PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERZITY KATEDRA PEDAGOGIKY PRIMÁRNÍHO A ALTERNATIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Herbář jarních rostlin Podklad ke zhotovení herbáře - součást podmínek k udělení zápočtu z předmětu Přírodověda s didaktikou I.
Ostrava, 2005
Herbář jarních rostlin Důvěrněji se seznámíme s několika jarními rostlinami, které nás zaujaly svou dokonalou krásou při jarních toulkách krajinou našeho domova. Naučíme se, jak z nasbíraných rostlin zhotovit herbářové listy. Také se naučíme, jak postupovat při pozorování a popisu rostlin.
Komu záleží na tom, aby se co nejdůkladněji seznámil s květenou svého kraje, podrobně prozkoumal vlastnosti jednotlivých rostlin a naučil se pracovat s botanickým klíčem, udělá nejlíp, pořídí-li si vlastní sbírku sušených, lisovaných rostlin neboli herbář.
Ve školních podmínkách většinou zhotovujeme pouze jeden centrální herbář, děti jsou aktivními pomocníky.
Součástí zápočtu z vyučovacího předmětu Přírodověda s didaktikou I. je odevzdání pečlivě vyhotovených herbářových listů sedmi jarních rostlin (ne méně a ani více). Veškerou práci, které pořízení řádného herbáře vyžaduje, lze shrnout do následujících čtyř bodů: a) b) c) d)
Sběr a určování rostlin. Úprava rostlin před lisováním. Lisování. Třídění a úschova vylisovaných rostlin.
V následujícím textu jsou uvedeny základní informace; bližší informace k uvedeným bodům lze nalézt například v těchto publikacích: HOFFMANNOVÁ, Eva. Jak založit herbář. Praha : Mladá fronta, 1984. DOBRORUKOVÁ, Jana, DOBRORUKA, Luděk. Malá tajemství přírody. Praha : Albatros, 1989, s. 52-53. Nejdůležitější pomůcky a materiál: zahradnický rýček silonový sáček starší nůž novinový papír papír A3
zakládací desky A3 lupa měřítko lepicí páska (lis, zátěž)
Metodický postup:
1. Nesbírejte rostliny za deště! 2. Sbírejte jen jedince dostatečně rozkvetlé a nepoškozené. 3. Rostlinu vyrýpněte i s kořenem, hlínu oklepejte. Pro přenos domů uložte po 2-3 exemplářích do 1 igelitového sáčku (co exemplář to jiný druh). 4. Druh rostliny určujte nejlépe ihned na místě a podle botanického klíče, ne podle atlasu. 5. Rostliny lisujte v místnosti mezi vrstvami novinového papíru. Papír je třeba nejméně co dva dny překládat, aby rostliny nezplesnivěly.
Rostliny z volné přírody, ne z vaší zahrádky.
Nikdy nesbírejte zvlášť chráněné druhy rostlin! Víte které to jsou? Kde najdete jejich seznam?
Herbář jarních rostlin
JK/KPA-2005/03
Takto je sušte po dobu tří týdnů. Po vylisování nalepte lepící páskou (izolepa není vhodná) na papír formátu A3. 6. Do pravého dolního rohu herbářového listu s nalepenou rostlinou přilepte schedu – rámeček o rozměrech nejméně 12,5 x 6,0 cm s následujícími údaji: název herbáře, jméno rostliny (vědecké a české), místo, nadmořská výška, datum sběru, popis a charakter stanoviště a jméno sběratele. 7. Do tvrdých desek …
8. Při sběru rostlin poznamenejte do terénního zápisníku stav počasí – teplotu vzduchu, oblačnost, vítr, případně srážky. 9. Nálezy kvetoucích rostlin zaznačte podle data výskytu do přehledné centrální pracovní tabulky. 10. Mezi jarními rostlinami, se kterými se při jarních toulkách lesem či hájem setkáme, určitě nebude chybět kopytník evropský, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, jaterník podléška, orsej jarní, dymnivka dutá nebo dymnivka plná, hrachor jarní, šťavel kyselý, violka vonná, prvosenka jarní nebo prvosenka vyšší, brčál menší, plicník lékařský nebo plicník tmavý, křivatec žlutý, kyčelnice žláznatá nebo devítilistá aj. Obsah schedy: HERBÁŘ JARNÍCH ROSTLIN TĚSÍNSKA Ficaria verna Huds. Orsej jarní Albrechtice u Českého Těšína okr. Karviná
245 m
Hojně v podrostu lužního lesa na levém i pravém břehu řeky Stonávky. Sbíral: Jiří Kupka Dne: 14. dubna 2000
4
Určil: Jiří Kupka Dne: 14. dubna 2000
HERBÁŘ JARNÍCH ROSTLIN TĚSÍNSKA Ficaria verna Huds. Orsej jarní Albrechtice u Českého Těšína okr. Karviná
245 m
Hojně v podrostu lužního lesa na levém i pravém břehu řeky Stonávky. Sbíral: Jiří Kupka Dne: 14. dubna 2000
Sbíral: Jiří Kupka Dne: 14. dubna 2000
Herbář jarních rostlin
JK/KPA-2005/03
Jak popisujeme rostlinu? Při pozorování a popisu rostliny můžeme vycházet z následující osnovy: I.
Je rostlina bylina, keř nebo strom? U byliny uvedeme, je-li jednoletá, dvouletá nebo vytrvalá (mnoholetá), což poznáme ve většině případů podle kořene, popřípadě podle oddenku, cibule nebo hlízy.
II.
Zmíníme se o nadzemní části rostliny, o stonku: a) Jakého je druhu (lodyha, stvol, stéblo, kmen). b) Jakým směrem roste. c) Jak se rozvětvuje. d) Jaký má povrch (lysý, srstnatý, huňatý atd.).
III.
Při popisu vlastnostem:
listů,
přihlížíme
především
k následujícím
a) Jak jsou na lodyze nebo větvích rozestaveny (vstřícně, střídavě, přeslenovitě). b) Jak jsou k lodyze nebo k větvím připevněny (listy řapíkaté, přisedlé, objímavé atd.). c) Jaký mají okraj (celokrajný, pilovitý, vroubkovaný, zubatý). d) Jaký mají tvar (oválný, srdčitý, vejčitý, kopínatý atd.). IV.
Určíme typ květenství, tj. jsou-li květy jednotlivě na konci lodyhy a větví, nebo je-li jich vždy více sestaveno v hrozen, okolík, latu atd.
V.
Popíšeme květ, přičemž začínáme od vnějšku, takže nejprve popíšeme květní obaly (kalich, korunu, popřípadě okvětí), pak o tyčinkách, posléze o pestíku.
VI.
Popíšeme způsob opýlení.
VII.
Povíme o plodu, jakého je druhu (suchý, dužnatý; lusk, bobule atd.) a co se s nimi děje, když dozrají.
VIII.
Uvedeme stanoviště, na kterém se rostlina nejčastěji vyskytuje a dobu květu.
IX.
Zmíníme se o dalších vlastnostech rostliny, které nebyly do předcházejícího textu zařazeny.
6
