Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa IV. ročník
HLADOMOR V AFRICE
Denisa Toboříková 4. A 22. 10. 2014
1
Hladomor v Africe 1) Obecná charakteristika pojmu hladomor a) Základní rysy hladomoru Hladomor podle definice Organizace spojených národů nastává, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou. Hladomor je označení
pro
hromadné
vymírání
obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění. Lidé masově umírají nejen podvýživou, ale jsou také
Obrázek 1 - Hladomor
mnohem více náchylní různým chorobám. Pokud nepřijímáme potravu dvanáct hodin, lačníme, pokud déle, hladovíme. Faktorem ovlivňujícím dobu, po kterou vydrží člověk hladovět, je zásoba tuku v organismu. Přežít hladovění lze při uchování přísunu tekutin do ztráty max. 50 až 60 % tělesné hmotnosti.
b) Hlavní příčiny I)
Chudoba
Největší příčinou hladomoru je chudoba. Lidé v rozvojových zemích nemají dostatek peněz, nemohou koupit dost jídla nebo pořídit zemědělské vybavení a osivo na jeho vypěstování. Zemědělství představuje nejčastější způsob obživy chudých. Přesto jsou to právě drobní zemědělci, kteří jsou nejčastěji postiženi hladem a podvýživou (představují až 80 % všech hladovějících). Chudí lidé často nejsou vlastníky půdy a mají špatný přístup k jejímu získání. Vlastnická práva drobných zemědělců jsou značně omezená, možnost zakoupit si půdu bývá limitována vládou nebo chybí potřebné doklady. Obhospodařují se většinou jen malá políčka. Mezinárodní statistiky ukazují, že 50 % hladovějících hospodaří na půdě, která má rozlohu nižší než 2 ha.
2
II)
Přírodní katastrofy a nedostatek vody
Příčinou často bývají i přírodní katastrofy jako například sucho nebo nemoci plodin. Lidé jsou často nuceni pro vodu chodit několik kilometrů a do tohoto procesu je zapojená celá rodina vyjímaje malých dětí. Tímto způsobem jsou schopni obstarat pouze pár litrů vody, která jim vystačí pouze jako pitná voda nebo užitková voda na vaření. V zemědělství se musí spoléhat pouze na počasí.
III)
Rostoucí ceny potravin
Dopady rostoucích cen potravin lze demonstrovat na příkladu potravinové krize, která vrcholila v roce 2008. Ceny důležitých obilovin na globálních trzích rostly od roku 2005. Ceny pšenice a rýže se do roku 2008 zdvojnásobily. Problém se vzrůstajícími cenami potravin pramení ze skutečnosti, že například rodina v rozvojové zemi utratí za potraviny 50 – 80 % svých příjmů. Ve vyspělých zemích za ně utratíme 10 až 20 %.
IV)
Špatná vzdělanost obyvatelstva
Nízká úroveň vzdělání a málo informací zabraňuje lidem v rozvojových zemích zlepšit zemědělské postupy a tak i finanční situaci rodiny, například prodejem těchto potravin, které nevyužijí k vlastní spotřebě.
V)
Růst populace
Vysoká hustota obyvatel a zároveň vysoký podíl obyvatelstva trpícího hladem a podvýživou najdeme zejména v Číně a Indii. Vysoký nárůst populace je typický pro státy subsaharské Afriky a Blízkého Východu. Problém nastává zejména v situaci, kdy tempo růstu obyvatelstva převyšuje tempo růstu produkce potravin. Rodiče mají v chudých zemích často hodně dětí. Velký vliv na početné rodiny má i vysoká dětská úmrtnost i nedostatek informací o možnostech plánování počtu potomků. Zároveň je k uživení rodiny potřeba co nejvíce lidí. Je dokázáno, že se zlepšením socio-ekonomické situace dochází ke snižování počtu dětí v rodině.
2) Hladomor napříč stoletím Nejčastější příčinou hladomorů jsou extrémní sucha. Tak došlo k prvním zaznamenaným hladomorům, které se udály ve 4. století před Kristem ve starém Egyptě a na Středním Východě. Hladomory způsobily řeky, které vyschly už u pramenů, a nepřivedly tak vodu do zavlažovaných oblastí. Od roku 1700 byla hladomory postižena nejvíce Asie, kde již tenkrát mnoho hladomorů zapříčinil prudký populační nárůst a tím vzniklý nedostatek jídla.
3
Nejpostiženějšími zeměmi byly Indie a Čína. V Číně bylo mezi lety 108 př. n. l. a 1911 napočítáno celkem 1828 hladomorů, tj. téměř jeden hladomor ročně. V letech 1771–1772 za panování Marie Terezie vypukl po kritické neúrodě hladomor v Čechách. Zemřela více než desetina obyvatel Čech (250 000 lidí). Další příčinou hladomoru může být úmyslné vyvolání – nejdrastičtějším případem je hladomor, který Stalinova vláda uměle vyvolala ve 30. letech na Ukrajině, v Kazachstánu a dalších oblastech SSSR, během něhož zahynuly milióny lidí.
Přehled hladomoru ve 20. století 1899-1900 Indie, sucho. 3 250 000 mrtvých. 1920-21 severní Čína, sucho. 20 000 000 hladovějících, 500 000 mrtvých. 1921-22 Rusko, Ukrajina, povodí Volhy, sucho. Počet mrtvých od 1 250 000 až 5 000 000. 1928-29 Čína, 3 000 000 mrtvých. 1932-34 Rusko, Ukrajina, kolektivizace vyvolala odplatu zemědělců - vybíjení dobytka. 5 000 000 mrtvých. 1941-43 Řecko, válka. 450 000 mrtvých. 1941-42 Varšavské ghetto, válka. 43 000 mrtvých. 1941-44 Leningrad, válka. 1 000 000 mrtvých. 1943 Rwanda, Urundi, 35 000-50 000 mrtvých. 1943-44 Indie, Bengálsko, 1 500 000 mrtvých. 1967-69 Nigérie, Biafra, válka. 1 500 000 mrtvých. 1968-74 Sahel, sucho. 500 000 lidí mrtvých. 1973 Etiopie, sucho. 100 000 mrtvých. 1975-79 Kambodža, 1 000 000 mrtvých. Politika genocidy Rudých Khmerů. 1983-85 Sahel, sucho. Hladovělo 22 000 000 lidí.
3) Černý symbol hladu V posledních letech jsou hladomory spojeny s rozvojovými zeměmi - symbolem hladomoru ve dvacátém století se stal černoušek - Afričan. Hladomoru v Somálsku se podařilo obrátit světovou pozornost na problém rozvojové Afriky. Krize současné Afriky má kořeny v
4
minulosti, v době kolonizace. Před příchodem Evropanů byli Afričané lovci, drobní zemědělci a obchodníci. V porovnání s evropskou civilizací byla Afrika zaostalá, ale relativně soběstačná.
4) V číslech „Lidé na Západě nevěří, že hlad je skutečně tak vražedný. Chronickým hladem trpí 852 milionů lidí, veškerá globální potravinová pomoc ale nedosahuje ani jedné desetiny nákladů na stravování v USA. Většina globální pomoci se navíc soustředí na mimořádné situace, nikoli na plíživý hlad, který ničí životy 400 milionů dětí v chudých zemích bez zájmu televizních kamer.“ James T. Morris, bývalý výkonný ředitel WFP
Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů. Celkem 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla (to je pro srovnání více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady). V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 procent ale počet hladovějících se paradoxně však zvýšil o 18 milionů. Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady. Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů (průměrná americká rodina něco přes deset procent). Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě. Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou, protože jejich matky trpí podvýživou. Hladovým dětem je možné poskytnout celodenní jídlo ve škole pouze za přibližně 19 amerických centů (4,50 Kč). V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě. Hlavním důvodem je podvýživa. Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let (ve Francii a Itálii žije 6,2 milionu dětí stejného věku).
5) Příklady v 21. století a) Potravinová krize v Africkém rohu (2011) Krize byla důsledkem velkého sucha, které postihlo oblast Afrického rohu. V některých místech nepršelo i přes půl roku a tato krize byla nejhorší za posledních šedesát let. Kvůli nedostatku vody na polích nerostly žádné plodiny a potraviny na trhu se staly obtížně dostupné. Podle údajů OSN sucho postihlo 10 milionů 5
Obrázek 2 - Krize na Africkém rohu
lidí v Somálsku, Etiopii, Džibutsku, Keni a Ugandě. Hladomor v Somálsku tak nastal po devatenácti letech (v roce 1992 v zemi zemřeli hlady statisíce lidí). V listopadu 2011 však OSN stupeň varování v těchto regionech snížila z hladomoru na stav ohrožení, především díky rychlému přísunu humanitární pomoci. Stav hladomoru však nadále přetrvával v Middle Shabelle a u uprchlíků v Mogadišu a Afgoye. Od počátku roku 2012 díky lepší bezpečnostní situaci a srážkám potravinová krize postupně odezněla. 3. února 2012 OSN oficiálně vyhlásila konec hladomoru v oblasti (v zemi zemřelo přibližně 260 000 lidí). Krize měla za následek zvýšenou migraci. Jedním z hlavních záchytných uprchlických táborů se stal východokeňský Dadaab.
b)Somálsko 2014 Dvacet dva humanitárních organizací ve společném prohlášení varovalo, že sucho, trvající vojenské střety a nedostatečná finanční pomoc ze strany mezinárodního společenství by mohly v Somálsku brzy vést k vypuknutí dalšího hladomoru. Podvýživou prý v zemi už nyní trpí až 51 000 dětí.
6) Řešení a)Finanční pomoct Ve vyspělých zemích činí denní výdaje na jídlo v průměru deset dolarů (210 Kč). Příděly potravin Světového potravinového programu (WFP) na osobu a den jsou stanoveny na 29 centů (přibližně 6,50 Kč). Pouhá týdenní dávka celkových dotací na zemědělství ve vyspělých zemích by stačila pokrýt veškeré náklady potřebné na celosvětovou potravinovou pomoc. Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva. Například Magna Děti v tísni, humanitární organizace, vyhlásila veřejnou sbírku Hlad v Africe, jako odpověď na katastrofální situaci ve východní Africe. Touto cestou vyzývá širokou veřejnost o pomoc se snížením následků rozsáhlého hladomoru formou finančních příspěvků
b)Organizace, které pomáhají Existuje nepřeberné množství organizací, které s tímto problémem bojují. Největší podíl na pomoci má OSN a to konkrétně WFP (World Food Programme). V této době má něco málo před 80 projektů v rozvojových zemích. Zaměřuje se především na rychlou potravinovou pomoct ženám a dětem. Další světovou organizací, která bojuje proti hladu je Organizace pro 6
výživu a zemědělství (zkratka FAO – Food and Agriculture Organization). Tato organizace také spadá pod OSN a jejím hlavním cílem je zajištění dostatku potravin a pitné vody pro obyvatelstvo v rozvojových zemích.
7) Závěr Hlad není zátěží jen pro jednotlivce. Je obrovským břemenem pro celý rozvojový svět. Organizace OSN pro zemědělství a výživu (FAO) odhaduje, že počet roků, které jsou v rozvojových zemích zmařeny z důvodu předčasných úmrtí nebo poškození organizmu v důsledku hladovění, se pohybuje kolem 220 milionů. Přidáme- li další rizika spojená s nedostatečnou výživou, dostaneme se podle FAO až na 340 milionů zmařených let. To se rovná katastrofě, při níž zemře nebo je postižena celá populace země větší než jsou Spojené státy americké.
8) Seznam obrázků: OBRÁZEK 1 - HLADOMOR .............................................................................................................................................. 2 OBRÁZEK 2 - KRIZE NA AFRICKÉM ROHU ........................................................................................................................... 6
9) Zdroje: 1. Informační centrum OSN v Praze. Hlad a podvýživa ve světě v číslech. [Online] [Citace: 17. Říjen 2014.] http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1281. 2. Wikipedia. Hladomor. [Online] [Citace: 17. Říjen 2014.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Hladomor. 3. czech-press. HLADOMOR - VĚRNÝ PRŮVODCE LIDSTVA. [Online] [Citace: 17. Říjen 2014.] http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2084:hladomor-vrnyprvodce-lidstva. 4. Ceskatelevize. Organizace žádají pomoc pro hladovějící Afriku. [Online] [Citace: 17. Říjen 2014.] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/131272-organizace-zadaji-pomoc-pro-hladovejici-afriku/. 5. Rozvojovka. Není hlad jako hlad. [Online] [Citace: 17. Říjen 2014.] http://www.rozvojovka.cz/food-right-now-neni-hlad-jako-hlad. 6. Rozvojovka. Hlavní příčiny hladu. [Online] [Citace: 18. Říjen 2014.] http://www.rozvojovka.cz/food-right-now-priciny.
7
