Hejtman ud lil ceny za ob anskou state nost

Milí spoluobčané, čas neúprosně běží a zdá se nám, že to bylo nedávno, co jsme oslavili začátek roku 2007. Ale za několik dní budeme oslavovat a vítat rok nový a mladý, plni očekávání, co nám nachystá. Dovolte mi, abych vám jménem Plzeňského kraje popřál příjemně prožité vánoční svátky, plné radosti a pohody v kruhu nejbližších. V novém roce 2008 vám přeji pevné zdraví, spokojenost, mnoho úspěchů v osobním životě i na poli pracovním a splnění i těch nejtajnějších přání. Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2008. Váš hejtman Petr Zimmermann

NÁKLAD

SLOUPEK RADNÍHO Vážení tenái, s podobnou pravidelností, jako se stídají roní období, stídají se i naše pocity a nálady. Práv probíhá podzim, ta ást roku, kdy jsme schopni jeden den chválit a obdivovat barevnost podzimu a užívat si pozdního sluníka, a hned den další dokážeme nadávat na slotu, zimu a lezavý déš. Obas se zamýšlím, co a pro nás tak ovlivuje. Ve svém život se setkávám s mnoha lidmi rzn naladnými. Nkteí si potebují promluvit o svém problému, nkteí o své radosti, ale jsou i tací, které žádný problém netrápí, a tak si je umle vytváí. Ráno se probudí s pocitem, že ten den musí nkomu ublížit, a ješt se sami pesvdují, že dlají dobrou vc. Cht necht, setkávání s rznými lidmi nás ovlivuje. S blížícím se koncem roku uvažuji, co pinesl, jaký byl, v em byl jiný než roky pedchozí. Jako první m napadá, že opt njak rychle utekl a možná jsem nestihl vše, co jsem chtl. Mám se kvli tomu trápit? Urit ne. I vám peji, abyste v tom tradin uspchaném závru roku našli chvíli trochu se zastavit, pobavit se s tmi, na kterých vám záleží, kteí se s vámi umí poradovat i z drobností, a potkávat co nejmén hleda problém. A i když už je potkáme, urit se jimi nenecháme otrávit. Peji vám, a se vám daí zstat v pohod a dobré nálad. Hezký PAVEL KARPÍŠEK (ODS) závr roku.

Ročník 5 z číslo 12 z 3. 12. 2007 / Měsíčník pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

255 000 VÝTISKŮ

Hejtman udlil ceny za obanskou statenost

P

restižní Ceny hejtmana Plzeského kraje za obanskou statenost pedal hejtman Petr Zimmermann u píležitosti 17. listopadu tyem osobnostem. Životy tonoucím osobám zachránili uitelka Jana Bártíková, cyklista Václav Kls a mladík Petr Pavel. Další ocennou byla lenka Konfederace politických vz Marta Ržková, odsouzená v padesátých létech k vzení za protistátní innost. Ceny hejtmana za obanskou statenost se udlují každoron od roku 2003. V letošním roce bylo nominováno celkem 12 osob. Vtšinu z nich navrhli starostové obcí z místa bydlišt, kde lidé, kteí vykonali njaký hrdinský in, žijí. tveice vyznamenaných pevzala z rukou hejtmana Zimmermanna pamtní medaili, pamtní list a ta-

ké šek na 5000 K. „Toto ocenní je možností, jak poukázat na spoluobany, kteí nejsou lhostejní ke svému okolí. Symbolicky jim tak mžeme podkovat za jejich iny a obtavost. Všichni udlali skutky, které si zaslouží ocenní. Ti z nich zachránili nkomu život. Naštstí žijeme v dob klidu a míru, ale to neznamená, že se dnes a denn nedjí v našem okolí hrdinské iny hodné ocenní,“ uvedl hejtman Petr Zimmermann. „Není jednoduché vybrat z nominací ty, kteí budou ocenni. Nelze vyzdvihnout píslušníky ozbrojených sil, hasie apod., nebo to jsou profesionálové. Hranice mezi ocenit a neocenit není vždy zcela jednoznaná stejn tak, jak tomu bývá v život,“ dodal (BEN) hejtman Zimmermann. Pokraování na stran 2

Hejtman Petr Zimmermann ocenil za obanskou statenost Martu Ržkovou, Janu Bártíkovou, Václava Klse FOTO RICHARD BENEŠ a Petra Pavla.

eské dráhy pedstavily nové jízdní ády Ministr oznámil, že hranice ový grafikon eských prioritou. Kraj chce mít železni- Vlaky tam nahradí autobusy. Na koní 21. prosince 2007 drah zane platit od 9. ci jako pátení a k ní objednává trati z Plzn do Podboan, kde

N

prosince a pinese s sebou i nkolik zmn. Oproti letošku najedou osobní a spšné vlaky v Plzeském kraji o tém 50 000 km více. Spoj objednávaných Plzeským krajem neubude, nkde naopak budou astjší a prodlouží se. „Pibude rychlík do Norimberku a zpt a rychlíkový spoj z Klatov. Nejvtší zmny si vynutila návaznost na rychlíkové spoje. Z Plzn do Domažlic a Norimberku pojede nový rychlík v 06:59 z Plzn. Z opaného smru pijede do Plzn v 08:57,“ informoval Vladimír Kostelný z regionálního odboru eských drah. „Kraj i dopravce vylepšil návaznost spoj, což je hlavní

autobusové návozy,“ uvedl Miroslav Jaroš, radní Plzeského kraje pro oblast dopravy. Zmnil se koncept na trati Plze–Klatovy–Železná Ruda, kde se nov budou stídat osobní vlaky se spšnými nebo rychlíky. Poet rychlíkových spoj je navýšen o jeden na pt. Pibude rychlík z Klatov v 06:06, který smuje pes Plze do Prahy. S novým jízdním ádem zruší D pouze jediný spoj v kraji, plnoní z Klatov do Nýrska, který nebyl píliš využíván. Kvli budování tetího koridoru Plze–Cheb bude na úseku Plze–Mariánské Lázn devadesátidenní nonstop výluka poínaje 7. beznem.

se dosud pestupuje v Blatn u Jesenice, pojedou vlaky pímo. Na trati Plze–Domažlice jsou zmny píjezd rychlík. Místo dnešních 11:03 pijede souprava z Mnichova do Plzn ve 12:57. Vlak od Norimberku bude místo v 15:03 nov v Plzni v 16:57. Na trati Plze–Klatovy pojedou rychlíky z Prahy až do Železné Rudy-Alžbtína. Kvli pilákání cestujících chtjí D po celý rok držet stabilní jízdní ád. Taktová doprava funguje na všechny smry. Osobní vlaky pijíždjí do Plzn kolem 50. minuty ped celou hodinou a odjíždjí po celé do desáté minuty. Lidé tak mohou (BEN) pestupovat.

V

stup eské republiky do schengenského prostoru 21. prosince 2007 slavnostn oznámil na esko-bavorské konferenci v Plzni ministr vnitra Ivan Langer. Tímto dnem skoní kontroly na hraniních pechodech, a bude tak umožnn zcela volný pohyb osob do zemí EU. „Naše vláda povede silnou kampa, která má informovat eské obany i cizince o jejich právech a o tom, jak bude nov od 21. prosince fungovat policie v píhraniních oblastech. Vtšina eské populace dosud neví, co si pod pojmem Schengen pedstavit. Odchodem 2500 policist od cizinecké a pohraniní policie nedojde ke snížení bezpenosti. Vtšina jich

pejde do jiných útvar a budou sloužit dál. Na obou stranách hranice budou spolené hlídky. Ty budou bojovat proti nelegálním migrantm,“ vysvtlil ministr vnitra Ivan Langer. Lidé se nemusejí bát, že se po zrušení hranic zvýší kriminalita. Je tomu deset let, co padly hraniní kontroly mezi Bavorskem a Rakouskem, a nedošlo ke snížení vnitní bezpenosti,“ uvedl bavorský ministr vnitra Joachim Hermann. Už na modelu Rakouska si Nmci vyzkoušeli koncept takzvaných závojových kontrol a chtjí ho zavést i v Bavorsku. Posílené jednotky se objeví ve vtší míe na dálnicích, aby kontrolovaly kamiony. Pokraování na stran 2

Deskové hry pitáhly 700 návštvník Videokonference se v praxi osvdily

M

alí i dosplí milovníci deskových her bez rozdílu vku si dali o víkendu 10.–11. 11. 2007 dostaveníko v základní škole v Nepomuku. Na druhý roník festivalu deskových her nazvaného David a Goliáš, který organizovalo obanské sdružení GOADA dorazilo celkem 700 návštvník. A podle nadšených reakcí se všichni královsky bavili. O hráe se staral tyicetihlavý organizaní tým, který vedle len sdružení GOADA tvoili také lenové plzeských klub Tirga a Bedna. Poet her prezentovaných na festivalu se tentokrát piblížil dvma stovkám. Své stánky zde mli také eští distributoi des-

Nedošly vám tyto noviny do schránky? Stěžujte si u svého pošťáka, distribuci zajišťuje Česká pošta, s.p. Nebo nás informujte na tel.: 224 816 821.

Š

V Nepomuku hráli hry malí i dosplí bez rozdílu vku.

kových her. Krom zavedených produkt z nich každý pedstavil i adu novinek. Návštvníci akce se nemuseli spokojit jen s pasivním hraním her. Každý ml totiž možnost pihlásit do soutže hru, kterou sám vymyslel. V rámci festivalu byla Anice Repkové z Plzn pedána cena za Tornádo,

FOTO PETR VÁŠA

nejlepší novou deskovou hru pihlášenou do soutže bhem loského festivalu. A v Nepomuku nezstalo jen u her. Pro nejmenší návštvníky festivalu pipravili organizátoi divadlo a pohádku Kocour Modrooko. Dosplí si zase mohli vyslechnout pednášLÁĎA SEDLÁK ku o Maroku.

pikovou komunikaní techniku umožující spolené videokonference s pracovníky všech krajských úad v republice si pochvalují i v Plzni. Pomocí kamery, televizních obrazovek a mikrofon spolu nyní vzájemn on-line komunikují radní i úedníci všech 14 kraj. Krom toho, že se všichni bhem jednání vidí i slyší, mohou díky technice také sdílet potebné dokumenty. „Každý kraj poskytl na vybudování videokonferenního multipointu 160 000 K a pispívají na jeho provoz. Bhem jediného msíce se uskutení kolem 20 porad, kdy musí naši pracovníci na tyto akce cestovat po celé republice. Díky spoleným videokonferencím jim nyní odpadá složité a zdlouhavé cestování, šetí se as i peníze. Došli jsme k závru, že když se odehraje tímto zpsobem jen dvacet procent porad, ušetí se tolik penž, že jsou náklady splacené do jednoho roku. Chráníme tak pracovníky našeho úadu i ped rizikem dopravních nehod, které by je mohly potkat na cestách,“ pochvaluje si moderní techniku Václav Koudele, vedoucí odboru informatiky Plzeského kraje. Za pravdu mu dává i krajský radní pro oblast regionálního rozvoje Jií Kalista. „Videokonference úspšn praktikujeme pedevším s našimi jihoeskými kolegy a musím íct, že se nám tato novinka velmi zalíbila a osvdila. Skuten šetí nejen náš as, ale i peníze. Technika je dokonalá a díky velkým obrazovkám a kvalitnímu rozlišení si sku-

ten pipadáme, jako když všichni sedíme v jedné místnosti,“ uvedl radní Kalista. „Videokonferenní systém má ovšem i další využití. Nyní pracujeme na tom, aby se dal využít i v pípad krizového ízení kraje. Jedna mobilní jednotka se mže odvézt k hasim na místo, kde hrozí teba povode. Systém se vzájemn propojí, a umožní tak operativní porady pímo z terénu,“ dodal Václav Koudele.

Václav Koudele si pochvaluje možnosti videokonferencí, které se uskuteují z této místnosti v budov sídla Plzeského kraje. Uvnit místnosti je i speciáln nastavené osvtlení, které má navodit tu správnou a realisFOTO RICHARD BENEŠ tickou atmosféru.

2 |Prosinec

Aktuality

P LZESKÝ KRAJ

Vyslanec kraje v Bruselu dostal zelenou

O

další dva roky prodlouží Plzeský kraj mandát Zbyku Prokopovi, který jako zástupce Evropské kanceláe kraje hájí zájmy regionu v Bruselu u rzných institucí EU. Tento vyslanec kraje psobí v hlavním mst EU necelý rok, kdy nahradil ve funkci diplomata Karla Lizerota. Radní Plzeského kraje nyní rozhodli o prodloužení pvodního dvouletého zastoupení na další dva roky. „Po uplynutí dalších dvou let se uvidí, zda bude ješt poteba mít v Bruselu zástupce,“ uvedl hejtman Petr Zimmermann, který si Prokopovo psobení pochvaluje. „Pan Prokop nám pomohl zejména s vyjednáváním našeho regionálního operaního programu, tedy plánu na píští bruselskou sedmiletku. Vykonal tam spoustu práce pi lobbování a doslova leštní klik na písluš-

Zbynk Prokop bude v Bruselu hájit zájmy Plzeského kraje další dva FOTO ARCHIV roky.

S ministrem Neasem besedovali odborníci

S

tovka osob pišla do budovy Krajského úadu v Plzni na besedu s ministrem práce a sociálních vcí Petrem Neasem, který navštívil náš region. Naprostá vtšina úastník besedy pracuje v sociální sfée, a proto je zajímaly hlavn plánované zmny v zákon o sociálních službách. eská spolenost Ministr Petr Neas besedoval v sídle Plrychle stárne, a do sociální sfé- zeského kraje o zmnách v zákon o soFOTO RICHARD BENEŠ ry bude proto postupn prou- ciálních službách. dit více penz. Sociální služby v následujících letech eká znatelný rozvoj, zákony musí být ale upraveny tak, aby se vložené finance využily efektivním zpsobem. To byl hlavní okruh témat, kterými se ministr Neas na setkání zabýval. „Kvalifikaní požadavky pro poskytovatele sociálních služeb jsou dost vysoké, budeme usilovat o zmkení. Od ledna už pijdou první zmny. Na druhé stran chceme zachovat tlak na neustálé vzdlávání sociálních pracovník,“ na(BEN) znail pi setkání jednu ze zmn v zákon ministr Petr Neas.

SLOVO ZASTUPITELE

Co víme o 17. listopadu

Z

aínáme si zvykat, že pedevším nastupující generace zaíná vnímat státní svátky pouze v podob státem zarueného volna. Jist. Na jedné stran to svdí o normálnosti pomr. Z opaného náhledu zaínáme postupn ztrácet základní ideály, na kterých vyrstali pedkové, i pocit sounáležitosti s naší mnohdy klikatou historií. Letošní 17. listopad navíc pipadl na volnou sobotu. Existují urit dobré píklady. Shromáždní u pamtní desky 3. odboje v pedveer státního svátku v Domažlicích byli pítomni studenti z gymnázia J. Š. Baara. Mám radost, že samotné školy se pihlašují do projekt dokumentujících zloiny nacistických i komunistických režim. Mladá generace má totiž právo se o tchto tématech více dozvdt. Existují však bílá místa a ada jiných škol tato témata odsouvá. S tím se nelze smíit. Nelze se smíit s tím, že 26 % populace neví, co se stalo 17. listopadu, pro si tento den pipomínáme jako státní svátek. Tito lidé nikdy neslyšeli ani o sametové revoluci, tím mén o Janu Opletalovi. To je také vizitka našeho školství. Ministerstvo neustále chrlí divotvorné koncepce a projekty takka s tajemnými názvy. Nikdo nepopírá, že mladí lidé, pokud chtjí uspt, musí znát cizí jazyky a ovládat poítae. O úinnosti nkterých projekt však lze jen velmi pochybovat. Vtšinou se jedná o lobby nejrznjších tvrc produkt, které stát ochotn platí. O absenci základních znalostí z nedávné historie jsem se pesvdil bohužel i u žák stedních škol. Odpov student vtšinou zní:

„Neprobírali jsme to ve škole.“ Nechci po mino u t význam rodinné výchovy v této vci, ale školství musí být obecn garantem vzdlanosti národa. V posledních letech neustále slyšíme o nedostatku penz ve školství. Jako hudebník jsem se aktivn úastnil slavnostního koncertu v nové aule Vysoké školy ekonomické v Praze, kde jsem ped 25 lety studoval. Krom nov zbudované moderní auly jsem našel místnosti vybavené nábytkem jist ze sedmdesátých let, opadávající omítky i netsnící okna. Nevím však, zda peníze ve školství se využívají efektivn. Když se v Poslanecké snmovn projednával zákon o pesunu penz krajm na stední školství, ást školské veejnosti protestovala. Tento evidentn správný krok inný i ve prospch zlepšení finanního postavení uitel se jí nelíbil. Te pro zmnu protestují odbory za zvýšení penz na tytéž školy ve státním rozpotu. Musíme si vybrat, jestli chceme živit nejrznjší projekty, spotebovávat desítky i stovky milion na rzné koncepce, nebo skuten podpoit zlepšení podmínek ve školství. Pokud to nedokážeme, budeme svdky neustálých mediálních aktivit školských odbor, pebujelé školské administrativy a narstajícího potu tch, kteí o 17. listopadu nebudou vdt ani základní údaje. VLADISLAV VILÍMEC NÁMĚSTEK HEJTMANA PK (ODS)

ných úadech a institucích,“ ekl Zimmermann. I díky práci krajského vyslance to podle hejtmana vypadá, že tento plán bude schválen do konce roku. Bhem let 2007 až 2013 pijde do Plzeského kraje a Jihoeského kraje, které spolu tvoí region soudržnosti Jihozápad, podle dnešního kurzu asi 17,5 miliardy korun, uvedl hejtman. „Jako jedna ástka to vypadá veliké, ale pokud se to vydlí dvma kraji, obdobím šesti sedmi let a tmi oblastmi, které budou podporované, tak to nejsou zanedbatelné peníze, ale ani peníze, ped kterými bychom mli omdlívat,“ vysvtlil hejtman. Vtšina penz, zhruba 40 procent, z regionálního operaního programu pjde v Plzeském kraji na dopravu – na silnice druhé a tetí tídy, místní komunikace a veejnou hromadnou dopravu ve velkých mstech.

Další ást penz pjde na revitalizaci ve mstech a obcích, v programu jsou i kapitoly na rozvoj na zdravotnických, sociálních a školských zaízení a na cestovní ruch. „Pedpokládáme, že z penz urených na zdravotnictví významnou ást použijeme na výstavbu nového monobloku v klatovské nemocnici,“ uvedl jeden z píklad možného erpání penz hejtman. Zástupce Plzeského kraje má kancelá v eském dom. Jeho úkolem je starat se o obsah regionálního operaního programu pro využití fond EU. Vedle program Evropské unie existuje ješt celá ada možností, kde lze získat finanní podporu a které jsou uritým zpsobem navázány na Brusel. Kraj se již zapojil do erpání z finanních mechanism Evropského hospodáského prostoru (EHP) a Norska. (BEN)

esko-bavorská konference ešila nejen Schengen

S

ymbolicky sedm let poté, co byla v Plzni podepsána deklarace o Utváení peshraniní spolupráce mezi Plzeským krajem a vládními kraji Horní Falc a Dolní Bavorsko se konala v Plzni 7. Regionální esko-bavorská konference. Její název byl více než výstižný: Rok 2008 a naše spolená budoucnost. Konference se vedle starost eských Úastníky konference byli odborníci i bavorských obcí, zemských a kraj- z eska i z Bavorska. FOTO RICHARD BENEŠ ských radních, zástupc profesních organizací a neziskových organizací zúastnili i hejtman PK Petr Zimmermann, vládní prezident Horní Falce Wolfgang Kunert, vládní prezident Dolního Bavorska Heinz Grunwald a dorazil i ministr vnitra Ivan Langer a jeho bavorský protjšek Joachim Hermann. „Konference se vnovala dvma aktuálním tématm našich kraj. Jednak to bylo zalenní eska do zóny volného pohybu – tzv. schengenského prostoru a dalšími body konference byly nové finanní perspektivy územní peshraniní spolupráce na esko-bavorských hranicích,“ informoval krajský radní Jií Kalista, který konferenci organizoval. Z výsledk konference vyplynulo, že R i Bavorsko jsou dostaten pipraveny na vstup R do schengenského prostoru od 21. 12. 07. Slavnostní akt definitivního odstranní hraniních závor probhne na hraniním pechodu Rozvadov 21. 12. 07. Pestože padne regionální omezení vtšiny hraniních pechod, kdy jimi mohou projíždt pouze vymezené kategorie vozidel z daných okres, starostové se nemusí bát dramatického návratu tžké nákladní dopravy na staré silnice. „Ob strany totiž ustavily spolenou pracovní skupinu, která provila všech devt spolených silniních hraniních pechod. Byly zmapovány technické parametry komunikací, most a podjezd. Je proto zejmé, že se není teba obávat zvýšeného pohybu tžké dopravy,“ uvedl radní Kalista. Konference také prokázala, že obce a žadatelé z obou stran hranic jsou dostaten pipraveni na píjem evropských dotací a jedinou pekážkou dnes je už pouze notifikace pravidel Evropskou komisí. Ministi jsou ochotni moráln, hmotn i finann podpoit vznik muzea železné opony. Dotazy se nevyhnuly ani neprostupnosti hranic na Šumav. V dob, kdy se všemožn otevírají hranice, se paradoxn na eské stran objevují cedule se zákazem vstupu. Oba ministi podpoili úsilí obcí a kraj o zprovoznní hraniního pechodu Modrý Sloup a pislí(BEN) bili pomoc u svých zemských ministerských koleg.

BRUSELSKÉ OKÉNKO

Budoucnost mají Komunitární programy

Z

ískávat pro kraj finanní prostedky ze zdroj EU je jedním z prioritních úkol zastoupení Plzeského kraje v Bruselu. Tím nejvýznamnjším jsou strukturální fondy, ale bez povšimnutí by nemly zstávat ani možnosti nabízené prostednictvím takzvaných Komunitárních program, které vyhlašuje pímo Evropská komise. Oproti strukturálním fondm mají projekty podávané do Komunitárních program nkteré nevýhody. Jmenujme napíklad to, že podklady se pipravují v anglitin nebo francouzštin, nutnost sehnat minimáln dva partnery z jiných evropských zemí a nakonec i vtší konkurence mezi projekty, nebo mezi sebou soutží projekty z celé EU. Zárove mají adu pozitiv, která vyvažují vtší náronost pi píprav projekt. Pedn jde o možnost s jejich pomocí získat prostedky na zámry, které nelze financovat ze strukturálních fond. Ovšem nejvtší klad spoívá v potenciálu, který mají tyto programy do budoucna. Díky pozitivnímu hospodáskému vývoji v eské republice a díky tzv. „statistickému efektu“ (rozšíení EU o Bulharsko a Rumunsko 1. 1. 2007 a dalšímu oekávanému rozšíení EU se statisticky sníží prmrný hrubý domácí produkt EU) po roce 2013 eská republika s nejvtší pravdpodobností již nezíská tolik finanních prostedk ze strukturálních fond, kolik má k dispozici v souasnosti. Tím pádem se i Plzeský kraj postaví po bok region pedevším ze západoevropských zemí, pro které Komunitární programy pedstavují asto jedinou významnou možnost, jak získat finanní podporu ze zdroj EU. Šanci na úspch pi hodnocení projekt výrazn zvyšují zkušenosti žadatele s projekty toho typu. Proto je dležité o Komunitárních programech uvažovat s pedstihem. A práv pro tento typ projekt jsou bruselská zastoupení velmi užiteným zdrojem informací díky kontaktm s evropskými úedníky a pomáhají i pi hledání vhodných zahraniních partner pro jednotlivé projekty. „eká nás ada akcí propagujících strukturální fondy, pesto vím, že informace o Komunitárních programech nezapadne a projekty z našeho kraje budou v Bruselu úspšné,“ dodává k tomu hejtman Petr Zimmermann. ZBYNĚK PROKOP, BRUSEL

Ministr oznámil, že hranice koní 21. prosince 2007 Dokonení ze strany 1

Vstup R do schengenského prostoru oznámil v Plzni ministr vnitra Ivan Langer spolen se svým bavorským protjškem Joachimem Hermannem a hejtmanem Plzeského kraje Petrem Zimmermannem. FOTO RICHARD BENEŠ

Se vstupem do Schengenu by se mla automaticky otevít pro veejnost i nejpísnji chránná první zóna Národního parku Šumava. Ze strany národního parku a ministerstva životního prostedí však petrvává snaha, aby pásmo zstalo turistm nedostupné. „Považuji za velmi nešastné, hloupé a pravdpodobn odporující schengenské konvenci, kdyby šedesát kilometr hranic, kde je Národní park Šumava, zstalo neprostupných bez ohledu na to, že tam jsou už staletí historické cesty. Nevolám po tom, aby do chránných oblastní mohli motoristé, ale v pších turistech,

pípadn cyklistech nevidím problém. Šumava je historicky kulturní krajina, v níž tsn po válce žilo dvacetkrát více lidí než dnes. Proto bychom z toho nemli tvoit nco jako zelenou oponu. Nevidím jediný dvod, pro by po existujících cestách v parku nemohli chodit pší turisté,“ argumentuje hejtman Plzeského kraje Petr Zimmermann. Už léta prosazuje zpístupnní historického šumavského pechodu Modrý Sloup, který zstává pro veejnost zapovzen kvli údajné existenci populace chránného teteva. (BEN)

Hejtman udlil ceny za obanskou statenost centimetr. Ješt pedtím uvedl, že vydrží být rvní, kdo z rukou hejtmana pevzal pod vodou dv minuty. Chlapce jsem si všimla pamtní medaili, byla Marta Ržko- v okamžiku, kdy už jeho tlo plavalo na hladin vá. Jako dvacetiletou ji odsoudil zády nahoru,“ vzpomíná Jana Bártíková. ch „Okam Okresní soud v Plzni v padesátých „Okamžit jsem na dti zakiela, letech minulého století na rok aby ho otoily. Ten chlapec byl už c fialový, zejm byl ve stado vzení za protistátní incelý nost a podporování vz. diu klinické smrti. Pod vodou Spolen s ní byli odsouzeni už mohl být tak dv a pl i její rodie a sestra. Pipraminuty. Bylo mi jasné, že vovali jsme s tatínkem probude mít asi zlomený krní tistátní letáky a byli jsme obratel nebo porannou pávyzrazeni. Jeho zatení bylo te. Vytáhla jsem ho na molo tehdy velmi dramatické. Byl a zaala okamžit s masáží sr a s umlým dýcháním. Po dopaden po dlouhé honice srdce na okraji Plzn. Krom v15 minutách se nám podaizení nám byl zabaven i veš- Tuto pamtní medaili Plzeského lo chlapce pimt k vdomí. kerý majetek. Naštstí jsme kraje obdrželi ocenní hrdinové. Záchranái dorazili až po 25 FOTO RICHARD BENEŠ minutách. Pravou stranu tla ale mli v Plzni babiku a po propuštní jsme se mli kam ml ochrnutou. Transportovrátit. Bohužel jsem celý život byla nucena d- val jej vrtulník. Dopadlo to dobe. Zranný lat jen podadnou práci. Ale zase jsem se toho obratel lékai chlapci nahradili, po dvoumhodn nauila,“ vzpomínala na krušná léta síní rehabilitaci byl v poádku. V záí se mi Marta Ržková. Msto Bor navrhlo na cenu Honzík Mašek pišel ukázat, že nastoupil do hejtmana sympatickou uitelku základní školy Plzn na elektroprmyslovku. Podkovala mi Janu Bártíkovou. Bhem výletu dtí k rybníku jeho maminka a za záchranu života podkoval Sycherák zachránila život tonoucímu chlapci samozejm i on sám,“ popsala svj in Jana z deváté tídy, který se tam pijel koupat s ka- Bártíková. Dalšího ocenného, Václava Klse, marádem. „Hlídala jsem si své dti a na molu navrhlo msto Rabí. Pi projíž ce podél eky se dlo nco, o em jsem nevdla. Jeden mla- Otavy upoutaly pozornost cyklisty francouzdík mící 180 cm a vážící 90 kg skoil do vody ské hole odložené u cesty. „Podíval jsem se v míst, kde byla hloubka pouhých osmdesát k ece a spatil nehybné obleené tlo ženy Dokonení ze strany 1

P

ležící na hladin. Paní jsem neunesl, beh byl moc vysoký a píkrý. Podailo se mi ji dostat nad hladinu a pivolat pomoc. Hasii pijeli bhem chvilky. Za pt dn mi volali z nemocnice, že je paní v poádku a propouštjí ji dom,“ uvedl Kls. Zachránná žena bydlela v nedalekém domov dchodc a bhem vycházky dostala žíze. Šla se napít k vod, ale zatoila se jí hlava a spadla do eky. „Nejprve jsem si v tom fofru ani nedokázal vybavit íslo na záchranáe. Jako hrdina si nepipadám. Pipadá mi to jako bžná vc. To by udlal každý. Nikdo by tam tu ženu nenechal ležet,“ ekl ocenný hrdina Václav Kls. Posledním hrdinou je mladík Petr Pavel ze Zrue-Sence. Zachránil život kamaráda, který letos v záí spadl pi chytání ryb do Berounky v Nadrybech. „Kamarád sklouzl z behu a spadl do vody. Skoil jsem pro nj, vytáhl jej na beh a zaal mu dávat umlé dýchání a masáž srdce. Po chvilce se rozdýchal, ale pi vdomí stále nebyl. Naštstí vše vidl rybá z protjšího behu a zavolal záchranku. Ml jsem celou dobu strach, že to špatn skoní,“ vzpomínal na okamžiky pi ekání na píjezd záchranky Petr Pavel. Jeho kamarád se probral až v nemocnici. Nyní je již zcela v poádku. „Do podobné situace jsem se nikdy nedostal. Jednal jsem instinktivn. Nedokážu si pedstavit, že bych za ním do té eky neskoil. Ocenní pana hejtmana m velmi potšilo a moc to pro m znamená,“ dodal mladý zachránce.

Aktuality

3 |Prosinec

P LZESKÝ KRAJ

Z kasáren ve Stíbe vyrostla hasiská stanice

H

asim ve Stíbe zaala sloužit nová požární stanice, která byla slavnostn otevena 8. listopadu v areálu bývalých kasáren. Výstavba objektu byla zahájena v listopadu 2006. Práce byly ukoneny 9. ervence 2007. „Celá stanice byla postavena za 228 kalendáních dn. Kolaudace objektu se uskutenila 20. ervence 2007 a v souasné dob jej hasii pln využívají. Celkové náklady na stavbu inily 37,655 milionu korun. Na financování výstavby se ástkou 15 milion korun podílel Plzeský kraj a ástka 22,655 milionu korun byla uvolnna ze státního rozpotu,“ informo-

val námstek hejtmana Plzeského kraje Vladislav Vilímec. „Výstavbu stanice bylo možno

realizovat jen díky významné dlouhodobé podpoe Plzeského kraje,“ uvedl František Pa-

vlas, editel HZS Plzeského kraje. Nastínil rovnž zámr vybudovat novou stanici profesionálních hasi v Tachov a rekonstruovat stanici v Pobežní ulici v Plzni. Profesionální hasii ve Stíbe využívali od roku 1992 spolu s dobrovolnými hasii historický objekt na námstí ve Stíbe, který je ve vlastnictví msta a hasim poskytoval pro výkon služby velmi stísnné a nevyhovující prostory. Od poátku se vdlo, že jde pouze o jakési provizorní ešení. Zvažovalo se nkolik variant, až zvítzila ta, která poítala s výstavbou zbrusu nové stanice. (BEN)

Msto strom zahájilo roní kampa

T

itul Msto strom pevzalo msto Tachov na období íjen 07–íjen 08. Jedná se o kampa spojenou s ekologickou osvtou zamenou na podnícení zájmu veejnosti o životní prostedí a posílení vztahu obyvatel msta k zeleni ve mst. První roník kampan vyhrálo msto Kromíž, kde se také odehrálo i symbolické pedání žezla, které pedstavovala sklenná soška stromu. Tu pevzal starosta Tachova Ladislav Macák. Jako symbol kampan byl 9. 11. vysazen na zadním nádvoí tachovského zámku liliovník tulipánokvtý. „Jedná se o okrasný opadavý, rychle rostoucí strom z eledi šá-

cholanovitých, jehož délka života bývá až 300 let. V našich podmínkách dosahuje výšky až 35 m. Má široce rozložitou korunu a velké, oboupohlavní kvty, tvarem podobné tulipánm. Je to devina solitérní, vysoce esteticky cenná, která vhodn dopluje práv zámeckou architekturu. V západoeském kraji se vyskytuje velice sporadicky,“ informovala Ilona Gonová z tachovského mstského úadu. Bhem roku se v rámci akce Msto strom uskutení celá ada akcí, pi nichž budou v hlavní roli stromy. Už 17. 11. si mohla veejnost vyzkoušet sázení strom v genovém sadu, který se nachází na okraji Tachova.

Bílé stopy podpoí esko- Dopravci dostanou od kraje více penz Pozor na výmnu obanských prkaz utobusovým a vlakovým ítáme, že v píštím roce najezdí jízdenky na vlak, protože dráhy -bavorský Dispoziní Fond dopravcm zaplatí v píš- 15 dopravc více než 13 milion pejdou na nový systém jízdného.

A

V

eškeré žádosti plzeských a jihoeských šumavských obcí na zimní strojovou údržbu bžeckých stop byly schváleny k podpoe na zasedání Regionálního ídícího výboru Dispoziního fondu esko-bavorského píhranií – regionu Šumava, které probhlo 12. listopadu v jihoeských Stachách. Správcem tohoto programu je Euroregion Šumava – jihozápadní echy se sídlem v Klatovech a Administrátorem pak Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., se sídlem ve Stachách. „Žadatelé mohli v rámci tohoto programu získávat podporu na projekty neinvestiního charakteru s prokazatelným peshraniním dopadem a s tematickým zamením na kulturní výmny, lidské zdroje, místní demokracie, plánovací a rozvojové studie, životní prostedí, hospodáský rozvoj, komunikace a cestovní ruch. Výše podpory se pohybovala od 1 000 € až do 10 000 € (max. 75 % z celkových náklad). Celková alokace programu pro období 2005–2007 inila 17 mil. K,“ uvedl Jií Kalista, krajský radní pro oblast regionálního rozvoje.

Projekty, podpoené z fondu, budou ukoneny nejpozdji do konce bezna 2008. Nejaktivnjšími žadateli v rámci erpání dotací z esko-bavorského dispoziního fondu byly obce, msta, kraje, organizace jimi zízené a nestátní neziskové organizace. Svým zamením spadalo nejvíce projekt do kategorií cestovní ruch a kulturní výmny. Také Regionální ídící výbor Dispoziního fondu našeho druhého euroregionu – Egrensis - rozhodoval ve stedu 18. záí v hornofalckém Marktredwitzu o výbru projekt v 7. výzv. Z našeho kraje zde mohou pedkládat projekty pouze žadatelé z okresu Tachov. Na eské stran jsou prostedky tém vyerpány. Tento eskobavorský fond byl na eské stran vyhlášen 3. 6. 2005. Na prvních 6 jednáních výboru bylo schváleno celkem 69 projekt s výší dotací 11 351 615,35 K. Definitivn vyútováno je zatím 34 projekt, z toho 19 projekt je již proplaceno, ostatní projekty jsou bu v realizaci nebo se vyútování pipravuje. (BEN)

tím roce Plzeský kraj o dvacet milion korun více na zajištní základní dopravní obslužnosti. Krajští radní rozhodli, že do dopravy pjde z rozpotu kraje 560 milion korun. Dalších 32 milion korun poskytne kraj na žákovské jízdenky. Vše ješt musí schválit zastupitelé. Letos kraj zaplatil 540 milion a 30 milion za žákovské jízdné. „Kraj se s dopravci dohodl i o navýšení potu kilometr ujetých po silnicích i po kolejích, ekl radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. „V autobusové doprav po-

kilometr. To je oproti letošnímu roku navýšení o 350 000 kilometr. V železniní doprav je to 5,28 milionu kilometr, což je o víc než 50 000 kilometr víc než letos, informoval radní Jaroš. Autobusovým dopravcm kraj zaplatí 230 milion korun a eským drahám jako jedinému železninímu dopravci 330 milion korun. Kraj chce do dodatku smlouvy s drahami zalenit také možnost udlit sankce za neúmrné zpož ování vlak, které už nkteré regiony úspšn použily. Zatím není jasné zda a o kolik by se mohly zdražit

U autobus, které se nezdražovaly od ledna 2004, se mže cena jízdenky zvednout v každém pásmu o jednu až dv koruny. Poet kilometr, za které kraj dopravcm platí se zvyšoval už bhem letošního roku. Navýšení tedy podle radního Jaroše neznamená, že se poet kilometr skokov zvýší na zaátku roku. „Pibyly nové spoje napíklad v místech, kde se rušil druhý stupe základní školy a dti musejí dojíždt, nebo tam, kde vznikla nová pracovní místa v prmyslových zónách,“ dodal (BEN) Miroslav Jaroš.

Regionální rozvoj podporovaly finance ze SROP

S

polený regionální operaní program (SROP) podporoval v období 2004-2006 regionální rozvoj sedmi region soudržnosti NUTS II, piemž celková výše podpory pro eskou republiku ze strany Evropské unie byla 454,33 milionu eur. „Z této ástky bylo pro NUTS II Jihozápad, který tvoí Plzeský kraj spolu s Jihoeským krajem, pidleno cca 900 milion korun k rozdlení na jednotlivé projekty. Jedním ze zpsob, jak získat finanní prostedky SROP, bylo vypracovat a pedložit individuální projekt, jehož maximální míra dotace dosahovala 80 % celkových náklad projektu,“ uvedla Ladislava Khaurová z odboru fond a program EU. Pijímání, kontrola a hodnocení individuálních projekt byly sveny jednotlivým krajm, piemž dotaci schvalovaly Regionální rady region soudržnosti NUTS II složené ze len krajských zastupitelstev v rámci regionu soudržnosti. V Plzeském kraji bylo podpoeno celkem 24 individuálních projekt v celkovém objemu 441,5 milionu K z Evropského

fondu regionálního rozvoje. Ve vybraných oblastech mly kraje možnost vypsat tzv. grantová schémata, v rámci nichž rozdlovaly dotace zpravidla drobnjším projektm. Plzeský kraj realizoval celkem 6 grantových schémat, jejichž prostednictvím bylo možné podpoit projekty drobných, malých a stedních podnikatel, veejných subjekt a neziskových organizací v rzných oblastech lidské innosti. V období 2005–2007 bylo na projekty grantových schémat rozdleno celkem 277 milion korun, z ehož 225 mil. bylo ze zdroj Evropské unie, 11 mil. ze státního rozpotu R a 41 mil. z rozpotu Plzeského kraje. Celkem bylo z grantových schémat podpoeno 109 projekt. K blížícímu se konci programu vydal Plzeský kraj publikaci pinášející kompletní pehled samotného procesu rozdlování penz a úplný seznam schválených projekt. Publikaci si mžete vyzvednout na odboru fond a program EU v Plzni na Americké t. 3, pípadn si o ni mžete napsat na (BEN) [email protected].

Odpady tídí nejlépe ve Štichov a v Horšovském Týn

P

eborníky ve tídní odpad na území Plzeského kraje se stala obec Štichov z Domažlicka a msto Horšovský Týn. Výsledky krajské soutže s názvem My už tídit umíme! vyhlásil Plzeský kraj spolen se Sdružením mst a obcí Plzeského kraje za podpory specializované spolenosti EKO-KOM. Ta již pátým rokem podporuje s Regionální rozvojovou agenturou Plzeského kraje svými projekty tídní odpad v kraji. Obce a msta soutžily ve tídní odpad již druhým rokem. Cílem soutže bylo ješt více upozornit samosprávy obcí na potebu tídní a správného nakládání s odpady tak, aby obce i nadále a ve vtší míe zkvalitovaly systémy a možnosti tídní odpad pro svoje obyvatele a tím se do tídní odpad v kraji zapojovalo více obyvatel. „Do soutže se pihlásilo tém 100 mst a obcí Plzeského kraje, od tch nejmenších, ítajících desítky obyvatel, až po ty nejvtší. Obce byly rozdleny do dvou kategorií podle potu obyvatel. První kategorie byla pro obce do tisíce obyvatel a druhá

nad tisíc obyvatel,“ informoval Václav Liška z odboru životního prostedí Plzeského kraje. Na základ dotazník popisujících nakládání s odpady bylo letos do finálového kola soutže vybráno celkem 25 obcí. Tyto obce navštívila hodnotící komise soutže složená ze zástupc spolenosti EKO-KOM a Regionální rozvojové agentury, aby porovnala údaje uvedené v dotaznících. Sledovala napíklad celý systém nakládání s vytídnými odpady v obci, istotu sbrných nádob, informace o správném tídní na nádobách nebo istotu okolo sbrných nádob na vytídné

složky odpad papíru, skla, plast i nápojových karton. „První ti ocenné obce z každé kategorie obdržely finanní odmny prostednictvím symbolických šek v hodnot 20, 15, a 10 tisíc korun,“ dodal Václav Liška. Sdružení mst a obcí Plzeského kraje letos poprvé vyhlásilo zvláštní Cenu Sdružení pro obec i msto s nejvyšší výtžností vytídných odpad papíru, skla, plast a nápojových karton na jednoho obyvatele obce. Vítzem se stala obec Chocomyšl z okresu Domažlice. Každý obyvatel obce v prmru vytídil 146,6 kg odpad papíru, skla a plast

Kategorie menších obcí do 1000 obyvatel

Kategorie velkých obcí a měst nad 1000 obyvatel

1. Štichov (Domažlice) 2. Hamry (Klatovy) 3. Němčovice (Rokycany) 4. Kbel (Plzeň-jih) 5. Dobršín (Klatovy) 6. Dešenice (Klatovy) 7. Dolní Lukavice (Plzeň-jih) 8. Hvozd (Plzeň-sever) 9. Všekary (Domažlice) 10. Chocomyšl (Domažlice)

1. Horšovský Týn (Domažlice) 2. Klatovy (Klatovy) 3. Tachov (Tachov) 4. Železná Ruda (Klatovy) 5. Stříbro (Tachov) 6. Přeštice (Plzeň-jih) 7. Starý Plzenec (Plzeň-město) 8. MO Plzeň Litice (Plzeň-město) 9. Nýrsko (Klatovy) 10. Holýšov (Domažlice)

za období druhé poloviny roku 2006 a první poloviny roku 2007. Prmr Plzeského kraje za rok 2006 je 36,4 kg vytídného papíru, skla, plast a nápojových

karton na jednoho obyvatele Plzeského kraje. Plzeský kraj se tak v roce 2006 umístil na prvním míst v celé eské repub(BEN) lice.

Cenu za první místo jako nejlepší obec v kategorii do jednoho tisíce obyvatel pebírá z rukou Václava Lišky z krajského úadu PK a editelky oddlení využití odpad spolenosti EKO-KOM RNDr. Martiny Vrbové starosta FOTO ARCHIV obce Štichov Ladislav Šindelá.

U

pozorujeme obany, že konec platnosti obanských prkaz bez strojov itelných údaj vydaných do 31. 12. 1998 je stanoven nejpozdji dnem 31. 12. 2007. Obané narození ped 1. 1. 1936, kteí mají v obanském prkaze uvedenu dobu platnosti „bez omezení“ nebo „platnost prodloužena bez omezení“ nejsou povinni výmnu provést. Pokud oban nesplní povinnost provést výmnu svého obanského prkazu bez strojov itelných údaj vydaného do 31. 12. 1998 za nový ve stanovené lht, nejpozdji do 31. 12. 2007, dopustí se tím pestupku dle § 16 a odst. 1 písm. g) zákona o obanských prkazech, za který lze uložit pokutu až do 10 000,- K. (RED)

Uznávaná odbornice koní v domov Domino

S

vé funkce se vzdává k 29. únoru 2008 vzhledem k odchodu do dchodu editelka Dtského domova Domino paní Eva Dvoáková. Rada Plzeského kraje toto oznámení vzala na vdomí a schválila vyhlášení konkurzního ízení na obsazení funkce editele Dtského domova Domino Plze. Dtský domov Domino je jeden ze 7 dtských domov, které na svém území zizuje Plzeský kraj. Jedná se o dtský domov, který jako jeden z prvních dtských domov zaal v praxi uplatovat výchovu dtí v rodinných skupinách. Rodinné skupiny nejsou soustedny v jedné budov, ale dv skupiny jsou umístny v bžných bytech. tyi dti, které se pipravují na budoucí povolání, bydlí v garsoniérách. Byty i garsoniéry jsou umístny v rzných ástech msta. Práv tento sytém zaala realizovat v domov Domino Eva Dvoáková. editelce tohoto domova se podailo zajistit i dva tzv. „startovací byty“ pro mladé lidi, kteí musí dtský domov opustit a nemají se kam vrátit. Letos získala Eva Dvoáková prestižní ocenní Zlaté srdce, které vyhlašuje Nadace Naše dít pro nejlepší ochránce dtí z celé R. Paní Ev Dvoákové dkujeme za (BEN) vše, co vykonala.

4 |Prosinec

Inzerce

P LZESKÝ KRAJ

SC-72074/1

2+1 Plze -Slovany, 1,780.000 K

3 D O PR O D Á N O

P R O D Á N O

P R O D Á N O

D O

D O

14

10

D N Ů

D N Ů

TÝ D N Ů

SC-60957/1

RD Žákava, 1,390.000 K

RD Plze -Slovany, 5,800.000 K

Chcete i Vy rychle a úspšn prodat? ZAVOLEJTE NÁM! RK MAGNIO Plze – již 17. rokem jsme tu pro Vás 377 246 483, www.magnio.cz SC-71602/2

Geisha – dáma v růžovém eské projekty jsou žádané i zahraniními investory V začínajících chladných dnech, kdy slunce šetří svojí přízní a tma nastupuje dříve, je naše tělo unavené a my vzpomínáme na teplé dny, které nám dodávaly energii.

J

e smutný pohled na lidi, jejichž tvář je bez úsměvu a marně přemýšlí, jak si vylepšit den a mít radost z deště, větru a zimy.

pak přichází ta extáze, když se začnu pozvolna rozpouštět na jazyku a všechny chuťové buňky se aktivují a vysílají pozitivní energii a pocity

štěstí do celého těla. Pokud si mě jednou vložíte do úst, nebudete se mě už nikdy chtít vzdát. Jsem trvanlivá, počkám na Vás, neuteču.

Stanu se součástí Vašeho života a Vy se budete radovat z každého dne prožitého se mnou čokoládou Geisha, dámou v růžovém, dámou z Finska.

Zaátkem roku jsme v našich novinách otiskli lánek o spolenosti RHM, s. r. o. Pro velký tenáský ohlas jsme se rozhodli tento lánek otisknout v pvodní nezkrácené podob. Poklady architektury nás provázejí na každém kroku. Každý dm, obchodní centrum i výrobní hala však potebuje dokonalý a funkní projekt. Jednou z významných firem zajišujících projekty a projektové dokumentace staveb nejen pro tuzemské, ale i zahraniní investory je projektová spolenost RHM, s. r. o., sídlící v Praze 4. Na pár slov jsme se sešli s jednateli této spolenosti panem Ing. Vojtchem Rohlíkem a Ing. Pavlem Molíkem. objem námi realizovaných zakázek v posledních letech stále stoupá. Nicmén nejvtším ocenním je pro nás dobe odvedená práce a spokojení klienti. Podrobný výet a reference našich významných klient a projekt jsou zájemcm k dispozici na našich webových stránkách www.rhm.cz.

Vím, o čem mluvím, pocházím ze země, kde je půl roku světlo a pak půl roku téměř tma. Přesto lidé, kteří žijí v mé rodné zemi – Finsku, jsou milí, přátelští a usměvaví. Oni totiž znají to dávné tajemství, jak si udržet úsměv a vitalitu. Znají mě, čokoládu Geisha. To já jim pomáhám překonávat každodenní překážky a běžné starosti. Já dáma v růžovém. Na světě je mnoho čokolád, ale jen jedna je Geisha. Jsem mléčná, s oříškovo nugátovou náplní. Jako správný poklad, jsem zabalená v jemném růžovém obalu.A jak chutnám? Nepopsatelně. Názory na moji konzumaci se různí. Někdo mě skoro spolkne, ale pravý labužník si mě vloží do úst a

SC-72032/1

Kdy byla vaše spolenost založena a co je hlavní náplní vaší innosti? Naše spolenost byla založena v roce 1993 Ing. Vojtchem Rohlíkem, Ing. Milošem Hejtmánkem a Ing. Pavlem Molíkem. Jsme soukromou projektovou spoleností, jejímž hlavním pedmtem innosti jsou projekty stedn velkých výrobn-skladových hal a logistických center pro automobilový a elektrotechnický prmysl, pevážn japonských investor. Výše uvedené akce realizujeme ve spolupráci s japonskou architektonicko-inženýrskou spoleností TAKENAKA EUROPE, GmbH. Dále se zabýváme projekty prodejních center obchodních etzc LIDL, projekty bytových dom, pípadn i individuálních rodinných dom. Samostatnou ást pracovní

nápln spolenosti tvoí projekce základnových stanic mobilních operátor pro eskou republiku i Slovensko. Vlastními silami zajišujeme stavebn-architektonické ešení projekt, celkovou koordinaci a rovnž inženýrskou innost. Pi naší innosti trvale spolupracujeme s externími projekními kanceláemi a projektanty. Komu jsou vaše služby ureny a mžete nám pedstavit nkterý z vámi realizovaných projekt? Spektrum našich klient je opravdu široké. Naleznete mezi nimi tuzemské i zahraniní soukromé investory, ale i nadnárodní spolenosti a korporace. K zajímavým projektm realizovaným v naší republice patí bezesporu kompletní projektová dokumentace obchodních center LIDL. Finanní

Jaké služby vaše spolenost svým klientm nabízí? V naší nabídce je zpracování územních, urbanistických a architektonických studií, ale i studií dopadu na životní prostedí (EIA) i hlukových a rozptylových studií. Naší další, nemén dležitou inností, je vypracování projektové dokumentace pro územní ízení a stavební povolení a projektové dokumentace pro výbr dodavatele a pro realizaci. Pro klienty dále zajišujeme poítaové modely projekt a staveb vetn jejich vizualizace a fotomontáže. Velmi žádanou službou je i výkon autorského i stavebn-technického dozoru a projednání dokumentace s veejnoprávními orgány pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení a kolaudaního rozhodnutí nebo zastupování zahraniních klient ped orgány eské státní správy a místní samosprávy. V neposlední ad zajišujeme przkumné práce a zpracování dokumentace stávajícího stavu objekt vetn zajištní pesného geodetického zamení. Dkuji vám za váš as a ochotu. -KMI-

Inzerce

5 |Prosinec

P LZESKÝ KRAJ

Správa høbitovù a krematoria mìsta Plznì,

pøíspìvková organizace, Rokycanská 125, 312 00 Plzeò Tel .: 378 03 7866, 37803 7867, mob: 603 312 361 vyzývá nájemce kolumbárních schránek, kteøí dosud nekontaktovali Správu høbitovù ve vìci uvolnìní kolumbária, aby tak ve vlastním zájmu uèinili nejdéle do 31.12.2007. Po tomto termínu budou urny z kolumbária pøesunuty do veøejnosti nepøístupného depozitáøe! Tato výzva se netýká nájemcù, kteøí již Správì høbitovù pøedali èi zaslali vyplnìný dotazník. SC-72070/1

SC-72074/1

SC-72041/1

www.ceskydomov.cz Bezplatná poradna pro nemocné s rakovinou prsu

P

sychická podpora pacientky i jejích blízkých pi sdlení diagnózy a v prbhu léby, informace a praktické rady na základ osobních zkušeností s nemocí, kontakty na odborníky. Nabídka aktivit pro volný as žen i po ukonení léby – artedílna, cviení, výlety, rekondiní pobyty, úast na celostátních projektech. Edukaní innost – bezplatné pednášky k prevenci rakoviny prsu v. výuky samovyšetení na modelu – pro jednotlivce v našem centru v rámci provozní doby, pro skupinky žen z úad, podnik, škol apod. kdykoliv dle dohody – bu v našem centru, nebo pímo na pracovišti zájemc o pednášku.

však cítíme, že to není dostaující. Jsme pesvdeny, že pravidelné zveejování údaj o nás ve Vašem msíníku by k informovanosti plzeské veejnosti pisplo mnohem úinnji. A my bychom byly rády, aby se na nás obracelo co nejvíce žen, které tato závažná choroba postihla. Domníváme se totiž, že jsme alespo ásten schopné jim pomoci nároné období léby peklenout a následn pak i pispt k jejich optovnému návratu do plnohodnotného života. Bezplatným uveejnním informací o nás tomu mžete i Vy výrazn napomoci. Dkujeme Vám pedem za pomoc a tšíme se na další spolupráci.

Nezůstávejte se svými starostmi sama, navštivte nás!

MAMMA HELP CENTRUM Sdružení pacientek s karcinomem prsu Žlutická 2 (objekt MŠ), 323 00 Plzeň-Košutka, tel. 377 917 395 e-mail: [email protected], www.mammahelp.cz

O existenci a innosti našeho centra se nemocné rakovinou sice mohou dozvdt v ekárnách mnoha lékaských ordinací z informaních leták, které tam pravideln roznášíme a doplujeme, pesto

S POZDRAVEM MARIE JELŠOVÁ MAMMA HELP CENTRUM PLZEŇ

Lék pro tlo i duši … domácí léka Psychowalkman M

ožností, jak zlepšit svou fyzickou i psychickou kondici, není mnoho. Vyzkoušejte AVS pístroje (lidov psychowalkmany), které zdomácnly v mnohých rodinách a lidé na n nedají dopustit. Nedovolte bukám zestárnout, jsou nenahraditelné!

Tším se vždy na úinek, který je okamžitý a hluboký, bhem tak krátké doby m zbaví veškerého stresu a naptí, který m tak dlouho zužoval, po programu se cítím dobe, vyrovnan, mám elán a sílu. Nejlepší relaxace, kterou znám. Lukáš Pudil, Plze

AVS pomáhá ešit studentm adu svízelných situací. Zlepšují se studijní motivace, výkon, sebedvra. Mgr. Z. Vondrejsová, 53 let, školní psycholog

Ti roky jsme denn musel brát prášky, abych vbec mohl usnout. Pístroj /Luma 10/ m nauil usínat a spát jako miminko hned od prvého dne, kdy jsem jej použil. Z. Hrdina, Zlín

Mezi nejdležitjší úinky Psychowalkman patí RELAXACE – hluboké okamžité uvolnní po psychické i fyzické rovin, odplavení stresu, dodání energie, odstranní migrén, bolesti krní pátee, roztkanosti, úzkostí i depresí, zmíruje projevy AVS pístroje lidov PsychoParkinsonovy a Alzhei- walkmany jsou tím nejlepším merovy nemoci, zlepšení receptem jak si uchránit v hekpamti, zvýšení IQ, intuice tické a u spchané dob 21. a celé ady dalších, ešících století zdraví, uspt v život a „psychosomatické – civili- ješt být v pohod., íká prim. zaní choroby“. Pravidelná MUDr. Jan Cimický, CSc. relaxace pináší samé výhody a v dnešní dob vzrostla její poteba daleko více, nežli v minulosti.

SC-72072/1

Více informací ve značkové prodejně firmy GALAXY v centru Plzně v ulici V ŠIPCE 12, (V Šipce - první kolmá ulice z Americké třídy pod pomníkem). Nebo na číslech 377 270 020 a 731 028 714. Otevírací doba PO–PÁ 9.00–18.00 WWW.GALAXY.CZ Pro všechny zájemce KATALOG AVS přístrojů ZDARMA, posíláme i poštou! PRODEJ i na SPLÁTKY! Příjemný personál se těší na Vaší návštěvu a zve Vás na bezplatné vyzkoušení psychowalkmanu.

Relaxace není nikdy dost!

Další skupina úink je podpora UENÍ – koncentrace, soustední, kreativního myšlení, speciální programy odstraující trému, LMD, programy navozující klid pro ten nejlepší výkon psychický i fyzický.. Samostatný program na uení cizích jazyk – zrychlené uení. asto vyhledávaný úinek Psychowalkman je navození SPÁNKU. Programy uspí i „letité“ nespavce rychle a hluboce bez použití prášk. Ráno se pak cítíte opravdu odpoatí a vyspaní. Ostatní skupiny program a jejich úinky jsou energizaní programy, meditaní programy, programy somatické pro zdraví a imunitu. Nejlepší pístroj nabízí i programy dýchací, vhodné pro lidi s astmatem a dýchacími potížemi. Pístroj je v nabídce celá ada od základních po exklusivní verze nkolika svtových výrobc. Každý si tak mže vybrat, dle svých poteb. Používání je píjemné, jednoduché a hlavn úinné. Vte, že tyto pístroje si dnešní doba skuten žádá!



Vánoční SLEVA 880,Platí při nákupu AVS přístroje do konce roku 2007, slevy se nesčítají

SC-71201/2

Psychowalkman je stimulaní pístroj kapesních rozmr doplnný sluchátky a speciálními brýlemi. Úinky jsou v mnoha pípadech nepekonatelné v oblasti bezfarmakových metod. Pro ady uživatel jsou úinky nedocenitelné, pomohl jim v rzných tžkých životních situacích. Zde jsou nkteré výpovdi uživatel:

www.ceskydomov.cz

;¶4,&+5&
"Ç

,ė.ĝ4¶ė/ĝ #&;
13«$& .ÈUF

EƉN
BVUP
QMPU
ŘJ
QP[FNFL

104,:5/ĝ5&
+&
130
3&,-"./¶
Áė&-:


























"
/&$)5&
+&
7:%ĝ-«7"5
 1SP
WÓDF
JOGPSNBDÓ
WPMFKUF
LEZLPMJW





SC-72058/5

NÁKLAD

255 000 OBJEDNÁVKY

INZERCE

MARTA TRNKOVÁ E-MAIL: [email protected]

GSM: 723 201 960 TEL.: 377 322 973

SC-72075/1 Olympia_bilb_vanoce-zeny.indd 1

29.10.2007 16:17:07

6 |Prosinec

Aktuality

P LZESKÝ KRAJ

O Plze ském kraji vdí u nás i za hranicemi

P

ropagaci Plzeského kraje u nás i v zahranií zajišuje od vzniku kraj v roce 2001 Odbor cestovního ruchu. Spolupracuje s informaními centry, oborovými sdruženími, zajišuje podporu konkrétních projekt. „Velmi dležité bylo navázání spolupráce s vládní agenturou CzechTourism, Regionální rozvojovou agenturou Šumava, jež obhospodauje území Plzeského i Jihoeského kraje, a také s eským západem, o. p. s., zahrnujícím Plzesko. Území kraje bereme jako celek. Zvolili jsme formu pímé finanní podpory a formu komunikaní strategie. Forma cílené finanní podpory zahrnuje každoron vyhlašované programy - Program podpory innosti informaních center a Program podpory venkovské turistiky (roní objem cca 2 mil. K). Díky tomu a díky nastavené komunikaní strategii prostednictvím pravidelných setkání (porady informaních center), workshop, seminá (Možnosti rozvoje cyklistické dopravy v Plzeském kraji) a podobných akcí máme zajištný plynulý tok informací shora-dol a naopak,“ uvedla Olga Kalíková, námstkyn hejtmana pro cestovní ruch. Podle jejích slov

Cestovní ruch v Plzeském kraji je podle slov Olgy Kalíkové na vzestupu. FOTO RICHARD BENEŠ

pispívá ke komunikaci internetová prezentace www.turisturaj. cz (www.touristparadise.com) a Mezinárodní veletrh cestovního ruchu ITEP, jehož tetí roník práv v Plzni probhl a jehož jediným organizátorem je práv Odbor cestovního ruchu, propagace a marketingu. „Další oblastí innosti je prezentace kraje a spolupráce s cestovními kanceláemi. K tomu využíváme cca 15 zahraniních veletrh a domácí Regiontour, Holiday World a Madi, prezentace v našich zahraniních zastoupeních a eských cent-

rech,“ vysvtluje Olga Kalíková. Jakákoli dlouhodobá strategie není možná bez kvalitních dat. „Podklady erpáme z eského statistického úadu, prostednictvím participace na výzkumech CzechTourismu a v rámci innosti Mezinárodního informaního centra Plzeského kraje na hraniním pechodu Rozvadov. Toto centrum je pro nás zdrojem velmi konkrétních informací o struktue, potu návštvník a jejich cílové destinaci. Z tchto dat Plzeský kraj vychází pi stanovení krátkodobých i dlouhodobých cíl

v rámci Programu rozvoje cestovního ruchu a jeho aktualizaci, pi pomoci konkrétním projektm cestovního ruchu, jež vznikají na území kraje.“ „Podporujeme regionální i nadregionální produkty cestovního ruchu, jakými je nap. Cesta hrad a zámk, projekt údržby zimních lyžaských tras Bílá stopa, podpora znaení a propagace cyklotrasy a vydávání propaganích materiál. Ty se nám podailo úspšn vydávat i prostednictvím peshraniní spolupráce. V souasné dob vnujeme pozornost píprav projekt zviditelnní Plzeského kraje z Regionálního operaního programu 2007–2013,“ dodala námstkyn Kalíková. Úspšnost Odboru cestovního ruchu dokazuje skutenost, že v roce 2001 Plzeský kraj navštívilo 280 408 návštvník z R. V roce 2006 to bylo 333 099 osob. Poklesl však poet návštvník ze zahranií ze 165 744 na 154 828. Tento pokles naštstí kompenzoval nárst délky ubytování zahraniních návštvník, která v roce 2001 inila 3,2 oproti roku 2006, kdy je to 3,9 dne. V souasné dob poet zahraniních návštvník opt vzrstá.

Strojírenské firmy prahnou po mladé krvi Zájem strojírenských firem o kvalifikované zamstnance prezentovala akce, kterou Hospodáská komora Plze poádala spolen s Plze ským krajem v KD Peklo.

S

myslem prezentace studijních a pracovních píležitostí bylo pesvdit veejnost o perspektiv technických obor a pedstavit souasn nabídku vzdlávání i možnosti pracovního uplatnní ve strojírenských i elektrotechnických oborech. Nabídky pracovního uplatnní z firem se týkaly všech stup vzdlávání. Výrazným obohacením veletrhu bylo zaazení ásti prezentací „ emeslo má zlaté dno“, kde žáci stedních odborných uiliš pímo na míst pedvádli své dovednosti získané studiem na SOU. Odbornost zde pedvádl truhlá, stavební klempí, ale i mechanik seizova. Veškeré stední školy

žáky zaujaly mediální prezentací, ale i výukovými modely, nap. obor automechanik. Výrazným zpestením celé akce byly interaktivní modely spolenosti TECHMANIA. Z akce mimo jiné vyplynulo, že velká poptávka je hlavn po klempíích, obrábích, obsluze CNC stroj nebo teba sváeích. Situace je ale stejná v celé Evrop. „Práv spolupráce firem pi pesvdování veejnosti o perspektiv technických obor je jediné možné ešení k zlepšení neuspokojivé situace na trhu práce,“ uvedl Václav ervený, první námstek hejtmana Plzeského kraje pro školství. (BEN)

Studenti získali stipendia

(BEN)

Sportovní gymnázium využívá moderních metod výuky

Pedagogití pracovníci gymnázia se uili, jak sestavovat vlastní výukové FOTO ARCHIV programy.

D

o projektu 3. výzvy grantového schématu zkvalitování vzdlávání ve školách a školských zaízeních se úspšn zapojilo Sportovní gymnázium Plze, Táborská 28. Vedení školy pedložilo projekt Modernizace školských vzdlávacích program (ŠVP). Tento projekt

je spolufinancován Evropských sociálním fondem a státním rozpotem R. Plnní programu je rozpracováno až na období do 30. 6. 2008. „Cílem projektu s názvem Modernizace ŠVP spojená s rozvojem klíových kompetencí je na škole vytvoit pro všechny srovnatelné podmínky. Tm

Užitené internetové odkazy

slabším, kteí mají diagnostikovanou specifickou poruchu uení (SPU), nebo tm, u nichž se projevují výukové obtíže, má pomáhat a s výhledem do budoucna se snažit jejich vývojové vady reedukací eliminovat,“ uvedla editelka školy Milena Majerová. „Pedagogické pracovníky chceme motivovat k zapojení do projektu a k ešení úkol projektu, které povedou k modernizaci ŠVP a umožní moderní formy výchovn vzdlávacího psobení na žáky,“ pokrauje editelka. V kvtnu 2007 byli všichni pedagogití pracovníci proškoleni v tématu Rozvoj klíových kompetencí v práci s žáky se speciálními poruchami uení. Pedagogití pracovníci byli zárove seznámeni s výukovými programy vhodnými k využití pi práci s žáky s SPU. Výchovná poradkyn zárove zpracovala a pedala pedagogickým pracovníkm Interní metodickou píruku pro

(BEN)

Na slavnostním zasedání Vdecké rady Západoeské univerzity v Plzni pedal námstek hejtmana Plzeského kraje Václav ervený devíti studenFOTO ZČU tm krajská stipendia.

D

evíti studentm a doktorandm pedal námstek hejtmana Plzeského kraje Václav ervený zvláštní stipendia v rámci slavnostního zasedání Vdecké rady Západoeské univerzity v Plzni. Konkrétn se jednalo o Richarda Lipku z Fakulty aplikovaných vd, Ivu Šmrhovou a Marcelu Vtrovskou z Fakulty elektrotechnické, Terezu Zíkovou z Fakulty filozofické, Irenu Vlachynskou z Fakulty pedagogické, Daniela Starka z Fakulty právnické, Miloslava Cinka z Fakulty strojní, Jana Dienstbiera z Ústavu umní a designu a Ondeje Vyítala z Lékaské fakulty UK v Plzni. „Udlení Stipendia Plzeského kraje pro devt zmínných student ze ZU a Lékaské fakulty UK v Plzni schválili jednomysln lenové Rady Plzeského kraje na svém 60. jednání 13. listopadu,“ informoval námstek hejtmana Václav ervený. Kraj ze svého rozpotu vylenil ástku ve výši 160 000 korun, z ehož každá z fakult získá 20 000 korun pro své studenty. Vtšina fakult, krom Fakulty elektrotechnické ZU v Plzni, nominovala pouze jednoho studenta. Stipendium Plzeského kraje se udluje od roku 2004 nejlepším studentm a doktorandm fakult plzeských veejných vysokých škol pi (BEN) píležitosti Dne boje za svobodu a demokracii.

Špikový rentgen umožní pesnou diagnózu

N Vážené tenáky, vážení tenái, vítejte u letošního posledního dílu užitených internetových odkaz. Dnešní odkazy nebudou mít jedno hlavní téma. Pokusím se vás upozornit na nkolik již díve zveejnných užitených odkaz, které by pro vás mohly na konci roku být užitené. Zanu dopravními informacemi, které najdete na adrese doprava.plzensky-kraj.cz. Pro tuto stránku navštívit? Pokud se chystáte na lyže napíklad na Šumavu, mžete se ráno ped cestou podívat, zda jsou všechny silnice sjízdné, prohrnuté a posypané. Dalším tipem je odkaz na to, co vás zatím ješt tolik nepálí, ale už nyní se mžete pipravit na nepíjemnou každoroní beznovou operaci. Tedy daové piznání. Najdete jej na adrese http://cds.mfcr.cz/. Poslední typ je pro vás, kteí jste ješt nenapsali Ježíškovi. I pro toto mžete použít internet http://www. jeziskovi.cz/email_jeziskovi. php. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pípadn váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu vaclav.koudele@ plzensky-kraj.cz Dovolte mi, abych vám popál píjemné prožití vánoních svátk a hodn štstí v novém roce.

práci s žáky se specifickými poruchami uení na Sportovním gymnáziu v Plzni. V ervnu 2007 byl nakoupen z projektu hardware a bude využíván pi výuce. Pedagogití pracovníci ho mají k dispozici pi tvorb výukových program na podporu klíových kompetencí souvisejících s modernizací práce s žáky s SPU a mohou ho dále využívat pi výuce. Koncem srpna a zaátkem záí 2007 byli všichni pedagogití pracovníci proškoleni akreditovanou firmou v programu Power Point s cílem prohloubit si klíové kompetence k obsluze a sestavení vlastního výukového programu. Tímto proškolením se zvýšila ICT gramotnost u vyuujících a trenér SG. V nadcházejících msících zanou sami vytváet výukové materiály, testové úkoly, názorné uební pomcky pro žáky nižšího gymnázia.

emocnici v Klatovech zaal sloužit nový rentgenový pístroj, který zpesní diagnostiku, urychlí práci a navíc ješt ušetí peníze. Klasickým rentgenovým snímkm už v klatovské nemocnici odzvonilo. „Rentgenové snímky se nyní poizují na speciální fólii. Laserová teka je pevede do digitální podoby do poítae. Na vysoce kvalitních monitorech pak lékai hodnotí nálezy a stanovují diagnózy,“ vysvtlil primá radiodiagnostického oddlení klatovské nemocnice Jií Seidl. Pístroj

Multix Top firmy Siemens spluje veškeré požadavky kladené moderní medicínou. „Hlavním pínosem pístroje Multix Top firmy Siemens je, že jsme mohli konen vyadit všechny staré pístroje firmy Chirana, které neodpovídaly moráln, technicky a ani požadavkm na bezpený provoz,“ sdlil primá radiodiagnostického oddlení MUDr. Jií Seidl. Významnou roli nehraje pouze modernost pístroje, ale i fakt, že pacienti z ortopedickoneurologického oddlení, což jsou vtšinou lidé špatn pohybli-

ví, nebudou muset být peváženi na chirurgické oddlení, kde je podobný rentgenový pístroj rovnž k dispozici. Díky vyšší kvalit rtg snímk se zpesní diagnóza. Vyšetení pacienta se urychlí, a sníží se tak radianí zátž. Lékai mají okamžitý pístup k nov získaným i starším obrazovým datm a nálezm pacienta. Mají také možnost okamžité on-line konzultace s vyšším pracovištm. Nový pístroj ušetí i náklady na rtg materiál. Plzeský kraj, který je zizovatelem klatovské nemocnice, financoval stavební úpravy

vyžadované novou technologií v ástce cca 1,2 mil. K ze svého rozpotu. Dalších deset milion šlo ze státní dotace. „Z této uvážlivé a dobe promyšlené investice již profitují pedevším pacienti spádové oblasti. I když radiodiagnostika neléí, stojí v pední pozici léebného procesu. Vždy bez vasné a pesné diagnózy nemohou lékai klinických obor zahájit adekvátní lébu nebo úspšn provést operace,“ konstatoval Pavel Karpíšek, krajský radní pro oblast zdravotnictví. (BEN)

Experti pednášeli o kardiovaskulární prevenci

I

nformaní seminá s názvem „Prevence kardiovaskulárních onemocnní“ probhl zaátkem listopadu v budov Krajského úadu Plzeského kraje. Seminá byl uren pro starosty mst a obcí, odborné pracovníky z oblasti školství, prmyslových podnik regionu a pracovníky Krajské hygienické stanice Plzeského kraje. Ve dvou blocích pednášeli odborní zástupci Fakultní nemocnice v Plzni, Lékaské fakulty UK v Plzni a KHS Plzeského kraje. Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnní jsou nejastjší píinou úmrtí v Plzeském kraji a jsou nejzávažnjší píinou invalidity, rozhodli se organizátoi tentokrát odborná sdlení smrovat na podporu primární prevence kardiovaskulárních onemocnní.

Úastníci semináe se formou srozumitelnou i laickému publiku dozvdli celou adu cenných informací o kardiovaskulární prevenci. Hovoilo se i o problematice vysokého krevního tlaku a diabetu. Nejen kuáky velmi zaujala pednáška o negativnímu vlivu kouení na kardiovaskulární systém a metabolismus a o nových poznatcích v léb závislosti na tabáku. „Další pednášející se vnovala problematice obezity, která je beze sporu hlavním problémem kardiovaskulárních onemocnní nejen v R. Pednášelo se i na téma nutriní výchovy a významu stravovacích návyk v prevenci kardiovaskulárních onemocnní. Tato pednáška byla zakonena názornou ukázkou antisklerotické stravy,“ informovala organizátorka ak-

ce MUDr. Miroslava Šteflová z KHS. Blok pednášek uzavelo sdlení o pohybové aktivit v prevenci kardiovaskulárních onemocnní. „Z odborných informací pednášejících odborník je patro, že léba nejastjších srdeních onemocnní zaznamenala obrovský pokrok a nemocní, kteí mli díve špatnou prognózu, se dnes asto vracejí zpt do aktivního života. Ve srovnání s lébou je bohužel pokrok v prevenci srdeních a cévních nemocí daleko pomalejší, a to pesto, že naše populace má snadno dostupnou adu informací o rizikových faktorech, možnostech pedcházení nemocí a hlavn návodech k dodržovaní zdravého životního stylu,“ dodala MUDr. Šteklová. (BEN)

Kultura

7 |Prosinec

P LZESKÝ KRAJ

Cenu Obce Slovákov získala námstkyn hejtmana C enu Mateje Hrebendy za rok 2007 pevzala v Táboe námstkyn hejtmana Plzeského kraje Olga Kalíková od Obce Slovákov v R. Cena byla udlena za práci v oblasti ochrany kultury národnostních menšin. „Velice si vážím tohoto ocenní. Slováky mám ráda minimáln ze dvou dvod. Že jsou stejní jako my, což je mi blízké svou samozejmostí, a protože jsou jiní než my – jsou pro m blízcí svou oteveností, a už lidskou i názorovou,“ íká Olga Kalíková, která pijala pozvání do gotického sálu táborské radnice na slavnostní pedání ceny. Druhým ocenným byl Štefan Zima, pedseda Folklorní unie na Slovensku. Cena je od roku 1997 udlována každoron Obcí Slovákov v R dvma osobnostem z ad umlc, politik, noviná nebo podnikatel za výrazný pínos

Námstkyn hejtmana Olga Kalíková obdržela v Táboe cenu „Obce SloFOTO ARCHIV vákov“ spolen se slovenským folkloristou Štefanem Zimou.

pstování vzájemnosti mezi echy i Slováky a za vytváení vzájemn prospšných vztah mezi eskou a Slovenskou republikou. Držiteli této prestižní ceny jsou nap. noviná Petr Uhl, režisér Juraj Jakubisko, hereka Helena Ržiková, editel eského rozhlasu Václav Ježek, režisér Jozef Bednárik, zpvák Miro Žbirka, operní zpvák Peter Dvorský, herec Ladislav Chudík a ada dalších. Obec Slovákov v eské republice byla založena v prosinci roku 1992. Jedná se o obanské sdružení Slovák – oban eské republiky, ale i píznivc Slovenska a slovenské kultury bez ohledu na národní píslušnost. Je to klasický krajanský spolek, jehož program je zamený na kulturní a obanskou emancipaci slovenské menšiny.

Zima v Centru Bavaria Bohemia v Schönsee Česko-bavorské kulturní středisko Centrum Bavaria Bohemia v bavorském Schönsee má co nabídnout i na měsíc prosinec. K vidění bude výstava věnovaná paličkování. Do programu CeBB se samozřejmě promítá i doba předvánoční. V Eulenbergu, nedaleko Schönsee, se 8. 12. a 9. 12. 07 koná přímo v lese u hraničního přechodu pro pěší do České republiky, vánoční trh Advent v lese. Na jeho návštěvníky čeká kromě neopakovatelné atmosféry i řada stánků s řemeslnými výrobky a mnoho bavorských specialit. Více informací o programu CeBB naleznete na www.bbkult.net. (BEN)

Na pehlídce vítzili konzervatoristé z Plzn Martinský jarmark v Kivcích

S

tudenti všech konzervatoí eské republiky se v plce listopadu setkali v Pardubicích, aby zde zmili svoje umlecké kvality na 31. soutžní pehlídce konzervatoí eské republiky. Letos byla soutž s ticetiletou tradicí vypsána v oborech hra na klavír, kytaru, akordeon a v oboru klasický zpv. Celkem se pihlásilo 174 student z celé R. Mimoádného úspchu letos dosáhla Plzeská konzervato. Ve dvanácti soutžních kategoriích získali studenti plzeské školy tyi 1. ceny a z dvaceti vyslaných student konzervatoe se tináct z nich umístilo na 1.–4. míst. Držiteli prvních cen se stali Jan Šimandl v oboru hra na klavír, Petr Vacek a Ondej ímek, oba v oboru hra na akordeon, a Tamara Morozová v oboru zpv. V konkurenci 54 soutžících se

všech šest vyslaných plzeských klavírist umístilo do tvrtého místa. Akordeonisté pivezli do Plzn krom dvou prvních ješt další 2. cenu. V pveckém oboru je tradin nejvíce soutžících a letos jich do Pardubic pijelo celkem 60. I zde šest vybraných poslucha pveckého oddlení plzeské konzervatoe získalo krom 1. ceny i dv tetí a jedno tvrté místo. V potu získaných prvních cen se Konzervato Plze rozdlila o první píku s domácí pardubickou konzervatoí. Z ostatních škol pouze Pražská konzervato se dvma vítzným školám piblížila. Na koncert vítz, který celou soutž tradin ukonuje, hráli pouze držitelé prvních cen. Bylo píjemné sledovat, že celá tetina úinkujících má za svým jménem vi(BEN) zitku Konzervato Plze.

Zachránné památky jsou v galerii Sgrafito No.15

Výstavu pedstavující zachránné památky zahájil radní Martin Baxa. FOTO RICHARD BENEŠ

P

ozoruhodná výstava nazvaná Zachování a obnova kulturních památek na území Plzeského kraje je až do 12. 12. 2007 k vidní v galerii Sgrafito No. 15 v Rooseveltov

ulici. Panely s fotografiemi zachycují celou adu památek, které se daí zachraovat i díky štdrým dotacím Plzeského kraje, jež jsou každoron udlovány vlastníkm objekt. Výstava mapuje záchranu tvrze ve Lštní, kostela v Kivcích, zámku v Týnci, obnovu stropu hradu v Prostiboi, obnovu usedlostí a roubených chalup v Kamenném Újezd, v Medovém Újezd a v obci Stvoly. Zajímavostí je také vracení mnoha kížk a kíž k cestám u Luženiek a u obce Netiny. „V rámci program na zachování a obnovu kulturních památek Plzeského kraje a obnovu historického fondu v památkových rezervacích a zónách se na rok 2007 posuzovalo celkem 300 žádostí o dotace. Plzeský kraj odsouhlasil a následn i poskytl 101 dotací na památky a 74 dotací na objekty v zónách i na drobnou architekturu. Vlastníkm objekt pispl Plzeský kraj na obnovu historické

M

razivé a vtrné poasí neodradilo více než 120 nadšenc, kteí se ze všech kout nejen Plzeského kraje sjeli na 2. martinský jarmark do Kivc na Tachovsku. V maliké obci totiž obanské sdružení Martinus opravuje vlastními silami kostel sv. Martina a tato akce bývá symbolickým podkováním všem, kteí podali pomocnou ruku výjimenému projektu. Krom martinské husy a martinského vína si mohli návštvníci akce v prostorách rekonstruovaného kostela prohlédnout i výstavu s názvem Zapomenuté klenoty v krajin. „Velmi si vážím toho, co sdružení Martinus dlá pro záchranu zdevastovaného kostela v Kivcích, který by byl jinak odsouzen k zániku. I proto byl tento projekt zaazen mezi preferenní stavby Plzeského kraje a letos mu byla poskytnuta krajská dotace ve výši 700 000 K,“ uvedl Martin Baxa, krajský radní pro oblast kultu(BEN) ry.

Pozvánka do kraje živé vody a památek

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

odbor kancelář ředitele vedoucí odboru Mgr. Štěpánka Szabó e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Ing. Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí pověřen zastupováním Ing. Václav Liška e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

Díky dotaci Plzeského kraje se k cestám u obcí vrací i kíže a kížky. FOTO RICHARD BENEŠ

a architektonické hodnoty ástkou v celkové výši 19 500 000 K,“ uvedl pi zahájení výstavy Martin Baxa, krajský radní pro oblast kultury. (BEN)

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením POČÍTAČOVÁ ANIMACE STÁNKU PLZEŇSKÉHO KRAJE

S

rden vás zveme do expozice Plzeského kraje na veletrhu REGIONTOUR 2008 v termínu 10.–13. ledna 2008. Výstavišt Brno, pavilon V, stánek íslo 014.

„Galerie by mla oslovit rzné skupiny veejnosti,“ íká Roman Musil

editelem Západoeské galerie v Plzni se od 1. prosince stal historik umní Roman Musil (43). Ve funkci vystídal Janu Potužákovou, která odešla do dchodu. Nového editele Romana Musila jsme vyzpovídali tsn ped nástupem na nový post. S jakými plány picházíte do nové funkce? Každý, kdo pichází do podobné významné kulturní instituce, jakou je Západoeská FOTO ARCHIV galerie v Plzni, musí mít zcela zákonit njakou vizi. V obecné rovin mojí vizí je, aby se Západoeská galerie profilovala jako moderní centrum vzdlání, zábavy, vnímání a prožitku stejn jako místo vhodné pro trávení volného asu. Rád bych, aby byla Západoeská galerie vstícná k bžnému publiku, aby byla schopná oslovit rznorodé skupiny veejnosti a aby cílem všech jejich zamstnanc bylo vytvoit vstícné a pátelské prostedí, které bude motivovat jeho návštvníky k optovnému návratu. Myslím, že je rovnž dležité, aby se galerie dokázala výraznji prosadit v celostátním mítku

Krajský úřad Plzeňského kraje

a zárove postupn pronikala i do mezinárodních struktur. Mžete njak strun piblížit koncepci, s níž jste vyhrál výbrové ízení? Moje koncepce je rozdlena do pti kapitol, týkajících se hlavních oblastí galerijního provozu, tj. na sbírky, program, veejnost, zamstnance a galerii. Jednotlivé kapitoly tedy pedstavují vzájemn se prolínající hlavní oblasti galerijního provozu. Souástí koncepce je rovnž speciální projekt, který v delším asovém horizontu pedpokládá založení centra pro výzkum umní a kultury doby fin de siècle. Svoji koncepci Západoeské galerie v Plzni jsem nazval Galerie pro 21. století – galerie s jasným profilem a chtl jsem tím mimo jiné naznait, že sbírkotvorná instituce by mla, zvlášt v dob, kdy ješt nemá možnost své sbírky prezentovat formou dlouhodobých expozic, pelivji pipravovat dramaturgii svého výstavního programu jak s ohledem na výbr konkrétních titul, tak na odbornou náronost a zpracování.

Mohou se tšit návštvníci galerie na njaké pevratné novinky? Myslím, že událostí zásadního významu by mla být nová galerijní budova pro prezentaci umleckých sbírek Západoeské galerie. Je to idea, kterou prosazuje Plzeský kraj a já jako nový editel instituce, které se to týká, jej v tom budu maximáln podporovat. Rýsují se už njaké nové výstavy? Samozejm. Dosavadní editelka Jana Potužáková mi pedává výstavní program, pipravený pibližn do poloviny píštího roku. Takže je nutné co nejdíve vypracovat návrh programu na druhou polovinu roku 2008 a pak už systematicky plánovat s pedstihem 2-3 let, u náronjších projekt dokonce 5 let. Proto už te jednám napíklad se sbírkou kresby a grafiky Národní galerie v Praze, která na závr letošního roku pipravuje rozsáhlou výstavu, mimo jiné i ze sbírek Západoeské galerie v Plzni, vnovanou Mikoláši Alšovi. V Západoeské galerii by mohl být koncem jara píštího roku druhý díl výstavy, tím spíš, že v našich sbírkách je Alšv rozsáhlý fond karton, vztahujících se mimo jiné ke sgrafitové výzdob dom v plzeské Nerudov ulici. Jednou z velkých píležitostí, jak navázat mezinárodní spolupráci, bude píští a pespíští rok, kdy se Francie a eská republika budou od 1.

ervence 2008 do 30. ervna 2009 stídat o pedsednictví v Rad Evropské unie. Je velmi pravdpodobné, že se Západoeská galerie zapojí do programu akcí pipravovaných v rámci Francouzské kulturní sezony v eské republice a následn eské kulturní sezony ve Francii, které se k této významné události pipravují. V souasné dob se snažím za pomoci Francouzského institutu navázat kontakt se skvlou galerií v Besançonu, hlavním mst regionu Franche-Comté, s kterým má Krajský úad Plzeského kraje partnerské vztahy. Konen z tch významných a zajímavých akcí, pipravovaných na rok 2009 urit stojí zmínit rozsáhlý badatelský projekt Jihozápadní gotika, pipravovaný pod vedením prof. Jana Royta a prof. Jiího Kuthana. Poítá se s obohacením sbírek galerie? Sbírky jsou a budou rozšiovány prbžn. Pro vytvoení systematického postupu v další práci je nutné provést analýzu souasného stavu sbírkového fondu a urit jeho dominanty z hlediska umleckých dl, autor a historických celk. Na základ toho je teba definovat sbírkotvornou strategii, která stanoví priority s ohledem na galerijní program i pedpokládanou výstavbu nové budovy galerie a pípravu jejích stálých expozic. Za rozhovor dkuje Richard Beneš

JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU pověřena řízením BA Petra Ježková e-mail: [email protected]

8 |Prosinec

Zajímavosti

P LZESKÝ KRAJ Tip na zimní výlet

FOTOHÁDANKA

M

enší množství vašich správných odpovdí na fotohádanku z minulého vydání novin Plzeský kraj jasn prokázalo, že zámek ve Zbirohu nepatí k úpln nejznámjším památkám v regionu. I z tchto dvod doporuujeme návštvu této pamtihodnosti. Budete mile pekvapeni, co vše vám mže zámek nabídnout. A zajímavá je i jeho historie. Pvodn opevnný hrad ve Zbirohu byl budován poátkem 13. století. Hrad byl postaven na rozlehlém kopci se skalami, které vytváejí ze tí stran chránný ostroh. Pouze z východní strany je pístup pozvolnjší a hrad byl z této strany chránn dvma píkopy. Ve 14. století se hrad dostal do majetku Rožmberk a po husitských válkách jej pevzali Kolovratové. Ti provedli pozdn gotické pestavby a zlepšili opevnní. Další pestavby uskutenili Lobkoviczové po polovin 16. století a po konfiskaci majetku Ladislava Popela z Lobkovicz také císa Rudolf II. Od té doby hrad patil královské komoe. V 17. století však sloužil jako vzení pro významné osoby, pozdji pevážn jako sídlo úad a pro ubytování úedník. Ve 40. letech 19. století byl zasypán píkop mezi pedhradím a hradem. V roce 1868 koupil zámek železáský a železniní podnikatel baron Bethel Henry Strousberg, který zámek razantn pestavl bhem let 1869–70. Nejmenší úpravy potkaly nejstarší ást, ale pedhradí bylo tém nov postaveno. Baron Strousberg však brzy zkrachoval a zámek vitelé doslova vydrancovali. V roce 1879 prázdný zámek koupili Colloredo-Mansfeldové, v jejichž držení byl až do roku 1945. Bydleli zde však jen obas, spíše jej pronajímali. Tak zde pobýval v letech 1912 až 1928 s celou rodinou malí Alfons Mucha, který ve velkém sálu namaloval svou slavnou Slovanskou epopej. V letech 1943–1945 byl zámek sídlem štábu SS. Po roce 1945 pešel zámecký areál do majetku eskoslovenského státu a byl využíván armádou. Po opuštní areálu armádou byl pedán mstu Zbiroh, které jej odprodalo v roce 2004 spolenosti Gastro Žofin. Zámek se mže pochlubit i nejhlubší studnou v Evrop, která ve skále dosahuje hloubky 164 metr. Ze správných odpovdí jsme vylosovali tyto výherce : Milan Král, Hrádek u Rokycan; Bára Muffová, Zbiroh; J. Huka, Plze . Výhercm blahopejeme.

Z ptaí perspektivy si dnes prohlédneme další zajímavou památku, kterou mžete navštívit v Plzeském kraji. V poslední dob jde o velmi navštvovaný a oblíbený objekt. S ešením fotohádanky proto urit nebudete mít problémy. Na vaše správné odpovdi se tšíme na adrese Plzeský kraj – redakce, Husova 29, 301 00, Plze. E-mail: [email protected].

Projdte se štolou Prokop ve Stíbe

Z

ajímavým tipem na zimní výlet bez ohledu na poasí se mže stát návštva Hornického skanzenu s venkovní expozicí dlní techniky ve Stíbe a pedevším pak vstup pod zem do štoly Prokop. Letos poprvé je skanzen zpístupnn bhem sobot i v zimním období od 9 do 13 hodin. Najednou by však mli pijít minimáln tyi zájemci o prohlídku. A co vše je ve skanzenu k vidní? V celém areálu je možno zhlédnout rznou dlní techniku používanou díve jak ve stíbrském revíru, tak i v ostatních revírech celé eské republiky. Dlní vozy, vrtací kladiva, rzné typy okov, hydraulický a mechanický výklopník, dlní nakladae rzných typ, vrtací soustavy a mnoho dalších již historických exponát dopluje funkní dlní lokomotiva a replika štoly, kde je možno názorn zhlédnout použití zmínné techniky pi tžb. Dále se v areálu nachází i vstup do tzv. przkumné štoly (bývalého skladišt dlních trhavin) ve které se návštvník seznámí

Návštva štoly Prokop je nevšedním zážitkem.

FOTO ARCHIV

se zpsoby tžby v období stedovku, ale i ke konci 20. století. Veškeré nainstalované exponáty jsou opateny informaními tabulemi o zpsobu použití zmínné techniky. Hornicko-historický spolek Stíbro prbžn dopluje skanzen novými exponáty a má za cíl vytvoit v areálu i tzv. malý geologický parík s názornou ukázkou základních hornin z oblasti Stíbrska. Souástí skanzenu je i ústí Královské ddiné štoly Prokop, což je jediné dlní dílo pístupné veejnosti v Plzeském kraji. Tato štola byla ražena jako páte všech hlavních rudných žil v centrálním stíbrském revíru. „V souasné dob je štola zpístupnna v délce 240 metr. Nyní pracujeme na zabezpeení druhého úseku této štoly. Na jae už budou moci návštvníci projít úsek dlouhý 500 metr. Konená dálka štoly bude potom 700 metr,“ informoval Karel Neuberger z Hornicko-historického spolku Stíbro.

Hornický skanzen ve Stíbe má i zajímavou venkovní expozici.

FOTO ARCHIV

(RED)

Klienti Domova Harmonie získali nový moderní pavilon

N

ový pavilon C, D v areálu Domova Harmonie, centra sociálních služeb v Mirošov, byl 13. listopadu slavnostn oteven za úasti ministra práce a sociálních vcí Petra Nease. Pásku ped pavilonem mu pomáhal pestihnout námstek hejtmana Plzeského kraje Vladislav Vilímec, krajský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Karpíšek a editelka domova Radka Trylová. Lžkový pavilon C, D je dostavbou domova pro seniory. „Stavba byla financována ze tí zdroj – Ministerstvem práce a sociálních vcí R, Plzeským krajem a rovnž z vlastních

a zdravotnickou péi pro seniory, osoby se zdravotním postižením a demencemi. Obsazenost domova je 90 procent. V následujícím období se bude centrum orientovat na pacienty s Alzheimerovou chorobou,“ vysvtlil krajský radní Pavel Karpíšek. Služby obyvatelm zaízení zajišuje 188 zamstnanc. Na jae v domov vzniklo aktivizaní centrum, jehož cílem je zajišovat pro klienty volnoasové aktivity a kulturní program. „Nabízíme jim napíklad muzikoterapii, tení i další služby takzvan šité na míru. Nejvíce klient pichází do Mirošova z Plzeského Pkn zaízené pokoje ekají na své první klienty.

vala pi slavnostním otevení editelka domova Radka Trylová. První klienti by se mli do nových pokoj sthovat po Vánocích. Dostavba pavilonu byla zahájena v minulém roce. Nejednalo se o stavbu „na zelené louce“, Slavnostní pásku spolen pestihl radní Pavel Karpíšek, ministr Petr Neas, editelka domova Radka Trylová a námstek hejtmana Vladislav Vilímec. noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje vydává Plzeňský kraj, Škroupova 18, Plzeň, IČO 70 89 03 66 ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o., IČO 25 79 29 20 • vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) • Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce • Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Ing. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková • DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) • adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] • adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 • distribuce výtisků zdarma • tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. • náklad 255 000 výtisků • Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 •

Kontakty na redakci, inzerci a distribuci šéfredaktor: Richard Beneš telefon: 377 322 973 e-mail: [email protected] Stížnosti a podněty k distribuci: Anna Saricheva tel.: 224 816 821 e-mail: distribuce@ consultants.cz

inzertní manažerka: Marta Trnková tel.: 723 201 960 nebo 377 322 973 e-mail: trnkova@ consultants.cz web: www.ceskydomov.cz Zde jsou ceníky, podmínky inzerce a termíny vydání

ale o rekonstrukci již stávajícího skeletu budovy, která byla pvodn projektována pro jiné úely. „Domov Harmonie je nejvtším zaízením svého druhu v Plzeském kraji. Poskytuje ubytování, stravování, ošetovatelskou Nepohybliví obyvatelé na invalidních vozících mají k dispozici speciální vanu, která jim umožní snadnjší pístup ke koupání.

Nove rekonstruovaný pavilon C, D.

zdroj zaízení. Plzeský kraj jako zizovatel zaízení pispl ze svého rozpotu ástkou 6 mil. korun,“ uvedl námstek hejtmana Vladislav Vilímec. Ministerstvo investovalo 17 milion korun a samotný domov dalších 5,2 milionu korun. „V novém pavilonu vzniklo 29 lžek ve 12 dvoulžkových a v 5 jednolžkových pokojích. Celkov nedojde k navýšení souasné kapacity zaízení, které v souasnosti dosahuje 378 lžek, ale otevením pavilonu se zvýší kvalita ubytování, poskytované pée a dojde k rozmlnní vícelžkových pokoj,“ informo-

5X FOTO RICHARD BENEŠ

Osazenstvo domova se tší na nové pokoje.

kraje, dále z Prahy, ale i napíklad z Ostravy. Od Nového roku mohou podle zákona v zaízení o lžko žádat také obané z celé EU. S takovým pípadem jsme se zatím ale nesetkali. Mli jsme zde pouze pípady emigrant, kteí se vrátili ze zahranií zpt do eské republiky,“ ekla editelka domova Trylová. Dodala, že další investiní akcí, na niž získal domov krajskou dotaci, je zateplování dalšího pavilonu (BEN) a výmna oken.