h1

Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR 2013/h1

Vážení čtenáři a kolegové, již brzy tomu bude jeden rok, co nabyla účinnosti tzv. protikorupční a transparentní novela zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), ve které došlo k významným změnám ve způsobech zadávání veřejných zakázek a výběru dodavatelů. Komoru administrátorů veřejných zakázek však velmi zajímaly dopady tohoto kroku na reálnou ekonomiku – zda přinese zlepšení podnikatelského klimatu, zefektivnění způsobu zadávání zakázek a samozřejmě hlavní cíl nás všech v této nelehké době – stimulaci růstu českého národního hospodářství. Proto jsme se již dříve po půlročním působení novely rozhodli provést analýzu jejího dopadu a ve spolupráci s analytickými společnostmi CEEC Research a Grant Thornton a za jedinečné podpory Ministerstva průmyslu a obchodu jakožto garanta celého výzkumu vyhodnotit aktuální stav a navrhnout další kroky, které by měly vést k podpoře růstu ekonomiky a omezení důsledků současné ekonomické krize. Výsledkem bylo konání první odborné konference „Fórum veřejné zakázky kvalitně“ a vydání „Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR (2012)“, zahrnující mimo jiné jedinečnou ukázku dopadů novely ZVZ jak na makroekonomickou, tak i na mikroekonomickou úroveň české ekonomiky. S ohledem na reprezentativní účast na první konferenci, nespočet pozitivních ohlasů týkajících se Fóra i samotné Studie a s odstupem času rovněž bohatší o řadu nových zkušeností a údajů, bychom rádi na naší předchozí činnost navázali a nabídli toto 2. aktualizované vydání dopadů novely ZVZ na ekonomiku ČR 2013, se zvláštním zaměřením na vybrané segmenty veřejných zakázek. Domníváme se, že námi dále vybrané oblasti – stavební zakázky, projekční zakázky a zakázky v oblasti ICT jsou nejenom důležitými součástmi a hybateli české ekonomiky, ale jsou i dobrým ilustrátorem problémů a nesnází, se kterými se současné veřejné zadávání v České republice potýká. Za cenou součást předkládané studie pokládáme i přehled zkušeností veřejných zadavatelů z jednotlivých krajů ČR, týkající se aplikace novely ZVZ v praxi, který rovněž může dát do budoucna vhodné náměty pro zlepšení celkového stavu veřejného zadávání. Závěrem tohoto úvodu bychom rádi poděkovali za dosavadní i budoucí podporu všem veřejným i soukromým institucím, které nám pomáhaly při zpracování této studie i při odborných diskusích, a jejichž společným cílem je vnést do veřejného sektoru princip tolik známý a uplatňovaný v sektoru soukromém „best value for money“.

Robert Pergl předseda Komora administrátorů veřejných zakázek

|2|

Obsah Shrnutí..................................................................................................................4 1 Vliv legislativních změn v oblasti veřejných zakázek a jejich reálné dopady na českou ekonomiku................................................5 1.1 Novela zákona o zadávání veřejných zakázek – problémy, které ukazuje praxe......................................................................5 1.2 Stav a vývoj veřejných zakázek před a po novele zákona o veřejných zakázkách..................................................................................6 1.3 Shrnutí vývoje veřejných zakázek ve vybraných segmentech ekonomiky.............................................................................15 1.3.1 Shrnutí vývoje veřejných stavebních zakázek......................................................... 15 1.3.2 Shrnutí vývoje veřejných projekčních zakázek........................................................ 17 1.3.3 Shrnutí vývoje veřejných zakázek v oblasti ICT...................................................... 19

1.4 V yčíslení dopadů legislativních změn na vývoj ekonomiky a hrubý domácí produkt ČR........................................................................21 1.4.1 Makroekonomické důsledky.................................................................................. 21 1.4.2 Mikroekonomické důsledky................................................................................... 27

2 Vlastní zkušenosti veřejných zadavatelů s aplikací novely zákona o VZ v praxi............................................................................33 3 Závěr a doporučení ke změně situace..........................................................40 Kontakty

|3|

Shrnutí

• Celková předpokládaná hodnota vypsaných zakázek v roce 2012 činila 311 mld. Kč, což je meziročně pokles o 9,2 %. Pokud bychom se podívali na výsledky po vstupu novely zákona o veřejných zakázkách v platnost, tj. za období duben–prosinec 2012, jedná se o propad o 47,4 procenta.

•V livem snížení objemu zadaných zakázek ve stavebnictví o 20 mld. Kč došlo v krátkodobém horizontu ke snížení HDP o 41 mld. Kč a k poklesu zaměstnanosti o téměř 20 tisíc pracovních míst. • V sektoru projekčních prací byla polovina zakázek vyhlášených v roce 2012 zrušena (měřeno jejich hodnotou). Objem zadaných zakázek dosáhl úrovně 2,5 mld. Kč, což je meziroční růst o 59,9 %, nicméně tento výsledek je ovlivněn zadáním dvou velkých zakázek, bez nichž by jinak došlo k poklesu.

• Celkový počet vyhlášených zakázek v roce 2012 vzrostl o 6,5 procenta, nicméně tento výsledek je dán výrazně silným prvním čtvrtletím. Pokud bychom se opět podívali na výsledky po vstupu novely v platnost, tj. duben–prosinec, tak došlo k propadu o 27,8 procenta.

• Objem zadaných ICT zakázek v roce 2012 činil 11,7 mld. Kč a meziročně klesl o 0,1 % (při nezměněných limitech -6,8 %). Zadáno bylo 972 zakázek a ve srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl o 14,0 % (při nezměněných limitech se jedná o pokles o 5,1 %).

• Objem veřejných zakázek zadaných v roce 2012 a evidovaných ve Věstníku VZ dosáhl úrovně 248,8 mld. Kč, což je meziroční pokles o 6,7 % (bez změny limitů podle novely ZVZ by se jednalo o pokles 7,8 %).

•Z výzkumu realizovaného s představiteli krajů (zúčastnilo se 12 ze 14 krajů ČR) vyplývá, že zkušenosti s implementací novely ZVZ jsou ve většině případů negativní: novela brzdí rozvoj krajů, lhůty stanovené podle ZVZ byly pro většinu účastníků výzkumu nevyhovující, navíc, vzhledem k obavám z nařčení z netransparentnosti, vybírá většina krajů podle nejnižší ceny zakázky, což v řadě případů nejde ruku v ruce s kvalitou.

• Zadáno bylo v roce 2012 téměř 10 tisíc zakázek (evidovaných ve Věstníku VZ) a ve srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl o 13,1 % (pokud by se limity nezměnily, počet zadaných zakázek by vzrostl o 1,6 %). • Z pohledu vybraných sektorů činil v roce 2012 objem zadaných stavebních zakázek 91,3 mld. Kč a meziročně poklesl o 18,1 % (při nezměněných limitech dokonce až o 24,0 %). Počet stavebních zakázek sice vzrostl o 14,7 % (při nezměněných limitech by ale počet zadaných zakázek poklesl o 18 %).

Další publikací s tématem veřejných zakázek bude Studie dopadu novely ZVZ na ekonomiku 2013/H2, která bude publikována v říjnu 2013 |4|

1 Vliv legislativních změn v oblasti veřejných zakázek a jejich reálné dopady na českou ekonomiku 1.1 Novela zákona o zadávání veřejných zakázek – problémy, které ukazuje praxe Výsledky aplikace novely ve veřejných výběrových řízeních za prvních 10 měsíců její účinnosti ukázaly na následující klíčové problémy: (a) Kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií podle znění současného zákona o veřejných zakázkách. V současné praxi zadavatelé hodnotí kvalitu dodavatelů nejčastěji pomocí zpracovávaných analýz souvisejících s předmětem veřejné zakázky. (b) Nedodržování zásad 3E při zadání veřejné zakázky - smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit statek, který zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil jeho potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), respektive za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost). Ve své podstatě se jedná o to, aby zadavatel se svěřenými prostředky ekonomicky a smysluplně nakládal. Zásady jako hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přímo promítnuty do ustanovení § 78 ZVZ. Zadavatel je povinen v případě volby základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. (c) Mimořádně nízká nabídková cena - zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) pojem mimořádně nízké nabídkové ceny nijak nedefinuje, v ustanovení § 77 pouze upravuje postup hodnotící komise: „Při posouzení nabídek uchazečů posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmetu veřejné zakázky.“ Nabídka, která obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je nabídkou nepřijatelnou a musí být podle § 77 odst. 6 ZVZ vyřazena. V praxi je však dané ustanovení využíváno pouze minimálně. (d) Povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku, nebo pokud po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, a to i za situace, kdy by taková nabídka mohla být pro zadavatele vyhovující a výhodná. (e) Časová a administrativní náročnost procesu zadání veřejné zakázky z hlediska časové náročnosti na zadání veřejné zakázky jsou hlavními novinkami poslední novely ZVZ změny týkající se lhůt a jejich průběhu. Lhůty pro podání nabídek již nelze zkracovat z důvodu předběžného oznámení či z důvodu odeslání elektronickými prostředky. Veřejný zadavatel je dále povinen učinit u všech nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek (s několika výjimkami) tzv. předběžné oznámení, a to nejméně jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení, což celkově výrazně prodlužuje celý proces výběru vhodného dodavatele. |5|

(e) Z hlediska administrativní náročnosti je zadavatel mj. povinen uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. To vše do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy. Zadavateli jsou dále stanoveny některé další povinnosti týkající se uveřejňování, mj. povinnost uveřejnění smluv uzavřených na veřejnou zakázku včetně změn a dodatků (týká se i smluv na veřejné zakázky malého rozsahu od 0,5 mil. Kč), či uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, vždy na profilu zadavatele.

1.2 Stav a vývoj veřejných zakázek před a po novele zákona o veřejných zakázkách Vývoj v oblasti oznámených veřejných zakázek Vývoj v počtech oznámených zakázek

Propad po vstupu novely v platnost

V roce 2012 bylo vydáno 7 tisíc řádných oznámení o zakázce, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo nárůst o 6,5 %. Průběh v jednotlivých měsících byl ovšem značně rozdílný. Na počátku roku 2012 před začátkem účinnosti novely zákona o veřejných zakázkách (VZ) narůstaly počty oznámení o zakázce rekordním tempem. Zejména měsíc březen přinesl nebývalou aktivitu zadavatelů, když počet oznámení vzrost o více než 300 %. S platností novely (od dubna 2012) se počet oznámení o zakázce prudce snížil, v dubnu a květnu byly zaznamenány více než 70procentní propady. V druhé polovině roku se situace do jisté míry zklidnila, i když ve srovnání s rokem 2011 se jednalo o další poklesy. A to i přesto, že okruh zakázek zveřejňovaných ve Věstníku VZ se v důsledku novely zákona rozšířil a dal by se očekávat spíše nárůst počtu oznámení o zakázce evidovaných ve Věstníku VZ (hranice pro podlimitní VZ na dodávky a služby se snížila z 2 mil. Kč bez DPH na 1 mil. Kč bez DPH a u VZ na stavební práce z 6 mil. Kč bez DPH na 3 mil. Kč bez DPH). Meziroční růst počtu oznámení o zakázce tak byl důsledkem nestandardního vývoje v prvním čtvrtletí, nikoliv vývoje po vstupu novely zákona o VZ v platnost. Rozklad celkové meziroční změny na příspěvky jednotlivých čtvrtletí zohledňuje váhu každého čtvrtletí, a dává tak přehlednější obrázek o vývoji v daném čtvrtletí než samotný meziroční index. Více o vývoji počtu oznámení v následující tabulce. Meziroční změny počtu oznámení o zakázce v roce 2012 Meziroční změna v % 1. čtvrtletí

Změny v jednotlivých čtvrtletích

2. čtvrtletí 2012

3. čtvrtletí 4. čtvrtletí rok celkem

    

+128,2

Příspěvek k celkové meziroční změně +28,2

-66,6

-17,6

-11,5

-2,9

-4,5

-1,2

+6,5

– Meziroční změna v %

2012

duben až prosinec |6|



-27,8

Reálné srovnání při zachování stejných limitů ukazuje na růst o necelá dvě procenta

Pokud by se podmínky (limity) v důsledku novely zákona nezměnily, počty oznámení o zakázce by meziročně vzrostly již jen minimálně, a to o necelá dvě procenta, tj. pokles ve druhém, třetím a čtvrtém čtvrtletí by byl ještě výraznější.

Celková hodnota všech oznámených zakázek činila 311 mld. Kč

Celková předpokládaná hodnota výše uvedených oznámení o zakázce (včetně těch oznámení, která byla pozdeji zrušena) činila 311 mld. Kč, a na rozdíl od počtu oznámení byl zaznamenán její meziroční pokles, a to o 9,2 % (po započítání zrušených oznámení jde o pokles 2,6 procenta viz dále). Také v případě předběžné hodnoty oznámených zakázek lze zaznamenat zcela odlišný průběh v jednotlivých měsících roku a tyto nárůsty a poklesy v souvislosti s účinností novely zákona o veřejných zakázkách byly ještě výraznější. Rozdíl byl zejména v tom, že počty oznámení o zakázce se vrátily do normálu o několik měsíců dříve, než jejich hodnoty. Tuto skutečnost dokládá také poměrně značný pokles průměrné předpokládané hodnoty jedné zakázky (meziročně za celý rok 2012 o téměř 15 %). Předpokládaná hodnota oznámených zakázek převážně klesala, s výjimkou listopadu a prosince, kdy byly vypsány velké zakázky (Čepro – rámcové smlouvy v hodnotě 45 mld. Kč; Jihomoravský kraj – výběr dopravců pro veřejnou dopravu v hodnotě 5 mld. Kč). Celková předpokládaná hodnota oznámených zakázek tak i přes mimořádný růst v prvním čtvrtletí nedokázala překonat úroveň roku 2011. Více v tabulce. Meziroční změny hodnoty oznámení o zakázce v roce 2012

Vývoj objemu vyhlášených zakázek

2012

1. čtvrtletí

v mld. Kč 158,8

2. čtvrtletí

21,1

3. čtvrtletí

41,0

4. čtvrtletí

90,1

rok celkem

311,0

Meziroční změna v %  +198,6


-75,1

-18,6

-69,5

-27,3

+28,6

+5,8

-9,2

–

   

Meziroční změna v % 2012 duben až prosinec

|7|

152,2



-47,4

Rozdělení oznámení o zakázce podle druhu zadavatele

Oznámení o zakázce lze také rozdělit podle druhu zadavatele. Nejvíce oznámení o zakázce, a to jak v počtu, tak v objemu, zadávají „ostatní subjekty“. Jedná se především o podniky (ČEPRO, ČEPS, České dráhy a podobné akciové společnosti, nebo společnosti s ručením omezeným, které jsou ve vlastnictví státu), a také školy, nemocnice, církevní instituce a svazy. Téměř třetinu všech oznámení zadávají regionální úřady a sdružení (kraje, města, obce, regionální úřady a správy komunikací, apod.). Podíl na objemu oznámených zakázek je v případě regionů o něco menší – zadávají čtvrtinu z celkové hodnoty oznámení. Zbytek oznámení o zakázce zadávají subjekty zastupující stát, což jsou ministerstva a ostatní celostátní úřady; poslední kategorií jsou státní podniky (Česká pošta, Diamo, Lesy České republiky, atd.). Podíl na celkovém počtu oznámení mají tyto dvě kategorie podobný, na celkové hodnotě se podílejí více ministerstva a ostatní celostátní úřady. Oznámení o zakázce (počet) Struktura v roce 2012 podle druhu zadavatele veřejné zakázky celkem státní podnik

16%

regionální úřady a sdružení

30%

ostatní subjekty

ministerstva a další celostátní úřady

40%

14%

Oznámení o zakázce (hodnota) Struktura v roce 2012 podle druhu zadavatele veřejné zakázky celkem státní podnik

9%

ostatní subjekty

43%


25%


23%

Při meziročním srovnání dostaneme rozdílné vývoje v jednotlivých kategoriích podle druhu zadavatele. Regionálním subjektům poklesl v roce 2012 počet i hodnota oznámení o zakázce, naopak celostátní úřady a státní podniky oznámení navýšily jak v počtu, tak v hodnotě. U ostatních subjektů sice počet oznámení meziročně vzrostl, ale jejich hodnota poklesla.

|8|

Meziroční změny počtu oznámení o zakázce v roce 2012 Meziroční změna v % Počet Celostátní úřady zvýšily počet i hodnotu oznámených zakázek, regionální subjekty naopak zaznamenaly pokles

Podíl počtu zrušených oznámení dosahuje 15 %

Hodnota

Regionální úřady a sdružení



-13,0



-16,5

Ministerstva a další celostátní úřady



+14,6



+73,4

Ostatní subjekty



+20,3



-28,6

Státní podniky



+13,5



+34,4

Určitá část z oznámených zakázek byla v následujících měsících zrušena a některé z nich mohly být znovu oznámeny jako další zakázka. Podíl těchto následně zrušených zakázek na celkovém počtu oznámených se pohybuje na úrovni 15 % jak v roce 2011, tak v roce 2012. Finální podíl pro rok 2012 by mohl být ale vyšší vzhledem k tomu, že údaje zpracované v této analýze byly datovány k 15. lednu 2013, a tudíž část zakázek, například z posledního čtvrtletí roku 2012, by mohla být ještě eventuálně zrušena. Co se týká předběžného objemu, dosahuje podíl zakázek zrušených v roce 2011 přibližně pětiny z celkové hodnoty oznámených. Za rok 2012 je toto číslo zatím nižší, což ale může souviset s tím, že k dalšímu rušení zakázek může eventuálně ještě dojít (viz komentář výše).

Po očištění od zrušených oznámení o zakázce a zachování srovnatelných limitů je vykazován meziroční růst v počtu oznámení o necelá dvě procenta

Pokud očistíme počet a předpokládanou hodnotu oznámení o zakázce o výše uvedené, později zrušené zakázky, zjistíme, že na celkový počet oznámení nemají zrušené zakázky velký vliv. Podíl zrušených zakázek se podle aktuálně dostupných údajů výrazně nemění, proto nám dává meziroční srovnání zhruba stejné výsledky: po očištění od zrušených zakázek dostaneme meziroční růst počtu oznámení v roce 2012 o 6,3 % (při zachování ceteris paribus limitů o cca 2 %). V následujícím grafu vidíme vývoj počtu oznámení o zakázce před a po očištění od zakázek, které byly v pozdějších měsících zrušeny.

|9|

Oznámení o zakázce (počet)

veřejné zakázky celkem

Vývoj v počtu oznámení v jednotlivých měsících

průměr 2011 až 2012

Oznámení celkem

Oznámení bez zrušených

Objem později zrušených zakázek nemá tak pravidelný průběh jako jejich počet, protože záleží na typu konkrétní zrušené zakázky. Pokud se zruší velká zakázka, má to samozřejmě větší vliv než zrušení objemově menší zakázky. Například v červnu 2011 byla oznámena zakázka Zajištění systému nakládání s komunálním odpadem na území Prahy v hodnotě 13 mld. Kč, která byla později zrušena (v prosinci 2011). Proto má očištění od zrušených zakázek na celkovou předpokládanou hodnotu větší vliv: meziroční pokles objemu oznámených zakázek je bez zrušených zakázek -2,6 % (při zachování původních limitů by se jednalo o pokles o 2,9 %). Toto zmírnění poklesu souvisí také s tím, že některé zakázky oznámené v druhé polovině roku 2012 ještě mohou být zrušeny (což se u zakázek oznámených v roce 2011 nepředpokládá), a tím se do jisté míry znehodnocuje meziroční srovnání. O vývoji v jednotlivých měsících podrobněji v grafu. Oznámení o zakázce (hodnota)


mil Kč

Vývoj z pohledu hodnoty oznámených zakázek po odpočtu zrušených zakázek je -2,6 procenta


Oznámení celkem

| 10 |

Oznámení bez zrušených

Z oznámených zakázek v roce 2012 byla zatím zadána jen přibližně pětina

Od oznámení o zakázce do zadání zakázky konkrétnímu dodavateli uplynuly v roce 2011 v průměru 4 měsíce. Pro rok 2012 průměrnou délku řízení zatím není možné určit vzhledem k tomu, že ze zakázek oznámených v roce 2012 byla zatím zadána necelá třetina (z pohledu počtu kusů) a z pohledu finančního objemu zadaných zakázek se jedná přibližně pouze o pětinu oznámených zakázek.

Očekávaná hodnota zakázky v roce 2012 byla v průměru o 15 % nižší než investoři plánovali

Hodnota zadané zakázky bývá obvykle nižší než hodnota předpokládaná při oznámení zakázky – v roce 2012 v průměru až o 15 % (v roce 2011 v průměru o 7 %). Jedním z důvodů tohoto rozdílu je i větší konkurenční boj o zakázky, a tím nižší docilované ceny ve výběrových řízeních. V následujících grafech vidíme rozklad počtu a objemu oznámených zakázek na později zrušené, zadané a ty ostatní, které jsou zatím v zadávacím řízení.

Rozklad oznámení o zakázce (počet)


Oznámení celkem

z toho zadané

z toho zrušené

Rozklad oznámení o zakázce (hodnota)

mil Kč


Oznámení celkem

| 11 |

z toho zadané

z toho zrušené

Vývoj v oblasti zadaných veřejných zakázek V roce 2012 došlo k velice mírnému reálnému růstu počtu zadaných zakázek

V roce 2012 bylo zadáno téměř 10 tisíc zakázek (evidovaných ve Věstníku VZ) a ve srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl o 13,1 %. Tento meziroční nárůst do jisté míry souvisí s tím, že s účinností novely zákona o veřejných zakázkách došlo od 1. dubna 2012 ke snížení limitu u veřejných zakázek a k následnému růstu počtu zveřejňovaných podlimitních zakázek (pokud by se limity nezměnily, počet zadaných zakázek by vzrostl jen o 1,6 %). Ukazuje to i vývoj v jednotlivých měsících roku 2012 v následujícím grafu. Oznámení o zadání zakázky (počet) veřejné zakázky celkem


Vývoj v jednotlivých měsících

Meziroční změny počtu oznámení o zadání zakázky v roce 2012 Meziroční změna v % 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 2012

3. čtvrtletí 4. čtvrtletí rok celkem

    

+4,4


+18,4

+4,6

+24,5

+6,4

+4,2

+1,2

+13,1


2012 Rozdíly mezi oznámenými vs. zadanými zakázkami

duben až prosinec



+15,2

Rozdíl v počtu i objemu oznámených vs. zadaných zakázek je způsoben mimo jiné i tím, že zákon o VZ ukládá zadavatelům do Věstníku VZ umísťovat také zadání zakázek na základě zjednodušených podlimitních řízení, jednacích řízení bez uveřejnění a i z některých jednacích řízení s uveřejněním, u kterých ale není povinnost vkládat oznámení o zakázce, tj. počet zadaných zakázek může překračovat počet oznámení o zakázce. Rovněž část zadaných zakázek pochází z oznámení vypsaných před rokem 2012.

| 12 |

Hodnota zadaných zakázek reálně klesla o 7,8 procenta

Objem zadaných zakázek meziročně klesl o 6,7 %, a to zejména v důsledku vývoje v druhé polovině roku 2012 (bez změny limitů podle novely zákona o VZ by se jednalo o mírně větší pokles, a to o 7,8 %). Celkový objem dosáhl úrovně 248,8 mld. Kč. Podrobněji v grafu.

Vývoj v jednotlivých měsících

mil Kč

Oznámení o zadání zakázky (hodnota)



Meziroční změny hodnoty oznámení o zadání v roce 2012

2012

1. čtvrtletí

v mld. Kč 87,5

2. čtvrtletí

64,0

3. čtvrtletí

48,7

4. čtvrtletí

48,6

rok celkem

248,8



+29,7

+5,5

-11,2

-2,3

-42,6

-13,5

-6,7

–

   


161,3



-14,6

Vzhledem k tomu, že mezi zadanými zakázkami se objevují také ty, pro které nebylo zveřejněno oznámení o zakázce, je struktura podle druhu zadavatele odlišná ve srovnání s grafy v sekci oznámených zakázek. Nejvíce zakázek zadávají regionální subjekty, na hodnotě pak mají největší podíl ostatní subjekty.

| 13 |

Oznámení o zadání zakázky (počet) Struktura v roce 2012 podle druhu zadavatele veřejné zakázky celkem Struktura zakázek podle zadavatele (počty kusů zakázek)

ostatní subjekty


35%

42%


státní podnik

8%

15%

Oznámení o zadání zakázky (hodnota) Struktura v roce 2012 podle druhu zadavatele veřejné zakázky celkem ostatní subjekty


55%

24%

Struktura zakázek podle zadavatele (hodnota zakázek)

státní podnik

8% ministerstva a další celostátní úřady

13% Také meziroční srovnání jednotlivých kategorií podle druhu zadavatele je z výše uvedeného důvodu jiné, než v případě zadání o zakázce. Počty v důsledku změny zákona rostly ve většině kategorií (s výjimkou státních podniků), hodnoty zadaných zakázek naopak spíše klesaly. Meziroční změny oznámení o zadání zakázky v roce 2012 podle druhu zadavatele Meziroční změna v % Počet Počty v jednotlivých kategoriích téměř všech zadavatelů rostly, naopak hodnota spíše klesala

Regionální úřady a sdružení Ministerstva a další celostátní úřady Ostatní subjekty Státní podniky

Celkem | 14 |

    

Hodnota +3,9

+26,5 +30,6 -13,9 +13,1

    

-17,0 -9,3 -5,0 +32,2 -6,7

1.3 Shrnutí vývoje veřejných zakázek ve vybraných segmentech ekonomiky 1.3.1 Shrnutí vývoje veřejných stavebních zakázek Počet vyhlášených stavebních zakázek se reálně snížil o 5,3 procent

V roce 2012 bylo vydáno 1,7 tisíc řádných oznámení o stavební zakázce, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo nárůst o 0,8 % (pokud by se podmínky v důsledku novely zákona nezměnily, počty oznámení o zakázce by meziročně klesly o 5,3 %).

Po vstupu novely v platnost nastal znatelný pokles počtu vyhlašovaných zakázek

Průběh v jednotlivých měsících byl ovšem značně rozdílný. Na počátku roku 2012 před začátkem účinnosti novely o veřejných zakázkách narůstaly počty oznámení o zakázce rekordním tempem. Zejména měsíc březen přinesl nebývalou aktivitu zadavatelů, když počet oznámení vzrost o více než 300 %. S platností novely (od dubna 2012) se počet oznámení o zakázce prudce snížil. Ve třetím čtvrtletí roku se situace víceméně uklidnila a počty oznámení o zakázce se vrátily do obvyklých mezí, ale v závěru roku jsme zaznamenali opět poměrně značné poklesy počtu oznámení. A to i přesto, že okruh zveřejňovaných zakázek se v důsledku novely zákona rozšířil a dal by se očekávat spíš nárůst počtu oznámení o zakázce. Meziroční růst počtu oznámení o zakázce tak byl důsledkem nestandardního vývoje v prvním čtvrtletí. Více o vývoji počtu oznámení v následující tabulce. Rozklad celkové meziroční změny na příspěvky jednotlivých čtvrtletí zohledňuje váhu každého čtvrtletí, a dává tak přehlednější obrázek o vývoji v daném čtvrtletí než samotný meziroční index. Meziroční změny počtu oznámení o zakázce v roce 2012 – stavební práce Meziroční změna v %

2012

Příspěvek k celkové meziroční změně

1. čtvrtletí



+140,7

+32,5

2. čtvrtletí



-71,2

-20,6

3. čtvrtletí



-7,1

-1,7

4. čtvrtletí



-38,8

-9,4

rok celkem



+0,8


2012 Předpokládaná hodnota činila 122 mld. Kč

duben až prosinec



-41,2

Celková předpokládaná hodnota výše uvedených oznámení o zakázce činila 122 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,5 % (bez změny limitů by se jednalo o 2,2 %). Také v případě předběžné hodnoty oznámených zakázek lze zaznamenat zcela odlišný průběh v jednotlivých měsících roku a tyto nárůsty a poklesy v souvislosti s účinností novely zákona o veřejných zakázkách byly ještě výraznější. Předpokládaná hodnota oznámených zakázek od 2. čtvrtletí klesala a o návratu k normálu nemůže být řeč.

| 15 |

Celková předpokládaná hodnota oznámených zakázek tak překonala úroveň roku 2011 pouze díky mimořádným růstům v prvním čtvrtletí. Více v tabulce. Meziroční změny hodnoty oznámení o zakázce v roce 2012 – stavební práce

2012

1. čtvrtletí

v mld. Kč 84,4

2. čtvrtletí

12,1

3. čtvrtletí

11,9

4. čtvrtletí

13,9

rok celkem

122,3



-57,1

-13,5

-62,8

-16,9

-59,3

-17,0

+2,5

–

   

Meziroční změna v % 2012 duben až prosinec Objem zadaných stavebních zakázek činil 91 mld. Kč

37,9



-59,8

V roce 2012 bylo zadáno téměř 4 tisíce zakázek a ve srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl o 14,7 % (při nezměněných limitech by počet zadaných zakázek klesl o 18 %). Objem těchto zadaných zakázek činil 91 mld. Kč a meziročně klesl o 18,1 % ( při nezměněných limitech -24,0 %), a to zejména v důsledku vývoje v závěru roku 2012. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek přinesla do praxe pouze alibistický přístup veřejných zadavatelů, a to výběr podle nejnižší ceny. Pavel Pilát generální ředitel, Metrostav a.s. Jednoznačně negativní. Volení představitelé i úředníci se bojí zadávat, aby něco nepokazili, nekompetentní ambiciózní uchazeči i aktivisté získali širší prostor pro své kontraproduktivní rejdy. Ondřej Chládek ředitel strategie, Enteria a.s. Výběrová řízení jsou stále stejná. Výběr dodavatele se omezil pouze na kritérium nejnižší nabídkové ceny. A ta cena je většinou dumpingová nebo obsahuje vítěznou chybu. Marcel Soural, generální ředitel, Trigema a.s. Více informací o geografickém členění, rozdělení podle typů zadavatelů a další je možné najít ve specializované Studii dopadů novely ZVZ na ekonomiku – stavební práce, která je k volnému stažení na www.fvzk.cz.

| 16 |

1.3.2 Shrnutí vývoje veřejných projekčních zakázek 255 řádných oznámení o projekčních zakázkách

V roce 2012 bylo vydáno 255 řádných oznámení o zakázce, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo nárůst o 4,1 %. Průběh v jednotlivých měsících byl ovšem značně rozdílný. Na počátku roku 2012 před začátkem účinnosti novely o veřejných zakázkách narůstaly počty oznámení o zakázce rekordním tempem. Zejména měsíc březen přinesl nebývalou aktivitu zadavatelů, když počet oznámení vzrost o více než 300 %. S platností novely (od dubna 2012) se počet oznámení o zakázce prudce snížil, v dubnu a květnu byly zaznamenány více než 80procentní propady. Poklesy počtu oznámení o zakázce pokračovaly v dalším průběhu celého roku 2012 s výjimkou října, kdy Ředitelství silnic a dálnic vydalo velké množství zakázek na přípravu staveb pozemních komunikací. Poklesy pokračovaly i přesto, že okruh zveřejňovaných zakázek se v důsledku novely zákona rozšířil a dal by se očekávat spíš nárůst počtu oznámení o zakázce. Meziroční růst počtu oznámení o zakázce tak byl především důsledkem nestandardního vývoje v prvním čtvrtletí. Více o vývoji počtu oznámení v následující tabulce. Rozklad celkové meziroční změny na příspěvky jednotlivých čtvrtletí zohledňuje váhu každého čtvrtletí, a dává tak přehlednější obrázek o vývoji v daném čtvrtletí než samotný meziroční index. Meziroční změny počtu oznámení o zakázce v roce 2012 – projekční práce Meziroční změna v %

2012


1. čtvrtletí



+169,8

+36,7

2. čtvrtletí



-83,3

-20,4

3. čtvrtletí



-50,8

-12,2

4. čtvrtletí



0,0

0,0

rok celkem



+4,1


2012 Předpokládaná hodnota vyhlášených zakázek byla 5,9 mld. Kč, avšak polovina celého objemu byla zrušena

duben až prosinec



-41,7

Pokud očistíme počet oznámení o zakázce o zrušená oznámení, zjistíme, že na celkový počet oznámení nebyl jejich vliv zcela zanedbatelný. Hlavní dopad měl zejméně v roce 2012 měsíc březen, kdy bylo vydáno velké množství oznámení o zakázce a značná část z nich byla následně zrušena (jednalo se o zakázky Ředitelství silnic a dálnic). Meziroční srovnání bylo po očištění v důsledku toho rozdílné a ukázalo pokles počtu oznámení o zakázce o 8,4 %. Celková předpokládaná hodnota výše uvedených oznámení o zakázce činila 5,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 91,3 %. Pokud však odečteme zrušená oznámení, meziroční růst objemu oznámených zakázek byl bez zrušených zakázek výrazně menší (+7,7 %). | 17 |

Meziroční změny hodnoty oznámení o zakázce v roce 2012 – projekční práce

2012

1. čtvrtletí

v mld. Kč 4,2

2. čtvrtletí

0,1

3. čtvrtletí

0,4

4. čtvrtletí

1,2

rok celkem

5,9



-81,9

-11,3

-46,8

-10,8

-19,8

-9,5

+91,3

–

   


1,7



-37,3

V roce 2012 bylo zatím zadáno 385 zakázek a ve srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl o 4,6 %. Tento meziroční nárůst souvisí také s tím, že s účinností novely zákona o veřejných zakázkách došlo od 1. dubna 2012 ke snížení limitu u veřejných zakázek a k následnému růstu počtu zveřejňovaných podlimitních zakázek. Vývoj v jednotlivých měsících roku 2012 byl tedy značně rozdílný. Bez dvou mimořádných zakázek objem zadaných zakázek na projekční práce meziročně klesal

Objem těchto zadaných zakázek meziročně vzrostl o 59,9 % (na 2,5 mld. Kč), a to zejména v důsledku zadání dvou velkých zakázek na projektování energetických rozvodných sítí (zadavatel ČEPS, a. s.) v lednu a listopadu. Pokud vyloučíme tyto dvě zakázky, meziroční srovnání ukazuje pokles. Podle našeho názoru měla novela zákona o zadávání veřejných zakázek pozitivní vliv na transparentnost a jednoduchost výběrových řízení. Na druhou stranu však zasáhla do kvality výsledných výrobků a služeb, které jsou od té doby orientovány pouze jedním směrem - a to k minimalizaci hodnoty, a to za jakoukoliv cenu. Petr Ščurkevič ředitel divize Projekce pozemních staveb, K4 a.s. Výsledky aplikace novely ve veřejných výběrových řízeních za prvních 10 měsíců její účinnosti ukázaly následující klíčové problémy. Většina zakázek, na kterých pracujeme se s ohledem na novelu zákona, pozdní definici vyhlášek i obavy úředníků v důsledku kauz, projevila v zásadním zkomplikování prakticky všech výběrových řízení. Zároveň se výklad zákona dostal do rukou malých skupinek jednotlivých ministerstev a kvůli absenci jiné judikatury vznikají velmi absurdní situace a i stát se nyní vystavuje riziku budoucích sporů. Jakub Masák ředitel, Masák & Partner, s.r.o. Více informací je možné najít ve specializované Studii dopadů novely ZVZ na ekonomiku – projekční práce, která je k volnému stažení na www.fvzk.cz.

| 18 |

1.3.3 Shrnutí vývoje veřejných zakázek v oblasti ICT Velice mírný reálný růst počtu vyhlášených ICT zakázek

V roce 2012 bylo vydáno 559 řádných oznámení o zakázce, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo nárůst o 14,3 % (pokud by nedošlo ke změně limitů, růst by byl pouze 1 %).

Opět značně rozdílný vývoj mezi prvním a dalšími čtvrtletími

Průběh v jednotlivých měsících byl ovšem opět značně rozdílný. Na počátku roku 2012 před začátkem účinnosti novely o veřejných zakázkách narůstaly počty oznámení o zakázce opět rekordním tempem. Zejména měsíc březen přinesl nebývalou aktivitu zadavatelů, když počet oznámení vzrost o více než 300 %. S platností novely (od dubna 2012) se počet oznámení o zakázce prudce snížil, v dubnu a květnu byly zaznamenány opět více než 70procentní propady. Meziroční růst počtu oznámení o zakázce tak byl především důsledkem nestandardního vývoje v prvním čtvrtletí. Více o vývoji počtu oznámení v následující tabulce. Rozklad celkové meziroční změny na příspěvky jednotlivých čtvrtletí zohledňuje váhu každého čtvrtletí, a dává tak přehlednější obrázek o vývoji v daném čtvrtletí než samotný meziroční index. Meziroční změny počtu oznámení o zakázce v roce 2012 – ICT Meziroční změna v %

Konstantní pokles od vstupu novely v platnost

2012


1. čtvrtletí



+162,6

+32,9

2. čtvrtletí



-53,8

-13,1

3. čtvrtletí



-11,1

-3,3

4. čtvrtletí



-8,7

-2,2

rok celkem



+14,3

–

Meziroční změna v % 2012 Předpokládaná hodnota zakázek činila 13,6 mld. Kč

duben až prosinec



-23,3

Celková předpokládaná hodnota výše uvedených oznámení o zakázce činila 13,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 38,5 % (při nezměněných limitech jde o 38,4 %).

| 19 |

Také v případě předběžné hodnoty oznámených zakázek lze zaznamenat zcela odlišný průběh v jednotlivých měsících roku a tyto nárůsty a poklesy v souvislosti s účinností novely zákona o veřejných zakázkách byly ještě výraznější. Předpokládaná hodnota oznámených zakázek převážně klesala s výjimkou dubna a srpna, kdy byly vypsány velké zakázky na pořízení a provoz SW (zadavatel MMR a Česká pošta), jejichž hodnoty se blížily jedné mld. Kč, což v roce 2011 nebylo zaznamenáno. Celková předpokládaná hodnota oznámených zakázek tak překonala úroveň roku 2011 pouze díky mimořádným růstům v prvním čtvrtletí a výše zmíněným velkým zakázkám. Reálně počet i objem zadaných ICT zakázek meziročně poklesl

V roce 2012 bylo zadáno 972 zakázek a ve srovnání s rokem 2011 tento počet vzrostl o 14,0 % (při nezměněných limitech se jedná o pokles o 5,1 %). Objem těchto zadaných zakázek činil 11,7 mld. Kč a meziročně klesl o 0,1 % (při nezměněných limitech -6,8 %), a to zejména v důsledku vývoje v závěru roku 2012. Bohužel se vize novely zákona o veřejných zakázkách nenaplnila. ICT Unie již v době přípravy novely odborně argumentovala tím, že se výrazně zkomplikuje realizace veřejných projektů včetně snížení kvality výsledného díla. Problematika ICT projektů není jednoduchá. Pokud si odmyslíme některé standardní telekomunikační služby, tak ICT není komoditou s jednoduchým zadáním soutěže. Proto se snažíme vysvětlovat, jak by veřejné zakázky měly být soutěženy a realizovány. V rámci novely jsme žádali zjednodušení formálních požadavků, využití soutěže o návrh ICT projektu – zejména u rozsáhlých systémů, v mnoha případech se definují nepřiměřené, někdy až zničující smluvní podmínky. Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné. Svatoslav Novák prezident ICT Unie Bylo by pošetilé očekávat, že pouze samotná novela zákona o veřejných zakázkách změní proces výběrových řízení a ta se rázem stanou transparentnějšími, efektivnějšími, jednoduššími nebo dokonce povedou k rychlejšímu výběru toho nejschopnějšího dodavatele za nejvýhodnějších cenových podmínek. Každé výběrové řízení je pouze tak úspěšné, jak kvalitně a detailně je zpracována jeho zadávací dokumentace. Novela zákona sice změnila některé podmínky pro účast uchazečů, ale nepochybně považujeme za přínosné a smysluplné s odstupem času vyhodnotit její skutečné dopady z pohledu nejen zadavatelů, ale také účastníků výběrových řízení. Roman Cabálek generální ředitel, MICROSOFT s.r.o. Více informací je možné najít ve specializované Studii dopadů novely ZVZ na ekonomiku – ICT zakázky, která je k volnému stažení na www.fvzk.cz.

| 20 |

1.4 Vyčíslení dopadů legislativních změn na vývoj ekonomiky a hrubý domácí produkt ČR 1.4.1 Makroekonomické důsledky Pozice a stav ekonomiky ČR

Na výdaje veřejných rozpočtů, které jsou realizované pomocí veřejných zakázek, bychom měli pohlížet také v kontextu ekonomické situace, v níž se Česká republika nachází. Podle posledních informací ČSÚ 1) pokračoval i ve třetím čtvrtletí roku 2012 jak meziroční, tak mezikvartální pokles HDP. V 1. čtvrtletí 2012 snížila česká ekonomika proti stejnému období předchozího roku výkon o 0,5 %, ve 2.čtvrtletí o 1 % a ve 3. čtvrtletí byl HDP meziročně nižší dokonce o 1,3 %. Oproti tomu srovnatelné údaje Evropské unie činí v jednotlivých čtvrtletích +0,1 %, -0,3 % až po -0,4 % ve 3.čtvrtletí 2012, výsledky ekonomiky EU jako celku jsou tedy o poznání příznivější, než výsledky české ekonomiky. Vývoj byl charakterizován poklesem výdajů na konečnou spotřebu a také poklesem tvorby hrubého kapitálu o téměř desetinu oproti stejnému období roku 2011 způsobeným významnou měrou úbytkem zásob. Výsledek zahraničního obchodu představoval pro HDP jediný růstový impuls, přestože jeho přírůstky během jednotlivých čtvrtletí slábly. Podíváme-li se ovšem na Českou republiku očima ekonoma, vidíme zemi, která patří mezi státy s relativně nízkou úrovní zadlužení a se zdravým bankovním sektorem, nejedná se tedy o řeckou či španělskou ekonomiku. Jak potvrzují data ČSU, pokles HDP je v první řadě důsledkem poklesu poptávky domácností způsobené obavami spotřebitelů z budoucího vývoje. Jak ovšem varuje ekonom Ondřej Schneider 2), lepší cestou ke zvyšování HDP než podpora spotřeby domácností je realizace efektivních investic, které HDP zvyšují nejen krátkodobě, ale mají i dlouhodobý dopad na růst konkurence schopnosti České republiky. Investice realizované prostřednictvím veřejných zakázek mohou mít, jsou-li efektivně využity, vysoký potenciál pro ekonomiku České republiky, protože se často jedná o investice dlouhodobé, jejichž primárním cílem není rychlý zisk investora, ale zlepšení infrastruktury nebo jiná oblast využitelná pro firmy a veřejnost.

Krátkodobé vlivy na ekonomiku

Zabýváme-li se krátkodobými přínosy pro ekonomiku investic realizovaných prostřednictvím veřejných zakázek, je třeba na prvním místě brát do úvahy multiplikační efekt investic. Zvýšení poptávky po produktech konkrétních odvětví zvýší poptávku v jiných odvětvích a dále pak řetězovou reakcí i v dalších odvětvích, a tak zvýší obrat ekonomiky o více, než je hodnota investice. Beremeli do úvahy navíc ekonomiku s volnými zdroji, tedy ekonomiku pod úrovní potenciálního HDP, můžeme dále předpokládat pozitivní vliv tzv. Keynesova multiplikátoru, který uvažuje nárůst důchodu akcionářů poptávaných firem vedoucí ke zvýšení spotřeby těchto aktérů po produktech ostatních odvětví, a tím opět k růstu důchodu dalších aktérů, dokud není multiplikační efekt vyčerpán. Opět dochází k pozitivnímu vlivu investice na HDP ekonomiky.

Střednědobé vlivy na ekonomiku

Zabýváme-li se střednědobými dopady investic, uvažujeme řádově dopady v horizontu 2–7 let. Tyto dopady již zahrnují přizpůsobovací mechanismy ekonomiky, změny poptávky či technologií. Za dlouhodobé efekty investice považujeme dopady investice ve vzdálenějším horizontu, patří mezi ně obecně zejména technologické změny vyvolané investicí nebo jiné úspory vyvolané novými technologiemi. 1)

[online, cit. 5.2.2013], dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D30020C1CE/$File/110912q3a.pdf

2)

[online, cit. 22.9.2012], dostupné z: http://schneider.blog.ihned.cz/?p=06b100_d&article%5Bsmspay%5D= true&article %5Bid%5D=57582750&___r=669>

| 21 |

Cílem této kapitoly je analyzovat krátkodobé dopady investic realizovaných z veřejných rozpočtů. Zvolený horizont vyplývá z omezené možnosti kvantifikace dlouhodobých efektů, neboť predikovatelnost budoucího vývoje výrazně klesá spolu se vzdalujícím se horizontem. Dopad veřejných výdajů na vývoj HDP

Výdaje veřejných rozpočtů, zejména ty, které jsou realizovány formou veřejných zakázek, přímo nebo nepřímo, přispívají k celkovému HDP v České republice přibližně patnácti procenty. Reálný dopad výdajů státního rozpočtu je tedy obvykle vyšší, než jejich nominální vyjádření. Na následujícím schématu je naznačen mechanismus, pomocí něhož lze odhadovat skutečné dopady výdajů státního rozpočtu, které jsou realizované pomocí veřejných zakázek.

1

multiplikace 1x  (1+a)x

Investice

4

2

nezaměstnanost

HDP

3

5

zdanění / pokles transferů

6

Státní rozpočet

Na schématu je zjednodušeně vysvětlen mechanismus, kdy: Mechanismy ovlivňující vývoj HDP

1) Z e státního rozpočtu jsou realizovány výdaje – investice 2) R ealizací výdajů dochází k multiplikačnímu efektu investic, prvotní výdaj iniciuje další výdaje 3) Zvýšení výdajů způsobuje zvýšení HDP, velikost nárůstu HDP je vyšší než původní výše výdaje 4) Zvýšení HDP zvyšuje nároky na pracovní sílu, snižuje se tedy nezaměstnanost 5) Zvýšení HDP se projevuje na příjmech a výdajích státního rozpočtu vlivem nepřímých daní a zdaněním zisků společností a mezd jejich zaměstnanců a zároveň snížení nezaměstnanosti snižuje i nároky na vyplácené transfery ze státního rozpočtu 6) Nakonec vlivem popsaných efektů může investice realizovaná ze státního rozpočtu mít pozitivní dopad na státní rozpočet, a tedy reálný výdaj může být výrazně nižší než výdaj nominální

| 22 |

Kalkulace multiplikátorů a dopadu na HDP

Metoda kalkulace multiplikátoru

Analýza krátkodobého dopadu investice na ekonomiku České republiky je založena na myšlence multiplikačního procesu, ve kterém zvýšení poptávky v jednom odvětví vyvolá řetězovou reakcí zvýšení poptávky po produktech ostatních odvětví. Pro výpočet dopadu investice je použita input-output analýza. Input-output analýza je nástrojem založeným na meziodvětvových vztazích v ekonomice vhodným ke zkoumání krátkodobého dopadu změn poptávky nebo k analýze krátkodobého dopadu investičních projektů. Technologicko-ekonomické vztahy mezi odvětvími (alternativně produkty) v ekonomice, definované pomocí symetrické input-output tabulky, umožňují vypočítat, jak velkou změnu produkce jednoho odvětví způsobí změna poptávky/investice v odvětví jiném. Vložená koruna v jednom odvětví spustí multiplikační proces, kterým jiná odvětví reagují na zvýšenou poptávku. Investice do dálnice tak například vynutí zvýšení výroby v odvětvích stavebnictví či výrobě koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování ropy. Tato odvětví způsobí nárůst výroby v dalších odvětvích, dokud se multiplikační proces nevyčerpá.

Input-output analýza

Zdrojem pro analýzy multiplikátorů produkce jsou symetrické input-output tabulky typu produkt x produkt za rok 2009 publikované Českým statistickým úřadem, které popisují strukturu zdrojů, užití a přidané hodnoty podle jednotlivých produktů. Výchozími body analýzy jsou konkrétně matice mezispotřeby a vektor výstupu. Matice mezispotřeby pro každý produkt určuje, jaké množství produktu, vyjádřené jeho korunovou hodnotou, bylo využito při výrobě ostatních produktů. Vektor výstupu je souborem korunových hodnot celkové produkce dle jednotlivých produktů. Z matice mezispotřeby a vektoru výstupu získáme tzv. matici technologických koeficientů mezispotřeby, která ukazuje pro všechna odvětví, jaké nároky na vstupy má jedna jednotka produkce toho kterého odvětví. Inverzí rozdílu jednotkové matice a matice mezispotřeby získáme tzv. Leontiefovu matici, jejíž součet řádků představuje výsledné multiplikátory produkce. Ty nám říkají, kolikrát se zvýší celková produkce všech odvětví při změně poptávky po produktech konkrétního odvětví. Multiplikační proces z input-output analýzy je ovšem pouze prvotním dopadem investice, který může, za podmínky nevyužitých zdrojů, nastartovat Keynesův multiplikační proces. V tomto procesu způsobí zvýšení důchodu akcionáře firmy, která zvýšila výrobu, nárůst jeho poptávky po spotřebě, čímž zvýší důchod dalších aktérů v ekonomice, a tak dále, opět do vyčerpání procesu.

| 23 |

Kalkulace dopadu na zaměstnanost Vliv na zaměstnanost

Pro kalkulaci dopadu investice na zaměstnanost je pro každé odvětví vypočítán tzv. multiplikátor zaměstnanosti, který říká, jak se změní zaměstnanost měřená počtem zaměstnanců při změně finální poptávky po výstupu konkrétního odvětví o jednu peněžní jednotku. Multiplikátor získáme vynásobením Leontiefovy matice z input-output analýzy transponovaným vektorem pracovní náročností odvětví, tj. vektorem počtu pracovníků na jednotku výstupu pro každé odvětví, a součtem řádků matice. Výsledkem odhadu je počet nových pracovních míst, která vznikla realizací dané investice. Kalkulace dopadu na veřejné rozpočty

Vliv na veřejné rozpočty

Dopad realizace výdaje na veřejné rozpočty rozdělujeme na nominální a reálný. Nominální výdaje vyjádřují hodnotu prvotního výdaje na realizaci investice. Vzhledem k působení multiplikátorů a následného zdanění, generují prvotní výdaje také příjmy státního rozpočtu. Pokud se ekonomika nachází pod potenciálním produktem, způsobuje zvyšování produktu také snižování nezaměstnanosti, a tedy úsporu na výplatách transferů (podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky). Reálný výdaj veřejných rozpočtů potom kalkulujeme jako rozdíl mezi nominálním výdajem a příjmy z daní a úsporou z výplaty transferů. Tento mechanismus je naznačen na následujícím schématu: Výdaje veřejných rozpočtů Investice do obnovy a rozvoje

Příjmy a úspory Příjmy zaměstnanců Daň z příjmu FO Sociální pojištění Daně Daň z příjmu PO DPH Úspora výdajů z veřejných rozpočtů Podpora v nezaměstnanosti Odvody zdrav. pojištění za nez.

V rámci kalkulace nejsou z důvodu konzervativního přístupu a problematické odhadnutelnosti uvažovány dlouhodobé přínosy pro veřejnou správu, které by v konečném důsledku měly generovat také potenciální další příjmy nebo úspory pro veřejné rozpočty. Tyto vlivy, jako například snížení kriminality vyplývající z vyšší zaměstnanosti, příjmy například z DPH a spotřebních daní vyplývající z vyšší kupní síly obyvatelstva, nejsou kalkulovány. Makroekonomický dopad nerealizování výdajů Negativní vliv nerealizovaných veřejných výdajů

V textu výše byly uvažovány dopady realizace veřejných výdajů. Změnou v zadávání veřejných zakázek ale dochází k opačnému případu, a to, že veřejné výdaje nejsou realizovány. Popsaný mechanismus nicméně modelově funguje obdobně. Teoreticky lze namítat určité odchylky (například vlivem rigidity pracovního trhu nebo vlivem automatických stabilizátorů). Z tohoto důvodu v modelu při kalkulaci dopadů nerealizování výdajů není kalkulován nárůst vyplácených transferů.

| 24 |

1

multiplikace 1x  (1+a)x

2

Investice

HDP

3

Mechanismus fungování

4

nezaměstnanost

5

zdanění / pokles transferů

6

Státní rozpočet

Lze tedy za použití stejného schématu shrnout: 1) Ze státního rozpočtu nejsou realizovány plánované výdaje, nebo jsou realizovány v nedostatečné výši 2) Realizací investic dochází k demultiplikačnímu efektu investic, snížení prvotního výdaje snižuje další odvozené výdaje 3) Snížení výdajů způsobuje snížení HDP, velikost poklesu HDP je vyšší než původní výše výdaje 4) Snížení HDP snižuje nároky na pracovní sílu, zvyšuje se tedy nezaměstnanost 5) Snížení HDP se projevuje na příjmech a výdajích státního rozpočtu vlivem nepřímých daní a zdaněním zisků společností a mezd jejich zaměstnanců a zároveň zvýšení nezaměstnanosti zvyšuje nároky na vyplácené transfery ze státního rozpočtu 6) Nakonec vlivem popsaných efektů může mít nerealizovaný výdaj ze státního rozpočtu negativní dopad na státní rozpočet Tabulka multiplikátorů produkce a multiplikátorů zaměstnanosti pro klíčová odvětví: Klasifikace produkce

Název produktu

Multiplikátor produkce

Multiplikátor zaměstnanosti - změna počtu zaměstnaných osob při změně poptávky o 1 mil. Kč

41

Budovy a jejich výstavba

1,19

0,43

42

Inženýrské stavby a jejich výstavba (silnice, železnice, inženýrské sítě)

1,89

0,38

43

Specializované stavební práce (elektroinstalace, příprava staveniště)

3,21

2,40

71

Arch. a inž. služby; technické zkoušky a analýzy

2,49

0,64

| 25 |

V následující tabulce je zobrazen konečný dopad do HDP, nezaměstnanosti a státního rozpočtu České republiky v případě snížení nebo oddálení výdajů ve výši 1 miliardy korun. Z tabulky vyplývá, že například pokud poklesne realizace výdaje do inženýrských staveb (například výstavba silnic a železnic) o 1 miliardu Kč, způsobí to pokles HDP o 1,89 miliardy, sníží se zaměstnanost o 380 osob, státní rozpočet vybere na daních o 639 milionů méně, což nakonec způsobí, že úspora na výdajích ve výši 1 miliardy je ve skutečnosti úsporou pouze ve výši 361 milionů. V případě výdajů do výstavby budov jsou dopady nižší, naopak výdaje do specializovaných stavebních prací s vysokým multiplikačním efektem jsou výrazně vyšší – dopad nerealizace výdaje nakonec negeneruje žádnou úsporu, naopak generuje větší ztrátu pro státní rozpočet. Produkt:

Budovy a jejich výstavba

Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu

1,000,000,000

Multiplikační efekt

Kč

1.19

Dopad do HDP

1,190,000,000

Kč

Multiplikátor zaměnstnanosti

0.43

osob / 1 mil. Kč

Dopad do zaměstnanosti

430

osob

Zdanění HDP - daně + sociální pojištění Snížení výše vyplácených transferů Reálný výdaj / úspora státního rozpočtu Produkt:

402,220,000

Kč

nekalkulováno

Kč

597,780,000

Kč

Inženýrské stavby a jejich výstavba

Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu

1,000,000,000

Multiplikační efekt

Kč

1.89

Dopad do HDP

1,890,000,000

Kč

Multiplikátor zaměnstnanosti

0.38

osob / 1 mil. Kč

Dopad do zaměstnanosti

380

osob


638,820,000

Kč

nekalkulováno

Kč

361,180,000

Kč

Specializované stavební práce

Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu Multiplikační efekt

1,000,000,000

Kč

3.21

Dopad do HDP

3,210,000,000

Multiplikátor zaměnstnanosti Dopad do zaměstnanosti

2.40 2,400


Kč osob / 1 mil. Kč osob

1,084,980,000

Kč

nekalkulováno

Kč

-84,980,000

Kč

Arch. a inž. služby; technické zkoušky a analýzy

Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu Multiplikační efekt

1,000,000,000

Kč

2.49

Dopad do HDP

2,490,000,000

Multiplikátor zaměnstnanosti Dopad do zaměstnanosti Zdanění HDP - daně + sociální pojištění Snížení výše vyplácených transferů Reálný výdaj / úspora státního rozpočtu

| 26 |

Kč

0.64

osob / 1 mil. Kč

640

osob

841,620,000

Kč

nekalkulováno

Kč

158,380,000

Kč

Input-output analýza

Multiplikační proces z input-output analýzy je ovšem pouze prvotním dopadem investice, respektive nerealizace investice, dlouhodobé dopady vlivem nastartování Keynesova a multiplikačního procesu v období krize nekalkulujeme. Námi kalkulovaný multiplikační proces má téměř okamžité dopady do produktu a zaměstnanosti. Z pohledu zákona o veřejných zakázkách a změn v objemech vypsaných a vysoutěžených zakázek je vidět opětovný nárůst zakázek na konci roku 2012 a lze tento trend vidět i v roce 2013. V dlouhém horizontu bude tedy pravděpodobně dosaženo v součtu podobné výše produktu. Nicméně náklady způsobené změnou legislativy a její nevhodnou implementací do praxe, mohly být krátkodobě poměrně značné, zejména ve spojení s obdobím hospodářského poklesu. Pro tři sledovaná odvětví byly odhadnuty hodnoty multiplikátorů, dopad na HDP a zaměstnanost v následující tabulce. Výsledky těchto odhadů lze interpretovat tak, že vlivem snížení objemu zadaných zakázek ve stavebnictví o 20 mld. došlo v krátkodobém horizontu ke snížení HDP o 41 mld. a k poklesu zaměstnanosti o téměř 20 tisíc pracovních míst. Dopad změny objemu zadaných zakázek na HDP a zaměstnanost odvětví dle CPV kódů

zadaných zakázek (mld. Kč)

meziroční změna (mld. Kč)

dopad na HDP (mld. Kč)

zaměstnanost (počet pracovních míst)

stavební

91,3

-20

-41

-19860

projekční

2,5

1

2

604

11,7

0

0

-6

ICT

V rámci analýzy makroekonomických dopadů lze formulovat následující shrnutí: • Reálná úspora ve veřejných rozpočtech je nižší než nominální. • Vzhledem k odkládání investic je i v krátkodobém horizontu dopad do celkového produktu. • V zhledem k propadu produktu, který by měl být zdaněn, lze předpokládat snížení plánovaných příjmů státního rozpočtu. • Odkládáním investice roste tlak na propouštění, případně se zvyšuje nezaměstnanost. • Nerealizování výdajů sice uspoří prostředky veřejných rozpočtů, ty nicméně mohou být vázány na projektové financování a v době realizace potom nebudou dostupné.

1.4.2 Mikroekonomické důsledky Dopad do HDP vlivem změny podmínek Novely zákona o veřejných zakázkách je patrný také na mikroekonomické úrovni, a to změnou chování dodavatelů a uchazečů o veřejné zakázky, které mohou mít vážný dopad na plánovanou činnost zadavatele. Jednotlivé změny zákona a její dopady na zadavatele, uchazeče i konečné dodavatele jsou popsány v následující kapitole. Novela zákona přinesla mnoho změn pro posílení transparentnosti, sjednocení procesů a umožnění vyšší kontroly výběrových řízení. Tyto cíle však mají také svá negativa. Oba dopady dále shrneme. | 27 |

Rizika zadavatele

Z pohledu zadavatele vznikají vlivem změn následující rizika: 1) Nárůst administrativní zátěže klade vyšší nároky na pracovníky, respektive na externí poradce a právníky, kteří spolupracují na administraci většiny zakázek 2) Nižší nároky na dokládání ekonomické a finanční kvality uchazeče ohrožují kvalitu zakázky a nezaručují stabilitu dodavatele 3) Hrozba nedočerpání rozpočtu vlivem prodlužování procesu

Rizika uchazečů a dodavatelů

Z pohledu uchazečů a dodavatelů jsou hlavní rizika v těchto oblastech: 1) Neudržitelný příspěvek na krytí variabilních nákladů a zisku v případě nabídkových cen pod úrovní potřebné marže 2) Snižování kvality dodávek tlakem na konkurenceschopnou cenu 3) Růst nákladů na přípravu nabídek V následujícím textu budou vlivy změny zákona detailněji popsány jak z pohledu zadavatele, tak z pohledu uchazečů a konečných dodavatelů zboží a služeb. Významnou změnou, která se dotkla zadavatelů i uchazečů o veřejnou zakázku, je snížení finančních limitů jednotlivých zakázek ze dvou na jeden milion korun, respektive u stavebních prací z 6 milionů na 3, od roku 2014 dokonce na 1 milion korun. Toto snížení limitů způsobí zvýšení počtu vypisovaných řízení, nebo naopak vypisování zakázek na rámcové smlouvy, které mohou být výsledně méně transparentní.

Vyšší náklady

Pro zadavatele to znamená: -n áklady na implementaci změn zákona (vlastní pracovníci, externisté, poradci, právníci), - dvojnásobné navýšení počtu vypsaných zakázek, - z výšené náklady na administraci zakázek (vlastní zdroje, ale zejména právníci) úměrně počtu vypsaných zakázek, - prodloužení výběrových řízení v řádu měsíců, - nárůst kontrolní činnosti realizovaných zakázek. Pro uchazeče to znamená vyšší počet podaných nabídek, respektive vyšší náklady na přípravu nabídek (viz dále). Vlivem navýšení minimálního počtu účastníků ve výběrovém řízení je kladen vyšší důraz na konkurenci, která ale přináší tlak na nižší nabídkové ceny. Navíc nelze realizovat výběrové řízení, kde je finálně pouze jeden uchazeč (i přesto, že taková situace může být snadno zdůvodnitelná a dosažená cena v porovnání s cenou obvyklou nebo historicky dosahovanou nižší). Pro zadavatele to znamená nutnost opakovat celý proces, čímž se doba realizace zakázky oddaluje, náklady se násobí a administrativní zátěž na straně zadavatele roste. Pro zadavatele to znamená: - navýšení administrativní zátěže při prověřování uchazečů, - kontrolu většího množství nabídek -v yšší nároky na hodnocení nabídek, pokud je hodnoceno více kritérií, než jen cena. | 28 |

Přínosem by však měla být větší konkurence a lepší cena pro zadavatele. Tento faktor způsobuje vysoký tlak na úspěch, a na druhé straně nutí snížit cenu na minimum, někde ale i pod cenu reálnou či dlouhodobě udržitelnou (viz dále). V následujícím grafu je uveden vývoj průměrného počtu uchazečů ve výběrovém řízení, který by se měl v dalších letech vlivem změny zákona zvýšit. 6,0 5,0 Průměrný počet nabídek

Vývoj průměrného počtu nabídek

4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Z pohledu administrativních úkonů spojených s nabídkou byly změny pozitivní i negativní. Zadavatel musí nově zveřejňovat více než deset dokumentů. Musí využívat nový elektronický nástroj pro zakázky malého rozsahu, případně i pro podlimitní zakázky, a nově musí zavést agendu pro významné veřejné zakázky. Ve spolupráci s dalšími subjekty musí zadavatel vytvořit status osob se zvláštní způsobilostí do hodnotící komise. Všechny tyto úkony znamenají pro zadavatele nárůst nákladů v řádech milionů korun. Významná změna v prokazování kvalifikace – stačí jen čestné prohlášení

Navíc však byla zrušena povinnost dokládat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a byla nahrazena čestným prohlášením. Tato změna výrazně znesnadňuje kontrolu aktuální ekonomické situace a nedávné minulosti, která může mít následně dopad do kvality zakázky. V kritickém případě může dojít k nemožnosti dodavatele dostát svým závazkům v průběhu plnění dodávky, což může mít zásadní dopad na zadavatele. V tomto směru se naopak ulevilo uchazečům, kteří místo náročného dokládání kvalifikace dodávají nyní pouze čestné prohlášení. Vzhledem k tomu, že zadavatel již nemůže omezit okruh případných uchazečů výší obratu nebo hospodářského výsledku, lze předpokládat opět zvýšení počtu uchazečů. U prokazování majetkové struktury uchazečů a subdodavatelů se podmínky přitvrdily. Administrativní náročnost ze strany zadavatele se tak pravděpodobně opět výší.

| 29 |

V následujícím komentáři je pro představu shrnuta časová náročnost přípravy nabídky. Údaje vycházejí z výsledků výzkumu firem účastnících se soutěží o veřejné zakázky v ČR. Z výzkumu vyplývá, že průměrný čas strávený na přípravě zakázky je roven průměrně 1,6 % hodnoty soutěžené zakázky. Následující tabulka zobrazuje procentuální rozdělení struktury nákladů na přípravu nabídky podle typu veřejné zakázky.

Profesní kvalifikace

Ekon. a fin. kvalifikace

Technická kvalifikace

Textové zprac. nabídky

Kalkulace ceny

Smlouva

Jiné

Časová náročnost přípravy nabídky

Podíl času stráveného na nabídce (%)

Základní kvalifikace

Procentuální rozdělení struktury nákladů na přípravu nabídky podle typu veřejné zakázky.

Dodávky a služby Stavební práce

10 7

9 7

10 7

13 10

22 14

20 42

14 10

4 2

Zdroj: Výzkum doc. Ing. Jana Pavla, Ph.D., VŠE v Praze

Zároveň se respondenti výzkumu vyjadřovali také k náročnosti zpracování nabídek pro veřejný a soukromý sektor. Více než polovina respondentů uvedla, že náročnost zpracování nabídky pro soukromý sektor je o čtvrtinu nižší, než pro sektor veřejný (dle tabulky výše by mohl být rozdíl i vyšší). Důvodem je absence nutnosti dokládání kvalifikace, ale také přesnější specifikace předmětu nabídky soukromým zadavatelem. S novým zákonem bude rozdíl ještě markantnější. V rámci výzkumu byli respondenti dotazováni také na využívání ÚOHS v případě, že by se domnívali, že došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách. Celých 75 % dotázaných přiznalo, že tuto možnost nevyužije z důvodu nízké důvěry a „obavy z nepředvídatelnosti rozhodování této dozorové organizace“. Zkušenosti s využíváním ÚOHS

Kromě administrativních změn ovlivňuje rozhodování podnikatelů také prodloužení výběrových řízení. Pro zadavatele to znamená enormní nárůst uveřejňovacích povinností a dodržování zákonných lhůt. Na druhou stranu díky předběžné oznamovací povinnosti je zakázka dříve zveřejněna a uchazeč má více času na přípravu na zpracování zpracování nabídky (obvykle na základě předběžných oznámení, která jsou velmi stručná, nelze zpracovat rovnou nabídku). Přesto pokud mají uchazeči více času na přípravu, přináší to s sebou větší konkurenci a vyšší nároky na kvalitu zpracování nabídky. Orientační přehled současné délky výběrových řízení Průměrná délka tendrovacího procesu Očekávaná doba před zveřejněním ZD

Očekávaná doba zadávacího procesu

Očekávaná doba hodnotícího procesu (do podpisu smlouvy)

Očekávaná výsledná délka

Otevřené řízení

1 měsíc

52 dní u nadlimitu (lze zkrátit o 5) 22 dní u podlimitu (lze zkrátit o 5)

15 dní

3 až 4 měsíce

Užší řízení

1 měsíc

40 dní u nadlimitu (lze zkrátit o 5) 5 dní u podlimitu (lze zkrátit o 5)

15 dní

3 až 4 měsíce

adekvátně dle rozhodnutí zadavatele

15 dní

3 až 4 měsíce


15 dní

2 týdny až 2 měsíce

Typ zadávacího řízení

Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejnění

1 měsíc (v mimořádných případech 0 dní)

1 měsíc (v mimořádných případech 0 dní)

Soutěžní dialog

1 měsíc


5 dní

4 až 5 měsíců

Zjednodušené podlimitní řízení

0 dní


15 dní

2 měsíce

| 30 |

Hrozba rušení výběrových řízení vlivem nízkého počtu uchazečů také snižuje pravděpodobnost úspěchu veřejné zakázky, a navíc ohrožuje i očekávané zahájení prací, což zejména ve stavebnictví může mít zásadní dopady časové ve vztahu k sezónnosti, ale také nákladové, s ohledem na alokaci zdrojů. Dalším významným faktorem především u stavebních zakázek je i skutečnost, že podstatná část je finacována z dotací ať už ze SR nebo z fondů EU. V této souvislosti může mít prodloužení lhůt či případné zrušení veřejné zakázky fatální důsledky na realizaci dané investice. Pokud shrneme dopady změn z pohledu uchazečů, konstatujeme evidentní růst nákladů při přípravě nabídek, ale také tlak na nižší nabídkovou cenu. Tyto faktory negativně ovlivňují chování dodavatelů. Aby firmy ve výběrovém řízení obstály, a dlouhodobě situaci udržely, musí dokázat realizovat zakázku levněji. Často však jdou až na hranici možností, kdy dlouhodobě nedodržují přípustnou mez pro příspěvek na krytí nákladů, přičemž pokrývají pouze variabilní náklady, ale již nemají prostředky na obnovu fixních nákladů a na tvorbu zisku. Tím dochází k zániku části subjektů na trhu a k oslabování celého odvětví.

Zisková firma

V krátkodobém horizontu lze kritickou situaci překlenout, ale z dlouhodobého pohledu je takový přístup bez změny ostatních podmínek neudržitelný.

Tržby Náklady (Kč) Nezisková firma

Tržby (za předpokladu ziskových výrobků

Pokryté FN

ZISK

ZTRÁTA

Ztráta

Pokryté variabilní náklady

Dlouhodobá neudržitelnost podnákladových dumpingových cen z mikroekonomického pohledu

Celkové náklady

Variabilní náklady

Fixní náklady

Zisk Počet výrobků (objem výroby) BEP (Bod zvratu)

Zdroj: Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, úprava Grant Thornton

Negativní trend takového vývoje potvrzuje rovněž ředitel společnosti CEEC Research Jiří Vacek: „Z naší Kvartální analýzy českého stavebnictví 3Q/2012 vyplývá, že společnosti jsou ochotny podstupovat rizika a nabízet ceny i s nulovou nebo dokonce zápornou marží, ale zároveň každá čtvrtá firma potvrzuje záměrné snižování kvality svých realizací”. Tento jev může mít fatální dopady zejména u stavebních zakázek, kdy se nedostatečná kvalita může projevit později a kdy se zakázka může zdražit i několikanásobně, například vlivem opakovaných oprav.

| 31 |

„Hranice bezpečné ceny“

Aby dodavatelské společnosti dlouhodobě situaci přežily, musí ještě více zlevnit vstupní zdroje. Jak informuje CEEC Research ve své Studii projekčních společností 2012, toto dokládá 38 % projekčních společností, které přiznávají, že realizují projekty pod hranicí bezpečné ceny, tedy ceny, kdy je stavební dílo po svém dokončení bezproblémové pro uživatele. Tím společnosti odsouvají riziko a snaží se za každou cenu získat zakázku, která bude realizována v budoucnu, kdy ještě může dojít k nápravě během realizace výstavby nebo formou poptaných víceprací. Pro zadavatele má tento jev zcela negativní dopad a v případě stavebních zakázek může být zcela fatální (např. výstavba dopravní tepny). Další variantou pro dodavatele je nákup levnějších zdrojů ze zahraničí, ať už materiálu, nebo pracovní síly, kdy dojde k odlivu kapitálu a negativnímu vlivu na HDP. Závěr • N ovela klade na zadavatele významné administrativní nároky a minimálně zdvojnásobuje náklady na vlastní i externí pracovníky podílející se na implementaci změn a na jejich dodržování. • V zhledem k očekávané dodávce a době realizace může docházet k prodlužování termínů a zároveň horší kvalitě dodávek, jejichž původně nižší pořizovací náklady se vlivem nutných dodatečných úprav a oprav budou dále zdražovat. • Z adavatelé vzhledem k prodlužování doby administrace zakázky sníží počet vyřízených zakázek a tím zpomalí čerpání financí z rozpočtů. Negativní dopady to bude mít zejména v oblasti finančních prostředků čerpaných z evropských fondů. • D odavatelé kvůli tlaku na cenu a vyšší konkurenci snižují náklady na vstupy a dodávají méně kvalitní dodávky. V případě špatné ekonomické situace, kterou zadavatel nemusí odhalit, může dojít ke krachu dodavatele, nedodání dodávky, nebo realizaci dodávky se sníženou kvalitou.

| 32 |

2 Vlastní zkušenosti veřejných zadavatelů s aplikací novely zákona o VZ v praxi Praktické zkušenosti jsou většinou negativní

Pro získání konkrétních poznatků přímo z praxe Komora administrátorů veřejných zakázek iniciovala výzkum přímo v jednotlivých krajích. Jak vyplývá z provedených interview (účastnilo se 12 ze 14 krajů), zkušenosti s novelou zákona o veřejných zakázkách jsou ve většině případů negativní. Novela zhoršila proces zadávání veřejných zakázek, a to především z důvodu zvýšení administrativní a časové náročnosti přípravy a průběhu zadávacích řízení. Tím pádem se také prodlužuje délka zadávacího řízení a samozřejmě se zvyšují finanční náklady. Zadavatel je vystaven možné šikaně ze strany neúspěšných uchazečů, případně zneužívání práva, bez jejich postihu či odpovědnosti. Objevil se také problém s návazností na fondy EU, protože zdlouhavý proces zadávání může vést až k nutnosti vrácení dotace EU. Novela přinesla možná pozitiva ze zvýšení transparentnosti oproti předchozímu znění, ale z řad podnikatelů, obcí i úřadů zaznívá větší podíl negativních zkušeností s novelou. Primárně novela klade vysoká nároky na zadavatele, kdy neúměrně narůstá administrativní zátěž, což pro mnohé menší subjekty (obce, podnikatele) přináší náklady na právní poradenství navíc. Dále novela prodlužuje lhůty a v některých případech neúměrně protahuje výběrová řízení. Snížení finančních limitů a slučování limitů u organizací rovněž v mnoha případech způsobuje komplikace pro zadavatele a opět zvyšuje administrativu, kdy zadavatel musí předjímat obdobné zakázky v průběhu roku a tyto často zbytečně soutěžit podle přísných limitů, které neúměrně prodlužují výběrové řízení. Mírné zlepšení přináší elektronické aukce, které je vhodnější užívat na běžné dodávky spotřebního materiálu a služeb (nicméně je k tomu často potřeba speciální profil a SW). Z pohledu zadavatele je také nešťastná povinnost mít více než jednu nabídku, aby bylo možné hodnotit, což u zvlášť technologicky náročných staveb či inovativních zařízení je problémem. Martin Frélich, I. náměstek ministra - ředitele sekce, ekonomiky a politiky životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Dle mého názoru striktní formalismus procesu zadávání veřejných zakázek při nepoměrně nízkých limitech vede k paralyzaci mnoha nezbytných činností veřejných zadavatelů, jako je např. provoz nemocnic, údržba komunikací, školství a sociální služby. Jako snad drobné pozitivum novely bych uvedl zjednodušení postupu při zjednodušeném podlimitním řízení. Jiří Běhounek hejtman, Kraj Vysočina Podstatně se zvýšila administrativní zátěž zadavatelů a formalismus postupů. Pokud chce zadavatel dodržet termíny např. dané dotačním programem a neskončit na UOHS, musí být jediný kritériem nejnižší nabídková cena. Zadavatel se musí smířit s tím, že podané nabídky budou vykazovat tzv. mimořádně nízkou nabídkovou cenu a pokud ji víceméně nebude respektovat, jeho projekt skončí na UOHS, kde bude řešen cca 1 rok… Klára Dostálová ředitelka, Centrum EP, Královehradecký kraj

| 33 |

Celkově hodnotí kraje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek známkou 4 (na škále 1 = výborná, 5 = nedostatečná, tj. jako standardní stupnice ve škole). Novela většinu krajů brzdí v rozvoji

Novela zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) podle názoru hejtmanů spíše brzdí ekonomický rozvoj kraje (potvrzuje 67 % dotázaných krajů), případně na ekonomický rozvoj kraje nemá vliv (potvrzuje 25 %). Pouze 8 procent krajů se domnívá, že novela ZVZ ekonomickému rozvoji kraje pomáhá. Vliv novely ZVZ na rozvoj kraje pomáhá

nemá vliv

8%

25%

brzdí

67% Přínosem nepochybně je zjednodušení postupu zadavatele v případě, kdy může postupovat dle nového ust. § 34 odst. 5 písm. b). Naopak nedostatek, již dříve vytýkaný a stále se objevující je nedostatečně dlouhá lhůta dle ust. § 81 odst. 3. Zákonodárci je jasné, že zadavateli jsou zejména obce, města a kraje. Ta se též řídí zákonem o obcích a krajích. Pro kraj konkrétně je téměř nadliským výkonem tuto lhůtu dodržet. Samotné rozhodnutí o schválení výběru nejvhodnější nabídky probíhá na radě kraje, teprve poté je podepsáno příslušnou zmocněnou osobou a až pak je možné odeslat. Vzhledem k termínům zasedání RK a přítomnosti jednotlivých náměstků a radních je problematické 5ti denní lhůtu dodržet. Dále se setkáváme se základním problémem – velmi často zodpovídáme na jeden konkrétní dotaz – proč není v § 12 odst. 1 vyjádřeno v Kč, co je nadlimitní a podlimitní veřejná zakázka, její přesná hodnota uvedená v korunách. Odkaz na prováděcí předpis a jeho vyhledávání je pro zadavatele obtížné, nemají jasno. Určeny jsou jen zakázky malého rozsahu. Martina Kačírková Odbor finanční a investic, Středočeský kraj Podle mého názoru nepřinesla novela zákona o veřejných zakázkách zásadní vliv, který by měl dopad přímo na kvalitu zadávacích řízení. Kladně lze reflektovat na změny u zjednodušeného podlimitního řízení (např. možnost výhrady zadavatele stran oznamování určitých rozhodnutí uveřejněním na profilu zadavatele pro účely doručování), negativně se naopak projevuje např. povinnost zadavatele zrušit vždy zadávací řízení v případech dle § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, či podstatně zvýšená administrativní zátěž zadavatelů. Jaroslava Zelená ředitelka odboru právního a správního, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

| 34 |

Náročnost realizovaných řízení se zvýšila

Podle provedeného výzkumu potvrzují všechny oslovené kraje (100 %), že náročnost zadávacích řízení realizovaných jejich krajem se zvýšila, přičemž ale na transparentnost zadávacích řízení novela ZVZ zásadní vliv neměla. Zlepšení transparentnosti potvrzuje pouze třetina oslovených krajů (33 %), čtvrtina (25 %) si myslí, že novela měla na transparentnost spíše negativní vliv. Při interview v jednotlivých krajích se rovněž objevil termín „drahá transparentnost“. Jedná se o stav, kdy dochází kvůli snaze o zlepšení průhlednosti (ve smyslu větších povinností s publikováním informací, delšími lhůtami pro umístění informací, atd.), místo k pozitivním výsledkům tak naopak k většímu nárůstu negativ - například v podobě zdlouhavějšího řízení, pomalejšího zadávání zakázek, komplikací u IT zakázek, kde předmět realizace velice rychle zastarává a naopak ceny podané nabízejícími v úvodu řízení jsou po několika měsících již mimo tržní realitu, atd.). „Nákladové turbo“ přijde pokud se začne jednat o zakázky spolufinancované z EU fondů, kdy kvůli nedodržení nebo průtahům v termínech může zadavatel o dotaci přijít. Pomohla novela ZVZ zlepšit transparentnost zadávacích řízení? ano

neměla vliv

33%

42%

ne

25% Lhůty stanovené zákonem jsou nevyhovující

Při hodnocení zadávacích lhůt se oslovení hejtmani shodli na tom, že lhůty stanovené v zákoně pro jednotlivé kroky v zadávacím řízení jim spíše nevyhovují (potvrzuje 83 % respondentů). Nevyhovující je zejména lhůta pro podání nabídek v případě významných veřejných zakázek, lhůta pro oznámení o zrušení zadávacího řízení, a také lhůta předběžného oznámení, která je dle názoru některých hejtmanů de facto beze smyslu a zbytečně celý proces brzdí. Vyhovují Vám lhůty stanovené v zákoně pro jednotlivé kroky v zadávacím řízení? ano

17%

ne

83% Zástupci krajů také odpovídali na otázku, kolik procent vysoutěžených veřejných zakázek se od nabytí účinnost novely ZVZ zahajuje dle plánu. Jejich odpovědi byly velmi různorodé a v průměru se podle plánu zahajuje 54 procent vysoutěžených zakázek.

| 35 |

Přibližně polovina zakázek je administrována externími organizacemi

Také odpovědi na otázku, zda kraje spoléhají na externí osobu pověřenou zadavatelskou činností, nebo si veřejné zakázky administrují samy, přinesly velmi rozdílné výsledky. Některé kraje si téměř všechna zadávací řízení realizují samostatně, jiné naopak ve většině případů využívají externí subjekty (administrátory veřejných zakázek). V průměru se podíl samostatně realizovaných zakázek pohybuje na úrovni 54 procent, zbývajících 46 procent je podíl externích subjektů (administrátorů). Záleží také na typu a charakteru veřejné zakázky. Zakázky menšího rozsahu si kraje realizují většinou samostatně, u zakázek většího rozsahu si najímají externí administrátory. Kraje při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Někdy jde o jediné kritérium, v jiných případech je cena dílčím kritériem. Dále (ale již podstatně méně často) se nabídky posuzují podle celkové ekonomické výhodnosti, termínu dokončení zakázky, záruky a metodiky postupu.

Chybí možnost subjektivního posouzení zadavatelem

Podle výsledků provedeného výzkumu by neměl zákon o veřejných zakázkách závazněji stanovovat kritéria při výběru (pro takovou možnost se nevyslovil žádný respondent), ale spíše zachovat současný stav v oblasti specifikace kritérií (potvrzuje 75 % respondentů). Některé kraje by preferovaly, kdyby zákon umožňoval zadavateli jistou možnost subjektivního posouzení a rozhodování při výběru. Měl by zákon o veřejných zakázkách stanovovat závazněji kritéria při výběru? jiné

25%

pevněji stanovovat

0%

Oznámení podle druhu zadavatele ponechat současný stav

75%

Nejvíce zakázek v největších krajích

V důsledku novely zákona o veřejných zakázkách došlo ke značnému zvýšení administrativní zátěže zadavatele. Značné rozšíření zejména uveřejňovacích povinností na jedné straně bezpochyby přispívá ke zvýšení transparentnosti a veřejné kontroly zadávacícho řízení, na straně zadavatele je však tento efekt „vykoupen“ zvýšenými nároky zejména v oblasti personální a IT, což ve svém důsledku samozřejmě znamená dopady finanční. Ivan Strachoň náměstek hejtmana, Moravskoslezský kraj - Krajský úřad

Ekonomická a odborná způsobilost by měla být prokazována

Většina oslovených krajů (92 %) se nedomnívá, že potlačování prokazování ekonomické, technické a odborné způsobilosti jednotlivých uchazečů je správnou cestou.

| 36 |

Je potlačování prokazování ekonomické způsobilosti jednotlivých uchazečů správnou cestou?

Je potlačování prokazování technické a odborné způsobilosti jednotlivých uchazečů správnou cestou?

ne

ano

ne

ano

92%

8%

92%

8%

Musíme podle novelizovaného zákona zadávat a vypořádat se nějakým způsobem i s jeho nedostatky, protože jinak to prostě nejde. Než ÚOHS přijal stanovisko k prokazování dokladů o prokázání kvalifikace před podpisem smlouvy s vybraným uchazečem, museli jsme zcela zbytečně několik zadávacích řízení zrušit, protože uchazeči, ač jsme na to ve výzvě upozorňovali, si potřebné doklady vyžadovali až po oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. I přes stanovisko ÚOHS si nejsme jisti, zda ve ZPŘ můžeme požadovat prokázání základních kvalifikačních předpokladů čestným prohlášením, jako u jiné podlimitní veřejné zakázky, nebo musíme požadovat doklady podle § 53 odst. 3 ZVZ, jsou na to různé právní názory. František Končel Vedoucí oddělení veřejných zakázek, Odbor investiční Ústecký kraj - Krajský úřad Nejčastější chyby firem

Podle názoru krajů se společnosti při zadávacích řízeních dopouštějí následujících chyb. Nejčastěji se jedná o chybějící prohlášení dle § 68, odst. 3, zákona o veřejných zakázkách (potvrzuje 50 % respondentů), chybějící výpis z Rejstříku trestů právnické osoby (potvrzuje 33 % respondentů) a nepodepsanou smlouvu oprávněnou osobou (potvrzuje 25 % respondentů). Problémy jsou také v kvalifikačních předpokladech, kdy chybí doklady při prokazování kvalifikace, nebo nejsou splněny technické kvalifikační předpoklady.

Nejnižší cena vs. ekonomická výhodnost 85 : 15

Nejnižší nabídková cena je ve většině zadávacích řízení rozhodujícím kritériem oproti ekonomické výhodnosti nabídky. Průměrný podíl těchto dvou kritérií je 85:15. V některých krajích je nejnižší nabídková cena jediných kritériem vždy, a to především z důvodu úspor veřejných prostředků a také jednoduchého postupu. Dalším důvodem používání nejnižší nabídkové ceny jako jediného kritéria jsou podle názoru hejtmanů časté sankce ze strany ÚOHS, který pravidelně ruší ekonomická dílčí kritéria pro netransparentnost. A také chybějící závazná metodika, jak ekonomická dílčí kritéria stanovovat. Obecně dodavatelé kvůli tlaku na cenu a vyšší konkurenci snižují náklady na vstupy a dodávají méně kvalitní dodávky. V případě špatné ekonomické situace, kterou zadavatel nemusí odhalit, může dojít ke krachu dodavatele, nedodání dodávky, nebo realizaci dodávky se sníženou kvalitou, což opět představuje reálné riziko pro nemožnost čerpání dotačních peněz. Dále může docházet k prodlužování termínů a zároveň horší kvalitě dodávek, jejichž původně nižší pořizovací náklady se vlivem nutných dodatečných úprav a oprav budou dále zdražovat. Petr Jiříček asistent radní pro majetek a investice, Krajský úřad Pardubického kraje | 37 |

Kritérium nejnižší ceny? Zcela jistě! Naopak považuji za naprosto neodůvodněný v poslední době rozšířený názor, že kritérium nejnižší nabídkové ceny jde na úkor kvality plnění, a že tedy je pro zadavatele nevýhodné. Kvalitu plnění přece vymezuje zadavatel relativně velmi přesně v zadávacích podmínkách a takto nastavené parametry nemá dodavatel právo měnit, naopak je povinen je dodržet. Nabídkovou cenu tak konstruuje dodavatel s plnou znalostí předmětu veřejné zakázky a požadavků zadavatele na její plnění. Nevidím proto důvod, proč by kritérium nejnižší nabídkové ceny mělo být jakkoliv zpochybňováno. Leo Nevřela vedoucí odboru kancelář ředitele krajského úřadu Moravskoslezský kraj - Krajský úřad Obavy z nařčení z korupce

Dvě třetiny krajů mají také v souvislosti s kritériem nejnižší nabídkové ceny obavy, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeni z netransparentního jednání (potvrzuje 67 % respondentů). Máte obavu, že pokud nevyberete nabídku s nejnižší cenou, budete nařčeni z netransparentního jednání? ne

33% ano

67%

Podle názoru krajů by celému procesu zadávání zakázek pomohlo, kdyby zákon o veřejných zakázkách umožňoval automaticky vyřazovat nabídky, jejichž cena může být nepřiměřeně nízká - potvrzuje 91 % respondentů (zákon tuto možnost již nyní umožňuje, ale nespecifikuje metodiku kalkulace této ceny). Novela přinesla značný nárůst administrativní zátěže a tím i prostoru pro administrativní pochybení, která mohou být velmi přísně sankcionována. Pokud např. nedodržíme způsob uveřejnění dle zákona, může být za toto pochybení uložena pokuta až 20 mil.Kč. Skutečnost, že vyšla dlouho odkládaná novela zákona o veřejných zakázkách a až mnoho měsíců poté byly hotové prováděcí vyhlášky, s sebou nese situace že zadavatelé jsou nuceni improvizovat a doufat, že postupují tak, jak bude ÚOHS v budoucnu rozhodovat. Veřejné zakázky ve většině případů vybíráme podle nejnižší ceny. Bohužel za nejnižší cenu můžeme získat i tomu úměrnou kvalitu. Výrobky splňují všechny požadavky, ale jsou třeba poruchové, nevydrží tak dlouho, jejich údržba je náročnější… Andrea Bocková Oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností, Krajský úřad Karlovarského kraje

| 38 |

Více práce….

Většina oslovených hejtmanů také připustila, že se v rámci zadávacích řízení realizovaných krajem setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky. Celých 17 procent dokonce tuto situaci zná velmi dobře, protože jde o častý jev. Naopak třetina krajů se s touto skutečností zatím nesetkala. Případy, kdy příliš nízká cena vyústila ve více práce (odpovědi v %)

17%

známe a jde o častý jev

25%

známe

25%

známe ojedinělé případy

33%

neznáme

Cílem výběrových řízení by mělo být získání nejnižší ceny za srovnatelný produkt či službu transparentním způsobem. Je otázkou, zda do přijetí novely většina veřejných výběrových řízení splňovala alespoň některé tyto cíle. Novela dle mého názoru správně mířila na zvýšení transparentnosti výběrových řízení, ale zapomněla na ty ostatní, neméně důležité cíle, které možná naopak v některých případech potlačuje. Miroslav Linhart Senior manažer, Vedoucí oddělení stavebnictví, Deloitte Advisory s.r.o. Úroveň připravenosti krajů

Všichni oslovení respondenti (100 %) potvrdili, že krajský úřad proškolil své zaměstnance tak, aby byli po odborné stránce dobře připraveni na realizaci zadávacích řízení v souladu s novelou ZVZ. Zaměstnanci úřadu, kteří se podílejí na procesu zadávání veřejných zakázek, mají všichni podle informací hejtmanů odbornou kvalifikaci. Ta je zabezpečena především vysokoškolským vzděláním právního zaměření příslušných pracovníků nebo formou školení, která pořádá certifikované středisko nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.

| 39 |

3 Závěr a doporučení ke změně situace Klíčové body, které by přispěly k nápravě situace, je možné shrnout: I)M imořádně nízká nabídková cena - doporučujeme využít možnosti orientačního vymezení mimorádně nízké nabídkové ceny přímo v zadávací dokumentaci. V případě potřeby lze rovněž doporučit zapojení znalce (technického odborníka), který se vyjádří k reálnosti ceny z pohledu předmětu veřejné zakázky, případně též využít možnosti podrobnějšího rozepsání ceny do kalkulací jednotlivých dílčích cen. II) K valifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií – doporučujeme: a) vyžadovat od uchazečů „metodiky spolupráce“ a/nebo „metodiky postupu“, stanovit minimální požadavky na kvalitu poskytovaných služeb, na základě metodik hodnotit kvalitu nabízeného plnění ve vztahu k nabízené ceně a vyžadovat dodržování metodik při plnění veřejné zakázky; b) h odnotit kvalitu odborných služeb hodnocením zkušenosti uchazeče, resp. jednotlivých členů odborného týmu; c) vhodnost využívání dvoukolového řízení, kdy v prvním kole vyzývá neomezený počet dodavatelů k prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (zájemce) vyzývá k podání nabídky. III) N edodržování zásad 3E při zadání veřejné zakázky – v případě volby základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Oznámení podle druhu zadavatele

IV) Časová a administrativní náročnost procesu zadání veřejné zakázky, včetně povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku – jako nejvhodnější řešení se nabízí novelizace příslušných ustanovení ZVZ. Doporučení ke zlepšení situace z jednotlivých krajů:

Nejvíce zakázek v největších krajích

Česká republika by měla proces zadávání veřejných zakázek upravit v intencích obecně závazných předpisů Evropské unie a neměla by nesmyslně zabřemeňovat proces zadávání veřejných zakázek množstvím nadbytečných, nepřehledných a administrativně a finančně náročných procedur. Zejména menší zadavatelé – např. malé obce, se ve svých postupech při zadávání veřejných zakázek drží základních zásad včetně zásady transparentnosti, nicméně vzhledem ke složitosti české právní úpravy zadávání veřejných zakázek nejsou fakticky schopni dodržet všechna zákonná ustanovení platná pro veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že uběhl již téměř rok od nabytí účinnosti novely, by dle mého názoru měla být provedena komplexní a nezaujatá analýza nákladů a přínosů novely. Dále by mělo dojít ke komplexnímu přehodnocení přístupu České republiky k úpravě procesu zadávání veřejných zakázek směrem k jeho výraznému zjednodušení, k čemuž bude jedinečná příležitost v souvislosti s nově připravovanými směrnicemi Evropské unie. Jiří Běhounek hejtman, Kraj Vysočina | 40 |

Měl by se novelizovat zákon. Nejednoznačná ustanovení vyjasnit (ZPŘ), zrušit zbytečná povinná předběžná oznámení, se kterými stejně žádný dodavatel nepracuje, vrátit možnost zkracování minimálních termínů na úroveň dle směrnic EU, odstupňovat podle původního návrhu hranici významných veřejných zakázek, vypustit povinnost uvádět v protokolu o posouzení kvalifikace údaje o dokladech, kterými uchazeči či zájemci prokazovali splnění technických kvalifikačních předpokladů, protože nikoho to nikdy nezajímalo a nezajímá (myslíme tím zájemce či uchazeče). Přehodnotit zbytečně náročné formální požadavky na profil zadavatele, kdy vyhláška č. 232/2012 Sb. ukládá zadavatelům i povinnosti, které nemají oporu v zákoně. František Končel Vedoucí oddělení veřejných zakázek, Odbor investiční Ústecký kraj - Krajský úřad

Pokles počtu oznámení mezi čtvrtletími je viditelný ve všech krajích

Měla by se novelizovat problematická ustanovení s ohledem na možnosti „venkovských“ regionů. Vrátit se k heslu, že investor má právo výběru a ne že musí pouze slepě následovat zákon a jeho metodický výklad. Např. by bylo dobré mít možnost hodnotit „Goodwill“ firmy. Nebo mít možnost reálnou cenu zakázky stanovit tak, že první a poslední nabídka nebude vůbec hodnocena a z těch zbylých se udělá průměr a v okolí tohoto průměru cca 20% by se nabídky hodnotily, ty, které by byly ještě pod 20% níže by pak byly posouzeny jako mimořádně nízké nabídkové ceny. Tento model by zamezil dohodám firem neb nikdo by nemohl odhadnout, kde ten průměr bude. Klára Dostálová ředitelka, Centrum EP, Královehradecký kraj Mělo by se upustit od dalšího snížení limitů veřejných zakázek, k němuž má dojít k 1.1.2014. Domnívám se, že přínosy podrobení veřejných zakázek takto nízkých objemů režimu zákona jsou zcela minimální (jsou-li vůbec) ve srovnání s náročností administrace zadávacího řízení. Ivan Strachoň náměstek hejtmana, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Měl by se zjednodušit zákon a procesy výběrových řízení. V současné době podoba zákona směřuje k tomu, aby zakázky mohly administrovat jen advokátní kanceláře. Jestli je složitost zákona zdůvodňována větší průhledností a transparentností, tak je to nesmysl. Pro omezení „korupce“ by stačily 3 jednoduché věci: a. Povinnost zadavatele zveřejnit kompletní zadávací dokumentaci včetně příloh na profilu zadavatele b. Propracovat v zákoně možnosti použití různých druhů hodnotících kritérií c. Hodnotící kritéria zapsat do protokolu o otevírání obálek a ten po otevírání obálek bezprostředně zveřejnit na profilu zadavatele. David Neulinger odbor investic, Krajský úřad Zlínského kraje

Sponzorem výzkumu v krajích byla společnost Copy General

| 41 |

Kontakty Komora administrátorů veřejných zakázek Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) vznikla na podzim 2010 jako občanské sdružení spojením několika významných subjektů zabývajících se organizací výběrových řízení a v poslední době odborníky tolik diskutovanou problematikou veřejných zakázek. Zakladatelé si za cíl určili nastavení přesných základů profesních, odborných a etických standardů a mají ambici stát se garantem kvality poskytování profesionálních služeb v oblasti výběrových řízení a veřejných zakázek. Komora se chce do budoucna stát přirozeným odborným partnerem, prostředníkem, mezi všemi účastníky zadávacích procesů, s cílem zlepšit odbornost a profesionalitu průběhu zadávacího řízení, potažmo jeho celkovou kvalitu. Mgr. Robert Pergl předseda Tel.: +420 224 232 611 E‑mail: [email protected] URL: www.kavz.cz

The Central and Eastern European Construction (CEEC) Research CEEC Research je největší výzkumnou společností na stavebnictví v zemích střední a východní Evropy. Od svého založení v roce 2005 bezplatně poskytuje studie o aktuálním stavu a očekávaném vývoji stavebnictví v devíti zemích střední a východní Evropy. Všechny naše studie a analýzy jsou založeny výhradně na údajích získaných z pravidelných strukturovaných interview s klíčovými představiteli vybraných největších, středních i malých stavebních společností. CEEC Research se ale již nespecializuje pouze na stavebnictví, aktuálně poskytuje také analýzy na míru například v oblasti projekčních prací, energetiky nebo veřejných zakázek. Navíc k pravidelným a bezplatným analýzám stavebnictví také organizuje Setkání lídrů stavebních společností a Konferenci ředitelů projekčních společností, kterých se účastní generální ředitelé nejvýznamnějších společností v oboru, prezidenti největších svazů, cechů a komor a rovněž i ministři a nejvyšší představitelé státu vybraných zemí. Ing. Jiří Vacek, Ph.D. Ředitel společnosti Tel.: +420 774 325 111 E‑mail: [email protected] URL: www.ceec.eu

Grant Thornton Advisory, s. r. o. je členskou firmou Grant Thornton International (GTI). Grant Thornton International patří mezi celosvětově nejvýznamnější organizace, působící na trhu manažerského poradenství, auditu, daní, účetnictví, fúzí a akvizic. GTI prostřednictvím více než 500 kanceláří působí ve více než 100 zemích světa, včetně všech zemí Evropské unie, kde zaměstnává přes 30 000 profesionálů. Grant Thornton má v České republice tradici od roku 1999. Ve svých kancelářích v Praze a v Brně nabízí široké spektrum služeb od manažerského a daňového poradenství, přes audit, transakční poradenství a forenzní služby. Grant Thornton Advisory s.r.o. zaměstnává přes 50 odborníků na ekonomicko-manažerské poradenství. Za dobu své existence na českém trhu tým zrealizoval více než 800 projektů pro téměř 400 klientů z veřejného i soukromého sektoru v České republice, na Slovensku a dalších evropských zemích. Dosavadní úspěch Grant Thornton je výsledkem naplňování vize, ve které seniorně postavený tým dodává klientům fungující řešení, která přinášejí reálnou hodnotu. Ing. Jan Kincl, Ph.D. Partner Tel.: +420 224 813 299 E-mail: [email protected] URL: www.grantthornton.cz

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situaci konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Uživatelé by před konáním nebo zdržením se konání na základě informací obsažených v této studii měli zvážit využití příslušných profesionálních služeb. Odpovědnost za kroky podniknuté na základě obsahu této studie nebude akceptována. © CEEC Research

h1

Recommend Documents