Historie bryologického výzkumu Křivoklátska

Bohemia centralis, Praha, 31: 133–145, 2011

Historie bryologického výzkumu Křivoklátska Historical overview of bryological research in the Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Central Bohemia) Hana Franklová1 a Jiří Kolbek2 1

Jílovská 259, 252 41 Dolní Břežany; e-mail: [email protected]

2

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., 252 43 Průhonice; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. The oldest published data and herbarium specimens of bryophytes in the Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve date back to the 1850s. The oldest records originate from the late 1800s and the early1900s collections of Dědeček, Schiffner, Bauer, Maloch, and Velenovský, later non-systematic collections of the second half of the 20th century come from Šmarda, Aldorfová, Rivola and Vondráček. In 1974–2005 Franklová and Kolbek carried out a detailed survey in 14 small-size Specially Protected Areas (nature reserves) and at other 15 interesting sites. They found 224 species of bryophytes (31 liverworts and 193 mosses), of which 10 were endangered species and 4 are data deficient taxa. Study on plant communities revealed 122 species of mosses and 29 liverworts with 8 endangered species, 233 species of bryophytes (204 mosses and 29 liverworts, of 17 endangered species) were recorded in the course of a bryological meeting in 2005. ▒ Key words: Czech Republic, Křivoklátsko Protected Landscape Area, endangered species, floristic composition, liverworts, mosses

Historie bryologického výzkumu Křivoklátsko přitahovalo svým přírodním bohatstvím nejen milovníky přírody, ale také odborníky nejrůznějších přírodovědných oborů. Od druhé poloviny 19. století zde začínají botanici objevovat i mechorosty. Mezi jejich první sběratele v okolí Křivoklátu (Pürglitz) patřil G. Gintl, který své nálezy 133

BOHEMIA CENTRALIS 31

publikoval až v roce 1917 v práci „Příspěvek k výskytu českých mechů“. Velký počet druhů však postrádá lokality. Jedná se o sběry z let 1853–1856 a v práci najdeme údaje o vlastních sběrech mechorostů (7 játrovek a 88 mechů), z nichž některé revidoval prof. Kavina. Velký počet druhů však postrádá lokality (sdělení prof. Váni). Do prvních desetiletích 20. století zde dále sbírali botanici Dědeček, Schiffner, Bauer, Maloch, Velenovský a další, např. v roce 1888 Faustus, 1899 Podpěra, 1903 Sommer, 1916 Schustler, 1921 Klášterský, 1927 Hilitzer, 1927 Kavina a 1931 Preis. Mezi nejstarší lokality navštívené bryology patří „Křivoklát“ a „Berounka“ (Dědeček 1880, 1883, 1886). Jeho sběry cituje rovněž Bauer (1893). V údolí potoka Vůznice u Nové Huti sbírali hlavně Schiffner (1887, 1896) a Bauer (1898, 1899). Schiffner a Bauer vydali některé sběry ve svých exsikátech. Velenovský ve svých dílech „Mechy české“ a „Játrovky české“ uvádí mechorosty z lokalit „Křivoklát“ a „zřícenina hradu Týřov“ (Velenovský 1897, 1901–1903), v jiné práci (Velenovský 1899) pak ještě výskyt druhů na Vraní skále u Zdic. Mechorosty v okolí Hracholusk, Skryjí a Týřova sbíral Maloch (1913, 1934). Po 2. světové válce uvádí Šmarda (1947) mechorosty z lokalit „Křivoklátské lesy, Úpořské údolí, Týřov a Čertova skála“. Vondráček (1957, 1967) zde sbíral v rámci bryologického průzkumu Plzeňska. V souvislosti s vyhlášením nových chráněných území v oblasti bryologicky pracoval Rivola (1974, 1976, 1982, 1986). Jedinou diplomovou práci, která se zabývá rozšířením mechorostů na Křivoklátsku (ve východní části území ohraničeném lokalitami Křivoklát, Nižbor, pramen Lánského potoka, Klíčava), zpracovala Aldorfová (1976). Důležitým zdrojem informací jsou literární údaje o souborném rozšíření jednotlivých druhů játrovek na celém území bývalého Československa (Duda et Váňa 1969–1977, 1979–1992). Další poznatky k rozšíření jednotlivých druhů, zejména mechů, se nacházejí často v taxonomických, floristických a geobota-nických publikacích (Pospíšil 1967, 1968, 1979, 1980, 1981, 1983, 1989, 1990, Pilous 1971, Franklová 1990, Vondráček 1993) a v diplomových pracích (Zemanová 1968, Hauptová 1978, Havránková 1985, Kafková 1988, Šnajdrová 1988, Dvořáková 1990, Buryová 1996 atd.). Mezi staršími geobotanickými pracemi jsou bryologicky významné údaje Klikovy (Klika 1941, 1947, 1958), který uváděl ve fytocenologických snímcích i mechorosty. Od 70. let minulého století byl prováděn systematický výzkum Křivoklátska z hlediska rozšíření cévnatých rostlin Geobotanickým oddělením Botanického ústavu AV. Měl význam nejen pro data rozšíření cévnatých rostlin, ale i mechorostů (tab. 1). Ve fytocenologických snímcích terestrických společenstev se nacházejí často lokalizované údaje o jejich výskytu (Kolbek et al. 1999, 2001, 2003). Mechorosty ve fytocenologických snímcích nacházíme i v dalších pracích, např. Husová (1975), Kolbek (1978, 1983, 1985), Blažková (1979), Kolbek et al. (1980), Kolbek et Petříček (1985). Mechorosty, uvedené ve snímcích do roku 1981 určovala, některé i sbírala J. Zittová-Kurková. Od 90. let 20. století je určovala většinou H. Franklová. 134

Hana Franklová a Jiří Kolbek: Historie bryologického výzkumu Křivoklátska

V rámci výzkumu květeny a vegetace této oblasti od roku 1974 prováděli bryologický inventarizační průzkum vybraných území CHKO a BR Křivoklátsko autoři tohoto článku (Franklová et Kolbek 1998, 2000, 2001, 2002, 2004, 2005). Prozkoumali rozšíření mechů a játrovek ve 14 maloplošných přírodních rezervacích a na 15 dalších lokalitách (zejména na rašeliništích, zrašelinělých půdách a silicitových sucích). V roce 2005 se konalo na Křivoklátsku 12. jarní setkání bryologicko-lichenologické sekce ČBS. V článku z tohoto setkání uvádějí Kučera et al. (2005) seznam druhů nalezených na 12 navštívených lokalitách. Přehled bryofloristického průzkumu území Území Křivoklátska je z hlediska geologických, geomorfologických a fytogeografických poměrů velmi pestré. Převažuje květena lesní, bohatá je i flóra skalních stanovišť, luk i segetální a ruderální (Kolbek 1990). Zatímco rozšíření cévnatých rostlin bylo dlouhodobě, podrobně a systematicky zkoumáno, neplatí totéž o mechorostech. Po poměrně bohatých, byť nesystematických údajích mezi 80. léty 19. století a počátkem 20. století (viz výše), se v období 1940–1970 počet literárních údajů podstatně snížil. Celkem bylo do roku 1970 na Křivoklátsku zjištěno asi 193 druhů mechorostů (37 játrovek, 156 mechů, 17 ohrožených a 2 nedokonale známé taxony). Pospíšil (1987), který ve své práci hodnotil intenzitu prozkoumanosti jednotlivých oblastí Československa, vycházel ve svém hodnocení Křivoklátska ze situace do roku 1970 a zařadil ho tak k územím s malou intenzitou prozkoumanosti. Po roce 1970 však dochází k podstatné změně v průzkumu Křivoklátska z několika důvodů. Rivola (1974, 1975, 1976, 1982, 1986) v rámci nově navržených chráněných území prováděl i bryologický průzkum. Největší počet mechorostů udává z lokalit Eremit, Velká Pleš a Týřov. Rivola (1974) uvádí např. z lokality Velká Pleš 19 druhů mechorostů, z toho 1 játrovku a 7 mechů nových pro území a 8 ohrožených druhů. Aldorfová (1976) v rámci zpracování diplomové práce nasbírala 206 druhů mechorostů (40 játrovek a 166 mechů). Objevila 16 nových druhů pro území (2 játrovky, 14 mechů, 2 ohrožené druhy) a nepotvrdila výskyt 21 druhů. Od roku 1974 H. Franklová a J. Kolbek nejdříve prováděli záchranný bryologický výzkum v okolí řeky Berounky v úseku Skryje – Roztoky, z důvodu plánované výstavby přehrady. V pozdějších letech rozšířili bryologický inventarizační průzkum i na další vybraná území v rámci výzkumu květeny a vegetace CHKO a BR Křivoklátsko. Výběr zkoumaných lokalit byl proveden tak, aby byly zastoupeny co nejpestřejší biotopy a rostlinná společenstva území: Čertova a Kněžská skála (skalní společenstva, spility), Týřovické skály (NPR Týřov) a zřícenina hradu Týřov (komplex teplomilných společenstev, andezity), U Eremita (pěnovce), Jouglovka, Vraní skála, Zdická 135


skalka u Kublova, Kamenec, Tři skalky, Dlouhá skála, Čertova skála u Zbirohu, Světovina (acidofilní lesní společenstva, tvrdé buližníkové suky, silicity), sedm rašeliništních biotopů v severní části CHKO včetně PR Prameny Klíčavy (rašeliniště a mokřady), Velká a Malá Pleš, Na Babě a Brdatka, Jezírka (lesní, lesostepní a stepní porosty), Červený kříž a Vyspalova seč (porosty subkontinentálních a subxerofilních doubrav), Lípa (suťové lesy), Kohoutov (bučiny), Skryjské kambrium (údolí Úpořského a Zbirožského potoka, sutě a niva potoka). Celkem bylo nalezeno 224 druhů mechorostů, z toho byl poprvé zjištěn výskyt 36 druhů (3 játrovky, 33 mechů, 6 ohrožených a 2 nedokonale známé taxony). Z historických nálezů byl potvrzen výskyt 33 druhů (4 játrovky, 29 mechů). V roce 2005 se konalo na Křivoklátsku 12. jarní setkání bryologickolichenologické sekce ČBS. Bylo navštíveno 12 lokalit (Kučera et al. 2005). Celkem bylo nasbíráno 233 druhů mechorostů, z toho bylo pro území objeveno 42 nových druhů (4 játrovky, 38 mechů) a ověřen byl skoro po 100 letech, výskyt 9 druhů (3 játrovky, 6 mechů). Bryologové z České republiky a ze zahraničí zde poprvé sbírali 12 ohrožených druhů a 2 nedokonale známé. V období 1970–2005, na základě excerpce literárních údajů, byl zjištěn výskyt cca 298 druhů mechorostů, z toho byl poprvé z území zjištěn výskyt 10 druhů játrovek, 112 mechů, 17 ohrožených a 6 nedokonale známých taxonů. Z historických sběrů (z konce 19. století) nebyl dosud potvrzen výskyt 32 druhů mechorostů (5 játrovek, 27 mechů). Po roce 2005 nebyla zatím zveřejněna z Křivoklátska jiná práce, která by se zabývala rozšířením mechorostů, avšak byl publikován nález jednoho nového druhu pro ČR (Müller et Kučera 2006). Podrobný bryologický průzkum nebyl zatím proveden na 9 maloplošných chráněných územích CHKO a BR Křivoklátsko (PR Dubensko, PR Kabečnice, PP Stará Ves, PR Stříbrný luh, PP Trubínský vrch, NPR Vůznice, PR Vysoký tok, PR Nezabudické skály a PP Valachov). Z lokality Vůznice však existují od roku 1970 jen ojedinělé sběry (Aldorfová 1976, Kučera et al. 2005). Stručná charakteristika bryoflóry a přehled nejzajímavějších taxonů, které byly zjištěny na Křivoklátsku od poloviny 19. století do roku 2005 Podle fytogeografického členění (Skalický 1988) je Křivoklátsko zařazeno do oblasti Mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, v jehož květeně převládají mezofyty nad termofyty. Jen malý severní výběžek náleží k fytogeografickému okresu 30 Jesenicko-rakovnická plošina, zatímco převážná část území náleží k fytogeografickému okresu 32 Křivoklátsko. Osou území je hluboké údolí Berounky, ve kterém se na převládajícím skalním podkladu s členitým reliéfem vhloubeným do algonkické paroviny vyskytují ekotopy s extrémními stanovištními podmínkami. V chladových kotlinách přítoků se 136


uplatňuje zvrat vegetačních stupňů. Z vegetačních stupňů převládá suprakolinní nad submontánním. Území je chudé na srážky (kontinentální charakter). Reliéf krajiny je svažitý, skalnatý, chudé půdy převažují nad živnými, krajina lesnatá převládá nad zemědělsky využívanou. Převládají horniny kyselé série; bazické horniny (spility, diabasy) se vyskytují většinou jednotlivě v okolí Berounky a v pásu při jihovýchodní hranici CHKO. Nejteplejší část je jihovýchodní, přiléhající k oblasti Českého krasu, zatímco nejchladnější a vegetačně nejchudší část se nachází na severozápadě (Kolbek et al. 1997). V bryoflóře Křivoklátska se nejvíce vyskytují běžné, temperátní lesní druhy, mezi nimiž jsou zastoupeny i druhy s těžištěm rozšíření v supramontánním či dokonce subalpínském až alpínském pásmu. Jde o taxony Anastrophyllum minutum, Nowellia curvifolia, Porella cordaeana, Andreaea rothii subsp. rothii, Brachythecium reflexum, Buxbaumia viridis, Dicranoweisia crispula, Hypnum pallescens, Plagiopus oederianus, Plagiothecium undulatum a Schistidium trichodon. Výrazný suboceánický element představuje druh Hylocomium brevirostre, nalezený teprve nedávno. Zároveň však v bryoflóře Křivoklátska najdeme četné teplomilné submediteránní prvky na výslunných skalách a stepích, např. Mannia fragrans, Syntrichia montana, Grimmia montana a Gymnostomum calcareum. Subkontinentální element představuje nedávno nalezený druh Neckera besseri. V bryoflóře Křivoklátska evidujeme 41 ohrožených druhů (5 játrovek, 36 mechů) a 7 nedokonale známých druhů podle pojetí práce Kučera et Váňa (2005), z nichž játrovky Metzgeria simplex (1899 Schiffner, cf. Duda et Váňa 1988: 99) a Fossombronia pusilla (Dědeček 1880, 1883, cf. Duda et Váňa 1976b: 100), sbírané v 19. století patří mezi nezvěstné (kategorie DD-va). Od roku 1970 byly nově zjištěné druhy játrovek: Jungermannia hyalina (LR-nt, Kolbek et al. 2003, det. 1981 Kurková), Porella cordaeana (LR-nt, Kučera et al. 2005) a Riccia ciliifera (LR-nt, Rivola 1974, Kolbek 1978). Byl ověřen výskyt Frullania tamarisci (VU, Dědeček 1880, 1883, Gintl 1917, Kučera et al. 2005). Rivola (1974) uvádí z lokality Velká Pleš poslední údaj o výskytu druhu Mannia fragrans (LR-nt). Celkový počet a jména ohrožených a nedokonale známých druhů mechorostů zjištěných při bryologickém výzkumu různými autory v CHKO Křivoklátsko je obsažen v Tab. 1 a 2. Mezi nejzajímavější nálezy ohrožených druhů mechů patří např. Hylocomium brevirostre (CR, Kučera et al. 2005, druh recentně zaznamenaný jen na jedné lokalitě v Podyjí), Syntrichia fragilis (CR, Müller et Kučera 2006, jediná lokalita nově zjištěného druhu na našem území), Buxbaumia viridis (EN, Kučera et al. 2005, první nález druhů na Křivoklátsku), Dicranum viride (EN, Kučera et al. 2005, první nález na Křivoklátsku), Orthotrichum patens (VU, Kučera et al. 2005, první nález na Křivoklátsku), Zygodon rupestris (EN, Kučera et al. 2005, vzácný druh recentně nalezený jen ve středních Čechách, na Zbraslavi a v pražské Šárce), Andreaea rothii subsp. rothii (VU, Kučera et al. 2005, horský druh, jde o nejníže položenou lokalitu u nás). Herbářové položky druhů Tortula atrovirens (CR,

137

138 Caricetum rostratae

společenstvo / community

Nižbor Pustověty osada Šubrt Račice

Juncetum effusi Saxifrago aizoidis-Seslerietum calcariae

DD-va

DD

EN LR-nt

EN EN

1974

1989

1977 1984

Kolbek J.

Rydlo J.

Kolbek J. Kolbek J.

2

1

3 3

1999, 2002 Kolbek J., 3 Boublík K., Černý T. 1974 Kolbek J. 2 1974 Kolbek J. 2

3

71

110

159 159

68 71

34

145

Vegetace / str. / Vegetation page 3 290

Kategorie ohrožení (Kučera et Váňa 2005): CR – kriticky ohrožené taxony vystavené mimořádnému riziku vyhynutí v přírodě, EN – silně ohrožené taxony vystavené velkému riziku vyhynutí ve volné přírodě, VU – ohrožené a zranitelné taxony, LR-nt – taxony zatím nejsou ohrožené, ale blíží se ke splnění některého z kriterií pro zařazení mezi předcházející kategorie. Ostatní kategorie: DD – nedokonale známé taxony, u kterých nebylo možné shromáždit potřebné informace pro zhodnocení míry ohrožení, DD-va – taxony, které mohou být v budoucnosti nalezeny a může být zhodnoceno jejich ohrožení. Publikované Vegetace, díl 1 (Kolbek et al. 1999), 2 (2001), 3 (2003). Mechorosty určovala J. Kurková. Trichostomum brachydontium je taxonomicky kritický druh, podobně jako druhy Plagiopus oederianus, Ptychodium plicatum a Scorpidium revolvens (neodpovídá ekologie) jsou většinou špatně určované. Revize správného určení těchto druhů, nebyla zatím provedená z důvodu nedohledání herbářových položek. Není proto možné potvrdit jejich správné určení.

Ptychodium plicatum Lescuraea plicata Rhodobryum Rhodobryum ontariense spathulatum Scorpidium revolvens Drepanocladus revolvens Trichostomum Trichostomum brachydontium mutabile

Týřovice Račice

Primulo veris-Seslerietum calcariae Saxifrago aizoidis-Seslerietum calcariae Arunco-Aceretum abietetosum Arunco-Aceretum abietetosum

LR-nt

lokalita / locality ohrožení / threat rok / year autor / author(s) Lány, Nový Dvůr LR-nt 2001 Kučera T., Kolbek J. Broumy DD 1970 Husová M.

Cirriphyllum Aceri-Carpinetum aegopodietosum reichenbachianum Impatienti-Dryopteridetum filicis-maris Kublov, Zbiroh dryopteridetosum dilatatae

použité jméno / used name

Plagiopus oederianus Plagiopus oederi Plagiopus oederianus Plagiopus oederi

Eurhynchium flotowianum Jungermannia hyalina

Campylium stellatum

druh / species

Table 1. Endangered and poorly known taxa of mosses found in the study of vegetation Křivoklátsko PLA and BR.

Tab. 1. Ohrožené a nedokonale známé taxony mechorostů zjištěné při studiu vegetace CHKO a BR Křivoklátsko.



Tab. 2. Ohrožené a nedokonale známé druhy mechorostů zjištěné při bryologickém výzkumu v CHKO a BR Křivoklátsko. Table 2. Endangered and poorly known moss taxa found in the Křivoklátsko PLA and BR during bryological research. (chráněné) počet počet území / mechů / játrovek/ (protected) area number number of of mosses liveworts

počet ohrožených a nedokonale známých druhů / number of endangered and poorly known species 1

seznam ohrožených a nedokonale znamých druhů / list of endangered and poorly known species

autor / author(s)

Bryum archangelicum (DD)

Franklová et Kolbek 1998 Kučera et al. 2005

Čertova skála

48

8

Čertova skála

66

6

6

Čertova skála

11

1

0

Kněžská skála

39

2

0

Kněžská skála

8

U Eremita

52

12

0

Velká Pleš

34

4

2

Velká Pleš

0

1

1

Malá Pleš

27

7

2

Dicranella subulata (VU), Grimmia montana (LR-nt)

Malá Pleš Velká Pleš

56 55

8 4

3

Velká Pleš

10

3

1

Skryjské kambrium Skryje-Šlovice

69

17

1

Buxbaumia aphylla (VU), Bryum alpinum (LR-nt), Grimmia montana (LR-nt) Mannia fragrans (LR-nt), Riccia ciliifera (LR-nt) Tortula atrovirens (CR)

16

1

2

Skryje a okolí Skryje Lípa

5 7 38

1 0 8

0 0 0

Týřov

40

9

3

Týřov, hrad

24

6

0

Týřovické skály

38

8

2

Týřovické skály

1

Týřov (A, B, C) A) Týřov: Prostřední potok

120 96

34 15

9 4

B) Týřov: Úpořský potok

96

10

6

Frullania tamarisci (VU), Gymnostomum calcareum (VU), Eurhynchium striatulum (LR-nt), Hymenostylium recurvirostrum (LR-nt), Rhynchostegiella tenella (LR-nt), Schistidium elegantulum subsp. elegantulum (DD)

Campylium stellatum (LR-nt), Riccia ciliifera (LR-nt) Riccia ciliifera (LR-nt)

Gymnostomum calcareum (VU), Bryum alpinum (LR-nt)

Riccia ciliifera (LR-nt), Eurhynchium pulchellum (DD) Buxbaumia viridis (EN)

Kolbek et Petříček 1985 Franklová et Kolbek 1998 Kolbek et Petříček 1985 Franklová et Kolbek 1998 Franklová et Kolbek 1998 Horáková in Franklová et Kolbek 1998 Franklová et Kolbek 1998 Kučera et al. 2005 Kučera et al. 2005 Rivola 1974 Franklová et Kolbek 1998 Kučera et al. 2005 Blažková 1979 Maloch 1934 Franklová et Kolbek 1998 Franklová et Kolbek 1998 Franklová et Kolbek 1998 Franklová et Kolbek 1998 Franklová in Kučera et al. 2005 Kučera et al. 2005 Kučera et al. 2005

Hylocomium brevirostre (CR), Buxbaumia viridis (EN), Dicranum viride (EN), Andreaea rothii subsp. rothii (VU) Dicranum viride (EN), Zygodon rupestris Kučera et al. 2005 (EN), Frullania tamarisci (VU), Porella cordaeana (LR-nt), Eurhynchium striatulum (LR-nt), Schistidium pruinosum (LR-nt)

139

BOHEMIA CENTRALIS 31 C) Týřov: Vosník Podmol (Týřovické skály)

55

9

0 5

Kučera et al. 2005 Dicranum muehlenbeckii (EN), Anomodon rugelii (VU), Hypnum pratense (LR-nt), Eurhynchium pulchellum (DD), Pogonatum nanum (DD) Serpoleskea confervoides (LR-nt) Plagiothecium latebricola (VU) Sphagnum obtusum (LR-nt)

Maloch 1934

Týřovice Týřov u Berounky pod Týřovem Kohoutov

?

?

1 1 1

51

12

0

Kohoutov Jouglovka

6 24

0 4

0 0

Vraní skála

37

5

0

Zdická skalka

23

5

0

Vraní skála Svatá Vraní skála Klíčava a další rašel. biotopy Klíčava

? 20 40 57

? 2 3 7

1 0 0 2

Orthotrichum rupestre (LR-nt)

51

6

2

Červený kříž

53

5

1

Sphagnum warnstorfii (LR-nt), Tomenthypnum nitens (LR-nt) Serpoleskea subtilis (LR-nt)

Na Babě

69

9

1

Serpoleskea subtilis (LR-nt)

Bradatka

52

10

2

Serpoleskea subtilis (LR-nt), Didymodon spadiceus (DD)

Na Babě a Brdatka Bradatka

30

5

0

58

7

4

2

0

Kučera et al. 2005

7

9

Dicranum viride (EN), Zygodon rupestris Kučera et al. 2005 (EN), Frullania tamarisci (VU), Buxbaumia aphylla (VU), Orthotrichum patens (VU), Weissia squarrosa (VU), Grimmia trichophylla (LR-nt), Serpoleskea subtilis (LR-nt), Eurhynchium pulchellum (DD) Metzgeria simplex (DD-va) Schiffner 1900 sub M. conjugata var. elongata (Duda et Váňa 1988/2) Hymenostylium recurvirostrum (LR-nt), Velenovský 1894 Eurhynchium striatulum (LR-nt), Eurhynchium pulchellum (DD) Hylocomium brevirostre (CR), Helodium Gintl 1917 blandowii (EN), Frullania tamarisci (VU), Dicranella subulata (VU), Hamatocaulis vernicosus (VU), Campylium stellatum (LR-nt), Eurhynchium pulchellum (DD) Hamatocaulis vernicosus (VU) Jakšičová 2004, Bryonora 12/2004

Nový Jáchymov, 37 Prostřední rybník Vůznice 157

Vůznice

1

Vůznice Křivoklát

7

Řevničov, prameny Klíčavy

1

Dicranum viride (EN), Zygodon rupestris (EN), Grimmia trichophylla (LR-nt), Schistidium confusum (DD)

Maloch 1934 Velenovský 1897 Šmarda in Pilous 1971 Franklová et Kolbek 2000 Žan et al. 1978 Franklová et Kolbek 2001 Franklová et Kolbek 2001 Franklová et Kolbek 2001 Velenovský 1899 Kučera et al. 2005 Kučera et al. 2005 Franklová a Kolbek 2002 Franklová a Kolbek 2002 Franklová et Kolbek 2004 Franklová et Kolbek 2005 Franklová et Kolbek 2005 Aldorfová 1976 Kučera et al. 2005

Ploskov

Brachythecium campestre (LR-nt)

Aldorfová 1976

Sýkořice

Encalypta ciliata (LR-nt)

Aldorfová 1976

Jáchymov

Plagiomnium medium (LR-nt)

Kučera et al. 2005

140


◄ Vysvětlivky k tab. 2. / Explanations to tab. 2. Mechorosty z prací Franklová et Kolbek (1998, 2000, 2001, 2002, 2004, 2005) určovala H. Franklová. Kategorie ohrožení (Kučera et Váňa 2005): CR – kriticky ohrožené taxony vystavené mimořádnému riziku vyhynutí v přírodě, EN – silně ohrožené taxony vystavené velkému riziku vyhynutí ve volné přírodě, VU – ohrožené a zranitelné taxony, LR-nt – taxony zatím nejsou ohrožené, ale blíží se ke splnění některého z kriterií pro zařazení mezi předcházející kategorie. Ostatní kategorie: DD – nedokonale známé taxony, u kterých nebylo možné shromáždit potřebné informace pro zhodnocení míry ohrožení, DD-va – taxony, které mohou být v budoucnosti nalezeny a může být zhodnoceno jejich ohrožení. Moss species referred by Franklová et Kolbek (1998, 2000, 2001, 2002, 2005) were determined by H. Franklová. Categories of threats (Kučera et Váňa 2005): CR – Critically Endangered, EN – Endangered, VU – Vulnerable, LR-nt – Lower Risk – near threatened Other categories: DD – Data Deficient, DD-va – Data Deficient –vanished.

Franklová et Kolbek 1998) a Didymodon spadiceus (DD, Franklová et Kolbek 2005), revidoval v roce 2004 J. Kučera. U kriticky ohrožených druhů Ptychodium plicatum (EN), Plagiopus oederianus (EN), nezvěstného druhu Trichostomum brachydontium (DD-va) a nedokonale známého taxonu Scorpidium revolvens (DD) (viz tab. 1), které určovala J. Kurková, se jedná pravděpodobně o chybné určení, které není možné ověřit z důvodu nedostupnosti herbářových položek. Jinak by se jednalo o jediné recentní nálezy v Čechách (Kučera et Váňa 2005). Závěr Systematický bryologický průzkum v CHKO a BR Křivoklátsko skončil i přes malé finanční nároky v roce 2005. Na základě dostupných herbářových položek a publikovaných údajů můžeme v současné době konstatovat, že prozkoumanost území není z hlediska druhové skladby a rozšíření mechorostů dokončená. Dodnes nebyla prozkoumána např. všechna maloplošná chráněná území, natož další zajímavé lokality se specifickou vegetací. Souhrn Nejvíce herbářových položek a literárních údajů týkajících se rozšíření mechorostů na Křivoklátsku pochází z druhé poloviny 19. století a z počátku 20. století. Mechorosty zde sbírali např. Dědeček, Schiffner, Bauer, Maloch, Velenovský, Šmarda a další. Celkem byl zjištěn, na základě excerpce literárních 141


údajů z tohoto období, výskyt cca 193 druhů mechorostů (37 játrovek, 156 mechů, 17 ohrožených a 2 nedokonale známých taxonů). V 70. letech 20. století zde sbírali Aldorfová, Rivola a Vondráček. V létech 1974–2005 provedli Franklová a Kolbek detailní systematický průzkum 14 maloplošných chráněných území a 15 dalších vybraných lokalit. Celkem bylo nalezeno 224 druhů mechorostů (31 játrovek, 193 mechů). Z toho byl zjištěn výskyt 10 ohrožených a 4 nedokonale známých taxonů. Další druhy byly sbírány při vegetačním výzkumu rostlinných společenstev, 151 mechorostů (29 játrovek a 122 mechů, 8 ohrožených druhů). Během bryologického setkání v roce 2005 bylo sebráno celkem 233 druhů mechorostů (29 játrovek, 204 mechů, 17 ohrožených a 5 nedokonale známých taxonů). Celkem byl v období 1970 až 2005 zjištěn výskyt cca 298 druhů mechorostů (46 játrovek, 252 mechů, 32 ohrožených a 6 nedokonale známých taxonů). Poděkování Autoři děkují Mgr. J. Kučerovi, Ph.D., za cenné údaje a opravy textu. Prof. RNDr. J. Váňovi, DrSc., děkujeme za připomínky k textu. Druhý z autorů zpracoval příspěvek v rámci výzkumného záměru AV0Z 60050516. Literatura Aldorfová J. (1976): Mechorosty Křivoklátska. – Ms. [Dipl. Práce Přírod. Fak. UK, Praha] Bauer E. (1893): Beiträge zur Moosflora Westböhmens und des Erzgebirges. – Lotos, Prag, 41: 57– 122. Bauer E. (1898): Neue und interessante Moose der böhmischen Flora. – All. Bot. Z., Karlsruhe, 6: 95 et 96. Bauer E. (1899): Neue Beiträge zur Moosflora von Mittelböhmen. – Lotos, Prag, 47: 133–154. Blažková D. (1979): Das Potentillo albae-Festucetum rubrae – eine Reliktgesellschaft der vorintensiven Landwirtschaft. – Preslia, Praha, 51: 47–69. Buryová B. (1996): Rozšíření druhů rodu Philonotis v České republice. – Ms. [Dipl. Práce Přírod. Fak. UK, Praha] Dědeček J. (1880): Beiträge zur Literaturgeschichte und Verbreitung der Lebermoose in Böhmen. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien, 29: 15–34. Dědeček J. (1883): Mechy jatrovkovité (Hepaticae) květeny české. – Arch. Naturwiss. Landesdurchforsch. Böhmen, Prag, sect. bot., 5/4: 1–71. Dědeček J. (1886): Die Lebermoose (Musci Hepatici) Böhmens. – Arch. Naturwiss. Landesdurchforsch. Böhmen, Prag, sect. bot., 5/4: 1–71. Duda J. et Váňa J. (1969–1977): Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei IV–XXI. – Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A 18(1969a): 21–52 (IV); 19(1970b): 161–188 (VIII); 22(1973b): 97–118 (XIV); 23(1974b): 153–172 (XVI); 24(1975a): 63–82 (XVII); 25(1976a): 27–50 (XIX); 25(1976b): 97–118 (XX); 26(1977a): 35–54 (XXI). Duda J. et Váňa J. (1979–1992): Rozšíření játrovek v Československu XXV–LXIII. – Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A 28(1979a): 15–31 (XXV); 29(1980a): 65–79 (XXVII); 31(1982c): 215–228 (XXXV); 34(1985a): 1–20 (XLII); 37(1988a): 17–32 (LI); 37(1988b): 97–113 (LII); 37(1988c):

142

Hana Franklová a Jiří Kolbek: Historie bryologického výzkumu Křivoklátska 217–230 (LIII); 38(1989a): 17–31 (LIV); 38(1989b): 97–115 (LV); 39(1990b): 113–132 (LVIII); 41(1992a): 41–54 (LXI); 41(1992c): 205–216 (LXIII). Dvořáková B. (1990): Rozšíření a charakteristika rodu Calliergon Kindb. v ČSFR. – Ms. [Dipl. Práce Přírod. Fak. UK, Praha] Franklová H. (1990): Rozšíření druhů rodu Dicranum Hedw. v Československu – I. – Čas. Nár. Muz., Praha, 162: 22–45. Franklová H. et Kolbek J. (1998): Bryologický inventarizační průzkum vybraných území CHKO a BR Křivoklátsko. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 33: 53–83. Franklová H. et Kolbek J. (2000): Mechorosty Národní přírodní rezervace Kohoutov v CHKO a BR Křivoklátsko. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 34(1999): 243–248. Franklová H. et Kolbek J. (2001): Mechorosty tvrdých buližníkových suků v CHKO a BR Křivoklátsko. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 36: 133–143. Franklová H. et Kolbek J. (2002): Mechorosty rašeliništních biotopů v CHKO a BR Křivoklátsko. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 37: 221–226. Franklová H. et Kolbek J. (2004): Mechorosty Přírodní rezervace Červený kříž a okolí Vyspalovy seče v CHKO a BR Křivoklátsko. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 453–458. Franklová H. et Kolbek J. (2005): Mechorosty Přírodních rezervací Na Babě a Brdatka v CHKO a BR Křivoklátsko. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 40: 151–158. Gintl G. (1917): Příspěvek k výskytu Českých mechů. – Čas. Mus. Král. Čes., Praha, 91: 130–132. Hauptová M. (1978): Rozšíření rodu Pottia (Reichnb.) Ehrh. ex Fürnr. na území Československa. – Ms. [Dipl. Práce Přírod. Fak. UK, Praha] Havránková K. (1985): Rozšíření gemiferních druhů rodu Pohlia Hedw. tvořící gemy na lodyžkách na území Československa. – Ms. [Dipl. Práce Přírod. Fak. UK, Praha] Husová M. (1975): Suťové a roklinové lesy na Křivoklátsku. – Bohemia centralis, Praha, 4: 72–83. Kafková O. (1988): Rozšíření druhů rodu Neckera Hedw. v Československu. – Ms. [Dipl. Práce Přírod. Fak. UK, Praha] Klika J. (1941): Rostlinosociologická studie křivoklátských lesů. – Separ. Ex: Věst. Král. Čes. Spol. Nauk, Praha, tř. mat.-přír., (1941): 1–46. Klika J. (1947): Příspěvek k rozšíření teplomilné květeny na Křivoklátsku. – Příroda, Praha, 39/3: 75– 77. Klika J. (1958): Fytocenologické poměry polesí Dřevíč a Žlubinec na Křivoklátsku. – Acta Univ. Carol.-Biol., Praha, 5(1958): 215–266. Kolbek J. (1978): Beitrag zur Kenntnis des Woodsio-Asplenietum und Asplenietum septentrionalis in Böhmen. – Preslia, Praha, 50: 213–224. Kolbek J. (1983): Geobotanické poznámky k výskytu Saxifraga rosacea v okolí ventarol na Křivoklátsku. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 18: 173–178. Kolbek J. (1985): Málo známá rostlinná společenstva Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. – Preslia, Praha, 57: 151–169. Kolbek J. (1990): Připravovaná květena CHKO Křivoklátsko. – In: Rivola M. et al., Současný stav a cíle botanického výzkumu CHKO Křivoklátsko, Praha, s. 23–25. Kolbek J., Hroudová Z. et Hrouda L. (1980): Vegetační poměry vrchu Baba u Křivoklátu. – Studie ČSAV, Praha, no. 1: 131–176. Kolbek J. et Petříček V. (1985): Flóra a vegetace širšího okolí Čertovy a Kněžské skály na Křivoklátsku. – Bohemia centralis, Praha, 14: 109–160. Kolbek J. et al. (1997): Potential natural vegetation of the Biosphere Reserve Křivoklátsko. Potenciální přirozená vegetace Biosférické rezervace Křivoklátsko. – Academia, Praha, s. 1–234. Kolbek J. et al. (1999): Vegetace Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko 1. Vývoj krajiny a vegetace, vodní, pobřežní a luční společenstva. – AOPK ČR et BÚ AV ČR, Praha, s. 1–232. Kolbek J. et al. (2001): Vegetace Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko 2. Společenstva skal, strání, sutí, primitivních půd, vřesovišť, termofilních lemů a synantropní vegetace. – Academia, Praha, s. 1–364. Kolbek J. et al. (2003): Vegetace Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko 3. Společenstva lesů, křovin, pramenišť, balvanišť a acidofilních lemů. – Academia, Praha, s. 1–380.

143

BOHEMIA CENTRALIS 31 Kučera J. et Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1–104. Kučera J., Müller F. et Plášek V. (2005): Mechorosty zaznamenané v průběhu 12. jarního setkání Bryologicko-lichenologické sekce v CHKO Křivoklátsko. – Bryonora, Praha, 35: 21–31. Maloch F. (1913): Květena v Plzeňsku. – Okresní a obecní zastupitelstvo v Plzni, tiskárna Českého deníku, Plzeň, s. 1–316. Maloch F. (1934): Rostlinné útvary a společenstva rakovnického okresu. – Věstn. Mus. Spolku Města Rakovníka, Rakovník, 24: 18–64. Müller F. et Kučera J. (2006): Syntrichia fragilis Czech Republic. – In: New national and regional bryophyte records, 13., J. of Bryol., London, 28: 151–155. Pilous Z. (1971): Bryophyta. Mechorosty. Sphagnidae – Mechy rašeliníkové. – In: Flora ČSSR, ser. C1: 1–413, Academia, Praha. Pospíšil V. (1967): Über die Variabilität und Verbreitung der Moosart Thuidium abietinum Br. eur. incl. subsp. hystricosum (Mitt.) Kindb. in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 52: 169–196. Pospíšil V. (1968): Können die moose Camptothecium lutescens (Hedw.) B.S.G., Entodon orthocarpus (Brid.) Lindb., Rhytidium rugosum (Hedw.) Kindb. und Thuidium abietinum (Hedw.) B.S.G. auf dem Gebiet der Tschechoslowakei präglaziale Relikte sein? – Čas. Mor. Muz., Brno, vědy přír., 53: 179–238. Pospíšil V. (1979): Verbreitung des Laubmooses Pseudoephemerum nitidum (Hedw.) Reim. in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 64: 65–74. Pospíšil V. (1980): Die Laubmoose Eurhynchium angustirete (Broth.) Kop., E. striatum (Hedw.) Schimp. und E. pulchellum (Hedw.) Jenn. in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 65: 71–108. Pospíšil V. (1981): Die Laubmoose Mnium spinulosum B.S.G., M. spinosum (Voit) Schwaegr. und M. hornum Hedw. in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 66: 51–88. Pospíšil V. (1983): Die Laubmoose Schistostega pennata (Hedw.) Web. et Mohr, Neckera webbiana (Mont.) Düll und Gyroweisia tenuis (Hedw.) Schimp. in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 68: 105–129. Pospíšil V. (1987): Ein Abriss des Standes der bryofloristischen Erforschung in der Tschechoslowakei auf Grund der Materialdokumentation. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 72: 135–156. Pospíšil V. (1989): Die Laubmoose Dicranoweisia cirrata (Hedw.) Lindb. ex Milde und Aphanorhegma patents (Hedw.) Lindb., ihre Verbreitung und Gefährdung in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 74: 151–166. Pospíšil V. (1990): Die Laubmoose Heterocladium heteropterum B.S.G. und H. dimorphum (Brid.) B.S.G. in der Tschechoslowakei. – Čas. Morav. Muz., Brno, vědy přír., 75: 143–164. Rivola M. (1974): Mechorosty Velké Pleše na Křivoklátsku. – Ochr. Přír., Praha, 1: 4. Rivola M. (1975): Některé nové návrhy chráněných území na Křivoklátsku. – Bohemia centralis, Praha, 4: 52–63. Rivola M. (1976): Další návrhy chráněných území na Křivoklátsku. – Bohemia centralis, Praha, 5: 107–117. Rivola M. (1982): Vegetace středočeských pěnovců. – Preslia, Praha, 54: 329–339. Rivola M. (1986): Mechorosty (Fragmenta bryologica). – Bohemia centralis, Praha, 15: 79–88. Schiffner V. (1887): Beiträge zur Kenntniss der Moosflora Böhmens. I. – Lotos, Prag, 35: 111–145. Schiffner V. (1896): Bryologische Mitteilungen aus Mittelböhmen. I. Lebermoose (Hepaticae). – Oesterr. Bot. Z., Wien, 46: 387–391. Skalický V. (1988): Regionálně-fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B. [red.], Květena České socialistické republiky 1, Praha, s. 103–121. Šmarda J. (1947): Mechová a lišejníková společenstva ČSR. – Čas. Morav. Mus. Zem., Brno, vědy přír., 31: 39–88. Šnajdrová I. (1988): Rozšíření a charakteristika rodu Anomodon Hook. et Tayl v ČSSR. – Ms. [Dipl. Práce Přír. Fak. UK, Praha] Velenovský J. (1897): Mechy české. – Rozpr. Čes. Akad. Věd., Praha, 5/16: 1–348. Velenovský J. (1899): Bryologické příspěvky z Čech 1898–1899. – Rozpr. Čes. Akad. Věd., Praha, 8/27: 1–16.

144

Hana Franklová a Jiří Kolbek: Historie bryologického výzkumu Křivoklátska Velenovský J. (1901–1903): Játrovky české. Část I., II., III. – Rozpr. Čes. Akad. Věd., Praha, cl. 2, 10/12(1901): 1–49, Tab. 1–4; 11/3(1902): 1–24, Tab. 5–8; 12/4(1903): 1–38, Tab. 9–12. Vondráček M. (1957): Příspěvek k rozšíření mechů na Plzeňsku. – Preslia, Praha, 29: 94–95. Vondráček M. (1967): Mechy na Plzeňsku. – Sborn. Západočes. Muz. Plzeň, přír., 1: 6–18. Vondráček M. (1993): Revize a rozšíření druhů rodu Orthotrichum Hedw. v České a Slovenské republice (Musci). –¬ Sborn. Západočes. Muz. Plzeň, přír., 85: 10–66. Zemanová H. (1968): Rozšíření druhů rodu Dicranum Hedw. v Československu. – Ms. [Dipl. Práce Přír. Fak. UK, Praha] Žán M. et al. (1978): Státní přírodní rezervace Kohoutov. – Ms. [Inventar. průzkum, depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko]

Recenzovali: Prof. RNDr. Jiří Váňa, DrSc. Mgr. Jan Kučera, Ph.D.

145

Historie bryologického výzkumu Křivoklátska

Recommend Documents