Hasičský sbor vznikl přičiněním žilinských občanů: učitele Antonína Zemana
Urbana, a
starosty
Františka
obce
Novotného,
Jana a
Zemana,
to
určitě
Antonína za
pomoci
lhoteckých občanů Františka Macha a Antonína Najberta, kteří měli zkušenosti z již existujícího sboru ve Lhotě a také v prvopočátku žilinský
sbor cvičili. Za svoji
činnost
byli
jmenováni čestnými členy žilinského sboru. Starosta obce Jan Zeman svolal obecní vyhláškou K. číslu 24 ze dne 1. února 1895 na 10. února 1895 první valnou hromadu členů Sboru dobrovolných hasičů v Žilině, kterou byl sbor založen. Na valné hromadě bylo přijato prvních 27 členů činných a 6 přispívajících a byl zvolen výbor sboru. První velkou starostí hned po založení sboru bylo pořízení slavnostních hasičských obleků. (S jejich úhradou ale nastaly následně potíže a sboru hrozila
žaloba
od
dodávající
firmy.
Kdy
byl
celý
dluh
vyrovnán není známo, je však prokázáno, že ještě v roce 1907 „ležela“ u soudu žaloba na posledního dlužníka.) Následně se pořizovalo
hasičské
vybavení.
23. března
1895
je
poprvé
použito razítko sboru. Slavnostní svěcení první stříkačky sboru se konalo 29. června 1895. Již od svého založení měl sbor bohužel často - příležitost zasahovat při místních požárech. Příčinou doškové
byly střechy
odkryté a
ohně,
jako
vždy
hořlavé i
stavební
lidská
materiály,
neopatrnost.
Dne
15. července 1900 bylo uspořádáno 1. veřejné cvičení, kterého se účastnilo, mimo místních, i 20 sborů z širšího okolí v celkovém počtu 273 hasičů: Mšecké Žehrovice/16, Mšec/5, Rozdělov/15, Rynholec/8,
Čelechovice/12, Lány/15,
Jedomělice/7, Tuchlovice/20,
Doksy/15,
Pozdeň/10, Lhota/20,
Nové
Kladno/16,
Ruda/15,
Srbeč/15,
Bratronice/10,
Kačice/16,
Honice/12,
Strašecí/18,
Kamenné
Žehrovice/12, Družec/16. Na 9. valné hromadě 10. ledna
1904 bylo rozhodnuto, že sbor bude mít spolkovou místnost v hostinci pana Hamouze a následně místnost byla označena tabulkou s nápisem „Sbor dobrovolných hasičů v Žilině“. Dne 9. července 1904 bylo usneseno, že stejnokrojem sboru se stanou bílé kalhoty, černý kabát a čapka, bez výzbroje. Od založení sboru se členové oslovovali „pán“. Na jaře 1908 dochází ke změně na „přítel“ a na schůzi 13. září 1930 bylo toto změněno na „bratr“. Pozdravem bylo „Na zdar!“ Činnost sboru narušila světová válka. Poslední valná hromada před jejím vypuknutím se konala dne 11. ledna 1914 a poslední výborová schůze 24. dubna 1915. Poválečná činnost byla zahájena valnou hromadou dne 6. ledna 1919. Dne 29. května 1921 se v Žilině konal
23. župní
následujících Řenčov/8,
27
sjezd
Župy
sborů
s
Lodenice/6,
244
Novostrašecké, členy:
Nové
Čelechovice/1,
za
účasti
Strašecí/16, Jedomělice/7,
Tuchlovice/12, Hradečno/8, Kačice/15, Mšecké Žehrovice/17, Malíkovice/15,
Drnek/13,
Nová
Studnice/5,
Pecínov/13,
Běleč/11, Honice/8, Rynholec/14, Kamenné Žehrovice/15 , Srby/5,
Mšec/4,
Lány/6,
Lhota/17,
Dříň/1,
Rozdělov/13,
Horní Bezděkov/5, Libušín/7, Družec/2. Župního sjezdu se také zúčastnil V. Jedlička, náměstek župního starosty Župy Kladenské. Program byl následující: Dopoledne probíhal župní sjezd ve sborové místnosti. Odpoledne pochod s hudbou obcí na cvičiště Na Drahách, kde bylo předvedeno cvičení se stříkačkou a žebříky. Po té byl proveden útok na imitovaný požár domku u rybníku. Slavnosti se účastnila skupina žilinských dívek ve staročeském obleku. Slavnost byla ukončena zábavou ve sborové místnosti. Na zápise účastníků jsou spolu obě razítka sboru. Jsou oválná, obě mají po obvodu text „Sbor dobrovolných hasičů v Žilině“. Starší má uvnitř lezecký žebřík, na něm položeny dvě zkřížené hasičské sekery. Druhé razítko má
uvnitř dva zkřížené lezecké žebříky, jejichž středem prochází hasičská sekera, na jejich středu je položen znak s Českým lvem, ozdobený lipovým listím. V roce 1926 byla založena samaritánská četa, jejímiž členy se staly již i ženy. Dne 22. května 1927 sbor pořádal okrskové cvičení Okrsku II. Župy hasičské T.G.Masaryka, za účasti 14 přespolních sborů se 130 členy:
Kamenné
Žehrovice/2
Tuchlovice/20/7
členek,
dospělí/9
Lány
–
jinochů,
Vašírov/7,
Srby/14, Kačice/5,
Honice/2, Kladno/6, Libušín/6, Lhota/14, Mšec/4, Drnek/7, Nová Studnice/6, Rozdělov/12/2 dorostenci, Hradečno Nová Ves/7, Antonín Bomba - župní dozorce, Bohuslav Valtr Obvodní samaritánský dozorce zdravotnický obvod Lány. V roce 1935 byla založena „Pamětní kniha“ k zaznamenání různých výročí sboru. S přípravou výročí 50 let od velkého požáru obce
9.
srpna
1887, nastaly
velké
problémy. Od
12.června 1937 se na schůzích o tomto výročí jednalo, ale výsledkem bylo jen určení data slavnosti – 29. srpna 1937. Konečné rozhodnutí o průběhu padlo 21. srpna t.r. Slavnost byla zahájena ve 13 hodin vítáním 12 přátelských sborů se 71 členy:
Braškov/3
členové,
Kačice/7,
Libušín/7,
Velké
Přítočno/2, Lány/1, Srby/1, Družec/6, Kamenné Žehrovice/4, Lhota/8, Doksy/10, Tuchlovice/12/2 ženy, Vašírov/2, župní náčelník Župy Podkožovské. Průvod byl seřazen u pomníku padlých vojínů ve světové válce. Zde stála slavnostně vyzdobená stříkačka s čestnou hasičskou stráží. Po zahrání písně „Bratři od Zborova“ se průvod odebral obcí na sokolské cvičiště, kde starosta obce a velitel hasičů Bohumil Hamouz slavnost zahájil. Po té řídící učitel ve výslužbě a pamětník požáru František Hamouz o požáru promluvil a vysvětlil jeho průběh za pomoci nákresu, který k tomu účelu zhotovil. Po přednášce nastoupili cvičenci a po zahrání státní hymny předvedli cvičení. Program
byl ukončen koncertem. Následovala taneční veselice ve sborové místnosti. Na mimořádné valné hromadě dne 12. března 1939 byl, pravděpodobně v souvislosti se změnou stanov Zemské hasičské jednoty, volen nový výbor, kdy byl poprvé volen starosta sboru. Byl jím zvolen do té doby velitel Bohumil Hamouz. Doba německé okupace se projevila pravděpodobným přerušením, či spíše omezením, činnosti sboru na podzim roku 1942, kdy je zjištěn dne 6. září poslední zápis. Na schůzi navrhl okrskový zástupce Bílý zbavení hodnosti velitele sboru br. Františka Hamouze a navrhl na tuto funkci br. Rudolfa Váňu ml. Důvody však nejsou známy. Br. Váňa si vzal týden na rozmyšlenou, ale další
schůze se již po dobu války asi
nekonala, i když hasičské sbory nebyly společně se sportovními kluby okupanty zakázány. První schůze SDH po osvobození se konala dne 6. ledna 1946. Na ní došlo ke schválení posledních 3 zápisů, tj. i z 6. září 1942. Br. Váňa v té době asi funkci přijal, protože na této schůzi podal stručnou zprávu za válečná léta jako velitel. V té době měl sbor 36 členů činných a 42 přispívajících. V průběhu roku 1948 se začala projevovat v činnosti sboru změna politických poměrů. Od roku 1950 sbor stavěl v době žní žňové hlídky. Na podzim téhož roku již Komunistická
strana
Československa
(KSČ)
začala
určovat
funkcionáře sboru. Na valné hromadě 1. dubna 1951 byl volen nový výbor, který již v čele neměl starostu, ale předsedu a byla zrušena funkce velitele sboru. Na návrh Místního národního výboru (MNV), KSČ a Místního akčního výboru Národní fronty (MAV NF) byly vytvořeny dvě čety se samostatnými veliteli. Od této chvíle byly valné hromady zakončovány zpěvem „Písně práce“. Na členské schůzi konané dne 14. dubna 1952 bylo oznámeno, že oslovení „bratr“ se ruší a nahrazuje oslovením „soudruh“, a místo názvu „Sbor dobrovolných hasičů v Žilině“
došlo k přejmenování na „Místní jednota československých hasičů v Žilině“ (MJ ČSH). Zároveň bylo uloženo provést nábor nových členů ve Svazu mládeže a v KSČ. Od roku 1953 členy výboru a delegáty na konference schvaloval Místní akční výbor a nekonala se valná hromada, ale výroční členská schůze. Také došlo
k
přejmenování
MJ
ČSH
na
„Místní
jednotu
Československého svazu požární ochrany“ (MJ ČSPO) a název „hasič“ byl nahrazen slovem „požárník“. Po roce 1953 byla s různým úspěchem tvořena družstva žáků. Od roku 1954 do roku 1958 si jednota změnila název „výroční schůze“ na „celoroční schůzi“. Od roku 1959 měla opět výroční členské schůze. V roce 1956 měla žilinská jednota 70 členů a bylo vytvořeno žákovské družstvo. Doprava k požárům již byla zajišťována
nákladním
autem.
Na
jaře
1960
jednota
v souvislosti s územními změnami okresů přešla z okresu Nové Strašecí do kladenského a požárnický dorost přestal být veden jako „mladí hasiči“ ale jako Pionýrský kroužek MJ ČSPO. V roce 1972 měl sbor 58 mužů a 6 žen. Po 4. celostátním sjezdu požárníků došlo od ledna 1973 ke změně názvu na Svaz požární ochrany ČSSR (SPO ČSSR). Poslední známý dochovaný zápis je z výroční členské schůze 21. listopadu 1976. Výročí 100 let
od
velkého požáru obce dne
9.
srpna 1887 se
připravovalo s velkou péčí. Slavnostní schůze byla uskutečněna dne 12. září 1987 v místní sokolovně, za účasti zástupců Základních organizací Svazu požární ochrany ČSSR (ZO SPO ČSSR): Lhota, Dolní Bezděkov, Pchery a Doksy, Krajského útvaru Sboru požární ochrany Kladno, Okresního výboru Svazu požární ochrany Kladno, předsedy MNV Žilina, předsedy KSČ
Žilina
a
předsedy
Občanského
výboru
Lhota.
Po
slavnostním zasedání byla v prostoru u sokolovny a u rybníka předvedena Krajským útvarem Svazu požární ochrany Kladno
různá hasičská technika a požární zásah. V dubnu roku 1990 byl Svaz požární ochrany ČSSR přejmenován na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS), základní organizace na Sbor dobrovolných hasičů (SDH) a z požárníků se opět stali staří, dobří, „hasiči“. K výročí 100 let od založení SDH v Žilině byla 10. února 1995 uspořádána slavnostní schůze za přítomnosti zástupců Okresního sdružení hasičů ČMS Kladno, Obecního úřadu Žilina a občanů obce, která byla zakončena hudbou. 23. dubna 1997 náhle zemřel velitel sboru Karel Šilhán ve věku nedožitých 51 let. Při povodních, které v roce 2002
postihly
pomohli
Českou
několikadenní
republiku,
členové
dobrovolnou
sboru
prací
v
nezištně
postižených
obcích: Karlštejn, Kralupy nad Vltavou, Zbečno. Do více obcí odvezli humanitární a finanční pomoc poskytnutou občany Žiliny. Při výročí 650. let vzniku obce a 90 let založení T. J. Sokol Žilina dne 8. června 2002, byla sboru udělena pamětní medaile za více než stoletou prospěšnou práci pro obec, kterou převzal
starosta
předvedli
sboru
žilinští
Antonín
hasiči,
Novotný
ve
st.
spolupráci
V rámci
oslav
s Hasičským
záchranným sborem Středočeského kraje se sídlem v Kladně (HZS Stč. kraje) ukázku hasičské techniky z kladenské stanice, za velkého zájmu občanů. Od r. 2004 je název změněn na Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje. Dne 2. července 2005 náhle zemřel velitel sboru Miroslav Velc ve věku 33 let. V dubnu roku 2006 sbor pomohl při povodních při stavbě ochranných
hrází
v
Hoříně.
V
roce
2007
bylo
opětovně
založeno družstvo žen (9 členek). Činnost družstva žáků byla po sedmnáctileté odmlce obnovena dne
20.
června
2007.
V červenci 2009 sbor odvezl humanitární pomoc obce do povodní 29. května
postižených 2010
východočeských
proběhla
oslava
ku
Markvartic. příležitosti
115
Dne let
založení sboru. V srpnu 2010 se jednotka podílela na pomoci následků povodní v Bílém Kostele nad Nisou. V dubnu 2013 bylo vysláno 5 členů jednotky v rámci předurčení jednotky na dopravní nehody na pětidenní školení do Bílých Poličan (okr. Trutnov). V červnu 2013 byla jednotka vysílána na likvidaci následků V průběhu
vydatného měsíce
deště
po
celém
také
jednotka
kladenském dvakrát
okrese.
pomáhala
v Černošicích u Prahy. Dne 21. června 2014, při oslavách 110 let od založení SDH Hřebeč, získal sbor svůj první prapor, který sboru daroval žilinský občan pan Miroslav David. Na podzim byla repasována naše Avia. Ke dni 14. března 2015 má sbor 50 členů, z toho 25 dětí a 15 členů jednotky.
Znak sboru
Prapor sboru
