Hecovaná (Death note) Ve vyprázdněné třídě třetího ročníku univerzity Tóó, tonoucí v záři zapadajícího slunce, stála svérázná dvojce. Dívka s blond vlasy, po bocích svázaných do culíků, oděná do černých šatiček, ověšená řetízky a přívěsky s motivy lásky a smrti. Naproti ní stál mladík, svým zjevem balancující na hraně mezi hastrošem a bubákem. Mrtvolně bledá, nikdy neopálená tvář byla lemovaná nepoddajným porostem krátkých, uhelně černých vlasů. Navlečený byl do jakési kombinace zmuchlaného společenského oděvu a vyřazené středoškolské uniformy, vkusně doplněné sešlapanými teniskami. Už notnou chvíli mezi nimi vládlo ticho. Děvče úporně přemýšlelo, neboť právě obdrželo onu mýtickou nabídku, jenž se neodmítá. Jmenovala se Misa Amane a byla školní hvězdou. Jako modelka, zpěvačka a herečka už dosáhla řady úspěchů ve světě showbyznisu, které přesto nestačily k naplnění jejího velkého přání. Byla totiž šíleně zamilovaná do spolužáka Lighta Jagamiho, talentovaného sportovce a výborného studenta. A právě to byl u Misy kámen úrazu. Geniální Jagami, jakožto příslušník mužského rodu sice dokázal ocenit dívčí půvaby, ale nikdy by nechodil s holkou, jejíž školní výsledky jsou kulantně řečeno průměrný. Za normálních okolností by se Misa musela své touhy po Jagamim vzdát, ale byl zde ještě Turnaj v hecování, zkráceně Hecovaná. Ujetá zábava, učitelským kolektivem proklínaná, studenty zbožňovaná, probíhající s tichým souhlasem ředitele Watariho, už třetí rok. Právě před třemi lety na školu nastoupila dvojce studentů, o jejichž zápolení se už nyní vyprávěly hotové legendy. Lehce narcistní hezoun Light Jagami a kuriózně vyhlížející, věčně přihrbený, Hideki L. Rjúga. Začalo to celkem nevinně. Jako pokaždé, když se na jedné škole, tady přímo v třídě, sejdou dvě výjimečné, dominantní osobnosti, jenž neměly na staré škole sobě rovného, i zde vyvstala otázka, který z nich je lepší. Měření sil začalo takřka okamžitě. Ovšem testy znalostí, logické hádanky nebo sportovní zápolení, končící střídavě vítězstvím té či oné strany bez zjevné převahy, neposkytly žádoucí odpověď. Schopnosti byly příliš vyrovnané, tudíž bylo třeba změnit bojiště. Přesný počet a obsah disciplín zůstal okolnímu světu většinou neznámý. Rjúga s Jagamim do svých duelů zasvěcovali spolužáky jenom sporadicky. Stačilo, že o případné výhře nebo prohře, ví ten druhý. Došlo na soutěž ve sbírání použitého dámského prádla. Light obcházel spolužačky a nemálo z nich mu vyšlo vstříc, včetně Misy, předsedkyně studentské rady Takady a dvou učitelek. Hideki zpočátku postupoval podobně, ale ve finiši údajně vyraboval automat s inkriminovaným zbožím. Následovalo rozebírání a skládání samopalu, nabourávání se do databáze FBI, bobování na eskalátoru, pečení pekingské kachny, na něž zavítali i požárníci a řada dalších. Nejkurióznějším soubojem se ovšem stalo stání pod sprchou. Oba rivalové stáli, každý měl svoji, nazí pod zapnutou sprchou. Prohrál by ten, který by si jako první dřepl, sedl nebo odešel. Když i tato bitva skončila nerozhodně, oba aktéři byly po několika hodinách, v bezvědomí, odneseni na ošetřovnu, došlo znovu k pozměnění způsobu boje, z duelů na úkoly. Po propuštění z ošetřovny losovali, kdo bude jako první vybírat úkol. Vyhrál Rjúga a Lighta čekala procházka po školním areálu v rouše Adamově. Jen fíkový list byl z technických důvodů nahrazen monsterou. Jagami to absolvoval s hrdostí antického poloboha a zástup jeho fanynek se rozrostl dokonce i o pár kluků. Pak byl na řadě Rjúga a Light ho odsoudil k nepřetržité, tříhodinové konzumaci čokolády. Na první pohled nic tak hrozného. Zejména pak pro Hidekiho, jenž do sebe sladkosti házel horem dolem. Ale 180 minut fedrování se švýcarskou čokoládou nezvládl. Po necelých dvou hodinách zkolaboval a byl převezen do nemocnice, kde si pobyl dva týdny.
Light ho jako správný přítel šel navštívit a s přáním brzkého uzdravení mu daroval krabici pralinek. L po něm na oplatku hodil skládací židli. Mnozí čekali, že se po návratu z nemocnice pokusí o odvetu, ale ono nic. Zatrpkl a přestal komunikovat s okolním světem. Sem tam se s odporem zakousl do tabulky čokolády, pokoušejíce se nevnímat Jagamiho, předhazujícího mu jeho porážku. Byť tím duel géniu skončil, tak éra soubojů teprve započala. Nemalá část studentů, žárlících nad Yagamiho úspěchy, mu toužila srazit hřebínek. Jenže dlouhou dobu neměli jak. Písemky nebo závody nepřicházely v úvahu a navíc Light uměl i dobře rozdávat rány. Leč právě souboj s Rjúgou ukázal existenci i jiných možnosti. Yagami se zprvu bránil, posléze, pod náporem školního kolektivu, souhlasil. Vydupal si však určité podmínky. Soutěžit bude ale jen s jedním vyzyvatelem. Tím, který porazí všechny ostatní zájemce. Pak ve spolupráci se studentskou radou vypracoval seznam pravidel, jímž se měl budoucí Turnaj v hecování řídit. 01. Soutěž se bude konat maximálně dvakrát do roka. 02. Počet účastníků omezen není, ale musí jich být sudý počet. 03. Soutěž bude probíhat formou vyřazovacího turnaje, kdy se spolu vždy střetnou jen dva soutěžící. Postupuje jen vítěz, poražený je z dalšího boje vyloučen. 04. Na začátku každého kola se pomocí losu určí, který soutěžící bude mít právo výběru disciplíny. Pokud ta skončí nerozhodně, vybírá druhý účastník. V případě opětovné remízy, znovu rozhoduje první a takto se bude pokračovat, dokud nebude jasný vítěz. 05. Vítěz losování má na výběr disciplíny 6 minut a 40 vteřin. Pokud se nerozhodne je právo volby podstoupeno oponentovi. 06.Účastníci se utkají buď v duelu, kdy oba plní stejný úkol nebo v plnění úkolů, jenž si navzájem zadávají. 07. Jsou zakázány aktivity vedoucí k trvalému poškození těla či smrti. (Tetování je povoleno pouze u potomků a členů Jakuzy a škody na morálním či duševním zdraví se nepočítají.) 08. Je zakázán pohlavní styk s kýmkoliv a čímkoliv. Různé lechtivé úkoly jsou dovolené ale intimní partie musejí být přiměřeně zahalené. 09. Vyzvaná osoba smí odmítnout zadaný úkol/souboj z výše uvedených příčin. Nebo pokud je ho po fyzické stránce neschopna splnit či je ve zjevné nevýhodě. V případě nejasností rozhoduje studentská rada, jenž je oprávněna soutěžícího, navrhujícího nereálné disciplíny diskvalifikovat. 10. Poslední soutěžící získává právo vyzvat vítěze minulého turnaje. Poražený musí vítězovi splnit jakékoliv přání. (Není-li v rozporu s pravidly.) Eventuálně mu být k ruce, až do příští soutěže. Prvního ročníku se zúčastnili dva tucty odvážlivců. Navzdory pravidlům, čtvrtina adeptů skončila na chirurgii. Během dalších ročníků málem shořela škola, polovina vlaků v Šindžuku přestala jezdit a došlo i na řadu variant Jagami-Rjúgovských disciplín. Ale navzdory všem snahám, Light zůstával nepokořeným šampiónem. Suverénním ničitelem opovážlivců, jenž si ho troufli vyzvat. Jeho metody odrovnávání soupeřů se staly natolik vyhlášenými, že se mu začalo přezdívat Kira. Co byla půvabná zkomolenina anglického slůvka Killer (zabiják). Tohle všeho si byla Misa dobře vědoma, přesto hodlala Lighta porazit. Tedy za předpokladu, že se jí napřed podaří dostat přes dalších patnáct účastníků. Dívčino přihlášení vyvolalo slušné pozdvižení. Byla historickou první ženskou soutěžící, od které nikdo nečekal ani přežití prvního kola. Jako prvního soupeře vyfasovala zarostlého kolohnáta Mogiho, pořízka s duší kavalíra. Mogi řečený Moči nebyl velký myslitel, proto, když vyhrál právo volby, nazdařbůh plácnul, že chce s Misou soutěžit v páce. Pak se zastyděl a v očekávání dívčina odmítnutí se připravoval na podstoupení výběru oponentce. Jenže ta to nejen neodmítla, ale ihned zaujala patřičnou pozici u nejbližšího stolu.
Moči se chystal jít na Misu zlehka, aby to aspoň trochu vypadalo jako souboj. Leč ve chvíli, kdy se o sebe zapřeli, upoutaly veškerou jeho pozornost dívčiny bradavky, pěkně se rýsující pod přiléhavým oděvem. Než se stačil vynadívat, Misa ho jediným trhnutím položila. Pro dívku nastal okamžik velké slávy, zatímco Mogi se div nepropadl hanbou. V druhém kole se měla utkat podivínem Ukitou, velkým mistrem karetních her. Jenže ten skončil na marodce s otřesem mozku, když mu na schodech ujely nohy. Obdobně dopadl i třetí protivník Aizawa. Selhaly mu brzdy na kole a skončil napasovaný v Toyotě. Podobnou řadou nešťastných příhod byli pronásledováni i soupeři druhého semifinalisty Macudy, všeobecně známého pod přezdívkou Mamlas. Misa ho znala jako svého velkého fanouška a dobráckého troubu. Docela se na jejich souboj těšila. Z přemítání o semifinále, na které mělo s odstupem jedné hodiny navázat finále, ji vyrušila příchozí zpráva z neznámého čísla. Kdosi si jí žádal o schůzku ve třídě, po skončení výuky. Podobné zprávy dostávala často, ovšem tahle byla atypická tím, že byla zaslána na dívčin osobní mobil. Jako každá hvězda měla Misa několik mobilů. Jeden veřejný pro spolužáky, druhý pro pracovní účely a třetí pro rodinné příslušníky a blízké přátele. Zvědavost nakonec zvítězila nad opatrností a Misa se rozhodla žádosti vyhovět. Byť čekala leckoho, stejně jí zaskočilo, když se ze zšeřelé chodby vynořila shrbená postavička Hidekiho L. Rjúgy. Příchozí vykouzlil na tváři přívětivý úsměv, Misa nakyslý škleb. ,,Ahoj Rjúgo!“ pronesla znaveně. ,,Copak by jsi potřeboval?“ ,,Klidně mi říkej jen L!“ odvětil tázaný. ,,Hmm... co vlastně znamená to L, ve tvém jméně?“ zahučela, celkem bez zájmu, Misa. ,,To tě zajímat nemusí!“ opáčil se stroze Rjúga. ,,Neunavuj se zbytečným přemýšlením!“ Dívčina tvář se zachmuřila. Na podobné chování nebyla zvyklá ani zvědavá. ,,Řekni co chceš nebo jdu domů!“ zavrčela. ,,Jdi ale zítra prohraješ!“ prohlásil L. ,,A přijdeš o šanci, stát se Jagamiho přítelkyní!“ ,,Jak to myslíš?“ zeptala se nejistě Misa. ,,Jen slepec by jsi mohl nevšimnout, jak na Lighta zamilovaně zíráš!“ ušklíbl se Rjúga. ,,Je zjevné, proč jsi v turnaji Miso. Ale já jsem tvoje jediná naděje, jak ho vyhrát!“ ,,Já dokážu vyhrát sama!“ vykřikla Misa. ,,Vážně?“ protáhl s nepokrytou ironie v hlase L. ,,Jakým způsobem, máš v plánu Lighta porazit? Nebo jenom Macudu? Prozraď mi to!“ ,,Ještě nevím!“ připustilo děvče. ,,Já něco vymyslím nebo mi zase bude přát štěstí!“ ,,Štěstí, jenž tobě a Macudovi doposud odklízelo z cesty překážky, teď volí mezi vámi dvěma!“ pravil dutě Rjúga. ,, A pokud mě odmítneš, bude to Macuda, kdo zítra vyhraje!“ ,,To jako že...?“ zaraženě mumlala Misa , než ji Hideki přerušil. ,, Uvažuj. I když vůči tobě nezasáhnu a ty se nějak dostaneš přes Macudu, tak s tebou Jagami pěkně zamete. Chceš snad skončit jako Tailor?“ Misa se otřásla. Osud Linda L. Tailora byl dobře znám celé škole. Sebevědomý, zahraniční student, neuváženě promrhal šanci dostat Lighta a v rámci svého úkolu pak musel vyznat lásku seschlé babce, pamatující, nejspíš, ještě Tokugawu, jenž prodávala u autobusové zastávky vařené nudle. Vše v přímém televizním přenosu pro celou oblast Kanto. ,,Řekněme, že souhlasím!“ začala opatrně Misa. ,,Co z toho budeš mít ty?“ ,,Satisfakci!“ odvětil L. ,,Light mě připravil o moje velké potěšení, tak ho na oplátku připravím o předsedkyni Takadu. Ženu, jenž si zvolil za svoji partnerku. Zítra se dostavíš na semifinále, kde Matsuda, jakožto tvůj oddaný fanoušek, kavalírsky odstoupí. Takže budeš moc vyzvat rovnou Lighta. A ty ho vyzveš k sou...“ Zbytek věty zašeptal Misa do ouška. Ta nejprve vytřeštila oči, poté příšerně zrudla a začala zoufala gestikulovat. ,,To..to..tohle..to..přece...Rjúgo..to..Light..Já přece nemůž...se..nev..nevýhodě!“ blekotala.
,,O to právě jde!“ uklidňoval jí L. ,,Budeš v nevýhodě a přihlížet bude celá škola, takže nebude moc odmítnout. Když to dobře sehraješ, budeš mít svého prince. Souhlasíš?“ Rozechvěle přikývla. Semifinále probíhalo přesně podle Rjúgova plánu. Když Mamlas kajícným hlasem oznámil svoji rezignaci, strhl se orkán z hlasů nespokojeného publika, jenž utišil až rázný pokyn předsedkyně Kijomi Takady. Spolu se zbytkem studentské rady seděla za podlouhlým pultem, vytvořeným ze sražených lavic. Před ním, s odstupem asi deseti kroků stáli oba semifinalisté, které ve vzdálenosti dalších deseti až dvaceti kroku obklopoval půlkruh diváků. Po pravém boku Takedy trůnil Light. Ten povstal a pokynul Mise, ať předstoupí. Následoval obligátní, neupřimný projev, jehož smyslem bylo dát celému turnaji, jakýsi vyšší smysl. ,,Třeťačko Miso Amane, zbyla jsi jako poslední z osmi vyzyvatelů!“ zakončoval svůj projev Light. ,,Jako taková, máš právo vyzvat Mistra k souboji nebo zkoušce. Pokud tedy si odhodlaná nést následky!“ ,,Jsem!“ vydechla rozechvěle Misa. ,,A vyzývám tě k souboji v ****** ** *****!“ Sotva to dořekla, rozhostilo se brutální ticho. Většina přítomných, buď lapala po vzduchu nebo nevěřícně zírala. Byli i tací, jejichž vědomí na okamžik opustilo tuto realitu. ,,Mi-mi Miso, jsi děvče. Ehm.... proč chceš soutěžit zrovna v tomhle?“ soukala ze sebe šokovaná předsedkyně. ,,Nechceš si to radši rozmyslet?“ přispěchal na pomoc Light. ,,Kráska jako ty, přece nemá zapotřebí, dělat takovéhle pitomosti. Neříkej mi, že tě nenapadají příjemnější věci, které by jsi mě chtěla donutit dělat!“ ,,Ne!“ Misa hrdě vypjala hruď. ,,Všem vám ukážu, kdo si tady zaslouží být zván Kira!“ Lightovi přeběhl po tváři opovrživý úšklebek, totožný s Rjúgovým. Pamatujíce na jeho instrukce, napřáhla dívka ruku s prstem namířeným na Jagamiho. ,,Buď bojuj nebo rezignuj!“ Kira váhal. Větřil zradu, ale couvnout nemohl. ,,Tak dobře!“ vyštěkl nakonec. ,,Za hodinu u cvičiště. Oba si vezmeme jednoho svědka, který bude zároveň vykonávat funkci měřiče. Takado, prosím zajisti vyklizení nejbližšího okolí!“ Kijomi přikývla. Vyzyvatelka zatím zmizela v hučícím davu, překotně uzavírajícím sázky na výhru. O hodinu a pět minut později se nemožné stalo skutkem. Misa vyhrála. Ctihodná univerzita Tóó se otřásala bujarou oslavou na počest nové královny Hecované. Ze školního rozhlasu, na přání vítězky, naplno řvala písnička Zetsubou Billy od Maximum the Hormone. Misa využila kratičké chvilky volna a dojednala si schůzku s L. Sotva vešel do třídy vtiskla mu vděčně polibek na tvář. Rjúga se zatvářil zaskočeně, přesto potěšeně. ,,Už vaše výsost sdělila Jagamimu, co bude jeho trest, vlastně odměna, za prohru?“ ,,Ano, leč myslím, že mu to budu muset zopakovat. Byl celý nesvůj z té prohry, že přestal vnímat okolí. Každopádně moc děkuji Rjúgo. Proč jsi mi vlastně pomáhal?“ ,,Vyrovnaní dluhů. Když mě tehdy Light podrazil s tou čokoládou, vzal mi moje velké potěšení z jejího pojídání. Ten opojný pocit, rozlévající se v mozku!“ ,,Jak to?“ žasla Misa. ,,Vždyť se čokoládou pěchuješ pořád. Možná ne už tolik, ale stejně dost!“ ,,Protože se jí nedokážu zříct!“ sykl L. ,,Bohužel od své hospitalizace se mi už jen z její vůně zvedá žaludek. Jakou potěchu, můžeš mít z pojídání věci, po který se ti chce zvracet?“ ,,Chápu!“ přikývla Misa. ,,Jenže já myslela, proč jsi vyměnil Macudu za mě? Copak není tvůj přítel? Proč jsi vlastně neporazil Lighta sám, místo pomáhání nám?“ ,,Spojenec, ne přítel!“ upřesnil Rjúga. ,, Macuda byl dobrá volba, ty skvělá. Abys rozuměla, když bych soutěžil já, nejspíš bych ho porazil. Ale překvapilo by to někoho?“ ,,Těžko!“ zavrtělo děvče hlavou. ,,Vždycky jsi byl jeho jediný, rovnocenný soupeř!“
,,Přesně!“ kývl Hideki. ,,Problém je s jeho mentalitou. Mě uznává a všechno, co ho donutím udělat, snese se stoický klidem. I kdybych ho nechal půl roku v růžovém negližé pucovat školní záchody, nebude rád, bohužel ho to neponíží. Jsme si až moc podobní. Nesnášíme prohru, ať už jde o cokoliv. Žádná blbina není tak potupná jako odmítnutí výzvy toho druhého. A když přišel o mě, začal si to vynahrazovat účastníky turnaje!“ ,,K čemu jsi potřeboval nás?“ naléhala Misa. ,,Nechápeš?!“ zahučel Rjúga. ,,Porážka od mě, by byla k ničemu. Kdyby ho ale porazil Mamlas, největší trouba na škole, to už by bylo něco jiného. To byl můj původní plán. Pak jsem uviděl tebe, jak jsi odrovnala o dvě hlavy vyššího vazouna a okamžitě ho pozměnil. Co by taky pro našeho, geniálního borce Yagamiho, mohlo být potupnějšího, než když ho blbá blondýna porazí v soutěži: Kdo dál domočí? A to, že si z něj uděláš přítele je příjemný bonus!“ ,,Jak jsi to vlastně zařídil?“ vyzvídalo děvče. ,,Pilný studiem!“ odvětil lakonicky L. ,,Dva roky jsem studoval chemické reakce lidského těla na nejrůznější látky. Takže dokážu tlak v močovém měchýři zesílit i snížit. Nebo třeba vyvolat zánět slepého střeva. Naštěstí, ty jsi se rozhodla spolupracovat a nebylo třeba tě tomu vystavit!“ Když viděl Misin pohoršený výraz, dal pokrčením ramen najevo, že by jí bral jen jako další překážku na cestě za pomstou a jelikož její výsost neměla dalších otázek, chystal se k odchodu. ,,Já jsem fakt blbá Rjúgo!“ pronesla ještě Misa a zaklepala si na hlavu. ,,Já si totiž celou tu dobu myslela, že nechceš bojovat, aby z tebe případná prohra, neudělala Lightova pucfleka!“
