historické m sto Vydáno za podpory Kraje Vyso ina

historické mĢsto roku 2006

Vydáno za podpory Kraje Vysoēina.

5120913_mesto-polna_brozura_Polna_DL_28stran.indd 1

10.10.2012 11:15:56

Veduta Polné z roku 1813 Autorem veduty je Jan Antonín Venuto (1746-1833), rodák z Jevišovic u Znojma. Ten akvarel zhotovil, dle poznámky na okraji vyobrazení, podle náērtku malíƎe Karla Kasala, který v období první ētvrƟny 19. stoleơ v Polné pƽsobil.

2 1


10.10.2012 11:15:56

Pohled do historie mĢsta Polná Polná – malebné mĢsto s bohatou historií, ležící na rozhraní ech a Moravy – vznikla pravdĢpodobnĢ na poēátku 13. stoleơ. Ale patrnĢ již koncem 12. stoleơ existovalo, díky strategické poloze, v místech dnešní Polné strážní stanovištĢ. Nejstarší písemnou zprávu známe z roku 1242 v darovací lisƟnĢ Jana z Polné. PravdĢpodobnĢ v II. polovinĢ 13. stoleơ byla ves povýšena na mĢsto. Kolem roku 1325, kdy panství vlastnil JindƎich z Lipé, byl dostavĢn polenský hrad, který v dobĢ panování JiƎíka z PodĢbrad mĢl zásadní význam pro celé ēeské království. Od roku 1623 po dalších tƎi sta let vlastnil polenské panství rod Ditrichštejnƽ. Velké škody a utrpení mĢstu pƎinesla tƎiceƟletá válka, která s sebou nesla vpády švédských vojsk, drancování, vypálení Dolního mĢsta a hradu. V prƽbĢhu 18. stoleơ se Polná opĢt pozvedla a stala se významným stƎediskem áslavského kraje. Došlo k rozvoji Ǝemesel. Vzkvétalo hlavnĢ tradiēní polenské Ǝemeslo – soukenictví. Ve stoleơ devatenáctém se Polná stala pro široké okolí významným kulturním i obchodním centrem; natrvalo se zapsala jako centrum národního obrození na VysoēinĢ, zejména zásluhou kupce a pozdĢji starosty Antonína PiƩnera. V polovinĢ 19. stoleơ v Polné údajnĢ žilo 6500 obyvatel a mĢsto bylo tƎeơm nejvĢtším na VysoēinĢ. Tragickým byl pro mĢsto rok 1863, kdy dne 4. srpna lehlo popelem 189 mĢšƛanských domƽ pƎevážnĢ v historickém jádru mĢsta a 456 rodin zƽstalo bez pƎístƎeší. Život lidí i architektura mĢsta byly navždy poznamenány. NenávratnĢ zmizely pƎekrásné goƟcké, renesanēní a barokní šơty domƽ, shoƎel cenný a bohatý mĢstský archív. Pro další vývoj mĢsta mĢl neblahý dopad i úpadek nejrozšíƎenĢjšího soukenického Ǝemesla a stavba severozápadní železniēní dráhy, která minula mĢsto o 6 km. Z mĢsta se natrvalo odstĢhovalo mnoho rodin, nĢkteré také do Ameriky. PƎes všechny tyto negaƟvní dopady byl v Polné zƎetelný vzestup kulturního dĢní. Ve II. polovinĢ 19. stoleơ vzniklo mnoho pronárodních spolkƽ. Polná se stala vyhlášenou hlavnĢ díky ochotnickému divadlu, provozovanému od roku 1798. Neslavným se pro Polnou stal rok 1899, kdy se v souvislosƟ s takzvanou Hilsneriádou mĢsto ēasto objevovalo na stránkách národního i svĢtového Ɵsku. Vražda mladé dívky Anežky Hrƽzové, z níž byl obvinĢn Žid, v nebývalé míƎe poznamenala život obyvatel a vstoupila do dĢjin svĢtové jusƟce. Dnes je Polná velmi pƎíjemným mĢstem s bohatým kulturním a spoleēenským životem a s památkami, které stojí za shlédnuơ.

3


10.10.2012 11:16:07

Areál hradu a zámku Polenský hrad patƎí k nejstarším feudálním stavbám u nás a je jednoznaēnĢ nejstarší dochovanou památkou ve mĢstĢ. Byl postaven nejspíš na zaēátku 20. let 13. stoleơ. V jádru hradu stávala mohutná válcová vĢž, což nám dokládá nejstarší vyobrazení Polné – veduta Jorise Hoefnagela z roku 1617. PƽvodnĢ dƎevĢný hrádek byl v II. polovinĢ 15. stoleơ pƎebudován na pevný goƟcký hrad. Roku 1584 dal Zachariáš z Hradce pƎestavĢt hrad v renesanēním slohu. Koncem 17. stoleơ dostává barokní podobu. NĢkolikrát vyhoƎel, ale po obrovském požáru v roce 1794 již nikdy nebyl opraven do pƽvodní velikosƟ. Po pƎemístĢní správy velkostatku v roce 1810 do sousední PƎibyslavi sloužil hrad i zámek hospodáƎským úēelƽm, v ēásƟ byly zƎízeny byty. PrakƟcky po celé 19. stoleơ nebyl udržován a došlo k jeho postupné devastaci. Roku 1922 koupil celý objekt podnikatel Václav Pojmann a vĢnoval ho polenskému Sokolu a Spolku mĢstského muzea. Zámek byl dobrovolnou prací adaptován pro muzejní úēely. Dnes pƎedstavuje soubor fragmentƽ architektonických objektƽ rozmanitého slohového pojeơ. Celý objekt prošel v letech 1975–2004 nároēnou rekonstrukcí vnĢjších i vnitƎních prostor. Dnes v areálu kromĢ MĢstského muzea sídlí Základní umĢlecká škola, Kulturní stƎedisko se sálem a Zámecká restaurace s ubytováním.

4 1


10.10.2012 11:16:14

DĢkanský chrám Nanebevzeơ Panny Marie Monumentální stavba na nejvĢtším polenském námĢsơ je vedle Areálu hradu a zámku dominantou mĢsta. Chrám byl vystavĢn v letech 1700–1707 podle plánƽ italského mistra Dominika de Angeli v místĢ bývalého goƟckého kostela Matky Boží; ten byl v roce 1699 za ơm úēelem zboƎen. První stavitel Vít z Nového Veselí v roce 1701 pro jisté neshody odstoupil a stavbu baziliky pak Ǝídili Italové Jan a Pietro Spineƫ. V roce 1707 byla nedokonēená stavba provizornĢ pƎedána, aby mohla sloužit svým úēelƽm. Ve dnech 7.–13. záƎí 1707 byl chrám vysvĢcen strahovským opatem Vítem. Štuková a fresková výzdoba na stĢnách, valené klenbĢ a stropech chrámu je dokonalou ukázkou precizní výtvarné práce italských mistrƽ z Florencie a má vskutku evropskou úroveŸ. V letech 1707 a 1708 zde pracovali na dokonēení a úpravách výzdoby malíƎ Luca Antonio Colomba a štukatér a mramoráƎ Giacomo Antonio Corbellini. KromĢ hlavního oltáƎe v hlavní lodi je v obou postranních lodích ještĢ 8 menších boēních oltáƎƽ. Zajímavá je dlažba z roku 1713. Velké barokní varhany, dílo Davida Siebera z roku 1708, doplŸují menší, velmi vzácné varhany z konce 16. stoleơ na literátském kƽru na Ǝemenový pohon. Cenná je protestantská cínová kƎƟtelnice z roku 1617 od místního cínaƎe Dopplera, nedávno zrestaurovaná. Jde o jednu z nejvĢtších barokních staveb v R. Kostel je 63 m dlouhý, 26 m široký a 22 m vysoký. VĢž sahající do výšky 64 m byla postavena v roce 1895 podle návrhu arch. FranƟška Schmoranze, když pƽvodní vĢž shoƎela pƎi požáru v roce 1863. Chrám Nanebevzeơ Panny Marie byl v roce 2008 prohlášen národní kulturní památkou. V roce 2012 byla v interiéru zpƎístupnĢna nová prohlídková trasa s celoroēním provozem.

5


10.10.2012 11:16:29

Židovské mĢsto Polenské gheƩo (dnešní Karlovo námĢsơ) bylo založeno v roce 1680. Dochovaná barokní zástavba má dvĢ ēásƟ – pƽvodní mĢsto, pƽdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní námĢsơ, tzv. Rabínský plácek. NĢkolik domƽ, které ho tvoƎí, bylo k pƽvodnímu ghettu dostavĢno pƎi rozšiƎování v roce 1740. Bývalé židovské mĢsto je tvoƎeno 32 vĢtšinou patrovými domy pƎestavĢnými v novodobém stylu. Synagoga a rabínský dƽm jsou v majetku Federace židovských obcí v Praze, kam byly mĢstem Polná bezplatnĢ vráceny již v roce 1994.

Židovský hƎbitov PohƎebištĢ polenských Židƽ je umístĢno na Dolním mĢstĢ – Pod Kalvárií, kde bylo až do II. poloviny 17. stoleơ pƽvodní sídlištĢ nĢkolika židovských rodin. K založení hƎbitova došlo pravdĢpodobnĢ poēátkem 16. stoleơ. V prostoru pohƎebištĢ se nachází ve 32 nepravidelných Ǝadách pƎibližnĢ 1000 barokních, klasicistních i novodobých náhrobkƽ, z nichž mnohé mají historickou i umĢleckou hodnotu. Nejstarší náhrobek je oznaēen letopoētem 1621. Novodobé pomníky jsou rozmístĢny v jižní ēásƟ hƎbitova, naopak v severní ēásƟ se nacházejí spíše historicky nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy. Od poloviny 20. stoleơ hƎbitov zarƽstal, mnohé pomníky byly pƽdní erozí i necitlivou rukou ēlovĢka vyvráceny a povaleny. Od roku 1988 o hƎbitov peēuje skupina mladých nadšencƽ (pozdĢji Spolek pƎátel na ochranu židovských památek v Polné). Náhrobky jsou postupnĢ opravovány a umísƛovány na pƽvodní místo do svislé polohy. Nový vchod dalo postavit v roce 1995 mĢsto Polná, kovanou mƎíž zhotovil umĢlecký kováƎ Erwin Habermann z Jihlavy. HƎbitov je majetkem Židovské náboženské obce v Praze.

6 1


10.10.2012 11:16:37

Synagoga a rabínský dƽm Klenutou synagogu postavili Židé po vzniku gheƩa v roce 1684. Po požárech byla vždy znovu pƎestavĢna. Z pƽvodního barokního vzhledu synagogy se zachovala ētyƎi typicky protáhlá okna s lomeným obloukem a fragment nejstarší výmalby, odkrytý pƎi rekonstrukci v roce 1998. V zadní ēásƟ byla vystavĢna galerie s šesƟ dƎevĢnými sloupy. Poēátkem 19. stoleơ zde byly umístĢny dƎevĢné stolice pro 80 žen. V hlavním sále se v té dobĢ nacházelo 118 míst pro muže. Do mužské ēásƟ se vcházelo z ulice a podélné chodby, pro vstup na ženskou galerii sloužil zvláštní vchod. Dostavbou jednoho patra sousedního domu v roce 1717 vznikl vedle synagogy obecní dƽm a zároveŸ sídlo rabína. V dobĢ nejvĢtšího rozmachu židovské obce byla v prvním patƎe obecního domu umístĢna tzv. zimní modlitebna s tƎiceƟ místy. \íkávalo se jí „malá synagoga“. Jako svatostánek pƎestala synagoga sloužit v roce 1943. BĢhem dalších let plnila nĢkolik funkcí: majetek církve ēs. husitské, skladištĢ barev a chemických hnojiv aj. Chystané demolici zchátralé stavby zabránily spoleēenské zmĢny po roce 1989. V roce 1994 byla spolu s rabínským domem mĢstem bezplatnĢ vrácena do majetku Federace židovských obcí v Praze. Za Įnanēní spoluúēasƟ mĢsta byla zrekonstruována. Obnovená synagoga byla zpƎístupnĢna veƎejnosƟ jako Regionální židovské muzeum s expozicemi PƎíbĢh Leopolda Hilsnera a Historie Židƽ v Polné v záƎí roku 2000.

7


10.10.2012 11:16:43

Kostel svaté KateƎiny HƎbitovní kostel sv. KateƎiny byl postaven ve II. polovinĢ l4. stoleơ na místĢ zvaném Strážný vrch jižnĢ od mĢsta. Je po hradu druhou nejstarší dochovanou památkou ve mĢstĢ. Na jižní stranĢ lodi pƎetrval rannĢ goƟcký lomený portál. PƽvodnĢ pravdĢpodobnĢ sloužil jako kaple pro bohoslužby obyvatel sousedícího hradu. UvnitƎ jsou zbytky fresek z 15. stoleơ zobrazující život Krista a sv. KateƎiny a fresky polenského malíƎe JiƎíka JircháƎe z pƎelomu 16. a 17. stoleơ., dnes, bohužel, v neutĢšeném stavu. Jak nám dokládají písemné zprávy z poēátku 15. stoleơ, u kostela byl zƎízen hƎbitov. Ve svahu pod pƽvodním hƎbitovem smĢrem k rybníku Peklo byl koncem 16. stoleơ zƎízen menší hƎbitov pro nepokƎtĢné dĢƟ, lidi jiné víry a sebevrahy.

Na hƎbitovĢ se dochovala celá Ǝada cenných náhrobkƽ. Zaujmou zejména náhrobky významných osobnosơ (BedƎich Neubauer – muzejník, BƎeƟslav Rérych – zakladatel polenského muzea a regionální historik, Karel Varhánek – významný podnikatel a mecenáš mĢsta aj.). UmĢlecky cenná je plasƟka na hrobce rodiny Vítkovy – dílo akademického sochaƎe FranƟška Vladimíra Foita. Ve svahu pƎi kostele žili v 17. a 18. stoleơ podle povĢsơ poustevníci, kteƎí se mj. starali o nemocné cholerou a morem. V poustevnĢ pozdĢji pƎebýval hrobaƎ, prakƟcky až do roku 1886, kdy byla zboƎena.

8 1


10.10.2012 11:16:57

Kostel svaté Anny Kostel svaté Anny sloužil pƽvodnĢ jako kaple pro chovance špitálu; byl založen zemanem Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou KateƎinou z Moēovic po roce 1440. Roku 1588 byl kostel obnoven, pƽvodní strop byl nahrazen renesanēním klenutým. K dalším stavebním úpravám došlo v letech 1684 a 1863. Až pozdĢji byla kaple využívána pro ēetnĢjší bohoslužby farnosƟ, zejména pƎi stavbĢ hlavního kostela Nanebevzeơ Panny Marie v letech 1699 až 1707. V roce 1894 byla dokonēena dva roky trvající pseudogoƟcká pƎestavba kostela podle projektu puristy, architekta Roberta Niklíēka. PoƎízen byl i nový oltáƎ. PƎi stavebních úpravách došlo, bohužel, k necitlivému zniēení pƽvodních fresek z 15. stoleơ (kresba fresky KlanĢní tƎí králƽ je uložena v mĢstském muzeu). PƎi kostele se až do poloviny 20. stoleơ držela pouƛ u svaté Anny. V domĢ vedle kostela se narodil hudební skladatel Josef Kuhn (1911–1984), svĢtovĢ známý varhanní virtuos.

Kostel svaté Barbory Po zrušení pƽvodního hƎbitova u kostela Nanebevzeơ Panny Marie byl po roce 1710 založen za školskou branou, severnĢ od hlavního námĢsơ pƎi cestĢ do PƎibyslavi, nový hƎbitov. V letech 1720–1725 dal zde uprostƎed pohƎebištĢ tehdejší polenský dĢkan Pavel Haberlandt (1663–1729) postavit hƎbitovní kostel zasvĢcený sv. BarboƎe. Stavba byla provedena v jednoduchém stylu pozdního baroka na pƽdorysu Ǝeckého kƎíže. Fresky s rozvĢtvenou ikono-

9


10.10.2012 11:17:12

graĮí na stropĢ z let 1749 a 1750 pocházejí od chrudimského malíƎe a historika Josefa Ceregheƫho; dƎevoƎezby (napƎ. oltáƎe) a nĢkteré kamenické a sochaƎské artefakty jsou z ƎezbáƎské a sochaƎské dílny polenských Morávkƽ – MarƟna Ignáce (1679–1762) a jeho syna Viktora Václava (1715–1779). Nad branou hƎbitova je plasƟka sv. Barbory, patronky umírajících. Na hƎbitovĢ je Ǝada památkovĢ významných náhrobkƽ; neobvyklý je napƎ. železný zdobený náhrobek dĢkana MatĢje Slugy z r. 1859 – výrobek železárny v Polniēce. Pomník Anežky Hrƽzové zhotovil sochaƎ Antonín Sucharda z Nové Paky. Za pozornost stojí i mramorové desky polenských kaplanƽ a dĢkanƽ, zasazené do zdi kostela.

Kalvárie: KƎížová cesta a Boží hrob V Polné byla v roce 1894 severnĢ za mĢstem, na místĢ starší dƎevĢné Kalvárie, postavena kaple Božího hrobu dle architekta Roberta Niklíēka. Kalvárie s tƎemi kamennými kƎíži a ētyƎmi kapliēkami byla zƎízena zásluhou polenského rodáka, dĢkana FranƟška Pojmona. Kapliēky jsou volnĢ rozestavĢny do svahu, mají obdélníkový pƽdorys a podezdívku, ukonēenou soklovou Ǝímsou. Každá z cihlových kapliēek má klekátko, aby se zde vĢƎící zastavil, poklekl a pomodlil. Boží hrob i kapliēky byly svépomocí místních vĢƎících obēanƽ v 90. letech minulého stoleơ dƽkladnĢ opraveny. Soubor drobných církevních památek je zde vkusnĢ zasazen do hezkého pƎírodního rámce.

10 1


10.10.2012 11:17:30

Oblakový sloup se sousoším NejsvĢtĢjší Trojice Pískovcový trojiēní sloup byl postavený roku 1750 v horní ēásƟ námĢsơ. Sousoší NejsvĢtĢjší Trojice je dílem místního sochaƎe Viktora Václava Morávka a nejspíš se na nĢm podílel i jeho otec MarƟn Ignác Morávek. Na pódiu jsou umístĢny sochy svĢtcƽ: sv. Václav, sv. Prokop, sv. VojtĢch, sv. Florián, sv. Josef, sv. Jan Nepomucký a sv. Antonín Paduánský; v ēele vyniká socha Panny Marie. Kolem stavby jsou umístĢny sloupky s ƎetĢzy. Stavbu inicioval polenský dĢkan Petr Florian (1693–1775), který se také pƎiēinil o její ēásteēné Įnancování vyhlášením sbírky mezi vĢƎícími.

Kapliēky a sloupy Boží Muka s kamennou podezdívkou stojí na konci Žejdlicovy ulice, uprostƎed kƎižovatky silnic z Polné do VĢžniēky a Dobroutova. PƎi cestĢ z Polné k Podleskému mlýnu se nachází volnĢ stojící kapliēka ētvercového pƽdorysu. Pochází z roku 1705. Na hrázi rybníka Peklo stojí kapliēka (poklona) z roku 1780 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Má obdélníkový pƽdorys se zdĢnou pƎedzahrádkou. Na rozcesơ staré jihlavské cesty na Zápeklí se nachází volnĢ stojící kapliēka postavena roku 1783 „za odvrácení moru“. Pƽvodní dƎevĢnou socha sv. Václava byla odcizena. PƎi rozcesơ na Brzkov a Hrbov stojí od poēátku 19. stol. omítnutý zdĢný sloup z kamene a cihel s plechovou Įgurou Panny Marie, lidovĢ zvaný „Loreta“. U domu ēp. 237 v Palackého ulici je umístĢn sloup se sochou Panny Marie z poloviny 18. stoleơ. PƎi cestĢ odboēující k ZimovĢ rybníku, se nachází ještĢ kamenný sloup, dƎíve s obrazem sv. Václava, – Boží muka – z roku 1653.

11


10.10.2012 11:18:07

PƎi silnici do Záborné se nachází pamĢtní sloup s datem 25. 12. 1767. Byl zde postaven na památku náhlého úmrơ Ludmily DvoƎákové ze Záborné.

Památné kameny Asi 100 m za mĢstem smĢrem na Zábornou je kƎížový kámen na rubu s maltézským kƎížem v kruhu a na líci s reliéfem maltézského kƎíže na žerdi. Na tomto místĢ zemƎel sedlák, na kterého se pƎevráƟl naložený vƽz. V obvodové zdi domu v NerudovĢ ulici stojí zazdĢný hrubĢ opracovaný kamenný kƎíž. Dle povĢsƟ zde velký úhoƎ zardousil pytláka. VĢtší ēást kƎížového kamene se setƎelým reliéfem kƎíže je zasazena v opĢrné zdi pƎed dĢkanským chrámem. KƎíž s nepravidelnými rameny šơhlého tvaru nalezneme zazdĢný ve venkovní zdi domu ēp. 322 v ulici Karla apka. V horní ēásƟ poškozená žulová deska se tƎemi kƎíži – jedním vĢtším a po stranách dvĢma menšími – je umístĢna v talutĢ pƎi silnici do Brzkova vpravo, asi 1,5 km za Polnou. Byal zde zasazena na památku matky a dvou dĢơ, kteƎí zde umrzli ve snĢhové vánici. Mohutná kamenná deska pravdĢpodobnĢ z 15. stoleơ, s velkým, již témĢƎ neznatelným kƎížem, byla souēásơ výdlažby pƎi vstupu do dĢkanského chrámu. Je umístĢna ve svislé poloze v prƽchodu kaplanky. Nádherný smírēí kámen s velkým kƎížem je zasazen v lese nedaleko obce VĢžniēka, 3 km od Polné. V MĢstském muzeu Polná jsou uloženy celkem ētyƎi památné kameny, které pƽvodnĢ stávaly v Polné a okolí. DoplŸují soubor kamenných památek v expozici Lapidária.

KleštĢr KleštĢr je ēást prastaré zemské cesty vedoucí z Moravy do ech pƎes Polnou. Název vznikl pravdĢpodobnĢ z pƽvodního nĢmeckého slova „Klosteur“ (zárožné). Z této kdysi dƽležité obchodní komunikace se dochoval asi 150 m dlouhý hluboký úvoz s výrazným výtesem (soutĢskou) ve skále. Podstatná ēást úvozu, navazující na silnici do VĢžnice u Havlíēkova Brodu, byla v polovinĢ 60. let minulého stoleơ necitlivĢ zavezena. KleštĢr pravdĢpodobnĢ souvisel s nejstarší trasou Haberské stezky, pozdĢji byl souēásơ Uherské obchodní cesty. Touto komunikací byla také hnána poēetná stáda dobytka na výhodné trhy do ech. Úzký výtes ve skále umožnil tzv. „mýtnému“ spoēítat poēet kusƽ skotu ve stádĢ a stanovit tak pƎíslušný poplatek za pƎepravu dobytka pƎes mĢsto. KleštĢr tedy s nejvĢtší pravdĢpodobnosơ pƎedstavuje prastaré celništĢ. Jako naprosto výjimeēný útvar ve stƎední EvropĢ byl KleštĢr v roce 1998 prohlášen Ministerstvem kultury R národní kulturní památkou.

12 1


10.10.2012 11:18:35

Husovo námĢsơ Na návrší uprostƎed mĢsta vzniklo patrnĢ až ve II. polovinĢ 15. stoleơ velké, pravidelné obdélníkové námĢsơ. Koncem 19. stoleơ dostalo název Husovo námĢsơ; má rozlohu bezmála 1,8 ha. Stojí zde 32 patrových mĢšƛanských, architektonicky i historicky cenných domƽ, vĢtšinou se stƎedovĢkými jádry, z toho tƎi dvoupatrové – radnice ēp. 39, BakaláƎský dƽm ēp. 48 a dƽm ēp. 50 – sídlo eské spoƎitelny. VĢtšinu domƽ s prvky románské renesance charakterizují klenby, patrné zejména v pƎízemních ēástech staveb. Až na nĢkolik výjimek (napƎ. portály a klenby v domech ēp. 22, 24, 41, 48…) je vĢtšina klenebních ēásơ skryta po zazdĢní pƎíēkami, mnohdy imitovanými. Od svého vzniku Husovo námĢsơ dvakrát úplnĢ vyhoƎelo (1551 a 1863). Renesanēní domy s ēelními šơty pƎed požárem v roce 1863 pƎipomínají již jen dvĢ zažloutlé fotograĮe, poƎízené uēitelem Antonínem Klusáēkem. Mezi domy ēp. 34 a 35 stávala mĢstská Horní brána spojující hlavní námĢsơ s periferním Horním mĢstem; vĢž brány byla zboƎena v roce 1846, dvojici pƎeklenovacích obloukƽ (prampouchƽ) brány odstranili v letech 1963 a 1965. Souēásơ brány ještĢ koncem 19. stoleơ byla socha Panny Marie, neznámo kým a kdy odstranĢna. Pƽvodní brána byla ovšem zboƎena Švédy za tƎiceƟleté války, její základy byly objeveny pƎi kladení vodovodu.

V roce 1899 vysázeli nejpilnĢjší žáci v horní ēásƟ ve tƎech Ǝadách 35 lip – park byl tehdy nazván „Královské stromoƎadí“. UprostƎed parkové úpravy je velká Morávkova kamenná kašna s hlavou hastrmana, kterou zhotovil pro mĢsto místní uēitel Ferdinand Kubica (1904–1971) v roce 1963. Menší kašna s pranýƎem stojí od roku 1874 pƎi chodníku z malých dlažebních kostek, vydláždĢném pƎes park. V horní ēásƟ námĢsơ stojí již zmínĢný oblakový sloup s barokním sousoším NejsvĢtĢjší Trojice.

13


10.10.2012 11:18:55

Sezimovo námĢsơ PƽvodnĢ se jmenovalo „Rosmark“ a trojúhelníkový pƽdorys s úsơm v goƟcké dolní bránĢ napovídá, že se jedná o nejstarší, vlastnĢ pƽvodní osídlení pod hradem. Dƽm ēp. 2, pƎiléhající ke goƟcké bránĢ ze 14. stoleơ, má goƟcké jádro. V roce 1977 byla za ơmto domem, poblíž brány, nalezena Ǝímská mince ze 3. stoleơ n. l. Dolní brána byla souēásơ mĢstského opevnĢní – tzv. šancí. V domĢ ēp. 9 s ēelním volutovým šơtem, zvaném po majitelce Marii Stuartové „Stuartovský“, je umístĢna Husova knihovna; je zde také sál se scénou pro loutkové divadlo, které se v Polné dodnes pravidelnĢ hraje od roku 1926. UprostƎed parēíku pƎed rodným domem spisovatelky Vlasty PiƩnerové stojí od roku 1950 socha Hébé, pƎemístĢná sem z Havlíēkova Brodu.

Karlovo námĢsơ (Židovské mĢsto) Dochovaná barokní zástavba gheƩa z let 1680 až 1682 má dvĢ ēásƟ – pƽvodní mĢsto, pƽdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní námĢsơ, tzv. Rabínský plácek. NĢkolik domƽ, které ho tvoƎí, bylo k pƽvodnímu gheƩu dostavĢno pƎi rozšiƎování v roce 1740. V severním vrcholu byla hlavní horní brána. Jediným dochovaným historickým domem s rokokovou fasádou v židovském mĢstĢ je BĢlohlávkƽv dƽm, ēp. 538 na dolním námĢsơ. V jižní frontĢ domƽ horního Karlova námĢsơ, ukonēené východním smĢrem synagogou, je prƽchod rabínským domem. Z horního na dolní námĢsơ se dá ovšem projít také kolem synagogy, kde byla umístĢna v ēp. 400 židovská škola. V sousedním domĢ, ēp. 530, bývala židovská lázeŸ, tzv. mikve.

14 1


10.10.2012 11:19:20

MĢstské muzeum Sbírkový fond MĢstského muzea Polná zaēal budovat Spolek mĢstského muzea, založený v roce 1895. Dne 1. ledna 1900 bylo muzeum otevƎeno pro veƎejnost v prostorách Kaplanky. U zrodu muzea a vzniku prvních expozic stál pƎedevším uēitel a vlasƟvĢdný badatel BƎeƟslav Rérych. Po zakoupení zdevastovaného polenského hradu pro potƎeby Spolku mĢstského muzea v roce 1922 došlo v letech 1923–1926 k zásadní rekonstrukci hradních objektƽ. V období pƎed II. svĢtovou válkou bylo polenské muzeum nejvĢtší a nejvýznamnĢjší na eskomoravské vysoēinĢ. V roce 1962 bylo MĢstské Rérychovo muzeum v Polné pƎevedeno pod správu Muzea Vysoēiny v JihlavĢ jako poboēka.

Od poloviny 70. let byl hrad a zámek postupnĢ nákladnĢ rekonstruován; vĢtšina sbírek byla na ēas uložena do depozitáƎe. V roce 1994 bylo východní kƎídlo zámku pƎedáno zpĢt do užívání muzea. Po dokonēení rekonstrukce v roce 2004 muzeum zpƎístupnilo další výstavní sály s novými expozicemi. Po podání žádosƟ mĢstem Polná a na základĢ rozhodnuơ zastupitelstva Kraje Vysoēina v roce 2006 byl sbírkový fond, vybudovaný pƎevážnĢ z darƽ polenských obēanƽ, vrácen zpĢt do majetku mĢsta. Vzniklo tak samostatné MĢstské muzeum Polná se sídlem v areálu hradu a zámku.

15


10.10.2012 11:19:48

MĢstské muzeum Polná KONTAKT: Zámek 486, tel.: 567 212 336 [email protected], www.muzeum-polna.cz

OTEVÍRACÍ DOBA: duben, kvĢten, záƎí, Ǝíjen ÚT – NE 09:00 – 12:00 ēerven – srpen ÚT – NE 09:00 – 12:00 po domluvĢ i v jiném termínu

13:00 – 16:00

13:00 – 17:00

STÁLÉ EXPOZICE I. prohlídkový okruh: Lapidárium, Lékárna U erného orla, Kupecký krám, Hladomorna II. prohlídkový okruh: Erbovní sál, Ditrichštejnský sál, Kunštátský sál, MĢšƛanský pokoj III. prohlídkový okruh: Vznik a historie muzea, SíŸ rodákƽ, OtevƎený depozitáƎ nábytku, Legie a vznik eskoslovenska IV. prohlídkový okruh: Hodiny a vývoj hodináƎského Ǝemesla V. prohlídkový okruh: Stará polenská škola (nalézá se mimo areál hradu a zámku, cca 200 m od sídla muzea)

16 1


10.10.2012 11:20:07

Stará polenská škola Je oddĢlenou expozicí; umístĢna je v samostatném objektu - v tzv. BrožovĢ domĢ v PodĢbradovĢ ulici, ēp. 77. Stálá, turisty vyhledávaná expozice, dokumentuje historii školství od poloviny 18. stoleơ do konce 19. stoleơ. TvoƎí ji úplný interiér tƎídy z poloviny 19. stoleơ, byt uēitele, kabinet pƎírodnin a ēerná kuchynĢ. Základem sbírky je inventáƎ staré polenské školy, který se stal souēásơ muzejního fondu (nábytek, knihy, preparované biologické pomƽcky, typické dobové školní potƎeby - poƎízené z darƽ, nákupem a sbĢrem).

Radnice Dvoupatrový dƽm ēp. 39 na HusovĢ námĢsơ je sídlem MĢstského úƎadu. Kdysi byl nazýván Rivolovský, od roku 1646 s právem mydláƎským. Na radnici byl objekt pƎestavĢn roku 1897, poté, co ho mĢstu daroval podnikatel ryơƎ Karel Varhánek. Roku 1899 byla do pƎízemí umístĢna MĢstská spoƎitelna, v prvním a druhém patƎe byly, a dodnes jsou, kanceláƎe mĢstské samosprávy. Po pƎemístĢní úƎadovny MĢstské spoƎitelny do nové budovy ēp. 50 v roce 1933 byly prostory v pƎízemí užívány sborem dobrovolných hasiēƽ pro uložení požární techniky. V souēasnosƟ je v tĢchto místnostech Informaēní centrum a spoleēenská místnost pro schƽze, pƎednášky, výstavy apod.

Informaēní centrum Husovo námĢsơ 39, Polná, pƎízemí radnice, tel. 567 559 211 [email protected], www.infocentrumpolna.cz PO ÚT – PÁ

08:00 – 12:00 08:00 – 12:00

12:30 – 16:00 12:30 – 16:30

ēervenec – srpen (a svátky) také SO – NE 09:30 – 11:30

12:30 – 15:30

Informaēní centrum v chrámu Nanebevzeơ Panny Marie ÚT – SO 09:00 – 12:00 13:00 – 16:00 NE a zasvĢcené 11:00 – 12:00 13:00 – 16:00 svátky tel. 567 212 139, 739 146 650, [email protected]

17


10.10.2012 11:20:16

PƎímĢstské ēásƟ Z nĢkolika obcí integrovaných v 80. letech minulého stoleơ zƽstaly ve správĢ mĢsta Polná: Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov.

Hrbov je vzdálen od mĢsta 3 km severovýchodnĢ. UprostƎed návsi se nachází od roku 2002 kapliēka sv. VavƎince. Nedaleko obce nalezneme smírēí kámen s masivním kƎížem, postavený na památku sedláka usmrceného divokým prasetem. V místĢ stojí památný, státem chránĢný dub. Penzion U Markƽ nabízí ubytování s kapacitou 12 lƽžek. V místním kamenolomu se tĢží durbachit, využívaný pro svou vysokou radioakƟvitu hlavnĢ na úpravu a stavbu komunikací a pro venkovní stavby. Janovice jsou nejvzdálenĢjší ēásơ Polné; od mĢsta jsou vzdáleny 5 km východním smĢrem. Ves je zmínĢna již r. 1242 v darovací lisƟnĢ, potvrzené králem Václavem I. V obci je zdĢná kapliēka z roku 1914, zasvĢcená PannĢ Marii. V pƎíkopu u silnice smĢrem od Záborné je umístĢna žulová deska s úzkým maltézským kƎížem – kámen neznámého pƽvodu. Jiný „smírēí“ kámen stojí v místĢ U Kalicha mezi Janovicemi a Rudolcem pƎi lesní cestĢ na osadu Samoơn; údajnĢ zde rozzuƎený býk usmrƟl Ǝezníka. V Janovicích se narodili botanik, mykolog a publicista Jaromír Diener (1906–1984) a geodet evropského jména Jan Marek (1834–1900). Skrýšov je nejmenší mĢstskou ēásơ, vzdálenou 4,5 km od Polné smĢrem na Žěár nad Sázavou. Na návsi stojí nová kapliēka. Nové Dvory, do roku 1945 víceménĢ enkláva obēanƽ nĢmecké národnosƟ (Deutsch Neuhof) se nachází pƎi silnici z Polné do Kamenné, 2,5 km od mĢsta.

18 1


10.10.2012 11:20:29

Mapa stezek Místní zelené znaēení: Nauēná stezka Josefa Klementa ervené body: Pojmannova stezka

19


10.10.2012 11:20:42

Pojmannova stezka Zaēátek a konec: Polná, Husovo námĢsơ Délka: 5 km Znaēena turisƟckým pásovým znaēením žluté barvy. 1. Husovo námĢsơ Památky na HusovĢ námĢsơ: DĢkanský chrám Nanebevzeơ Panny Marie (samostatnĢ popsán na str. 5) MĢšƛanské domy na HusovĢ námĢsơ. Dƽm ēp. 49 postavil v roce 1479 Viktorin z Kunštátu. Z období renesance pocházejí domy ēp. 41 (restaurace U Slovana, v druhé polovinĢ 19. stoleơ centrum kulturního života v Polné, sídlo Besedy, Sokola a divadla), ēp. 47 (zde v letech 1840–1842 žila Božena NĢmcová) a ēp. 48. DĢkanský úƎad a kaplanka z poēátku 18. stoleơ. Kaplanka dƎíve sloužila jako škola, dnes v ní sídlí obvodní oddĢlení Policie R. 2. PƎes Sezimovo námĢsơ k Dolní bránĢ Brána pochází z poēátku 15. stoleơ a je v goƟckém slohu. PƽvodnĢ byla souēásơ mĢstského opevnĢní. 3. Ulicí Pod Kalvárií dále Borským údolím kolem rybníka Bor k bývalému Štohanzlovu (Borskému) mlýnu. Borský rybník se nachází v místech bývalých mokƎin za židovským hƎbitovem. Byl zbudován nejspíš v 15. stoleơ k chovu ryb. V místech pod hrází byl zƎejmĢ v 16. stol. postaven mlýn. Dnes jsou v místech již neexistujícího mlýna jen zbytky zdiva; ēást je pƎestavĢna na rekreaēní bydlení. 4. Lesní pĢšinou kolem rybníka Kukle Rybník je vzdálen pƎibližnĢ 3 km od Polné a je druhým nejvĢtším rybníkem v blízkosƟ mĢsta. Vznikl pravdĢpodobnĢ ve 14., nejpozdĢji v 15. stoleơ. Z velké ēásƟ je obklopen lesním porostem. Pojmannova stezka vede kolem pravého bƎehu rybníka. V místĢ poblíž chobotu rybníka bylo poblíž místa starého posezení zvaného Doubravník zbudováno nové, pevnĢjší, taktéž zastƎešené a stejnĢ zvané zastavení a posezení. 5. Za rybníkem Kukle doprava lesem pƎes vrstevnici SvatoŸova kopce na „brzkovskou“ silnici (vedoucí od obce Brzkov) zpĢt do Polné na námĢsơ Na trase nauēné stezky byla (kromĢ Doubravníku) vybudována další dvĢ zastƎešená odpoēívadla – v místĢ zvaném U Borovice a pod hrází rybníka Kukle v blízkosƟ obytných stavení (bývalé „rasovny) – a nĢkolik dalších laviēek na odpoēinkových místech. PƎi zastaveních jsou umístĢny informaēní tabule o ekosystémech, které vytvoƎili žáci z Klubu Pampeliška pƎi ZŠ Polná: lidská sídla, louka, les, rybník, pole. Tímto zpestƎením získají návštĢvníci cenné informace o místní faunĢ a ŇóƎe.

20 1


10.10.2012 11:20:51

Nauēná stezka Josefa Klementa Zaēátek a konec: Polná, Husovo námĢsơ Délka: 6 km 1. Husovo námĢsơ Zaēátek a konec stezky – turisƟcká mapa s vyznaēenou stezkou – ve stƎedu námĢsơ 2. Dƽm Josefa Klementa Žulová deska, umístĢná na domĢ, se struēným pƎipomenuơm pobytu tragicky zemƎelého, dlouholetého pƎedsedy klubu turistƽ. GheƩo má dvĢ ēásƟ – pƽvodní mĢsto, pƽdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní námĢsơ, tzv. Rabínský plácek. Stojí zde 32 vĢtšinou patrových domƽ pƎestavĢných v novodobém stylu, synagoga a rabínský dƽm. 3. Zámek PƽvodnĢ hrad ze 13. stoleơ, pƎedstavuje soubor fragmentƽ architektonických objektƽ rozmanitého slohového pojeơ. PatƎí k nejstarším feudálním stavbám u nás a je jednoznaēnĢ nejstarší dochovanou památkou ve mĢstĢ. Celý komplex byl bĢhem let velmi zdaƎile zrekonstruován. V areálu zámku sídlí Základní umĢlecká škola, Kulturní stƎedisko, MĢstské muzeum, MĢstské kino a Zámecká restaurace s ubytováním. 4. Kostel sv. KateƎiny Byl založen na místĢ zvaném Strážný vrch v blízkosƟ hradu v polovinĢ 14. stoleơ pány z Pirkštejna. Je druhou nejstarší dochovanou památkou ve mĢstĢ. Svatostánek sloužil pƽvodnĢ jako kaple pro obyvatele hradu a podhradí. UvnitƎ jsou zbytky fresek z poēátku 15. stoleơ zobrazující život Krista a sv. KateƎiny a fresky polenského malíƎe JiƎíka JircháƎe z pƎelomu 16. a 17. stol. 5. Les BƎezina – místo zavraždĢní Anežky Hrƽzové Zastavení v lese BƎezina je pƎipomínkou neslavnĢ proslulé aféry, tzv. hilsneriády. 6. Rybník Peklo vznikl v letech 1479 – 1482 a je nejvĢtší vodní plochou na Polensku (rozloha 16 ha, dlouhý je bezmála 1 km). Zakladatelem Pekla byl Viktorin z Kunštátu. V nedávných letech byl nákladnĢ odbahnĢn a na jeho bƎehu vznikl Rekreaēní a sportovní areál u rybníka Peklo. 7. KleštĢr (stará zemská cesta) Jedná se o historicky velmi cennou ēást prastaré zemské cesty s výtesem ve skále (v tomto místĢ se vybíralo tzv. mýtné). Úvoz je cca 5 m hluboký, dochovaná ēást je dlouhá pƎibližnĢ 300 metrƽ. Jako naprosto výjimeēný útvar ve stƎední EvropĢ byl KleštĢr v roce 1998 prohlášen národní kulturní památkou. 8. Židovský hƎbitov se nachází 700 m severozápadnĢ od Husova námĢsơ za ulicí Pod Kalvárií. Od 16. stoleơ byl nĢkolikrát rozšíƎen. V prostoru hƎbitova, ohrazeném zdí, se nachází cca 1000 barokních, klasicistních a novodobých náhrobkƽ. HƎbitov celoroēnĢ udržují ēlenové Spolku na záchranu židovských památek v Polné a Klubu Za historickou Polnou.

21


10.10.2012 11:20:55

Každoroēní zajímavé akce v Polné 30. dubna

arodĢjnice na letní scénĢ letní scéna Zámku Vždy s lampionovým prƽvodem, koncertem a bohatým doprovodným programem.

NedĢle v polovinĢ ēervna

Sváteēní odpoledne na rynku Husovo námĢsơ Celoodpolední pásmo koncertƽ, vystoupení, pƎedstavení. poslední víkend v ēervnu

Polná v plamenech Areál u rybníka Peklo FesƟval ohŸových umĢní - celovíkendová akce s pƎehlídkou ohŸových show, workshopy, koncerty a ohŸostrojem u rybníka Peklo. ervenec - srpen

Polenské kulturní léto Série koncertƽ na rƽzných místech mĢsta a letní kino. Druhý víkend v záƎí

Mrkvancová pouƛ Husovo námĢsơ Jedna z nejstarších a nejvĢtších pouơ na VysoēinĢ. KromĢ atrakcí a stánkƽ na HusovĢ námĢsơ je vždy doprovázena Ǝadou výstav, hudebních veēerƽ a zábav.

22 1


10.10.2012 11:21:00

Druhý víkend v Ǝíjnu

Polenský hudební podzim pátek:

To všechno vodnes ēas MĢstské kino Hudební pásmo vĢnované konkrétnímu zpĢváku nebo ēasovému období.

sobota: Swingový fesƟval Sál Zámku Celoveēerní pƎehlídka swingových kapel z celé republiky. nedĢle: Koncert vĢnovaný konkrétnímu hudebnímu žánru Areál hradu a zámku

Sobota pƎed I. adventní nedĢlí

Zahájení adventního ēasu Husovo námĢsơ Zahájení výstavy na radnici, pásmo vánoēních písní, ohŸostroj na HusovĢ námĢsơ.

Zlatá nedĢle

Vánoēní trhy Sezimovo námĢsơ Prodej vánoēních stromkƽ, kaprƽ, vánoēního zboží.

Bližší informace na: www.mesto-polna.cz www.infocentrumpolna.cz www.efendix.cz www.muzeum-polna.cz www.ad8.cz www.polnavplamenech.cz

23


10.10.2012 11:21:10

Kde se ubytovat? Zámecký hotel Zámek 485 tel.: 567 212 528 [email protected], www.gastropol.cz Cena: 500,- Kē/ osoba na noc Ubytovat se nejpozdĢji do 21.00 hod. Penzion (pizzerie) U Hilsnera Palackého 268 tel.: 567 210 024 [email protected], www.u-kapra.cz Cena: jednolƽžkový – 400,- Kē/pokoj/noc dvoulƽžkový – 700,- Kē/pokoj/noc Penzion TKZ Polná Boženy NĢmcové 332 po domluvĢ na tel. ēíslech: 567 155 231 (pí Chalupová), 567 155 211 (vrátnice TKZ), nebo mob.: 775 251 561 [email protected], www.tkz.cz Cena: apartmán a noc: 2 osoby – 1000,- Kē, 1 osoba – 700,- Kē dvoulƽžkový a noc: 2 osoby – 800,- Kē, 1 osoba – 500,- Kē jednolƽžkový s pƎistýlkou: 2 osoby – 600,- Kē/noc 1 osoba – 400,- Kē/noc Apartmán Pod Kostelem - ubytování v soukromí Sezimovo nám. 68 tel.: 731 661 958 [email protected], www.podkostelem.cz Cena podle poētu osob: od 400,- do 1200,- Kē DĢƟ do 3 let zdarma. Ubytování v DomĢ dĢơ a mládeže Indusova 210 tel.: 567 212 332, [email protected], www.ddmpolna.cz Cena: od 120,- do 150,- Kē za osobu DĢƟ do 15 let 60,- Kē Organizace pracující s dĢtmi nebo DDM: cena dle dohody. Ubytovna Kulturního stƎediska Zámek 485 tel.: 602 782 779, [email protected] Cena: 100,- Kē Penzion Marek Hrbov 35 tel.: 776 691 085 [email protected], www.marek.penzion.com Cena: 280,- Kē osoba/noc

24 1


10.10.2012 11:21:17

Kde se najíst? Zámecká restaurace Zámek 485, tel.: 567 212 528, [email protected] www.gastropol.cz PO – T 11:00 – 23:00 PÁ, SO 11:00 – 01:00 NE 11:00 – 22:00 Restaurace Parlament TƎebízského 57, tel.: 567 212 568, [email protected] PO – T 09:00 – 22:00 PÁ 09:00 – 24:00 SO 16:00 – 24:00 NE 09:00 – 12:00 16:00 – 22:00 Pizzerie U Hilsnera Palackého 268, tel.: 567 210 024, [email protected] www.u-kapra.cz PO – T 11:00 – 23:00 PÁ, SO 11:00 – 24:00 NE 11:00 – 22:00 Restaurace U Hobzƽ Tyršova 586, tel. 739 494 300, 603 328 157 [email protected] NE – T 10:00 - 22:00 PÁ – SO 10:00 - 24:00 Bistro U Honslƽ Husovo námĢsơ 31 PO – PÁ 08:00 – 16:00 Cukrárna U Radnice Husovo námĢsơ 40, tel.: 606 711 028 [email protected] PO – NE 8:00 – 18:00 K(r)AFÁRNA Husovo námĢsơ, tel.: 606 721 321 www.krafarna-polna.cz PO – T 10:00 - 22:00 PÁ 10:00 - 24:00 SO 14:00 - 24:00 NE 14:00 - 22:00 Cukrárna na rynku Husovo námĢsơ 47, tel.: 739 596 142 PO – PÁ 7:00 – 17:00 SO – NE 8:00 – 12:00

25


10.10.2012 11:21:23

2

9

1 3

14 1 12

7 5

13

1.

Chrám Nanebevzeơ Panny Marie

2.

Kostel sv. Barbory

3.

Kostel sv. Anny

4.

Kostel sv. KateƎiny

5.

Areál hradu a zámku

6.

MĢstské muzeum

7.

Stará polenská škola

26 1


10.10.2012 11:21:30

10 10

8 4

6

11

8.

Synagoga – Regionální židovské muzeum

9.

Oblakový sloup se sousoším NejsvĢtĢjší Trojice

10.

Radnice s Informaēním centrem

11.

Rybník Peklo s rekreaēním areálem

12.

MĢstský stadion

13.

Židovský hƎbitov

14.

Kalvárie a Boží hrob

27


10.10.2012 11:22:06

Vydalo: mĢsto Polná, 2012 • Vydáno za podpory Kraje Vysoēina. Texty: Jan Prchal a Informaēní centrum Polná • Náklad: 4000 ks Foto: Dana Horská, FranƟšek Mach, Jan Prchal, Jaroslav Prchal, JiƎí Rathouský, MarƟn Vacek, Ludmila Vomlelová GraĮcká úprava: Jakub Es (www.jakub-es.cz) Tisk: Art 21 s.r.o.

www.mesto-polna.cz


www.infocentrumpolna.cz

10.10.2012 11:22:35

historické m sto Vydáno za podpory Kraje Vyso ina

Recommend Documents