Park ve Wolkerově ulici v Děčíně

Park ve Wolkerově ulici v Děčíně Historie parku – od vzniku do konce II. světové války: Park byl založen Okrašlovacím spolkem, vedeným Alexanderem Kassianem (1861-1944) dle p. Jozy v roce 1915 (p. Slavíčková uvádí pravděpodobnější rok 1914), jako Park korunního prince Rudolfa. Autora projektu neznáme, je možné, že se na něm podílel Kassian. K možným inspiračním zdrojům viz poznámku pod popisem parku. Po I. světové válce byl z politických důvodů přejmenován na Schillerův park, a záhy zde byl postaven jeho pomník (v roce 1924). Plochou nevýznamný park (0,65 ha) velmi protáhlého tvaru, situován v severojižním směru, tvořil ve dvacátých a následných letech spojku mezi Arboretem Kvádrberk a městem – lemoval ulici, které, jak se zdá, dal i jméno – nesla název Parkstrasse. Zároveň se stal jeho pokračováním z hlediska výskytu cenných domácích i exotických dřevin. Dobu největší slávy prožil za I. republiky, kdy zde byly pravidelně vysazovány květiny a nepochybně sloužil, když ne jako cíl, tedy jistě jako promenáda do zmíněného Arboreta. Dominantami jeho severní části byly kruhová dvoupatrová kašna a pomník s bronzovou bustou F. Schillera (z roku 1924, odlitá dle Danneckerova originálu ve Stuttgartu; za II. světové války zabavena a roztavena na dělové hlavně); jižní části dominovala ozdobná váza-amfora. V roce 1933 byl do parku umístěn kamenný pomník s tesaným nápisem: GEDENKSTEIN am 9. Aug. 1855*, vztahující se k datu kolaudace Řetězového mostu přes Labe. Kolem něj bývalo menší alpinum. Po smrti zakladatele parku v roce 1944 byl park přejmenován po dlouholetém předsedovi Okrašlovacího spolku a botanikovi na Kassianův park; název měl ovšem jepičí trvání a po válce zanikl. Za války byla péče o park zanedbávána, ale nejhorší období park čekal po válce. Poválečná historie parku (do roku 1989): První roky po válce byly dost nešťastné. Po odsunu původního obyvatelstva se o městské parky několik let nestaral nikdo. Teprve koncem 40. let vznikla Vnější úprava města Děčína, která zpočátku zaměstnávala pouhé dva zahradníky na celé město. Po několika letech se transformovala do podniku Technické služby města Děčína. Situace se zlepšila až po zmíněné transformaci v polovině 50. let. Nicméně v zájmu snížení pracnosti byly během šedesátých let odstraněny vstupní habrové brány, a živý plot směrem ke dráze (až na jeho část v sousedství jižního parteru) byl ponechán volnému vývoji. Jak již bylo řečeno, park na západní straně sousedí s prudkým svahem, na který navazuje těleso železniční tratě zapuštěné hluboko do terénu. Omezení údržby živého plotu se ukázalo být dvojsečnou zbraní – najednou nic nebránilo pádu občanů na koleje železniční vlečky do přístavu Loubí (původní laťový plot se rozpadl již před léty). Pro vyšší bezpečnost návštěvníků parku, bylo v 70. letech postaveno na hranici parku oplocení, jehož zbytky lze pozorovat ještě dnes. Na nátlak místních obyvatel nového panelového domu byl bývalý parter Schillerova pomníku v první polovině 70 let zrušen, a na jeho místě vybudováno volejbalové hřiště. Zde rostoucí pěnišníky byly přemístěny zčásti na sousední parter v jižní části parku, dílem před Ekonomickou školu na Komenského náměstí. Hřiště bylo obehnáno vysokým oplocením, což parku na kráse nikterak nepřidalo. Ještě v 70. letech bývaly cesty za pomoci brigádníků v letních měsících odplevelovány a dosypávány pískem; s úbytkem zaměstnanců bylo od této praxe upuštěno. Nutno říci, že kašna po válce nikdy neplnila svou funkci, takže její středová část byla v osmdesátých letech přemístěna do nové kašny na pěší zóně v Křížové ulici. Až na krátké období let 1984-6, kdy byly drasticky sníženy stavy zaměstnanců, se TSmD o park staraly v mezích možností slušně: 3x ročně byly koseny trávníky, shrabováno listí a dvakrát ročně střihány živé ploty (ručně!), v zimním období byly střihány kulovité javory.

Vývoj parku po roce 1989: TSmD se o park staraly do roku konce 1991, v letech 1992-98 park udržovala firma Václava Šafra. Lepší možnosti nákupu mechanizace se příznivě projevily především v četnosti sekání trávníků (7x ročně oproti 2-3 sečím ročně za TSmD). Kvalitnější služby rovněž umožňoval mechanizovaný řez živých plotů, podobně jako sběr listí traktorem. V roce 1999 byla bez udání důvodů předána údržba o park do rukou TSmD. Výsledky jejich „péče“ se daly pozorovat záhy: téměř ihned se přestaly ošetřovat některé části živého plotu (například zadní část u parteru v jižní části parku, takže dnes větve z habru zasahují do poloviny parteru). Živý plot se začal střihat pouze 1x za rok, kulovité javory se udržují nahodile. Současný stav: V posledních letech se situace nepochopitelně přiostřila: Město Děčín bylo připraveno o užívací právo jednoho z nejstarších parků ve městě, založeného Okrašlovacím spolkem a dlouhá léta městem udržovaného. V majetkoprávních záležitostech se přece nic nezměnilo – pozemek parku drahám patří od začátku své existence! O park se nyní v mezích svých možností starají ČD, na jejichž pozemku park leží. Koše z parku zmizely už před léty; zdá se, že dráhy zajímají více exkrementy psí, než úklid odpadků lidských. O lavičky se nestará nikdo, takže až na jednu se zcela rozpadly. Oplocení západní hranice parku, byť zdaleka ne optimální, se rozpadlo již před 25 lety. Chráněné stromy v severní části parku udržuje CHKO, o stromy jižní části se starala firma Šafr, ale poslední ošetření proběhlo někdy před osmi lety, a dnes by bylo jistě zapotřebí nového odborného zásahu. Absence odborné údržby se nejhůře projevuje bujením habrů na západní hranici parku – původně živého plotu, a také zarůstáním keřů, živých plotů i trávníků náletovými dřevinami (lípa, černý bez a v jižní části akát). Nedostatek odborného vedení údržby parku se prezentuje nesmyslně řezanými keři v severní části parku: tu do koule, tu do krychle… Zdá se, že obsluhující personál nemá ani základní představu o správném ošetřování kvetoucích keřů! Velkým problémem je zoufalý stav cest – v některých částech parku se již ani nedá poznat, kudy vedly. Spodní část kruhové kašny a bývalé pískoviště bývá osazována květinami, ale vzhledem k celkové neutěšenosti parku to působí spíše směšně… Návrh názvu parku: Jako pokus o nápravu historické spravedlnosti a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji návrat k názvu Kassianův park, nebo Park Alexandera Kassiana. To by ovšem mělo smysl pouze v případě rekonstrukce parku, jejíž součástí by mělo být umístění tabule s jeho stručným životopisem. Popis parku: Z hlediska kompozice byl park založen ve smíšeném stylu (tedy kombinaci pravidelného a volně krajinářského): snaha o částečnou symetrii byla vyjádřena habrovým živým plotem, který lemoval park ze všech stran (výjimkou byla nejužší část přibližně ve středu jižní poloviny parku, kde na západní straně živý plot chyběl v délce asi 120 m); přesně řečeno, chybí zde dnes, situaci z doby založení parku neznáme. Západní stranu parku ohraničoval plot – betonové sloupky nesly laťová pole. Od dnešní Wolkerovy ulice byl park oddělen podélným živým plotem, chodníkem a stromořadím kulovitých javorů vysázených v úzkém pásu trávníku; kratší stromořadí, tentokrát z kulovitých jasanů bylo umístěno ve středu jižní části uvnitř parku; nutno dodat, že kratší stromořadí se nalézalo také na východní straně severní části parku, a sice v jeho jižní části, kde byl živý plot doplněn vysokokmeny červených hlohů. Pravidelnost kompozice byla zvýrazněna v rovinatých partiích několika partery, které jsou zčásti čitelné dodnes. Největší z nich je na jižním konci, v jehož

centru byla umístěna ozdobná váza (amfora), další najdeme poblíž křižovatky s ul. Čs. armády, třetí býval za touto křižovatkou směrem na sever (uprostřed stával bronzový pomník básníka Schillera), a poslední asi v polovině délky severní části, jehož dominantou byla krásná dvoupatrová kašna. O bližší podobě těchto ploch se nedochovaly žádné podrobnosti, ale dají se zde předpokládat květinové, či růžové záhony. U Schillerova pomníku je z fotografie možno odečíst způsob osázení: kolem pomníku býval menší kruhový květinový záhon a po obvodu travnaté plochy bylo vysázeno několik skupin stálezelených keřů, patrně pěnišníků. Sousední parter za křižovatkou byl lemován výsadbou sadových růží. Propojovací části parku mezi těmito partery jsou založeny spíše volně, a je zde rozmístěna většina níže uvedených dřevin. Vstupy do parku byly zvýrazněny několika branami tvarovanými z habru a také několika schodišti. Asi ve třetině jižní části parku, mezi jinanem a mohutným bukem je ve svahu pod živým plotem umístěn kamenný pomník s tesaným nápisem: GEDENKSTEIN am 9. Aug. 1855*, vztahující se k datu kolaudace Řetězového mostu přes Labe. Kámen býval osazen jako nárožní na cimbuří pilíře mostu, a do parku byl umístěn v roce 1933. V levém rohu je vysekaná krychlová dutina, ve které byly vysazovány květiny. Kolem něj bývalo menší alpinum, dodnes je zde asi 15-20 kamenů. Wolkerova ulice ve směru od severu k jihu park má mírné stoupání, což se projevuje i v modelaci terénu parku. Od zmíněné kašny se park svažuje jednak k jeho severní části, kde vytváří poměrně ostrou špičku, a zároveň se svažuje od průběžné cesty směrem k západu. Podobně je tomu ve středové partii jižní části parku, kde se nalézají příkré svahy mezi živým plotem a průběžnou komunikací parku. S ohledem k nadstandardnímu výskytu exotických dřevin se nabízí možnost, že tento park byl logickým pokračováním arboreta (Kvádrberk) směrem ke městu. Park byl doplněn „nezničitelnými“ lavičkami odlitými z umělého kamene a osazené silnými dřevěnými hranoly, stejného typu, které pro park pod Kvádrberkem vyrobil zahradník Weinkrämer. O jejich kvalitě svědčí fakt, že vydržely s drobnými opravami do poloviny 80. let 20. století (70 let!), kdy byly nahrazeny novými (ty nevydržely ani 30 let). * jeden příklad za mnohé, jak si původní obyvatelstvo vážilo práce svých předků; zajisté hodný následování! Poznámka: Je pozoruhodné, jak velice se tento park podobá objektu na pravém břehu Labe v Drážďanech Neustadtu. Leží na staré říční terase stejně jako park ve Wolkerově ulici (ve stejnojmenné čtvrti), a má zřetelně podobnou kompozici. Tvoří jej řada parterů ohraničených živými ploty, pouze je asi dvakrát tak široký. Jeho severovýchodní část tvoří Růžová zahrada. Vzhledem k tomu, že deset let před založením parku v Děčíně působil drážďanský zahradnický mistr Paul Hauber (Jubilejní park), může mít tato podobnost hlubší souvislosti.

Původní dendrologické složení parku: Jehličnany: 1. Jinan dvoulaločný 2. Cypřišek hrachonosný nitkovitý 3. Cypřišek hrachonosný péřovitý 4. Cypřišek hrachonosný (†) 5. Jalovec prostřední Pfitzerův 6. Smrk pichlavý stříbrný 7. Zerav západní 8. Tis červený 9. Tsuga kanadská 10. Borovice limba (†) Listnaté stromy: 11. Javor jasanolistý skvrnitý 12. Javor mléč kulovitý 13. Javor klen 14. Javor klen načervenalý 15. Bříza bradavičná 16. Habr obecný střihanolistý 17. Hloh obecný červenokvětý (stromořadí †) 18. Buk lesní čevenolistý (†) 19. Buk lesní růžově panašovaný 20. Jasan ztepilý zlatý 21. Jasan ztepilý zakrslý 22. Platan javorolistý 23. Třešeň ptačí 24. Dub letní 25. Trnovník akát pokroucený 26. Lípa americká 27. Lípa malolistá 28. Lípa velkolistá 29. Lípa velkolistá střihaná Keře: 31. Dřišťál obecný červený 32. Habr obecný – živý plot 33. Kdoulovec japonský 34. Pustoryl věnčitý 35. Tavola kalinolistá 36. Pěnišník americký 37. Pěnišník kavkazský 38. Růže sadová (bílá) 38. Růže stromková 39. Růže VK 40. Tavolník japonský 41. Šeřík obecný 42. Šeřík obecný

Ginkgo biloba Chamaecyparis pisifera ´Filifera´ Chamaecyparis pisifera ´Plumosa´ Chamaecyparis pisifera ´Squarrosa´ (†) Juniperus x media ´Pfitzeriana Aurea´ Picea pungens ´Glauca´ Thuja occidentalis ´Wareana Lutescens´ Taxus baccata Tsuga canadensis Pinus cembra Acer negundo ´Variegatum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus ´Atropurpureum´ Betula verrucosa Carpinus betulus´Incisa´†, náhr cv.´Quercifolia´ Crataegus laevigatus ´Paul´s Scarlet´ (†) Fagus sylvatica ´Purpurea Latifolia´ (†) Fagus sylvatica ´Roseo-marginata´ Fraxinus excelsior´Aureum´ Fraxinus excelsior ´Nana´ Platanus x hispanica Prunus avium Quercus robur Robinia pseudoakacia ´Tortuosa´ (pokácen) Tilia americana (†) - nahrazena mladou Tilia cordata Tilia plytyphyllos Tilia platyphyllos ´Laciniata´ Berberis vulgaris ´Atropururea´ Carpinus betulus Chaeomeles japonica Philadelphus coronarius Physocarpus opulifolius Rhododendron catawbiense Rhododendron cauc. ´Cunningham´s White´ Rosa ´Frau Karl Druschki´ Rosa Rosa cv. Spiraea japonica Syringa vulgaris ´Decaisne´ Syringa vulgaris ´Mme Lemoine´

Návrh rekonstrukce parku: I. Organizační opatření: 1. Je třeba dořešit majetkosprávní záležitosti. Jde přeci o podstatu věci – o park, jeho stav a možnosti využívání objektu občany města. 2. Zabránit živelným akcím jako jsou: – neodborně ořezávané keře 3. Záruka kvalitní údržby – rekonstrukce parku má smysl pouze v případě kvalitní následné péče. Je ovšem otázkou, který subjekt by mohl být zárukou poskytování kvalitních služeb. II. Výhledová: předkládám odbornou studii, která se zabývá celkovou koncepcí parku a dále řeší problematiku: 1. Mapové podklady: použil jsem sadovnický plán parku v měřítku 1:200 z Generelu zeleně města Děčína, II. díl, který v letech 1982-83 zpracovali pracovníci TSmD pod vedením Václava Šafra (I. díl zpracoval se svým kolektivem p. Jiří Hovorka). Plán zachycuje situaci koncem 70. let 20. století včetně tehdejší kompozice a vedení cest. Původní stav mám ještě v živé paměti, důvod změn zachycuji v kapitole Poválečná historie parku do roku 1989. 2. Dřeviny: 2.1 Inventarizacemi dřevin jsem se zabýval průběžně po celou dobu působení v TSmD (19701992), a dále až do roku 1998. Poslední jsem provedl v roce 2011 při práci na své publikaci Dendrologické zajímavosti Děčína a okolí. Díky těmto údajům jsem mohl sestavit fundovaný původního dendrologického složení parku. 2.2 před započetím této studie jsem provedl dendrologický průzkum, který zhodnocuje stav porostů a stanoví způsob ošetření dřevin; zde předkládám stručný nástin: 2.3.1 – několik stromů v severní je chráněných a jejich ošetřování je v kompetenci Agentury ochrany přírody v Litoměřicích. 2.3.2 – ostatní stromy bude nutné ošetřit, detailní rozpis je předmětem zmíněného dendrologického průzkumu. 2.3.3 – jako velice problematický se mi jeví zbujelý porost bývalého živého plotu v sousedství svahu: celkem bez větších problémů by se dal obnovit v jižní části parku, až do roku 1998 byl udržován (1950-1991 TSmD, 1992-98 firma Šafr). Pak jej spolu s celým parkem převzaly do „údržby“ znovu TS, a výsledek můžeme vidět – větve habrů sahají do poloviny bývalého parteru. Tato část by se ale pořád dala poměrně jednoduše obnovit seříznutím na původní výšku (90 cm), se zajištěním následné údržby – habr je schopen opakované regenerace. – složitější, ale řešitelný je „zbytek“ parku: za 50 let se habry rozrostly do velkých rozměrů, průměry kmenů již dosahují 30-50 (nejsilnější má asi 0,5 m nad zemí ø 80cm) a větve již dávno prorůstají do korun chráněných stromů. Řešení vidím v seříznutí habrů ve výšce asi 15 cm nad zemí; po jednom roce by habry měly obrůst novými silnými výhony a mezitím by se do mezer mezi nimi daly vysadit mladé keře habrů, takže do tří let by při rozumné údržbě mohl narůst poměrně slušný živý plot (podobný problém jsme před lety řešili na hřbitově v České Kamenici). – další možností je habry probrat tak, aby zůstaly zachovány nejzajímavější kmeny v místech, kde neohrožují zdárný růst chráněných stromů. Tento způsob zohledňuji v plánu rekonstrukce, kde ponechávám asi pět nejkrásnějších habrů. Ostatní budou seříznuty za účelem obnovení původního živého plotu.

2.3.4 – odstranění náletů: za léta minimální údržby zarostl park nálety – například ve skupině rododendronů rostou lípy a bez černý. Bezpodmínečně nutné je odstranění kořenových výmladků akátu (kombinovanou metodou mechanickou i chemickou) v jižní části parku a následného odstranění pařezů. 2.3.5 – ochrana dřevin: mezi chráněné stromy parku zařadit: Buk lesní růžově panašovaný - Fagus sylvatica ´Roseo-marginata´, Dub letní - Quercus robur, Lípa velkolistá střihaná - Tilia platyphyllos ´Laciniata´, které se nalézají v jižní části parku. 3. Cesty: 3.1 – rekonstrukce sítě cest. V parku byla síť cest vybudována velice pečlivě na základě tvořeném zčásti štětem, zčásti kvalitní keramickou dlažbou s písčitým povrchem. Vedení cest zachycuje sadovnický plán rekonstrukce i s umístěním jednotlivých laviček. Určitě by stálo zato využít původních cest, jednak z důvodu úspory financí, ale také z hlediska historické návaznosti. V podstatě by stačilo odstranit povrchové nánosy, obnažený štět osadit obrubníky a dodat povrchovou vrstvu. V nejsevernější části, kde původně býval trávník, je vyšlapaná cesta; asi by bylo vhodně tuto spontánně vzniklou komunikaci legitimizovat a samozřejmě zpevnit. Naopak neuvažuji o obnově obvodové cesty poblíž ulice Čs. armády, která je zcela zarostlá rododendrony. 3.2 – povrch cest by měl být volen tak, aby umožňoval vjezd alespoň malé mechanizace (multikára, malý nákladní automobil, sekací traktor atd.), a stejným způsobem upravit vjezdy do parku. To by zároveň vyřešilo i bezbariérový vjezd pro vozíčkáře. Vzhledem k tomu, že do každé části parku je vchodů několik, není třeba tomuto požadavku vyhovět u dvou současných schodišť. 4. Trávníky: 4.1 – obnova travních porostů. V minimální podobě by měla spočívat ve vyrovnání terénu a dosetí travní směsi. Chápu, že celková regenerace je asi čirou utopií. Ve stinných partiích pod vzrostlými stromy by mohl být trávník nahrazen buď stínomilnými keři (Vinca minor, Hedera helix, Pachysandra terminalis, Taxus baccata ´Repandens´...),či trvalkami. 5. Květinové výsadby: 5.1 – k oblibě parku by určitě přispělo obnovení původní květinové výzdoby. Nejjednodušší se jeví oprava spodního dílu kašny a její osazování květinami (jak již probíhá několik let). Dodnes je v terénu patrná dispozice kruhového květinového záhonu okolo dřívější vázy na jižním parteru a jistě by nebylo problém jej obnovit. Dodání vhodné (blbuvzdorné) květinové vázy by jistě krásu místa znásobilo. Další záhon by mohl být na severním konci jižní části parku (poblíž ulice Čs. armády), který by mohl být dobrým lákadlem pro náhodné návštěvníky této části města. Naopak květinový záhon, který vznikl z bývalého pískoviště, se mi jeví jako nevhodný jak z estetického, tak koncepčního hlediska. 6. Výsadby růží a okrasných keřů: jako inspirace pro nové výsadby mi posloužil park na pravém břehu Labe v Drážďanech Neustadtu, o jehož podobnosti s naším parkem jsem psal v historii parku. 6.1 – součástí parku bývaly nepochybně růže a růžové záhony. Plán rekonstrukce počítá s jejich obnovou na jižním parteru (okolí bývalé vázy). Zde by mohly být vysazeny obvodové záhony velkokvětých růží, floribund či polynatha-hybridů, doplněné stromkovými růžemi. Při vstupu na sousední dětské hřiště by vynikly svou něžnou krásou růže Hugovy. 6.2. – výsadby okrasných dřevin předpokládám především v okolí ulice Čs. armády, která leží v centru parku a měla by být tedy zdůrazněna krásnými porosty, lákajícími k návštěvě parku. 7. Obnova dendrologické skladby parku: Do budoucna je potřeba uchovat výjimečnou dendrologickou skladbu parku. V minulosti jsme se snažili tento záměr realizovat náhradními výsadbami uhynulých taxonů. 7.1 – některé z uhynulých stromů byly již v minulosti nahrazeny (Capinus betulus ´Incisa´, Fagus sylvatica ´Purpurea Latifolia´, Tilia americana)

7.2 – v kontextu právě řečeného by bylo záhodno nahradit pokácené kultivary akátu Robinia pseudoacacia ´Tortuosa´ mladými jedinci (nabízejí Školky Kostelec nad Černými lesy). Případně nahradit růžově kvetoucím Robinia x hispida nebo Robinia x margaretta ´Casque Rouge´. 7.3 – ještě konce 70. let rozkvétalo poblíž volejbalového hřiště několik červenokvětých hlohů (Crataegus laevigata ´Paul´s Scarlet´), které sváděly nerovný boj s rozrůstajícími se habry, až jim v následných letech podlehly zcela. V případě umravnění hlohů do podoby střihaného živého plotu, by nebyl problém toto stromořadí obnovit. 7.4. – ve středu jižní části parku bylo původně jednolité stromořadí zlatě rašících jasanů (Fraxinus excelsior ´Aurea´. Po úhynu několika z nich, byly zřejmě někdy v padesátých letech nahrazeny kulovitě rostoucím kultivarem stejného druhu (Fraxinus excelsior ´Nana´). Dnes zde přežívá celkem 7 stromů, z toho dva náhradní. Stromořadí krásně kontrastuje se sousedním červenolistým bukem (Fagus sylvatica ´Roseomarginata´), a bylo jistě vhodné jej obnovit v původní kráse. 7.5 – v severní části parku před lety uhynul urostlý exemplář Tsugy kanadské, proto jej navrhuji nahradit třemi novými stromy téhož druhu. 8. Mobiliář: 8.1 – obnova mobiliáře: určitě bude potřeba dodat nové lavičky, zmíněnou vázu, odpadkové koše, případně osvětlení… Líbily by se mi lavičky z akátu použité například v Arboretu na Kvádrberku. 9. Oplocení: 9.1 – v každém případě je nutné vyřešit otázku oplocení západní hranice parku, které bude zárukou bezpečnosti návštěvníků. Oplocením by měla být opatřena rovněž dětská hřiště, zejména to, které je navrženo poblíž ulice Čs. armády. Způsob řešení bude závislý na novém využití parku. Líbilo by se mi laťové oplocení v rámech. 10. Dětská hřiště: 10.1 – z hlediska možností využití parku mladší generací je nutno v parku vybudovat dětské hřiště. Jako nejvhodnější vidím využití rovné plochy bývalého volejbalového hřiště poblíž křižovatky ulic Wolkerovy a Čs. armády. Tato plocha leží ve středu parku, takže je stejně dostupná pro všechny občany z okolí, včetně zájemců ze Sládkovy ulice. Předpokladem ovšem je vybudování oplocení nejen směrem k trati, ale i k ulici Čs. armády. Další možností je využití nejjižnější části parku (po odstranění výmladků akátů a jejich pařezů). V Děčíně dne 19. ledna 2016

Václav Šafr Školní 1463/28 405 02 Děčín VI e-mail: [email protected]