Historie a současnost vesnice a venkovského prostoru PhDr. Pavel Bureš
Venkov Vesnická sídla a krajina ve svém historickém vývoji společně vytvořily integrálně propojený a nedílný, ale současně i různorodý a pestrý, jedinečný prostor, nazývaný venkov. Kulturní hodnoty zde vznikaly po staletí trvající nepřetržitou tvůrčí činností člověka a v této souvislosti je třeba se s nimi seznamovat, vnímat je a smysluplně na ně dále navazovat a rozvíjet je.
Kulturní dědictví venkovského prostoru Kulturní dědictví venkovského prostoru je velmi bohaté a mnohotvárné. Nepředstavuje jen státem chráněné jednotlivé nemovité památky a sídelní útvary, ale rovněž mnohem početnější skupinu dalšího cenného původního stavebního fondu harmonicky dotvářejícího obraz našeho venkova včetně historických vesnických sídel, vyznačujících se značnou variabilitou půdorysné skladby a prostorové struktury zástavby i celé kulturní krajiny, již lze charakterizovat jako esteticky vyváženou jednotu přírodních prvků a lidských sídel doplněných funkčně navazujícími zahradami a sady, alejemi, solitérními stromy, rybníky, dálkovými i místními cestami a typickou rozptýlenou drobnou architekturou.
Kulturní dědictví venkovského prostoru Lidové stavby, vesnická sídla a kulturní krajina představují specifický fenomén, který se vyvíjel a utvářel ve vzájemné závislosti v průběhu mnoha staletí. Kulturní hodnoty, které zde vznikaly nepřetržitou tvůrčí činností člověka, nejsou jen důležitým hmotným pramenem k poznání života našich předků, ale uplatňují se i jako neodmyslitelná základní složka životního prostředí určující charakter a integritu venkova a ve sféře duchovní pak prohlubující každému vlastní abstraktní pocit identity a jistoty domova i sounáležitosti s životem minulých generací a potřebou navázat na ně. Současně dnes musíme kulturní dědictví venkova vnímat i jako významný a dosud nedoceněný ekonomický potenciál ve sféře cestovního a turistického ruchu – šetrně a racionálně pojatý v mezích udržitelného rozvoje.
Východiska současného stavu Specifické historické souvislosti 2. poloviny 20. století :
násilné přerušení kontinuity kulturního vývoje po r. 1948 morální úpadek a devastace společnosti rozpad sociální struktury vesnické společnosti – násilná změna vlastnických vztahů, zánik vrstvy soukromě hospodařících rolníků (selského stavu i drobných zemědělců vlastníků půdy) změna způsobu života a hospodaření – zejména hospodářské budovy a prostory ztrácejí pozbývají svou funkci ztráta vztahu k po předcích zděděné půdě a usedlosti – rodnému gruntu kolektivizace, později zemědělská velkovýroba – narušení krajinného rázu, ohrožení paměti krajiny, postupná likvidace historické struktury krajiny – scelování pozemků v rozsáhlé monokulturní plochy, zánik historických cest, drobné architektury a rozptýlené zeleně v krajině (stromořadí, háje remízky, meze, solitérní stromy apod.) vysídlení oblastí obývaných německým etnikem – cca 1/3 území ČR – příchod nového obyvatelstva z odlišného ekonomického, kulturního a sociálního prostředí, složité budování nových vztahů, tradic, identity vznik širokého pohraničního pásma – vysídlení, cílevědomé pustošení a likvidace sídel, rozklad kulturní krajiny
Náměty na řešení
pokusit se pochopit význam a definovat hodnoty tradičních lidových staveb, které je třeba se naučit vnímat, rozvíjet a chránit, předpokladem pro udržení tvářnosti, ducha, charakteru venkova je respekt před zděděnými hodnotami a jejich kultivace a rozvíjení v inovované podobě citlivě navazující a reagující na dochované podněty vzájemná spolupráce je jedním z klíčů k úspěchu v procesu péče o kulturní dědictví venkova – nezbytná je participace všech zúčastněných subjektů, nejen památkářů a úřadů státní správy, ale samozřejmě i obecních samospráv zastoupených osobou starosty a široké veřejnosti – místních občanů (kulturně osvícená samospráva obce má pro zachování charakteru vesnického prostředí i péči o jeho kulturní dědictví nezastupitelný význam a je určujícím činitelem pozitivně působícím na aktivity a postoje obyvatel osvětové a popularizační činnosti je dalším významným a stále poněkud opomíjeným faktorem, kterému je v daných souvislostech třeba věnovat značnou pozornost a prostor - jak formou spolupráce s mediální sférou tak přímým kontaktem se zástupci obcí (přednášky, konzultace, přenos informací, prezentace pozitivních i negativních příkladů z praxe apod.); dobrým příkladem jsou například Školy obnovy venkova zřizované Spolkem pro obnovu venkova územní plánování – důležitý institucionální prostředek, mělo by zajišťovat citlivé a bezkonfliktní začlenění nové výstavby do existující zástavby podle určitých pravidel obsažených v kvalitně zpracovaných územních plánech, jejichž nástroje a regulativy je třeba aplikovat rovněž pro údržbu, opravu, úpravu a obnovu stávajícího původního historického stavebního fondu vesnice
Jiřetice, okr. Strakonice
Jiřetice, okr. Strakonice
Dolní Lažany, okr. Cheb - VPZ
Dolní Lažany, okr. Cheb - VPZ
Žďár u Doks, okr. Česká Lípa - VPR
Žďár u Doks, okr. Česká Lípa - VPR
Žďár u Doks, okr. Česká Lípa - VPR
Polevsko, okr. Česká Lípa
Polevsko, okr. Česká Lípa
Plástovice, okr. České Budějovice - VPR
Svinky, okr. Tábor - VPZ
Zhoř, okr. Pelhřimov - VPZ
Jenišovice, okr. Chrudim
Zahrádky, okr. Česká lípa
Mirkovice, okr. Český Krumlov - VPZ
Hoslovice, okr. Strakonice - mlýn
Hoslovice, okr. Strakonice - mlýn
Hoslovice, okr. Strakonice - mlýn
Hoslovice, okr. Strakonice - mlýn
Hoslovice, okr. Strakonice - mlýn
Hoslovice, okr. Strakonice - mlýn
Rtyně v Podkrkonoší, okr. Trutnov
Rtyně v Podkrkonoší, okr. Trutnov
Kittelův dům, Pěnčín, okr. Jablonec n. N.
Lipov, okr. Uherské hradiště
Hrušovany, okr. Chomutov
Újezd, okr. Zlín
Hojovice, okr. Pelhřimov
Zvíkovec, okr. Plzeň - sever
Všeň, okr. Mladá Boleslav
Kobylí, okr. Břeclav
Lašovice, okr. Písek
Kruh, okr. Česká Lípa - VPZ
Hrušovany, okr. Chomutov