GYM - EXPRES Milí naši čtenáři, nejprve chceme poděkovat Vám všem, kteří jste hlasovali pro jméno našeho časopisu. Byl to těžký souboj, zvláště mezi jmény Říp a Rip, ale nakonec zvítězil název Gym-expres. V minulém čísle jste se seznamovali s časopisem jako takovým: mohli jste si přečíst, co je nového v naší škole, tip na výlet či jste si mohli vyluštit sudoku. Z horkých novinek jste si mohli přečíst rozhovor o volbách s Jiřím Řezníčkem a nakonec jste se zasmáli našim vtipům. Nové číslo je však zaměřeno na období, které máme všichni rádi z těchto důvodů: 1) máme čtrnáct dní prázdniny 2) cpeme se sladkým od rána do večera
Najdi 10 rozdílů
3) je to období splněných přání (tedy většinou: Babičko, letos ty ponožky opravdu nechci!) Ano, uhodli jste, jsou to Vánoce. V tomto vánočním čísle Gym-expresu se můžete dočíst, jak se slaví Vánoce ve světě, o vánočních zvycích, návod na výrobu Voňavého plamínku, další tip na výlet, recepty a rozhovor s paní profesorkou Blažkovou. Všem Vám přejeme krásný zbytek adventu, šťastné a veselé Vánoce plné pohody a samozřejmě pěkné počtení. Ihoj, Iret a redakce Gym-expresu
Co jsou vlastně Vánoce? Vánoce, jinak také doba mezi 25. prosincem a 11. lednem, jsou křesťanským svátkem, v němž oslavujeme narození Ježíše Krista. Jeho narození se stalo pro lidstvo tak významným, že jím počínáme náš letopočet.Vánocům předchází čtyřtýdenní doba - advent. Poslední den adventu je 24. prosinec – Štědrý den. Vánoce a vánoční tradice u nás Vánoce máme spojené s celým prosincem. Advent mají mladší děti spojený s čokoládovým kalendářem a všichni s pečením cukroví, úklidem a shonem kolem výběru dárků, což ale k Vánocům neodmyslitelně patří. Další z tradic je zdobení stromečku, zpívání koled, prskání prskavek, pečení vánočky nebo rozkrojování jablíčka. Štědrý den končí večeří a rozbalováním dárků. Na večeři se prostírá stůl, pod talíře dáváme kapří šupinku pro štěstí a většinou prostíráme talíř navíc. Podávají se „chudé“ pokrmy - rybí polévka, smažený kapr nebo vinná klobása s bramborovým salátem. Po večeři naděluje Ježíšek hodným dětem dárky. O Vánocích by hmotné věci neměly být pro člověka nejdůležitější, o těchto svátcích bychom měli hledat a nacházet pohodu, příjemnou vánoční atmosféru a klid. Nejdůležitější je to, že se sejde celá rodina - a to dělá Vánoce Vánocemi takovými, jaké mají být.
Redakce doporučuje! Nemáte dárky pro kamarády? Nevadí! Potěšte je na třídní vánoční besídce krásně ozdobeným a dobrým perníčkem! Perníčky (měkké hned po upečení) Těsto:
140 g moučkového cukru 100 g rostlinného tuku Hera 3 vejce 2 lžíce rozpuštěného medu 2 lžičky perníkového koření 1 lžička jedlé sody 400 g hladké mouky Poleva:
150 g moučkový cukr 1 vaječný bílek Příprava:
V míse utřeme cukr se dvěma vejci a změklou Herou, přidáme med a koření. Do takto připravené hmoty vmícháme prosátou mouku promíchanou se sodou. Vypracujeme těsto, které na válu ještě prohněteme. Vyválíme z něho silnější placku a vykrajujeme tvary, které skládáme na plech vyložený pečicím papírem. Pečeme v troubě předehřáté na 180 °C dozlatova. Poté připravíme polevu: prosátý moučkový cukr třeme s bílkem v míse, dokud nevznikne hladká bílá poleva. Prosátím zabráníme tomu, aby poleva ucpávala zdobítko. Tipy: Aby se perníčky krásně leskly, hned po vyndání z trouby je potřeme rozšlehaným vajíčkem. Nedáváme do těsta víc medu, než je uvedeno v receptu, jinak perníčky ztvrdnou. Pokud se těsto lepí, poprášíme ho moukou a prohněteme. Pokud se těsto rozpadá, přidáme lžíci mléka či vody. Pokud poleva dostatečně nehoustne, přidáme lžičku solamylu. Do polevy můžeme přidat lžičku citronové šťávy.
Jak se slaví Vánoce ve světě Víte, jak se slaví Vánoce ve světě? Pojďme se společně podívat, jak se slaví Vánoce v Rusku, Austrálii a Finsku.
Vánoce v Rusku se slaví dvakrát V Rusku se Štědrý den neslaví 24. prosince, jak jsme zvyklí v Česku. V této zemi se slaví Vánoce dvěma způsoby, buďto se slaví pravoslavné Vánoce, které připadají na 6. a 7. ledna anebo se slaví Vánoce postaru na Nový rok. Pravoslavné Vánoce Pravoslavné Vánoce podle ortodoxní křesťanské církve byly původně spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění. Dnes se křesťanské Vánoce do Ruska opět vracejí a lidé si na ně znovu zvykají. Pravoslavné Vánoce v Rusku mají dlouholetou historii sahající až do 10. století našeho letopočtu. Až na přelomu 16. a 17. století se nové svátky ustálily a dodnes jsou doprovázeny řadou pověr, zvyků a rituálů, na které si Rusové potrpí. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna – tedy 40 dní. Přijímat potravu je dovoleno až večer po bohoslužbě – po vysvitnutí první hvězdy. Na večerním stole nesměla chybět „kuťja“ - (kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy) a „vzvar“ - (kompot ze sušeného ovoce). Tyto pokrmy nepostrádaly symbolický význam - kuťja se odedávna jídala na pohřbech a vzvar při narození dítěte. Konzumací obojího se tedy připomíná narození a smrt Krista. Nový rok Nový rok se slaví 31. prosince. Děda Mráz s pytlem a holí se usmívá z mnoha luxusních obchodů do zasněžených ulic ruských měst. Je to východní bratr Santa Clause. Ruský děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů. Návštěva Dědy Mráze a jeho vnučky Sněhurky bývala stálicí ruských Vánoc. Kouzelné postavičky navštěvují ruské rodiny a rozdávají vánoční dárky na Nový rok, stejně jako v Česku chodí 5. prosince Mikuláš s andělem a čertem. Ještě na počátku 20. století hledaly děti vánoční dárky pod polštářem. Dnes se dárečky nadělují pod hezky nazdobený stromeček – jolku. U nazdobené jolky se schází celá rodina, která si u něj zatančí a zazpívá. O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Dále se obvykle podává vepřová pečeně s křenem nebo krocan s jablky a pohankovou kaší. Ze sladkých zákusků je nejoblíbenější medový perník a dorty s máslovými krémy a barevnými polevami. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka.
První stát, který slaví Vánoce - Austrálie Vánoce jsou ve zdejších zeměpisných šířkách opravdu velmi teplé. Zatímco severní polokoule se nachází uprostřed zimy, zde panují teploty okolo 30 stupňů Celsia. Sice zde nikdy nesněží, ale zato se místní musejí potýkat s bouřkami, krupobitím, záplavami a požáry. Austrálie a Nový Zéland jsou první státy, které časově oslavují Štědrý den, Češi si na něj musejí počkat o 11 hodin déle. Australané považují Vánoce za čas připomenutí si jejich duchovního významu - narození Ježíše Nazarethského. Pro mnohé začínají o půlnoční bohoslužbě. Až 70 procent obyvatelstva je věřící. Dá se říci, že typicky australské Vánoce neexistují. Za výchozí model oslavy Vánoc byly použity britské zvyky. Dárky zde nosí Otec Vánoc, ale poslední léta si na oblibě získává i jeho americký rival Santa Claus. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu či do povlaků na polštář
zavěšeném v rohu postele. Vánoční výzdoba je střídmá, používají se především slaměné ozdoby, větvičky ze stromů, jmelí a samozřejmě vánoční stromeček.Avšak teplotní podmínky výrazně pozměnily britské zvyky. Tradiční večeře se přemístily z domovů na terasy, zahrady, nejsou neobvyklé ani v parku, či na pláži. Je to příležitost setkat se s přáteli a uvědomit si přátelství, lásku a předat si dárky. Vánoční menu může sestávat z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátů, zmrzliny, švestkového pudinku, koláčů aj.
Země tisíců jezer a Vánoční mír - Finsko Jakmile začíná advent, mnoho rodin zdobí dveře svých domovů ozdobnými věnci, které se sundávají až v předvečer svátku Tří králů. Většina takových ozdob jsou umělecké práce zhotovené ze slámy. Vánoční stromek většinou strojí děti až na Štědrý den. Ve Finsku nosí dárky Joulupukki. Nejvýznamnějším adventním dnem ve Finsku je 24. prosinec. Oslavy naplno propukají v poledne, kdy je podle dávné tradice (pochází z počátku 13. století) v nejstarším městě Turku slavnostně vyhlášen Vánoční mír. Na Štědrý den ráno se snídá rýžový nákyp s cukrem, skořicí a studeným mlékem. V nákypu je zapečená mandle. Věří se, že kdo mandli najde, půjde další rok k oltáři. Potom se zdobí stromeček a chystá se slavnostní jídlo. V podvečer se chodí na hřbitov zapálit svíčky na hrobech příbuzných a přátel. Moře svíček pod temnou oblohou a bílým sněhem tvoří nezapomenutelný pohled. Po návštěvě hřbitova se hrají hry, zpívají koledy (Finové milují zpívání koled) a najde se čas i na saunování. Pak už je čas na večeři. Jako předkrm se obvykle jí losos nebo sled´. Následuje rosolli (zeleninový salát s řepou, mrkví, bramborami a nakládanými okurkami), pak vánoční šunka a mrkev s tuřínem. Jako dezert se podává švestková polévka (kiisseli) a perník. Pak už přichází nejočekávanější chvíle večera - příchod Joulupukkiho. Ten ve Finsku roznáší dětem dárky. Bydlí na Korvatunturi v Laponsku, ale dílnu má v Rovaniemi. Jeho pomocníci - vánoční skřítkové - se starají o vánoční dárky a přípravy. S Joulupukkim přijíždí v sobím spřežení pidimužíci, kteří odnáší zlobivé děti do ledového království.
První svátek vánoční - Boží hod - je ve znamení klidu a odpočinku. Chodí se do kostela, čtou se knihy a na odpolední kávu přicházejí příbuzní a přátelé. Také se jí vánoční cukroví - vánoční bochánky (pullat), vánoční koláčky (torttu) a perníčky (piparkakut). Na druhý svátek vánoční - svatý Štěpán - se také navštěvují příbuzní a přátelé a pokud to počasí dovolí, tak se jezdí na saních nebo na koních. Ve Finsku je svatý Štěpán patronem koní a jezdců. Finové jsou o Vánocích laskaví ke zvířatům. Krmí své domácí mazlíčky dobrůtkami, lesním zvířatům také vždycky donesou něco na zub a nezapomínají ani na ptactvo. Na dvorech, zahradách i balkonech jsou snopy ovsa, což ptáci s radostí uvítají, protože v zimě je shánění potravy velmi obtížné. Vánoční období končí po Novém roce. Mnoho rodin si nechává vánoční pohlednice. Finské poštovní služby doručí každým rokem kolem 50 milionů pohlednic. Lebka Zpracováno s pomocí: http://rusko.svetadily.cz/clanky/Vanoce-v-Rusku-se-slavi-dvakrat, http://www.vanocevesvete.com/australie.php, http://marketapodlaha.blog.cz/0812/jak-se-slavi-vanoce-ve-finsku
Rozhovor s paní profesorkou Blažkovou Blíží se Vánoce a s nimi i Vánoční turnaj ve volejbale. Na detaily jsme se zeptaly organizátorky tohoto zápasu, učitelky tělocviku a angličtiny, paní profesorky Hany Blažkové, která nám laskavě odpověděla na všechny naše otázky.
Kdy přesně byste chtěla turnaj uskutečnit? Turnaj se bude konat 19.12. 2014, a to od 8:00 hodin. Jaké třídy se mohou zúčastnit tohoto turnaje? Zúčastnit se mohou třídy vyššího gymnázia a ještě s nimi i kvarta, protože je neobyčejně šikovná. Jakou cenu si odnese vítězné družstvo? Vítěz si odnese putovní pohár a pro 1., 2. a 3. místo máme i dort. Kdo bude vítězům cenu předávat? Pohár předá samozřejmě pan ředitel a vybrané dívky z vyšších ročníků předají dorty. Dostanou ostatní týmy nějakou odměnu za účast? Ano, každé družstvo se před začátkem turnaje vyfotografuje a na konci si týmy fotografie svého družstva mohou odnést. Kdo bude dohlížet na regulérnost zápasu? Dohlížet bude především ředitel turnaje a také tělocvikáři. Jak dlouhou tradici má tento turnaj? Turnaj má tradici 8 let, ale putovní pohár jen 5 let. Děkujeme Vám za rozhovor! O výsledcích turnaje budou naši reportéři informovat v povánočním čísle Gym-expresu. Pro Gym-expres se ptaly E.Ř., L.Ř. a B.Š.
Můžete si vyrobit... voňavý plamínek Na výrobu jablkového svícnu budete potřebovat: krásně červené jablko (nějaké větší) hřebíček menší svíčku jakékoli barvy (ne čajovou) vlnitou čtvrtku nebo kartón papír (na vločky) pomerančovou kůru (nenastrouhanou) 1. Na vlnitou čtvrtku bílé barvy obkreslete talíř a vystřihněte, pokud pracujete s kartónem, nabarvěte ho na bílo. 2. Nakreslete si a poté vystřihněte cca 8 vloček nebo tolik, kolik se Vám jich vejde vedle sebe po okraji papíru/kartónu. 3. Do jablka na místě, kde je stopka, vydlabejte díru tak, aby se Vám tam vešla 1cm až 2cm dlouhá část svíčky. Svíčku zapíchněte do jablka. 4. Jablko položte doprostřed papíru a napíchejte do něj hřebíčky. Kolem dokola vyskládejte vločky a vykrojené (květinky) z pomerančové kůry. Jestli chcete navodit ještě více vánoční nálady, rozházejte po talíři vlašské ořechy a svíčku zapalte. Náš tip: Takový svícen provoní celý pokoj a pestrobarevné svíčky celý zážitek ještě umocní. Iret, Ihoj
Komiks o králíčkovi – vánoční speciál Jistě jste si všimli, že se na nástěnce ve 2. patře objevily na podzim díly komiksu o králíčkovi od dvojice BaT. Pokud se Vám líbí, určitě Vás potěší speciální vánoční příběh:
Kvíz V minulém čísle přinesla rubrika Tip na výlet zajímavé informace pro nadšené turisty o hoře Říp. V našem dnešním kvízu si můžete ověřit své dějepisné znalosti, v tajence vám vyjde doplňující informace k článku minulého čísla – kde proběhla vítězná bitva, na jejíž paměť dal kníže Soběslav postavit na Řípu rotundu sv. Jiří? 1. Kdy byla založena Karlova univerzita? V 1215 U 1348 Z 1993 2. Uměl Karel Veliký psát? P Ano F Dodnes není o Karlu Velikém nic známo CH Ne 3. Nejdelší historická epocha? L pravěk G starověk D novověk 4. Odkdy dokdy vládla Marie Terezie? A 1415-1463 D 1820-1945 U 1740-1780
5. Kdo přešel Alpy se slony? N Karel IV. M Hannibal K Alžběta II. 6. Kým byl Karel Veliký pasován na císaře? A Panem ředitelem Dobešem C Papežem Lvem III. T Bohem Alláhem 7. Jak se jmenuje posvátná kniha islámu? E Korán A Bible I Koráb
Zasmějte se i o Vánocích! Maminka: Pepíčku, zapal stromeček! Pepíček: A svíčky taky? „Tatínek letos vyhrožoval, že pod stromeček nic nedostaneme,” vypráví František. „A dostali jste?” zajímají se kluci. „Jo, nakonec asi změnil názor, protože jsme pod stromečkem měli plno jehličí.” Říká Pepa: „Budeme mít pěkné Vánoce - dám ženě tisícovku, ta ji dá babičce, ta zase dědečkovi a ten ji dá mně. Já ji potom vrátím sousedovi, od kterého jsem si ji vypůjčil, a jsme všichni spokojeni!”
