Historie české správy OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 – 1848) 3. část
Název školy
SOŠ InterDact s.r.o. Most
Autor
Mgr. Daniel Kubát
Název šablony
V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Číslo projektu
VY_52_INOVACE_13
Předmět
Historie české správy
Tematický celek
Období 1740 – 1848 (3. část)
Téma
Vrchnostenská správa, církevní správa
Druh učebního materiálu
Prezentace
Metodický pokyn
Prezentace je určena k výkladu nového tématu
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
hovoříme o tzv. kontribuční agendě od roku 1748 měli krajští hejtmani dohlížet na vybírání berní hejtmani dohlíželi na vrchnost a měli právo ji postihnout v případech přesunutí berní z dominikálu na rustikál, při zabírání rustikální půdy měli zajistit poddaným odškodnění ojediněle býval feudál dočasně zbaven správy panství a jeho úředníci vězněni hejtmani dohlíželi i na vztah mezi vrchností a jejím úřednictvem Úřednictvo patrimonií bylo od roku 1773 podřízeno státnímu dozoru
Za vlády Josefa II. byl vydán patent o zrušení nevolnictví (1781) omezení pravomocí vrchnostenských úřadů při povolování stěhování, sňatků, odchodů na řemeslo atd., dochází i k soudní reformě v dominiích zřízen nový úředník – justiciář (proškolený právník, který složil zkoušky u apelačního soudu), byl vrchností placen, jmenován i propouštěn
Panská kancelář jako centrum a výkonný orgán vrchnostenské správy se rozpadla na tři celky:
a) hospodářský úřad – pro vlastní ekonomický provoz velkostatku b) soudní úřad – pro spornou i nespornou agendu pozemkových knih c) hlavní úřad – pro přenesenou veřejnou správu politickou, vyhlašovali se zde zákony, policejní, berní, kamerální, školní a studijní, církevní, kulturní, obchodní, řemeslnické a vojenské, spadal sem dozor nad obecními záležitostmi (zdravotnictvím, silnicemi, vodními stavbami)
Zrušení poddanství a tím patrimonií v roce 1848 znamenalo také konec vrchnostenské správy.
Církevní oddělení při spojené českorakouské kanceláři rozhodovalo samostatně omezovalo pravomoci církve v manželském právu, zrušilo inkvizici, podrobilo náboženské spisy státní cenzuře, veškerý písemný styk duchovenstva s kurií mohl probíhat jen prostřednictvím státní rady, klášterní statky postaveny pod dozor státu Církevní oddělení přetvořeno v roce 1780 v dvorskou duchovní komisi při kanceláři – vydávala přímé příkazy biskupům, předávali je pak dále vikářům a farářům, manželské soudnictví bylo odňato církvi V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství, bylo zřízeno biskupství v Brně
Josefínské reformy v církevní správě
1781 – toleranční patent – dovoloval tři další křesťanské konfese – augsburskou, helvetskou, řeckopravoslavnou, jejich příslušníkům zaručoval občanskou rovnoprávnost tři vyznání byla trpěna, nebyla však zrovnoprávněna s katolickým, s tím souvisí i vznik nových konzistoří ve Vídni – konzistoř augsburská a konzistoř helvetská (členové jmenováni státem, prezídium bylo katolické) díky tolerančnímu patentu měli nyní Židé přístup ke všem řemeslům, úřadům, studiím atd.
1781 – rušení klášterů – vše začalo omezením jejich zahraničních styků, pak podřízením biskupům, zákaz přijímat nové členy, nakonec zrušeny všechny kláštery, které se nevěnovaly péči o nemocné, školství a vyučování (jezuitský řád zrušen už roku 1773) 1782 – nová organizace farností – v každé osadě, která měla alespoň 700 obyvatel a byla vzdálena od existujícího farního kostela hodinu pěšky, měla být zřízena nová farnost nebo lokálie (menší kostel s farními právy podřízený většímu farnímu kostelu), vzniká tak více než 550 nových farností
1784 – zřízeno biskupství v Českých Budějovicích 1784 – v Praze vzniká jednotná církevní správa židovských obcí, zřízení pětičlenné duchovní rady v čele s pražským vrchním rabínem při pražské synagoze vzniká židovská náboženská škola dohled v jednotlivých krajích – rabín, do veřejného života židovských obcí zavedena jako úřední řeč němčina a Židé byli povinni přijmout německá příjmení
Faráři
ustanovováni dále biskupem po složení zvláštních zkoušek podléhali vikářům a nově krajským úřadům publikovali úřední nařízení a vyhlášky, vedli matriky (od roku 1781) dohlíželi na zdravotní stav obyvatel farnosti, oznamovali násilí na poddaných krajským úřadům byl jim vyhrazen plat ze státní pokladny
Zdroje:
http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://dejiny.ceskatelevize.cz/img/gfx/208552116230074/photos/thumb/konec_vysad.jpg http://ipravda.sk/res/2012/05/31/thumbs/76922-kostol-cirkev-nabozenstvo-clanok.jpg
