Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 – 1938) 3. část
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_21
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Správní vývoj v ČSR (3. část)
Téma
Zákon č. 122/1920 Sb., vztah církev x stát, období Druhé republiky, politická správa, policie a četnictvo
Druh učebního materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
podle něho byl za státní, oficiální jazyk prohlášen jazyk československý na jednoznačně československém jazykovém území se nemohl vedle čs. jazyka zároveň uplatnit žádný jiný jazyk za jednojazyčné území byly prohlášeny soudní okresy, kde podle posledního sčítání lidu existovala jinojazyčná menšina o síle menší než 20 procent soudní okresy s národnostní menšinou alespoň 20 procent státních občanů byly kvalifikovány jako menšinové a na tomto území mohl příslušník národnostní menšiny užít ve styku se stáními úřady menšinového jazyka
sílící tendence požadující odluku státu od církve a odluku školství od církve ve vnitrostátní politice stále zvýhodněna katolická církev období vzniku nových církví církev si prosadila právo jmenovat všechny vyšší církevní hodnostáře bez ohledu na stát, ve věci obsazování církevních úřadů uzavřela vláda v roce 1928 modus vivendi, kterým si pouze vyhranila, že jmenovaná osoba musí mít československou státní příslušnost a že kurie jméno kandidáta předem oznámí přes odpor levicových sil se podařilo vládě panské koalice uvést v život kongruový zákon, tj. zákon o státním příspěvku k platům duchovních
(1938 – 1939)
národní shromáždění se stávalo kusým parlamentem všichni poslanci a senátoři zvolení za KSČ byli po rozpuštění této strany zbaveni mandátů protože byly rozpuštěny všechny politické strany na Podkarpatské Rusi a některé politické strany na Slovensku, byli zbaveni mandátů i poslanci a senátoři těchto zrušených stran v důsledku Mnichova pozbyli své mandáty všichni členové Národního shromáždění, kteří měli své bydliště na odtržených územích (v PS zůstalo 193 poslanců, v senátě 97) prezident se tak stal silným orgánem moci vládní a výkonné
na Slovensku převzala od počátku října moc Hlinkova slovenská ludová strana do čela autonomní správy byl postaven Jozef Tiso, kterého Syrového vláda jmenovala ministrem pro Slovensko 19. listopadu 1938 byl odhlasován ústavní zákon o autonomii Slovenska, který vytvářel „Snem slovenskej krajiny“ autonomie se zvláštními orgány byla udělena i Podkarpatské Rusi
nejvyšší instance politické správy – ministerstvo vnitra (prvním ministrem vnitra Antonín Švehla) v jeho kompetenci četnictvo, policie, obecní záležitosti, vojenské politickoadministrativní věci, věci zákona na obranu státu atd. na území republiky tři různé systémy politické správy: v českých zemích starý rakouský systém, v tzv. Podkarpatské Rusi starý systém uherský a na Slovensku župní zřízení podle nového zákona
v roce 1927 vydán Zákon o organizaci politické správy (tzv. organizační zákon, č.125/1927 Sb.) politické úřady podle tzv. organizačního zákona: zemské úřady (v čele zemský prezident, zřízeny v Praze pro zemi Českou, v Brně pro zemi Moravskoslezskou, v Bratislavě pro zemi Slovenskou a v Užhorodě pro zemi Podkarpatskoruskou) – v druhé instanci okresní úřady – v první instanci
Organizačním zákonem byla posílena i trestní pravomoc politických úřadů politické úřady soudily menší přestupky, pro které nebyly příslušné řádné soudy, a to vězením až do 14 dnů nebo pokutou bylo možné odvolání k zemskému úřadu, nebylo však již možné další odvolání k ministerstvu (zemský úřad byl nejvyšší a konečnou odvolací instancí)
v této době probíhal také proces odnímání policejní pravomoci samosprávným úřadům a její předávání stále hustější síti státních policejních úřadů (vytvářeny především v pohraničních oblastech) zákon č. 165/1920 Sb. zmocňoval vládu zřizovat státní policejní úřady v místech, kde to bylo potřeba (nejvíce vznikají ve třicátých letech – se vzrůstající protistátní činností Sudetoněmecké strany)
nadále se rozlišovalo mezi policejními ředitelstvími a policejními komisařstvími, výjimečné postavení a funkci mělo policejní ředitelství v Praze v roce 1929 se ustavila při policejním ředitelství Všeobecná kriminální ústředna pro evidenci a stíhání takových zločinců, kteří se neomezovali svou činnosti na určité území
Organizace Četnictva: generální velitel četnictva (jmenoval ho prezident republiky) zemská četnická velitelství (přímo podřízena ministerstvu vnitra) okresní četnická velitelství
Zdroje:
http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://simonak.eu/images/obrazky_ostatni_strany/h_k/2_29_2.jpg http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/mirosov/img/kaspar.jpg http://www.vrtulnik.cz/ww5/aa.png http://simonak.eu/images/obrazky_ostatni_strany/h_k/12_12_2.jpg http://www.1-prapor-sos.wz.cz/images/cet.jpg
