Historie města
Osídlení z doby bronzové na Kamenné věži u Velešína
Doba bronzová (cca 2000 - 800 př.n.l.) představuje v jižních Čechách velmi důležitou epochu. Po předchozíc obdobích mladší a pozdní doby kamenné, kdy se zde lidé objevovali jen sporadicky, dochází na počátku dob bronzové k mohutné kolonizaci našeho kraje - lidé si budují svá sídla v zemědělských osadách, zakládají opevněná hradiště v chráněných místech na ostrožnách nebo vrcholech kopců, pohřbívají své zemřelé d mohylových hrobů. Nejúrodnější oblasti jižních Čech, zejména okolí Písku, Protivína, Vodňan, Týna nad Vltavou Českých Budějovic, jsou od počátku doby bronzové trvale osídleny. Lidé se však pohybovali i v méně úrodnýc oblastech, především v těch, kudy probíhaly dálkové obchodní trasy. K nejvýznamnějším stezkám patři komunikace spojující jižní Čechy s rakouským Podunajím a s Alpami, odkud se v té době začaly distribuovat dv důležité suroviny - měď a sůl. Za hlavní spojnici v tomto směru předpokládáme komunikaci podél řeky Vltav významnou roli však nepochybně hrála i stezka podél řeky Malše, ačkoliv dokladů osídlení podél jejího toku zatím jen málo. Jednu z nemnoha lokalit představuje výšinné sídliště na ostrožně Kamenná věž severně o Velešína.
Až do poloviny 90. let 20. století byla Kamenná věž námá jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku 13. století, který se nacházel na výrazné protáhlé ostrožně nad soutokem Malše a Velešínského potoka. Jeh existenci i chronologické zařazení potvrdil archeologický výzkum Antonína Hejny v roce 1976. Do 13. stole můžeme s největší pravděpodobností klást i čtyři příčné valy lemované příkopy, které jsou v terénu dodnes patrn První doklady pravěkého osídlení na Kamenné věži přinesl až povrchový průzkum Jiřího Valenty z Velešín uskutečněný v letech 1995-1996. V souvislosti s poklesem hladiny římovské přehrady se mu tehdy podaři sesbírat větší počet zlomků keramických nádob, z nichž většina náleží do mladší fáze starší doby bronzové, tj. d období přibližně mezi léty 1700 - 1600 př.n.l. Nálezy se nacházely na prudkých svazích ostrožny, kam se vša
dostaly nepochybně až druhotně, buďto vlivem přírodních procesů(eroze) a nebo snad v důsledku stavebníc aktivit při budování středověkého hrádku. O intenzivním osídlení Kamenné věže v uvedené pravěké epoše vša nelze pochybovat, jak ostatně dokládají i početné další keramické nálezy, sesbírané v pozdějších letech předevší rovněž Jiřím Valentou. Jedná se o zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís a džbánů, opatřené uchy a zdoben typickými plastickými lištami, výčnělky nebo rytými liniemi. Důležitým nálezem je pak zlomek týlu bronzov sekerky s postranními lištami, který J. Valenta nalezl na temeni ostrožny. Nálezy jsou v současné dob zpracovávány v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a poté budou publikovány v odborném tisku.
Budování hradišť a osídlování výšinných poloh je jedním z typických znaků mladší fáze starší doby bronzové v celé střední Evropě. Jenom z jižních Čech dnes známe, vedle Kamenné věže, dalších zhruba 25 takových lokalit. Téměř všechny jsou vázané na dálkové obchodní stezky, jako např. hradiště Dívčí Kámen, Dobřejovice, Chřešťovice a Zvíkov na stezku podél Vltavy, hradiště Bechyně a Nuzice na cestu při Lužnici nebo hradiště u Skočic a Vrcovic na komunikaci podél Otavy. Na řeku Malši je však bezpečně navázána pouze výšinná lokalita na Kamenné věži. Všechny tyto lokality vykazují stopy intenzivního osídlení, mohlo se tedy jednat o sídla místních vládců a zároveň o obranná místa chránící uvedené dálkové stezky.
kresba Renata Hechtbergerová
Z blízkosti Kamenné věže pocházejí další nálezy, které dokládají osídlení tohoto prostoru ve starší a na počátk střední doby bronzové. Jedná se o ojedinělý nález dnes ztracené bronzové sekerky s postranními lištami z pole n severozápadním okraji města a ojedinělý nález pazourkové šipky s řapem z pole severně od Strahova, kterou lz snad rovněž zařadit do starší doby bronzové. Jako sporná se jeví v literatuře uvedená ostrožná lokalita na protější břehu Malše v místech středověkého hradu Velešín v k.ú. Svatý Ján nad Malší, odkud údajně pochází rovně pravěká keramika, která však zatím nebyla zpracována.Mimořádným nálezem je bronzová jehlice s dvojkónicko šikmo provrtanou hlavicí zdobenou bohatou rytou a vypíchanou výzdobou, kterou objevil Jiří Valenta v roce 199 na břehu římovské přehrady přímo pod mohutným valem patrně novověkého opevnění v poloze Strahov. Naleziš je vzdáleno zhruba 700 m jižně od výšinného sídliště na Kamenné věži, s nímž má tedy nepochybnou souvislos Uvedené místo nálezu je však s velkou pravděpodobností druhotné - jehlice se sem mohla dostat jak erozí z velm prudkého svahu, který právě v tomto prostoru končí, tak i při přemístění zeminy v souvislosti se stavbou římovsk přehrady v 70. letech 20. století. Všechny břehy přehrady byly tehdy rovnány buldozery a v této souvislosti byl částečně zasypán příkop před zmíněným valovým opevněním v poloze Strahov. Je však téměř jisté, že jehlic pochází z blízkého okolí. Nález můžeme označit za tzv. srpovitou jehlici, jejíž přesné paralely známe především Karpatské kotliny, kde slouží jako jeden z výrazných reprezentantů počínající střední doby bronzové (období n
přelomu 17. a 16. století př.n.l.).
Téměř přesné obdoby k našemu exempláři nalezneme na řadě moravských, dolnorakouských a slovenských jehli V Čechách zatím nemá velešínská jehlice přesnou obdobu. Za předchůdce srpovitých jehlic lze považovat jehlice kulovitou šikmo provrtanou hlavicí, které jsou dominantními šatními spínadly v závěru starší doby bronzové a kter jsou právě v jižních Čechách poměrně časté. Vlastní srpovité jehlice jsou však v Čechách téměř neznámé. V tét souvislosti tak můžeme velešínskou jehlici celkem jednoznačně považovat za předmět, který byl do jižních Čec importován na samém počátku střední doby bronzové pravděpodobně z prostředí Karpatské kotliny, příp. z středodunajské oblasti. Zároveň naznačuje možnou existenci dálkové komunikace podél řeky Malše, o níž sic nemáme zdaleka tolik informací jako o západnější stezce podél řeky Vltavy, která však mohla být také alespo příležitostně využívána.
Nálezy z Kamenné věže a okolí (r. 1995 J.Valenta)
V době, kdy se k nám dostala uvedená srpovitá jehlice, však končí osídlení na Kamenné věži. Z jakých příčin by toto výšinné sídliště opuštěno, nejsme zatím schopni určit. Na samém počátku střední doby bronzové jsou vša opuštěna všechna jihočeská hradiště, některá snad po násilných událostech. Ty jsou dávány do souvislosti s nov příchozími nositeli tzv. mohylové kultury, kteří sem pronikají z Podunají a obsazují celé jižní Čechy. Bronzov jehlice od Velešína je tedy jedním z vzácných dokladů tohoto průniku nových obyvatel do našeho regionu, kter mohl probíhat právě po komunikaci podél řeky Malše. Oblast Velešína tak může v budoucnosti přispět k větším poznání a pochopení těchto důležitých událostí, k nimž nám ovšem chybějí jakékoliv písemné zprávy. Je prot velmi důležité, pokud dojde k nálezu archeologického předmětu, jej předat k vědeckému zpracování - tak, jak t učinil Jiří Valenta, jemuž tímto srdečně děkuji. Mgr, Ondřej Chvojka
Nálezy v okolí Kamenné věže v roce 2010
Nálezy byly učiněny na návrší proti Kamenné věži, s jejímž starobronzovým osídlením mají nepochybně souvislos Buďto lze uvažovat o depotu či jednotlivých obětinách, vyloučit však nelze ani zničené mohyly - v místech nálezu se totiž nacházejí stopy po těžbě kamene (patrně novověké), které pravděpodobně znamenaly druhotné přemístěn nálezů. Mgr.Ondřej Chvojka pro zvětšení klikni na foto
dýka
dýka
jehlice s dlátovitou hlavicí
jehlice s kulovotou hlavic
jehlice s kulovitou hlavicí
kroužek
kroužek
nášivka s trnem
náramek
spirálový terč s vytaženým trnem
spirálový nápažník
spirálový nápažník
spirálový terč s vytaženým trnem
