiner älteren Schwester.

Podle nově založené pozemkové knihy z roku 1633 mu zbývá k vyplacení z dědického podílu 17 kop a 34 grošů. Nach dem neu gegründeten Grundbuch aus dem Jahr 1633 verbleibt ihm zur Auszahlung aus dem Erbanteil 17 Schock und 34 Groschen. Z poznámky „Ve dvoře drslavském sirotka obtěžkal“ vyplývá, že byl ve svých 16 letech nádeníkem v panském dvoře v Drslavicích a nějakou děvečku, též sirotu, uvedl do jiného stavu. Aus der Anmerkung: „Im Hof Drislawitz wird die Waise beladen“ geht hervor, dass er im Alter von 16 Jahren Tagelöhner im herrschaftlichen Hof in Drislawitz war und ein Mädchen mit ihm schwanger wurde. Ta poznámka má zajímavý charakter. Není výsměšná, spíše vyznívá jako určení osoby. „Je to právě ten Jakub co udělal ten průser, o němž se mluví.“

Strana : 119

Historie Podoláků


Diese Anmerkung hat einen interessanten Charakter. Sie ist nicht spöttisch, mehr klingt sie als eine Bestimmung einer Person aus. „Das ist jener Jakub, der diese Klemme machte, über der man spricht.“ Jako osmnáctiletý sirotek a nádeník v Drslavicích je však uveden v Soupise poddaných i v roce 1635, takže ještě nebyl ženat. Až ze sirotčího rejstříku z roku 1644 je vyškrtnut s poznámkou, že je ženatý. Als Achtzehnjährige Waise und Tagelöhner in Drislawitz ist er in der Liste der Untertanen im Jahre 1635 angeführt, also war er noch nicht verheiratet. Erst aus dem Waisenregister 1644 ist er mit der Anmerkung ausgestrichen, dass er verheiratet ist. Další údaj o něm je až z roku 1650, kdy se jako vdovec přiženil do Dvorů k vdově Hodinové. Od těch dob je zván Hodina a jeho potomci na hodinovském statku hospodařili ještě minimálně na konci devatenáctého století. Die weitere Angabe über ihn ist erst aus dem Jahr 1650, als er als Witwer zur Witwe Hodina in Dvory einheiratete. Seit dieser Zeit wird Hodina und seine Vorfahren. Auf dem hodiner Bauernhof wirtschafteten sie noch minimal zum Ende des 19. Jahrhunderts.

5.4.2 Náhodné objevy / Unerwartete Entdeckungen 5.4.2.1

Jan Podolák – strojvedoucí / Johann Podolak lokomotivführer V kapitole 3.2.1 jsem zmínil strojvedoucího Jana Podoláka (*1880), jenž byl bratrancem našeho Jana Podoláka (1880-1942). Im Kapitel 3.2.1 erwähnte ich den Lokomotivführer Jan Podolák (*1880), der der Cousin unseres Jan Podolák (1880-1942) war.

V roce 2007, tedy v době, kdy už jsem si myslel, že mne v genealogii nemůže nic překvapit jsem se v Archivu města Plzně přehraboval ve Sčítání lidu z roku 1910, hledajíc údaje o jedné osobě, jenž měla žít v nově postaveném městském domě. Im Jahre 2007, also in der Zeit, wann ich dachte, dass nichts in der Genealogie mich überraschen kann, wühlte ich in den Listen von Volkszählung 1910 im Archiv Pilsen. Ich suchte Informationen über eine Person, die im neu aufgebauten Stadthaus wohnen sollte. Dům měl 80 bytů a tomu odpovídala velikost kartonu. Listuji a listuji a najednou nevěřím svým očím. V jednom z bytů je uveden Jan Podolák, strojvedoucí s celou rodinou! A ke všemu narozen v Třeboni, domovská příslušnost Mladošovice! Das Haus hatte 80 Wohnungen. Ich blättere und dann etwas mich überraschte. In einer Wohnung ist Jan Podolák angeführt, Lokomotivführer mit ganzer Familie! Und er ist in Třeboň geboren, heimatliche Zugehörigkeit Mladošovice! Tehdy ještě nebyli matriky na internetu, ale kamarád z Třeboně mi hned druhý den zaběhl do archivu vyfotit zápis o narození a máme dalšího Jana Podoláka v rodokmenu. Damals existierten keine Matrikeln im Internet aber ein Freund aus Třeboň fotografierte mir im Archiv einen Eintrag der Geburt. Und wir haben der weitere Jan Podolák im Stammbaum.

Strana : 120

Historie Podoláků

5.4.2.2


Vojtěch Záruba – učitel / Adalbert Zaruba - Lehrer

Stejnou náhodou jsem objevil i učitele Vojtěcha Zárubu narozeného v roce 1858 v Prachaticích. Zufällig fand ich auch einen Lehrer Vojtěch Záruba, geborene 1858 in Prachatice. Byl bratrancem naší Anny Zárubové (1885-1958), ženy Jana Podoláka (1880-1942). Er war der Cousin von Anna Zárubová (1885-1958) – Jan Podoláks Ehefrau (1880-1942). Od roku 1882 žil v Jiříkově Údolí, což bývala sklářská osada v lesích, patřící do katastru Těšínova. Kromě kapličky v osadě fungovala i malá škola. Seit dem Jahr 1882 lebte er in Jiříkovo Údolí (Georgenthal) - die ehemalige Glasortschaft in den Wäldern, die in das Kataster Těšínov gehört. Neben der Kapelle in der Ortschaft funktionierte auch eine kleine Volksschule. Takže při prohlížení Sčítání lidu z roku 1921 jsem zde naprostou náhodou narazil na tohoto učitele. Also fand ich beim Anschauen der Volkszählung aus dem Jahr 1921 diesen Lehrer.

5.5

BITVA U BROUSKOVA MLÝNA / SCHLACHT BEI BROUSEK’S MÜHLE

Na samotný závěr bych se vrátil k našemu prvému předku nosícímu příjmení Podolák. Totiž k Jakubu Podolákovi (1632-1713) z Těšínova, viz kapitola 2.2.2. Abychom si nemysleli, že naši předci byli jen pilně hospodařící bohabojné ovečky, které na svých selských hřbetech nechali dříví štípat. Zum Schluss möchte ich zum unseren ersten Vorfahren zurückkommen, der den Nachnamen Podolák trägt – nämlich zu Jakub Podolák (1632-1713) aus Těšínov (Kap. 2.2.2.). Wir können uns nicht denken, dass unsere Vorfahren nur fleißige gottesfürchtige „Schläfchen“ waren, die sich alles gefallen ließen. Tuto kapitolu doplňuji dodatečně, v červnu 2015, na podkladě loni vydané knihy českobudějovického archiváře Daniela Kováře „Obec Třebeč – jaká byla, jaká je.“ Dieses Kapitel ergänze ich nachträglich, im Juni 2015, auf dem Untergrund im vorigen Jahr herausgegebenes Buch des Archivars Daniel Kovář aus Budweis. Der Name des Buch ist „Dorf Trebec – was war, was ist.“ Vraťme se do roku 1661, kdy se 24.září nad již posečenými poly našich předků zpoza vršků novohradských hor vyhouplo slunce, které mělo toho dne paprsky krvavě zabarvené……. Pokud tedy nebylo zrovna pod mrakem. Kommen wir im Jahre 1661 zurück, wann am 24.9. die Sonne über den Felden unserer Vorfahren hinter den Gipfeln Freiwald stieg, die diesen Tag blutige Strahlen hatte, wenn es nicht bewölkt war. O co tehdy šlo? O prastarou výsadu královského města České Budějovice, která nařizovala kupcům jedoucím z rakouského směru, aby projížděli Budějovicemi, platili mýto a nabízeli zboží k prodeji. Což ovšem pro kupce z některých směrů byla i dvojnásobná zajížďka. Worum ging es damals? Um das uralte Vorrecht der Königsstadt Budweis, das den Käufern, die aus der österreichischen Richtung fuhren, verfügte, dass sie durch Budweis fuhren, die

Strana : 121

Historie Podoláků


Maut zahlten und die Ware zum Kauf boten an. Aber das war für Käufer aus einigen Richtungen auch doppelter Umweg. A tak riskovali na kratších trasách, kde ovšem hlídkovali městští rejtaři, kteří měli kupce donutit jet do Budějovic, případně jim zabavit koně či zboží. Pochopitelně tak docházelo k mnoha násilnostem, v 15. stejně jako v 17.století. Případů je doloženo na stovky, ale žádný neměl takový průběh, jako bitka u Brouskova mlýna. Deshalb riskierten sie auf kürzeren Strecken, wo aber Stadtfahrer – riders patrouillieren, die die Käufer fahren nach Budweis zwingen sollten, beziehungsweise sie sollten ihnen Pferde oder Werk beschlagnehmen. Es kam selbstverständlich zur Gewalt, im 15. gleich wie im 17. Jahrhundert. Viele Fälle sind belegt, aber kein Fall hatte solcher Verlauf wie die Schlacht bei Berousek’s Mühle. A co se tehdy stalo? Městský jezdec František Humpl měl zřejmě podezření a vyrazil s posilou snad 40 ozbrojených měšťanů, jinak počestných řemeslníků a obchodníků. Und was passierte damals? Stadtfahrer František Humpl hatte wahrscheinlich einen Verdacht und machte die Reise mit Verstärkung um 40 bewaffnete Bürger. Normalweise waren sie ehrenhafte Handwerker und Geschaftsmänner. A opravdu. U Brouskova mlýna František Humpl zastoupil cestu šestici vozů buquoyských poddaných, vezoucích z hraběcích hutí u rakouských hranic ocel a jiné zboží do Slezska. Z křoví vyskákal jeho doprovod. Formani se však nedali zastrašit, a tak musel dokonce zaznít i varovný výstřel. Und wirklich. Bei Brousek’s Mühle versperrte František Humpl den Weg der Sechs der Wagen von Untertanen von Buyuoy, die aus gräflichen Hüttenwerken bei den österreichischen Grenzen den Stahl und andere Waren in Schlesien transportierten. Aus dem Gebüsch sprangen seine Begleitung an. Aber Kutscher ließen sich nicht einschüchtern, deshalb musste sogar ein warnender Schuss erklingen. Události však nabrali nečekaný spád, když během dohadování se někteří lidé z kupecké karavany vypravili pro pomoc do okolních vsí, patřících též hraběti Buquoyovi. Ereignisse hatten aber unerwarteter Verlauf, wenn einige Leute aus einer Karawane während den Streit in umliegende Dörfe für Hilfe gingen. Die Dörfe gehörte auch den Grafen Buquoy. Podle dobových svědectví se seběhlo až 200 vesničanů, z nichž muži byli ozbrojeni nejrůznějšími zbraněmi : hole, kyje, motyky sekyry, srpy, kosy, či alespoň plaňkou z plotu. Nach der Zeugenaussage liefen etwa 200 Dörfler zusammen. Männer waren bewaffnet. Sie hatten Stöcke, Keulen, Hacken, Sichel oder Planken aus einem Zaun. Výčet zraněných je veliký. Třeba již zmiňovaný jezdec František Humpl byl zbit kyjem tak, že měl „skoro celé tělo modré“. Die Aufzählung der Verletzten ist groß. Zum Beispiel wurde František Humpl mit der Keule verprügelt so, dass er fast „ganzer Körper blau“ hatte. Nebo Benedikta Liebla zasáhl mlynář Brousek těžkou holí do hlavy, tak že zůstal ležet „více mrtvý než-li živý“. A polomrtvý ležel i soukeník Matěj Kunrat, udeřený mimo jiné nějakým dřevem, opět od mlynáře Brouska.

Strana : 122

Historie Podoláků


Oder Müller Brousek traf Benedikt Liebl mit schwerem Stock auf den Kopf, und deshalb blieb er „mehr tot als lebendig“ liegen. Und halb tot lag auch Geschäftsmann Matěj Kunrat, der mit einem Holz betroffene von Müller Brousek wurde. Soudní tahanice a dohry byli ukončeny až roku 1667 po osobní intervenci hraběte Ferdinanda Buquoye u císaře Leopolda I. a po vyplacení náhrad poškozeným měšťanům. Gerichtsschererei und Nachspiele waren im Jahre 1667 nach der persönlichen Intervention von Grafen Ferdinand Buquoy bei Kaiser Leopold I. und nach der Auszahlung des Ersatzes den beschädigten Bürgern beendet. Podle spisů byli na straně vesničanů nejaktivnější bijci Martin Höpfl-Brousek z Brouskova mlýna, z okolních samot Václav Sviták a Jakub Podolák a ještě tři muži z Třebče. Nach Schriften waren auf der Seite der Dörfler am aktivsten Martin Höpfl-Brousek aus Brousek’s Mühle, aus umliegenden Einsamkeiten Václav Sviták und Jakub Podolák und noch drei Männer aus Třebeč. Překvapen jsem byl já, když jsem k tomuto příběhu dostal. Překvapen byl i pan Danel Kovář, když jsem mu napsal, že tři největší rváči byli jedna rodina : Ich war auch überraschend, als ich zu dieser Geschichte kam. Überraschend war auch Herr Daniel Kovář, als ich ihm schrieb, dass drei größte Schläger eine Familie waren.

Bratři Jakub Podolák a Václav Sviták se zřejmě jako první seběhli k mlýnu svého švagra Martina Höpfla-Brouska a společně mydlili budějovické hlava nehlava. Brüder Jakub Podolák und Václav Sviták waren wahrscheinlich erste bei der Mühle ihres Schwagers Martin Höpfl-Brousek und zusammen schlugen die Leute aus Budweis krumm und lahm. Máme býti hrdi, že nám v žilách koluje krev Jakuba Podoláka i Martina Höpfla? Na to nelze jednoznačně odpovědět. Sollen wir stolz darauf, dass das Blut von Jakub Podolák und Martina Höpfl in unserem Körper zirkuliert? Darauf kann man nicht eindeutig antworten. Příští rodinné setkání však můžeme hrdě uspořádat tam, kde by z nás měli mít zasloužený respekt. A to v Českých Budějovicích !!! Hostinec „Masné krámy“ v Českých Budějovicích / Gasthaus „Masne kramy“ in Budweis.

Die nächste Familienbegegnung können wir aber stolz da organisieren, wo andere einen gerechten Respekt zu uns haben sollen – in Budweis!!!

Strana : 123

Historie Podoláků


Strana : 124

Historie Podoláků Familiengeschichte Podolak. Michal Čech

Recommend Documents