4,6 miliardy let Hadaikum 3,8 miliardy let
3,8 miliardy let Starohory 2,5 miliardy let
Prahory
542 milionů let
542 milionů let Prvohory
251 miliónů let
2,5 miliardy let
251 miliónů let
Druhohory 65,5 miliónů let
65,5 – 2,5 mil. let
2,5 mil.
Kenozoikum – třetihory a čtvrtohory
GEOLOGICKÉ ÉRY PREKAMBRIUM
PRVOHORY (PALEOZOIKUM)
PRAHORY (ARCHAIKUM)
4,5 mld. - 2,5 mld.
STAROHORY (PROTEROZOIKUM)
2,5 mld - 545 mil.
starší prvohory
mladší prvohory
DRUHOHORY (MESOZOIKUM)
KAMBRIUM
545 - 510 mil.
ORDOVIK
510 - 435 mil.
SILUR
435 - 410 mil.
DEVON
410 - 355 mil.
KARBON
355 - 290 mil.
PERM
290 - 245 mil.
TRIAS
245 - 205 mil.
JURA
205 - 145 mil.
KŘÍDA
145 - 65 mil.
PALEOCÉN starší (paleogen) TŘETIHORY (TERCIER)
EOCÉN
65 - 23 mil.
OLIGOCÉN mladší (neogen)
MIOCÉN
23 – 1,6 mil.
PLIOCÉN
1.
Starší pleistocén
ČTVRTOHORY (KVARTER; ANTROPOZOIKUM)
PLEISTOCÉN (starší doba kamenná 1,6 - 0,01 mil. = PALEOLIT)
interglaciál GÜNZ / MINDEL 1.
Střední pleistocén
Mladší pleistocén
doba ledová GÜNZ
doba ledová MINDEL
interglaciál MINDEL / RISS 1.
doba ledová RISS Interglaciál RISS / WÜRM
1.
doba ledová WÜRM
Mezolit (střední doba kamenná) HOLOCÉN
0,01 mil. souč.
Doba poledová POSTGLACIÁL
Neolit (mladší doba kamenná) Doba bronzová Doba železná
Nejstarší
období – před 4,6 – 3,8 mld. Vznik zemské kůry a oceánů. na počátku byla Země velmi žhavá a vyzařovala do okolního vesmíru mnoho energie. později se začala Země ochlazovat a na jejím povrchu vznikaly první kry pevného povrchu.
prvotní
atmosféra vznikla pravděpodobně z mezihvězdného plynu - obsahovala H2, He, CH4, NH3 atd. druhotná atmosféra vznikla před asi 3,9 mld. vlivem sopečné činnosti - obsahovala vodní páru, N2, CO2, SO2, CO, CH4, NH3 , H2, HCl a jiné plyny. nejstarší dochované zbytky původní zemské kůry představují krystaly zirkonů staré asi 4,4 mld. existence života není z tohoto období spolehlivě doložena.
před
3,8 až 2,5 mld. Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny Vznikala jádra dnešních kontinentů z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry klima bylo velmi horké a vlhké
vznik života = nejdůležitější událost první doklady života (fosilní bakterie a sinice) jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě život vznikl v praoceánech. anorganické látky se vody dostaly pravděpodobně s rozsáhlými dešti. vlivem UV záření došlo k jejich přeměně na látky organické, které se postupně shlukovaly ve složitější útvary – koacerváty (předchůdce buněk). z koacervátů vznikly první nedokonalé buňky, které z okolního prostředí přijímaly jako zdroj energie organické látky. později vznikly první prokaryotní a následně eukaryotní bky. dalším stupněm vývoje byl vznik buněk provádějící fotosyntézu a tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a změně složení atmosféry.
před
2,5 mld až 542 mil. let. vytvoření prvního superkontinentu pevninské bloky se zvětšovaly ústupem moří z jejich okrajů- vyvrásňování pásemných pohoří na jejich okrajích PANGEA = prakontinent (zformované bloky)
rozvíjí
se jednoduché formy života - bakterie, sinice a předpokládá se vznik řas. na konci starohor první mnohobuněčné organismy – láčkovci, kroužkovci a členovci. následovaly 2 velmi chladné periody útlum vývoje života populační exploze až na začátku prvohor v kambriu.
545
mil. - 250 mil. celkem 6 period – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm. kaledonské vrásnění během prvohor se Pangea rozpadá - typické jsou záplavy, kdy moře vniklo do rozsáhlých oblastí původních souší. Později došlo ke spojení kontinentů 2 superkontinenty Gondwana a Laurasie ke konci prvohor vznikají šelfová pásma, mělké jezerní pánve bohatě osídlené rostlinami a živočichy.
Gondwana- kontinenty dnešní jižní polokoule a Indie Laurasie- kontinenty dnešní severní polokoule
Ve
starších prvohorách život pouze ve vodě, v siluru první suchozemské organismy Flóra: řasy, ryniofyty, kapraďorosty Fauna: trilobiti, graptoliti, primitivní obratlovci - bezčelistnatci, paryby, ryby, hmyz, krytolebci ...
Fauna:
hmyz, krytolebci…
Hercynské
vrásnění - značná změna konfigurace pevnin a moří - na místech jezerních pánví s bohatou vegetací vznikají sloje kamenného uhlí Koncem permu rostlinstvo pokrylo souš, první pralesy kapradin, přesliček a plavuní, první nahosemenné rostliny Fauna: rozvoj ryb, první obojživelníci, plazi, některé primitivní formy vymírají (trilobiti)
251
mil. - 65,5 mil. 3 periody - trias, jura, křída začaly po hercynském vrásnění, období geologického klidu, na pevninách převládalo zvětrávání litosférické desky se od sebe začaly pomalu vzdalovat kontinentální drift vznik Atlantického a Indického oceánu na konci druhohor začalo alpinské vrásnění
podnebí
mírné až teplé, ustálené nahosemenné rostliny dominovaly nad kapraďorosty, ty byly postupně zatlačovány do pozadí na počátku svrchní křídy rozvoj krytosemenných rostlin mohutná evoluce obratlovců, hlavní predátoři oceánů = paryby, kostnaté a chrupavčité ryby krytolebci jsou nahrazeni žábami a ocasatými obojživelníky, v polovině druhohor první ptáci. dominovali plazi - therapsidní linie směřuje k dnešním savcům (trias); archeopsidní linie směřuje k dnešním ptákům (jura)
Během
druhohor proběhla dvě hromadná vymírání druhů – konec triasu a konec křídy. Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny.
65
– 1,6 mil. let, patří do kenozoika (= označení pro třetihory a čtvrtohory) 5 etap: TŘETIHORY (TERCIER)
starší (paleogen) mladší (neogen)
PALEOCÉN EOCÉN OLIGOCÉN MIOCÉN PLIOCÉN
65 - 23 mil. 23 - 16 mil.
geologicky neklidné období alpinsko- himalájské vrásnění • začalo na konci křídy (druhohory), časté zdvihy a poklesy pevnin, vulkanická činnost, zemětřesení, kontinenty získávají dnešní podobu. • vznikají souvislé horské pásy: Eurasie: Pyreneje – Alpy – Karpaty - Dinárské pohoří - Kavkaz – Himaláje Amerika: Kordillery, Andy
• ve východních oblastech Asie pokračuje toto vrásnění dodnes.
krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými na konci třetihor rostlinstvo podobné dnešnímu z krytosemenných rostlin jsou zastoupeny jak jednoděložné rostliny (palmy), tak i rostliny dvouděložné (fíkusy, magnólie, vrby, duby …).
z borovic jantar druhohorní ještěry vystřídali hadi, ptáci a savci objevují se předchůdci dnešních živočichů (např. tapíři, prasata, nosorožci, velbloudi, předchůdci dnešních slonů apod.) pryskyřice
na
konci druhohor 80% savců vymřelo, zbylých 20% dalo vznik dnešním druhům
na
konci třetihor se objevují první předchůdci člověka. Ramapithecus – zřejmě první opičí předchůdce člověka. Žil před cca 15 mil. let na rozhraní třetihor a čtvrtohor (před 4 – 2 mil. let) se objevuje Australopithecus.
1. doba ledová GÜNZ
Starší pleistocén
ČTVRTOHORY (KVARTER; ANTROPOZOIKUM)
PLEISTOCÉN (starší doba kamenná = PALEOLIT)
HOLOCÉN
interglaciál GÜNZ / MINDEL
2. doba ledová MINDEL interglaciál 1,6 - 0,01 mil. MINDEL / RISS Střední pleistocén 3. doba ledová RISS Interglaciál RISS / WÜRM Mladší pleistocén 4. doba ledová WÜRM Mezolit (střední doba kamenná) Neolit 0,01 mil. Doba poledová souč. POSTGLACIÁL (mladší doba kamenná) Doba bronzová Doba železná
délka
cca 2 mil. let nápadné ochlazení, vznik podnebných pásů – arktický, mírný a tropický chladná období se střídala s teplejšími - střídání dob ledových (glaciálů) s dobami meziledovými (interglaciály) vývoj organismů plynule navázal na třetihory největší rozvoj zaznamenávají savci na území dnešní střední Evropy žili např. mamuti, srstnatí nosorožci, jeleni, šavlozubé kočkovité šelmy, jeskynní lvi, medvědi, koně atd.
jeskynní medvěd
Vývoj
člověka.
Třetihory
Čtvrtohory
