BOŘETICE - VESNICE ROKU října

Z OBSAHU  Venkov 2007 - 2013  Starostové obcí

jednali se slovenskými kolegy  Sociální dialog

13. ROČNÍK

 Ke sběru

11/2005

komunálního odpadu  Obce ČR a fondy EU

MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

BOŘETICE - VESNICE ROKU 2005

http://www.smocr.cz, e-mail: [email protected]

4. října byly na Ministerstvu pro místní rozvoj vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže Vesnice roku 2005. Z 263 přihlášených dosáhla na příčku nejvyšší jihomoravská obec Bořetice, druhé místo obsadila obec Petřvald, vítěz z kraje Moravskoslezského, bronzová pozice patří Šárovcově Lhotě, vítězi Královéhradeckého kraje. 31. října byly ve vítězné obci oceněni ti nejlepší.

Krátce si připomeňme: Soutěž Vesnice roku každoročně vyhlašují tři subjekty - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí ČR. Uvažuje se ale o přizvání dalších partnerů. Podle slov pana Bezdíčka, předsedy Komory obcí SMO ČR, by vyhlašovateli měly být i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, které k venkovu mají rovněž přímou vazbu. Cílem soutěže je ukázat široké veřejnosti význam venkova, jeho rozmanitost, tradice a v neposlední řadě možnosti kulturního, společenského a sportovního vyžití. „Při hodnocení nejde o to, kdo postaví kolik staveb či kolik opraví chodníků a budov, ale především o to, jak lidé v obci žijí, jak spolupracují a jak

se umějí bavit“, vyjádřil v Bořeticích smysl soutěže ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. A slovy místopředsedy Svazu Josefa Bezdíčka? „V soutěži se chceme zejména prezentovat, dát o sobě vědět, nejde nám jen o finanční zvýhodnění.“ Poslední říjnový den se tedy v Bořeticích oceňovalo, blahopřálo, děkovalo. Udělovaly se stuhy za příkladnou péči o životní prostředí, za práci s mládeží, za bohatý společenský život. Vítězům všech krajských kol byla předána stuha nejcennější, zlatá. U mikrofonu se vystřídala řada známých tváří. Předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard

Kavala poděkoval všem, kteří jsou schopni prezentovat úsilí o rozvoj venkova právě touto cestou - účastí v soutěži. Předseda Komory obcí Josef Bezdíček tlumočil gratulaci předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka, jemuž pracovní povinnosti ve Štrasburku nedovolily slavnostního vyhlášení soutěže se zúčastnit. Bylo také jeho milou povinností oznámit vítězům, že Svaz měst a obcí ČR se rozhodl pro soutěž vyčlenit ze svého rozpočtu 200 tisíc Kč. Bořeticím bude tedy v nejbližších dnech připsáno na účet 100 tisíc korun, Petřvaldu 60 tisíc a Šárovcově Lhotě 40 tisíc korun. Svoje uznání a gratulace dále přednesli zástupci Senátu, hejtman Jihomoravského kraje a řada dalších. Celé opravdu slavnostní dopoledne, které bylo zpestřeno vystoupením několika pěveckých bořetických sborů, zakončili starosta vítězné obce Václav Petrásek, který veřejně poděkoval všem svým zastupitelům i občanům Bořetic „bez nichž by to nešlo“, a ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Ten závěrem popřál všem zdraví, pevné nervy a vřelé mezilidské vztahy. A k jeho přání se připojujeme i my, zaměstnanci Kanceláře Svazu. Lenka Zgrajová

Aktuality ve zkratce  V pátek 14. října se předsedkyně Sociální komise Ing. Radka Soukupová a zaměstnanec Kanceláře Svazu Mgr. Jakub Pôbiš zúčastnili konference Posilování sociálního dialogu místních samospráv v nových členských zemích a kandidátských zemích. Pod pojmem sociální dialog je třeba rozumět především kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů ve veřejné správě. I z tohoto důvodu byla konference pořádána CEMRem ve spolupráci s evropskými odbory zaměstnanců ve veřejném sektoru – European Federation of Public Service Unions (EPSU). Na konferenci se podařilo získat i grant Evropské komise. Na konferenci byli přítomni delegáti z 22 evropských zemí. Po proběhlé diskusi je třeba poznamenat, že v České republice nic podobného sociálnímu dialogu prozatím neprobíhá, na rozdíl třeba od sousedního Slovenska, kde významnou roli hraje i Združenie miest a obcí Slovenska. Podrobnější článek naleznete v tomto Informačním servisu.  V pátek 7. října se skupina 15 starostů obcí postižených církevními restitucemi zúčastnila jednání s nově jmenovaným ministrem kultury Vítězslavem Jandákem. Účelem setkání bylo zjistit názor nového ministra na problém církevních restitucí a upozornit ho, že příslušným resortem k řešení je Ministerstvo kultury. Pan ministr prohlásil, že se bude snažit o navázání celého nového dialogu s církvemi, jehož součástí by měla být i diskuze o majetku. Vede ho k tomu nejednotné vystupování zástupců

církve a neefektivnost současných vztahů mezi ministerstvem a církvemi, které označil za dva monology namísto dialogu. Do 2 měsíců chce mít první výstupy z jednání, o nichž by měl prostřednictvím Svazu měst a obcí České republiky informovat jednotlivé obce. Ministr dále slíbil zadat provedení analýzy § 29 zákona o půdě legislativnímu oddělení Ministerstva kultury s požadavkem na nalezení řešení, které by po přechodnou dobu řešilo nejhorší problémy v intravilánech obcí. Slíbená analýza by měla být hotova rovněž do 2 měsíců, kdy je předběžně dohodnut další termín jednání.  V úterý 18. října se Dagmar Plachá z Kanceláře Svazu zúčastnila jednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu ve věci návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti územní energetické koncepce. Návrh, který je zpracován ve verzi pro pracovní skupinu k územním energetickým koncepcím, je ve fázi vnitřního připomínkového řízení. Vzhledem k tomu, že připomínky Svazu měst a obcí ČR k návrhu novely zákona o hospodaření energií, který vláda schválila v červenci 2005, nebyly zcela akceptovány, návrh nařízení vlády je ze strany Svazu připomínkován na základě stejných argumentů. Předkladatel návrhu nařízení vlády akceptoval některé připomínky vznesené na jednání 18. října tohoto roku. Energetická komise SMO ČR projedná návrh nařízení vlády za účasti zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu 2. listopadu 2005.

Informujeme KONFERENCE „VENKOV 2007-2013“ V pondělí 10. října 2005 se v hlavním sále Poslanecké sněmovny konala konference věnovaná problematice venkova, která byla jakýmsi logickým vyústěním národní diskuse o budoucnosti venkova v krajích. Konferenci organizoval Podvýbor pro rozvoj venkova PSP ČR jménem svého předsedy Jiřího Papeže pod záštitou předsedy Senátu Sobotky, ministra zemědělství Zgarby a místopředsedy Poslanecké sněmovny Langera. Ten mimo jiné ve svém úvodním příspěvku konstatoval: „Venkov, to je především tvrdá práce, pokora a zodpovědnost.“ Program konference byl rozdělen do tří základních panelových bloků. První z nich se věnoval současnosti venkova a jeho budoucímu očekávání. V tomto bloku se nejprve prezident Agrární komory ČR Jan Veleba zamýšlel nad rolí agrárníků v budoucím programovacím období. Zemědělství vidí pod vlivem nových trendů. „Slábne tradiční podpora evropských politiků svým farmářům. Sílí tlak WTO na otevření evropského trhu. Dřímá velký výrobní potenciál na východě. A v neposlední řadě pokračuje tvrdě výrobní pojetí dotačně podpořené agrární soustavy USA.“ Tyto trendy budou dle preinformační servis č. 11/2005 strana 2

zidenta Veleby zásadním způsobem určovat postavení evropských zemědělců v budoucnu. Stěžejním dokumentem, který ovlivní českou ekonomiku, je Program rozvoje venkova z fondu EAFRD, tedy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jde o alokaci do společného prostoru – na venkov. „Je tedy nanejvýš nutné dobrat se konsenzu mezi hlavními zájmovými skupinami, což jsou především zemědělci, obce a další podnikatelé ve venkovském prostoru“, konstatoval Jan Veleba. Předseda Asociace soukromých zemědělců ČR Stanislav Němec upozornil, že předně

je potřeba si říci, jaký venkov vlastně chceme. Co od něho očekáváme? Jakým směrem se má rozvíjet? „Zemědělství k venkovu jednoznačně patří, ale musíme se oprostit od zemědělské centralizace. Je rozdíl mezi venkovem čistě zemědělským a venkovem, kde se uplatňuje více drobných podnikatelů – pekařů, dopravců atd.“ V další části svého příspěvku pak rozebral jednotlivé druhy zemědělských podniků a zdůraznil, že všechny typy, od nejmenších až po ty největší, především potřebují mít jasně nastavená pravidla podnikání. Jedině tak se mohou stát stabilním prvkem venkova. K zemědělství neoddělitelně patří potravinářství. To v České republice stagnuje, informoval Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR. Potravinářství má pro venkov velký význam, ale malé firmy se dostávají do těžkých problémů a krachují. Je třeba i jim podat pomocnou ruku. V České republice je evidováno pře 14 tisíc potravi-

nářských podniků a z toho je 10 a půl tisíce právě těch malých. „Mějme na paměti, kolik zaměstnávají lidí“, varoval Jaroslav Camplík. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova, potvrdil, že málo lidnatý, zato ale velkoplošný venkov potřebuje své specifické programy. Všechny programy však jednou skončí. Co bude potom? Zmínil proto také myšlenku meziobecní spolupráce, která by mohla v lecčems napomoci. Ani meziobecní spolupráce ale není možná bez finanční motivace. Velká pozornost byla věnována příspěvku Hynka Fajmona, poslance Evropského parlamentu, jenž nastínil finanční perspektivu Evropské unie pro období 2007-2013 se zaměřením na zemědělství a venkov. Konstatoval, že situace je velmi složitá, žádná konkrétní perspektiva dojednána není. Evropská Rada nepřijala jasné stanovisko. Spor mezi státy orientovanými na zemědělství a ostatními se vyhrotil a nepředpokládá se, že by se předsedajícím Britům podařilo dojednat konsenzus. Úroveň plateb do zemědělství by ale měla zůstat zhruba stejná, jako tomu bylo v tomto období. Poslanec Fajmon zmínil také další fakt, který nepřispívá k rozvoji našeho zemědělství: „Podmínky, za kterých 10 kandidátských zemí vstoupilo do EU, jsou pro tyto země zejména v zemědělské oblasti diskriminující a lze počítat s tím, že tato diskriminace bude i nadále pokračovat“. V následné diskusi, která se po ukončení prvního panelu otevřela, zaznělo několik podstatných podnětů k zamyšlení: - Pořádek je třeba udělat si nejprve u nás - vyřešit vztah k půdě. - Diskriminaci venkova je nutné vidět především v daňové výtěžnosti.

- Dotace nebudeme potřebovat, pokud je nebude potřebovat ani konkurence. - Často se zapomíná, že solidarita je atribut subsidiarity. Ve druhém panelu se u mikrofonu střídali hosté ze zahraničí, kteří se přijeli podělit o svoje zkušenosti a názory na problematiku venkova. Vystoupil ministr zemědělství Rakouska Josef Pröll, generální ředitel Ministerstva zemědělství, přírody a kvality potravin Holandska André N. van der Zande a poslanec Evropského parlamentu za Slovenko Peter Baco. Všichni se shodovali, že rozvoj venkova musí být jádrem rozvoje regionů a je třeba ho spatřovat jak v rozvoji zemědělství, tak i v rozvoji drobných podnikatelů. Postoj místních samospráv představil předseda Svazu Oldřich Vlasák. Pro konkrétnější představu úvodem uvedl, že venkovské oblasti představují 80 % území Evropské unie. „Z našeho pohledu za venkovské obce považujeme obce pod zhruba 2000 obyvatel, z pohledu Unie jsou to však obce pod milion obyvatel“, konstatoval Oldřich Vlasák. A v čem vidí budoucnost venkova? Ve zlepšení kvality života ve venkovském prostoru (existence mateřských školek na venkově, odpovídající dopravní obslužnost atd.), v zavedení opatření, která povedou k rozvoji rodinného podnikání, v podpoře začínajících - mladých zemědělců, v omezení byrokracie a v neposlední řadě ve vzájemné spolupráci a partnerství. Tak jako zahraniční hosté i Oldřich Vlasák zdůraznil, že rozvoj venkova obecně nelze spatřovat pouze v rozvoji zemědělství, problém je třeba chápat komplexněji. Dodal, že Svaz měst a obcí ČR se podílí na přípravě Národního rozvo-

jového plánu, kde by se jednotlivé priority měly objevit. Nutnost spolupráce mezi podnikateli, samosprávou, ale i všemi obyvateli potvrdili také přednášející ve třetím panelovém bloku. Slovy, dnes už bývalého, ministra Petra Zgarby: „Není nutné, aby mezi sebou bojovali o peníze příslušníci zemědělského sektoru s představiteli samospráv. Věřím, že se umějí domluvit.“ V tomto bloku byla potom hodnocena společná zemědělská politika Evropské unie a její financování. Jak konstatoval Jiří Papež, předseda Podvýboru pro rozvoj venkova PSP ČR, ale i další řečníci, je nezbytné snažit se o srovnání podmínek pro získání dotací v rámci celé Evropské unie. Zatím jsou tyto podmínky značně nevyrovnané a jednoznačně mnohem výhodnější pro země původní patnáctky. „Kde je solidarita bohatších s chudšími“, ptal se poslanec Miloslav Kučera, který do diskuse přinesl revoluční myšlenku - zrušme společnou zemědělskou politiku, směrnice Evropské unie nahrávají stejně jenom těm bohatším. Závěrem je třeba konstatovat, že na semináři zaznělo opravdu mnoho zajímavých podnětů. Hovořili zde zástupci všech hlavních skupin, které se na rozvoji venkova podílejí. Slyšeli jsme názory agrárníků, potravinářů, starostů i vládních přestavitelů. Všichni účastníci možnost diskutovat o venkovu na takto široké platformě hodnotili vysoce kladně. Věřme, že takováto diskuse nebyla poslední a že venkov potřebné prostředky pro svůj rozvoj získá. Lenka Zgrajová

KONFERENCE „EGOVERNMENT V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH MĚSTECH“ 12. -14. října 2005, Praha Hlavní město Praha pořádalo na začátku října pod záštitou Svazu měst a obcí České republiky třídenní konferenci zaměřenou na rozvoj eGovernmentu. Co je třeba pod tímto termínem rozumět? Jedná se o elektronickou komunikaci občanů s úřady a komunikaci jednotlivých úřadů veřejné správy navzájem. Praha jakožto dlouhodobý člen organizace TeleCities přispívá k celoevropské výměně zkušeností na poli informačních technologií a jejich využití ve veřejné správě. Uznáním kvalitní práce v rámci organizace je už i skutečnost, že byla pověřena uspořádáním této mezinárodní konference, jejímž hlavním tématem byla spolupráce a efektivita poskytování elektronických služeb pro veřejnost. Do Prahy přijeli specialisté na informační technologie z celé Evropy. Konference byla zaměřena především na rozvoj infrastruktury a aplikací potřebných k tomu, aby se eGovernment mohl stát běžnou součástí služeb občanům i v České republice. Stejně jako pro světlo, vodu nebo teplo, i pro rozšíření internetu je třeba nejprve vybudovat kvalitní sítě a až následně je možné spustit aplikace umožňující občanům efektivně využívat služeb eGovernmentu. Naše obce a města jsou na počátku budování kvalitních sítí, především na venkově pak neexistuje téměř žádné rychlé a levné připojení na internet. Situaci pravděpodobně budou muset obce řešit samy ve spolupráci se soukromým sektorem. Ministerstvo informatiky se chystá na podporu vysokorychlostního připojení pou-

žít pouze částku 800 mil. Kč rozdělenou do 4 let. Obce proto již nyní budují optické sítě ve spolupráci se soukromým sektorem. Zainvestují do vybudování samotné fyzické sítě a o její údržbu se stará soukromý sektor, případně společnost založená městem (příklad Ostravy). Přednášející zastupitelé vesměs zdůrazňovali vztah mezi vybudováním městské sítě a následným vznikem pracovních míst v softwarových a hardwarových společnostech.

Do budoucna by tak měly vzniknout městské sítě, na které budou napojeny nejen všechny školy, úřady a další organizace obce, ale i občané. Úspěšné projekty doposud realizovala statutární města Ostrava, Brno a Ústí nad Labem nebo městská část Praha 13. Na konferenci vystoupila řada specialistů na informační technologie i významných politických osobností. Přednášel i předseda Svazu Oldřich Vlasák. Z jeho projevu uvádíme:

„Je zřejmé, že právě na setkání organizace sdružující evropská města nemusím zdůrazňovat, jak velký význam přikládáme vzájemné spolupráci, výměně zkušeností, propagaci „good practices“ nebo společným řešením a postojům vůči národním vládám i evropským strukturám. Fakt, že tyto principy uplatňujeme i v oblasti informační společnosti bych chtěl ilustrovat příkladem deklarace LORIS, přijaté v roce 2004 na konferenci ISSS v Hradci Králové zástupci samospráv zemí nově vstupujících do EU. Má mnoho společných principů s dnešním dokumentem eRights Charter. Například jde o dostupnost a zlepšování online poskytovaných služeb, úsilí o zapojení občanů, podpora vzdělávání, rozvoj nutné infrastruktury, zajištění bezpečnosti a ochrany informací a další témata.“ Závěrem si krátce připomeňme: TeleCities je přední evropská síť měst, která se zaměřuje na informační a znalostní společnost. Byla ustavena v roce 1993 v rámci EUROCITIES. Jde o organizaci otevřenou demokraticky zvoleným městským zastupitelstvům i partnerům z podnikatelského sektoru a z oblasti vědy. TeleCities nabízí platformu více něž 100 místních správních orgánů z dvaceti různých evropských zemí, sdílení zkušeností a vývoj praktických řešení, které města přiblíží k informační a znalostní společnosti, z níž nebude nikdo vylučován, a to jak na evropské, tak na místní úrovni. Jakub Pôbiš, Lenka Zgrajová

SOCIÁLNÍ DIALOG 1. Co je sociální dialog Sociální dialog je doposud ne zcela vyjasněným termínem. Základní ustanovení o něm hovořící se nalézají v Římských smlouvách (tedy základním dokumentu Evropské unie). Konkrétně články 138 – 139, které upravují konzultace mezi sociálními partnery na úrovni celých Evropských společenství. V rámci Kodaňských kriterií (podmínky vstupu zemí střední a východní Evropy vytvořené v roce 1995) se i Česká republika jako přistupující země zavázala podporovat rozvoj demokracie, jejíž jednou informační servis č. 11/2005 strana 4

složkou je i sociální dialog. Nicméně žádný ze zdrojů neobsahuje oficiální definici pojmu. Pravděpodobně tak tomu bude i nadále, neboť Evropská komise neplánuje v dohledné době vytvořit žádnou směrnici o sociálním dialogu. Římské smlouvy obsahují pouze obecný závazek Evropské komise sociální dialog podporovat. Konkrétní úprava je tak ponechána v kompetenci členských států. Pokud bude schválen rozpočet Evropské unie, je možné, že na podporu sociálního dialogu budou vyčleněny prostředky Evropského sociálního

fondu (hovoří se o 2 % prostředků fondu). Obsah pojmu (ačkoliv ne definici) je tak třeba odvodit z literatury. Studie zadaná Evropskou radou municipalit a regionů spolu s Evropskými odbory zaměstnanců ve veřejném sektoru (EPSU) chápe sociální dialog jako komplexní jednání mezi odbory a organizacemi zaměstnavatelů týkající se všech záležitostí, které mohou mít dopad na fungování služeb ve veřejném sektoru. Významnou podskupinou je pak kolektivní vyjednávání například o mzdách nebo podmínkách práce.

2. Podmínky sociálního dialogu První podmínkou je existence subjektů oprávněných jednat o sociálním dialogu. Sociální dialog může mít podobu tripartitní (vláda, organizace zaměstnavatelů, odborová organizace) nebo bipartitní (pouze dva subjekty z uvedených). Oprávnění jednat se ovšem podle mého názoru musí posuzovat ve dvou rovinách. Za prvé musí daný subjekt existovat a mít zákonné oprávnění vyjednávat (formální podmínka), za druhé musí mít dostatečný mandát (faktická podmínka). V České republice je samozřejmě ustavena vláda (čl. 67 Ústavy) a její mandát jednat je silný, neboť je vyjádřen ve svobodných volbách (i přes tradičně nízkou volební účast). Odborové organizace vznikají na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona stačí registrace podaná nejméně třemi občany (odbory se nijak nepovolují, pouze zapisují do registru na Ministerstvu vnitra). Poměrně benevolentní podmínky zakládání odborů se projevují i na menší síle mandátu k jednání. Již dávno odbory nezastupují 100 % pracujících. V 90. letech (kdy byl zrušen i zákon č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí), kleslo procento zastupovaných na 20 %. Ačkoliv v otázkách kolektivního vyjednávání v rámci podniku uzavírají odbory stále podnikovou kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance (§ 2 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů), je otázka, zda mají dostatečný mandát vést sociální dialog jako takový. Vedení sociálního dialogu ve veřejném sektoru je rovněž komplikováno strukturou odborů, kdy existuje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody, Odborový svaz pracovníků kulturních zařízení nebo Odborový svaz pracovníků knihoven. Na všeobecné úrovni by pravděpodobně sociální dialog měla být schopná vést Českomoravská konfederace odborových svazů, ale existence sociálního dialogu na úrovni sektoru veřejných služeb je za stávající situace ohrožen. Ještě horší situace je však v oblasti organizací zaměstnavatelů. Ačkoliv zákon o sdružování občanů, upravuje vedle podmínek vzniku odborů i podmínky vzniku organizace zaměstnavatelů (§ 9a), nelze tento stav dostatečně dobře použít v oblasti služeb ve veřejném zájmu. Pokud se zamyslíme nad otázkou, kdo by měl být v podobné organizaci s celostátním dosahem sdružen,

pak jsou to subjekty poskytující služby ve veřejném sektoru, jako jsou např. školství, kultura, zdravotnictví, ale i administrativa. Nemohlo by tedy jít o organizaci založenou jednotlivci, ale samosprávnými celky. Jedinými dvěma podobnými organizacemi jsou v současnosti Svaz měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky, což jsou obě zájmová sdružení právnických osob vytvořená podle občanského zákoníku. Mandát k jednání by taková organizace do budoucna buď musela obdržet ze zákona nebo by jejími členy muselo být výrazné procento zaměstnavatelů. Druhou podmínkou úspěšného sociálního dialogu je vytvoření legislativního prostředí pro jeho uskutečnění a vymezení okruhů jednání. Jak již bylo zmíněno, neexistují žádné podmínky na Evropské úrovni a je zcela v kompetenci států příslušně upravit svou legislativu. Tato musí obsahovat formalizovaná pravidla jednání včetně jeho výstupů (kolektivní smlouva, projednávání dopadů předpisů dříve než začne probíhat legislativní proces, atp.). Stávající česká úprava žádný podobný předpis nemá. Nejvíce se úpravou podobá zákon o kolektivním vyjednávání, ale jak už bylo zmíněno, kolektivní vyjednávání je pouze částí sociálního dialogu. Okruh projednávaných témat nelze stanovit výčtovým způsobem, jsou to všechna témata způsobilá výrazně zasáhnout kvalitu nebo dostupnost služeb veřejného sektoru. Určitě by se jednalo o otázky míry zaměstnanosti v sektoru, mzdového vývoje (což u nás vyžaduje změnu legislativního prostředí a odstranění předpisů, kterým jsou platy zaměstnanců územních samosprávných celků direktivně stanovovány státem), dopadu přijímaných opatření na centrální úrovni (např. nový školský zákon nebo zákoník práce) nebo třeba privatizace služeb ve veřejném zájmu a jejich zajišťování formou outsourcingu (někým jiným na základě smlouvy). 3. Některé zkušenosti ze zahraničí Ve většině států Evropské unie se sociální dialog odehrává ve formě kolektivního vyjednávání (tedy především otázky mezd a pracovních podmínek). Ve Švédsku, kde je odborově organizováno přibližně 90% zaměstnanců, se nová kolektivní smlouva vyjednává jednou za dva nebo tři roky v závislosti na růstu ekonomiky. Vždy je nejprve sjednána kolektivní smlouva v soukromém sektoru a teprve následně v sektoru veřejném, kde jsou mzdy stanoveny nižší, aby nedocházelo k přesunu

pracovníků ze soukromého sektoru. Partnerem ve veřejném sektoru je jediná celostátní organizace založená švédskými městy. Jsou zřízeny specializované soudní dvory pro spory vyplývající z těchto smluv. Většinou jde o spor zaměstnavatele s konkrétním zaměstnancem o tom, zda a nakolik byly porušeny podmínky kolektivní smlouvy. Na Slovensku se uzavírají dvě kolektivní smlouvy vyššího stupně. Zvlášť pro zaměstnance ve státní správě a zvlášť pro zaměstnance v samosprávě (obce a kraje). Vyjednávání o kolektivní smlouvě pro zaměstnance samospráv se účastní Združenie miest a obcí Slovenska. Tuto smlouvu za stát podepisují ministr financí, ministr práce, ministr školství, ministr zdravotnictví a ministr vnitra. Za odbory potom předsedové deseti jednotlivých odborových svazů (školství a věda, zdravotnictví a sociální služby, civilní zaměstnanci armády, atp.). Za vyšší územní samosprávné celky podepisují jejich předsedové. ZMOS má zastoupení i v Radě hospodářského a sociálního partnerství, kde by se měl odehrávat sociální dialog v oblasti přípravy nové legislativy. Podle našich informací však často předpisy bývají konzultovány na úrovni vládazaměstnavatelé až v okamžiku, kdy už o nich jedná parlament. Za jistou rovinu sociálního dialogu lze považovat i připomínkové řízení, kterého se Združenie miest a obcí Slovenska účastní. ZMOS je zároveň členem Asociace zaměstnavatelských svazů. 4. Shrnutí V České republice prozatím není splněna jedna ze zásadních podmínek sociálního dialogu - existence organizace zaměstnavatelů. Tuto by pravděpodobně musely vytvořit samosprávné celky v dostatečně velkém množství, aby se staly seriózním partnerem vlády. V případě zahájení sociálního dialogu by nutně musel projít změnou právní řád. Muselo by být definováno, o čem a jakým způsobem se sociální dialog bude vést a jaký bude jeho oficiální výstup včetně sankcí za nedodržení. Zavedení kolektivního vyjednávání jako součásti sociálního dialogu v sektoru veřejných služeb by znamenalo zásah do kompetencí vlády, ale jsem toho názoru, že obce i kraje by přivítaly možnost rozhodovat o mzdách svých pracovníků. Mgr. Jakub Pôbiš legislativní oddělení Kanceláře Svazu

informační servis č. 11/2005 strana 5

STAROSTOVÉ OBCÍ JEDNALI SE SVÝMI SLOVENSKÝMI KOLEGY 20. a 21. říjen 2005, Stará Ves nad Ondřejnicí Zástupci Komory obcí Svazu měst a obcí České republiky se v říjnu sešli se zástupci Komory obcí Združenia miest a obcí Slovenka ke svému třetímu společnému jednání. Hostitelskou obcí byla tentokrát Stará Ves nad Ondřejnicí, která leží v těsném sousedství Ostravy a kde je slavnostně přivítal starosta obce Dalibor Dvořák. Setkání bylo opět dvoudenní. První den si starostové volně vyměňovali svoje zkušenosti a názory na problematiku samosprávy, druhý den byl ryze pracovní. Setkání českých a slovenských starostů bylo ukončeno přijetím společného prohlášení. Starostové při svém rokování navázali na poslední setkání, které se konalo v listopadových dnech roku 2004 v Trenčianskej Turnej a hodnotili plnění společného prohlášení, které bylo na tomto jednání na slovenské půdě přijato. Projednávali především řešení některých problémů místní samosprávy z oblasti fiskální decentralizace, rozpočtového určení daní a meziobecní spolupráce. Jedním z témat byla také možnost čerpání prostředků z fondů Evropské unie pro malé obce.

Jednání bylo velmi živé, ale nutno dodat, že také věcné a konkrétní. Opět se potvrdilo, že naši starostové mají ke svým slovenským partnerům velmi blízko, jejich problémy jsou do jisté míry shodné. Navzájem se ale máme od sebe i co učit. Závěrem společného setkání bylo přijato společné prohlášení, ve kterém byly formulovány požadavky obou komor k projednávaným tématům. Ty budou obě strany společně prosazovat prostřednictvím kompetentních ústředních orgánů státní správy a dalších institucí. Zástupci Komory obcí SMO ČR a Komory obcí ZMOS požadují: A) V oblasti fiskální decentralizace • Neměnit zákony, které zasahují do aktivních činností obcí, v průběhu kalendářního roku a stabilizovat příjmy obcí mini-


málně na celé volební období obecní samosprávy. • Posílit finanční autonomii obcí, zvýšit podíl na sdílených daních ve prospěch malých obcí. • Zabezpečit v plné míře ze strany státu plné financování jakýchkoliv kompetencí, které stát převede na obce. B) V oblasti meziobecní spolupráce • Zavedení nových forem meziobecní spolupráce pro výkon určitých funkcí nesmí být na úkor současné autonomie obcí. • Meziobecní spolupráce musí být vždy založena na dobrovolnosti. • Posk ytnout finanční podporu státu pro zakládání společenství obcí. C) V oblasti využití fondů Evropské unie • V programovacím období 2007-2013 v maximální míře využívat fondy Evropské unie na obnovu a rozvoj venkova. • Vypracovat analýzu využívání prostředků z fondů Evropské unie za období 20042006. Na základě této analýzy definovat potřeby obcí na programovací období 2007-2013. • Vytvořit příznivější podmínky pro partnerskou spolupráci při přípravě a tvorbě Národního rozvojového plánu / Národního strategického referenčního rámce pro období 2007-2013. • Ve spolupráci s resortními ministerstvy prosazovat komplexní, trvale udržitelný rozvoj venkova.

• Poskytnout finanční podporu státu na přípravu projektů obcí pro čerpání podpory z fondů Evropské unie. Společné setkání nakonec krátce zhodnotili a oficiálně ukončili předsedové komor Josef Bezdíček a Viera Krakovská. Paní Krakovská zároveň pozvala všechny účastníky k dalšímu setkání, které se bude konat v červnu příštího roku na Slovensku v obci Brusno, kde sama zastává post starosty. A nakonec jejími slovy: „Všichni se už teď máte opravdu na co těšit“. Lenka Zgrajová

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON A OBCE Návrh nového stavebního zákona je v současné době projednáván ve Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí PSP ČR. Výbor dal veřejnosti možnost podat k návrhu zákona pozměňovací návrhy, čehož samozřejmě využil i Svaz měst a obcí ČR. Legislativní oddělení Kanceláře Svazu, Legislativní komise Předsednictva i samotné Předsednictvo se návrhem podrobně zabývaly a jednomyslně se shodly, že návrh zákona je koncepčně nepropracovaný, zbytečně komplikovaný a vyznívá silně centralisticky. Jeho přijetím by se činnost obcí v oblasti územního plánování značně ztížila. Na úseku stavebního řízení zákon sice rozšiřuje výčet staveb, které se pouze ohlašují, ale de facto se jedná o skryté stavební povolení. Zákon zavádí nové instituty: autorizovaný inspektor, ohlášení o užívání stavby (místo kolaudačního rozhodnutí), regulační plán kraje, politika územního rozvoje, pravidelná aktualizace územně analytických podkladů atd. A co nám k návrhu nového stavebního zákona řekl předseda Svazu Oldřich Vlasák? Přijetím zákona se sníží počet stávajících stavebních úřadů z cca 712 na zhruba 400. Jak se toto snížení počtu stavebních úřadů podle Vašeho názoru dotkne činnosti obcí? Snižování počtu stavebních úřadů, tj. zrušení stavebních úřadů na obcích I. typu, není v žádném případě v souladu s vytýčenou vládní koncepcí reformy veřejné správy, nejedná se tedy o přibližování úřadů občanům. Stavební úřady na obcích I. typu byly zřízeny hlavně z důvodů zvýšení obslužnosti v daném území. Znají místní podmínky, které jim usnadňují komunikaci a práci se svými občany. Svaz se snaží prosazovat zájmy obcí a tím pádem jejich obyvatel, kteří za účelem vyřizování stavebních záležitostí nemusejí dojíždět do vzdálených, často hůře dostupných, pověřených obcí. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že Svaz zásadně nesouhlasí s rušením stavebních úřadů na obcích I. typu. Rušení stavebních úřadů na obcích I. typu nelze rozhodně považovat za zjednodušení a přiblížení veřejné správy občanům. Nové úpravě stavebního zákona je rovněž vytýkáno, že působí silně centralisticky. Naproti tomu předkladatelé argumentují zjednodušením a zkrácením stavebního řízení. Přinese novela opravdu zjednodušení? Ano, nová úprava působí opravdu silně centralisticky, a to zejména v oblasti pořizování územně plánovací dokumentace, tj. územních a regulačních plánů obcí. Co se týče stavebního řízení, na první pohled se zdá, že dojde ke zjednodušení. Rozšířil se okruh staveb prováděných jen na ohlášení. Ohlašovací režim se uplatní např. i na provádění stavby rodinného domku do 150 m2 s dvěma nadzemními podlažími

a podsklepením (pozn. redakce: viz § 112 odst. 2 písm. a) návrhu zákona). Ale ve skutečnosti je pro ohlášení stavby potřeba přiložit k ohlášení projektovou dokumentaci a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Tím dochází k tomu, že ohlášení je v podstatě jen skrytým stavebním povolením, protože i k jeho udělení jsou potřeba stejné dokumenty. Jaké se domníváte, že budou dopady nového stavebního zákona na regionální sféru v České republice? Přispěje podle Vás skutečně k rozvoji regionů a obcí? Stavební zákon jen dává mantinely pro uskutečňování stavební činnosti a územního rozvoje na území České republiky, sám nijak neřeší otázku regionálního rozvoje obcí. Obecně se dá říci, že pořizování územních a regulačních plánů bude složitější. Obce I. a II. typu tak budou moci činit pouze prostřednictvím obecních úřadů obcí III. typu, což bude pro tyto obecní úřady znamenat administrativní a finanční zátěž. Nehledě na to, že se prodlouží doba tvorby územních plánů. Ale jsou tu i jiné prvky, které proces pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace zkomplikují a prodlouží, např. několikeré nadbytečné „kolečko“ projednávání zásad, konceptu, poté návrhu územního plánu před dotčenými orgány státní správy. Tyto orgány jsou zapojeny i do veřejného projednávání plánu. Dalšími problémy jsou i schvalování plánů krajským úřadem, předběžné projednávání některých informací a údajů s Radou obcí pro udržitelný rozvoj území atd. Co se týče stavebního řízení, jistým zjednodušením je nahrazení kolaudačního rozhodnutí oznámením stavebníka o započetí užívání stavby. Ovšem toto platí jen pro stavby neveřejně využívané. Zavedení institutu autorizovaného inspektora je velmi diskutabilní. Na jednu stranu to přinese změnu a jiné možnosti jednání,

ale na druhou stranu vyvstává otázka, proč by měla soukromá osoba vykonávat, resp. nahrazovat práci úředníků. Služba autorizovaných inspektorů bude sice dostupnější, ale je potřeba počítat s tím, že může být i dražší. O ohlášení a povolení jsem se již zmínil, podotýkám pouze, že řízení v těchto věcech bude takřka stejně náročné. Pokud bych tedy měl odpovědět na uvedenou otázku jednou větou, pak nový stavební zákon k rozvoji regionů nepřispěje a rozhodně jej ani neurychlí. děkujeme za rozhovor Postoj SMO ČR k návrhu nového stavebního zákona (sněmovní tisk 998, IV. volební období) Svaz měst a obcí České republiky odmítá návrh zákona jako celek, protože závažným způsobem zasahuje do činnosti obcí. K návrhu má dvě hlavní námitk; nesouhlasí s rušením stavebních úřadů v obcích I. typu a požaduje, aby pořizování územně plánovací dokumentace bylo převedeno do samostatné působnosti obcí. Svaz se snaží zabránit procesu centralizace v oblasti pořizování územních a regulačních plánů a to tak, že by všechny obce i nadále byly pořizovateli, pokud by nemohly tuto činnost plnohodnotně zastat, pak by mohly o pořízení požádat obecní úřad obce III. typu (návrh zákona tuto působnost přiznává jen 205 obcím s rozšířenou působnosti a obce I. a II. typu by vždy musely žádat o pořízení, což není vyhovující způsob). Svaz má k návrhu zákona i další připomínky a výtky. Považuje ho nedomyšlený a velmi kontroverzní. Těžko se s ním ztotožňuje i odborná veřejnost. Mgr. Pavel Drahovzal


ZÁPISY ZMĚN DO ŠKOLSKÉHO REJSTŘÍKU Podle § 7 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) je podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení zápis do školského rejstříku. V § 186 v přechodných ustanoveních tohoto zákona se dále uvádí „Školy a školská zařízení zařazené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení jsou školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona zapsanými ve školském rejstříku. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, popřípadě zřizovatelé příspěvkových organizací, jsou povinni uvést zápis ve školském rejstříku do souladu s tímto zákonem a doložit orgánu, který vede rejstřík, k tomu nezbytné doklady nejpozději do 31. března 2006. Pokud uvedená povinnost nebude splněna, provede orgán, který vede rejstřík, výmaz školy nebo školského zařízení ze školského rejstříku, a to s účinností od 31. srpna 2006“. Protože nastal rozpor v názvech škol podle nového zákona, musí zřizovatelé uvést název školy do souladu se zákonnou úpravou, a to jak ve školském rejstříku, tak i v obchodním rejstříku.

Změna zápisu do obchodního rejstříku je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 1000,- Kč za jedno podání bez ohledu na počet změn v něm uvedených. Změna ve školském rejstříku je zdarma.

Podle sdělení pracovníků školského rejstříku při zápisu změny do školského rejstříku se předkládají doklady a údaje, které se přímo týkají příslušné změny, tedy zřizovací listina a výpis z obchodního rejstříku, pokud má škola v názvu přímo uvedenou právní formu – příspěvková organizace (týká se škol vzniklých po 1. 1. 2001). Proto je lépe provést nejdříve změnu v obchodním rejstříku a poté změnu ve školském rejstříku. U škol, které ve svém názvu uvedenou formu právnické osoby nemají (u mnoha stávajících škol vzniklých před 1. lednem 2001 došlo nadbytečně k zápisu do obchodního rejstříku) nebude prý výpis z obchodního rejstříku požadován. Nicméně oba rejstříky by měly být v souladu. Mgr. Ludmila Němcová legislativní oddělení Kanceláře Svazu

Z jednání komor a komisí Majetková komise jednala 4. října v Praze

 V dalších bodech členové komise projednávali úpravu délky pronájmu pozemků ve vlastnictví státu, úpravu zákona o obcích v oblasti účasti obce ve veřejných dražbách atd.

 Zpráva Kanceláře SMO ČR o stavu projednávání církevních restitucí Mgr. Pôbiš informoval o plánované schůzce s ministrem kultury, kde se bude projednávat problematika církevních restitucí. Svaz měst a obcí ČR na ní bude podporovat metodu finančního vyrovnání. Komise doporučila, aby v případě požadavku výčtového zákona bylo stanoveno pevné datum vydání restituovaného majetku bez možnosti prodlužování termínu.

 V různém Mgr. Pôbiš informoval členy o zaslaných pozměňovacích návrzích k návrhu zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) – sněmovní tisk č. 1078. Hlavním principem a cílem navrhované úpravy má být vytvoření jasného právního rámce pro koncesní problematiku. Majetková komise vzala pozměňovací návrhy na vědomí a souhlasí s připomínkami Svazu. vybráno ze zápisu

Sociální komise a Komise pro zdravotně postižené občany jednaly 5. října v Praze  Zákon o sociálních službách Zákon prošel do druhého čtení v PSP ČR, v průběhu listopadu bude projednán v sociálním výboru, v PSP ČR by měl být ve třetím čtení projednán v prosinci. Hlavním problémem celého zákona je financování. Budou zrušeny dotace na lůžko v ústavech sociální péče. Pro obce vznikají rizika spojená s tím, že nebudou mít prostředky na financování vlastních zařízení a dofinancování neziskových organizací zabývajících se sociálními službami. Ohroženy jsou i terénní služby, kde příspěvek na péči nebude dostatečný. Přítomní se v diskusi shodli, že znevýhodněni budou zdravotně postižení, kteří jsou 100 % odkázáni na pomoc ostatních. V těchto případech je samotný příspěvek na péči nedostatečný. Komise přijaly k zákonu následující stanovisko: - zákon znevýhodňuje některé typy klientů - zákon ohrožuje finanční stabilitu pro stávající síť služeb informační servis č. 11/2005 strana 8

poskytovaných obcemi a neziskovým sektorem - zákon neřeší dofinancování služeb v těch případech, kde příspěvek na péči nepostačuje - příspěvek na péči je sice inovativní formou financování, je však konstruován v nedostatečné výši pro případ l00% hrazení služeb touto formou - zákon negarantuje zajištění ochrany klientů dohledem nad kvalitou sociálních služeb - zákon nevěnuje dostatečnou pozornost postavení a vzdělávání sociálních pracovníků - zákon si vyhrazuje stanovení maximální částky za péči, bez ohledu na její kvalitu a odpovídající náklady Závěrem: 1. Zákon de facto znemožní obcím efektivní poskytování sociálních služeb v potřebném rozsahu. 2. V důsledku zákona hrozí občanům obcí riziko omezení až zrušení poskytování sociálních služeb. 3. Inovativní snahy obcí řešit poskytování sociálních služeb v návaznosti na komunitní plánování přichází přijetím tohoto zákona vniveč.

 Zákon o hmotné nouzi Svaz zákon připomínkoval, ale v podstatě ho odmítá jako celek. Hlavní připomínky Svazu se týkají příspěvku na bydlení, který by podle návrhu měla vyplácet obec. Výplata dávek může zůstat na obcích pouze za podmínky dostatečného krytí nákladů na tuto agendu. Přítomní se shodli, že by bylo možné využít zkušeností obcí z výsledků procesního auditu na jednotlivých úřadech z pohledu vytíženosti pracovníků sociálních odborů. Většina přítomných se přiklonila k variantě rozdělit vyplácení dávky na bydlení a dávky na živobytí.

Bezpečnostní komise zasedala 7. října v Praze  Problematika technopárty (návrh zákona o podmínkách konání některých shromáždění) Mgr. Drahovzal seznámil přítomné s připomínkami Svazu měst a obcí ČR k návrhu zákona o podmínkách konání některých shromáždění, které Svaz uplatnil na Ministerstvu vnitra ČR při projednávání tohoto návrhu zákona. Z diskuse k tomuto bodu vyplynula snaha iniciovat vznik nového zákona, kde budou přesně stanovena pravidla a zákonné mantinely (oznamovací povinnost, hlasitost hudby, povolení hygieny ap.) pro organizátory k povolení konání takovýchto akcí. Zároveň by mělo být v zákoně uvedeno, aby pořadatel akce byl povinen předložit veškerá souhlasná stanoviska ke konání této akce ke kontrole. Nutné je také stanovit sankce za neplnění.  Specifikace vozu pro policii (Škoda Auto Mladá Boleslav) Předseda komise Ing. Kryštof k tomuto bodu přizval zástupce Škody Auto Mladá Boleslav Ing. Tomana, vedoucího prodeje PTZ ze Škoda Auto. Ten informoval o přípravě projektu k výrobě specifikovaného vozu pro policii. Uvedl, že v současné době se snaží o zmapování potřeb a požadavků zástupců obcí a především zástupců městských policií a Policie ČR na specifikaci vozu pro policii. Z právních předpisů vozidla obecní policie mají jedinou podmínku, a to barevnosti vozu,

Předsednictvo Komory obcí se sešlo 11. října v Praze  Seminář k RUD Senátorka Domšová informovala o záměru uspořádat seminář pro menší obce k rozpočtovému určení daní. Seminář se bude konat 30. listopadu 2005 na půdě Senátu. Svaz požádala o distribuci pozvánek, které by měly být adresovány na členy Rady Svazu.  Vesnice roku 2005 V souvislosti s ukončením soutěže Vesnice roku 2005 byla pro-

 Sociální ekonomika Ing. Radka Soukupová krátce vysvětlila pojem sociální ekonomika. V České republice neexistuje zatím jednotná definice. Byla ustanovena pracovní skupina, ve které je Svaz měst a obcí zastoupen. Je třeba určit, co vlastně u nás tento pojem bude zahrnovat. V příštím programovacím období bude možné čerpat na akce v rámci sociální ekonomiky prostředky ze strukturálních fondů. -evV-

kterou stanoví vyhláška MV ČR č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii. Jiné požadavky na vzhled a vybavení vozidel v právních normách stanoveny nejsou. Přítomní z vlastní praxe uvedli požadavky na vůz a snažili se nadefinovat základní výbavu a doplňkovou výbavu pro specifikaci vozu pro policii (např. větší vnitřní užitkový prostor, zvýšené prahy, kožená sedadla, jiný typ nárazníku, různé funkční odkládací prostory ap.). Komise doporučila zástupcům ze Škoda Auto Mladá Boleslav spojit se s předsedou Asociace ředitelů městských policií statutárních měst Ing. Suchoněm a domluvit se na společném jednání, kde požadavky na specifikaci vozu pro policii prodiskutují.  Informace k zákonu o prostituci Mgr. Němcová, odborIng. Ladislav Kryštof ný garant komise, sdělila členům, že v srpnu místopředseda vlády Ivan Langer písemně požádal Svaz měst a obcí ČR o stanovisko k návrhu zákona o regulaci prostituce. Seznámila přítomné s připomínkami k tomuto návrhu zákona, které byly MUDr. Langerovi zaslány k využití – viz web Svazu. vybráno ze zápisu

jednávána možnost přijetí vítězů soutěže na Pražském hradě, jak tomu bylo dříve. Předseda Komory obcí pan Bezdíček spolu s předsedou SPOV budou v této věci jednat s prezidentskou Kanceláří, přijetí starostů na Hradě však nelze zaručit. Senátorka Domšová nabídla každopádně přijetí vítězů na půdě Senátu. Předsednictvo KO pověřilo pana Bezdíčka, aby písemně požádal MMR ČR o návrh kritérií soutěže na rok 2006. Předsednictvu Svazu pak doporučilo schválit 150 000 Kč na ocenění vítězů dalšího ročníku soutěže.

senátorka Václava Domšová

 DMO JUDr. Eliáš seznámil přítomné s termíny jarních Dnů malých obcí. Pražský den se bude konat ve čtvrtek 9. března 2006, program ještě bude upřesněn. informační servis č. 11/2005 strana 9

 Společní zasedání komor obcí SMO ČR a ZMOS Přítomní projednali některé organizační otázky vztahující se k zajištění společného setkání komor našeho a slovenského svazu – viz Společné prohlášení na straně 6 tohoto zpravodaje.  Konference Venkov 2007 – 2013 Přítomní krátce hodnotili konferenci věnovanou budoucnosti venkova, která se konala 10. října 2005 v Poslanecké sněmovně. Shodli se, že pozornost bude třeba upnout na budoucí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a zabývat se způsoby jeho dělení.

Finanční komise jednala 13. října v Praze

Předsednictvo KO doporučilo oslovit ministra zemědělství a požádat ho o pracovní schůzku na téma proporcionální dělení financí z budoucího fondu EAFRD. Diskuse by se měli zúčastnit také zástupci VÚZE, SMO ČR, SPOV, Agrární komory a Stálé komise pro venkov Senátu Parlamentu ČR.  Z různého Přítomní byli seznámeni se stanoviskem k Návrhu věcného záměru novely zákona o obcích, který zpracoval Ladislav Šifta, starosta obce Chotětova. Vzali toto stanovisko na vědomí. Stanovisko bude postoupeno legislativnímu oddělení Kanceláře Svazu. -leZ-

 Státní rozpočet na rok 2006 Ing. Černý upozornil, že je navrhováno snížení daní z příjmů, což sice přivítají občané, ale bude to mít dopad na obecní rozpočty. Výdaje obcí se přitom celkově neustále zvyšují, příjmy ovšem nikoli. Celkové příjmy a výdaje státu jsou schváleny, nyní se bude rokovat o objemech peněz v jednotlivých kapitolách. Členové komise zásadně odmítají návrh státního rozpočtu v části G, která se týká územních rozpočtů. Vinou legislativních změn se příjmy obcí snižují, např. navrhovaným snížením daní z příjmů klesnou příjmy ze sdílených daní. Výdaje obcí rostou, a to i v důsledku nově ukládaných povinností v rámci přenesené působnosti. Svaz by se měl dle názoru komise zasadit o navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti alespoň o 5 % a rovněž usilovat o navýšení příspěvku na žáka. Kancelář Svazu se proto pokusí dojednat schůzku s předsedou Rozpočtového výboru PSP ČR.

Jiří Čermoch, Ing. Miroslav Čada, Jana Vaníčková

 Strategie obcí k řízení finanční intervence K této problematice byli pozváni hosté ze společnosti KPMG, kteří vystoupili s prezentací k tomuto tématu. V diskusi přítomní poukázovali zejména na problematiku integrovaných projektů. Domnívají se, že poptávka převyšuje nabídku. Již existuje dost projektů, které nebyly použity. Zástupci KPMG uvedli, že ČR je pouze na počátku, EU peníze uvolní, bude na nás, abychom je dovedli využít. Je otázkou, zda by programy neměly vznikat v součinnosti se subjekty, které budou peníze čerpat.

 Nová forma příspěvku na výkon přenesené působnosti MV ČR provedlo průzkum činností a nákladů na ně v jednotlivých obcích, z tohoto průzkumu pak ministerstvo vycházelo při návrhu nové metodiky výpočtu příspěvku. Nová forma výpočtu příspěvku již nebude rozlišovat obce I, II a III. Proběhla poměrně dlouhá diskuse, ze které vyplynulo, že by žádná obec neměla na novém systému prodělat. Nyní je 34 obcí, kterým by se příspěvek snížil. Výhledově je třeba prosazovat, aby přenesená působnost státní správy byla takřka stoprocentně hrazena. -evV-

Komise cestovního ruchu přijela 17. října do Prahy  Návrh organizace a řízení cestovního ruchu v turistických regionech Komise cestovního ruchu Asociace krajů vypracovala koncept pro zpracování Koncepce rozvoje cestovního ruchu. Členové komise obdrželi tento materiál k prostudování. Paní Maierová k němu konstatovala, že již byl projednáván ve Správní radě Asociace turistických regionů. Obecně lze říci, že je dosti obsáhlý, obsahuje skutečně řadu podstatných informací, ale zanikají v něm požadavky krajů vůči státní koncepci. V celé studii se také vůbec nehovoří o turistickém regionu. Region je vnímán jako kraj. Paní Maierová dále konstatovala, že Asociace turistických regionů připravila v roce 2004 svůj návrh systému praktického řízení cestovního ruchu v turistických regionech, na kterém bude nyní dále pracovat se zástupci Vysoké školy ekonomické a CzechTourismus. informační servis č. 11/2005 strana 10

PhDr. Hana Maierová, Květoslav Tichavský

Tento aktualizovaný návrh bude po dokončení předložen na jednání KCR Asociace krajů. Členové Komise cestovního ruchu budou předložený materiál připomínkovat individuálně. Pan Zerzáň bude spolu s Dagmar

Plachou zastupovat KCR Svazu na jednání KCR Asociace krajů, kde podněty členů svazové komise přednesou.  Projekt organizace cestovního ruchu (destinační managament) Olomouckého kraje Přítomní dále obdrželi rozsáhlý materiál – I. pracovní verzi Projektu organizace CR v Olomouckém kraji. Materiál pro zmíněný kraj

Pracovní skupina obcí II. typu se poprvé sešla 19. října v Praze Na základě usnesení IX. Sněmu Svazu měst a obcí ČR, který doporučil vytvoření pracovní skupiny obcí II. typu jako poradního orgánu Předsednictva Svazu, se v říjnu poprvé sešli starostové tohoto typu obcí v Kanceláři Svazu. Přítomní starostové se shodli na názvu skupiny „Pracovní skupina obcí II. typu“ a navrhli předsedu, jímž by měl být jmenován Ing. Miroslav Uchytil, starosta města Chlumec nad Cidlinou. Na místopředsedu navrhli Petra Šolce, starostu města Albrechtice.  Příspěvek na výkon státní správy Prvním diskutovaným tématem byla problematika stanovení výše příspěvku na výkon státní správy. Pracovní skupina obecně požaduje koeficient, který by zvýhodnil a dorovnal propad příspěvku. Příspěvek je třeba vyrovnat s úrovní příspěvku na delimitovaná místa, minimálně na úroveň obcí III. typu.  Příspěvek na bydlení Dle návrhu zákona o hmotné nouzi je snahou státu, aby doplatek na bydlení vyplácely obce, včetně obcí I. typu. Dle návrhu

Školská komise jednala 20. října v Praze

 Zápis škol do rejstříků Změna v obchodním rejstříku stojí 1 000,- Kč (může to být i více změn najednou), výmaz z obchodního rejstříku stojí 3.000,- Kč. Do školského rejstříku je zápis zdarma. Názvy škol musí být v obou rejstřících v souladu. Přítomní se shodli, že v mnoha případech se vyplatí vymazat školu z obchodního rejstříku, protože v obchodním rejstříku je zapsán např. i ředitel atp. Je tedy možné, že by obce musely v průběhu roku provádět mnoho změn. Škola může být zapsána jen v rejstříku škol, kde je vše zdarma.  Příspěvek na žáka V příštím roce je ve státním rozpočtu navrhováno 5% zvýšení příspěvku na žáka. Ministr financí zaslal Svazu dopis, ve kterém informoval, že vláda toto navýšení schválila. Pokud tedy nedojde v PSP ČR při projednávání zákona o státním rozpočtu ke změnám, tak bude v příštím roce příspěvek činit 1.282,- Kč.  Rozpočty škol Mgr. Němcová upozornila, že do neinvestičních nákladů, které jsou účtovány jiným obcím, se nemohou započítat výdaje na školní jídelnu, muselo by to tak být určeno ve smlouvě mezi

vypracoval RNDr. Ivan Marek z Reklamní a marketingové společnosti m-ARK v Olomouci. Na řešení se podílel i předseda KCR Svazu Zdeněk Zerzáň a členka komise Bc. Djamila Králíková. Členové KCR Svazu si materiál podrobně prostudují a svoje podněty pro zpracování návrhu pro celostátní použití zašlou na adresu předsedy Zerzáně. -leZ-

MPSV by agendu měly vykonávat obce II. typu. Pracovní komise navrhuje, aby tato agenda přešla pod úřady práce.  Pracovní skupina si vytyčila tyto priority: 1) Požadavek na zastavení snižování významu obcí II. typu. 2) Jednání o zvýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti pro obce II. typu. 3) Požadavek na změnu zákona o správních poplatcích tak, aby vypočtená část správních poplatků za úkony, jež obce II. typu vykonávají pro obce III. typu (OP, pasy, rybářské lístky atd.), byla příjmem obcí II. typu. 4) Doporučuje upravit rozpor v zákoně o obcích proti živnostenskému zákonu v případě, že obec požádá a splní podmínky - delegování výkonu státní správy viz § 66b, odst. 3, zák. 128/2000 Sb. 5) Nesouhlasí se schválením novely zákona 531/1990 Sb., o rušení finančních úřadů na obcích II. typu. Požaduje opětovné projednání a posunutí účinnosti tohoto zákona v obcích II. typu. Jedná se opět o vzdálení výkonu státní správy občanovi. 6) Navrhuje, aby agendu, která bude zprostředkovávat příspěvek na bydlení, vykonávaly úřady práce a nesouhlasí s návrhem MPSV, že by tuto agendu měly vykonávat obce II. typu. vybráno ze zápisu

danými obcemi. Podrobněji viz INS č. 10, str. 16. Dále podala informaci o vypořádání připomínek k vyhlášce o krajských normativech. Hlavní připomínky Svazu se týkaly příplatku na žáka s postižením, příplatku na žáka s vyučovacím jazykem menšiny a tzv. „půldenních dětí“ v mateřské škole. Dr. Štiková požádala, aby jí byly připomínky, které Svaz uplatňuje v oblasti školství, posílány průběžně i v konečném zpracování.  Úhrada za předškolní vzdělávání V této věci byl zaslán dopis Dr. Jurkové. Z odpovědi na dopis citujeme: „Pokud je v měsících červenci a srpnu přerušený provoz mateřské školy, pak ředitelka mateřské školy poměrně sníží úplatu podle § 6 odst. 5 cit. vyhlášky. Pokud má mateřská škola přerušený provoz celý měsíc, úplata je nulová. Podle ustanovení § 123 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) rozhoduje o výši úplaty, snížení úplaty nebo o prominutí úplaty v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy. Souhlas zřizovatele zákon neukládá. Problém nastává u právnických osob tvořených více mateřskými školami, které zajišťují provoz po celé dva měsíce. Na tento problém poukazují nejen zřizovatelé, ale také ředitelky mateřských škol. Možnost změny § 6 odst. 5, příp. doplnění dalšího odstavce do vyhlášky projednáváme s oborem legislativním a právním.“ -evVinformační servis č. 11/2005 strana 11

Vy se ptáte, my odpovídáme Ke sběru komunálního odpadu Dotaz: Z podnětu krajského úřadu obec přepracovává obecně závaznou vyhlášku o „systému shromažďování, sběru...komunálního odpadu“. Byli jsme nyní krajským úřadem informováni o nejnovějším stanovisku Ministerstva vnitra č. 26 ze dne 7. 6. 2005. „Popelnice či sběrné pytle obstarává na své vlastní náklady obec (pokud obec stanoví systém, musí vytvořit podmínky pro osoby, aby systém mohly dodržovat, tj. pokud obec stanoví, že odpad se bude odkládat do popelnic, pak musí tyto popelnice zajistit - nelze fyzickým osobám ukládat peněžitou povinnost bez zákonného zmocnění - povinnost si koupit popelnici či pytle) - fyzické osoby mohou mít možnost zakoupit si svoji vlastní popelnici, nikoliv však povinnost“. Znamená to, že teď všechny obce, které mají zaveden „systém“ budou nakupovat a distribuovat nádoby - popelnice? A co když někdo, a není to dnes neobvyklé, bude chtít za jeden místní poplatek mít nádoby třeba tři? Obec mu je na své náklady zajistí? Odpověď: Pokud obec v souladu s § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), stanoví ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území (jak má vypadat obsah této obecně závazné vyhlášky záleží na obci, ale při jejím sestavování je třeba se řídit ústavními a zákonnými omezeními), pak by tento systém měl být v prvé řadě funkční, aby obec mohla splnit svoje povinnosti jakožto původce komunálního odpadu. K tomu je především třeba stanovit, které odpady se sbírají, jak se s nimi nakládá, resp. do jakých nádob a míst se mají odkládat. Technické parametry sběrných nádob - popelnice a sběrné pytle - musí splňovat podmínky stanovené § 5 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely sběru a shromažďování běžného komunálního odpadu (tj. zbytky jídel z domácnosti, různé obaly ze spotřebního zboží apod.) jsou tedy popelnice vyhovujícím shromažďovacím prostředkem. Co se týče samotného zajištění nádob pro sběr a shromažďování komunálního odpadu, pak tyto nádoby musí zajistit původce komunálního odpadu, tedy obec, protože podle § 17 odst. 1 zákona o odpadech


se na ni vztahují stejné povinnosti jako na jakéhokoliv původce odpadů, tedy i § 16 odst. 1 písm. e) a § 16 odst. 4 a především § 17 odst. 3 zákona o odpadech. V případě, že obec přijala obecní vyhlášku upravující problematiku nakládání s komunálním odpadem a určila, že je možné odložit komunální odpad do popelnic, pak nese náklady i za pořízení popelnic a sběrných pytlů. Tyto náklady se ale mohou promítnout i ve výši poplatku za komunální odpad nebo v sazbě místního poplatku (viz § 17a odst. 5 zákona o odpadech a § 10b odst. 3 písm. b) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Na druhou stranu je třeba říci, že není nikde žádným právním předpisem stanoveno, kolik takových shromažďovacích nádob (popelnic, sběrných pytlů) má připadat na jednu nemovitost (ale logicky minimálně alespoň jedna). Proto obec svojí povinnost splní, když poskytne (tj. zaplatí) na jednu nemovitost jen jednu popelnici. Tímto způsobem zároveň donutí občany regulovat množství produkovaného komunálního odpadu a ti budou muset odpad třídit a odhazovat do příslušných kontejnerů určených pro tříděný odpad (plasty, sklo, papír apod.). Pokud obyvatelé nemovitosti produkují více odpadu, než pojme jedna popelnice, mohou si opatřit další sběrnou nádobu (popelnici – musí odpovídat podmínkám výše zmíněné vyhlášky) na své

náklady, přičemž to nahlásí obecnímu úřadu obce provozující systém nakládání s komunálním odpadem, jestliže chtějí, aby i tato popelnice byla vyvážena v rámci systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů provozovaného obcí. V závislosti na počtu sběrných nádob se tak může zdvihnout i výše poplatku za komunální odpad (místního poplatku). Z výše řečeného vyplývá toto: a) pokud obec stanoví obecně závaznou vyhláškou systém nakládání s komunálním odpadem (§ 17 odst. 2 zákona o odpadech), musí každé nemovitosti na náklady obce poskytnout alespoň jednu popelnici (sběrný pytel); tyto náklady se mohou promítnout do výše poplatku za komunální odpad (§ 17a zákona o odpadech) nebo do výše sazby místního poplatku (§ 10b zákona o místních poplatcích), b) jestliže chtějí obyvatelé nemovitosti více nádob, mohou si je zakoupit, ale na své náklady; jestliže chtějí, aby i tato nádoba byla vyvážena systémem, nahlásí to obecnímu úřadu, c) obce mohou, ale nemusí být distributory sběrných nádob, vyjma těch, které jsou povinny poskytnout (viz výše). Mgr. Pavel Drahovzal legislativní oddělení Kanceláře Svazu

K ošatnému Dotaz: Je možné z rozpočtu obce uhradit tzv. ošatné při konání svatebních obřadů matrikářce, ceremoniáře, uvolněnému a neuvolněnému funkcionáři? K možnosti poskytnout ošatné neexistuje žádný předpis, je možné použít níže uvedený postup, abychom nemuseli zřizovat pro tento účel fond dle z. č. 250/2000 Sb.? Rada obce schválila pro vyplacení ošatného výši, způsob úhrady, okruh lidí, kterých se ošatné týká. Zastupitelstvo obce v rozpočtu k tomuto účelu schválilo výdaje a funkcionářům není zvýšena odměna, nejedná se o položku 5023 ale o 5179. Další dotaz se týká vyplácení paušální částky jako náhradu za telefonní hovory (z vlastního mobilu) neuvolněným členům rady. Rada obce schválila 250,-Kč paušál /měsíc a pokud je toto možné, zda tato částka, která je doložena dokladem, je zdanitelná a zda je možné ji proplatit najednou např. 12 měsíců x 250,-Kč? Odpověď: K prvnímu dotazu na „ošatné“ lze stručně odpovědět, že postup, jaký navrhujete, není možný. Příspěvky na úhradu zevnějšku (ošatné) lze čerpat v rámci vytvořeného fondu. Podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, může obec zřizovat peněžní fondy pro konkrétní účel nebo bez konkrétního účelu, aniž by byl jejich počet a druh nějak omezen. Zřízení fondu je svěřeno zastupitelstvu (§ 84 odst. 2 písm. d) zákona o obcích). Zastupitelstvem musí být schváleny zdroje tohoto fondu a stanovena pravidla pro poskytování finančních prostředků z fondu včetně okruhu příjemců. V souvislosti s poskytováním „ošatného“ je potřeba zmínit se o dani z příjmu. Podle § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), se za příjem ze závislé

činnosti nepovažuje, a předmětem daně tedy není, hodnota pracovního oblečení (nepeněžní plnění), je-li určena zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Co je považováno za pracovní oblečení, je stanoveno v Pokynu MF D-190 určeného k provedení ZDP. Podle tohoto Pokynu se za pracovní oblečení považuje tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům, pokud plní zejména propagační, reklamní a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo v kolektivní smlouvě upraví povinnost zaměstnanců nosit pracovní oblečení pouze při výkonu práce a zároveň vymezí jeho podobu a charakter všech součástí jednotného pracovního oblečení, přičemž nesmí být zaměnitelné s občanským nebo společenským oděvem. Proto pokud bude z fondu zaměstnancům úřadu a zastupitelům poskytnuto „ošatné“, a to formou finanční částky na nákup společenského oděvu nebo občanského

Co rozumíme pod pojmem „určený“ ověřovatel zápisu? Dotaz: V zákoně o obcích je řečeno, že zápis ze zasedání zastupitelstva obce podepisují též určení ověřovatelé. Jak mám chápat termín „určení“. Je určen ten, kterého navrhne starosta v úvodu zasedání zastupitelstva obce, aby zápis ověřil a on to přijme, nebo je za slovem „určení“ nutnost mít ověřovatele zápisu schváleného zastupitelstvem obce? Odpověď: Termín „určení“ se v § 95 odst. 1 (a dále v návaznosti na § 103 odst. 5) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vztahuje k orgánu, o jehož jednání se zápis pořizuje, tj. zastupitelstvo obce vybírá resp. volí ověřovatele zápisu (s výjimkou starosty, viz také

zvláštní část důvodové zprávy k Sněmovnímu tisku 422, III. volební období, pův. § 97 návrhu zákona: „Správnost a úplnost zápisu ověřují ověřovatelé určení zastupitelstvem obce a starosta.“). Neexistuje žádné omezení, kdo by měl být ověřovatelem, jestli to má být člen zastupitelstva nebo občan obce (je třeba dá-

oblečení, tj. buď jako peněžní příspěvek nebo proplacením dokladu o koupi oděvu, uvedené plnění se posoudí jako zdanitelný příjem, který poplyne poplatníkovi v souvislosti s výkonem jeho závislé činnosti nebo funkce. K vašemu druhému dotazu mohu jednoznačně uvést, že proplácení výdajů, které vzniknou zaměstnanci nebo zastupiteli při výkonu zaměstnání či funkce používáním vlastního předmětu, je daňově uznatelným výdajem a takto uhrazené výdaje se nepovažují podle § 6 odst. 7 ZDP za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně. Otázkou je stanovení výše těchto výdajů. Pokud zaměstnanec dostává od operátora mobilních služeb vyúčtování s výpisem jednotlivých hovorů, z něhož jsou prokazatelně odlišné hovory soukromé a služební, je výše náhrady doložitelná. Na základě takto vedené evidence by po kalkulaci skutečných výdajů bylo možno tyto náhrady také paušalizovat podle § 6 odst. 8 ZDP. Tento paušál však musí být uveden ve vnitřním předpise nebo kolektivní smlouvě. Tzn. že zaměstnanec či zastupitel musí alespoň po určitou dobu vést evidenci služebních hovorů a tu předkládat k vyúčtování a teprve poté by mohlo dojít k paušalizaci. Částku je možno vyplatit jednorázově nebo čtvrtletně dle potřeby, ZDP vyplácení částky nijak neurčuje. Nicméně jak již bylo shora uvedeno, nejdříve je třeba paušální částku stanovit na základě kalkulace skutečných výdajů a dále upravit ve vnitřním předpise nebo kolektivní smlouvě, za jakých podmínek a v jaké výši se bude paušální částka vyplácet. Mgr. Ludmila Němcová legislativní oddělení Kanceláře Svazu

vat v případě jednání zastupitelstva obce akcent na jeho veřejnost, tudíž není vyloučena ani možnost, že i jakákoliv fyzická osoba bez vztahu k obci účastnící se zasedání zastupitelstva obce by mohla být případně ověřovatelem). Ověřovatel musí být způsobilý k právním úkonům a protiprávním úkonům, protože odpovídá za správnost a úplnost zápisu a samozřejmě musí být ověřovatel přítomen jednání zastupitelstva po celou dobu. Ověřovatele může zastupitelstvu navrhnout kdokoliv, záleží jen na zastupitelích, koho za ověřovatele zvolí. Mgr. Pavel Drahovzal legislativní oddělení Kanceláře Svazu informační servis č. 11/2005 strana 13

K oprávnění povolení pracovní cesty starosty obce Dotaz: Na základě poznatků z přezkoumání hospodaření obcí zaslal krajský úřad ve Zlíně seznam nejčastějších závad a nedostatků, které se v hospodaření obcí vyskytly. Mimo jiné v části cestovní náhrady se uvádí: „Na cestovním příkazu chybí podpis pracovníka oprávněného k povolení pracovní cesty (nejčastěji u starosty obce).“ Který pracovník je oprávněn povolovat pracovní cestu starosty obce? Odpověď: Podle § 78 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, náleží členovi zastupitelstva obce (jedno zda „uvolněnému“ nebo „neuvolněnému“) v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru. Zde je odkaz na zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. V § 7 tohoto zákona jsou stanoveny podmínky výpočtu výše náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách (náhrada poskytovaná za každý 1 km jízdy má dvě složky skládající se ze základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty). K problematice cestovních náhrad vzniklých v souvislosti s výkonem funkce se vztahuje ještě jedno obecnější (a pro daný případ nejlépe použitelné) ustanovení obecního zřízení, a to je § 84 odst. 2 písm. x), podle kterého má zastupitelstvo vyhrazenou pravomoc stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce. I když by zastupitelstvo stanovilo jiný postup pro

výpočet výše cestovních náhrad, koneckonců má proto vyhrazenou pravomoc, tak dle mého názoru nemůže stanovit cestovní náhrady vyšší než jsou v zákoně o cestovních náhradách, vzhledem k odkazu na zákon o cestovních náhradách v § 78 obecního zřízení. Neodpovídalo by to totiž účelnému a hospodárnému využívání majetku obce podle § 38 odst. 1 obecního zřízení; pokud by zastupitelstvo stanovilo vyšší cestovní náhrady, než jsou v zákoně o cestovních náhradách, muselo by takové rozhodnutí patřičně odůvodnit. V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 obecního zřízení by právě bylo, kdyby zastupitelstvo stanovilo ve shora zmiňovaných zásadách takový postup výpočtu výše cestovních náhrad, podle kterého by nakonec vypočtená výše cestovních náhrad byla nižší, než je stanovena v zákoně o cestovních náhradách. Pokud zastupitelstvo tyto zásady nestanoví, řídí se ustanovením § 78 obecního zřízení, potažmo zákonem o cestovních náhradách. V zásadách pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce přijatých zastupitelstvem může být stanoven i postup, jak lze uplatňovat nárok na náhrady,

jak je nárok prokazován. Obecně lze však říci, že aby mohl člen zastupitelstva uplatňovat cestovní náhrady, musí prokázat, že byly jednoznačně vynaloženy účelně a v zájmu obce při výkonu jeho funkce. Pokud to prokáže, pak jsou tyto výdaje proplaceny přímo členu zastupitelstva obce, protože on nese náklady na cestu. V zásadách podle mého názoru může být stanoven i postup, jak jsou cesty schvalovány a kým je podepisován cestovní příkaz. Pokud nejsou tyto zásady přijaty, pak je postup následující: a) protože zastupitelstvo obce ani rada obce nemají vyhrazenou pravomoc schvalování cest členů zastupitelstva v souvislosti s výkonem této funkce (viz § 84 odst. 2, § 85 a § 102 odst. 2 obecního zřízení), rozhoduje o těchto záležitostech (které spadají zcela jednoznačně do samostatné působnosti obce) rada obce, pokud si tuto pravomoc vysloveně nevyhradilo zastupitelstvo (viz § 84 odst. 4 a § 102 odst. 3), b) jestliže rada obce schválí svým usnesením cestu v souvislosti s výkonem funkce členu zastupitelstva, podepisuje toto usnesení starosta (popř. místostarosta); z tohoto lze dovodit, že starosta podepisuje i cestovní příkaz k cestě v souvislosti s výkonem funkce (tedy i cesta starosty), protože ji před tím schválil kolektivní orgán rozhodující o těchto záležitostech. Mgr. Pavel Drahovzal legislativní oddělení Kanceláře SMO ČR

Co nového ve Sbírce zákonů – říjen 2005  Zákon č. 385/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství a stanoví podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určený k obnově lesa a k zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.  Zákon č. 392/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souviinformační servis č. 11/2005 strana 14

sejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Právní úprava může přinést zvýšené náklady pro veřejné rozpočty obcí a krajů, jsou-li provozovatelem vodovodu pro veřejnou potřebu nebo veřejné studny, a pro podnikatelskou sféru a ostatní osoby, které vyrábějí nebo dodávají pitnou vodu veřejnosti (§ 3 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví), dále jsou např. nově upraveny povinnosti provozovatelů veřejných koupališť a bazénů a zavedeny povinnosti osob provozujících stravovací služby zajistit proškolování zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné ve stravovacích službách.  Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Pro obce tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na prosto-

rové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních škol a školských zařízení zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.  Zákon č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/ 2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tato novela se dotkne zejména obcí III. typu. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamená řidiči motorového vozidla v registru řidičů, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Další změna se týká strážníka obecní policie, který může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla. zpracovala Mgr. Ludmila Němcová za rubriku odpovídá Mgr. Lukáš Váňa

Co jsme připomínkovali v říjnu 2005 Názvy připomínkovaných materiálů, které nejsou vyznačeny tučně, byly ze strany Svazu bez připomínek. Tučně označené názvy legislativních návrhů byly připomínkovány, texty připomínek najdete na www.smocr.cz. K návrhům zvlášť hodným vaší pozornosti připojujeme krátký komentář.  Návrh novely vyhlášky č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech)  Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 352/2000 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Souhlasíme v oprávněných případech s používáním napodobeniny státního znaku, avšak upozorňujeme, že z hlediska závaznosti grafické podoby státních symbolů a Koncepce jednotné prezentace České republiky nelze z logického hlediska zákonem zakotvit možnost používání napodobeniny státního znaku, a to jak jednobarevného, tak vícebarevného. Ze zákona č. 3/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů jednoznačně vyplývá podoba malého a velkého státního znaku i jejich barevnost. V zákoně není stanoveno, že za státní symbol či státní znak jsou považovány i napodobeniny. Napodobenina není tedy státním symbolem, a proto by nemělo být její užívání upraveno zákonem o užívání státních symbolů. Jednotného vizuálního stylu státní správy a mediální prezentace ČR nelze tímto návrhem zákona dosáhnout, pokud navrhovatel do zákona jednoznačně nestanoví pravidla k užívání napodobenin státních symbolů, tedy i grafické formy napodobeniny státního znaku a ne pouze nejednoznačný odkaz. Tato situace by mohla posléze vést k znevážení státního znaku jako státního symbolu, pokud by nebyla dodržena přesná podoba a zejména přesná barevnost znaku.

 Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů  Návrh novely nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání  Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na předfinancování projektů v oblasti životního prostředí spolufinancovaných Fondem soudržnosti a Operačním programem Infrastruktura  Návrh novely nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání  Návrh k vydávání opisů a výpisů z evidence Rejstříků trestů v elektronické podobě  Návrh materiálu pro jednání vlády ve věci „Řešení zadluženosti města Smržovka vůči České konsolidační agentuře“  Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty  Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah poštovního oprávnění zpracovala Dagmar Plachá za rubriku odpovídá Mgr. Lukáš Váňa


Ze zahraničí Obce ČR a fondy EU: Jak jsme začínali a kde jsme dnes Obce v České republice stále intenzivněji usilují o zlepšení situace vlastních rozpočtů. A nemá-li obec bohatého mecenáše, je potřeba poohlížet se po tom, jak obecnímu rozpočtu ulehčit z veřejných zdrojů. Jedním ze způsobů je možnost získat pro konkrétní obecní projekt podporu z některého z fondů Evropské unie.

Přestože nejde o jednoduchou cestu, řada českých, moravských i slezských měst a obcí ji začala prošlapávat již před vstupem ČR do EU a od roku 2004 přibývá jejich úspěšných následovníků. Cesta od prvních projektů předložených v rámci ještě předvstupních programů však nebyla lehká. Pro obce jsou procesy často složité. Již dnes se projevují některé dětské nemoci, kterým se možná dalo předejít v průběhu předvstupních jednání, a stejně, jako to chodí v životě, léčba dnes stojí více než prevence. Pojďme se tedy podívat na to, co se naše obce naučily od chvíle, kdy poprvé položily své představy na papír, až po dnešní snahu spolupodílet se na přípravě programovacího období 2007 – 2013. Trocha historie o rozpočtu Evropské unie Evropská unie prošla od svého vzniku významným vývojem, což se projevuje zejména ve způsobu vytváření jejího rozpočtu. Hlavními kategoriemi výdajů jsou výdaje na zemědělskou politiku a strukturální fondy, a ty jsou také hlavními zdroji financování politiky hospodářské soudržnosti. Princip regionální podpory ze strany EU spočívá v tom, že regiony, jejichž průměrné bohatství přesahuje v určité výši průměr celé Evropské unie, přispívají na rozvoj a růst slabších regionů. Rozpočet EU má zejména regulační funkci, na rozdíl od státních rozpočtů, jež mají funkci spíše řídicí. Hlavní období reforem rozpočtu EU začalo již v letech 1989 – 1992, a to na základě potřeby řešit hospodářské a sociální rozdíly jednotlivých regionů v EU, nutnosti zajistit zvyšující se nároky na výdaje a snahy připravit Společenství na přechod k hospodářské a měnové unii. V rámci reforem byla mj. dohodnuta výše příspěvků členských států do rozpočtu EU odvozovaná od hrubého národního produktu členských států a příslib zvýšení finančních prostředků ve strukturálních fondech. Období let 1993 až 1999 bylo prvním, sedmiletým rozpočtovým obdobím, které bylo informační servis č. 11/2005 strana 16

poznamenáno dalším posílením finančních zdrojů pro strukturální fondy, zahrnujícím zvýšení výdajů na podporu kandidátských států na vstup do EU a na spolupráci s dalšími zeměmi, ve kterých měla EU své zájmy. Od roku 2000 funguje finanční rozpočet, z něhož dnes získávají prostředky na projekty rozvoje regionů také naše města a obce. ČR peníze čerpá od roku 2004 na základě programů připravovaných již v rámci předvstupních rozhovorů a toto období skončí v roce 2006. Co máme za sebou Prostředky z předvstupních nástrojů – Phare, ISPA a SAPARD – se v prvních letech po roce 1990 využívaly zejména na hospodářskou transformaci a institucionální reformy. Postupem času se pomoc rozšířila také na podporu příhraničních regionů i na příspěvek k našemu úspěšnému vstupu do EU a s tím spojené přípravy. Z programu ISPA byly financovány velké infrastrukturní projekty, z programu SAPARD rozvoj zemědělství a venkova, zroje z Phare umožnily realizaci institucionálních projektů. Pro předvstupní fondy, které byly hlavním nástrojem podpory EU v letech před přistoupením České republiky k EU, vznikl sice složitý, avšak postupem času relativně dobře fungující administrativní systém. Od dnešního systému čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU se lišil jak administrativními strukturami, tak i tím, že projekty byly schvalovány až na úrovni EU a navíc bylo často třeba psát je v anglickém jazyce. Velmi zajímavou součástí programu Phare, jejímž cílem bylo mj. připravit nás na plnohodnotné členství v EU, byl program tzv. twinningové spolupráce. Ten spočíval v projektech výměnných pobytů expertů z úřadů veřejné správy tehdejších členských zemí EU na obdobných úřadech kandidátských států včetně ČR. Expert byl vybrán z příslušného úřadu členského státu někdejší evropské patnáctky a obdobnému úřadu (např.

ministerstvu či jinému úřadu) v Česku, kde pobýval, pak krátkodobě či dlouhodobě poskytoval poradenské a konzultační služby. Twinningové projekty se sice neobešly bez problémů, které byly způsobeny například nedostatečnou komunikací našeho úřadu se zahraničním konzultantem nebo ne vždy ideálním výběrem experta s ohledem na potřeby českých institucí, přesto zprostředkovaly řadu cenných zkušeností a informací. Zejména pobyty zahraničních expertů ze zemí hojně čerpajících strukturální fondy, jako jsou Irsko nebo Španělsko, poskytly příležitost udělat si představu o tom, jak by mohly efektivně fungovat institucionální systémy například v oblasti financí, práva, vnitřních věcí, zemědělství, životního prostředí a hospodářské a sociální soudržnosti, i o tom, čeho je třeba se vyvarovat. Jak jsme sbírali zkušenosti Role twinningových poradců spočívala kromě jiného také v poradenství ministerstvům při přípravách programovacích dokumentů pro čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU v letech 2004 – 2006. Nezávisle na tom, co Česká republika dokázala díky administrativní struktuře pro předvstupní programy Phare, ISPA a SAPARD, byl pro fondy přístupné Česku od vstupu ČR do EU v roce 2004 vytvářen zcela nový systém s novými řídicími strukturami, implementačními orgány i odpovědnými institucemi. Při přípravách tohoto nového systému, které začaly již dlouho před naším vstupem do Unie, však jakoby nebyl primárně sledován cíl úspěšně doručit prostředky k příjemcům pomoci, ale spíše získat prostřednictvím peněz EU co nejvíce moci nad přerozdělováním prostředků a rozhodováním o tom, kdo je bude v praxi čerpat. V té době ještě ne zcela reformované instituce a resorty nebraly podle mého názoru úkol připravit efektivní administrativní strukturu čerpání zdrojů z EU jako výzvu udělat s jejich pomocí z ČR stejného hospodářského tygra, jakým se v 90. letech stalo Irsko. Soustředily se spíše na vymezování institucionálních kompetencí v rámci procesu rozdělování evropských peněz. Přípravy také doprovázela bouřlivá a bolestná diskuze k pravomocím jednotlivých resortů, k prioritám podpor a k rozdělení operačních programů. Nedostatek koordinace a spolupráce jednotlivých resortů vedl k neschopnosti dohodnout se na jednot-

ném implementačním systému. Ministerstva a relevantní úřady neuměly a někdy ani nechtěly jednat v souladu s deklarovanými principy partnerství a naopak si udržovaly exkluzivní postavení jediného informovaného zdroje. Tak docházelo k tomu, že příprava implementačního systému na programovací období 2004 – 2006 probíhala spíše direktivně, shora. Dobře připravena však nebyla ani druhá strana. Potenciální příjemci dotací EU z našich měst a obcí jako jedné z významných cílových skupin podpory EU ještě nedokázali prosazovat své zájmy v tomto procesu, protože si neuvědomovali, nakolik připravované dokumenty do budoucna ovlivní jejich možnost čerpat dotace z EU. Často si totiž nedokázali představit, co znamenají technické termíny skrývající se za programovacími dokumenty. Tehdejší vyjednávání s ministerstvy vyžadovalo odborníky znalé jak problematiky Evropské unie, tak jazykově vybavené, a těmi zejména na počátku příprav neoplývaly ani národní úřady, natož kraje nebo obce. Nadto v té době probíhala v ČR zásadní reforma veřejné správy, která logicky velmi zaměstnávala místní a krajské politiky, pro něž představovala na první pohled důležitější problémy, než byly postupy čerpání peněz z fondů EU. Všechny tyto okolnosti se nepochybně podepsaly na vzniku současného systému přidělování evropských podpor v ČR, který je – alespoň viděno ze zorného úhlu praktických zkušeností a reakcí příjemců dotací z řad měst a obcí – zbytečně složitý a administrativně i finančně příliš náročný. Hlavní důvody snahy obcí v ČR získat podporu z EU o zlepšit prostředí v obci o zlepšit služby poskytované občanům o být v souladu s evropskou legislativou, kterou se Česká republika v rámci vyjednávání o podmínkách vstupu ČR do EU zavázala plnit (např. mít obecní čistírny odpadních vod) o řešit krizové situace (např. povodně) S čím stále válčíme S přibližujícím se datem rozšíření EU a s nárůstem počtu kvalitněji vzdělaných a lépe informovaných úředníků nejen na krajích samozřejmě rostly znalosti samosprávných orgánů i jejich politické sebevědomí, což spolu s odpovídajícím vedením ze strany Evropské komise umožnilo odstranit nejvýraznější nedostatky našeho systému ještě před rokem 2004. Přesto však v něm některé zůstaly, a dnes se s takto nastavenými

podmínkami musíme umět vypořádat. Mezi negativa patří např. pozdní vyhlašování určitých programů, v některých případech dokonce až o rok! Mezi další ze současných problémů, jež také mají kořeny dávno před naším vstupem do EU, lze řadit i metodické a procedurální těžkosti na řídicích a implementačních orgánech a pomalou administraci žádostí o projekty. Nezanedbatelný je i fakt, že na jedné straně je o některé dotační programy, respektive opatření malý zájem, na straně druhé u jiných existuje výrazný převis poptávky nad zdroji, které jsou k financování projektů k dispozici. To svědčí jednak o nedostatečné vstupní analýze reálných potřeb českých subjektů našimi úřady, jednak o podcenění významu systematického informování potenciálních příjemců pomoci o možnostech, které jsou k dispozici. S čím se dnes obce potýkají o Problémová a složitá byrokracie, kvůli které obce často vzdají záměr projekt předložit o Nejednotná administrativní struktura a složité hledání „odpovědných úřadů“ o Chybějící jednotná poradenská místa (one-stop-shopy) o Měnící se pravidla výzev, pozdě vyhlašované a zveřejňované informace k výzvám, absence závazných informací poskytovaných některými řídícími orgány o Nutnost mít zajištěny vlastní prostředky na předfinancování projektů – problémové čerpání fondů EU zejména menšími a malými obcemi o Složitý systém hodnocení žádostí vedoucí ke zpožďování procesu distribuce podpor o Nedostatek vlastních pracovníků potřebných pro kvalifikované řízení projektů Co obcím brání využívat prostředky z fondů EU o Předsudky (typu „O projektech je stejně rozhodnuto dopředu, takže nemá cenu se pokoušet“) o Chybějící politická odvaha o Neochota domluvit se na společném postupu ve prospěch obce napříč politickým spektrem zastupitelstva a rady o Neschopnost strategicky plánovat v delším časovém horizontu o Finanční náročnost spolufinancování projektu o Nedostatek profesionálních úředníků se znalostmi psaní a řízení projektů o Nevědomost, co vše je možné jako projekt předložit a v rámci jakých programů o Přílišná administrativa ukládaná na obce státem, což jde na úkor práce na přípravě

a hledání možností financování projektů o Neschopnost dát vlastním plánům v rámci obce „přidanou hodnotu“ ve formě evropského obsahu o Špatně odhadnuté možnosti obce ve schváleném projektu a nedostatečné projektové řízení, což může znamenat v případě chyb a nedodržení záměru nutnost finanční prostředky vracet Co se obce úspěšně učí o Plánovat a vytvářet dlouhodobější strategie rozvoje obce, přesahující funkční období zastupitelstva o „Soutěžit“ o evropské prostředky a vytvářet kvalitní projekty o Spolupracovat s jinými obcemi jak v ČR, tak v zahraničí o Nacházet další zdroje na financování projektů o Lobbovat za své zájmy, nacházet spojence a lépe komunikovat Co se nepotvrdilo Jako mýtus se však ukázalo tvrzení, že se obce nebudou o prostředky z fondů EU ucházet, protože nebudou mít dostatek relevantních projektů.. I když vždy záleží na lidech, kteří obec nebo město vedou, v zásadě jsou místní samosprávy v čerpání prostředků aktivní, o programy mají zájem a o peníze se ucházejí úspěšně. Pozitivní je i fakt, že se při využívání peněz z EU obce nesoustřeďují jen na evropské dotace administrované našimi ministerstvy, ale aktivně se zapojují i do přímých programů Iniciativ Společenství, u nichž je potřeba mít jako partnery zahraniční obce a projekty musí být - s výjimkou programů přeshraniční spolupráce - předkládány v cizím, nejčastěji anglickém jazyce. Města ČR po roce členství v EU V červnu letošního roku se Svaz měst a obcí České republiky dotázal vybraných měst, jak z hlediska čerpání prostředků EU hodnotí roční členství v Evropské unii. Obce v odpovědích potvrdily, že to, že jsou součástí důležitého nadnárodního ekonomického a politického uskupení, pozitivně posílilo jejich hospodářský vývoj. Tento trend byl přitom umocněn právě přístupem k evropským fondům. Například tajemník úřadu města Písek prohlásil: „Vzhledem k tomu, že do Evropské unie nevstupovalo město Písek jako subjekt, ale Česká republika jako celek, je třeba i dopad členství v EU vnímat v širším kontextu… Po roce členství Písek získal bohaté zkušenosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů. „ informační servis č. 11/2005 strana 17

Pro Ostravu se například Evropská unie stala důležitým impulsem růstu. „Díky bohatým zkušenostem s projekty se vytvořil a osvědčil účinný systém řízení projektů, který se snaží o přijetí určitých pravidel a principů při čerpání prostředků z EU…Dotaci z prostředků EU získalo doposud pro město 13 akcí”, řekl vedoucí ostravského oddělení programů EU Jiří Palička. Dalším příkladem, jak prostředky čerpají nejen velká města, ale také obce, pokud jsou schopny a ochotny se domluvit, je region Jesenicko. Ten dostal téměř 23 milionů euro na dva projekty - na nakládání s odpadními vodami a dodávky pitné vody a na podporu turismu a lázní v regionu. Kromě výše uvedeného obce oceňovaly také možnost vyměňovat si zkušenosti formou budování sítí s dalšími evropskými obcemi, a to jak za pomoci twinningových partnerství vytvářených nejen mezi městy a vesnicemi, ale také mezi školami a různými spolky, tak v rámci Iniciativ Společenství. Co nás čeká Přestože se obce sotva naučily zacházet s projektovými žádostmi platnými pro období 2004 – 2006, už dnes neodbytně klepe na dveře potřeba ovlivňovat přípravu programových dokumentů pro roky 2007 - 2013. Roky 2004 - 2006 jsou dobou příprav

a učení se, v letech 2007 – 2013 ale už budeme muset „jet naostro“. Jestliže jsme se až do současnosti snad mohli určitým způsobem omlouvat, že nikdo nevěděl, jak bude systém v praxi fungovat, dnes už začíná být velmi jasné, kde jsou nedostatky, a čemu je tedy potřeba se vyhnout. Je proto nanejvýš nutné věnovat pozornost přípravám na příští programovací období, a to přinejmenším se stejnou intenzitou, jakou obce věnují psaní projektů a usilování o evropské peníze. Práce věnovaná přípravě se nám totiž bohatě vrátí. Z hlediska obcí a měst v roli žadatelů o dotace mají v procesu příprav na příští programovací období 2007 - 2013 v celé EU nezastupitelnou roli asociace místních samospráv. Také národní asociace v České republice, Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR), aktivně prosazuje zájmy českých obcí a měst tak, aby v letech 2007 - 2013 mohly ještě lépe využít možností, které se jim prostřednictvím peněz Evropské unie nabízejí. Každodenní realitou je účast zástupců SMO ČR na jednáních k přípravě programových dokumentů, připomínkování materiálů, které se rodí a píšou velice rychle, jednání na politické i úřednické úrovni a lobbování za zájmy nejen na ministerstvech, ale i v evropských institucích. Pro příští programovací období jsou obce daleko lépe připraveny

Dočkáme se pod rouškou sociální koheze konce volného vnitřního trhu v Evropské unii? České republice se daří lákat zahraniční investice, otvírají se nové výrobní haly, relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla umožňuje rozjezd nových projektů. Situace na západ od naší hranice je však odlišná. Hospodářský růst stagnuje. Řada občanů v produktivním věku přišla o práci. Mezinárodní koncerny uzavírají své výrobní závody a přemísťují je na východ. Hrozba ztráty dalších pracovních míst se navíc stává problémem pro některé západoevropské státy, které pod tlakem stávek usilují o omezení volného pohybu firem spojených s vnitřním trhem Evropské unie. Na pořad jednání Evropských institucí v Bruselu se tak dostává regulace delokalizace. Delokalizace - módní slovo, bruselská hantýrka pro přemísťování firem. Označuje situaci, kdy kupříkladu výrobce pneumatik v Německu uzavře výrobní závod a postaví nový v České republice, kam výrobu přemístí. Výrobce pneumatik pochopitelně může být příjemcem evropských peněz. A zde se dostáváme k jádru problému. Na jedné straně stojí pravidla vnitřního trhu, na druhé straně úsilí o sociální kohezi a vyrovnávání evropských regionů. Regionální podpora přitom nesmí porušovat pravidla vnitřního trhu a evropská regionální politika nesmí povzbuzovat k přemísťování podniků. Dnes je situace řešena následujícím způinformační servis č. 11/2005 strana 18

sobem. Pokud je společnost příjemcem strukturálních peněz, je povinna po ukončení podpory následujících pět let zachovat rozsah podpořené činnosti v daném podniku. Prakticky to znamená, že když například firma obdrží peníze z Evropského sociálního fondu na rekvalifikaci svých zaměstnanců, nesmí dalších pět let podnik přemístit nebo zavřít, jinak by musela vrátit peníze. V současné době ale probíhá příprava nových pravidel, které by měly vstoupit v platnost od roku 2007. Zde Evropská komise navrhuje pro zachování operací období sedmileté, tedy prodloužení o další dva roky. To však není jediné zpřísnění pravidel, které se v ev-

hájit své zájmy, protože už vědí, co je čeká a jaké překážky jim stojí v cestě. A je nutné říci, že i centrální úřady v České republice se začínají učit připravovat dokumenty s podporou a souhlasem partnerů. Strukturální fondy tak Česku jako vedlejší efekt přinášejí i prakticky realizovaný princip partnerství, větší komunikaci a otevřenost. Eva Maurová zahraniční oddělění SMO ČR Finanční perspektiva rozpočtu EU 2007 - 2013 K tomu, aby bylo možné čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti rozjet k 1. lednu 2007, je potřeba, aby se členské státy shodly na finanční perspektivě příspěvků do společného unijního rozpočtu. V červnu letošního roku zkrachovala jednání Evropského summitu o výši tohoto příspěvku na neochotě dohodnout se ze strany Velké Británie, Nizozemí a Švédska. Evropská komise trvá na návrhu přispívat nejméně 1,1 % HND členských států, bohaté státy chtějí přispívat méně, za optimální považují cca 1 %. V případě, že se členské státy EU o příspěvcích nedohodnou do konce roku 2006, hrozí rozpočtové provizorium, tedy i zastavení administrace nových projektů.

ropských institucích připravuje. Navíc hrozí, že by společnosti, které se přemístily, mohly o příležitost získat peníze z evropských fondů přijít úplně. Kdyby tak německý výrobce pneumatik z našeho příkladu přemístil výrobu do České republiky, nemohl by v novém závodě čerpat evropské peníze. Navíc je zde také snaha zakázat možnost podporovat tyto společnosti z národních veřejných zdrojů. Investiční pobídky by se tak staly minulostí. V Evropském parlamentu se dokonce veřejně diskutuje otázka harmonizace daňové regulace. Volební program ODS, která navrhuje rovnou daň, tak může být pod rouškou sociální koheze ohrožen. Navrch navíc získává evropská byrokracie. Předpokládá se zřízení agentury Evropské observatoře přemísťování. Pokud návrhy západoevropských socialistů projdou, budou všechny společnosti, které obdrží evropské peníze, muset vyplňovat dotazník, ve kterém budou vyhodnocovat riziko přemístění části svých podniků. Navržená opatření jsou značně provokativní a jsou zaměřena proti novým členským státům. Usilují o ochranu neflexibilních za-

městnanců v socialistických zemích původní patnáctky. Nové členské země jsou proto jednotné - bránění přesunu společností je proti volnému pohybu jako základní svobodě Evropského společenství. Pozice vlády ČR i všech našich europoslanců napříč politickým spektrem je v této oblasti jednotná - nepřipustit zpřísnění stávajících pravidel. Delokalizace je ale také velmi citlivou politickou otázkou i pro staré členy Evropské unie. Zpřísnění možností přemísťování firem zastává především Německo, Francie a Belgie. Velká Británie, která nyní předsedá Radě ministrů, a fakticky tak určuje směřování Unie, se staví na stranu nových členských států. Finsko nebo Holandsko, tradičně zastávající liberálnější postoj, Británii podporují.

Jsem toho názoru, že pětileté období je dostatečně dlouhé a není důvod k jeho prodloužení. Jsem navíc přesvědčen o tom, že pětileté období by mělo být naprosté maximum. Toto období by mělo být vázáno na účel investice, na který byly prostředky poskytnuty, a nemělo by přesahovat skutečnou životnost projektu a jeho dopadu. Nevidím důvod, proč by náš německý výrobce pneumatik, který kupříkladu v roce 2006 použije evropské peníze na spolupráci s místní univerzitou, musel vyrábět v Německu ještě v roce 2013. Nelze přece bránit podnikatelům, kteří chtějí jít do míst, kde mají levnější či vzdělanější a kvalitnější pracovní sílu. Ani není možné národní vlády omezovat při snaze přilákat zahraniční investice. Stejně

Studijně-pracovní pobyt v Bruselu a Anglii Brusel, 2. září - 1. říjen 2005 Ve dnech 2. září až 1. října roku 2005 se vedoucí Legislativního oddělení Lukáš Váňa zúčastnil studijně-pracovního pobytu v East Midlands European Office (dále jen EMEO) v Bruselu. Studijně-pracovní pobyt se uskutečnil na základě dohody mezi Kanceláří Svazu měst a obcí České republiky a EMEO. Zaměření studijně-pracovního pobytu lze rozdělit do několika okruhů: a) struktura práce bruselské kanceláře hájící zájmy samospráv b) možnosti lobbování na úrovni EU c) problém veřejné podpory d) systém územní samosprávy a jejího financování v Anglii U jednotlivých okruhů se zastavíme podrobněji. EMEO je kancelář, která propaguje a hájí zájmy jednoho z anglických regionů, v tomto případě regionu East Midlands. Počet obyvatel v regionu East Midlands činí 4,2 mil. Z uvedeného vyplývá, že velikost tohoto regionu v evropských poměrech odpovídala spíše zastoupení menšího státu, než zastoupení regionu/kraje v našem pojetí. EMEO je financována pomocí členských příspěvků, které jsou hrazeny územními samosprávami v regionu (county nebo district), místními univerzitami a nezanedbatelnou částí přispívá na chod EMEO také regionální rozvojová agentura, která je financována ze státního rozpočtu. Z uvedeného vyplývá, že stát se na financování EMEO podílí téměř z 50 %. EMEO mělo v době studijně-pracovního pobytu 3 stálé zaměstnance, kteří zajišťovali chod a náplň práce EMEO. Náplň práce EMEO lze rozdělit do několika částí. Za prvé to je nezanedbatelná reprezentační

funkce regionu v Bruselu. Vytváření kontaktů na jednotlivé instituce a na jiné evropské regiony. Za druhé je to získávaní informací podle zadání partnerů/členů, tedy také pro územní samosprávy v regionu. Přístup jednotlivých územích samospráv byl velice diferenciovaný. Některé využívaly služeb EMEO téměř k dennodenním konzultacím, jiné územní samosprávy nevyužívaly EMEO téměř vůbec. Třetím okruhem činnosti EMEO je klasický lobbying za zájmy svých členů. Zde se musí EMEO utkávat v konkurenci s mnoha dalšími subjekty, které se lobbovaní v Bruselu věnují. Podle odhadů se lobbování v Bruselu věnuje na 40 000 lidí. Systém lobbování u evropských institucí je velice podobný tomu, co známe z České republiky. Rozdílná je však mnohem větší konkurence jednotlivých lobbujících subjektů a nátlakových skupin. Z tohoto důvodu je postavení jednotlivých regionálních zastoupení a to i zastoupení tak lidnatých regionů, jako je East Midlands, velice slabé. Proto má smysl velice úzká spolupráce jednotlivých lobbujících subjektů. Dílčí zájmy nejsou nikdy tak odlišné, aby nemohlo dojít ke spolupráci regionálních, ale i jiných zastoupení z jedné země anebo i širšího regionu. Proto například anglické regiony spolu velice úzce spolupracují a setkávají se na pravidelných schůzkách, kde koordinují svůj postup. Ze stejného důvodu je velice významná aktivní účast Svazu v evropském svazu měst, obcí a regionů CEMR. Studijně-pracovní pobyt byl zaměřen také na některá jiná témata, mezi jinými zejmé-

tak není možné národním státům předepisovat, jak vysoké přímé daně má vybírat. Pokud bychom tento trend chtěli potlačit, vedlo by to k pohodlnosti a ztrátě dynamiky ekonomiky Evropské unie. Jedná se o volný trh a při vyšší regulaci přemísťování podniků by se tržní princip jako takový vytratil. Jedinou skutečnou hrozbou pro přemísťování se Unie navíc nezabývá. Tou je přemísťování - nebo chcete-li delokalizace mimo Evropskou unii. Všichni víme, že dnes jsou výrobní náklady podniků v Asii daleko nižší než v Evropě. Členské státy budou tedy tak dlouho chránit své národní trhy, až všechny podniky odejdou do Asie. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu na na systém veřejné podpory. Tak jako se potýkají s problémem nepřípustné veřejné podpory obce a města v České republice, stejný problém řeší také územní samosprávy v celé EU. Proto byly velice přínosné diskuse na toto téma, ale zejména přednášky o aktuální judikatuře Evropského soudního dvora k problematice veřejné podpory. Studijně-pracovní pobyt byl zaměřen také na pochopení struktury územní samosprávy a jejího financování v Anglii. O Anglii hovoříme proto, protože ve Walesu, Severním Irsku a Skotsku je systém územní samosprávy a jejího financování poněkud odlišný. Ač se nám může jevit systém veřejné správy v České republice jako komplikovaný, nelze říci, že by tomu bylo v Anglii jinak. Vzájemné vazby mnohdy duplicitních orgánů na regionální úrovni by zde byly určitě podrobeny značné kritice. Co je z pohledu České republiky inspirující, je systematické plánování jednotlivých kroků a propracované konzultační procesy se subjekty, kterým má být dané opatření určeno. Co pro nás může být velice inspirující, je systém financování územních samospráv. V Anglii vlastní příjmy územních samospráv tvoří až ¼ všech příjmů obcí. Největší podíl na vlastních příjmech tvoří majetková daň (vzdáleně připomíná naši daň z nemovitostí). Cílem pobytu bylo seznámit se s prací stálého zastoupení územních samospráv v Bruselu, se systémem a možnostmi lobbování v Bruselu. Druhým cílem bylo seznámit se se strukturou územní samosprávy v Anglii a se systémem jejího financování. Cílem pobytu bylo také sepsání několika stručných srovnávacích studií, které porovnávají systém komunikace EMEO s jejich partnery a Svazu informační servis č. 11/2005 strana 19

s vlastními členy. Dále byla sepsána studie porovnávající systém veřejné správy a jejího financování v Anglii s Českou republikou. Cílem pracovního pobytu bylo také kontak-

tovat zástupce EMEO s českými partnery. Z tohoto důvodu proběhla také schůzka s bruselským zastoupením Czech Incestu a se zastoupením Středočeského kraje.

„Den otevřených dveří“ v Bruselu Výbor regionů, Open Days Brusel, 10. – 13. říjen 2005 Již téměř tradiční setkání zástupců místních, regionálních a národních orgánů na půdě institucí Evropské unie, Open Days, se v Bruselu uskutečnilo ve dnech 10. – 13. října 2005. Letošní setkání více než 2000 zájemců z členských a kandidátských zemí EU na seminářích organizovaných Výborem regionů se neslo v duchu příprav programového období 2007 – 2013 a prezentování úspěšných projektů místních a regionálních samospráv. Oficiálních vystoupení uvedli a v jejich průběhu na dotazy odpovídali komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová, předseda Výboru regionů Peter Straub a další významní představitelé Evropského parlamentu, Evropské komise a Výboru regionů. Z jejich slov vyplynul jasný apel na ty členské státy, kvůli nimž nebylo na posledním jednání Evropského summitu možné dosáhnout dohody o společném příspěvku do

rozpočtu EU. V reakci na to a ve snaze ujistit zástupce zejména nových členských států John Prescott, vicepremiér Velké Británie, reagoval, že „Velká Británie má silnou snahu najít kompromis k finanční perspektivě do konce tohoto roku.“ Zároveň však upozornil, že bude nutné investice věnovat do vzdělávání a technologií tak, aby Evropa začala naplňovat globální hospodářské výzvy. Danuta Hübnerová, komisařka pro regionální rozvoj, zmínila fakt, že členské státy musejí zavést nový systém řízení příprav národních rozvojových plánů tak, aby naplňovaly lisabonský proces. Upozornila na významnou roli Strategických obecných zásad, dokumentu, který stanovuje priority pro strukturální politiku a politiku soudržnosti pro roky 2007 – 2013 a na jejichž základě mají stát národní plány rozvoje. Kromě oficiálních úvodních setkání na půdě Výboru regionů bylo v rámci Open Days

Konference Místní a regionální samospráva v zemích jižní a východní Evropy – zkušenosti a budoucnost Vídeň, 14. – 15. říjen 2005 Více než 150 zástupců asociací místních a regionálních samospráv z Evropy se zúčastnilo konference Místní a regionální samospráva v zemích jižní a východní Evropy – zkušenosti a budoucnost, kterou pořádala Rada evropských obcí a regionů ve Vídni ve dnech 14. – 15. října 2005. Účastníci se dohodli, že je důležité posílit spolupráci mezi asociacemi místních a regionálních samospráv členských zemí Evropské unie a asociací z jižní a východní Evropy. Tato spolupráce by se měla zaměřit na pomoc obcím a regionům těchto zemí, aby

se zajistil jejich stabilní demokratický vývoj. Důrazně zazněl požadavek, aby evropské instituce poskytly podporu založenou na výměně zkušeností, know how a partnerské spolupráci měst. Konference se zúčastnilo také mnoho významných hostů, z nichž je možné zmínit starostu Vídně a prezidenta CEMR Michaela Häupla, který jménem CEMR přislíbil aktivní podporu při integraci zemí jižní a východní Evropy. Rakouský ministr zahraničí Hans Winkler řekl, že jihovýchodní

4. kulatý stůl o sociální inklusi Glasgow, 17.- 18. říjen 2005 Již 4. kulatý stůl nesl tentokrát název „Half way to Lisabon“ - „Na půl cesty k Lisabonu“. Název značil ambici organizátorů – zrekapitulovat stav v oblasti sociální inkluse v Evropské unii v polovině období vytýčeného lisaboninformační servis č. 11/2005 strana 20

skou strategií. Reprezentativně zastoupená konference nabídla vedle společného jednání cca 200 účastníků také asi 10 workshopů a 1 návštěvu vybraného glasgowského zařízení podporujícího sociální inklusi.

Všechny plánované cíle studijně-pracovního pobytu byly naplněny. Mgr. Lukáš Váňa legislativní oddělení Kanceláře Svazu organizováno množství seminářů, které se zabývaly prioritami pro všechny cíle strukturální politiky. Jeden z nich se prezentoval benchmarkingový projekt, který srovnával realizaci strukturálních fondů v deseti nových členských zemích, a to z hlediska strategického zaměření. Seminář přiblížil stav jednotlivých zemích z pohledu programování, institucionálního zabezpečení a realizace. Z výstupů vyplynulo několik otázek pro členské státy a přípravu pro příští programovací období, jako např. jak se změní regionální cíle v příštím programovacím období nebo jaké investice do regionální institucionální kapacity se zdají efektivní. Celkově daly Open Days účastníkům příležitost se setkat a vyměnit si názory k otázkám, které je zajímají. Jedná se o jednu z mála příležitostí, jak získat osobní kontakty a partnery pro realizaci případných projektů z jiných členských států. Také proto tuto událost navštěvuje rok od roku více lidí. Eva Maurová zahraniční oddělení Kanceláře Svazu Evropa a zvláště balkánský region bude jednou z priorit nadcházejícího rakouského předsednictví Evropské unie. Česká města a obce také mohou spolupracovat s partnery ze zemí jižní a východní Evropy. Již nyní je možné se zapojit do projektů se srbskými městy v rámci programu Exchange (více v článku Program EXCHANGE – druhá výzva k předkládání projektů) nebo v rámci partnerské spolupráce měst, kde lze získat grant z Town-twinningového programu Evropské komise pro projekty s obcemi v Bulharsku a Rumunsku. Gabriela Nováková zahraniční oddělení Kanceláře Svazu

V Evropě žije v tuto chvíli 69 milionů osob pod hranicí chodoby, 20-22 milionů imigrantů, jejichž počet stále roste, 2-3 mil Romů. 2 miliony dětí žije v chudých rodinách, 400 tisíc z nich nemá rodiče. 20 milionů Evropanů je bez práce. V Evropě se objevují nové fenomény: klima strachu (islamo-fobia) a rasismus jako reakce

na islámský terorismus, obavy ze zpomalení tempa růstu a nedostatku zdrojů. Hlavním cílem lisabonské agendy je plná zaměstnanost a plné zapojení všech sociálně ohrožených osob. Důraz je kladen zejména na snižování dětské chudoby, která ohrožuje v Evropě asi 2 miliony dětí. Státy EU by se měly zaměřit zejména na vytváření příležitostí a podmínek pro širší zapojení ohrožených osob. Klíčem k vyšší zaměstnanosti a nižší chudobě je zejména vzdělání, lepší zdravotní stav, vyšší přístup k integračním službám a vyšší spoluúčast sociálně ohrožených osob na rozhodování o strategiích pro ně určených. Národní akční plány pro sociální inklusi by měly být více propojeny s hospodářskými strategiemi konkrétních států, do řešení problémů je třeba zapojit zejména místní a regionální samosprávy ve spolupráci s podnikatelským a neziskovým sektorem. Otevřená metoda koordinace pak může pomoci ke sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy EU. Každý stát by měl mít propracovanou sadu indikátorů, dle nichž by se pokrok v sociální inklusi dal posuzovat. Pro sociální inklusi se stále významnější jeví globální trendy, jako je stárnutí obyvatel,

růst asijských ekonomik, globální oteplování, přínos sociální ekonomiky. Na workshopu „Partnerství pro inklusi“ byly představeny zkušenosti ze starých členských států, které budují partnerství na místní úrovni již několik desetiletí. Programy se většinou vytváří odspoda na základě bilance místních potřeb. Partnerství veřejné správy a ostatních klíčových aktérů (neziskového a podnikatelského sektoru) je většinou rámováno dohodou o spolupráci, v níž jsou stanoveny priority, cíle a strategie k jejich dosažení. Konkrétní projekty jsou často financovány z Evropského sociálního fondu. Byly zmíněny i problémy s implementací Národního akčního plánu sociální inkluse (NAPSi) na místní úrovni. NAPSi byl totiž tvořen zeshora, většinou na státní úrovni, aniž by plně zohlednil možnosti místních aktérů. Proto je jeho prolnutí do místních strategií mnohdy ne příliš reálné. Veřejná správy se nejčastěji chová jako koordinátor či iniciátor aktivit na „svém“ území. Cílem bývá často „udělat město lepší“, tzn. zlepšit kvalitu života. Důraz byl kladen na uchopitelnost strategií pro běžné oby-

vatele. Dopad postupů musí být viditelný a obyvatelé by se měli s návrhy ztotožnit. To je však podmíněno jejich participací na rozhodování. Doporučeno bylo používat metod z Agendy 21, které zaručují udržitelnost výsledků. Partnerství musí být založeno na dialogu a vzájemné důvěře všech aktérů. Veřejná správa nemůže poskytovat veškeré služby sama, je třeba svěřit zodpovědnost i jiným poskytovatelům. Ze závěrů konference je možno uvést zejména následující postřehy: Evropský sociální model je klíčovým elementem soudržnosti EU, na něm je možno stavět rozměr evropského občanství. Sociální ochrana zvyšuje prosperitu Evropy. Je třeba však najít rovnováhu mezi ekonomickým a sociálním rozměrem Evropy. Bez zapojení samotných sociálně ohrožených osob do rozhodování nebude systém udržitelný. Bez partnerství mezi veřejným, podnikatelským a neziskovým sektorem je sociální inkluse nemožná. Aktéři na místní úrovni mají klíčovou roli v procesu sociální inkluse, bez jejich přispění je realizace státní politiky nemožná. Radka Soukupová předsedkyně Sociální komise Svazu

Obce v EU a odpadové hospodářství aneb Jak to dělá Rakousko Setkání pracovní skupiny projektu C2ENET ve Vídni a Leobenu ve dnech 20. - 22. října 2005

V září 2004 Předsednictvo Svazu měst a obcí České republiky schválilo účast Svazu na projektu C2ENET (Central Europe Environmental Net, Středoevropská síť životního prostředí) v rámci programu INTERREG IIIB CADSES. Projekty pro programy INTERREG IIIB vyžadují partnerství veřejných a jim podobných subjektů ze zemí regionů CADSES (středoevropské, jaderské, podunajské a jihovýchodní regiony Evropy). Vedoucím partnerem projektu se stalo město Vsetín a dalšími partnery projektu jsou: - Svaz měst a obcí ČR - Rakouský svaz měst - Maďarská národní asociace místních samospráv - město Szigetszebtmiklos v Maďarsku - Regionální environmentální asociace obcí okresu North Pest a Nógrád v Rumunsku - město Oradea v Rumunsku Doba trvání projektu je 1. 5. 2005 – 30. 9. 2007. Každý partner projektu má své aktivity, které bude v projektu realizovat. Aktivity, které budou realizovat vedoucí partner a ostatní partneři projektu zahrnují pilotní projekty (studie) realizované městem Vsetín, praktickou příručku pro obce vytvořenou na základě analýzy dopadu legislativy EU na obce a města šířenou prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR a konference a semináře osvětlující dobrou praxi v dané oblasti. Za účelem naplňování obsahu projektu C2ENET – Středoevropská síť životního prostředí - zorganizoval Rakouský svaz měst v druhé polovině října letošního roku první oficiální setkání pracovní skupiny partnerů projektu C2ENET. Schůzky se zúčastnili zástupci

všech partnerů (viz rámeček o projektu) včetně Svazu. Hlavními body setkání byly prezentace o dopadu evropské legislativy na národní zákonodárství v oblasti životního prostředí a dále spolupráce soukromého a veřejného sektoru při realizacích konkrét-

ních projektů v oblasti životního prostředí v různých členských státech Evropské unie (známé pod názvem Public Private Partnership). Na setkání byly předneseny i příspěvky pojednávající o odpadovém hospodářství v Rakousku a jednotlivých rakouských městech. Velmi zajímavou prezentaci přednesl Helgeho Kleinwegeho z bruselské pobočky Německého svazu odpadového hospodářství. Ta poukazovala na momentální dopady evropské legislativy životního prostředí na členské státy. Krom toho, že se prezentace zabývala i informacemi o samotné organizaci (členy je asi 600 společností ze všech oborů odpadového hospodářství s cca 160 000 zaměstnanci), hovořil pan Kleinwege o tom, že je třeba přehodnotit stávající legislativu v oblasti životního prostředí a přizpůsobit ji moderním trendům hospodaření s odpady. Podle jeho slov je nutné lépe a účelněji definovat pojem „odpad“, recyklace, znovuvyužití odpadů jako druhotné suroviny apod. Byly zmíněny i nepříjemné skutečnosti – zhruba ve 100 případech bylo v členských státech odhaleno, že implementace předpiinformační servis č. 11/2005 strana 21

sů Evropské unie je nedůsledná, a v 88 případech nebyly předpisy realizovány vůbec. S rozšířením Evropské unie v minulém roce nebyl adekvátně navýšen počet úředníků obstarávajících agendu životního prostředí na evropské úrovni, čímž je jejich práce při odhalování chybějící nebo nesprávné implementace unijních předpisů ztížena. Agenda životního prostředí již není tak aktuálním tématem jako před deseti lety, jedná se o jisté „nasycení úspěchem“ z dosažené úrovně ochrany životního prostředí v minulých letech. S tím souvisí i přístup, že by měly být posunuty priority od problémů týkajících se čistě jen životního prostředí do oblasti ekonomické (např. zda jsou přijatá opatření taktéž hospodářsky výhodná). Za hlavní témata v oblasti životního prostředí a jeho ochrany si Evropská unie zvolila ochranu půdy, čistý vzduch, omezené využívání pesticidů, prevence vzniků odpadů, recyklace, udržitelné využívání přírodních zdrojů atd. V návaznosti na to by mělo dojít k revizi několika základních evropských právních předpisů, např. Rámcového nařízení EK o odpadech (75/442/EEC) a Směrnice Rady o přepravě odpadů (259/1993/EEC). Další oblasti, které budou nebo již byly revidovány, se týkají zpětného odběru baterií, odpadu z těžby, elektronických a elektrotechnických zařízení a biodegradabilního odpadu. Poučná prezentace o odpadovém hospodářství v Rakousku poskytovala možnost srovnání s hospodařením s odpady v členských státech jednotlivých partnerů projektu. Hlavní

principy nakládání s odpady v Rakousku jsou předcházení a omezování produkce odpadů, maximální využití odpadů jako druhotných surovin, recyklace a upřednostňování tepelného zpracování odpadů před jejich ukládáním. S tím souvisí i zavedení systémů sběru a třídění odpadů a přiblížení těchto systémů co nejširšímu obyvatelstvu, které je jedním z největších producentů odpadů. Mezi další priority v oblasti ochrany životního prostředí patří snižování a postupné odstraňování znečišťování vod a snižování emisí z domácích zdrojů. Organizování hospodaření s odpady v jednotlivých rakouských městech a dalších příkladů, kde se uplatnil model financování a organizace formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership), se týkaly následující příspěvky. Vystoupili jak zástupci měst, tak i reprezentanti soukromých společností (banky, společnosti provozující systémy odpadového hospodářství) podílející se na projektech v oblasti s nakládáním s odpady (.A.S.A. AG, Saubermacher GmbH – obě působí i v České republice). Zde se jak prezentující, tak posluchači shodli na tom, že hospodaření s odpady a jejich využívání je z ekonomického a manažerského hlediska velmi náročnou činností, kterou lze jen ztěží zcela financovat z prostředků veřejných rozpočtů. Na druhou stranu může být tato činnost i velmi ekonomicky zajímavá a výnosná. O den později, tentokráte již ve městě Leoben v zemi Štýrsko, přednesl ředitel odpadového centra Ing. Alfred Krenn svůj příspěvek

Sociální inkluze v novém programovacím období 2007-2013 Přes všeobecné zlepšení situace v oblasti sociální ochrany, podpory bydlení, zdravotních a vzdělávacích systémů byl ke konci minulého tisíciletí počet lidí zasažených chudobou stále významný. Chudoba, marginalizace a sociální vyloučení představuje mnohorozměrný problém zahrnující klíčové oblasti lidského života, který odráží přístup jednotlivců a celých skupin obyvatelstva k základním zdrojům společnosti, především přístup na trh práce, ale také přístup ke vzdělání, bydlení a zdravotní péči. Proto je v souladu s novým pojetím Lisabonské strategie jedním z ústředních témat modernizace evropského sociálního modelu. Důraz na problematiku sociálního začlenění bude zachován také v dalším programovacím období 2007-2013. Integrace informační servis č. 11/2005 strana 22

sociálně vyloučených skupin obyvatelstva bude pravděpodobně součástí globálního cíle připravovaného Operačního programu Strukturálních fondů Rozvoj lidských zdrojů 2007-2013, který má podpůrnou úlohu a je v souladu s navrhovanou verzí Národního rozvojového plánu na období 2007-2013. Hlavní skupiny postižené sociálním vyloučením podle strategického dokumentu „Národní akční plán sociálního začleňování 2004 až 2006“ (NAPSI) jsou osoby se zdravotním postižením, děti, mládež a mladí dospělí, senioři, etnické menšiny, imigranti a azylanti, bezdomovci, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody a oběti trestné činnosti a domácího násilí, osoby komerčně zneužívané a oběti obchodu s lidmi.

o odpadovém hospodářství v tomto cca 30tisícovém městě. Opět bylo zdůrazněno, že základním nosným principem odpadového hospodářství na jakékoliv úrovni je snaha přiblížit možnost uvědomělého nakládání s odpady co největšímu počtu občanů, protože jinak absentuje jejich vůle odpad třídit a předcházet jeho vzniku. V zájmu vzdělávání a osvětové činnosti na poli nakládání s odpady organizuje recyklační centrum v Leobenu dvakrát ročně exkurze, aby se lidé mohli seznámit, jak nakládat s odpady a proč je důležité recyklovat. Zároveň vysílají učitele a pracovníky do škol, aby na mladší generaci působili, jak nakládat s odpady a jak je třídit. Je zde i vedlejší efekt, a to že děti zpětně působí na rodiče (viz celostátní televizní a novinová kampaň na třídění odpadů v České republice). Celkově město sbíralo, třídilo, recyklovalo a ukládalo veškerý odpad produkovaný domácnostmi, čímž se po této stránce stalo dostatečně soběstačným. Pan Krenn taktéž hovořil o nákladech na provoz systému nakládání s odpady. Výše poplatku občana městu je odvislá od počtu nádob, jejich velikosti, jaký odpad „produkuje“ a v jakém množství (roční poplatek na 1 občana se v průměru pohybuje mezi 1 200 – 1 700 €). Po přednášce následovala krátká návštěva centra odpadového hospodářství v Leobenu, čímž bylo zakončeno i první setkání partnerů projektu C2ENET. Mgr. Pavel Drahovzal legislativní oddělení Kanceláře Svazu

Důležitou podpůrnou součástí „nového“ boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a v současné době často diskutovanými tématy jsou některé nové inovativní metody. „Otevřená metoda koordinace“ (OMC) pro vzájemnou koordinaci politik jednotlivých členských států vychází z předpokladu, že sociální politika zůstane v odpovědnosti jednotlivých členských států a úkolem Evropské komise je stanovit cíle, směrnice a indikátory a monitorovat pokrok při jejich implementaci. Evropský sociální model v tomto pojetí je tedy založen na respektování sociálních souvislostí a politik individuálního státu a současně je deklarován rámec pro uplatňování základních společných principů a cílů sociální politiky Evropské unie. „Mainstreaming sociální inkluze“ se zakládá na integraci témat chudoby a sociálního začleňování, včetně tématu rovných příležitostí, do všech oblastí a úrovní tvorby politik.

Jedním z klíčových předpokladů úspěšné implementace takového náhledu do rozhodování aktérů veřejné politiky je jejich aktivní podpora a vzájemná spolupráce. Dosažení cílů mainstreamingu sociální inkluze tak spočívá nejen ve vytvoření perspektivy chudoby v úhlu pohledu relevantních partnerů, ale také v jejich mobilizaci, zakotvení příslušných odpovědností za implementaci, ve všeobecném zvyšování povědomí veřejnosti, vzdělávání, ale i v přijetí příslušných zásad monitorování, sběru dat, vedení statistik a vyhodnocování skutečných dopadů a efektů přijatých opatření.

Pro lepší sladění a koordinaci v oblasti politik sociální ochrany na základě vytvoření společného rámce pro oblast sociální ochrany a začleňování, sladění s procesy ekonomické politiky a politiky zaměstnanosti a zvýšení viditelnosti sociální ochrany je využíván přístup „Streamliningu otevřené metody koordinace. Tato a další témata byla předmětem semináře v rámci projektu, který se konal v červnu tohoto roku v rámci projektu „STOP sociálnímu vyloučení“, který je financován z prostředků Evropského společenství a Mi-

nisterstva práce a sociálních věcí ČR. Konání dalšího semináře zabývajícího se tematikou sociální inkluze se očekává v lednu roku 2006. Problematikou sociální inkluze v kontextu programů pro rozvoj měst a venkova po roce 2007 a dalšími tématy se zabývají také letošní setkání představitelů samospráv Svazu měst a obcí ČR, která probíhají v od října do listopadu v krajských městech. Více informací lze nalézt na stránkách www. smocr.cz a www.mepco.cz. Martina Kasková MEPCO s.r.o.

Výzvy • Nabídky • Oznámení Program EXCHANGE – druhá výzva k předkládání projektů Program podporující spolupráci českých a srbských měst Česká republika může významně přispět k úsilí Srbska o evropskou integraci. Od začátku října (5. 10. 2005) se mohou zapojit do posilování demokracie a kapacity srbských měst a obcí. Zaslouží se o to program EXCHANGE, který je zaměřen na zavádění praxe Evropské unie na úrovni místní samosprávy v Srbsku. Program je podle něho velmi zajímavý například pro česká města, která už mají svá partnerská města v Srbsku, ale i pro ta, která zatím pouze přemýšlejí o podobné spolupráci. „Program je zajímavý například i pro budoucí dodavatele know how a služeb či dodavatele techniky a materiálu. V současné době již srbská města a obce začínají chystat své projekty. Bude se zřejmě jednat zejména o výměnné stáže, ale například také o zakládání informačních a turistických center, místních rozvojových organizací nebo zpracování územních a rozvojových koncepcí,“ řekl předseda Svazu Oldřich Vlasák. „Češi mohou srbským obcím, které se do programu přihlásí, poskytnout odbornou technickou asistenci a podporu například v podobě školicích misí nebo mohou pro zástupce srbské samosprávy připravit studijní pobyty či stáže v Česku. Jejich úkolem bude zejména poskytnout příklady dobré praxe v oblasti realizace legislativy místní samosprávy, vytvořit v rámci srbské samosprávy kapacitu pro přípravu a realizaci žádostí k účasti na projektech financovanýchprostřednictvím programů Evropské unie a šířit úspěšné vzory a přístupy při přeměně samosprávy prostřednictvím rozsáhlé propagace v celém Srbsku,“ uvedl Zdeněk Hušek, jednatel společnosti MEPCO, která se podílí na realizaci programu EXCHANGE.

Evropská agentura pro rekonstrukci a Stálá konference srbských měst a obcí vyhlašuje 2. výzvu pro podání projektů v rámci programu EXCHANGE - Představování evropských modelů místní správy v Srbsku. Hlavním cílem tohoto programu je přispět integračnímu úsilí Srbska posílením kapacity místních samospráv v Srbsku. O grant mohou žádat pouze srbské obce a města, podmínkou projektu je však projektový partner ze zemí EU. V případě zájmu českých měst a obcí o spolupráci se srbským partnerem je 2. výzva programu EXCHANGE vhodnou příležitostí. Česká města a obce mohou vstupovat do společných projektů se svými srbskými partnery a při tom náklady českého partnera budou 100% hrazeny. V rámci 2. výzvy se rozdělí na jednotlivé projekty částka 1 746 086 EUR. Vybrané projekty mohou získat grant, který pokrývá až 95% nákladů a při tom budou dotovány částkou od 25 000 EUR do 75 000 EUR. Minimální doba trvání projektu 4 měsíce, maximální délka 10 měsíců. V případě Vašeho zájmu o zapojení se do programu, o spolupráci se srbskými městy nebo o další informace, směřujte své dotazy na společnost MEPCO (Pavla Konopová, vedoucí sekce mezinárodních projektů, [email protected], tel.: 731445551) nebo na Zahraniční oddělení Svazu (Gabriela Nováková, [email protected], 234709719). Podrobné informace jsou také k dispozici na internetových strankách programu EXCHANGE www.exchange.org.yu. Gabriela Nováková zahraniční oddělení Kanceláře Svazu

Jak efektivně uplatnit CAF v samosprávných úřadech - soubor příkladů Informační středisko Národní podpory jakosti vydává publikaci Jak efektivně uplatnit CAF (The Common Assessment Framework)“ v samosprávných úřadech - soubor příkladů (zvyšování kvality úřadu pomocí sebehodnocení). „Společný hodnotící rámec (CAF)“ byl

vypracován s cílem představit novou verzi CAF na 2. konferenci kvality ve veřejné správě v EU, která se konala v Dánsku v roce 2002. Publikace je vám přístupná také na internetových stránkách Svazu www.smocr.cz, v rubrice periodika a publikace.


LUBOŠ SMIŠTÍK

OHŇOSTROJE SESTAVENÉ OHŇOSTROJE NA JEDNO ZAPÁLENÍ. ZASÍLÁME NA DOBÍRKU, POŠTOVNÉ NEÚČTUJEME.

!! SLEVA PRO OBCE A MĚSTA –10 % PO CELÝ ROK !! Cena po slevě 590,-Kč bez DPH za minutu ohňostroje. Kompletní ceník, ukázky a více informací na www.ohnostrojesmistik.cz .

FMC servis s.r.o. Nabízíme Vám Vedení kroniky Vaší obce od dnešních dnů i dopsání událostí za minulá období. Zároveň jsme schopni pro Vás vytvořit do 48 hodin internetové stránky Vaší obce, případně zajistit jejich vedení za bezkonkurenční ceny.

OBJEDNÁVKY NA SILVESTRA PŘIJÍMÁME DO 15.12.2005. Dolní 19, 591 01 Žďár nad Sázavou e - mail: [email protected] tel. 603 211 682, fax 566 629 909 www.ohnostrojesmistik.cz

FMC servis s.r.o. tel. 603 464265 - p. Srba 603195853 - pí Topinková tel/fax: 274 822 874 www.fmc.sky.cz

Mezinárodní vzdělávací program pro pracovníky veřejné správy Nadace Roberta Bosche vypisuje 6. ročník stipendijního programu pro mladé řídící pracovníky ve veřejné správě ze střední Evropy pro rok 2006/2007. Nadace Roberta Bosche, která program vypisuje, podporuje svými aktivitami rozvoj česko-německých vztahů již od počátku devadesátých let a v roce 2005 byla v ČR oceněna cenou Gratias Agit. Stejně jako v minulých letech je i 6. ročník tohoto devítiměsíčního programu určen pracovníkům veřejné správy na všech úrovních ve věku 25 až 35 let, kteří mají zájem na zvyšování kvalifikace ve veřejné správě na mezinárodní úrovni. Cílem devítiměsíčního programu je získat zkušenosti v oblasti veřejné správy v Německu na spolkové, zemské a komunální úrovni s ohledem na aktuální dění v celé Evropské unii a podílet se na mezinárodní spolupráci orgánů veřejné správy. Podmínkou účasti na stipendijním programu pro září 2006 až květen 2007 je nejen vysokoškolské vzdělání s výbornými výsledky, či praxe ve veřejné správě, ale i dobrá znalost německého jazyka a velká motivace.

Stipendisté mají možnost ještě před zahájením programu zdokonalit své jazykové znalosti v rámci jazykových kurzů, které jsou financovány Nadací. Mimo jiné obdrží také měsíční stipendium, cestovné či pojištění. Uzávěrka pro zasílání přihlášek, které jsou k dispozici na Nadaci, je 15. prosince 2005. Součástí přihlášky musí být i motivační dopis a přehledný životopis v německém jazyce, či vysvědčení, diplomy a reference. Mgr. Eva Hošková koordinátorka projektu Kontakt: Mgr. Eva Hošková tel: +420 222 711 545, e-mail: [email protected] adresa: P. O. BOX 50, 120 21 Praha 2 Robert Bosch Stiftung: www.bosch-stiftung.de

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR. Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4 , Tel.: 241 733 589, Fax: 241 733 586, e-mail: [email protected] Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. Sazba, tisk: TS&S s.r.o., Tel./Fax: 220 380 290, e-mail: [email protected] Uzávěrka tohoto čísla 2. 11. 2005 MK ČR E 14584 Vytištěno na recyklovatelném papíře

BOŘETICE - VESNICE ROKU října

Recommend Documents