Latinský název :Octodon Degus Osmáci degu jsou malá pouštní zvířátka. Jsou podobná morčeti, pískomilovi, veverce a kryse. Jsou velmi společenští, čilí, inteligentní. Měli by se tedy chovat nejméně po dvou jedincích, tj. po páru. Pochází z Chile. K přirozeným nepřátelům osmáka v Chille patří sovy, draví ptáci a také lišky. Osmáci nesmějí jíst mnoho cukru (ovoce, piškoty, atd.), protože mohou dostat cukrovku. Slouží vědcům ke zkoumání cukrovky. Jejich tělesná délka je až 19 cm a délka ocasu až 17 cm. Druhy osmáků: • • •
strakáč osmák modrý – mláďata jsou stříbrná aguti – většina populace osmáků v domácím chovu
Barevné vidění osmáků se omezuje na tóny žluté a červené. Osmáci nejsou moc na mazlení, protože jsou moc živí, sedět v klidu nepatří k jejich přednostem. Prostorné a vhodné obydlí je pro chov osmáků zvláště důležité. Nakonec i zvířata chovaná v zajetí by měla možnost žít přirozeně. Osmáci mohou jíst seno, kořeny, listy, květy, zeleninu, ovoce, kůru stromů, zrní, lískové oříšky pampeliškové listy, semínka, atd. Osmáci mohou mít za rok 20-40 mláďat. Nejdříve v pěti týdnech se mohou mláďata odloučit od matky. Osmák degu: Adéla Chvátalová
Historie V Česku je historicky znám komiks Rychlé šípy, spjatý s dílem Jaroslava Foglara. Populární je též dětský komiks Čtyřlístek. Z modernějších komiksů se díky časopisu Reflex staly oblíbenými původní české komiksy Zelený Raoul nebo Hana a Hana, známý je též komiks Jaroslava Rudiše Alois Nebel, který vyšel ve třech knižních svazcích, poté vycházel ve formě stripu v časopisu Reflex a nyní vychází v časopise Respekt. Současnost Novou éru komiksu nastartovalo roku 1997 vydání prvního čísla časopisu CREW. Tento časopis se sice českým komiksem prakticky nezabývá (ač dříve publikoval několik komiksů K. Saudka), ale opět po několika letech obnovil v Česku zájem o komiks a dal zelenou novým vydavatelům původních prací. Přelom nastal roku 2000, kdy vzniklo vydavatelství Mot vydávající české a francouzské komiksy a také několik fanzinů, z nichž nejvýznamnějším je Aargh!. Ten následovala nová periodika s novými autory, jako např. Zkrat, Sorrel nebo Pot. Autoři tohoto období již nemají větší potřebu navazovat na Káju Saudka, jdou vlastní cestou a všeobecně se jim říká "Generace 0". Patří mezi ně např. Jiří Grus, Karel Jerie, František Skála, Dan Černý, Miloš Mazal, Jan Bažant, Jiří Zimčík, Matěj Němeček, Václav Šlajch, Jiří Husák, Marek Pokorný, Vhrsti a další. Mimo jiné začala čas od času vycházet nejrůznější česká komiksová alba. Významným dílem je trilogie Alois Nebel spisovatele Jaroslava Rudiše a kreslíře Jaromíra Švejdíka. Samozřejmě následovaly další - Nitro těžkne glycerinem, Oidipus Rex, Šifra mistra Hanky, Pán času, Voleman a
další. V roce 2006 založila skupina komiksologů občanské sdružení SEQENCE na podporu komiksu v Česku. Komiks a Česká republika: Jitka Holoubková
Rozhovor s Papájou Good Kanadou
Už to bude všechno? (Pozn.- Ptá se kolik ho ještě čeká otázek.) Asi příroďák… Těšíš se na čerty, nebo je neřešíš? Bude to good!!! (Pozn.- Bude to dobrý)
Co si přeješ pod stromeček? No to nevím, ale si nějaký good oblečení. Co děláš ve svém volném čase? Hraji hry na počítači, a když se pro mě někdo staví, tak jdu ven. A kdy se nám uzdravíš? Nevím, už je mi líp a v pondělí jedu k Bártovce. (Pozn.- dětský lékař)
Nejvíce ohlasů po předchozím čísle našeho občasníku bylo bezesporu na Deník Papáji Good Kanady. Vybrat ale některou z jeho historek je těžké. Většinou baví okolí tím, co pronese, a tak sem nebudeme psát hlášky, které možná na papíru ani nepobaví. Proto přinášíme rozhovor, který probíhal po sociální síti, kvůli jeho absenci ve škole zapříčiněnou nemocí. Jak se vlastně jmenuješ a kolik ti je let? Jmenuji se Pavel Palát, je mi 14 a bude mi 15 let. Do jaké třídy chodíš? Do devítky. S kým se ve třídě nejvíc kamarádíš? Nevím. Asi s klukama. Kdo je tvůj nejoblíbenější učitel? Asi paní smajlík)
učitelka
Švaříčková.
(vysmátý
Jaký je tvůj nejoblíbenější předmět?
Nějaký vzkaz čtenářům? Že je to goooooood!
Věděli jste, že… … je nemožné si olíznout loket? … krysy ani koně nemohou zvracet? … krokodýl nemůže vypláznout jazyk? … srdce krevety je v její hlavě?
Podzimní tvoření žáků druhé třídy Ve čtvrtek 1. listopadu se v podvečer ve druhé třídě uskutečnilo setkání žáků a rodičů. Děti se postaraly o kulturní program, rodiče o pohoštění. Žáci si vyrobili podzimní svícny a panáčky z dýní ozdobených přírodními materiály. Rozloučili se společnou písní, kterou poděkovali Zemi za její dary. Vzájemné obdarování bylo pro všechny neopakovatelným zážitkem. Věřím, že si jej uchovají ve svých srdcích co nejdéle. Mgr. Lenka Kohoutová
V 9. ročníku proběhly přednášky o budoucích školách Během dvou týdnů proběhly v 9. ročníku dvě přednášky o středních školách. Jak už víte, 9. ročník se s námi bude loučit na konci školního roku. Žáci budou přestupovat na střední školu. Vždy v pátek proběhla jedna přednáška. Jako první nás navštívila paní Vejmelková ze soukromé školy „Vostrý“ v Třebíči. Přijela s jejich současnou žákyní. Mimochodem, byla to Bára Macková. Přednáška měla dělat škole reklamu (obě tuto školu moc vychvalovaly). Dozvěděli jsme se, co se na této škole učí, kam se z ní můžeme dostat atd. Druhý týden k nám zavítali zástupci ze Střední Průmyslové školy technické. Jejich prezentace byla mnohem lepší než ta minulá (reklama nebyla taková „jo, běžte tam“). Přivezli si s sebou modely, co žáci vyrobili. Přijeli i dva studenti 4. Ročníku. Předvedli se i v akci! Doprovázela je zástupkyně ředitele a pan učitel Věžník, někteří určitě budete vědět, o koho jde. (Tento učitel u nás dříve učil.) Představili nám školu a předměty, které se na ní vyučují. Na závěr setkání nás čekal malý testík pozornosti. Kdo byl v testu úspěšný, dostal menší dárek.
Za tohle ti patří dík Tenhle text bych chtěla věnovat své mámě. Dlouho jsem přemýšlela, o čem napsat zrovna na toto téma a uvědomila jsem si, díky tomu spoustu krásných věcí. Všechno začalo, když se máma dozvěděla, že čeká druhé dítě. Mě. Nosila mě dlouhých 9 měsíců a až jsem se narodila, dala mi lásku, domov, všechno, co by měla, a ještě víc. I když jsem byla živé dítě, dokázala mě uhlídat. Potom přišly hádky se sestrou a ona měla pořád skvělou náladu a byla na nás hodná. Teď je mi 14 let a je to se mnou ještě horší, asi jako s každým dospívajícím. Někdy se hádám se sestrou, odsekávám, jsem drzá a podobně. Sestra prý taková nebyla, ale máma to určitě chápe. Jsem jí vděčná, že moje pubertální výjevy chápe a i tak je na mě hodná. Asi jako každý si někdy říkám: ,,Bože, zase ta mamka. Už mi leze na nervy“. Ale mámu máme jen jednu. A tak bych jí chtěla poděkovat za vše, co pro mě udělala a dělá. A ne jenom jí, ale celé mé rodině. Vždy stojí při mně a nikdy mě nepřestanou mít rádi. A právě za tohle jim patří dík. Ať jsem, jaká jsem, nikdy nepřestanu milovat svoji mámu.
Do školy přijdou letos ještě strašidelnější čerti Jako každý rok i letos přijdou do školy Mikuláš, andělé a spousta čertů. A ti si nemilosrdně všechny neposlušné a zlobivé žáky a taky ty, kteří neřeknou básničku, vezmou s sebou dolů, dolů do pekla! Tento rok se čerti přemnožili a mají připraveno dost pytlů, do kterých se všichni vlezete!!!
S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 18. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá. 24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy. Začíná tak samotná církevní oslava narození Krista.
Se Štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem. Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají o neděli Gaudete delegacím z celé Evropy. Pro české země jej přebírají brněnští skauti, kteří jej rozvážejí v sobotu před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelech, na náměstích, vánočních trzích, knihovnách apod.
Vánoce v Anglii V Anglii se slaví Vánoce rozdílněji než u nás. Dárky si tu lidé rozdávají až druhý den ráno po Štědrém dnu. Vánoční dárky zde nosí Father Christmas (dlouhý oblek červené nebo zelené barvy), který podle zvyku chodí do domu komínem. Z toho důvodu děti hází do komína (krbu) svá přáníčka. Na krb věší i punčochy, do kterých dostanou dárky. Důležitý je slavnostní oběd na první svátek vánoční, jehož hlavním chodem je krocan s masitou nádivkou a kaštany. Na stole nesmí chybět ani nejrůznější paštiky, koláče, rybí polévka a především anglický vánoční puding (cukroví zde nečekejte). Před obědem Seidle tradice rozlomí tzv. christmas crackers (papírová tuba, v níž se ukrývá drobný dárek). Oblíbené je v Anglii posílání vánočních pohlednic.
někteří mají pro jistotu vánočních stromů více. Rádi si pouštějí vánoční radiovou stanici, kde hrají vánoční písničky. Rádi se zásobí sušenkami v zeleno/červené barvě a snaží se nosit zeleno/červené oblečení a rádi balí dárky do zeleno/červených vánočních papírů s motivy sněhuláků, sobů, punčoch a překvapivě Santa Clause. Vánoce v Americe nejsou špatné. Rodiny se navštěvují, společně večeří a strkají si dárečky pod stromeček.
Vánoce u moře
Vánoce v USA Všichni v Americe milují Vánoce. Zdobí domečky světýlky, vyklízejí poličky, aby je následně mohli zaplnit soškami Santa Clause, sněhuláků, krabičkami v zeleno/červené barvě a vším možným, co jim nákupní střediska poskytla. Někdo je skromný a vlastní jeden vánoční strom,
Jak ví každé malé dítě, Martin přijíždí na bílém koni. V Karibiku taky, jen s tím rozdílem, že tady namísto zasněžených ladovských krajinek bíle září písek. Nádherné, dlouhé pláže, k tomu teplé, blankytně modré moře plné korálů. To je zase něco úplně jiného, než třeskutá česká zima. Co kdybyste se letos o Vánocích pro změnu ohřáli?
¨
