Soutěţ Vesnice roku historie, přítomnost a další vývoj Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Soutěţ Vesnice roku – historie, přítomnost a další vývoj Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Prudký, Ph.D.

Vypracovala: Ing. Lucie Čechová

Brno 2010 Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie

Agronomická fakulta 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Ing. Lucie Čechová Zemědělská specializace Rozvoj venkova

Soutěţ Vesnice roku - historie, přítomnost a další vývoj

Rozsah práce:

60 stran

Zásady pro vypracování: 1. Dle dostupných pramenů zpracujte historii soutěţe po současnost. 2. Popište vzájemný podíl jednotlivých aktivit v rámci Programu obnovy venkova. 3. Porovnejte vzájemný podíl akcí na dobudování technické infrastruktury a občanské vybavenosti. 4. Porovnejte kriteria soutěţe Vesnice roku v ČR a sousedních státech. 5. Zhodnoťte přínosy, případně nedostatky a návrhněte moţné změny podmínek soutěţe. Seznam odborné literatury: 1. Deset let obnovy venkova, MMR ČR a Spolek pro obnovu venkova, Praha 2002 2. Vesnice - Stavby a krajina mají svůj řád, Alfréd Knopp a kolektiv, VÚVA Brno 1994 3. Vesnice roku 1999, Ústav územního rozvoje Brno, Brno 2001 Datum zadání diplomové práce:

říjen 2008

Termín odevzdání diplomové práce: květen 2010 Ing. Lucie Čechová Řešitelka

Ing. Jan Prudký, Ph.D. Vedoucí práce

prof. Ing. František Toman, CSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Soutěţ Vesnice roku – historie, přítomnost a další vývoj vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne……………………………………….. podpis diplomanta………………………..

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Janu Prudkému, Ph.D., za pomoc, rady, a odborné vedení při zpracování diplomové práce. Děkuji také Ing. Miroslavě Tiché, tajemnici soutěţe Vesnice roku, za cenné připomínky, ochotu a vstřícnost, se kterou se mi věnovala.

Motto

„Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti.“ „Najít správný směr mezi opatrností a odvahou, je to největší umění.“

Tomáš Baťa

ABSTRAKT Soutěţ Vesnice roku - historie, přítomnost a další vývoj Tématem mé diplomové práce je soutěţ Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Práce začíná úvodní kapitolou literární přehled, kde je popsán Program obnovy venkova, jeho historie, význam i dotační tituly, které zahrnuje. Stěţejní část práce je věnována samotné soutěţi Vesnice roku, jejímu vzniku, vývoji, charakteristice i srovnání s obdobnými soutěţemi v zahraničí. Pro zhodnocení celé soutěţe je v práci uvedena analýza předchozích kol soutěţe, od jejího vzniku aţ po současnost a vyhodnoceno dotazníkové šetření mezi starosty obcí, které v minulých letech vyhrály krajská kola soutěţe Vesnice roku. V diskuzi jsou shrnuty vlastní poznatky načerpané v průběhu patnáctého kola soutěţe Vesnice roku 2009, zhodnoceny její přínosy a nedostatky. V závěru práce jsou uvedeny vlastní náměty a doporučení. KLÍČOVÁ SLOVA obec, venkov, program, rozvoj, soutěţ, ocenění, tradice

ABSTRACT The village of the year – history, present and another development The subject of my graduation theses is „The village of the year in Rural renewal program“ competition. The first part of the thesis is a literary summary, where the Rural renewal program is described, its history, purport and grants titles contained. The main part of my thesis is devoted to „The village of the year“ competition, its origin, development, characteristics and comparison with analogical foreign competitions. For estimation the whole competition there is the previous competitions rounds, from its origin till present and evaluation of the villages mayors, like last competitions winners, questionnaire investigation mentioned. In the discussion there are own knowledge obtained during the fifteenth round of the „Village of the year“ competition summarized and its assets and deficiency evaluated. In the conclusion of the thesis are own suggestions and recommendation mentioned.

KEYWORDS village, countryside, plan, development, competition, evaluation, tradition

OBSAH

1. ÚVOD ..................................................................................................................................8 2. CÍL PRÁCE ........................................................................................................................8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................................9 3.1 Program obnovy venkova ................................................................................................9 3.1.1 Definice venkova ......................................................................................................9 3.1.2 Vznik Programu obnovy venkova ........................................................................... 10 3.1.3 Vývoj Programu obnovy venkova ........................................................................... 11 3.1.4 Cíle Programu ........................................................................................................ 14 3.1.5 Úrovně Programu ................................................................................................... 15 3.1.6 Financování Programu na celostátní úrovni ............................................................. 16 3.1.7 Dotační tituly POV na celostátní úrovni .................................................................. 17 3.2 Soutěţ Vesnice roku ...................................................................................................... 20 3.2.1 Historie soutěţe Vesnice roku ................................................................................. 20 3.2.2 Charakteristika soutěţe Vesnice roku ...................................................................... 21 3.2.3 Vyhlašovatelé soutěţe, spolupracující úřady a organizace ....................................... 21 3.2.4 Účastníci soutěţe a přihlášky do soutěţe ................................................................. 24 3.2.5 Organizace soutěţe ................................................................................................. 25 3.2.6 Hodnocení ............................................................................................................. 26 3.2.7 Druhy a historie ocenění ......................................................................................... 28 3.2.8 Finanční odměny vítězům soutěţe .......................................................................... 30 3.2.9 Vyhlášení vítězů soutěţe......................................................................................... 31 3.3 Soutěţe související se soutěţí ....................................................................................... 32 3.3.1 Zelená stuha České republiky.................................................................................. 32 3.3.2 Oranţová stuha České republiky ............................................................................. 32 3.3.3 Knihovna roku 2010 ............................................................................................... 32 3.3.4 Putovní pohár folklórního sdruţení ČR ................................................................... 32 3.3.5 Cena naděje za ţivý venkov ČR .............................................................................. 32 3.3.6 Soutěţ Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnic ............ 33 3.3.7 Soutěţ Entente Florale Europe – Evropská kvetoucí sídla ....................................... 34 3.4 Obdobné soutěţe v zahraničí ......................................................................................... 35 3.4.1 Spolková republika Německo ................................................................................ 35 3.4.2 Rakousko ............................................................................................................... 37 3.4.3 Slovensko ............................................................................................................... 39 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ...................................................................... 41

5. VÝSLEDKY PRÁCE ........................................................................................................ 42 5.1 Analýza minulých ročníků soutěţe ................................................................................ 42 5.1.1 Počet přihlášených obcí do soutěţe v letech 1995 - 2009 ......................................... 42 5.1.2 Účast v soutěţi dle jednotlivých krajů v letech 2002 -2009...................................... 45 5.1.3 Vítězové celostátního kola v letech 1995 – 2009 ..................................................... 48 5.1.4 Patnáctý ročník Soutěţe Vesnice roku 2009 ............................................................ 49 5.2 Dotazníkové šetření ....................................................................................................... 50 5.2.1 Vyhodnocení části: Charakteristika dotazovaných ................................................... 51 5.2.2 Vyhodnocení části: Soutěţ Vesnice roku ................................................................. 52 5.2.3 Vyhodnocení části: Rozvoj českého venkova .......................................................... 57 6. DISKUSE .......................................................................................................................... 58 6.1. SWOT analýza soutěţe Vesnice roku ........................................................................... 58 6.1.1 Silné stránky ........................................................................................................... 58 6.1.2 Slabé stránky .......................................................................................................... 58 6.1.3 Příleziţosti .............................................................................................................. 59 6.1.4 Ohroţení................................................................................................................. 59 6.2 Porovnatelnost malých a velkých obcí v soutěţi Vesnice roku ....................................... 59 6.2.1 Vlastní názor .......................................................................................................... 60 6.2.2 Náměty a doporučení .............................................................................................. 60 6.3 Transparentnost hodnocení obcí komisí v rámci soutěţe ................................................ 61 6.3.1 Vlastní názor .......................................................................................................... 61 6.3.2 Náměty a doporučení .............................................................................................. 61 6.4 Finanční ocenění v rámci soutěţe Vesnice roku ............................................................. 62 6.4.1 Vlastní názor .......................................................................................................... 62 6.4.2 Náměty a doporučení .............................................................................................. 63 6.5 Nedostatečná propagace a medializace soutěţe .............................................................. 63 6.5.1 Vlastní názor .......................................................................................................... 63 6.5.2 Náměty a doporučení .............................................................................................. 64 6.6 Soutěţ Vesnice roku v kontextu s obdobnými soutěţemi v zahraničí .............................. 65 6.6.1 Vlastní názor .......................................................................................................... 65 6.6.2 Náměty a doporučení .............................................................................................. 66 6.7 Naplnění jednotlivých cílů POV v rámci soutěţe Vesnice roku ...................................... 66 6.7.1 Vlastní názor .......................................................................................................... 66 6.7.2 Náměty a doporučení .............................................................................................. 67 7. ZÁVĚR .............................................................................................................................. 68 8. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 69 9. SEZNAM OBRÁZKŮ....................................................................................................... 74 10. SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 74 11. SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 75

1. ÚVOD Venkov je přirozenou a významnou hospodářskou, environmentální a společenskou reprezentací České republiky. Téměř kaţdý z nás má k některému, pro něho jasně vymezenému venkovskému prostoru svůj osobní vztah, ve kterém jistě hraje ne nepodstatnou roli vzpomínka na období svého dětství. Český a moravský venkov prodělal ve své moderní historii rozsáhlé změny. V padesátých letech prošel násilnou kolektivizací, v letech sedmdesátých a osmdesátých necitelnou integraci do celků a to vše způsobilo ztrátu identity obyvatel k místu. Po roce 1989 nastala zásadní změna a do obcí se opět vrací samostatnost. Nastal však prudký pokles zemědělské produkce a s tím spojený odliv pracovníků z tohoto odvětví a venkov se začal znovu vylidňovat. Neúcta ke krajině, potlačení soukromého vlastnictví, všechny tyto kroky (a mnohé další) se projevily v kvalitě ţivota na vesnici. Naštěstí idea, jak vrátit venkovu jeho důstojné místo, se nevytratila. Její odkaz můţeme vidět v Programu obnovy venkova, jehoţ historie se datuje od roku 1991, a který k obnově venkova přistupuje jako k procesu, jeţ vzniká, utváří se a realizuje především přímo na vesnici za velké účasti a podpory jejích obyvatel. V roce 1995 se původní myšlenka Programu obnovy venkova rozrostla také na myšlenku oslavy venkova. Vznikla tak soutěţ Vesnice roku, která od té doby kaţdoročně oceňuje obce, které jsou nejen upravené, rozkvetlé a čisté, ale také se v nich občanům dobře ţije.

2. CÍL PRÁCE

Cílem mé diplomové práce je na základě posouzení dosavadního vývoje soutěţe Vesnice roku zhodnotit její smysl, význam a přínos pro obnovu venkova. Pro dosaţení tohoto cíle jsem v práci charakterizovala soutěţ samotnou, specifikovala podmínky soutěţe, její organizaci, analyzovala uplynulé ročníky soutěţe a v neposlední řadě soutěţ porovnala s obdobnými soutěţemi v zahraničí. Práce obsahuje také vyhodnocení dotazníkového šetření mezi účastníky soutěţe a sumarizaci jejich postřehů. Aby diplomová práce nebyla jen pouhým shrnutím situace a faktů, týkajících se soutěţe, uvádím i konkrétní doporučení kroků, jeţ by vedly k jejímu zefektivnění. 8

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Program obnovy venkova Jakýkoliv exkurz do problematiky Programu obnovy venkova (dále jen POV) musí nutně začít vymezením pojmu venkov. Otázkou jak definovat venkov se věnovalo a věnuje mnoho našich i zahraničních autorů. Různé přístupy vymezení nabízejí ekonomové, sociologové, architekti, geografové, urbanisté, statistici a zástupci mnoha dalších oborů.1

3.1.1 Definice venkova Původ rozlišného vnímání lze hledat v moţnosti pouţití jednoho či více hledisek pro definování venkova. Jako nejpouţívanější lze zmínit hustotu obyvatel, způsob zástavby, ekonomické, sociální a správní funkce sídla apod. Díky tomu je definice pojmů venkovský prostor či venkov, problematická. V zásadě lze tedy konstatovat, ţe neexistuje jednotná definice pojmu venkov. Pojem venkov pochází z latinského slova „rural“ a je opozitem pro město (urban). Z této koncepce vymezení vychází ve svých pracích a výzkumech i profesorka Majerová, 2 která poukazuje na odlišnosti mezi městem a venkovem. Definici venkova v tomto pojetí nalezneme i v Sociologickém slovníku 3, kde je venkov definován jako prostor mimo městské osídlení, vyznačující se niţší hustotou obyvatel ţijících především ve vesnicích, převáţně zemědělskou produkcí spojenou se zvýšenou závislostí na přírodě, tradičnějším ţivotním stylu, vyšší sociální kontrolou, menší sociální heterogenitou, sníţenou profesní nabídkou. Definice zaloţené na jedné nebo pouze několika charakteristikách, často postavené především na socioekonomických kriteriích, najdeme např. na mezinárodní úrovni v podobě definice vytvořené OECD, která pouţívá jako jediné kriterium hustotu zalidnění. 4 Obce jsou podle této metodiky povaţovány za venkovské tehdy, je-li jejich hustota osídlení niţší neţ 150 obyvatel/km2. 1

SLEPIČKA, A., Venkov nebo město? Praha 1981, str. 23. MAJEROVÁ, V., Český venkov 2008. Praha: ČZU Praha 2009, str. 13. 3 JANDOUREK, J., Sociologický slovník. Praha: Portál, 2007, str. 271. 4 BINEK, J. a kol., Venkovský prostor a jeho oţivení. Brno: Georgetown, 2007, str. 20. 2

9

Definice statistického úřadu EU (EUROSTAT)5 pouţívá vedle kritéria hustoty zalidnění také vymezení podle stupně urbanizace. Regiony lze pak rozdělit do tří skupin, a to hustě zalidněné oblasti (kdy hustota obyvatel sousedících obcí je větší neţ 500 obyvatel/km2 a populace v dané oblasti má více neţ 50 tis. obyvatel), prostřední oblasti (vyznačují se hustotou větší neţ 100 obyvatel/km2 a oblast má více neţ 50 tis. obyvatel nebo sousedí s hustě zalidněnou oblastí) a řídce osídlené oblasti (obce, které nelze zařadit mezi hustě zalidněné ani prostřední oblasti). V České republice se pro vymezení venkova vyuţívá kritérium počtu obyvatel sídla. Pro analytické a regionální účely se tak za venkovské obce povaţují obce s počtem obyvatel menším neţ 2000, viz dokumenty Strategie rozvoje ČR, Program rozvoje ČR. Zároveň zákon 128/2000 Sb. uvádí hranici 3000 obyvatel v obci jako dolní limit pro moţnost obce získat status města. 6

3.1.2 Vznik Programu obnovy venkova Obnova vesnice v České republice má kořeny mezi dvěma světovými válkami. V té době existoval v tehdejším Československu tzv. „Revizní program vesnic“ 7, jehoţ cílem byl především hospodářsky a sociálně vyváţený rozvoj, podporující existenci atraktivních a čistých obcí. Vizionářské cíle revize vesnic byly zmařeny vypuknutím druhé světové války a novým poválečným politickým systémem. Do té doby kontinuální vývoj vesnic v relativně stabilním prostředí feudální společnosti a raného kapitalismu postihl v roce 1948 radikální společensko-ekonomický zvrat. Došlo k nezvratnému zničení vztahu rolníka k půdě a návazné devastaci venkovské krajiny i ţivotního prostředí. Po válce komunistický reţim zrušil administrativní samostatnost asi 5 000 malých sídelních jednotek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Důraz byl kladen na účast místního obyvatelstva, a to jak při plánování, tak při realizaci jednotlivých aktivit.

5

PĚLUCHA, M. a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007-2013 v kontextu reforem SZP EU. Praha: IREAS, 2006, str.16. 6 Zákon č. 128/2000 Sb., O obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 7 KRUML, J. Obnova vesnice: publikace Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Praha: Ministerstvo hospodářství České republiky, 1993-1994, str. 27

10

Zejména v sedmdesátých letech byly prováděny tzv. akce „Z“, kdy za státně nařízené účasti občanů se měly obce zušlechťovat. Jejich smyslem bylo přinést rozkvět pro obce v podobě nových ulic, škol, obchodů, i inţenýrských sítí, které občané pomáhali zadarmo stavět. Těchto akcí se obyvatelé často účastnili z důvodu strachu z politického postihu a tyto aktivity nedokázaly občany dostatečně motivovat tak, aby chtěli vzít správu vlastních věcí do svých rukou.8 Situace se začala měnit aţ v 80. letech, kdy na základě dlouholetých problémů s postupnou degradací kulturních, sociálních a ekonomických aktivit ve venkovském prostoru narůstala potřeba připravit program pro vysidlující se venkovský prostor. Tou dobou v Evropě jiţ existovala řada vládních podpůrných programů pro vesnice a vesničky v periferních oblastech. Nejdále se dostali při této podpoře v Rakousku a Německu, kde vznikla idea programu obnovy venkova. Záhy po politickém převratu v roce 1989 i Česká republika po vzoru některých evropských zemí dospěla k formulaci programu zaměřeného na obnovu venkova a jeho specifických hodnot.

3.1.3 Vývoj Programu obnovy venkova Program obnovy vesnice (POV) schválila národní česká vláda dne 29. května 1991 dle návrhu tehdejšího ministra ţivotního prostředí Ivana Dejmala. Program vznikl na základě dobrých zahraničních vzorů a kladl si za cíl pomoci upadajícímu nebo stagnujícímu venkovu. Snahou bylo nalézt znovu ztracenou identitu, obnovit a rozvíjet bohatý společenský ţivot, nalézt nové pracovní příleţitosti, zvýšit úroveň občanského vybavení a technické infrastruktury a v neposlední řadě i udrţet a rozvíjet ekologické a estetické hodnoty našeho krásného venkova. 9

8

MAJEROVÁ, V., Venkov je náš svět: sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008, str. 321. 9 PERLÍN, R. a kol. Program obnovy vesnice: Praha: Výzkumný ústav výstavby a architury 1993, str. 54.

11

Jiţ do září roku 1992 se k POV přihlásilo 1 300 vesnic, zájem ze strany obcí byl značný. 10 Nicméně od roku 1991 do roku 1993 vláda ČR nepřijala ţádné usnesení k realizaci POV, nevyhlásila POV závaznou formou, nestanovila odpovědnost za jeho realizaci a nevyčlenila na něj do roku 1993 ţádné finanční prostředky v rámci zákona o státním rozpočtu. POV nebyl upraven zákonem nebo jiným závazným právním předpisem. 11 Důvodem tohoto nezájmu byla především nová vláda a nový ministr, kteří nepovaţovali program za svou prioritu a potřebné prostředky neplánovali.

12

Jako reakce na tuto nečinnost vznikl v roce 1993 Spolek pro obnovu venkova. Jeho zrod byl iniciován tzv. zespod, od starostů samotných, kteří se k realizaci POV přihlásili a od odborníků, kteří porozuměli jeho smyslu. Spolek si realizaci programu vytkl jako svůj hlavní cíl, začal ho vysvětlovat široké venkovské veřejnosti a lobovat za jeho finanční zajištění u poslanců. 13 Nakonec se s pomocí poslanců Parlamentu podařilo prosadit prvních 100 mil. Kč v rozpočtu aţ v roce 1994.14 Ve státním rozpočtu vznikla poloţka „Program obnovy venkova“. Samotný program zahrnoval všechny důleţité oblasti venkovského ţivota, od péče o venkovské společenství přes rozvoj hospodářství, vlastní obraz vesnice, občanskou a technickou vybavenost aţ po krajinu. Deklarovaným cílem POV bylo především podnítit činnost obyvatel vesnic a jejich samosprávy, aby se vlastními silami snaţili o rozvoj své obce. 15 Dalších hybných momentů, které ovlivnily vývoj POV, bylo několik. Významnými impulsy byly především Dohoda o přidruţení ČR k EU z roku 1995, podle níţ se Česká republika začala připravovat na vstup do EU. Problematika obnovy a rozvoje venkova se dostala do kontextu regionální politiky České republiky i regionální a strukturální politiky EU. Došlo k zřízení Ministerstva pro místní rozvoj k 1.1.1996, které mělo koordinovat plnění POV a jeţ od roku 1997 mělo mít finanční prostředky pro POV ve své rozpočtové kapitole. Neméně významná byla Corkská deklarace z 9. listopadu 1996, přijatá představiteli zemí EU i dalších evropských zemí (včetně ČR), která v několika bodech zvýraznila význam venkova. 10

KOVAŘÍK, M. Obnova vesnice krok za krokem. Modrá: Obec Modrá, 2005, str. 10. NKÚ, Program obnovy venkova [online]. Dostupné z . 12 MAJEROVÁ, V., Venkov je náš svět: sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008, str. 321. 13 Spolek pro obnovu venkova [online]. Dostupné z < http://www.spov.org/data/files/pov1998.pdf>. 14 Informační systém o území [online]. Dostupné z < http:// www.isu.cz>. 15 NEPOMUCKÝ, P., SALAŠOVÁ, A. Krajinné plánování. Ostrava: VŠB-TU, 1996., str. 82. 11

12

Na základě těchto okolností došlo v roce 1998 ke změnám. Ministr pro místní rozvoj vyhlašuje podle usnesení Vlády ČR č. 730 dne 11. listopadu 1998 novelu Programu obnovy venkova. Nová, přejmenovaná verze přejímá podstatnou část původního programu a přizpůsobuje ho novým podmínkám. Původní princip programu zaloţený na podpoře vlastní iniciativy obcí zůstává zachován a dochází k posilování podpory na úrovni mikroregionů. 16 V návaznosti na tuto deklaraci byl v roce 1998 do POV zaveden nový dotační titul „Integrované projekty venkovských mikroregionů“, jehoţ snahou je podnítit venkovskou spolupráci obcí i podnikatelů ve všech moţných oblastech.

Obr. 1. Logo Programu obnovy venkova 17

Významným pro POV se stal i rok 2004, kdy dotace začaly poskytovat také kraje v rámci svých krajských Programů obnovy venkova. Prostředky z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj byly postupně sniţovány a převedeny krajům. Ty mohou lépe reagovat na potřeby svých obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj si tak ponechalo jen opatření s celostátním dopadem. 18 Program obnovy venkova vyrostl za 19 let v hnutí, zaloţené po celém území státu a jeho hlavním přínosem je převzetí péče o prostředí vesnic do vlastních rukou venkovských obcí, jejich samospráv a obyvatel. 19

16

Logo Spolek pro obnovu venkova [online]. Dostupné z < http://www.spov.org/data/files/pov1998.pdf>. Informační systém o území [online]. Dostupné z < http://www.isu.cz/pov/main.asp>. 18 NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 61. 19 MAJEROVÁ, V., Venkov je náš svět: sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008, str. 435. 17

13

3.1.4 Cíle Programu POV si dle novely Programu obnovy venkova klade za cíl vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snaţili o harmonický rozvoj zdravého ţivotního prostředí, udrţování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství, jmenovitě o: 20 

udrţení, obnovu a rozvoj místních kulturních a společenských tradic, ţivotního stylu, pospolitosti venkovského obyvatelstva a vědomí vlastní odpovědnosti za obnovu a rozvoj vesnic a venkovských mikroregionů,



rozvíjení partnerských vztahů mezi venkovem a městy, mezi sousedícími mikroregiony a mezi spřátelenými obcemi po obou stranách hranic země,



rozvoj hospodářství při vyuţívání místních hmotných zdrojů a zaměstnanosti místního obyvatelstva, tj. rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání, sluţeb, cestovního ruchu apod., rozvoj místního marketingu, klientely a distribučních sítí místních výrobců,



zachování a obnovu vlastního obrazu vesnic, jejich organického sepětí s krajinou, specifického rázu venkovské zástavby, jeho přirozené a jedinečné působivosti v místě a v krajině, obnovu kulturních památek na venkově,



úpravu veřejných prostor a staveb, zlepšení občanské vybavenosti, technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu ţivotního prostředí a dopravní vybavenosti, obnovu tradiční cestní sítě včetně rozvoje alternativní místní dopravy,



udrţení, obnovu a účelné vyuţití přirozeného produkčního potenciálu zemědělsky vyuţívané krajiny v návaznosti na vhodnou organizaci a vyuţití půdního fondu při zachování a rozvíjení jeho přírodní, obytné a estetické hodnoty,



převzetí spoluodpovědnosti celé společnosti za udrţování a rozvoj regenerační, rekreační a terapeutické funkce venkovského prostoru.

20

KAŠPAROVÁ, L. a kol. Rozvoj vesnice. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005, str. 15.

14

3.1.5 Úrovně Programu Předmětem Programu obnovy venkova je příprava a realizace programů obnovy obcí, integrovaných projektů venkovských mikroregionů a osvětová, poradenská a vzdělávací činnost. Program se člení na několik úrovní, které lze rozdělit takto:21 

obecní úroveň,



mikroregionální úroveň,



krajská úroveň,



celostátní úroveň.

Úroveň obcí: program je zaměřen na podporu zpracování urbanistických studií a územních plánů obcí, popř. programů obnovy vesnic, jejichţ součástí jsou zejména aktivity směřující k rozvoji hospodářství obce, k zachování venkovské zástavby, zkvalitnění občanské vybavenosti, technické infrastruktury a komunikací, k ochraně a obnově kulturní krajiny. 22 Úroveň venkovských mikroregionů: program se zabývá především podporou obnovy, hledání regionální identity, osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti a samotným rozvojem venkova a přípravě programů sociálně ekonomického rozvoje a integrovaných projektů venkovských mikroregionů.23 Úroveň krajů: krajská úroveň POV převzala náplň hlavních cílů POV od Ministerstva pro místní rozvoj, čímţ se umoţnilo hlavní část realizace POV přesunout blíţe obcím. Hlavním předpokladem tohoto kroku je, ţe kraje znají lépe problémy a potřeby vesnic a mikroregionů, nacházejících se v jejich správním obvodu a mohou tak lépe přizpůsobit podmínky a dotační tituly programu těmto potřebám. To je také důvod, proč se jednotlivé krajské POV od sebe odlišují, ať uţ počtem vyhlašovaných dotačních titulů nebo velikostí obcí, které z nich mohou čerpat či poměrem hrazených nákladů na projekty.24

21

NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 62. Škola vesnice [online]. Dostupné z < http://www.venkov.cz/venkov/program-obnovy-venkova.html>. 23 Škola vesnice [online]. Dostupné z < http://www.venkov.cz/venkov/program-obnovy-venkova.html>. 24 NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 64. 22

15

Úroveň celostátní: program je zaměřen na podporu osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy vesnice a rozvoje venkova a opírá se o tyto nejdůleţitější pilíře: 

Svaz měst a obcí ČR a jeho Komora obcí, které zprostředkovávají komunikaci mezi představiteli obcí,



Spolek pro obnovu venkova, který umoţňuje komunikaci odborníků, praktiků, politiků, úředníků a publicistů k problematice rozvoje venkova.



Soutěţ Vesnice roku, jeţ kaţdoročně zveřejňuje ty obce, které mohou poslouţit jako inspirativní příklady a motivace pro ostatní,



Školy obnovy venkova, konfrontující praktiky z terénu s nejlepšími odborníky a umoţňující přenášet zkušenosti mezi obcemi.

3.1.6 Financování Programu na celostátní úrovni Program obnovy venkova je zaloţen na vícezdrojovém financování, zásadně je však poţadována spoluúčast obcí, v souladu s důrazem na participaci samospráv a občanů. Program obnovy venkova je řízen podle Zásad pro poskytování účelových dotací obcím z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova (dále jen Zásady), podle nichţ obce podávají ţádosti o dotace v termínech určených Ministerstvem pro místní rozvoj. 25 Zásady jsou kaţdoročně novelizovány a jsou zde vymezeny jednotlivé dotační tituly (typy akcí, které je moţné z těchto prostředků dotovat a minimální spoluúčast obcí) a další podmínky určující přidělení příslušné dotace a nakládání s ní. 26 Hodnocení předloţených ţádostí provádí hodnotitelská komise, jejíţ členy jmenuje ministr pro místní rozvoj. Hodnotitelská komise vyhodnocuje záměry akcí v podaných ţádostech podle kriterií odvozených z cílů POV a platné Strategie regionálního rozvoje České republiky. 27

25

Informační systém o území [online]. Dostupné z . Škola vesnice [online]. Dostupné z < http://www.venkov.cz/venkov/program-obnovy-venkova.html>. 27 Zásady programu pro poskytování dotací v roce 2010 [online]. Dostupné z < http:///www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=960b22ae-f2e3-4099-8a1d-4725362e4c66>. 26

16

Podpora je vybraným ţadatelům o dotaci poskytována jako systémová investiční nebo neinvestiční dotace na realizaci schválených akcí. Hlavní důraz Programu obnovy venkova je kladen na podporu těch akcí a programů obcí, které nelze dotovat z ostatních resortů s cílem podpořit územní nebo oborovou integraci obcí. Avšak samotný Program nevylučuje financování i z jiných zdrojů, jako např. integrovaných projektů venkovských mikroregionů či z jiných státních fondů nebo ministerstev, pokud ţádost o dotaci splňuje kritéria zařazení do jednotlivých fondů.

3.1.7 Dotační tituly POV na celostátní úrovni Dotační tituly Programu obnovy venkova se v průběhu jeho existence měnily. Při jeho vzniku v letech 1991 bylo zaměření Programu spíše na samotné technické zlepšování prostředí obcí, jako byla infrastruktura, úpravy návsí, osvětlení, hřiště pro děti, vzhled budov, apod. Novela POV v roce 1998 pak rozšířila pozornost na společenskou aktivitu občanů, tedy na spolky, partnerství, spolupráci s cílem zhodnotit vnitřní potenciál obyvatel venkova.

Vzájemný podíl jednotlivých podporovaných

aktivit POV lze dokumentovat pomocí vyhlašovaných dotačních titulů v jednotlivých letech. Níţe uvedené dotační tituly byly v Programu obsaţeny v jednotlivých letech po jeho vzniku. (Po novelizaci POV v roce 1998 byly dotační tituly č. 5, 8, 9 vypuštěny.) 28  Dotační titul č. 1. Obnova a údrţba venkovské zástavby a občanské vybavenosti.  Dotační titul č. 2. Komplexní úprava veřejných prostranství.  Dotační titul č. 3. Obnova a zřizování veřejné zeleně.  Dotační titul č. 4. Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení.  Dotační titul č. 5. Zpracování urbanistických studií a územních plánů.  Dotační titul č. 6. Projekty obcí na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice.  Dotační titul č. 7. Integrované projekty venkovských mirkroregionů.  Dotační titul č. 8. Projekty k rozvoji infrastruktury.  Dotační titul č. 9. Přímé dotace technické infrastruktury.

28

Informační systém o území [online]. Dostupné z < http://www.isu.cz/pov/clanek.asp?id=2>.

17

První čtyři dotační tituly Programu byly zaměřeny na obnovu a údrţbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti, na zkvalitnění technické infrastruktury a komunikací, výstavbu cyklistických a pěších stezek, rekonstrukci a výstavbu veřejného osvětlení. Dotační titul č. 5 podporoval tvorbu rozvojových strategických dokumentů. V rámci dotačních titulů č. 6 a č. 7 ţádaly o podporu svazky obcí a mikroregiony. Dotační titul č. 8 přispíval na úroky z úvěrů na investičně náročné projekty technické infrastruktury. 29 Reforma veřejné správy zaznamenala v Programu značné změny. Zavedení krajského uspořádání v ČR si vyţádalo v roce 2004 rozdělení Programu mezi Ministerstvo pro místní rozvoj a jednotlivé kraje, které usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ze svých rozpočtů vymezily prostředky pro financování krajské úrovně POV. V roce 2005 tak byl POV podpořen jak z krajské, tak i z celostátní úrovně. V roce 2007 si nové uspořádání vynutilo změnu dotačních titulů.

30

Celostátní

Program obnovy venkova si klade za cíl podpořit především ty akce a programy akcí, které nelze dotovat z ostatních resortů, případně jiných zdrojů, proto byly prostředky vymezeny na aktivity s celorepublikovým dopadem a ostatní dotační tituly byly ponechány na kompetenci jednotlivých krajů. Počet dotačních titulů se tak sníţil na tři: Dotační titul č. 1 Podpora vítězů soutěţe Vesnice roku 2006, který byl zařazen nově a v jehoţ rámci jsou podporovány akce na obnovu venkovské zástavby i občanské vybavenosti, komplexní úpravu veřejných prostranství, obnovu veřejné zeleně, rekonstrukci místních komunikací, stezek a veřejného osvětlení, spolupráce obcí při rozvoji venkova a realizaci propagačních materiálů obce v souvislosti s umístěním v soutěţi Vesnice roku. Dotační titul č. 2 Podpora zapojení dětí a mládeţe do komunitního ţivota v obci, kde jsou podporovány akce s výstupy slouţícími převáţně dětem a mládeţí, na nichţ se děti prokazatelně podílely nebo podílejí a jsou zaměřené na obnovu a údrţbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti.

29 30

ŠTENCLOVÁ, Š. Obnova venkovského prostoru. Praha: ČZU v Praze, 2005, str. 49. NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 65.

18

Dotační titul č. 3 Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova. V tomto dotačním titulu je vymezena podpora pro akce nadregionálního významu zaměřené na prezentaci úspěšných projektů obnovy venkova. Smyslem je především podnítit výměnu zkušeností při přípravě projektů zaměřených na obnovu a rozvoj venkova.

Další roky zůstal počet tří dotačních titulů nezměněn, aţ v roce 2009 přibyl: Dotační titul č. 4. Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci, který je zaměřen na obnovu drobných sakrálních staveb v katastrech jednotlivých obcí, které nejsou kulturní památkou a jsou v majetku obce. Jedná se zejména o obnovu staveb, jako jsou kapličky, boţí muka, kříţe, prostranství v okolí drobných sakrálních staveb aj.

Naposledy v roce 2010 došlo k dalšímu navýšení výčtu podpory z POV: Dotačním titulem č. 5. Podpora zapojení romské komunity do ţivota obce a společnosti, který si klade za cíl podpořit akce, kde výsledky budou slouţit rovněţ romské komunitě, příp. sociálně vyloučeným osobám, a na jejichţ výběru a přípravě (realizaci) se romská komunita prokazatelně podílela a jsou zaměřeny na obnovu a údrţbu občanské vybavenosti, volnočasové aktivity aj. slouţících převáţně romské komunitě. 31 Z výše uvedeného výčtu změn podporovaných aktivit v rámci POV je zřejmý posun subvence v rámci dotačních titulů od zaměření na technické atributy rozvoje směrem k posílení sloţky participace obyvatel obcí, občanských spolků a sdruţení na jeho rozvoji a při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi. To vše v souladu s cíli POV.

31

Zásady programu pro poskytování dotací v roce 2010 [online]. Dostupné z < http:///www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=960b22ae-f2e3-4099-8a1d-4725362e4c66>.

19

3.2 Soutěţ Vesnice roku Soutěţ Vesnice roku v Programu obnovy venkova byla zaloţena v roce 1995. Její snahou je vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří usilují nejen o zvelebení svého domova, ale i o rozvoj místních tradic a zapojení se do společenského ţivota.32 Soutěţ má přispívat k rehabilitaci venkova, k prohloubení společenského a duchovního ţivota a k posílení jeho prosperity.

3.2.1 Historie soutěţe Vesnice roku Jak jiţ bylo zmíněno výše (kapitola POV), z iniciativy těch nejaktivnějších patriotů venkova byl vládou ČR v roce 1991 přijat Program obnovy vesnice. Ten vyvrcholil v roce 1995 vyhlášením soutěţe Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Letitá tradice soutěţe dokazuje, ţe tehdejší snaha několika nadšenců v čele s odborníkem na venkovská obydlí architektem Janem Krumlem (spoluzakladatelem a v té době předsedou Spolku pro obnovu venkova) takto upozornit na atraktivitu venkova, nebyla marná. Architekt Jan Kruml, jakoţto jeden ze zakladatelů soutěţe Vesnice roku, hovoří dokonce o soumraku lidové architektury a lidového stavitelství. Ne všechno, co je moderní a nové, je totiţ pro venkov přijatelné.

33

Ale smysl soutěţe

můţeme hledat i dál. Deklarovaným cílem soutěţe je postihnout a především podpořit celkový přistup obyvatel k aktivní účasti na rozvoji jejich domova, ocenit jejich práci, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a popřát oceněným obcím hodně štěstí a energie do dalšího úspěšného rozvoje jejich domova.

34

V roce 1995 proběhlo první kolo soutěţe Vesnice roku, kterého se zúčastnilo 167 obcí z osmi regionů, které byly pro soutěţ stanoveny (region Praha, České Budějovice, Plzeň, Chomutov, Liberec, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc a Brno). Z těchto devíti regionů postoupilo do celostátního kola deset obcí (v regionu Ostrava byly na prvním místě dvě obce). 32

STEJSKAL, J. Patnáct let obnovy venkova : 1991-2006 : přehled oceněných obcí zlatou, modrou, bílou a zelenou stuhou v soutěži Vesnice roku v Programu obnovy venkova 2002-2006. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj : Spolek pro obnovu venkova, 2007, str. 8 33 Server IDNES [online]. Dostupné z . 34 Vesnice roku 2009 – broţura, str.3.

20

Celkové první místo si odnesla obec Telnice, která se rozprostírá (dle současného územně správního členění ČR) v Jihomoravském kraji. Druhé místo získala obec Pěnčín (Librecký kraj) a třetí místo obec Bystřice nad Olší (Moravskoslezský kraj). V průběhu dalších let si soutěţ získávala stále větší odezvu, jak ze stran starostů, kteří chtěli porovnat své síly v konkurenci ostatních obcí, tak ze strany občanů samotných.

3.2.2 Charakteristika soutěţe Vesnice roku Soutěţ Vesnice roku je jedinečná příleţitost, kdy se můţe kaţdá obec představit a zároveň i porovnat s ostatními. V samotné soutěţi nejde jen o hodnocení, jak obec vypadá, jak má udrţované domy, památky a zeleň, ale zejména jak ţije, jak se daří spolkům, jak se udrţují kulturní tradice a lidové zvyky.

3.2.3 Vyhlašovatelé soutěţe, spolupracující úřady a organizace Vyhlašovateli soutěţe jsou: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. Mezi jeho kompetence patří (mimo jiné) poskytování informační metodické pomoci vyšším územním samosprávným celkům, městům i obcím a jejich sdruţením.

Obr. 2. Logo Ministerstva pro místní rozvoj 35

Ministerstvo kaţdoročně organizačně zaštiťuje soutěţ Vesnice roku a jmenuje svého zástupce do hodnotitelské komise (krajské i celostátní).

35

Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Dostupné z .

21

Spolek pro obnovu venkova byl zaloţen dne 1. června 1993 a je registrován jako občanské sdruţení. Posláním Spolku je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního ţivota na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany ţijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdruţení.

Obr. 3. Logo Spolku pro obnovu venkova ČR 36

Počet členů se pohybuje kolem 1 000. Spolek stál u zrodu vládního Programu obnovy venkova, stejně tak jako u vzniku soutěţe Vesnice roku, která je jednou z jeho nejvýraznějších aktivit. Zástupci Spolku jsou členy hodnotitelské komise.

Svaz měst a obcí ČR je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, zaloţenou jako zájmové sdruţení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města z celé České republiky.

Obr. 4. Logo Svazu měst a obcí ČR 37

V současné době Svaz sdruţuje kolem dvou a půl tisíce měst a obcí. Mezi jeho hlavní cíle patří obhajovat společné zájmy a práva měst a obcí a vytvářet tak příznivé podmínky k jejich rozvoji.

36 37

Spolek pro obnovu venkova [online]. Dostupné z . Svaz města a obcí ČR [online]. Dostupné z .

22

Důraz je také kladen na podporu výměny zkušeností a příkladů dobré praxe, coţ je také jedním ze smyslů soutěţe Vesnice roku. Svaz měst a obcí je vyhlašovatelem soutěţe a kaţdoročně nominuje členy do hodnotitelských komisí.

Ministerstvo zemědělství ČR je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. Úkolem Ministerstva je podpora Evropského modelu zemědělství, s důrazem na rozvoj multifunkčního zemědělství, zaměřeného jednak na zemědělskou produkci, ale i na zajišťování sluţeb údrţby a tvorby krajiny, na další environmentální sluţby a na nezemědělské činnosti.

Obr. 5. Logo Ministerstva pro zemědělství ČR

38

Ministerstvo klade stále větší význam na propojení zemědělství s obnovou a rozvojem venkova. Proto byl rok 2007 prvním rokem, kdy se Ministerstvo zemědělství zapojilo do soutěţe Vesnice roku a zařadilo se tak mezi její vyhlašovatele. Stejně jako ostatní taktéţ nominuje členy do hodnotitelské komise.

Samotná soutěţ Vesnice roku v Programu obnovy venkova má kromě vyhlašovatelů ještě spoluvyhlašovatele. Patří mezi ně Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, Ministerstvo kultury ČR, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Folklórní sdruţení ČR a Sdruţení místních samospráv ČR.

38

Ministerstvo zemědělství České republiky [online]. Dostupné z .

23

3.2.4 Účastníci soutěţe a přihlášky do soutěţe 39

Do soutěţe se mohou přihlásit obce vesnického charakteru, které mají maximálně 5 250 obyvatel a které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Do soutěţe se hlásí obec vţdy jako celek, včetně svých místních částí. Pro potřeby soutěţe Vesnice roku jsou kaţdoročně vyhlašovateli vypracovány dokumenty, určující podobu soutěţe v daném roce. Jsou to: 

Podmínky soutěţe Vesnice roku,



Charakteristika předmětu soutěţe Vesnice roku.

V těchto metodických pokynech se ţadatelé dozvědí všechna kritéria pro přijetí do soutěţe a informace, kde a kdy lze podat přihlášku. Nově od roku 2010 zájemci najdou

veškeré

důleţité

informace

(i

formuláře)

o

soutěţi

na

portálu

www.vesniceroku.cz, kde mohou získat také elektronický formulář přihlášky (viz. Příloha P II). Pokud obec uvaţuje o své účasti v soutěţi, její první krok by měl mířit právě sem. Kontaktní místa pro sběr přihlášek do soutěţe jsou stanovena podle příslušnosti obce k jednotlivým krajům. Takto je určeno sedm kontaktních míst (vţdy pro kraj, nebo skupinu krajů), viz Příloha P III. Pro zaregistrování do soutěţe musí obec vyplnit elektronický formulář na webu, vytisknout jej, podepsat a spolu s přílohami zaslat na adresu kontaktních míst. Povinné přílohy přihlášky jsou: a) Doklad o úhradě registračního poplatku. Jedná se o příspěvek jednotlivých účastníků soutěţe na reţijní náklady, nezbytné pro chod soutěţe (cestovní náklady členů komisí, poštovné, příspěvky na slavnostní vyhlášení a publikaci propagačních materiálů). Pro kaţdý ročník je tento poplatek předem stanoven v Podmínkách soutěţe. Vţdy ve výši xx Kč na kaţdého občana přihlašované obce (v současnosti 2 Kč). Registrační poplatek musí být zaslán na účet Spolku pro obnovu venkova.

39

Zpracováno podle Podmínek soutěţe Vesnice roku 2010 [online]. Dostupné z .

24

b) Charakteristika obce zpracovaná podle přílohy podmínek. 40 V příloze č. 2 Charakteristika předmětu soutěţe Vesnice roku xxxx jsou stanoveny okruhy, které bude hodnotitelská komise posuzovat, proto kaţdá obec zpracuje jako přílohu k přihlášce Charakteristiku obce v závazném členění (viz. Příloha P IV), v rozsahu cca 25 řádků strojopisu ke kaţdému bodu 1-10.

c) Fotografie obce. Přibliţně 30 fotografií, přikládají se pouze v elektronické podobě na CD nebo DVD nosiči. Fotografie by měly co nejlépe vystihovat portrét obce.

3.2.5 Organizace soutěţe 41 Soutěţ je organizována ve dvou kolech, v krajském a celostátním. Všechny obce přihlášené do soutěţe jsou nejprve hodnoceny v krajském kole. Pokud se do soutěţe přihlásí v jednom kraji více neţ 30 obcí, můţe předseda krajské komise dohodnout organizaci soutěţe v rámci oblastních kol. Důvodem je především náročnost hodnocení, komise musí kaţdou obec navštívit a to při velkém počtu přihlášených můţe být problém. V opačném případě, tedy pokud by se obcí přihlásilo velmi málo, krajské kolo se v daném kraji uskuteční jen tehdy, bude-li moţno krajskou hodnotitelskou komisí udělit minimálně 1/3 stuh z celkového počtu obcí, které se přihlásily. Po ukončení krajských kol postupuje do celostátního kola za kaţdý kraj vţdy maximálně jedna obec, které bylo v krajském kole soutěţe uděleno ocenění Zlatá stuha. Takto postoupí kaţdoročně do celostátního kola maximálně 13 obcí. V rámci celostátního kola jsou pak vyhodnocena první tři místa. Vítěz celostátního kola, resp. vítěz soutěţe se stává nositelem titulu „Vesnice roku xxxx“.

40

Příloha 2. Pravidel soutěţe vesnice roku [online]. Dostupné z . 41 Zpracováno podle Podmínek soutěţe Vesnice roku 2010 [online]. Dostupné z .

25

3.2.6 Hodnocení 42

Hodnotitelská komise Dohled nad průběhem celé soutěţe má ředitel soutěţe. Ten je ustanoven do funkce na základě dohody vyhlašovatelů, zpravidla je jím jeden ze starostů vítězné obce z minulých ročníků soutěţe. Mezi hlavní úkoly ředitele soutěţe patří jmenování předsedů krajských komisí. Těmi mohou být jmenováni starostové obcí (nebo zástupci obcí, které stanoví zastupitelstvo) , a kterým bylo v předchozích ročnících této soutěţe uděleno ocenění Zlatá stuha. Kontinuita jmenování jednotlivých členů hodnotitelské komise je stanovena následovně. Starosta obce, která zvítězila v krajském kole soutěţe, je v následujícím roce automaticky členem krajské hodnotitelské komise, a v dalším roce jej ředitel soutěţe jmenuje předsedou krajské hodnotitelské komise. Pravidla zmiňují i situaci, kdy se nově jmenovaný předseda krajské hodnotitelské komise nezúčastní informativního semináře o organizaci soutěţe. Pak můţe ředitel soutěţe zrušit své předchozí jmenování a

předsedou

soutěţe

stanovit

jiného

člena

krajské

hodnotitelské

komise

z předcházejícího ročníku. Stejné podmínky platí i pro místopředsedu krajské hodnotitelské komise. Tím je zástupce vítězné obce v kraji v minulém ročníku. Krajská hodnotitelská komise můţe čítat maximálně 10 členů, kteří disponují hlasovacím právem. Členy jsou zástupci obcí, jeţ získaly Zlatou stuhu v předcházejících ročnících soutěţe a zástupci delegovaní vyhlašovateli a spoluvyhlašovateli soutěţe a příslušného krajského úřadu. Na celostátní úrovni je maximální počet členů stanoven na 13 s hlasovacím právem, ale k rozhodování o odborných otázkách si komise můţe přizvat i další odborníky. Členy celostátní hodnotitelské komise jsou ředitel soutěţe, tajemnice soutěţe, zástupci vyhlašovatelů a spoluvyhlašovatelů soutěţe. Předsedu celostátní komise volí členové celostátní hodnotitelské komise ze svých řad ze zástupců Spolku pro obnovu venkova nebo Svazu měst a obcí.

42

Zpracováno podle Podmínek soutěţe Vesnice roku 2010 [online]. Dostupné z .

26

Aby nedocházelo k nekvalifikovanému rozhodování nebo podjatosti, jednotliví členové (jak celostátní, tak krajské) komise jsou zavázání se účastnit hodnocení alespoň 90% obcí soutěţících v daném kole. Zároveň platí pravidlo, ţe členy komise nesmějí být zástupci soutěţících obcí, případně ani ti, kteří jsou se soutěţícími obcemi ve střetu zájmu. Průběh hodnocení43 Kaţdá obec, jejíţ přihláška byla včas a řádně podána, je v předem stanoveném termínu navštívena krajskou hodnotitelskou komisí. Obce jsou o datu návštěvy informovány v předstihu proto, aby si stihly připravit prezentaci své obce. Hodnotitelská komise má k dispozici informace z: 

prezentace obce,



prohlídky obce,



ostatní materiály, které jsou součástí přihlášky do soutěţe.

Je zřejmé, ţe tato příprava je velice důleţitá a hraje významnou roli. Informace které o sobě obce poskytnout, jsou výchozí pro hodnocení komisí. Součástí vlastní prezentace obce jsou i rozhovory se zástupci obce. Kaţdá obec je ohodnocena v jednotlivých okruzích, které jsou předem stanoveny. Závazné členění okruhů, které je posuzováno při hodnocení jednotlivých soutěţících, je rozděleno na deset témat. Těmi jsou koncepční dokumenty, společenský ţivot, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inţenýrské sítě, úspory energií, péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry, informační technologie obce. (Detailní popis jednotlivých okruhů je uveden v Příloze P IV). Krajská hodnotitelská komise vybere jednoho vítěze, nositele Zlaté stuhy, který postoupí do celostátního kola a udělí také ostatní ocenění a diplomy. Krajská hodnotitelská komise na závěr zpracuje Protokol o vyhodnocení krajského kola soutěţe, který předá tajemnici soutěţe, soutěţícím obcím a tisku.

43

Zpracováno podle Podmínek soutěţe Vesnice roku 2010 [online]. Dostupné z .

27

Obce, které byly oceněny Zlatou stuhou, postupují do celostátního kola soutěţe. Systém hodnocení je obdobný jako v krajském kole. Obce jsou navštíveny v předem stanoveném termínu celostátní hodnotitelskou komisí, podle shodného schématu jsou obce vyhodnoceny a je vypracován Protokol o vyhodnocení celostátního kola soutěţe, který je předán řediteli soutěţe. Výsledky soutěţe jsou vyhlášeny na tiskové konferenci, kterou pořádají vyhlašovatelé soutěţe.

3.2.7 Druhy a historie ocenění44

Stuhy Patnáctiletý vývoj soutěţe vesnice roku se odráţí i v počtu a charakteru ocenění, která jsou v rámci soutěţe udílena. V prvním ročníku soutěţe, byly uděleny stuhy: 

zlatá stuha (vítěz, který postoupí do celostátního kola),



modrá stuha (za společenský ţivot).

O rok později, v druhém ročníku soutěţe v roce 1996, bylo uděleno ocenění v podobě 

bílé stuhy (za činnost mládeţe),



zelené stuhy (péče o zeleň a ţivotní prostředí).

Poslední stuha přibyla v roce 2007, kdy se mezi vyhlašovatele soutěţe zařadilo Ministerstvo zemědělství, které se zasadilo o vznik 

oranţové stuhy (ocenění za spolupráci obce s místními zemědělskými subjekty, resp. se zemědělským sektorem).

Od roku 2007 se tedy vyhlašování vítězů krajských kol neobejde bez výše zmíněných pěti stuh. Nositel Zlaté stuhy, za vítězství v krajském kole soutěţe, je oprávněn, resp. musí uţívat titul „Vesnice xxx kraje roku xxxx“. 44

Vesnice roku [online]. Dostupné z .

28

Pokud by obec neuţívala název v jeho plném znění, můţe být ze strany vyhlašovatelů soutěţe penalizována. Důvodem pro toto nařízení je snaha odlišit celkového vítěze od vítězů v jednotlivých krajích. Kaţdá obec můţe získat v daném roce maximálně jedno z výše uvedených ocenění. Obce oceněné Zlatou stuhou postupují do celostátního kola, kde je pak vyhodnoceno první, druhé a třetí místo. Zároveň z Podmínek soutěţe Vesnice roku vyplývá omezení účasti obcí v soutěţi, kdy obec, která získala Zlatou stuhu v krajském kole soutěţe, se po dobu 3 let nemůţe do soutěţe přihlásit. A obec, která zvítězila v celostátním kole soutěţe, se do soutěţe nemůţe přihlásit po dobu 5 let.

Diplomy V rámci soutěţe se setkáváme i s udělováním diplomů. V roce 2000 byl poprvé udělen Modrý diplom, za vzorné vedení obecní knihovny, v roce 2004 pak ještě zelený diplom za rozvíjení lidových tradic, hnědý diplom za vzorné vedení kroniky a fialový diplom za kvalitní květinovou výzdobu obce (tzv. Fulínova cena). Fulínova cena vznikla jako projev úcty k velké osobnosti českého zahradnictví, Martinu Fulínovi (1853 – 1926), vynikajícímu českému zahradníkovi, odbornému redaktorovi a spisovateli. 45 Mimořádná ocenění Díky velké rozmanitosti přihlášených obcí a mnohdy opravdu těţkému rozhodování, která je ta nejlepší, má hodnotitelská komise ještě moţnost udělovat Mimořádná ocenění. Např. za příkladnou koncepci obnovy a rozvoje obce, za podporu věnovanou rozsáhlé činnosti dětí a mládeţe, za bohatou společenskou aktivitu občanů, ale i za nejlepší projekt ze Strukturálních fondů nebo Cenu naděje pro ţivý venkov, která se uděluje za místní spolkový ţivot a občanskou společnost v obcích. Všechna tato ocenění mají především motivovat obce, aby věděly, ţe kaţdý má moţnost si nějaké to ocenění ze soutěţe odnést.

45

Ročenka obce Vlkov [online]. Dostupné z .

29

Pro přehlednost výše popsaných informací o jednotlivých oceněních velmi pěkně poslouţí níţe uvedený obrázek, kde jsou graficky znázorněny jednotlivé ceny udílené v soutěţi Vesnice roku na krajské i celostátní úrovni.

Obr. 6. Grafické znázornění udílených cen na krajské a celostátní úrovni 46

3.2.8 Finanční odměny vítězům soutěţe Kromě ohodnocení v podobě stuh, diplomů a mimořádných ocenění mají obce poprvé od roku 2005 nárok na finanční odměny. Za vítězství v soutěţi je odměna ve formě dotace, a to v rámci programu Podpora obnovy venkova, dotační titul č. 1 Podpora vítězů soutěţe Vesnice roku. Obce, které zvítězily v soutěţi a ty, kterým bylo uděleno ocenění za první aţ třetí místo v celostátním kole a stuhy (zlatá, bílá, modrá, zelená a oranţová) v krajském kole, si v následujícím roce podají ţádost o dotaci v rámci výše uvedeného programu. Čerpání dotací se vţdy řídí pravidly Programu obnovy venkova. Při splnění všech administrativních podmínek pro získání dotace tak mají vítězové nárok na finanční odměnu na konkrétní projekt.

46

TICHÁ, M.: Vesnice roku v Programu obnovy venkova, interní materiály tajemnice soutěţe.

30

Tab. 1. Výše odměny pro vítěze soutěže dle získaného ocenění 47

ocenění

Dotace v Kč

1. místo

2 000 000 Kč 1 000 000 Kč

- na propagaci soutěţe 2. místo

1 900 000 Kč

3. místo

1 800 000 Kč

Zlatá stuha – vítěz krajského kola

1 800 000 Kč

Bílá stuha

600 000 Kč

Modrá stuha

600 000 Kč

Zelená stuha

400 000 Kč

Oranţová stuha

600 000 Kč

Zelená stuha České republiky

700 000 Kč

Oranţová stuha České republiky

800 000 Kč

Odměna je poskytována jako investiční nebo neinvestiční dotace, kde je poţadována minimálně 20% spoluúčast obcí. Ţádosti o dotaci by měly být zaměřeny na obnovu a údrţbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti, obnovu a zřizování veřejné zeleně, výstavbu místních komunikací, stezek a veřejného osvětlení, přípravu a realizaci propagačních materiálů obce v souvislosti s umístěním v soutěţi. 3.2.9 Vyhlášení vítězů soutěţe48 Krajská slavnostní vyhlášení probíhají zpravidla v červenci a srpnu daného roku soutěţe. Krajské slavnostní vyhlášení organizuje krajský vítěz, tedy nositel Zlaté stuhy za přispění (organizačního, příp. finančního) vyhlašovatelů soutěţe a krajského úřadu. Celostátní vyhlášení výsledků soutěţe se kaţdoročně uskutečňuje nejpozději do konce října. Organizátorem je celostátní vítěz, nositel titulu Vesnice roku xxxx, za organizačního a finančního přispění vyhlašovatelů soutěţe. Při samotném vyhlášení jsou předány ocenění za 2. a 3. místo v celostátním kole a především titul Vesnice roku xxxx, vítězi celostátního kola soutěţe. Při této příleţitosti jsou také oznámeny výsledky soutěţí nepřímo souvisejících se soutěţi Vesnice roku.

47 48

TICHÁ, M.: Vesnice roku v Programu obnovy venkova, interní materiály tajemnice soutěţe. Zpracováno podle Podmínek soutěţe Vesnice roku 2010 [online]. Dostupné z .

31

3.3 Soutěţe související se soutěţí 49

3.3.1 Zelená stuha České republiky Obce, které jsou oceněny Zelenou stuhou v krajském kole, postupují dále do celostátního kola, kde zápolí o titul udělovaný Ministerstvem ţivotního prostředí a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Obec s nejlepší péčí o ţivotní prostředí a zeleň získá titul Zelená stuha České republiky. Nositel tohoto titulu postupuje do evropské soutěţe v péči o zeleň a ţivotní prostředí Entente Florale Europe. 3.3.2 Oranţová stuha České republiky Obdobně obce oceněné Oranţovou stuhou v krajském kole soutěţe postupují do celostátního kola, kde jsou hodnoceny odbornou komisí tvořenou zástupci Ministerstva zemědělství za spolupráci obce s místním zemědělským sektorem. Vítězi je udělen titul Oranţová stuha České republiky.

3.3.3 Knihovna roku 2010 Knihovny obcí oceněných diplomem v krajských kolech soutěţe jsou Svazem knihovníků a informačních pracovníků nominovány na cenu Knihovna roku. Tu získá nejlepší knihovna vyhodnocená v celostátním kole porotou, jmenovanou ministrem kultury. 3.3.4 Putovní pohár folklorního sdruţení ČR Stejně tak Folklorní sdruţení ČR v součinnosti s celostátní komisí vyhodnotí Putovní pohár FoS ČR obec s nejvýraznějším programem dlouhodobé péče o místní lidové tradice z řad obcí oceněných Zlatou stuhou. 3.3.5 Cena naděje za ţivý venkov ČR Do celostátního kola postupují také obce oceněné Cenou naděje pro ţivý venkov. Komise tvořená zástupci sdruţení místních samospráv ČR vyhodnotí nejlepší obec, které je udělena Cena naděje pro ţivý venkov ČR.

49

Vesnice roku 2009, broţura, vydalo MMR 2009.

32

3.3.6 Soutěţ Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnic Česká republika je členem Europäische ARGE Landentwicklung und Dorferneuerung (Evropská pracovní společnost pro rozvoj venkova a obnovu vesnice), která sdruţuje zástupce vlád, vědce, experty na obnovu vesnice a reprezentanty nevládních organizací s cílem podpořit mezinárodní výměnu zkušeností a vytváření a udrţování ţivotaschopných vesnic. Tato organizace pořádá od roku 1990 v dvouletém intervalu soutěţ Evropská cena za rozvoj venkova a obnovu vesnice, do které postupuje i vítěz celostátního kola soutěţe Vesnice roku. Jelikoţ se soutěţ koná jednou za dva roky, účastní se jí vţdy vítězné obce z dvou předcházejících ročníků. 50 Organizátorem soutěţe je vţdy vítěz posledního ročníku. Mottem soutěţe je „Nová energie pro silnou spolupráci“, které upřednostňuje hlavně obce a venkovské komunity, které s novou energií, především tedy vlastní spoluprácí, posílily svůj ekonomický potenciál, ekologickou kvalitu a sociální soudrţnost. V soutěţi se udělují následující ocenění: 1. Evropská cena – vítěz. 2. Evropská cena obnovy vesnice za komplexní trvale udrţitelný rozvoj vesnice v souladu s mottem soutěţe. 3. Různá ocenění za vynikající výkony ve více oblastech rozvoje vesnice. Úspěch v této soutěţi je pak především záleţitostí prestiţe, vítěz nezískává ţádné finanční příspěvky, jak je tomu v ČR, ale jde vlastně o morální ohodnocení snahy o rozvoj a obnovu obce. 51

50

NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova: distanční studijní opora. Brno: MU, 2007, str. 69. Evropská cena obnovy vesnice ARGE [online]. Dostupné z . 51

33

3.3.7 Soutěţ Entente Florale Europe – Evropská kvetoucí sídla 52

Mezinárodní soutěţ Entente Florale Europe vyhlašuje nevládní nezisková organizace „Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage“ (AEFP) s cílem propagovat kvalitní prostředí sídel s důrazem na rozvoj funkční zeleně v evropských městech a vesnicích a zprostředkovat mezinárodní kontakty zaloţené na síti referenčních měst a vesnic z řad účastníků soutěţe.

Obr. 7. Logo soutěže Entente Florale Europe 53

Do soutěţe je v současnosti zapojeno 12 evropských zemí, Česká republika se zapojila v roce 2002. Účast českých vesnic a měst organizuje Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdruţení. Soutěţ stojí na třech oborových pilířích, jimiţ jsou okrasné zahradnictví, péče o ţivotní prostředí a cestovní ruch. Hodnocení obcí provádí mezinárodní porota sloţená ze zástupců všech zúčastněných zemí na základě jednotných kriterií. Míra souladu s danými kritérii je základem pro zařazení sídel do bodových pásem, zlatého, stříbrného a bronzového. Porota můţe udělit i mimořádná ocenění. Jak jiţ bylo uvedeno výše, do soutěţe je v rámci České republiky vţdy nominována vesnice, která v předchozím roce získala celostátní Zelenou stuhu ČR. Samotné soutěţe se pak účastní navíc i město, vybrané v regionu vítězné obce.

52

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu [online]. Dostupné z < http://www.szkt.cz/aktivityszkt/entente-florale-europe-evropska-kvetouci-sidla-mezinarodni-soutez.html/>. 53 Entente Florale Europe [online]. Dostupné z .

34

3.4 Obdobné soutěţe v zahraničí

Protoţe předlohou pro český POV byl především Dolnorakouský a Bavorský program obnovy, je na místě zmínit obdobné soutěţe jako je Vesnice roku v těchto zemích. Zajímavé je také srovnání takovéto soutěţe na Slovenku, kde se její historie teprve píše.

3.4.1 Spolková republika Německo 54 Obnova vesnice má své kořeny především v Německu. V té době mluvíme spíše o urbanistické obnově vesnice, příp. agrární obnově vesnice, a lze ji datovat jiţ před vypuknutím 2. světové války. V jednotlivých spolkových zemích se obnova vesnice vyvíjela rozdílně a podléhá spolkovým zákonům, přesto zde najdeme soutěţ, charakterem obdobnou soutěţi Vesnice roku, která má celorepublikový charakter. Samotná soutěţ se poprvé konala jiţ v roce 1961 a nesla název „Unser Dorf soll schőner werden“. Cílem bylo doslova zkrášlit vesnice, a to jak po stránce estetické, tak technické. Soutěţ chtěla ve svých prvopočátcích hlavně poukázat na skutečnost, ţe nejen ve městě lze hledat dobré bydlení, ale vesnice za městy mnohdy v ţádném ohledu nezaostávají. A pokud ano, tak to lze aktivitou samosprávy i samotných občanů změnit. Dnes soutěţ nese název „Unser Dorf hat Zukunft“, neboli naše vesnice má budoucnost, která je pokračováním původní soutěţe.

Obr. 8. Logo soutěže Unser Dorf hat Zukunft 55 54

Unser Dorf hat Zukunft [online]. Dostupné z . 55 Unser Dorf hat Zukunft [online]. Dostupné z .

35

Pravidla jsou velmi podobná naší soutěţí Vesnice roku, s přihlédnutím na jiné územní uspořádání Spolkové republiky Německo a z ní plynoucích rozdílů. Soutěţe se pravidelně kaţdý rok zúčastňují všechny spolkové země a jejím cílem je podnítit udrţitelný rozvoj v obci. Velký důraz je kladen na vlastní identitu obcí, aby byla zachována a posilována. Kaţdá obec má své kouzlo, svůj charakter a o ten je potřeba pečovat. Co se týká konkrétního srovnání s podmínkami německé a naší soutěţe Vesnice roku, rozdíly zde existují. V německé soutěţi je podmínkou pro zúčastněné obce mít venkovský charakter a počet obyvatel nesmí překročit 3000. Coţ je ve srovnání s našimi podmínkami (obec do 5250 obyvatel), méně. Důvod lze hledat v celkově vyšším počtu obcí ve Spolkové republice Německo a z toho plynoucí větší organizační náročnosti na soutěţ. Také počet moţných vítězů se liší. V německé soutěţi se odvíjí od počtu přihlášených obcí. Pokud se do soutěţe přihlásí obcí více (např. více neţ sto), mohou být vítězové dva. Jde především o motivaci obcí, aby se nebály konkurence ostatních. Maximální počet vítězů je pak limitován počtem osm (za předpokladu, ţe by se přihlásilo více neţ 1300 obcí). V jednotlivých obcích se stejně jako u nás hodnotí předem stanovené oblasti. V německé soutěţi je jich pět, patří sem: rozvojové koncepce, sociální a kulturní aktivity, rozvoj zástavby v obci, zeleň v obci a obec a její krajina. Liší se také způsob vyhodnocení nejlepších obcí. V německé soutěţi jsou obce klasifikovány ve všech oblastech a zvolen je vítěz, který obdrţí zlatou medaili (druhé místo stříbrnou, třetí bronzovou medaili), v naší soutěţi Vesnice roku z krajských kol celkový vítěz postupuje do celostátního kola a ostatní jsou ocenění za kategorie (modrá, bílá, oranţová, zelená stuha). Soutěţí, které jsou zaměřeny na venkov, najdeme v Německu mnoho. V podstatě kaţdá spolková země vyhlašuje navíc k celorepublikové soutěţi i další klání, se smyslem vyzdvihnout venkov. Za zmínku stojí například spolková země Bádensko– Wűrttembersko, která kaţdoročně vyhlašuje soutěţ InternetDorf.56 Smyslem soutěţe je vyzdvihnout a zkvalitnit elektronickou komunikaci mezi samosprávou obcí a jejími občany. Obdobou takovéto soutěţe v České republice je soutěţ o Zlatý erb, tedy soutěţ o nejlepší webové stránky a elektronické sluţby měst a obcí. 57 56 57

InterDorf 2009 [online]. Dostupné z < http://www.internetdorf.de/>. Soutěţ zlatý erb [online]. Dostupné z .

36

Zajímavá je i soutěţ pořádaná spolkovou zemí Sársko, která nese název „Bauerhaus“, která nehodnotí obec jako celek, ale jen jednotlivé stavby v ní. Kaţdé dva roky jsou vyhodnoceny objekty, které jsou citlivě zrekonstruovány a podporují tak venkovský ráz. Smyslem je zviditelnit stavební obnovu a architektonickou tvorbu na venkově. Obdobný počin můţeme v podmínkách soutěţe Vesnice roku najít v roce 2004, kdy se poprvé v rámci krajského kola Zlínského kraje udělovalo ocenění „O zlatou cihlu obnovy venkova“. Jejím zaměřením bylo zveřejnit příklady stavební činnosti, realizované v duchu „Programu obnovy venkova“.

58

Tento výčet zdaleka není konečný, i v jiných německých spolkových zemích najdeme obdobné soutěţe, úzce související s obnovou venkova. Jsou jistě oslavou venkova, stejně tak jako inspirací pro ostatní země.

3.4.2 Rakousko59 Ač má obnova venkova v Rakousku dlouholetou tradici (uţ ve 30. letech se zde konala jednání na téma obnovy vesnice), tento proces neprobíhal (a neprobíhá) přes státní aparát. Územní plánování a vše co s ním souvisí, je v Rakousku záleţitostí spolkových zemí a samotných obcí a záleţí na jen na nich, jak integrují obnovu vesnice do svých zákonů. Proto pokud budeme hledat obdobné soutěţe jako je soutěţ Vesnice roku v podmínkách České republiky, musíme se zaměřit na konkrétní spolkovou zemi. Dolní Rakousko má s obnovou vesnice značné zkušenosti. Obnova vesnice zde byla odstartována v roce 1984 ve čtyřech testovacích obcích a postupně se stala vzorem pro jiné spolkové země a státy. Mezitím se obnova vesnice rozrostla a patří k největším občanským iniciativám země.

58

KRUML, J. Obnova venkova Zlínského kraje = Revival of the country side of the Zlín District. Rusava: Podhostýnský mikroregion ve spolupráci s nakladatelstvím Atelier IM Luhačovice, 2005. 59 Dorf Stadt [online]. Dostupné z .

37

V rámci těchto aktivit je zde kaţdoročně (od roku 2003) pořádaná soutěţ s názvem „Ideenwettbewerk“. Ta se v mnoha ohledech liší od naší koncepce soutěţe Vesnice roku. Jde (jak název napovídá) o soutěţ idejí, projektů, které by mohly přispět k rozvoji venkova. Do soutěţe se s návrhem mohou přihlásit nejen jednotlivé obce, ale i samotní obyvatelé, svazy obcí nebo jiné fyzické a právnické osoby. Pro soutěţ jsou určeny kategorie, na které by samotné inovativní nápady měly být zaměřeny. Patří sem:  sociální otázky,  vzdělání a kultura,  ekonomika,  osídlení, výstavba a bydlení,  doprava a mobilita.60

Obr. 9. Logo soutěže Projektwettbewerb 61

Odborníci z různých organizací (z oblasti regionální politiky, kultury) tvoří hodnotící komisi, která rozhodne o vítězi, tedy nejlepším nápadu na rozvoj obce. Vítěz můţe získat aţ 10 000 eur, podle předpokládaného rozpočtu na danou akci. Obdobou tohoto formátu je soutěţ „Projektwettbewerb“, kde se mohou přihlásit obce, města nebo jejich svazy s jiţ zrealizovanými projekty. Kategorie pro soutěţící jsou obdobné a vítěz této soutěţe pokračuje do soutěţe Evropská cena za rozvoj venkova a obnovu vesnice.

60

Dorf Stadt [online]. Dostupné z . Dorf Stadt [online]. Dostupné z . 61

38

3.4.3 Slovensko62 Obdobu soutěţe Vesnice roku v Programu obnovy venkova v České republice, najdeme na Slovensku. Nese název „Dedina roka“ (slovenský název soutěţe) a její historie je stejně jako u nás, spjatá s Programem obnovy dediny. Program obnovy dediny (obdoba Programu obnovy venkova ČR) na Slovensku byl uveden v ţivot usnesením vlády v roce 1991, kde se vláda zavázala vypracovat metodické směrnice pro postup orgánů státní správy vedoucí k podpoře rozvoje venkova. Toto prohlášení mělo sice deklaratorní charakter, ale mnohé obce pochopily filozofii tohoto hnutí a uskutečňovaly aktivity totoţné s předmětem Programu. Celá koncepce dostala reálné obrysy v roce 1997, schválením usnesení vlády, jimţ se naplno rozběhla organizace Programu obnovy dediny, tak jak jej známe u nás.

Obr. 10. Logo Programu obnovy dediny 63

Aţ v roce 2001 se snaze prověřit výsledky Programu obnovy dediny na Slovensku a na základě výzvy Evropského pracovního společenstva pro rozvoj venkova a obnovu vesnice zorganizovalo Ministerstvo ţivotního prostředí a Slovenská agentura ţivotního prostředí soutěţ „Dedina roku 2001“. Tato soutěţ, na rozdíl od naší, je organizována co dva roky, přičemţ obec, která zvítězí v národním kole je delegována v dalším roce reprezentovat Slovensko v mezinárodní soutěţi o Evropskou cenu za rozvoj venkova a obnovu vesnice. I proto podmínky pro účastníky soutěţe Dedina roka respektují podmínky soutěţe Evropská cena za rozvoj venkova a obnovu vesnice.

62 63

Obnova dediny SK [online]. Dostupné z < http://www.obnovadediny.sk/pod/sutaz-dedina-roka>. Program obnovy dediny na Slovensku [online]. Dostupné z .

39

Předchozí ročníky 2001, 2003, 2005, 2007 a 2009 byly zdrojem vzniku nové tradice, která dává obcím skvělou moţnost prezentovat své úspěchy. Historický úspěch dosáhla v roce 2008 obec Liptovská Teplička, kterou v závěrečném finále evropské soutěţe porazila jen jihotyrolská obec Sand in Taufers. Předmět a podmínky soutěţe se od naší soutěţe Vesnice roku příliš neliší. Hodnotitelská komise posuzuje obce dle oblastí, mezi které patří: Vesnice jako hospodář (součinnost se zemědělskými subjekty, racionální vyuţívání zdrojů), Vesnice jako malovaná (rekonstrukce objektů obce, regionální architektura), Vesnice jako klenot (rozsah kulturních hodnot, hrdost, tradice), Vesnice jako pospolitost (rozsah spolkové činnosti, výchova, osvěta), Vesnice jako partner (existující dokumenty, partnerství, strategický rozvoj), Vesnice jako hostitel (zařízení cestovního ruchu, sluţby). Vţdy je vyhlášena nejlepší obec daného ročníku ve výše zmíněných oblastech (obdoba stuh) a vyhlášeno první místo (Dedina roka), druhé a třetí místo. Oceněné obce mají nárok na dotaci v následujícím roce z Programu obnovy dediny. Po pěti uplynulých ročnících soutěţe Dedina roka je moţné konstatovat, ţe na Slovensku je hodně obcí, které mohou být příkladem úspěšného budování občanské společnosti, obce se rozvíjejí ekonomicky, snaţí se spolupracovat s místními podnikateli. V mnohých obcích se věnují sociální oblasti i zdravotnictví. Mnoţství obcí vyniká v udrţování lidových tradic a folklóru, dominuje v nich aktivní účast občanů na ţivotě obcí. Na druhé straně však v obcích často zaostává pečlivost o celkový vzhled obce. Obce mají mezery v uplatňování regulativ ve výstavbě. I proto v posledním ročníku soutěţe v roce 2009 byl kladen velký důraz na hodnocení vizuální stránky obcí, protoţe tu nejvíce posuzují i návštěvníci a skrz ni je zachována vlastní identita obce. 64

64

Obecné noviny [online]. Dostupné z .

40

4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ

Informace a data pro praktickou část diplomové práce jsem získala několika způsoby. Základní údaje jsem čerpala především z oficiálních webových stránek soutěţe Vesnice roku (www.vesniceroku.cz), případně z internetových stránek vyhlašovatelů soutěţe a spolupořádajících organizací. Další cenné informace jsem pak získala díky osobní návštěvě institucí zaštiťujících průběh soutěţe Vesnice roku, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Spolek pro obnovu venkova, kde jsem obdrţela mnoho propagačních materiálů, broţur, nebo tiskových prohlášení a informací o detailech soutěţe Vesnice roku. Navíc jsem zkušenosti se soutěţí načerpala díky zúčastněnému pozorování, jelikoţ jsem se v průběhu minulého roku osobně účastnila některých akcí, konaných právě v rámci jiţ patnáctého kola soutěţe Vesnice roku 2009, ať uţ se jednalo o různé semináře, výstavy, vyhlášení výsledků krajských kol soutěţe nebo celostátního vyhlášení vítězů soutěţe Vesnice roku 2009 v Luhačovicích. V diplomové práci jsem vyuţila také základních sociologických metod, jako je rozhovor a dotazník. Vyhodnocení dotazníkového šetření je podstatnou součástí výsledků práce. Dotazník byl zaměřen na samotnou soutěţ Vesnice roku a byl adresován starostům vítězných obcí krajských kol soutěţe vesnice roku za uplynulé ročníky 2006, 2007, 2008, 2009. Celkem bylo tedy osloveno 52 respondentů. Návratnost dotazníků byla značná, téměř 85% všech. Pro zpracování takto získaných dat jsem pouţila především statistického přístupu, který je zaloţen na popisu dat dle základních statistických veličin a jejich vyhodnocení. Tento přístup jsem kombinovala s komparativní metodou, kdy jsem se snaţila vzájemné údaje porovnat, coţ mi umoţnilo informace transformovat do tabulek a obrázků.

41

5. VÝSLEDKY PRÁCE V části nazvané „výsledky práce“ se budu věnovat vlastní soutěţi Vesnice roku. Jednak z pohledu jejího vývoje, jelikoţ má za sebou mnohaletou historii, ale také z hlediska samotných soutěţících, kteří měli v průběhu posledních čtyřech ročníků soutěţe tu čest být ohodnoceni. Proto se v první části výsledků práce zaměřím na analýzu minulých ročníků soutěţe, v další části pak na samotné vyhodnocení vlastního dotazníkového šetření.

5.1 Analýza minulých ročníků soutěţe Pro zhodnocení významu soutěţe Vesnice roku a sledování jejího vývoje od vzniku doposud, je přínosný rozbor některých dat, vycházejících z jednotlivých soutěţních ročníků.

5.1.1 Počet přihlášených obcí do soutěţe v letech 1995 - 2009 Počet zúčastněných obcí v jednotlivých letech soutěţe Vesnice roku je patrný z tab. 2. V prvním ročníku konání soutěţe se celkem přihlásilo 166 obcí. V posledním kole v roce 2009 to jiţ bylo dvojnásob, tedy 325 obcí. Zájem obcí o tuto soutěţ je tedy prokazatelně rostoucí. Tab. 2. Účast obcí v soutěži Vesnice roku v letech 1995 – 2009 65

65

Rok

Počet obcí

Rok

Počet obcí

Rok

Počet obcí

1995

166

2000

307

2005

263

1996

222

2001

295

2006

335

1997

175

2002

267

2007

264

1998

209

2003

221

2008

309

1999

267

2004

238

2009

325

Vlastní zpracování dle statistických údajů z http://vesniceroku.obce.cz/.

42

Zajímavý je však samotný vývoj počtu přihlášených obcí, který vykazuje nemalé výkyvy. Z následujícího grafu je patrné, ţe po roce 1996 zájem obcí o soutěţ mírně upadal, následně po roce 1998 došlo k nárůstu soutěţících.

Obr. 11. Počet přihlášených obcí do soutěže v jednotlivých letech 66

Důvody můţeme hledat v tehdejších okolnostech v souvislosti s přípravou novelizace Programu obnovy venkova. Větší propagace a medializace novelizovaného Programu obnovy venkova v roce 1998 si získala z pohledu obcí reálné obrysy nástroje, pomocí něhoţ lze podpořit rozvoj obce. Program (a spolu s ním i soutěţ Vesnice roku) se postupně dostával do podvědomí samospráv obcí stejně tak jako široké veřejnosti. Další útlum zájmu účasti obcí v soutěţi můţeme sledovat po roce 2000. Ten byl prolomen v roce 2004, kdy počet uchazečů v řadách soutěţe začal pomalu vzrůstat. Zde jednou z příčin můţe být zařazení podpory vítězům soutěţe mezi dotační tituly POV, tedy nově finanční ocenění pro vítězné obce v soutěţi. Pro obce jednoznačná motivace v podobě peněţních prostředků. Zároveň nemalý vliv mělo jistě i rozštěpení podpory z Programu obnovy venkova na celostátní a na krajskou úroveň. Obce mohly od roku 2004 čerpat dotace i z krajské úrovně POV, tedy povědomí o POV i o soutěţi Vesnice roku se dostalo ještě blíţe starostům obcí i občanům. 66

Vlastní zpracování dle statistických údajů z http://vesniceroku.obce.cz/.

43

Poslední znatelný úbytek počtu přihlášených obcí byl v roce 2007. Důvod lze hledat ve změně pravidel, která v roce 2007 nabyla účinnosti. Původní pravidla z let 1995 charakterizovala účastníka soutěţe jako obec, která má vesnický charakter, nemá status města a má zpracován vlastní Program obnovy vesnice.

Vymezení slova

„venkovský charakter“ se ukázalo v průběhu let diskutabilní a právě ve zmíněném roce 2007, ve snaze zpřesnit charakteristiku moţných účastníků soutěţe, došlo ke změně podmínek soutěţe. Ta stanovila, ţe soutěţe se mohou účastnit všechny obce vesnického charakteru, avšak nesmějí mít status města ani městyse. Tato změna vyvolala bouřlivé diskuze na úrovni široké odborné veřejnosti, jelikoţ do té doby, v uplynulých dvanácti ročnících soutěţe, bylo v krajských kolech vyhodnoceno 349 venkovských obcí bez ohledu na status (soutěţe se v hojném počtu účastnily i městyse, osm z nich bylo dokonce oceněno některou ze stuh), coţ jiţ od roku 2007 nebylo moţné. Navíc nabyla účinnosti novela zákona č.128/2000 Sb., o obcích, která umoţnila řadě obcí obnovit své historicky získané tituly městysů a měst, čímţ došlo k nápravě opomenutí, které při obnově obecní samosprávy v roce 1989 historické tituly neřešilo. Proto se dalo předpokládat, ţe mnoho obcí zaţádá o navrácení titulu městys a počet městysů ještě vzroste. Po skončení výše zmíněného ročníku soutěţe Vesnice roku 2007, rostly apely ke zváţení, ţe některé městyse, i města na venkově mají počet obyvatel v řádu stovek, plní svůj program obnovy venkova a ţivot v nich se od vesnice nijak neliší. Městys je vlastně historický typ obcí, stojících mezi městem a vsí, kterým byla v minulosti udělena moţnost pořádat týdenní a dobytčí trhy. V podstatě mnohdy jen tím se lišily od vsí.

67

A pokud by nadále platilo pravidlo, ţe vesnicí (z hlediska soutěţe) je obec, která

nemá status města nebo městyse, přišla by soutěţ o řadu moţných účastníků. Zároveň se polemizovalo nad samotným názvem soutěţ Vesnice roku, jelikoţ došlo-li by k opětovnému povolení účasti v soutěţi pro města a městyse, název by nebyl odpovídající. V návrzích se objevila i moţnost přejmenovat celou soutěţ, například na soutěţ „Obec roku“.

67

Polemika soutěţ Vesnice roku 2007 [online]. Dostupné z < http://www.spovjmk.cz/>.

44

Nakonec došlo v roce 2008 ke změně části pravidel týkající se účastníků soutěţe, kterými se od té doby mohly stát všechny obce venkovského charakteru, které mají maximálně 5 250 obyvatel, a které mají zpracován vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Limit 5 250 obyvatel byl stanoven (a zaokrouhlen) podle počtu obyvatel největší obce v České republice, bez statusu města a městyse, vţdy k 31.12. daného roku.68 Název Soutěţ Vesnice roku zůstal, s ohledem na jeho tradici, zachován a takto je definován účastník soutěţe i v dnešních pravidlech (pro rok 2010).

5.1.2 Účast v soutěţi dle jednotlivých krajů v letech 2002 -2009 Zajímavé je také srovnání účasti obcí v soutěţi podle náleţitosti k jednotlivým krajům. Tabulka 3 uvádí tento vývoj od roku 2001 do roku 2009 (výběr těchto let není náhodný, jelikoţ tyto ročníky jsou srovnatelné, jednotlivá krajská kola jiţ byla členěna podle nového krajského uspořádání platného od 1.1.2000). Tab. 3. Počet zúčastněných obcí v letech 2001 až 2009 v jednotlivých krajích 69 Počet zúčastněných obcí v roce Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 31 26 21 31 28 30 23 19 29 28 23 12 13 17 22 12 25 16 9 11 13 19 20 25 12 17 20 19 18 16 16 13 33 21 32 50 24 17 14 14 13 17 22 19 19 8 10 9 9 5 9 4 10 12 31 19 22 19 32 37 29 32 33 31 33 28 29 23 29 23 23 22 18 22 11 17 23 19 11 16 19 25 27 21 20 22 21 49 49 39 15 18 10 12 11 19 9 19 21 30 23 30 25 38 43 30 28 30 26 20 14 14 18 31 19 20 15 295 267 221 238 263 335 264 309 325

68

Průměrně 26 19 16 24 18 8 28 27 17 30 15 31 20 280

Podmínky soutěţe v roce [online]. Dostupné z < http://www.vesniceroku.cz/podminky-souteze-2010>. Vlastní zpracování dle statistických údajů z interních zdrojů MMR (Počty zúčastněných obcí v jednotlivých krajích 2001-2009) 69

45

Na první pohled zaujme vývoj v Královehradeckém kraji, kde se do soutěţe v roce 2001 přihlásilo jen 28 obcí. V roce 2009 jejich počet rapidně vzrostl, na 50 obcí. V tomto případě ojedinělý, téměř dvojnásobný nárůst počtu zúčastněných obcí, má své vysvětlení. V rámci ČR má jen Program obnovy venkova Královehradeckého kraje stanoveno jako jedno z kritérií hodnocení podaných ţádostí o dotaci „aktivitu vyjádřenou v soutěţi Vesnice roku“. Coţ znamená, ţe obce, které v kraji ţádají o dotace v krajském POV a účastnily se v předchozích letech soutěţe Vesnice roku (ať uţ byly oceněny, nebo ne), mají oproti ostatním zvýhodnění a větší šanci dotaci získat. Coţ je jistě pro obce velká motivace, proč se do soutěţe přihlásit. Otázkou je, zda tak obce činí ze zájmu o účast v soutěţi nebo jen kvůli bodovému zvýhodnění při ţádostech o dotace. Pro srovnání účasti v obcích dle jednotlivých krajů jsem za sledované roky vypočetla průměrný počet přihlášených obcí v kraji (viz. obr. 12).

Obr. 12. Průměrný počet přihlášených obcí v jednotlivých krajích 70

Je zřejmé, ţe pravidelně se v nejhojnějším počtu soutěţe zúčastňují obce z kraje Vysočina, Středočeského, Olomouckého, Pardubického a Jihočeského. Výrazně nejmenší zájem o účast v soutěţi mají obce Moravskoslezského kraje. Zde je na místě zdůraznit skutečnost, ţe toto srovnání na základě absolutních čísel není úplně relevantní. Velký vliv na počet zúčastněných obcí v soutěţi v rámci jednotlivých krajů 70

Vlastní zpracování dle statistických údajů z interních zdrojů MMR (Počty zúčastněných obcí v jednotlivých krajích 2001-2009)

46

má celkový počet obcí, které se na jejich území nachází. Pokud tedy konstatujeme, ţe ve Středočeském kraji se průměrně účastní soutěţe 30 obcí, pak musíme vzít v úvahu, ţe ve Středočeském kraji najdeme celkem 1 145 obcí. Naproti tomu v kraji Karlovarském se průměrně účastní soutěţe 16 obcí, ale na území kraje se k 1.1.2009 rozprostírá jen 132 obcí. Coţ je značný nepoměr. Proto navíc uvádím tabulku (tab. 4), v které je tato skutečnost zohledněna. Tab. 4. Srovnání počtu obcí v krajích a jejich účastí v soutěži 71

KRAJ

Počet obcí v kraji k 1.1.2009

Průměrný počet přihlášených obcí do soutěţe v letech 2001 aţ 2009

Procento obcí v kraji, které se průměrně účastnilo soutěţe

Karlovarský Liberecký Olomoucký Zlínský Pardubický Královéhradecký Jihočeský Vysočina Ústecký Jihomoravský Moravskoslezský Plzeňský Středočeský

132 215 398 305 451 448 623 704 354 673 299 501 1145

16 18 28 20 27 24 26 31 15 19 8 17 30

12 % 8% 7% 7% 6% 5% 4% 4% 4% 3% 3% 3% 3%

V tomto pojetí je jiţ zhodnocení účasti v rámci jednotlivých krajů jiné. Nejaktivnější z tohoto pohledu je kraj Karlovarský, který i přes nízký počet obcí v kraji, kaţdoročně do soutěţe vyšle vysoké procento soutěţících. Stejně tak kraj Liberecký, Olomoucký nebo Zlínský. Naopak nejmenší počet obcí se průměrně do soutěţe hlásí z krajů Středočeského, Jihomoravského, Plzeňského a Moravskoslezského. V kraji Moravskoslezském tedy můţeme oprávněně tvrdit, ţe kaţdoročně mívá nejméně svých zástupců v soutěţi, i s přihlédnutím na počet obcí v kraji.

71

Vlastní zpracování dle statistických údajů z interních zdrojů MMR (Počty zúčastněných obcí v jednotlivých krajích 2001-2009) a dat ČSÚ o počtu obcí na území jednotlivých krajů.

47

5.1.3 Vítězové celostátního kola v letech 1995 – 2009

Poutavé je i srovnání obcí oceněných Zlatou stuhou, tedy umístěných na prvním místě v celorepublikovém kole v průběhu celé historie soutěţe. Které obce se hodnotitelské komisi líbily nejvíce, je znázorněno v přehledné mapě na obr. 13.

Obr. 13. Mapa vítězů celostátního kola soutěže Vesnice roku 1995 – 2009 72

Nejvíce obcí, které se mohou pochlubit titulem Vesnice roku, najdeme v kraji Jihomoravském, konkrétně jde o pět obcí. V kraji Zlínském a Jihočeském nalezneme po dvou celkových vítězích, v krajích Plzeňském, Ústeckém, Pardubickém, Vysočině, Královehradeckém a Olomouckém po jednom vítězi. Kraj Moravskoslezský, Karlovarský, Liberecký a Středočeský doposud nemají ţádného vítěze celostátního kola.

72

Denik cz [online]. Dostupné z < http://www.denik.cz/vesnice-roku/zacina-bitva-o-vesnici-roku-vitezziska-e5db.html>.

48

5.1.4 Patnáctý ročník Soutěţe Vesnice roku 2009 Patnáctý ročník soutěţe Vesnice roku byl pro mne nejzajímavější, jelikoţ jsem sama mohla v průběhu roku sledovat vyhlášení soutěţe, přípravy na celou její organizaci, průběh samotné soutěţe i vyhlášení vítězů jednotlivých ocenění. V roce 2009 se soutěţe celkem účastnilo 325 obcí, coţ je o šestnáct více neţ před rokem. Soutěţ probíhala nejprve v jednotlivých krajích, z kterých vzešlo 13 vítězů. Ti změřili své síly v celostátním kole. Celkovým vítězem soutěţe Vesnice roku 2009 se stala obec Tučín na Přerovsku. Bylo to vůbec poprvé v celé historii soutěţe, kdy zvítězila obec z Olomouckého kraje. Na druhém místě se umístila obec Lány ze Středočeského kraje a třetí cenu si odnesla obec Ţernov z Královehradeckého kraje (ostatní oceněné obce a fotografie ze soutěţe jsou uvedeny v Příloze P VII, P X). Slavnostní vyhlášení výsledků soutěţe se uskutečnilo v sobotu 12. září v Luhačovicích a bylo součástí mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem.

Obr. 14. Fotografie oficiálních webových stránek obce Tučín 73

„Je to úspěch všech občanů Tučína a samozřejmě je to pro nás obrovské povzbuzení“, řekl starosta vítězné obce Jiří Řezníček. Komise ocenila projekty obce, její spolkovou činnost a hlavně pospolitost místních obyvatel. Tučín, ve kterém ţije 455 obyvatel, se soutěţe zúčastnil uţ počtvrté. Předloni v soutěţním klání vybojoval modrou stuhu za bohatý společenský ţivot, v minulém ročníku soutěţe Fulínovu cenu za nejlepší květinovou výzdobu obce.

73

Obec Tučín [online]. Dostupné z .

49

5.2 Dotazníkové šetření

Abych získala co moţná nejvíce informací především od subjektů, kterým je celá soutěţ věnována, tedy samotných obcí, rozhodla jsem se uskutečnit dotazníkové šetření mezi starosty oceněných obcí. Své odhodlání jsem mimo jiné konzultovala s tajemnicí soutěţe Vesnice roku, Ing. Miroslavou Tichou, která mně informovala o existenci dotazníkového šetření z let 2006 a 2007, které bylo provedeno Ministerstvem pro místní rozvoj ve snaze získat zpětnou vazbu a náměty k soutěţi od oceněných obcí. V rámci tohoto šetření byl vytvořen dotazník a zaslán všem krajským vítězům z let 2006 a 2007, dohromady tedy 26 obcím. Z nich starostové projevili v 21 případech ochotu a dotazníky vyplnily. V návaznosti na tuto skutečnost a se souhlasem vedoucího diplomové práce jsem se rozhodla vyuţít tyto existující dotazníky. Oslovila jsem starosty vítězných obcí krajských kol v letech 2008 a 2009, tedy dalších 26 starostů, a zaslala jim výše zmíněný dotazník k vyplnění. Díky jejich odpovědím jsem získala ucelenou řadu výsledků po sobě jdoucích čtyřech let, která má mnohem větší vypovídací hodnotu. V následujícím vyhodnocení dotazníkového šetření jsem tedy pracovala s odpověďmi starostů z let 2006 – 2009. Celkem byl dotazník zaslán 52 obcím. Nutno podotknout, ţe ochota starostů vyplnit dotazníky byla do značné míry ovlivněna i přímluvou tajemnice soutěţe, která apelovala na starosty, aby si na dotazník našli čas. Dotazník tak nakonec vyplnilo 44 obcí z celkového počtu 52, tedy 85% všech dotazovaných. Samotný dotazník obsahoval 19 otázek. Třináct z nich se přímo týkalo soutěţe Vesnice roku, tři byly zaměřeny na specifikaci obce, která jej vyplňovala (název obce, její velikostní kategorie a zda starosta obce ve své funkci pracuje jako uvolněný nebo neuvolněny). Poslední tři otázky se týkaly obecně názorů starostů na rozvoj českého venkova. Kompletní znění dotazníku, tak jak byl odeslán starostům obcí, je uveden v Příloze P I. Vlastní vyhodnocení odpovědí respondentů pro přehlednost rozdělím na tři části, podle zaměření otázek.

50

5.2.1 Vyhodnocení části: Charakteristika dotazovaných Srovnáme-li jednotlivé obce, které vyplnily dotazník, podle počtu obyvatel trvale ţijících v obci, vidíme (viz. obr. 15), ţe nejvíce obcí najdeme ve velikostní kategorii od 200 obyvatel do 499, od 500 obyvatel do 999 a od 1000 obyvatel do 1999 obyvatel. Můţeme tedy říci, ţe za poslední čtyři roky soutěţe se krajskými vítězi staly především obce s počtem obyvatel od 200 do 2000 tisíc. Ostatní kategorie jsou v menšině. Jen dvě obce s počtem obyvatel menším neţ 199 (obce Zvíkovec, Bukvice) dokázaly za sledované období zvítězit v konkurenci větších obcí. Naopak pouze jediná obec větší neţ 3000 obyvatel (Bolatice) dokázala přesvědčit komisi, ţe je tou nejlepší v kraji v daném ročníku.

Obr. 15. Velikostní kategorie respondentů dotazníku 74

S velikostí obce souvisí také otázka, zda starosta pracuje ve své funkci jako uvolněný (tzn. nemá jiný pracovní poměr neţ je volená funkce starosty obce) nebo naopak neuvolněný. Většina respondentů dotazníku jsou starostové ve své funkci uvolnění (36 starostů), menšina neuvolnění (8 starostů). Tato skutečnost jistě souvisí ve značné míře s časovou náročností přípravy na soutěţ, které představitelé obce musejí věnovat navíc (mimo správu obecních záleţitostí) mnoho hodin a dnů a pro starosty neuvolněné ve své funkci je to poměrně náročné. 74

Vlastní zpracování dle odpovědí dotazníkového šetření.

51

5.2.2 Vyhodnocení části: Soutěţ Vesnice roku Další otázky v dotazníku byly směřovány k samotné soutěţi Vesnice roku. V prvé řadě jsem se ptala, v jakém roce (případně jakým způsobem) se jednotlivé obce dozvěděly poprvé o soutěţi Vesnice roku, a kdy se poprvé do soutěţe zapojily. Odpovědi jsou patrné z obr. 16.

Obr. 16. Zapojení obcí do soutěže a jejich první účast

Největší procento obcí se o soutěţi poprvé dozvědělo jiţ při jejím vzniku v roce 1995. Mnoho starostů v dotaznících uvedlo, ţe tuto informaci získali především ze Spolku pro obnovu venkova (kterého jsou mnozí členové), popř. od svých kolegů. Jiné jsou jiţ odpovědi na otázku, kdy se samotné obce poprvé zúčastnily soutěţe. Mnohdy trvalo i deset let, neţ se obec do soutěţe přihlásila, byť věděla o její existenci. Největší zájem „nováčků“ v soutěţi tak z dotazovaných obcí byl v roce 2006. To souviselo jednak s větší medializací soutěţe, ale pravděpodobně také ze skutečnosti, ţe v této době jiţ měly obce nárok i na finanční ohodnocení z dotačního titulu 1. Programu obnovy venkova. Coţ některé z nich jistě motivovalo v odhodlání, změřit své síly v konkurenci obcí z cele České republiky. 52

V další otázce měli starostové zhodnotit, jak zapojení do soutěţe nebo úspěšné umístění v soutěţi ovlivnilo ţivot v obci. Zde byly odpovědi různorodé, ve většině však kladné. Starostové shodně uváděli, ţe účast a ocenění v soutěţi jim přinesly:  intenzivní a oboustrannou spolupráci všech sloţek v obci,  větší zájem veřejnosti o dění v obci,  obohacení kulturního ţivota obce,  medializace obce, apod. Pouze tři z dotazovaných odpověděli, ţe vítězství v soutěţi nemělo ţádný vliv na chod obce, a občané ho brali jako ocenění jejich snahy a motivaci do dalších let. Další otázka měla zjistit, jak jsou samotní občané informováni o zapojení obce do soutěţe a o dosaţených výsledcích. Zde byly výčty starostů podobné, nejčastěji se občané dozvědí informace z místního tisku, rozhlasu, zpravodaje obce nebo internetových stránek. Mnozí jako zdroj informací zmiňovali zasedání zastupitelstev nebo spolky fungující v obci. Kuriózní z tohoto pohledu byla odpověď starosty obce Zvíkovec, který uvedl, ţe jsou občané informování především přes webové stránky obce a formou SMS. Nutno podotknout, ţe městys Zvíkovec má 190 obyvatel 75, takţe tento způsob komunikace s občany je vzhledem k velikosti obce uskutečnitelný. Hlavní motivy obcí k zapojení do soutěţe měla odhalit další otázka v dotazníku.

Obr. 17. Motivy, které vedly obce k účasti v soutěži 76

75 76

http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-19397.htm Vlastní zpracování dle odpovědí dotazníkového šetření.

53

Respondenti měli moţnost si vybírat z nabízených moţností. Nejčastější odpověď byla, ţe obec se soutěţe účastnila především pro její prestiţ a také v naději, ţe se úspěšně umístí a získá tak moţnost čerpat dotace z POV. Do kategorie „jiné“ mohli starostové napsat svůj motiv, vedoucí k přihlášení jejich obce do soutěţe. Zde se objevily názory jako:  posílení sounáleţitosti obce s občany,  zapojení veřejnosti do dění kolem obce,  povzbuzení spolkového ţivota,  představení obce, pochlubení se její činností,  porovnání se s ostatními obcemi. Poslední odpověď se v názorech objevila několikrát. Jednotlivé obce se chtějí přesvědčit, zda obstojí v konkurenci soutěţících a přejí si načerpat nové zkušenosti. Další otázkou bylo, aby starostové zhodnotili, jaký byl hlavní důvod úspěšného umístění jejich obce v soutěţi. Jako nejčastější odpověď uváděli zapojení veřejnosti do dění v obci, četnost zájmových organizací, dobrovolná činnost, vzhled obce nebo naplňování dlouhodobých záměrů rozvoje obce. Jediný ze starostů v této otázce uvedl, ţe za úspěchem obce v soutěţi stojí především péče o ţivotní prostředí a krajinotvorba. K jakému účelu jste pouţili nebo zamýšlíte pouţít získanou dotaci, byla také jedna z otázek. Nejčastější odpovědi jsou shrnuty v následujícím obr. 18.

Obr. 18. Účel použití dotace z POV po vítězství v soutěži 77

77

Vlastní zpracování dle odpovědí dotazníkového šetření.

54

Jako nejčastější účel pouţití dotace z POV volili starostové projekty zaměřené na obnovu venkovské zástavby a občanské vybavenosti. Někteří z nich konkrétněji specifikovali předmět dotace, kdy se povětšinou jednalo o investice do budovy mateřských či základních škol, hasičských zbrojnic nebo společenských center. Nezřídka se objevila odpověď, ţe dotace bude směřována do zasíťování pozemků pro výstavbu nových rodinných domů v obci. Vhodnou otázkou v této souvislosti je, zda by obce tyto záměry uskutečnily i bez dotace z POV. Kladně odpovědělo 36 z dotázaných obcí (82% respondentů). Jako nejčastější zdroj, který by v tomto případě vyuţily pro financování jejich projektu, byly uváděny zdroje vlastní (78%), případně zdroje státní nebo krajské. Jen 8 obcí by výše uvedený projekt bez dotace z POV nerealizovalo. V další části měli starostové zhodnotit význam a přínos zapojení do soutěţe pro rozvoj jejich obce, na stupnici od jedné do pěti, kde 1 je přínos velký, 5 bezvýznamný. Výsledek je znázorněn na obr. 19.

Obr. 19. Zhodnocení přínosu soutěže pro rozvoj obcí 78

Je velmi potěšující, ţe aţ 68% obcí přisuzuje velký význam soutěţe pro rozvoj obcí. Moţnost malý význam, případně bezvýznamný přínos neuvedl ani jeden ze starostů.

78

Vlastní zpracování dle odpovědí dotazníkového šetření.

55

Otázka, zda zapojení do soutěţe ovlivnilo sluţby poskytované občanům v rámci výkonu veřejné správy, byla starosty v 86% (36 obcí) zodpovězena záporně s odůvodněnín, ţe občan byl a je na prvním místě bez ohledu na umístění v soutěţi. Zbylí starostové viděli ovlivnění sluţeb poskytovaným občanům především v závazku do budoucna. Ocenění obce v kokurenci ostatních vnímají jako závazek pro pokračování v dosavadní práci. Zda starostové spatřují nějaké nedostatky soutěţe bylo předmětem dalšího dotazu. Shrnutí jejich odpovědí lze vidět v následujícím obr. 20. Nejméně respondentů spatřuje problém v komunikaci s pořadateli soutěţe, v nedostatečném souladu cílů soutěţe s cíli rozvoje obce nebo náročnosti kritérií při posuzování jednotlivých obcí. Nejvíce z nich v dotazníku odpovědělo, ţe nespatřují ţádné nedostatky na organizaci soutěţe a ţe by na ni nic neměnili.

Obr. 20. Zhodnocení nedostatků soutěže Vesnice roku

79

Další nejčetnější odpovědi bylo „jiné“, v němţ mohli starostové uplatnit své připomínky. Mezi nejvíce se opakující odpovědi patří: obtíţnost komparace malých a velkých obcí (coţ se pak odráţí v jejich hodnocení), velmi krátký čas komise na jednotlivé prezentace obcí při jejich hodnocení, problém s finančním ohodnocením v soutěţí v podobě dotace, o kterou musí obce ţádat a není nároková.

79

Vlastní zpracování dle odpovědí dotazníkového šetření.

56

Předposlední otázka dotazníku se týkala toho, zda se obce chtějí zúčastnit soutěţe znovu v některém z jejích dalších ročníků. Většina obcí (34 z nich) odpovědělo, ţe se v dalších ročnících bude soutěţe účastnit, dalších deset účast nezvaţuje. Jeden ze starostů se v tomto směru vyjádřil, ţe kdyţ jejich obec jiţ vyhrála krajské kolo, je nepravděpodobné, ţe by se ji to povedlo v dalších letech a tudíţ nemá smysl soutěţit. V posledním bodu dotazníku měli starostové moţnost vyjádřit jákekoliv další komentáře k soutěţi. Někteří z nich tak učinili, a mnohdy se shodli na tom, ţe soutěţ je přínosná, má tradici a má rozhodně smysl v ní pokračovat. Kritika se snesla především na medializaci soutěţe, která je podle mnohých představitelů obcí stále nedostatečná. A mnoho starostů také nesouhlasí s formou finančního ocenění ve formě dotace. Uvítali by raději ocenění ve formě daru nebo přímé finanční odměny.

5.2.3 Vyhodnocení části: Rozvoj českého venkova

Poslední část dotazníkového šetření se zaměřila obecně na názor starostů na největší bariéry rozvoje obcí v České republice a naopak, kde spatřují největší potenciál pro český venkov. Odpovědi se různily, avšak můţeme v nich najít podobnou paralelu. Jako největší trn v rozvoji uváděli starostové především nedostatek financí v obecních rozpočtech. Mnozi z nich také zmiňují neutešenou situaci kolem rozpočtového určení daní pro obce, které dle jejich názoru jednoznačně malé obce poškozuje. To souvisí i s dotační politkou státu, která je podle mnohých z nich neprůhledná, aministrativně zbytečně sloţitá, navíc zatíţená mnohdy nesmyslnými byrokratickými postupy. Objevily se i takové názory, které zmiňují odliv mladých lidí do perspektivnějších oblastí rozvoje, především měst, a s tím související klesající zájem o občanů o společnou práci. Stejně tak se povětšinou starostové shodli v názoru na největší potenciál rozvoje českého venkova. Mezi nejvíce vyskytující se odpovědi patřílo: zájem obyvatel o dění v obci, jejich pospolitost, angaţovanost a sounáleţitost, elán. Objevily se i zmínky o přírodním dědictví, neopakovatelné krajině a především různorodosti českých vesnic, kde existuje moţnost všestranného rozvoje.

57

6. DISKUSE Na tomto mítstě bych ráda shrnula výše uvedené poznakty do stručné SWOT analýzy soutěţe Vesnice roku v Programu obnovy venkova, coţ mi umoţní se zamyslet nad nejpalčivějšími otázkami v souvislosti se samotnou soutěţí.

6.1. SWOT analýza soutěţe Vesnice roku

6.1.1 Silné stránky SILNÉ STRÁNKY         

dlouholetá tradice, originální a inspirativní soutěţ semknutí obyvatel se stejným cílem růst patriotismu a angaţovanosti v obci zpravidla vyšší aktivita občanů, zastupitelstev i spolků v obci význam pro obce v jejich zviditelnění a prezentaci úspěchů zdravá rivalita obcí, porovnání s ostatními obcemi zisk nových kontaktů a předávání zkušeností motivace k dalšímu zlepšování se, zvýšení sebevědomí obcí moţnost lépe čerpat dotace z Programu obnovy venkova

6.1.2 Slabé stránky

SLABÉ STRÁNKY         

obtíţné srovnání malých a velkých obcí mezi sebou velmi těţké vyhodnotit tu nejlepší z nich subjektivní rozhodování členů hodnotitelských komisí pro komise náročné hodnocení, v průběhu dne musí navštívit i několik obcí relativné krátký čas komise strávený v obci hodnocení v soutěţi hodně zaměřeno na společenský ţivot v obci, méně na vzhled obce, její prostředí vysoké náklady vítěze soutěţe na uspořádání slavnostního vyhlášení často médii nesprávně prezentováno finanční ocenění za vítězství v soutěţi nedostatečná propagace soutěţe

58

6.1.3 Příleziţosti

PŘÍLEŢITOSTI     

dlouhodobá tradice pořádání soutěţe ukázka dobré praxe zúčastněných obcí zviditelnění ţivota na venkově, posílení různosti vesnice a krajiny chuť části mladé populace se účastnit ţivota na venkově lidé vidí svůj potenciál, a uvědomí si, ţe rozvoj obce někam vede

6.1.4 Ohroţení OHROŢENÍ     

administrativní a časová náročnost soutěţe nedostatek financí plynoucích na venkov nezájem obcí a jejich obyvatel o účast v soutěţi nepřehlednost a přebujelá byrokracie při čerpání dotací nerovnoměrný rozvoj obcí v ČR (dynamický rozvoj obcí poblíţ měst)

V následujícím textu uvedu své názory, případně náměty a doporučení na nedostatky soutěţe, které byly v rámci dotazníkového šetření starosty nejčastěji zmiňovány, a které patří mezi slabé stránky soutěţe Vesnice roku.

6.2 Porovnatelnost malých a velkých obcí v soutěţi Vesnice roku V souvislosti s pravidly soutěţe Vesnice roku se často vedou diskuze nad otázkou, jaké by mělo být kritérium pro vemezení vesnice, která se můţe soutěţe účastnit. Někteří starostové v dotazníků právě v této spojitosti vznesli námitky, ţe nelze objektivně porovnávat obec, která má např. 200 obyvatel s obcí, která má přes 5 000 obyvatel.

59

6.2.1 Vlastní názor S tímto názorem si však dovolím polemizovat. Jistě, větší obce mohou mít výraznější finanční nezávilost, moţnost v obci podpořit více investic, obec lépe rozvíjet. Na druhou stranu zpravidla platí, ţe čím je obec větší co do počtu obyvatel, tím je těţší získat občany pro práci na rozvoji obce, zapojit je do dění v obci, do spolkové činnosti. Lehce se tak můţe stát, ţe obec sice „na oko“ prosperuje, má novou budovu školy, radnice, dobrou infrastrukturu. Ale lidský faktor se vytrácí. Budu – li vycházet z vlastních zkušeností, které jsem načerpala při zúčastněném pozorování 15. ročníků soutěţe Vesnice roku 2009, hodnotitelská komise opravdu neposuzuje obce podle mnoţství uskutečněných finančních aktivit. Obec Tučín, vítěz tohoto ročníku, se nehonosí milionovými investicemi v obci, ale při sledování prezentace obce člověk pochopí, co to znamená, kdyţ jsou všichni občané zapáleni pro věc a pracují jako jeden tým v čele se svým starostou. Navíc, své tvrzení, ţe velikost obce nemá vliv na vítězství v soutěţí, mohu doloţit i skutečností, ţe za celou dobu trvání soutěţe Vesnice roku se v celostátním kole soutěţe na prvních třech místech umístily téměř vţdy obce od 150 obyvatel do 2 000 obyvatel. Jedinou vyjímkou v tomto směru byl první ročník soutěţe v roce 1995, kdy se na třetím místě umístila obec Bystřice nad Olší, která má 5 024 obyvatel.

6.2.2 Náměty a doporučení  V tomto směru bych podmínky soutěţe nijak neměnila.  Nabízí se zde moţnost soutěţ rozdělit na velikostní kategorie a vítěze vyhlašovat v jednotlivých kategoriích podle počtu obyvatel. Tato varianta je ale dle mého názoru zbytečně nákladná a přinesla by další organizační problémy.

60

6.3 Transparentnost hodnocení obcí komisí v rámci soutěţe Často z řad účastníků soutěţe zaznívá, ţe hodnocení soutěţe Vesnice roku není objektivní. Ţe jde vlastně o takové politikum, které preferuje určitý typ obcí (ať uţ moravské, tak české, malé nebo velké) a komise není schopna nestranně posoudit jednotlivé obce.

6.3.1 Vlastní názor Vzhledem k tomu, ţe jsem sledovala průběh hodnocení v rámci soutěţního ročníku 2009, můţu na obranu hodnotitelských komisí jednoznačně namítnout, ţe samotný výběr obce, která je ve všech směrech tou „nej“, opravdu není jednoduchý. Navíc musíme vzít v potaz skutečnost, ţe členové komise obce poznají vesměs jen z materiálů, které jim obec poskytne, z prezentace, kde se obec představí a z 1,5 hodinové návštěvy v krajském kole nebo 3 hodinové návstěvy obce v celostátním kole, kterou v obci absolvují. Je tedy především na jednotlivých obcích, jak se připraví a jak jsou schopni prodat své úspěchy, protoţe i o tom celá soutěţ je. Samo hodnocení je pro komisi náročné i časově, např. celostátní komisi návštěva všech 13 krajských vítězů zabere celý týden. Druhá věc, která s tímto problémem úzce souvisí je skutečnost, ţe v rámci soutěţe neexistují jasně vymezená hodnotící kritéria pro hodnocení jednotlivých obcí. Existuje sice deset oblastí, které obec musí jiţ do přihlášky stručně charakterizovat, avšak není z nich zřejmé, co konrétně hodnotitelská komise v obci posuzuje. Přesnější kriteria pro hodnocení existují jen u udělování cen Oranţová stuha ČR a Zelená stuha ČR (viz. Příloha P VI, P VII), kde jsou stručně definovány body, které komise sleduje.

6.3.2 Náměty a doporučení  Krajské komise by měly v případě většího počtu zúčastněných obcí v soutěţi vyuţívat moţnost rozdělit krajské kolo soutěţe na oblastní kola, jak jim to umoţňují pravidla, aby tak měly na hodnocení jednotlivých obcí více času.  Pro hodnocení krajského i celostátního kola soutěţe bych stanovila jasně definované kritéria, podle kterých by hodnotitelská komise obce posuzovala. 61

 Jako zpětnou vazbu pro obce bych doporučila, aby komise pro kaţdou z nich (alespoň v rámci celostátního kola) vypracovala něco jako vysvědčení, kde by v předem stanovených oblastech byly obcím uděleny známky. Soutěţ by se tak pro obce stala transparentnější.  Do podmínek soutěţe bych zařadila i „neplánovanou“ návstěvu obce komisí, která by ukázala jinou stránku chodu obce.

6.4 Finanční ocenění v rámci soutěţe Vesnice roku Často zmiňovaným problémem v souvislosti s obnovou venkova jsou chybějící finanční prostředky na jeho rozvoj.

6.4.1 Vlastní názor Média často v souvislosti se soutěţí Vesnice roku uvádějí zavádějící informace, které poukazují na to, ţe v soutěţi se hraje o miliony a vítězná obec si tak navýší svůj rozpočet. Posléze, kdyţ si obce detailněji pročtou podmínky soutěţe, jsou zklamaní, ţe šlo pouze o špatnou interpretaci skutečnosti, ţe vítěz celostátního kola i obce, které se umístní na druhém a třetím místě, mají moţnost čerpat dotace z Programu obnovy venkova. Ale za splnění všech podmínek, které to s sebou přináší. Tedy vypracovat kvalitní projekt, splnit veškerá kritéria jeho přijatelnosti, 20% spoluúčasti z obecního rozpočtu. Soutěţ Vesnice roku, jak si mnozí myslí, nemůţe být chápána jako záplata obecních rozpočtů. Na druhou stranu se soutěţí je spojena celá řada nákladů pro jednotlivé obce, které musí hradit ze svých rozpočtů a v postatě nemají jistotu, ţe se jim nějak vrátí. Povinností vítěze je na vlastní náklady uspořádat slavnostní vyhlášení vítězů soutěţe daného ročníku, které stojí statisíce. Avšak rozdíl, mezi finančním ohodnocením prvního a druhého místa je jen 100 000, přitom obec, která se umístila na druhém místě tyto náklady, nemá. Proto z řad starostů zúčastněných obcí často zaznívá „je lepší být druhý“.

62

6.4.2 Náměty a doporučení  Zvýšit finanční oohodnocení mezi prvním, druhým a třetím místem.  Zjednodušit podmínky čerpání dotace pro vítězné obce na minimum.  Finančně pomoci obcím nést náklady na uspořádání jednotlivých slavnostních vyhlášení, především pak vítězné obci, která má tuto starost na svých bedrech hned dvakrát (vyhlášení krajského kola a celostátního kola soutěţe).  Na programu celostátního vyhlášení by se měli podílet všichni vítězové krajských kol soutěţe. Kdyby zde krátce prezentovali svou obec, byl by program pestřejší.

6.5 Nedostatečná propagace a medializace soutěţe Nedostatečná propagace soutěţe Vesnice roku není ani tak objevem mé diplomové práce, jako veřejně známým slabým místem celé soutěţe.

6.5.1 Vlastní názor Snahy o publicitu soutěţe najdeme jiţ v dobách jejího zrodu, kdy Spolek pro obnovu venkova věnoval mnoho usílí o seznámení svých členů s touto tehdy novou soutěţí. To v počátcích soutěţe postačilo nato, aby se soutěţ dostala do podvědomí starostů, a aby obce měly chuť se jí účastnit. V následujících letech však jakoby „zmizel“ elán, s kterým byla soutěţ veřejnosti představována a rozhodně nebyly vyuţity všechny moţnosti, jak soutěţ zviditelnit. Malý boom nastal v souvislosti s udělováním finančních ohodnocení v soutěţi (rok 2006), resp. moţnosti pro vítěze čerpat dotace z POV. Média se předbíhala v titulcích typu „vítěz soutěţe Vesnice roku si odnese 2 milióny korun“ apod. Avšak konrétnější informace o průběhu soutěţe, o tom, kde a jak se do ní přihlásit, kde najít výsledky jednotlivých ročníků apod., chyběly. Dle mého názoru je i škoda, ţe samotná soutěţ nemá vlastní logo. Tedy jakýsi symbol, který by ji na první pohled charakterizoval.Ve spojitosti se soutěţí se beţně uţívá logo Programu obnovy venkova, coţ má své opodstatnění, jelikoţ sama soutěţ je ztělesněním Programu. Myslím si však, ţe by vlastní logo pomohlo propagaci celé soutěţe. 63

V roce 2009, kdy jsem sama sledovala soutěţ Vesnice roku, jsem se často setkala s tím, ţe zjistit z veřejně dostupných prostředků bliţší informace o průběhu soutěţe, je velmi obtíţné. Např. kdyţ jsem se chtěla účastnit slavnostních vyhlášení vítězů Vesnice roku 2009 v jednotlivých krajích, musela jsem se obrátit na tajemnici soutěţe, která mi ochotně sdělila dny a místa konání těchto akcí. Nejinak tomu bylo při mé snaze zavčas vypátrat, kde a kdy se bude konat celostátní vyhlášení soutěţe Vesnice roku 2009. Byť jsem se nakonec dostala k textu Pozvánky na slavnostní vyhlášení soutěţe Vesnice roku 2009 (Příloha P IX) v rámci folklorních slavností pořádaných v Luhačovicích, další překvapení na mě čekalo v samotných Luhačovicích. Tam jsem v slavnostní den měla nečekaně problém najít místo konání vyhlášení, jelikoţ informační tabule před Luhačovicemi avizovala pouze konání tamních Rybářských závodů na místní přehradě, které se v tu chvíli absurdně zdály být důlěţitější. V tomto případě však musím úvést i momenty, které mohu hodnotit jen kladně. Mezi ně patří především slavnostní přijetí vítězných obcí u Prezidenta republiky, které kaţdoročně na podzim probíhá v Senátu ČR, za přítomnosti médií a je jistě adekvátním uznáním důleţitosti soutěţe pro jednotlivé obce. Také se mi velmi libí nápad Zlínského kraje, který letos poprvé uspořádal „Setkání zástupců obcí Zlínského kraje s tématem Soutěţ Vesnice roku 2010“ (viz. Příloha PVIII), kde chtěl kraj motivovat své obce k účasti v soutěţi.

6.5.2 Náměty a doporučení  V rámci propagace soutěţe Vesnice roku více zapojit kraje, které by minimálně na svých webových stránkách měly mít základní informace o soutěţi.  Kaţdý kraj by mohl uspořádat setkání, kde by osvětlil motivy soutěţe a povzbudil obce k účasti v ní.  Na celostátní úrovni vyuţít všechny média, která se nabízejí, jako je tisk, rozhlas, televize pro propagaci soutěţe a jejich výsledků.  Kaţdoročně vydávat publikaci, která by shrnovala nejzajímavější projekty jednotlivých obcí, které byly v rámci soutěţe prezentovány.  Vytvořit logo soutěţe Vesnice roku.

64

6.6 Soutěţ Vesnice roku v kontextu s obdobnými soutěţemi v zahraničí Jelikoţ jsem se v analytické části diplomové práce zabývala také obdobnými soutěţemi v zahraničí, je jistě na místě uvést některé poznatky, které z této komparace vyplynuly.

6.6.1 Vlastní názor Komplexní srovnání podmínek soutěţe Vesnice roku se soutěţemi v zahraničí není moţné, jelikoţ takovéto soutěţe mají v kaţdé zemi odlišný charakter vycházející z historie obnovy venkova, ale také z administativního uspořádání jednotlivých zemí. Samozřejmě jistá paralela zde existuje a je inspirativní sledovat jednotlivé nápady, které by se daly vyuţít i v našich podmínkách. Ve Spolkové republice Německo najdeme velmi podobnou soutěţ naší, Unser Dorf hat Zukunf, která se koná napříč všemi spolkovými zeměmi. Soutěţ stejně jako naše hodnotí obce z pohledu jistých předem stanovených okruhů a na jejích základě ocení obce zlatou, stříbrnou a bronzovou medailí. Více ocenění se v rámci této soutěţe neuděluje z důvodu toho, ţe v jednotlivých spolkových zemí probíhá v průběhu roku ještě řada jiných soutěţí, které se zaměřují na různé okruhy hodnocení. Např. soutěţ Internet Dorf (zaměřenou na internetovou komunikaci obcí s občany), soutěţ Vital Dorf (hodnotící realizované projekty obcí, které přinesly rozvoj), soutěţ Bauernhaus (soutěţ o nejkrásnější selské stavení), Umweltfreundliche GemaindeDorf (obec přívětivá k ţivotnímu prostředí) apod. V Dolním Rakousku zase najdeme spíše snahu vyzdvinout jednotlivé projekty obcí, ať uţ zamýšlené, nebo plánované. Smyslem je především inspirovat ostatní obce v nápadech, jak obec zvelebovat. Na Slovensku má soutěţ Dedina roku menší tradici neţ u nás, zato můţeme sledovat změnu jejího zaměření, kdy v posledních ročnících soutěţe je kladen větší důraz na hodnocení vzhledu obce, protoţe to je právě to, co případní návstěvníci obce poznají jako první.

65

6.6.2 Náměty a doporučení  Podle vzoru německé soutěţe bych navrhovala upravit jednotlivá ocenění pro umístěné obce v soutěţí, a to tak, ţe stuhy v krajských kolech bych ponechala nezměněny, následně za první místo v celostátním kole bych udělila zlatou medaily, za druhé místo stříbrnou a za třetí bronzovou medaily.  V České republice bych navrhovala zavést více soutěţí, které vyzvihují venkov, stejně jako je soutěţ Vesnice roku, nebo soutěţ o Zlatý Erb (nebo alespoň v rámci soutěţe Vesnice roku přidat ocenění „za stavbu“, „za ekologický projekt v obci“, „za šetrné vyuţívání energií“ apod.)  Větší důraz klást na příklady dobré praxe. Po skončení soutěţe prezentovat široké veřejnosti úspěšné projekty jednotlivých obcí.  V hodnocení obcí by měla komise brát v potaz jedinečnost kaţdé z nich, a brát ji jako perspektivu do budoucna. Kaţdá zajímavost nebo aktraktivita v obci, bude-li správně podpořena, přináší moţnosti pro rozvoj obce.  Obce v ČR by si měly vzít příklad ze zahraničních vzorů, zvláště výrazný a prospěšný pro obnovu a rozvoj obcí je jakýsi „smysl pro systématický rozvoj“, který u našich představitelů obcí často chybí.

6.7 Naplnění jednotlivých cílů POV v rámci soutěţe Vesnice roku Soutěţ Vesnice roku vznikla z myšlenky Programu obnovy venkova. Je tedy relevantní zhodnotit, jak se do soutěţe Vesnice roku promítají jednotlivé cíle POV.

6.7.1 Vlastní názor Program obnovy vesnice ve svém znění z roku 1991 definoval pět hlavních cílů. Podíváme – li se na charakteristiku předmětu souěţe Vesnice roku z roku 2010 (viz. Příloha P IV), zjistíme, ţe tyto cíle věrně kopíruje.

66

Charakteristika předmětu soutěţe Vesnice roku specifikuje konrétně deset oblastí, které jsou hlavním námětem soutěţe.

1. Obec a její koncepční dokumenty. 2. Společenský ţivot. 3. Aktivity občanů. 4. Podnikání. 5. Péče o stavební fond a obraz vesnice. 6. Občanská vybavenost, inţenýrské sítě, doprava, úspory energií. 7. Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci. 8. Péče o krajinu. 9. Připravované záměry. 10. Informační technologie v obci. Velký důraz je kladen hlavně na „udrţení a obnovu místních společenských a kulturních tradic, pospolitost venkovského obyvatelstva a vědomí vlastní odpovědnosti za rozvoj obcí“. Dle mého názoru lze v těchto slovech hledat

motto celé soutěţe

Vesnice roku, která je právě na iniciativě obyvatel zaloţena. Problém, který je v této souvislosti často diskutován, souvisí s péči o okraje sídel, konkrétně humna (přechod sídla do krajiny). Jiţ samotný Program obnovy vesnice, ani pozdější Program obnovy venkova této problematice nevěnuje dostatečnou pozornost. Přitom vesnice je svou donedávna hlavní hospodářskou základnou (zemědělstvím) daleko více spjata s okolní krajinou neţ město. Reliéf krajiny, způsob jejího vyuţívání i charakter vegetačních prvků vstupuje do obce a naopak obec svými humny a jednotlivými objekty volně přechází do krajiny. Sama soutěţ Vesnice roku má jako jeden z hodnocených okruhů soutěţe stanovenou péči o krajinu, ale ta se spíše zaměřuje na hodnocení péče o zeleň a ţivotní prostředí uvnitř obce, spíše neţ na její soulad s okolní krajinou. 6.7.2 Náměty a doporučení  V rámci soutěţe hodnotit, jak se obec i obyvatelé snaţí zvelebit okolí své obce (nejen její intravilán).  Zařadit mezi hodnocené okruhy prvek „přechod sídla do krajiny“.

67

7. ZÁVĚR

Soutěţ Vesnice roku v Programu obnovy venkova je jiţ tradiční oslavou venkova. Cílem mé diplomové práce bylo posoudit dosavadní vývoj soutěţe a zhodnotit její smysl, význam a přínos pro obnovu venkova. Na základě výsledků této práce si dovoluji tvrdit, ţe smysl této soutěţe je nepopiratelný a její význam značný. Soutěţ samotná je motivující a inspirativní. Jejím cílem je povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji domova, zdůraznit jeho rozmanitost a pestrost, upozornit na jeho význam v duchu Programu obnovy venkova. Pro jednotlivé obce skýtá moţnost poměřit plody své práce v širší konkurenci ostatních obcí, získat nové kontakty, zkušenosti i motivaci do dalších úsilí. Díky tomu všemu mohou být naše obce zase o něco upravenější, malebnější a příjemnější pro ţivot. Dle mého názoru za dobu existence soutěţe stoupá její kvalitativní úroveň. Starostové mají stále více zkušeností, informací, lépe dovedou komunikovat se svými občany a realizovat mnoho úspěšných záměrů. Mým přáním do budoucna je, aby stále existovaly obce a jejich představitelé, kteří se nebojí ukázat, co se jim ve spolupráci s občany podařilo. Aktivní účast obyvatel a činnost spolků navrací venkovu kouzlo pospolitosti a osobnějších mezilidských vztahů, protoţe venkov má co nabídnout. Díky zpracování této diplomové práce jsem měla moţnost obohatit své teoretické znalosti o praktickou stránku náročnosti procesu rozvoje venkova. Jsem vděčná, ţe jsem měla moţnost potkat tolik odhodlaných lidí, kteří věnují spousty svého času a energie investováním do českého venkova. Mohu jen doufat, ţe se ve svém dalším působení stanu jednou z nich.

68

8. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

Monografie

[1] BINEK, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007. 137 s. ISBN 978-80-86251-19-6. [2] JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2007. 285 s. ISBN 97880-27367-269-0. [3] KAŠPAROVÁ, L. a kol. Rozvoj vesnice. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005. 109 s. ISBN 80-239-7753-9. [4] KNOPP, A. a kol. Vesnice: Stavby a krajina mají svůj řád. Brno: Ústav územního rozvoje, 1994. 211 s. ISBN 80-85124-96-3. [5] KOVAŘÍK, M. Obnova vesnice krok za krokem. Modrá: Obec Modrá, 2005. 56 s. ISBN 978-80-254-4417-7. [6] KRUML, J. Obnova vesnice: publikace Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Praha: Ministerstvo hospodářství České republiky, 1993-1994. ISBN 80-85368-58-7. [7] KRUML, J. Obnova venkova Zlínského kraje = Revival of the country side of the Zlín District. Rusava: Podhostýnský mikroregion ve spolupráci s nakladatelstvím Atelier IM Luhačovice, 2005. 127 s. ISBN 80-85948-59-1. [8] MAJEROVÁ, V. a kol. Český venkov, 2008 – Proměny venkova. Praha: ČZU Praha, Sociologická laboratoř, 2009. 188 s. ISBN 978-80-213-1911-0. [9] MAJEROVÁ, V. Venkov je náš svět: sborník příspěvků z mezinárodní konference = Countryside - our world: collection of papers of international conference: Kutná Hora 16.-18.4.2008. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. 607 s. ISBN 978-80-213-1851-9. [10] NEPOMUCKÝ, P., SALAŠOVÁ, A. Krajinné plánování. Ostrava: VŠBTechnická univerzita, 1996. 100 s. ISBN 80-7078-371-0. [11] NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova: distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 209 s. ISBN 97880-210-4312-5. 69

[12] PĚLUCHA, M. a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007-2013 v kontextu reforem SZP EU. Praha: IREAS, 2006. 162 s. ISBN 80-86684-42-3. [13] PERLÍN, R. a kol. Program obnovy vesnice: Metodická publikace. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1993. 63 s. ISBN 80-85124-75-6. [14] STEJSKAL, J. Deset let obnovy venkova: 1991-2001. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 299 s. ISBN 80-238-944-7. [15] STEJSKAL, J. Patnáct let obnovy venkova: 1991-2006 : přehled oceněných obcí zlatou, modrou, bílou a zelenou stuhou v soutěži Vesnice roku v Programu obnovy venkova 2002-2006. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj: Spolek pro obnovu venkova, 2007. 306 s. ISBN 978-80-239-9633-3. [16] SLEPIČKA, A. Venkov a nebo město?. Brno: Praha, 1981. [17] ŠTENCLOVÁ, Š. Obnova venkovského prostoru. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra staveb, 2005. 83 s. ISBN 80-213-1277-7.

Elektronické zdroje

[18] Bundesministerium fur Ernahrung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz – Unser

Dorf

hat

Zukunft

[online].

[cit.

2010-03-22].

URL:<

http://dorfwettbewerb.bund.de/de/unser-dorf-hat-zukunft/>. [19] deník.cz – Začíná bitva o vesnici roku, vítěz získá milióny [online]. [cit. 201003-19].

URL:
roku-vitez-ziska-e5db.html>. [20] Dorf Stadt [online]. [cit. 2010-01-13]. URL:<. [21] eAGRI-Loga ke staţení - Loga Ministerstva zemědělství, Programu rozvoje venkova a Celostátní sítě pro venkov [online]. [cit. 2010-01-22]. URL:< http://eagri.cz/public/eagri/tiskovy-servis/loga-ke-stazeni/>.

70

[22] Evropská cena obnovy vesnice ARGE [online]. [cit. 2010-01-11]. URL:. [23] IDNEs.cz: Hledá se vesnice roku. Můţe získat miliony [online]. [cit. 2010-0115].

URL:< http://bydleni.idnes.cz/hleda-se-vesnice-roku-2009-muze-ziskat-

miliony-fme-/architektura.asp?c=A090417_001322_architektura_rez>. [24] Informační systém o území [online]. [cit. 2010-02-23]. URL:. [25] Inprost s.r.o. Dedina roka 2009 [online]. [cit. 2010-03-21]. URL:< http://www.obecne-noviny.sk/index.php?q=node/302>. [26] InternetDorf

–

InternetDorf2009

[online].

[cit.

2010-03-06].

URL:<

http://www.internetdorf.de/>. [27] Ministerstvo pro místní rozvoj - Logo [online]. [cit. 2010-02-22]. URL:< http://www.mmr.cz/getdoc/73b4e71c-4836-4135bf06d51953595dcb/barevne_Full>. [28] NKU zpráva čerpání POV. [online]. [cit. 2010-02-23] URL: . [29] Niederosterreichische DorfStadt erneuerung [online]. [cit. 2010-02-22]. URL:< http://www.cms1.at/view_img.php?id=8199&path=http://www.dorfstadterneue rung.at/media/>. [30] Niederosterreichische DorfStadt erneuerung – die Kraft hinter Ihren Ideen [online].[cit.20100222].URL:. [31] Obnova dediny SK [online]. [cit. 2010-02-08]. URL:. [32] Program obnovy venkova [online]. [cit. 2010-02-22]. URL:. [33] Program obnovy venkova: Co je POV [online]. [cit. 2010-01-28]. URL:< http://www.isu.cz/pov/clanek.asp?id=1>. [34] Program obnovy venkova: Popis dotačních titulů [online]. [cit. 2010-01-22]. URL:< http://www.isu.cz/pov/clanek.asp?id=2>.

71

[35] Podmínky soutěţe Vesnice roku 2010

[online]. [cit. 2010-01-22]. URL:<

http://www.vesniceroku.cz/podminky-souteze-2010>. [36] Příloha 2. Pravidel soutěţe Vesnice roku [online]. [cit. 2010-01-22]. URL:< http://www.vesniceroku.cz/podminky-souteze-2010>. [37] Ročenka obce Vlkov, Slovo starosty [online]. [cit. 2010-03-15]. URL:< http://www.smiricko.cz/files/cla-vlcz-554-701.pdf>. [38] Spolek pro obnovu venkova-Aktuality [online]. [cit. 2010-01-10]. URL:< http://www.spov.org/aktuality/default.aspx >. [39] Soutěţ o zlatý erb [online]. [cit. 2010-03-01]. URL:. [40] Svaz měst a obcí České republiky - Novinky [online]. [cit. 2010-03-10]. URL:. [41] Škola vesnice [online]. [cit. 2010-03-15]. URL:. [42] Vesnice roku - Výsledky ročníku 1996 [online]. [cit. 2010-03-16]. URL:< http://vesniceroku.obce.cz/rocnik.asp?r=1996>. [43] Veřejná správa online – Zlatý erb – Zlatý erb 2010 [online]. [cit. 2010-03-21]. URL:< http://zlatyerb.obce.cz/>. [44] Veřejná správa online – Vesnice roku [online]. [cit. 2010-01-15]. URL:< http://vesniceroku.obce.cz/>. [45] Vesnice roku v Programu obnovy venkova – Podmínky soutěţe Vesnice roku 2010 [online]. [cit. 2010-01-11]. URL:< http://www.vesniceroku.cz/podminky-souteze-2010>. [46] Zásady POV pro poskytování dotací pro rok 2010 [online]. [cit. 2010-01-11]. URL:.

72

Ostatní

[47] Seminář „Setkání zástupců obcí Zlínského kraje s tématem Soutěţ Vesnice roku 2010, konaná 11.3. 2010. [48] Vesnice roku 2009, broţura. [49] Vesnice roku Jihočeského kraje 2009, broţura. [50] Vesnice roku Jihomoravského kraje 2009, broţura. [51] Vesnice roku Karlovarského kraje 2009, broţura. [52] Vesnice roku Královehradeckého kraje 2009, broţura. [53] Vesnice roku Libereckého kraje 2009, broţura. [54] Vesnice roku Olomouckého kraje 2009, broţura. [55] Vesnice roku Plzeňského kraje 2009, broţura. [56] Vesnice roku Ústeckého kraje 2009, broţura. [57] Vesnice roku Zlínského kraje 2009, broţura. [58] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů 2000, ze dne 15.5.2000. [59] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů 2000, ze dne 12.4.2000.

73

9. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Logo Programu obnovy venkova ................................................................................ 13 Obr. 2. Logo Ministerstva pro místní rozvoj ........................................................................... 21 Obr. 3. Logo Spolku pro obnovu venkova ČR ........................................................................ 22 Obr. 4. Logo Svazu měst a obcí ČR ........................................................................................ 22 Obr. 5. Logo Ministerstva pro zemědělství ČR ....................................................................... 23 Obr. 6. Grafické znázornění udílených cen na krajské a celostátní úrovni ............................... 30 Obr. 7. Logo soutěţe Entente Florale Europe ......................................................................... 34 Obr. 8. Logo soutěţe Unser Dorf hat Zukunft ......................................................................... 35 Obr. 9. Logo soutěţe Projektwettbewerb ................................................................................ 38 Obr. 10. Logo Programu obnovy dediny ................................................................................ 39 Obr. 11. Počet přihlášených obcí do soutěţe v jednotlivých letech .......................................... 43 Obr. 12. Průměrný počet přihlášených obcí v jednotlivých krajích .......................................... 46 Obr. 13. Mapa vítězů celostátního kola soutěţe Vesnice roku 1995 – 2009 ............................. 48 Obr. 14. Fotografie oficiálních webových stránek obce Tučín ................................................. 49 Obr. 15. Velikostní kategorie respondentů dotazníku .............................................................. 51 Obr. 16. Zapojení obcí do soutěţe a jejich první účast ............................................................. 52 Obr. 17. Motivy, které vedly obce k účasti v soutěţi ............................................................... 53 Obr. 18. Účel pouţití dotace z POV po vítězství v soutěţi ...................................................... 54 Obr. 19. Zhodnocení přínosu soutěţe pro rozvoj obcí ............................................................ 55 Obr. 20. Zhodnocení nedostatků soutěţe Vesnice roku ........................................................... 56

10. SEZNAM TABULEK Tab. 1. Výše odměny pro vítěze soutěţe dle získaného ocenění .............................................. 31 Tab. 2. Účast obcí v soutěţi Vesnice roku v letech 1995 – 2009 ............................................. 42 Tab. 3. Počet zúčastněných obcí v letech 2001 aţ 2009 v jednotlivých krajích ........................ 45 Tab. 4. Srovnání počtu obcí v krajích a jejich účastí v soutěţi ................................................. 47

74

11. SEZNAM PŘÍLOH

PI

Dotazník

P II

Přihláška do soutěţe Vesnice roku

P III

Kontaktní místa pro zaslání přihlášek do soutěţe Vesnice roku 2010

P IV

Charakteristika předmětu soutěţe Vesnice roku 2010

PV

Přehled skupin posuzovaných kriterií při udělování Zelená stuha 2010

P VI

Přehled skupin posuzovaných kriterií při udělování Oranţová stuha 2010

P VII

Protokol z jednání komise pro hodnocení celostátního kola soutěţe Vesnice roku 2009

P VIII

Pozvánka na setkání zástupců Zlínského kraje s tématem Soutěţ Vesnice roku

P IX

Pozvánka na celostátní vyhlášení soutěţe Vesnice roku v Luhačovicích

PX

Fotografie

75

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA P I Dotazník

PŘÍLOHA P II Formulář přihlášky do soutěţe Vesnice roku 2010 80

80

Vesnice roku [online]. Dostupné z < http://www.vesniceroku.cz/>.

PŘÍLOHA P III Kontaktní místa pro zaslání přihlášek do soutěţe Vesnice roku 2010

81

Jihočeský a Plzeňský kraj Ing. Marcela Houdková Regionální pracoviště MMR B. Němcové 49/3 370 76 České Budějovice

tel.: 386 720 753 mobil: 731 628 225 e-mail: [email protected]

Středočeský kraj JUDr. Antonín Krejčí Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. č. 6 110 15 Praha 1

tel.: 234 154 001 mobil: 731 628 226 e-mail: [email protected]

Karlovarský a Ústecký kraj Ing. Lenka Kynčilová Regionální pracoviště MMR Školní 5335 430 01 Chomutov

tel.: 474 623 424 mobil: 731 628 337 e-mail: [email protected]

Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj RNDr. Ivo Ryšlavý tel.: 224 864 023 Ministerstvo pro místní rozvoj mobil: 739 002 873 Staroměstské nám. č. 6 e-mail: [email protected] 110 15 Praha 1

81

Jihomoravský kraj a kraj Vysočina Ing. Marcela Ondráčková Regionální pracoviště MMR Moravské nám. 3 602 00 Brno

tel.: 542 519 177 mobil: 731 628 266 e-mail:[email protected]

Olomoucký a Zlínský kraj Ing. Jana Římská Regionální pracoviště MMR Jeremenkova 40 B 779 00 Olomouc

tel.: 587 334 400 mobil: 731 628 165 e-mail: [email protected]

Moravskoslezský kraj Ing. Miroslav Kopečný Regionální pracoviště MMR 28. října 165/68 709 00 Ostrava

tel.: 597 081 233 mobil: 731 628 287 e-mail: [email protected]

Podmínky soutěţe v roce [online]. Dostupné z < http://www.vesniceroku.cz/podminky-souteze-2010>.

PŘÍLOHA P IV Charakteristika předmětu soutěţe Vesnice roku 2010 82 1. Obec a její koncepční dokumenty a. Stručná charakteristika obce – stáří obce, struktura a počet obyvatel, charakter zástavby, dopravní obsluţnost, pracovní příleţitosti, převaţující ráz krajiny, spádová oblast. b. Urbanistická studie a územně plánovací dokumentace – druh dokumentace, zpracovatel, způsoby projednání s občany a začlenění poţadavků obce, stav schvalování. c. Program obnovy vesnice – údaje o vypracování, projednávání a schvalování vlastního programu obnovy vesnice, vztah občanů k programu. d. Rozpočet obce – výsledky hospodaření v roce 2009 a zásady utváření rozpočtu obce v roce 2010 – struktura příjmů (z toho daňové) a výdajů; vyuţívání příjmů obce, dotací 2. Společenský ţivot a. Kontinuita společenského ţivota – udrţování či obnova místních tradic, svátků a obyčejů, vytváření nových tradic. b. Činnost spolková – počet občanských sdruţení, druh a rozsah jejich činnosti, výsledky pracovní skupiny pro obnovu vesnice. c. Podpora obce – vydávání obecních novin, publikací, pohlednic, péče o kroniku, vedení knihovny, podpora činnosti spolků, propagace idejí obnovy vesnice a jejich výsledků. 3. Aktivity občanů a. Dobrovolná práce občanů – bezplatná i hrazená účast občanů na realizacích programů obnovy vesnic; vlastní aktivity občanů a spolků. b. Začlenění dětí a mládeţe do ţivota vesnice – spolupráce školy s obcí, vlastní iniciativy mládeţe, způsob zapojení do programu obnovy vesnice. c. Péče o vesnickou pospolitost – udrţování sousedských vztahů, péče o staré občany, pomoc sociálně slabým spoluobčanům. d. Spolupráce s občany – fungování obecních komisí, výchova a příprava pokračovatelů v samosprávě obce; průzkumy názorů občanů a mládeţe, formy spolupráce. 4. Podnikání a. Podnikání v zemědělství – charakteristika transformace, současný stav, ekofarmy, marketing místních zemědělských specialit, zapojení zemědělských podniků do realizace programu obnovy vesnice (zejména v péči o krajinu). b. Informace o zachování a propagaci místní zemědělské produkce, realizace zajímavých místních produktů vyplývajících ze zemědělské činnosti, jejich kvalita a originalita způsobu zpracování, vyuţití původního zpracování zemědělských produktů. c. Informace o podílu zemědělských subjektů na zachování původních druhů ovocných a okrasných stromů na veřejných prostranstvích. d. Zapojení zemědělských subjektů do přípravy a realizace dalších návrhů obnovy krajiny. e. Spolupráce obce se zemědělským nebo lesnickým subjektem – příprava a realizace společných projektů na zemědělských, lesních nebo obecních pozemcích, společné

82

Podmínky soutěţe v roce [online]. Dostupné z < http://www.vesniceroku.cz/podminky-souteze-2010>.

koncepční dokumenty, společná územní rozvojová strategie pro území obce nebo skupiny obcí. f. Popis spolupráce obce a zemědělských subjektů včetně dobrovolných (př. myslivci, rybáři, včelaři atp.). g. Informace o výsledcích péče o veřejná prostranství a kulturní krajinu. h. Spolupráce s obcí při hledání námětů na vyuţití netradičních zdrojů a úspory energie. i. Nezemědělské podnikání, rozvoj řemesel – podnikatelské aktivity občanů, vytváření nových pracovních míst, nezemědělské aktivity zemědělských podniků, zapojení podnikatelů do realizace programu obnovy vesnice. j. Zapojení zemědělských podniků na rozvoji venkovské turistiky (vytváření sluţeb, ubytování v soukromí, poskytování pohostinství, nabídky moţností vyuţití volného času, turistiky, cykloturistiky, sportu a oddychu). k. Informace o uskutečněném projektu, který zahrnuje vyuţití nebo rekultivaci nepotřebných zemědělských areálů (brownfields). l. Venkovská turistika – vytváření sluţeb, ubytování v soukromí, poskytování pohostinství, nabídky moţností vyuţití volného času, turistiky, cykloturistiky, sportu a oddychu. m. Přímé podnikání obce – vlastní hospodářská činnost. 5. Péče o stavební fond a obraz vesnice a. Péče o historickou zástavbu – zachování původního půdorysu a panoramatu vesnice, péče o památkové chráněné objekty, stavby lidového stavitelství a vytvářející místní ráz, detaily a tvarosloví staveb, rukodělné výrobky a charakteristické prostředí, stavební obnova a údrţba venkovských staveb. b. Soulad v zástavbě – obnova původního rázu staveb, odstraňování stavebních nešvarů, cizích a městských prvků, vytváření stejnorodého prostředí vesnice. c. Nová zástavba – dodrţení měřítka, stylu, tvaru a materiálů typických pro obec, posilování souladu se stávající zástavbou. d. Organizační opatření – zabezpečení celkové harmonie prostředí obce, fungování stavební komise, poradců stavebníků, regulace stavebního řádu vesnice, pořízení návrhů stavebních řešení a motivačních skic. 6. Občanská vybavenost, inţenýrské sítě, doprava, úspory energií a. Stav občanské vybavenosti – údrţba, modernizace a dostavba stávajících objektů, záměry a realizace nových objektů. b. Inţenýrské sítě – údrţba stávajících sítí, záměry, opatření a realizace dostavby sítí, zkvalitňování dopravní vybavenosti, způsob likvidace splaškových vod. c. Odpadové hospodářství – koncepce a provoz odstraňování odpadů, organizační opatření, ekologická výchova. d. Úspory energií – kroky vedoucí k úsporám, zavádění netradičních zdrojů energie.

7. Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci a. Koncepční přístup, dlouhodobé plánování – existence koncepčních dokumentů rozvoje zeleně, např. v rámci Územního plánu nebo Programu rozvoje obce, postupná realizace rozsáhlejšího projektu, systematický postup ve výsadbě a obnově vegetačních prvků v obci. Spolupráce se specialisty a příprava projektové dokumentace v oblasti zeleně. b. 7Nové úpravy veřejných prostranství – realizované výsadby zeleně v obci i v okolí, obnova stávajících i výsadba nových – zeleň veřejných prostranství (návsi, ulice), vyhrazená zeleň (sportoviště, hřbitovy, školky apod.) aleje, historická zeleň atd. Sledována kvalita provedených prací, výběr vhodného sortimentu rostlin, kompozice, funkčnost, celkový ráz nových výsadeb v souladu s daným venkovským prostředím. c. Udrţování přírodních a přírodě blízkých prvků – vodních toků, břehových porostů, rybníků a nádrţí, přírodních útvarů, naučných stezek, apod. d. Péče o veřejná prostranství a o zeleň – udrţování, čistota a pořádek na veřejných prostranstvích v obci a navazujících soukromých pozemcích, udrţování hřbitovů, drobných sakrálních objektů, památníků, výtvarných děl, drobné architektury. e. Péče o prvky zeleně - trávníky v obci i v nejbliţším okolí (humna), květinová výzdoba veřejných prostranství i soukromých domů a pozemků, péče o dřeviny včetně arboristických zásahů (kvalita a vhodnost zásahů). f. Ekologická výchova a vzdělávání – zájem obce o vytvoření a kultivaci vztahu a odpovědného přístupu občanů, zejména dětí, k místu a ke krajině na principech udrţitelného rozvoje; zapojení dětí do ekologických aktivit případně péče o zeleň a celkový obraz obce od nejmenších dětí v MŠ aţ po mládeţ; zapojení občanů do rozhodovacího, plánovacího a realizačního procesu ve vztahu k obci a ke krajině. 8. Péče o krajinu a. Zemědělské a lesní pozemky – systematický postup při vyuţívání pozemků, projekty komplexních pozemkových úprav, šetrné obhospodařování, příprava či realizace protierozních úprav, členění honů, obnova luk, výsadba lesů. Obnova zaniklých cest v zemědělské krajině včetně stromořadí. b. Péče o prvky ekologické stability v krajině, zejména ty vymezené v rámci Územního systému ekologické stability – stav projekční přípravy (generely a plány ÚSES, návrhy obnovy krajiny,) a skutečná realizace (výsadba nových biokoridorů, interakčních prvků, břehových porostů, alejí, doprovodů cest). c. Ostatní opatření péče o kulturní krajinu – výsadba stromořadí, péče o vodní toky, rybníky a mokřady, opatření vodohospodářská a protipovodňová. d. Obnova prvků kulturní paměti krajiny – např. obnova kříţových cest, boţích muk, kříţků, historických alejí, obnova krajinné matrice. 9. Připravované záměry a. Stručná charakteristika plánovaných a v současné době připravovaných záměrů – zaměření, předpokládaný harmonogram realizace a finanční plán (předpokládané náklady na realizaci akce, jejich předpokládané finanční zajištění). 10. Informační technologie v obci a. Stručná charakteristika informační technologie – stávající stav, vybavení, vyuţití, inovace atp. (např. www stránky, informační kiosky, místní rozhlas, TV stanice, internetové vysílání, web kamera).

PŘÍLOHA P V Přehled skupin posuzovaných kriterií při udělování Zelená stuha 2010 83

KRITÉRIUM 1. dlouhodobé plánování - existence koncepčních dokumentů rozvoje zeleně, resp. plánů, postupná realizace rozsáhlejšího projektu (mimo to i ÚSES, hospodaření na zemědělské půdě) KRITÉRIUM 2. aktuální realizované projekty – v zastavěném území obce i v okolní krajině, kvalita provedení i vhodnost návrhu, vhodnost pro lokalitu, respektování krajinného rázu, dlouhodobé výsadby i krátkodobé výsadby (květinové záhony) KRITÉRIUM 3. následná péče o realizace – stav ploch zeleně, čistota a pořádek, odborná úroveň údrţby, ošetření stromů arboristické zásahy (řez stromů) – náves, hřbitov, předzahrádky, okolí památníků, sakrálních staveb a další drobné architektury, dětská hřiště a sportoviště, okolí veřejných staveb apod., ale také aleje, biokoridory, větrolamy, rekultivace skládek, plochy zeleně s rekreační funkcí, břehy vodotečí KRITÉRIUM 4. osvěta, výchova a vzdělávání v oblasti ţivotního prostředí – existence, způsob – motivace občanů, výsledky, vztah občanů k místu, kde ţijí, jejich ochota pečovat o vlastní i společný prostor KRITÉRIUM 5. zapojení veřejnosti – doplňkové kritérium, není určující, ale sledujeme ho (komunitní plánování a realizace)

83

Interní materiály MMR.

PŘÍLOHA P VI Přehled posuzovaných kriterií při udělování Oranţová stuha 2010 84

Předmětem hodnocení je spolupráce obcí a zemědělských subjektů (zemědělský nebo lesnický podnik, popř. místní dobrovolná organizace z resortu zemědělství, jako např. myslivci, rybáři, včelaři) v těchto oblastech: 1. podíl místních zemědělských subjektů na zaměstnanosti obyvatel obce, 2. péče o veřejná prostranství a kulturní krajinu, 3. koncepční dokumenty a společné projekty, 4. místní produkty a jejich marketing, 5. vyuţití netradičních zdrojů energie, 6. nezemědělské aktivity. V jejich rámci bude hodnoceno: 1. Podíl místních zemědělských subjektů na zaměstnanosti obyvatel obce rozvoj odborného vzdělávání a poradenství pro zemědělské subjekty osvěta informací o zemědělských subjektech v obci a jejich činnostech pracovní místa vytvářená zemědělskými subjekty 2. Péče o veřejná prostranství a kulturní krajinu výsledky zapojení zemědělských subjektů do udrţování, čistoty a pořádku na veřejných prostranstvích v obci, výsledky zapojení zemědělských subjektů do stavebních prací na veřejných prostranstvích a komunikacích, obnova chátrajících zemědělských objektů, podíl zemědělských subjektů na zachování původních druhů ovocných a okrasných stromů na veřejných prostranstvích, zapojení zemědělských subjektů do udrţování zelených ploch, trávníků, stávající vzrostlé zeleně a výsadby nové zeleně, do udrţování vodních toků, břehových porostů, rybníčků, mokřadů a přírodních prvků v zastavěném území obce a kvalita této péče, výsledky zapojení zemědělských subjektů do realizace vodohospodářských a protipovodňových opatření a v oblasti protierozní ochrany, údrţba ploch, popř. nové ozelenění, zapojení zemědělských subjektů do údrţby příkopů podél cest a uţívaných pozemků 3. Koncepční dokumenty a společné projekty zapojení zemědělských subjektů do přípravy a realizace komplexních pozemkových úprav, zapojení zemědělských subjektů do přípravy a realizace jiných návrhů obnovy krajiny (např. dílčích pozemkových úprav), zapojení zemědělských subjektů do přípravy a aktualizace územního plánu obce spolupráce zemědělských subjektů a obce na projektech financovaných z evropských i národních zdrojů 84

Interní materiály MMR.

4. Místní produkty a jejich marketing zachování a propagace místní zemědělské produkce, propagace místních spolků (chovatelé, myslivci, zahrádkáři, včelaři apod.) a jejich produktů udrţení či rozšíření místních odrůd rostlin a plemen zvířat, realizace zajímavých produktů vyplývající ze zemědělské činnosti, jejich kvalita a originalita způsobu zpracování, vyuţití starých metod hospodaření nebo původního zpracování zemědělských produktů. 5. Vyuţití netradičních zdrojů energie spolupráce s obcí při vyhledávání námětů na vyuţití netradičních zdrojů a úspory energie, podíl zemědělských subjektů na opatřování biomasy (štěpka, sláma, šťovík atp.), zapojení zemědělských subjektů do výrobní přípravy a montáţe slunečních kolektorů, zapojení zemědělských a lesnických podniků do výstavby větrných elektráren a malých vodních elektráren, zapojení zemědělských subjektů do dalších opatření k vyuţívání netradičních zdrojů energie a zajištění příznivých tepelných reţimů budov. 6. Nezemědělské aktivity vyuţití budov a areálů jiţ nepotřebných pro zemědělskou výrobu (brownfields), podíl zemědělských podniků na rozvoji venkovské turistiky, vyuţívání zemědělské produkce k jiným neţ zemědělským účelům, aktivní zapojení zemědělských subjektů do dění v obci - kulturní, společenské, sportovní a jiné akce, podpora při vedení administrativy malých podnikatelů a řemeslníků, podpora nezemědělského podnikání vedoucí ke sníţení mimosezónní i trvalé nezaměstnanosti.

PŘÍLOHA P VII

Protokol z jednání komise pro hodnocení celostátního kola soutěţe Vesnice roku 2009 85 I. Celostátní komise pracovala ve sloţení: Ing. Pavel Dvořáček Ing. Vojtěch Ryza Ing. Miroslava Tichá Ing. Marcela Harnová Lenka Cincibusová Ing. Jan Petrůj Markéta Tošovská, DiS. Ing. Julia Tobiková Ing. Petr Šiřina Mgr. Milena Kodýmová Mgr. Jiří Hába PhDr. Pavel Bureš

ředitel soutěţe, starosta obce Havlovice předseda celostátní komise, starosta obce Lidečko tajemnice soutěţe, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství Spolek pro obnovu venkova ČR, tajemnice Spolku Sdruţení místních samospráv ČR Svaz měst a obcí ČR, starostka obce Košťálov Kancelář prezidenta republiky Ministerstvo kultury Ministerstvo ţivotního prostředí Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu Svaz knihovníků a informačních pracovníků Folklorní sdruţení ČR Národní památkový ústav Praha – poradní hlas

II. Celkem bylo hodnoceno 13 obcí – vítězů krajských kol soutěţe : Kraj Kraj Jihočeský

Jankov

Kraj Jihomoravský

Luţice

Kraj Karlovarský

Březová

Kraj Královéhradecký

Ţernov

Kraj Liberecký

Zahrádky

Kraj Moravskoslezský

Spálov

Kraj Olomoucký

Tučín

Kraj Pardubický

Jenišovice

Kraj Plzeňský

Zvíkovec Lány

Kraj Středočeský Kraj Ústecký

Hrušovany

Kraj Vysočina

Hluboké

Kraj Zlínský 85

obec

Interní materiály soutěţe Vesnice roku.

Újezd

III. Průběh soutěţe Celostátní komise navštívila ve dnech 31.8. – 6.9. 2009 všechny hodnocené obce. Na svém prvním setkání dne 31.8. 2009 členové zvolili dle pravidel soutěţe předsedu komise. Předsedou komise se stal Ing. Vojtěch Ryza – starosta obce Lidečko („Vesnice roku 2008“). IV. Udělená ocenění Po pečlivém uváţení rozhodla komise takto: 1. místo vítěz titulu VESNICE ROKU 2009 obec Tučín (Olomoucký kraj) 2. místo obec Lány (Středočeský kraj) 3. místo obec Ţernov (Královéhradecký kraj) Dále se komise rozhodla udělit následující speciální cenu celostátní hodnotitelské komise soutěţe Vesnice roku Koláčová cena komise obci Hrušovany (Ústecký kraj) Komise v rámci soutěţe Vesnice roku 2009 rozhodla udělit Putovní pohár Folklorního sdruţení ČR obci Jankov (Jihočeský kraj) Komise uděluje následující mimořádná ocenění: obci Jankov za péči o kulturní dědictví obci Luţice za mimořádnou podporu začínajícím umělcům městu Březová za systematickou obnovu venkovského rázu obci Zahrádky za péči o prvky kulturní a přírodní krajiny městysi Spálov za výjimečnou podporu kulturního ţivota obci Jenišovice za příkladnou péči o veřejné prostranství městysi Zvíkovec za spolupráci v sociální oblasti obci Hrušovany za koncepční přístup k ekonomickému rozvoji obce obci Hluboké za široce rozvinutou vesnickou pospolitost obci Újezd za vyváţený rozvoj obce ve všech oblastech …………………………. Ing. Vojtěch Ryza předseda komise

PŘÍLOHA P VIII

Pozvánka na setkání zástupců Zlínského kraje s tématem Soutěţ Vesnice roku

PŘÍLOHA P IX Pozvánka na celostátní vyhlášení soutěţe Vesnice roku v Luhačovicích

PŘÍLOHA P X Fotografie

Slavnostní vyhlášení krajského kola Vesnice roku 2009 v Tučíně 86

Slavnostní vyhlášení krajského kola Vesnice roku 2009 ve Spálově 87 86 87

Vlastní fotografie ze dne 24.7.2009 Vlastní fotografie ze dne 24.8.2009

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku 2009 v rámci mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů „Písní a tancem“ v Luhačovicích 88

Přijetí vítězů soutěže Vesnice roku 2009 u prezidenta ČR na Pražském hradě 89 88 89

Vlastní fotografie ze dne 12.9.2009 SPOV [online] .

Prezentace soutěže Vesnice roku na Zemi Živitelce v Českých Budějovicích 2009 90

Foto č. 1. Prezentace soutěže Vesnice roku v rámci TECHAGRO, SILVA REGINA, ANIMAL VETEX 2010 91 90 91

Vlastní fotografie ze dne 28.8.2009 Vlastní fotografie ze dne 23.3.2010