handicap přímého přenosu, události však popisují s časovým odstupem a nabízí možnost jiného, důkladnějsího úhlu pohledu. Diplomová práce se zaměřuje

ÚVOD Sport zaujímá stále prestižnější místo v lidském životě. Neoznačuje jen určitou pohybovou aktivitu, ale stává se i výrazným prvkem v dnešní společnosti. Projevuje se v několika vzájemně propojených rovinách. Od roviny sociální přes rovinu ekonomickou až k rovině kulturní. Vnímáme jej různě skrze rozličná média. Sport z pohledu společenských věd býval dlouhou dobu podceňované téma. V dnešní době je jasné, že si sport již získal svoje místo ve vědeckém světě. Vyplývá z něj možnost zkoumat řadu oblastí, které jsou se sportem provázány přes sociologii, politologii, psychologii, pedagogiku, genderové vědy. S rezervou můžeme říci, že sportovní svět reflektuje hodnoty a problémy dnešní společnosti. Hodnoty zdravého životního stylu, krásy, ale naopak je i spojován s jevy negativními, jako je násilí, rasismus, nacionalismus a také propojením sportu s ekonomickou sférou, vlivem komercionalizace sportu, korupce, úplatky, dopingu. Propojení sportu a peněz je stále evidentnější. Početně největší část lidské populace se dostává do kontaktu se sportem pasivně prostřednictvím různých médií. Takto pasivní zájem společnosti o sport zaznamenal od poloviny dvacátého století mimořádný nárůst. Za vzestup vděčí neustálému technickému pokroku, který může za bourání hranic času a prostoru. Technický pokrok umožnil šíření jakýchkoli informací on-line kamkoli po celém světě, bez potřeby vlastnit drahá technická zařízení, což jde ruku v ruce s masovým rozvojem komunikace. Mediální prezentace sportu hraje významnou roli jednak ve vztahu k sportu samotnému, tak i ke společnosti. Propojení sportu, politiky, technického rozmachu a vlivu peněz v dnešním světě udělalo, ze sportu šířeného médii po celém světě ideální prodejní artikl. Dle Bruhna (1987) je tato provázanost popsána pomocí triangulačního modelu, známého jako tzv. magický trojúhelník, který je tvořen vrcholy sport, sponzoři a média. Jiný úhel pohledu předkládá Boyle a Hayness (2000) ve své studii „Power Play: Sport, the Media and Popular Culture“, Hovoříme o tzv. sportovním trojúhelníku, který představuje jako vztah mezi sportem, sponzory a televizí. Přičemž zdůrazňuje roli televize, jako média, které významně přispělo ke změně v pohledu na sport a jeho vliv na společnost. Tištěná média sice mají oproti vysílání

6

handicap přímého přenosu, události však popisují s časovým odstupem a nabízí možnost jiného, důkladnějsího úhlu pohledu. Diplomová práce se zaměřuje na analýzu sportovní fotografie v tištěném médiu Brněnský deník (dříve Rovnost ). Cílem práce je snaha představit funkci a strukturu sportovní fotografie v denících, na příkladu Brněnského deníku. Brněnský deník patří mezi deníky regionální, zjištění však můžeme využít pro aplikaci v obecné rovině deníků celostátních. Cílem je potrvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. V teoretické části si představíme masová média, jejich funkci, vliv a vztah ke sportu, fotografii jako médium a teorii sportovní fotografie. V praktické části diplomové práce jsou využívány kvalitativní a kvantitativní metody výzkumného šetření. Kvalitativní metodou rozhovoru se dvěma sportovními novináři se nastíníme charakteristiky, pravidla a trendy sportovní fotografie

v novinách.

Pomocí

kvantitativní

metody

obsahové

analýzy

dokumentů, se měří fotografie ve dvou stanovených obdobích Brněnského deníku, fotografiím budou přiřazeny kategorie na základě jejich obsahu a charakteru. Přiřazené kategorie využiji při další práci při třízení fotografií a při hledání odpovědí na stanovené hypotézy.

7

1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Masová média a masová komunikace 1.1.1 Komunikace Zamyslíme-li se nad vývojem lidské komunikace od nejstarší doby až do současnosti, lze určit, jak lidé v jednotlivých stupních svého vývoje procházeli různými fázemi komunikace. Z období zvuků a signálů přes další období, ve kterém již ovládali jazyk a řeč. Následovala dovednost psaní, tisku a nakonec ovládnutí času a prostoru pomocí dnešních médií. Jedním z hlavních důvodů tohoto neustálého vývoje bylo, že každá změna sebou přinesla zárodek pro změnu následující. To znamená, že každá změna vyvolala zásadní obměny jak v lidském myšlení na úrovni jendotlivce, tak přinesla změnu v kultuře na úrovni kolektivní. Stejně jako řeč přinesla obrovský pokrok pro naše předky, následující rozvoj psaní, tisku a současné masové komunikace obohatil lidstvo o výhody oproti jejich předchůdcům. Odborníci oceňují rychlost šíření a masový přístup k informacím, zároveň však oprávněně kritizují princip šíření masově nejnižší úrovně vkusu, myšlenkové plytkosti, povrchnosti zábavy a názorové manipulace jako výraz komercionalizace života a pasivního přijímání kulturních obsahů (Sekot, 2006). Komunikaci můžeme popsat jako způsob dorozumívání dvou či více lidí nebo jiných subjektů mezi sebou navzájem. Probíhá v rovině verbální a neverbální. Verbální komunikace zahrnuje dorozumívání slovem nebo písmem. Komunikaci neverbální můžeme nazvat dorozumívání beze slov – zahrnuje mimosmyslové projevy a postoje, pomocí kterých vysíláme informace o tom, jak vnímáme okolí. Studium masové komunikace ztělesňuje jedno z množství témat, kterým se zabývají sociální vědy. Toto téma řadíme do široké oblasti studia lidské komunikace. Masovou komunikaci můžeme vtěsnat do několika rovin sociální organizace, v nichž se komunikace uskutečňuje. Masovou komunikaci můžeme považovat za celospolečenský komunikační proces, který stojí na pomyslném vrcholu symbolické pyramidy rozvrstvení komunikačních procesů. 8

Obr. 1 Pyramida komunikace: masová komunikace je jedním z mála příkladů celospolečenské komunikace

1.1.2 Definice masových médií Pojem médium vyjadřuje něco, co stojí uprostřed mezi jevy a může je spolu spojovat nebo naopak rozdělovat. Vznik pojmu masová komunikace sahá do třicátych let minulého století. Samotný termín vyvolává mnoho konotací a neexistuje pro něj jednotná univerzálně platná definice. U samotného slova „masová“ lze najít mnoho významů a hodnot. Dokonce ani termín „komunikace“

9

nelze jednoznačně vymezit. Přesto se můžeme pokusit tento termín alespoň nastínit v obecné rovině (Mcquail, 2002). Pojem masový vede k velkému počtu, širokému záběru – množství lidí, produktů. Komunikace skýtá předávání a přijímání informací a jejich významů. Masová média můžeme zjednodušeně popsat jako určitý komunikační systém. Zprávy šířené pomocí tohoto systému jsou distribuováný obrovské, různorodé, anonymní skupině obyvatel. Jednotlivé prvky v masové komunikaci můžeme rozdělit na komunikátora, komunikační kanál a komunikanta. Komunikátorem nazýváme původce určité informace s vlastní obsahovou a formální stránkou. Komunikační kanál představuje konkrétní typ masového média. Za komunikanta označujeme přijemce sdělení. informace----------------------obsah----------------------příjemce Lidé v postavení přijemce mají mezi sebou navzájem velmi slabé nebo žádné sociální vazby, vetšinou se neznají, tvoří „masu“. Masová média jsou schopna vytvořit ve společnosti nové sociální vazby, například integrační — spojují lidi podle politické orientace, což bylo příznačné zvláště pro dobu, v níž byl hlavním médiem periodický tisk úzce propojený s moderními politickými stranami. 1.1.3 Vliv masových médií na společnost Masová média, jako jsou noviny, časopisy, knihy, televize, rozhlas, videohry, internet, mají v moderní společnosti hlavní a stále se zvětšující význam. Současný svět je charakterizován názvy, jako jsou informační společnost či společnost mediální. Obdobně jako byly předchozí etapy dějin ovlivňovány technickými revolucemi nebo různými sociálními proměnami, tak v naší době jsou příznačná masová média a jejich překotný rozvoj. Snad poprvé v dějinách docházi k tomu, že lidé mají ohromnou škálu možností, jak přijímat informace, vzdělávání a konzumování zábavy. Čím větší důležitost šíření informací v dnešním světě zastává, tím větší zodpovědnost médií a těch, kteří nám informace „posílají“, by měla existovat. Avšak často se děje opačně. S nárůstem významu moci jednotlivých médií se zvětšuje pokušení jejich majitelů a výrobců o uplatňování svého vlastního vlivu a zájmu. 10

Média se stávají prostředkem zábavy a určují nejběžnější způsoby trávení volného času. Pomáhají ho rovněž organizovat. Výsledkem je skutečnost, že představují největší a stále se rozšiřujicí průmyslové odvětví, kterí nabízí mnoho pracovních příležitostí a bohatou škálu potencionálních ekonomických zisků (Mcquail, 2002). Masová média lze také použít pro čistě individuální a organizační účely. Média, která předávají veřejná sdělení rozsáhé skupině obyvatel, mohou předávat informace osobního charakteru, jako jsou charitativní informace, inzeráty nabízející práci, kulturní informace. Zkušenosti každého člověka s masovou komunikací jsou velice rozamanité. Veškeré texty co čteme, obrazy, které uvidíme a zprávy jenž uslyšíme tvoří naši každodenní zkušenost. Tato zkušenost je podstupována jedincem dobrovolně a je tvořena kulturou a dalšími nároky, kterí vyplývají ze způsobu života a ze sociálního prostředí každého z nás. Není snadné porozumět v plné šíři a hloubce současné společnosti, aniž bychom věnovali náležitou pozornost právě světu masových médií (Sekot, 2006).

1.1.4 Struktura a funkce masových médií Masová komunikace je zapuštěna do institucionální sféry masových médií. Pojem instituce masových médií zahrnuje skupinu mediálních organizací a jejich činností, formálním i neformálním pravidlům podle kterých se řídí a fungují. Instituce jsou často závislé na právních a politických požadavcích, které jsou na ně kladeny společností. Tyto požadavky zrcadlí nejenom očekávání společnosti jako celku, ale i jiných společenských insitucí (politických, vládních, právních, náboženských). Mediální instituce můžeme rozdělit podle typu technologie, kterou používají (tisk, film, televize) a také podle dalších kritérií – např. celostátní, lokální. Podle teoretika masových médií kanaďana Marshalla Mc Luhana (1991) by měla být funkce každého média jako poselství. V jeho teorii „Medium is the message“ je myšlenka, že ne informace, které k nám médium vysílá, ale především médium samo by pro nás mělo být sdělením. Časopis, který se prodává v obchodě a čteme ho buď nahlas někomu druhému, nebo potichu pro sebe, zapnuté rádio může poslouchat i nejbližší okolí, televizi zase může sledovat více lidí společně dohromady. To jsou jen některé 11

prostorové a sociální důsledky různých médií. Různé souvislosti, které plynou z médií, si běžný člověk těžko dokáže analyzovat. Právě proto, že si je tak málo uvědomujeme, zásadně formují a ovlivňují náš životní styl. Například televize nejen lidi odvedla z kin, ale především změnila jejich způsob trávení volného času a vůbec způsob přijímání a zpracovávání informace. Televize posléze odvedla značnou část filmových diváků, zvláště celé rodinné publikum, a přenechala filmu mnohem menší a mladší diváckou obec (Mcquail, 2002). McLuhan (1991) vysvětluje, že tím neviditelným – ale právě proto pro nás nejvíc formujícím sdělením, není obsah, ale samo médium a sociální kontext, se kterým je vázáno. Opravdový význam masových médií ve společnosti nespočívá v jejich okamžitých vlivech na jednotlivé příjemce, ale v nepřímém, jemném a dlouhodobém vlivu, který mají na lidskou kulturu a organizaci sociálního života. Pouhé slovní vylíčení nějaké katastrofy nebo válečných konfliktů težko dokáže vzbudit více reakcí než zpráva o tomtéž odvysílaná v televizi nebo soubor reportážních fotografií ze stejné události otisknutých v novinách. Dnešní vědci, kteří zkoumají účinky masové komunikace na společnost, dospívají k závěrům, že významy a výklady skutečnosti jsou výsledkem sociální konstrukce. Tvrdí, že dnešní člověk má více zkušeností se světem zprostředkovaným médii, než se skutečností samou. Současný vliv médií spíše tento trend umocňuje a urychluje, než aby vyvíjel snahu opačnou. Z vlastních diváckých zkušeností můžeme říci, že převážně média komerčního charakteru často informace zkreslují tak, aby zvýšila divácký zájem a svoji atraktivnost. Lze tvrdit, že většina toho, co vnímáme skrze určité médium, je s velkou pravděpodobností spíše znázornění skutečnosti, než skutečnost sama. Člověk, který se s tímto stavem nechce smířit, musí se naučíst „číst mezi řádky“ a snažit se informace třídit a analyzovat z více zdrojů a především na základě svého rozumu. Podlehnout konzumování faktů z médií můžeme považovat za stagnaci ve vývoji člověka.

12

1.2 Masová média a sport

1.2.1 Sport a hra Chceme-li se zabývat odrazem sportu v dnešním světě, je třeba sport coby fenomén

současnosti

definovat

a

určit

jeho

místo

v dnešní

kultuře.

V Akademickém slovníku (1997) cizích slov u hesla sport najdeme tuto charakteristiku: „1. pohybová činnost (tělesná cvičení, hry aj.) prováděna zpravidla soutěživou formou 2. jiná činnost provozována ze záliby, pro zábavu“. Touto definicí řadí sport do širokého celku pohybové kultury. Sport můžeme začlenit do šiřšího rámce her. Hra představuje důležitý fenomém, který býval dříve opomíjený, avšak z dnešního pohledu se mu dostává zasloužená pozornost. Torií her se zabývala řada vědních disciplín a výsledkem byla řada teoretických závěrů. Z historie nalézáme herní teorie estetické, psychologické i teorie sociologické, které vysvětlují sport z hlediska ovlivňování vztahů ve společnosti. Svým přístupem nás zaujala teorie kanadského mediálního teoretika Marshalla Mc Luhana (1991). McLuhan zařazuje hru a sport do své široce pojaté teorie médií, jako prostředky mezilidské komunikace. Hry jsou situacemi, které byly vymyšleny tak, aby umožňovaly simultánní participaci mnoha lidí na určitém významném modelu jejich kolektivního života. Hry jsou médii mezilidské komunikace, která může existovat a mít smysl jedině jako extenze našeho vnitřního života (McLuhan, 1991, s.221). Samotný sport je označován McLuhanem za oblíbené umění a připisuje mu spolu s uměním – tak jak jsou ve společnsoti chápany – schopnost, jenž umožní člověku zbavit se materiálních tlaků a stereotypů běžného života. V souvisloti s profesionalizací výkonostního sportu se nabízí myšlenka, že profesionalizace vrcholového sportu učinila sice ze sportu činnost materiálně užitečnou, ale zároveň změnila a snížila samotný smysl hry. Vztah profesionálních sportovců lze těžko považovat za „ten pravý“ vztah ke hře. Ze vztahu sportovce ke hře se profenisionalizací vytrácí jakási spontánost a přirozenost, tím se vytrácí původní „zdravá“ funkce a smysl hry. Toto tvrzení nelze určitě považovat za kategorické, bylo by jej potřeba důkladně prozkoumat. Myslíme si však, že určité signály o této proměně jsou zcela patrné. Otázkou

13

zůstává, do jaké míry proběhla, zda a jak by tuto skutečnsot vnímaly jednotliví profesionální sportovci.

1.2.2. Sociologie ve společnosti Sociologie má blízký vztah k ostatním společenským vědám. Nejvíce se asi prolíná s psychologií a filosofií. Socializace představuje proces sociálního učení, během něhož si jedinec osvojuje kulturu společnosti, ve které žije. Aby bylo možno považovat socializaci za úspěšnou, musí si jedinec osvojit sociální normy, hodnoty, postoje a role svého společensko-kulturního prostředí. Člověk se narodí s minimem vrozených instinktů a schopností. Říká se, že se člověk stává člověkem právě díky a během socializace. Socializace neprobíhá u všech jedinů stejným mechanickým způsobem, ale je záležitostí čistě individuální. Probíhá u každého jiným způsobem, v závislosti na prostředí, ve kterém člověk žije. Dochází tak k utváření a formování jedince jako individua jedinečných vlastností a schopností. Osobnost vzniká díky komunikaci a vzájemného působení s jinými lidmi, probíhá neustálý vztah společnosti s jednotlivcem. Společnost jako celek působí na člověka prostřednictvím různých činitelů. Funkci těchto socializačních činitelů mohou zastávat různé sociální skupiny a rozličné osoby, s nimiž se jedinec dostává do různých vztahů a vazeb. Mezi zásadními činitely procesu socializace patří takové skupiny, do nichž je osobnost včleněna trvale, a které mají možnost dlouhodobého působení. Mezi nejvýznamněji patří rodina, prostředí školy, skupina vrstevníků a kamarádů, sportovní oddíl, prostředí zaměstnání, církev a masová média. Jednotlivé sociologické školy se výrazně odlišují v názorech na stupeň podmíněnosti procesů socializace, problémů možností a aktivity individuí při přejímání hodnot, norem a vzorů chování. Postupně se opouštělo od chápaní socializace jako pouhého přizpůsobovaní se jednotlivce tlakům společnosti a větší důraz se kladl na selektivní přístup k socializovaným obsahům (Leška, 2004, s. 107).

14

Socializaci můžeme dělit na primární a sekundární. Během primární socializace, která probíhá v období dětství a dospívání, se v dítěti formují normy a základní kulturní návyky, které v jedinci zůstávají hodně hluboko zakořeněné a během života se téměř nemění. V tomto období převládá asymetrický vztah člověka ke společnosti. Sekundární socializace probíhá v období dospělosti jedince a jejím „úkolem“ je připravit individuum na jeho roli ve společnosti. Vztah jedince a společnosti je v této fázi symetrický. Podílí se na ní více subjektů. V této fázi je také člověk schopný zaujmout kritické postoje vůči normám a postojům, které mu jsou předkládány společností. Lidé se stávají aktivnější, jsou nuceni hledat svoje vlastní způsoby, jak reagovat na vlivy společnosti, jednotlivých sociálních skupin, se kterými přichází do kontaktu, a s novými životními situaceni. Socilalizace je také procesem učení se sociálním rolím a vzájemným vzahem k okolnímu světu. Sociální role je chování, které je od nás vzhledem k naší dané situaci a pozici ve společnosti očekáváno. Přijmutí společenských norem společnosti a jednotlivých skupin za své nazýváme konformita – konformní chování. Chování, které jde v ruku v ruce se stejným proudem, který převládá ve společnosti. 1.2.3 Vliv sportu na socializaci Stejně jako různé sociologické školy vnímají a vysvětlují proces socializace rozličně, odlišný je i jejich názor na vliv sportu na samotnou socializaci. K nejvýznamnějším sociologickým školám, které se věnují vlivu sportu na socializaci patří strukturální funkcionalismus, teorie sociálního konfliktu, symbolický interakcionismus, kritické teorie, schématické teorie a kritické feministické teorie (Sekot, 2003, in Leška, 2004, s. 111). Vliv sportu na proces socializace můžeme chápat dvojace, nelze ho zatím vědecky dokázat ani empiricky ověřit. Část vědců tvrdí, že vliv sportu na socializaci je zásadní a přisuzují mu velkou váhu, na druhé straně existuje skupina autorů, kteří tento vliv zpochybňují či dokonce odmítají. Přikláníme se k názoru, že sport má velký význam při procesu socializace. Určitý vliv hraje i povaha sportovního odvětví, které jedinec provozuje. Každý sport přináší odlišné situace a podněty, jejichž projevy jsou jiné závislé na mnoha podmínkách. Velkou roli také hraje osobnost sportovce, jeho povahové rysy, temperament a způsob, jakým 15

naloží s nabytými zkušenostmi, to vše určuje míru vlivu sportu na jeho další socializaci. Nejde však jednoznačně odpovědět na otázku, do jaké míry nebo z kolika procent sport socializaci ovlivňuje. Tento vliv totiž není zcela jasný a přímý, nýbrž se může projevovat v jemných náznacích, je závislý na množství faktorů a u každého jedince se projevuje odlišně, nestejnou intenzitou. V počátečních stádiích si právě zde jedinec osvojuje svoji příslušnost k pohlaví ve smyslu přiměřeného chování, postojů a aktivit hochů a dívek. U chlapců se tak zpravidla očekává z hlediska vztahu ke sportu nesmírně důležitá maskulinní tvrdost, u dívek pak spíše něžnost a poddajnost. Hoši si mnohdy získávají vysoký osobní kredit na základě svých fyzických schopností a sportovních dovedností, chladnokrevnosti a vytrvalosti. Devčata odvozují svoje uznání a popularitu spíše díky svým sociálním dovednostem a školnímu prospěchu (Schaefer, Lamm 1995, s. 107 in Sekot, 2006). Odlišnost pohlaví má také velký vliv na kontakt dětí se sportem. Nejde to tvrdit pušálně, ale i v naší emancipované době je vztah dívek ke sportu obecně chladnější než u chlapců a je značně kontrolován a podstoupen jakési opatrnosti ze strany rodičů. Velice kladný vztah dívek ke sportu nebo přání ho aktivněji provozovat bývá považován za určitou „nestandartnost“. Naopak je tomu u chlapců, kdy projev nezájmu o sport je považován za jev, který společnost nepovažuje za běžný. Často také chlapci, kteři tento vztah nemají, bývají obzvláště v mladším věku ze strany spolužáků vystavováni posměchu, pohrdání nebo dokonce i určité izolaci mezi sebou navzájem. Sport je u chlapců považován za téměř nezbytnou součást jejich dospívání. U devčat se s tímto kladným očekáváním ve vztahu k sportu nepočítá. 1.2.4. Socializace ve sportu Vliv sportu na proces socializace bude určitě jiný ve sportu vrcholovém narozdíl od sportu rekreačního (sportu pro radost). Tyto dva pohledy na sport se principielně liší. Vrcholový sport ja založen na sportovním souboji, maximalizaci téměř všech sportovních ukazatelů – rychlosti, síly, vytrvalosti. Jednou z nejvyšších hodnot pro vrcholový sport je vítězství na mistrovství světa či olympiádě. Sen každého sportovce je překonat rekord svůj nebo rekord protivníka. Za vítězství se sportovcům dostane finanční odměny od sponzorů a 16

náležité mezinárodní uznání a obdiv tisíců či miliónů jedinců (díky mediální prezentaci). Sportovec se tak stane světovým hrdinou. Do doby než ho jiný soupeř nepřekoná, poté převezme jeho královské žezlo a situace se opakuje. Výkonnostní sport je v mnoha zemích považován za „míru věcí“ a kritériem sportu obecně, zejména na půdě masových komunikačních prostředků šířících zábavní produkty masové kultury. To však vyvolává i nesouhlasnou odezvu, a to především mezi těmi, kdo rozvíjejí sportovní činnosti na základě širokého spektra hodnot a zkušeností běžně nazývaných zájmových či jak uvidíme nověji v řadě případů alternativní sport (Sekot, 2006, s. 55). Vrcholovému sportu bývá vytýkáno, že svým způsobem odvádí lidi od aktivního sportu. Má se toho dopuštět tím, že nabízí lidem „náhradou“ pasivní sledování v televizi. S tímto názorem nelze zcela souhlasít. Do jisté míry to považuji za možné, druhou stranou věci je, že ono pasivní sledování sportovní události v televizi může vzbudit v lidech touhu po aktivním sportování, což lze považovat za jev nepochybně pozitivní. Osobně vnímáme vrcholový sport spíše negativně. Negativní je i náš postoj k vrcholným sportovním akcím jako jsou olypijské hry či různá mistrovství. V tomto systému akcí jsou důležitější peníze, politické zájmy a sféry vlivu masových médií než jiné „ušlechtilejší“ myšlenky. Tyto myšlenky a ideje slouží jen jako „ krásný obal“ pro zakrytí skutečnosti. Tento stav se pokusíme dokreslit na přikladu, který výše uvedené hodnocení ilustruje. Svět obecně považuje čínský režim za špatný, totalitní, násilnický. Cenzura, věznění a mučení lidí je na každodením pořádku. V dnešní době je však Čína ekonomicky na vzestupu, proto svět zavírá oči a dovolí, aby se tento sportovní svátek s původní myšlenkou míru mezi národy konal právě v této zemi. Přitom účast politiků a významných osobností je našeho mého názoru, vyjádření tiché podpory či tolerance tomto režimu. Jen málo evropských politiků tento problém sama v sobě řešilo a konání her svoji účastí nepodpořili. Zároveň nám přijde absurdní a smutné zároveń, aby dva státy, které spolu soutěží na olympijských hrách, pár dní po zahajovacím ceremoniálu na sebe vojensky zaútočili – tak jak tomu bylo u Ruska, které asi den po zahájení olympiády podniklo vpád do Gruzie a zahájilo proti ní regulérní válku. Přitom o pár tisíc kilometrů dál probíhal největší sportovní svátek světa ve znamení světového míru, kde se obě tyto země spolu utkávaly při sportovních kláních. O těchto 17

věcech by se dala psát další diplomová práce, proto se nebudeme dále rozepisovat, chtěli jsme uvést tento případ jako dokreslení ke stavu v současném vrcholovém sportu. Sport rekreační patří mezi aktivity ve volném čase lidí. Oproti vrcholovému sportu jsou pro něj důležité hodnoty, jako je prožitek, radost z pohybu, ovlivnění svého zdraví, přijemná atmosféra, spolupráce. Volnočasový či zájmový rekreační sport je svoji povahou subsytémem moderního sportu, který zahrnuje všechny druhy sportovních aktivit, které nejsou organizovány ambicí vítězství, rekordů a materiálních odměn (Sekot, 2006, s. 57). Znakem sportu pro všechny není souboj proti někomu, člověk většinou soupeří sám se sebou. Snaží se uběhnout více kilomentrů, dojet na kole dále, plavat rychleji než při minulé sportovní činnosti. Sportovci „amatéři“ nesportují kvůli překonávání někoho, ale jen pro radost. To však neznamená, že zájmový volnočasový sport nemůže vykazovat i prvky soutěživosti, ale hlavní jsou pro něj dobré osobní vztahy mezi lidmi. Sport pro radost – sport ve volném čase se vymezil od moderního sportu, v rámci fenoménu volného času až v polovině devatenáctého století. O vlivu a zastoupení sportu pro radost v tištěném regionálním deníku se zabýváme v praktické části diplomové práce. Snažíme se analyzovat kolik a v jaké míře je v tomto směru sportu věnováno místa. A při jakých příležitostech.

V našem šetření se zabýváme obrazem – sportovní

fotografií.

1.2.5 Vliv médií na sport Sport patří v dnešní době k nejsledovanějším pořadům. Sportovní mediální svět je propojen s profesionálním sportem. Důvod je více než jasný. Profesionální sport je z pohledu diváka velmi atraktivní, a to pro média znamená obrovskou sledovanost a tím pádem zvýšené zisky za prodanou reklamu a prodej přenosových práv. Jde přirozeně o spletitou síť vzájemných vztahů směny výhod a podnikatelského očekávání, která je spíše v ohnisku zájmů ekonomů a marketingových specialistů (Sekot, 2003, s. 140).

18

Mluvíme-li o masovývh médiích a o jejich vlivu při šíření kulturních hodnot, norem, postojů do společnosti, šířených prostřednictvím obrazu, zvuku a textu, jehož obsahem je určitá zprostředkovaná sportovní údálost. Můžeme představit jejich vliv na podobu sportu v dnešní době. Evidentní je, že podoboba sportovního dění se neustále mění. Asi nejdůležitějším a nejrozšířenějším médiem v tomto ohledu je televizní přenos. Současná technická vyspělost tohoto média mu rozšiřuje obrovské pole působnosti. Jednotlivé sportovní akce umožňuje natáčet z několika filmových kamer současně, různě poschovávaných a umístěných. Díky tomu divák u televizní obrazovky dostane dokonale přehlednou a připravenou sportovní dávku, včetně grafických analýz, statistik a tabulek, výsledků a zároveň diváka informuje, jaké jsou aktuální výsledky zápasů z celého světa, které se hrají ve stejnou dobu. Vliv médií na sport je tak obrovský, že si můžeme dovolit tvrzení, že jeho obliba je dána četností výskytu v médiu. Tato „obliba“ a „neobliba“ se může měnit s tím, jak se ke sportovnímu odvětví přiklání nebo odvrací média a sponzoři. Sporty, které svoje místo ztrácí, střídají často nová sportovní odvětví, která ruku v ruce se získáním přízně médií získávají i přízeň diváků. Důsledek vlivu tohoto tlaku na sporty se projevuje také tak, že sporty „vystřídané“ a ztrácející svůj dosavadní prostor v médiích jsou nucené se měnit a přizpůsobovat v zájmu opětného zvýšení pozornosti. Obliba médií jde ruku v ruce s oblibou sponzorů. Snaha o opětovně zvýšení svoji popularity zachází až tak daleko, že sportovní federace pod tlakem médií mění pravidla z důvodu zvýšení atraktivnosti, rychlosti a efektivnosti. O tomto jevu je okrajově zmiňováno v balalářské práci Radky Blézlové na téma Změna pravidel basketbalu a jejich vliv na efektivnost hry (2006) . Snaha upravit pravidla sportovní disciplíny tak, aby její soutěže získaly odhadnutelnou časovou délku akceptovatelnout televizí, je jen jedním ze směrů, kterým média vyvíjejí na sport tlak (Děkanovský, 2008, s. 159). Další zásah ze strany sportovních představitelů je na „vylepšení“ atraktivnosti sportovní disciplíny, tak aby se stala pro diváka přitažlivější, akčnější a zábavnější. Tyto zásahy směřují k tomu, aby se pokud možno odstranily neakční a „zbytečně zdlouhavé“ okamžiky. Z klasických sportů se také pod tlakem médií formují jejich podobné varianty tak, aby přitáhly zájem diváků. Můžeme si to ilustrovat na typickém příkladu volejbalu, ze kterého časem vznikl volejbal 19

plážový, který působí určitě populárněji již jen pro svoje přírodní písčité prostředí a sluneční atmosféru. Tato změna přináší možnost se přiblížit zájmu diváků ještě více – takové hriště pro plážový volejbal jde vytvořit v podstatě kdekoli. Proto se hrají zápasy plážového volejbalu na náměstích, ulicích a dokonce i v nákupních střediscích, kam se nákladními automobily přiveze písek a postaví provizorní hřiště. Také sportovní úbory hráču a hráček musí působit přitažlivě, pro oko diváka. Vše se musí zohlednit tak, aby sportovní odvětví oslovilo co největší skupinu diváků. Někdy se zdá, že pasivní konzumní divácky závislá moderní společnost se vzdor široké nabídce informací a zábavy stále více nudí. V tomto smyslu můžeme považovat právě nudu za zdroj touhy po nevšednosti, dramatičnosti a riskantnosti sportovního zážitku. Profesionální sport nabízí navíc i formu vzrušení ze sportovních sázek, které nemusí nikterak souviset s konkrétní sympatií k určitému sportu či ke sportu obecně (Sekot, 2003, s. 139).

1.2.6 Sport a tištěná média V souvislosti sportu s tištenými médii budeme v této práci uvažovat periodický tisk denního charakeru, jenž se sportem zabývá daleko jvíce oproti tisku týdeního nebo měsíčního charakteru. Ten se ve sportu zabývá spíše jen jeho společenskou stránkou. Od objevu knihtisku uběhlo skoro dvěstě let, než se na světě objevil první prototyp novin. Jejich předchůdcem byly hlavně letáky různého charakteru. Jejich rozšiřování obstarávaly rovněž vznikající poštovní služby. Mezi hlavními zprávami, jimi rozšiřované byly informace důležité pro mezinárodní obchod. S rozvojem dálkového obchodu rostla cena zpráv o politických poměrech a cenách na vzdálených trzích také pro kupce a finanční domy bankéřů, kteří si začali platit vlastní zpravodaje-korespondenty, od nichž pravidelně získávali důležité informace. Na rozvoj tištěných médií měly vliv politické, hospodářské, sociální i kulturní podmínky. Tisk totiž představoval jedinečnou možnost uchovávání a poměrně rychlého šíření informací potřebných pro rozvoj moderních společností.

20

První noviny se vyznačovaly svoji pravidelností a komerční podstatou. Během svého vývoje se měnila podoba tiskovin a společenské postavení tisku jako společenské instituce, a to jak postavení samotných tiskovin (jako zdrojů informací, názorů, ale i volného času a zábavy), tak i organizací, které se produkci tiskovin věnovaly (vydavatelství a nakladatelství), a lidí, kteří se na výrobě obsahů tiskovin podíleli (novináři a spisovatelé). Noviny byly svým způsobem mnohem větší inovací než tištěná kniha, i když to tehdy nemuselo být nijak patrné – šlo o nalezení nové literární, sociální a kulturní formy (Mcquail, 2002). Zaměříme-li pozornost k dnešním tištěným periodikům, můžeme říci, že sport v nich hraje důležitou roli. V České republice nenajdeme deník, který by neměl sportovní přílohu. Dokonce u nás existuje jeden deník, který je zaměřen pouze na sport – Deník sport. Existence sportovní přílohy v každém deníku je výsledkem boje deníků o koncové čtenáře. Pokud chce deník zaujmout co nejširší čtenářské spektrum, musí sportu věnovat v novinách dostatek místa. Noviny se sportem zabývají zrhuba sto let. Postupně si v denících nacházely svoje místo více a více. Na začátku od pár malých článků z různých sportovních akcí většinou místního charatkteru až po významnější sportovní akce. Největší rozmach nastal v anglicky mluvících zemích, kde se objevovaly články z koňských dostihů a později také z tenisu a dalších tradičních sportovních odvětví. Ve dvacátých letech dochází k rozvoji profesionálního sportu, to znamenalo zvýšení poptávky po sportovním zpravodajství. V padesátych letech dvacátého století se začínají objevovat první specializové sportovní deníky tak, jak je již známe dnes. Dnes se v novinách věnuje mnohdy více nebo alespoň stejně prostoru sportu než jiným společenským otázkám. Sportovní přílohy bývají také lukrativní příležitostí pro efektivní umístění reklamy nebo inzerátů. Čtenáři sportovních rubrik jsou zpravidla muži mladšího či středního věku, průměrného či lehce nadprůměrného příjmu se zájmem o jistou svéráz dynamiky životního stylu. Stávají se tak středem pozornosti zejména ze strany prodejců automobilů, pneumatik, náhradních dílů a příslušenství pro automobily, prodejců kol a sportovní výbavy, prodejců zahraničních zájezdů, letenek, výrobců alkoholických nápojů, vlasové kosmetiky, sázkových kanceláří a výrobců nabízejíccíh prostředky zvyšující potenci (Sekot, 2003, s. 157).

21

Je známý názor, že je velký rozdíl v podání sportovního zpravodajství v televizi a v tištěném médiu. Novináři v tištěných denících a časopisech mají více prostoru a času podat podrobnější a objektivnější informace než-li v televizi. V televizním zpravodajství musí komentátor v relativně krátkém čase diváka zaujmout a přitom dochází i k určitému záměrnému ochuzení, zkreslení informací z důvodu

zvýšení

atraktivity.

Mezi

hlavní

rysy tiskového

sportovního

zpravodajství patří kvalitnější zprávy a informace, jejich důvěryhodnost a přehledné uspořádání. V dnešní době je pro média prezentující sport typická určitá glorifikace sportovních hvězd. Je propastný rozdíl v zastoupení v médiích mezi největší „hvězdou“ a druhým – stejně dobrým hráčem. Sportovní „hvězdy“ jsou sledovány na každém kroku a společnost je infomována o veškerých jejich počinech. Sportovní správy v novinách reflektují současnou poptávku ve společnosti, tak, aby neztráceli krok se čtenáři. Např. v Deníku sport, který představuje jediné sportovní noviny u nás, se rozhodl daleko více uspokojovat poptávku po golfu. Golf se do české společnosti dostává čím dál více, a tento deník se rozhodl této skutečnosti využít.

22

1.3 Fotografie v novinách Je štěstím snít a je nádherné vyjádřit, o čem člověk snil; ale co to říkám, cožpak známe ještě toto štěstí? Bude snad poctivý pozorovatel tvrdit, že vpád fotografie a velké průmyslové šílenství nemají tak docela podíl na těchto politováníhodných výsledcích? Můžeme ještě také předpokládat, že dav, jehož oči uvykly pokládat výslednici hmotných výjevů za projevy krásna, neztratil po čase schopnost posuzovat a vnímat projevy éteričtější a nehmotnější? (Baudelaire, 1859). Fotografie pro zaznamenání sportovních akcí má dlouhou tradici a je tomu tak stále, navzdory konkurenci televizního vysílání. Mohlo by se zdát, že televize musí fotogfii vytlačit, zatím tomu tak není. Fotografie komunikuje. Oslovuje čtenáře pravděpodobně více než samotný článek. Fotka svým obsahem vyvolává v dívákovi pocity, vzbuzuje emoce, nálady, zažehává jeho představy, klade otázky. Co následovalo před tímto okamžikem, co po něm? Jak to dopadlo? Snad žádná fotografie nenechá člověka lhostejným. Fotografie v novinách poskytuje tomuto médi další rozměr, obohacuje. Noviny bez fotografií v jejich sportovní části si lze těžko představit. Účinnost fotografie v rámci novin je ohromná. Sportovní fotografie má nezastupitelnou úlohu v kombinaci s textem. Text můžeme snadno přehlédnout, nebo úmyslně vynechat. Je však téměř nemožné přehlédnout nebo vynechat vjem z jakékoliv fotografie, kterou byť jen na vteřinu spatříme. Novinářská fotografie je však schopna informovat jen o některých jevech společnosti. Zobrazuje věci skutečné-reálné. Lidskou tvář, sportovní souboj, nabourané auto. O těchto věcech fotografie poskytne názornou, věcnou informaci. Ukazuje vlastnosti věcí, o kterých bysme měly bez obrazu jen zkreslenou představu. Dokáže zachytit psychické stavy, radost, smutek, bolest, štestí. Je schopna nastínit povahové vlastnosti fotografovaných. Zachytí vše, co má hmotnou podstatu a existuje v prostoru a čase. Neumí však reprodukovat myšlenky. Žurnalistická fotografie má svoje místo všude tam, kde se něco děje. Velká nevýhoda fotografie oproti slovu je nepochybná: Fotografie dokáže informovat jen o menší, snad nepodstatné části reality. Není schopná informovat o mnohých závažných či zaujímavých skutečnostech (Lofaj, 1996, s. 10).

23

Informace, které vnímáme z fotografie, jsou srozumitelnější, rychlejší, přímější ve sdělení a také pohodlněji vnímatelné. Fakta a jevy, které jsou sdělovány, vnímáme přímo, bez zprostředkování. Jestliže text popisuje auto, psa, člověka, co nebo koho si člověk představí? Na fotografii to vidí. Silná stránka fotografie je intenzita jejího působení. Fotografie působí agresivněji než-li psaný text. Velký rozdíl je mezi způsobem vnímání informací z textu a z fotografie. U textu postupujeme větu po větě a postupně si informace skládáme, u fotografie je tomu opačně. Prvně vnímáme celek, poté si prohlížíme a zaměřujeme se na jendotlivé detaily, které zkoumáme. Druhá strana fotografie je taková, že zobrazuje ve fragmentech a některé jevy a vlastnosti věcí nedokáže postihnout. Fotografie je jen „výřez“ části skutečnosti. Proto nemůžeme běžně fotografii v novinách používat jako samostatného nositele určité informace a výpovědi. V novinách by se měla fotografie používat ve většině případů s titulkem, který by ji usadil do místa, času, situace a atmosféry. Výsadní postavení v novinách má titulní fotografie, která je vždy umístěna na titulní stránce na začátku novin. Jejím úkolem je, aby poutala, zaujala a přinutila potencionálního kupujícího rozhodnout se a deník koupit, nebo alespoň jej prolistovat. Všeobecně se říká, že titulní fotografie prodává noviny. Výběr jednotlivé fotografie za titulní fotografii závisí na obsahu novin. Titulní fotografie, se snaží navnadit čtenáře na vniřní obsah jednotlivých vydání.

24

1.4 Sportovní fotografie Fotografie sportu patří obecně do kategorie reportážní fotografie. Pro spojení fotografie a sportu těžko nalezneme nějaký speciální vztah. Sportovní fotografií se nezabývá žádná fotografická teorie. Vztahují se na ní jen obecné principy fotografie. Sportovní události nabízí fotografům dostatečné množství akčních momentů, dramatických situací a projevů emocí. Nezbytné pro kvalitní sportovní snímky je, aby byl fotograf co nejlépe seznámen s pravidly disciplíny, kterou fotí. Jedině tak může předvídat ty „nejhodnotnější“ okamžiky, sledovat a předvídat vývoj hry. Tyto okamžiky jsou pro sportovního fotografa nejcenější a za zkušeného je považován ten, který je dokáže odhadnout, počkat si na ně a fotograficky je zachytit. To, že se naše civilizace stále více odvrací od percepce tištěného slova a stává se kulturou obrazovou, jejíž nedílnou součástí je i fotografie, lze považovat již delší dobu nevyvratitelný fakt (Děkanovský, 2008, s. 55). Tato schopnost vyžaduje od fotografa obrovské osobní nasazení, které je velmi fyzicky náročné, ať už na celkovou vytrvalost, výdrž, soustředěnost tak i na jeho reakční schopnosti. Žádný fotograf se neobejde bez pořádné dávky šikovnosti při manipulaci s fotografickou technikou, která mnohdy váží několik kilogramů. Současná fototechnika je sice na špičkové úrovni, nicméně čím složitější a dokonalejší je, tím je daleko težší ji „dostat pod kontrolu“. Navíc tato dokonalost techniky je draze vykoupena cenou fotografických přístrojů a sportovních objektivů, jenž se pohybuje ve stovkách tisíc korun. Sportovní fotografii můžeme rozdělit na několik kategorií. Pro toto členění neexistují přesná pravidla, ani se jimi nezaobírá žádná oficiální fotografická literatura. Snímky mohou mít akční povahu – střet soupeřů, emoce, vstřelení gólu, faul, úraz. Další kategorií mohou být fotografie zákulisní, kde nejde o samotnou sportovní akci, ale o okamžiky, které s ní úzce souvisí a dokreslují např. atmosféru zápasu, nervozitu před podáním výkonu, soustředění. Fotografie sportovců v situacích nesportovních tvoří zvláštní kategorii. Jsou to záběry ze společenských akcí, vyhlášení cen, portréty nebo fotografie přímo ze sportovcova soukromí.

Posledním

zástupcem

ve

fotografickém

žánru

je

fotografie

inscenovaná. Tento žánr bývá většinou používán v čistě sportovních denících, sportovních magazínech a společensko-kulturních magazínech deníků. U nás je to 25

převážně v magazínu Hattrick nebo v magazínu Mladé fronty dnes, kde například fotbalista Pavel Horváth, který je vyučený řezník, je vyfocen se zmijovkou na hlavě, s řeznickou sekerou v ruce, zavřený v obrovském mražáku mezi půlkami vepřového na hácích. Tento druh fotografií je stále více oblibený, snad pro svoji populární tvář, kdy je sportovec – hrdina zobrazen v jiných momentech než obvykle. Fotografické obrazy jsou opravdu schopné zmocnit se reality, protože fotografie není jen pouhým zobrazením (jako malířský obraz); není jen interpretací skutečnosti, ale je také jejím otiskem (Sontagová in Děkanovský, 2008, s. 55).

26

2. EMPIRICKÁ ČÁST 2.1 Cíle výzkumného šetření Obsahová analýza sportovních fotografií v Brněnském deníku. 2.1.1 Úkoly práce Úkolem práce je zpracování teoretické části diplomové práce o vlivu médií, pozici sportu v dnešních médiích a postavení sportovní fotografie v novinových denících. Analýza fotografií se zaměřením na sportovní fotografie v Brněnském deníku, sběr dat. Zpracování naměřených výsledků a jejich grafické znázornění. Interpretace výsledků a jejich popis, závěr.

2.1.2 Cíle práce Cílem diplomové práce je snaha představit obecně funkci a strukturu sportovní fotografie v denícíh, na konkrétním případu Brněnského deníku, který patří sice mezi deníky regionální, nicméně výsledek lze uplatnit pro aplikaci do obecné roviny deníků celostátních. Cílem je potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy a získat na ně uspokojivé odpovědi, přehledně je uspořádat a shrnout do grafické podoby a představit jednotlivé ukázky různých druhů sportovní fotografie. Hypotézy se zabývají kvantitavními poměry mezi fotografiemi a jejich obsahem. Zjištěný stav můžeme považovat za určité zrcadlo společnosti. Toho co je společností – čtenářem v novinách vyžadováno. Ze zjištených výsledků lze i vyčíst oblibu jednotlivých sportů ve společnosti.

27

2.1.3 Základní výzkumné otázky V diplomové práci se budeme zabývat následujícími výzkumnými otázkami:

Které sporty jsou v Brněnském deníku prezentovány na sportovních fotografiích?

Je v Brněnském deníku kladen větší důraz na určitý druh sportu ve sportovních fotografiích než na sporty ostatní ?

Je na sportovních fotografiích v Brněnském deníku prezentován i volnočasový sport – sport pro všechny nebo pouze sport soutěžní?

Jaké je zastoupení žen na sportovních fotografiích v Brněnském deníku?

Jaký mají sportovní fotografie v Brněnském deníku obsahový charakter (zachycují sportovní fotografie jen sportovce při sportovním výkonu, emocionálním projevu či fotografie sportovců, které přímo nesouvísí s jejich disciplínou)?

Jaký je kvantitativní poměr mezi fotografiemi zpravodajskými a fotografiemi sportovními?

28

2.2 Hypotézy Stanovené hypotézy mají základ v obecných otázkách, které se nabízejí při prohlížení sportovních fotografií v denících a jejich sportovních rubrikách. Týkají se počtu jednotlivých druhů fotografií, zastoupení sportů na fotografiích sportovních, poměrem mužů, žen a zkoumají charakter sportovních fotografií. Hypotéza 1 /H 1 /: Sportovní fotografie s fotbalovou tematikou jsou v Brněnském deníku prezentovány více než sportovní fotografie ostatních sportů. Ve společnosti převažuje názor, že fotbal patří mezi nejvíce rozšířené, oblíbené a propagované sporty u nás. Fotbalu je věnována obrovská pozornost i ze strany sponzorů. Všechna média si tento jev uvědomují a tento zájem zohledňují a snaži se divákům nabídnout co nejdokonalejší fotbalový servis. Cílem je zjistit, zda jsou fotbalové fotografie mezi ostatními sportovními fotografiemi v nadvládě a v jakém poměru a množství. Tento jev budeme hodnotit ve dvou obdobích. a/ v období „sportovního klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008 Hypotéza 2 /H 2 / : Fotografie s tematikou rekreačního sportu – sportu pro všechny jsou v Brněnském deníku zastoupeny méně než fotografie vrcholového sportu. Fenomén vrcholového sportu je stále častěji v naší společnosti diskutovaný. Je na něj nahlíženo z různých úhlů pohledu a pozic. Rozvoj a propagace vrcholového sportu jde ruku v ruce s rostoucím vlivem sponzorů a jejich pěnězi ve vrcholovém sportu. Média tento trend podporují. Na vrcholový sport je pohlíženo jako na jev vesměs negativní. Jako hodnotový protipól vrcholového sportu považujeme sport pro všechny – volnočasový sport. Je to 29

sportovní aktivita lidí, která je prováděna čistě pro radost a ve volném čase každého jedince – sportovce. Odpovědí na tuto hypotézu má být zjištění, zda vůbec a v jaké míře se média sportu pro všechny věnují. a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008 Hypotéza 3 /H 3 / : Sportovní fotografie v Brněnském deníku zobrazují více mužské sportovce než ženské sportovkyně. Tématem zobrazování mužského a ženského pohlaví v souvislosti se sportem se zabývají různé genderové teorie. Tyto teorie zkoumají kdy, v jakých souvislotech a jakým způsobem bývají zobrazovány ženy a kdy muži během sportovních přenosů a na sportovních fotografiích. Dále se zaměřují na otázky, co každý určitý způsob takové prezentace mužů a žen znamená pro společnost a co nám média tímto sdělují. V současné době neexistuje žádná převážně akceptovaná teorie. Na první pohled je však patrné, že ačkoliv téměř každá disciplína má mužskou a ženskou verzi, tak zastoupení žen na sportovní fotografií je minimální. Cílem je porovnat počet mužských a ženských sportovních fotografií v Brněnském deníku a jejich poměr. a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008

30

Hypotéza 4 /H 4 / : Sportovní fotografie v Brněnském deníku se zaměřují více na prezentaci sportovců při výkonu „jejich“ disciplíny než na fotografiích sportovců osobního charakteru. Profesionální sport, vliv peněz a obrovský tlak médií na sport mají na svědomí nový sportovní fenomém. Sportovci jsou modlou fanoušků, kteří sportovce – šampiony zahrnují bezmezným obdivem. Tito sportovci se tak stávají vzorem pro napodobování. Sportovní hvězdy proto nejsou „sledovány“ jen na hřištích a v tělocvičnách, ale i v soukromém životě. Někdy i určitá skutečnost ze soukromého života sportovní celebrity může vzbudit větší ohlas fanoušků než sportovní výkon samotný. V tomto duchu se změnila i jejich prezentace v médiích. Sportovci jsou často zobrazováni i mimo svoji sportovní disciplínu v jejich soukromém životě i při různých společenských událostech. Přesto i ve fotografiích ze stadiónů a hřišť došlo ke změně výběru oproti době minulé. Jsou vybírány fotografie, kde není sportovec při své činnosti, ale je „vytržen“ z činnosti, zobrazen v emočním projevu (pláč, projev radosti, bolest, smutek ). Takové záběry jsou považovány za přitažlivé, dokreslující celkovou atmosféru. Cílem výzkumného šetření proto bude kvantitativně porovnat poměr fotografií, které zobrazují sportujícího sportovce ( i emoční projevy sportovců při sportovních akcích) a fotografie sportovce v soukromém životě. a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008

31

Hypotéza 5 /H 5 / : Kvantitativní poměr mezi fotografií zpravodajskou a fotografií sportovní je v Brněnském deníku vyrovnaný. Každé vydání Brněnského deníku je tvořeno několika tematickými sešity, které jsou jednotlivě řazené za sebou. Mezi námi zkoumané sešity patří sešit hlavní, který obsahuje každodenní zprávy, reportáže . Druhý sešit s názvem události řeší jednotlivá aktuální témata světová či domácí. Poslední je sešit sportovní, který je celý věnován světu sportu. Sešity zpravodajské (hlavní sešit a sešit události) přinášejí bezpochyby aktuální zprávy a témata současnosti či se zabývají jinými otázkami, které by měly být pro čtenáře zásadní. Reflektují dění v zemi či ve světě. Obsahuje informace, které se člověka každodenně týkají. Naproti tomu sportovní přílohu můžeme vnímat jako určitý bonus ze světa zábavy, byť někdy neobsahuje jen zprávy veselé a zábavné. Cílem výzkumného šetření bude kvantitativně porovnat množství fotografií zpravodajských – reportážních, které slouží jako ilustrace k „důležitější“ části novin a fotografií sportovních. H5 a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008

32

2.3 Metodika výzkumného šetření Naše výzkumné šetření jsme se rozhodli aplikovat na příkladu Brněnském deníku (původně deník Rovnost), který má v jihomoravském kraji téměř stoletou historii a svoje pevné místo v podvědomí společnosti. Při výběru Brněnského deníku současně hrála roli vlastní osobní zkušenost s tímto deníkem. V Brněnském deníku jsem během studia pracoval na poloviční úvazek od srpna 2006 do února 2007 jako fotograf. Od října 2007 do června 2008 jsem v něm působil jako fotograf externí. Náplní mé práce

bylo fotografování

zpravodajských, reportážních i sportovních údálostí. Osobní zkušenost, kontakt na redakci a volný přístup do archivu deníku, to vše hrálo velkou roli pro mé rozhodnutí využít Brněnský deník k mojí diplomové práci. Jediná otázka, kterou jsem se na počátku zabýval, byla, zda nebude vadit, že se v případě Brněnského deníku jedná o noviny regionální. Po konzultaci se sportovními redaktory deníku jsem nabyl přesvědčení, že lze výsledky bez obav paušalizovat na „fotografickou“ situaci v denících obecně. V první fázi výzkumného šetření jsme použili kvalitativní metodu rozhovoru se dvěma současnými sportovními redaktory Brněnského deníku – Tomášem Hermanem a Tomášem Michálkem. Oba jsou sportovními redaktory s mnohaletými

zkušenostmi.

Rozhovor

byl

nestandardizovaný,

probíhal

neformálně při obědě v restauraci. Oběma současně jsme kladli otázky týkající se sportovní fotografie, jejího vývoje v historii, současné pozice , obsahu a struktury, kterou má v dnešním tisku. Oba účastníci rozhovoru odpovídali na otázky, vzájemně se doplňovali, ovlivňovali, ale v některých momentech se odpovědi lišily a docházelo ke konfrontaci názorů, která ovšem probíhala v přátelské atmosféřa a byla jednoznačně ku prospěchu věci. Odpovědi na otázky jsme zaznamenávali tužkou do poznámek a část rozhovoru nahrávali diktafonem. Redaktory jsme nakonec poprosili, zda by mně jejich názory na sportovní fotografii neposlaly shrnuté a napsané do základních bodů elektronickou poštou. Veškeré jejich odpovědi jsme shrnuli do dvou níže uvedených statí, kde každá z nich je tvořena názory právě jednoho redaktora.

33

V druhé fázi výzkumného šetření jsme se zaměřili na analýzu fotografií v jednotlivých číslech deníku. Po konzultaci se sportovními redaktory jsme si vybrali dvě měsíční období. Délku jednotlivých období lze považovat za dostatečnou, umožňující poskytnout hodnotná, platná a nezkreslená data. Dvě období jsme určili proto, abychom mohli zjištěné výsledky vzájemně porovnat a uvést do širších souvislostí. První období je období „sportovního klidu“ – jedná se o přelom druhé poloviny měsíce června a první poloviny měsíce července 2008, kdy podle slov sportovních redaktorů panuje sportovní „okurková sezóna“. Všechny ligové soutěže jsou přerušené a sportovci mají prázdniny. V těchto obdobích probíhají však jiné sportovní události, jako jsou olympiády či různá mistrovství. Druhé období je měsíc říjen, v tento měsíc jsou všechny ligové sporty v plném proudu. Brněnský deník vychází každý všední den a v sobotu. V neděli a státní svátky deník nevychází. Každé z námi vybraných měsíčních období obsahuje 22 vydání ze všedního dne a 4 vydání sobotní. Každé vydání deníku má několik sešitů, jejich počet není každý den jednotný, některé dny obsahují sešity zvláštní – bonusové . Pro vlastní sběr dat jsme si vybrali tři sešity, které vychází každý všední den i v sobotu. Patří mezi ně sešit hlavní - zpravodajský s titulní stránkou, druhý sešit s názvem události, který zpravodajsky řeší určité vybrané problémy do větší hloubky. Třetí sešit je celý věnován sportovnímu zpravodajství. Z měření jsme vyloučili sešit kulturní a sešity s názvem moje peníze, servis, babyboom, bellevue. Pro analýzu fotografií jsme se rozhodli použít kvantitativní metodu měření. Jednotlivé sešity jsme procházeli a pomocí pravítka měřili velikosti stran fotografií s přesností na milimetry, které jsme zadávali do předem připravené tabulky v aplikaci MS Excel, která počítala ze zadaných údajů obsah plochy každé fotografie v cm². S těmito údaji jsme pracovali dále. Určovali, kolik fotografií vychází každý den v mnou vybraném období, jaká je jejich celková plocha, jaký poměr mezi sebou vzájemně mají, jaké sporty jsou na nich představovány a v jakém množství, počet titulních stránek se sportovní fotografií a konečně jaký charakter fotografie mají.

34

U fotografií zpravodajských jsme prováděli pouze měření obsahu plochy a počtu fotografií. U fotografií sportovních jssme každé fotografii přiřazovali následující kategorie: Kategorie druhu sportu Sportovní kategorie jsme vybrali dle četnosti výskytu jednotlivých sportů ve zprávách sportovního internetového serveru http://sport.idnes.cz/, a výskytu v tištených denících MF Dnes a Brněnském deníku. Jedná se o sporty, které obecně u nás ve společnosti patří mezi nejpopulárnější:

fotbal

hokej

basketbal

tenis

volejbal

házená

atletika

lyžování (zahrnuje všechny lyžařské disciplíny)

auto – moto (všechny druhy motoristických sportů )

cyklistika

ostatní (ragby, střelba, plavání, golf, box, šachy, baseball, krasojízda, zápas, stolní tenis, triatlon, jízda na koni – všechny disciplíny, curling, badminton)

sport pro všechny – sportovní aktivita provozována amatéry pro radost ve volném čase (pěší výlety, jízda na kole, koupání,...)

Kategorie pohlaví sportovce muž žena

35

Kategorie obsahu fotografie

osobní

Sportovec je zobrazen v civilním prostředí, s rodinou, doma, portrét, na němž není patrná disciplína, které se věnuje, sportovní slavnosti, předávání ocenění, portréty fanoušků, trenérů, rozhodčích.

sportovec při sportovní aktivitě

Sportovec je vyobrazen při "své" či jiné sportovní aktivitě, sportovní portrét, z něhož je patrná disciplína sportovce, projevy emocí.

Kategorie titulní fotografie Označuje sportovní fotografii, která zaujímala místo na titulní stránce hlavního zpravodajského sešitu.

36

2.4 Výsledky výzkumného šetření 2.4.1 Kvalitativní předvýzkumné šetření - shrnutí rozhovorů se sportovními redaktory 2.4.1.1 Názor sportovního novináře Brněnského deníku Tomáše Michálka na sport v současném tisku - fotografie ve sportovních rubrikách novin

Trendy a vývojové tendence fotografií ve sportovních rubrikách českých deníků se do značné míry shodují s jejich pozicí na zpravodajských stránkách. Moderní layouty deníků zahrnují množství hodně netextových grafických prvků, včetně fotografií. Vzhledem k tomu, že sport je ve své podstatě zábava, bývá zpravodajství o něm hodně zaměřené na vizuální stránku. Současný přístup ke sportovní fotografii je oproti minulosti odlišný jak v práci fotografa, tak ve výběru editora, který obrázky do stran řadí. Kvůli multimedializaci deníků se nemůže fotograf zaměřovat na jednu věc a jeden typ záběru. Kromě fotky v novinách totiž musí často obstarat i fotogalerii na internet, která by měla být co nejvíce rozmanitá. Někdy také fotograf pořizuje krátké video. I nároky na fotografii do novin jsou jiné. V minulosti bývalo zvykem zařazovat fotografie, na kterých je například u fotbalu situace okolo vstřelení branky. Dnes se musí fotograf snažit o co nejpřehlednější fotku. Místo celkových pohledům se zaměřuje na detail a na zachycení emocí. Běžně se místo fotek ze hry zařazují fotky rozčilených trenérů, tenistů klopících oči na střídačce, výměny názorů protihráčů. Editor s fotografiemi více pracuje. Vybírá neobvyklé formáty – extrémně široké, či vysoké. K článku může poskládat více fotek. Běžně zařadí jen samotnou fotku s krátkým popisem (fotorám). Fotografie, která dříve byla jen doplňkem článku, se stává samostatným nosným prvkem. Běžně se tak využívá u vizuálně atraktivních sportů, které by se však do většího článku v novinách neprosadily. Stejně tak slouží samostatné fotografie k zachycení význačné sportovní osobnosti v nějaké situaci, která by jako článek nebyla zajímavá (například předávání nějakého charitativního šeku hokejovou hvězdou, ruská tenistka nafotí kalendář, bývalý slavný fotbalista losuje program turnaje). 37

Podobně jako například v kulturních rubrikách je ve sportu značně patrné zaměření na známé osobnosti. Editor ve většině případů dá přednost třeba i méně kvalitní fotografii s celebritou před zajímavějším snímkem, na kterém je méně známý sportovec. V extrému to může vypadat i tak, že když při fotbalovém utkání zůstane největší hvězda na lavičce, vyjde v novinách jeho fotka, jak sleduje zápas, nebo se baví se spoluhráči. Bývá snaha osobnosti vyfotit i mimo hřiště. Například na letišti, nebo na procházce ve městě (Pokud například do Brna zavítá hvězda typu legendy formule 1 Michaela Schumachera, mění se fotografové téměř v paparazzi). Podobně to platí i se samostatnými sporty. Nejčastěji se obejvují ty, které jsou populární. České prostředí je v tomto ohledu specifické. Nejčastěji snímaný je tu sice fotbal jako téměř všude v Evropě, ale na rozdíl od ostatních zemí má velký podíl i lední hokej. Ostatní sporty se vyskytují nepravidelně podle významu událostí. V tom se za poslední léta nic nemění. Mírně přibývá jen fotografií ze sportů, které se dostávají v Česku do módy (golf, florbal, snowboarding, ...). Někdy se na sportovní stránky novin dostanou i neobvyklé typy fotek. Může jít třeba o fotoseriál, který na několika po sobě zachycuje určitou událost (průběh havárie při závodě formule 1, fotbalista obehrál protihráče a vstřelil gól, ...). Jindy jde třeba o nevzhledné, rozmazané či tzv. rozbité snímky (maximálně zvětšení, rozlišení fotky nestačí. Používají se, pokud je třeba ukázat nějaký zajímavý detail (faulující hokejista, lyžař míjí branku, ...). Jinak fotograf s editorem spolupracují i na fotografiích pro rozhovor. Nepoužívají se fotky, když dotyčný mluví, ale sportovec fotografovi pózuje. Vybírají se k tomu zajímavá místa. Stadion, na kterém fotbalista hraje, památka ve městě, kde sportovec žije, fotka se jeho trofejemi, autem, nebo třeba se psem. Snímek může být i výrazně naaranžovaný. Jen minimálně se v novinách objevují studiové fotografie, hojně je však využívají magazíny. Někdy se používají i fotky, které mají reportážní charakter, nebo mají zachytit náladu. Spíš se z nich skládají fotostrany, nebo stojí samostatně. Občas se ale dávají ke článku. Například editor použije fotky, jak pořadatelé rychle zakrývají kurt a lidé se choulí pod deštníky, když prší na tenisovém turnaji ve Wimbledonu. Stejně tak občas dostanou místo obrázky pomalovaných fotbalových fanoušků, záběr pole se slunečnicemi nebo s kravami a v pozadí peloton cyklistů, nebo odpočívající mechanici v depu formule 1. 38

2.4.1.2 Názor sportovního novináře Brněnského deníku Tomáše Hermana – sportovního novináře a editora Brněnského deníku na základní změny sportovní žurnalistiky v Brněnském deníku a obecně denících v posledních letech Sportovní novinář Tomáš Herman charakterizuje pozici sportovní fotografie a její změny v čase následujícím způsobem: • Nezajímá se již tolik o průběh utkání, jako spíše o reakce na jeho průběh. Projevuje se např. tím, že už se průběh zápasu nepopisuje chronologicky, ale podle důležitosti. Např. když někdo vyhraje fotbalový zápas 1:0, rozebere se nejdříve pořádně rozhodující moment zápasu a jeho souvislosti (například, že někdo vyhrál po sedmi duelech), než aby se popisovala každá šance kterého týmu. • Více se zaměřuje na záležitosti, které se sportem pouze souvisí (tj. rozebírají se výstroje hokejistů, jak vypadá formule jedna, co dělá fotbalista během dne na mistrovství světa a podobně. Dříve se rozebíral jen čistě sportovní aspekt. • U společenských celebrit (Jágr, Šebrle, Ronaldo, Woods) je to ještě extrémnější. Znají je i lidé, kteří se o sport přímo nezajímají a proto se rozebírají i jejich mimosportovní aktivity. • Obecně ve sportovní žurnalistice dochází k soustředění se na několik základníchhvězd, o nichž se píše mnohem víc než třeba jen o něco horších sportovcích. Příklad: Člověk, který vyhraje jednou olympiádu, za dva roky si zakouří marihuanu, je pro noviny vděčnější, než člověk, co je pětkrát druhý na mistrovství světa. Základní zaměření fotografií: Mezi významné současné trendy ve sportovní fotografii patří zobrazení emocí (víc než dříve). V novinách je mnohem víc fotografií zachycujících radost i smutek sportovců. Velmi důležitou roli hraje na fotografiích detail (oproti celku, který je důležitý jen například při rozebírání některé sporné sportovní situace jako 39

je ofsajd). Velmi důležitá je estetická hodnota fotografie na úkor zpravodajské (hezčí fotografie pěkného souboje je pro noviny lepší než zachycení vítězného gólu, pokud tato fotografie není tak zajímavá. Dříve bylo zachycení důležitého momentu důležitější i v případě, že fotografie nebyla tak „hezká“). V případě nejdůležitějších

sportovních

událostí

nadále

zůstává

důležité

zachycení

rozhodujícího momentu. Oblíbené jsou v současnoti fotografie magazínového typu i v denících (cyklista na rozmazaném pozadí, lidé s deštníky na prázdných sedačkách ve Wimbledonu, pohled „rybím okem“ ze dna bazénu na plavce atd.

40

2.4.2 Analýza sportovních fotografií Pro sběr dat jsme vybrali dvě měsíční období, první období od 15.6.―15.7.2008, druhé období od 1.10.―31.10 2008. První je období „sportovních“ prázdnin z pohledu ligových soutěží a závodů. V tomto období probíhají často jiné významné sportovní událolosti – olympiáda či různá mistrovství. Říjen je období, kdy je v plném proudu nejvíce ligových soutěží a závodů. Z obou období jsem vybral 22 vydání ze všedního dne a 4 vydání sobotní. V sobotu 5.července deník nevyšel z důvodu státního svátku. Taktéž v měsíci říjnu úterý 28.10. Celkem jsme zpracovali 26 vydání deníku v každém období.

Obr. 1 Ilustračni dokumentární fotografie zachycující volnočasové sportovní činnosti romských děti na ulici Bratislavská v Brně (foto:Roman Franc)

41

2.4.2.1 Přehled počtu a rozlohy fotografií v deníku v období 15.6.- 15.7. 2008 celkový počet fotografií v období 15.6.-15.7. 2008

15.7. 14.7. 12.7. 11.7. 10.7.

19 19

22 21

28 25

9.7. 8.7. 7.7. 4.7. 3.7. 2.7. 1.7. 30.6. 28.6. 26.6. 27.6.

33 32 31 32

24

32

37

24 28

23 18

25.6. 24.6. 23.6. 21.6. 20.6. 19.6.

27 33 24

19 19

18.6. 17.6. 16.6.

32

30

33

23

15.6.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet fotografií

Graf. 1 Celkový počet všech fotografií (zpravodajské, reportážní i sportovní ) v jednotlivých dnech období 15.6.-15.7.2008 celková velikost plochy všech fotografií v období 15.6.-15.7. 2008 15.7.

2685,66

3471,25 3157,35 2851,24 3537,72

14.7. 12.7. 11.7. 10.7.

4326,92

9.7. 8.7.

3665,27 4330,9 3588,77 3897,91 3957,46 3327,51

7.7. 4.7. 3.7. 2.7. 1.7. 30.6.

4859,01 4034,36 3687,58 3503,25 3507,15 4038,1 3683,25 3703,05

28.6. 26.6. 27.6. 25.6. 24.6. 23.6. 21.6.

2765,25

20.6.

3284,63

19.6.

4509,77 4066,49 4131,86 3696,45

18.6. 17.6. 16.6. 15.6.

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

velikost plochy fotografií v cm ²

Graf. 1A Celková velikost plochy všech fotografií (zpravodajské, reportážní i sportovní) v cm² v jednotlivých dnech období 15.6.-15.7.2008

42

počet nesportovních fotografií v jednotlivých dnech období 15.6.-15.7. 2008 12 13 12

15.7. 14.7. 12.7. 11.7. 10.7. 9.7. 8.7. 7.7. 4.7. 3.7. 2.7. 1.7. 30.6. 28.6. 26.6. 27.6. 25.6. 24.6. 23.6. 21.6. 20.6. 19.6. 18.6. 17.6. 16.6. 15.6.

15

24

12

18

22

18 15

13

12 10

19

14 17 17

14

9 9

5

16

14

9

0

20

21

17 14 15

20

25

30

počet fotografií

Graf. 2 Počet nesportovních fotografií v jednotlivých dnech období 15.6.-15.7.2008 celková velikost plochy nesportovních fotografií v období 15.6.-15.7. 2008 1563,96

15.7.

1996,71 1976,6 1896,88

14.7. 12.7. 11.7.

2589,28 2503,35

10.7. 9.7.

2124,65

8.7.

2518,65

7.7.

2007,05 2202,96 2194,06

4.7. 3.7. 2.7.

1545,66

1.7.

2649,35 2262,6 2407,23

30.6. 28.6. 26.6.

1641,3

27.6.

2363,75 2510,3

25.6. 24.6.

1919,52

23.6. 21.6.

2223,85 1963,51 1760,65

20.6. 19.6.

2641,85 2372,54

18.6. 17.6. 16.6.

1835,65 2287,25

15.6.

0

500

1000

1500

2000

2500

3000


Graf. 2A Celková velikost plochy nesportovních fotografií v jednotlivých dnech období 15.6.15.7.2008

43

počet sportovních fotografií v jednotlivých dnech období 15.6.-15.7. 2008 15.7. 14.7. 12.7.

6

11.7. 10.7.

6

7 10

4 13

9.7. 8.7.

15 10

7.7.

13

4.7.

12

3.7.

8

2.7. 1.7.

17 18

30.6.

10

28.6.

19

26.6.

9

27.6.

5

25.6.

10

24.6. 23.6. 21.6.

16 10 10 10

20.6. 19.6.

11

18.6.

13

17.6. 16.6.

21 9

15.6.

0

5

10

15

20

25

počet fotografií

Graf. 3 Počet sportovních fotografií v jednotlivých dnech období 15.6.-15.7.2008 celková velikost plochy sportovních fotografií v období 15.6.-15.7. 2008 15.7.

1121,7

14.7.

1474,54

1180,75

12.7.

954,36 948,44

11.7. 10.7.

1823,57

9.7. 8.7.

1540,62 1812,25 1581,72 1694,95 1763,4 1781,85

7.7. 4.7. 3.7. 2.7. 1.7.

2209,66

30.6.

1771,76

28.6.

1280,35

26.6.

1861,95

27.6.

1143,4

25.6.

1527,8

24.6.

1763,73

23.6. 21.6.

1479,2 801,74

20.6.

1523,98

19.6.

1867,92 1693,95

18.6. 17.6. 16.6.

2296,21 1409,2

15.6.

0

500

1000

1500

2000

2500


Graf. 3A Celková velikost plochy sportovních fotografií v jednotlivých dnech období 15.6.15.7.2008

44

2.4.2.2 Přehled počtu a rozlohy fotografií v deníku v období 1.10. – 31.10. 2008 celkový počet fotografií v období 1.10.-31.10. 2008 31.10. 30.10. 29.10. 27.10. 25.10. 24.10. 23.10. 22.10. 21.10. 20.10. 18.10. 17.10. 16.10. 15.10. 14.10. 13.10. 11.10. 10.10. 9.10. 8.10. 7.10. 6.10. 4.10. 3.10. 2.10. 1.10.

18

24 24 28 21 21 26 29 23 26

17 15 17 14 26 21 21 20 18 20 23 18 25 27 21 18

0

5

10

15

20

25

30

35

počet fotografií

Graf. 4 Celkový počet všech fotografií (zpravodajské, reportážní i sportovní ) v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10.2008 celková velikost plochy všech fotografií v období 1.10.-31.10. 2008 31.10. 30.10. 29.10. 27.10. 25.10. 24.10. 23.10. 22.10. 21.10. 20.10. 18.10. 17.10. 16.10. 15.10. 14.10. 13.10. 11.10. 10.10. 9.10. 8.10. 7.10. 6.10. 4.10. 3.10. 2.10. 1.10.

0

2721,92 3049,96 3726,13 3590,64 3141,03 2563,96 3729,57 3951,58 3279,53 3248,21 2985,25 2472,64 2940,54 2682,69 3551,18 3459,86 3042,12 2613,86 3407,15 3931,48 2623,01 3617,91 3332,16

4646,9

4713,49

2690,66 500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000


Graf. 4A Celková velikost plochy všech fotografií (zpravodajské, reportážní i sportovní) v cm² v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10.2008

45

počet nesportovních fotografií v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10. 2008 31.10. 30.10. 29.10. 27.10. 25.10. 24.10. 23.10. 22.10. 21.10. 20.10. 18.10. 17.10. 16.10. 15.10. 14.10. 13.10. 11.10. 10.10. 9.10. 8.10. 7.10. 6.10. 4.10. 3.10. 2.10. 1.10.

12

13 16 14 14 13 18 17 17 20 13

10 10 8 19

12 16 14 12 11 13 10 14

17

11 10

0

5

10

15

20

25

počet fotografií

Graf. 5 Počet nesportovních fotografií v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10.2008 celková velikost plochy nesportovních fotografií v období 1.10.-31.10. 2008 31.10. 30.10. 29.10. 27.10. 25.10. 24.10. 23.10. 22.10. 21.10. 20.10. 18.10. 17.10. 16.10. 15.10. 14.10. 13.10. 11.10. 10.10. 9.10. 8.10. 7.10. 6.10. 4.10. 3.10. 2.10. 1.10.

0

1110,06

1826,24

2595,18 1721,25 1809,48 1393,92 2147,15 2433,9 2287,03 2357 2119,44 1471,77 1711,35 1379,3 3474,96

2022,84 2675,71 2154,22 1773,61 1981,57 2087,28 1220,33 2037,13 2134,95

3189,06

1420,71 500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000


Graf. 5A Celková velikost plochy nesportovních fotografií v jednotlivých dnech období 1.10.31.10.2008

46

počet sportovních fotografií v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10. 2008 31.10. 30.10. 29.10. 27.10. 25.10. 24.10. 23.10. 22.10. 21.10. 20.10. 18.10. 17.10. 16.10. 15.10. 14.10. 13.10. 11.10. 10.10. 9.10. 8.10. 7.10. 6.10. 4.10. 3.10. 2.10. 1.10.

6

11 8 14 7 8 8 12

6 6 4 5 7 6 7 9 5 6 6 9 10 8 8 13 10 8

0

2

4

6

8

10

12

14

16

počet fotografií

Graf. 6 Počet sportovních fotografií v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10.2008 celková velikost plochy sportovních fotografií v období 1.10.-31.10. 2008 31.10. 30.10. 29.10. 27.10. 25.10. 24.10. 23.10. 22.10. 21.10. 20.10. 18.10. 17.10. 16.10. 15.10. 14.10. 13.10. 11.10. 10.10. 9.10. 8.10. 7.10. 6.10. 4.10. 3.10. 2.10. 1.10.

895,68

1939,9 1130,95 1869,39 1331,55 1170,04 1582,42 1517,68

992,5 890,64 865,81 1000,87 1229,19 1303,39 1171,94 1528,34 784,15 887,9 840,25 1425,58 1844,2 1402,68 1524,43 1580,78 1197,21 1269,95 0

500

1000

1500

2000

2500


Graf. 6A Celková velikost plochy sportovních fotografií v jednotlivých dnech období 1.10.-31.10. 2008

47



48

2.4.2.3 Přehled počtu a rozlohy sportovních titulních fotografií v obdobích 15.6.- 15.7. a 1.10. – 31.10. celkový počet titulních fotogrfafií v období 15.6. - 15.7.2008

1.

4.7. titulní fotografie_volejbal_muži_sportovec při sportovní aktivitě

143,52

2.

21.6. titulní fotografie_fotbal_muži_osobní fotografie

176

3.

16.6. titulní fotografie_fotbal_muži_sportovec při sportovní aktivitě

244,16

156

4.

0

50

100

150

15.6. titulní fotografie _ basketbal_ženy_sportovec při sportovní aktivitě

200

250

300

plocha jednotlivých titulních fotografií

Graf. 15 Přehled počtu a rozlohy sportovních titulních fotografií v Brněnském deníku v období 15.6. – 15.7. 2008 v cm² celkový počet titulních fotogrfafií v období 1.10. - 31.10. 2008

1.

262,5

2.

262,5

3.

1.10. titulní fotografie _ fotbal_muži_sportovec při sportovní aktivitě

6.10. titulní fotografie_hokej_muži_sportovec při sportovní aktivitě

16.10. titulní fotografie_basketbal_ženy_sportovec při sportovní aktivitě

163,24

206,15

4.

0

50

100

150

200

30.10. titulní fotografie_hokej_muži_sportovec při sportovní aktivitě

250

300

plocha jednotlivých titulních fotografií

Graf. 15A Přehled počtu a rozlohy sportovních titulních fotografií v Brněnském deníku v období 1.10. – 31.10. 2008 v cm²

49

2.4.3 Diskuse Získaná data z výzkumného šetření, jsme přehledně graficky uspořádali do podrobně popsaných grafů. Výsledky jsme opatřili komentářem, který popisuje zjištěný výsledky. Hypotéza 1 /H 1 /: Sportovní fotografie s fotbalovou tematikou jsou v Brněnském deníku prezentovány více než sportovní fotografie ostatních sportů. Hypotéza 2 /H 2 / : Fotografie s tematikou rekreačního sportu – sportu pro všechny jsou v Brněnském deníku zastoupeny méně než fotografie vrcholového sportu. H1, H2 a/ v období „sportovního klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008

porovnání poměru sportovních fotografií s fotbalovou tématikou a sportem pro všechny se sportovními fotografiemi os tatních sportů v období 15.6.-15.7.2008

ostatní cyklistika 3544,75

sport pro všechny auto-moto

2205,31 1110,1

atletika

3564,56 2583,2

házená

243

volejbal 1058,42

tenis

3469,76

basketbal

1458,95 2713,84

hokej fotbal 18112,95

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

18000

20000

plocha fotografií v cm²

Graf. 8 Porovnání poměru sportovních fotografií s fotbalovou tématikou se sportovními fotografiemi ostatních sportů v cm² v období 15.6.-15.7.2008

50

H1, H2 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008 porovnání poměru sportovních fotografií s fotbalovou tématikou a sportem pro všechny se sportovními fotografiemi ostatních sportů v období 1.10. - 31.10.2008 sport pro všechny ostatní

0 4264,2

cyklistika

436,22

auto-moto 1995,58 lyže

1251,91 atletika

197,64

házená

696,55

volejbal

1120,44 336,24

tenis 1762,45

basketbal 9853,53

hokej fotbal

11285,76 0

2000

4000

6000 8000 plocha fotografií v cm²

10000

12000

Graf. 9 Porovnání poměru sportovních fotografií s fotbalovou tématikou se sportovními fotografiemi ostatních sportů v cm² v období 1.10. - 31.10.2008 porovnání poměru sportovních fotografií s fotbalovou tématikou se sportovními fotografiemi ostatních sportů ve dvou obdobích 15.6.-15.7.2008 a 1.10. - 31.10.2008 sport pro všechny 1110,1

ostatní 7808,95

cyklistika 2641,53

auto-moto

5560,14

lyže

1251,91

atletika

2780,84

házená

939,55 2178,86

volejbal

3806

tenis

3221,4

basketbal 12567,37

hokej fotbal

29398,71

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000


Graf. 10 Porovnání poměru sportovních fotografií s fotbalovou tématikou se sportovními fotografiemi ostatních sportů v cm² ve dvou obdobích 15.6.-15.7.2008 a 1.10.-31.10. 2008

51

Z grafu číslo 8 vyčteme, že v letním období 15.6.-15.7.2008, převažuje na stránkách Brněnského deníku fotbalová fotografie výrazně nad fotografiemi ostatních sportů (vyjádřeno v ploše fotografií v cm²). Fotbalová fotografie se celkem v tomto období v deníku rozprostírá na 18 112,95 cm², druhý nejprezentovanější sport v tomto období je lední hokej s 2 713,84 cm². Rozdíl mezi první a druhou nejvíce zastoupenou je tedy dosti výrazný. Převaha fotbalu je patrná i v druhém období 1.10.-31.10. z grafu číslo 9, kdy je fotbal opět na první místě mezi ostatními fotografiemi o jejich rozloze 11 285,76 cm². Plocha fotbalových fotografií se v porovnání s letním obdobím snížila, tuto skutečenost můžeme vysvětit aktuální hokejovou sezónou, která pravděpodobně může za navýšení hokejové fotografie oproti létu na 9853,53 cm² a patří po fotbalové fotografii mezi druhou nejvíce zastoupenou. Tento trend se promítne i do celkového součtu plochy fotografií v grafu číslo 10 za obě období společně. Fotbalová sportovní fotografie celkem za obě období zaujímá v Brněnském deníku první místo s 29 396,71 cm². Stává se tak nejčastější publikovanou sportovní fotografií. Těmito fakty můžeme potvrdit stanovenou hypotézu číslo H1. Zaměříme-li se na pozici sportu pro všechny — sportu rekreačního mezi ostatními sporty v Brněnském deníku, z grafu číslo 8 zjistíme, že v letním měřeném období zaujímá plochu 1110,1 cm². Tato plocha počtem odpovídá čtyřem fotografiím. V období měsíce října (graf číslo 9) se však v deníku neobjevila jediná fotografie s tématem rekreačního sportu. Z předcházejícího zjištění můžeme vyvodit názor, že prezentace rekreačního sportu nepředstavuje z pohledu sportovního zpravodajství zajimavou alternativu k ostatním sportům. Jeho prezentaci v letním období můžeme připsat zmíněné „novinářské okurkové sezóně“ a nástávajícímu létu. Letní období se nabízí pro prezentaci tohoto typu fotografií, spíše však v souvisloti pro nastolení letní atmosféry a jako předzvěst období letních dovolených. Fotografie tohoto chrakteru vnímáme tedy spíše jako ilustraci období než-li jako „klasické“ sportovní fotografie. Výsledky měření nám poslouží k potvrzení stanovené hypotézy H2, že její role mezi sportovními fotografiemi je v Brněnském deníku nejmenší.

52



53

Hypotéza 3 /H 3 / : Sportovní fotografie v Brněnském deníku zobrazují více mužské sportovce než ženské sportovkyně. a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – 15.6.-15.7. 2008 poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v období 15.6.-15.7.2008

7734,29

ženy

32574,71

muži

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000


Graf. 11 Poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v cm² v období 15.6.-15.7.2008 poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v období 15.6.-15.7.2008

52

ženy

209

0

50

100

150

200

muži

250

počet fotografií

Graf. 11A Poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v období 15.6.-15.7.2008

54

H3 b/ v období sportovní sezóny – 1.10.-31.10.2008 poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v období 1.10.-31.10.2008

4878,5

ženy 28298

0

5000

10000

15000

20000

25000

muži

30000


Graf. 12 Poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v cm² v období 1.10.-31.10.2008 poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v období 1.10.-31.10.2008

30

ženy 177

0

50

100

150

muži

200

počet fotografií

Graf. 12A Poměr sportovních fotografií zobrazující muže a ženy v období 1.10.-31.10.2008

55

Z grafů číslo 11, 11A, 12, 12A zřetelně vyplývá, že počet sportovních fotografií v prvním i druhém období zobrazující mužské sportovce je oproti ženské sportovní fotografii v jasné převaze. Snaha o přesné popsání příčiny tohoto stavu by byla velmi troufalá. Tento „problém“ nerovné pozice mužů a žen ve sportu a jejich rolí zahrnuje velmi široké spektrum vztahů a vazeb, je podmíněn množstvím faktorů. V obecné rovině lze za původce označit mnohé zakořeněné stereotypy ve společnosti vůči ženám ― sportovkyním ve více rovinách. Téma ženy a sportu, maskulinita a feminita patří v současnosti k často diskutovanýn tématům. Touto tématikou se také zabýval mezinárodní filmový festival Femina film v roce 2008, který proběhl v říjnu v Ústí nad Labem. Malý zájem médíí může být dán tím, že muži obecně „pohrdají“ sledováním ženského sportu, když mohou sledovat „kvalitnější“ výkony při sportu mužském. Jediné, co muži na sportujícíh ženách jsou schopni obdivovat a sledovat, je často jejich krása a přitažlivost. U samotných žen nepatří volnočasové sledování sportu mezi časté záliby. Jejich návštěvnost sportovních akcí není velká, z toho plyne daleko menší aktivita médií v tomto směru a tím pádem menší popularita ve společnosti. Myslím však, že se tento trend může pomalu měnit a role žen ve sportu se pomalu zvětšuje. Příčinou mohou být stále častější úspěchy žen v různých sportovních odvětlích. K takovým ženám sportovkyním u nás patří aktuálně např. Kateřina Emmons a Barbora Špotáková či Martina Sáblíková.

56



57

Hypotéza 4 /H 4 / : Sportovní fotografie v Brněnském deníku se zaměřují více na prezentaci sportovců při výkonu „jejich“ disciplíny než na fotografiích sportovců osobního charakteru. a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – 15.6.-15.7.2008 pom ěr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v cm ² v období 15.6.-15.7.2008

12282,08

sportovec na fotografii osobního charakteru

28026,92


0

5000

10000

15000

20000

25000

30000


Graf. 13 Poměr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v cm² v období 15.6.-15.7.2008

Z grafů číslo 13, 13A, 14, 14A lze vyčíst poměr počtu a plochy fotografií mezi sportujícím sportovcem a sportovcem zobrazeným „mimo“ svůj sport. V dřívějších dobách byli sportovci spojováníi čistě se sportem jako takovým. Bylo na ně tímto způsobem nahlíženo a takto byli i prezentováni. Se stále roustoucím vlivem reklamy, pěnez a médií v profesionálním sportu a ve společnosti se objevuje nový jev. Sportovní „hvězdy“ přesahují vliv své disciplíny a stávají se i „hvězdami“ i v normálním životě. Jsou sledovány médii i v osobním životě. Veřejně je diskutován a hodnocen jejich styl oblečení, účesy, parfémy. Tyto atributu jsou četnými firmami šikovně využivány k reklamě. Hvězdy sportu jsou hojně napodobováni a přebírány jako vzor, ne však pouze co se týká sportu, ale i vzhledu a oblékání.

58

poměr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v období 15.6.-15.7.2008

109


173


0

50

100

150

200

počet fotografií

Graf. 13A Poměr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v období 15.6.-15.7.2008

b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008

pom ěr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v cm ² v období 1.10.-31.10.2008


4895,76

26699,24


0

5000

10000

15000

20000

25000

30000


Graf. 14 Poměr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v cm² v období 1.10.-31.10.2008

59

poměr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v období 1.10-31.10.2008

38


161


0

50

100

150

200

počet fotografií

Graf. 14A Poměr sportovních fotografií zobrazující sportovce při spotovní aktivitě a sportovce na fotografii osobního charakteru v období 1.10.-31.10.2008

Z grafů číslo 13, 13A, 14, 14A lze vyčíst poměr počtu a plochy fotografií mezi sportujícím sportovcem a sportovcem „civilním“ v jednotlivých obdobích. Z grafů je patrné, že v období 15.6. -15.7.2008

je počet i plocha fotografií

sportovců s charakteristikou osobní fotografie – vyšší než v období 1.10.-31.10. 2008. Tento výsledek můžeme vysvětlit tím, že letní období je považováno z pohledu sportovního novináře za období sportovních prázdnin, kdy jsou všechny ligové soutěže přerušené. V letním období se také uskutečňují „nákupy“ sportovců mezi jednotlivými kluby a týmy. Sportovci se v létě účastní i mnoha společenských, charitativních a propagačních akcí a sportovní redaktoři jsou nuceni vybírat práve tyto osobní fotogrfie sportovů pro jejich ilustraci. V období 1.10.-31.10. je opět v plném proudu většina sportovních soutěží, proto jsou sportovní fotografie se sportovcemi v „akci“ žádanější. Zjištěním můžeme stanovenou hypotézu H4 potvrdit.

60

Hypotéza 5 /H 5 / : Kvantitativní poměr mezi fotografií zpravodajskou a fotografií sportovní je v Brněnském deníku vyrovnaný. H5 a/ v období „klidu“ profesionálního sportu – polovina června až polovina července 2008 b/ v období sportovní sezóny – říjen 2008

celkový velikost plochy jednotlivých druhů fotografií

73486,42 obě období dohromady

fotografie sportovní

108494,60

181981,59

33177,42 1.10.-31.10.

fotografie nesportovní

52535,44 85713,43 40309

15.6.-15.7.

55959,16

fotografie celkem

96268,16

0

50000

100000

150000

200000


Graf. 7 Graf vyjádření velikosti celkové plochy jednotlivých druhů fotografie vyjádřených v cm² v jednotlivých obdobích

61

celkový počet jednotlivých druhů fotografií

499,00 obě období dohromady

fotografie sportovní

750,00

1249,00

207 1.10.-31.10.

fotografie nesportovní

354 561 292

15.6.-15.7.

396

fotografie celkem

688

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

počet fotografií

Graf. 7A Graf vyjádření celkového počtu jednotlivých druhů fotografie v jednotlivých obdobích

Pomocí grafů číslo 7 a 7A, mužeme porovnat celkovou rozlohu a počet jednotlivých druhů fotografie v Brněnském deníku. Fotografie zpravodajská – reportážní a fotografie sportovní patří mezi dva druhy fotografií, které jsou v deníku otiskovány. Ze získaných výsledků z grafu 7, 7A můžeme odhadnout, že poměr počtu fotografií reportážních k fotografiím sportovním je v obou měřených obdobích vyrovnaný. Tomuto zjištění odpovídá i poměr plochy sportovních fotografií k celkovému počtu všech fotografií. Na tento poměr počtu fotografií tudíž nemá vliv, zda se jedná o letní či podzimní období. Sportovní fotografie tvoří v průměru přibližně 40 % procent počtu a plochy všech fotografií v Brněnském deníku.

62

2.4.4 Shrnutí výsledků výzkumného šetření

Analýzou fotografií v Brněnském deníku ve dvou měsíčních obdobích jsme získaly zajímavé informace a sesbíraná data. Z pohledu obsahu Brněnského deníku existují určité trendy, které reflektují období, ve kterém noviny vycházejí. Tento časový faktor určitým poměrem ovlivňuje obsahovou stránku novin, jejíž snahou je uspokojit aktuálnost období. Tento stav se vztahuje pouze na vybrané obsahové části, mnohé obsahové části časovému vlivu nepodléhají a zůstávají neměnné napříč roční dobou. Svoji diplomovou práci jsem zaměřil na analýzu sportovní fotografie, která má v novinách svoji pevnou historickou tradici, její vliv se stále zvětšuje. Ve našem výzkumném šetření jsme se zaměřili na dvě měsíční období – první období 15.6. – 15.7. 2008 je sportovními redaktory považováno za období sportovních prázdnin, druhé vybrané období 1.10. – 31.10. 2008 je hodnoceno jako období sportovního ruchu. Z pohledu obsahu sportovní fotografie přináší každé období různé podněty. V každém měřeném období zvlášť se sportovní fotografie objevila čtyřikrát jako titulní fotografie celého vydání na předním zpravodajském listu – tzn. přibližně každý týden jedna, což svědčí o jejím nemalém významu (viz graf 15 a 15A). Zjistili jsme, že mezi sportovními fotografiemi kraluje fotografie fotbalová s obrovským náskokem oproti fotografiím ostatních sportů. Tato situace je stejná v „letním“ i „podzimním“ období (viz graf 8, 9, 10 ). V podzimní období je však přece jenom fotbalová fotografie „doháněna“ fotografií hokejovou. Hokej patří hned po fotbale mezi nejoblíbenější sport u nás. Tento stav vystihuje graf číslo 9 a 10. Zjištěnými výsledky jsme potvrdili hypotézu H 1. Hypotéza H 2 řeší pozici sportu pro všechny – rekreačního sportu v médiích. Měření opět potvrdilo stanovenou hypotézu. Sport pro všechny je v Brněnském deníku prezentován jen velmi okrajově, převážně v souvisloti s letní sezónou, kdy deník používá tento druh fotografie pro nastolení letní atmosféry (viz graf číslo 8, 9, 10). Tato situace bohužel odpovídá dnešní mediální situací, která napomáhá situacím za kterými je schovaná šance na úspěch. Myslím, že by volnočasový sport mohl být v médiích prezentován častěji a ve větším rozsahu.

63

Jedná se o aktvitu, která by tuto pozornost potřebovala, protože by evidentně posloužila k dobré věci, jakou bezesporu sport pro všechny je. Z provedených měření vyplynul fakt, že na sportovních snímcích v Brněnském deníku jsou prezentováni převážně mužští sportovci. Ženské sportovní fotografie jsou zastoupeny minimálně. Z grafů číslo 11, 11A, 12, 12A vyplývá, že v letním období jsou ženy na fotografiích zastoupeny hojněji než-li v období podzimním. Tento stav si můžeme vysvětlit pozicí léta, jako období, které přeje více sportům , kde ženy působí na snímcích atraktivněji než-li muži. Z tohoto důvodu jim média věnují pečlivější pozornost. Jedná se především o sporty tenis a atletika. Ze změřených dat vyplynulo potvrzení hypotézy H 3. Sportovní snímky jsme dělili do dvou kategorií. První kategorie tvoří snímky, na nichž jsou sportovci zachyceni při „své“ sportovní disciplíně, nazýváme ji „sportovec při sportovní aktivitě“. Druhou kategorií jsou popsány snímky osobního charakteru – osobní fotografie. Na osobních fotografiích jsou sportovci zachyceni tak, že není patrná disciplína, které se věnují. Mezi přiklady patří sportovci při společenských akcích, snímky s rodinou, osobní portréty atd. Obliba těchto snímků se stále zvětšuje, důvod lze snadno odhalit. Lidé již netouží sledovat své sportovní hvězdy pouze při sportu. Daleko více než dříve je zajímají snímky „zákulisní“ z osobního života sportovní celebrity. To vše je podporováno reklamou a mediálním tlakem. Tyto „hvězdy“ se stávají vzorem pro sportovní fanoušky. Ne však vzorem pouze sportovním, ale i co se týká oblečení, účesu a celkového stylu. Výrazný příkladem je fotbalová hvězda David Beckham. Více sportovních fotografií osobního charakteru je otiskováno v letním období. Situaci lze snadno popsat. V období „sportovní dovolené“ je osobní život sportovců ideálním zbožím, které lze prodávat namísto sportovních situací, kterých není v v tomto období tak mnoho jak v období podzimním (viz graf 13, 13A, 14, 14A). Naměřená fakta potvrzují hypotézu H4. Brněnský deník je tvořen několika sešity, každé vydání obsahuje sešity „standartní“, které vycházejí každý den. Druhou kategorií tvoří sešity, které vycházejí pouze určitý den v týdením cyklu. Pro naše výzkumné šetření jsme vybrali tři sešity, které vycházejí každý den. Sešit hlavní zpravodajský je charakterizován titulní fotografií a aktuálními zprávami. Druhý sešit s názvem „události – témata“, řeší zpravodjské problémy do větši hloubky. Třetí sešit je věnován sportovnímu zpravodajství. V hypotéze H5 jsme předpokládali, stejný 64

poměr sportovní fotografie a fotografie zpravodajské. Předpokládali jsme, že sportovní část, která svým charakterem patří mezi zábavu, neřeší závažné problémy, které hýbou světem a společností, podobně jako dva zbylé sešity. Z tohoto důvodu si může dovolit více efektů a podívané, ke kterým fotografie patří. Díky naměřeným výsledkům patrných z grafů 7 a 7A byla hypotéza vyvrácena a nepotrvrdila se její platnost. Sportovní fotografie sice útočí na vyrovnanou pozici ku zpravodajské fotografii a její pozice určitě zanedbatelná není, avšak zpravodajská fotografie si stále drží svoji početní převahu.


65

ZÁVĚR Diplomovou práci jsme rozdělili do dvou částí ― část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsme se zabývali úvodem do lidské komunikace. Představili jsme současné teorie zkoumající definici, vývoj masových médií a jejich současné působení na společnost. Upozornili jsme na pozici sportu v dnešní době a jeho kontakt s člověkem. Vyzdvihli jeho vliv při složitém procesu socializace a tento problém propojili se šířením sportu prostřednictvím médií, jejichž tlaku současný svět čelí. Seznámili jsme se s charakteristikou média fotografie a zaměřili se na sportovní fotografii a její charakteristiky. Práci jsme ilustrovali názornými ukázkami sportovní fotografie. V praktické části jsme využili dvou výzkumných přístupů šetření – kvalitativního a kvantitativního. Kvalitativní proběhl formou nestandartizovaného rozhovoru se dvěma současnými sportovními redaktory. Výsledkem byla rešerše rozhovoru, poznámek a jejich vlastních poznámek k tématu. Při šetření kvantitativním jsme analyzovali vybrané dokumenty a měřili počet a plochu fotografií v novinách. Ke sportovním fotografiím jsme přiřazovali definované kategorie, které nám umožnily fotografie dále počítat, třídit a porovnávat v jednotlivých obdobích. Cíle práce se podařilo splnit, protože jsme zjistili a splnili následující:

představili jsme funkci a strukturu sportovní fotografie

práci jsme obohatili o názorné ukázky fotografií

naměřená data jsme přehledně a názorně graficky zpracovali a popsali

všechny hypotézy se nám povedlo úspěšně potvrdit či vyvrátit

odhadli jsme současný trend sportovní fotografie v denících

definovali jsme oblibu jednotlivých sportů v deníku

66

NÁMĚTY Za další užitečné možnosti zkoumání považuji zaměření více pozornosti na osobnosti sportovních novinářů, fotografů a šefredaktorů deníků. Rozbor jejich postupu při rozhodnutí prezentace určitého sportu na úkor jiného či výběru určitého typu fotografií namísto jiných. Za zajímavé považuji zaměření se na podrobnější analýzu kokrétního druhu fotografie. Tímto způsobem by se dalo určit, např. v jakých momentech, jakým způsobem a při jakých příležitostech jsou na fotografiích prezentovány ženy. Toto zjištění mohlo přispět k odhadu trendu ve společnosti ve vztahu k ženskému pohlaví.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1/ Baudelaire, Ch. Le public moderne et la photograhie (Moderní obecenstvo a fotografie), Paris: 1859. 2/ Bárta, Jiří. Hattrick - sportovní magazín : popis média, jeho žánry a stylistické prostředky. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2004. 3/ Blézlová, R., Změny pravidel basketbalu a jejich vliv na efektivnost hry. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií. Katedra sportovních aktivit, 2006. 4/

Boyle, Raymond a Haynes. Power Play: Sport, the Media and Popular

Culture. Essex: Longman, Richard, 2000. 5/ Bruhn, M. Sponsoring: Unternehmen als Mazene und Sponzoren. Frankfurt am Main: Gabler. 1987 6/ DeFleur, Melvin L., Ballová – Rokeachová, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum, 1996. 7/ Děkanovský, J. Sport, média a mýty. Praha: Dokořán s.r.o., 2008. 183 s. 8/ Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 9/ Homola, O. Jiří Pekárek dal sportu jinou tvář /novinový článek/. Praha: MF Dnes, 4. 7. 2006 10/ Kunczik, M. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. 11/ Leška, D. Šport ako faktor socializacie osobnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2004.

68

12/

Lofaj, J. Fotografia v novinách. Bratislava: Univerzita Komenského

v Bratislave, 1996. s. 153. 13/ McLuhan, M. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991 14/ McLuhan, M. Člověk, média a elektronická kultura. Brno: Jota, 2000. 15/ Mcquail, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2002. 448 s. 16/ Osvaldová, Barbora aj. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999. 17/

Petráčková, V., Kraus, J. Et al.: Akademický slovník cizích slov. Praha:

Academia, 1997

18/ Pilman, J. Sportovní fotografie. Praha: Orbis, 1959 19 / Sekot, A. Sociologie sportu. Brno: Masarykova univerzita a Paido, 2006. 410 s. 20/ Sekot, A. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003

21/ Sekot, A. Sociologie v kostce. Brno: Paido, 2002

22/ Sekot, A., Leška, D., Oborný, J., Jůva, V. Sociální dimenze sportu. Brno: Masarykova univerzita, 2004

23/ Slepičková, I., Aktuální otázky sociologie sportu [elektronický zdroj] : sborník ze semináře. Praha: UK FTVS, 2007

69

24/ Schaefer, R. T., Sociology. NewYork: Mc-Graw Hill: 1995. 25/ Sontagová, S. O fotografii. Praha a Litomyšl: 2002, s. 138 26/ Wells, L. Photography: A Critical Introduction: New York: 2000, s. 384 INTERNETOVÉ ZDROJE: 1/ www.feminafilm.cz, leden 2009 2/ www.marsfoto.cz/, leden 2009 3 / www.sport.cz/, leden 2009 4 / www.sport.idnes.cz, leden 2009

70

handicap přímého přenosu, události však popisují s časovým odstupem a nabízí možnost jiného, důkladnějsího úhlu pohledu. Diplomová práce se zaměřuje

Recommend Documents