DRUHOHORY (Mezozoikum) Trias (245-205 milionů let) Rozpad kontinentu Pangea Na konci triasu dochází k prvním projevům alpínsko-himalájského vrásnění Trias známe v Evropě ve vývoji vápencových hornin (na jihu) a ve vývoji břidlic, prachovců a pískovců (na severu) FAUNA -
šestičetní koráli ramenonožci (jsou postupně nahrazováni méně úspěšnými plži) ostnokožci (ježovky) mlži břichonožci (Gastropoda- plži) hlavonožci (loděnkovití, amoniti –char. Silně členitý typ švu na povrchu schránky) Ceratitidi (Ceratitida) Desetinozí raci Sladkovodní žraloci (Rod Xenacanthus) Lalokoploutvé ryby (Skupina Coelacanthiformes) Dvojdyšné ryby (Dipnoi) (Rod Ceratodus) Mořští plazi
- Plazi- savcovití (Therapsida) (Skupina Anomodontia, Dicinodontia, Dinocephalia, Theriodontia) - Hranice plaz – savec- savcovití plazi (skupina Trilodontia, Ictidosauria) - Želvy (Chelonia) (Rod Triassochelys) - Plazi – ryboještěři (Ichthyosauria) - Pancířnatí ještěři (Skupina Placodontia, Rod Placodus, Henodus, Placochelys, Helveticosaurus) - Plazi (Skupina Thecodontia - jamkozubí) - Paprskoploutvé ryby - Obojživelníci – krytolebci (Trematosourus) - Předek moderních žab (Paleonisciformes) - Ptakoještěři, Sauropteridní plazi
1
FLORA - nahosemenné r. – cykasovité, Bennettitales (r. benetitové)- (poprvé se u nich sbližují vajíčka a tyčinky do jediné šištice. Tímto vývoj pokračoval ke krytosemenným, kde se vytvořila ještě dokonalejší ochrana vajíček), jinanovité, jehličnaté (blahočetovité, tisovcovité) - kapradiny Gleicheniaceae - přesličky Nejznámější lokality : Německo a Painted Desert v Arizoně (USA) - suchozemské oblasti s pouštním klimatem.
Jura (205 – 135 milionů let) (Původ názvu – jurský útvar pojmenovává Ami Bou v roce 1829 podle pohoří Jura v Německu) Na západě Ameriky vznikají pásemná pohoří Koncem střední jury velká záplava až do jejího konce ( zaplavena část S. Ameriky, velká část Asie, Afriky, Indie a západ Austrálie) Podnebí teplé a stabilní Koncem jury alpínsko-himalájské vrásnění FAUNA -
Hojnost prvoků Živočišné houby Kruhoústé mechovky Mlži (nově pachydontní mlži- masivní a velmi pevný zámek) stále vedou a ramenonožci zatlačováni Z této doby mnoho nálezů amonitů Hlavonožci (belemniti- povrch těla nebyl kryt pevnou schránkou) Lilijice, místy horninotvorný význam Ryby s ganoidními šupinami, stále více ryby kostnaté Ichtyosauři a Plesiosauři pronikli do mořského prostředí První krokodýli
- Dinosauři – Tyrannosaurus, Brachiosaurus, Apatosaurus, Stegosaurus, Triceratops, Iguanodon - Ve vzduchu - Pterosauria (Ptakoještěři)- Pterodactylus, Pteradon ; První praptáci (archeopteryx, archaeornis) - První nenápadní savci ( Eozostrodon, Sinoconodon, Trinocodon)
2
FLORA Nejznámější lokality: Solenhofen (SRN), Holzmaden (SRN), Montana (USA), Tanzanie.
Křída (145-65 milionů let) Původ názvu: podle psací křídy v severozápadní Evropě Na zemi se vytvářejí klimatická pásma Převažuje plocha moří nad kontinenty (hodně výrazně) Koncem období dochází k vymírání specializovaných forem druhohorního života. Počátkem spodní křídy dochází k menší záplavě, opadává do počátku svrchní třídy Svrchní třída- moře stoupá o 120 m a zaplavuje kontinenty Vznikají ohromná pásemná pohoří od Alp k Himalájím Koncem křídy zásadní a přechodný zvrat klimatu, vymírá velká část tehdejšího živočišného světa FAUNA -
rozvoj zlativek v mořském planktonu převládají dírkovci (až několik cm) dříve rozšířené lilijice střídá skupina ježovek žraloci kostnaté ryby vzácně vodní plazi koncem křídy vymírají amonii, belemiti a mnoho druhů plžů a mlžů
-
masožraví a býložraví dinosauři ptáci (ale i ptakoještěři) drobní savci (nejhojnější vačnatci, první placentální savci- hmyzožravci) Koncem křídy vymírají dinosauři, plesiosauři, pterosauři…. Aj.
FLORA - Stále více zástupci krytosemenných rostlin - Značně potlačené jsou cykasovité, ginkovité a jehličnaté rostliny. Nejznámější lokality : ostrov Rujána (SRN), Anglie, Rocky Mountains, Alberta, Montana a Utah (USA), Gobi (Mongolsko).
3
Třetihory
(Terciér)
Paleogén (65-26 milionů let) Rozdělení kontinentálních desek zhruba odpovídá dnešními (pouze vzdálenost mezi nimi je menší) Pokračuje alpínsko-himalájské vrásnění Klima podobné svrchní křídě, dochází k mírnému ochlazení Koncem neogénu rozšíření mírného pásma na úkor tropického Z této doby první důkazy o zalidnění Antarktidy FAUNA -
dírkovci (prvoci) – př. Nimuliti mořské houby ostnokožci ramenonožci plži mlži ježovky korýši (Třída skořeptnatci, raci) hmyz obojživelníci (ocasatí) (Skupina Coalacanthiformes) žáby (Čeleď Palaeobatrachidae) ptáci – Diatrima, Gastornis, Phoruscos, moa, „slonní ptáci“ savci –hlodavci (Čeleď Paramyidae, myšovití, hraboši) vačnatci hmyzožravci- tanovití. Zalambdalestes, netopýři zajícovití přechod hmyzožravých k pravým kopytníkům (Condylarthra) savci- lichokopytníci (Skupina Perissodactyla; Ceratomorpha, Hippomorpha, Ancylopoda) savci- sudokopytníci (Podřád: Artiodactyla; Sauformes, Tylopoda, Ruminantia) savci- chobotnatci (Proboscidea) (Mastodonti, dinotheria) placentální savci- šelmy (Carnivora) savci- kytovci (Cetacea) savci – primáti (s nimi první předkové člověka)
- mělká moře- raci a krabi - hlavonožci po velkém vymírají (v hojnějším počtu přežívají pouze loděnky) - želvy (v moři i na pevninách) 4
- sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů
FLORA magnólie, vavříny, jedlé kaštany, skořicovníky, kafrovníky, duby, kaštany, platany, fíkovníky, palmy, smilaxy, bahenní tisovce, sekvoje, cedry, borovice, cypřiše, ořešáky, jilmy, habrovce, jedle, smrky, patisovce, škumpy, řasy rozsivky
ČTVRTOHORY (Kvartér, 1,8 milionů let až do dnes) Název od latinského slova: kvarta Charakteristické střídání dob ledových a meziledových Nahromadění vody v ledovcích způsobuje pokles mořské hladiny o 120 m Klima je neobyčejně studené a také poměrně suché FAUNA - v mořích fauna srovnatelná s dnešní - obrovský rozmach savců (voda, země, vzduch) - vlivem dob meziledových a ledových dochází k migracím organismů v dobách ledových: koně, mamuti, nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární lišky a medvědi
- v dobách meziledových: sloni, jeleni, srnci, daňci, mevědí, vepři, šavlozubí tygři a primáti. - Zasahují sem předci člověka (od Homo habilis až do konce vývojové větve) FLORA mechy, lišejníky (l. sobí), polární vrby, břízy, pěnišníky, lomikameny, rožce, vrby, borovice, jehličnany, lekníny, šáchory, ořešáky, buky, lípy, javory, jasany, habry, olše, lísky, šácholany, liliovníky, tisovce Nejznámější lokality: Neanderthal (SRN), Lascau (Francie)
5
