Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra Regionální geografie
Pavla VODOVÁ
Historická toponymie rybníků na vybraném území
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jindřich FRAJER, Ph.D.
Olomouc 2014
Bibliografický záznam
Autor (osobní číslo): Pavla Vodová (R10108) Studijní obor: Regionální geografie Název práce: Historická toponymie rybníků na vybraném území Title of thesis: Historical toponymy of ponds in the selected area Vedoucí práce: Mgr. Jindřich Frajer, Ph.D. Rozsah práce: dva výtisky, 51 stran Abstrakt: Bakalářská práce se stěžejně bude zabývat historicko-geografickou analýzou toponym rybníků nacházejících se v Čechách, konkrétně na Žatecku, Litoměřicku, Mladoboleslavsku, Hradecku, Rakovnicku a Kouřimsku, v období I. vojenského mapování (1763 - 1785) a II. vojenského mapování (1836 – 1852). Tato práce se skládá ze dvou pomyslných kroků. Vytvoření nových GIS dat, konkrétně, bodové vrstvy rybníků z 1VM, vybrat z nich ty, které jsou pojmenované a přepsat (transkripce) je do nynější češtiny a zařadit do zvolených kategorií. Druhý krok představuje porovnávání názvů (toponym) rybníků 1VM a 2VM z daného vzorku, a zjišťování odlišností. Z analýz by tedy měla vyplynout četnost jednotlivých jmen, změny ve jménech a vytvoření a zařazení rybníků do zvolených kategorií.
Klíčová slova: toponyma, Čechy, transkripce
Abstract: This theseis is primarily deaing with historiol-geographical analysis of toponyms of ponds located in Bohemia, namely in Žatec, Litorměřice, Mladá Boleslav, Hradec, Rakovník and Kouřim areas, in the period of first military survey (1763-1785) and second militrary survey (1836-1852).
This thesis consists of two steps. First step was to create GIS data, namely point layers of the ponds from the first military survey, to select those ponds with a name, transcribe their names into modern Czech and classify them into selected categories. Second step is to compare the names (toponyms) of the given sample of ponds from the first and second military survey and to identify differences. The analysis should, as a result, show the frequency of individual names of ponds, changes in their names and creation and clasiffication of ponds into selected categories.
Key words: toponymy, Bohemia, transcription
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci bakalářského studia oboru Regionální geografie vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jindřicha Frajera, Ph.D. Všechny použité materiály a zdroje jsou citovány s ohledem na vědeckou etiku, autorská práva a zákony na ochranu duševního vlastnictví
V Olomouci
Podpis
Děkuji všem, kteří mi byli nápomocní při tvorbě této bakalářské práce. Především vedoucímu práce Mgr. Jindřichu Frajerovi, Ph.D. za cenné podněty, rady a připomínky.
7
8
OBSAH ÚVOD .......…………………………………………..………….…………………...10 1 CÍLE PRÁCE............................................................................................................. 11 2 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY .................................................................. 12 3 METODIKA .............................................................................................................. 13 3.1 Výběr zájmového území .................................................................................... 13 3.2 Databáze hydronym 1VM .................................................................................. 14 3.2.1 I. vojenské mapování a II. vojenské mapování....................................... 17 3.3 Kategorizace rybníků ......................................................................................... 18 3.4 Porovnání 1VM s 2VM ...................................................................................... 19 4 HISTORIE RYBNÍKŮ ............................................................................................. 21 4.1 Počátky ............................................................................................................... 21 4.2 Zlatá éra .............................................................................................................. 22 4.3 Úpadek ............................................................................................................... 23 5 TOPONOMASTIKA, ZAMĚŘENÍ NA HYDRONYMA...................................... 24 5.1 Základní rozdělení .............................................................................................. 24 5.2 Hydronyma ......................................................................................................... 25 6 VÝSLEDKY PRÁCE ................................................................................................ 26 6.1 kategorizace rybníků .......................................................................................... 27 6.2 Porovnání názvů z 1VM a 2VM ........................................................................ 43 7 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 44 8 DISKUSE.................................................................................................................... 45 9 SUMMARY ................................................................................................................ 46 POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................ 47 PŘÍLOHY
9
ÚVOD Rybníky, vodní nádrže, jezera… Vodní díla jsou všude kolem nás, a to už několik staletí. Jejich zakládání na našem území není ničím novým. Jedny z prvních dokladů jsou známy až z 11. století, ale mluví se o nich s takovou samozřejmostí, že jistě musely existovat nutně dříve. Největší rozmach nastává v 15. a především v 16. století. Kdo by neznal jména jako je Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan nebo Štěpánek Netolický a rybníky Svět nebo Rožmberk. Ovšem otázka, kolik přesně rybníků na našem území bylo, dodnes není zodpovězena. Už vzhledem k tomu, že první komplexní mapování naší vlasti bylo I. vojenské mapování (1VM), které se uskutečnilo v době, kdy nastává hromadné rušení rybníků. A tak toto mapování je spíše obrázkem, že na zaniklé rybníky dnes, kromě starých map ukazují zarostlé relikty hrází v terénu nebo pomístní jména. Právě názvy rybníků jsou často jediné, co nám z existence rybníka zůstalo a to je důvod, proč se tomuto tématu věnovat. Na základě mapových listů z 1VM a následné transkripce bude vytvořena databáze názvů rybníků, které budou zařazeny do zvolených kategorií. Tyto selektované rybníky budou porovnány se stejnými rybníky, ale s názvy z II. vojenského mapování (2VM).
10
1 CÍLE PRÁCE Vodní plochy jsou důležitou součástí naší krajiny a my si je neodmyslitelně spojujeme s rybníky. Ať už v minulosti, či nyní, zaniklé, znovu vybudované, nebo stále přetrvávající. Cílem práce je historicko-geografická analýza toponym rybníků z 1VM a z 2VM na vybraném území historických krajů Žateckého, Litoměřického, Mladoboleslavského, Hradeckého, Rakovnického a Kouřimského. Porovnání názvů rybníků jednotlivých mapování. Výsledkem analýz by měla být četnost jednotlivých jmen rybníků v zájmovém území, změny a kategorizace jmen rybníků dle zvolených parametrů. Výsledky analýz budou prezentovány mapami jednotlivých kategorií, společnou mapou a grafy.
11
2 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY Jedním ze stěžejních autorů děl o toponomastice, ze kterého vychází většina autorů píšících k tomuto tématu, je bezesporu Vladimír Šmilauer, ze kterého čerpá i tato práce, kde bylo použito jeho dílo Úvod do toponomastiky (1963), kde autor na dvou stech stranách vysvětluje základy této vědy. Dále jsem čerpala z knihy Pomístní jména v Čechách o čem vypovídají jména polí, luk lesů, hor, vod a cest (1995) autorky Libuše Olivové-Nezbedové, která byla studentkou již zmíněného Šmilauera. Tato studie pojednává o významu jmen polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Dalším důležitým zdrojem informací pro tuto práci pak byla kniha od Pavla Štěpána Označení barev a jejich použití v toponymii (2004), a to zejména kapitola „Jména vod“. K tématu rybníků v historii byl oporou články Petra Vorla Zlatá doba českého rybníkářství (2007) z časopisu Dějiny a současnost, Rudolfa Šrámka-Huška Naše rybníkářství, jeho tradice a rozvoj (1954), Karla Růžičky Z historie rybníkářství (1954). Práce Jiřího Andresky Rybářství a jeho tradice (1987) a Lesk a sláva českého rybníkářství (1997), a v neposlední řadě články Jana Cáblíka Rybníky jako prvek vodního hospodářství (1972) a Úloha rybníků v naší krajině (1981). Dále pak studie A. Míky a S. Štochla Naše rybníky a přehradní jezera (1963) a disertační práce J. Frajera Rekonstrukce historické krajiny Čáslavska s důrazem na vodní hospodářství. Inspirace pro tvorbu kategorií bylo dílo Josefa Novotného a kolektivu Z historie českých rybníků (1927) a článek D. Kalálové Jména rybníků na Jindřichohradecku (1983). Dále pak článek J. Cajthamla a J. Krejčího o Využití starých map pro výzkum krajiny (2008), který se věnuje vojenským mapováním.
12
3 METODIKA Pro vznik tohoto textu bylo zapotřebí programu Microsoft Office Excel 2007 a ArcGis 10 a v neposlední řadě rešerše odborné literatury. Práce je rozdělena do dvou úzce propojených částí. Nejprve samotná tvorba databáze hydronym z 1VM a zařazení do zvolených kategorií, a následné porovnání výsledku s 2VM.
3.1 Výběr zájmového území Nejprve bylo vytyčeno území, a to jsou již zmíněné staré kraje Žatecko, Litoměřicko, Mladoboleslavsko, Hradecko, Rakovnicko a Kouřimsko. Kraje byly vybírány s ohledem na historické předpoklady rybníkářského fenoménu – oblastí s vysokou a nízkou koncentrací rybníků různých velikostí, zároveň tak reflektovaly různé fyzicko-geografické podmínky.
Obr. 1 Vymezení zájmového území (Zdroj: oldmaps.geolab.cz) 13
3.2 Databáze hydronym 1VM Za pomocí softwaru ArcGis 10, jeho dílčího programu ArcMap 10 byla vytvořena databáze hydronym. Pro tvorbu byly potřeba vrstvy: digitální vrstva map z 2VM z WMS Geoportálu CENIA a polygonová vrstva rybníků z 2VM, která obsahuje názvy rybníků z téže doby. Tuto vrstvu vytvořila Katedra geografie Palackého Olomouc, jež vznikla v rámci projektu NAZV č. QJ1220233 "Hodnocení území na bývalých rybničních soustavách (vodních plochách) s cílem posílení udržitelného hospodaření s vodními a půdními zdroji v ČR." Na mapovém podkladu z 2VM byla vložena polygonová vrstva rybníků 2VM. Poté byla vytvořena nová bodová vrstva s atributovou tabulkou s navolenými sloupci:
1. 2VM – vyplnění údaje 1 – ano pokud se rybník z 1VM vyskytuje na 2VM, 0 – ne, rybník se již na 2VM nenachází. Spíše než někdy ne příliš kvalitní mapový podklad, sloužila k tomuto účelu polygonová vrstva rybníků. 2. NAZEV – vyplnění názvu rybníku na 1VM, dle kladu listů na internetové stránce oldmaps.geolab.cz, když není uveden, bez vyplnění, pokud není možné přečíst, vyplnění kolonky „neznamy“
Obr. 2 Ukázka špatně čitelného názvu (zdroj: oldmaps.geolab.cz)
Obr. 3 Ukázka dobře čitelného názvu (zdroj: oldmaps.geolab.cz)
3. LIST – číslo mapového listu na 1VM, kde se vždy konkrétní rybník nachází (dle kladu na adrese oldmaps.geolab.cz)
14
Obr. 4 Ukázka mapového listu (mapový list č. 96 Hradec Králové) (zdroj: oldmaps.geolab.cz) Poté přes funkci EDITOR byly vytvořeny všechny body rybníků z 1VM, a to na základě mapových listů z 1VM dostupných na oldmaps.geolab.cz. Orientace a následné umístění rybníků z 1VM na podklad 2VM bylo řízeno pomocí silnic, vesnic, lesů, budov a řek. Po ověření byly vyplněny zmíněné údaje a tímto způsobem tedy vznikla autentická databáze hydronym 1VM.
Obr. 5 – 7 Postup tvorby bodové vrstvy rybníků 1VM (Obr. 5 1VM, Obr.6 2VM, Obr.7 Výsledné body pomocí funkce Editor) (Zdroj: oldmaps.geolab.cz a vlastní zpracování)
15
Obr. 8 Vytvořené body zastupující polohu rybníků v 1VM na podkladě 2VM (zdroj: geoportal CENIA a vlastnoručně vytvořené body rybníků) Práce s mapovými listy se neobešla bez potíží. Někdy se jednalo o doslova „uměleckou tvorbu“ mapového listu, jindy mapa nebyla tolik zdařilá a zachovalá. Každý mapový list je jiný, a proto i s každým byla práce jinak obtížná. Lišily se i barvy rybníků, i když to bylo spíše jen o odstíny, ale i tak to někdy zkomplikovalo práci. Vyskytlo se zde i místo (vesnice jižně od Jaroměře), kde byla na mapový list dokreslena zjednodušená část, která pravděpodobně dříve chyběla.
Obr. 9 – 17 Ukázka zákresů rybníků na 1VM (Zdroj: oldmaps.geolab.cz) 16
3.2.1
I. vojenské mapování a II. vojenské mapování 1VM vzniklo jako reakce na porážku v sedmileté válce s Pruskem, kdy byla
potřeba podrobněji zmapovat monarchii Marie Terezie (Semotanová 2001). 2VM začalo z potřeby tyto mapy z 1VM zaktualizovat a zpřesnit (Veverka et al. 2007). První – Josefovské – probíhá v letech 1763 – 1785 (Cajthaml, Krejčí 2008). Druhé, neboli Františkovo probíhá o několik desítek let později (1836 – 1852). Obě mapování mají zvoleno stejné měřítko 1:28 800. Nejprve byla jako podklad použita Müllerova mapa zvětšená na stejné měřítko, čímž v podstatě byla vyvrácena zásada tvorby map, a to odvození map z velkého měřítka z map malého měřítka. Ve 2VM byl použit Stabilní katastr a taktéž stejné měřítko (Cajthaml, Krejčí 2008). Největší problém 1VM byl ten, že neexistovala žádná trigonometrická síť, což se o 2VM říci nemůže. Na 1VM byli najati důstojníci, kteří seděli na koni a společně s vojenským inženýrem mapovali přidělenou zvětšenou část metodou „á la vue“, neboli od oka zakreslovaly dané údaje do příslušné mapy (Miškovský, Zimová 2006). Díky metodě, která se vybrala a chybějícím geodetickým základům, vznikla mapa polohově nepřesná (Frajer, Geletič 2011), ale neocenitelná zobrazením stavu před nadcházející průmyslovou revolucí (Cajthaml, Krejčí 2008). Zakreslený polohopis ukazuje hlavní využití půdy (louky, lesy, zastavěná území, vodní plochy). Toto mapování je velice podrobné. Znázorňuje cesty, silnice, jak císařské, tak poštovní, obchodní, polní a lesní. Dále jsou zde zobrazena sídla, kde jsou i hrubě naznačeny jednotlivé domy, kostely, dvory, kamenné mosty, studny, kanály, vodní toky a prameny. Na našem území se aplikovalo v 2VM Cassini-Soldnerovo příčné válcové zobrazení s nezkreslenými kartografickými poledníky se začátkem souřadnic pro Čechy v Gustebergu (Cajthaml, Krejčí 2008). Pravidelný klad listů dal možnost vzniku map menších měřítek odvozením. Polohopis map byl na základě ustanoveného mapového klíče (z roku 1827) speciálně upraven. Ten se drobně lišil od toho, se kterým pracoval Stabilní katastr. Výškopis byl znázorněn Lehmannovými šrafami, ty zachycovaly směr největšího spádu a velikost (Mikšovský, Zimová 2006). Po dokončení mapování se z výsledků odvodily mapy generální (1:288 000) a speciální (1:144 000). Ve výsledku se mapové listy od sebe lišily tím, že na 1VM nebyly přesně zakreslené, a pokud s nimi člověk musel pracovat, bylo nejlepší se orientovat pomocí staveb (např. silnic, budov). Vzdálenosti objektů začaly být reálnější až s 2VM.
17
3.3 Kategorizace rybníků Další fází byl přepis názvů rybníků tzv. transkripce a překlad: 1. Transkripce – přepis českého názvu z 1VM do současné spisovné češtiny. Welkeg → Velký, Stareg → Starý, Podhradnij → Podhradní 2. Překlad – německy pojmenovaný rybník z 1VM přeložený do současné spisovné češtiny. Ober → Horní, Neue → Nový, Rothe → Červený Díky překladu názvů rybníků do dnešní podoby se s nimi může lépe pracovat a zařadit do jednotlivých kategorií. Ty byly inspirovány Kalálovou (1983) a Novotným (1927).
Tab. 1 Kategorizace rybníku dle Novotného (1927):
KATEGORIE 1. Názvů osad 2. Křestního a osobního jména 3. Povolání prvních majitelů nebo zakladatelů 4. Věku a stavu člověka 5. Lidské vlastnosti 6. Výnosů 7. Barvy a vlastnosti rybníků 8. Půdy 9. Porostu v místě nebo okolí
PŘÍKLAD NÁZVŮ RYBNÍKŮ Lhotský Štěpánský Mlynář Starý Moudrý Drahý Červený Polní
KATEGORIE 10. Podoby a polohy 11. Účelu 12. Různých zvířat a ptáků 13. Předmětů, pokrmů, věcí 14. Budovy, stavby 15. Nahodilé události 16. Jednání, povahy, přezdívky 17. Seskupení pojmů
PŘÍKLAD Velký Rybářský Skřivánek Buchta Zámecký Vražda Stejskal Bezděk
Borový
(zdroj: Novotný 1927, Jihočeské rybníky)
Novotný (1927) zvolil jednoduché kategorické třídění bez dalšího drobnějšího členění na subkategorie. Oproti němu Kalálová (1983) zvolila 12 kategorií obsahujících 36 subkategorií. Podrobnější členění názvů bylo možné s ohledem na fakt, že studovala rybníky v menším zájmovém území, jak uvádí ve studii "Soupis Jihočeských rybníků (1983)", a také díky tomu, že měla možnost názvy rybníků konzultovat s místními znalci (rybáři, historiky atd.). Vzhledem k velikosti území, které bylo zvoleno pro tuto práci, nebylo možné využít detailního výzkumu původu jmen jednotlivých rybníků, a proto bylo zvoleno obecnější třídění rybníků a jejich názvy tříděny na příkladech z rešerše literatury. Nutno podotknout, že takové třídění může obsahovat individuální chyby v zařazení, ale vzhledem k počtu zpracovaných rybníků se jedná pouze o marginální část.
18
Tab. 2 Ukázka kategorie podle D. Kalálové:
označující polohu
podle polohy na napájecím toku
Dolní
podle polohy v soustavě rybníků
Boční
podle úmístění
U křížku
protéka-li napájecí stoka rybníkem
Potoční
podle členitosti terénu
Důlek
na hranicích
Hraniční
podle tvrzí a hradů
Karlštejn
(Zdroj: D. Kalálová 1983, Jména rybníků na Jindřichohradecku)
Tab. 3 Zvolené kategorie rybníků: osoby, povolání
osady, budovy
člověk
poloha rybníka
křestní jméno příjmení povolání národnost víra osady budovy stavby lidské vlastnosti stav jednání povaha přezdívka poloha výška
Drahomírský Arbes Chodský Francouzský Židovský Bílohorský Hradovský Přehradní Dravý Bratr Domorodský Ďábelský Chodec Návesní Dolní
vlastnosti rybníka
živá krajina okolo
barva tvar velikost stáří stav typ výnos fauna flora krajina
účel věci ostatní
předměty pokrmy šaty nahodilé události zbytek
Duhový Stupňový Velký Starý Prázdný Jezero Drahý Čížek Borový Polní Rybářský Plachta Bochánek Kabát Požár Spěch
(zdroj: vlastní kategorie inspirované Novotným a Kalálovou, příklady rybníků z 1VM mapování, vlastní transkripce)
3.4 Porovnání 1VM s 2VM Polygonová vrstva rybníků z 2VM má v atributové tabulce obsažen název, tím mohlo dojít ke srovnání názvu mezi těmito dvěma mapováními. V první řadě se musely z databáze hydronym 1VM vyselektovat ty rybníky, které ztratily jméno, nebo dokonce zanikly úplně, a ty, se kterými se bude pracovat. Na názvech z 2VM musela být provedena taktéž transkripce. 1. Transkripce – Cerweney → Červený; Augezdsky → Újezdský; Kralowsky → Královský 2. Překlad – Alter → Starý; Damm → Přehradní; Fasan → Bažant Po provedení transkripce se obě databáze porovnaly a podle úrovně shody vznikly čtyři kategorie: 19
1. Naprostá shoda – Alte → Alte = Starý → Starý 2. Drobné odchylky – Bartonovskeij → Bartonowský = Bartonovský → Bartonovský 3. Odlišná slova – Neuschlosser grosse → Grossherrnsner = Velký Novozámecký → Velký Vladař (Velkovladařský) 4. Špatně doložitelný význam – Laim → Liahm Z porovnávaného vzorku jmen se dala následovně vysledovat určitá tendence změn některých souhlásek a samohlásek. Nejčastější změna písmene P na B na začátku slova. Příklad: Puschowetz →Buschowetz Z každé kategorie byly následně vytvořeny mapy s výskytem daných názvů na zájmovém území. Byla zpracována mapa všech kategorií s čitelným názvem a na závěr i mapa obsahující všechny rybníky z 1VM.
20
4 HISTORIE RYBNÍKŮ 4.1 Počátky Obecně se historii rybníkářství ve svých pracích věnují Andreska, Míka, Frajer. Počátky výstaveb rybníků na našem území jsou dodnes zahaleny v mlze (Míka, Štochl 1963). Obecně existuje několik názorů. Patrně nejvíce převládá domněnka, a je také nejpravděpodobnější, že majiteli prvních rybníků byla církev. Jde o tzv. klášterní kolonizaci, která se týká především mnišských řádů benediktýnů a cisterciáků. Ryba, jakožto oficiálně Vatikánem uznávané postní jídlo, mohla být tím nejdůležitějším podněcujícím faktorem k vytváření rybníků (Vorel 2007). I Růžička (1954) se přiklání k začátkům evropského rybochovného hospodaření v souvislosti s kláštery a jejich stavbou po r. 900 v německém Slezsku, Sasku, Flandrech a poté taky v Čechách. U nás díky tomuto období vznikly nejstarší rybníky na Sázavsku, Třebíčsku, Kladrubsku a Olomoucku (Andreska 1997). Za další hypotézou o zakládání prvních rybníků se skrývá také řád, ale poněkud odlišný, řád německých rytířů. Ten šířil slova Ježíše Krista a podílel se na kolonizaci Jižního Pobaltí a Polska. Musel se zde mnohdy vyrovnávat s problémem získání půdy pro zemědělskou činnost vzhledem k často zamokřenému terénu a složitým orografickým podmínkám. Proto zřizoval umělé nádrže, do kterých se z okolí uměle přiváděla voda, a tím došlo k vysušení okolních pozemků (Kratochvíl 1995). Poslední hypotéza tvrdí, že rybníky vytvořila příroda sama. Většina našeho území byla pokryta rozlehlými lesy a podle Teplého se v nich vyskytoval velký počet bažin a močálů. Při následovné kolonizaci dochází ke žďáření lesů, díky němuž se mohly stát přirozené poklesy naplněné vodou základem pro pozdější rybníky. Jedna z prvních písemných zmínek o rybnících v naší zemi pochází z roku 1227 a není překvapením, že je o nich mluveno zcela přirozeně (Míka, Štochl 1963). Tímto Cáblík (1972, str. 127) dospěl k tvrzení, že „nádrže vzniklé nasypáním zemní hráze jsou vůbec nejstaršími vodními stavbami a že jejich zřízení bylo vynuceno místními okolnostmi bez přispění cizích vzorů.“
21
4.2 Zlatá éra Ve velkém se začínají stavět rybníky už na konci 14. století. V rybářství a rybnících je objeven dosud skrytý ekonomický potenciál. Stále větší oblibě se těší kapr pro jeho chutné maso a odolnost při výlovu a transportu. V této době jsou známy svou podporou rybníkářství i takové osobnosti jako Karel IV. či Arnošt z Pardubic (např. Českobrodsko, Kyjsko u Prahy, Roudnicko, Rožmitálsko), (Vorel 2007). Opravdový rozmach přichází v druhé polovině 15. století a trvá až do konce 16. století. Konkrétně osmdesátá léta 16. století jsou označována jako období největšího rozkvětu rybníkářství u nás (Vorel 2007). V Čechách a na Moravě bylo v té době zhruba 36 tisíc rybníků o celkové ploše 180 tisíc hektarů (Cablík 1981). Podnikání v tomto oboru bylo především záležitostí šlechty, která vlastnila většinu půdy (Vorel 2007). Po husitských válkách se šlechta snažila nově nabytou půdu co nejlevněji a nejefektivněji využít. Koncem 15. století byl objeven třístupňový chov kapra (v potěrových, třecích a výtažných rybnících), díky čemuž byl možný výlov hlavních rybníků téměř každý rok. Díky tomu se tak rybníky staly ideální dlouhodobou a výnosnou investicí. Do historie se zapsaly budováním rozsáhlých rybničních soustav zejména šlechtické rody Pernštejnů (Hlubocko, Hodonínsko, Pardubicko, Tovačovsko), Rožmberků (Třeboňsko) a Vratislavů z Mitrovic (Novotný 1977). Na Moravě hrál prim olomoucký biskup Stanislav Thurso a jeho nástupce Jan Dubravius, který zvěčnil nejdůležitější rybářské principy v díle „O rybnících“. Postupem času rybníky nebyly jen záležitostí šlechty, ale byly stavěny téměř u každé vesnice či města (Míka 1955). Odhadem se v období zlaté éry rybníkářství na našem území stavělo v průměru 500 rybníků ročně (Andreska 1987). Budování rybníků mělo samozřejmě i stinné stránky. Především pohltilo mnoho vesnic, i když v mnohých případech byli poddaní alespoň částečně odškodněni. Poddaní byli dále nuceni pracovat na budování rybníků, zprvu jim sice platili, ale za krátký čas přešla tato práce na nucenou robotu (Růžička 1954). Ke zlaté éře neodmyslitelně patří i budování umělých kanálů, které vznikaly společně s komplexy rybníků (např. Dvakačovický náhon, Nová řeka, Opatovický kanál, Počápelský kanál, Sánská strouha, Zlatá stoka). Stejně tak jako k této době patří umělé kanály, tak k ní patří i stavitelé, kteří vše naplánovali a vyměřili, a bez kterých by tyto obrovské rybníkářské projekty nevznikly. Mezi nejslavnější stavitele patří bezesporu Štěpánek Netolický (rybníky Velký Tisý, Kaňov, Horusicky ad.), Mikuláš Ruthard 22
z Malešova (Hejtman, Podsedek, Staňkovský ad.) a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (Svět, Rožmberk, Spolský ad.). Tyto osobnosti jsou spojeny nejvíce s jihočeskými rybníky. Mezi největší rybárenské oblasti tohoto období patřily v Čechách Blatensko, Cidlinskochlumecko, Chlumsko u Třeboně, Jindřichohradecko, Lnářsko, Písecko, Poděbradsko, Protivínsko a Vodňansko. Na Moravě a ve Slezku Bohumínsko, Hlučínsko, Hodonínsko, Jistebnicko, Kroměřížsko, Lednicko, Mikulovsko, Olomoucko, Opavsko a Zábřežsko (Andreska 1997).
4.3 Úpadek Strmý pád rybníkářství nastal hned na začátku 17. století. Za třicetileté války byly rybníky vypouštěny a rušeny jako důsledek drancování a ztenčujících se zásob. Rybníky se staly nerentabilní, půda byla využita efektivnějším způsobem, stavební materiál byl použit na různé stavby. Válka se negativně dotkla ve velké míře i ekonomických vztahů mezi systémem obchodu a splátek v rybářském prostředí (Vorel 2007). Konfiskace majetku nekatolické šlechty situaci dále komplikovala, neboť noví majitelé neměli většinou chuť investovat do rybníkaření. Nepomohl k tomu ani fakt, že byla Josefem II. zrušena robota, tzv. patent o zrušení nevolnictví z roku 1781, a proto se lidé o rybníky již tolik nestarali (Cablík 1981). Nepříznivé ceny na trhu s rybami způsobily, že se lidé pokoušeli zakládat nové a nové rybníky. Úrodné a výhodné lokality byly již zabrány, pokusy zakládat rybníky v méně příznivých lokalitách byly většinou neúspěšné a investice tak přišly v niveč (Vorel 2007). Rybníky byly také rušeny, aby uvolnily místo pro pěstování cukrové řepy. Cukrová řepa se stala nedostatkovou kvůli Napoleonově kontinentální blokádě, která znemožnila dovoz cukru (Dudek 1979). Dalším důvodem pro rušení rybníků byla rostoucí zemědělská aktivita způsobená narůstajícím počtem obyvatel. Během let 1820 – 1850 byly rybníky rušeny a místo nich budovány dvory s chovem skotu (Cablík 1981). Podle Cáblíka (1981) přispěl k zániku rybníků rozvíjející se průmysl. Parní stroje a těžba uhlí vytlačovaly postupně vodní kolo. K zániku jednotlivých rybníků přispěly i lokální problémy.
23
5 TOPONOMASTIKA, ZAMĚŘENÍ NA HYDRONYMA
5.1 Základní rozdělení Toponomastika je jedna ze dvou hlavních podskupin onomastiky, nauce o vlastních jménech. Toponomastika nebo také toponymie či toponymika se tedy přirozeně zabývá vlastními jmény a to zeměpisnými. Druhou naukou je antropomastika, její gró se nachází v oblasti vlastních jmen lidských. Zeměpisná jména se dále dělí do tří částí. První z nich jsou choronyma, pod tímto označením se skrývají jména s tématikou dílů světa, zemí, krajin, krajů, okresů. Druhou skupinou jsou jména místní, které představují názvy sídlišť, osad, místních částí, mlýnů, hájoven, důležitých staveb, jednotlivých domů, náměstí, nábřeží a označují se tzv. toponymy. Poslední skupinou jsou jména pomístní, která se dělí na: hydronyma – jména vod (např. oceány, řeky, rybníky), oronyma – jména tvarů členitosti zemského povrchu (např. pohoří, údolí), jména pozemků, jména drobných přírodních útvarů (např. skal), jména jednotlivých předmětů, důležité stromy, boží muka, kapličky. Výčet uzavírají jména komunikací, tj. cesty, železnice, přístavy – hodonyma (Šmilauer, 1963). Ze Šmilauera a jeho rozdělení vlastních, místních a pomístních jmen vychází valná většina autorů, například Olivová – Nezbedová (1995). Proč vlastně toponyma studovat? Protože každý název má svou historii, mohou odrážet historické události dané doby, nebo vypovídat něco o majiteli, místě, přírodních podmínkách, celkově o člověku jeho chování a přírodě. Člověk se tím může naučit něco o historii země.
24
5.2 Hydronyma Hydronyma zatím nepřitahují pozornost vědecké obce, vždy jsou zařazena v rámci ostatních toponym. Štěpán (2004) ve svém díle Označení barev a jejich užití v toponomii Čech věnuje hydronymům v příslušné kapitole pouze omezený prostor. Zabývá se samotným zabarvením vody, za které může zpravidla barva dna. Z barevné škály se především používá černá, bílá, červená, v málo případech je využita zlatá a stříbrná. Černá se vztahuje k bahnité půdě nebo barvě horniny dna. Někdy spíše k špinavé vodě, nebo kvůli místu, kde se nachází (např. rybník leží v lese, je na něm stín, tudíž se zdá tmavý). Červená barva se používá především kvůli železu v půdě, které vytváří zdání, že voda je opravdu červená. Pojetí bílé má několik významů. Hraje tu roli opět barva dna, ale může se vnímat i ve smyslu čistá. Další jména jsou odvozená od kořene bíl/běl, a ty nemusí mít s barvou nic společného. Nebo od polského biel, což znamená v češtině bažina. V zahraničí se vyskytují pojmenování hnědé, zelené, modré. Ale v Čechách se s dalšími názvy barev nesetkáme, a pokud ano, tak se nabízí jistě pravděpodobnější vysvětlení. (Štěpán, 2004, str. 41) „D. Kalálová kupříkladu uvádí jako jedno ze jmen rybníků pojmenovaný
podle
barvy
vody
název
rybníka
Modráček.“
Ale
s největší
pravděpodobností toto jméno vyvinulo z osobního jména Modráček, což je jako příjmení doloženo. Objevuje se i název Žlutice, pokud by se jednalo opravdu o označení odvozené podle barvy, tak by toto hydronymum bylo jediné u nás podle barvy žluté. (Štěpán, 2004, str. 42) Odporuje mu však skutečnost, že místní jméno Žlutice je doloženo pouze v plurálu. Z tohoto důvodu je pravděpodobnější výklad Profouse „ves lidí Žlutových“.“ Hydronyma jsou zajímavým objektem studia. Stejně jako u toponym získá člověk díky zkoumání starých hydronym povědomí o událostech daného území. Jméno rybníka Uhelný svědčí o tom, že se pravděpodobně v jeho okolí těžilo uhlí, nebo hydronymum Požár vydává svědectví o události, co se třeba nedaleko stala. Hydronyma například také připomínají stavitele rybníků nebo jejich první pány.
25
6 VÝSLEDKY PRÁCE Na tvorbu této bakalářské práce bylo použito 142 mapových listů z 1VM, což představuje téměř polovinu celých Čech. Na základě údajů z těchto map byla vytvořena vrstva rybníků, ve které jich bylo na tomto území zmapováno 11 686. Z tohoto počtu mělo 831 svoje názvy, ze kterých 45 nešlo se stoprocentní jistotou přečíst. Několik rybníků bylo ztraceno transkripcí. Některé názvy nešly přeložit kvůli nedostatku informací, německému zkomolení nebo neexistujícímu překladu do dnešní podoby. Z těchto příčin se selektovalo několik dalších rybníků. Konečné číslo vzorku, se kterým se dále mohlo pracovat, se zastavilo na čísle 663. Bylo zjištěno, že ve dvou případech byl pravděpodobně rybník na jednom mapovém listu pojmenován jinak než na druhém. Sice jen nepatrně v koncovkách, ale lišil se (Šlunkeg a Šlunitzer, Krzeczower a Krzeczkowskij).
Obr. 18 – 21 Ukázka drobných odlišností v názvech (zdroj: oldmaps.geolab.cz)
26
6.1 kategorizace rybníků Rybníky byly zařazeny do kategorií, podle kterých jsou pravděpodobně pojmenovány. Kategorie můžeme rozdělit do několika kategorií: Vlastnosti rybníka; Osady, budovy; Osoby, povolání; Poloha rybníka; Věci; Účel; Člověk; Živá a neřivá příroda; Ostatní. Obecně tyto názvy můžeme rozdělit na devět kategorií a na spojenou kategorii, kde jsou názvy, co buď nešly přečíst, nebo přeložit.
Vlastnosti rybníka: Do této skupiny patří nejvíce rybníků (166). Tvoří ji několik subkategorií. Mezi ty nejpočetnější patří Barva, Velikost a Stáří, a nejčastěji opakující se názvy Starý, Nový, Velký, Malý, Červený, Černý. Při pohledu na mapu vidíme, že nejvíce rybníků s názvy reflektujícími vlastnosti rybníka je v oblasti Mrliny a Cidliny na severovýchodě, dále pak v Krušnohoří.
Tab. 4 Rybníky dle vlastností rybníka barva
tvar
vlastnosti rybníka velikost stáří
Černý 9x
Malý bílý
Stupňový
Velký 25x
Nový 37x
Červený 8x Rudý 2X Zelený Medový Bledý Zlatina
Duhový Červenovodný Květný Šeď Šedý Červeňák
Kuželák Okrouhlý Příčný
Dlouhý 7x Malý 5x Hluboký 4X Rozlehlý 4X Malinký
Starý 19x Stará voda
stav Studený 2x
Pustý
Mokrý Čistý Bahník Prázdný Suchý
Kamenný Kamenec Kamenský Nesetý Výhonkový
typ
výnos
Jezero 4x Dvouhrázný 2x Jezerní Jezírko Tůň Tůně
Drahý Chudý Bohatý
(Zdroj: vlastní zpracování)
27
Obr. 22 Graf hydronym podle kategorie "Vlastnosti rybníka" (Zdroj: vlastní zpracování)
Obr. 23 Mapa názvů rybníků podle kategorie Vlastnosti rybníka Zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba
28
Osady, budovy: Druhá nejpočetnější kategorie Osady a budovy pojala 126 názvů a je tvořena pouze dvěma subkategoriemi, a to jsou Osady a Budovy, stavby. Frekvence stejných názvů se v této kategorii nevyskytuje, zvláště u Osad, které se nazývají každá skoro jinak, setkáme se zde s dvěma výjimkami. Horní libchavské rybníky, ty jsou jako soustava pěti rybníků se stejným názvem a Lhotský, což není divu, vzhledem k počtu Lhot na našem území. Tyto rybníky se nejvíce koncentrují opět na severovýchodě Čech ohraničeny městy Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou a Jičín. Větší množství se nalézá u České Lípy.
Tab. 5 Rybníky dle kategorie Osad a budov osady, budovy osady
budovy
Bílohorský
Bučovický
Velký komárov
Hamišský
Ledkovský
Podhradní 2x
Lipský 2x
Blažkov
Šlukovský
Svídnický
Ličný
Dolní dvorní
Úvaly
Křečkovský
Kosický
Kozojídský
Rohozec
Hradovský
Žďárský
Šnecký
Bobnicský
Radechovský
Popelovesní
Zámecký 2x
Horní libchavský 5X
Čeperka
Velký Ledecký
Tuhanský
Úmyslovický
Velký novozámecký
Brémský Moštický Batín Vošický Komárovský Velký Lhotský Skřeneřský Ledecký
Rašovický Písecký Bylanský Častolovický Košov Velký Újezd Sekeřický Kopernický Velký Žerčický Šumburk Ostuženský Lítkovický Rejšický Semechnický Žehuňský
Smikovský Velký Žantovský Budiměřický Lesský Lhotský 4x Okřínek Smíchov Plasský
Žlunice Teplický Malý Žantovský Velký Sedlec Košický Žehrovský Žábědovský Studénský
Štus Žlíčský Piletický Borský
Domovský Domek Radniční Radníček Obecní 2x Silniční 3x Šibeniční 2x Loděnický
libáňský Bozetický Loučnický Hoděčín Velký Skřipovec Lužecký Kadaňské jezero
Křešický Kojetín Zábřehlov Stihňovský Bechovský Krupský Černilosvký
Hasinský Stará Lípa Řehečský Olešnický Malopěčický Hubačovský Číbuzský
Plácek 2x Velkouliční Malouliční Šibenice Šibeniční Stěnovský Pazderný
(Zdroj: vlastní zpracování)
29
Obr. 24 Graf hydronym podle kategorie Osad, budov (zdroj: Vlastní zpracování)
Obr. 25 Mapa názvů rybníku podle kategorie Osad a budov (zdroj: geoportal INSPIRE a vlastní tvorba)
30
Živá a neživá příroda: Tato skupina se skládá ze tří subkategorií: Fauna, Flora, Krajina. Ty jsou zastoupeny poměrně stejně, jen sekce názvů podle zvířat bylo trochu více. Opakující se označení: Chlumský a Pařez. Největší výskyt je již tradiční, severovýchod Čech, oblast mezi Mladou Boleslaví, Jičínem, Hradcem Králové a Nymburkem. Poté v menší míře nalezneme na Chebsku a mezi Karlovými Vary, Rakovníkem a Kladnem. V této skupině je 78 rybníků
Tab. 6 Rybníky dle kategorie Živé a neživé přírody Živá a neživá příroda fauna
flora
krajina
Prasnice
Čížek
Datlík
Ovce 3x
Velký mechový
Dubový 3x
Kopanina
Kopec
Skřivánek
Kachna
Slavičín
Bažant 2x
Javor
Pařez 3X
Polní 3x
Mezovský
Svinský
Velký prasečí
Štika
Volský 2X
Rákosí
Seno
slatinský
Sutový
Čáp
Kačírek 2x
Ovčáček
Kráva
Slívka
Žabinec
Hlína
Vyšší jáma
Vydra
Holoubek
Kozí
Beran
Olšánek
Smrknovec
Chlumský 2x
Starý chlumský
Mravenec
Kobylka
Havránek
Králík
Trnový
Smrkovický
Zahradnický
Zahrádka
Bažantský
Kozinský
Vlčí úhel 2x
Liška
Kala
Jedlový
Oborský
Město
Kníráč
Užovka
Stádo
Borový
Křovský
Palouk
Homoláč Sadový
(Zdroj: vlastní zpracování)
Obr. 26 Graf hydronym podle kategorie Živé a neživé přírody (zdroj: Vlastní zpracování) 31
Obr. 27 Mapa výskytu rybníků podle kategorie živé a neživé přírody (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba) Ostatní: Specifická kategorie, která svým počtem usedá na pomyslnou čtvrtou pozici se 71 rybníky, sdružuje ty názvy, které nikam zařadit nešly, nebo jejich skupina byla tak malá, že ve snaze zgeneralizovat kategorii, musela být zrušena. Mluvím především o podkategorii Nahodilé události, nejčastější název Vražda. Druhou podkategorií je Ostatní a zde jsou již zmíněné rybníky, co nepatří nikam. Výskyt opět na severovýchodě Čech.
Tab. 7 Rybníky podle kategorie Ostatní události Vražda 6x Požár 2x Páleník Hrdlořez
Nečas Spěch Březenička Rozkoš Strašovský Broumar Pasant Houkvice Lokáč Netřeba Zmotálek
Perný Nadějský Březinka Bejřov Okolský Halín Hanzlíkovec Marvánek Olešovský Navrátil
Ostatní Ostatní Bezděk Plížící 2x Lignit Weiner Puškovec Rtan Slatinka Spinka Širácký Velký nedokřovec Šlejferna Biřička Pětinoha Bucký Vodice Čavatník Troška Čertovský 2x Klutský Gabovetz
Podešlý Míle Rohatý 2x Starost Malý nedokřovec Milčanský Vondránek Plato Štrakovský
Trhlina Mrštín Lochoský Zvolený Pitorák Stěnovský Třesický Řez
(Zdroje: vlastní zpracování) 32
Obr. 28 Graf hydronym podle kategorie Ostatní (zdroj: Vlastní zpracování)
Obr. 29 Mapa názvů rybníků podle kategorie Ostatní (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba)
33
Osoby, povolání: Pátá nejpočetnější kategorie se 71 rybníky a je poměrně růzmanitá. Tvoří ji subkategorie: Křestní jména, Příjmení, Povolání, Národnost a Víra. Nejčastější název rybníku je Stejskal. Tato sekce je nejvíce zastoupena jako již tradičně na severovýchodě Čech a také mezi Karlovy Vary a Rakovníkem.
Tab. 8 Rybníky podle kategorie Osob a povolání křestní j. Pavelovský Drahomírský Pavla Jakubský Štěpánský 2X Janovský Vavřinec Kludský Johánek Milošovický Michal Jordán Petrácký Vašek Petrovický Barbora
Osoby a povolání příjmení povolání Arbes Velký Říha Hrázný 3X Tkadlec Bartonovský Drápal Chodský Vidlák 2X Burian Malý Říha Kaplanský Hostinský 2X Fibich Mendelovský Mlynář Kožišník Dubský Rozehnal Pivovarník Bačov Haškovský Smotal Poručník Pracovník Roben Stejskal 5X Rytíř Hospodář Šrámek Skákal Šafářský Rabín Kulhánek Střelec Rabí Jeptišský Jeptiška
národnost Francouzský Velký holanský Německý Cikán 2X Dlouhopolský
víra Židovský 2x Pohan Židovický
(zdroj: vlastní zpracování)
Obr. 30 Graf hydronym podle kategorie Osob a povolání (zdroj: Vlastní zpracování)
34
Obr. 31 Mapa názvů rybníků podle kategorie Osob a povolání (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba) Poloha rybníka: Poloha rybníka, jak již název napovídá, mapuje hydronyma, které jsou pojmenovány podle Polohy vůči konkrétním věcem, př. Za kopcem, nebo podle Polohy na toku řeky, což se jedná zpravidla o názvy Dolní, Prostřední, Horní. Největší výskyt mezi Jičínem, Nymburkem, Kolínem a Hradcem Králové.
Tab. 9 Rybníky podle kategorie Polohy rybníka
Podkopecký Pod vsí 3x Pod vinicemi 2x Podhorní Podhrázský
Poloha rybníka Poloha Za kopcem 2x Návesní 10x Zahradčanský Humný Záhumenský Podjezský Záměstský Ostrovský 2X Záhorský 2x Za kostelem
Poloha na toku Dolní 5x Prostřední 7x Hořejší 3x Horní 6x Dolejší
(zdroj: vlastní zpracování)
35
Obr. 32 Graf hydronym podle kategorie Polohy rybníka (zdroj: Vlastní zpracování)
Obr. 33 Mapa názvů rybníků podle kategorie Polohy rybníka (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba)
36
Věci: Kategorie věci zahrnuje poměrně širokou škálu hydronym, je v ní zařazeno přes 50 rybníků a rozděleno na tři subkategorie: Předměty, Pokrmy, Věci. Stejná hydronyma se ve zvoleném území vyskytuje minimálně, např. rybník Rohlík. Nejbohatší území severovýchod Čech.
Tab. 10 Rybník dle kategorie Věci Věci Korbel 2x Plachta Korunka Otvor Košák Vor
Předměty Kronika Lebka Pecní
Šindel Sklovina Svíčka
pokrmy Bochánek Rohlík 2x Buchta Malé pivo Čočka Velké pivo
šaty Kabát 2x Nohavice 2x Starý klobouk
Špína Pírko
Kladivo 2x Podkova
Lis Proudnice
Cihla 2x Tělo
Chleba Hrách
Prášek Prášeček
Bota Punčocha
Štít
Knížka
Rožek
Zrcadlo 3x
Jelito
Zelí
Kalhoty
Ocásek
Sekyra
Žejdlík
Vařečka
(zdroje: vlastní zpracování)
Obr. 34 Graf hydronym podle kategorie Věci (zdroj: Vlastní zpracování)
37
Obr. 35 Mapa názvů rybníků podle kategorie Věci (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba) Člověk: Jedna z neméně obsáhlých skupin obsahuje pouho pouhých 25 rybníků. Je rozdělena na Lidské vlastnosti, Status osoby a pohlaví, které má největší zastoupení Jednání, Povaha, Přezdívka. Dvakrát je zde zastoupen rybník Královský. Jinak je tato kategorie velice různorodá. Výskyt okolí Nymburka, Hradce Králové, Jičína a Karlových Varů.
Tab. 11 Názvy rybníků podle kategorie Člověk Člověk Lid. vlastnosti
Status osoby a pohlaví Jednání
Povaha
Přezdívka
Ďábelský
Chodec
Neználek
Kašpar
Divoký
Dravý
Bratr
Králův
Velký řečník
Pilný
Cizinec
Panský Stranný
Malý řečník
Podlý
Ženský
Žebrák Nepokoj
Moudrý Královský 2x
Domorodský
Hlavatý Strašidlo
(zdroj: vlastní zpracování)
38
Obr. 36 Graf hydronym podle kategorie Člověka (zdroj: Vlastní zpracování)
Obr. 37 Mapa názvů rybníků podle Člověka (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba)
39
Účel: Tato kategorie zahrnuje především činnosti a důvody proč musel být na daném místě vystavěn rybník. Prim hraje Mlýnský rybník. Vzhledem k tomu, že mlýny potřebovaly vodu, bylo nabíledni postavit rybník a stejně ho pojmenovat. Setkáváme se zde i s rybníkem Uhelný. S největším zastoupením v okrese Hradce králové, Mladé Boleslavi a České Lípy.
Tab. 12 Názvy rybníků podle Účelu účel Herní 2x
Hrazený
Rybářský
Hospodářský
Nadimač
Dolní mlynářský
Přehradní 2x
Velký přehradní
Malý přehradní
Stará Sádka Horní mlýnský
Mlýnský 10x
Uhelný
(zdroj: vlastní zpracování)
Obr. 38 Mapa názvů rybníků podle Účelu (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba)
40
Nepřeložené a nečitelné: Rybníky s tímto označením tvoří velkou skupinu se 168 rybníky. Jsou to ty, které nešly dost dobře přeložit, nebo se nedal odhadnout jejich význam. Tyto rybníky najdeme jako všechny ostatní především v okresech Nymburk, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Jičín, Česká Lípa.
Obr. 39 Mapa nepřeložených a nečitelných rybníků (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba)
41
Obr. 40 Graf všech kategorií hydronym (Zdroj: Vlastní zpracování)
Obr. 41 Mapa všech rybníků (zdroj: geoportál INSPIRE a vlastní tvorba)
42
6.2 Porovnání názvů z 1VM a 2VM Rybníků, které měly název v 1VM bylo již zmíněných 665, ale těch kterým zůstalo pojmenování do 2VM bylo 258. Polygonová vrstva obsahovala název rybníků, bylo tedy možné provést srovnání. Nejvíce jich bylo se shodou, popřípadě s drobnými odchylkami buď v originálu, nebo u obou a to zhruba čtyři pětiny. Zbytek byl s odlišnými slovy, nebo nemohla být provedena transkripce. Dochází i k přeměnám písmen d → t, b → p.
Tab. 13 Ukázka porovnání názvů 1VM a 2VM
shoda drobné odchylky odlišná slova
názvy 1VM 2VM Alte Alte Schwarze Schwarze Grosse Grosse Sladinka Slatinka Šchidowitzer Židowitzer SK Basdernij Pazderni T. Wostrowes Novomlensky SK Neuschlosser grosse Grossherrnsner Hamischowskeg Hanuschower
transkripce 1VM 2VM Starý Starý Černý Černý Velký Velký Slatinka Slatinka Židovický Židovický Pazderní Pazderní Ostrovský Novomlýnský Velký novozámecký Velkovladařský Hamišovský Hanušovský
změny žádné žádné žádné d→t šch→ž b→p; s→z; nij→ni odlišná slova odlišná slova odlišná slova
(Zdroj: vlastní zpracování)
Obr. 42 Graf porovnání 1VM a 2VM (Zdroj: vlastní zpracování)
43
7 ZÁVĚR Tato práce vytvořila historicko-geografickou analýzu toponym na území historických krajů žateckého, litoměřického, mladoboleslavského, hradeckého, rakovnického a kouřimského. Byla provedena transkripce všech vhodných názvů rybníků a vytvořena vlastní kategorizace rybníků pro zvolené území z 1VM. Z těchto analýz vyplynulo, že nejvíce názvů rybníků je podle kategorií Vlastností rybníka a podle Osad a budov. Ukazuje se, že převážně nejvíce hydronym se řadí do subkategorie Osad, což může být tím, že většina rybníků ležela v blízkosti vesnic, podle kterých dostala název. Největší zastoupení mají hrydronyma Nový a Velký rybník nebo také barevné označení Černý a Červený rybník. Výsledky také ukázaly, že dva rybníky, jež jsou zakresleny na dvou mapových listech, nemají totožný název. Překvapující byla i subkategorie Události, kdy počet rybníků Vražda dosahuje šesti. Z hlediska porovnávání stejných rybníků s hydronymy 1VM a 2VM byla patnáctina z rybníků v zájmovém území a nesla název. Z toho jedna třetina měla název i z 2VM, které se většinou shodovaly i s 1VM. Tato práce dokazuje, že 1VM není jen umělecké dílo, ale jde o významný kartografický a historický pramen, komplexně mapuje naše území a stává se tak pomyslnou startovní čárou ve studiích naší země. Používala se jak česká hydronyma, tak i německá. Z hlediska dalších možností výzkumu je možné jít několika směry. Pozornost se může zaměřit na celou naši republiku v rámci 1VM a 2VM, nebo třeba k již téhle vytvořené databázi doplnit srovnání s 3VM a současnými hydronymy.
44
8 DISKUSE Výsledky ukazují, že vlastnost rybníka byla tak důležitou věcí a informací, že se využila jako hydronymum. Je zde patrná souvislost pojmenování vesnice a rybníka. Díky této vazbě převyšuje tato subkategorie všechny ostatní. Můžeme se domnívat, že hydronyma Vražda v sobě skrývají historii krvavého zločinu. Na základě analýzy vycházející z mapových listů 1VM, se můžeme pouze dohadovat, kolik rybníků z důvodů nečitelnosti jejich jména zůstane neobjeveno. Vyskytly se dva případy pojmenování stejného rybníka, rozděleného na dva mapové listy, kdy nesly každý trochu jiné názvy. Možná za tuhle skutečnost může fakt, že důstojník, co mapoval daná území, byl pokaždé jiný, nebo opravdu byla možná existence obou názvů. I Kalálová zjistila, že jedna z nejpočetnějších skupin je podle katastrální obce v díle "Jména rybníků na Jindřichohradsku".
45
9 SUMMARY This thesis dealt with the historical toponymy of ponds in Žatec, Litoměřice, Mladá Boleslav, Hradec, Rakovník and Kouřim areas, especially in the period of the first military survey (1VM) and marginally also the second military survey (2VM). First step was to create point layers of the ponds from the first military survey using the ArcGIS software and 1VM map sheets available online. Thereafter were the names of ponds with a name translated or transcribed into modern Czech and classified into one of the nine categories according to their origin. Names that could not be read or translated made up another special category. The largest group consisted of category Pond qualities, followed by Settlements and buildings. Conversely, the smallest group consisted of names according to Purpose. In total 831 out of 11,686 ponds had a name, however there were only 665 with a name that could be worked with. The highest number of ponds is recorded in particular in the area between Nymburk, Mlada Boleslav, Jicin, Hradec Kralove and Kolin, in Cheb and Sokolov areas and in the vicinity of Benesov. Second step was to compare names from 1VM and 2VM. First, ponds with names in both 1VM and 2VM were selected. This reduced the number from 665 to 259. Names from 2VM had to be translated or transcribed into modern Czech. Names from 2VM were then compared to those from 1VM. Most of the names matched either completely or with small variations. But ponds could be found with names that were completely different. There were, however, also ponds with names that were impossible to transcribe and so we can only guess if their names match or not.
46
POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE Použitá literatura ANDRESKA , J. (1987): Rybářství a jeho tradice. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 240 s. ANDRESKA, J. (1997): Lesk a sláva českého rybníkářství. NUGA, Pacov. 166 s. CÁBLÍK, J. (1972): Rybníky jako prvek vodního hospodářství. Studia geographica, 25, s. 127 – 133. CÁBLÍK, J. (1981): Úloha rybníků v nynější krajině. In: Kolektiv autorů: Sborník 15. Sjezdu Československé geografické společnosti. Česká geografická společnost, Brno, s. 214 – 219. CAJTHAML, J., KREJČÍ, J. (2008): Využití starých map pro výzkum krajiny. In: Pešková, K. (ed.): GIS Ostrava 2008. Sborník sympozia GIS Ostrava 2008 VSB-TU Ostrava, s. 1 – 10. DUDEK, F. (1979): Vývoj cukrovarnického průmyslu v českých zemích do roku 1872. Academia, Praha. 218 s. FRAJER, J., (2013): Rekonstrukce historické krajiny Čáslavska s důrazem na vodní hospodářství. Ostravská Univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie 1 – 230 s. FRAJER, J., GELETIČ, J. (2011): Research of historical landscape by using old maps with focus to its positional accuracy. In: Dela 36. Department of Geography, Faculty of Arts, University of Ljubljana. Ljubljana, pp. 49 – 69. ISSN 0354-0596. KALÁLOVÁ, D. (1983): Jména rybníků na Jindřichohradecku. Onomastický zpravodaj, 24, s. 91 – 104. KALÁLOVÁ, D. (1983): Soupis Jihočeských rybníků. Onomastický zpravodaj, 3, s. 531 – 552. KALÁLOVÁ, D. (1986): Názvy jihočeských rybníků. In: Cuřín, F. (eds.): Jazyk, nářečí, místní jména, slangy. Jihočeská vlastivěda, Řada A. české Budějovice, s. 101 – 108. KRATOCHVÍL, A. F. (1995): Několik poznámek k počátkům rybníkářství v Čechách a na Moravě. In: Janeček, M. et al.: Z historie českých rybníků. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy – Zbraslav, Carpio, Třeboň, s. 3 – 16. 47
MIKŠOVSKÝ, M., ZIMOVÁ, R. (2006): Historická mapování českých zemí. In: Talich, M. (ed.): 1 st International Trade Fair of Geodesy, Cartography, Navigation and Geoinformatics. Prague 16th-18th March 2006, s. 416 – 425. MÍKA, A. (1955): Slavná minulost českého rybníkářství. Orbis, Praha. 59 s. MÍKA, A., ŠTOCHL, S. (1963): Naše rybníky a přehradní jezera. Orbis, Praha. 242 s. NOVOTNÝ, J. (1927): Jihočeské rybníky se zřetelem k rybníkům v Čechách, vlastní náklad. České Budějovice NOVOTNÝ, J. (1972): Jihočeské rybníky. Historická geografie, 8, s. 153 – 174. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., KNAPPOVÁ, M., MALENÍNSKÁ, J., MATÚŠOVÁ, J. (1995): Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Academia, Praha. 520 s. RŮŽIČKA, K. (1954): Z historie rybníkářství. Vodní hospodářství, 12, s. 365 – 367. SEMOTANOVÁ, E. (2001): Mapy, Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Libri, Praha. ŠMILAUER, V. (1963): Úvod do toponomastiky. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. 218 s. ŠRÁMEK-HUŠEK, R. (1954): Naše rybníkářství, jeho tradice a dnešní rozvoj. Slovanský Přehled, 40, s. 323 – 325. ŠTĚPÁN, P. (2004): Označení barev a jejich využití v toponymii Čech. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta. Praha. 158 s. VEVERKA, B., MIŠKOVSKÝ, M., ZIMOVÁ, R., CAJTHAML, J., PEŠŤÁK, J. (2007): Georeferencing and Cartographic Analysis of Historical Military Mappings of Bohemia, Moravia
and
Silesia.
[on-line]
[cit.
2014-05-02].
Dostupné
z:
http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/cajthaml_al_4_07.pdf VOREL, P. (2007): Zlatá doba českého rybníkářství. Vodní hospodářství v ekonomice 16. století. Dějiny a současnost, 8, s. 30 – 33.
48
Internetové zdroje
I.
vojenské mapování – josefské. Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy
a
Slezska [online].
[cit.
2014-05-05].
Dostupné
z: http://oldmaps.geolab.cz/index.pl?z_height=1000&lang=cs&z_width=1000 &z_newwin=0 II.
vojenské mapování – Františkovo. Prezentace starých mapových děl z území Čech,
Moravy
a
Slezska [online].
[cit.
2014-05-05].
Dostupné
z: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=1000&lang=cs&z_width=1 000&z_newwin=0&map_root=2vm. DIBAVOD. Digitální báze vodohospodářských dat [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/index.php?id=27.
Zdroje dat použitých pro tvorbu kartografických výstupů © 1st Military Survey, Section No. 1 – 117,120 – 128, 131 – 133, 142 – 145, 149, 150, 162, 163, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © 2nd Military Survey, Section No. O_7_IX, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně; © Ministerstvo životního prostředí ČR © Národní geoportál INSPIRE 2014 (Stínovaný reliéf, II. vojenské mapování) Katedra geografie Palackého Univerzity Olomouc, vznik v rámci projektu NAZV č. QJ1220233 "Hodnocení území na bývalých rybničních soustavách (vodních plochách) s cílem posílení udržitelného hospodaření s vodními a půdními zdroji v ČR."
49
PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK
1VM
I. vojenské mapování
2VM
II. vojenské mapování
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1
Vymezení zájmového území
14
Obr. 2
Ukázka špatně čitelného názvu
15
Obr. 3
Ukázka dobře čitelného názvu
15
Obr. 4
Ukázka mapového listu
16
Obr. 5
1VM
16
Obr. 6
2VM
16
Obr. 7
Výsledné body pomocí funkce Editor
16
Obr. 8
Vytvořené body zastupující počet rybníků na vybraném území na 1VM 17
Obr. 9 – 17
Ukázka zákresů rybníků na 1VM
Obr. 18 – 21 Ukázka drobných odlišností v názvech
17 27
Obr. 22
Graf hydronym podle kategorie "Vlastnosti rybníka"
28
Obr. 23
Mapa názvů rybníků podle kategorie Vlastnosti rybníka
28
Obr. 24
Graf hydronym podle kategorie Osad, budov
30
Obr. 25
Mapa názvů rybníku podle kategorie Osad a budov
30
Obr. 26
Graf hydronym podle kategorie Živé a neživé přírody
31
Obr. 27
Mapa výskytu rybníků podle kategorie Živé a neživé přírody
32
Obr. 28
Graf hydronym podle kategorie Ostatní
33
Obr. 29
Mapa názvů rybníků podle kategorie Ostatní
33
Obr. 30
Graf hydronym podle kategorie Osob a povolání
34
Obr. 31
Mapa názvů rybníků podle kategorie Osob a povolání
35
Obr. 32
Graf hydronym podle kategorie Polohy rybníka
36
Obr. 33
Mapa názvů rybníků podle kategorie Polohy rybníka
36
50
Obr. 34
Graf hydronym podle kategorie Věci
37
Obr. 35
Mapa názvů rybníků podle kategorie Věci
38
Obr. 36
Graf hydronym podle kategorie Člověka
39
Obr. 37
Mapa názvů rybníků podle kategorie Člověka
39
Obr. 38
Mapa názvů rybníků podle Účelu
40
Obr. 39
Mapa nepřeložených a nečitelných rybníků
41
Obr. 40
Graf všech kategorií hydronym
42
Obr. 41
Mapa všech rybníků
42
Obr. 42
Graf porovnání 1VM a 2VM
44
SEZNAM TABULEK
Tab. 1
Kategorizace rybníku dle Novotného
18
Tab. 2
Ukázka kategorie podle D. Kalálové
19
Tab. 3
Zvolené kategorie rybníků
19
Tab. 4
Rybníky dle vlastností rybníka
27
Tab. 5
Rybníky dle kategorie Osad a budov
29
Tab. 6
Rybníky dle kategorie Živé krajiny okolo
31
Tab. 7
Rybníky podle kategorie Ostatní
32
Tab. 8
Rybníky podle kategorie Osob a povolání
34
Tab. 9
Rybníky podle kategorie Polohy rybníka
35
Tab. 10
Rybník dle kategorie Věci
37
Tab. 11
Názvy rybníků podle kategorie Člověk
38
Tab. 12
Názvy rybníků podle Účelu
40
Tab. 13
Ukázka porovnání názvů 1VM a 2VM
43
51
