Vznik zemědělství
Historie zemědělství Michal Hejcman http://fle.czu.cz/~hejcman/index.html
Nejstarší pěstované plodiny • • • • • • • •
Zpočátku se nelišili od divoce rostoucích a proto se těžko určuje přesný počátek jejich záměrného pěstování od sběru Nejstarší nalezené obiloviny: pšenice pravděpodobně 16 000 př. n. l. v města Hajfa v Izraeli. Nejstarší známé snad již záměrně pěstované obiloviny nalezeny v Sýrii (8 050 – 7542 let př. n. l.): pšenice jednozrnka (Triticum boeticum planá forma) a planý ječmen (Hordeum spontaneum) Lokalita Ali Kosh v Íránu (7500 – 6750 př. n. l.): pšenice jednozrnka v plané i kulturní formě (T. boeticum a T. monococcum), pšenice dvouzrnka (T. dicoccum) a ječmen (H. spontaneum) Jordánsko – lokalita Jericho (7000 př. n. l.): dvouřadý ječmen (H. distichum), pšenice dvouzrnka (T. diccocum) Ali Kosh v Íránu (6750 – 5500 př. n. l.): doložena pšenice dvouzrnka, dvouřadý a šestiřadý ječmen a planý oves (kulturní doložen až později) Tepe Guran (6200 – 5500 př. n. l.): ječmeny H. distichum, H. spontaneum Tell es Sawwan (5800 – 5600 př. n. l.): pšenice jednozrnka, p. dvouzrnka, p. obecná (T. aestivum), pluchatý dvouřadý a šestiřadý ječmen
• V oblasti Úrodného půlměsíce na Blízkém východě (od hranic s Egyptem přes Jordánsko, Palestinu, Libanon, Syrie, Přes Anatolii až k Česnému moři • Výskyt planě rostoucích obilovin a stádových zvířat • Na konci starší doby kamenné a ve střední době kamenné lidé následovali stáda divokých zvířat a shromažďovali zásoby rostlinné potravy • Dočasná sídliště v místech výskytu planých obilovin, které sklízeli • Přechod k záměrnému chovu zvířat a pěstování plodin byl postupným přirozeným vývojem • Vznik zemědělství 9 – 7 tisíciletí př. n. l. – postupné rozšíření zvířat a plodin do celého světa
Nejstarší obiloviny v Evropě • V Řecku se nikdy nevyskytovaly plané formy obilí, pouze kulturní plodiny (od konce 7. tisíciletí př. n. l.) • Nejvíce nálezů v Řecku z období 6 000 – 5 000 př. n. l.: pšenice jednozrnka a dvouzrnka, ječmen nahý i pluchatý, dvouřadý, čtyřřadý i šestiřadý, ojediněle oves • Bulharsko (5 000 př. n. l.): pšenice jednozrnka, p. dvouzrnka, p. obecná • Proso (Panicum miliaceum) v Řecku, nikoli na Blízkém východě!!! • Oves na Předním východě většinou pouze plané formy, v Řecku již pěstovaný • Nejmladší kulturní obilovinou bylo žito
Nejstarší pěstované luštěniny • Na Předním východu lokalita Hacilar (7 000 př. n. l.): hrách (Pisum sativum var. arvensis, P. elatius), čočka (Lens esculenta pochází pravděpodobně z plané Lens nigricans) • Obě luštěniny v Řecku a Bulharsku kolem 5 000 př. n. l. • Doklady o vikvi a bobu jsou různorodé
Přadné rostliny • Nejstarší doklady o pěstování lnu (Linum usitassimum) pocházejí z Blízkého východu z 6. tisíciletí př. n. l.
Domestikace zvířat
Pes
• Rozpoznat počátek chovu zvířat není jednoduché: jak rozpoznat kosti z ulovených a domestikovaných zvířat? • Změny kostry vlivem domestikace: zmenšováním velikosti těla (mnoho omylů vlivem pohlavního dimorfismu) • Nejstarším domestikovaným zvířetem na Předním východě byla ovce (9 000 př. n. l., nalez ze Zawi Chemi). • Koza pravděpodobně domestikována poněkud později. Nejstarší nálezy pocházejí z období 7 500 – 6 750 př. n. l.). • Skot domestikován až po koze, nejstarší nálezy skotu z Jericha 7 000 – 6 750 př. n. l., spolehlivě doložené nálezy domestikovaného skotu z naleziště Argissa (6 500 př. n. l.). • Vepř – nejstarší nálezy z Tepe Ali Kosh (7 500 – 6 750 př. n. l.) není však jisté, jedná-li se o domestikovaná zvířata • Bezpečně doložené pozůstatky domestikovaných vepřů nalézány až od 7 000 př. n. l.
• Nejstarším chovaným zvířetem na sever od Úrodného půlměsíce byl pes, doklady z Anglie 7 500 př. n. l. • Sloužil i jako potrava až do doby železné.
Kůň • Domestikován později a to v jihovýchodní Evropě a Střední Asii. V paleolitu a neolitu žil v Evropě divoce a byl běžně loven. • V kulturách na východ od Dněpru existoval rozvinutý chov koní již na konci neolitu. Počátek chovu koní je možné datovat do 4. tisíciletí př. n. l. • Z východu se chov koní rozšířil v pozdní době kamenné (eneolitu) a na počátku doby bronzové do celé Evropy.
Nejstarší zemědělské kultury ve střední Evropě • Do Čech se dostalo zemědělství podunajským kolonizačním proudem přes Slovensko. • Kultura s lineární keramikou 5. tisíciletí př. n. l. • Zemědělská kolonizace, původní obyvatelstvo pravděpodobně zatlačeno do méně úrodných oblastí, zemědělství na lehkých a úrodných půdách, zejména na spraších • Pěstované plodiny: pšenice (nenáročné pluchaté odrůdy: jednozrnka a dvouzrnka), ječmen, hrách, čočka, vzácněji proso, výjimečně i oves a žito, len, mák a boby. • Chovaná zvířata: hovězí dobytek, ovce a kozy, méně vepři. • Špalda (T. spelta) byla ve větší míře doložena jen ve východní Evropě. • Pěstování nahých pšenic také doloženo: pšenice obecná (T. aestivum) a p. shloučená (T. compactum). • Ječmen obecný (H. vulgare) byl pěstován v pluchatých i nahých odrůdách, Ve střední Evropě vždy víceřadý.
Neolit
Neolit
• Nejstarší zemědělci neměli oradlo, používaly se ruční dřevěné brázdiče a pravděpodobně nástroje lopatovitého tvaru • Sklizeň obilí až do středověku pomoci srpů, nikoli kos!!! • Neolitické žárové a posuvné zemědělství: ano nebo ne? • Snižování podílu lesa a zvyšování podílu ploch s pěstovanými plodinami a travními porosty. • Jak studovat krajinný ráz v minulosti: paleobotanika, palynologie • Výskyt archeofytů: plevele vázané na ornou půdu
• Pronikání zemědělství podunajským kolonizačním proudem přes Slovensko. • Zemědělská kolonizace spadá do období 5300 – 4 700 př. n. l. a je spojována s kulturou s lineární keramikou. • Chovaná zvířata: skot, ovce, kozy, vepři, psi. • Skot naprosto převládal (Bylany 87 % kostí) • Nepřítomnost stájových objektů na odkrývaných sídlištích (Bylany – nález ohrady)
Jak vypadala obydlí prvních zemědělců? Neolitická chata v níž žil celý rod Skladování zásob obilí v jámách
•
Březno u Loun archeologický skanzen na místě pravěké osady
Doba bronzová Znám vůz – plná kola
Doba bronzová • Rozšíření zemědělství i mimo staré sídelní oblasti • Úhor: pastva na úhoru řeší problém zaplevelení, dále hnojení přímé i nepřímé • Sveřep stoklasa (Bromus secalinus) – nalézán jako hojná příměs ozimů, způsobuje hořkou chuť chleba a zároveň vyvolává žaludeční potíže
Stájové objekty • Z našeho území nejsou z pravěku prokázány • První spolehlivě rozpoznané stájové objekty byly zjištěny na germánském území v době kolem přelomu letopočtu. • Stájové domy nalezené v západním Německu byly poměrně velké a dlouhé a umožňovaly umístění 30-50 kusů velkého dobytka. • Na území bývalé NDR se nalézaly stáje spíše menší, a to pro 16-18 kusů. • Osteologické nálezy ve Feddersen Wierde dávají tušit, že hovězí dobytek se již hojně využíval i k mléčné produkci, protože podíl kostí od zvířat starších tří let zde dosahoval 61,3 %.
Pastva úhorů • Kromě pastvy v lese a na trvalých travních porostech se páslo i na úhorech • Využití pastvy a úhorů k odplevelení – zaplevelení byl pravděpodobný důvod k nutnosti přerušení polního hospodaření • Zaplevelení byl problém od neolitu až do ranného novověku – částečné řešení zavedení osevního postupu a střídání plodin • Trávopolní soustava v horských oblastech • Podpora jetele plazivého a tím i hnojení dusíkem
Slovanský dům • Slovanský dům ze 6. století
Germánský dům • Obydlí germánské zemědělské rodiny. • V popředí zastřešená zásobní jáma na zrno.
Zánik pastevní krajiny v 19. stol. • Od neolitu až do 18. století byl u nás většinou chován skot malého tělesného rámce s podřadnou užitkovostí. • Jak uvádí Petrášek (1972), zimní krmení skotu bylo natolik mizerné, že se zvířata na jaře stěží vypotácela z chlévů na pastvinu. • Podstatné zlepšení výživy skotu, které zároveň přineslo i možnost jeho zkvalitnění prostřednictvím importu kvalitního genetického materiálu, nastalo až v průběhu 19. století. • Devatenácté století zároveň znamená na většině našeho území zánik pastevní krajiny středověku a rozšíření společenstev sečně využívaných luk.
Používané nářadí • Dřevěné oradlo tažené dobytčaty – eneolit, doloženo pod mohylami, rituální orba před pohřbem (2. polovina 4. tisíciletí př. n. l.) • Sklizeň obilí – používání srpů až do středověku • Kosy – první na našem území z období 500 let př. n. l. • Vynález žacího stroje na obilí – 1. stol. n. l. v Galii • Hrábě, železné radlice, motyky, vidle – používali již Keltové • Vynález – chomoutu až ranný středověk
Ovocnářství a vinařství • Záměrné pěstování ovocných stromů doloženo již od eneolitu – jabloně, je prokázána i konzervace jablek sušením • pěstování různých slív a švestek (Prunus insititia, P. domestica) • Meruňka – doložena ze 4. tis. př. n. l. z jihozápadní části Ruska, u nás pěstovali již Keltové • Zelenina – z eneolitu jsou doklady o zelenině (česnekovité rostliny, mrkev, pastiňák) • Chmel – záměrné pěstování až od 12. století
Chov drůbeže
Včelařství
• První spolehlivé doklady o chovu kura domácího (Gallus gallus f. domestica) pocházejí z doby bronzové • Hojně se rozšířil v době železné, doloženo jak používání vajec, tak masa
• První písemná zmínka o včelařství v Čechách je z roku 993. Klášter v Břevnově měl za Boleslava II povolení na výběr desátku z medu. • 1015 – v Míšni vznikl požár, který se pro nedostatek vody hasil medovinou.
Pěstování dalších plodin
Studium zaniklých osad
• Řepa – první zmínka pochází z našeho území z konce 13. století. • Konopí – zmínka z 12. století jako o pěstované plodině. • Okurka – nejstarší nalezená semena na Moravě z 9. století. • 10. století – cibule, česnek, mrkev, ředkev, tykev, celer, kapusta, zelí, vzácně mák a šafrán.
Studium zaniklých osad
Studium zaniklých osad
Šlechtické velkostatky • Již od 16. století nositelé pokroku v zemědělství a potravinářství • V 16. století největší velkostatky v rukou Perštejnů, Rožmberků, Černínů, Lobkowiczů, Šternberků, Smiřických a Valdštejnů
Rožmberkové • Sídlili v jižních Čechách, zdokonalování rybničních soustav za Viléma z Rožmberka (1535-1592) • Štěpánek Netolický – vybudoval Zlatou stoku k napájení rybniční soustavy • Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535 – 1604) – dotvořil třeboňskou rybniční soustavu (vybudoval 30 rybníků, nejznámější Rožmberk a Svět), stavěl nové dvory, ovčíny a pivovary • Vysoká poptávka po kaprech, štikách a pstruzích byla příčinou prosperity panství
Pivovarnictví
Ovocnářství
• Představovalo od 16. stol. nejrentabilnější hospodářskou aktivitu panství • Podpora pěstování obilovin (ječmen, pšenice) • Pěstování chmele téměř všude • Žatecko, Rakovnicko a Slánsko již v té době vyhlášené chmelařské oblasti
• V 16. století export jablek, hrušek a švestek do Rakouska a po Labi na sever. • Ovocnáři již používali několik způsobů štěpování. • Po Labi z období před Bílou horou dobře dokumentovaný export obilovin a osiva zeleniny • Poddanské hospodaření také na dobré úrovni a prosperující, na rozdíl od období po Bílé hoře
