HISTORIE MĚSTSKÝCH PARKŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Ústav zahradní a krajinářské architektury

HISTORIE MĚSTSKÝCH PARKŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala: Romana Šašinková

doc. Mgr. Pavel Kostrhun

Lednice 2013

2

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma HISTORIE MĚSTSKÝCH PARKŮ VE FRÝDKU-MÍSTKU Vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby má práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne …………….. Podpis autora bakalářské práce …………………………………………

4

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat především vedoucímu práce doc. Mgr. Pavlu Kostrhunovi za odborné vedení při práci. Mgr. Bc. Marku Weissbrodovi, Mgr. Jaromíru Poláškovi, RNDr. Magdaleně Roháčové, Bc. Dominice Grygarové a Martině Kubáskové za poskytnutí informací a dokumentů k danému tématu.

5

Obsah:

1.

Úvod

………………………………………….9

2.

Cíl práce

………………………………………….9

3.

Metodika

…………………………………………10

4.

Přírodní podmínky

…………………………………………10

4.1

Geologie a pedologie území …………………………………………10

4.2

Klimatické podmínky

…………………………………………11

4.3

Vodstvo

…………………………………………11

4.4

Vegetace

…………………………………………11

5.

Historie města Frýdek-Místek………………………………………...11

5.1

Frýdek

…………………………………………12

5.2

Místek

…………………………………………13

5.3

Frýdek-Místek

…………………………………………13

6.

Městské parky Frýdku-Místku………………………………………...13

6.1

Zámecký park

…………………………………………14

6.1.1

Lokalizace

…………………………………………14

6.1.2

Historie

…………………………………………14

6.1.3

Aktuální stav

…………………………………………19

6.2

Park Jižní svahy

…………………………………………21

6.2.1

Lokalizace

…………………………………………21

6.2.2

Historie

…………………………………………21

6.2.3

Aktuální stav

…………………………………………22

6.3

Park Pod Zámkem

…………………………………………23

6.3.1

Lokalizace

…………………………………………23

6.3.2

Historie

…………………………………………23

6.3.3

Aktuální stav

…………………………………………23

6.4

Bazilika Navštívení Panny Marie……………………………………..25

6.4.1

Lokalizace

…………………………………………25

6.4.2a

Historie poutního místa

……………………….………………...25

6.4.2b

Historie areálu v okolí Baziliky Minor………………………………..26

6.4.3

Aktuální stav

………………………………………....28

6.5

Komenského sady

………………………………………....29

6.5.1

Lokalizace

…………………………………………29 6

6.5.2

Historie

………………………………………....29

6.5.3

Aktuální stav

………………………………………....30

6.6

Sady Svobody

………………………………………....31

6.6.1

Lokalizace

…………………………………………31

6.6.2

Historie

…………………………………………31

6.6.3

Aktuální stav

…………………………………………32

6.7

Sady Smetany

…………………………………………33

6.7.1

Lokalizace

…………………………………………33

6.7.2a

Historie sadů

…………………………………………33

6.7.2b

Památník Bedřicha Smetany …………………………………………36

6.7.3

Aktuální stav

…………………………………………37

6.8

Janáčkův park

…………………………………………38

6.8.1

Lokalizace

…………………………………………38

6.8.2

Historie

…………………………………………38

6.8.3

Aktuální stav

…………………………………………39

6.9

Malý park

…………………………………………39

6.9.1

Lokalizace

…………………………………………39

6.9.2

Historie

…………………………………………39

6.9.3

Aktuální stav

…………………………………………40

6.10

Koloredovský park

…………………………………………41

6.10.1

Lokalizace

…………………………………………41

6.10.2

Historie

…………………………………………41

6.10.3

Aktuální stav

…………………………………………41

6.11

Park Petra Bezruče

…………………………………………42

6.11.1

Lokalizace

…………………………………………42

6.11.2

Historie

…………………………………………42

6.11.3

Aktuální stav

…………………………………………42

6.11.4

Návrh

…………………………………………44

7.

Bývalé parky ve Frýdku-Místku………………………………………45

7.1

Zoopark

7.2

Botanická zahrada u synagogy………………………………………..45

7.3

Park u magistrátu

7.4

Park na Rooseveltově náměstí………………………………………...46

8.

Závěr

…………………………………………45 …………………………………………46 ………………………………………....48 7

9.

Resumé

………………………………………..49

10.

Abstract

………………………………………..49

11.

Seznam použité literatury

………………………………………..50

12.

Seznam obrazových příloh

………………………………………..52

13.

Seznam mapových příloh

………………………………………..59

14.

Obrazová příloha

………………………………………..60

8

1.

Úvod Města Frýdek a Místek vznikaly jednotlivě po řadu století a jejich vývoj byl

tedy rozdílný a zapříčiněn řadou odlišných faktorů. Zajímavým je náhled na utváření těchto jednotlivých měst až po jejich sloučení, následné sžití a růst až do nynějších dob. Práce s názvem Vývoj městských parků ve Frýdku-Místku by měla zkoumat vnitřní prostředí města jak v minulosti, tak v současné době. Nahlíženo bude na strukturu města a jeho postupné utváření díky soukromým a později veřejným prostranstvím jakož jsou i parky. Zkoumána je nejen historie parků, jejich postupný vývoj, ale také kompoziční vztahy a záměry, užitá umělecká díla a vegetační prvky. Metodika postupu práce byla volena dle tématu a historické podklady byly sbírány z muzeí, archívů a soukromých archivů. Nejčastějšími zdroji se staly spisy místních úřadů, záznamy rekonstrukcí jednotlivých parků a četné fotografie a pohlednice, které byly nejlepším materiálem pro objasnění daností. Posledním bodem je konkrétní studie parku a návrhu k jeho přetvoření. Závěrečná část práce je věnována shrnutí celého tématu a zamyšlením nad problematikou daných prostorů.

2.

Cíl práce Na základě zjištěných údajů z historických podkladů a díky terénním šetřením

popisuje práce detailně každé území vážící se k dané problematice samostatně. Výsledkem má být zpracování jednotlivých materiálů a jejich zpřehlednění, čímž bude docíleno hodnocení jednotlivých období v zahradně architektonické tvorbě daných prostorů a popisu proměnlivosti prvků v čase. Všechny tyto údaje budou vsazeny do historických souvislostí, tak aby práce podávala ucelený výklad o faktech. Pro lepší přehlednost bude práce doplněna o fotodokumentaci a další mapové podklady, především u objektů s dlouhodobou historií. 9

3.

Metodika Nejdůležitějším pro práci samotnou bylo sehnání správných a věrohodných

podkladů, které autorovi byly poskytnuty v Muzeu Beskyd, Zemském archivu FrýdekMístek a od soukromých sběratelů. Na základě zjištěných informací, literárních údajů byly sepsány obecné charakteristiky řešených území. Přesnější údaje byly zjišťovány zvláště z fotografií a dobových map, které poskytly ujištění ve sporných věcech a lepší pochopení vývoje daných míst. Dalším krokem pro zpřesnění práce bylo seřazení datových údajů k jednotlivým parkům a následná datace fotodokumentace. K zpřehlednění a lepšímu pochopení textu slouží nejen obrazová část, ale také autorem vyhotovené mapové podklady, které vytvořil v programu Allplan 2012 a mají ojasňovat jednotlivé časové období u parků s dlouhodobým vývojem jako je například Zámecký park či Sady Smetany.

4.

Přírodní podmínky Informace o prostředí jsou jedny z hlavních pro orientaci v tématu, vzhledem

k problematice parků. Níže jsou uvedeny základní údaje o geologii, klimatu, vodstvu a vegetaci v řešeném území.

4.1

Geologie a pedologie území Frýdek-Místek je město ležící v severovýchodním cípu naší republiky. Město

je zasazeno do Pobeskydí, které tvoří Vnější Západní Karpaty vzniklé třetihorním alpinským vrásněním. Na území Frýdeckomístecka je typická příkrovová stavba, kdy pohoří je budováno flyšovými horninami slezského a podslezského příkrovu. Flyšové pásmo je vytvořeno rytmickým střídáním pískovců, jílovců, prachovců, slínovců, vzácněji i vápenců a slepenců. V tomto případě mohutné vrstvy utvářejí godulské a istebňanské pískovce. Přímo na území města se nachází podslezská jednotka frýdeckého souvrství, slezská

jednotka

bašského

vývoje

a

slezská

jednotka

godulského

vývoje

podmelinitového a menilitového souvrství. Na povrchu zůstaly ledovcové sedimenty čtvrtohorního stáří, kdy ledovec modeloval území. Dodnes v území můžeme nalézt bludné balvany připomínající toto období.

10

4. 2 Klimatické podmínky Jelikož vrcholky Beskyd dosahují až k výšce 1300 metrů, vyskytují se zde nižší teploty než v nížinách a je zde tedy průměrná teplota kolem 3,5 stupně Celsia na horách a průměrně 8 stupňů v nížinách. Také srážkový úhrn je zde vyšší a to na horách 12001400 mm a v údolí 800-1000 mm. Podle Quitta leží celý Podbeskydský bioregion v mírně teplé oblasti MT 2. Průměrná roční teplota: 8,2 °C Průměrné roční srážky: 900 mm Délka vegetačního období: 162 dnů Průměrné teploty vegetačního období: 14–16 °C Průměrné srážky vegetačního období: 450–500 mm 4.3

Vodstvo

Město je rozděleno řekou Ostravicí na moravskou a slezskou část, ta teče z Moravskoslezských Beskyd. Hlavním přítokem Ostravice je řeka Morávka, která se do ní vlévá těšně za hranicí města z pravé strany. Koryto řeky bylo několikrát regulováno, aby nedocházelo k záplavám níže položených míst.

4.4

Vegetace Dle Zlatníka (Zlatník 1976) vegetační stupně vyjadřují souvislost sledu rozdílů

vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu. Celou republiku můžeme členit na 9 vegetačních stupňů. Na území Frýdku-Místku se vyskytuje 3. a 4. vegetační stupeň. Dubobukový i bukový stupeň se vyznačuje hlavními taxony Fagus sylvatica, Abies alba a Quercus petraea. V Pobeskydí převládá vlhčí klima a tomu odpovídá i druhové složení bylinného patra.

5.

Historie města Frýdek-Místek Město Frýdek- Místek má velice složitou historii, částečně proto, že v jeden

celek byly obě nynější městské části spojeny nedávnou minulostí v průběhu druhé světové války. Nutností tedy je popsat, alespoň ve stručnosti jednotlivě jejich historický vývoj, který se odrážel v utváření města nejen po stránce urbánní, ale také společenské.

11

5.1

Frýdek

Město Frýdek se od dávných časů rozkládalo na kopci nad řekou Ostravicí, na slezské straně. Na místě dnešního města Frýdku se ve 13. století nacházela vesnice zvaná Jamnice. Roku 1327 bylo Kazimíru I. z rodu Piastovců uděleno léno od českého krále Jana Lucemburského a započal se stavbou zeměpanského hradu s názvem Friedeck na ostrohu nad řekou Ostravicí, ten měl velice důležitou funkci, bránil místní obchodní solnou stezku, která vedla z Moravy do Polska. Město později převzalo název hradu za své. Hrad byl obehnán mohutnými hradbami a příkopem s padacím mostem, ty oddělovaly stavbu od města, které se rozkládalo opodál. Když se Piastovci dostali do finančních potíží, museli hrad zastavit, pomocí bylo až vyplacení ze strany Těšínských knížat a odkoupením hradu Janem z Pernštějna roku 1545. Ten začal hrad přebudovávat na pohodlný renesanční zámek. Dalšími majiteli byli bratři z Lohova, ti však zámek prodali olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému (ten vlastnil i vedlejší Hukvaldské panství nacházející se na Moravě). V tomto čase vznikl spor, zda zámek náleží do Slezska či na Moravu, vyřešil se až roku 1584, kdy frýdecké panství koupil Bartoloměj Bruntálský z Vrbna, který si jako první zvolil město za své sídlo. Jiří z Opersdorffu byl hlavní císařský důvěrník a další majitel. Když roku 1636 koupil panství, musel dát velké náklady na jeho opravu, neboť bylo zničeno následky třicetileté války. Přestavba celého areálu se konala v barokním slohu a plynně navazovala na vjezd z frýdeckého náměstí. Dostavba zámku byla velkolepá, přibylo první nádvoří, gloriet a další významné stavby. Roku 1688 (za panování Františka Eusebia) zámek z větší části vyhořel a oheň postihl i nejbližší městské domy. Od těchto dob se všude v okolí staví sochy sv. Floriana, patrona hasičů, který měl ochraňovat město před nenadálými požáry. Do roku 1797 bylo panství v rukou Pražmů, dále prodáno dceři Marie Terezie, Marii Kristýně Habsburské a jejímu manželovi saskotěšínskému knížeti Albertovi, který se zasloužil o zvětšení města a příliv obyvatelstva. Od poloviny 19. století začíná rozmach průmyslu, zejména textilní výroby a železářství (1833 vznikla Karlova huť). Zámek až do roku 1918 zůstává v držení Habsburků, od této doby je zestátněn a plní úděl kancelářských prostor.

12

5.2

Místek Dějiny místecké strany jsou poněkud strožejší, snad proto, že město nebylo

sídlem šlechticů. První zmínkou o místě jménem Friedeberg se vyskytují již v roce 1267 v listině závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Popisován je jako trhová ves se čtyřiceti lány. Ujednáním z roku 1256 se dozvídáme ustálenou hranici mezi Moravou a Slezskem, ta platila až do 1. prosince 1928 a byla ujednána králem Přemyslem Otakarem II. a piastovským knížetem Vladislavem. Vlivem válek a nepokojů bylo městečko Friedeberg koncem 14. století zničeno a vystavěno město nové nesoucí název Newestetil (Nové Městko, později Místko). Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský roku 1581 kupuje jak panství frýdecké, tak i místecké, avšak o tři léta později musel z důvodu rozporů slezskou část prodat. Místeckou část pak připojuje k Hukvaldskému panství, v jehož držení zůstává do roku 1850. V průběhu 19. století začíná příliv obyvatelstva i v Místku a to díky industrializaci (závodům kde se vyráběl textil) a věhlasné likérce na Koloredově.

5.3

Frýdek-Místek Společné dějiny obou měst se začínají psát od 1. ledna 1943, kdy za

Protektorátu Čechy a Morava byly násilně spojeny v jeden celek nazván Frýdek. Z nelibosti názvu města vyvstal požadavek na změnu jeho názvu, který od roku 1955 zní Frýdek-Místek. Velkým zásahem do struktury a podoby města se podepsala 70. a 80. léta 20. století, za nichž byly provedeny nejdramatičtější stavební změny a vytrácela se tvář Frýdku-Místku. 6. Městské parky Frýdku-Místku Výčet městských parků:

Zámecký park Park Jižní svahy Park Pod zámkem Areál Baziliky Minor Komenského sady Sady Svobody Sady Smetany Janáčkovy sady 13

Malý park Koloredovský park Park Petra Bezruče

6.1

Zámecký park

6.1.1 Lokalizace Zámecký park ve Frýdku je nejstarším parkem celého města, nejdříve sloužil jako soukromá zahrada šlechty a v dnešní době je otevřen návštěvníkům a obyvatelům města. Rozloha areálu se postupem času měnila, a proto jeho vymezení nemůžeme uvést přesně. Celý objekt se nachází v městské části Frýdek na ostrohu nad řekou Ostravicí, kde na něj postupně navazuje frýdecké náměstí. V dobách největší rozlohy parku jsou hranice vymezeny ze severovýchodu náměstím, od západu břehem řeky Ostravice, ze severu pak významnou obchodní stezkou (dnes ulicí Revoluční). V dnešní čas je park rozdělen do třech částí. Zámeckým parkem je tedy myšlena partie nejpřilehlejší zámku.

6.1.2 Historie parku Historie parku zachycuje jen události týkající se zahrad neboť minulost celého vývoje hradu a s tím utváření města Frýdku byly popsány v předcházející kapitole Frýdek. Hrad pocházel z období gotiky, byl stavbou účelovou, která nekladla důraz na reprezentativní funkci. Možná také proto se zde nenacházejí žádné zmínky o okolních zahradách či podobně využívaných pozemcích. Napojení hradu na prostor však zprostředkovával padací most, pod nímž byl příkop 5 m hluboký a 9 m široký. Můžeme předpokládat, že středověký hrad byl obklopen jakousi přehlednou zónou, která nebyla pokryta stromovým patrem, tak aby se docílilo větší viditelnosti v prostoru a zabránilo se

případným vpádům cizích vojsk na území. Za touto viditelnou hranicí zřejmě

existovaly pozemky náležející hradním pánů, ty měly za úkol zásobovat pevnost potravinami. V období renesance zaznamenáváme velký vzestup nejen z pohledu stavby samotné, která byla přetvořena na zámek, ale také ze strany zahrady. Renesanční doba byla pro dějiny na zámku velmi bohatá, horším bylo zaznamenávání událostí týkající se zahrady. Menší upomenutí na zahradu zachycuje fotografie z roku 1982, kdy po odkrytí omítky při rekonstrukcích je znatelný zazděný vchod vedoucí z kuchyně do zeleninové a ovocné zahrady. V Lohovském urbáři se poté zmiňují parky a sady se sbírkou 14

domácích i exotických dřevin, těmi je zámek obklopen. Zahrada je rozčleněna na několik parterů, které slouží jako třešňové sady, chmelnice či travnaté partery pro odpočinek. V tomto čase je znatelná záměna výrazné fortifikace bývalého hradu za zahrady. Část hradeb však ještě v této době stojí a jsou udržovány. 27 Barokní úpravy areálu Františka Eusebia jsou zachyceny v urbáři panství sepsané k roku 1664. Zde jsou první zmínky o ledovně (která je dnes součástí zámeckého parku) a dům odkoupený vrchností od jakéhosi pana Bučka, byl obklopen zahradou a situován u bran, nejspíš tak sloužil zahradníkovi. Znatelný pozůstatek po vládě Františka Eusebia je socha sv. Floriana v parterové části, otočena směrem k zámku. Ten měl nejspíš ochraňovat zámek před nenadálými požáry, v důsledku předchozího dění. Pražmové též přispěli k utváření zámecké zahrady a to především sochařskou výzdobou. Jednalo se o sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou nechal zhotovit František Vilém Pražma roku 1727 na počest narození syna Jana Nepomuka Pražmy. Socha byla vytvořena z pískovce v dílně Matyáše Weissmanna a usazena před zámek směrem k náměstí, kde je dodnes. Mapa císařských otisků z roku 1833 ukazuje přesné vymezení cest v zámeckém parku, které sloužily pro vycházky šlechty, další určení záhonů a zejména podrostů je již obtížněji rozeznatelné neboť k mapovým podkladům neexistují přesné legendy tohoto rozsahu. Znatelné je rozčlenění areálu na štěpnici a francouzskou zahradu. Štěpnici sestavuje šest obdélníků, ty jsou osazeny ovocnými dřevinami se záhony. Nachází se zde i dům zahradníka v západní části a skleník v části severní, tam byly zřejmě pěstovány exotické druhy rostlin. Protože je štěpnice níže než další části parku, musela být oddělena zdí vysokou asi 1,5 m. Formálně upravenou část blíže zámku dělí jejím středem cesta, ta vede od severovýchodu k západu (zakončena kruhovým záhonem) a je osou celé francouzské zahrady. Od této osy se odvíjí další členění parteru. Část bližší štěpnici se jeví jako více pravidelná, utvářená dvěma obdélníky. První obdélník jednoduše uprostřed dělen cestou s kruhovým záhonem, druhý obdélník členěn složitěji v další tři obdélníky, z nichž prostřední je dán kruhovými a polokruhovými výsadbami rostlin a okrajové pak opakují svůj geometrický tvar. Není známo přesné taxony upotřebené k oživení záhonů, můžeme se však jen domnívat, že byly dále vnitřně více členěny např. buxusovými plůtky. Část blíže zámku je více rozvolněna, květinové záhony a tvary podrostových dřevin jsou formovány jako organické obrazce. 15

Roku 1871 je na boční jihozápadní straně parku utvořen zářez do svahu (skály), kvůli výstavbě železniční dráhy zejména pro průmysl ve směru Ostrava – Frýdlant n. Ostravicí. Tím se zapříčinilo oddělení části rozvolněného zámeckého parku vedoucímu až dolů k řece Ostravici a tedy jeho nepřístupnost. Velké plánované změny měly přijít roku 1896, jak dokládá plán Projekt Regenerirung Schlosspark – Oulagen in Friedek. Na mapě chystaných změn jde vidět přechod od barokních úprav k rozvolněnému krajinářskému parku s organickými tvary cest. Zahrada už není rozčleněna na přesně vymezené partery, ale cestami propojený komplex. Hlavní cesta je okružní přes původní štěpnici a formálně komponovaný parter, uprostřed prostoru je vytvořena osa, ta opticky navazuje na vyhlídku ze zámeckého glorietu (tedy vyvýšeného místa stavby zámku). Osa zahrnuje velkou fontánu s několika střiky, ta navazuje na mohutné schodiště uprostřed již dříve vybudované zdi a pokračuje k oválnému travnatému parteru pohledově zakončeném sochařským dílem zasazeným v zeleni. Výrazným jsou i kruhovité útvary, které propojují celý park, jsou využity zejména pro zdůraznění určitých míst, často jsou v nich zasazeny i umělecká díla či solitérní stromy. Můžeme dobře sledovat zachovaný tvar vyhlídky, ta je tvaroslovně stejná i dodnes. Z pohledu dřevin se jedná spíše o seskupování do skupin a linií, které částečně fungují jako izolační zeleň od ostatního prostředí, zejména v západní části, kde v tomto čase vznikají továrny. Jižní svah je v dolní části ponechán trávníkům, dřeviny jsou komponovány do vrchní části svahu k budově zámku. Znatelným je severozápadní cíp parku, kde je plánována zřejmě stavba amfiteátru a tak dobře využit terén. K pozastavení je možná fakt, že v tomto čase hned pod amfiteátrem stojí železniční trať, ta mohla znatelně narušovat prostředí a genia loci místa, otázkou tedy zůstává proč byl amfiteátr zamýšlen právě zde. Na přelomu století dochází ke změně kompozice celého parku. Tato výrazná změna se odráží v rozčlenění na volně uspořádaný listnatý park nacházející se v jihozápadní části a parterovou část severní, která je rozvolněna a její kompozice dobře promyšlena. V parterové části jsou vysazeny stromy kolem hlavních pěších tahů, je zde zvolena symbolika tří buků a také jírovce, který má upozorňovat na odpočinkovou zónu. 30. léta 20. století se odrazila v úpravě parterové části využíváním pudingových záhonů, ty byly nejčastěji při hlavních trasách a při křížení cest. Osazeny byly pestře barevnými letničkami, jako například Viola x wittrockiana, Senecio bicolor nebo Coleus blumei, dominantu pak tvořila, palma, dracena či juka. Jinak byly

16

květinové záhony úplně vytlačeny a nahradily jej porosty keřů a stromů sesazovaných do skupin. 50. léta minulého století se na parku podepisují jen malými dosadbami zejména Pinus strobus a Picea pungens v parterové části. Zámek byl totiž v rukou státních lesů, kde byly zřízeny kanceláře a také byty, na park nebyl brán zřetel a údržba byla skoro nulová. Větší změny se odehrávají až v následující dekádě. V časopise Těšínsko se k roku 1960 objevuje článek od Ing. Milana Kořínka s názvem Nevšední botanická zvláštnost v našem kraji, článek popisuje událost takto: „ V měsíci březnu t. r. byla skácena v zámeckém parku ve Frýdku líska turecká – Corylus colurna, která odumřela vysokým stářím asi 120 let. Líska utvořila asi jeden metr nad zemí stromový dvoják, který byl ve výši deseti metrů spjat před mnoha lety železnou obručí, jež jej chránila před rozštěpením. Délka kmene lísky obnáší u prvého 23,5 m, u druhého 25 m, průměr činí ve dvou metrech od pařezu u prvého kmene 64,8 cm u druhého pak 65,8 cm.“

9

Líska se nacházela v jihozápadní svahovité části parku.

Dále pak článek uvádí, že tento strom byl seřezán motorovou pilou, kdy dřevo vynikalo svou tvrdostí. Celý kmen byl prohnilý až k patě stromu i přesto však strom každý rok nesl hojnost plodů. Corylus colurna zde proto nejspíš musel být zasazen v době introdukce cizokrajných dřevin, tedy čase utváření rozvolněného parku. Z rukopisu Vladimíra Škuty, ředitele muzea, se roku 1962 dozvídáme přesný popis druhového složení zámeckého parku. Uvádí, že park 1. dubna tohoto roku přešel do správy města Frýdku-Místku a také jeho rozlohu a podobu. Park se rozkládá na 4,25 ha a je uspořádán v duchu anglické krajinářské tvorby, kdy se střídají skupiny stromů s volnými plochami trávníků. Na západním svahu je znemožněn výhled nejen na trať (z Ostravy do Frýdlantu), ale také do celého okolí vlivem četných náletových dřevin. Dle spisu se mělo udát velké kácení 50 stromů z tohoto svahu díky návrhu zkrášlovací komise a po schválení památkovým ústavem neboť tento svah v minulosti byl nezalesněn. Vykáceny byly i některé stromy v parku a nahradily je nové výsadby, vzácné dřeviny podlehly pouze ošetření. Další úpravy parku čekaly na návrh zahradního architekta. V okolí parku jsou popisovány četné ovocné sady. S ohledem na péči o park Škuta konstatuje, že byl nákladně udržován až do roku 1925, nyní však nikoli. Odhadovaným nejstarším stromem náležející tomuto místu byl roku 1962 Fraxinus excelsior, který v obvodu měřil 480 cm a ve výši 5 m se rozkládal v šest mohutných větví tvořící korunu. Z několika vyjmenovaných 17

cizokrajných dřevin můžeme uvést Liriodendron tulipifera, Gleditschia triacanthos, Juglans nigra, Castanea sativa, Aesculus hippocastanum, dále pak jasany, lípy a břízy. Už v této době Škuta vyslovuje přání o architektonické úpravě parku a jeho zpřehlednění, tak aby byl malebný a s překrásnými výhledy na celé pohoří Beskyd. Přání se vyplnilo až o několik desetiletí poté roku 2012. Mezi léty 1965-1967 provádí Krajské středisko památkové péče a ochrany zjišťovací šetření a vydává k němu průvodní zprávu, ta má sloužit k další rekonstrukci zahrady. Uvádí přírodní podmínky okolí, ale také stávající druhové složení. V jihozápadní rozvolněné svahové části se nacházely zejména listnaté druhy dřevin jako jilm, klen, lípa, jasan, akát, buk, habr, hloh, javor mléč, bříza, v podrostu pak výrazně převládající bez černý. Nálet ve spodní části svahu byl starý přibližně 30 let. V parterové části se vyskytovaly již výše zmíněné taxony. Zmiňovaný plán přestavby parku byl hodnocen střediskem památkové péče a ochrany kladně a údajně respektoval historické rysy zahrady. Celým záměrem bylo sjednocení a celistvý vzhled parku. K docílení chtěli využít zrušení středové cesty v parterové části a nahrazení okružního promenádního chodníku po obvodu, ve středu tak vznikne travnatá plocha. Důležitým bodem návrhu bylo napojení parterové části na štěpnici v oblasti červenolistého buku, ta měla být přeměněna na rozvolněný park. Z technických parametrů projekt chodníky určoval jako asfaltové o šíři 2 m, ostatní plochy byly vyprojektovány z godulského pískovce. Přesně také vymezoval taxonomické složení, které je uvedeno v následující tabulce. Taxony plánované pro výsadbu: Tilia platyphyllos

Rhododendron azalea

Quercus robur ´Fastigiata´

Laurocerasus officinalis

Fagus sylvatica ´Pendula´

Rosa multiflora

Populus alba ´Pyramidalis´

Forsythia suspensa

Betula pendula

Tamarix gallica

Catalpa bignonioides

Spirea Thunbergii

Magnolia Soulangiana

Viburnum opulus

Thuja occidentalis ´Malonyana´

Philadelphus coronarius

Taxus baccata ´Fastigiata Viridis´

Crataegus oxycantha

Taxus baccata ´Fastigiata Aurea´

Cotinus coggygria

Juniperus sabina

Cotoneaster horizontalis

Pinus strobus

Buxus sempervirens

Pinus mugo

18

Další

poznámka

projektu

se

zabývala

kompozicí

vstupní

části

zámku.

Vyprojektovány byly zejména změny taxonomického složení, které zcela proměnily kompozici. Vchodovou část, která byla lemována alejí hlohů měly nahradit zeravy (jakožto rostliny udržující strohý vzpřímený tvar) doplněny červeně a růžově kvetoucími růžemi, vše doplňovaly rododendrony a magnólie. Kolem celého parteru je ponechán stříhaný plot, zaměněny jsou různorodé taxony za jednotně vypadající Buxus sempervirens. Socha sv. Jana Nepomuckého je zvýrazněna popínavými růžemi a katalpou. Celý plán přestavby nakonec nebyl uskutečněn. Kolem roku 1980 je provedena v zámeckém parku nová výsadba keřů, pod okny bývalých kuchyní, dnes výstavních prostor při severní straně zámku. Výběr taxonů podléhal trendům minulé doby v městském prostoru, vysazeny byly Juniperus x media ´Pfitzeriana´ a Chamaecyparis pisifera (přebývají zde až do dnešní doby). Dne 30.8.2011 byl proveden dendrologický průzkum a opatření na něm založená, jehož důsledkem bylo kácení Tilia cordata u vstupu do nádvoří zámku z důvodu nestability stromu způsobeným napadením jmelí (ke kácení došlo 21.11.2011). Dalšími byly ořezávky nutné k zabezpečení stability stromového patra a provozní bezpečnosti parku. 6.1.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 3338/1, 3339 Vlastník pozemku: Moravskoslezský kraj Hospodaření s majetkem: Muzeum Beskyd Výměra: 7 627 m2 V dnešní době můžeme v parku nalézt toto druhové složení. Pinus strobus

Gleditschia triacanthos

Aesculus hippocastanum

Magnolia x soulangiana

Castanea sativa

Symphoricarpos albus var. laevigatus

Fagus sylvatica ´Atropurpurea´

Tilia cordata

Acer ginnala

Ulmus glabra ´Pendula´- pouze torzo

Fraxinus excelsior

Juniperus x media ´Pfitzeriana´

Quercus robur

Chamaecyparis pisifera

Liriodendron tulipifera

Juglans nigra

Carpinus betulus

19

Celý park je protkán betonovým chodníkem vytvářející okružní trasu kolem bývalé severní parterové části, místy je materiál střídán asfaltem (vjezd parkem na první nádvoří ) proto, aby byla lepší dojezdnost do zámku jakožto kulturního a vzdělávacího objektu. Kompozici tvoří převážně solitérní stromy (zejména vysázeny jako sbírkové exempláře), kterým je ponechán prostor pro jejich vyznění. Vytváří se tak zákoutí, která kvetou v jednotlivá roční období. Uprostřed parteru se nachází udržovaný parkový trávník a socha sv. Josefa otočená směrem k zámku. V západní části je ledovna s šindelovou střechou, která slouží k prohlídkám. Nachází se zde i napojení na Podzámecký park a vyhlídka. Prostor vyhlídky byl pozměněn v rámci nedávné přeměny Jižní svahy. Nově vzniklým prvkem je rampa pro lepší dostupnost a okolní zídka, která dodržuje původní tvar, ale zajišťuje větší bezpečnost, ta je tvořena skládaným kamenem. Tím, že zámek je kulturně vzdělávací zařízení je park využíván jak turisty, tak místním obyvatelstvem. Provoz je pěší. V případě automobilového provozu je povolen vjezd pouze se svolením hlavní bránou parku na první nádvoří zámku. Brány bývají ve vymezený čas zamykány domovníkem zámku a vstup zvířat není povolen. Mobiliář je řešen lavičkami, které jsou zde čtyři, využívány pouze občasně. Z uměleckých děl můžeme zhlédnout sochu sv. Josefa, uprostřed parteru a sochu sv. Floriana v severní části pod klenbou dubů a lip. Nejvyhledávanějšími místy je vyhlídka a pohled od zámku na protější kopec s Bazilikou Minor, který zachycuje i torzo starého jilmu a sochu sv. Josefa. Vyhlídka je oblíbena pro svůj velký úhel obrazu krajiny a větší popisný prostor jí bude věnován v kapitole Park Jižní svahy.

20

6.2

Park Jižní svahy

6.2.1 Lokalizace Park pod zámkem se nachází v jižní části zámku. V minulosti byl součástí zámeckého parku, jehož cesty vedly až dolů k řece Ostravici. V dnešní době však spodní hranici parku tvoří železnice, která zde byla vybudována roku 1870 a kvůli ní se svah zkrátil asi o čtvrtinu své délky a byl vytvořen řez ve skále a následná injektáž. Celá trať vede do Ostravy a vytvořili ji místní továrníci (jako napojení na Ferdinandovu dráhu z Ostravy Přívozu) k usnadnění dopravy surovin do jejich továren, ty se zabývaly zpracováním dřeva, litiny a textilu. Horní hranici parku uzavírá zámek a jeho 3. nádvoří, které je od dalšího prostoru odděleno zdí. Jak už bylo zmíněno, park se nachází ve svahu a umožňuje tedy po celou dobu setrvávání v něm významný pohled na okolí (dole protékající řeku Ostravici, ta je dělící hranicí historických částí Moravy a Slezska, v pozadí tvořící kulisu Moravskoslezských Beskyd, kdy shlédneme panorama od Lysé hory až po Pustevny). 6.2.2 Historie parku Jižní svahy Historie tohoto parku je celá popsána v předcházející kapitole Zámecký park, neboť park Jižní svahy byl kdysi jeho součástí. I v současné době podle katastru majetkově náleží třetina parku Jižní svahy a vyhlídka Muzeu Beskyd, dokumenty byly v roce 2012 právně spraveny a opravňují tak statutární město Frýdek-Místek k nakládání a údržbě této části, protože provedená revitalizace zahrnovala i tyto partie parku. Jak již bylo zmíněno, park prošel novou úpravou roku 2012, kdy návrh na popud města vypracovala firma Zahradní architektura s.r.o. Při revitalizaci parku byly nalezeny původní cesty, které byly dlážděné tzv. tradiční slezskou štětovou dlažbou z oválných kamenů, která se vyznačuje kladením valounů (z godulského pískovce) užší stranou nahoru, směrem po spádnici. Cesta byla obnažena strojově o šíři asi jeden metr, kde na boční straně do výše 90 cm se tyčila suchá zídka. Tato zídka byla vykládána zpočátku nepravidelně lámaným kamenem, v západní části pak přecházela v přesné kvádry skládané na sebe. Při přetváření svahu se předpokládalo nalezení tajných podzemních chodeb vedoucích od zámku k řece Ostravici, ale předpoklad se nepotvrdil, odkryty byly pouze kanalizační šachty. Celkově můžeme říci, že v parku byly zachovány některé z historických cest (byly nahrazeny žulovou dlažbou) a suchých zídek (dnešní dobou jsou zde gabiony).

21

6.2.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 3338/2, 7652/24, 3290/37, 3341 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 17 183 m2 Do parku vede několik vchodů, kde 1. je napojením na stávající Zámecký park (ten je majetkem Muzea Beskyd a tedy v rukou státu). Další přístup vede přímo z náměstí, kde se v rohu střetává budova zámku a restaurace. Třetím oficiálním vchodem je průchod mezi zástavbou terasovitých domů, u nichž začíná návaznost na park s dětským hřištěm a dále sedacími prvky. Jak už bylo zmíněno výše, park je velmi členitý a přístup umožňují svažité cesty a schodiště, kdy místy je po bocích využito zábradlí či gabiony. Na cestní síť byly využity žulové kostky různých velikostí a nepravidelného kladení. Pohled z výše položených částí upoutá jedna ze čtyř hlavních cest, která je vyložena dle pravidelného vzoru, ostatní cesty mají nepravidelné kladení různě velkých žulových kostek, tato cesta je návazností na vedlejší park pod zámkem. Schodišťové stupně tvoří beton a zábradlí jsou z pozinkovaného kovu odolnému vůči korozi. Gabiony v jižní části parku slouží nejen proti sesuvu svahu, ale také jako optická zábrana při pohledu dolů tak, že odděluje historickou část města od nevzhledné industriální zástavby a náletových dřevin. K dalším obytným prvků patří lavičky, které jsou rozmístěny v dostatečné míře po celém parku a vytvořeny byly ze dřeva a kovu. Na dvou místech byla zvolena jiná forma sezení a to na podélných dřevěných kvádrech, kde je jejich součástí zakomponováno i osvětlení a můžou nám připadat jako dělící prvek prostorů. V části strmého terénu je park zpřístupněn dřevěnou lávkou, která navazuje na jednu ze spodních cest jižní části. Prozatím v tomto prostoru nejsou vyřešeny všechny vztahy v okolí a tedy svažitý náletový les navazující na spodní okraj parku pod lávkou je neudržovaný a pohled upoutají spíše odpadky než mezi stromy prosvítající Místek. Součástí parku není žádný umělecký předmět, nahrazuje jej však krásný výhled do okolí. Místo navštěvují zejména lidé, kteří bydlí v okolí a návštěvníci zámku, často je zkratkou pro místní, aby se dostali co nejrychleji do Místku. Z hlediska zeleně byly ponechány stromy, které vyhovovaly kompozici a nebyly narušeny či poškozeny. Keřové patro se odstranilo celkově a původní bylinné podrosty tvořeny Alium ursinum zcela vymizely. Z nynějšího druhového složení můžeme vyjmenovat Fagus sylvatica, Tilia cordata, Quercus petraea, Robinia pseudoacacia, 22

Fraxinus excelsior či Juglans nigra. V bylinném patře to jsou parkové trávníky, Hedera helix a Parthenocissus quinquefolia. Zdá se, že prostor si postupem času získává čím dál tím větší popularitu ze strany obyvatelstva, dále bude otázkou údržby, jak si tyto pozitiva udrží a přiláká více lidí trávit zde svůj volný čas.

6.3

Park Pod zámkem

6.3.1 Lokalizace Tento park se nachází ve Frýdku v mírném svahu na severní straně zámku a oficiálním názvem je Zámecký park, který neodpovídá, protože Zámecký park je vymezen přímo pod zámkem (majitelem je Muzeum Beskyd), pro přesnější vymezení bude tomuto prostoru vymezen pojem park Pod zámkem. Jeho majitelem je statutární město Frýdek-Místek. Ohraničen je ulicemi Revoluční, Zámecká a z jižní strany zdí Zámeckého parku.

6.3.2 Historie Park pod zámkem nemá zvláštní historii, protože v tomto místě býval velký sráz a tudíž byl ponechán náletovým dřevinám. Zároveň měl funkci optické clony zejména pro Zámecký park, tak aby nebyly pohledově znatelné budovy městských továren v Místku (likérka Low). V další severní části byly soukromé zahrady a domy. Od 70. let 20. století byla celá ulice Revoluční posunuta (vytvořila se zářezem do svahu) a tím přetvořeno i celé její okolí (bylo vybouráno množství historických budov a rodinných domů). Nad ní v místě dnešního parku se pak začala hromadit stavební suť a vytvářela černá skládka. Ta byla postupně odstraňována, sanována a rekultivována na náklady města od roku 2002, kdy byl vypracován projekt firmou Florart. 6.3.3. Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 3350/12, 3350/1, 3350/7, 3350/8, 3388, 3376/5, 3426, 3431, 3432 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 15 040 m2 Park opticky navazuje na Zámecký park a štěpnici. Z východní stany nejsou propojeny chodníkem, ze strany západní pak navazuje na park Jižní svahy, kdy se tato 23

cesta postavila v nedávné minulosti právě v roce 2012. Park Pod zámkem je vybudován v terénní nerovnosti, která byla vhodně využita a stala se z ní velká přednost. Prostor má dvě hlavní cesty, ty spojují Frýdek s Koloredovským mostem navazující na místeckou stranu. Horní hranici parku tvoří plot štěpnice, kdy při jeho budování stával skleník a dům zahradníka, ten byl nedávno zbourán a na jeho místě se už dva roky staví penzion, který má sloužit svatebním hostinám, částečně svým rozměrem narušuje ráz parku a nesouvisí s koncepcí celého prostředí. Důležitým bodem je amfiteátr uprostřed parku, stavba je usazena v terénu tak, že je dobrá přehlednost okolí a dostatečné výškové odčlenění od cesty. Pro posluchače kulturních akcí v amfiteátru jsou věnovány tři travnaté stupně o výšce asi 30 cm. Amfiteátr je dále využíván zejména k pořádání svatebních obřadů v letních měsících. V níže položené partii je další výrazný prvek prostředí, je jím altán zasazený do svahu, který je vytvořen z kamenné dlažby a vrbového proutí (to však bylo omylem zabetonováno, tudíž nevytváří efekt zelené stavby), kdy proutí je popnuto Parthenocissus quinquefolia s výrazným barevným podzimním efektem. Díky strmému terénu v okolí se kopec také využívá v zimních měsících k sáňkování či sjezdech na snowbordu. Z vegetačních prvků jsou užity výsadby nižších keřů či růží, rozvolněné skupiny stromů. Za zmínku stojí i trvalkové záhony, které nejsou skoro v celém Frýdku-Místku užívány a tak zejména v době kvetení potěší lidské oko. Z kvetoucích taxonů můžeme vyjmenovat Hemerocalis, Rudbeckia, Alchemilla a další. Do návrhu byl zasazen i nápad s přírodě podobným lučním společenstvem, který měl usnadnit údržbu a snížit náklady na sečení trávníků, takto se však luční společenstvo udržovalo jen tři léta po výsadbě, dnešní dobou se seče stejně jako okolní trávníky. Další nedostatečnou údržbou trpí již zmiňované trvalkové záhony, kdy rostliny nemají potřebnou péči a poslední léta nedosahují tíženého výsledku. Nutností zmínit i časté poškození kmenů stromů u izolační zeleně kolem silnice a velkou mezerovitost trávníků. Snad můžeme jen konstatovat, že i když byl návrh dobře promyšlen a proveden, následná péče města není adekvátní a park by si po této stránce zasloužil více pozornosti.

24

6.4

Bazilika Navštívení Panny Marie

6.4.1 Lokalizace Bazilika Minor se nachází na frýdeckém kopci v minulých dobách zvaném Vápenky. V dnešní době se k ní dostaneme pomocí ulice Lískovecká. Vyčleněna je z jižní strany Mariánským náměstím, z východu ulicí 2. května a ze severu ulicí Maryčky Magdonové (kdy od areálu je ve vzdálenosti pouhých 15 metrů vybudovaná socialistická zástavba, která narušuje ráz místa).

6.4.2a

Historie poutního místa

Kříže, kostely a poutní místa dotvářejí naši krajinu již mnohá staletí. Provázejí nás na cestách a jsou připomínkou toho, co nás předcházelo. Jedním z nich je i areál poutního místa ve Frýdku, zasvěcen Panně Marii frýdecké. Místní kněz Jan Sokulski vysvětluje, že poutní místa jsou právě takovým prostorem, ve kterém všechno, co není opravdu důležité, umlkne. Snad proto jsou vyhledávány nejen věřícími. Bazilika je významnou stavbou, která přesahuje rámec bývalého regionu Těšínského Slezska a dodnes láká návštěvníky nejen z České republiky, ale také z Polska, Rakouska či Slovenska. Počátek honosné stavby doprovází umístění pískovcové sochy Panny Marie v roce 1665 na zalesněném návrší kopce Vápenka za hradbami tehdejšího města Frýdek. Tento počin spravil rod Oppersdorfů za přispění uměleckého vkladu hornoslezského umělce Salomona Steinhoffera. Mariánská socha brzy proslula četnými zázraky a kolovalo o ní mnoho pověstí v širokém okolí. Na základě těchto skutků se stala vyhledávanou destinací věřících a nad sochou se vystavěla dřevěná kaple roku 1706. Ta však pro tisíce příchozích nedostačovala a tak v letech 1740-1756 byla nákladem rodu Pražmů realizována výstavba velkolepého chrámu, nejspíše podle návrhů vratislavského stavitele Bartoloměje Wittwera. Charakteristické průčelí s dvěma věžemi, dosahující do výšky 56 m, bylo budováno až do roku 1777. Vše doplňoval mobiliář vytvořen předními umělci Moravy a Slezska jakými byli Andreas Schweigel, Johann Schubert, Hypolit Weissmann, Elias Franz Herbert či Anton Berger. Na počátku 18. a 19. století navštěvovalo baziliku až 50 000 poutníků ročně, což vzhledem k počtu obyvatel města bylo velkým náporem, ale zároveň velkým ekonomickým přínosem. V období komunistického režimu převládala snaha zničit duchovní tradice místa, co nejvíce zastavit okolí panelovou výstavbou a narušit genia loci celého místa, které 25

doposud bylo tvořeno chrámem a zástavbou rodinných domů přelomu století. Tento záměr byl přerušen po skončení režimu a započala revitalizace kostela. Prostoru kolem chrámu nebyla věnována náležitá péče, ale provedla se pohledová opatření, která odclonila novou výstavbu od historické pomocí výsadeb skupin stromů či alejí. Celá rekonstrukce byla odměněna povýšením chrámu na malou papežskou baziliku papežem Janem Pavlem II. roku 1999. V minulém roce se ukončily práce na celé obnově nejen interiéru chrámu, ale také celém areálu parku s křížovou cestou pod vedením Michaela Kocycha a Martina Závodného.

6.4.2b

Historie areálu v okolí Baziliky Minor

V období 18. století bylo frýdecké panství prodáno do rukou Habsburků, ti dostáli rozhodnutí přebudovat okolí chrámu. Prvním krokem bylo vytvoření opěrné zdi před vchodem do chrámu zdobenou staršími sochami sv. Antonína Paduánského, sv, Judy Tadeáše, sv. Gabriela a sv. Rafaela, vytvořené sochařem Václavem Bohmem v 60. letech 18. století. Vše doplňovalo železné zábradlí darované nedalekou hutí v Bašce. Roku 1822 byl vyrovnán terén mezi chrámem a opěrnou zdí, byly doplněny další sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského. Pohled na úpravu areálu byl zachycen pouze na dobových obrazech. Je možno vyvodit jen částečnou představu o úpravě okolí kostela, který v zadní části obklopovaly pole, pohledově odděleny větrolamem tvořeným z topolů. Po pravé straně chrámu (směrem na východ) se nacházel pobytový trávník a na straně opačné pak park se vzrostlým stromovým patrem. Areál kolem baziliky je obklopen křížovou cestou, která má 14 zastavení. Kaple byly pořízeny v letech 1886-1887 dle podrobných nákresů architekta Karla Schadena, pocházejícího z Vídně. Jednotlivé kaple jsou opatřeny terakotovými výjevy, vyhotoveny v Mayerově dílně v Mnichově. Celková kompozice areálu je významně utvářena podle eliptického půdorysu, kde ve středu je jako nejvýznamnější stavba bazilika, kolem ní jsou poté pravidelně rozmístěny (asi 11 metrů od sebe) jednotlivé zastavení křížové cesty a v jejich přesné polovině tedy mezi VII. a VIII. zastavením vznikla roku 1880 Římská kaple. Každá kaple byla opatřena číslem zastavení a ve spodní části jménem donátora, Římská kaple pak byla vyzdvižena schodištěm nad terén a byla postavena jako kopie mausolea spisovatele Anastasia Gruna ve Štýrském Hradci. Roku 1913 se Spolek pro zvelebení pouti ve Frýdku zavazuje poutní místo udržovat a pečovat o vlastenecké smýšlení těmito kroky:

26

„ Za tímto účelem chce spolek: 1.

Zvyšovati pobožnosti v kostele i mimo kostel s dorozuměním s duchovním

správcem. 2.

Okrášlovati okolí Mariánského chrámu.

3.

Pěčovati o lepší přístřeší a zaopatření poutníků, jakož i o lacinější dopravu

vlakem. 4.

Pořádati nábožensko-vlastenecké přednášky a představení.

5.

Vydávati účelné, poučné spisy.“20

Roku 1947 se vynaložily finanční náklady na úpravu plotu a křížové cesty navrženy architektem Bohuslavem Bartkem. Rozsah prací není uveden. O dva roky později je provedena další úprava a to opěrné zdi před kostelem, na níž byla dosazena nově vyhotovená socha sv. Václava. Důležitým bylo i zřízení fondu na opravu křížové cesty. V 70. letech u příležitosti oslav 30. výročí osvobození sovětskou armádou byl podán návrh na nový povrch chodníku před chrámem, valounová dlažba tak měla být zaměněna za asfalt o rozloze 600 metrů čtverečních. Naštěstí návrh zamítl Krajský ústav památkové péče. Dne 17. listopadu 1985 při bouři bylo zdemolováno jedno zastavení křížové cesty (zastavení VIII.) zapříčiněno pádem stromu, to se poté muselo znovu vystavět. K prořezávce dřevin a odstranění některých náletů došlo roku 1995, přesněji jsou zmiňovány druhy Fraxinus excelsior, Betula pendula, Robinia pseudoacacia, Ulmus glabra. Poté následoval první ideový návrh architekta Rostislava Klímy, který byl památkovým úřadem zamítnut. Další studií areálu vytvořila dendrologická firma pod vedením Ing. Antonína Bystřičana, kde v návrhu stálo přetvoření místa na barokní zahradu s četnými brodériovými záhony. Tento návrh také neuspěl. Roku 2003 byly všechny sochy z opěrné zdi demontovány a uloženy ve dvoře kláštera, kvůli svému havarijnímu stavu. Rekonstrukce se dočkaly až roku 2009. Mezi V. a VI. zastavením se nacházel vstup do areálu (totéž mezi X. a XI., XII a XIII. zastavením). Za druhým zastavením začíná živý plot, ten je často nesouvislý. Práce Terezy Grygarové (2009) popisuje areál před rekonstrukcí jako neudržovaný, s chybějícím mobiliářem i částmi chodníků. Vše narušovala panelová zástavba (která je zde do dnešní doby a dlouho ještě přetrvá) a blízkost parkovacích míst, ty způsobovaly okolní hluk nepatřičný tomuto místu. Zeleň nebyla nikterak udržována a místy se v areálu tvořily až menší skládky či komposty. 4

27

Celý areál poutního místa je důmyslně umístěn na kopci (kdysi nazývaném Vápenky), který vizuálně navazuje na zámecký komplex. Zajisté tak bylo učiněno nejen vůči danostem ohledně vystavené sochy Panny Marie, ale také proto, že výstavbu poutního místa financovali především šlechtici. Možná i z tohoto důvodu byly vytvořeny ulice přímo navazující na zámek, tedy ulice Hluboká a Zámecká. Ulice Hluboká též sloužila jako prostor pěším poutím k přechodu od zámku k Mariánskému kostelu. Pro příchozí ze severu zde existovaly cesty směrem od Lískovce a Sedlišť, ty byly lemovány dvojitou alejí akátů a lip.6 Poutní místo však v době jeho založení neobklopovalo nic jiného než travnaté plochy a v zadních částech pole s větrolamy topolů. Nedávná zástavba však porušila vizuální vazby v terénu, které byly jasně čitelné a dnešní divák se tak může jen domnívat, jak prostor fungoval. Od vchodu do areálu můžeme sledovat mírné zvyšování terénu směrem k zadní části, je tak umocněna důležitost Římské kaple. Další terénní úpravou jsou uměle vytvořené valy vždy za kaplí, slouží tak jako optická kulisa a částečně oddělují areál od vnější panelové zástavby. Dříve byl val ponechán náletovým rostlinám, dnešní dobou je zde vysázena Hedera helix. Revitalizace celého komplexu započala roku 2010, kdy plánování projektu bylo započato již v letech 2007-2008. Dalším krokem byly restaurátorské práce na stavební a sochařské výzdobě křížové cesty a Římské kaple. 6.4.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 232 Vlastník pozemku: Římskokatolická farnost Frýdek Výměra: 7 389 m2 Areál

poutního

místa

je

navštěvován

především

poutníky

z celého

Moravskoslezského kraje a to zvláště při poutích, které se zde konají každou sobotu a neděli od jara do podzimu. Poutníci většinou přijíždějí zájezdovou autobusovou dopravou, která parkuje pod areálem, tak mohou příchozí volně vstupovat do objektu. Pomýšleno bylo i na turisty, kteří kolem projíždějí na kolech, prostor je vybaven stojany na kola hned u vstupní části. Návštěvní doba je však omezena z důvodu vandalismu a ošetřena kamerovým systémem a oplocením. Celková kompozice areálu je zachována, kolem křížové cesty vede okružní cesta, tak podélně rozdělena na pochozí plochu vytvořenou z velkoformátové dlažby a valouny 28

vykládanou a vyspádovanou část sloužící k odtoku vody. V zadní části byla obnovena přímočaře cesta od Římské kaple k obraznému výjevu na zdi baziliky, ta ukazuje Pannu Marii frýdeckou a Ukřižování. Mobiliář vyznívá jednoduše a lehce, takže nenarušuje ráz místa a vhodně podporuje pobytovou funkci. Doplněním bylo i zřízení pítka pro horké dny, umístěného u vstupu ze západní strany. Umělecká díla jsou především sochařské práce z minulých let, v roce 2010 prošly rekonstrukcí a dnešní dobou zdobí celé prostředí, kdy úpravou okolí jim byl dán nový rozměr a vnímání. Po stránce vegetace se můžeme zabývat původními druhy ve stromovém patře jako Tilia cordata, Fraxinus excelsior a v rámci živého plotu, který má vytvořit zelenou clonu od okolí Carpinus betulus, introdukovaným pak Aesculus hippocastanum. Prostor je zpřehledněn a v bylinném patře využit pouze parkový trávník, na valech mezi jednotlivými zastaveními křížové cesty se užila Hedera helix. Problémem dnešní doby zůstává až přemíra péče starousedlíků, kdy někteří z nich zvážili, že areál je málo osazen pestrými květy a tak do klidné kompozice vysazují sezónní rostliny, jako například barevné chryzantémy a narušují tak cílenou ideu.

6.5

Komenského sady

6.5.1 Lokalizace Komenského sady jsou vymezeny ulicemi Těšínská (západ), třídou T.G. Masaryka a Hlavní třídou na východě. 6.5.2 Historie sadů Park byl zřízen na místě jednoho z nejstarších frýdeckých hřbitovů. Nejdříve se na popud Jana Bruntálského z Vrbna roku 1612 vystavěl kostel sv. Jošta na místě již dřívější stavby. Záznamy praví, že se zde pochovávalo v dřívějších časech, kdy roku 1607 prošla Frýdkem velká morová rána a tak zesnulí z předměstí a Starého Města byli pohřbíváni právě tady. Zpráva tedy ukazuje, že místo se nacházelo v periferii města. Když za časů Josefa II. bylo pohřbívání uprostřed města zakázáno, dostal hřbitov u kostela sv. Jošta výsadní postavení tzv. ecclesia funeralis (pohřební kostel). V průběhu času se hřbitov několikrát rozšiřoval o okolní pole a farní zahradu. Městská rada 15. 6. 1894 vydala vyhlášku, že od tohoto času bude pohřbíváno na novém hřbitově za městem, tudíž všechny hrobová místa byla o deset let později

29

přemístěna a těla exhumována. Roku 1905 započala výsadba stromů a užívání místa jakožto parku. Dne 15. června 1914 byla v křížení hlavních cest parkem vytvořena fontána s pitnou vodou, kterou navrhl frýdecký stavitel Hans Pohl. O tři léta později místo dostalo pojmenování Komenského sady. Od 30. let byla do sadů přemisťována sochařská umělecká díla Malé Kalvárie a sv. Floriana. Tak jako celé město ani sady Komenského se nevyhly velké větrné smršti roku 1957, ta poškodila všechny stromy. 6.5.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 2941 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 11 774 m2 Sady Komenského jsou jedním z nověji rekonstruovaných parků ve městě. Hlavní kompozici udává osový kříž cestní sítě (dlážděna žulovou mozaikou), ten je uprostřed doplněn menším náměstíčkem s kašnou. Park je situován ve velice rušném místě, obklopen dvěma hlavními dopravními tahy, ale i přesto působí velmi klidným a uspořádaným dojmem. Příjemná je jeho přehlednost díky vysoce vyvětveným stromům a užitím pouze keřů nižšího vzrůstu. Také je zde využito minimum jehličnanů, díky tomu sady působí přirozeněji a lehce. Vše oživují trvalkové záhony, voleny pro stinný charakter parku s taxony Hosta a kapradinami. Umělecké prvky byly ponechány z předešlých let (sousoší Malá Kalvárie), zřejmě pro udržení pietního charakteru místa a nebyly dodány žádné další. Sady,

pro

již

zmiňovanou

vysokou

rušnost,

jsou

užívány zejména

ke

krátkodobějšímu sezení návštěvníků a průchod do dalších částí města.

30

6.6

Sady Svobody

6.6.1 Lokalizace Městský park Sady Svobody se nachází ve frýdecké části v oblasti Slezská. Vyhrazen je ulicemi Novodvorská (z východu), Sadová (ze severu), ze západu Sokola Tůmy a poslední stranu uzavírá divadlo Čtyřlístek a areál Sokolovny.

6.6.2 Historie Ke vzniku tohoto parku dopomohl místní frýdecký okrášlovací spolek. 25. února 1934 se sešla valná hromada k jeho ustavení (s předsedou Vladimírem Škutou). Jako argumentaci pro jeho vznik byla úprava města zvláště pro místní a turisty, kteří městem projíždějí. Vzorem pro ně byl okrášlovací spolek v Místku. Ihned po vzniku spolku se zřídila v místě dnešních sadů menší botanická zahrada (dříve na tomto místě bývaly louky za městem s železniční tratí vedoucí z Dobré a potok). Roku 1933 se začalo zvažovat uspořádání Krajinské výstavy Bezručova kraje. I přes celorepublikovou finanční tíseň se podařila tato událost uskutečnit, byla tak zážitkem jak pro Frýdek, tak pro Místek a celé okolí. Dějištěm výstavy ve Frýdku byly právě sady Svobody ve dnech 29.6. až 28.7.1935 (v Místku se výstava odehrávala v Sadech Smetany). Důraz se kladl na představení Těšínska, jeho historie, politického a kulturního vývoje. Podobu parku dokladuje fotografie, na které můžeme pozorovat hlavní osu směrovanou od západu k východu, na níž leží důležité stavby, altán (v centru sadů) a pohled je zakončen na Lesnickém a zemědělském pavilonu (v pozdějších dobách Pavilon města Frýdek-Místek, zbourán 1972). Hlavní linii doprovázejí dva souběžné chodníky, které návštěvníky uvádějí do jednotlivých pavilonů, ty jsou řazeny za sebou po pravé a levé straně. Ze záhonů můžeme uvést letničkovou výsadbu před zemědělským pavilonem a pruhy polyantních růží od vchodu do parku směrem k altánu. Altán (vystavěn v duchu regionální architektury) je opatřen truhlíky s pelargóniemi zavěšenými na zábradlí. Park je dokola osazen stromy a celý prostor opatřen náležitým mobiliářem v podobě laviček. Vstupní brána byla umístěna v severní části sadů, tu navrhl Ludvík Juroš, stavba se vyznačovala šindelovou střechou s nápisem „ Slezsko – Bezručův kraj“. Další návrhy pavilonů poskytli místní architekti jako Leopold Kolařík, Bohuslav Bartek, Ludvík Juroš, Richard Lakomý, Viktor Šlampa, Richard Zedníček či Rudolf Turek. Dbáno bylo nejen na park a výstavní plochy, ale na okolí, kdy okrášlovací spolek vyzýval občany k údržbě domů a zdobení oken květinami.

31

Dlouhou dobu po výstavě ještě v areálu zůstává Lesnický a zemědělský pavilon, nebyl však dopátrán rok jeho zbourání. Potok, který protékal jižní stranou je zasypán a na jeho místě vzniklo hřiště pro minigolf, po stranách zůstala jen alej stromů, která potok lemovala. Po dlouhou dobu pak záznamy a fotografie utichají a můžeme tak pozorovat pouze podobu před právě probíhající revitalizací. Park nebyl dostatečně udržován, převládaly vzrostlé keře a tím rostl i neklidný pocit při průchodu místem. Využívaly ho zejména děti, které zde měly vybudováno hřiště, jako jedinou upravenou plochu. Uprostřed zůstával oplocený altán, aby se zamezilo přístupu do něj pro jeho havarijní stav. Zbourán byl v lednu tohoto roku. 6.6.3 Aktuální stav Katastrální území: Frýdek 634956 Parcelní číslo: 1499 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 20 929 m2 Dnešní dobou je park v rekonstrukci. Jsou prováděny prořezávky a ošetření stromů napadlých jmelím, značná část byla též skácena. V současné době se však jeví péče o rostliny nedostatečná, zejména o dřeviny, ty jsou často ošetřeny špatně a jmelí je ponecháno na většině z nich. Dále jsou odstraňovány povrchy chodníků a zbourán byl i altán jakožto ústřední bod celého parku (několik posledních let byl uzavřen a oplocen z důvodu chátrání), na jeho místo má být postaven altán nový, multifunkční pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Autor nově navržené stavby Tomáš Velehradský využívá současný design organických tvarů, altán má poskytovat nejen hudební produkci, ale také divadlo či projekci. Nutností je zmínit, že v současnosti se park nachází v sociálně slabší oblasti města a tak dlouhodobá životnost budovy nemůže být předpokladem. Sady Svobody nejsou v přítomnosti oficiálně přístupné, vstup do nich však umožňuje špatné zabezpečení stavby prováděcí firmou.

32

6.7

Sady Smetany

6.7.1 Lokalizace Sady Bedřicha Smetany se nacházejí v městské části Místek a jsou největším městským parkem ve Frýdku-Místku. Park je rozdělen na dvě části řekou Ostravicí tekoucí z Moravskoslezských Beskyd. Levá část je rozlohou majoritní, nachází se v Místku, kde jsou umístěny kulturně vzdělávací a restaurační budovy. Pravá strana parku se nachází ve Slezsku a je tvořena pouze linií zeleně kolem řeky, kde je vybudována promenádní a cyklistická cesta. Sady jsou vymezeny Hlavní třídou z východu, z jihu pak ulicí Třebízského.

6.7.2a

Historie sadů

Sady Bedřicha Smetany byly původně lužním lesem, často zaplavovaným místní řekou Ostravicí. Za prvotní myšlenku dát tomuto místu podobu parku, vděčíme místnímu střeleckému spolku, o kterém jsou zmínky od roku 1852. Tento spolek měl zpočátku střelnici na Kamenci (na místě dnešní hasičské školy), když však střelnice nedostačovala jejich požadavkům, přesunuli ji na místo dnešního Českého domu. Nejdřív byla vybudována nová budova střelnice, kde střelecký prostor byl asi 200 – 300 metrů dlouhý směrem do parku, později roku 1899 byl ke střelnici postaven Německý dům (protože zvláště tam se potkávali místečtí Němci). Německý dům sloužil nejen pro spolek, ale odehrávaly se zde plesy a květinové slavnosti, v následujících letech byla zřízena i restaurace. Podle fotografií z roku 1902 byl park využíván pouze k procházkám místních obyvatel a znatelnou je cesta od Německého domu směrem do středu sadů, která byla doplněna lipovou alejí. V této době hrál velkou roli pro Smetanovy sady okrášlovací spolek nazván Spolek pro okrášlování a ochranu domoviny v Místku založen roku 1921. Měl za úkol: „ napomáhat k zevnější úpravě města, jeho domů, staveb, ulic, cest, parků, stromořadí, ovocnictví, květinářství, výzdob, umění a tak dále; pak určovat a chránit krásné památky tu i v okolí, jakož i pomáhat odstraňovat nešvary, usilovat o příchod hostů do našeho města a jeho okolí a zpříjemňovat obyvatelstvu pobyt v něm“.7 Zasazoval se o přetváření parku již od vzniku spolku, kdy byl vypracován návrh zahradním architektem Františkem Škrobánkem z Ostravy Mariánských hor. Plán parku je vytvořen z ptačí perspektivy a ukazuje kompoziční záměr celého prostoru. V návrhu je znatelná střelnice s vymezeným místem pro střelbu asi do poloviny parku (směřováno severojižně). Celý 33

park je protkán osami vedoucí od severu k jihu a jsou tvořeny stromořadím, často pravidelně stříhanými stromy. Využit je kruhovitý tvar obklopen živými ploty, které umocňují důležité uzly. Znatelná jsou travnatá prostranství utvářená do obdélníkovitých tvarů a prostor městského plaveckého bazénu ve východní části parku. Z dřevin jsou využity jak listnaté, tak jehličnaté stromy a severní hranice parku je tvořena alejí kulovitých javorů, která byla vysazena za účelem úpravy ulice nádražní, ta vedla na frýdecké nádraží. Rozlohou je zamýšlený plán shodný s nynější velikostí Sadů Bedřicha Smetany. V dnešní době nemůžeme zjistit, zda byl návrh realizován a do jaké míry, ale skutečností je, že do roku 1926 bylo provedeno mnoho úprav sadů a to z důvodu konání Jubilejní výstavy. Podle mapy před rokem 1930 je vidět, že střelnice je zbourána a v parku se začínají projevovat nové vývojové tendence. Vedle Německého domu je zřízeno Muzeum matice Místecké, na ulici Třebízského pak továrna na nábytek. Prostor začíná fungovat jako park a je protkán sítí nepravidelně točitých cest. Přesně vymezeným prostorem se tak stává pouze místo budoucího Sokola (který byl vybudován roku 1931) a procházkový okruh od Německého domu k altánu. Vidět můžeme i dva pravidelné útvary v tomto okruhu, které dle fotografií byly identifikovány jako tenisové kurty, ty byly oploceny s jedním vstupem od busty Bedřicha Smetany. Jak již bylo zmíněno, roku 1931 byla dostavena budova Sokola, kterou navrhl Jan Klema. Oddíl Sokola v Místku vznikl už v letech 1887, ale prozatímní nácviky byly prováděny příležitostně v tělocvičně gymnázia a podobně, což nedostačovalo. Proto se místecký oddíl rozhodoval už od 20. let 20. století budovat v sadech hřiště a roku 1931 pak pavilon, který splňoval všechny nároky, jak finanční tak funkční. V budově se nacházel výčep, šatna, výborovna, sklad nářadí a letní cvičný sál. Stavba byla navržena v duchu regionální architektury (částečně po vzoru Dušana Jurkoviče). Úprava okolního prostoru byla následná, vysadil se zde živý plot a lipová alej. 1935 vzniká nový památník situován na severu parku v blízkosti budovy Sokola, má vzpomínat na zakladatele Sokola v Místku. Vyhotoven je z leštěné žuly a na vrchol umístěn sokol, jakožto vše vypovídající symbol. Od roku 1934 se začíná spolu s frýdeckým okrášlovacím spolkem připravovat výstava Bezručova kraje, kdy jedním z dějišť jsou i Sady Bedřicha Smetany. Rozsáhlá korespondence nasvědčuje velkému zvelebování a značným objednávkám nejrůznějších předmětů do daného prostoru. Nově pořizované má být osvětlení ve válcovnách Mannesmannových trub, kde se pořizují rovnou dva typy. Jeden zakončen kulovitým 34

tvarem, plánován k osvětlení fontány, další se stínidlem pro celou plochu parku. Ústřední bod promenády vytvoří fontána, kterou zakázkou k navržení dostal architekt a stavitel Jaro Čermák. Popis objednávky uvádí přesné rozměry fontány stanoveny v průměru na 7 metrů, kde dno je vyztuženo železnou armaturou u stropů železobetonových, povrch zídek je opracován pemrlicí, tak aby vypadaly jako umělý kámen. Nesměly chybět ani prostory pro květiny, které se umístily po stranách bazénu atypického tvaru. Celé provedení stavby bylo odhadnuto na 6000 korun. Gmund pumpy Olomouc se staly dodavatelem čerpadla. Zvažováno bylo i pořízení několika soch, jednu ústřední jako dominantu fontány. Pro zhotovení byl vybrán pražský sochař K. Novák, který stanovil částku za jedno umělecké dílo z umělého kamene kolem 3000 korun. Uměleckým zpracováním prošly i odpadkové koše na papír, dostaly podobu žáby a satyra a jejich částku určil zhotovitel František Wawerka z Průmyslových závodů v Lipníku nad Bečvou na 150 korun. Z následujícího léta existují fotografie ukazující fungování prostoru. Uvádějí okolí altánu, které sloužilo k hudebním inscenacím a obklopují ho do čtverce postavené dlouhé řady sezení. Bazén s fontánou jsou dalším centrem dění v parku, v postranních květináčích rostou palmy a okolí tvoří pestré trvalkové záhony. I po významné výstavě zaměřené na kraj, nebyly sady zanedbávány. Dokonce byla vytvořena objednávka na zhotovení růžovny a úpravu okolí. Návrh vytvořil roku 1938 arch. Josef Kumpán z Prahy. Součástí prvního návrhu na úpravu zahrady byl předběžný náčrt, definitivní návrh se všemi detaily osázení, perspektiva, seznam potřebných rostlin, detaily architektur (lavice a oblouky) v celkové částce za práci 296,60 korun. Rosárium mělo stát v bezprostřední blízkosti pomníku Bedřicha Smetany. Dokumentace popisující výsadbový plán se však nedochovala a tak můžeme pozorovat pouze druhové složení, uvedeno v tabulce níže. Keře:

Pyrus floribunda

Konifery:

Thuya columnaris

Prunus pissardii

Thuya globosa

Spirea x vanhouttei

Pseudotsuga douglasii ´Glauca´

Ulmus dampieri ´Wredei´

Juniperus x media ´Pfitzeriana´

Buddleya variabilis Růže:

Rosa ´Frau Karl Druschky´

Pereny:

Delphinium

R. ´Hadley´

Senecio clivorum

R. ´Golden Emblem´

Dielytra spectabilis

R. ´Etoile de Hollande´

Boltonia latisquama

R. ´Gloire de Hollande´

Achilea ´Parkers Var´

R. ´Else Poulsen´

Leucanthemum ´Česká píseň´

35

R. ´Van Straaten´

Aster ´Lill Faedell´

R. ´General Mac Arthur´

Anchusa italica ´Dropmoore´

R. ´A. Muller´

Paeonia

R. ´Katharine Zeimet´

Iris

R. ´Paule Scarlet Climber´

Phlox decussata

Sady Bedřicha Smetany byly často sužovány povodněmi, kdy se z koryta vylévala řeka Ostravice, jinak tomu nebylo i roku 1941, v parku bylo asi 60 centimetrů vody. Zaplavily se všechny cesty, trávníky, záhony i sokolské hřiště. Dle dokumentace můžeme rozeznat nedávné vysazení alejí z kulovitých javorů. V průběhu druhé světové války údržba ustává, dále roku 1957 přichází velká větrná smršť, která zasahuje celé město a v sadech nezůstává jediný strom, který by prudký vítr přežil a neutrpěl újmu, dojít se musí ke značné dosadbě. Kolem 60. a 70. let jsou provedeny nové výsadby s užitím častých taxonů socialistické éry, zejména z čeledi Cupressaceae.

6.7.2b

Památník Bedřicha Smetany

Památník slavného skladatele a jeho okolí je nejproměnlivější partií parku, proto je nutné se mu věnovat samostatně a postupně si popsat vývoj a změnu kompozice v jednotlivých časových obdobích. První doložená fotografie z roku 1926 ukazuje vyvýšený půlkruhový útvar za bustou tvořený Picea abies v kontejnerech před nimi pak letničková výsadba nejspíše z Viola x wittrockiana, po stranách citrusovníky kulovitých tvarů. 1934 se keřové patro zvyšuje, je nahrazeno listnatými taxony (nejspíš Syringa vulgaris). Půlkruhový půdorys záhonu se zachoval a místo letniček se využívají trvalky a nižší růže. Na protější straně sochy vzniká sezení vhloubeno do travnatého parteru opatřeno mobiliářem ze dřeva tak, aby prostor doplnila odpočinková funkce. Roku 1971 je úprava památníku zanedbána, v nejbližším prostředí se vyskytuje neudržovaný trávník a roztroušené keře jako Picea glauca ´Conica´, Rhododendron azalea. O 20 let později se úprava okolí ponechává pouze vzrostlým keřům Juniperis x media ´Pfitzeriana´ a Picea glauca ´Conica´ po levé straně. V součastnosti je busta Bedřicha Smetany znovu obehnána záhonem letniček, často velmi pestrých výsadeb, které narušují místo a vytrhují ho z kontextu.

36

6.7.3 Aktuální stav Katastrální území: Místek 634824 Parcelní číslo: 155/1, 157, 158/1 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 75 453 m2 Kompoziční vztahy v sadech byly po všechny časy zachovány až do současnosti, jen síť cest je četnější a materiálově různorodá. Podle provozu můžeme park rozčlenit do tří částí. Severní partie slouží k co nejrychlejšímu průchodu, zejména pracujících a školáků, kteří jdou na autobusové či vlakové nádraží do Frýdku. Zde se příliš nikdo nezastavuje, až při jednom z východů ze sadů, kde je hřiště pro děti s nejrůznějšími atrakcemi. Střední část je ponechána původnímu záměru. Altán z roku 2002 prošel rekonstrukcí, kdy nebyl zachován originální vzhled a betonové části vyměnili za dřevěné, dnes už jsou značně poškozeny rukou návštěvníků parku. Prostředí stavby je dlážděno zámkovou dlažbou a jako v minulosti obklopeno sezením. Prostor je málo využíván a kromě 3 až 4 hudebních reprodukcí ročně se zde nic nekoná. Pohledová osa od altánu k severu je ukončena fontánou se střikem v úrovni půdy, vytvořenou z leštěné žuly. Středová část je doplněna trávníky a porosty stromů, ale až poslední dvě léta se aktivněji začínají užívat ke sportovním a rekreačním aktivitám, vytíženost však není velká. Poslední jižní partii můžeme nazvat uzlem, kde se potkává největší masa obyvatel. Střetávají se zde jak cesty navazující průchodnost města do Frýdku, tak procházková trasa kolem řeky Ostravice, která pokračuje dál na jih k vesnici Baška a další přidané hodnoty udávají tenisové kurty, minigolf a několik restaurací či barů. Vytíženost místa je enormní, ale postrádat můžeme jeho lepší uspořádanost a návaznosti. Po stránce zeleně je park vcelku dobře ošetřován, až na některé stromy napadené jmelím. Z druhového složení můžeme uvést: Aesculus hippocastanum

Fraxinus excelsior

Betula pendula

Acer pseudoplatanus

Qeurcus petraea

Acer platanoides

Ulmus laevis

Populus nigra

Robinia pseudoacacia

Tilia cordata

Prunus serrulata

Tilia platyphyllos

Fagus sylvatica

Picea pungens

Acer campestre

Picea abies

Tsuga canadensis

Abies nordmaniana

Platanus acerifolia

Corylus avellana

37

Symphoricarpus chenaultii

Taxus cuspidata

Ligustrum vulgare

Rosa sp.

Philadelphus coronarius

Salix caprea

Prunus laurocerassus

Salix alba ´Tristis´

Catalpa bignonioides

Mobiliář řešené plochy je zastaralý a neodpovídá požadavkům dnešní doby, často nesmyslně umístěn v prostoru. Uměleckým předmětům není dán prostor, až na jednu sochu místního výtvarníka zhotovenou před dvěma lety při ukázce řezbářského umu, dílo však nemá vazbu na místo a diváka nezaujme, spíš se stává novým objektem vandalů a dochází k jeho nelibému přetváření. Ke zvážení do budoucnosti zůstává otázka, proč se lidé více nezdržují v parku, čím je to způsobeno a jak by se tento stav mohl zlepšit. Odpověď možná spočívá v lepší uspořádanosti a přehlednosti pro rekreanty. Výrazně by pomohlo určení a charakterizování daných míst k jasně vymezeným aktivitám, které by sady mohly nabízet a oživovat. . 6.8

Janáčkův park

6.8.1 Lokalizace Jižní hranice místa je vymezena ulicí Frýdlantská, zbylé strany pak okolní panelovou zástavbou s názvem sídliště Riviéra.

6.8.2 Historie Po zaplnění hřbitova u kostela Všech svatých se nechal na nařízení města roku 1892 zřídit hřbitov nový, ten 28. dubna 1893 posvětil místní kněz. Místo sloužilo k pohřbívání až do 70. let 20. století, poté následovala ochranná lhůta pro setlení těl a pozůstalé rodiny mohly hrobová pole na žádost přemístit na frýdecký městský hřbitov. Od těchto časů začíná neúprosný růst panelové zástavby všude v okolí, a tudíž je rozhodnuto o osudu místa, stane se sadem. Zastupitelstvem je prosazen název Janáčkův park. Zničeny jsou všechny náhrobky i ty, které mají vysokou uměleckou hodnotu. Počátkem 90. let započínají sadové úpravy a je ponecháno několik málo historických předmětů pro přiblížení pietního prostoru. Jedním z nich je žulový hranol se symbolem kříže, který je hromadným hrobem několika Němců zastřelených povstalci Revoluční gardy roku 1945.

38

6.8.3 Aktuální stav Katastrální území: Místek 634824 Parcelní číslo: 3428 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 22 755 m2 Park se nachází v klidné části města, kde je propojen s další zelení v rámci sídliště Riviéra. Není výškově členěn, jedinou optickou zábranu tedy vytváří stromové a keřové patro. Protože byl založen roku 1994, tak všechny vegetační prvky jsou nedávno vysázeny a nevytváří zatím tížený efekt. V trávnících jsou skupiny stromů, kde se kombinují různě barevné taxony, jak listnaté, tak jehličnaté. Vzhledem k pietnímu místu byly zachovány památníky na první a druhou světovou válku a bývalá márnice. V zadní partii se pak nachází dětské hřiště, to je hojně využíváno především maminkami s malými dětmi. Z pozorování provozu vyplynulo, že park není moc navštěvován lidmi z blízkosti. Možným důvodem by mohla být jeho monotónnost a neudělení funkce danému místu.

6.9

Malý park

6.9.1 Lokalizace Východní strana parku hraničí s ulicí Frýdlantská, u které je vystavěn i jeden ze tří místeckých kostelů zasvěcen všem svatým. Kolem kostela můžeme nalézt jeden ze vstupů do parku, ten je formálně upraven a nic není ponecháno náhodě. Severní a jižní část obepíná cihlová zástavba z 20. let.

6.9.2 Historie Druhým nejstarším místeckým kostelem je bývalý hřbitovní kostel Všech Svatých. Roku 1716 jej vystavěl na vlastní náklady místecký měšťan Rudolf Vidomus. První zmínkou o prostoru okolo kostela je v roce 1725, kdy na tomto místě existuje stodola Matěje Čejky, ta je využita ke slavení mši svaté za zasažené morovou ránou, protože kostel tou dobou není ještě dostaven. 1763 z důvodu zvětšujícího se města je hřbitov přenesen od kostela sv. Jakuba právě do těchto míst. Pohřbívání bylo úředně ukončeno roku 1892, nicméně až do 20. let 20. století jsou náhrobky zachovány. Poté začal přesun hrobových míst na hřbitov u Elzerovy textilky v periferii města a přeměna na Malý park. 39

30. léta se vyznačují neuspořádanou výsadbou dřevin v prostoru s kruhově utvářenou cestou uprostřed parku. Znatelné jsou dvě cesty od kostela a jedna z ulice J. Čejky, všechny napojeny na kruhovou cestu. V dalších letech se pomalu demolují okolní budovy rodinného typu v duchu regionální lidové tvorby a od 70. let je přebudována i celá ulice Frýdlantská. Zanikají tedy souvislosti a návaznosti města a předělem se stává mohutná čtyřproudá cesta narušující ducha místa. 6.9.3 Aktuální stav Katastrální území: Místek 634824 Parcelní číslo: 886, 884 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 7 890 m2 Park se nachází uprostřed zástavby z 20. let a kostelem Všech svatých, tedy jeho funkcí je další obytná plocha pro obyvatele. Je jedním z parků, které po estetické stránce naplňují očekávání idey poklidného odpočinkového parku. Cestní síť je hustá a nepravidelná, tvořená žulovou mozaikou kladenou do betonu a na jejich křížení vytvořeny umělecké mozaiky z barevného kamene, díky nim je ozvláštněna atmosféra sadů. U keřového patra nejsou využity žádné vysoké taxony, místo je vzdušné a pro člověka přehledné. Ve stromovém patře najdeme zejména starší jedince, ale není opomíjena i nová výsadba. Druhové složení zachovává přírodní podmínky a tak nalezneme taxony jako Fraxinus excelsior, Fraxinus angustifolia, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Carpinus betulus (využit zejména na stříhané ploty), Acer platanoides, Acer

pseudoplatanus,

Acer

campestre,

Castanea

sativa,

Taxus

baccata,

Symphoricarpos chenaultii, Ligustrum vulgare. Nejen výtvarné ztvárnění cest napomáhá silnému duchu místa, připomínkou starého hřbitova je kamenná socha v západní části, která je vyobrazením kříže a hrubě opracována pemrlicí. Malý park se může pyšnit jako jeden z mála dobrou, pravidelnou údržbou.

40

6.10

Koloredovský park

6.10.1

Lokalizace

Park je situován mezi zástavbou především rodinných domů, hraničí s ulicí Raisova (na severu), 17. listopadu (na jihu).

6.10.2

Historie

Původní

lokalizace

tohoto

bývalého

hřbitova

byla

na

Koloredově,

jakožto samostatném městě. Koloredovský hřbitov založili místní 4. ledna 1897 a roku 1908 byl Koloredov sloučen s Místkem jako jeden z městských částí. V jeho východní části při významné křižovatce obchodních cest stávala velmi navštěvovaná hospůdka, která v 70. letech podlehla nové výstavbě komunikací. 1. září 1972 je hřbitov zrušen a zřízeny místo něj sady. Do dnešní doby můžeme vidět u východní strany několik pozůstatků kamenných náhrobků.

6.10.3

Aktuální stav

Katastrální území: Místek 634824 Parcelní číslo: 2160, 2157, 2158, 2155/26, 2155/27 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 10 628 m2 Park protíná několik nepravidelně vedených cest. Nejvyužívanější je úhlopříčná trasa vedoucí od ulice Raisova ke křižovatce 17. listopadu. Prostor a jeho kompoziční vztahy nejsou zcela promyšleny. Ve středu objektu se nachází asfaltová plocha pro sportovní aktivity, nejčastěji užívány ke stolnímu tenisu. Z hlediska zeleně byla vytvořena izolační zeleň od ulice 17. listopadu, ta má za úkol zamezení hlučnosti, prašnosti a také vytváří optickou clonu. Dále jsou využity jak solitéry, tak skupiny stromů, kdy jsou časté jehličnany i listnaté taxony. Celý park uzavírá nižší zeleň z listnatých keřů, přináší tak větší intimitu prostoru. Z uměleckého hlediska park není nijak obohacen, upomínkou na někdejší hřbitov je památník s daty trvání pohřebiště, instalován do výšky pomocí ocelových tyčí.

41

6.11

Park Petra Bezruče

6.11.1

Lokalizace

Park je situován v místecké části města, kde jeho hranicí je ze severní strany tvořena kinem Petra Bezruče a z východu přiléhajícím náměstím Evropy. Ze západu pak ulicí Frýdlantskou, která je jedním z hlavních dopravních tahů ve městě. Jižní linií je zástavba sídlišť zvaná Riviéra. Kolem parku je hlavní směr pro obyvatele z centra města k domovům a k rekreační zóně u řeky Ostravice.

6.11.2

Historie

Minulost místa se píše až od 70. let 20. století, neboť dříve zde byla situována zástavba rodinných domů v regionálním stylu a byla okrajovou částí města. Vznik parku podmíněn výstavbou kina Petra Bezruče byl vybudován spolu s jeho stavbou a nároky na funkci společenskou, dějištěm nejrůznějších akcí. Fotografie k jeho původnímu stavu nebyly nalezeny, a tudíž můžeme pozorovat pouze jeho současnou podobu.

6.11.3

Aktuální stav

Katastrální území: Místek 634824 Parcelní číslo: 3482/1, 3482/63 Vlastník pozemku: Statutární město Frýdek-Místek Výměra: 10 215 m2 Plochu parku nemůžeme vnímat samostatně bez okolní zástavby a dalších vztahů. Jak již bylo zmíněno, na západní straně se nachází hlavní pěší tah, asi o šíři 5 metrů, ten navazuje na náměstí Evropy a dále pokračuje ulicí 1. máje. Náměstí je využíváno jako shromažďovací plocha před kinem, ale v současnosti není kino využíváno, pouze k větším koncertům, tudíž náměstí ztrácí význam. Již na první pohled můžeme vidět skupiny, které prostor využívají. Protože je střed náměstí vyvýšen stupni, často zde trénují skateboardisti a mládež na kolečkových bruslích. K večeru se objevují party mladých lidí, kteří popíjejí na lavičkách. Náměstí je v celistvosti řešeno kamenným obkladem a uprostřed se tyčí nepovedená socha vytvořena studentem z průmyslové školy s námětem Evropy, zeleň je opomíjena, díky tomu v letních měsících vzniká nesnesitelné prostředí. Park je oddělen od ostatních ploch a logicky nenavazuje na okolí. Jediná cesta, která se v něm nachází, navazuje na přechod pro chodce do další části města. Při ní je umístěno jediné sezení uvnitř parku, další je u pěšího tahu. Podél celé ulice Frýdlantské 42

se vysadila izolační zeleň z keřů a stromů tak, ať zabraňuje prašnosti a hluku z okolí. Z užitých taxonů můžeme vyjmenovat Pinus sylvestris, Fraxinus ornus (v aleji kolem ulice Frýdlantská), Acer negundo, Prunus cerasifera ´Nigra´, Symphoricarpus albus, Deutzia scabra, Cornus sanguinea, Lonicera tatarica, Rhus typhina, Forsythia x intermedia, Tilia cordata, Quercus robur, Sambucus nigra, Platanus acerifolia. Jedinou upomínkou předešlých časů ve městě jsou bludné balvany sestaveny v památník Petra Bezruče. Seskupeny byly už za první republiky, kdy se nacházely poblíž Německého domu (dnes místem prochází hlavní dopravní tah městem ulice Hlavní), vzpomínku na slavného spisovatele naznačují názvy básní z jeho díla (kolorovány zlatou barvou). Z provozního hlediska je park nevyužíván, slouží pouze jako sídelní zeleň a pěší zkratka. Chybou je nepropojení s náměstím Evropy a lepší zapojení obyvatel do aktivního pobytu. Pomocí by bylo vytvoření míst pro setkávání například se sezením. Více se problematikou prostředí zabývá práce v návrhu.

43

6.11.4 Návrh Po předchozí domluvě s vedoucím práce, byla zařazena i kapitola návrh na přepracování již stávajícího parku Petra Bezruče. Ten v dnešní době není zcela využívám a studie se tedy zaměřuje na zfunkčnění prostoru. Prvním řešeným problémem bylo propojení parku s náměstím Evropy, které není vyhledávané širší populací zejména z důvodu vysokých teplot v letních měsících. Navrženo je tedy stromové patro v ústřední oblasti náměstí, které má vytvořit stín a další zázemí umístěným prvkům. Jelikož je celá plocha věnována Petru Bezručovi, měla by se mu i nadále věnovat pozornost, například přemístěním bludných balvanů s upomínkou jeho děl do centra prostoru. Kameny by se staly hlavním aktérem náměstí a lidé by se mohli více sblížit s tímto místním autorem. Pro ještě lepší mikroklima a příjemný zvuk by mohl být zakomponován vodní prvek, vnášející do místa dynamiku. Opomenuta nezůstává ani cestní síť, která byla znásobena o jeden vedlejší chodník navazující z ulice Frýdlantská na náměstí. V průběhu cesty by mohla stát sezení pro větší skupinky lidí tak, aby se zachoval duch shromažďování především mladých lidí, který zde má tradici díky provozovaným sportům. Pro oživení atmosféry jsou zakomponovány podélné trvalkové záhony v průběhu celého vedlejšího chodníku, ty navazují příčně na plochu náměstí a hlavní pěší tah městem. Dalším bodem může být zakomponování originálních sochařských děl, umocnily by tak atmosféru celého místa a poskytly nový duchovní náboj, který v tomto vyznění žádný park ve Frýdku-Místku neposkytuje. Liniová izolační zeleň je ponechána z důvodu vysoké hlučnosti a prašnosti od ulice Frýdlantská. V travnaté části parku jsou uplatňovány hlavně skupiny stromů pro lepší přehlednost plochy. Na náměstí, pak musí být využity odolné taxony zejména vůči vysokým teplotám, protože povrch náměstí z větší části tvoří dlažba. Zajisté by se dalo zakomponovat i mnoho dalších prvků, ale v tomto případě nám na malém prostoru jde zejména o jeho přehlednost a alespoň částečné zvýšení návštěvnosti a užívání místními obyvateli tak, aby se park stal jejich dalším místem pro žití.

44

7.

Bývalé parky ve Frýdku-Místku

7.1

Zoopark Park, který vznikl za první republiky a neměl dlouhého trvání, situován byl u

koryta řeky Ostravice ve městě Frýdek. Pořídil jej místní továrník, který vlastnil dnešní továrny Slezan. Přístupnost nebyla nikomu omezena a hlavními návštěvníky bývali rodiče s dětmi, které se mohly dívat na zvířata. Zastoupení mělo vodní ptactvo i savci vyskytující se zejména na venkově. Dokumentace není velká, a tedy není možno lépe popsat stav parku jak po stránce kompoziční, tak dendrologické. Provoz ukončily 70. léta.

7.2

Botanická zahrada u synagogy Židovská komunita ve městě existovala již od 17. Století. Zanechala zde

významné stavby a hřbitov. V 18. století se populace židů na území zejména Místku rozrůstá a jeden z nich se proslaví stavbou vinopalny a likérky, byl to pan Low. Všichni podléhali správě rabinátu v Těšíně. V 19. století byla vybudována škola a synagoga (ve Frýdku) a bylo zakládáno mnoho průmyslových budov jako například textilní a kovozpracující továrny. I prostředí synagogy bylo reprezentativní a to díky vzniklé botanické zahradě. Budova byla situována na jižní straně ulice Revoluční s vchodem na severu. Ze západní strany synagoga hraničila se židovskou školou a zbytek prostředí obklopovala zahrada. Z kolorovaných fotografií (kolem přelomu 19. s 20. století) je špatně rozpoznatelná kompozice prostoru. Můžeme jen konstatovat formální úpravu přední části zahrady v bezprostřední blízkosti stavby se stromy kulovitých tvarů a trávnatého parteru rozčleněného do několika částí přímými cestami. Ostatní plochy byly nepravidelně uspořádány, se střídáním květinových výsadeb a dřevinných prvků. V 60. letech 20. století je synagoga zbourána a na jejím místě vzrůstá park s novou ideologií. Na místě duchovní židovské stavby vzniká kruhový záhon z letniček. Prostor je omezen na čtvercový půdorys malé rozlohy a botanická zahrada taktéž zaniká. Ponechány jsou pouze Acer platanoides kulovitých tvarů u zachovalého vstupu do areálu. Park byl zřízen díky volebnímu okrsku č. 14 a sloužit má jako prostor pro oslavy 1. máje (den mírové a svobodné práce) a 9. května (den osvobození rudou armádou). Vysoce duchovní místo s didaktickou funkcí se tedy přerodilo díky komunistickému režimu v park s účelem propagace strany. 45

Fotografie z 90. let ukazuje zavezení parku vrstvou zeminy, kde zůstává jediný exemplář Acer platanoides při okraji a travnatá plocha. V současnosti se zde nachází pouze náletové dřeviny.

7.3

Park u magistrátu Dnešní třída Tomáše Garriguea Masaryka od 50. let 20. století měla podobu

parku s formální úpravou, která byla protějškem Městského úřadu (nyní Magistrát města Frýdek-Místek). V 50. letech můžeme pozorovat dvě terénní úrovně, severní část položena výše se vyznačuje kruhovým letničkovým pudingovým záhonem uprostřed (druhové složení nelze z fotografie blíže určit), kolem něhož se naskýtá sezení. Parter doprovází parkový trávník, v něm na čtyřech pravidelně rozmístěných květináčích rostou Agave. Mezi první a druhou partií vzniká převýšení překlenuto šesti schodišťovými stupni. V druhé části je taktéž letničkový záhon podélného tvaru s vnitřním členěním do čtverců. Fotografie z 60. let zachycuje celkový pohled na park, kde můžeme rozpoznat změny. Rozčlěnění je zachováno, přibývají vzrostlejší stromy, především Salix alba ´Tristis´ a Picea pungens. Z historie města můžeme usuzovat, že místo zaniklo v 80. letech 20. století, kdy bylo částečně vybouráno frýdecké centrum a vystavěn dopravní tah.

7.4

Park na Rooseveltově náměstí Od roku 1910 se začíná psát historie tohoto parku. Situován byl v Místku

blízko Svobodova náměstí v prostoru nazývajícím se Malé náměstí (později Rooseveltovo náměstí). Na prvním dokumentu můžeme vidět trojúhelníkový travnatý prostor dokola obehnán nízkým plotem a výsadbou kulovitých stromů na vysokém kmínku. V prostřední části pak pudinkový záhon. Fotografie z 20. let ukazuje zachování tvaru s ústředním prvkem Salix alba ´Tristis´, která tvoří pozadí soše nazvané Pohřeb v Karpatech od Jana Štursy. Kolem uměleckého díla vzniká záhon s letničkami a výsadby stromů s kulovitou korunou zanikají. 30. léta rozdělují prostor na dvě části, mezi nimiž vzniká místo pro ceremoniály. Kompozice je zachována, jen pod vzrůstnou Salix alba ´Tristis´ vzniká prostor pro

46

sezení. Letničkový záhon kolem sochy je dotvořen čtyřmi tropickými rostlinami zapěstovanými na vysokém kmínku. Od časů druhé světové války není zmínka o místě. V současnosti park neexistuje a na jeho místě vyrostla v 70. letech čtyřproudá silnice vedoucí do Českého Těšína jakožto hlavní tak do Polska. Štursova socha byla přesunuta do Janáčkových sadů.

47

8.

Závěr Velmi obtížným je shrnutí tak rozsáhlého tématu do několika závěrečných vět.

Výše uvedené informace mají podávat co nejširší záběr skutečností a událostí, které v čase neustále měnily tvář města Frýdek-Místek a to zejména po stránce zeleně. Díky historickým podkladům můžeme pozorovat dlouhou tradici parků zejména ve Frýdku jakožto knížecím městě Slezska. Minulost frýdeckých parků se píše již od 16. století, prve soukromých, později zpřístupněných veřejnosti. Frýdek se vyznačuje i větším důrazem na úpravu veřejných ploch již mnohem dříve než Místek, což bylo výsledkem přítomnosti poutního místa a velké návštěvnosti. Na těchto prostorech můžeme vidět největší změny v úpravách a využitých prvcích zahradně architektonických úprav. V Místku tomu bylo jinak, jeden z prvních oficiálních parků se založil při břehu řeky Ostravice kolem přelomu 19. a 20. století díky místnímu okrašlovacímu spolku. Dalším znakem místeckého prostředí je častá přeměna hřbitovů na parkové plochy. Celkově můžeme konstatovat větší sepjetí, zachovávání historických uměleckých slohů a konzervatismus v minulých dobách u frýdecké strany města. V Místku pozorujeme daleko mladší kulturu úpravy městských prostorů a živější či novodobější náhledy na jejich utváření nejen v zahradně architektonické tvorbě, ale také architektuře. Dnešní úpravy se od těch předešlých velmi liší, bylo to zejména zapříčiněno zanedbanou údržbou od poloviny 20. století a zrušení prostorových návazností. Parky s přetrvávající úpravou z těchto let jsou nadále opomíjeny, nejsou jim dány nové prvky a základní skladebnou jednotkou je trávník, husté stromové patro a vysoké keře, které neblaze působí na psychiku člověka při průchodu sadem. Za posledních několik let byla ve Frýdku-Místku navržena řada nových parků. Vyznačují se vysokou kvalitou, každý má jiný charakter a přehlednou kompozici. Funkčnost míst je maximální, ale návštěvnost obyvatel není velká. Důvodem může být naučené chování místních obyvatel, kteří nejsou zvyklí volně se pohybovat a žít v parku, přírodě. Zatím nenahrazují další pokoj k obývání, tak jako je tomu v jiných zemích zejména na západě. Možným řešením by mohla být názorná ukázka aktivit v parcích, častější pořádání kulturních akcí a jejich následné oživení. Nezbývá tedy než doufat v lepší cítění místních obyvatel a alespoň zachování jakéhosi standardu ze strany péče o zeleň.

48

9.

Resumé Prostudováním dostupné literatury, dokumentů, mapových podkladů a

fotografií byly sepsány stručné dějiny parků města Frýdek-Místek. Práce se zabývá historií parků v souvztažnosti s minulostí města. Ohled je brán na faktory sociální, ekonomické, politické i historické. Úkolem bylo co nejlépe popsat podmínky nejen přírodní, ale také kulturní a na základě jich pozorovat proměny městských parků v čase. Každá podkapitola je věnována jednomu z parků, kde obsahem zůstává lokalizace místa, historie, postupný vývoj kompozice a aktuální stav prostoru. K jednomu ze sadů byla vytvořena studie, která sděluje momentální funkčnost a podobu, ta je pozměněna. Závěrem jsou shrnuty výsledky pozorování daných období, ty pojednávají o rozdílnosti měst Frýdku a Místku. Konstatován byl pohled na soudobou tvorbu nacházející se v prostředí města a její rozdílný charakter. Klíčová slova:

10.

Park, zeleň, kompoziční vztahy, přestavba města

Abstract

A brief history of parks of the city of Frýdek-Místek was written after studying available literature, documents, maps and photos. The work deals with the history of parks in correlation with the past of the city. Social, economic, political and historical factors are taken into consideration. The task was to make the best description of not only the natural but also the cultural conditions and based on them observe changes in the city parks in time. Each section is dedicated to one of the parks, each of which deals with localization of the place, history, gradual composition evolution and current condition of the space. A study was created for one of the orchards which informs about the current functionality and character, which is modified. The results of the observation of given periods are summarized in the conclusion, which deal with the differences of the cities of Frýdek and Místek. A perspective was given on contemporary creations located in the city and their different nature. Key words: park, green vegetation, composition relations, redevelopment of the city

49

Seznam použité literatury: 1

BEZDĚK, L. Práce okrašlovacích kroužků, Výzkumný osvětový ústav Praha, Praha, 1955

2

DROBIŠ, D. Vliv obchodní cesty zvané solné a vznik osad, SOkA FrýdekMístek, p. č. 47/R, sig. R 47

3

GEHL, J. Nové městské prostory, Brno: Era, 2002

4

GRYGAROVÁ, T. Drobné stavby areálu kostela Panny Marie ve Frýdku v kulturněhistorickém

kontextu,

Diplomová

práce,

Ostravská

univerzita

v Ostravě, Ostrava, 2010 5

HALAMÍČKOVÁ,

A.

Chráněné

historické

parky

a

zahrady

Severomoravského kraje, Krajské středisko památkové péče a ochrany krajiny v Ostravě, 1988 6

HAVLAS, F. Panna Maria Frýdecká, Papežská knihtiskárna rajhradských benediktýnů, Brno, 1893

7

IBIDEM s. 52-53

8

KOCYCH, V. Průvodní zpráva k projektu rekonstrukce zámecké zahrady ve Frýdku-Místku, Krajské středisko památkové péče a ochrany krajiny v Ostravě, 1967

9

KOŘÍNEK, M. Nevšední botanická záležitost, časopis Těšínsko, 1960

10

KUFA, P. Poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku, Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2008

11

OTRUBA, I. Zahradní architektura: Tvorba zahrad a parků, Brno: Era, 2002

12

PINDUR, D. Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku, Muzeum Těšínska, Český Těšín, 2011

13

POLÁŠEK, J. Městské hřbitovy ve Frýdku-Místku, 2000

14

POLÁŠEK, J. Parky ve Frýdku-Místku, 2000 50

15

POLÁŠEK, J. Ve stínu frýdecké synagogy, Muzeum Beskyd, 2000

16

POLÁŠEK, J. Zámek ve Frýdku-Místku, Muzeum Beskyd, 2000

17

PROCHÁZKA, K. Město Místek, SOkA Frýdek-Místek, p. č. 29/R, sig. R 29

18

PŘECECHTĚL, A. Památky města Místku a jeho lašského okolí, SOkA Frýdek-Místek, p. č. 1251, sig. B 140

19

ROTTEK, E. Frýdecká epopej, SOkA Frýdek-Místek, p. č. 337/R, sig. R 333/b

20

SOkA Frýdek-Místek, Spolek pro zvelebení pouti ve Frýdku, inv. č. 271, karton 33

21

SOkA Frýdek-Místek, Ze staré historie města Místku, p. č. 56/R , sig. R 56

22

SOkA Frýdek-Místek, Archiv města Místku 1578-1942, inv. č. 371, karton 55

23

SOkA Frýdek-Místek, Městský národní výbor Frýdek-Místek, inv. č. 223, karton 161

24

SOkA Frýdek-Místek, Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny Frýdek 1935-1951, inv. č. 7, karton 1

25

ŠKUTA, V. Frýdecký zámecký park, Vlastivědný ústav muzeum FrýdekMístek, 1962

26

VAVŘÍKOVÁ, A. Rekonstrukce areálu Zámeckého parku. Průvodní zpráva, Baška, 1994

27

WEISSBROD, M. Frýdecký zámek, Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek, 2009

28

WEISSBROD, M. Průvodcovský text zámeckého okruhu, Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek, 2010

29

ZATLOUKAL, P. a kol. Česká republika: architektura XX. století. Morava a Slezsko. Díl I. Praha: Zlatý řez, 2005

30

ZLÁMALOVÁ, A. Architektura a urbanismus Frýdku-Místku, 1900-1943, Magisterská diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2011

51

Seznam příloh - obrazová část Obr. 1

Situační mapa města Frýdek-Místek Zdroj: www.google.cz

Obr. 2

Panoramatický pohled na frýdecké náměstí Foto: David Volný

Obr. 3

Panoramatický pohled na město Frýdek-Místek Zdroj: www.ukazy.cz

Obr. 4

Situační mapa – Zámecký park Zdroj: www.google.cz

Obr. 5

Zámecký park Zdroj: www.google.cz

Obr. 6

Zámecký park – černobílá pohlednice z roku 1903 Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 7

Zámecký park – černobílá pohlednice z let 1935-37 Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 8

Zámecký park v 50. letech 20. století Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 9

Gloriet a ledovna zámku (70. léta) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 10

Pohled od zámku k Bazilice Minor (70. léta) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 11

Zámecký park (přelom 70. a 80. let) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 12

Zámecký park (přelom 70. a 80. let) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 13

Pohled od zámecké brány k Bazilice Minor, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 14

Zachycení zámeckého parku s glorietem a ledovnou, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 15

Vyhledávaný pohled ze Zámeckého parku na Baziliku Minor a sochu sv. Josefa, 2012, současný stav Foto: autor 52

Obr. 16

Situační mapa – Park Jižní svahy Zdroj: www.google.cz

Obr. 17

Park Jižní svahy Zdroj: www.google.cz

Obr. 18

Kácení Corylus colurna (1960), park Jižní svahy Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 19

Pohled od řeky Ostravice (30. léta), park Jižní svahy Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 20

Park Jižní svahy (70. léta), pohled směrem k malé vyhlídkové věži Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 21

Park Jižní svahy (70. léta), pohled směrem k náměstí Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 22

Gabiony vyměněny za původní suchou zídku, 2012, park Jižní svahy, současný stav Foto: autor

Obr. 23

Lávka v západní části parku, 2012, park Jižní svahy, současný stav Foto: autor

Obr. 24

Pohled na celý park Jižní svahy od jihu směrem k severu, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 25

Vyhlídka, první rok po založení, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 26

Cestní síť, první rok po založení, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 27

Celkový pohled do parku, první rok po založení, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 28

Situační mapa – park Pod zámkem Zdroj: www.google.cz

Obr. 29

Park Pod zámkem Zdroj: www.google.cz

Obr. 30

Jarní pohled do štěpnice, 2010, kvetoucí Malus a Prunus Foto: autor

Obr. 31

Pohled směrem na amfiteátr, štěpnici a Zámecký park, 2010 Foto: autor 53

Obr. 32

Cesta od Revoluční, 2010, park Pod zámkem, aktuální stav Foto: autor

Obr. 33

Kvetoucí štěpnice, 2009 Foto: RNDr. Magdalena Roháčová, Ph.D.

Obr. 34

Venkovní amfiteátr, 2010, park Pod zámkem, současný stav Foto: autor

Obr.35

Hlavní cesta parkem, směrována od západu k východu, 2010 Foto: autor

Obr. 36

Pohled z parku na Baziliku Minor, fotografie zachycuje výsadby trvalek, 2010 Foto: autor

Obr. 37

Pohled na amfiteátr po bouraní původního skleníku zahradníka Zámeckého parku, 2010 Foto: autor

Obr. 38

Nově vznikající penzion pro konání svateb na místě původního skleníku, 2012 Foto: autor

Obr. 39

Štěpnice, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 40

Pobytový trávník, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 41

Amfiteátr, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 42

Situační mapa – Areál Baziliky Minor Zdroj: www.google.cz

Obr. 43

Areál Baziliky Minor Zdroj: www.google.cz

Obr. 44

Mariánský kostel (1900) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 45

Mariánský kostel (40. léta 20. století) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 46

Křížová cesta (60. léta) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 47

Předprostor kostela, 2012, současný stav 54

Foto: autor Obr. 48

Římská kaple, situovaná uprostřed křížové cesty, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 49

Kaple křížové cesty, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 50

Situační mapa – Sady Komenského Zdroj: www.google.cz

Obr. 51

Sady Komenského Zdroj: www.google.cz

Obr. 52

Průvod hasičů kolem Komenského sadů (20. léta 20. století) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 53

Komenského sady (30. léta) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 54

Komenského sady (40. léta) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 55

Střed Komenského sadů s vodním prvkem, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 56

Sousoší s ukřižovaným Kristem dříve situováno před magistrátem města, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 57

Pohled na kostel sv. Jošta, 2012, současný stav Foto: autor

Obr. 58

Situační mapa - Sady Svobody Zdroj: www.google.cz

Obr. 59

Sady Svobody Zdroj: www.google.cz

Obr. 60

Místo, kde byly vystavěny Svobodovy sady (1900) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 61

Stavba pavilonu lesnictví a zemědělství v sadech Svobody (30. léta) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 62

Sady Svobody při příležitosti výstavy roku 1936 Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 63

Vstup do parku z ulice Viléma Závady, 2012 Foto: autor 55

Obr. 64

Dětské hřiště, 2012 Foto: autor

Obr. 65

Altán v centru sadů, 2012 Foto: autor

Obr. 66

Altán (přelom 30. a 40. léta 20. století) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 67

Altán (říjen 2012) Foto: autor

Obr. 68

Zbouraný altán (leden 2013) Foto: autor

Obr. 69

Nově vyprojektovaný multifunkční altán, návrh Tomáš Velehradský Zdroj: www.idnes.cz

Obr. 70

Situační mapa – Sady Bedřicha Smetany Zdroj: www.google.cz

Obr. 71

Sady Bedřicha Smetany Zdroj: www.google.cz

Obr. 72

Lipová alej v Sadech Smetany (1900) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 73

Prostor u altánu (30. léta 20. století) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 74

Altán (1928) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 75

Fontána (1935) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 76

Povodeň v parku (1941) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 77

Větrná smršť v Sadech Smetany (1957) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 78

Památník Bedřicha Smetany (1935) Zdroj: Muzeum Beskyd

Obr. 79

Lipová alej, vedoucí od altánu k bývalému Německému domu, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 80

Altán, 2012, současný stav 56

Foto: autor Obr. 81

Situační mapa – Janáčkův park Zdroj: www.google.cz

Obr. 82

Janáčkův park Zdroj: www.google.cz

Obr. 83

Vstupní brána hřbitova, 30. - 40. léta Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 84

Hřbitov - zástavba Riviéra v pozadí, 70. léta Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 85

Hrobka významné místecké rodiny Grossmannů, 70. léta Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 86

Bývalá márnice, 70. léta Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 87

Pohled na bývalou márnici, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 88

Památník padlých 1. sv. války od Štursy, dříve stával na Rooseveltově náměstí, 2012 Foto: autor

Obr. 89

Památník věnovaný místeckým Němcům, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 90

Situační mapa – Malý park Zdroj: www.google.cz

Obr. 91

Malý park Zdroj: www.google.cz

Obr. 92

Hřbitov (1924) Zdroj: SOkA Frýdek-Místek

Obr. 93

Větrná smršť (1957) Zdroj: SOkA Frýdek-Místek

Obr. 94

Rekonstrukce parku (1965) Zdroj: SOkA Frýdek-Místek

Obr. 95

Budování nového Místku (70. léta), vlevo výstavba kina Petra Bezruče spolu s parkem Zdroj: SOkA Frýdek-Místek

Obr. 96

Umělecky ztvárněná mozaika v chodníku, 2012, aktuální stav 57

Foto: autor Obr. 97

Kříž, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 98

Kříž s pozadím kostela, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 99

Kostel Všech svatých, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 100

Situační mapa – Koloredovský park Zdroj: www.google.cz

Obr. 101

Koloredovský park Zdroj: www.google.cz

Obr. 102

Koloredovský park, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 103

Odpočinková zóna pro místní seniory, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 104

Upomínka bývalého hřbitova, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 105

Situační mapa – Park Petra Bezruče Zdroj: www.google.cz

Obr. 106

Park Petra Bezruče Zdroj: www.google.cz

Obr. 107

Pohled na kino Petra Bezruče, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 108

Bludné balvany s upomínkou na Petra Bezruče, dříve situovány před Německým domem, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 109

Pěší zóna, 2012, aktuální stav Foto: autor

Obr. 110

Bývalý park – botanická zahrada u synagogy (1900) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 111

Bývalý park – Rooseveltovo náměstí (1920) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových

Obr. 112

Bývalý park – park u magistrátu (50. léta) Zdroj: soukromý archiv manželů Poláškových 58

13.

Seznam mapových příloh

Mapa č. 1

Zámecký park (1883)

Mapa č. 2

Zámecký park (30. léta)

Mapa č. 3

Zámecký park (60. léta)

Mapa č. 4

Zámecký park (2012)

Mapa č. 5

Sady Bedřicha Smetany (30. léta)

Mapa č. 6

Sady Bedřicha Smetany (2012)

Mapa č. 7

Park Petra Bezruče - Návrh

59