Grigorij Klimov. Transkript záznamu z audiokazety nebyl revidován autorem New York, 1989

Grigorij Klimov (SÉRIE PŘEDNÁŠEK č.3 Z VYŠŠÍ SOCIOLOGIE) Transkript záznamu z audiokazety nebyl revidován autorem New York, 1989

„Tiskněte a kopírujte moje práce kdo chcete, kdy chcete, kde chcete a kolik chcete.” - G. Klimov, New York, 26 září 1998

OBSAH KNIHY 1. Andělé světla 2. Ve světě moudrých myšlenek 3. „Nejlepšího z gojů zabij...” 4. Analysa antisemitismu 5. Sionismus dneška 6. Vzpoura akademika Šafareviče 7. Proti Bohu a přírodě 8. Spolek satana a antikrista 9. Zednářství a komplex vládnutí 10. Co je víc - 6 nebo 60 milionů? 11. Ideální nevěsta 12. Klíče k Babi Jaru 13. „Boží národ” Bibliografie Shrnutí problému (interview k osmdesátinám autora) - dodatek z roku 1998

Dnes začneme nový cyklus přednášek pod názvem „Boží národ”. V tomto cyklu se věnujeme analyse toho, co se nazývá „hebrejská otázka”. Tento námět je velmi obtížný, chceme-li jej studovat objektivně. Ostatně i takový odborník, jako F. M. Dostojevský, ve svém „Zápisníku spisovatele” upozorňuje, že „nemůže přinést plné světlo na tento staletý problém všeho lidstva” a že „na to necítí u sebe dost sil”... Například, v originále rukopisu „Bratři Karamazovi” popsal skutečnou příčinu, proč Směrďakov zabil svého otce Karamazova: protože on jej v dětství sodomizoval... A v originále rukopisu „Běsi” bylo přiznání Stavrogina o tom, že znásilnil devítiletou holčičku, která se později oběsila... Všechno tohle pak Dostojevský vyškrtl a hřích otcovraha vysvětlil diskusí s atheistou Ivanem ; zločinný charakter Stavrogina zůstal zcela nevysvětlen... Proč to vyhodil ? Proč nemohl říct vše ? O tom si dnes pohovoříme. Dostojevský sám byl člověkem bionegativním a nemohl o tom hovořit. Kdyby začal odhalovat tajemství „Božího národa”, odhalil by i sebe. A to takoví lidé nesmí dělat. U nás v Rusku je problém hebrejský velmi důležitý, protože hebrejci byli hybnou silou obou revolucí. Teorii komunismu, jak vám je všem známo, založil Karl Marx, původním jménem Mordechai Levy. Hebrejec, jehož sami hebrejci nazývají antisemitou. Dočtete se o tom v libovolné hebrejské encyklopedii. Ale proč byl antisemitou ? Záhada. Tak tedy Mordechai Levy-Marx nám napsal teorii komunismu. Od té doby naše další historie je spojena s hebrejci. Vůdce únorové revoluce, Kerenský byl polo-hebrejec.

Zde narážíme opět na jednu záhadu. Mlčí o tom jak historici na západě, tak i komunističtí historikové v SSSR. Proč v knihách o ruské revoluci mluvit o hebrejcích nelze - je to jakési tabu? Pokračujme naši analýzu. Po hysterickém polo-hebrejci Kerenském přichází polo-maniak polo-hebrejec Lenin. Byly napsány stovky knih o historii ruské revoluce, o Leninovi, ale všude, jak na západě, tak na východě, se pečlivě vyhýbají faktu, že Lenin byl polovičním hebrejcem po matce. Zato podle rabínských, dnes izraelských zákonů, takový člověk je pokládán za celého hebrejce. Nu dobrá. A kdo přichází k moci po Leninovi? Po Leninovi přichází kavkazský polo-hebrejec Stalin. Další polo-hebrejec. Opět záhada. Jakoby celá historie „ruské” revoluce byla nevyhnutelně spjata s hebrejci. Můžete mi namítnout: To je fakt, ale vždyť oni byli jen polo-hebrejci a nikoliv hebrejci. A v tom to spočívá. Polo-hebrejec téměř vždy se cítí víc hebrejcem než Rusem. Existuje plno legend o antikristu, podle nichž antikrist, jako symbol, bude zrozen z matky hebrejské a otce ne-hebrejce. Zapamatujte si tuto formuli. Bude klíčem k celému cyklu. Už v předešlých stoletích lidi pozorovali jakousi tajemnou osudnou roli takových polo-hebrejců. V našich dnech objevil se ještě jeden polo-hebrejec, laureát Nobelovy ceny Alexandr Isajevič Solženicyn, a do celého světa křičí, že „ruská” revoluce stála 60 milionů ruských životů. Ale, opět zde máme záhadu. Sám Solženicyn skrývá, že on sám je polo-hebrejec, v daném případě po otci. Jeho otec byl pokřtěným hebrejcem, z Izáka se stal Izajem, a tak dostáváme Alexandra Isajeviče Solženicyna. Zde můžeme opět si všimnout podivné maličkosti - jeho první žena Rešetovskaja byla také polo-hebrejka. Je to charakteristické, polo-hebrejce přitahuje polo-hebrejka. A jeho druhá, dnešní žena Natalia Světlova, je hebrejka. Podle rabínských zákonů, děti tohoto „velikého pravdo-ochránce a rusomila” mají právo se stát okamžitě občany Izraele (což pravděpodobně neudělají).

Vidíte, existuje jakýsi zákonitý vztah mezi „ruskou” revolucí a „hebrejskou otázkou”. Jenomže nejen hebrejci, ale i antisemité se této otázce bedlivě vyhýbají. TABU! Opět záhada... A jakmile se začnete zabývat antikristem, nevyhnutelně na vás přilepí cedulku „antisemita”. Znovu výsměch a hřích. Začnou mne obviňovat v antisemitismu. Ačkoliv, mám 3 výborné advokáty. Nikoho jiného, než 3 sionistické velryby. Velryba první, ideolog sionismu č.1, Theodor Herzl ve svém deníku píše, že pokládá antisemitismus za užitečný pro hebrejský národ. Velryba druhá, V. Žabotiskij v r. 1905, za první „ruské” revoluce, píše: „Jako důvod pro sionistickou agitaci, antisemitismus uvedený v život je velmi vhodný a užitečný”. No a třetí velryba, ministerský předseda Izraele Ben Gurion svého času psal v židovském časopise „Camp Fire” v New Yorku: „Kdybych měl nejen vůli, ale i moc, sestavil bych skupinu silných mladých lidí... Úkolem jejich by bylo, aby se zamaskovali coby nežidé, a pak použitím hrubého antisemitismu a hesel pronásledovali židy. Z hlediska přílivu imigrantů do Izraele bylo by to desetkrát úspěšnější, než co dokázala bezplodná propaganda tisíce emisarů". Což se shoduje i se znamenitými „Protokoly siónských mudrců”, psané, jak je známo, Ascherem Guinzbergem jako politická propaganda Chasidismu (nejfanatičtější sekty judaismu) pro své evropské spoluvěrce. Ascher se pokusil o sjednocení sil před prvním sionistickým sjezdem. V tomto historickém dokumentu se jasně říká, že „antisemitismus je potřebný k ovládání našich nižších bratří." Takže postavme si jako hlavní úkol tohoto cyklu přednášek - zachránit hebrejce od antisemitismu. Zbytečné je to tajit, i mnozí hebrejci sami nic nevědí o problémech, týkajících se „hebrejské otázky”. Problémům je nutno dostat se na kloub. A proto tyto přednášky budu vést z pozice ochrany hebrejců před antisemitismem.

- Grigoriji Petroviči, ale Šulgin ve své knize psal, že pokládá antisemitismus za zdravý a normální u kteréhokoliv národa, že je to obranná reakce zdravého národa. Máte pravdu. Ale při druhém, pozornějším čtení, máte z knihy dojem, že autor mnohé nedopověděl, jak se stává u knih s touto tematikou. Zaujímá tutéž pozici, jako Dostojevský, totiž „nemohu vám všecko říct...”

Stejně tak si počíná i na západě vyhlášený filosof Berdiaev (já ho nazývám Berdiševskyj). Rovněž mluví často o spolku satana a antikrista, výsledkem čehož bude vláda knížete tohoto světa. Kníže světa vezdejšího podle bible je ďábel. Vidíte? On také ví, ale nedopověděl. Vždyť antikrist, to je hebrejec. A satan, to je to, co my v našich přednáškách nazýváme degeneráti. Tedy psychická nemoc a pohlavní zvláštnost. Jedná se o degeneráty-tuzemce z okolního prostředí. A hle, Berdiaev-Berdiševskij tvrdí, že ten, kdo se narodil z takového spolku, bude vládnout světu. Ale vždyť i sám Berdiaev byl ženat s hebrejkou... Jakmile se pokusíte popsat, kritizovat nebo analyzovat hebrejce, hebrejskou otázku, okamžitě spustí křik degeneráti z okolí a začnou hájit hebrejce. Přednášel jsem svého času pro pracovníky intelektuální elity a vždycky se mi stává, že mezi 12-15 lidmi najdou se 2 nebo 3, kteří začnou hystericky křičet, že to vše je nesmysl, blbost, atd... Nechtěl jsem je urážet, ale musel jsem jim říct: „Za koho mluvíte?” A později se vyjasnilo, že jsou ženati s hebrejkami. Ale sami, i jejich ženy, to vše pečlivě skrývají. Proč? Vždyť by na to mohli být hrdi, vždyť, oni přece jsou... Boží národ? Ještě jedna záhada... Vezměme dobrý příklad spolku satana a antikrista. Věc slavného psychiatra Bechtěreva. V SSSR začali nyní rušit kult Stalina. Plně odhalují jeho osobnost, přesto nepřipomínají ten fakt, že byl kavkazským polo-hebrejcem. Na to je uvaleno tabu, třebaže je to hlavním klíčem k pochopení psychologie Stalina. V sovětském tisku nyní píšou, že r. 1927 pozval si Stalin Bechtěreva k sobě na konsultaci kvůli mučící ho nespavosti. Jedna zajímavost, ještě za mých mladých let, každý ve Svazu věděl, že Stalin pracuje v noci. Když jsem sloužil v Berlíně, ve vojenské administraci, naši generálové tam vysedávali dlouho do noci, pro případ, že by z Kremlu zazvonil zvonek. Stalin a všechno jeho okolí totiž pracovalo v noci. Nám to vysvětlovali tak, že soudruh Stalin je tak veliký člověk, že pracuje ve dne v noci. Nyní se už odhaluje toto tajemství. Celý život trpěl nespavostí a proto pracoval po nocích a mučil své okolí.

Při konsultaci, Bechtěrev kromě nespavosti objevil i pokračující paralýzu levé ruky Stalinovy. Stalin měl „suchou ruku”. V medicině se tomu říká vrozená kachexie. Bechtěrev vyšel z kanceláře a otevřeně ohlásil svou diagnosu: „Typická paranoia”. Paranoia je jednou z nejzrádnějších těžkých psychických nemocí. Rozdíl mezi schizofrenií a paranoií není velký, ale paranoia je horší. Je to svého druhu agresivní schizofrenie, doprovázená řadou mánií, mimo jiné mánií velikosti a mánií pronásledování. Z mánie velikosti zrodil se kult osobnosti Stalina, z mánie pronásledování nekonečné zatýkání a věčné čistky. Zkušený psychiatr to vidí na první pohled. Stalin rovněž měřil 155cm. V SSSR do armády nebrali lidi pod 150cm (aby puška nebyla výš, než sám voják). Stalin měřil o málo víc. Já měřím 180cm. I pro ženy 155cm je málo. Mám speciální kartotéku o výšce slavných lidí. Zajímavé v ní je, například markýz de Sade byl trpaslíkem, nějakých 155cm. Polovinu života strávil ve vězení a v blázinci, kde napsal fůru vyprávění, v nichž popisoval to, co později bylo nazváno sadismem.

- Doktor Fromm diagnostikoval u Stalina bezpohlavní sadismus. Ano. Fromm byl znamenitý psychiatr. Vezměme teď generála Franco, který vedl občanskou válku ve Španělsku. Zahynula v ní málem třetina španělského národa. Podle krve, generál byl čistým hebrejcem. Jak po otci, tak i po matce. Ale byl z těch konvertitů, kteří to opět jaksi pečlivě utajují. Na straně jeho protivníka, vedoucí komunistickou silou byla Passionaria. To je ta samá historie - čistokrevná hebrejka mezi konvertity a žena republikánského premiéra Negrina. Vidíte, kdo vedl neobyčejně krvavou a pustošící válku ve Španělsku? Na obou stranách hebrejci. Franco měřil 157cm. Napoleon měřil 151. Všimněte si těch detailů. Komplex Napoleona? Vše bývá většinou spojeno s agresivností. Takže Bechtěrev konstatoval nemoc správně. Jenže teď v sovětských novinách píšou, že po takové diagnose Stalin ho dal otrávit. Po třech dnech Bechtěrev zemřel za záhadných okolností. Rodina doktora přímo obviňuje jeho novou, mladou ženu.

Bylo mu 70 let, když se oženil s mladou hebrejkou. Opět došlo k spolku satana a antikrista. Tato mladičká hebrejka, jménem Berta Jakovleva, byla neteří náčelníka NKVD (předchůdce KGB) Jahody, čistokrevného hebrejce. Jak píše dnes sovětský tisk, na rozkaz Stalina, přes Jahodu, jeho neteř otrávila svého váženého muže. A židovský časopis v New Yorku „Nové ruské slovo” to přebírá. Při podrobnější studii objasňují se následující podivnosti. V moment věhlasné aféry Schneersona-Beilise, která je pro Rusko ekvivalentem věhlasné aféry Dreyfussovy ve Francii, na tomto procese nevystupoval nikdo jiný, jak tento znamenitý psychiatr Brechtenev. To znamená, odhalil se coby židofil. Bechtěrev se narodil r. 1857. Proces Schneersona-Beilise trval až do r. 1910. Obyčejně, v 50 letech člověk neměl by konat nerozmyšlené akce. Tady máte ještě jednu ukázku, že stojí za to podívat se na hebrejský problém: vidíte, jak jsou degeneráti uvedeni v aktivitu a momentálně se postaví na ochranu hebrejců. Instinktivně. Pokračujme v analýze věci Bechtěreva a pohleďme na druhou knihu. Alexandr Seljanikov „Tajná síla zednářství”, Sankt Peterburg, 1911. Zde opět, na str. 99, potkáváme našeho dobře známého. Známý zednář Gučkov, předseda státní Dumy [parlamentu], společně s profesorem Bechtěrevem odjeli do Konstantinopole, kde Mladoturci (to jest turečtí zednáři, kteří udělali revoluci v Turecku) je vítali s neobyčejnou slávou. Dá se z toho usoudit, že Bechtěrev musel být důležitým zednářem. Podle mnohých pramenů, po revoluci Bechtěrev byl ne pouze levým, ale vyhlášeným liberálem, jak se tehdy říkalo. Vybízel studenty k účasti v revolučním hnutí a kvůli svému extrémnímu liberalismu měl po revoluci 1905 nepříjemnosti ve službě. Co říkal o liberalismu F. M. Dostojevský? Že jestli někdo zničí Rusko, nebudou to komunisti, ani anarchisté, ale proklatí liberálové. Protože vždy hlodají základy státu. Když jsem probral celou řadu znamenitých psychiatrů, konstatoval jsem, že je mezi nimi mnohem více psychopatů, než v libovolné jiné profesi. Náš Bechtěrev, který se k sedmdesátinám ženil s mladičkou hebrejkou, je výbornou ilustrací pro definici berdiaevského spolku satana a antikrista. Nejprve se nám zdálo, že odporný Stalin otrávil výtečného předrevolučního profesora-psychiatra Bechtěreva, obhájce pravdy a vlastence.

Který vyšel z kanceláře a prohlásil naplno: „Stalin je paranoik”. Avšak při hlubší analýze vidíme, že Bechtěrev byl stejný degenerativní darebák, jako byl Stalin, pouze ve vyšším stupni. Opět se potvrzuje obraz, na kterém had polyká vlastní ocas. Všude hledáme zákonitost a všude ji nacházíme. Opakuji, děláme to proto, abychom před antisemitismem uchránili hebrejce i normální lidi, kteří jsou nerozumně stíháni za antisemitismus. Ale vraťme se k našemu dnešnímu tématu, k účasti hebrejců v „ruské” revoluci. Prezident Reagan často během své kariéry opakoval, že Sovětský svaz je „říše zla”. Bylo to jeho heslem, ale aby někdo vyjasnil kořeny této říše zla, to nikdo v Americe neudělal. Proč? Opět jedna záhada... Vždyť všechno toto zlo bylo postaveno na hebrejcích. Jak v teorii - Marxem, tak prakticky - na sovětské vládě. Ta z 80% byla z čistých hebrejců, a zbývajících 20% byli zamaskovaní polo-hebrejci nebo lidé, ženatí na hebrejkách. Dnes hebrejci téměř každý den zdvíhají křik málem až do nebes: byl holocaust, katastrofa... A že Hitler zahubil 6 milionů hebrejců (tato cifra je nejméně desetinásobek toho, co udává Jürgen Graff v „Mythus o holocaustu”, Ruský věstník, 1996, 32-34). Ale nikdo z nich nekřičí o tom, že během „ruské” revoluce hebrejci zahubili více než 60 milionů ruských lidí, v čemž jsou trošičku jaksi vinni. Pozastavme se podrobněji na tomto problému. Nejznámějším výzkumníkem židovského problému v ruské emigraci byl Andrej Dikij, autor skvělé knihy „Židé v Rusku a v SSSR”. Tato kniha vyšla v New Yorku r. 1976. Pozorně jsem ji prostudoval a pokládám ji za zajímavou a velmi cennou knihu. Ale začněme nejprve u autora. Andrej Ivanovič Dikij, to je pseudonym, skutečné jméno autora je Zankevič. Pravděpodobně Bělorus, ale nejsem si tím jist. Jeho pseudonym je charakteristický: Dikij = Divoký. Už významný francouzský spisovatel Balzac napsal zcela seriozně: „Jméno člověka má často vliv na jeho osud”. To samé potvrzuje Solženicyn. Obzvlášť, když člověk sám sobě vybere jméno.

Například, Maxim Gorkij = Hořký. Vlastním jménem Pěškov, ale to není moc zvučné. Proč si vybral pseudonym Hořký? Protože to odpovídalo hořkosti, jakou měl na duši. Zabýval jsem se tím problémem. Znám několik případů, kdy člověk, který si vzal pseudonym Divoký, v duši byl anarchistou. Například, Boris Vildé, literární pseudonym Dikij, člen francouzského hnutí odporu, zastřelen Němci r. 1942. Z jeho deníků je zřejmé, že byl psychopat, mono-maniak s komplexem sebedestrukce. A ještě jeden příklad. Západoněmecký kancléř Willy Brandt. Jenže Brandt byl pseudonym, znamená to požár, skutečné jméno bylo Fromm. Dnes je předsedou Všesvětové socialistické internacionály, která sdružuje všechny levičáky a liberály. Vraťme se k našemu Dikému. Zjišťuje se, že měl mladšího bratra s vadou zvanou „suchá ručka”. Nemilostný zákon přírody hlásá, že jestliže u jednoho bratra jsou příznaky degenerace, ta se podle pravidla bude šířit na všechny bratry a sestry. Jde o genetickou vadu. Za několik pokolení celý rod vymře. Ale abych neurážel slovem degenerace, někdy používám ruské slovo „vyroždenie”, prostě rod přestane rodit. Jeden z hlavních výzkumníků degenerace, žák profesora Lombroso, Max Norday, nazýval Tolstého vyrozencem vyššího řádu. Napsal dokonce knihu „Degenerace”, která před revolucí vyšla několikrát v ruštině. Ve svém díle analyzoval degeneraci v oblasti literatury a hodně místa věnoval Tolstému. Protože bylo nevhodné nazývat degenerátem světově proslulého spisovatele, vymyslel nový termín - vyrozenec vyššího řádu. Já mám v kartotéce o Andreji Dikém poznámku - bratr suchá ručka. Informace získaná od George Costina 25.12.1972. George vypadal na padesátníka, takový scvrklý, nezajímavý. A vedle něj seděla mladá krasavice, jeho žena. Potom jsem se dozvěděl, že to bylo jakési fiktivní manželství, jako u profesora Bechtěreva. George pracoval v „Hlasu Ameriky”, a já dobře vím, že tam berou pouze lidi s komplexem Lenina. Takže informaci o bratrovi suché ruce mi dodal George. Lidé sobě podobní se mezi sebou poznají. Obyčejný člověk možná neobrací pozornost na některé detaily, ale legionář například vždy pozná, když uvidí jiného legionáře. Nu dobrá, dík za informaci. Andrej Dikij v 30-tých letech byl jedním z vedoucích antikomunistické

organizace NTS [národní pracovní svaz ruských solidaristů, pozn. překl.]. A to byla ještě ta klika. Zednářská. Právě proto jim americká rozvědka platila peníze. Potom Dikij se pohádal s NTS, jak se patří lidem Divokým. Oni se s nikým nesnáší, oni jsou permanentní revolucionáři. To už byl druhý minus. Dovolte sečíst plusy a minusy. Už jsem řekl, že jeho kniha je dobrá, velmi cenná. To je plus. Když rozbírám autora, narážíme na tři minusy: zaprvé divoký anarchista, zadruhé bratr suchá ručka, zatřetí jeden z vedoucích NTS. Zemřel r. 1977, po dlouhé a těžké nemoci. Umíral těžce v starobinci na Tolstého farmě. Křičel bolestí. Všimněme si, že do starobince berou pouze staré lidi, psychicky nemocné nebo paralyzované. To jest ty, kteří se o sebe nemohou postarat. Měl první ženu, s kterou žádné děti neměl. Už postarší, nějakých 50 - 60 let, a žení se znovu. Co to bylo za ženu? Hebrejka-Karaimka. To znamenalo, nejvýznamnější antisemita ruské emigrace, a on se žení s hebrejkou !

- To samé se stalo s vůdcem ruských fašistů v USA Vonsjackým, ten také se oženil s hebrejkou. Ano, to samé bylo s Vonsjackým. V prvním manželství byl ženat s mladičkou hebrejkou z Oděsy. V druhém manželství šlo o milionářku, která byla dvakrát tak starší, než on, mohla by být jeho matkou. Mateřský, Oidipův komplex. Jsou to samí podivíni. Problém je, že za těmito zvláštnostmi se skrývají psychické nenormálnosti. Tito lidé se snaží dát do pohybu celý svět, utrhnout lodi kotvu.

- Zde přichází na mysl jeden z axiomů z předešlého cyklu lekcí, z Protokolů sovětských mudrců. Permanentním a patologickým antisemitou nejčastěji bývá člověk se smíšenou hebrejskou krví. Správně. Taky jsem si toho všiml. Proto musíme tohoto talentovaného antisemitu Dikého prozkoumat právě v tomto světle, abychom lépe pochopili jeho knihy. Tak podívejme se, ani v druhém manželství neměl děti. Druhá jeho žena byla karaimka, to byli hebrejci staré víry Mojžíšova zákona. Možné je, že sám měl částečně židovskou krev a právě proto problém hebrejské otázky jej tolik zajímal. A proto napsal tu dobrou knihu.

- Grigoriji Petroviči, byl jeho antisemitismus chorobný nebo normální?

Já bych řekl normální, zdravý, ačkoliv většina lidí se touto tématikou nechce zabývat, buď proto, že ji nezná, nebo proto, že je velmi obtížná. Mám ještě malou osobní ilustraci, která vypovídá o psychologii autora. Roku 1971 vyšlo první vydání mojí knihy „Kníže tohoto světa”. Věděl jsem, že jakmile se dotknu takového hebrejského tématu, okamžitě se zřítím na antisemitské smetiště. Tak tedy se ze mne stává novopečený mladý antisemita, a hle, blízko žije uctívaný, všem známý antisemita Dikij. Tak jsem se rozhodl mu zatelefonovat a seznámit se. Představit se patriarchovi ruských emigrantůantisemitů. Pozvonil jsem mu, představil jsem se, slušně se zeptal, nečetl-li mou knihu? On povídá, že ji četl třikrát a pokládá ji za úplnou volovinu, totální blbost. Povídá to vzrušeně a dokonce s jakousi vulgaritou. Odpověděl jsem mu: Když je to kravina, proč jste to četl třikrát? A on odpověděl. „Vy tam píšete pro modrou krev, pro bílou kost. Radši si přečtěte moji knihu”. Řekl jsem mu, že jsem ji četl pozorně. Ale on pokračoval hrubé výčitky. Výsledek byl, že k spolku dvou antisemitů nedošlo. Byl jsem zklamán. Nic jsem nechápal. Ne zbytečně se o tématu degenerátů říká, že je to téma pro satana nebo pro ďábla. Je zamotané a plné rozporů. Teprv o hodně později, uviděl jsem v tom jakousi zákonitost. O co vlastně šlo? Dikij ve své zajímavé knize popisuje fakta z politického života, ale nehledá kořen problémů. Přistupuje k nim pouze z pohledu historika. Můj přístup je biologický. Hledám biologické a psychologické příčiny neproporcionálně vysoké účasti hebrejců v „ruské” revoluci. A právě to se Dikému nelíbilo. Vždyť on sám byl, no nebudeme říkat degenerát, řekněme „jasný vyrozenec”. Zkuste degenerátovi říct do očí, že je degenerát... Pro něj je to podobné jako občanská smrt. Vzpomeňte si na Věc Bejlisa. Ze všech stran na jeho obranu se vrhli zednáři, vyrozenci, to jest lidé s nečistým svědomím. Nečistotou je takový sňatek satana a antikrista, o němž psal filosof Berdiaev. Na pomoc Beilisovi se vrhnul též ruský spisovatel Korolenko a jiní činitelé vědy a umění. V příloze ke knize člena Státní Dumy G. G. Zamyslovkého „Vražda Andruši Juščinského” je zveřejněn dopis „K ruské veřejnosti”, který všechnu tuto

nečistotu vlastnoručně popisuje. Dovolte, vezměme jiného významného ruského spisovatele A. I. Kuprina. Je autorem nádherné povídky „Gambrinus”. Pokud se pamatujete, autor v ní stojí zcela na straně hebrejců. Popisuje v ní dobu revoluce 1905. Hospůdka Gambrinus v Oděse, na houslích tam hraje milý, starý hebrejec Jaška. Nu a tento Jaška, podobný opičce, tesklivě hraje na housle. A pak vypukne revoluce roku 1905. Černá stovka vtrhne do hospůdky a výsledkem je, že ubohého Jašku, kterého všichni měli rádi, ztloukli a zlomili mu ruku. A chudákovi zůstal nevyléčen takový handikap. Když to čtete, veškeré sympatie jasně jsou na straně hebrejců... A co ty stovky žen, dětí a starců, zvěrsky ubitých hebrejskými teroristynosiči bomb jen v samé Oděse? Právě v tuto dobu! Noviny byly pestřené líčením rozervaných těl, stěn postříkaných mozky a krví, asfaltu zavaleného trupy, zakrváceného... Nezapůsobilo to na duši čtenáře? Odkud se vzala taková dvojí míra v duševním rozpoložení velikého ruského klasika? Hle, mám na Kuprina také poznámky v kartotéce: už v dětství, když se učil v škole pro kadety, ho přistihli při pederastii. Na něj podal žalobu jeden ze spolužáků. Byl potrestán. Podle jeho životopisu, je to člověk zjevně bionegativní. Jeho rodiče se rozvedli, kvůli těžkému alkoholismu. Roku 1937 se vrátil do Sovětského Svazu, současně se svou dcerou Xenií. Ta už tehdy byla známou filmovou herečkou. Hrála ve Francii v 30 filmech. Byla krasavice, přesto zemřela jako stará panna bez muže, bez dětí. V SSSR se skamarádila s Faunou Raněvskou, hebrejkou a známou lesbičankou. Její matka, druhá žena Kuprina, skončila život sebevraždou... Takže se stává jasným, že i jeho dcera rovněž musela být „vyrozenkou”.

- A v Evropě to samé udělal Emil Zola. Ano. Když vypukl skandál aféry Dreyfussa, na jeho obranu vystoupil znamenitý francouzský spisovatel Emil Zola. Do novin napsal článek, který měl obrovský ohlas. Začínal slovy „Žaluji”. To jest, žaloval, obviňoval všechny, kteří byli proti Dreyfusovi. Za svůj článek byl souzen a odsouzen za pomluvu. A znamenitý spisovatel musel prchnout z Francie.

Až do dneška se všude uvádí, že jeho postup byl šlechetný, protože vystoupil na obranu hebrejce Dreyfussa, ale ani slovem se nikdo nezmiňuje o tom, že ten článek byl lživý. Hle, jak takový moment se ukáže být zlomem v životě lidí a může se stát tečkou v jejich závěti. Nečisté svědomí jim káže vystoupit na obranu svého odboru, a oni sami sebe obětují. Tehdy vše se stává jasným. Například, dneska celý svět vychvaluje akademika Sacharova a v jeho šlépějích jdou další akademikové, jako Lichačev, dlouhá léta sedící na Solovkách, nebo Sagdaev, řídící kosmické centrum a u kterého je podivné jméno Raul. Takové vystupování se dá použít k odhalení bionegativních lidí. My třeba mluvíme: zednáři, zednáři, ale vždyť v průkazech není psáno: on je zednář ! Díky podobnému židomilství, obzvlášť když není financované přímo (tajně ovšem je vždy), je možné se o nich dozvědět. Podívejme se, kdo se připojil ke skupině „Memoriál” - Sacharov atd. Když proanalyzujeme celý ten spis, najdeme v něm plno bionegativních lidí. Už v bibli je dána výborná formulace, že satan velmi rád přijímá obraz anděla světla, liberála. Jinak řečeno, to, co dnes dělají všichni liberálové-humanitárníci, starající se jakoby o blaho společnosti, dělají to ve skutečnosti s cílem rozrušit tuto společnost.

- Georgii Petroviči, ještě jedna perlička. „Nové ruské slovo” psalo, že znamenitý kalmycký básník David Kugultinov nedávno vystoupil na obranu nemocných AIDSem. Jediný Kalmyk, který se dostal mezi velké básníky a... Všimněte si už jeho jména: David. Který Kalmyk dal by svému synu jméno David? Například, vidím-li v SSSR, že někdo má jméno Felix, proč ho tak nazvali? Nepochybně z úcty k Džeržinskému. A jméno Edik už vůbec nestojí za řeč, z 10 Ediků jich 9 má smíšenou hebrejskou krev. Ale vraťme se k naší analýze A. Dikeje a jeho knihy „Hebrejci v Rusku a v SSSR, historická studie”. Co mne v ní nejvíc zajímalo, jsou spisy členů sovětské vlády od roku 1919 až po rok 1940. Mnoho lidí se domnívá, že hebrejci zaplňovali sovětskou vládu pouze ve 20-tých letech. Není to tak. Bylo to stejné i ve 40-tých letech. V době, kdy se oddělilo Polsko od Sovětského Svazu, hebrejci tvořili méně než 1% obyvatel Ruska. A teď dávejte pozor, proanalyzujeme sovětskou vládu hned po revoluci. Budeme rozlišovat hebrejce v státních podnicích a v centrálních komitétech stranických organizací.

Porevoluční vláda („Rada lidových komisařů”) 1. Předseda Rady lidových komisařů - Uljanov (Lenin). Rus. Ve skutečnosti byl polo-hebrejcem po matce, podle rabinských zákonů čistý hebrejec. Autor knihy buď neznal nebo nedoceňoval význam polo-hebrejců. Vždyť polo-hebrejec je vždy více hebrejcem než Rusem.

2. Komisař pro zahraniční otázky - Čičerin. Rus. Opět Rus. A opět ta samá historie. Buď Dikij o tom nevěděl, nebo nechtěl o tom psát. Čičerin po otci byl ze staré dvorní šlechty, po matce byl hebrejec. Tedy podle rabínských zákonů byl čistým hebrejcem. Ale to není všecko. Nejen že byl polo-hebrejec, ale byl také pededrastem. To mu však nijak nebránilo se ženit. Co myslíte, koho si vzal? Hebrejku. Takže zde můžeme doplnit Dikoje. Ještě malinká črta portrétu: Čičerin před revolucí několikrát seděl v blázinci. Před revolucí v blázinci, po revoluci v ministerstvu zahraničí. Skončil také v blázinci. Koncem 20-tých let potichu zmizel z Kremelského Olympu a ukončil svůj život na psychiatrii. Je to zákonitý konec bionegativních lidi. Myslím, že než jmenoval Čičerina ministrem zahraničí, Lenin vše rozvážil. V puritánské a škrobené Anglii Čičerinu lehko bylo stýkat se s lordy, pohybovat se jako mezi sobě rovnými, vždyť byl z jejich prostředí, a v zednářské Americe byl též mezi svými: byl pederast, jeho maminka hebrejka. Kromě toho, homosexualita je běžná nemoc diplomatů.

3. Komisař pro národnostní otázky - Džugašvili (Stalin). Zde se píše - národnost gruzínská. Jenže my už víme, že Stalin byl kavkazský polo-hebrejec. Už jeho jméno, přeloženo, značí: švili = syn, džuga na mnohých nářečích označuje hebrejce, judánce. I anglicky Džu značí žid. Takže celá etymologie : Josif, syn Jakova, příjmení syn hebrejce, celkově - jde jak gruzínec.

4. Prezident Nejvyšší ekonomické rady - Lurie (Larin). Hebrejec. My jsme se s tímto Larinem už setkali. Bucharin, prý Rus, když zestárl, oženil se s mladičkou hebrejkou, dcerou tohoto Larina. Znovu ten spolek satana a Antikrista !

5. Komisař pro obnovu - Schlichter. Hebrejec. 6. Komisař pro zemědělství - Protian, Armén. 7. Komisař státní kontroly - Lander. Hebrejec. 8. Komisař armády a námořnictva - Bronstein (Trockij). Hebrejec. 9. Komisař státních zemí - Kaufman. Hebrejec. 10. Komisař veřejných prací - Schmit. Hebrejec. 11. Komisař veřejného zásobování - L. Lilina (Knigisen). Hebrejka. 12. Komisař lidové osvěty - Lunačarskij. Rus. Ve skutečnosti, Lunačarskij byl pokřtěný hebrejec. Jeho ženou byla hebrejka

Rosenel.

13. Komisař duchovenstva - Schpitzberg. Hebrejec. 14. Národní komisař - Spfelbaum (Zinověv). Hebrejec. 15. Komisař veřejné hygieny - Anvelt. Hebrejec. 16. Komisař financí - Gukovskij. Hebrejec. 17. Komisař pro tisk - Kogen (Volodarskij). Hebrejec. 18. Komisař volebních záležitostí - Radomyslskij (Urickij). Hebrejec. 19. Komisař justice (který nařizoval zastřelit) - Steinberg. Hebrejec. 20. Komisař pro evakuace - Fenigstein. Hebrejec. 21. Jeho náměstci - Ravič a Zalavskij. Hebrejci. Tedy z 22. členů bylo: hebrejců 17, Rusů 3. Ve skutečnosti byli polo-hebrejci), armén 1, gruzínec 1 (ve skutečnosti Stalin byl kavkazský polo-hebrejec.

Vidíte, komu připadl 1/6 povrchu naší planety ? Vojenský komisariát 1. Komisař armády a námořnictva - Bronstein (Trockij). Hebrejec. 2. Předseda revolučního štábu Severní armády - Fischman. Hebrejec. 3. Komisař vojenského soudu 12. armády - Romm. Hebrejec. 4. Politický komisař 12. armády - Meitchik. Hebrejec. 5. Politický komisař štábu 4. armády - Livenson. Hebrejec. 6. Předseda rady armád Západní fronty - Pozern. Hebrejec. 7. Politický komisař armádního okruhu Moskevského - Gubelman. Hebrejec. 8. Politický komisař armádního okruhu Vitebského - Deib. Lotyš. 9. Komisař armádních rekvizicí města Sluck - Kalmanovič. Hebrejec. 10. Politický komisař Samarské divize - Beckman. Hebrejec. 11. Vojenský komisař téže divize - Gluzman. Hebrejec. 12. Komisař armádních rekvizicí okruhu Moskevského - Zuzmanovič. Hebrejec. 13. Předseda Hlavního Moskevského Vojenského Sovětu - Bronstein (Trockij). Jeho asistenti: 14. Girschfeld. Hebrejec. 15. Skljanskij. Hebrejec. Členové té samé rady: 16. Šorodak. Hebrejec. 17. Petch. Hebrejec. 18. Vojenský komisař Moskevské gubernie - Steinhardt. Němec. 19. Vojenský komisař Moskevské gubernie - Dulis. Lotyš. 20. Komisař Školy Pohraniční stráže - Gleizer. Lotyš. 21. Politický komisař 15. Divize Sovětů - Dzennis. Lotyš. 22. Politický komisař 15. Divize Sovětů - Polonskij. Hebrejec. 23. Komisař Armádní rady Kavkazských armád - Lechtiner. Hebrejec. 24. Speciální komisař Východní fronty - Bruno. Hebrejec. 25. Speciální komisař Východní fronty - Schulman. Hebrejec.

26. Člen kazanského Vojenského sovětu - Rosenholtz. Hebrejec. 27. Člen kazanského Vojenského sovětu - Meihof. Hebrejec. 28. Člen kazanského Vojenského sovětu - Nazenholtz. Hebrejec. 29. Velitel Rudé Armády v Jaroslavě - Gekker. Hebrejec. 30. Náčelník Petrohradského vojenského komisariátu - Ceiger. Hebrejec. 31. Politický komisař Petrohradského vojenského okruhu - Gittis. Hebrejec. 32. Velitel Západní fronty proti Česko-Slovensku - Vacetis. Lotyš. 33. Člen Sovětu vojenské komuny - Latzimer. Hebrejec. 34. Náčelník Vojenské komuny (býv. Rakouský důstojník) - Kolman. Hebrejec. 35. Náčelník Moskevského vojenského okruhu - Bicis. Lotyš. 36. vojenský komisař Moskevského vojenského okruhu - Metkaz. Hebrejec. 37. Náčelník ochrany Krymu - Zak. Hebrejec. 38. Velitel Kurské fronty - Sluzin. Hebrejec. 39. Jeho zástupce - Zilberman. Hebrejec. 40 Politický komisař Rumunské fronty - Spiro. Hebrejec. 41. Zplnomocněnec pro vyjednání míru s Německem - Davidovič. Hebrejec. 42. Kandidát - Šneur. Lotyš. 43. Voják - Smidovič. Hebrejec. Celkově z 43 členů bylo Hebrejců 35, Lotyšů 7, Němec 1, Rusů 0. Komisariát pro vnitřní věci (vydával nařízení zastřelit)

1. Lidový komisař - Apfelbaum (Zinověv). Hebrejec. (Je to ten samý Zinověv, který se skrýval s Leninem v chatě ve stanici Razliv. Lenin se tehdy převlékl za ženu, Zinověv mu nabídl rámě a vedli se, aby uprchli do Finska před vládou Kerenského. Později Kerenskij uprchl před Leninem v převleku za milosrdnou sestru.) Dnes v Razlivě z toho udělali celý memoriál, ale ani slova v něm o tom, že v této boudě s Leninem se skrýval i Zinověv, který prakticky byl homosexuálním partnerem Lenina a kterého dal popravit Stalin v době veliké čistky.

2. Jeho pomocník, náčelník Výjimečné Komise - Radomyslskij (Urickij). Hebrejec. (To byl hlavní rudý terorista Petrohradu. Byl zabit druhým hebrejcem Kanegiserem. Přičemž tento Kanegiser pocházel z bohaté hebrejské rodiny. Jako mladý hebrejec-student přijíždí k náčelníkovi petrohradské Čeky Urickému hrát s ním šachy.)

Opět, zde je nějaká záhada. Tento Kanegiser najednou střílí na Urického. Je to nejasný případ. Zdá se, že šlo o dva pederasty, a z žárlivosti jeden zastřelil druhého. To se mnohdy stává. Jenomže tentokrát byl vyhlášen strašný rudý teror. Bylo zastřeleno víc jak 10 000 rukojmí. Všichni byli Rusové. Představte si. Jeden hebrejec střílí na druhého hebrejce, a kvůli tomu je popraveno 10 000 lidí, mezi kterými nebyl ani jeden hebrejec. Potom, s tou samou logikou, pološílená hebrejka Kaplan střílí na

maniakálního polo-hebrejce Lenina, a vše se opakuje. Opět vyhlašují rudý teror v Moskvě a opět střílejí okolo 10 000 ruských lidí. A znovu ani jeden hebrejec není v rukojmí. Tak takový byl začátek Sovětské moci. Hebrejci hned ukázali všem, kdo zde bude pánem a kdo bude otrokem. Zde přichází na mysl jiná paralela. V nám už známé knize „Hitler osnovatel Izraele” popisuje se příčina, která přivedla k tomu, co na západě nazývají „Křišťálová noc”. Několik měsíců předtím, hebrejská propaganda vytrubovala do celého světa, že v Německu začíná masový antisemitismus, poté, co začali rozbíjet vitríny hebrejských obchodů a zapálili několik synagog. Podle této knihy, počátek těch incidentů byl následovný: Roku 1938 polský žid Grünschpan v Paříži zastřelil revolverem nevýznamného německého diplomata von Rotta, který byl něco jako třetí tajemník vyslance. Goebels toho úspěšně využil pro svou antižidovskou propagandu. Kniha nám osvětluje pozadí tohoto spíše spontánního procesu. Zjišťuje se, že to byli dva pederasti, jako v případě s Urickým. Prakticky všichni pederasti jsou psychotikové a neurotikové. Jak se často stává, žárlivost u nich bývá ostřejší, než u normálních lidí. Nuže, hebrejec Grünschpan zastřelil svého partnera. A zaplatilo za to tisíce v této záležitosti nevinných německých židů. Roztloukli jim vitriny obchodů, okna domů, některé dokonce tahali za vlasy, ale vše tohle bylo organizováno čtvrtinovým hebrejcem Josefem Goebelsem. Znovu se podívejme na jména. Josef Goebels, Josef Stalin, Josef Broz-Tito... Takových Josefů vám mohu dodat kolik chcete. Líbí se vám to? Jacísi Josefové blázní, a platí za to miliony nevinných lidí. Ještě jedna zákonnost a ještě jeden Josef - Pilszudski, který v druhém manželství byl ženat s hebrejkou. Dosud národní hrdina Polska... Vzniká paralela - mladičký hebrejčík „hrál šachy” s katem-mučitelem Urickým, pak ho z neznámého důvodu zastřelil. Svou krví splácel tyto pederastické zábavy hebrejců ruský národ. Leč vraťme se k seznamům tajné policie SSSR : 3. Náčelník propagandy - Goldenrudin. Hebrejec. 4. Předseda ekonomické komise Petrohradské komuny - Emder. Hebrejec. 5. Více-předseda hygienické komise - Rudin. Hebrejec. 6. Komisař pro evakuaci běženců - Finigstein. Hebrejec. 7. Jeho pomocník - Abraham Krachmal. Hebrejec. 8. Komisař Petrohradského tisku - Volodarskij. Hebrejec.

9. Komisař Moskevského tisku - Krasikov. Hebrejec. 10. Komisař Petrohradské policie - Feierman. Hebrejec. 11. Náčelník tiskového byró - Martinson. Hebrejec. 12. Moskevský komisař veřejné bezpečnosti - Rozental. Hebrejec. Členové Petrohradské Výjimečné komise: 13. Meinkman. Hebrejec. 14. Giller. Hebrejec. 15. Kozlovski. Polák. 16. Model. Hebrejec. 17. I. Rozmirovič. Hebrejec. 18. Diesperov. Armén. 19. Iselevič. Hebrejec. 20. Krassikov. Hebrejec. 21. Buchan. Armén. 22. Merbis. Lotyš. 23. Pajkis. Lotyš. 24. Anvelt. Němec. Členové Sovětu Petrohradské Komuny: 25. Zorke. Hebrejec. 26.Radomyslskij. Hebrejec. Členové Moskevské Zvláštní komise : 27. Předseda - Dzeržinskij. Polák. (Ale ve skutečnosti je polo-hebrejec, ženatý s čistokrevnou hebrejkou.)

28. Zástupce předsedy - Peters. Lotyš. (Všechny tyto Lotyše nutno označit otazníkem. Není to ověřeno.)

29. Šklovskij. Hebrejec. 30.Krejfis. Hebrejec. 31. Cejstin. Hebrejec. 32. Razmirovič. Hebrejec. (V Petrohradské ČK byla Madam Razmirovič, ale v Moskevské ČK, jak vidíme, byl jiný hebrejec Razmirovič. Čemuž se říká rodinný podnik. Střílení vězňů je hobby nejen rodinné, ale i národní.)

33. Kronberg. Hebrejec. 34. Haikina. Hebrejka. 35. Karlson. Lotyš. 36. Schauman. Lotyš. 37. Lentovič. Hebrejec. 38. Rivkin. Hebrejec. 39. Antonov. Rus. (Hle, kam až se vecpe ruský blb. Ale možná, že byl prostě sadista.)

40. Delafarb. Hebrejec. 41. Citkin. Hebrejec. 42. E. Razmirovič. Hebrejec. (Zřejmě, celá rodinka je zde. )

43. G. Svěrdlov. Hebrejec. 44. Blumkin. Hebrejec. (To byl ten, co zastřelil německého vyslance Mirbacha. Lenin se zaklínal, že vrah bude vypátrán a potrestán. Jenže hledat nebylo třeba. Byl náčelníkem Dzeržinského oddělení. Jeho kancelář byla o jedno poschodí níž, než kancelář Dzeržinského.)

45. Bizenskij. Hebrejec. 46. Aleksandrovič. Rus. 47. Reitenberg. Hebrejec. 48. Fines. Hebrejec. 49. Zaks. Hebrejec. 50. Jakov Goldin. Hebrejec. 51. Galperschtein. Hebrejec. 52. Kniggisen. Hebrejec. 53. Lacis. Lotyš. 54. Deibol. Lotyš. 55. Seizan. Armén. 56. Deibkin. Lotyš. 57. Náčelník Taganovského vězení - Libert. Hebrejec. 58. Fogel. Němec. 59. Zakis. Lotyš. 60. Schillenkus. Hebrejec. 61. Janson. Lotyš. 62. Předseda komise Trubeckého bastionu a Petrohradské pevnosti. Hebrejec. Celkem 62 členů, z toho Hebrejců 43, Lotyšů 10, Arménů 3, Poláků 2, Němců 2, Rusů 2. To znamená, že veškeré orgány teroru v Petrohradě a v Moskvě byly v rukou hebrejců. Z 62 členů Hebrejců bylo 43, Rusů jen dva. A přitom stříleni byli Rusové. Lotyšů bylo 10. Už jsem se zmínil, že to potřebuje ověřit. Mohli to být hebrejci z Lotyšska, nebo Lotyšové s hebrejskou krví, nebo jako Lacis, který byl ženatý s hebrejkou. Spolek à la Berdiaev-Berdičevskij. A Lacis byl ženat se sestrou Stalinovy ženy.

Komisariát zahraničních věcí 1. Lidový komisař - Čičerin. Rus. Jeho asistenti byli: 2. Karachan. Hebrejec.

3. Fritte. Lotyš. 4. Ředitel pasové expedice - Margolin. Hebrejec. 5. Vyslancem v Berlíně - Ioffé. Hebrejec. 6. Přidělenec do vyslanectví v Berlíně - Levin (v 1919 lidový komisař v Sovětské Republice Bavorské) 7. Náčelník byró tisku a informací u vyslanectví v Berlíně - Axelrod. Hebrejec. 8. Vyslanec ve Vídni a v Londýně - Rosenfeld (Kameněv). Hebrejec. 9. Zvláštní zplnomocněnec v Paříži a Londýně - Bek. Hebrejec. 10. Posel do Kristianie - Beitler. Hebrejec. 11. Konsul v Glasgowě - Malkin. Hebrejec. 12. Předseda mírové delegace v Kijevě - Kain Rakovskij. Hebrejec. 13. Jurist-konsul - Astschub (Ilsen). Hebrejec. 14. Generální konsul v Kijevě - Grünbaum (Kševinskij). Hebrejec. 15. Generální konsul v Oděse - A. Bek. Hebrejec. 16. Neoficiální představitel v USA - Martens. Němec. Celkem ze 16. členů bylo 13 Hebrejců, Lotyš 1, Němec 1, Rus 1. Takže komisariát zahraničních věcí se skládal téměř výhradně z Hebrejců. Jediným Rusem byl Čičerin, a jakým byl Rusem, už víme. Vidíme, že vyslancem v Berlíně byl Ioffé, Hebrejec. To byl ten milenec Trockého. Když byl Trockij vyloučen ze strany a vyhnán ze Sovětského svazu, Ioffé spáchal sebevraždu. Před revolucí tento Ioffé se léčil ve Vídni u znamenitého psychiatra Adlera. Žili tenkrát společně s Trockým ve Vídni. Trockij tehdy vydával noviny „Pravda” a Ioffé běhal k psychiatrovi.

Komisariát pro finance 1. Lidový komisař - Meržvinski. Polák. 2. Jeho pomocník - Don-Solovjej. Hebrejec. 3. Komisař - Isidor Gukovskij. Hebrejec. 4. Jeho pomocník - I. Axelrod. Hebrejec. 5. Ředitel kanceláře - Zaks (Gladnev). Hebrejec. 6. Ředitel kanceláře - Bogoletov. Rus. 7. Hlavní tajemník - Haskin. Hebrejec. 8. Jeho pomocnice - Berta Hinevič. Hebrejka. 9. Předseda finančního kongresu sovětů - Lacis. Lotyš. 10. Jeho pomocník - Weistman. Hebrejec. 11. Komisař pro likvidaci rusko-německých pohledávek - Fürstenberg (Ganeckij). Hebrejec. 12. Jeho hlavní sekretář - Koran. Hebrejec. 13. Administrace lidových bank - Michelson. Hebrejec. 14. Administrace lidových bank - Zaks. Hebrejec. 15. Administrace lidových bank - Akselrod. Hebrejec. 16. Administrace lidových bank - Sadnikov. Rus. Finanční agenti 17. v Berlíně - Landay. Hebrejec.

18. v Kodani - Vorovskij. Hebrejec. 19. v Stockholmu - Abraham Šenkman. Hebrejec. 20. Hlavní revizor lidových bank - Kan. Hebrejec. 21. Jeho pomocník - Gorenstein. Hebrejec. 22. Hlavní komisař pro likvidace privátních bank - Anrik. Hebrejec. 23. Jeho pomocník - Mojsej Kovš. Hebrejec. Členové technické komise pro likvidaci soukromých bank 24. Eliaševič. Hebrejec. 25. G. Giflik. Hebrejec. 26. A. Rogov. Hebrejec. 27. G. Lemerich. Hebrejec. 28. A. Rozenstein. Hebrejec. 29. A. Plat. Lotyš. Celkem, z 29 lidí je Hebrejců 24, Lotyšů 2, Rusů 2, Poláků 1. Byli to všichni hebrejští bandité, okrádající ruský národ.

Pokračujme analýzu sovětské vlády 20-tých let. Následuje seznam justičního komisariátu: Komisariát spravedlnosti 1. Lidový komisař - I. Steinberg. Hebrejec. (Tento hebrejec, v polovině dvacátých let, utekl z Sov. svazu do Ameriky a žil tam v New Yorku. Psali o něm v hebrejském časopise „Nové ruské slovo” - prý vážený soudruh Steinberg žije zde a je to dobrý hebrejec.)

A přitom on byl, možno říct, hlava teroristické justice. Zabýval se tam popravami, a v Americe je z něj hodný, dobrý hebrejec. 2. Komisař kasačního oddělení - Schreder. Hebrejec. (To značí, že když Steinberg odsoudil k smrti a odsouzený se odvolal, padnul k Schrederu, druhému hebrejci...)

3. Předseda Moskevského Revolučního Tribunálu - I. Berman. Hebrejec. (Zde nutno uvážit, že v této době, většina všech trestů bylo zastřelení. Myslím, že 90% zatčených bylo skutečně zastřeleno. Znalost práv za revoluce se omezovala na rychlé, co nejrychlejší popravení osob, figurujících na seznamu.)

4. Komisař senátu v Petrohradě - Ber. Hebrejec. 5. Předseda Nejvyšší revoluční komise Republiky - Bronstein (Trockij). Hebrejec. 6. Předseda pátraci komise Revolučního Tribunálu - Gluzman. Hebrejec. 7. Vyšetřovatel tohoto tribunálu - Legendorf. Hebrejec. 8. Vyšetřovatel tohoto tribunálu - Sluckij. Hebrejec. 9. Prokurátor tribunálu - Fridkin. Hebrejec. 10. Starší sekretář oddělení kodifikace - Gojnbark. Hebrejec. 11. Hlavní sekretář lidové komuny - Širvin. Hebrejec.

12. Komisař pro ochranu národa - Luckij. Hebrejec. (Ochrana národa, ale kterého? Božího národa...)

Celý komisariát teroristické Justice, od prvního do posledního, byl sestaven z hebrejců. Výsledky jejich řádění nad ruským národem zná celý svět, ale mlčí... Následuje seznam lidových advokátů: 1. G. Antokolskij. Hebrejec. 2. V. Aranovič. Hebrejec. 3. I. Beier. Hebrejec. 4. P. Bisk. Hebrejec. 5. A. Gundar. Hebrejec. 6. G. Davidov. Hebrejec. 7. P. Kastarianc. Armén. (Jak vidíme, samí hebrejci. Mezi ně se dostal jeden Armén.)

Celkem z 19. členů, Hebrejců je 18, Armén 1, Rusů 0.

- Udivuje mne, že mezi menšinami slyšíme často o Arménech a hebrejcích. To se dá vysvětlit. Z hlediska degenerace národů, na prvním místě jsou hebrejci, na druhém místě v rámci SSSR jsou Arméni. Vnějším vzhledem, prakticky je nerozeznáte. O tomto tématu existuje dost zajímavých faktů. Také revoluce se zúčastnilo poměrně mnoho arménů. Vezmete-li v úvahu dnešní disidenci, na prvním místě jsou hebrejci a lidé mající trochu hebrejské krve, na druhém místě opět Arméni. Například letošní vzpoury a nepořádky. Začalo to v Arménii. S emigrací z SSSR je to podobné. Nejvíc emigrují hebrejci, po nich Arméni. Sovětskou vládu už arménští disidenti přestali bavit a jednoho z nich už ani nesoudili, nestrčili do koncentráku, ale prostě posadili do letadla a poslali pryč... Kam? Do Etiopie, kde on jedním vrzem odjel na americké vyslanectví. Stýkal jsem se s jedním polo-hebrejcem. Byl to muž ve věku tak asi 45, kulturně vzdělaný, zajímavý. A najednou se říká, že je poradcem Brežněva, že dělá něco při Kolumbijské universitě. V Sojuzu pracoval v jakémsi oddělení ČK. Jedním slovem, je to člověk, který zná... A on, když si přečetl moji knihu „Protokoly sovětských mudrců”, řekl mi: „Máte pravdu.” Ještě k Arménům. Náklonnost hebrejců je spíše k sexu orálnímu, Arméni

spíše k análnímu. Říká se u nás arménské hříčky - když jde o pederastii. Tento termín jim dal ruský národ, a jak se říká, hlas národa - hlas moudrosti. Podobně jako hebrejci, většina jejich národa se nachází v diaspoře a nehodlá se vracet do vlasti. Podobně jako u hebrejců, u Arménů je náklonnost k obchodu a nechuť k zemědělství. Podobně jako hebrejci, Arméni zažili své pogromy, z nichž nejstrašnější byl začátkem 20. století, a kdyby je Rusko nevzalo pod svou ochranu, kdoví, zda by přežili jako národ... Komisariát národní osvěty 1. Lidový komisař - Lunačarskij. Rus. (Kamarád Lenina. Zde je označen jako Rus, ale ve skutečnosti byl konvertovaným čistokrevným hebrejcem a byl ženat s hebrejkou Rosenel. Pamatuju si, když jsem byl malý kluk, promítal se zajímavý film. Nazýval se „Medvědí svatba”. Scénáristou byl Lunačarskij. Byly v něm popsány sexuální zvrácenosti a sadistické vraždy. Téma dosti neobvyklé, dokonce i u Lunačarského.)

2. Komisař Severní Oblasti - Grünberg. Hebrejec. 3. Předseda komise Výchovného institutu - Zolotnickij. Hebrejec. 4. Náčelník municipální sekce - Lurie. Hebrejec. 5. Náčelník plastického umění - Sternberg. Hebrejec. 6. Hebrejec. hlavní sekretář komisariátu - M. Eichenholc. Hebrejec. 7. Náčelník divadelní sekce - O. Z. Rosenfeld. Hebrejka. (To byla žena Kameněva. I Kameněv byl hebrejec.)

8. Její pomocnice - Zac. Hebrejka 9. Ředitel druhého departmentu - Grojnim. Hebrejec. (To znamená, že celý Komisariát národní osvěty, který se zabýval promýváním mozků ruského národa, se skládal kompletně z hebrejců pod vedením zamaskovaného hebrejce Lunačarského.)

V moment formování režimu, v moment položení základů sovětského státu, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo osvěty se nacházelo exklusivně v rukou „božího národa”. A všechno, co dnes prožíváme, bylo založeno už tenkrát. --Od té doby uběhlo 70 let. Dnes Gorbačov se pokouší o jakousi perestrojku. Ale naráží na obrovské těžkosti, protože fundament všeho byl zosnován hned po revoluci takovými lidmi. Jestliže v Rusku po dobu 300 let existovalo tatarské jho, tak po revoluci

začalo jho hebrejské, které bylo mnohem horší. Tataři brali pouze daň a vládu ponechali v rukou feudální ruské šlechty. Ani církev nerušili. Když však po revoluci přišla k nám vláda hebrejská, pro Rusko jho stalo se mnohem škodlivější. Přivedu malou ilustraci. Roku 1926 mně bylo 8 let a vstoupil jsem do první třídy střední školy. Kdo byl naším ředitelem školy? Abraham Mojsejevič Rozov - hebrejec, který kopíroval Trockého (růstem, bradkou). Jedna holčička zaslechla cosi doma a ve škole plácla: „Bij žida, spas Rus!” Jaký byl trest pro osmiletou školačku? Ze školy ji vyhnali s vlčím vysvědčením. Do žádné jiné školy vstoupit už nemohla. Taková byla pomsta Abraháma Mojsejeviče Rozova.... Přitom za urážku Cara byla jen pokuta 100 rublů. Ale skončil soudruh Rozov špatně. Začátkem třicátých let, když začala bitva uvnitř strany, byl zatčen a zmizel beze stop. Tak kavkazský polo-hebrejec Stalin sežral novočerkasského hebrejce Rozova. Před revolucí, hebrejcům bylo přísně zakázáno v Novočerkassku žít. Dovoleno jim bylo pouze 24 hodin, to jest přijeli kvůli byznysu, přenocovali a odjeli. Předrevoluční Novočerkassk byl hlavním městem Převelikého vojska Donského, ale obchodním centrem byl Rostov. Vzdálenost mezi nimi byla 40 km. Tedy téměř jako Washington a New York. Washington je nevelké hlavní město, hned vedle je New York - centrum trhu. Rostov byl po Oděse největším obchodním centrem jihu Ruska. Žilo tam velmi mnoho hebrejců, i Arménů bylo hodně. A téměř vedle, v Novočerkassku, hebrejcům žít bylo zakázáno. Nu a ihned po revoluci, výchovou dětí v Novočerkassku se zabýval už hebrejec Abrahám Mojsejevič Rozov. Teď se podívejme, bylo-li oprávněné rozhodnutí ruské vlády a atamana, zakazovat hebrejcům tam žít. Ataman byl hlavou Převelikého vojska Donského. Vezměme příklad z pozdější doby. Já jsem byl ženat 24 let. Jak se dá předpokládat, měl jsem i tchýni. Tato tchýně žila 15 let s Arménem Aramem. Celou tuto dobu měl Armén vlastní ženu v blázinci. Byla to polo-hebrejka. Její otec byl bohatý kozák z Novočerkasska, matka hebrejka z Rostova. Tato hebrejka nějakým způsobem pobláznila bohatého kozáka z Novočerkasska. Narodila se jim dcera Ljuba Cikunová, která se stala ženou

tohoto Arama. Sám mi to Aram vyprávěl. Později jsem zjistil, že tento Armén. ve skutečnosti nebyl Armén., ale arménský hebrejec. Vlastním jménem Aram Michajlovič Safarian. Jaká je etymologie tohoto jména? Safarian pochází od „šofar”, což je speciální roh, do kterého rabíni troubí o velkých svátcích. Aram je arménské Abrahám. Takže on nebyl Aram Michajlovič, ale Abram Mojsejevič. V seznamech leninistů z zaplombovaného vagonu, které Němci vpustili do Ruska, figuruje také nějaký Safarov. Tento Safarov z leninského vagonu se zúčastnil zastřelení všech členů carské rodiny v Jekatěrinburku. Co je zajímavé, je to, že i náš zamaskovaný arménský hebrejec, když se ženil, bylo to s ruskou polo-hebrejkou. Prostě oni se vzájemně přitahují. Otec jeho ženy byl bohatý novočerkasský kozák Cigunov. V Novočerkassku byla Cigunovská burza a Cigunovská zastávka. Cigunovská burza byla lesní, tam byly ohromné sklady dřeva, byla tam i zastávka železnice, kde se vykládalo dřevo pro Cikunovskou burzu. Cikunov byl tehdy velkým novočerkasským kapitalistou. Ale po revoluci, na zastávce vykládali už ne lesní materiál, ale zatčené lidi, protože ze zastávky bylo blízko k Novočerkasské věznici. Za obrysy města Novočerkassk stála věznice, kterou za dob sovětských rozšiřovali, rozšiřovali a rozšiřovali. Stála v polích. Kolosální věznice. Větší, než v Rostově. Arestanty vykládali z vlaku na Cigunovské zastávce. Já to všechno dobře znám. Narodil jsem se v Novočerkassku r. 1918 a žil jsem tam do roku 1941. Nu tak tedy, ke svatbě došlo roku 1920, bylo jim 20 let. Aram mi vyprávěl, že měl skvělou ženu, jen trochu nervozní. Měla s ním děti, ale ve věku 50. let onemocněla klimatickou poruchou. Během sedmi let pomaloučku ztrácela rozum. V blázinci od svých 57 let, prožila tam ještě 23 roky, než zemřela. Když jsem se ptal, jakým způsobem ztrácela rozum, vyprávěl mi: „Například, spím a zdá se mi, že na mne prší. Otevřu oči, a ona stojí nade mnou a sype na mne sůl.” Řikám jí: Ljubočko, co děláš? A ona odpovídá: No, víš, chci tě zaříznout. A abys nesmrděl, tak tě nejdřív posolím...”

Nebo jde na 5. avenue a koupí tam nejdražší střevíčky v nejdražších obchodech, hned 5 párů najednou. Přinese je domů, dá do velkého hrnce a vaří. Ptám se: Ljubočko, co to děláš? A ona mi vysvětluje: Víš, ty střevíčky strašně smrdí. Tak já je napřed vyvařím. A vaří je, vaří... Nebo, usmažím vejce s šunkou a postavím na stůl pro sebe i pro ní. A ona hned vyměňuje talířky a povídá: Mne nepodvedeš. Chceš mne otrávit... Dám se třeba do úklidu. Začnu vysávat prach. Ale ona přijde a vytrhne mi šňůru ze zásuvky. Povídá: Já vím, že mne chceš vcucnout do vysavače. Nejsem tak blbá! A směje se... A jednou v noci se budím, ona stojí nade mnou s břitvou v ruce a připravuje se mi uříznout pohlaví. Vidíte, kam směřuje takové nemocné úsilí. Většina psychických deregulací je psychosexuálních. Současně v hlavě i v kalhotách. Tohle byl nejostřejší příklad, jaký vám mohu dát. Muž i žena podepsali prosbu o přijetí na psychoterapii, kde ona prožila ještě 23 let, než zemřela. Ze zvědavosti jsem spočítal, kolik to tenkrát stálo americké daňové poplatníky. Půl druhého milionu dolarů! Takže ona byla jaksi milionářka, jenže v záporném smyslu. A s mojí ženou se udála ta samá historie. Nebylo to pro nic za nic, že moje tchýně žila s Arménem, který měl bláznivou ženu... A navíc nutno vzít v úvahu, že tato bláznivá polo-hebrejka Ljuba Cikunová měla dvě nebo tři děti a kupu vnuků, takže je klidně možné, že ta historie se zopakuje i s jejími dětmi a vnoučaty, až dosáhnou klimatického věku. Vždyť vše to se táhne na 50 - 70 let. Je to jakýsi vložený kapitál, kapitál genetický. Teď se vraťme ke knize A. Dikého. Hle seznam žurnalistů a spolupracovníků centrálních novin: Korespondenti novin Pravda, Izvestia, Finansi i narodnoe hoziajstvo 1. Dinn. Hebrejec. 2. Bergman. Hebrejec. 3. Kun. Hebrejec. 4. Duamant. Hebrejec. 5. A. Bramson. Hebrejec. 6. A. Torbert. Hebrejec. 7. I. V. Golin. Hebrejec. 8. Vitner. Hebrejec. 9. E. Alperovič. Hebrejec.

10. Klojzner. Hebrejec. 11. Nahamkes (Stěklov). Hebrejec. 12. Ciger (Iljin). Hebrejec. 13.Grosman (Rozin). Hebrejec. 14. Lurie (Rumjancev). Hebrejec. 15. Maxim Gorkij. Rus. Opět až na jednoho samí Hebrejci. Jediný Rus v této společnosti - Gorkij. Ale Gorkij byl velký-převeliký originál. Ve věku 35 let adoptoval 19-letého hebrejce. Vzal ho k sobě jako adoptovaného syna. To bývá obyčejný trik pederastů. 35-letý pederast adoptuje 19-letého pederasta. Takových případů jsou masy. Přičemž tento adoptovaný syn nebyl prostý hebrejec, ale bratr Sverdlova. Sverdlov byl po Leninovi na 3. místě sovětské hierarchie. Takže ne prostý hebrejec, ale bratr význačného revolucionáře a organizátora vraždy carské rodiny. Spolupracovníci časopisu „Znamja truda” 1. Steinberg. Hebrejec. 2. Lander. Hebrejec. 3. Jaroslavskij. Hebrejec. 4. Efron. Hebrejec. 5. Schumacher. Hebrejec. 6. Levin. Hebrejec. 7. Billin. Hebrejec. 8. Davidson. Hebrejec. 9. Maxim Gorkij. Rus. Spolupracovníci časopisu „Volja truda” 1. Zaks. Hebrejec. 2. Poljanskij. Hebrejec. 3. E. Kats. Hebrejec. Spolupracovníci „Torgovo-promyšlennoj gazety” 1. Bernstein. Hebrejec. 2. Koran. Hebrejec. 3. Goldberg. Hebrejec. 4. Goldman. Hebrejec. 5. V, Rosenberg. Hebrejec. 6. Rafalovič. Hebrejec. 7. Groman. Hebrejec. 8. Kulišer. Hebrejec. 9. Slavenson. Hebrejec. 10. I. Giller. Hebrejec.

11. Gahman. Hebrejec. 12. Šušman. Hebrejec. 13. P. Bastel. Hebrejec. 14. A. Press. Hebrejec. 15. A. Moh. Hebrejec. 16. A. S. Emanson. Hebrejec. Celkem 42 novinářů, z toho 41 Hebrejců a 1 Rus. Takže po revoluci nejen finance, ale i justice, školství a tisk Ruska se ocitly v rukou hebrejců. Tu máte ten „Boží národ”. Tu máte i materiál k přemýšlení...

Dále, A. Dikij dává ještě jeden zajímavý seznam : Komise vyšetřující vraždu cara Nikolaje II 1. Sverdov. Hebrejec. 2. Sosnovkij. Hebrejec. 3. Teodorovič. Hebrejec. 4. Smidovič. Hebrejec. 5. Rosenholc. Hebrejec. 6. Rozin. Hebrejec. 7. Vladimirskij-Girschfeld. Hebrejec. 8. Avanezov. Armén. 9. Maksimov. Rus. 10. Mitrofanov. Rus. Nejprve zabili Nikolaje Druhého. Hebrejci nařídili vraždu. Potom nařídili vyšetřování. Komise se sestává z těch samých hebrejců. Předsedá jí ten samý Sverdlov, který vraždu nařídil. Jak se vám to líbí? Není k tomu co říct.

Hlavní sovět národního hospodářství 1. Předseda Moskevského sovětu - Rykov. Rus. 2. Předseda Petrohradského sovětu - Ejmont. Hebrejec. 3. Více-předseda Petrohradského sovětu - Landeman. 4. Ředitel Petrohradského sovětu - Kreinis. Hebrejec. 5. Více-předseda Moskevského sovětu - Krassikov. Hebrejec. 6. Ředitel Moskevského sovětu - A. Shotman. Hebrejec. 7. Jeho pomocnice - Hajkina. Hebrejka. 8. Náčelník sekce obnovy - Kitšvalter. Hebrejec. 9. Dohližitel za „obnovami” - N. A. Rozenberg. Hebrejec. 10. Jeho pomocník - Sandič. Hebrejec. 11. Předseda komitétu máselné produkce - Tavrid. Hebrejec. 12. Totéž pro piscikulturu a rybářství - Klammer. Hebrejec. 13. Totéž ohledně uhlí - Rotenberg. Hebrejec. 14. Totéž ohledně transportu - Hirsan. Armén. 15. Jeho pomocník - Šlemov. Hebrejec. 16. Předseda metalurgické sekce - A. Alperrovič. Hebrejec. Byró nejvyššího sovětu ekonomické sekce :

17. Krejtman. Hebrejec. 18. Weinberg Hebrejec. 19. Krasin. Rus. Hebrejec. 20. Lurie (Larin). Hebrejec. 21. Čuber. Hebrejec. 22. Goldbrat. Hebrejec. 23. Lomov. Rus. Hebrejec. 24. Alperovič. Hebrejec. 25. Rabinovič. Hebrejec. Sovět Doněckého komitétu : 26. Koran (Bernstein). Hebrejec. 27. A. I. Očkis. Hebrejec. 28. Polonskij. Hebrejec. 29. Bisk. Lotyš. 30.Klassen. Lotyš. 31.Livšic. Hebrejec. 32. Kirsh. Němec. 33.Kruse. Němec. 34. Vichter. Hebrejec. 35.Rosental. Hebrejec. 36. Simanovič. Hebrejec. Členové kooperativní sekce : 37. Ljubomirskij. Hebrejec. 38. Kinštuk. Hebrejec. 39.Sedelheim. Hebrejec. 40. Tager. Hebrejec. 41. Heikin. Hebrejec. 42.Križevskij. Hebrejec. Členové uhelné sekce : 43. Kassior. Hebrejec. 44. Goldman. Hebrejec. 45. Lengnitz. Hebrejec. 46. Holtzman. Hebrejec. 47. Schmitt. Hebrejec. 48. Smit Falkner. Hebrejec. 49. Rudzitak. Hebrejec. 50. Sortel. Hebrejec. 51. Brüm. Hebrejec. 52. Kacel. Hebrejec. 53. Sul. Hebrejec. 54. Četkov. Rus. Celkem členů 54, Hebrejců 45, Rusů 4, Armén 1, Lotyši 2, Němci 2.

(Zkráceně, „Boží národovec” slaví svůj satanský bál.)

Byró Prvního sovětu dělníků a vojenských deputátů v Moskvě 1. Předseda 1. Rady vojenských deputátů - Leiba Kuntiš. Hebrejec. 2. Předseda Rady pracujících a vojáků Rudé Armády - Smilovič. Hebrejec. 3. Předseda 1. Rady pracujících a vojenských deputátů - Model. Hebrejec. Členové : 4. Sarch. Hebrejec. 5. Klammer. Hebrejec. 6. Gronberg. Hebrejec. 7. Šejnkman. Hebrejec. 8. Rotštein. Hebrejec. 9. Levinson. Hebrejec. 10. Krasnopolskij. Hebrejec. 11. Cederbaum (Martov). Hebrejec. 12. Rivkin. Hebrejec. 13. Simson. Hebrejec. 14. Tapkin. Hebrejec. 15. Šik. Hebrejec. 16. Falin. Hebrejec. 17. Anderson. Lotyš. 18. Vimba. Lotyš. 19. Solo. Lotyš. 20. Michelson. Hebrejec. 21. Ter-Mičan. Armén. 22. Sekretář - Klauzner. Hebrejec. 23. Direktor byró - Rozenholtz. Hebrejec. Dohromady 23 členů, z toho Hebrejců 19, Arménů 1, Lotyši 3, Rusů 0. (Samá hebrejská jména. A oni reprezentují dělníky a vojáky! Bylo by to k smíchu, kdyby to nebyla skutečnost.)

Centrální výkonný komitét 4. ruského kongresu poslanců za dělníky a rolníky 1. Předseda - Sverdlov. Hebrejec. 2. Abelman. Hebrejec. 3. Weltman (Pavlovič). Hebrejec. 4. Axelrod. Hebrejec. 5. Cederbaum (Martov). Hebrejec. 6. Krassikov. Hebrejec. 7. Lundberg. Hebrejec. 8. Koran (Volodarskij). Hebrejec. 9. Cederbaum (Levinckij). Hebrejec. 10. Radomyslskij (Urickij). Hebrejec. 11. Uljanov (Lenin). Rus. 12. Zinovjev (Apfelbaum). Hebrejec.

13. Bronstein (Trockij). Hebrejec. 14. Sirota. Hebrejec. 15. Gimmer (Suchanov). Hebrejec. 16. Ribkin. Hebrejec. 17. Cejbuš. Hebrejec. 18. Ratner. Hebrejec. 19. Bleichman (Solncev). Hebrejec. 20. A. Goldengudin. Hebrejec. 21. Haskin. Hebrejec. 22. Lander. Hebrejec. 23. Aranovič. Hebrejec. 24. Katz. Hebrejec. 25. Fischman. Hebrejec. 26. Abramovič. Hebrejec. 27. Frich. Hebrejec. 28. Goldstein. Hebrejec. 29. Lichač. Hebrejec. 30. Knitčuk. Hebrejec. 31. Berlinraut. Hebrejec. 32. Distler. Hebrejec. 33. Černilovskij. Hebrejec. 34. Ven. Smidovič. Hebrejec. Celkem 34 členů, všichni Hebrejci. Centrální komitét 5-ho kongresu 1. Bruno. Lotyš. 2. Breslau. Lotyš. 3. Babčinskij. Hebrejec. 4. Bucharin. Rus. 5. Weinberg. Hebrejec. 6. Gailes. Hebrejec. 7. Gaincberg Hebrejec. 8. Daniševskij. Němec. 9. Stark. Hebrejec. 10. Zaks. Hebrejec. 11. Linger. Hebrejec. 12. Erdling. Hebrejec. 13. Langevr. Hebrejec. 14. Steinman. Hebrejec. 15. Vollach. Čech. 16. Dimanstein. Hebrejec. 17. Lewin. Hebrejec. 18. Erman. Hebrejec. 19. Ioffé. Hebrejec. 20. Harklin. Hebrejec. 21. Kniggisen. Hebrejka. 22. Rozenfeld (Kameněv). Hebrejec. 23. Apfelbaum (Zinověv). Hebrejec. 24. Krylenko. Rus.

25. Krassikov. Hebrejec. 26. Kapnik. Hebrejec. 27. Kaul. Lotyš. 28. Uljanov (Lenin). Rus. 29. Lakzes. Hebrejec. 30. Knitšuk. Hebrejec. Hebrejec. 31. Lunačarskij. Rus (?) 32. Peterson. Lotyš. 33. Peters. Lotyš. 34. Rudzubtas. Lotyš. 35. Rozin. Hebrejec. 36. Smidovič. Hebrejec. 37. Stučka. Lotyš. 38. Sverdlov. Hebrejec. 39. Smilga. Hebrejec. 40. Nachamec. Hebrejec. 41. Sosnovksij. Hebrejec. 42. Skripnik. Ukrajinec. 43. Bronstein. Hebrejec. 44. Teodorovič. Hebrejec. 45. Terian. Armén. 46. Radosyslskij (Urickij). Hebrejec. 47. Tegeležkin. Rus. 48. Feldman. Hebrejec. 49. Frumkin. Hebrejec. 50. Cjurupa. Rus. 51. Circivadze. Gruzínec. 52. Šejkman. Hebrejec. 53. Rosental. Hebrejec. 54. Aškinazi. Hebrejec. 55. Karahan. Hebrejec. 56. Rose. Hebrejec. 57. Radek (Sovelson). Hebrejec. 58. Šlikter. Hebrejec. 59. Čikolini. Hebrejec. 60. Šijanskij. Hebrejec. 61. Sekretář komitéta - Avanesov. Armén. Celkem : členů 61, Hebrejci 43, Rusové 6, Lotyši 6, Arménci 2, Němec 1, Čech 1, Gruzínec 1, Ukrajinec 1. (Ve skutečnosti Rus - Lenin byl polo-hebrejec po matce, podle izraelských zákonů byl zcela hebrejcem. Dívčí jméno jeho matky bylo Blank.)

Obraz je jasný, šlo o jho „bohem vyvoleného národa”. Ústřední komitét sociálně demokratické strany pracujících : 1. Braunstein (Trockij). Hebrejec. 2. Uljanov (Lenin). Rus (?). 3. Apfelbaum (Zinověv). Hebrejec.

4. Lurie (Larin). Hebrejec. 5. Krylenko. Rus. 6. Lunačarskij. Rus (?) 7. Radomyslckij (Urickij). Hebrejec. 8. Koran (Volodarskij). Hebrejec. 9. Rozenfeld (Kameněv). Hebrejec. 10. Smidovič. Hebrejec. 11. Svěrdlov. Hebrejec. Hebrejec. 12. Nachamkes (Stěklov). Hebrejec. Celkem, členů 12, Hebrejců 9, Rusů 3. (Ale co je to za Rusy? Polo-hebrejec Lenin a zamaskovaný hebrejec Lunačarskij. Oba byli polo-hebrejcemi po matce, tedy podle rabínských zákonů pokládají se za skutečné hebrejce.)

Mnozí lidé si představují, že kdyby k moci přišli ne bolševici, ale dejme tomu menševici, vypadalo by to jinak... Dobrá. Dovolte tedy se podívat do seznamu pohlavárů menševiků. Ústřední komitét sociálně demokratické strany menševiků : 1. Dimand. Hebrejec. 2. N. Gimmer. Hebrejec. 3. Strauss. Hebrejec. 4. Rather. Hebrejec. 5. Liber. Hebrejec. 6. Zonn. Hebrejec. 7. Dan. Hebrejec. 8. Abramovič. Hebrejec. 9. Rappoport. Hebrejec. 10. Celenbaum (Martov). Hebrejec. 11. Celenbaum (Levinski). Hebrejec. (Bratr předešlého.) Jiní si představují, že kdyby vládu uchopili eseři, že by bylo lépe. Myslíte skutečně? Tady máte jejich seznam: 1. Kerenskij. Rus (?) 2. Apolonovič. Hebrejec. 3. Gissler. Hebrejec. 4. Lvovič-Davidovič. Hebrejec. 5. Gurevič. Hebrejec. 6. Gotz. Hebrejec. 7. Goldstein. Hebrejec. 8. Lichač. Hebrejec. 9. Kintšuk. Hebrejec. 10. Berlinrut. Hebrejec. 11. Distler. Hebrejec. 12. Čerňavskij. Hebrejec. 13. Čajkovskij (?) 14. Rozenberg. Hebrejec.

15. Ratner. Hebrejec. Celkem, členů 15, Hebrejců 13, Rusů 2 (?). (Kerenský vlastně byl polo-hebrejec a zednář, o čemž on sám psal už v Americe. Jak vidíme, celý ten obrázek je stejný.)

Teď se podívejme na levé křídlo sociálních revolucionářů. Ústřední komitét levého křídla strany socialistů : 1. Šternberg. Hebrejec. 2. Levin. Hebrejec. 3. Fischman. Hebrejec. 4. Lenberg. Hebrejec. 5. Stitza. Hebrejec. 6. Lander. Hebrejec. 7. Kagan (Gresser-Kamkov). Hebrejec. 8. Katz (Bernstein). Hebrejec. 9. Feiga Ostrovskaïa. Hebrejka. 10. Natschmann. Hebrejec. 11. Karelin. Rus. 12. Maria Spiridonova. Ruska. Celkem členů 12, Hebrejců 10, Rusů 2. Přičemž mezi Rusy je Maria Spiridonova, o které jsme již hovořili. Později ji bolševici posadili do blázince. Nebudu opakovat, jaká to byla Ruska. Nakonec ji bolševici zastřelili buď v roce 1940 nebo 41.

A tady mám pro vás : Komitét anarchistů v Moskvě 1. Krupenin. Rus. 2. Jakov Gordin. Hebrejec. 3. Leiba Čiornyj. Hebrejec. 4. Bleichmann. Hebrejec. 5. Yampolskij. Hebrejec. Celkem, členů 5, Hebrejců 4, Rusů 1. Jak dobře vidíme, všechny revoluční strany byly v rukou jednoho a toho samého „Božího národa”.

Takže politická situace v dorevolučním Rusku byla jako mafiózní kasino: ať hraje ruletu kdokoliv, výhra je dohodnuta předem. Máte pravdu. Ale někteří si možná představují, že tak tomu bylo pouze před revolucí a těsně po ní, ve dvacátých letech. A potom začala Veliká Čistka a k moci přišli Gruzínci, kteří zabíjeli trockisty, menševiky a esery.

Po takové zásadní čistce atmosféra v SSSR se přece musela očistit ! Velký omyl. Pohlédněme spolu na seznamy sovětských vlád z let 1936-37. Kdo v nich byl? Reprezentace v Lize národů, neboli Tvář Sovětského svazu 1. Hlava delegaze SSSR - Litvinov-Finkelstein. Hebrejec. 2. Členové delegace - Rosenberg. Hebrejec. 3. Stein. Hebrejec. 4. Markus. Hebrejec. 5. Brenner. Hebrejec. 6. Girschfeld. Hebrejec. 7. Galfand. Hebrejec. 8. Svanidze. Gruzínec. Celkem, Hebrejců 7, Gruzínec 1, Rus žádný. (Ani svá jména už neměnili! Byli natolik přesvědčeni o nedotknutelnosti a své moci, že přestali měnit svá jména. Stává se jasným, že celá ta hrůza čistek byl jen takový hebrejský soubojík mezi svými...)

Dnes hebrejci křičí, že Stalin byl antisemitou a pobíjel je. Kdo ale přišel do vlády po všech těch čistkách? Ten samý Boží Národ... V seznamu sovětské delegace v Lize národů teprv na osmém, posledním místě čtu jméno Sanidze - to byl Gruzínec. (Vidím, že jsem jeho jméno podrhnul. Byl to příbuzný první Stalinovy ženy, ona byla kavkazskou hebrejkou. Tohoto Sanidze Stalin dal později odstřelit.)

Seznam diplomatů SSSR v Evropě 1. Velká Britanie - Majskij (rodné jméno Steinman) Ivan Michailovič. Hebrejec. 2. Německo - Suritz Jakov Zacharovič. Hebrejec. 3. Italie - Stein Boris Efimovič. Hebrejec. 4. Rakousko - Lorentz Arkadij Ivanovič. Hebrejec. 5. Belgie - Rubinin Evgenik Vladimirovič. Hebrejec. 6. Řecko - Kobeckij Michail Veniaminovič. Hebrejec. 7. Rumunsko - Ostrovskij Mojsej Semenovič. Hebrejec. 8. Litva - Karskij Aleksandr Alekseevič. Hebrejec. 9. Norsko - Jakkubovič Ignatij Mojsejevič. Hebrejec. 10. Lotyšsko - Brodovskij Leonid Borisovič. Hebrejec. Hebrejec. 11. Švédsko - Kollontaj Aleksandra, Ruska. (To byla ta, kterou po narození zaregistrovali jako muže. Celkem výborná společnice.)

12. Dánsko - Tichmenev Nikolaj Segějevič. Rus. 13. Estónsko - Ustinov Ivan Michailovič. Rus. 14. Finsko - Asmus Erik Adolfovič. Lotyš.

(Ale to je pod velkým otazníkem, neboť většina takových jsou Lotyši jen na půl krve.)

15. Polsko - Davatian Jakov Christoforovič. Armén. 16. Maďarsko - Bekzadian Artemij Moiseevič. Armén. (Artémij Mojsejevič... Armén? Matka byla Arménkou, otec Hebrejec. Je tedy napůl.)

17. Československo - Raskolnikov Fedor Fedorovič. Rus. 18. Bulharsko - Aleksandrovskij Sergěj Sergějevič. Rus. 19. Francie - Potemkin. Rus. 20. Švýcarsko - (neoficiálně) dr Bagockij. Hebrejec. Celkem v Evropě: Hebrejců 11, Rusů 6, Arménů 2, Lotyš 1. Pleni-potenciální představitelé mimo Evropu : 1. Čína - Bogomolov Dmitrij Vasilevič. Rus. 2.Japonsko - Jureněv Konstantin Konstantinovič. Hebrejec. 3. USA - Trojanovskij. Rus, žena jeho Hebrejka. 4. Vnější Mongolsko - Tairov Boris Isaevič. Hebrejec. Všimněte si ještě jednoho principu. Hned po revoluci, veškerá moc se nacházela v rukách hebrejců. Potom, vláda přechází do rukou zamaskovaných polo-hebrejců. Stalin byl zamaskovaným kavkazským polo-hebrejcem. Beria též byl zamaskovaný kavkazský polo-hebrejec. Po smrti Stalinově vláda přešla k hebrejským ženám. Žádný div, neboť po Stalinovi prakticky všichni vůdci byli ženati s hebrejkami. Chruščov v prvním manželství byl ženat s hebrejkou Gorskou, kterou Stalin dal zastřelit. A všechny děti Chruščova od této hebrejky mají tedy smíšenou krev. A všechny pak svým manželstvím se vrátily mezi hebrejce. Po Chruščovovi to pokračovalo. Brežněv byl také ženat s hebrejkou. Andropov, sám polo-Armén-polo-hebrejec, byl také ženat s hebrejkou. Pouze Gorbačov vypadl z této série, ale jeho dcera si vzala za muže hebrejce. Ale teď ještě z doby před 2. svět. válkou : Vláda SSSR 1. Lidový komisař zahraničí - Litvinov Maxim Maximovič (Meier Valach Finkelstein). 2. Lidový komisař vnitra - Jagoda Genrich Grigorievič. 3. Lidový komisař vnějšího trhu - Rosengoltz Arkadij Pavlovič. 4. Lidový komisař vnitřního trhu - Weiner Izrail Jakovlevič. 5. Lidový komisař komunikačních cest - Kaganovič Lazar Mojsejevič.

6. Lidový komisař sovchozů - Kalmanovič Mojsej Josifovič. 7. Lidový komisař lehkého průmyslu - Ljubimov (Kozelskij) Isidor Eliseevič. 8. Lidový komisař zdravotnictví - Kaminskij Grigorij Naumovič. 9. Předseda komisí sovětské kontroly - Belenkij Zachar Mojsejevič. 10. Zástupce lidového komisaře obrany SSSR - Gamarnik Jankel Borisovič. 11. Zástupce lidového komisaře těžkého průmyslu - Kaganovič Michail Mojsejevič. 12. Zástupce lidového komisaře financí - Levin Lev Borisovič. 13. Zástupce lidového komisaře školství - Epstein Mojsej Solomonovič. 14. Zástupce lidového komisaře zemědělství - Gaister Aron Izrailevič. 15. Zástupce lidového komisaře spojů - Ljubovič Aron Mojsejevič. 16. Zástupce lidového komisaře potravinářského průmyslu - Beleňkij Mark Nathanovič. 17. Zástupce lidového komisaře vodního transportu - Rosental Epoch Fridrichovič. 18. Zástupce lidového komisaře lesního průmyslu - Sokolnikov (Brilliant) Grigorij Jakovlevič 20. Zástupce lidového komisaře justice - Solnc Isai Borisovič. 21. Pomocník prokurátora SSSR - Iochelles Iosif Isaevič. 22. Náčelník centrální správy statistické - Kraval Josif Antonovič. Celkem : 9 lidových komisařů a 12 jejich náměstků jsou Hebrejci. Jak vidíme, mezi ministry bylo několik Kaganovičů. Nedávno, přesněji před týdnem, četl jsem v hebrejském časopise „Nové ruské slovo” informaci, že Lazar Kaganovič měl tři bratry na velmi vysokých státních postech. Ale Stalin je všechny dal rozstřílet. Lazar Kaganovič ani nemrknul, naopak, pravil: „Já mám jen jednoho bratra, tím je Stalin!” Zajímavé je dnes to, že v třetí hebrejské generaci sovětské emigrace je masa gruzínských hebrejců. Masa ! Dříve jsem ani neslyšel o gruzínských hebrejcích. Od té doby, co sem vtrhla třetí emigrace ze Sojuzu, objevily se desítky tisíc gruzínských hebrejců. A všichni sedí zde, v Americe. Pár slov o náměstkovi Justice Solnci. Tento Solnc byl synem rabína, což mu nebránilo v tom, aby se z něj nestal ortodoxní revolucionář. Naopak, je to úplně normální. A potom i jeho Stalin odstřelil. V dnešní době, děti takových zakládají opoziční hnutí „Memoriál” a žádají postavení památníku o svém tatíčkovi, který byl katem a mučitelem Ruska a ruského národa. Když jsme si prohlédli seznam členů sovětské vlády z konce třicátých let, konstatujeme, že tenkrát to bylo stejné. Přibližně 80% členů byli ti samí hebrejci, stále tentýž „vyvolený národ”. A nyní se podívejme na ty, kteří utlačovali a likvidovali všechny tyhle hebrejce, o kterých víme ze seznamů A. Dikého. Podívejme se na sestavu orgánů OGPU (předchůdce KGB), které se zabývaly Velikou Čistkou, když Stalin ničil leninisty, tedy hebrejce ve velké většině. Takže, kdo honil a zabíjel tyto hebrejce:

Hebrejci v sestavě OGPU (NKVD) Lidový komisař vnitra - Jagoda Henrich Grigorievič. Litevský hebrejec. První zástupce - Agranov (Sorenson) Jakov Saulovič. Hebrejec. Hebrejci v Hlavní správě státní bezpečnosti : Náčelník zvláštního oddělení - Gai Miron Iljič Náčelník ekonomického oddělení - Mironov Samuil Náčelník zahraničního oddělení - Sluckij Arkadij Arkadjevič Náčelník transportního oddělení - Šanin Abram Mojsejevič Náčelník operativního oddělení - Pauker Karl Venjaminovič Náčelník speciálního oddílu - Dobrodickij Veniamin Isaakovič Náčelník antireligiozního oddílu - Ioffé Isaj Lvovič. (To byl on, kdo odpovídal za bourání kostelů a zabíjení duchovních.)

Náčelník Hlavní správy dělnicko-rolnické milice - Bjalskij Lev Naumovič. (Opět, jménem ruského národa milicí disponuje hebrejec)

Náčelník kriminální vyšetřovací služby NKVD - Vul Leonid Iosifovič. Hlavní správa vnější a vnitřní ochrany : Náčelník - Mogilskij Boris Efimovič. Hebrejec. Inspektor pohraničních vojsk NKVD - Schirwindt Semen. Vyšší orgány NKVD : V Izvestiích ze dne 29. listopadu 1935 se píše: „Jsou přiřazeny následující tituly pracujícím v NKVD:”

Generální komisař Státní bezpečnosti: Jagoda G. G., lidový komisař VD [vnitřní záležitosti, pozn. překl.]). Komisaři Státní bezpečnosti 1. řádu :

Agranov Ja. S., náměstek lidového komisaře VD Balickij V. A., lidový komisař USSR (Ukrajina) Deribas T. G., náčelník správy NKVD pro Dálný východ (Tento člověk byl ze smíšené krve, byl to trpaslík a sadista. Nakonec i jeho samotného zastřelili).

Prokofěv G. E., náměstek lidového komisaře VD. Redenc S. F., náčelník Moskevské správy NKVD Zakovskij L. M., náčelník Leningradské správy NKVD (Odpovídající si hodnosti v policii a v armádě: major=plukovník; komisař státní

bezpečnosti=generál-major; komisař st. bezpečnosti 3. řádu=komisařlieutenant; 2. řádu=generál-plukovník; 1. řádu=generál armády; generální komisař=maršál).

Komisaři Státní bezpečnosti 2. řádu : Gaia M. S., náčelník zvláštního oddílu GUBG NKVD SSSR Golidze S. A., lidový komisař vnitřních záležitosti ZSFR Zalkis L. V., náčelník správy NKVD Kazachské ASSR Kacenelson. náměstek lidového komisaře VD USSR Karlson K. M., náčelník Charkovské správy NKVD Leplevskij, lidový komisař VD BSSR (Bělorusko) Molčanov G.A., náčelník zvláštního oddílu NKVD SSSR Mironov Ja. G., náčelník ekonom. oddělení NKVD SSSR Pauker B. V., náčelník operativního oddělení NKVD SSSR Sluckij A., náčelník zahraničního oddělení NKVD SSSR Šanin A. I., náčelník transportního oddělení NKVD SSSR Bělskij A. I., náčelník hlavní správy milice Pilar R. A., náčelník Saratovské správy NKVD Celkem Hebrejců 14, nehebrejců 6. Co můžeme usoudit z těchto seznamů? Že jedni hebrejci, kteří zachvátili vládu nad Ruskem, vedli zem i národy Ruska, zatímco druzí hebrejci z OGPU (NKVD) vedli represi a zabíjeli ty, kteří uchopili moc. Problém je v tom, že do revoluce šli zpravidla nenormální hebrejci. U nich byl aktivován komplex sebedestrukce, který existuje u všech takových nenormálních lidí, v daném případě, u hebrejců. My to studujeme pouze v stalinském Rusku. Ale to samé probíhalo i v hitlerovském Německu. Celý vršek nacistické strany se skládal z lidí se smíšenou hebrejskou krví. Sám Hitler byl 1/4 hebrejcem, náčelník Gestapa byl polo-hebrejec, jeho zástupce byl 3/4 hebrejcem. Za našich dnů, izraelské speciální služby ulovili jednoho z hlavních pronásledovatelů a likvidátorů hebrejců, Eichmana. Soudili ho pak a pověsili v Izraeli. A přitom, Eichman byl čistokrevný konvertovaný hebrejec, o čemž tisk, samozřejmě, zcela mlčí. Je to vše výsledkem komplexe sebedestrukce. Říká se, že posledními slovy Eichmana na šibenici bylo: „Jen si věšte, věšte... Aspoň bude o jednoho žida míň...” Zde je vhodné si připomenout hlavu fašistického Španělska, generála Franco. Vždyť i on byl konvertovaný stoprocentní hebrejec. Na druhé straně, komunisty vedla hebrejka Passionaria, Dolores Ibarruri.

Passionaria znamená posedlá. Takže občanskou válku španělskou fakticky vedli dva hebrejci.

- A ve fašistické Itálii byl Benito Mussolini. Ano, tam také byla podobná komedie. Jeho žena se jmenovala Rachel a jeho matka Roza. Dvě hebrejská jména nejsou zde pro nic... Opět, je tu paralela. Vždyť i Gershell Jagoda zabíjel své soukmenovce. Opět ten had, který požírá svůj vlastní ocas. Bude k užitku, když pohlédnete na symboly tajných zednářských spolků a na symboly sionismu. Dejte je vedle sebe a najdete v nich toho hada, který ukusuje svůj ocas. Jasněji opět se vám bude jevit smysl hebrejské legendy o Golémovi. Tato stará judejská legenda vypráví, jak jednou moudrý rabín si udělal sluhu, vdechnul do něho pomocí Kabbaly život, dal mu jméno Golem a nařídil mu vyhubit veškeré antisemity. Golem se pustil do vybíjení všech hebrejců v okolí... Taková záhadná legenda... Faktem je, že pokud hebrejci se chtějí skutečně zbavit antisemitismu, tak v první řadě musí se zbavit všech svých nerozumných, šílených spolubratrů, kteří především jsou zdrojem antisemitismu. Není bez důvodu, že sami hebrejci říkají: „Dobrý hebrejec je hebrejec. Špatný hebrejec, to je žid.” I my musíme přistoupit k hebrejskému problému po hebrejsky. Somárně, bez příčiny, řadit všechny hebrejce mezi židy by bylo nespravedlivé. Ostatně, od takových židů trpí především sami hebrejci. Oni se dorvali k moci, a co z toho vzniká? Že ničí ruskou inteligenci, na to hebrejci kašlou, jenže oni ničí také jeden druhého!! A to se děje během celé historie SSSR.

- Kdyby hebrejští rabíni postavili hodně hebrejských klášterů, do jejich cel posadili by všechny jejich „orátory” a nařídili jim jako oběť mlčení, přinesli by tím užitek především samotným hebrejcům. Bohužel, judaismus je jediné velké náboženství, které nezná instituci mnišství, které nemá kláštery. To by byla úplná reforma judaismu. K tomu nedojde, protože podstatou judaismu je militantní nenávist ke všemu nehebrejskému.

Zajímavé je, že v Sovětské Judei chassidi zřejmě poprvé dali hebrejskému národu pocítit, co tento národ čeká, až judaismus definitivně zvítězí na celém světě. Jak v Izraeli, tak i v Rusku, judeánci už pochopili, že být ve vlasti Kagala, to nemusí být

nejpříjemnějši událost jejich života. Protože kagal sám představuje sveřepou diktaturu, nelítostnou dokonce i vůči svému lidu. Vzpomeňte si, jak bolševici zabíjeli menševiky, trockisty a bucharince... V kagalních dokumentech, které Jakob Bronfman vydal pod názvem „Knihy Kagala”, tento konvertovaný hebrejec dává nám možnost poznat divokou atmosféru, která vládla uvnitř ghett. To, co dělal Jagoda, to, co dělal Stalin, to byla dětská zábava ve srovnání s diktaturou, kterou uvnitř ghetta zavedli sami hebrejci. Jinak smýšlejícím lili do krku roztavené olovo... Hle, co čeká hebrejce, budou-li pomáhat svým šíleným spolubratrům ovládnout svět. Hebrejce v takovém světě čekají tatáž mučení a zvěrstva, jaká čekají góje. Vzpomeňte si: Lenin-Blank, Stalin-Džugašvili, Trocký-Bronstein, Hitler-Schikelgruber... Copak toho bylo málo? - Když mluvíte o šílených hebrejcích, měl byste používat termín polo-duševně nemocní. V čem je vlastně příčina hebrejského problému ? Význačný profesor Lombroso tvrdí, že mezi hebrejci je mnoho vzdělaných a talentovaných lidí, ale i duševních chorob je mezi nimi šestkrát více, než u jiných národů. Zapamatujte si tento koeficient. Šestkrát víc! Jestli je dnes 20% Američanů psychicky nenormálními, vypočítejte, kolik procent bude psychicky nemocných nebo nenormálních lidí mezi americkými hebrejci. 20 krát 6 = 120%, tedy víc, než je hebrejců?? Abychom pochopili tuto aritmetiku, vzpomeňte si na jeden z hlavních zákonů filosofie marxisticko-leninské. Na zákon přechodu z množství na kvalitu. Dostáváme, že všichni hebrejci jsou víceméně psychicky nenormální.

- Grigoriji Petroviči, nemohl byste nám vysvětlit, jak by bylo možné, aby nemocných hebrejců bylo více, než všech hebrejců? To jsem udělal schválně. Byl to vtip. Paradoxy se snáze pamatují. Ve vyšší sociologii jsou všechny křivky závislosti zakřivené jak magnetické síly transformátoru. Dokud se nacházíme v mezích pod 60-80%, tato závislost je přibližně lineární. Když ji přestoupíme, křivka nabývá jasně nelineární charakter a dostáváme se do tak zvaného pásma saturace. Abychom nelezli do tohoto bludiště, počítejte, že tato závislost je lineární i když se ocitáte mimo škálu. Nelekejte se, s úsměvem dejte ubohým hebrejcům dvacetiprocentní slevu...

- Hebrejci by mohli, místo starat se o revoluce ve všech zemích, zkusit se vyléčit. Ano. Problém je v tom, že nemocní sami svou nemoc nepociťují. I ti, kteří

sedí na psychiatrii. 98% z nich neuznává, že jsou v jistém ohledu nemocní. Tím méně psychopati, kteří sedí doma nebo chodí po ulicích, ti to vůbec neuznají. A právě tyto psychicky nenormální lidé jsou klíčem k pochopení ruské revoluce a neúměrně vysoké účasti hebrejců v ní. V dnešní lekci pro začátek dáme si za úkol pomoci hebrejcům osvobodit se od antisemitismu. Za tím účelem, musíme pečlivě studovat a proanalyzovat kořeny a příčiny tohoto problému. Hodně hluku bylo na západě kolem polo-hebrejce Solženicyna, laureáta Nobelovy ceny. Hlavně kolem jeho knihy „Souostroví Gulag”. V stalinských lágrech, ke konci jeho vlády, se nacházelo okolo 20 milionů lidí. Výraz „Souostroví Gulag” se dnes používá jako symbol Sovětského svazu a rudého teroru. A teď se podívejme, kdo byl osnovatelem a velitelem tohoto Souostroví? O tom polo-hebrejec Solženicyn stydlivě pomlčel. Vraťme se znovu ke knize A. Dikého: Hebrejci v Hlavní správě táborů a usedlostí NKVD Náčelník - Berman Jakov Matvějevič. Do r. 1936 náčelníkem Hlavní správy Převýchovných Pracovních Táborů (GULAG) byl komisař 3. řádu Berman Matvěj, ale náčelníkem Oddělení NKVD SSSR byl ještě jeden komisař 3. řádu Berman Boris. Zřejmě, byl to rodinný podnik Bermanů. Všichni byli rafinovaní sadisté, děti „vyvoleného národa”.

Zástupce a náčelník neuzavřených táborů NKVD SSSR - Firin Samuil Jakovlevič. Náčelník lágrů na území Karelské ASSR a současně náčelník politického lágru Bělomořského - Kogan Samuil Leonidovič. Náčelník lágrů Severního kraje - Finkelstein. Náčelník lágrů Sverdlovské oblasti - Pogrebinskij. Náčelník lágrů Západní Sibiře - Sabo. Náčelník lágrů Kazachstánu - Volin. Náčelník Soloveckého lágru zvláštního účelu - Serpuchovskij. Náčelník Horno-ukrajinského politického izolátoru zvláštního účelu - Mezner. Právě jsme se dozvěděli, že veškerá administrace tohoto Souostroví GULAG se sestávala výlučně z hebrejců. Je jasné, že „bohem vyvolený národ” to pokládal za své, bohem dané právo. Řeknete si možná, třebas na místě to vypadalo jinak? Obraťme se opět k seznamům A. Dikého.

Hebrejci řídící místní správu NKVD Moskevská oblast - Redens Leningradská oblast - Zakovskij Západní oblast - Blat Severní kraj - Ritkovskij Azovo-Černomořský kraj - Fridberg Saratovský kraj - Pillar Stalingradský kraj - Rapportov Orenburgská oblast - Rajskij Gorkovskij kraj - Abrampolskij Severo-kavkazský kraj - Fajvilovič Sverdlovská oblast - Škliar Baškirká ASSR - Zelikman Západní Sibiř - Gogol Východní Sibiř - Trockij Dálněvýchodní kraj - Deribas Střední Asie - Krukovskij Bělorusko - Leplevskij Takže, plivni kam chceš, veškeré náčelnictvo NKVD se sestávalo z hebrejců. A to je ten „Archipelag”, o kterém se tolik křičí na západě, že je typický pro Sovětský svaz a pro ruský národ. Koncentrák je ovšem strašná věc, ale vždyť celý administrativní aparát tohoto strašného, represivního molocha, se skládal výlučně z hebrejců. Hebrejci páchají příšerné zločiny proti lidskosti, a hebrejci o tom vyřvávají, podle principu „zloděj nejhlasitěji křičí: chyťte zloděje!” Křičí do světa o těch krutostech, ale obviňují v nich nevinné Rusy. Je to starý hebrejský princip: dělat zlo a obviňovat ty, proti kterým toto zlo bylo namířeno. Vzpomeňte si na odchod z Egypta...

Ale obraťme pozornost na některé základní otázky. Podle formule znamenitého profesora psychiatrie Lombrose, mezi hebrejci je šestkrát více psychicky nemocných, než u ostatních národů. Ale Lombroso sám byl italský hebrejec. Byl potomkem z dlouhé linie rabínů a talmudistů, takže obviňovat jej v antisemitismu je nemožné. Jako psychiatr, byl bezpochyby čestný, vysoká autorita ve vědeckém oboru. Je možno s důvěrou adoptovat jeho koeficient 6. Psychické nemoci vyvolávají celou řadu komplexů, které mohou vést lidi k moci. Chorobný komplex vlády, komplex vůdce, je podle názoru většiny specialistů spojen se sadismem a homosexualitou. Když Amerika v 50-tých letech začala psychologickou válku proti SSSR, osnovala ji na komplexu latentní homosexuality Lenina.

- Grigoriji Petroviči, dopusťme, že hebrejec vstoupí do smíšeného manželství. Výsledkem budou děti polo-hebrejci. Jelikož nemocná genetika je dominující, je pravděpodobnost, že děti utrpí nějakou psychickou poruchu, větší, než pravděpodobnost, že budou naprosto zdravé? Podle pravidla, je větší. Dám vám malý příklad, r. 1957 jsem se spřátelil s polo-hebrejcem a známým básníkem Ivanem Jelaginem. Jednou takhle jdeme po Broadwayi a kecáme, a řeč se stočila na smíšená manželství. A on mi povídá, že hebrejská krev je vždycky silnější a že ho to zneklidňuje. V jakém smyslu? V tom, že kapka jedu je prý silnější než zdravá krev, že hebrejská krev jaksi otravuje. Negativní element je vždy silnější.

- Kolik takových míšených, zamaskovaných polo - čtvrtinových hebrejců je v SSSR? To je jaksi tajné. Málokdo z normálních lidí ví, že do smíšených manželství vstupují jen degeneráti. Normální lidé do nich nevstupují. Smíšená manželství jsou prakticky vždy manželstvím dvou bionegativních lidi. Když náhodou dojde k manželství s hebrejkou a normálního člověka, tak se brzo rozpadne. A podle pravidla, jejich děti jsou rovněž odsouzené k bionegativitě. Mezi nimi se objevuje stejné procento psychopatů, jako mezi samými hebrejci.

- Jestliže v SSSR zůstalo asi 2 miliony hebrejců, kolik může být polo-hebrejců? Po Revoluci bylo 66% smíšených manželství, tedy 2/3 hebrejců vstoupilo do takových manželství. Podle pravidla o bionegativních lidech, počítám, že dnes máme 2 miliony tak zvaných čistých hebrejců a 17 milionů míšenců, chci říct polo - čtvrt - 3/4 a 5/8 hebrejců. Co počítám za 5/8 hebrejce je kupříkladu žena čtvrtinová hebrejka, muž čistý hebrejec. Jejich syn jménem Vaněčka bude na 5/8. Když židovští míšenci praktikují militantní antisemitismus, nazýváme to komplexem Hitlera. Hitler cítil, že je psychicky nenormální, sexuálně nenormální. Trápilo ho, že v kalhotách měl nepořádek. A přemýšlel, odkud se to u něj vzalo? Od dědečka-hebrejce. Obvinil za svou degeneraci svého židovského dědu, a s ním všechny židy. Nenáviděl je a později rozhodl se jich zbavit. Takže setkáte-li se v Rusku s militantním surovým antisemitismem à la Dikoj, buďte opatrni. Buď jsou dílem polo-hebrejce nebo něčeho takového, anebo, což je ještě horší, organizace, vydržované za peníze izraelských speciálních služeb a sloužící sionismu. Pamatujete si, co psal v hebrejském časopise v New Yorku premiér Izraele Ben Gurion? „Kdybych měl nejen vůli, ale i moc, sestavil bych skupinu silných mladých lidí... Jejich úkolem by bylo, aby se zamaskovali coby nežidé, a pak použitím hrubého antisemitismu a hesel pronásledovali židy. Z

hlediska přílivu imigrantů do Izraele bylo by to desetkrát úspěšnější, než co dokázala bezplodná propaganda tisíce emisarů”. Na závěr naší první lekce o antisemitismu, chtěl bych zdůraznit ještě jednou, že pokud hebrejci chtějí skutečně zbavit se antisemitismu, musí se v první řadě postarat o své pološílené bratry, protože právě ti jsou hlavní příčinou, proč se rodí antisemitismus.

Dnes budeme pokračovat v našem cyklu přednášek pod názvem „Boží národ”. V tomto cyklu je hlavním naším cílem boj s antisemitismem, na který si hebrejci nepřetržitě stěžují. Je fakt, že tato tématika je velmi komplexní, velmi těžká, přesto se snažíme proniknout do základů a příčin tohoto jevu. Na předchozích přednáškách jsme s vámi proanalyzovali účast hebrejců v obou „ruských” revolucích a složení nové, sovětské vlády, sestavené jako výsledek těchto revolucí. K analýze jsme použili seznamy, publikované v knize „A. Dikij: Jevrei v Rossii i v SSSR. Istoričeskij očerk”, New York, 1967. Při zkoumání těchto seznamů, společně jsme se přesvědčili, že sovětský režim byl fakticky režimem hebrejským, a že sovětská vláda se projevila v praxi skutečným hebrejským jhem Ruska, kterému se tehdy v emigrantských kruzích začalo říkat Sovětská Judea. Platilo to hned po revoluci r. 1917, platilo to i v letech 20-tých, 30-tých i 40-tých. Až do smrti Stalinovy roku 1953. Seznamy ministrů sovětské vlády v knize A. Dikého jsou toho nevyvratitelným důkazem. Tato říše zla, o které tak často mluvil prezident Reagan, byla založena hebrejci, o čemž se prezident Reagan ani slovem nezmínil. O tom se totiž mluvit nesluší. Je to zakázaný námět. Dokonce i pro prezidenta USA.

- Ale věděl o tom, Grigoriji Petroviči?

On to věděl, jenže v Americe prezidentům se nedoporučuje o tom mluvit. Přičemž nezapomeňme, že 80% revolučních lídrů a předáků sovětského režimu byli čistokrevní hebrejci, ostatních 20% se sestávalo z lidí smíšené krve : polo-hebrejci, 3/4 hebrejci, 1/4 hebrejci, jakož i místní degeneráti ženatí s hebrejkami. Prakticky všichni sovětští vůdci měli hebrejskou ženu. Je zajímavé vidět, jak probíhala evoluce tohoto hebrejského jha v Sovětské Judei. Ze začátku, v prvním šiku šli hebrejci, odkrytí hebrejci. Později, druhým šikem už šli polo-hebrejci, kteří rovněž sehráli velikou roli. Byl to polo-hebrejec Kerenskij, který otevřel vrata Leninovi. Byl to i Lenin, zakladatel sovětského režimu. Byl to i Stalin, Leninův nástupce. Ještě jednou připomínám, že Stalin byl kavkazským polo-hebrejcem. „Obnažený meč revoluce”, F. E. Dzeržinskij byl, podle všech údajů, 1/4 hebrejec a byl ženat na čistokrevné hebrejce. Hlavní kat Stalinův, Lavrentij Beria, byl rovněž kavkazský polo-hebrejec. Hle, jak je to zajímavé. Dvě zlověstné postavy stalinismu, totiž Stalin a jeho dvorní kat Beria, oba byli skrytí kavkazští polo-hebrejci.

- Říkal jste o nich, že jich bylo na Kavkaze tenkrát okolo 250 tisíc? Před revolucí žilo na Kavkaze 250 tisíc horských hebrejců. V Sovětském svazu jsme nikdy nic neslyšeli o gruzínských neboli kavkazských hebrejcích. Až teď, v rámci třetí emigrace ze Sovětského svazu nacházíme ku svému údivu velké množství gruzínských hebrejců.

- Jeden z těch emigrantů je velmi aktivní. Už několikrát jezdil do Gruzie a kecal o tom, že Gruzie by měla otevřít vyslanectví v Izraeli. Že prý, když je Rusko nechce uznat, budou se přátelit s Izraelem. To jsou obvyklé hebrejské techtle-mechtle. Je jasné, že se o tom rozhoduje v Izraeli, někde nahoře. Kdyby ne, tak chlápek ani necekne. --Nuže, byli to skrytí polo-hebrejci, Lenin a Stalin, kteří hráli kolosální roli jak v revoluci, tak i v založení sovětského režimu. A za nimi, v třetím šiku, šly už hebrejské ženy, to znamená ve skutečnosti místní degeneráti, ženatí s hebrejkami. Kdo nastoupil po Stalinově smrti? Nastoupil car Nikita. Jeho první žena byla hebrejka Naděžda Gorska.

- To znamená, že má děti polo-hebrejce? Ovšem, všechny děti cara Nikity. Ale po naší míře. Podle rabínských izraelských zákonů, jsou to úplní hebrejci. Je zajímavé, že svými sňatky všichni vrátili se do lůna hebrejstva. Děti Nikity Sergějeviče Chruščova se oženili s hebrejkami. Druhá jeho žena, Nina Petrovna, byla ovšem Ruska, ale spolu děti neměli. Po carovi Nikitovi, k vládě přišel Iljič Druhý, Leonid Iljič Brežněv. A opakovala se ta samá historie. Žena Leonida Iljiče Brežněva také byla hebrejka.

- Po Moskvě se tutlá, že Brežněv spal se svou nezdárnou dcerou... Také jsem o tom slyšel. Jelikož Brežněvova žena byla hebrejkou, není divu, že jejich děti mohly být spíš nenormální. Navíc, Brežněvův bratr byl chronický alkoholik, a byl-li jeden bratr nenormální, i druhý bratr musel mít také nějaké psychosexuální problémy. Dost možná, že právě proto se Brežněv ženil s hebrejkou. Třeba i on sám měl trochu hebrejské krve. To bývá často, že lidé se smíšenou krví, dejme tomu 1/4 hebrejci, ze žení s hebrejkou. Jejich děti jsou pak téměř vždycky degenerativní, anebo nechceme-li používat tak tvrdé slovo, jsou bionegativní, psychonegativní. Jedním slovem, ruským, vyrožděnci, nebo jak říkají psychiatři, děti budou vyrozenci vyššího řádu. Například, nehodí se knížete Lva Nikolajeviče Tolstého nazývat degenerátem. A proto mu dávají nový titul: vyrozenec vyššího řádu. Podobná situace byla s rodinou Brežněva. Bratr alkoholik, dcerka nevěstka, syn Brežněva také těžký alkoholik, který prodělával speciální protialkoholický kurs v jednom ze známých blázinců. Tam v jednom křídle budovy seděli sovětští disidenti, zatímco v sousedním speciálním oddělení šel kurs léčení z alkoholismu, například syna Brežněva.

- Grigoriji Petroviči, něco podobného bylo i zde v USA: když Dukakis kandidoval na prezidenta, jeho žena hned po předvolební kampani šla do blázince na léčení alkoholismu. Taky byla z Božího národa... Vidíte. Léčili ji nejen z alkoholismu, ale i z narkomanie. Je to doplňující informace k tomu, co se nazývá Kníže tohoto světa. Podle bible je to ďábel. Kupodivu, v bibli se také nazývá Kníže tohoto světa, Kníže tmy, bohem tohoto věku.

Berďajev smíšené sňatky hebrejců s degeneráty nazval spolkem satana s antikristem, ale sám byl ženat, jak už víte, s hebrejkou... Tak tedy třetím šikem byly hebrejské ženy... Brežněv měl navíc ke konci svého života měl jasně vyjádřenou mánii velikášství. To je charakteristické. Až se nad ním smáli. Měl celý oltář vyznamenání, čtyři hvězdy Hrdiny Sovětského Svazu, pátá Hrdiny Socialistické Práce, neuvěřitelné množství různých řádů a medailí. Až se to stávalo směšným, ale byly to jasné symptomy pokračující mánie velikášství.

- V seznamech A. Dikoje je zvlášť zajímavé to, že u těch několika Rusů, kteří byli jmenováni do sovětské vlády, při prověrce se ukázalo, že jsou to homosexuálové. Například Čičerin. Čičerin byl ministrem zahraničí od 1918 do 1930. Jeho otec byl ze staré dvorní šlechty, ale oženil se s hebrejkou. Čičerin se vydává za šlechtice ze starého ruského rodu, ale podle našich měřítek je polo-hebrejec, podle rabínských izraelských zákonů je celý hebrejec. Kromě toho, byl neskrytým pederastou. Můžete se zeptat, jak to, je pederast a najednou se žení? To je právě to, čemu se říká hebrejské techtlemechtle, fígle-migle nebo také šacher-macher.

Nedávno na 13. kanálu běžel vzpomínkový program o Eisensteinovi, slavném hebrejském filmaři, kde se přiznával, jak přijel do Berlína roku 1929 a viděl tam úžasný úpadek mravů. Sám byl pozván na takovou orgií, na níž zjistil, že je latentní pederast. Píše o tom ve svém deníku... Ano. Přitom ten termín „latentní pederast” je sám o sobě vágní. Včera jsi byl potlačený, dneska jsi latentní a za týden se můžeš stát neskrytým pederastem. Zvolil pro sebe nejmlhavější výraz, latentní. Také jsem viděl ten pořad. Tam ke konci ukázali jeho slavný film „Křižník Potěmkin”. Po skončení relace, podíval jsem se do své kartotéky. Kdo vedl povstání na křižníku „Potěmkin”? Vedl je hebrejec Feldman. To je historický fakt, o kterém Eisenstein ve svém filmu jaksi mlčí...

- Všimnul jsem si, že velmi negativně byl v tom filmu ukázán duchovní křižníku. Takový zlomyslný a vychytralý.

To je normální. Antikřesťanské tendence u hebrejců. A jak se vám líbí to, že Feldman, který fakticky osnoval a vedl povstání na křižníku, do Eisensteinova filmu se vůbec nedostal? Ostatně, povstání bylo financováno japonskou vládou. Ještě před japonskou válkou r. 1905 carská policie zjistila, že letáky, které byly rozházeny po Petrohradu, stejně jako letáky, šířené v armádě v Mandžurii, byly vytištěny jednou a tou samou tiskárnou, takže to vše bylo koordinováno z jednoho centra. Zcela normálně. Všechno to byly výborně sehrané politické a ideologické diverze. --Po Brežněvovi přišel Andropov a opět se opakovala stejná historie. Andropov byl zamaskovaný polo-hebrejec polo-armén a jeho žena - opět - byla hebrejkou. A jiný polo-hebrejec Solženicyn nyní na celý svět provolává, že sovětská vláda stála ruský národ přes 60 milionů lidských životů, ale o tom, že sovětská vláda byla hebrejskou vládou, o tom jaksi ani muk. [zapsáno v roce 1989, Solženicyn píše "Dvěstě let spolu" až v roce 2001, pozn. překl.]. Na to je třeba umění, dokázat napsat několik dílů knihy o rudém teroru a ani slůvka o převaze hebrejců v horní vrstvě vlády.

- Lépe řečeno ne o převaze, ale o skutečném judejském jhu. Už Hitler hebrejce obviňoval, že nasadili boševismus v Rusku a odtud jej roznášejí po celém světě, včetně Německa. Málokdo si pamatuje, že Bavorsko už tenkrát mělo komunistickou vládu, kompletně sestavenou z hebrejců. Hnutí Spartakovců, hned po první světové válce, vedli také dva hebrejci: Rosa Luxemburková a Karl Liebknecht. Stejně tak revoluce v Maďarsku, kde 95% vůdců revoluce byli hebrejci. Jenže tehdy, jak v Německu, tak i v Maďarsku, našly se Bohu díky zdravé síly, které v zárodku všechno potlačily. Hitler to vše věděl a proto obviňoval hebrejce v tom, že věčně pomáhají na svět komunismu a bolševizmu. Přičemž Němci jsou národ úzkostlivě pečlivý. U nich byly založeny celé vědecko-výzkumné instituty v tomto oboru. Studovali tento problém velmi seriozně, ale nejoriginálnější bylo, že Hitler i celé hitlerovské politické byro se skládalo pouze z lidí se smíšenou hebrejskou krví.

O tom jsme už mluvili v lekci „Hitler a jeho polytbyro”. Výsledky, jak z německé, tak i z ruské strany jsou shodné. --Nyní dovolte, podíváme se, co už řekly jiné světové autority o hebrejcích. Předpokládejme, že Hitler se mýlil. Hitler žil v 20. stoleti, zatímco hebrejci existují už víc jak 4000 let, prozkoumejme tedy, co jiné osobnosti řekli o hebrejcích během těch 4000 let. Vezmu na to druhou knihu Andreje Dikoje. Nazývá se „Rusko-hebrejský dialog”. Tato kniha je jakýmsi doplněním k jeho první knize „Hebrejci v Rusku a v SSSR”. V této druhé knize jsou shromážděna mínění o hebrejcích světově známých lidí a tyto výroky jsou dosti originální. Například, George Washington - otec americké revoluce a první prezident Ameriky, ve své knize „Maximy Washingtonu” napsal, že „hebrejci jsou morem společnosti, největší nepřátelé společnosti, jejichž přítomností je bohužel obšťastněna Amerika”. Hebrejců tehdy bylo v Americe tak málo, že prezident George Washington si mohl ještě dovolit takovou neodpustitelnou svobodu slova. Kdyby dneska zkusil si něco takového zopakovat, byl by okamžitě napaden hebrejským tiskem. Udělali by mu, jak se říká v Rusku, takový kozí ksicht, že by se navěky proklínal za tato čestná a otevřená slova. Druhý náš svědek, Mark Ciceron, znamenitý římský řečník, který žil ve druhém století před naším letopočtem. O hebrejcích hovořil takto: „Hebrejci náleží k temné a odpuzující síle. Kdo by neznal, jak četná je tato klika, jak oni drží spolu, jakou sílu projevují díky své fúzi." Jak vidíme, už v té době bylo v Římě mnoho hebrejců a už tehdy měli ohromný vliv. Poté svědčí Lucius Seneca, římský filosof, který se narodil v 1. století před narozením Krista. On potvrzuje názor Ciceronův a píše o hebrejcích takto: „Tento lid dokázal mít takový vliv, že nám, vítězům, diktuje svoje zákony”. Slavný římský historik Tacite, žijící v 1. stol. naší éry, řekl: „Hebrejci pokládají za neslušné vše to, co je svaté pro nás...” Marius Justinián, neboli svatý Justinián, římský filosof z 2. stol. dodává:

„Hebrejci vždy byli příčinou pronásledování křesťanů. Cestovali v zemi a všude šířili nenávist a podrývali morálku křesťanské víry.” Jak jste si už všimli, historikové a filosofové antického světa měli možnost se vyjadřovat mnohem svobodněji, než současní filosofové a historici.

- Dnes, i nehebrejský profesor je vystrašen žido-zednářstvem a nemá vlastně ani právo mít svůj názor na tuto otázku. Ano, dnes by mu v Americe za takový názor málem urvali jazyk. Následujícím svědkem budiž král Franků - Guntram, žijící v 6. století. Řekl: „Nechť je proklet tento ďábelský a věrolomný hebrejský národ, který žije jen klamáním...” Silně řečeno. Okamžitě vidíme, že jde o barbara. Žádná diplomacie, ostatně, co můžete od barbara čekat? Hle, ještě silnější slova. Zakladatel mohamedánství, prorok Mohamed, to bylo 6-7. století po Kristu. Tento světově známý prorok řekl následující: „Nepochopitelné je, proč dodnes nikdo nevyhnal tento dobytek, jehož dýchání je podobné smrti. Copak každý nehubí divokou zvěř, požírající lidi, a to i když má podobu člověka? Jsou snad hebrejci něčím jiným než požírači lidí?” (převzato z Koránu)

- Teďko hebrejci budou vyžadovat spálit Korán, když se v něm hlásá takový antisemitismus! Jo, jo, takový to byl prorok antisemita. Druhý známý filosof-prorok, svatý Thomas Aquinský, který žil v 13. století, mluvil o hebrejcích takto: „Hebrejcům nemá být dovoleno vlastnit to, co získali od druhých pomocí lichvy. Bylo by lepší, kdyby pracovali a čestně vydělávali na živobytí, protože samou zahálkou se stávají ještě většími kořistníky”. Takže jak vidíte, existovali i svatí křesťanští antisemité ! Holandský učenec Erasmus Rotterdamský, žil v 15.-16. stol., hovořil o hebrejcích takto: „Kradení a vykořisťování dělají hebrejci vůči chudým takové, že tito více nemohou toho vynésti... Pomiluj je, Hospodine !” „Hebrejští lichváři rychle zapustili kořeny i v maličkých vesničkách a když půjčí 5 forintů, vyžadují zálohu šestkrát tak vysokou.” „Z procent berou procenta a ze všeho toho ještě procenta, takže chudák ztrácí vše, co měl”. A nyní, poslechněme si církevního reformátora Martina Luthera, zakladatele protestantismu a luteránství. Co je zajímavé, v Rusku, když se hebrejci dávali pokřtít, velmi často

přecházeli ne na víru pravoslavnou, ale na luteránskou, protože tato procedura byla značně prostější a lehčí, než křest na pravoslaví. Tímto způsobem se matka Leninova Maria Blank stala luteránkou. Byla hebrejkou; její muž přešel na pravoslaví, ale ona se rozhodla konvertovat na luteránství. O Leninově matce se od té doby všude psalo, že byla luteránka. Šla i legenda, že kořeny Lenina po matce jsou německé, luteránské, ale nebyla to pravda. Hle, Luther o hebrejcích hovořil následující: „Och, jak je hebrejcům blízká Kniha Ester, která ospravedlňuje jejich krvežíznivost, mstivost, jejich choutky loupežnických nadějí !” „Nikdy slunce nesvítilo národu krvežíznivějšímu, mstivějšímu, který hýčká touhu po zničení a udušení všech jinověrců”. Zamysleme se nad těmito slovy, pronesenými zakladatelem protestantismu... Kniha Ester (z Bible) vypráví o svátku Purim. Je to nejveselejší svátek u hebrejců. Jak hebrejci zamordovali 75 tisíc Peršanů. Podstrčili do postele perskému králi hebrejku Ester, za pomoci jejího strýce Mardocheje, a skončilo to 75 tisíci ztracených životů. Díky tomu hebrejci dodnes tancují na ulicích a dokonce se opíjejí. Je to celkem veselý svátek, až na to, že to byl opravdový pogrom a oslavovat jej po celá tisíciletí je poněkud amorální. Vždyť to byl, když se to tak vezme, svého druhu holokaust, ale hebrejci s tímto názorem nesouhlasí. Dále Martin Luther pokračuje: „Nikdo z jiných lidí pod sluncem není tolik ziskuchtivý, jako hebrejci, kteří jsou a budou lakomci, na což ukazuje jejich prokleté Bohem lichvářství.” „Sami sebe utěšují, že až přijde Mesiáš, tak sebere zlato a stříbro celému světu a rozdělí ho mezi nimi.” „Je nutno zničit jejich modlitební knihy i knihy Talmudu, které učí bezbožnosti, lži a rouhání. Mladým hebrejcům a hebrejkám je třeba dát motyky, sekery, lopaty, kotouče, vřetena, aby si vydělávali na svůj chléb, v potu tváře”.

- Já prostě nevěřím svému sluchu - Luther, otec všeho protestantismu, a hovoří o hebrejcích, že musí být zničeny jejich modlitební knížky... Grigoriji Petroviči, vy věříte, že když se dá bionegativnímu člověku do ruky motyka, že se převychová? Nevěřím. Luther zřejmě chtěl tímto obrazem se jich zbavit. Zde žádná náprava nezabere. Jediný lék může být klášter.

Klášter je geniální vynález. Těžká práce, modlitba a půst pomáhají hříšníkovi hledat spásu duše. A nejhlavnější, mniši se nemnoží. --Dalším viditelným antisemitou přichází na řadu italský vědec a filosof Giordano Bruno, 16. století, kterého inkvizice sežehla na popravišti za herezi. Zajímavé je, že tento významný liberál - takový Sacharov své doby - řekl o hebrejcích: „Hebrejci jsou morová, zkažená a nebezpečná rasa, která zasluhuje být vyhlazena od svého narození”. (Vzato z díla Spazzio, 1888, díl 2, str. 500). A ještě jeden důležitý svědek, sám Římský papež. Vidíte, posloucháme názory z různých stran. Právě jste zaslechli názor známého heretika, tak hle, co říká hlava katolické církve - Klement Osmý (16. stol.): „Celý svět trpí lichvářstvím hebrejců, jejich monopolem a proradností. Uvrhli mnoho nešťastných lidí do stavu bídy, obzvlášť sedláky, dělníky a chudáky”.

- A potom jdou do Ruska dělat dělnicko-rolnickou revoluci... Jó, to jsou ty paradoxy. Bylo potom dělníkům a rolníkům lépe? To už dobře víme. Všechno to bylo utopie a klam a končilo to velmi zle pro národ. Jak vidíme, okrádání bylo tehdy planetárního rozsahu. Tisíce ruských vesnic dodnes jsou mrtvé. A ještě jeden důležitý svědek - ruský car Petr První, 17. století. Říkal toto: „Radši uvidím ve své zemi mohamedány a pohany, nežli hebrejce. To jsou zlodějové a podvodníci." Jenže současně měl Petr První u sebe hebrejce Šafirova, který podle některých zdrojů, byl jeho ministrem financí, podle jiných byl ministrem zahraničí. Takže, neexistuje pravidlo, aby nemělo nějakou výjimku. Možná dost, že si Petr vzal k sobě za pomocníka velkého podvodníka, aby oklamal druhé podvodníky.

- Asi jako dnes v Hlavní správě armádní rozvědky (GRU) se zabývá desinformací hebrejec Epstein. Je to jediný hebrejec v GRU. Vytloukají klín klínem. Berte v úvahu, že ne všichni hebrejci jsou špatní. Vše to, co existuje u hebrejců, ať špatné či dobré, existuje i u druhých národů. Pouze u hebrejců, podle formule Lombroso, těch darebáků je 6 krát více... Následující zajímavý svědek je francouzský spisovatel a filosof Jean François Voltaire, 17-18. stol. Připomeňme si, že Voltaire byl jedním z duchovních vůdců Velké

Francouzské Revoluce, která byla značně krvavým podvodem planetárního rozsahu. Francii stála její revoluce okolo milionu životů. Při celkovém počtu obyvatel 25 milionů, zabit byl každý 25. Francouz. Zdálo by se, že Voltaire musel být židofilem, ale... on, jeden z otců revoluce, vyjádřil se o hebrejcích takto: „Hebrejci nejsou ničím jiným, než opovržení hodným barbarským národem, který během dlouhé doby spojil hnusné kořistnictví s příšernými předsudky a s nevyhasínající nenávistí k národům, které je trpí a na jejichž účet se obohacují.” „Tento maličký národ si dovoluje projevovat nepřijatelnou nenávist k majetku druhých národů; hrbí se k zemi, když jej postihne neúspěch, ale projevuje moc, když se mu daří.” Všechno je to podle formule ďábla, neboť ďábel sám je první extremista. Tento národ, když je v bídě, sám sebe ponižuje, ale když je v bohatství, bývá nelidsky krutý. Ani v jednom, ani v druhém případě není v něm ničeho lidského. Přinášíme vám zde různé projevy o hebrejcích od různých osob z různých zemí a různých epoch. Ale jak vidíte, shodují se v ocenění „Božího národa”... --Vyzýváme dalšího svědka. Je jím Benjamin Franklin, americký vzdělanec a státní činitel 18. stol. Byl jedním z otců americké revoluce, to znamená byl to důležitý zednář, a co je podivné, byl i dost slušný člověk. O hebrejcích se vyjádřil takto: „V zemi, v které se hebrejci usazují, nezávisle od jejich počtu, snižují její morálku, obchodní čestnost, isolují se a odmítají asimilaci.” „Posmívají se křesťanství, snaží se ho podvrátit. Tvoří stát ve státě a v případě oposice proti sobě, snaží se smrtelně zadusit zemi ve sféře financí.” Jak vidíme, nejen dnešní spolek „Pamiať” v Moskvě zvoní na svůj zvon a upozorňuje kolemjdoucí na nebezpečí hebrejského národa. Výstrahu lidstvu dávali mnozí velcí muži ve všech zemích a po všechna staletí. A ještě, Benjamin Franklin pokračuje: „Jestliže my, pomocí ústavy, nevyloučíme hebrejce ze Spojených Států, vrhnou se sem ve velkém počtu a za necelých 200 let dostanou se nahoru, zhltnou zemi a zradí formu našeho způsobu vládnutí...” „Gentlemani, dávám vám výstrahu. Jestli nevyloučíte hebrejce navždy, vaše děti budou proklínat vás ve vašich hrobech.”

Dnes vidíme, že předpověď Franklina se v značné míře splnila. V současnosti, hebrejci v Americe hrají takovou roli, že jsou zdrojem většiny finančních nesnází Američanů. Ještě v roce 1913 hebrejský bankéř Wartburg založil to, co se stalo základem deficitu a gigantického národního dluhu USA. Neboť státní dluh byl uměle vytvořen, díky deficitnímu budgetu. To bylo dítko kliky hebrejských bankéřů, vedené Wartburgem. Amerikáni už nevědí, jak se dostat z bezvýchodné situace. --Dovolte, abych vyzval dalšího svědka. Pruský král Friedrich Veliký, který žil od roku 1712 do 1786. Abychom lépe pochopili, co říkal o hebrejcích, zastavme se chviličku u něho samotného. Zjistilo se, že v mládí Friedrich trpěl fimózou. To je termín z mediciny, který znamená, že pohlavní člen se částečně neodkrývá, což vadí kopulaci. Je to dost nepříjemné. Takže ve věku 20 let mu museli udělat obřízku. Je dost možné, že obřezání prováděli specialisté, totiž hebrejci. Zajímavé je to, že po obřezání se zjistilo, že je homosexuál. Tady máte spojení mezi obřízkou, fimózou a homosexualitou.

- Málokdo ví, že má-li být obřad obřezání podle halachy, to jest podle starých církevních tradic judejské obce, musí se krev po obřezání vylizovat jazykem, a uříznutá předkožka se háže do vína, z kterého všichni přítomní se musí napít. Všechno to velmi připomíná sadismus, homosexualitu a vampyrismus současně. Kromě toho, seriozní hebrejští lékaři si stěžují, že mnozí rabíni mají shnilé zuby a tím, že oblizují pohlavní člen, vnáší do rány infekci. Že obřízka je nebezpečný a nehygienický obřad. Nehygienický, neetický, ale... někdy snad nutný. Vraťme se k Friedrichovi Velikému. Tak tedy, po obřízce se zjistilo, že k tomu všemu je ještě pederast. Kromě toho, proslavil se svojí agresivitou. Je dosti znám pruský mustr. Své vojáky honil se sadistickou krutostí. Navíc všemu, byl zednářem. Jak vidíme, dohromady to ukazuje na vstup do kategorie degeneráta. Zdálo by se, že musí tedy být mezi těmi, kteří soucítí s hebrejci. Tož si přečtěme společně, co píše o nich. Opět z knihy A. Dikoje. „Vládcové nesmí pouštět ze zřetele hebrejce. Musí znemožňovat, aby pronikli do velkoobchodu, sledovat růst jejich množství a nedovolit jim, aby zamýšleli nečestnou činnost. Nic víc neškrtí prodavače, než nepovolený zisk, jaký

vedou hebrejci."

- Jak se mu hebrejci pomstili, když on sám, bionegativ, si takto dovoluje? No a co jiného jste chtěli slyšet od degeneráta-pederasta? Když dovolíte, poslechněme si raději mínění žen. Rakouská císařovna Marie Terezie (18. stol.) píše o hebrejcích takto: „Neznám žádného jiného politováníhodného moru v naší zemi, jak tato rasa, která devastuje národ svou lstivostí, lichvářstvím a půjčováním peněz, zabývající se činností, která odpuzuje čestné lidi. Bude-li to možné, hebrejci budou přestěhováni a vyhnáni odsud.” Ale hebrejců tehdy bylo v Rakousku mnoho. Rakousko-Uherská říše, to byl teritoriálně veliký stát. [Marie-Terezie vyhostila Židy z Prahy, do roku 1745 měli opustit Čechy. Usadili se ale v Libni a na Židovských Pecích u Olšan. Vyhoštění vyvolalo ostré protesty Anglie a Holandska, ba i českých stavů. Tři roky nato musela ustoupit a povolila Židům pobyt na 10 let. Pozn. překl.].

Vezměme jinou korunovanou svědkyni - ruskou carevnu Elizabetu Petrovnu (18. století). Ta psala o hebrejcích: „Hebrejci se nacházejí v různých částech Ruska. Od těchto nenávistníků Kristových nemůžeme čekat nic dobrého.” „Vzhledem k tomu, vydávám následující příkaz: všichni hebrejci, muži i ženy, nezávisle od jejich postavení a bohatství, okamžitě jsou povinni vycestovat i se svým bohatstvím za hranice země. Od těchto vrahů Kristových nechci dostávat žádného zisku.” Tehdy to stačilo a z Ruska byli vyhnáni všichni hebrejci.

- Grigoriji Petroviči, v hebrejském časopise „Nové ruské slovo” nedávno publikovali poznámku jednoho váženého hebrejce o tom, že ve skutečnosti to všechno bylo obráceně. Hebrejci přicházeli do bídné, zaostalé krajiny, tam rozvíjeli ekonomii, zvyšovali obrat trhu. Ale nevděční gojové jim strašně záviděli jejich schopnosti, jejich um, jejich zbožnost. Organizovali pogromy a vyháněli hebrejce. Jenomže následkem toho jejich země přicházela do stavu ekonomického úpadku. Gojové prosili hebrejce, aby se vrátili, zatímco hrdí, šlechetní hebrejci jim odpovídali: ne, nemůžeme jednat s nevděčníky... Ovšem, taková lež je přirozená. Odpovídá formuli ďábla. Vždyť ďábel je lhář a Otec lži. V bibli Kristus přímo říká hebrejcům: „Váš otec je ďábel.” --V seznamu A. Dikeje přichází na řadu znamenitý anglický historik Eduard Gibbon - 16. století. Psal:

„Hebrejci projevili smrtelnou nenávist proti Římské říši, kterou oslabovali neustálými bestiálními vraždami a věčnými vzpourami. Člověk se otřásá odporem při popisu takového barbarství.” Konec konců, právě kvůli něčemu takovému byl zničen Jerusalém. Hebrejci si stěžují, že jedním z přestupků vůči nim bylo zboření Jeruzalémského chrámu od Římanů (císař Titus). Proč to však Římané udělali? Tehdy Judea, Palestina, byly chudnoucí provincie Římské Říše. Ale ze všech římských provincií, nejvíc nepříjemností měli Římané právě od hebrejců. Římané jim to trpěli, trpěli, jak píše historik Gibbon, ale nakonec římská trpělivost skončila a rozhodli se setřít satanský Jeruzalém z tváře zemské, vyhladit zdroj nákazy... Ale bylo to pak ještě horší. Hebrejci se rozeběhli jako švábi po celé římské říši a od té doby dělají tytéž ošklivosti po celém světě. Citujme následujícího svědka - císaře Francie Napoleona Bonaparte (18. stol.). Bonaparte, jak je zmíněno v mnohých zdrojích, byl oboupohlavním pederastem. Obcoval i se svými bratry a sestrami. Byl mistr na vše, zkrátka vyrozenec vyššího řádu. Kromě toho byl zednářem, jak o něm tvrdil římský papež. A nakonec, byl ohromně agresivní, což je vždy svázáno s homosexualitou. Homosexualita, sadismus, agresivita - jedna šňůrka.

- Málokdo ví, že jedním z prvních tažení Napoleona byl pochod na Jeruzalém. Hebrejští rabíni už začali hledat judejské kořeny v jeho rodokmenu, a kdyby nebyl poražen pod Jeruzalémem, byl by vyhlášen novým Mesiášem. Dobře, tak si tedy poslechneme, co tento Mesiáš říkal o hebrejcích. A říkal následující : „Hebrejce nutno pokládat za národ, nikoliv za náboženskou skupinu. Jsou národem uprostřed našeho národa... Chtěl bych je na určitou dobu zbavit jejich práva dávat půjčky pod hypotékou, protože pro francouzský národ je nedůstojné být povinen tomuto nízkému národu. „Majetek celých vesnic je rozkrádán od hebrejců, oni obnovili nevolnictví, jsou to skutečná stáda havranů. Bída je vyvolaná hebrejci, ale nepramení od jednoho individuálního hebrejce, ale pochází od celého tohoto národa. Jsou jak housenky nebo kobylky, které požírají Francii.

- Grigoriji Petroviči, vždyť tohle samé se dá říct i o Rusku - Sovětské Judei. Vždyť oni, pod formou kolchozů, prakticky obnovili otroctví, nevolnické právo. Ta samá paralela. Ta samá krádež. Sovětský systém kolchozů ničil ruské

zemědělství. Jenže zemědělci nás krmí. Tak dále, císaři Napoleone, máte slovo: „Udělám vše, abych dokázal své opovržení k tomuto nejpodlejšímu národu světa. Hebrejci jsou národem, schopným nejodpornějších přestupků. Chtěl jsem z nich udělat národ občanů, ale oni nejsou schopni k ničemu, kromě kšeftu s půjčkami.” To je z jeho řeči v dubnovém sezení senátu roku 1806. Přitom nutno uznat, že Napoleon byl daleko ne hlupák. Napoleonský kodex existuje dodnes a je základem jurisprudence Francie.

Napoleon také nejprve se pokusil dostat hebrejce na svou stranu. Dokonce obnovil starý Synedrion - sebral veliké rabíny ze všech území západní Evropy a naléhal, aby přikázali hebrejcům stát se lidmi. Jenže oni jej obehráli. Následující korunovaný svědek, ruský imperátor Nikolaj I (18-19. století). Vyjádřil se o hebrejcích následovně: „Hlavní příčinou devastace zemědělství jsou hebrejci. Svým umem vykořisťují nešťastné obyvatelstvo. Zde jsou vším: trhovcemi, podnikately, majitely hospod, mlýnů, dodavately, řemeslníky atd.” „Jsou natolik chytří v klamání lidí, že půjčují peníze na setí obilí, pak ceny za úrodu snižují, dokud pole nejsou sklizené. Jsou to známé pijavice, které totálně vysávají a devastují celé oblasti.”

- To samé dělají v Americe. Farmářům dávají půjčku na příští úrodu, a pak uměle snižují ceny, aby ještě více se museli zadlužit. Ano, to je hra na vysoké úrovni. Nelze říct, že by nějaký hebrejec se zabýval machinacemi individuálně. Dělá to národ. A děje se to století za stoletím. Zajisté, jde o boží národ, ale jejich bůh, zdá se, je nějaký jiný.

- Ježíš Kristus jim řekl: Váš otec je ďábel. Ale Mojžíš na všech obrazech je namalován jaksi mající rohy. Divný prorok ! V Toře se píše, že z hlavy Mojžíše vycházely dva rohy. - Talmudisté se pokoušejí tu záležitost zamazat a tvrdí, že hebrejsky slova „roh” a „paprsek” se podobají, takže z hlavy Mojžíše vycházejí dva paprsky. Hle, ještě jeden důležitý svědek, německý generál a stratég Helmut von Moltke - zakladatel německé válečné doktriny. On píše o hebrejcích takto: „Při vyšetřování krádeží, zřídkakdy hebrejec není zapleten buď jak spolupachatel, nebo jako překupník kradeného.” Hebrejci nejsou tak hloupí, aby se osobně zabývali kradením v pravém smyslu slova. Ale ukrývat kradené, to byla už od středověku čistě hebrejská činnost.

V lexikologii je na to mnoho důkazů. Každý národ má svůj slang světa zločinců. V Rusku je to zlodějská mluva, málo pochopitelná pro běžné lidi. Blatný jazyk. U Němců se to nazývá „gaunersprache”, jazyk gaunerů. Téměř všechna slova zlodějíčků a gaunerů je lexikálně z jazyka jidiš. V ruské zabijácké feně je mnoho hebrejských slov. Například poc, pacan, chaza, chava atd. Hle, mám tu z vydání Hlavní správy MVD Kyjev (sovětské milice) „Vorovskoj žargon” z roku 1965. Z něj je jasné, že v sovětském zlodějském žargónu je ještě víc hebrejských slov, než v žargonu německém. Byty překupníků u zlodějů jsou kluby, v ruské feně malina, fatera. Přitom fatera je od slova Fater, otec, pachan. Nebo soobščik, ukrývatel kradeného. Jak říkal Karl Marx, první stadium hromadění kapitálu. Nejprve tedy skupovali kradené, potom posílali své degenerativní výrostky studovat na advokáta či lékaře. Například, děd Kerenského byl hebrejcem-penězokazem z Varšavy, tedy přestupník. Posadili ho do vězení ve městě Kerensk. Mnozí přestupníci zákona říkají na úřadě, že si nepamatují ani otce, ani mámy, zkrátka nic... Když je pak propouštěli, často jim dávali jméno podle názvu města, kde si odseděli trest. To znamená, že Kerenskij byl z města Kerenska, stejně jako Jidáš z města Kariot se stal Jidášem Iškariotským. Tato tradice zlodějských přezdívek je živa i dnes. Míša Gomelský, Borja Varšavský. Nebo, Henry Kissinger, poradce prezidenta Nixona - hebrejec z města Kissingen. Zachovávají tradici předků, abych tak řekl. Koukněte se do telefonního seznamu města New York, kolik tam bude hebrejců se jménem Moskovec? Celé sloupce. Všichni jsou hebrejci z Moskvy. Felix Frankfurter, poradce prezidenta Roosevelta, hebrejec z Frankfurtu. V podstatě, nejsou to rodná jména, ale přezdívky. Kosmopolité bez rodiny, jak hovořil baťuška Stalin, a to on už svoje rodné moc dobře znal. Dále, významný stratég von Moltke pokračuje: „K nahromadění bohatství u nich je každý prostředek dobrý. Za války r. 1812 hebrejci dělali špiony na obou stranách a zrazovali přitom každou z nich". Jelikož byl von Moltke generálem a významným stratégem, byl jistě

specialistou v těchto otázkách.

- Připomíná mi to rozkaz Napoleonův o vystěhování všech hebrejců z pohraničních oblastí s Německem. Bál se, že ho hebrejci budou zrazovat. To samé bylo za první světové války. Ruská vláda poručila všem hebrejcům z pohraničních oblastí odjet do týlu. --Následující náš svědek - známý maďarský skladatel Franz Liszt (19. stol.), řekl o hebrejcích toto: „Přijde doba, kdy všechny křesťanské národy, v jejichž lůně žijí hebrejci, si položí otázku, možno-li je trpět i nadále, nebo je deportovat. Tato otázka je svým významem stejně vážná, jako otázka, chceme-li život nebo smrt, zdraví nebo nemoc, sociální klid nebo neustálý chaos.” Silná slova. Zřejmě ho pořádně naštvali. Nyní vezměme na paškál svědka z druhého konce světa. Známý japonský vědec, kníže Mobučum Okuma (19. století). Řekl o hebrejcích následující: Hebrejci po celém světě ničí patriotismus a zdravé základy státu”. Je zajímavé - jak došel k takovému vývodu, vzhledem k bezvýznamnému množství hebrejců na japonských ostrovech? Přivedu malinkou ilustraci. Mám tlustou knihu na toto téma. Nazývá se „Svoboda a hebrejci”, autor Šmakov. O ní podrobněji pohovoříme později, ale teď jen jeden citát z ní: „Za japonské války roku 1905, ruská armáda čítala 1 milion lidí. Mezi nimi 18 tisíc hebrejců, z kterých 12 tisíc se dalo zajmout Japoncům.” (strana 225). Současně je v této knize ukázáno, že hebrejští bankéři dávali veliké půjčky Japonsku a utráceli ohromné sumy na antiruskou propagandu. Cituji vám sice ruský zdroj, ale to samé píše japonský kníže a veliký vědec, narozený roku 1871. Zdá se, že v mládí se zúčastnil rusko-japonské války r. 1905 a měl dobrou možnost pozorovat, že v špionáži proti Rusku pracovali téměř výlučně hebrejci, a že téměř všichni hebrejci se nechali zajmout. Později popsal svá pozorování.

- Vzpomněl jsem si při tom na jednu málo známou epizodu z životopisu důležitého anglického špiona Reily, který ve skutečnosti byl ruským hebrejcem. Pokud já vím, byl polo-hebrejec. Snažím se být maximálně přesným, pokud je to možné.

- Tak on byl vyslán s účelem posílit rozpad ruské armády r. 1905, ale současně se zabýval obohacením své kapsy. Ruský polo-hebrejec, špion, zrádce a současně si přihříval kapsu u válečného ohně z neštěstí spoluobčanů. To vyprávíte podle výborného tele-seriálu, který natočili Angličané. Je u toho velmi zajímavý konec. Když Lenin (po matce polo-hebrejec) byl už u moci, tak polo-hebrejec Reily chtěl ho svrhnout a zasednout na jeho místo. Byl to mezinárodní dobrodruh vysokého měřítka. Udělal tedy návrh samému Dzeržinskému během operace ”Trest”. Byl v těsném spojení s Borisem Savinkovým, známým teroristou, kterého podporoval otec amerického automobilového průmyslu Henry Ford. Opět také, antisemita Henry Ford spolupracuje s polo-hebrejcem Reily, a polo-hebrejec Reily spolupracuje s narkomanem-morfinistou Savinkovým a současně tento Reily žije na hromádce se svou sestrou. Další jasný případ degeneráta. Vidíte, jací dobrodruzi přichází k moci...

- Když Stalin uviděl celý seznam konspirátorů Trestu, pochopil, že tito jakoby lživí konspirátoři jednoho krásného dne mohou stát se skutečnými konspirátory. A tehdy Stalin nemeškal a nařídil Dzeržinskému rozstřílet všechny figurky tohoto seznamu a nadepsal tento spis „Reily”. Dzeržinskyj zaprotestoval proti zastřelení Reilyho, ale tehdy mu Stalin oznámil, že Reilyho vyškrtne ze seznamu, ale na jeho místo připíše jméno samého Dzeržinského. Teprv poté Dzeržinský dal souhlas k zastřelení Reilyho. Výborná společnost - kavkazský polo-hebrejec Stalin, polský 1/4-hebrejec Dzeržinskij a oděský a později anglický polo-hebrejec Reily... Stejný princip. Stejný had, který požírá vlastní ocas. Hebrejci si naříkají na antisemitismus, ale na těchto nejostřejších příkladech vidíme, kdo koho a jak střílel.

- A klamou čestné lidi. Křičí do světa, co všechno jim udělali Rusové, Poláci, Gruzíni. Ve skutečnosti byly to ruce jejich bláznivých a polo-bláznivých vlastních bratrů. Vysvětlí vám to sladkokyselá formule znamenitého profesora psychiatrie Lombroso, podle které mezi hebrejci je mnoho vzdělaných a talentovaných lidí, ale i bláznů je mezi nimi 6 krát více. To je klíč k těmto záhadám. Dnes v ruském tisku píšou, že Stalin byl paranoik, tedy blázen, ale současně zapomínají dodat, že byl také kavkazský polo-hebrejec. A bez toho, jak se v tom máte vyznat? To samé bylo s Eichmannem... Ale o tom nelze mluvit, jinak vám hebrejci na čelo přilepí cedulku antisemita.

My zde chceme uchránit hebrejce od antisemitismu, ale oni sami nechtějí se chránit...

Dnes budeme pokračovat v analýze hebrejské otázky a pokusíme se pomoci hebrejskému národu eliminovat problém antisemitismu. Při tom se společně uchýlíme k analýze hebrejské duše, to jest k analýze Talmudu a současného hebrejského tisku. Beru jedno z nedávných čísel hebrejského časopisu Nové ruské slovo, vydávané v New Yorku. Číslo má datum 14. dubna 1989. Uvnitř známý izraelský sionista Šimon Čertok, bývalý sovětský hebrejec, analyzuje poslední svazek „Hebrejské encyklopedie”, který právě vyšel z tiskárny. Píše tam: „Ale bohužel chybí zde objasnění faktů o aktivní činnosti hebrejců v mezinárodním komunistickém hnutí a ve vyšší sféře stranické byrokracie. Tito lidé se stali obětmi režimu, který sami založili". Znamená to, že „Hebrejská encyklopedie”, tato studna hebrejské moudrosti, zatajuje účast hebrejců v ustavení sovětského režimu v obou ruských revolucích. Dále Šimon Čertok přináší příklad: „Maďarský hebrej Béla Kun vyemigroval do Sovětského Ruska a zavedl společně s Rosou Zemliačkou masový teror na Krymu; koncem 30-tých let sám byl zatčen a zastřelen.” V předcházejících přednáškách jsme už nemálo mluvili o Bela Kunovi. Jméno Kun je maďarská adaptace hebrejského jména Kohan. Byl vůdcem maďarské revoluce r. 1919, která rovněž byla velmi krvavá. Po potlačení revoluce, uprchl do Rakouska, kde ho bez cavyků rovnou posadili do... blázince. A pak z blázince ho vyexportovali do Moskvy. Jakmile se ocitl na svobodě, první jeho činností byly masové popravy na Krymu. S Rozálií Zemliačkou-Zalkind. Ti dva si tak zapracovali, že Černé

moře zrůžovělo od prolité ruské krve. Tento párek hebrejců zastřelil okolo 100 000 zajatých bílých oficírů, kteří zůstali na Krymu po evakuaci Bílé armády. Zde je důvod, proč Hebrejská encyklopedie skrývá taková fakta. Jsou jim prostě nepříjemná.

- Grigoriji Petroviči, proč podle vás izraelský sionista Čertok najednou se zmiňuje o tom, o čem i encyklopedie mlčí? Jak říká pořekadlo, šídlo v pytli neutajíš. Je fakt, že v dlouhém, celostránkovém článku se o tom přeřekl jen v jediném, maličkém odstavci. Co je zajímavé, v tom samém svazku encyklopedie se tvrdí, že Krištof Kolumbus byl hebrejec ! Zatajuje se, že nejkrvavějšími osobnostmi ruské revoluce byli hebrejci a přitom se tvrdí jasná lež, že Kolumbus, který objevil Ameriku, byl hebrejcem.

- V jednom z čísel sionistického časopisu „Aleth” byl také dost dlouhý článek o tom, že nejen Kolumbus, ale div ne polovina jeho posádky, včetně lodního lékaře, byli hebrejci. Prý se vypravili ze Španělska v době největšího pronásledování hebrejců s tajným cílem objevit nové země, do nichž by nebozí hebrejci mohli uprchnout z Evropy. Oni Evropě tak škodili, že je už ani jeden národ nemohl snést. Tento článek o Kolumbovi napsal před půl rokem jeden polo-bláznivý hebrejec a týden potom druhý hebrejec z 3. emigrace, celkem rozumný hebrejec, napsal jako odpověď jiný dlouhý článek, v němž se mu vysmíval. Ukázal na to, že o Kolumbovi byla napsána řada knih a existuje dost dokumentů, z nichž je jasné, že Kolumbus i jeho posádka k hebrejstvu neměli žádný vztah. Napsal rovnou: „Drazí přátelé hebrejci, zastyďte se trochu! Všeho s mírou !” Je jejich zásadou skrývat jim nepříjemnou pravdu a zasévat neudržitelnou lež. Na tento účet existuje formule o tom, že ďábel je lhář a Otec lži. Ježíš říkal hebrejcům rovnou: Váš otec je ďábel.

- Římský papež Jan Pavel II, když (poprvé za celou dobu existence křesťanství) navštívil synagogu (centrální v Římě) a pronesl tam řeč, nazval hebrejce našimi vybranými bratry. Byl tedy proti Kristovi? Někteří lidé ho nazývají antipapežem. Máte pravdu, v historii katolické církve to není první případ podobných antipapežů. Mimochodem, jestli někdo z vás myslí, že mnohá fakta, která vám předkládám, se velmi podobají antisemitismu, tak musím dodat, že jedním z mých hlavních zdrojů je hebrejský časopis „Nové ruské slovo”. Ruské v tomto časopise ovšem byli pouze uklizečky a jen výjimečně tiskař... A i to bylo... kdy vlastně?

Tak hle, v tom samém čísle z 14. dubna 1989 je druhý velmi zajímavý článek „Kremelský pacient amerického freudisty”. Jeden americký freudista napsal knihu „Um Stalina” [Stalinovy schopnosti], v které přichází k vývodu, že Stalin byl homosexuál. Zde je užitečné citovat statistiku dr Kinsey: skutečných, zjevných homosexuálů v Americe jsou jen 4%. Ale 33% lidí, tedy každý třetí američan více nebo méně je obeznámen s homosexualitou. Tím rozumí že 5 let, nebo 3 roky, 1 rok nebo jen jedenkrát ochutnal sexu se stejným pohlavím. Takoví lidé jsou latentní, nebo potlačení homosexuálové. Psal jsem o tom už dávno v mé knize „Protokoly sovětských mudrců”. Ale tento americký freudista, autor celé knihy o Stalinovi, neříká nic o tom, co je nejdůležitější. Neříká, že Stalin byl kavkazský polo-hebrejec. A přece právě to je klíč k psychologii Stalina. Neboť hebrejci mají podle hebrejského vědce, profesora Lombroso, šestkrát více psychických nemocí, než nehebrejci. Psalo se, že v mládí Stalin studoval v semináři a tam se učil současně s Anastázem Mikojanem, kde oba se zabývali homo-sexem. Stalina za to ze semináře vyhnali, ale Mikojan jej dokončil a dokonce byl ministrantem při mši. Je jasné, že Stalina vyhnali, protože byl homoušem aktivním a nechtěl dělat pokání, zatímco Mikojan byl pasivním, hrál Stalinovi roli dívky. Tady máte další málo známý poznatek z ruské revoluce. --V tom samém čísle časopisu je i tato zpráva: Zemřel Abbe Hofman ve svých 53 létech. Sebevražda, narkotika... Roku 1960 v Americe nastupuje sexuální revoluce. Někteří upřesňují: homosexuální revoluce. Na tento námět vyšla seriozní kniha s názvem „Homosexuální revoluce v Americe 60-tých let”. A do samého dneška vlny této revoluce zalévají celou Ameriku. Tento Abbe (Abraham) Hofman hrál v této revoluci podobnou roli, jako Trockij v ruské revoluci. V časopise je jeho fotografie. Protivnějšího chlapa není snadné potkat. Nejen fyziognomie, ale i jasný profil zločince. Nihilista, anarchista a psychopat - výrodek, dělající ostudu hebrejskému národu.

Je pravdou, že hebrejci vám to nikdy neřeknou. V článku o něm není nic negativního. V šedesátých létech Abbe Hofman napsal knihu „Okrádej !”. Vyšla v angličtině a New York Times o ní psaly s pochvalou. V knize jsou shromážděny recepty na všechny způsoby zlodějny a banditismu. Autor vypráví, jak sám chodil do obchodů na fešácké 5-té Avenue a kradl tam bez hnutí svědomí. Chvástá se, že kradl nejdražší alkoholické nápoje, jaké konsumoval sám Rotschild a které stojí málem 1000 dolarů láhev. Doporučuje dělat to s cílem, aby došlo k rozvratu americké společnosti. Čtu chválu této knihy v NY Times a nevěřím svým očím. Ostatně, autor recenze je také hebrejec. Nu tak, objevuje se nám třetí hebrejec, Benjamin Freedman a objasňuje nám tuto záhadu, proč NY Times podporuje bláznivého hebrejce Abbe Hofmana. Vysvětluje nám, že kdesi tam, nahoře, v tajné hebrejské vládě rozhodli, že je čas ukončit s válkou ve Vietnamu, aby bylo umožněno přesměrovat americké peníze na podporu Izraele, který bojuje s arabáky ! Potřebovali co nejrychleji vyzdvihnout nějakého polo-bláznivého psychopata do velikosti lídra hnutí pacifistů...

- To znamená, že celá tato fanatická tlupa horlících a protestujících křiklounů na schodech Kapitolu s transparenty proti válce ve Vietnamu, byla prostě slepým nástrojem? Ano. Skutečně byli slepým nástrojem v rukách „vysoké politiky” žido-zednářstva . Když úplného idiota chválí seriozní intelektuálské noviny New York Times, bude zde nepochybně také nějaký cíl. Abychom byli objektivní vzhledem k hebrejcům, zastavme se podrobněji u slušného a čestného hebrejce Benjamina Freedmana. Myslím, že je to nejchytřejší a nejčestnější antisemita Ameriky. On je hebrejec-konvertita. On byl dostatečně bohatým člověkem, ale utratil všechny své peníze na tak zvaný antisemitismus. Ve státě New York vydával časopis „Zdravý smysl”, měl své vydavatelství, které vydávalo čestné antisemitské knihy. Zajímal jsem se vždy o celé spektrum americké politiky. Jsem nucen uznat, že mezi všemi americkými antisemitskými knihami, práce Friedmana byly nejlepší.

Poctivě utratil své miliony na svá vydání a potom s čistým svědomím šel umřít do karmelitánského kláštera v Kanadě. A co je na tomto příkladu zvlášť pozoruhodné? V USA dosud existuje malinká síť antisemitských časopisů, která nijak nemohla pochopit, proč nejlepšími a nejpůsobivějšími byly právě ty hebrejce Friedmana.

- Grigoriji Petroviči, myslíte o Friedmanu, že poctivě studoval problémy antisemitismu, nebo že byl extrémista, zažraný židoužrout? Ne, ne, ne. Žido-žroutem nebyl. Byl to velmi umírněný, inteligentní a důsledný antisemita a doufám, že v klášteře zemřel lehkou, důstojnou smrtí. Ne jako ta potvora Abraham Hofman.

- Nedávno byl v Novém ruském slově publikován materiál anglického korespondenta, který dělal interview s vůdcem „Pamiati” v Rusku. Oni tam pečlivě rozlišují fašismus od nacismu a tvrdí, že duchem je jim bližší fašismus italský, který v principu byl založen k tomu, aby postavil přehradu řece kriminality, která se valila na Itálii (fasci je nejen otep, ale i hromada v řece). Nevzali však do úvahy své filosofie rasovou netrpělivost. To je fakt. Zde je možno připomenout to, že matka Mussoliniho se jmenovala Rosa a jeho žena Rachel, takže bojovat s hebrejci bylo pro něj jaksi nevhodné... Opakuji: v každém národě jsou bionegativní lidé, ale neúprosná formule profesora Lombroso staví vše na správné místo. Nelze ji zapomínat. Vždyť právě zde je hlavní příčina, zde je kořen antisemitismu. Lombroso byl nejenom velký a čestný vědec, on sám pocházel z rodiny rabínů a talmudistů. On věděl, jako málokdo jiný, o čem píše a mluví. Shrnuji, vzniká třídní boj, ale ne takový, jak tvrdili Marx a Engels. Ne mezi bohatými a chudáky, ale mezi normálními lidmi a nenormálními degeneráty, mezi Bohem a ďáblem, kde na straně Boha jsou všichni normální lidé, a s ďáblem jdou všichni nenormální. Tento boj, ideálně, musí být veden nikoliv cestou revoluce, ale evolučním vývojem. Neboť revoluce, povstání a války, to jsou extrémy, to vše pochází od ďábla... --Přejděme nyní k studiu knihy, která, celé tisíciletí byla duší hebrejského národa. Ke studiu judejského Talmudu. V tomto úkolu nám pomůže seriozní kniha A. S. Šmakova „Svoboda a hebrejci”, která vyšla r. 1906, to jest doslova v šlépějích první „ruské”

revoluce 1905. Po pravdě řečeno, tuto revoluci by slušelo nazývat první hebrejskou revolucí v Rusku, ale cedulky do dějin světových revolucí nalepují lidé známého kruhu, totiž toho samého, který tvoří ty samé revoluce. Lenin správně nazval rok 1905 generální zkouškou revoluce roku 1917. Bohužel, ruská vláda se z této události nijak nepoučila. --Hle, první zajímavá informace: skutečné jméno Karla Marxe je Mardochej Levy a pochází ze starého rodu rabínů a talmudistů. V knize Šmakova jsou uvedeny zajímavé citáty z Talmudu, v kterých je soustředěna podstata hebrejského světového názoru. Tento světový názor judejského národa bude tématem naší dnešní přednášky. Křesťanští spisovatelé, kteří se seriózně zabývali učením Talmudu, jsou toho názoru, že Talmud je zdrojem ignorance, nemravnosti a fanatismu, že je v něm strašný chaos různých bludů, předsudků a absurdností. Tvrdí, že studium Talmudu nerozvíjí inteligenci jeho žáků, ale učí je lišáctví, lživosti, narážkám, podvádění a zcela zabíjí úctu k Mojžíšovým zákonům. Dochází k vývodu, že Talmud přímo protiřečí pěti knihám Mojžíšovým!!! Jak je to možné? Vždyť základní zákony Mojžíšova desatera jsou: nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, atd... Co říká Talmud? Talmudisté říkají, že všechny tyto zákazy platí, ale pouze vůči vyvolenému národu. Nezabij... hebrejce, ale nejlepšího z gojů zab ! Neokraď... hebrejce! Ale co vlastní goj, patří tobě! Nesesmilni ! Ale s gojkou hebrejec smilnit může, neboť gojové (nehebrejci) jsou dvounohý dobytek a zoo-sexualita nenarušuje boží zákaz.

- Grigoriji Petroviči, dovolte mi to trochu doplnit. Kdysi jsem navštěvoval talmudické učení a poznamenal jsem si pár zajímavých poznatků. Například, první přednáška se týkala záchodu. To bylo úžasné. Dali nám jako první domácí úlohu, najít správnou odpověď na otázku: je možné si ulehčovat na palubě jedoucího parníku v sobotu, opíraje se o učení moudrých rabínů starověku, například Maimonida? Na další přednášce jsme se dozvěděli, že řešení založené na pravidlech otců judaismu je: ulehčovat si v podstatě možné je, ale ideální by bylo proříznout ve dnu lodi díru a

nedělat to v komfortním WC vlastní kajuty. Protože, budete-li to dělat v horní kajutě, vaše výkaly prolétnou jistou vzdáleností, než se dotknou vody oceánu! Vždyť parník nestojí na místě ! A převážet či přenášet cokoliv nečistého v sobotu je zakázáno. Díra ve dnu korábu by dobu převozu značně zkrátila. Tady máte flagrantní příklad talmudické přemoudřelosti. A oni to vše berou vážně, diskutují s 13 žáky, včetně mne. A ještě jeden příklad, také domácí cvičení. Týká se vraždy, měli jsme tedy číst dostupnou odbornou literaturu. Co kdo našel ke čtení, vyprávěl. Náš učitel, když bylo třeba, nás opravil a vysvětlil nám zásadní postup: Je možné zabít goje? Přímá vražda je zakázána, za ni vás zavřou. Ale jestli strčíte zmiji do jeho pokoje, vražda se dá rozložit na dva stupně: 1 - zmiji jste sice strčil vy, 2 - zmije zakousla goje a vy nejste vinni jeho smrtí. Vinen je sám goj, z nedbalosti se nekouknul pod pokrývku, než šel spát. Chcete goje zabít bez porušení zákonů Talmudu ? Shoďte ho do hluboké jámy a potom mu rychle seberte žebřík. On tam umře hladem. Proč je to dovoleno? Rozložili jste akt na dva stupně. Když jste ho shodili do jámy, byl v ní žebřík. Není to tedy vražda. Druhý stupeň, vytáhli jste mu žebřík. To také není vražda. Gój si to sám zavinil, protože nevylez během těch několika vteřin, dokud tam byl žebřík. Je možné jej zabít střelnou zbraní? Ohebná interpretace Talmudu i tohle dovoluje, za podmínky, že v místní lékárně existuje lék na jeho léčení. Jestliže góje střelíte dejme tomu do jeho nohou a on zemře vykrvácením, bude to jeho vina, že si sám nedošel do lékárny, kde si mohl koupit lék a uzdravit se. Tyto vlastnosti, lež, klam a opovržení k nehebrejskému prostředí dává judejstvu ohromnou výhodu v obchodních stycích s čestnými, důvěřivými a přímými křesťany. Ne pro nic lidově se říká, že jazyk slouží křesťanům k výměně myšlenek a informací, u hebrejců slouží ke lži a klamání... Jestli Talmud je duše hebrejce, Kabala je duše Talmudu. Pravý Judeánec nemůže nebýt kabalistou. Jestliže, z hlediska křesťanství, Talmud je učení negativní, pak Kabala je negativní učení na kvadrát. --Další citát z Talmudu, traktát Sanhedrin: „Nestoudnost je říše, ale bez koruny, a drzostí lze s úspěchem jít proti samému Bohu”. Tady vidíte, drzost u hebrejců je veličina kladná a hebrejci ji používají jako zbraň. K tomu sám od sebe dodávám, že jsem to nejen četl v knihách známých psychiatrů, ale i sám jsem často pozoroval, že pathologická nestoudnost, chorobná nestoudnost, je vlastně svého druhu agresivita ; tato agresivnost

se vyskytuje u aktivních pederastů a lesbičanek. Kořenem všeho toho je sadismus. Tato agresivnost způsobuje chorobnou nestoudnost. Lidé s pathologickou nestoudnosti jsou zpravidla lidé psychicky ne zcela normální.

- Začátkem 20. stol. francouzský psychiatr Emile Laurent, který spravoval několik věznic a blázinců v Paříži, napsal ve své knize „Le monde carcéral”, že ze své bohaté zkušenosti s vězni i psychicky nemocnými pokládá za první charakteristický příznak všech přestupníků právě mravní duševní chorobu. Tuto chorobu on rozeznával jako stav, při kterém člověk nechápe rozdílu mezi dobrem a zlem. Byla to první fáze pokračující duševní nemoci. Přesně to. Člověk už nechápe rozdílu mezi kladným a záporným postupem. V Talmudu, hebrejci pohlíží na nestoudnost a drzost jako na kladné vlastnosti, které mohou být použity jako zbraň v boji o život. Když se normální člověk setká s někým s takovým názorem, buď mu dá po hubě a přerve s ním veškeré styky, nebo se uzná za přemoženého jeho arogancí, se všemi z toho tekoucími následky. --Čtěme dále. Talmud, traktát „Eruvim”. „Nechť nečeká odpuštění od Hospodina ten, kdo vrátí věc, kterou ztratil gój”. Tedy když judej věc našel, a byť i zná jejího majitele, tato věc musí zůstat u hebrejce. To vše se schválením od hebrejského Boha. Vrátit věc ztracenou gójem je dokonce hřích. Podobně jiný zákon talmudu říká, že uznat talent u nadaného nehebrejce je také hřích. Hebrejský kritik nebo literát nemá právo vzdávat talentovanému góji patřičnou úctu. Jinak na něj bude uvalen cherem. To je taková hebrejská anathéma, prokletí. Ohledně toho, že hebrejci nesmí chválit talentované góje, já sám jsem si toho všiml. Zde v Americe čtu už léta hebrejské Nové ruské slovo [NRS]. V posledních letech většinou spolupracovníků tohoto časopisu se stali bývalí sovětští hebrejci, kteří před 5-6 lety popřicestovali do Ameriky z SSSR. Jeden by řekl, bývalí sověti Talmud znát nemohou. Ale, kupodivu, záhadný zjev. Všichni jednají podle zákona Talmudu. Sami od sebe... Velí jim to jejich judejská duše. A koho-že vychvalují na stránkách NRS ? Pasternaka. Ale vždyť, Pasternak je hebrejec a pederast. Hlava Svazu sovětských spisovatelů Alexej Surkov nazval Pasternaka pederastem a alkoholikem veřejně. I jeho talent je dosti pochybný. Já bych řekl, spisovatel a básník třetí kategorie...

Chválejí tam také Mandelštama. Jeho žena, Naděžda Mandelštam vydala zde, na Západě, dvě tlusté knihy pod titulem „Vzpomínky”, kde ona přímo píše, že muž byl psychicky nemocný člověk. Jeho tvůrčí produkce, opět, kvalitou neodpovídá standartu ruské literatury. Jeho žena jej pravdivě vylíčila ve svých vzpomínkách. Žili spolu asi 20 let - od roku 1918 až do jeho zatčení v 30-tých létech. Nebylo to manželství, jen svobodná kohabitace dvou lidí. Od sebe dodávám - dvou psychicky a sexuálně nenormálních lidí. Madam Mandelštam, možná kvůli rehabilitaci muže nebo kvůli důchodu po něm, teprv tehdy provdala se za dávno zemřelého muže. Popisuje ve Vzpomínkách, jak se seznámili ještě před revolucí a čím se tam všichni zabývali. Doslovně: Náš "tabunek" byl nalevo od levých". To značí, že to byli levicoví extrémisté, anarchisti a nihilisti v literatuře. Potom popisuje bratra Mandelštama. Když tento bratr se oženil, druhý den po svatbě vyskočil z okna a zabil se... Šťastný novomanžel ! Ale vypadá spíš na blázna.

- Jak říkal jeden z předešlého cyklu přednášek, víc nalevo může být akorát blázinec ! O tom jsme už povídali. Ten byl z bandy baťky Machno a psal, že byl ve všech levých organizacích, víc nalevo by mohl být jen dům bláznů. Tento člověk před několika lety umřel v starobinci Tolstého farmy jako kompletní blázen.

- To znamená, že Mandelštam byl "pohraničníkem"? Tedy, byl na hranici šílenství? Ano. A není zde nic divného. Americká statistika udává, že 20% obyvatel USA je psychicky nemocných. Dnes máme 240 milionů obyvatel, 20% z toho dělá 48 milionů churavých. Dnes, v roce 1989. Z těchto 48 milionů psychicky churavých pouze půl milionu žije na psychiatrii, a i to, pouze během 3 - 4 měsíců. Přitáhnou jim tam pár šroubků v hlavě a pustí je ven až do příštího pobytu. Ostatních 47 a půl milionu běhá po ulicích a otravuje život druhým lidem.

- Za starých časů takovým se říkalo „nečistí”. Ano, nečistí. Když vezmete v úvahu, že u hebrejců je psychicky churavých 6x víc, začnete se na svět dívat už jinýma očima. Četl jsem pozorně oba svazky „Vzpomínek”. Madam Mandelštam tam poctivě píše, že její muž prakticky celý svůj život byl prostý duchem. Kdo ho ale chránil? Chránil ho Bucharin - třebaže Mandelštam byl darmožrout. Nepracoval. Když

mu bylo asi 34 let, Bucharin mu dal penzi. Dobře vím, že v SSSR, na udělení ubohé penze, je nutno si odpracovat 25 let a předložit doklady, potvrzující každý rok pracovní činnosti. Ale Mandelštamovi v rozkvětu životní dráhy dali penzi. A nebylo to vše. Bucharin mu vyřizoval poukazy do lázní, aby tento povaleč si oddychl od své zahálky a nabral nových sil. Madam Mandelštam sama píše, že ve vládním sanatoriu hrával tenis s... Ježovem. Jenže Nikolaj Ježov, to byla nejkrutější osoba v době Veliké Čistky 30-tých let. Byl to jeden z nejkrvavějších vrahů sovětské historie. Mimochodem, Ježov byl ženatý s hebrejkou. Trpaslík, zrůda, chromý. Krvavý trpaslík, jak o něm tenkrát mluvili. Tudíž, chromý básník-hebrejec Mandelštam v sanatoriu na břehu Černého moře hrává tenis s krvavým trpaslíkem. A nepíše o tom nějaký neznámý antisemita-židožrout, ale sama vdova Madam Mandelštam. --Koho ještě vychvaluje hebrejské NRS, nové ruské slovo? Babela. Četl jsem sovětské vydání jeho pověstí a tam byl i jeho životopis. Přímo se v něm hovoří, že už v dětském věku, jeho matka s ním chodila k psychiatrovi. Tedy, už tehdy měl psychickou nemoc. Nic divného tedy, že v době Veliké Čistky jeho také si všimli a zastřelili, současně s druhými psychouši. Babel v roce 1919 pracoval v ČK, a ČK [Čeka mimořádná kontrarevoluční komise], jak víte, byla velmi krvavá, teroristická organizace. Když Babelovi vyšla knížka Rudá jízda, velitel 1. jízdní armády Buďonnyj se rozčilil a publikoval dlouhý článek v „Pravdě” proti Babelovi a jeho „Rudé jízdě”, o které velitel přímo napsal, že to celé je - delirium šíleného hebrejce. A skutečně, v tomto díle je plno sadistických epizod a scén s jasnou patologií. Na obranu Babela v novinách „Izvěstie” vystoupil... Maxim Gorkij. Byl to velký spor mezi velitelem jízdní armády Buďonným a nejlepším proletářským spisovatelem Gorkým... Takže, máme-li věřit NRS, třetím géniem byl Isaak Babel. Tak je to u nich zavedeno: Jeden hebrejec zalže, druhý to zopakuje, třetí to pochválí, a už se jede. Nezastavíš to. Napíšou: „Isaak Babel dal světu vynikajícího hrdinu Beňu Krik...” Ale kdo byl tento Beňa Krik? Oděský zloděj. Z oděských band kradoucích dětí. Až do revoluce, v Oděse žilo okolo 40 tisíc zlodějů. Babel je s nadšením

popisuje, a jejich "pahanem" byl Beňa Krik.

- Šalamov ve svých „Kolymských povídkách” píše, že značné množství zlodějů byli homosexuálové. To už víme, že u hebrejců je 6x více psychicky nemocných, což znamená i 6x více homosexuálů.

- A proto Beňa Krik tak přišel do vkusu Isaaku Babelovi? Ovšem, že proto. Řadu let už čtu to hebrejské NRS. A vidím, že veškeré talenty hebrejské jsou talenty jasně nemocné. Jenomže oni pokračují s vychvalováním, uměle je vynášejí do slávy. I sovětské, i americké noviny jednají přesně podle talmudu. Toho nejnadanějšího goje chválit je kategoricky zakázáno, zato i zřejmou průměrnost od hebrejce nadšeně chválí celý chór. V Šmakově knize je ještě jedna zajímavá informace. Kdysi žil jakýsi Josef Balzamo, potuloval se u všech evropských dvorů, ve Francii i v Rusku, byl alchymistou, prodával různé elixíry mladosti a krásy, sliboval dělat zlato z olova, brilianty z kamínků, nosil různé tituly, ale ve skutečnosti byl podvodníkem. Vešel do historie jako kníže Cagliostro. V NRS před několika lety vyšel o Cagliostrovi román. V něm byl vyobrazen jako skvělý člověk, humanista, zednář... A Šmakov poznamenává, že byl také hebrejec, který skončil svou kariéru ve vězení inkvizice v Itálii. Byl to šejdíř, zloděj a darebák. To jest, podle talmudu, dělal "dobré" dílo šidil a okrádal goje. Jen Inkvizice hleděla na jeho dobrodiní poněkud jinak. Sice ho nesežehla na hranici, ale shnil ve vězení. ---

- Ještě k té moudrosti talmudistů. Podle vás, je možné v sobotu zabíjet veš nebo blechu? Tak tedy: veš zabíjet smíte, blechu ne. Problém je v tom, že blecha skáče, a to je to samé, co dělal Bůh Jehova, když vyvedl hebrejce z Egypta. V noci skákal (jak kozel ?) od domu k domu, aby prověřil, jestli všechny dveře jsou pomazány krví čerstvě ubitého beránka-jehňátka. Musel to zjistit ještě než vyjde slunce. Tou dobou totiž bylo jehňátko posvátným zvířetem u Egypťanů, proto hebrejský Bůh Jehova pomocí dveří pomazaných krví mohl zjistit, že rodiny konající tento obřad jsou

doma. Tyto rodiny pokládal za své... Kromě toho, tento kozlonohý Bůh Jehova rozkázal hebrejcům vypůjčit si u svých egyptských přátel zlato i stříbro. Vždyť, v noci stejně utečete a vracet už nebude nutno... A nyní, naši ctihodní otcové nás učí, že Jehova i Savaof, to je jeden a tentýž Bůh. Náš s hebrejci společný judeo-křesťanský Bůh. Odpovím vám citátem z Evangelia sv. Jana 8:44: ”Hebrejci představují duch tmy..." Jenže duch tmy, to je ďábel. Podle Bible, ďábel je kníže tohoto světa a kníže tmy.

- Grigoriji Petroviči, když už jsme u Bible, je zajímavé objasnit etymologii slova Izrael. Podle Starého Zákona, Jakub v noci usnul v poušti a na něho naletěl jakýsi Anděl. Noční anděl, nutno upřesnit. Celou noc se s ním Jakub pral a... zvítězil, ačkoliv si při tom v noční rvačce poranil kyčel, která potom zchromla a on kulhal (byl Bohem poznačený, jak doplňuje Talmud). Při prvních paprscích slunce noční Anděl se vylekal a poprosil o smilování a když Jakub se ho zeptal, jak se jmenuje, Anděl odpověděl, že je jeho (Jakubův) Bůh a od nynějška on se nebude jmenovat Jakub, ale Israel, což znamená Bohoborec. Ptáme se sami sebe, co to mohlo být za Boha, že tak chvátá zmizet při rozbřesku prvního slunečního paprsku? Že by to byl kníže tmy - satanáš? Avšak ve Starém Zákoně je čitelně napsáno, že to byl sám hebrejský Bůh. Ano. Jak pravil jim Kristus: „Váš otec je ďábel”. --V knize Šmakova „Svoboda a hebrejci” je uveřejněn úplný seznam zednářů, kteří se zúčastnili francouzské revoluce. Nacházejí se v něm všichni hlavní činitelé. Prakticky celá tato revoluce byla uskutečněna zednáři a stála francouzský národ víc jak milion lidských životů z 25 milionů celkového počtu obyvatel. A kdo jedl ovoce této revoluce? Nejdůležitější výdobytek Velké Francouzské revoluce bylo to, že hebrejci dostali stejná práva, jako občané Francie, že pederasti dostali úplnou svobodu jednání, protože pederastie byla vyškrtnuta ze seznamu kriminálních přestupků.

- Grigoriji Petroviči, a co říkal o zednářích Hitler? Že to jsou uměle vyrobení hebrejci. Ano. Hitler své sourodiče dobře znal. Výborná definice. V knize Šmakova je ještě jeden zajímavý detail o Georgu Brandesi (str. 173). Já jsem dobře znal historii tohoto Brandesa.

Ze všech nejvíc on útočil na poctivého filosofa Kierkegaarda, toho samého, který nám dal svou jednoduchostí skvělou definici ďábla: „Od vynálezu knihotisku, ďábel se usadil v tiskařské černi”. Nezapomeňte tuto definici, chcete-li pochopit sovětské spisovatele a sovětský tisk. A nejen sovětský. Problém je v tom, že čím vyšší inteligentnost, tím větší degerativnost. Kierkegaard byl nejen otcem existencialismu, ale i pederastem, i hebrejcemkonvertitou. Ze všech nejvíc ho kritizoval Georg Brandes, také hebrejec. Brandesovi se Kierkegaardova formulace pranic nelíbila. A dnes v SSSR degeneráti-kritikové stejně rozbíjejí čestného sovětského spisovatele Pikula. Stejně jak hebrejec a zednář Brandes, dokud byl živ, kopal do čestného hebrejce-pederasta Kierkegaarda. Brandes umřel, ale jeho dílo žije. Společně jsme proanalyzovali celou řadu zajímavých historických faktů a nyní musíme hledat v těchto různorodých faktech jistou zákonitost. Co tedy nacházíme? Nacházíme toho samého hada, který požírá vlastní ocas. Freud to nazývá komplexem sebedestrukce. Když se pozorně díváme na symboly a erby tajných společností, jako zednářství, vždycky tam bude někde obrázek zmije, kousající se za ocas. To samé se děje s hebrejskou otázkou, s jevem, který pokřtili na antisemitismus. Vidíme, že pronásledovatelé hebrejců jsou sami hebrejci. Začali jsme dnešní lekci článkem v Novém ruském slově o Hebrejské encyklopedii. V tom článku autor Šimon Čertok přímo říká, že hebrejci hráli kolosální roli v ustavení sovětské vlády, ale potom většina z nich zhynula. Proč? Vzpomeňte si na moudrou legendu o Golemovi. Apropó, podle té legendy bylo v 20-tých letech v sovětském Rusku inscenováno několik divadelních představení. Aby se hebrejci zbavili antisemitismu, musí pozorně si přečíst svoji náboženskou literaturu a udělat při tom jisté vývody. Ale udělat to musí... velmi opatrně. Příkladem může posloužit osud Maimonida. Maimonid byl nejučenějším člověkem své doby. Práce Maimonida jsou dodnes kanonickou referencí o Toře a o obou Talmudech. A jak skončil? Na jeho poslední knihy uvrhli přísnou klatbu. A proč uvrhli? Vždyť to byl geniální vědec s neuvěřitelnou pamětí, prostudoval prakticky veškeré jemu dostupné rukopisné práce z nejstarší historie hebrejců.

Rukopis systematizoval, sestavil přehled těchto prací, ale když to vše hluboce proanalyzoval, přišel k vývodu, že hebrejcům je nevyhnutelné porvat se se svou minulostí a vejít do lůna evropské kultury. A on to napsal ve svých závěrečných pracích. Kvůli takovým uzávěrům jeho poslední knihy byly stroze zakázány. Ačkoliv, protože v nich udělal podrobný rozbor a klasifikaci všech hebrejských rukopisů, i dnes je studován ve všech chederech [zákl. židovská škola]. To jsou paradoxy! Při analýze těchto materiálů, je nezbytné nezapomínat tu důležitou formuli profesora Lombroso o závislosti duševních chorob na geniálnosti: čím výše budete stoupat na stupnici lidského intelektu, tím častěji se setkáváte s případy duševních chorob. Když to máte v vidu, pochopíte lépe tragedii života akademika Sacharova a jeho hebrejské ženy. Nedávno jsem listoval v NRS a vidím, že sám římský papež udělil jim audienci. Podle mého, jsou to dva geniální šílenci. Já mám celý spis na akademika Sacharova, možná větší, než mají v KGB, a myslím, že Sacharova chápu lépe než oni. Jeho žena je pro něj svého druhu motor. Ona je jeho zlým géniem. Zde máme jasnou ilustraci vztahu mezi geniálností a choromyslností. Sacharov je nepochybně člověk talentovaný, ale na sklonku svých let nepříčetný. Je to velmi, velmi těžký problém, a nedá se říct, že je neřešitelný. K vyřešení problému jak pro hebrejce, tak i pro nehebrejce, je nutno jej dobře pochopit. Teprv v tom případě bude možné pomoci hebrejcům a dát možnost svobodněji dýchat vystrašeným hebrejcům. Co nejvíc komplikuje řešení, je fakt, že v současnosti jako ještě nikdy v historii lidstva, tato otázka se nachází pod co nejpřísnějším zákazem po celém světě. Zde vše se upírá ke slovu „degenerace”. Toto slovo do dnešního dne je zakázáno jak na západě, tak i na východě. Abychom pochopili podstatu tohoto problému, co nejvíc se přidržíme teorie běžícího pásu. Bůh (u ateistů Příroda) jakoby pracoval na principu montážní linky historie, kde všechno blaho, jak materiální, tak duchovní, se distribuje popořadě. A na konci běžícího pásu stoji gigantický degenerativní mlýnek na maso. A do tohoto mlýnku spadávají především nešťastní hebrejci. Pokračujme v studii knihy Šmakova „Svoboda i evrei” [svoboda a hebrejci]. Jádro knihy tvoří tvrzení tří profesorů-psychiatrů.

Profesor Sikorskij píše přímo: revoluční psychóza. To znamená, že revoluce je spjatá s psychickým onemocněním. Totéž potvrzují, nezávisle jeden na druhém, profesor Rybakov a profesor Kovalevskij. [str. 361-2] O vzájemné závislosti revoluční aktivity od psychických nemocí se mluví na mnoha místech této knihy. [273,302,449-450] Šmakov vícekrát se dotýká tohoto problému, ale bohužel žádný vývod neudává, i když vývod se nabízí sám od sebe. Tak proč byla tak veliká účast hebrejců v revolucích ? V té době už vyšla kniha prof. Lombroso „Genialnost i pomešatělstvo”, kde napsal rovnou, že u hebrejců je mnoho vzdělaných a talentovaných lidí, ale statisticky i choromyslných je u nich 6x více, než u nehebrejců. Ale v Německu mezi hebrejcí jich bylo 8x víc. A právě při takové hypersaturaci choromyslnými, v Německu přišel k moci polo-šílený čtvrtinový hebrejec Hitler.

- Grigoriji Petroviči, existuje oficiální názor, že hebrejci lezou do všech revolucí, neboť jsou jedním z nejutěsňovanějších národů a proto vstupují do boje za rovnoprávnost, bratrství a svobodu pro všechny národy. Jenomže to vše je lež, ospravedlnění pro hebrejce. Opakuji, tak jako opilce přitahuje vodka, tak hebrejce přitahují revoluce. Všichni tří známí profesoři psychiatrie jednohlasně tvrdí, že revoluce a psychické choroby jsou těsně svázány. Vidíte, jejich vývod mohl by mnohé vysvětlit světu, jen kdyby svět byl hotov je slyšet... Ale ti, co mají uši, neslyší, ti co mají oči, nevidí.

- Ano, to je smutný fakt. A kvůli tomu jsou hebrejci permanentní Irodovův kvas [nepříznivci režimu: „I poslali k němu učedlníky své s Herodiány”, Matouš 22:16, pozn. překl.] . Vy myslíte, že vaše přednášky pomohou hebrejcům zbavit se syndromu

revolucionáře ? Mají vůbec smysl ? Smysl mají. Všem hebrejcům my pomoci nemůžeme, ale některým ano. Je to jako s alkoholismem. Nedávno na post prezidenta Ameriky se cpal zamaskovaný hebrejec Dukakis. Převlékl se za Řeka. A hle, jeho žena Kitti byla čistokrevná hebrejka a alkoholička. Když Dukakis volby prohrál, jeho ženu hned odvezli do nemocnice na léčení alkoholismu. Prohra ve volbách způsobila v ní nepokoj.

Vždyť tolik chtěla být first lady v Bílém domě. Místo Bílého domu, šla do žlutého. Totiž kliniky pro alkoholiky byly pod jednou střechou s blázincem, který podle tradice natírají na žluto. Jelikož je to vše spojeno s degenerací, s vyrozeností a s psychickými nemocemi, a kromě toho i s pohlavní nenormálností, proto tento námět zůstává tajný, zakázaný, tabu. Je to strašně zamotaný problém.

- Grigoriji Petroviči, jaká podle vás bude reakce těch lidí, které Lenin nazýval profesionálními revolucionáři? Jak budou reagovat na vaše přednášky? Líbit se jim nebudou. Když řeknete někomu, že je degenerát, a přitom budete ještě tlačit na bolestivé místo, upozorňovat na jeho jasně degenerované děti nebo na ženu, uzavřenou v blázinci nebo často tam chodící... Komu se to může líbit? Přitom, tyto problémy lze lehce skrýt. Mnoho mých známých nehebrejců jsem znal 20 let, a vše u nich bylo normální. Potom, děti vyrostly, přišla puberta a... můj Bože! Z dětí se staly hippies. Rodiče žasnou. Skrývají před vašimi zraky své nepovedené ratolesti - čert ví, co z nich bude. Je to problém.

- Grigoriji Petroviči, dovolte mi v dané situaci sehrát roli čertova advokáta. Z jedné strany, bionegativní lidé mají zpravidla komplex pathologické drzosti. Ne vždy. A dokonce ne ve většině případů, pouze určité procento. Pouze aktivní homosexuálové s příměsí sadismu. Odtud pramení agresivita a maskou této agresivity je pathologická drzost.

- Dobře. Tak dejme tomu oni se smíchem vám řeknou: „A co má být? My jsme nadlidi. My jsme vyvolení. Jsme přece Boží národ.” Také znám různé reakce mých čtenářů. Některým moje knihy skutečně uvíznou v hrdle. Slyšel jsem, že jednu moji knihu spálili. Doslovně byl takový obřad. Přečetli ji, pak ji rozstříleli a sežehli. Ještě několik mých osobních pozorování. Byl jsem jednou nějak na návštěvě u redaktora výtečného vlasteneckého časopisu „Svobodnoe slovo Rusi”, Michaila Iljiče Turjanicy. On žil tehdy s Jelenou B., hebrejkou, 32 let. Seděli jsme asi 2 hodiny, popíjeli čaj a mluvili o různých věcech. Po mém odchodu, on povídá svojí Jeleně: „Ten Klimov je spisovatel, nedávno vydal knížku „Protokoly sovětských mudrců”. A dal jí moji knížku k přečtení. Málo času poté mi zvoní a povídá: ”Grigoriji Petroviči, víte jen, co jste způsobil ? Chudák Lenočka, přečetla jen polovinu vašich "Protokolů" a...

zešílela. Teď se nachází v blázinci.” Byla to hebrejka z třetí emigrace. Přečetla sotva polovinu mé knihy a začala hrozit Turjanici, že otevře plyn a vyhodí dům do povětří a podobné věci. Byla to žena zdravá a mladá, a ten redaktor byl staříček, téměř 70 let. On se samozřejmě vylekal, pozval na pomoc ještě dva lidi a potichoučku ji odvezli do nemocnice. Tato Lenočka má dosud žijící matku a sestru, které ji vyhnaly z domu. Proč? Inu proto, že Lenočka demonstrativně přestoupila na křesťanství. Takže můžeme říct, že my, ruští pravoslavní jsme získali pro nás jednu "křesťanku" - absolutně bláznivou hebrejku. Ona prý už několikrát byla léčena v blázinci, jak v SSSR, tak i zde v USA. Její matka a sestra, obě hebrejky, vyhnaly ji ze svého domu a daly nám ji na krk, na krk americkým daňovým poplatníkům. Ten redaktor šel za ní na návštěvu do blázince, a co ona tam dělá? Hraje tenis. Vlastně není to blázinec, ale skvělý dům oddychu. Když vy chcete si udělat potěšení a zahrát si v New Yorku tenis, něco vás to bude stát. Ale v blázinci - prosím, pro vás zdarma. Ještě jeden příklad, maličká ilustrace. Zvoní mi jakýsi hebrejec, jako obvykle neudává své jméno a vypravuje, že má kritickou situaci v rodině. Je hebrejec, žena je Ruska. Žena přečetla všechny moje knihy a podle jeho tvrzení, moje knihy přímo hltá. Jaký je ale problém? Oni se s ženou moc milují, povídá, a nechtějí se rozvádět. Ale žena měla už třikrát potrat, nechce už rodit mrtvé děti a vyčetla prý z mých knih, že existuje východ z této situace: mít dítě s jiným mužem. Po seriozním rozhovoru rozhodli se pozvonit „samému Klimovovi”, co si o tom myslí. Budou-li chodit k lékařům-psychiatrům, ti jim budou vykládat rozumy, brát od nich stovky dolarů a nešťastného hebrejce oškubou do hola. Tak se rozhodli obdržet bezplatnou konsultaci ode mne, ruského goje...

- Grigoriji Petroviči, vaše knihy čtou mnozí hebrejci, ale v tisku o vás zcela mlčí. Proč? Pochopitelně mlčí. Chcete snad, aby Nové ruské slovo přetiskovalo úryvky z mých knih?

- Proč by ne? Vždyť se snažíte jim pomoci. Prostě proto, že by jim za to okamžitě utrhli hlavu.

- Na mysl mi přichází otázka: může se z pokřtěného hebrejce stát dobrý křesťan? Neřekl bych...

- A co Torquemada? Hlava španělské inkvizice a hlavní pronásledovatel židů? Ano, ano. Byl jedním z nejhorlivějších trýznitelů židů před nástupem Hitlera. Polo-hebrejec a konvertita. Byl obklopen sobě podobnými. Kolem něho bylo mnoho arcibiskupů konvertovaných polo-hebrejců. Skončilo to tím, že hebrejci byli vyhnáni ze Španělska.

- Slyšel jsem o tajném setkání Bronfmana s Gorbačovem. Dohodli se prý, že 2 miliony sovětských hebrejců budou moci opustit Sovětský svaz. Zřejmě se připravuje konečné řešení? Dobrá zpráva. Myslím, že pro ruský národ bude tak lépe. I hebrejcům bude dobře.

- Ale jak bude nám, Američanům? No, to už je jiná starost. Vy jste za to bojovali. Vedli jste psychologickou válku založenou na komplexu pederastie polo-bláznivého Lenina! Teď budete mít, co jste chtěli. Logické. Jak se říká, co sis nadrobil, to si sněz. Hle, co o tom říká Martin Luther: Spíš uděláš dobrodince z čerta, než z hebrejce”. A to říká otec Reformace. Cituji z knihy Šmakova „Svoboda i evrei”, str. 228. --Jiný důležitý svědek, filosof Voltaire, říká: „Hebrejci vyvolávají odpor u všech národů, mezi nimiž žijí.” Já ho dobře chápu. Ale co mohu dělat, jestliže téměř celý život jsme strávili pod vládou kavkazského polo-hebrejce Stalina ? Stačilo pustit si hubu na špacír - dostaneš 10 let na Sibiři. Tento polo-hebrejec Stalin zastřelil více hebrejců, než celá dynastie Romanovů za celých svých 300 let historie. Když se připravovala ruská revoluce, kníže Vitte jménem cara přijal delegaci rabínů a poprosil je: „Zadržujte vaši mládež, ať neleze do revoluce”. Nadarmo. Rabíni odmítli. Během revoluce 1905 bylo mnoho teroristických činů. Uveďme jeden z nich, podle novin „Novoe vremja”: Atentát na generála Nepljueva, velitele Sevastopolu, při němž bylo zabito přes 100 osob. ...Mladý muž, 18 let, háže bombu. Ohlušující výbuch druhé bomby zachvacuje celé prostranství hustým mrakem. Když se dým usadil, vidím,

jak v panickém útěku masy lidí se odstrkují a tlačí jeden na druhého. Velitel i důstojníci jsou nepoškozeni. Na náměstí leží 5 znetvořených trupů, tři ženy, holčičky gymnazistky a jeden chlapec. Náměstí je doslova postříkáno krví a poseto urvanými nohami a rukami, vnitřnostmi a kousky masa a mozků. Sražená krev a kousky těl jsou vidět na stěnách kostela i na okolních stromech. Obraz tak strašný, že nemohu jej popsat slovy. U jedné ženy je servána všechna kůže z obličeje, hruď a břišní dutina jsou jedinou zející ránou s urvanými kusy masa a obnaženými vnitřnostmi. Ruce i nohy jsou zmrzačené. A přitom ještě žije. Několik dětí, které přišly se pomodlit, je roztrháno na kousky. Jiné trupy, i když méně znetvořené, jsou nic méně strašné... Na místě činu byli chyceni tři zločinci, všichni mladí, bezvousí... U muže, který hodil první, nevybuchnutou bombu, našli v kapse ještě druhou. Když mu ukázali na znetvořené trupy žen a dětí, rozchechtal se a s drzým pohledem odpověděl: „Nu a co? Všude bývají oběti. Co sem potřebovali lézt ?” To je popis jednoho z teroristických činů, jakých tehdy byly stovky. Zabíjeli guvernéry, generály. Přičemž bomby házeli právě na takových místech, kde umírali zcela nevinní lidé. Revoluční psychóza!

- Zabíjeli nejlepší lidi Ruska, oddaně sloužících vlasti. Nedělali atentáty na homosexuály a parchanty sobě podobné. Ano. Tato kniha Šmakova byla pro mne poučná. Popisuje to, co se tehdy dělo v Rusku a jasně ukazuje, jak krvavá byla revoluce r. 1905. A Lenin ji nazýval generální zkouškou.

- V té samé knize jsem četl, že před revoltou, velitelství úmyslně vyvedlo z města všechny kozácké oddíly. Tím vydali město na pospas mladým revolučním hebrejcům, kteří se vyzbrojili revolvery a zabíjeli koho chytli. Došlo to tak daleko, že obyvatelé okolních vesnic museli, doslova s motykami a kosami, organizovat samoobranu. A teprv, když tito lidé s kosami a vidlemi odrazili útok polo-šílených hebrejců, teprv tehdy přivedli kozáky, aby tyto mladé hebrejčíky zachránili před samoobranou. Přesně tak. Malá osobní vzpomínka. Můj děda po matce byl v roce 1905 náčelníkem kozáckých oddílů v Oděse. Tam jich moc nebylo, možná tak jeden batalion, podle dnešních měřítek.

- V dnešní době v New Yorku policie také chrání demonstrace pederastů od normálních lidí. Ano, jistá analogie zde je. Po revoluci, kozáci byli prohlášeni nepřítelem nového režimu, a přitom právě kozáci chránili hebrejce před spravedlivým

hněvem národa, před pogromy. Vždycky, když v důsledku zvěrstev mladých revolučních hebrejčíků se zdvihl národ a začal hrozit hebrejcům, okamžitě přišel kozákům rozkaz chránit veřejný pořádek.

- To mi připomíná epizodu z knihy Douglase Reeda „Spor o Sioně”. Jeden z ukrajinských autonomistů, který vešel do historie coby známý antisemita a organizátor pogromů, měl ve své vládě hodně hebrejců. Po revoluci poslal z Francie delegaci na Sionistický kongres s návrhem vytvoření nezávislé hebrejské autonomní oblasti na Ukrajině, s podmínkou, že mu pomůžou k moci. Podle mého, byl to Petljura. Ano, byl to Simon Petljura. Jakmile začnete studovat historii revolucí z hlediska účasti hebrejců, uvidíte, že je v ní zmatek a utajování, zamlčování faktů, takže výsledek je zcela zkreslený. Například v hebrejském tisku jsou časté upomínky na aféru Beilisa, souzeného za vraždu ruského chlapce Juščinského v městě Schneersonu. Bylo to tak zvaná rituální vražda. Musím připomenout, že na tomto soudu nebyl očištěn, pouze osvobozen pro nedostatek důkazů. Dva svědkové - ruské děti - byly otráveny, ostatní svědkové buď zmizeli, nebo byli zastrašeni či koupeni. A přitom, rituální vraždy existovaly, to je historický fakt. Zde máte fakta o nich v jiných zemích. Hebrejci byli vyhnáni z Anglie roku 1290 Eduardem Prvním, po velkém počtu vypátraných rituálních vražd křesťanských dětí hebrejcemi. Norwich roku 1144, Gloster 1160, Bary-Sant-Edmund 1181, Winchester 1192 a 1232, Norwich 1235, London 1244, Lincoln 1255, London 1257 a 1276, Nordhampshon 1279, Oxford 1290. Opakuji, tohle vše bylo prokázáno. O čestnosti pátrání ve všech případech není důvodu pochybovat. Roku 1144 pátrání vedl biskup v Norwichu, roku 1295 sám král Henry VIII. V těchto dvou případech byli oběti, 12tiletý a 8letý chlapec, prohlášeny za svaté. K tomu dochází, jak známo, pouze po velmi úzkostlivém vyšetřování. Podle oficiálních údajů, z Anglie bylo vyhnáno všech 16000 zde žijících hebrejců. Tuto informaci čerpáme ze seriozní knihy Douglasa Reeda „Spor o Sioně”. Reed byl jedním ze známých zahraničních korespondentů nejznámějších anglických novin, ale jakmile začal posílat informace o tomto tématu, byl suspendován.

Zde máte další příklad o tom, jak seriozní člověk se pokusil říci světu fakta nelíbící se hebrejcům a jak to pro něj skončilo. Ohledně Aféry Bejlisa, vraha stejně nenašli. Ačkoliv, bylo by lepší mluvit o Aféře Schneersona-Bejlisa. Rabbi Yossef Its'hak Schneerson (1880-1950) byl šestým vůdcem nejfanatičtější sekty judejské - Lubavičští chassidi (od Lobaviči, Mogilevská gubernie, Oršanký újezd). Zakladatel sekty byl Baal Shem Tov (1698-1760). Jeden ze Schneersonovců byl roku 1793 zatčen za rituální vraždu a v řetězech dopraven do Peterburgu. Roku 1797 byl za úplatek 40 tisíc rublů vypuštěn za svobodu, ale ke konci vlády Pavla I byl znovu zatčen. A opět osvobozen Alexandrem I roku 1800. Roku 1853, podle dokladů Vitebského generál-gubernátora, rabín Mendel Schneerson z Lubavič ukrýval doma uprchlého vraha, hebrejce Alperoviče (věc vraždy hospodského v Slavutě 15. června 1839). Během pátrání známé aféry rituální vraždy chlapců Maslova a Šerstobitova r. 1853 v Saratově, bylo rovněž zjištěno, že získaná krev křesťanských dětí byla předána rabínu Scheersonovi z dynastie Lubavičů. (G. G. Zamyslovskij : „Ubijstvo Andrjuši Juščinskogo”, Petrograd, 1917, str. 199. Autor byl členem státní Dumy.)

Dnešní hlava chasidismu, Menachem Mendel Schneerson, je už oficiálně, ještě za svého života, prohlášen za mesiáše. Nastoupil po Josifu Izáku r. 1950, ženat, bezdětný. Jeho žena Haja Muška je dcerou Josifa Izáka. Roku 1927 byl Josif Izák Schneerson zatčen představitely Hebrejské sekce (hebrejci-komunisté) a připraven k zastřelení. Ale díky bleskově zorganizované přímluvě západních mocností, rozsudek byl snížen na 10 let pracovního tábora, které opět změnili na 3 roky. Propuštěn byl za 5 dní, aby mohl bez překážek opustit SSSR. Ale jeho archiv a knihovna judejských textů zůstaly v Leningradě a nedávno byly příčinou velkého mezinárodního skandálu. Tak tedy, bylo to v sobotu 12. března 1911, na pozemku cihlárny, která patřila judeánci Zajcevu, pod záminkou postavení starobince, měla být na 300 let otevřena tajná chassidsko-lubavičská centrální synagoga. Na její posvěcení přijel první duchovní a hlava chasidismu Josif Isaak Schneerson. Podle halachy (spis judejských zákonů), na to musí být rituálně obětován člověk, což bylo Schneersonem vykonáno. Dodavatelem lidského materiálu byl správce cihlárny, judej Beilis a Faivel Schneerson, také z Lubavič („strejda Pavel”, nazývali jej svědci. Aby získal svou oběť, slíbil Andruši Juščinskému najít jeho otce, který odjel jako voják na Daleký Východ a zmizel tam beze stop).

Když svědkové zmizení A. Juščinského ukázali na správce Beilise a hebrejce Fajvela Schneersona, jak viděli táhnout vzpírajícího se chlapce mezi cihlami, carská vláda, aniž by věděla proč, stala se předmětem zájmu světového judejsta. Chlapec dostal ostrým rituálním nožem, určeným na košerné zabíjení zvířat, 13 úderů do čela, 7 ran na šiji, 2 na Adamovo jablko, jeden pod nižní čelist. Do podpaží 4, pod lopatky 4, pod levou prsní bradavku 7. Brzo poté svědkové byli otráveni, profesor soudní mediciny Kijevské university N. A. Obolonskij, který dělal pitvu, předčasně zemřel. Hebrejci vyhodili miliony na podplácení a zastrašování. Veškerá liberálně-demokratická banda spustila kampaň sprostých pomluv v tisku (stačí se podívat na seznam podpisů Dopisu ruské inteligenci na obranu Beilise). Na rozdíl od anglického krále Henry VIII, náš „svatý” car Nikolaj První se do sporu nevložil. Nakonec Beilis byl propuštěn, neboť konkrétní důkazy byly ukradené během vyšetřování, část svědků spáchala sebevraždu, ostatní měli strach svědčit. Okamžitě po propuštění z vazby, Beilis uprchl do Ameriky, kde byl vítán jako veliký hrdina hebrejského národa. A řekněte to dnes libovolnému, sebevědomému inteligentu, uslyšíte standardní lež : hnusná pomluva! Beilis byl ospravedlněn a čestně propuštěn na svobodu!

- Další historická lež. Přesně tak. Vždyť ďábel je lhář a Otec lži. Z podobných faktů, rozptýlených jako drahé kameny po celé historii, se snažím vyvodit určitou zákonitost. Všechny fanatické sekty, podle pravidla, se skládají z psychopatů. Jednou jeden čtenář, čistokrevný hebrejec z Leningradu, volal telefonem a řekl mi zajímavou věc. Povídá: „Přečtěte si známého předrevolučního spisovatele”, jmenoval autora, „který psal o Sibiři. Ten výborně vykreslil ruské fanatické sekty, které praktikují to samé, totiž rituální vraždy dětí. Tedy jejich členové, Rusové, zabíjejí ruské děti.” Z těchto přednášek může vzniknout dojem, že ospravedlňujeme hebrejce. Podle něho, nejen u hebrejců, i u jiných národů se to dělá. I dnes existují satanské sekty, zabíjející lidi a dokonce pojídají. Do takových sekt vchází psychicky nenormální lidé, ale podle formule Lombroso, takových u hebrejců je 6x více. Dostáváme koncentraci tohoto krvavého fanatického chování v jednom národě, navíc zatvrzeného judejskou vírou. Více najde čtenář v knize A. Šmakova „Svoboda a hebrejci”. Radím vám ji

hledat v knihovnách. Možná, že je zařazena do zakázaných knih, ale existuje tam. A kdo chce najít, najde...

- Grigoriji Petroviči, teď je glasnost a k 50 tisícům titulů byl otevřen přístup obyčejnému čtenáři. Prakticky všechny zakázané knihy byly zpřístupněny, s výjimkou... knih o antisemitismu. To je glasnosť, to je perestrojka... Autor Šmakov věnoval na hledání tohoto materiálu spoustu času a práce, ale zato objevil dost zajímavých historických faktů. Ve své knize uvádí rovněž mínění třech profesorů psychiatrie, kteří mluví o přímé závislosti revoluce a revolucionářů s psychickými onemocněními. Je pravda, že z těch faktů nedělá žádný vývod. Zato vývod udělal soudruh Stalin. Během Veliké Čistky tyto revolucionáře postřílel, nazývaje je „šílenými psy”. Byly to i slova generálního žalobce Vyšinského. Několikrát při těchto procesech nazýval revolucionáře šílenými psy: Bucharina, Zinověva atd. Stalin během let 1935-1938 likvidoval všechny tyto revolucionáře a my za to připisujeme Stalinovi velké plus. Ale v ta samá léta byly zabiti i mnozí v ničem nevinní lidé. Tehdy, roku 1938, byl zatčen i můj otec, lékař, který v žádné revoluci účast neměl. Oni tenkrát, kromě revolucionářů, sbírali také tak zvané „bývalé”. To byli ti, kteří před revolucí byli inteligence. A nyní, udělejme následující logický krok. Jestliže všichni tito revolucionáři byli historicky odsouzeni, konec konců Stalin je všechny postřílel, bylo by líp, kdyby to udělal car Nikolaj II ještě před revolucí. Kdyby byl car uskutečnil takovou čistku, jakou později udělal Stalin, nebylo by žádné revoluce. Nebylo by 60 milionů lidských obětí, o nichž teď křičí Solženicyn.

- A nebylo by Hitlera. Vždyť on vznikl jako reakce na to, co se odehrávalo v Rusku, spravedlivěji zvané tehdy Sovětská Judea... Ovšem, nás to vede k ještě jedné záhadě: Proč Nikolaj neudělal takovou čistku? Proč duchovenstvo mlčelo? Proč mu neporadilo takovou cestu? Proč nepodalo výstrahu z nebezpečí? Revoluci zavinili nejen revolucionáři, ale i carská vláda a sám Nikolaj Druhý, který obě revoluce dovolil. Vzpomeňte si na Dostojevského: „Jestli někdo zničí Rusko, nebudou to anarchisti, nebudou to komunisti, ale proklatí liberálové.” Byli to právě liberálové na vrchu carské vlády, kteří neudělali nebo nedovolili

provést takovou nutnou a Rusko zachraňující čistku.

- Grigoriji Petroviči, dovolte mi bránit ruské liberály. Oni prostě neměli jinou cestu. Vzpomeňte si, jak vlastně vznikal liberál? Prostý člověk jde do semeniště kultury, Moskevské nebo Peterburgské university. Po 5 letém promývání mozku hebrejskou profesurou tento zblblý diplomovaný specialista jako papoušek opakuje talmudické „pravdy”. Liberály lze jen politovat. Byli obětí systému vyššího vzdělání, které už tehdy bylo plně kontrolované judejským elementem. Bohužel, ty dvě revoluce byly velmi dobře připraveny. Příprava začala zničením záchranného systému státu. Nejprve byla zničena pravá církev, která včas upozorňovala státní organismus na šíření infekce. Po neutralizaci církve byl zachvácen školský systém a začala rozkladná práce nad mládeží v centrálních městech říše. Když tito noví kádrové se rozešli po celé Rusi, nákaza se rozšířila. Liberalismus zachvátil celou zemi. Základní kámen revoluce byl položen, když, jak ve Francii, zavřeli poslední oddělení Inkvizice. Inkvizice byla záchranný systém státu. Skončila Inkvizice, začala Veliká Francouzská revoluce. A proto, po prostudování těchto otázek, ve svých knihách nazývám 13. oddělení KGB „novou sovětskou inkvizicí”. Přišel jsem k názoru, že Inkvizice nebyla tak špatná, jak ji vykreslují dnešní encyklopedie. Za těch 300 let, které uplynuly od posledního zapálení hranice, můžeme si jen představit, jaká vrstva lží byla vylita na hlavy svatých otců Inkvizice... Nejen to, ale i slovo samo bylo natolik pošpiněno degeneráty, že automaticky vyzývá negativní podmíněný reflex, jako zvonění na psa u akademika Pavlova.

- Grigoriji Petroviči, vy jste ve svých knihách napsal, že množství obětí inkvizice bylo silně přehnáno. Ty miliony sežehnutých v plamenech inkvizice byla stejná lež, jako 6 milionů hebrejských „obětí hitlerovského holokaustu”? Vzpomněte si na větu, podle které ďábel je lhář i otec lži a kromě toho Kníže tohoto světa, Kníže tmy a bůh naší doby.

- Grigoriji Petroviči, to znamená, že když se Gorbačov s Bronfmanem dohodnou, Rusko se osvobodí od 2 milionů hebrejců, od fanatického kvasu, a mnohé problémy Ruska budou vyřešeny? Ne, tak to neberte. Zapomínáte, že v Rusku zůstane 17 milionů míšenců,

nebo jak je nazývá ruský lid, prožidů. A v tom je, věřte mi, celý problém. Myslím, že najít jeho skutečné řešení se nikdy nepodaří, ale je možné, ba i nutné jej omezovat. Na tom dneska zakončíme analýz Šmakovovy knihy. K utvrzení probraného materiálu radím přečíst si rozbor knihy zákonů Josefa Karo „Šulchan Aruch”, což v překladu značí prostřený stůl; rozbor je napsaný Karlem Eckerem, soukromým docentem královské akademie v Münsteru. V jeho studii „Hebrejské Zrcadlo v denním světle” je uveden zjednodušený výběr „100 zákonů ze Šulchan Aruch”, které jsou právním kodexem hebrejstva až dosud. V příští lekci se chopíme studia antisemitismu, a proto vám dávám jako domácí cvičení udělat rozbor památníku lidové tvorby zvaný „Poema o Židovi”, jejímž autorem byl prostý ruský člověk, který zmizel v stalinských lágrech. Zde historie sovětského režimu je vyjádřená ústy národa. Jak se říká, hlas národa, hlas Boží. Vaším úkolem bude rozhodnout, je-li ta báseň historickou „bylinou” podobně jako bylo „Slovo o pluku Igorově” anebo jde-li o antisemitský paskvil? A učte se samostatně myslit.

Dnes budeme pokračovat v naší sérii přednášek na tému „Boží národ”. Budeme zde rozebírat staletý problém, kterému se říká hebrejská otázka. Cílem našich přednášek bude pomoci hebrejcům bojovat proti antisemitismu. Za tím účelem bude nutno především analyzovat zdroje tohoto jevu. Definovat, co je semitismus a co je antisemitismus. Zabývám se tímto problémem už od roku 1949, napsal jsem na toto téma celou řadu knih. Během vědecko-výzkumné práce, kterou vedu už mnoho let, podařilo se mi

vytvořit unikátní archiv a kromě toho osobní kartotéku, kam jsem zapisoval nejpodstatnější fakta a třídil podle témat výzkumu. V této kartotéce mám také téma s globálním názvem "antisemitismus" a v závorce "antižidismus". Druhý název - "antižidismus" - jsem udělal proto, abych nemusel dávat všechny hebrejce na jednu hromadu, ale rozdělil je na "dobré" a "ne zcela dobré". Informace do této rubriky jsem sbíral z mnohých zdrojů. Jedním z hlavních byl hebrejský časopis na ruském jazyce „Nové ruské slovo”, vydávaný v New Yorku. Takže v podstatě budu vám nabízet informace ne z antisemitského, ale ze semitského, dokonce je možné říct, ze sionistického tisku. Je nutno ovšem umět číst i mezi řádky a trpělivě sbírat informace, které v nich jsou rozsypány jak drahokamy v kupě hnoje. Pohřbeny ve velké kupě měly malou cenu, ale vylovené na světlo, kalibrované a navlečené na nit spojující myšlenky, nabývají nezaplatitelné hodnoty. Předložím vám několik příkladů takových drahokamů. V Novém ruském slově z 15.8.1982, semita J. Reitman si stěžuje, že hebrejec Heinrich Heine byl antisemitou a přátelil se s druhým antisemitou Karl Marxem, rovněž hebrejcem... Tato maličká informace, vzatá z hebrejského tisku, je velmi zajímavá. Ukazuje, že vynikající německý básník Heinrich Heine byl antisemitou, a současně potvrzuje, že Heine byl hebrejec. Co je na tomto příkladě zvlášť zajímavé: Heine veškerý svůj talent směroval na všelijaké podrazy a šprýmy. Například, napsal báseň o Německu, které bylo jeho vlastí. V této básni „Zimní pohádka”, srovnával Německo s nočníkem. To jest, plival na svou vlast tak, že více už nelze. Hodně žluči, hodně zla, velmi nespravedlivě. Vlastně to je typická črta hebrejského talentu. Heine byl bezpochyby talentovaný básník, ale svůj talent využíval na nadávky a plivání na zemi, v které se narodil a kde žil. Jeho konec byl však velmi smutný. Ve středním věku ho skosila myopathie a posledních 10 let života pomalu umíral v "matracové mohyle”. Tak byl zničen ochrnutím, že nemohl vstát z lůžka. Všimněme si, že jeho nemoc byla degenerativní, a ze statistiky my už víme, že mezi hebrejci psychických a degenerativních nemocí v Německu bylo 8x více, než mezi nehebrejci.

To je smutný příklad ze statistiky. Heine, básník, profesionální buřič, revolucionář, nihilista. A dočítáme se, že tento semita-antisemita, se přátelil s Karlem Marxem, rovněž semitou-antisemitou. Toto přátelství je opět značně charakteristické. Ve vnitru duše je nihilista a permanentní revolucionář, a ke komu je přitahován? K odpornému Marxovi, který nám vyrobil teorii komunismu a který sám byl, opakuji, semitou-antisemitou.

- Grigoriji Petroviči, nedávno byla v NRS informace, že hlavou Ku-Kux-Klanu na Floridě byl skrytý hebrejec. Když se to rozneslo, v Ku-Kluk-Klanu žádali vyhnat ho z organizace. Když odcházel, řekl jim, že jsou špatní antisemité, a že on založí svůj, nový Ku-Klux-Klan, který bude nadávat na hebrejce více, než oni. On že pochází z korektní hebrejské rodiny... Ano. To je jaksi obvyklý zjev. Nejschopnějším a nejhorlivějším antisemitou bývá zpravidla člověk se siónskou krví. Zde přichází na mysl analogie se zlodějským gangem. Nejlepší kritik kriminální společnosti je bývalý trestanec. Výborně zná jejich zvyky, všimne si i toho, co obyčejní lidé, i zkušení policisté, nevidí.

- Proto hebrejci tolik nenávidí konvertity. Upřímný konvertita je hebrejec, u kterého se probudilo svědomí. Bude odhalovat a žalovat na své spolubratry sveřepěji a s lepšími argumenty, než kdokoliv jiný. Ano. Ve své knize „Protokoly sovětských mudrců” jsem popisoval a citoval nejchytřejšího a nejslušnějšího antisemitu Ameriky, Benjamina Friedmana, který během mnoha let vydával časopis „Common sens” (zdravý smysl). To byl 100% hebrejec-konvertita, který své značné jmění zcela utratil na antisemitský tisk. Když zestárl, šel s uspokojením zemřít do karmelitánského kláštera v Kanadě.

- Dovolte mi zmínit se o Bobby Fischerovi, šachovém mistru světa. Je polo-hebrejec po matce, ale podle izraelských zákonů je hebrejcem. Pokusili se ho včlenit, coby hrdost národa, do všech hebrejských encyklopedií, ale on jim napsal, že se zříká hebrejství a že je antisemitou. Ano. I smích, i hřích. Ale měl skutečně ohromný talent. Byl mistrem světa, kterého nikdo nikdy neporazil, křičel to do celého světa, současně s Borisem Spasským. Dojemné a tragické. Tragické, protože Bobby Fischer zřejmě onemocněl psychickou chorobou. Nebudeme se tím blíže zabývat, ale talent měl skutečně veliký.

Jeho matka byla hebrejka-psychopatka, známá tím, že jednou se přivázala řetězem k ohradě Bílého domu jako protest proti něčemu... Nebo jiný příklad. Roku 1962 za antisemitismus soudili Ku-Klux-Klan státu New York. Hlučná aféra. Během soudu vyšlo najevo, že hlavou tohoto oddělení také byl hebrejec. Později se zastřelil. Jak vidíme, rovněž tragické zakončení. Zde jste viděli, že z drobné informace, ze tří řádek v časopise NRS jsme se dostali k široce sahajícímu problému a dokopali se k všeobecně platnému zákonu. --Pokračujeme v listování mojí kartotékou. Zjišťujeme, že antisemity byli filosofové Schopenhauer a Fichte. Tato informace je vzata z knihy Šmakova „Svoboda a hebrejci”, str. 219-222. Šábesgojů nebylo mnoho mezi německou inteligencí. Jedním z takových vyrozenců byl básník Lessing, autor básně „Nahan Mudrc”, v níž stál zcela na straně hebrejců. On je přímo vychvaluje. Jen maličká ilustrace. Je zima roku 1942. Válka. Hlad a mráz. Já jsem aspirantem Industriálního institutu Ždanova v městě Gorkij. Současně, abych neztrácel čas a zdokonaloval své znalosti německého jazyka, navštěvoval jsem Pedagogický institut cizích řečí. Naší profesorkou němčiny byla stařenka jménem Sokolová. Skvělé ruské jméno, ale byla to čistokrevná hebrejka. Bylo jí už skoro 80 let. Taková maličká, vyschlá babička. Velmi milá. A co jsme s ní studovali tu zimu? Lessingův „Natan der Weise”, tedy toho samého Natana Mudrce. Stejný princip: kukačka chválí kohouta za to, že on chválí kukačku. To, že nejostřejší antisemité pochází od samých hebrejců je známo odedávna. Ve středověku na bohoslovecké disputace proti rabínům posílali pokřtěné hebrejce-kapucíny. Nejlepšími antisemity středověku byli pokřtění hebrejci. Podle principu „Semilia semilibus curantur”, podobní poznají podobné. O těchto disputacích psal i pokřtěný hebrejec Heinrich Heine ve svém díle „Disputi”. A ještě jedna zajímavá informace z NRS z 15.5.1986. Verše Vladimíra Vysockého: Kde je záruka, že žid V Mauzolei neleží? Říká se, že Adžubej

Dříve taky byl hebrej. Mezi Rusi téměř nikdo neví, že Lenin byl polo-hebrejec. Ale sami hebrejci o tom dobře vědí. Pro nás byl polo-hebrejec, ale podle hebrejských izraelských zákonů, byl celý hebrejec. Adžubej svého času byl šéfredaktorem novin „Pravda”, ženatý s dcerou cara Nikity Chruščova. Pro Rusy, Adžubej je vydáván za jakéhosi kavkazce, ale ve skutečnosti, byl čistokrevným hebrejcem. Jeho otec i matka byli hebrejci. V době Veliké Čistky otec byl zastřelen. Matka později se vdala za Adžubeje a kavkazec Adžubej ho adoptoval. Tak vznikl hebrejský chlapec jménem Adžubej. Dcera cara Nikity z prvního manželství, dcera hebrejky Naděždy Gorskoj, pokrevně byla polo-hebrejka, izraelsky celá hebrejka. Co ji přitahovalo? Táhlo ji to k hebrejci Adžubeji. Ke svým. Volání krve ! Vidíte, jak zajímavou informaci můžeme dostat z jednoho čtyřverší Vladimíra Vysockého, publikovaného v hebrejském časopisu NRS z 15.5.1986. Ještě jedna zábavná informace v mojí kartotéce - Liga „B'nai Brit” (ústředí hebrejského zednářství) dosáhla zákaz inscenace Shakespearova Kupce Benátského. Negativní osoba této hry, chápejte, vrhá stín na všechny hebrejce. Zřejmě přijde na řadu i Puškin, který svého času napsal: „Přišel ke mně zavrženíhodný hebrejec”, pak i Lermontov: „Ve všech nářečích mluví, nejspíš je žid”. A to nemluvím už o Gogolovi s jeho „Tarasem Bulbou...” Myslíte, že předchozí odstavec jsem sebral z nějakého antisemitského tisku? Ale kdež, napsal to hebrejec Tesler do NRS 27.8.1983 na stránce 11. Tomuto hebrejci se zdálo směšné, že hebrejská organizace, byť velmi mocná (B'nai Brit v USA je pokládána za hebrejské Gestapo), bojuje v Americe o zákaz velikého Shakespeara. Zde vidíme, jak hebrejec (normální) upozorňuje své pomatené bratry, že teď už ztrácí míru soudnosti. --Další informace: „Ve středověké Evropě, pod vlivem katolické církve, vznikl obraz hebrejce jako ďáblova spratka." Je to z knihy „Istoria evrejskogo naroda” (historie hebrejského národa) pod redakcí profesora Eitingera, Tel Aviv, 1972, str. 359.

Stojí za to, zapřemýšlet nad otázkou, proč hebrejci neustále bojují s křesťanstvím? V bibli je Kniha Proroka Isaima. Prorok Isaim byl hebrejec, ale provozoval

takový antisemitismus, jaký dnes těžko někde najdete. Přečtěte si to sami, Isaim 1:4, 6, 19, 23, to znamená hlava I, verše 4, 6. 10, 23.

Já jsem svého času pročetl celou obšírnou a seriozní knihu Historie hebrejského národa, objem 872 stran. Bedlivě jsem ji studoval. Můj dojem je, že celá historie hebrejského národa je historií antisemitismu.

- Grigoriji Petroviči, opět mohu připomenout analogii se světem kriminality. Nabídnete-li nějakému lotrovi napsat historii své bandy, tak dostanete jen kompletní seznam : jak kdo byl vězněn, jak uprchl z vězení, znovu zatčen tam a tam, osvobozen dne... a podobně. Takže, až budou popisovat historii bionegativního národa, je plně pochopitelné, že to bude historie toho, jak je všude nenáviděli a odevšud vyháněli a oni se jim za to krvavě a krutě mstili. Máte pravdu. Hebrejci prakticky bojovali se všemi národy na světě, s celým světem. A pak vyjí na celý svět, jak je všichni nenávidí. Bojují a vyjí. Bojují a vyjí. Bojují a vyjí. Století za stoletím. Eminentní hebrejský historik S. Dubnov (1860-1942) psal: „... u hebrejce loajálnost k hebrejskému národu stojí na prvním místě, zatímco loajálnost ke státu, v kterém žijí, je na druhém” (v článku „Pisma o starom i novom evrejstve”, kde píše o době, zahrnující první ruskou revoluci: 1897-1907).

O tom samém píše také profesor Eitinger (str. 624). Tvrdí, že začátkem 20-tých let v Německu hlavními nositely antisemitismu byly kruhy inteligence - vědci, spisovatelé a novináři. Asyrolog Friedrich Delig publikoval r. 1920 knihu „Veliký podvod”, kde tvrdil, že hebrejci jsou duchovně neplodní, že je to „národ dobrovolně se zřeknuvší své vlasti...”, že všechny jejich zákony a postupky jsou nemravného a přestupného charakteru, že nevnesli vkladu do světové kultury a etiky, že hebrejský Bůh je karikaturou idei božství atd, atd. V jeho stopách šla celá řada historiků, biblických kritiků a orientalistů, kteří v invektivách hebrejců šli ještě dál. V tu dobu se objevila kniha Oswalda Schpenglera „Soumrak západního světa”. Profesor Eitinger o ní píše: „Tato kniha prosycena nepřízní k hebrejstvu, měla veliký úspěch. Po ní vycházely jedna za druhou knihy, obsahující různé „vědecké” rasistické teorie. Všechny měly příznivý ohlas a vycházely v ohromné tiráži.” Tento dlouhý citát je z té samé knihy „Historie hebrejského národa”. Příznačné je, že to vše se odehrávalo v Německu dvacátých let, při plné emancipaci hebrejců. Ani v jedné zemi Evropy hebrejcům se nežilo tak dobře, jako v Německu, jenže... současně s tím v německé inteligenci byl takový antisemitismus.

- Grigoriji Petroviči, v Evropě dosud se vypráví, že hebrejci v Německu si tenkrát vedli zrovna tak, jak ve své době NEPmani v Rusku. Oslavovali svátky v restauracích, najímali celé sály, vedli si provokativně v moment, kdy většina obyvatel, po devastační první světové válce žila v bídě a dluzích. Vše bylo tak. Je škoda, že hebrejský národ se nenaučil dělat poučení ze své historie. --A ještě jedna zajímavá informace z té samé knihy Historie hebrejského národa. „Na základě Norimberských zákonů o čistotě rasy, byly zakázány sňatky a mimomanželské vztahy mezi hebrejci a nehebrejci.” To ale znamená, že Norimberské zákony o čistotě rasy v podstatě aplikují na hebrejce jejich vlastní, hebrejské zákony. Vždyť hebrejské náboženské zákony, jak si pamatujete, zakazují smíšená manželství.

- Rabíni by měli vítat tyto hitlerovské zákony. Vychází z nich, že Hitler byl svého druhu stoupencem rabínů. Ano. Kupodivu, čtvrt-hebrejec Hitler aplikoval ty samé hebrejské zákony jako rabíni, pouze použil je proti samotným hebrejcům. A ještě jeden malinkatý detail : hebrejcům, podle Norimberských zákonů, nebylo dovoleno najímat árijské služky mladších jak 45 let. Je vidět, že Hitler si vzpomněl na svoji babičku, která dělala služku v hebrejském domě a otěhotněla od syna jeho pána-hebrejce. Výsledkem čehož na boží svět přišel čtvrt-hebrejec Hitler. Zřejmě si vzpomněl na svého dědečka a dal zákonné omezení: do 45 let. Němky do 45 let neměli právo pracovat v domech hebrejců prostě proto, aby na svět nepřicházeli takoví hebrejští míšenci (str. 697-698). Druhý zábavný detail z kartotéky. „IRS Newsletter”, prosinec 1983 - mám celé číslo 3 zde. Je to o tom, jak bláznivý hebrejec podpálil svoji synagogu. Předtím seděl v blázinci. Než ho našli, křičeli o zapálení synagogy na celý svět. Když se zjistilo, že autorem je hebrejec, okamžitě zmlkli, jakoby se nic nestalo. Ta samá historie. Stejný zákon: Had požírá sama sebe. Proč ten hebrejec nezapálil libovolný dům, a právě synagogu? Možná, že je blázen, ale proč jeho nenávist se obrací právě na synagogu?

- Mně to připomíná analogický skandální případ v Brooklynu. Tam jednoho z chasidských hebrejců s pejzy chytli na ulici a oholili mu fousy, což po hebrejsky je

málem narušení dívčí nevinnosti a strašná potupa pro hebrejce. Celá policie Brooklynu byla na nohou. Hledali proklaté antisemity... Ale zjistilo se, že to udělali ortodoxní hebrejci z druhé sekty. Mládenci ho chytili kvůli nějaké aféře jeho otce a uřízli mu pejzy. No vidíte. A ještě jeden příklad. V ruské literatuře byl dosti známý spisovatel Vasilij Vasiljevič Rozanov. V článku „Anděl Jehovy u hebrejců” píše o vztahu hebrejců ke gojům takto: „...je možné léčit nemocného, ale je možné mu dát neúčinný lék. Je možné zkazit literaturu gójů. Lze zkazit jejich průmysl a trh.” Dodávám, že sám Rozanov byl dvojaké povahy a z hlediska vyšší sociologie degenerátem a psychicky nenormálním. A myslím, že i sexuálně. Ve 20 letech se ženil s čtyřicetiletou, což normální muž nedělá. Důvod své svatby vysvětloval takto: Ta žena byla kdysi milenkou Dostojevského a on, z obdivu k Dostojevskému, si ji vzal. Manželství ale mělo krátké trvání. Psychopatka ho vyhodila. V článku „Anděl Jehovy u hebrejců” Rozanov vystupoval jako antisemita, ale brzo nato začal hebrejcům podlézat. Chameleon byl prostě neuvěřitelný. Když už mluvím o dvojakosti známých spisovatelů, ukážu vám materiál, který mi nedávno poslal jeden z mých čtenářů. Je to úryvek ze Sebraných spisu Saltykova-Ščedrina, vydav. Chudožestv. literatura, Moskva, díl 15, kniha 1, str. 296-299. „Shromáždil náčelník hebrejce a povídá jim: "Řekněte mi, zkurvysynové, v čem podle vás spočívá škoda?" - A odpověděli mu jednohlasně: škoda nebude, dokavád naše proghrama vyplněna komplet ne bude.” „A proghrama naše takova: Abysme my, hebrejci hovorili, a druhy mlčeli. Aby naše hebrajská navrženi přijimali hned, a přani druhych zustavaly bez povšimuti.” „Aby nas, zkurvysyny, hýčkali a chovali v bavlnce, v kandalech. Aby o nás, parchantech, nikdo slovo říct nesměl a my, hebrejci, na koho pomyslíme, udělame co chcem. Když to komplet nesplněno bude, tak bude velki škody.” A přitom, Saltykov byl dost ceněn od sovětského režimu. A ještě jeden citát : „Ti, kteří se nazývají judeáni, nejsou jimi, ale houf ďábelský.” To je z Apokalypsy. To znamená, že sama bible píše, že hebrejci jsou bandou satanovou [2:9]. A ještě jednou z „Odhalení Joanna Bogoslova”: „Judeánci dnes už jsou synové Ďábla a část Antikrista”. To je jasný antisemitismus. Odkud je to? Z bible. A hle, Epištola svatého Pavla k Titovi: „Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové mysli, zvláště ti, kteříž jsou z obřízky, jimž musejí

ústa ucpána býti ; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.” [I:10-11] „...A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře, nešetříce židovských básní, a přikázání lidí těch, kteříž se odvracejí od pravdy.” [I:13-14]

- Jenže sám římský papež Jan Pavel Druhý, na Druhém světovém kongresu nařídil opravit Bibli a vyškrtnout z ní všechna místa, která hebrejcům nevyhovují. Máte pravdu. Ale ještě jeden zábavný fakt: Hebrejec D. Antonov vypustil svoji knihu o Izraeli, nesoucí název „Západňa”, vydavatel „Čechograd”, Západní Německo, 1983. V ní tento izraelský hebrejec volá: „Bij židy, spas Izrael!”. Prostá anekdota. Je to o hebrejcích, kteří, namísto do Izraele, jedou z SSSR do Ameriky a které sami naši hebrejci v Izraeli už nazývají... kosmopolity bez vlasti. Hlásí nám o nich hebrejec E. Karamzin v monarchistickém časopise „Naša strana” z 29. prosince 1984. Tento hebrejec-monarchista E. Karamzin emigroval z SSSR, do Izraele nejel, do Ameriky ho nepustili a usídlil se v Paříži. Mám v kartotéce jeho zajímavý citát: U agresivního antisemity lze vždy spatřit několik hebrejských rysů. Nejzjevnější antisemité pocházejí vždy ze samých hebrejců... Význačnými antisemity byli: Tacitus, Pascal, Voltaire, Goethe, Schopenhauer, Kant, Wagner...” Citováno ze zajímavé seriozní knihy Otto Weiningera „Sex a charakter”, S. Peterburg, 1914, str. 297. Také tam uvádí takové zajímavosti, jako to, že židofilové byli Nietzsche a Lessing. O Lessingovi jsme už mluvili. Teď navíc se dozvídáme, že i filosof Nietsche byl rovněž židofilem.

- Nyní chápu, proč bývalí sovětští hebrejci na Britton-Beach tak aktivně prodávají knihy filosofa Nietzsche. Člověk by myslel, je divné, že najednou hebrejci prodávají jeho knihy... Tady vidíte, v čem to vězí. Filosofie Nietzsche je filosofií vůle k moci, a do značné míry i filosofie nenávisti k lidem. Je tedy vnitřně svázána s Talmudem. Talmud bojuje proti celému světu, Nietzsche také bojuje proti celému světu. Máme zde pokrevní příbuznost, ale i bezútěšný zákon : z Nietzsche vyšel hitlerismus. Hitler zbožňoval Nietzsche. Teorie světlovlasé bestie: padajícího podraz. Teorie Nadčlověka. Vidíte, jak je to zamotané. Ale nejostřejším antisemitou ze všech německých antisemitů byl filosof Kant („Kritika čistého rozumu”). Největší německý filosof Kant byl také největším antisemitou.

O tom píše hebrejec Otto Weinninger (str. 356). Weininger byl sám velmi zajímavá osobnost. Díky té knize se stal velmi známý. Jenže ta kniha je velká bibliografická vzácnost. Dostal jsem ale kopii a bedlivě ji prostudoval. Četl jsem ji s tužkou v ruce celý měsíc. Předtím jsem věděl o Weiningeru pouze z encyklopedie. Byl to posedlý génius. V 22 létech obhájil disertaci na doktora filosofie. Ta se stala základem jeho výtečné knihy „Sex a charakter”. Ten den, kdy obhájil svou disertaci, přešel z judaismu na křesťanství. Brzo poté, prohnal si hlavu kulí. Kniha bouřlivě proletěla světem, bylo mnoho nových vydání. V hebrejské encyklopedii autor zabírá značné místo. Jedni ho nazývají géniem, jiní degenerátem. Když jsem prostudoval jeho knihu, byl jsem zklamán. Weininger se mi jevil velikým ženo-fóbem. No, existují lidé homosexuálové, bisexuálové, nedávno se objevili i trisexuálové (tj. dnes je muž, a zítra už bude ženou), ale málokdy jsem potkal v tisku takových ženo-nenávistníků, jako Weininger. V tom nemohu s ním souhlasit. Byť by byla polovina žen ztělesněním pekla, tak už druhá polovina musí být dobrá, jak se říká fifty-fifty. A to i podle statistiky dr Kinsey. Ale názor Weiningera na hebrejce nepostrádá zájmu. Když jsem pracoval na vyšší sociologii a psal si do kartotéky vše zajímavé, chtě nechtě jsem se vracel k bibli (obzvlášť Pátá kniha Mojžíšova, hlava 28).

- Pátá kniha, rusky Druhý zákon, latinsky Deuteronomium je nejnenávistnější judejská kniha. V tom to je. Druhý zákon je nejlevitštější kniha. Četl jsem ji před 10 lety, a už tehdy jsem si poznačil v kartotéce, že tam je strašný antisemitismus. Hle, ještě jedna zábavná poznámka. Velkým antisemitou byl slavný spisovatel Romain Rolland, nositel Nobelovy ceny. A proč se z něj stal antisemita? Kvůli nezdařenému manželství s hebrejkou Breal. Nutno říct, že to nebylo náhodou, k tomu došlo zákonitě. Dost často jsem se setkal s lidmi, kteří se stali přesvědčenými antisemity v důsledku nezdařeného manželství s hebrejci.

- Grigoriji Petroviči, podle zákona vyšší sociologie, když takové manželství se rozpadne, je to jen plus. Znamená to, že druhá polovina byla normální. V takovém případě velké plus Romainu Rollandovi.

Podle pravidla, ano. Jestliže oba byli nenormální, vše je v pořádku. Ale jestliže jeden z nich je normální, tehdy vznikají skandály a nepříjemnosti. Nakonec to vede k rozluce. Ještě dodávám, odkud jsem sebral informaci o Rollandovi. Píše o tom hebrejec Boris Suvarin v časopise „Kontinent”, číslo 29, ročník 1981, str. 211. Je to hebrejský časopis, kde redaktorem byl Voloďa Maksimov, mimochodem ožrala, loozer, alkaš.

- Rus ? Ne, hebrejský míšenec, ačkoliv hromovým hlasem vykládá všem, že obřezaný není. Jedním z největších antisemitů byl i proslavený Eichmann, kterého hebrejci unesli v Argentině, přivezli do Izraele a tam pověsili. Zajímavý typ. Problém je v tom, že Eichmann byl čistokrevným hebrejcem-konvertitou. Byl také hlavním Hitlerovým činitelem ohledně konečného řešení problému hebrejců. Kromě toho, Eichmann kulhal - od narození. Jak víme, dědičné ochromení pochází ze špatné genetiky. A on, jakoby se mstil hebrejcům za svoji nešťastnou krev. Opět máme tragikomedii. Všichni z vás se učili o známém anarchistu Bakuninovi, který jeden čas spolupracoval s Marxem. Ale protože byl skutečným anarchistou, pohádal se s ním a vystoupil z První Internacionály.

- To byl ten Bakunin, jehož spisy studují naši noví anarchisté? Jsou jím nadšeni a tvrdí, že jeho práce byly deformovány, jeho role v historii byla podána nesprávně. Právě tento Bakunin nazýval hebrejce nejhorší sektou v Evropě. Malá vzpomínka. Třebaže byl Bakunin jasně bionegativním člověkem, měl děti. A dodnes v Paříži žije jeho pravnučka Kaťka Bakunina. V hebrejském časopise NRS systematicky dělají sbírku na Literární fond na pomoc vědcům a spisovatelům v exilu. Zásadně publikují jména dárců, avšak nikdy neříkají, komu ty peníze dávají. Ale jednou tak čtu dlouhý článek od hlavního redaktora Andreje Sedycha (dívčí jméno po matce Cvibak). Píše o tom Literárním fondu, ale najednou se přeřekne... ...a dozvídám ze, že mnohá léta platili penzi Bakunině, pravnučce revolucionáře. Otázka: A za co? Bakunin byl veličina čistě odpuzující: otec anarchismu, sám anarchista, spolupracoval s Marxem... Kdyby jí pomohli jednou, dvakrát, ale oni platili penzi... Opět je zde těsné spojení mezi hebrejci a profesionálními revolucionáři, nihilistami a buřiči. Nejen že vydržují je samé, ale i jejich vnuky a pravnuky.

Ať si tam v Paříži spokojeně, šťastně žije tato starouška. Jenže oni sbírají peníze v celé ruské diaspoře s tvrzením, že budou sloužit ruským vědcům a spisovatelům v emigraci. Lež, podvod. Ale dá se vysvětlit. Ekaterina Bakunina v Paříži psala své slaboučké veršíky, mezi nimi: „Nade mnou jest Satan nebo meč...” Tedy na místě Boha. Také se proslavila tím, že napsala „Historii ruského zednářství”. Vlastně sama vnučka Bakunina byla takovou zednářkou, jakým byl i její děd, což je nemalá zásluha před hebrejstvem. Tu máte vysvětlení, proč jí dali penzi. --Další fakt z kartotéky - zakladatel sionismu a zakladatel státu Izrael byl Theodor Herzl. Na jeho počest staví v Izraeli památníky, jeho jménem nazývají ulice. Je to velmi známá osobnost. Ale málokdo ví, že děti Theodora Herzla se zřekly svého otce. Přestoupily na křesťanství a staly se zuřivými antisemity. Opět, jak vidíme, tragikomedie..

- Grigoriji Petroviči, jednou jste nám říkal, že podle slov jednoho vašeho čtenářehebrejce, že hebrejství je nemoc. Možná tedy děti Herzla pochopily, že jsou nemocné, a v naději, že se tím vyléčí, vrhly se na druhou krajnost, přešly na křesťanství. Ale tato nemoc se nedá léčit... Máte pravdu. Tento hebrejec mi řekl: „Grigoriji Petroviči, hebrejci nejsou národ, nejsou lid, je to nemoc”. Ostatně, on sám byl psychicky nemocný a jeho matka zemřela na psychiatrii. --Také čteme často v novinách o lybijském plukovníkovi Muammaru Kaddafim. V americkém tisku o něm píší: šílený plukovník, nepřítel Izraele a vrah číslo jedna.

- Říká se, že Kaddafi prohlásil: „Dejte mi atomovou bombu a hned ji shodím na Izrael”. Nevím, jak to dopadne s Izraelem, ale tuto ubohou zemi, Libyi, amerikáni už bombardovali. Kvůli podobnému prohlášení. Kvůli "antisemitismu". Při takovém bombardování zahynula Kaddafiho sestra. Problém je v tom, že tento plukovník Kaddafi je polo-hebrejec. Jeho matka byla hebrejka. Podle izraelských zákonů je Kaddafi celý hebrejec, halachický žid. Jeho bratr žije v Izraeli. Vyznejte se v takové zamotané situaci.

Kaddafi už za svých studentských let v Kahýře seděl v blázinci. Jak je to možné, že v mládí seděl v blázinci a potom se stal diktátorem Libye? Docela jednoduše. Jde o komplex vládnutí. O tom, že jeho matka je hebrejka, psalo se zde v Americe v hebrejském ortodoxním tisku. A ještě jeden málo známý, ale podstatný fakt z historie antisemitismu. Atentátu na Alexandra II se zúčastnili dva členové Narodnaja volja: Ruský Rysakov a polský Grišněvskij. Cara zabila druhá bomba, kterou hodil Grišněvskij. Grišněvskij byl skutečně polský hebrejec jménem Appelbaum s falešným pasem na jméno Grišněvskij. Je to vše podrobně vylíčeno v dobře dokumentované knize A. I. Loseva „Žizněopisanie rossijskih imperatorov”. Kniha přetiskuje i apelace v novinách po potrestání židů-vrahů cara. Popisuje se zde i následek tohoto atentátu: první hebrejský pogrom v dějinách Ruska. Po této vraždě, Alexandr III zavedl 3. května 1882 zákon o "čertě osedlosti"

[hranice trvalého pobytu] pro hebrejce.

- Jó, tak proto vznikla črta osedlosti ! A dodnes o ní křičí hebrejci. Podle nich, carská vláda, vystrašená úspěchy hebrejců, pokusila se ohradit hloupé, ožralé a lenivé ruské sedláky od čestných, nadaných a podnikavých hebrejců. Potvrdil to hebrejský historik z 3. emigrace E. Manin v NRS z 21.3.1986. Je to rozumný člověk. Přesvědčte se sami. Hebrejci-historikové o této vraždě cara psali desítky článků, a vždy Grinevickyj byl představen jako Polák. Ale my dobře víme, že byl polským hebrejcem jménem Appelbaum. A právě jeho bomba zabila cara. Občas mám takový dojem, že pohrávat si s antisemitismem, hrabat se v tom, přináší hebrejcům sadistickou rozkoš. Například, v NRS z 22.10.1986 hebrejec Mark Roitman z třetí emigrace píše, že antisemity byli následující velcí spisovatelé: Shakespeare (obraz Šajloka v Kupci benátském), Puškin (lichvář Solomon ze Skoupého rytíře), Lermontov (hebrejec Šprich z Maškarátu), Gogol (popis hebrejců v Tarasu Bulbovi). No a další dodatek k této listině. Prý tam už přidali i Čechova (jeho Tina). Prostě, hebrejci vzali všechny génie světa a všechny ruské spisovatele a zařadili je mezi antisemity. Kdo má pravdu a kdo ne? Na jedné straně, géniové světové kultury, na druhé, hebrejčíci z Nového ruského slova... Všichni známe velikého ruského dramaturga A. N. Ostrovského. Je to otec ruského národního divadla.

Napsal velmi zajímavou věc, „Domostroj”. Je to slovní med a duševní strava. Sám si ji cenil. Ale co o ní víte vy? Co jste o ní slyšeli?

- Současná sovětská inteligence hovoří o Domostroji jedině záporně. Já vím, jejich písnička je - my náš, my nový svět budujeme... Ale historie ruské kultury i náboženství staví Domostroj do stejné roviny, jako největší díla lidské mysli. Obsahuje základní pravidla, jak organizovat dobrou harmonii v domácnosti na ruský způsob.

- A proto v sovětských školách se o tom neučilo, dokonce vtloukali do hlav dětí negativní vztah k samému slovu domostroj !? Ano. V Domostroji se mluví o vztazích mezi hlavou rodiny a dětmi, mezi mužem a ženou. Byla to jakási ústava ruského života. Kniha byla v SSSR zakázána, vyloučena dokonce ze seznamů knihoven. Pokoušeli se ji vymazat z paměti lidí. Z legrace nazývám své čtenáře svými agenty. Oni mi velmi pomáhají, vždyť nemohu bojovat sám. Stejně tak i moje knihy, jsou vlastně výsledkem kolektivní práce. Jeden z mých čtenářů-koautorů mi nejprve telefonoval, pak mi poslal kopii Domostroje. Je vydán na církevně-slovanském jazyce. Takže budu vám nejprve číst v staroslověnštině, pak vám to vysvětlím.

- Grigoriji Petroviči, vzpomenul jsem si, ve vesničce pod Pitěrem, kde jsem trávil léto, babičky mi povídaly, že za starých časů, když křesťan uviděl žida, byť i šel na druhé straně ulice, byl povinen zajít do sauny a umýt se. Pokládali hebrejce za morové plemeno. Tohle pravidlo zde je také (v překladu): „Kdo bude jísti s hebrejci matsu, nebo kdo bude se léčit u hebrejského lékaře, nebo kdo bude se mýti v baně společně s hebrejci...” Ostatně, v dnešní době v Americe veškeré turecké hamamy a ruské bani jsou vlastně veřejné kluby pederastů. Pederasti používali sauny odjakživa. Zde, v Domostroji se píše, že kdokoliv z křesťanů půjde s hebrejcem do koupele, či jakkoliv se k nim připojí, duchovní bude vyhnán, zbaven své hodnosti, miranin [nižší klerikál] bude vyloučen z církve. Je to vzato z předpisů Vasila Velikého a Ekumenického chrámu v Konstantinopolí. To znamená, není to jen v Domostroji. Domostroj napsal kněz Silvestr, jak vidíme, podle pravidel Vasilie Velikého!

- A co to blbne římský papež dneska ? Poslední katolický Ekumenický koncil sňal z hebrejců vinu za ukřižování Krista. Nyní, podle ustanovení papeže, je nařízeno, že

Krista zabili římští vojáci. Je fakt, že celá historie se přepisuje k výhodě hebrejců. --V dnešní přednášce jsme rozebrali řadu zajímavých historických faktů, které jsou málo známé, zakázané, do jisté míry utajované. Vše to byla historie, minulost. Ke konci naší lekce, pokusíme se nahlédnout do dnešních dnů glasnosti a perestrojky v Rusku. Dáme si několik otázek a pokusíme se na ně odpovědět. Proč dnes hebrejci emigrují ze Sovětského svazu? Kdo založil a budoval sovětský režim? Bez vytáček musíme přiznat, že sovětská vláda byla vládou hebrejců. Tak proč jsou hebrejci dnes první, kdo prchá před touto vládou?

- Musíte uznat, že hebrejci také opouští Izrael. Nepochybně. Viděl jsem statistiky imigrace a emigrace sovětských hebrejců do Izraele a z Izraele. Za rok jich přijíždí 17-18 tisíc, ale ještě víc se jich běží z Izraele. I první prezident Izraele už dávno utekl a žije radši ve Švýcarsku. Na závěr dnešní přednášky, chtěl bych poradit vedení Sovětského svazu, aby v této době perestrojky obrátili pozornost nejen na hebrejce a lidi s jistým procentem hebrejské krve, ale i na všechny ruské lidi s různým stupněm degenerativnosti. Protože to je spolek satana a antikrista, který může přinést takové hoře Rusku, ruskému národu a ostatním národům Ruska, že si to neumíme představit. Rusko nesmí zapomenout, že na jeho erbu je svatý Jiří, který neustále bojuje s hadem.

Na předešlých lekcích jsme se společně seznámili s historickými fakty a s

projevy významných osob ohledně hebrejské otázky a to za dobu celých 4000 let. Dnes budeme mluvit o současnosti. Mám v rukou hebrejský časopis na ruském jazyce „Nové ruské slovo” číslo z 17-18. června 1989. Na první straně je obří článek „Maďarsko vzdává čest Imré Nagyovi”. Je to veliká událost v demokratickém Maďarsku. Za komunistů, po povstání v roce 1956, Imré Nagy byl zastřelen coby kontrarevolucionář, a nyní, demokrati rozkopali jeho bezejmenný hrob a s velikou slávou organizovali jeho přepohřbení. Přičemž jeho hrob byl postaven na náměstí Hrdinů v Budapešti. To povstání bylo rozdrceno. Hlavu povstání Imré Nagyho zatkli a zastřelili. Dnes mu vzdávají čest jako národnímu hrdinovi. „Posledního rozloučení se zúčastnila delegace Maďarské komunistické strany i vlády vedené předsedou Rady ministrů Miklošem Nemetem...” Prostě, hotová orgie.

- Grigoriji Petroviči, jednou jste nám říkal, že většina uprchlíků z Maďarska byli hebrejci. Nějakých 90%. Proč tenkrát hebrejci masově prchali? Protože tehdy téměř celá vláda maďarská, stejně jako v Rusku, se sestávala z hebrejců. Takže jedni hebrejci seděli ve vládě, druzí hebrejci zosnovali povstání, a třetí hebrejci prchali po tomto povstání. Okolo 100 tisíc maďarských hebrejců tehdy uteklo na Západ. Dovolte teď, abychom se podívali, kdo byl tento Imré Magy, kterému dnes tak slavnostně vzdávají poctu jako národnímu hrdinovi Maďarska. V mojí kartotéce je na něho zvláštní oddělení. Myslím, že fakta z něj mnohých z vás udiví. Imré Nagy vedl povstání v Budapešti r. 1956. Byl to polo-hebrejec. Skutečné jeho jméno bylo Grotz. Otec byl hebrejec. Žena Imré Nagyho také byla hebrejkou. Je to z knihy „Okupanti světa”, autor knihy Luis Maršalko (str. 264). Byl zastřelen 28. ledna 1957. Ale bylo zjištěno, že v roce 1918 se zúčastnil osobně zastřelení (zvěrské vraždy) carské rodiny v Ekaterinburgu. Důkazy o tom jsou v knize „Jak zahynula carská rodina”, vydání novin „Soglasie”. Je tam uveden v seznamu komandy zvláštního úkolu ČK.

Všichni z toho seznamu se přímo účastnili zastřelení carské rodiny. Je to potvrzeno i hebrejským časopisem NRS z 22.13. 1976. Další fakta: Imré Nagy byl prakticky maďarským Beriou. On byl svého času ministrem vnitra a rozhodoval o popravách zastřelením v Maďarsku.

(O tom píše jeden z vedoucích NTS A. Artěmov, opět v hebrejském Novém Ruském Slově z 18.11.1971.)

Dnes tento kat maďarského národa leží zasypaný květinami, coby národní hrdina maďarský... Smutná anekdota. Hle, co se stává, když lidi neznají zákony vyšší sociologie. Následující materiál: „Ministerský předseda Nagy byl jedním z ekaterinských vrahů carské rodiny...”, píše časopis „Naše země” z 26.12.1980, Argentina. Píše o tom A. Rostov. Tento korespondent žije v Římě a jeho obvyklým zdrojem bývá rozvědka Vatikánu. Ale kdo zastřelil Imré Nagya? Zabil ho Jurij Andropov, sovětský velvyslanec v Maďarsku. Andropov byl polo-hebrejec a polo-armén. Ženat byl také s hebrejkou. Jak se vám to líbí? Je to vše následek stále stejného zákona. Zmije, která kouše do vlastního ocasu. Z toho, co už víme o Imré Nagyovi, máme právo říct, že to byl lump mezi lumpy. Vzpomeňme na Maďarskou revoluci r. 1919. Tam tekly řeky krve maďarského národa, ale bohudíky, maďarská armáda se ukázala být na výši a potlačila tuto krvavou revoluci. 90% vrcholu této revoluce byli opět hebrejci. Po potlačení nepořádků, všichni tito revolucionáři, včetně Bela Kuna, utekli do Rakouska. Rakušáci je všechny posadili nikoliv do vězení, ale do blázince. Samozřejmě Moskva se ozvala. Začalo jednání mezi Moskvou a Rakouskem, nakonec Moskva je všechny vzala k sobě. Všichni dostali práci v Kominterně. V knize Luise Maršalka „Okupanti světa” je též informace o složení maďarské vlády po roce 1945, kdy sovětská vojska osvobodila Maďarsko. V té době, pánem Maďarska se stal hebrejec Matyáš Rákossy. Za jeho panování byl prvním prezidentem republiky Zoltán Tildy, bývalý pastorkalvinista a alkoholik. To jest, propuštěný duchovní-alkoholik. Ale to ještě není všecko. Žena tohoto vyhozeného pastora Elizabeth GienisGrünfeld byla hebrejka. A teď si vzpomeňte, jak jedovatou směsí jsou sňatky duchovních nebo dětí duchovních s hebrejcemi. To je rovněž jeden ze zákonů vyšší sociologie. Hle, první komunistická vláda maďarská: všem vládne hebrejec Matyáš Rákossy, a za prezidenta posadili vyhozeného pastora-opilce Zoltána Tildy, ženatého s hebrejkou.

- Grigoriji Petroviči, už víme, že hebrejec, který dosáhne moci, obklopí se nejprve čistými hebrejci, později hebrejcemi smíšené krve, a zatřetí, degeneráty z okolního prostředí, ženatými s hebrejkami.

Jestliže kdokoliv klidně pracuje v hebrejském prostředí, máte na 90% zaručeno, že je to degenerát ! Když normální člověk se dostane do hebrejského prostředí a dlouho se tam udrží, tak je s ním něco v nepořádku. A ještě jedno pozorování. Vaše knihy a vaše přednášky mohou být lakmusovým papírkem, který bez chyby odhalí bio-negativního člověka. Normální člověk, když přečetl vaší knihu, se vážně zamyslí. Degenerát nevyhnutelně spustí řev, začne protestovat, dělat booz, pokusí se vyvrátit... Především povstanou Sacharovové, Solženicynové, Jevtušenkové, Rožděstvěnské, a takto se vlastně odhalí. Tím se jaksi prohlásí za degeneráty. Ano, skutečně je tomu tak. Například dr Norday-Züdfeld ve své knize „Degenerace” nazývá spisovatele Tolstého rovnou vyrozencem vyššího řádu. V tom případě, všechny vámi vyjmenované osoby by podle něj byly vyrozencemi vyššího řádu.

- Grigoriji Petroviči, reakce zarputilých sionistů a ruských degenerátů na vaše knihy bude pochopitelná. Ale jak postoupí čestný, inteligentní, poruštěný polo-hebrejec? Také někdy o tom uvažuju. Dejme tomu, že bych byl čistým hebrejcem nebo se smíchanou krví a dozvěděl se to, co s vámi probíráme, co bych asi dělal? Pravděpodobně bych prostě... mlčel. Pouze hloupí degeneráti začínají štěkat a přít se a tímto způsobem se odhalí před celým světem. Chytří degeneráti mlčí a snaží se dozvědět se co možné nejvíc o tomto problému. Těm bude líp... Reakce na činnost polo-šílených hebrejců uprostřed druhých národů je vždy stejná. Je to skutečná odpověď na zvěrskou, sadistickou činnost hebrejců z ČK. Zlo je odsouzeno na odvetnou reakci. Domnívám se, že spása hebrejců spočívá v jejich uznání svého prvopočátečního zla, které oni přináší všem národům světa. Spása naše, ať jsme hebrejci nebo nehebrejci, spočívá v odmítnutí judejských postulátů členami této sekty. Ale v tom je i tragedie, že sama podstata judejstva je založena na těchto postulátech. Je to zrno, z kterého rozrůstají hluboké kořeny judejské identity. Právě proto, co je dobré pro hebrejce je téměř vždy špatné pro nehebrejce. Kořeny antisemitismu jsou skryty v hlubině samého judaismu i jeho dnešního projevu - sionismu. Malý praktický příklad. Jednoho dne mne seznámili s mladou sovětskou dámou, která přijela z SSSR s třetí emigrací. Bylo jí 32 let, moje knihy nečetla a předmět mého zájmu neznala. Z nějakého důvodu přijela za mnou. Tak sedíme a povídáme.

Vypráví mi, že z matčiny strany byli v rodině nějací důležití ruští vědci, její zákonný otec byl námořník, málem kapitán nějaké lodi, dokonce válečné. Jenže zemřel, a ona dostala velkou chuť se dostat ven z SSSR. Tak šla do OVIRu [oddělení pro viza a registraci cizinců], vyprávěla jim o svých rodičích a prohlásila, že její skutečný otec byl... hebrejcem. Ale tam začali o tom pochybovat. Tvrdila jim, že její rodiče, po vzájemné dohodě, se rozhodli, že budou mít dítě od hebrejce, který později emigroval do Izraele a nyní jí poslal oficiální pozvání. Funkcionářka jí povídá: „Slečno, vy určitě lžete. Takový nesmysl jsem v životě neslyšela. Prostě, chcete jet ven. Koukněte, jděte domů a dobře si to rozmyslete.” Jenže ona přichází znovu a znovu jim říká to samé. Chodila tak málem celý rok. Jak šlapka z ulice. Dovolte teď to posoudíme. Byla normální nebo ne? Nemohu vám říct, byla-li Ruska po otci i po matce, nebo se smíšenou krví. Vnější vzhled vám to neřekne. Žije zde už 5 let. Pracuje jako číšnice, a doma sedí a píše divadelní hry. Je to u ní fixní idea, chce uspět jako dramaturg. Každému normálnímu člověku je jasné, že to je slepá ulička. Chtít se stát dramaturgem, v cizině, bez znalosti jazyka, a v takové konkurenci, jaká je v Americe, je nesmysl. Nemá sebemenší šanci. A to ještě není vše. Našla si milence. A kdo je ten šťastník? Hebrejec. Máte tu celou sérii absurdních hlouposti. A takových příkladů znám kolik chcete. Jiná žena například zahoří přáním stát se artistkou, zpěvačkou. Utrácí peníze na školy, utrácí drahocenný čas, bez sebemenší šance na úspěch. Nemá žádný talent. Po nějaké době se dozvídám, že je prostě lesbička. Takové obvykle končívají své aspirace buď v Greenwich Villedge, mezi lesbičky a pederasty, nebo na psychiatrické klinice. --Dovolte, abych se nyní vrátil k Maďarské vládě. Druhým prezidentem Maďarska byl nějaký Arpád Zakašič, který byl předtím konfidentem Gestapa. Jeho žena byla ve vězení za krádeže. Třetím prezidentem komunistického Maďarska byl cikán Alexandr Ronaj-Roma. Jeho žena byla také hebrejkou (str. 234 téže knihy). Zdá se, že se můžeš stát prezidentem komunistického Maďarska, když a jenom když jsi hebrejec nebo aspoň polo-hebrejec, nebo v tom nejhorším případě tvoje žena je hebrejka.

Takže uvažuji, že podle logiky věcí, v Rusku by mohl existovat nějaký úřad, osobně ho nazývám 13. oddíl KGB neboli Institut vyšší sociologie, který se zabývá těmito problémy, studuje komplexitu vládnutí a objasňuje, proč se cpe k moci všelijaká chamraď.

- Jak už říkal Lenin: „Potřebuji neobyčejné lidi”. Ano, potřeboval profesionální revolucionáře. Když prezident Roosevelt, který sám byl částečný hebrejec, roku 1933 uznal Sovětský svaz, jmenoval prvním vyslancem do Moskvy Williama Bullita, polo-hebrejce. Pohleďte, jak vše zde bylo zahaleno: jméno i příjmení bylo čistě americké. Ve skutečnosti, Bullit byl polo-hebrejec. Ženou jeho byla nějaká Luisa. On byl její druhý muž. A kdo byl prvním manželem Luisy? Její muž byl jediný Američan, který je pochován na Rudém náměstí v Moskvě. Je tam zazděn do zdi Kremlu. Nazýval se John Reed. Je to ten, který napsal knihu „10 dní které otřásly světem”. Sám Lenin napsal do knihy pochvalný úvod. Byla to pro vás historka z praxe. První vyslanec USA v komunistickém SS je ženat s bývalou ženou vyhlášeného amerického komunisty a osobního přítele vůdce světového komunismu. Přičemž Luisa ve svých memoárech přímo napsala, že John Reed byl impotentní a jako muž nemohl ji uspokojit. Kromě toho Luisa byla alkoholička a skončila svůj život kdesi pod mostem v chudinské čtvrti Paříže. Jako chronická, velmi nemocná alkoholička. Máte tu krásný příklad, kdo vládne světu.

- Grigoriji Petroviči, teď ale v Maďarsku bourají železnou oponu, otvírají hranice, vstupují do kapitalistického společenství národů. Mám otázku: budou teď v Maďarsku vládnout čestní a slušní politikové, nebo opět to budou legionáři s kapitalistickým nátěrem? To uvidíme za nějakých 10 let. Uvidíme, co z toho bude. --V knize „Okupanti světa” je několik zajímavých příkladů. Jedním z nich je laureát Nobelovy ceny, jeden z největších norských spisovatelů Knut Hamsun. Všichni znáte to jméno. Jak ale zemřel? Za německé okupace Norska, byl velkým nacionalistou a do jisté míry byl pro Hitlera. Po německé kapitulaci ho posadili do blázince.

Když dnes lidsko-právní přeborníci se vztekají, že sovětský režim zavírá disidenty na psychiatrii, mělo by se jim připomenout, že v tom není nic nového. Na demokratickém západě rovněž takto ukrývají režimu nemilé spisovatele.

- Redaktora známého anglického časopisu také ukryli v blázinci jen proto, že napsal něco ohledně hebrejské otázky. Píše o tom Douglas Reed ve „Sporu o Sioně”. Ano, a proto i laureáta Nobelovy ceny Hansuna demokratičtí vítězové zavřeli na psychiatrii. To není náhoda. To je princip. Americký básník Ezra Pound je pokládán za nejlepšího básníka americké moderny. Začátkem 30-tých let odjel do Itálie, země klasické demokracie. Během války vystupoval ve prospěch Mussoliniho. Po kapitulaci Itálie, demokratičtí Američané posadili ho do železné klece a odvezli do Ameriky, tam ho strčili do blázince, kde proseděl 13 let. Když začínají povyk kolem sovětských blázinců, měly by se jim připomenout demokratické blázince. A možná právě proto drželi Ezru Pounda v blázinci 13 let, aby ukázali celému světu: Vidíš? Šel jsi proti nám? Tak ti zaručíme 13 let radosti!

- V NRS nedávno se objevila nová rubrika „Expres-kronika ze SSSR”. Tam často publikují zprávy typu: Dne 13... v 13 hodin skupina 13. demonstrantů měla nějaké setkání. Speciálně upozorňují na ty třináctky. Já mám speciální skupinu kartiček na číslo 13. Plno zajímavých faktů. Například atentát na Alexandra II, cara-Osvoboditele, byl uskutečněn 13-tého, ale o tom si pohovoříme později. Ještě jedna zajímavost z „Okupantů světa”. Žena Čan-Kajška byla dcerou Sun-Jatsena (str. 207). Samí revolucionáři. Doktor Sun-Jatsen byl otcem čínské revoluce a současně byl hlavou čínského zednářství. A jeho nejbližší spolupracovníci byli...Čan-Kajšek a Mao-Dzedun.

- Grigoriji Petroviči, v hebrejském NRS byla poznámka o Borodině (dívčí jméno Gruzenberg). Tak tento Gruzenberg, spolu s Koganem, organizovali komunistické hnutí v Číně. Gruzenberg se staral o kádry komunismu a organizoval tam první komunistickou vojenskou akademii. V poznámce je seznam studentů prvních přijatých. Byli to Čan-Kajši, Sun-Jatsen a Ho-Či-min. Do druhého náboru připadnul Mao-Dzedun. Všichni studovali ve stejném ročníku. A to nejdůležitější, všichni tito orlíci byli zednáři. Jak známo, hlavou zednářů Číny byl otec revoluce Sun-Jatsen. A kolem se točili dva mladí zednáříci, Čan-Kajši a Mao-Dzedun.

A protože už víme, ze prakticky všichni zednáři jsou pederasti, dá se předpokládat, že v mládí Čankajšek a Mao-ce-tun byli dva pederasti a není vyloučené, že užívali jeden druhého jako Stalin svého Mikojana. Když zestárli, stali se z nich konkurenti. Celá čínská revoluce byla prakticky občanskou válkou: na jedné straně Čan Kajši, na druhé Mao Dzedun. Čan Kajši potom byl vynucen jít na Formozu, a hlavou Číny se stal Mao Dzedun. Kde jsou kořeny toho všeho? Zednářství. Pederastie. Jak v Číně, tak i v celém světě, opět připravují občanské války, v které hynou miliony normálních lidí. Ta samá historie.

- A teď znovu zvedají k boji čínské děti-studenty za demokracii, za lidská práva, za práva pederastů... --Ano, ale vraťme se k Maďarsku, kde dnes uctivě přepohřbívají coby národního hrdinu Imré Nagya. Bývalým ministrem vnitra Maďarska tehdy byl Láslo Rajk, hebrejec, kterého potom pověsili druzí hebrejci. Tento státní činitel začal svoji kariéru v Maďarsku v oboru banditismu (str. 235). V tom není nic udivujícího, vždyť i náš soudruh Stalin svého času loupil banky. Lászlo Rajka nakonec pověsili, ale jelikož byl hebrejcem, tak všichni hebrejci po celém světě spustili křik o antisemitismu. Ve skutečnosti jedna banda hebrejců věšela druhou bandu hebrejců v boji o moc. Ale abyste si nemysleli, že něco takového se dělo pouze v Rusku a Maďarsku, podíváme se, jak to probíhalo v Československu. Vůdcem komunistického Československa byl Gottwald. To byl polo-hebrejec. Když kavkazský polo-hebrejec Stalin se pokusil zbavit se hebrejců-sionistů, začal to dělat procesem, vedeným Gottwaldem [Klimov zřejmě mluví o procesu s hebrejcem-sionistou Slánským, pozn. překl.]. Zatkli tehdy 13 lidí a zastřelili. To znamená, že i v Československu, v boji o moc, jedna banda hebrejců věšela nebo odstřelovala druhou banku hebrejců... Nyní se podívejme, co dělali v Německu. Vojenským guvernérem Západního Německa byl jmenován americký generál Clay. To byl americký bankéř, který během války se nějakým způsobem stal generálem. Byl rovněž ženat s hebrejkou a nejzajímavější bylo, že jeho žena-hebrejka byla z party hebrejských bankéřů Kuhn, Wartburg atd, která financovala ruskou revoluci.

A proto poválečná vláda německá byla sestavena podle toho samého principu. I profesor Reiter, starosta Berlína, byl polo-hebrejec. Já jsem tohoto profesora znal velmi dobře. Dokonce on napsal předmluvu do mojí knížky „Berlínský Kreml”. Ale v té době nikdo, ani já jsem nevěděl, že je polo-hebrejec.

- Do poraženého Německa přijížděli hebrejci jak na bílém koni. Prakticky všechen německý tisk předali Američani do rukou hebrejců. Ti pak vzali do zaměstnání německé pederasty. Byl z toho později veliký skandál a soudní proces v Mnichově. Skutečně. Já jsem prožil v Německu 10 let. Jak ve východním, tak i západním. To bylo, jak se říká, za mých mladých let. Generál Clay jmenoval prvním kancléřem poválečného Německa Adenauera, ale potom se zjistilo, že i Adenauer byl částečný hebrejec. A kdo jmenoval polo-hebrejce Reitera na post Výkonného purkmistra Berlína? Jmenoval ho polo-hebrejec Adenauer. Přesně tak se staví zednářská pyramida. Abychom to lépe pochopili, podívejme se do encyklopedického slovníku Pavlenkova. Je to tlustá kniha, víc jak dvojnásobek bible, dobrý lexikon. Vyhledejme heslo "antisemitismus": sociálně-politické hnutí, namířené proti hebrejcům, kteří přinášejí rozklad současné kultury pomocí svých rasových zvláštností, svého náboženství, svých národních rysů a své tradice. Nezapomeňte tato slova, hebrejci vnášejí rozklad do současné kultury. A psali to liberálové...

- Přitom jeden váš čtenář-hebrejec řekl, že hebrejství je nemoc. Dobrá, podívejme se, je-li to nemoc nebo ne. Vezměme hebrejský zdroj, časopis NRS z 23. května 1989. Autor Vladimir Solovjev, hebrejec z třetí emigrace. Rubrika „Sredi knig”. Solovjev píše recenzi o novém, ale už vyhlášeném géniovi Ameriky Davidy Levitovi: „Když, před 6. roky, 23-letý David Leavitt...” atd. Podle jména a příjmení, nejen že je hebrejec, ale i z levitů. Leviti byli hebrejskými duchovními. Odtud pochází celý rod příjmení: Levy, Lewit; v Rusku Levičtí, Levitani, Levini atd. Tohoto mladého hebrejčíka popisují jako zázračné dítě. V 23 vydal svou první knížku a veškerý americký tisk nešetřil pochvalou. Recenzenti soupeřili v komplimentech. Psali o jeho elegantním, muzikálním style, o umění ovládat svůj předmět, o znalosti života i psychologie lidí, schopnosti vyvolat soucit k svým hrdinům... Přitom šlo jen o sbírku povídek.

Řada těchto povídek se zabývá homosexualitou, v nichž autor se vyjadřuje se sympatií o svých hrdinech. Kdo psal tyto recenze? Ti samí hebrejci. Zcela nedávno David Levit vydal už třetí svoji knihu, celý román naplácal. Hle citát z recenze Solovjeva: „V americké slovesnosti existuje to nejsvatější místo, které, jak známo, nezůstává dlouho prázdné.” To znamená, že na svaté místo americké literatury hebrejci tlačí "svého" mladičkého hebrejčíka. Brzo po svém debutu, Leavitt dostává prestižní cenu O. Henryho. A deník „Esquire” (noviny amer. intelektuálů) vyhlašuje Leavitta „literárním lídrem nového, dosud nenazvaného pokolení...”

- Pokolení dosud neexistuje, ale už mu vybrali lídra?! Ano, už shromažďují materiál k jeho navržení na Nobelovu cenu. Jeho třetí kniha je rodinná kronika. Zřejmě autobiografická. Vydavatel Weinberger, N. York 1989. Jak se zdá, vydavatel také hebrejec. O čem je ten román? Figurují v něm hlavně máma, táta, dcerka a syn. Román začíná tím, že máma onemocní rakovinou a 20 let poté od toho zemře. Podle všeho, celý román je typické číslo 69. Vše v něm je obráceně: V normální rodině otec bývá energický, matka něžná, milující. Zde je tvrdá máma a měkký táta, snílek, looser. To je typické pro homosexuální rodiny. Dcerka je popsána jak super-současná dívka, kontejner současných feministických myšlenek. Když slyšíte slovo "feministka", obyčejně za tím se něco skrývá. S normálním mužem feministka dlouho žít nevydrží. Není příjemné se hlásit k lesbiánství, proto se mnohé vydávají za bojovnice za práva žen. V románě dcera otěhotní díky inseminaci a za dárce sperma si vybere homosexuála. Jenže v praxi, i podle zákonů vyšší sociologie, tomu tak nebývá. Lesbičanka se často vdává za pederasta, ale protože ví, že jejich dítě by bylo homosexuál, dá se radši otěhotnět od normálního dárce, aby šance degenerace nepřevýšily 50%. Syn podle románu je v pořádku, stává se z něj úspěšný newyorský advokát. Má svůj dům, v kterém žije se svým kolegou, také respektabilním advokátem. Oba se do sebe zamilují a rodiče se s homosexualitou Daniela smíří. Nakonec matka v strašných mukách umírá na očích dětí. David Leavitt byl prvním z autorů New-Yorkera, prestižních novin, publikujících povídky na tému homosexuality. Ohledně svých hrdinů, vychytrale vydává je za čisté Američany. Otec se jmenuje Nett Kuperov. Ale ve skutečnosti to značí Nathaniel Kupermann, i děti mají hebrejská jména. Následuje recenze o knize budoucího kandidáta na Nobela. Nazývá se

„Neřešitelné záhady existence”. My s vámi také se pokoušíme je řešit, ale my ke všem pederastickým zážitkům máme negativní vztah, zatímco román je jen vychvaluje. Hle, jak dozrává budoucí laureát Pen-clubu: „Zavíraje tento román, čtenář pociťuje bolestivé nepochopení neřešitelných hádanek života. Svým románem David Leavitt se ukázal nejnadanějším zjevem mezi mladými prozaiky Ameriky.” Vladimir Solověv píše k tomuto dílu nadšenou recenzi. V Sovětském svazu, myslím, se jím méně pyšnili. Připomeňme si definici ze slovníku Pavlenkova: "rozklad kultury”. Zde máme příklad takového rozkladu z posledního čísla hebrejského časopisu NRS. Ano, je možné k hrdinovi románu pocítit soucit, k jeho hoři nad ztrátou matky, jenže zde jde jasná propaganda pederastie. A to je typická hebrejská črta. Rozrušení, rozklad, rozpad.

- To se shoduje s dopisem jednoho arcibiskupa ruské pravoslavné církvi. Na otázku příchozích, je-li vhodné modlit se za spásu hebrejců, odpověděl: Modlit se, ano. Ale za co? Za to, aby aspoň před smrtí pochopili, kolik zla oni napáchali. Pro hebrejce, je to norma. Spasit je bude velmi těžké, neřku-li zcela nemožné. --Nyní si přečtěme, co píšou o antisemitismu sami hebrejci. Bude to Edik Topol, hebrejec z třetí emigrace, autor bulvární detektivky pod názvem „Žena z Kremlu”. Každý chápe, že je to žena Gorbačova. Jde o spiknutí proti Gorbačovi. Tohle vám čtu z hebrejského Nového ruského slova z 19. června 1989. Topol tam popisuje schůzku vlasteneckého spolku Pamiať : Sešli se ve Velkém sále Kremlu, na stěnách visí plakáty: „Zavřít Kaganoviče, kata ruského národa !”, „Pryč se zednáři a sionisty, tajnými vrahy perestrojky !”, „Ruská zem Rusům, cizáci ven !, „Od Trockého do Gelmana - 70 let tajné tyranie sionistů a zednářů !” Vystupuje jeden z vedoucích spolku Pamiať: Dnes, kdy strana i vláda se rozhodly k pravdivému osvětlení historie, my říkáme otevřeně a hlasitě: Ne, nebyli jsme to my, kdo sám na sobě udělal operaci národně-historické amnézie. Kdo ji tedy udělal? Zde jsou nekompromisní fakta: Roku 1917, hned po revoluci, mezi 2000 rudých komisařů a vedoucích pracovníků první sovětské vlády, 1830 bylo osob neruských: Trockij, Svěrdlov, Zinověv, Kameněv, Litvinov, Jaroslavskij, Radek... Jasně, to stačí ! netrpělivě vykřikl někdo ze sálu.

Převzal jsem to doslovně ze semitského hebrejského časopisu NRS. Sám

jsem byl překvapen, jak to odpovídá realitě. Společně jsme už probírali sestavy vlád za Lenina i za Stalina. I tam bylo okolo 80% čistých hebrejců. A ostatních 20% byli zamaskovaní polo-hebrejci nebo degeneráti, ženatí s hebrejkami. Čtu dále: Ne, není to jasné, řekl Akulov. Miliony lidí dodnes neví, že u všech těchto Trockých, Kameněvů a Litvinovů byly pseudonymy jen proto, aby vologodský či brjanský mužík myslel, že má ruskou vládu, orá pro ni, bojuje za ni. Tak to bylo. My dnes potřebujeme pravdu, plnou pravdu. Říkají nám: „Vždyť vy sami jste zvolili těch 2000 Bronsteinů !” Je to lež! My jsme je nevolili. V letech 1917-20 naši i vaši dědové nebyli v Moskvě ani v Petrohradě. Naši dědové byli na frontě, zachraňovali Rusko od německých vojsk, od anglických, japonských, francouzských a amerických interventů. Tam byli naše lidi. A mezitím, cizáci pronikli do vlády a dali se do vymývání naší paměti. Co udělali? Jako první, zničili církev. 200 000 ruských duchovních postavili ke zdi. Ducha národa, nositele našich tradic, rozstříleli tito komisaři s ruskými pseudonymy. Proč? Protože hebrejská víra, judaizmus, je nesnášenlivá k druhým náboženstvím.” „Oni se pokládají za národ vyvolený Bohem, ostatní jsou gojové, to jest skot a dobytek.” Sál vzrušeně zahlučel. Akulov dodal: „Ano, podle zákona judaismu všichni nežidé nejsou lidé, ale gojové. Ale prosím o ticho. To nebylo vše.” Po zničení našich duchovních pastýřů, přikročili k ničení koho? -” „Kulaků,” ozvaly se výkřiky ze sálu. - Správně, řekl Akulov. Sedum milionů nejschopnějších, nejpracovitějších ruských mužiků, kteří odjakživa živili celou Rus. Ničili je i s rodinami, s dětmi, aby v samých genách vykořenili ruskou pracovitost a lásku k práci...

Vše tohle Edik popisuje ve svém románě. Přitom je to antisemitismus nejčistšího zrna. A píše to kdo? Hebrejec. V hebrejském časopise NRS. Kdyby Rus v ruském časopise napsal něco takového, hebrejci by vyli na celý svět. Ale zde se oni sami, jak se tomu říká, prořekli. Pokračuji. Ve vesnicích zůstaly žít jen komitéty bídy, lenoši a mrzáci. A kdo prováděl tuto devastaci a drancování? Lazar Mojsejevič Kaganovič. Mimochodem, je dosud živ. Pobírá osobní důchod Svazu. Sál zařval vzrušením: Na pranýř Kaganoviče! Ke stěně s ním! Zab žida! - Akulov zdvihl ruku. Bratři moji, to ještě není vše, řekl bolestně. Když bylo zničeno zemědělství, kdo organizoval GULAG? Nikdy v historii neexistoval takový tábor. Za dva roky, 1937-1938, zahnali tam smetánku našeho genetického materiálu [už podruhé Edik připomíná ruské geny, pozn. G.K.] - 8 milionů nejlepších mozků Ruska. Já vám řeknu, kdo byl autorem Gulagu. Vymysleli jej pomocníci Jagody [Jagoda byl hebrejec, hlava NKVD, pozn. G.K.] : Frenkel, Bergman, Kogan, Rappoport, Žuk... Akulov vyprávěl moc zajímavé věci: Oni naplánovali v Gulagu vše. Dokonce i procenta úmrtí vězňů. Jakmile některý lágr nesplnil plán úmrtí, náčelníka lágru

čekal tribunál. Takovým způsobem, výkvět ruského národa, to co vědci nazývají genetickým materiálem národa, byl skosen všude, i na vesnicích, i v městech. [potřetí Edik připomíná zničení genetického fondu; každá kočka ví dobře, čí maso sežrala, pozn. G.K.]

Naši historikové se dosud bojí vyslovit číslo, ale já vám to řeknu: 20 milionů ruských lidí. Jen pomyslete: 20 milionů našich otců, matek, dědů, babiček postříleno a umučeno v rozkvětu života. [20 milionů zdůrazněno v tisku samými semity, pozn.G.K.] Ostatně, jejich kosti vylézají na povrch každého jara z bláta sibiřské tundry, jejich duše křičí na nás z toho věčného mrazu: VNUCI ! PROBUĎTE SE ! Rozhlédněte se kolem, pochopte konečně, zbylo-li vám kousíček rozumu, co se děje v Rusku? Copak nejste schopni pochopit, že tyto oběti represí nebyly jen tak, ale že měly jediný cíl, zničit Rusko, vykuchat naši paměť, podmanit si naši zem? Podmanit komu? Tak si zajděte do libovolné družstevní restaurace. Kdo tam je pánem? Rus jako já nebo vy? Ne. Podívejte se do centru města. Kdo tam jezdí ve vlastních Žigulících nebo Volhách? Vidím mezi vámi několik lidí v uniformách milice. Tak se jich zeptejte. Řeknou vám: V Moskvě 82% soukromých automobilů patří neruským lidem. Zajděte do libovolného divadla. Divadlo dnes nahradilo církev. Učí nás tam žít. Ale kdo tam dělá kázání? Kdo jsou autoři všech těch divadelních her? „Dále, dále, dále...” Michail Šatrov, který je natolik Šatrov, jako já jsem Gurevič. Gelman, Rozovskij, Roizman, Baklanov a ještě 3000 stejných gelmanů. To jsou dnes naši duchovní. Jsou všude. Oblbují naše děti západní muzikou. Oblékají je v západní džínsy. A spí s našimi sestrami. Přitom nám poroučí, obohacují se na náš účet. A křičí: Dále, dále, dále! A já se vás ptám: jak dlouho ještě?" - Zbytečné je dodávat, že sál už dávno se změnil v peklo. Řev hlasů a pevně zaťaté pěsti vyletěly nad řadami. Někteří chlapíci a ženské povstali z místa s planoucími tvářemi. Stačilo by málo a oni rozvalí zdi a půjdou tlouci židy, armény a další nerusy, náhodně, s požitkem vylití své zuřivosti, která se nahromadila od dětství vůči tomu, co je obklopuje. Židi jsou vinni? Bij žida! Arméni Bij Arménce! Komunisté, dejte nám cíl, ukažte nám, kdo to vše zavinil. Ale Akulovi i tohohle bylo málo. Přiblížil se k mikrofonu na dotek, volal: „Bratři a sestry, celá historie naší společnosti hledí dnes na nás očima vašich zastřelených příbuzných a prosí vás:” „Vy a jen vy jste poslední naděje Ruska. Buďte skutečnými vlastenci! Vstaňte a opakujte po mně...”

Osobně myslím, že skuteční antisemité ze spolku Pamiať nedokázali by napsal tak skvělou řeč, jakou napsal sám semit Edik Topol v hebrejském časopise. Napsal ji opravdový znalec.

- Kdyby libovolný člen americké vlády si dovolil dát do tisku něco podobného, už dávno byl by zbaven své funkce.

Ano, ale hebrejcům je vše dovoleno. „Boží národ”.

- Z toho, že Edik Topol napadá na VŠECHNY lidi cizího původu, je vidět, že tu řeč psal hebrejec. To je obraz jejich myšlení. Od nepaměti se ruský člověk obracel k druhým národnostem s přátelstvím. Teprve, když se k moci dostávají hebrejci, objevují se tyto "změny chování". Ano. Ještě jedna zajímavá informace otištěná v „Literaturnoj gazetě” v Moskvě. Je užitečné vědět, že v ní to bylo přecpáno hebrejci. I hlavní redaktor Čakovskij byl hebrejec. Oni také se zabývají antisemitismem. Nastoupila přímo jakási epidemie antisemitismu. Literaturnaja gazeta publikovala materiál o tom, jak celou skupinu podvodníků v Taškentě dostali k soudu. Uveřejnili i jména podvodníků: Robert Isakov, hebrejec; Boris Abramov, hebrejec; I. H. Rosenhauz, hebrejec; Schneiderstein, hebrejec; Gerschman, hebrejec. Všichni byli zřejmě milionáři z Taškentského podsvětí.

- Georgii Petroviči, odkud se vzali v Taškentě nějací Schneidersteini? Taky dobrá otázka. Abychom si na něho mohli posvítit, musíme se podívat do nedaleké historie. Během války 1941-1945 byl takový výraz, že všichni hebrejci bojují na Taškentské frontě. Tehdy skutečně velké množství hebrejců bylo evakuováno v oficiálním pořádku do města Taškent. Tou dobou, ještě před bitvou o Stalingrad, mnoho lidí se bálo, že by Hitler mohl zvítězit. A proto se všichni hebrejci hrnuli do Taškentu. Když se podíváte na mapu, vidíte, že Indie je z Taškentu skoro u ruky. Kromě toho, Taškent ještě z doby občanské války se nazýval městem chleba. Byl i známý román „Taškent - chlebné město”. Výraz vznikl r. 1921, během hladu. A skutečně se tam tehdy žilo lépe. A hebrejci viděli v Taškentu výchozí bod pro útěk do Indie. Od toho okamžiku vstupovali do smíšených manželství s uzbeky. Tak vzniklo mnoho taškentských hebrejců, kteří se tam usadili. Až do dneška se jim tam dobře vede. Jak známo, jsou živnou půdou pro různé, zákona přestupující infekce. Výsledkem byl i tento rušný trestný proces v Taškentě. Táhne se už 7 let. Někteří obvinění za tu dobu dokázali umřít. Podezřelý I. H. Rosenhaus prodělal těžkou mozkovou mrtvici. Ještě před zatčením měl invaliditu druhé skupiny. Do smrti. Kromě toho trpí epilepsií, špatně slyší, jeho mluva je těžko pochopitelná. Rozumět mu lze jen podle pohybu rtů a pouze některým slovům a úryvkům

vět, čemuž rozumí pouze blízcí příbuzní. Měl už dvě soudně-psychiatrické expertizy. Starý hebrejec a současně největší darebák milionář. Hájil jej jiný hebrejec, advokát Kessel. Věc vyšetřovala brigáda pod vedením Ju. D. Ljubimova, vyšetřovatele obzvlášť vážných afér u Generálního prokurátora SSSR. Cituji: Prokurátor velmi chtěl mít mnohamilionovou „aféru století”. Téměř všichni obžalovaní byli hebrejci. Vzhledem k relativně malému počtu hebrejců v Uzbekistánu, všichni důležití podvodníci jsou hebrejci... Pokud si někdo myslí, že to byl komunismus a sovětská vláda, které zkazily ubohé hebrejce, podívejme se, co dělají sovětští hebrejci po příjezdu do Ameriky. Jak začínají nový život v podmínkách demokracie? Opět beru do rukou hebrejský časopis NRS z 16.6.1989. Píše hebrejec V. German, článek má nadpis „Jestli mluvit na čisto”. A hned začínají hádky mezi hebrejci. On tam píše: „Ne všichni, ale hodně nových emigrantů jsou otevřeně příživníci. S některými takovými „běženci” jsem měl příležitost hovořit. Setkal jsem se s mladou ženou, která přijela před 4 měsíci. V SSSR byla laborantkou pěstitelské stanice. Nabídl jsem jí okamžitou práci v naší společnosti za 5 dolarů na hodinu. Udiveně se na mne podívala a ptá se: „Proč?” Otevřeně mi vysvětlila, že teď dostává výpomoc. Potom automaticky přejde na Wellfare, to jest sociální dávky pro nemajetné, invalidy a mrzáky. Potom obdrží osmý program, to jest téměř bezplatný byt v městských nebo státních domech. Naučí se dělat manikúru a půjde pracovat "na cash”, za hotové. „Nač bych měla platit?”, ptá se... Vlastně je typickou parazitkou. Chápe, že bude dostávat více peněz, než kdyby čestně pracovala za 5 dolarů na hodinu. A jaký má ruský jazyk: „Nač bych měla platit?” - Dřít se? Druhý příklad: Inženýr, 45 let, na otázku co dělal v SSSR, odpovídá: „No vlastně, řídil”. Na otázku, jak vidí svoji budoucnost zde, říká: „Když se to tak vezme, na Wellfare budu mít víc, než jsem měl na výplatě ve Svazu.” To byl další typ zjevně parazitního způsobu myšlení. Nakonec musím dodat, že je-li nesprávné říkat, že všichni hebrejci jsou špatní, stejně tak nesprávné je, že všichni Rusové jsou špatní. Vše je otázkou procent. V kterém národě je více bio-negativního elementu? Jelikož u hebrejců podle formule profesora Lombroso je 6 krát více psychicky nemocných než u nehebrejců, jsme u kořene všech problémů. Na druhé straně jsem nucen se přiznat, že zde v New Yorku jsem potkával

nemálo hebrejců, kteří byli velmi milí, ale také velké množství zjevně antisociálního typu.

Dnešní pokračování série přednášek o „Božím národě”, začneme otázkou, kde vlastně se objevili lidé, kteří se zvou hebrejcemi. Jak už víme, původně to nebyl národ ani lid, byla to sekta. Přesněji, sekta dědičných degenerátů, která před 4000 lety byla vyhnána ze země Chaldejské a od té doby bloudí po celém světě a jako odpadová stoka sbírá odpad od všech národů. Jako houba, vpíjí čerstvě upečené degeneráty-tuzemce a dalo by se říct, plní tím velmi užitečnou a nutnou roli asenizátorů, ALE... Veliké ALE spočívá v tom, že místo toho, aby stoka vyvážela tento odpad za ohradu města a izolovala jej tam jako popelnici historie, aby (jako to dělaly kláštery) se změnil na kompost, tedy v živnou půdu pro mladý porost, místo toho hebrejci užívají tento odpad jako kvas k fermentaci. Pekelný kotel degenerativní mašiny naplňuje jejich balóny jedovatými plyny, které jim slouží k dosažení stratosféry - světovlády. Zdá se, že Chaldejci byli první, kdo tohle pochopil. Sumerská civilizace Chaldeji byla ještě starší, než egyptská civilizace. Nacházela se v AssyroBabylonii, v kraji Mezopotámie, mezi Tigrem a Eufratem.

- Grigoriji Petroviči, jestliže podle slov vašeho hebrejského čtenáře „hebrejství je nemoc”, hebrejci by mohli tuto nemoc zjistit jako dědičnou nemoc degenerace. Už dnes je známo přes 3000 genetických chorob. Souhrnně bionegativní typ degenerace, obsahující určité kombinace těchto 3000 nemocí, by mohl být nazván hebrejstvem. Ano. Dědiční degeneráti-vyrozenci se stávají lídrami skupin degenerativní sekty a shromažďují se do band, které se nazývají kagalami [židovské obce].

První historická poznámka o takové bandě geneticky nemocných lidí byla nalezena u Assyro-Babyloňanů. Je to velmi dobře zdokumentováno v knize Rodericha Stollheima „Záhady hebrejského úspěchu”. Tato kniha vyšla německy. Mám ve svém archivu její anglický překlad, vydaný zde v Americe, v Kalifornii. V této knize se přímo píše o vyhnání hebrejců z Mezopotámie. Jsou o tom i upomínky v Bibli. Ve Starém zákoně se píše o vyhnání hebrejců z chaldejského měst Ur. Toto město se nachází mezi Tigrem a Eufratem, kdesi na území dnešního Bagdádu. Ačkoliv v bibli, přesněji v judejském Starém zákoně je psáno, že praotec Abrahám se svým příbuzenstvem a s kozami a berany, prý sám odešel. Jenže nížina Dvojřečí byla tehdy kvetoucím sadem, ze všech stran obklopená pustinou. Přichází na mysl otázka: proč Abrahám se svými smrady odešel z kvetoucího sadu do pouště? Protože ve skutečnosti neodešel, byl odešen. Vyhnali ho. Zahnali pryč. Protože už tenkrát byl sociálně škodlivým elementem.

- Je tu analogie s Egyptem. Vždyť oni v Egyptě také si hráli jak sýr v másle, a znovu pak byli donuceni odejít. A kam? Do pouště. Rozdíl s Egyptem a Chaldejí je v tom, že o Egyptě toho víme mnohem více, než o sumerské civilizaci. Ve Stollmanově knize „Záhada hebrejského úspěchu” je odkaz na jiný seriozní zdroj. A tím odkazem je Encyklopedie hebrejských otázek, 27. vydání. Už to, že měla 27 vydání poukazuje na to, že o ni byl velký zájem. O vyhnání hebrejců svědčí ještě jiná kniha, „Původ a podstata judaismu. Kniha Jahve neboli Jehovy”. Všechny tyto knihy vyšly v Německu. Němci, co se týká vědy a historie, jsou národem pečlivým. Je též zajímavé, že do příchodu Hitlera hebrejská společnost v Německu byla nejvíce asimilovaná a hebrejci si tam žili lépe, než kdekoliv jinde v Evropě. Žili tam a asimilovali se, ale současně z nějakého důvodu právě v Německu narůstala vlna vědeckého antisemitismu. Jestli tyto knihy dosáhly 27 vydání, ukazuje to, že zájem o tyto knihy v Německu byl. Němce prostě tato otázka velmi znepokojovala. Sehnat tyto knihy v New Yorku je prakticky nemožné. Nejsou ani v prodejnách knih, ani v knihovnách. Když píšou noviny, že v SSSR jsou některé knihy chráněny v speciálních odděleních, zamčených na sedum západů, tak zde v Americe existuje rovněž jejich speciální ochrana. Osobně jsem narazil mnohokrát na mříže a zámky. Podle vlastní zkušenosti vím, že sehnat podobné knihy v New Yorku je velmi obtížné, prakticky

nemožné.

- Přičemž v knihovně nejprve zapíšou vaše jméno a adresu, a teprv potom vám řeknou, že to nemají. Ano, to je fakt. Tak se dostáváte na jejich speciální seznam. Dělají to schválně, aby zastrašili lidi. V New Yorku je zednářské museum. 23-street a nemýlím-li se, 7-avenue. Je na 11. poschodí. Když jsem se začal zajímat o tyto otázky, zašel jsem tam. Pustí tam sice každého, ale přitom zapisují do knihy návštěv tvoje jméno, příjmení, adresu. Nejsem hloupý vrabec, na plevy mne nechytneš. Napsal jsem Ivanov Vasilij Sidoročin ze Syrakus... V těchto knihách se píše o vyhnání hebrejců z města Ur. Vyhnání coby sociálně nebezpečné skupiny. A zde by bylo dobré si vzpomenout na formulaci Hitlera, že zednáři jsou umělí hebrejci. Je to krátká a přesná formulace. Hitler ji nepronesl jen tak náhodou, měl plno institutů, seriozně studujících tento problém, byla jistě tedy výsledkem pečlivé práce mnoha schopných a seriozních lidí.

- Jestli jsem to pochopil, zednáři nemají dostatečně genetických defektů, aby byli přijati do židovské obce. Jsou v jakémsi počátečním stadiu degenerace, shromažďují se tedy v předsíni sauny - v zednářské lóži. Teprv když dozrají, to jest když se otevře více květů (děti polo-psychicky nemocné, šilhající, zrzaví, chromí...), tehdy jako sovětský znak kvality, jako ďáblova pečeť, přichází svatba dětí s hebrejci. Tím se tuzemský degenerát vlévá do družných řad světového hebrejstva. Ano. Dám vám malinkou, ale charakteristickou ilustraci ohledně vztahů mezi zednáři a hebrejci. Byl jsem jednou v rajoně Union Square, zde v New Yorku. Tam, na Broadwayi, nedaleko 12-street, byl ohromný bukinistický obchod, kde bylo možné najít mnohé knihy, vydané za posledních 100 let. Díval jsem se tam, hrabal jsem se v nich, a našel jsem zajímavou knihualmanach s názvem „Amerika-judaica”. Taková tlustá knížka v nádherné červené vazbě se zlatou rytinou. Hebrejci vydávají tuto knihu každý rok. V almanachu jsou vyjmenováni nejvýznamnější hebrejci Ameriky. Vzal jsem knihu a začal listovat. Začal jsem u písmene A. Vezměme například Abramoviče. Je tam krátce popsáno, kdo je to, kde studoval, s kým se ženil, jaké je jeho, zpravidla vysoké, postavení, a pak jeho členství v organizacích. Vidím, mister Abramovič je členem tří zednářských spolků, přičemž gojských, a současně je členem třech čistě hebrejských zednářských organizací.

Dívám se na jinou stránku, na druhou, na třetí... Vždy je to to samé. Málem doslovné opakování. Tato kniha je vytištěna na tenkém, tak zvaném biblickém papíře. Má okolo 1500 stran. Rychle jsem spočítal, že jestli na každé stránce je 6-10 článků, bude v celé knize 10 000 hebrejských aktivistů - milionářů, vědců, lékařů, profesorů, členů kongresu atd atd... Bedlivě jsem prolistoval celý almanach. Je to tak. Všichni uvedení hebrejci jsou hlavně zednáři a jsou členy gojských i hebrejských zednářských lóži současně. Knihu je možné bez obtíží vypůjčit v libovolné knihovně USA. Kterýkoliv ročník. Letošní ročník můžete koupit v obchodech.

- Zatímco v Rusku jdou spory a dohady, jestli žido-zednářství vůbec existuje... V tom to spočívá. Jestli KGB a další orgány mají pochyby, stačí jim dát číst libovolný výtisk tohoto almanachu a netrápit se hamletovskými úvahami. V poslední době světový tisk zajímal se nejvíc o akademika Sacharova. Udělali z něj světového hrdinu-šábesgoje. Může říct sebevětší volovinu, světový tisk, v kterém hlavní roli hrají hebrejci, bude ji opakovat, jakoby to byla nevývratná pravda. Opakovali jak papouškové „Hlas Ameriky” a „Radio Svoboda”. Tyto hlasy jim neustále zdůrazňovaly, že byl laureátem Nobelovy ceny míru, která je ve skutečnosti cenou čistě symbolickou, cenou propagandy. Nedávají ji za vědu, ale za jakási nečistá díla..

- Jsou to díla velmi známá... Ano. Známá... Já bych Sacharova nazval hrachovým šaškem sovětského parlamentu a vyznamenal ho oslovskou čepicí a řehtačkou. [Šaškům se říkalo hrachoví, protože mívali řehtačky se suchým hrachem uvnitř, pozn. překl.]

Dekret by vyšel v „Izvestiích” a současně v satirickém „Krokodilu”, že Sacharovu byl oficiálně přisouzen titul nositele čestného osla a šaškové řehtačky.

- Veliký židověd Nikolaj Tetenov to už udělal ve svém časopise „Ruská identita”. V jednom exempláři na poslední straně zobrazil Sacharova a Bonnerové v pózách pracujícího a kolchoznice pod srpen a kladivem s nadpisem na piedestalu: „Za dílo satanismu vpřed !” Jsou to šašci hrachoví. Bohudíky, objevil se na scéně ještě jeden akademik, Igor Rostislavovič Šafarevič, který napsal knihu „Rusofobie”. Nejprve kniha chodila po Moskvě formou samizdatu, nedávno vyšla v Mnichově. Zajímavá byla reakce našeho hebrejského tisku, například v Novém ruském

slově. Hebrejci se literárně vztekali a tlučou se hystericky. Za poslední 3 měsíce na stranách NRS bylo už 5 dlouhých článků o akademiku Šafarevičovi. Schválně podtrhuji zde slovo akademik, protože hebrejci nám neustále hlaholí o polo-potrhlém akademiku Sacharovu. Tak tady se objevuje náš akademik. Akademik Igor Rostislavovič Šafarevič. Nutno namítnout, že akademik Šafarevič je známý už dávno. Nejprve se připojil k celkové skupině disidentů, v které hlavní roli hráli hebrejci. Tehdy vydal velmi seriozní vědeckou práci o analýze socialismu, v které dokázal, že socialismus není nic nového. Už před nějakými tisíci léty v Číně se pokoušeli zavést socialismus. Skončilo to masovým hladem. Potom ještě několikrát to zkoušeli v různých zemích a pokaždé to se to zkazilo kvůli veřejnému hladu. To samé v SSSR. Tenhle krám nikdy nefungoval, protože jde proti základním instinktům zdravé lidské nátury. Takže už tehdy Šafarevič dal o sobě vědět, ale nyní se rozhoupal a začal psát už rovnou o hebrejské otázce. Musím říct, že ta kniha je velmi střídmá a akademická.

- Do jisté míry je k hebrejcům nakloněna. On jako matematik analyzuje příčiny, hledá závislosti a dělá vývody. A zdá se, že je udiven, k jakým vývodům dochází. Ano. Takže lze říct, že v našem pluku přibyl nový člověk. Dovolte teď proanalyzovat knihu akademika Šafareviče. Především, má dobrý název - Rusofobie. Najdeme v ní plno paralel k tomu, co jsme probírali v našich lekcích a tyto paralely jsou zajímavé. Tak zaprvé. Jako my, začíná tím, že existuje na světě jedna zakázaná otázka, hebrejská, které se jak na Západě, tak i v SSSR, nikdo nevěnuje. Několikrát opakuje, že se pustil do zakázaného tématu [str. 10, 80, 81, 113].

- Když psali v NRS o otevření sovětských archivů, řekli, že se to netýká asi 1000 rubrik, mezi nimi všech knih o antisemitismu. Takže tato otázka zůstane zakázaná, jako byla dřív. Glasnost máme, ale jen pro některé. Ano. Ve své knize, akademik Šafarevič diskutuje s největším americkým historikem sovětských problémů Richardem Pipesem. Jenže já vím, že tento Richard Pipes ve skutečnosti není Američan, ale polský hebrejec. Ohledně sovětského svazu, dnes je jedním z hlavních poradců amerického prezidenta. A rozumí se samo sebou, je rusofób. Proto se s ním akademik Šafarovič utkal. Několikrát ve své knize uvádí roli zednářstva v přípravě revoluce (str. 49). Takže jde nejen proti hebrejcům, ale i proti zednářům. Chlapík!

Potom píše, že mezi teroristy, kteří připravovali ruskou revoluci, bylo mnoho sebevrahů. O tom jsem už hovořili. Komplex destrukce obsahuje i sebedestrukci. Takže akademik Šafarovič popisuje duchovního Meersona-Aksionova (str. 68). To byl hebrejec z třetí emigrace, který se dal pokřtít a stal se z něj pravoslavný duchovní. Přirozeně, matička jeho je také hebrejka. Ona sice na krku nosí provokativně pravoslavný kříž, ale... vedle modendovida [judejská šestiúhelná hvězda Davidova, pozn. překl.]. Nezavrhla tedy svoje judejské náboženství a jaksi pokouší se spojit judeánství s křesťanstvím. Kde byli počati tito nově-objevení judeo-křesťani? Ten duchovní se svojí matičkou? V ruské pravoslavné církvi v Manhattanu na 72. ulici. Je to tak zvaná americká pravoslavná církev, neboli americká jurisdikce, která mimochodem plně zezednářila. Vlastně je to jakési pravoslavné zednářství. Jak říkáme, andělská čertovina. Potom, akademik Šafarevič připomíná, že hebrejci vládnou Americe. Tady bych mu dal jedničku plus. Tak tedy, v ruských akademických kruzích aspoň někdo ví, že hebrejci manipulují americkou vládou. Sice nejde do hloubky, jak konkrétně v Americe to dělají, ale princip zná. Oni manipulují pomocí místních degenerátů-deviantů, to jest za pomoci zednářství. Prostě, motaje se po světě 4000 let, hebrejci dobře pochopili, že degenerace vychází z horních vrstev společnosti. Když se podíváte na to, co se tam dělá, a vezmete v úvahu 10% vrcholu, tak poměr doktora Kinsy [ohledně degenerace pro průměrnou část společnosti] vzroste z 54% na 90%.

- Ano, jenže vy mluvíte o nemocné společnosti. Ve zdravé společnosti tyto cifry musí vypadat jinak. Zdravá společnost je čistě teoretický pojem. Když se podíváte na sovětskou vládu, jaká byla za Gorbačova, tak ten obraz byl přibližně takový, jak říkám.

- Já jsem zdravou společností myslel například dobu inkvizice. Nebo dnešní Irán. Tam i dnes téměř všechny degeneráty, devianty, narkomany vystavují veřejnému trestu. Téměř všechny, říkáte... Teoreticky snad, ale prakticky za všemi běhat nemůžeš...

- Grigoriji Petroviči, existuje druhá možnost. Všechny mikroby taky není možné zničit, ale lidé vypracovali metody, například mytí rukou před jídlem. Mikroorganismy byli,

jsou a budou. Chtít je zničit je neplodná iluze. Ale bojovat s nimi profylaxí možné je. Cholera zmizela, i když mikrob cholery dosud existuje. Ano. Ale dovolte, vrátíme se ke studované knize. Šafarevič otevřeně píše, že veškeré sovětské vlády po revoluci byly sestavené z hebrejců. Je úžasné, že dnes ta kniha je dostupná mnohým, to je velká zásluha akademika Šafareviče. Já si pamatuji, jak za mého mládí v Sovětském svazu mnozí věděli, viděli, dohadovali se a šeptali o nepoměrném množství hebrejců ve vládě a vládních orgánech. Ale aby o tom někdo něco napsal nebo řekl nahlas?! Ani nápad! Ale za to, že Šafarevič o tom mluví otevřeně, v akademickém tisku, za to zasluhuje, abychom mu postavili sochu ještě za jeho života. Dále, on podrobně cituje ostré antiruské projevy hebrejců, které dokazují, že hebrejci se skutečně zabývají rusofobií. Kdykoliv a kdekoliv, před revolucí, během revoluce i po revoluci, hebrejci se ustavičně zabývali antiruskou propagandou, rusofobií. Ve své knize to podrobně popisuje (str. 90-91). Dále se v knize zajímá o Vasilije Grossmana, kterého v našem hebrejském tisku chválili jako svatého člověka. Jakmile hebrejský tisk někoho velmi vychvaluje, máte zaručeno, že jde o neuvěřitelný hnus. Jestli však toto plemeno se vrhne na někoho s nadávkami, buďte uvěřeni, že zatracují dobrého, důstojného člověka. Tohoto Vasilije Grossmana hebrejci celá léta chválívali. On je hebrejec a napsal knihu „Vsjo tečet”, kde on, jakoby, kritizoval Lenina. Ale ve skutečnosti, co dělal? Za Stalinova života, byl stoprocentním stalinistou a propagandistou myšlenek Josifa Visarionoviče. Jako spisovatel i jako novinář vždy sloužil Stalinovi, ale... v tu samou dobu psal do šuplíku úplný opak. Když zemřel, druzí hebrejci publikovali tyto jeho věci, ve kterých kritizoval právě ty, které za svého života chválil. To je hebrejská „upřímnost” vůči gójům. Dívaje se do očí, mohou nadšeně chválit, opěvovat, ale v kapse ukazovat „šiš” [kušiš - palec mezi ukazováčkem a středníkem, pozn. překl.]. Za nějaký čas se vrhnou ke všem kagalám s obžalobou člověka, na kterého včera pěli chvalozpěvy, ve svých vlastních lumpárnách. Když už mluvíme o Grossmanu, tento člověk nezasluhuje nejen slávu, ale ani elementární úctu (str. 92). Lidský život je utkán z drobností. Akademik Šafarevič popisuje jednoho z

vedoucích eserů, to jest sociálních revolucionářů, kteří kladli bomby a kteří, co se týče individuálního teroru, byli mnohokrát horší, než bolševici. Po revoluci tento hebrejec-eser uprchl od svého duchovního dítěte do Paříže a stal se jedním z předáků francouzské komunistické strany. To znamená čeřil vodu, čeřil, dělal revoluci v Rusku, potom vzal nohy na ramena a místo toho, aby spokojeně žil v demokratické Paříži, opět začíná čeřit vodu. Byl to tedy od přírody degenerát, parazit, který škodí všude, kamkoliv se dostane. Rusové o takových lidech říkají, že mají fázový posun. Jeho aktivita přinesla mnoho strastí bohatým hebrejcům v Rusku, ovšem ve Francii, a to je podivné, hebrejci na něj nikdy nadávat nebudou. A to je zajímavé. Bohatí hebrejci Ruska také utíkali před revolucí, mnoho tam ztratili, ale nikdo z nich nikdy nevystoupil ani slůvkem kritiky hebrejcůrevolucionářů, kteří to zlo činili. Nepřeřekli se. Oni dobře ví, že revolucionáři jsou „z našich”, jich se nelze ani dotknout. Neuvěřitelná solidarita. Ten samý hebrejec, bývalý eser, potom jeden z vůdců francouzské komunistické strany, byl vyhlášeným sionistou. Jak se vám to líbí?!

- Grigoriji Petroviči, vždyť to nejde dohromady. Sionismus je extrémní forma nacionalismu, komunismus je extrémní forma internacionalismu. Logicky, jsou to dva póly magnetu, nelze je spojit. To platí pro normálního člověka. Ale pro pomateného, polo-šíleného hebrejce-maniaka je to zcela normální věc. Vyvolený národ, boží národ... Akademik Šafarevič také dobře zná bibli. Uvádí velmi dobré citáty ohledně božího národa, u kterého, neznámo proč, existuje satanské opovržení ke všem ostatním národům. Jako křesťan, nemůže zemřít dříve, než by řekl pravdu. Z jím vybraných citátů je vidět, že hebrejci jsou přeplněny nepřátelstvím ke všem nehebrejcům (str. 96-97). Přímo mluví o chorobné hebrejské nenávisti, jak se projevuje v neuvěřitelné rusofofii. Jsou to výborné příklady: „Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.” Tedy, když libovolný hebrejec, byť by se jmenoval Kaganovič, nemá-li v sobě nenávist ke všemu lidstvu, pro nás je normální člověk. Typickou črtou degeneráta je nenávist k normálním lidem. Jestliže nějaký Ivan Ivanovič Ivanov najednou začne hlásat nenávist ke všemu lidstvu, ke všem normálním národům, buďte ujištěni, že buď je to ruský vyrozenec na cestě k judeánstvu, nebo zamaskovaný judeánec.

Několik takových lidí jsem znal. Například, jeden můj čtenář, jménem Serjoža, příjmení uvádět nebudu. Často ke mně chodil, přečetl všechny moje knihy. Věděl jsem, že je z třetí emigrace, ptám se ho: „Jak jsi se sem vlastně dostal ? Vždyť ze Svazu do Ameriky smí jen hebrejci. Řekni čestně, nejsi jsi snad ze smíšené krve?” A on odpovídá: „Grigoriji Petroviči, nebudete mi věřit, ale můj otec i matka byli Rusové. Až potom máma se vdala za hebrejce”. Tohoto Serjožu dobře znám už pár let. Má psychické problémy, i sexuální. Kde se o u něj vzalo? Vždyť nemá ani kapku hebrejské krve. Jenže jeho matka zřejmě byla degenerátkou, proto v druhém manželství si vzala hebrejce. A to se projevilo i v něm: degenerativnost jeho matky. Normální člověk v manželství s hebrejcem se neudrží. Kdekdo se může napálit, ale manželství s hebrejcem je chybné, nesolidní a rychle se rozpadne. Jestli manželství je solidní, to znamená, že se setkali dva degeneráti. Opakujme náš citát z Bible: „Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.” [I ep. sv. Jana, 4:16]. Krásný citát, použil jsem jej jako epigraf mé knihy „Legion”. Jako protiváha, existuje citát filosofa Denise de Rougemonta : Ďábel nemůže milovat a nemiluje těch, kteří milují. Antitézou boží lásky, ďábel je samá nenávist. Dobře to znám, zažil jsem to osobně. Spisovatel má psát pouze o tom, co sám dobře zná, i přednášející by měl mluvit jen o tom, co dobře zná. Nejlepší knihou je životní zkušenost. Byl jsem ženat 24 let. Moje žena byla vzácně dobrý člověk - dobrá, měkká. 20 let jsme žili spolu doslovně duše v duši. Všichni nás pokládali za ideální pár. A když moje žena ztratila rozum, tedy onemocněla klimakterickou poruchou, zničeho nic najednou mi povídá: „Už 10 let tě nenávidím”. Zarazilo mne to a ptám se: „Alla, proč jsi tedy těch 10 let mne obskakovala jako králíček? Volala mne něžně: Grišenko, Grišenko...?” - „Ne, celou tu dobu jsem tě nenáviděla”, odpovídá.

- Pamatuju si jedno místo ve vašem „Knížeti”. Když jsem je objevil, četl jsem je snad pětkrát, protože je v něm tolik informací, že jsem je najednou nepochopil. Psal jste, jak Veliký Inkvizitor z čista jasna mění zásadně svoji politiku vůči zlu a Berijovi daruje život. Píšete, že každá nenávist, dokonce i nenávist ke zlu, což je v principu dobrá věc, ubírá člověku život. Ne, otravuje mu život.

- To znamená, nenávist tolik protiřečí Bohu a přírodě, že i nenávist ke lži, tedy svaté dílo, otravuje organismus a ničí mu život. To ano. Prožil jsem to sám. Jako výsledek klimakterické poruchy, žena obyčejně začíná pociťovat nenávist ke svému muži, pokládá ho za nepřítele číslo jedna. Ptal jsem se mnohých lidí na symptomy této nemoci. Hlavní symptom: muž se stává nepřítelem číslo jedna. Nakonec nemoc může vyhrotit natolik, že ta „svatá žena” bere kuchyňský nůž a jde s ním na muže.

- Když to přenesu na tuto rodinu, prvním příznakem toho, že ji navštívil ďábel degenerace, bude nenávist dětí k rodičům, nebo nenávist rodičů k vlastním dětem. Znamená to, že ďábel se už dostal do této rodiny a pokouší se ji rozložit zevnitř. Jak jste říkal, ďábel nejenže nemůže milovat, ale nemá rád i těch, kdo milují. Sebemenší hádku rozfoukává do divokého skandálu. Proto v každé rodině, jakmile zpozorovali sebemenší náznak nenávisti, nutno s tím přestat a nedovolit ďáblovi vlézt do domu a rozdoutnávat sebemenší spory. To se lehko řekne, ale těžko dělá. Čtyři roky jsem se pokoušel přivést svoji ženu k rozumu, postupně ztrácela rovnováhu. Nic jsem nedokázal. Teprv tehdy, když po 24 letech společného života podala žádost o rozvod, dozvěděl jsem se, že byla ze čtvrtiny hebrejkou. Její otec byl polo-hebrejec a polo-blázen. Teprv ke své čtyřicítce dostala, jak bych to řekl, tak dlouho čekané dědictví po svém otci...

- Grigoriji Petroviči, a co můžete doporučit vašim posluchačům, kteří vědí nebo se dozvídají, že jejich manželka je ze čtvrtiny hebrejkou? Zaprvé, ten, kdo má smíšenou krev, to obvykle skrývá. Mezi známými, které znám už 20-25 let, to bylo často: žena hebrejka, muž zlý antisemita. Dozvídají se to teprv, když děti pohlavně dozrávají. Když s dětmi začínají být starosti. Ale co dělat? Muži i ženě bude brzo 60. Děti jsou degeneráti, a oni se to dozvídají teprv ke stáří. Co dělat? Rozvádět se v takovém věku? Prostě dožívají zbývající roky jako kočka se psem...

- Ale zde začíná paradox. Proč lidi skrývají svoji příslušnost k božímu národu? No právě, v tom to právě vězí. Velmi dobrá otázka. Domnívám se, že oni to dobře vědí, že jsou lidé bionegativní, že jsou nenormální, neboli, řekneme to přímo, že jsou degeneráti. Oni dobře vědí, že to vše je svázáno s jejich hebrejskou krví. A oni to skrývají.

- Vy myslíte, že to, co zde dnes se dozvídáme, je známo lidem se smíšenou krví? Že

novinkou je to jen pro lidi zdravé, normální? Že částečný hebrejec bude to odmítat, zlobit se, nadávat a tvrdit, že to vše je antisemitismus? Skutečně, je to přesně tak. Ale trochu jsme se odchýlili od našeho tématu. Tak tedy akademik Šafarevič, jako dodatek k citátům z Bible o hebrejské nenávisti, uvádí dobré příklady ze života. Bere sovětského spisovatele Isaaka Babela jako dobrý příklad této nenávisti. Já žiju v Americe už 35 let, čtu hebrejské Nové ruské slovo, a tam 35 let už vychvalují tohoto Babela. V ruské sovětské literatuře existují zřejmě tři velryby: první velryba, Pasternak, hebrejec-pederast; druhá velryba, Babel, také hebrejec; třetí velryba, Mandelštam. A nyní přidávají ještě čtvrtou velrybu - Brodskij, novopečený laureát Nobelovy ceny. Šafarevič cituje díla Babela a říká, že je to slepá rusofobie, slepá chorobná hebrejská nenávist k ruskému národu. Nepouští se do psychologie, psychopathologie a nezkoumá Babelovo dílo prismou degeneralogie, neanalyzuje Babelův sadismus a sadomasochismus. Ale i bez vyšší psychologie akademik Šafarevič vidí, že u Babela vše ruské se zobrazuje jako odpuzující a ošklivé, a vše krásné je pouze o hebrejcích. Chtěl bych k tomu o Babelovi něco dodat. V mojí kartotéce jsou na všechny známé spisovatele osobní poznámky. Myslím, že by mohly zajímat i příslušné orgány. Tak tedy: Babel Isaak Emmanuilovič, 1894-1941. Nezemřel přirozenou smrtí. Zatkli ho během Veliké čistky a poslali shnít do sovětského koncentračního lágru. Shnil ho kavkazský polo-hebrejec Stalin. Čtěme moje poznámky. Zápis první: roku 1916 Babel je souzen za pornografii; jeho povídky tiskl Maxim Gorkij v žurnále „Letopisy”.

- Gorkij, co s tím má společného? Och, nic. Prostě jedna parta. Odkud to vše beru? Lidi mohou říct, sedí tady nějaký židožrout a štve na boží národ... Ne. Nene, tohle vše je vypsáno z knihy Isaaka Babela „Izbrannoe”, Moskva, 1966. Píše to sám Babel ve své autobiografii, umístěné v této knize (str. 24). Babel sám píše, že pracoval v ČK, což je údaj, který hebrejci zde, na Západě, pečlivě skrývají a zamlčují. Několikrát na to v NRS padla otázka, ale oni vše zamazali a zamlžili.

- Současně tam bylo oznámení ze sovětského tisku, že do ČK v prvních letech šli pouze

vrahové. A uvádí pikantní episodu. Když otevřeli všechny věznice, ruská kriminalita se sešla a rozhodla, že sovětská vláda je jejich vláda a že všichni kriminálníci musí ji podporovat. Babel na str. 454 v dopise k příteli I. Livšicu si naříká na mozkové přepnutí, a že už od dětství byl neurastenik. Sám se tedy přiznává, že je psychicky nemocný už od dětství. Krátkou dobu se učil v psychoneurologickém institutu. Chtěl se stát lékařempsychiatrem. To bylo v předvečer revoluce. Učil se tam současně s... Michailem Kolcovem (str. 486). Mnozí ne zcela psychicky zdraví lidé studují na psychiatra podle formule „podobný pozná podobného”. Tak i Babel, nejprve se učil v psychoneurologickém institutu, a potom, šel pracovat do ČK. Podobně bylo i s Michailem Kolcovem. Myslíte-li, že Kolcov byl Rus, velmi se mýlíte. Jeho dívčí jméno [ruská legislativa tak nazývá jméno matky, pozn. překl.] bylo Grinberg-Fridland. Prostě byl stejným 100% hebrejcem, jako Babel, a také se snažil vystudovat psychiatrii. Během revoluce, Kolcov se jí aktivně zúčastnil a stejně tak špatně skončil, jako Babel. V jiné knize se píše, že matka vodila Babela, když mu bylo 11-12 let, k lékaři-psychiatrovi. Byl tedy psychicky nemocný už od dětství. Napsal knihu „Konarmija” [Rudá jízda, doslovně Koňská armáda]. Ale náčelník První jízdní armády S. M. Buďonnyj vystoupil v novinách „Pravda” z 26.10.1928 proti této knize. Cituji z otevřeného dopisu Buďonného Maximu Gorkému: „Babel fantazíruje a sprostě lže. Fabule jeho povídek, hojně prošpikovaná dojmy autoraerotomana, není nic jiného, než delirium šíleného hebrejce”. Není to krása? Lepšího recenzenta nenajdete. Kniha Rudá jízda o První jízdní armádě, jejímž náčelníkem byl Buďonnyj. A on ji nazývá deliriem šíleného hebrejce.

- Určitě Nové ruské slovo vychvaluje toto delirium ? Samozřejmě. Co se dá dělat, on je „z našich”. A jestli Buďonnyj kritizoval, Gorkij ho chválil a obhajoval. A proč? Protože oba byli nemocní. Jak říká ruské přísloví, dva střevíce dělají pár. Někdy se NRS přepíše nebo redaktor přehlédne. Tak se stalo, že Jurij Ivask napsal v NRS z 15.6.1975 o Babelovi: „Copak politruk Babel, inteligent, vydávající se za komunistu, vůbec něco vytvořil tou sadistko-histerickou Rudou jízdou? Nacházejí v ní skvělou formu, nebo jak je v módě, strukturu, ale na můj vkus jeho povídky vyzývají jen anti-uměleckou

nevolnost”.

Jurij Ivask je starý pederast, roku 1975 mu bylo 75 let. Tento starý pederast učil ruský jazyk a literaturu v jednom z amerických collegií. Věřte mi, on se dobře vyznal v psychopathologii. A vidíte, co myslel o Babelovi... Víte, já už dávno jsem rozhodil své sítě. Od roku 1949 lovím zlaté rybky v této zakalené vodě. Když tak dlouho lovíš, nevyhnutelně něco chytíš. A ještě jedna poznámka: Babel měl „intimní vztahy” s ženou národního komisaře NKVD Ježova, to byla hebrejka z Oděsy jménem Evgenia Samuilovna. Byla redaktorkou žurnálu „SSSR na strojke”. Už jsme mluvili o tom, že Babel pracoval v ČK. Nebyl sám. Vy všichni určitě znáte humoristickou povídku „12 židlí” Ilfa a Petrova? Rus Evgenij Petrov také pracoval v ČK, dokud nezačal psát společně s Iljou Ilfem, hebrejcem.

- Jste si jist, že Petrov byl opravdový Rus? Jist si nejsem ničím. Ve vyšší sociologii je nutno vše prověřovat, prověřovat a ještě jednou prověřovat.

- Je těžké najít takového Rusa, který by dlouhou řadu let společně s hebrejcem psali satirické knihy o Rusku. Tak i vy jste si toho všiml. V knihách „Zlaté tele” a „12 židlí” je nejen humor, ale i mnoho výsměchu nad ruským národem. Právě o tom píše i akademik Šafarevič. Takové páry zpravidla spolupracují na základě pederastie. Karl Marx a Friedrich Engels, Lenin a Zinověv, Trockij a Ioffé, Stalin a Mikojan, Gercen a Ogarov... Babel řekl Furmanovu: „Naši čekisti jsou prostě svatí lidé”. Vidíte: sejdou se sadisté, masochisté, ale sami sebe nazývají svatí lidé. Jsou to masoví vrazi? Všichni svatí, všichni hebrejci. Boží národ! Hle, co píše o Babelovi v NRS z 18.9.1982 hebrejec z třetí hebrejské emigrace Arkadij Lvov: „Je známo, že Babel byl Persona Grata do domu Ježova”. A kdo Babela zatýkal a zničil? Ten samý Ježov. Opět had, který požírá svůj ocas. Malá připomínka, srovnejte to s podobným osudem Mandelštama. Mandelštam je druhá velryba sovětské literatury, kterou do nebes vynáší hebrejské NRS. On začátkem 30-tých let jezdil zaslouženě oddechovat po poctivé práci do speciálního sanatoria na Krymu, kde hrával tenis s Ježovem, národním komisařem NKVD. Ten samý Ježov ho později zatýkal a dal zastřelit. Takže vidíte tytéž paralely.

- Grigoriji Petroviči, je známo, že část hebrejstva přijala aktivní účast v hnutí Bílých a

bila se ne na život, ale na smrt se svými polo-šílenými Rudými spolubratry. A přitom silně trpěli od antisionismu mezi Bílými. Jak můžete charakterizovat tuto kategorii hebrejců? Především, mezi bílými jich nebylo tak mnoho. Poměr byl tak 1000:1. Jestliže na straně rudých bylo dejme tomu 100.000 hebrejců, tak u bílých jich bylo 100. Například, Ilja Ehrenburg. Nějaký čas byl na straně bílých, ale rychle se odtud stáhl a u rudých se stal jedním z přídvorných pochlebovačů Stalina. Takže bílí hebrejci je věc, která není pro hebrejce charakteristická. Je to pouhá výjimka z pravidla. Babel má dceru Natašu, rozenou roku 1929. Matkou byla Babelova žena, hebrejka, která od roku 1925 zůstala v Paříži. Babel žil v Moskvě a jeho žena v Paříži. Přitom, jak tito hebrejci mohli svobodně projíždět přes hranice?

- To je fakt, ruský člověk měl tenkrát už problém zajet z kolchozu na okres nebo do nejbližšího města. Ano. Ale hebrejci si volně jezdí dovádět do Paříže, dělají si tam děti. To jsou ale páni ! Vládnoucí třída! Když železný ministr vnitra Ježov byl zastřelen, jeho hebrejská manželka Evgenia Samuilovna skončila život sebevraždou. Ježov byl masový vrah, jeho hebrejská manželka sebevražednice. S tím se setkáváme málem na každém kroku: vražda a sebevražda, komplex zrušení a sebezrušení.

- Že ďábel má sklony k sebevraždě, to dává naději ruským vlastencům. Ten, kdo myslí, že vše je ztraceno, že Rusko je v rozvalu, ekonomika se kácí, satan vítězí, ten se hluboce mýlí. V našem 20. století, když homosexualita začala vést bál prakticky ve všech demokratických státech, objevil se AIDS, který je zabíjí lépe, než Inkvizice. Proto podléhat beznaději, to je smrtelný hřích. Ano. Je zrušení a sebezrušení. Bratr Ježova byl také zatčen a zastřelen. Píše o tom Boris Suvarin, důležitý francouzský komunista a hebrejec v časopise „Kontinent” č. 23, ročník 1980. Ruský laureát Nobelovy ceny Ivan Bunin napsal o Babelovi: „Mezi nejhnusnější rouhače patří také Babel”. Například v povídkách "SaškaKristus" a "Ježíšův hřích". Citováno z knihy Ivan Bunin: Pod serpom i molotom, Kanada, 1975, str. 119.

Roku 1922 Babelova kniha vyšla pod jeho pseudonymem, který nosil v koňské armádě - Ljutov [Kruťas]. Jelikož byl sadista, vzal si odpovídající

přezdívku, pod kterou pracoval také v ČK. Teď vám řeknu můj vlastní názor o jeho povídkách. Já tu jeho Rudou jízdu i Oděské povídky pročetl dost pečlivě. Vezměme třeba jednu z nich, kde syn zastřelí otce a posílá dopis své matce, v kterém popisuje v detailech, jak to dělal. Příčinou bylo: otec prý byl kulak, zatímco syn proletář byl pro světovou revoluci, která přinese štěstí všem dělníkům a rolníkům na celém světě. Proto zastřelil vlastního otce. Odporná povídka, něco horšího těžko si představíte. Absolutní sadismus. A takového vyprávění u Babela v Rudé jízdě je celá kopa. Proto náčelník První jízdní Buďonnyj se naštval a nazval knihu deliriem šíleného hebrejce. Vraťme se ke knize Šafareviče. Přebírá tam citáty z knihy Andreje Sinjavského, který v Paříži plival na hrdost ruské literatury, na Puškina a Gogola. Rovněž Safarevič prohlásil přímo, že zde také jde o delirium šíleného hebrejce.

- Zde opět platí: ďábel nemá rád ty, kteří milují. Puškin byl čestným géniem, proto dodnes nenechává v klidu tyto psychopaty. Proto i ke Kristu cítí pathologickou nenávist. Kristus hlásal lásku. Máte pravdu. Akademik Šafarevič přímo říká, že oni takovou literaturou vraždí ruskou mládež. Dále, Šafarevič vystupuje proti Freudovi, významnému hebrejskému psychiatrovi, který léčil lidi z pederastie a přitom byl sám pederastem. Sám sebe vyléčit nemohl, ale léčil jiné a bral za to pěkné peníze. Rovněž, Šafarevič vystupuje proti Picassovi. Picasso byl další idiot, ale pouze v malířství, schizofrenik a španělský polo-hebrejec. A ještě, Šafarevič vystupuje proti Kafkovi. Kafku hebrejci uctívají jako klasika, ačkoliv byl českým hebrejcem, psal v němčině a byl absolutním schizofrenikem. Když umíral, ve své závěti zakázal vydávat cokoliv z jeho materiálů. Hebrejci jeho závěť nevyplnili a dnes celé Kafkovo delirium je už vydáno.

- Dneska ti špinavci vychvalují jiného šílence: Velemíra Chlebnikova. Ano, Chlebnikov je jasně blázen. Akademik Šafarevič také vystupuje proti nově upečenému laureátu Nobela, básníku Josifu Brodskému. Šafarevič má správné milníky jak v literatuře, tak i v malířství, dobře ví, co je správné a kde se komu křivdí.

Též odmítavě se staví k filmu „Andrej Rublev” [myšlen film Andreje Tarkovského, pozn. překl.]. Tento film je absolutní hnus, ale v Novém ruském slově ho vychvalovali: geniální, velkolepý, talentovaný... Naletěl jsem na tuto hebrejskou reklamu a šel jsem se podívat. Jedním slovem, HNUS. Film je krajně lživý s přídavkem nemála sadismu. Zakončíme dnes rozbor knihu ruského akademika Igora Rostislavoviče Šafareviče. Musím říct, díky Bohu, že tam v Rusku se objevují lidé, kteří se nebojí vyslovit pravdu.

- Ale Šafarevič tam nikde nemá ani slovo o degeneraci. Jedna kniha nemůže pojmout vše. Téma degenerace je nejen nepojmutelná, ale i zakázaná. Profesoři na marxismu nás stále učili, že základem marxismus jsou tři části: francouzský socialismus, německá filosofie a anglická politická ekonomie. To samé je možné říci o degeneraci, skládá se ze tří charakteristických částí: začíná to pohlavními zvrácenostmi. Když člověk nebere zřetel na hlas přírody, nevyslyší hlas Boha, začnou se objevovat psychické nemoci. Táhne se to po vícero generací. Konečná, třetí část charakterního vyrození, jsou různé vrozené vady organizmu: šilhavost, zaječí ret, vlčí tlama, chromá noha, suchá ručka atd. Nebo jsou zrzaví. Car Petr První vydal nařízení, kterým se zakazovalo svědčit u soudu osobám zrzavým a šikmookým, „poněvadž Bůh označil darebáky”. Normální člověk by měl znát tyto tři základy degenerace jako otčenáš. Jinak bude chodit po světě jako slepý. Já jsem měl oči, ale do 35. let mnohé neviděl. Měl jsem uši, ale mnohé neslyšel. Abych pomohl druhým lidem, dělám vám tento kurs.

Pokračujeme dnes naši sérii lekcí na tému Boží národ. Zabýváme se v nich analýzou toho, co se nazývá "hebrejskou otázkou" a pokoušíme se pomoci hebrejskému národu odstranit problém antisemitismu. Ze samého začátku, už v bibli, hebrejci tvrdí, že jsou vyvoleným národem, božím národem. V předešlých lekcích jsme dokázali, že ostatní národy s tímto tvrzením nesouhlasí a jsou přesvědčeni o opaku. Že hebrejci jsou čertův národ. Pokusíme se tedy vyjasnit, co hebrejci reprezentují, jsou-li bohem vyvolení, nebo jsou-li z rodu ďáblova, jak pravil před 2000 lety Ježíš Kristus (sv. Jan, 8:44). Hlavní výčitkou, která se dává hebrejcům, je to, že prý hebrejci se pokoušejí zachvátit celý svět. Na první pohled je to směšné: malinký národ, rozesetý po celém světě, čítající okolo 18 milionů lidí, se pokouší zachvátit planetu... Jen Korejců je po světě 6x víc a nikdo nikde neslyšel o nějakém antikorejizmu. Ale stojí za to přečíst si pozorně historický dokument, známý pod názvem „Protokoly s ionských mudrců”, z kterého je jasné, že všechny sociální, ekonomické a politické problémy našeho nešťastného XX století do puntíku probíhají podle instrukcí tohoto dokumentu. Prostě ustrnete nad tím, jak všechny tyto nepříjemné a tragické události se odehrávají jako podle notové partitury. Než budeme pokračovat, seznamte se s jejím textem, je v příloze k našemu kurzu. První hodinu věnujte jeho transkriptu, vyveďte nejdůležitější části textu. Naučte se pracovat s originálem samostatně. Na konci Protokolů je místo, kde se píše, jak hebrejci se pokouší zachvátit celý svět za pomoci hebrejských žen. Doslovně: „Díky duchovnímu a mravnímu úpadku, za pomoci hebrejských žen, zamaskovaných za francouzky, italky, španělky, nejlepších nositelek rozkladu mravů vůdců všech národů”. Při zkoumání z tohoto hlediska uvidíme, že obrovské množství "knížat vezdejšího světa" má skutečně hebrejskou manželku. Už jsme mluvili o tom, že sovětská vláda v podstatě se skládala z hebrejců nebo zamaskovaných polo-hebrejců, a pokud mezi nimi jako vzácnost byli nehebrejci, tak měli zásadně hebrejské manželky. Ačkoliv, divná věc, tento úkaz existuje nejen v SSSR. Děje se to rovněž na Západě. Například, dnešní prezident Francie je François Mitterrand, socialista. Ženatý s hebrejkou. Když budete podobně probírat všechny vedoucí politiky západního světa, dostanete zajímavý obraz.

- Grigoriji Petroviči, degenerativní inteligenti už nám uši přecpali tvrzením, že Protokoly siónských mudrců psala carská tajná ochranka, že je to podvrh, hloupý a bez důkazů a že pouze nevzdělaní a omezení lidi mohou jej brát vážně. Ostatně takovou lahůdku už začínají vypouštět ohledně vašich Protokolů sovětských mudrců. Prý jste ji nenapsal vy, "opilec a syfilitik", nýbrž vaše hebrejská milenka Soňa... My prověříme v praxi, je-li to podvrh, nebo ne. Chci zdůraznit, že Protokoly siónských mudrců se vůbec nelíbí hebrejcům. Prověřoval jsem to v několika hebrejských encyklopediích, každá byla mnohosvazkovou prací plná bohatých informací. Protokoly jsou v nich vždy na několika stranách, kde se hebrejci bezúspěšně pokouší je vyvrátit. To nám říká dost o tom, že jim jdou proti srsti. Dnes vyslechneme obě strany. Budeme se držet faktů. Začneme sociologickou statistikou. Vytahuji z mojí kartotéky kartičky na téma „Hebrejci - smíšená manželství”. Na jedné straně, lidé mají dojem, ze hebrejci vždy drží pohromadě, isolují se mezi svými, protože smíšená manželství v judejském náboženství jsou zakázaná a hebrejští rabíni v tomto ohledu udělali dost práce a vynaložili velké úsilí. Ale co nám říká statistika? Statistika nám říká pravý opak. Tak já beru izraelský žurnál „Alef” č. 285, červen 1989, nebo po hebrejsky tamuz rok 5749, stránka 16. Opisuji z něho:

„V některých státech, v hebrejských obcích USA, procento smíšených manželství dosahuje 60-70%”. Hlásí to generální ředitel Konference hebrejských organizací USA Honlin. A dodává: Toto procento je příliš vysoké. Stav věcí je krajně znepokojující. Přemýšlejte: Když poměr smíšených manželství je přes 60%, znamená to, že za 2 - 3 generace všichni američtí hebrejci se smíchají s amerikány a budou z nich polo-hebrejci. Za jednu generaci se počítá obvykle doba 25. let, kdy se začne rodit nové pokolení.

- Ano, ale míchají se s kým? To je právě ta otázka. Mluvil o tom na západě známý filosof BerdiaevBerdičevskij, kterého hebrejci velmi a velmi milují. Tak hle, Berdiaev říkal: „Svazek satana a antikrista, výsledkem bude vláda knížete tohoto světa”.

- Ten samý Berdiaev, kterého sovětský akademik Lichačov studoval v zednářkém kroužku v letech 30-tých?

Ve 20-tých. V mládí, kdy člověku kypí krev a neví s jistotou, jaká je u něj sexuální orientace, levá nebo pravá, tak on se už hrabe v zednářských přemoudrostech. Dneska Lichačev hraje značnou roli v ruské vědě, ale jako dřív stojí na těch samých pozicích, jaké byly v letech dvacátých. Vlastně za to i seděl. A dlouho tam seděl na Solovkách, ochlazoval svou kypící mladou krev.

- Na Solovkách tedy seděli nejen ruští vlastenci, ale i náruživí zednáři? Ano, vězni na Solovkách byli různého druhu. Byla to věc zamotaná, tragická. Tam zemřel i můj strýc Vasja, bratr mého otce. Ten tam byl jako člověk „z byvších" [z minula, buržuj, pozn. překl.]. Pokračuji v poznámkách z kartotéky. Izraelský sionista Šimon Čertok píše v NRS z 1.9.1989 : Natalita hebrejců v diaspoře ostře poklesla, zatímco počet smíšených manželství roste”. Tak je to. Ale my vše prověřujeme. Třeba šlo o výjimku? Možná, že k tomu dochází jen v Americe, kde vše bývá jinak, než u normálních lidi? Ne, není to výjimka. Zjišťujeme, že ve Francii, ve Švýcarsku množství smíšených manželství hebrejců také dosahuje téměř 50%. Je to ta samá věc. V předrevolučním Rusku, k smíšenému manželství s hebrejci docházelo z církevních důvodů. Takový hebrejec se musel nejprve dát pokřtít. Církev neuznávala sňatky mezi pravoslavnými a judejci. Zato po revoluci, za sovětského režimu, tyto zákony byly zrušeny a počet smíšených sňatků u hebrejců se rychle zvýšil a dosáhl 66%. Tato čísla, zaznamenaná v SSSR, USA, Francii a Švýcarsku svědčí o tom, že rabínské zákazy neúčinkují. Boží národ neposlouchá ani svého boha, ani své rabíny. Nyní dovolte přistoupit k této otázce z druhé strany. Zde jsme už často hovořili o Berďajevském spolku Satana a Antikrista. Satanem jsou degeneráti, Antikristem jsou hebrejci. Takže spolek Satana a Antikrista je vlastně manželství hebrejců a degenerátů z obklopujícího prostředí, tedy žido-zednářů.

- To znamená, že děti z tohoto manželství přejímají fyzické zdraví gojů a chorobný intelekt hebrejců? Hleďte, vy mluvíte o fyzickém zdraví gojů. Zapomínáte, že pravidlem je, že do takového manželství vstupují pouze degeneráti. Například nějaký hebrejec nebo hebrejka pocítili, že v nich něco tam není úplně v pořádku a rozhodli se, že to poopraví na účet gójů.

Jenže normální zdraví gójové nebudou vstupovat do smíšeného manželství s hebrejcem. Hebrejci pak zbývá jediná možnost, vstoupit do sňatku s degenerátem z okolního prostředí. Jelikož mezi hebrejci je šestkrát více psychicky nemocných, a tedy i výskytů pohlavní inverze různých druhů a odstínů (latentní, potlačené, odkryté), budou tyto sňatky uzavírány z vypočítavosti. Budeme tedy se zabývat smíšeným sňatky hebrejců, sňatky z vypočítavosti. Například hebrejka, neschopná milovat normálně, najde si muže s perspektivou moci a bohatství. Hebrejci dobře znají zákony degenerace. Ví, že sestupuje s horních vrstev společnosti a že většina vládců, vůdců a knížat světa vezdejšího jsou degeneráti. Stačí tedy, aby podstrčili knížatům světa vezdejšího vhodné hebrejské ženy-degenerátky, a degenerátkám z vyšší společnosti podsunout muže hebrejce. Zabývali se tím i Marx i Lassalle. Připomínám, že Karl Marx byl ženat s baronessou Jenny von Westphalen, i když byl prorokem a vůdcem dělníků a rolníků. Výsledkem tohoto manželství byly děti, z nichž polovina umřela ještě v dětství, druhá polovina skončila život sebevraždou. Když provádíte takový plán opatrně a systematicky, můžete efektivně ovládnout celý svět. Jeho vychytralá a tajná realizace trvá už od biblických dob. Tak judeánci podsunuli perskému králi Asverovi [Artaxerxi] za ženu zamaskovanou hebrejku Ester, výsledkem bylo, že ona a její příbuzný Mardochej organizovali masové vraždění lidí, nehodících se hebrejcům. Bylo zabito 75 tisíc peršanů, žen i dětí. Jen se podívejte do Bible: Kniha Ester 9:16. A teď se podívejte na tanec hebrejských žen kolem mužů v Kremlu. Dzeržinským začínaje a Chruščovem konče. Dovolte, abychom se podívali, jaké jsou dnes výsledky tohoto skrytého dobývání světa? Tady mám výstřižek z hebrejského časopisu Nové ruské slovo ze 7.7.1965, v němž se ohlašuje, že hebrejský baron-milionář Guy de Rotschild se soudí v Paříži s vydavatelem knihy „Hebrejci”. Tato kniha známého francouzského spisovatele Roger Peyreffita, kterou vydalo seriozní nakladatelství Flammarion, měla značný úspěch. Zde je třeba podat menší vysvětlení. Roger Peyreffite byl čestný a neskrývaný pederast, který napsal hromadu knih o homosexuálech. Byl známý spisovatel, seriozní a věřící katolík.

To, co píše, je prakticky hlas rozvědky Vatikánu. Vatikán má svoji rozvědku, která tyto věci přísně sleduje. Jestliže zednáři mají svoji centrálu „B'nai Brit”, středisko hebrejského zednářstva, které velmi pečlivě sleduje tyto věci, pak děje se podobně i ve Vatikáně. Oni taky nespí. Fakta, která přináší Peyreffite, pochází z rozvědky Vatikánu. Zdroj je velmi seriozní. Cituji NRS: „Peyreffite tvrdí, že hebrejci zaujímají klíčové pozice ve všech oblastech francouzského života a že většina politických, veřejných i finančních činitelů světa jsou hebrejci. Přitom mnozí mezi nimi jsou "skrytí hebrejci" a nikdo je nepodezřívá z jejich hebrejského původu”. Chcete příklad? Francouzský prezident Mitterrand je ženat s hebrejkou [která se s ním prý rozváděla, ale když se stal prezidentem, žádost o rozvod stáhla, pozn. překl.]. Pokračuji v citátu z NRS: „Za skrytého hebrejce pokládá i zabitého prezidenta Kennedy”. Kdo v Americe ví, že americký prezident Kennedy byl skrytý hebrejec? Jak je to možné? A přece, byl hebrejcem po matce. Jeho matkou byla Roza Fitzgerald, a můžeme-li věřit Vatikánu, byla to hebrejka. Otec Kennedy Josef byl americký milionář, který vydělal svoje miliony v jakýchsi nekalých záležitostech, ale nebudeme se v tom dnes hrabat. Během prezidentování Roosevelta Josef Kennedy byl vyslancem Ameriky v Anglii a jakkoliv je to divné, sympatizoval s Hitlerem. To bylo ještě v 30-tých letech. Měl málem dva tucty dětí. Je pozoruhodné, že matka Roza byla nerozumně ctižádostivá. Miliony jí nestačily. Chtěla navíc slávu, a všechny své děti nutila šplhat se na Olymp vlády. Syn John se stal nejprve senátorem, potom prezidentem. To každý ví, ale málokdo slyšel o tom, že sestra byla od narození slaboduchá a defektní, jinak řečeno, úplná idiotka. Taková, že držet ji v domě bylo nemožné. A dodnes nachází se v speciálním útulku pro duševně choré. Bylo to rodinné tajemství klanu Kennedy. Co tedy dostáváme: bratr sedí v Bílém domě, sestra ve žlutém [blázince v Americe uvnitř natírali nažluto, pozn. překl.]. Někteří Amerikáni, když vidí, jak řeší otázky Blízkého východu dnešní administrace Bílého domu, říkají, že Bílý dům už dávno měl být přebarven na žluto. A rozhodují tam ti samí lidé, kteří mají prst na knoflíku atomové války. Ve Francii se o rodinných problémech klanu Kennedy psalo dost odkrytě. Ale v USA se o takových faktech mlčí. Problém tisku je v tom, že z mouchy

dokáže udělat velblouda a naopak, z velblouda dělat mouchu, které si nikdo nevšimne. Tyto fakta někdo vypustil, a je ticho. Žádné přešetřování, žádný komentář. Brzo poté Johna zabili. Tehdy se drápal na Olymp vlády druhý z bratrů, Robert. Toho také zabili. Celou tuto rodinu pronásleduje jakýsi tragický osud. Jsou v rodině narkomani a nenormální lidé. S kým se prezident Kennedy ženil ? S krasavicí Jacqueline. A dozvídáme se, ona má židovskou krev. Když prezident navštívil Francii, jeho žena v jednom z tele-interviewu vypískla, že je taky Francouzka. Francouzské noviny upřesnily: Ano, pochází z rodiny francouzských hebrejců. Takže překládáme: skrytý polo-hebrejec John Kennedy ze ženil se skrytou polo-hebrejkou Jacqueline. Atentát na Kennedyho, to je špinavá věc. A dodneška nebyla vyjasněna. Já si na to dobře pamatuju. V Greenwich Village, středisku homosexuálů a lesbiček v New Yorku, šla tenkrát divadelní hra, která se nazývala „Lady Bird”. V nové inscenaci, z „Lady Mackbeth” udělali ženu vice-prezidenta Johnsona. Podle ústavy USA, vice-prezident hraje jen roli svatebního generála. Normálně žádnou moc nemá. A že Kennedy byl mladý a Johnson postarší, neměl žádnou naději si zaprezidentovat. V tom představení byla jasná narážka na to, že Johnson pouze speciálním způsobem mohl se dostat k moci. Lady Mackbeth, jak si jistě pamatujete, pobízela svého muže zabít krále a zaujmout jeho místo. A ve hře Lady Bird to samé dělala žena vice-prezidenta Johnsona. Dobře si pamatuju, jak tenkrát ve všech amerických časopisech byla fotografie prezidenta Johnsona i s manželkou, jak v jakési synagoze dostávají medaili od rabínů. Dívám se na tu fotografii Johnsonovy ženy a vidím stoprocentní hebrejku. Ke skrytým polo-hebrejcům Peyreffite počítá i bývalého francouzského prezidenta de Gaulla, který popravdě řečeno, trpět hebrejce a zednáře nemohl. Dále do seznamu připisuje i britskou královnu Elisabethu a jejího muže, prince Filipa.

- To není žádný objev. Podívejte se na prince Charlese. Typický hebrejec. Ano. Proč tomu tak je? Anglický královský dům, už mnoho pokolení, zachvátili zednáři. A jedině proto má Anglie dosud království. Je to ale vláda

fiktivní, ve skutečnosti vládne parlament a první ministr. Dále, v tom seznamu je i západoněmecký kancléř Adenauer. Já jsem prožil ve Východním i Západním Německu 10 let. Žil jsem tam za doby Adenauera. Jmenovala ho americká vojenská administrace. Podle svého vzhledu absolutně se Němci nepodobá. Spíše na nějakého míšence mongola s tatarem. V seznamu je i celá švédská královská rodina. Je to stejná historie, tam už po několik generací, okolo 200 let, jsou všichni zednáři.

- To by znamenalo, že když revoluce bouraly trůny, nechaly na pokoji pouze ty rodiny, které měly ujednání se zednáři? Tak jest. Dnes jsou to zednářské rodiny, kde vše jde podle formule spolek satana a antikrista. Zednáři jaksi probili díru, do které potom nalezli hebrejci. Mezi takové skryté hebrejce se počítá španělský diktátor Franco a kubánský diktátor Fidel Castro. Zde mohu dodat, že Peyrefitte, a tudíž rozvědka Vatikánu, mají absolutní pravdu. Ověřil jsem si to jinými zdroji. Franco byl z rodiny čistokrevných hebrejců-konvertitů, jak po matce, tak i po otci. V době, kdy hebrejce vyháněli ze Španělska, jim dali na výběr: buď opustit zemi, nebo přijmout křesťanství. Tehdy část hebrejců přijala křesťanství. Ostatní hebrejci je nazývali maranami, to jest sviněmi. Takže jak po otci, tak i po matce, Franco byl maranem, španělským hebrejcem-konvertitou. Ostatně byl malého vzrůstu a velmi kruté povahy, s jasně projeveným komplexem vlády. Obyčejně právě takoví lidé přichází k moci.

- A tento čistokrevný hebrejec před svou smrtí obnovil španělský královský trůn. Perlička z historie: Hebrejčík si trochu povládne a před smrtí daruje trůn zákonnému následníku z královské rodiny... Tak je to. I smích i hřích. A pár slov o kubánském diktátorovi. Oficiálně potvrzuji data vatikánské rozvědky. Castro byl po matce polo-hebrejec, podle izraelských zákonů byl hebrejec. Castro je komunista a současně zednář. Kuba byla jednou z mála zemí socialistického tábora, kde nechali fungovat zednářské lóže. Jeden ruský duchovní mi vyprávěl, že jezdíval na Kubu a byl v těchto

zednářských chrámech. Hlavní zednář na Kubě je sovětský hebrejec z třetí emigrace. Jenže to už musí být povídačka. Sovětské KGB asi přehnalo. Nějaký hebrejčík ze Sojuzu že by byl hlavou kubánských zednářů!? Bratr Fidela Castra, Raoul, je ministr obrany a zcela neskrytě pederast. O tom nejednou psal americký tisk. A tento pederast se nakonec oženil, no, s kým se oženil? Správně, Raoul Castro se oženil s polo-hebrejkou. Jeho žena je na polovinu kubánka, na polovinu polská hebrejka. Nazývá se Wilma Espin. Po revoluci byla náčelnicí kubánské milice a osobně odstřelovávala kontrarevolucionáře. Před revolucí byla známou prostitutkou.

- Když bratr Raoul je pederast, tak sám Castro, komunista a zednář, bude asi taky pederast. Ano. Nedávno v Novém ruském slově upřesnili, že Castro je nejen pederast, ale i kastrát. Když bojoval proti diktátoru Batistovi, upadl do zajetí a Batista nařídil ho vykastrovat. Ještě předtím dokázal se oženit. Jeho žena pak utekla do Ameriky, syn Fidelio nejprve studoval v SSSR a potom také utekl. Do Španělska. Tady máte portrét diktátora Kuby.

- Ke skrytým hebrejcům je možné přidat i vraha Izraele číslo jedna, Muamara Kaddafiho. Ano, je to skrytý polo-hebrejec. Jeho bratr žije v Izraeli. Muamar Kaddafi, za doby svých studií v Egyptě, nějaký čas pobýval v blázinci. To vám doplňuje portrét libyjského diktátora. Cituji dále: „Jako důkaz hebrejského původu některých skrytých hebrejců, Peyreffite uvádí životopis jejich předků a jejich hebrejská jména.” Ohledně de Gaulla, autor se odkazuje za prohlášení samého generála v Bonnu, že měl německého předka jménem Kolb. Ale Kolbové byli představitelé italských hebrejců. Ti se kdysi vkradli do Německa a potom sám prezident zjišťuje, že je jejich příbuzným. Mezi skryté hebrejce Peyrefitte řadí také známé antisemity, jako francouzské spisovatele Maurrassa a Léona Daudeta, jakož i velikého inkvizitora Španělska Torquemada. Avšak když zkusíte se podívat do amerických encyklopedií, tak to tam nenajdete. Tam bude heslo Inkvizice, tam budou tupit Torquemadu, ale ani slovíčko o tom, že byl polo-hebrejec a dokonce byl obřezán. I když hebrejský časopis NRS nazývá tuto knihu antisemitskou, baron

Rotschild proces prohrál, navzdory svým milionům. Peyrefitte měl tedy pravdu a informace vatikánské rozvědky nebyla vyvrácena. Dovolte podívat se, co na toto téma říká hebrejcům sám jejich bůh Jehova ústy proroka Isajáše: „Také přijdou k tobě s ponížením synové těch, kteříž tě trápili, a klaněti se budou k spodku noh tvých... Nebo ssáti budeš mléko národů, a prsy králů ssáti budeš”. (Izaiáš, 60:14-16) Takže hebrejci znali vše, o čem spolu hovoříme, už v době biblické. Začali jsme s prověřením informace, že hebrejci chtějí zachvátit celý svět, a nyní už sami vidíme, jak to dělá: Pomocí smíšených manželství, prostřednictvím hebrejských žen. Teď dovolte, projdeme nejkritičtější období historie našeho ošklivého XX. století, druhou světovou válku. Kdo vedl ty boje, které stály lidstvo 50 milionů lidských životů? Na straně Sovětského svazu válku vedl J. V. Stalin, kavkazský polo-hebrejec. Stalinovým protivníkem byl Hitler. Když jsme proti němu bojovali, my všichni jsme se domnívali, že to byl Němec. Po válce jsme se dozvěděli, že ve skutečnosti byl ze čtvrtiny hebrejec. Jestli vám to nestačí, že byl 1/4 hebrejcem, mohu dodat, že celá Hitlerova vláda měla smíšenou hebrejskou krev. Takže Hitler nebyl výjimkou, nýbrž pravidlem. Jeho náměstek ve straně, Rudolf Hess, byl polo-hebrejec. Náčelník SS Himmler také. Náčelník služby bezpečnosti SD Reinhard Heydrich byl ze 3/4 hebrejec. Heydrich byl jednou z nejinteligentnějších, nejzlověstnějších osob ve vládě a měl před sebou budoucnost. Právě proto poslali Angličané svoje teroristy, aby ho zabili.

- Grigoriji Petroviči, takže vlastně máme obvinění stejného druhu: Rusy obviňují v uskutečnění krvavé revoluce, Němce obviňují v zločinech, které ve skutečnosti nařizovali hebrejci se smíšenou krví. Vina Němců v rozpoutání Druhé sv. války je další zkazka, další zednářská lež. V tom to i spočívá. Jenže světový tisk mlčí. Jen zřídka někde prosákne pravdivá informace, která je ignorována nebo pečlivě rozmazána a utopena mezi jinými. O tom jsme už dostatečně mluvili v páté lekci druhého cyklu pod názvem „Rudá kabala”. Tam probíráme Kardelovu knihu: „Adolf Hitler, zakladatel Izraele”.

Stejně, jako je nespravedlivé obviňovat ruský národ v barbarství spáchané za revoluce 1917, tak je nespravedlivé dávat vinu za druhou světovou válku jen německému národu. Vina v tom všem neleží na ruském a na německém národě, ale na tak zvaném "božím národě". Druhou světovou válku vedl kavkazský polo-hebrejec Stalin s německým čtvrtino-hebrejským Hitlerem. Němce rovněž obviňují v zavraždění všech polských hebrejců, ale kdo byl guvernérem v Polsku v té době? Guvernérem v okupovaném Polsku byl Hans Frank, to byl také polo-hebrejec. Takže polo-hebrejec Frank je zodpovědný za zničení hebrejců v Polsku. Výsledek je, že hebrejci uvařili tuto kaši, a vylízat se z ní nechali jen Rusy a Němce. Německo ještě dnes platí kolosální kontribuce Izraeli. Dodnes zaplatili už 40 miliard dolarů [k roku 1989, pozn. překl.].

- Po takovém úspěchu, Izrael by také mohl obvinit kavkazského polo-hebrejce Stalina za zabití hebrejců-trockistů a žádat platit Izraeli kontribuci od ruského národa. Vlastně k tomu možná směřujeme... Máte pravdu, je to absurdní. Pokračujeme: Stalin byl polo-hebrejec, Hitler smíšená krev, ale jak jsme na tom s demokratickým Churchillem? Myslím, že jen málo Angličanů vědělo, že Churchill byl polo-hebrejec. Bylo to státní tajemství Anglie.

- Stejně jako mnozí Angličané dodnes neví, že Churchill byl také pederast. No dovolte, to je i pro mne novinkou!!

- Grigoriji Petroviči, já mám doma knihu, která opakuje slova Churchillovy matky o tom, že měl „sexuální zkušenosti” s muži. V té knize je také portrét ženy prezidenta USA Roosevelta, Eleonory Roosevelt a tvrzení, že byla 100% lesbičkou. Přetiskuje se tam dobrá stovka dopisů od Eleanory svojí lesbické družce. Tento námět je nevyčerpávající a současně i zakázaný.

- Jakmile se začneš zajímat o boží národ, nevyhnutelně se narazíš na pederasta nebo lesbiánku. Ano. Je v tom jistá zákonitost. Otcem Winstona Churchilla byl zchudlý anglický lord, který se ženil s bohatou hebrejkou z Brooklynu jménem Jennie Jerome. Ve svých memoárech Churchill píše, že byl nedonošené dítě, narodil se o 6

týdnů před ohlášeným porodem. Můžeme hned říct, že je to bionegativní člověk, v normálních podmínkách by prostě nepřežil.

- To je zábavné. Anglii tedy vládl pederast a nedonošenec? Ano, pokud nazýváte věci skutečnými jmény. Malá charakteristika Churchilla. Cituji: „Chodil do soukromé elitní školy, kterou od prvního okamžiku nenáviděl, jakmile se tam objevil. Učil se špatně, byl nejhorší ze třídy. Vychovatel, učitelé a dokonce i jeho rodný otec ho pokládali za nepříliš chytré, ba co víc, duševně zaostalé dítě.” Je to z časopisu NRS z 6.2.1987. A mohu ještě k tomu všemu dodat, že Churchill byl zrzavý.

- Tehdy musím upřesnit, Anglii vládl hloupý, ryšavý, nedonošený pederast. Ano. To nám vychází. Chcete-li někoho přezkoumat ohledně degenerace, musíte vždy začínat prohlídkou rodinného rodokmenu. Churchill měl dvě dcery: Sara a Diana. Jméno první dcery silně páchne judejstvím, zatímco jméno Diana bývá jedním z nejoblíbenějších jmen lesbičanek. Tato Diana Churchill dlouhou dobu pracovala v dobročinné organizaci, která se pokoušela přesvědčit lidi, kteří se pokusili o sebevraždu, aby to nedělali. Ale potom Diana sama skončila svůj život sebevraždou. To je jedna větvička na rodokmenu sira Churchilla. Druhá dcera Sara byla chronickou alkoholičkou. Nejednou byla zatčena během pitevních orgií. Chorobný alkoholismus je příznak psychosexuálních problémů. Mám knihu „Liščí hry”. Napsal ji hebrejec Vladislav Farago, který pracoval za války v americké rozvědce. V té knize píše, že sestřenicí Churchilla byla nějaká Daisy, vnučka hebrejce Singera, toho samého, který v USA zapatentoval šicí stroj a stal se milionářem. Potom tento hebrejec Singer odjel do Anglie, kde provdal svoje dcery za členy evropské aristokracie. Když jsem byl malý kluk, měl jsem babičku Kapitolinu Pavlovnu, která šila na šicí mašině firmy Singer. Tehdy jsem myslel, že to byl německý výrobek. Tedy nic takového. Jejím vynálezcem byl americký hebrejec Singer. On byl vlastně obchodním cestujícím, který prodával první šicí stroje. Jenže tyto stroje špatně fungovaly kvůli nějakým nedomyšlenostem ve špulce. Tehdy Singer zapatentoval svoji universální špulku a prodavač se změnil na milionáře. Poté si zajel do Anglie provdávat dcerky za aristokraty.

- Grigoriji Petroviči, chtěl bych říct pár slov na obranu normálních a zdravých aristokratů. Výsledek těch revolucí, anglické, francouzské, ruské, bylo vyvraždění zdravé aristokracie. Zdravá aristokracie vedla národy a zachraňovala je od špíny a moru, zatímco větší část aristokracie upsala se ďáblu. Ta zůstala dožívat. Tito vyrozenci-aristokrati, smíšeni s hebrejcemi, dávají špatný dojem o aristokracii jako celek. Ale aristokrati-vlastenci ve své době existovali. Ano, aristokracie je dvojaká záležitost. Proto se i říká, že ďábel má vždy dvě tváře. Bojím se duše mojí obojaké... Hledám spásu u Krista, Ale zezpod masky licoměrné Smějí se lživá ústa.

To je z básně od Bloka, který umřel ve stavu úplné ztráty rozumu. Jak vidíte, i on znal tyto věci. Nu, nebudu vám tu jmenovat všechny manžely Sáry Churchillové. Ale řeknu vám aspoň to, že polovina jejích manželů skončila sebevraždou. Prasynovec Churchilla, třicetiletý James Spencer-Churchill byl zatčen a souzen londýnskou policií v aféře prodavačů narkotik; měl u sebe kokain za 71 tisíc dolarů a 3 pistole. To bylo jeho už druhé zatčení kvůli narkotikům, podle „Daily News” z 16.12.1985. Na fotce tento vnuk vypadá jako žena. Dlouhé vlasy jak u pederasta nebo hippie. Obličej degeneráta. Je synem a následníkem hraběte Marlborow. Ještě jedna zajímavá informace o Churchillovi. Jakási K. Sheridan, jeho příbuzná po matce, roku 1920 přijela do Moskvy. Byla to sochařka a přijela dělat busty v Moskvě. Busty koho, podle vás? Hádejte! Lenina a Dzeržinského! Tou dobou byl Churchill prvním lordem Admirality. Ostře vystupoval proti bolševikům, ale jeho příbuzná, ta samá Sheridan, anglická aristokratka s příměsemi hebrejské krve, spěchá zvěčnit svými sochami ty nejkrvavější bolševiky... Otec Winstona Churchilla, Randolph Churchill, zemřel v r.1894 od progresivní paralýzy, rozvíjející se po nevyléčené syfilitické infekci. Matka Winstona Churchilla, rozená Jeanette Jerome, byla hebrejka z Brooklynu, dcera amerického milionáře. Tato brooklynská hebrejka byla známa svými nesčetnými zápletkami se všemi, na které padla, a to nejen před, ale i po svatbě s lordem Randolfem Churchillem, princem Waleským, budoucím králem Eduardem VII počínaje.

Tato informace je vzata z knihy Douglase Reeda „Spor o Sioně”, Johanesburg 1986, str. 266.

Bohatá degenerativní brooklynská hebrejka se vdala za zbídačelého anglického lorda. Lze říct, že to byl sňatek dvou bionegativních lidí. V denících Goebbelse, které byly publikovány v Západním Německu r. 1987, Goebbels nazývá Churchilla rovnou "degenerativním géniem". Sám Göbbels byl zrovna takovým degenerátem: čtvrt-hebrejcem. Kulhal s "koňskou stopou”, byl malého vzrůstu a velmi ošklivý. Říká se „rybář rybáře vidí zdaleka”. Podívej se do izraelského žurnálu „Alef” ze 7.6.1988, str. 33. A co nám hlásá čínská rozvědka? Cituji: „Matka Churchilla, Američanka Jeanny Jerome byla nymfomankou a měla přes 200 milenců.” Hlásí mi to bývalý major čínské rozvědky. Takže vidíte, bereme různé zdroje informací, ale všechny se shodují v tom, že i třetí hrdina veliké čtyřky, která rozhodla o osudech lidstva po druhé světové válce, byl rovněž polo-hebrejec a vyrozenec. Podíváme se na čtvrtého z této velké čtyřky, na Franklina Roosevelta, prezidenta USA. Všechny zdroje hlásí, div ne s hrdostí, že byl zednář. Ale my už víme, že zednáři jsou tajné spolky homosexuálů. Ženil se Roosevelt s lesbičankou. V Americe nyní se vydávají knihy, ve kterých se píše otevřeně, že jeho žena byla lesbičankou. Ona to dělala zcela otevřeně, přímo v Bílém domě. Žila se svojí milenkou v jejich oddělené ložnici. Rod Rooseveltův začal holandský hebrejec Klaus Martenzen Rosenveld. Ženou Klausa byla hebrejka Jeannet Samoel. Do Ameriky připluli r. 1682. Tuto informaci jsem obdržel od Carnegy Institute, kde sestavili rodokmen Rooseveltů 7.3.1931.

V New-York Times z 14.3.1935 sám Roosevelt říká: „Je docela možné, že moji dalecí předkové byli hebrejci”. Ta samá historie přichází i s jeho syny. Mnozí z nich se ženili s hebrejkami. Nejstarší syn prezidenta Theodora Roosevelta byl James Roosevelt. Když u čtvrté manželky Jamesa Roosevelta, Mary Winski-Roosevelt, se narodilo jejich první dítě, dcerka jménem Rebecca Mary, u něj to bylo už sedmé dítě. „Times-magazin”, 26.4.1971, str. 68. Jedna z žen Jamesa Roosevelta, Clarisse, ve věku 52 let bodla Jamese nožem do zad. Jí posadili do psychiatrické kliniky, on podal žádost o rozvod. Zde vidíte rodinný život staršího syna prezidenta. Druhý jeho syn Franklin Roosevelt junior, 55 let, asistent ministra obchodu USA, v třetím manželství se ženil s hebrejkou Felicií Wartburg-Sarnov, 42

let, nástupnicí bankovního domu Wartburgů, vdovou Sarnovou, prezidenta společnosti RCA.

- Sarnov byl zakladatel a vynálezce televize. I on byl možná ženat s hebrejkou? Byl. Takže u Rooseveltů soustavně vstupují v smíšená manželství s hebrejci. Bývalá žena Franklina Delano Roosevelta mladšího byla Ethel Dupond jedna z nejbohatších dědiček na světě. Ethel skončila život v 49 letech sebevraždou, oběsila se. Tu máte tiché rodinné štěstí... S Rooseveltem mladším měla dvě děti a z následujícího manželství ještě jedno dítě. S druhým mužem se také rozvedli a až do samého dnu sebevraždy žila v "domě oddychu", přesněji v blázinci pro vysokou společnost. „New-York Times, 16.5.1965.

Matku prezidenta Roosevelta nazývali Sárou, otec jeho ženy, Eleanory Rooseveltové, byl těžkým alkoholikem a umřel od zhoubného nádoru mozku. Eleanora i Theodor Franklin byli bratranec a sestřenice, takže jejich sňatek bylo krvesmilství. Jak u faraonů... Americký žurnál „Period” hlásil, že po smrti prezidenta Roosevelta, Stalin naléhal, aby otevřeli jeho hrob, aby mohli vidět, že Roosevelt nebyl otráven. Při otravě obličej se silně změní. O tom nám hlásí syn prezidenta, Elliott. Byla za tím účelem vznesena oficiální prosba Stalinova prostřednictvím sovětského vyslance v Americe.

Ale soudě z mnoha skutečností, Roosevelt, jako většina starých degenerátů, trpěl stařeckou demencí. Už během Jaltské konference, kde se řešily osudy poválečného světa, Roosevelt byl prakticky živou mrtvolou. Neslušelo se, aby znamenitého amerického prezidenta, který byl čtyřikrát zvolen, převáželi z Bílého domu do žlutého [blázince]. A proto Stalin pomyslel, že ho možná bratři-zednáři prostě přiodpravili.

- O tom píše Reed v „Sporu o Sioně”. Prý tělo nebylo vystaveno v rakvi, a hrob chránila armáda, když ho vezli na hřbitov. Potom vojáci několik měsíců stáli jako ochrana u hrobu, aby nebyl otevřen. Skutečně, bylo tam dost divných věcí. Hle, ještě jedna zajímavá informace. Svého času, prezident Roosevelt zasedal vedle Trockého v americké lóži B'nai Brit. B'nai Brit je centrála všesvětového hebrejského zednářství. Trockij byl zednářem 33. stupně a Roosevelt byl také zednářem 33. stupně.

Takže v mládí, když před revolucí Trockij žil v New Yorku, oba zasedali v jedné lóži. V knize „Bez příkras”, vydání New York 1988, autor Shelly Ross, americká hebrejka, popisuje na deseti stranách a se všemi podrobnostmi, že žena prezidenta Franklina Roosevelta Eleanora byla lesbičanka a lesbianičila s Laureenou Heacoq, která nosila i mužské obleky a kouřila cigáry. Napsaly si vzájemně přes 3000 lesbických milostných dopisů. Ne každý muž s ženou dokážou si poslat tolik dopisů. Kromě toho, vyměnily si prsteny a obě žily v Bílém domě. Prezident Roosevelt, částečně paralyzovaný, tou dobou spal s jakousi jinou ženou. Zkrátka, z Bílého domu si udělali bordel. Franklin Roosevelt měl ještě jiné milenky, kromě ženy-lesbičanky Eleonory. Leonora žhavě lesbianičila, bylo jí už přes 40, a některé její lesbické dopisy čítaly po 14 stránkách.

- Nedávno běžel na 13. kanálu dokumentární film o Eleonoře Roosevelt, která tam úžasně připomínala Natašu Krupskou. K neodlišení. Stará škaredá degenerátka s koňským chrupem. --V dnešní lekci jsme společně studovali 4 největší vůdce světa z doby druhé světové války a ověřili jsme si, že všichni měli částečně židovskou krev. To znamená, že biologicky, v duši, byli už degeneráty-internacionalisty, ale zevně, vydávali se za představitele svých národů. Takovýmto způsobem, jaksi z pozadí, hebrejci zahájili a řídili Druhou světovou válku, která stála lidstvo 50 milionů lidských životů. Spravovali pak tuto válku všude lidé se smíšenou židovskou krví.

- Měl tedy pravdu hebrejský prorok, když řekl, že hebrejci mají nadání na zlo, ale dobro tvořit neumí. Ano. Byl to prorok Jeremiáš. Řekl o hebrejcích rovnou: „Moudří jsou k činění zlého, ale činiti dobře neumějí”. [Jeremiáš, 4:22]

- Světová válka to názorně potvrdila, potvrdila to i judejská vláda SSSR. Sovětský svaz byl modelem, prototypem toho, co hebrejci připravovali pro celé lidstvo. Ano, sovětský režim byl ve skutečnosti hebrejský režim.

- Miliony nejlepších lidí bylo zabito, celé generace rozervány a oklamány. Dnes znovu se pokouší všechny lidi poštvat se vzájemně jeden na druhého; rusy s litovci a ukrajinci, armény s azerbajdžany. Na zlo, to oni jsou, na to mají umění ďábelské. Nic

dobrého od nich není, a zřejmě nebude... Ne nadarmo o ďáblu degenerace se říká, že je nepřítelem lidského rodu. Ale i hebrejce mnozí nazývají - nepřátelé lidského rodu. Je zajímavé, že obě definice jsou shodné. Vzpomeňte na politickou závěť Hitlera, jak před smrtí nazýval hebrejce otravitely všech národů. Hebrejci už dávno se pokouší vládnout celému světu za pomoci degenerace, Berdiaevského „svazku satana a antikrista, výsledkem čehož nastoupí vláda knížete tohoto světa, to jest ďábla”.

- Grigoriji Petroviči, to všechno jsou teoretické úvahy, které jsou nad hmotným světem. Ale jaký praktický vývod můžeme udělat vzhledem k dnešním událostem, k glasnosti a perestrojce? Mám-li odpovědět krátce, je nutno udělat to, co dělali senátoři Římské říše. Oni hebrejce velmi, velmi omezovali. Zakázali hebrejcům mít jakoukoliv státní funkci. Nesměli být soudci, členové senátu... Zajímavé je, že to bylo v době rozkvětu Římské říše. To samé probíhalo v dobách rozkvětu Otomanské říše. Tam také hebrejci byli stroze omezováni. K žádné státní službě hebrejce nepouštěli. Hebrejské myšlení ohledně státu bylo vždy negativní. Socialismus, komunismus. Poštvat nižší třídy na vyšší a hřát si přitom ruce. Proto je nutno jim sebrat všechny posty, ve kterých mají možnost působit na osud národa. Na závěr chci vám citovat slova znamenitého maďarského skladatele Franze Liszta: „Nastane chvíle, kdy všechny křesťanské národy, mezi kterými žijí hebrejci, si položí otázku: máme je stále trpět, nebo je deportovat ? Je to otázka stejně vážná, jako otázka, chceme-li život nebo smrt, zdraví nebo nemoc, sociální klid nebo neustálou vřavu.” Lépe to říct nelze.

Pokračujeme dnes v námětu hebrejské otázky studií, jak vykořenit problém antisemitismu. Došli jsme k analýze způsobu, jakým hebrejci dosahují vrcholu vlády. Hebrejci jsou neustále obviňováni, že se pokoušejí ovládnout celý svět, a jak jsme se přesvědčili na základě předchozích studií, část pravdy v tom obvinění nepochybně je. Bohužel, za druhé světové války jejich světovláda dala, nevíme už po kolikáté, negativní výsledky, které pocítil celý svět. V předešlé přednášce jsme se zabývali osobami, které stály na vrcholu bojujících stran: Hitlera, Stalina, Churchilla a Roosevelta. Došli jsme k přesvědčení, že všichni čtyři byli částeční hebrejci, i když tento fakt historikové pečlivě skrývají. Přichází na řadu nová sociální a historická záhada. Pokusíme se najít, jakou cestou se tito lidé dostali na Olymp nejvyšší vlády.

- Je skutečně divné, že jak v dobách monarchií, tak i za republik, za socialismu, za komunismu, vrchol vlády vždy byl nakažen hebrejstvem. Jakoby platila nějaká divná zásada. Ano, existuje zvláštní princip. A dosvědčují jej sami hebrejci. V bibli hebrejci psali, že jsou vyvoleni, aby vládli celému světu. Abychom pochopili tuto hádanku, toto tajemství vyšší sociologie, potřebujeme vědět, co vlastně jsou hebrejci. Opakuji ještě jednou, hebrejci nejsou ani národ ani lid, nýbrž sekta dědičných degenerátů, kterou před 4000 lety vyhnali z města Ur v Chaldejsku. Je jasné, že hebrejci byli první organizací degenerátů. Byli první zednářskou organizací světa.

- To značí, že to bylo jako u italské mafie. Cosa Nostra sjednotila italské zloděje do jedné bandy, v které zavedla tvrdou hierarchii, a judejští degeneráti byli sjednoceni hebrejskými patriarchy do kliky nebo spíše do sekty, která později dostala název „zednářství”. Ano, byla to svého druhu politická mafie. Přesněji biologická mafie, ale s daleko sahajícími politickými cíly: uchvácení vlády nad světem. Jelikož byli nejstarší sektou degenerátů, hebrejci už dávno poznali na vlastní kůži základní zákony degenerativnosti. Ale Hitler tvrdil, že zednáři jsou uměle vyrobení hebrejci. Potvrzením duchovní jednoty zednářů a hebrejců je také jejich společný kalendář. Hebrejci mají svůj vlastní kalendář, který byl přijat i zednáři. Oba jsou identické. Letos mají rok 5749. Už od nepaměti, hebrejský vůdce byl svým způsobem jakýmsi duchovním této degenerativní organizace. Oni byli prvními, kdo dobře znal zákony degenerace.

- Chápu to tak, že křesťanská církev vyhledávala bionegativní lidi a izolovala je v klášterech, zatímco judejští kněží hledali bionegativní lidi na to, aby je využili k rozpadu svých států a národů. Ano, oni dobře věděli, že degenerace začíná na vrcholu společnosti. Když máte při ruce zednářskou organizaci, která vám přinese informace, a když dobře ovládáte zákony degenerace, tak pomocí smíšených manželství dokážete se nepozorovaně dostat až k vrcholům vlády.

- Grigoriji Petroviči, normálního člověka jen pod revolverem donutíte k některým zvrácenostem s hnusnou osobou. Zednáři to budou dělat s potěšením. Ano, a lídři této degenerativní sekty věděli, že ryba vždy začíná smrdět od hlavy. V každém národě, čím vyšší společenská pozice, tím vyšší procento degenerace.

- Grigoriji Petroviči, připusťme, že nějaký sibiřský vesničan díky svému důvtipu a chytrosti vydělal miliony. On je prakticky zdráv, ale jeho miliony jsou lákadlem pro degeneráty, kteří obvykle parazitují. Přitáhnou tedy vesničana, nebo jeho děti, do svojí sféry, žení se s nimi a tato nečistota padne na rodinu nešťastného boháče. Správně, správně. Dotknul jste se zajímavé otázky. Zde je nutno připomenout statistiku doktora Kinsey. Pro lidstvo nejsou nebezpečím nějaká 4% zjevných homosexuálů, nýbrž 33% potlačených, latentních a skrytých. Psychiatři říkají, že pohlavně obojetní lidé neexistují. Existují jen zamaskovaní homosexuálové.

Právě oni jsou nejnebezpečnější pro společnost, protože jsou časovanou minou zpomaleného vývoje. Tato mina, dříve či později, zapůsobí. Ze statistiky dr. Wittelse už víme, že každá druhá žena je potenciálně nakažena homosexualitou. Normální láska normálního muže ji neuspokojuje. Tyto degenerátky vstupují do manželství jedině z vypočítavosti. Normální člověk myslí, že takových sňatků je málo. Podle něj to nepřichází v úvahu. Jenomže degenerátka nedokáže skutečně milovat; místo lásky ji vede chladný rozum. Klidně a rozumně hledá si muže s nadějnou budoucností, jako prostitutka vybírá si radši bohatšího zákazníka. Jen poznámka k prostitutkám. Normální lidé neví, že mezi prostitutkami je většina lesbičanek. Tyto spí s muži jedině za peníze. Je to zvláštní biologický typ žen a není jich málo.

- Kuprin tedy neměl pravdu, když psal o věrných ženách, bývalých prostitutkách? Ohledně Kuprina. Jedna velmi zajímavá čtenářka mi řekla, že v mládí četla Kuprinovu „Jámu”. To je román o prostitutkách. Tehdy si nevšimla, že mezi těmi prostitutkami bylo mnoho lesbičanek. Teprv po přečtení mých knih znovu si ten román přečetla a jasně si všimla, že Kuprinovy prostitutky mezi sebou mají sexuální styky. Ale Kuprin se mýlil, když tvrdil, že není lepší ženy, jak bývalé prostitutky. My víme, že z lesbičanky výborná žena nikdy nebude. Život v takové rodině se za nějaký čas převrátí v pravé peklo. Mezi mými známými, nejúspěšnější manželství bylo u Nataši Kušnyr. Vzala si velikého amerického atomového vědce Dicka Lietera. Nataša byla polo-hebrejka se silnými lesbickými náklonnostmi, a dalo se čekat, že tento blyštivý sňatek skončí velmi špatně. Skončil 20 let poté, kdy už měla za sebou několik pobytů v blázinci. Její matka, ruská žena, která si vzala hebrejce, na stará kolena se také zbláznila a skončila život sebevraždou. Jak tomu došlo? Nataši Kušnir, 23 let, poslali jako tlumočnici do Ženevy, kde se tehdy vedly nekončící spory o atomovém odzbrojení. A tam chytla do lasa amerického vědce Dicka. Dickův bratr byl také atomový vědec, poradce prezidenta Nixona. Dick tou dobou byl ženat a měl 3 děti. Nejstaršímu bylo už 19. A tahle polo-hebrejka-lesbiánka Nataša Kušnir ho s ženou rozvedla, rozbila jeho rodinu a vzala si ho za muže.

Jeho první žena ze zármutku začala pít. Když on studoval, žena chodila do práce a vydržovala jeho i rodinu. Dick se jí odvděčil tím, že ve věku 45 let ji opustil pro 23-letou polo-hebrejskou čubku, která ho absolutně neměla ráda. Z její strany to byl čistý tyátr. Tyto ženy milovat nemohou. Dick chodíval ke mně ještě před svatbou a já mu přátelsky říkal: „Dicku, já už mám nepříjemnou zkušenost. Zamiloval jsem se do Nataši Meyer, jako vy teď do Nataši Kušnir. Tato Nataša Meyer byla ve skutečnosti lesbičkou a měl jsem s ní mnoho nepříjemností.” „Z vlastní zkušenosti, musím vás upozornit, že u vaší Nataši je také silná homosexuální náklonnost. Představuje pro vás velké nebezpečí.” Ale on nechtěl mne poslouchat. Oženil se. Narodila se jim dcera. Žili tenkrát v Kalifornii. Nataša najednou opustila Dicka a přijela sem do New Yorku. Našla si práci v OSN a svoji dceru svěřila matce. Potom začla pít. Opíjela se až do "bílé horečky" a několikrát byla na psychiatrii. Říká se, že Bůh trestá tak, jak člověk hřešil. Její vinou první Dickova žena se upila, nyní Nataša se opíjela, až viděla čertíky a pravidelně ji vozívali do blázince. Natašina dcera později také se stala narkomankou a lesbičkou, jak její máma. Vidíte příklad, jaké děti dává život, když člověk vstoupí do manželství s hebrejcem. Vidíte, jak to končívá? Pozoruhodné je, že Nataša pečlivě skrývala, že je polo-hebrejka. To znamená, že dobře věděla, co obyčejně vleče za sebou...

- Ďábel slibuje zlato a moc, a platí rozbitými střepinami. Ano, ale musíte to pozorovat 20-30 let. Jak to začíná, jak se to vyvíjí, čím to končívá... Nataša Kušnir byla tlumočnicí ve Státním Departmentu, v OSN, a jistě byla spjata se všelijakými záludnými orgány. A kde končila? V blázinci. To byla ukázka sňatku z vypočítavosti. Vy jste mi připomněl sibiřského vesničana, který díky své práci a důvtipu stal se milionářem. Skutečně, takoví lidé byli. Například bratři Stroganovi, široce známí na Urale. Také mnozí ruští kupci pocházeli z prostého národa, ale jakmile zbohatli, hned je čekalo strašné nebezpečí. Systematicky na takového chlapíka ve vesnické košili se přilepí vypočítavá krasavice. Povinně bude to nějaká lesbičanka, která bude ze sebe dělat

vášnivou a milující náturu. Většina hereček v Hollywoodu je taková. A takový chlap-milionář povinně se chytí na lep. Zachce se mu něčeho extra, ne jak u všech ostatních... Prožijí spolu 20-30 let, ona mu naplodí děti... A když děti dostihnou pohlavní zralosti, zjistí se, že jsou všichni homosexuálové. Co pak můžete dělat? Tento nepříjemný problém se vyskytuje v každém národě, ale co mohou dělat hebrejci, kteří takových skvostů mají šestkrát více? Vezměte ku příkladu Savvu Morozova. To byl milionář v třetím pokolení. Nám je známý tím, že financoval bolševiky. Každým rokem přicházely Leninovi velké sumy pro stranu bolševiků prostřednictvím Gorkého od Savvy Morozova. A čím to skončilo? Savva Morozov zakončil život sebevraždou v Nizze. Přiložil kartu kulového esa na své srdce a prostřelil ji. Vyúčtoval s životem v kvetoucím věku. Vlastně on se bál, že ztratí rozum. Tu máte příklad potomka takového vesničana-milionáře, infikovaného hledačkou vypočítavého manželského štěstí.

- Grigoriji Petroviči, dříve před svatbou lidé procházeli obřadem církevního zasnoubení. Církev byla povinna je varovat před takovými věcmi. Bohužel, pravoslavná církev to už dávno nedělá. Ačkoliv měli by chránit a prověřovat přinejmenším aspoň výkvět národa.

- Církev měla by plnit roli genetické kontroly. Oni přece znají tyto věci. Oni to znají, ale... nedělají to. Dělala to svého času inkvizice. Vědmy pálila na hranici, degeneráty zaháněla do skrytu, nedovolovala jim, jako dnes, vykvést jalovým květem. Vraťme se k problému hebrejských žen. Komplex manželství z vypočítavosti, jak teď víme, existuje téměř u každé druhé ženy. Tedy, věříme-li statistice dr. Wittelse. Platí to prý u všech národů. Jenomže podle zlaté formulace prof. Lombroso, u hebrejců toho všeho je 6x více. Jinými slovy, prakticky všechny hebrejky jsou nakažené komplexem manželství z vypočítavosti. Zde je ukryt zakopaný pes toho, proč hebrejky vstupují ve výhodná manželství s knížaty tohoto světa a dokopávají se vrcholu vlády. Všechno tohle, o čem s vámi mluvíme, se nachází už v Bibli. Jenže není to tam jasně napsáno. Je to zašifrované. Například slova o tom, že ďábel je kníže světa vezdejšího. A pro toho, kdo nepochopil, jinde je dodáno, že ďábel je Bůh věku tohoto.

Degenerace vždy přichází zeshora. Hebrejci to dobře ví a využívají toho. Celá staletí se přizpůsobovali své degeneraci. A možná proto sami sebe přesvědčují, že jsou vyvolení. Ale to samé tvrdí i pederastie. Když se pederastie. shromažďují do svých tajných spolků, také říkají, že jsou elita, vyvolení. Přečtěte si nějaký pederastický časopis. Pohovořte si upřímně s pederastem. Ta samá historie, jako s hebrejcem. Stejná psýcho-dynamika.

- Dal by se z toho, Grigoriji Petroviči, udělat zajímavý úsudek. Normálních lidí už je sotva polovina, světu vládne ďábel demokracie, lépe tedy normálním lidem vůbec do ničeho nevstupovat. Když se sejdou víc jak 3 lidé, pederasti je vždy demokraticky podvedou. Vždy nás přehlasují a donutí dělat to, co oni potřebují. Jakékoliv dobré dílo oni obrátí na službu ďáblu. Bohužel, často tomu tak bývá. Ale když budou lidi dobře znát zákony vyšší sociologie, bude pro pederasty obtížnější je klamat. Mohli by se i organizovat do jednotného pravoslavného bratrstva, protože úder sevřenou pěstí je vždy efektivnější, než úder s roztáhnutými prsty. Hebrejci využívají degenerace už z dob biblických. V Bibli je spousta příkladů, obzvlášť ve Starém zákoně. Bible má dvě části: Starý zákon a Nový zákon. Mnozí lidé, když si přečetli kus Starého zákona, říkají: „Poslyšte, vždyť je to samý hnus, samé ošklivosti... Ale Nový zákon, evangelium, je dobrý. Proč Starý zákon, takovou hnusnou judejskou knihu, spojili s Novým zákonem?" Myslím, že to spojení bylo správné. Aby lidi mohli sami vidět, jaké legrácky se provozovaly ve Starém zákoně. Já vám to zestručním, chcete-li. Praotec Abrahám, od něhož prý pochází hebrejci, podstrkuje svoji ženu Sáru faraonovi. To jest, Abrášek dělá věc jasně nemorální. Tedy minimálně. Potom, ten samý hokus-pokus si zopakuje s druhým panovníkem, jakýmsi Avimelechem. Oba panovníky Sára obšťastnila venerickou chorobou... Zde máte první amorální příklad z judejského Starého zákona. A proto Sára byla neplodná. Tehdy zašla za Abrahámem, že mají služku Agar, a že on musí jí udělat dítě od této služky (nepřipomíná vám Hitlerovu babičku?). Zde máte druhý amorální příklad ze Starého zákona. Služka Agar porodila Abráši syna Izmaila, ale Sára se jí tolik vysmívala, že Agar uprchla se synem do pouště. V Bibli se píše, že Agar byla Egypťanka, ale já čtu v izraelském žurnálu Alef, že tato služka, jak se zjišťuje, byla... egyptská princezna.

Výplod mozku chorého hebrejce, trpícího mánií velikášství? Možná, že toho hebrejce učili, že všechny národy světa včetně jejich králů povinně musí být sluhové hebrejců. Vezměme popořádku všechny hebrejské hrdiny ze Starého zákona. Všichni jsme slyšeli o Mojžíšovi, který vyvedl hebrejce z Egypta a dal hebrejcům zákony. Co to ale bylo za člověka? Bylo to hebrejské dítě podstrčené neplodné egyptské princezně, která ho vychovala u dvora. Když Mojžíš vyrostl, oženil se s Ethiopějkou, to znamená, s černoškou.

- To je ta hebrejská čistota krve, ten zákaz na smíšená manželství? Největší hebrejský zákonodárce, adoptovaný Egypťankou a ženatý s černoškou? Ano, ano, ano. U nás v New Yorku se dnes dělá to samé. Právě byly volby starosty města. Předtím byl starostou New Yorku starý hebrejec a pederast Edik Kotch. Nyní zvolili negra Davida Dinkinse, ale podívejte se na fotku, vidíte, že je to míšenec, produkt černocha a bílé ženy. Nazývá se David. Divné jméno pro černocha. Hebrejské jméno. Negr David Dinkins, ženatý s běloškou. Otázka: která bílá dáma se bude vdávat za černocha? Přemýšlejte sami.

- Když prozkoumáme sestavu komunistické strany USA, bude to samá směs hebrejců a negrů. Ano. Mám v kartotéce celou sérii kartiček, které to potvrzují. Mám to v rubrice „Hebrejské ženy a američtí černoši”. Dnešní generální tajemník komunistické strany USA je starý hebrejec Gess Holl a předsedou je 80-tiletý negr, ženatý s hebrejkou. To je americká komunistická strana. Ten nový starosta New Yorku Dinkins je také divná osoba. Jako obvykle, v létě jsme tu měli průvod homosexuálů a jako obvykle, v první řadě kráčel starosta Edik Koch a o málo za ním šel... David Dinkins. Je klidně možné, že on je polo-hebrejec, nebo černý hebrejec. Vše to jsou ty samé hokusy-pokusy, kterými se hebrejci zabývají už od biblických dob. Už od praotce Mojžíše. --Teď se budeme zabývat dalším biblickým hrdinou, Josifem z Egypta, neboli Josefem Překrásným, o kterém s nadšením psal román německý spisovatel a laureát Nobelovy ceny Thomas Mann. Tento Thomas Mann byl polo-hebrejcem z bohaté hanzovní rodiny. Jeho děd

byl senátorem v jednom z německých obchodních měst svazu Hanzy. Téměř všichni bratři a sestry Thomase Manna, jakož i jeho děti, skončili život sebevraždou. Hitler, sám 1/4 hebrejec, jeho knihy zakázal a poručil veřejně pálit. V knize „Erotika judaica” (Allen Edwards „Evrejskaja erotika”, New York 1967) je přímo psáno, že ten Josef Překrásný byl homosexuálem a provozoval pederastii se samotným faraonem (str. 103-5). Jak vidíte, hebrejci podstrkovali vyrozencům u moci nejen svoje ženy, neteře a nemluvňata, ale i krasavce-pederasty. Dodnes o tom píšou, vychvalují svoje hrdiny. Jiný národ o podobných hrdinstvích by radši nemluvil. Ne však hebrejci. Co je pokládáno normálními lidmi za lumpárnu a hnusnost, to je pro ně cimus [kšeft, výhoda, potěšení], vrchol ideálu. Podívejme se na dalšího judejského vládce. V bibli je vyprávění o Noemovi a jeho synu Chámovi. Noé byl spravedlivý vládce. Když Pán Bůh se rozhořčil nad hříchy lidstva a udělal celosvětovou potopu za účelem smytí veškeré špíny s povrchu zemského, zachránil se pouze spravedlivý Noe i s jeho rodinou. Otevřme teď knihu profesora a doktora theologie Williama Cowella „Sex a láska v Bibli”. Zajímavé je připomenout, že slovo „chám” má v ruštině působivý smysl [barbar, sprosťák]. Pochází z bible. Chám byl synem ctnostného vládce Noe. V knize profesora Cowella se píše, že jednou se Noe opil a svalil se spát nahý... Představujete si tento posvátný obraz? Jeho syn Chám, možná také ožralý, svalil se vedle něj a... použil svého vlastního otce. A tento profesor theologie píše, že lidé, kteří překládali bibli, nemohli slušně přeložit to, co bylo v hebrejských originálech. A proto poněkud zmírnili obrázek této svaté rodinky. Dali v bibli takovou verzi, že Chám se jaksi smál, nad opilým nahým otcem. Takto obrazně přešli přes Chámův homosexuální hřích.

- Měl byste zdůraznit, že tato historka není z křesťanského Evangelia, ale z judejské Tóry. Tak nazývají Starý zákon, Pentateuch plus 3 další knihy, hebrejci. Ano. V první knize bible se také podrobně vypráví o praotci Abrahámovi a o jeho obřezání. To mu přikázal dělat sám Pán Bůh. Některým lidem se to dělá i dnes, z nevyhnutelnosti. Jeden z fyzických příznaků degenerace je totiž fimóza, kdy příroda dává člověku výstrahu: zanech další množení, nebo bude zle... Například, můj starý známý Ivan Jelagin, jeden z nejlepších básníků v

emigraci, také dostal od Boha takový signál. Jak říká Šolochov v „Tichém Donu”, u něj „ženilka” nefungovala. Ve dvaceti se dal obřezat. Váňa však nebral v úvahu výstrahu a brzo potom se mu narodila dcera - jasně degenerátka. Znal jsem je všechny osobně celých 20-30 let. Jedním z hebrejských hrdinů a autorit Starého zákona byl král David. V mládí byl pastouškem a nejen že hrál na flétně, ale i na loutnu, pásl ovce a přitom ještě se zabýval pederastií. Zabýval se jí s kým? Se synem prvního judejského krále Saula, Jonathanem. V bibli se říká: „Jonatáne, tvá láska byla pro mne vyšší než láska ženy”. A profesor William Cowell to opisuje podrobně a nazývá tak, jak se tomu říká. Tím způsobem, pastoušek David vnikl do zadního otvoru, přesněji zkrz zadní průchod, do královského dvora, a stal se judejským králem. Tu máte klasický způsob hebrejské cesty k výšinám vládnutí. Když pak přišel pro krále Davida čas se ženit, oženil se ne na hebrejce, jak by se slušelo podle hebrejských zákonů o čistotě rasy, ale na hetteánce. Bylo to tedy opět smíšené manželství a narodil se mu syn - míšenec, který je i nám znám coby moudrý judejský král Šalamoun. Podle rabínských i izraelských předpisů, tento judejský král nedostal by dnes občanství izraelské. Neměl by dnes práva promluvit v Knessetu. Jaká komedie! Ale z druhé strany, homosexualita tatíčka Davida nutně musela se odrazit i na synovi Šalomounovi.

- Zde, Grigoriji Petroviči, je nutno udělat historický odstup. Tahle stará banda degenerátů a pederastů vystupuje vždy v masce. Na německý národ svalila všechnu vinu za světovou válku, na ruský národ za hrůzy revoluce, a na dobré jméno starého plemene judejců a izraelců naházeli to nejhorší svinstvo. Douglas Reed dělal historický výzkum a v knize „Spor o Sioně” vyvozuje, že stará skupinka homosexuálů-degenerátů, dnes známá pod jménem leviti, poslala své špiony do tehdy malého plemene judejců, kteří žili v jižní části konfederace izraelských plemen. Dozvěděli se, že místní obyvatelé věří v místního boha Jehovu. Když se vrátili zpět do pouště, banda levitů-homosexuálů se naučila hrát mystickou roli a vrátila se k judejcům, prý jsou posláni od samého Jehovy. Nešťastní judejci jim uvěřili. Po získání judeánců, leviti-homosexuálové se pokusili v celé konfederaci izraelských plemen agitovat pro tradici kabaly. Ale tito obyvatelé rychle hnali zpět do Judeji pohanské pederasty a degeneráty. Od té doby banda degenerátů si přisvojila i jméno nešťastných judeánců. Později, když

znečistili i toto jméno, zaměnili jej za jméno izraelci, ačkoliv skuteční Izraelci s nimi nechtěli mít nic společného. I v „Hebrejské encyklopedii” je psáno, že leviti nejsou z izraelského plemene. Ano. Proto se i říká, že ďábel je lhář a Otec lži. Nejen že sám lže, ale i rodí lež. Vše klape, jakože dvakrát dvě jsou čtyři. A dnes, hvězda pederasta Davida, mogendovid, vlaje na izraelských praporech. Ale myslím, že je to logické... --Dovolte nyní, podíváme se na jiného judejského svatého, spravedlivého vládce Lota. Připomeneme si dějiny měst Sodoma a Gomora. Všichni obyvatelé těchto měst byli zničeni jako boží trest za epidemickou homosexualitu. Odtud pochází i výrazy sodomité, sodomie, sodomský hřích. Ačkoliv, jaká to byla města? U hebrejců je vše neobyčejně přehnáno. Když napíšou město, čtěte osada, vesnička, když napíšou král, čtěte starý otec rozvětvené rodiny. Zajímavé bylo, že ze Sodomy se zachránili pouze počestný Lot se dvěma dcerami. Našli si útulek v jeskyni a zauvažovaly Lotovy dcery: kterak teď prodloužíme náš rod? Zauvažovaly a našly východisko... Nevinné panny daly napít rodnému otci a... spaly s ním. Tu máte příklad judejských mravů. Nejprve opilého Noe znásilní jeho rodný syn Chám, potom počestného Lota opíjejí vychytralé dcerunky a... tím otěhotní. Jak jsou důslední ve svých hříších...

- Dávno už lidé se táží: proč naši svatí otcové na prvním světovém koncilu včlenili tyto mrzké knihy do svaté Bible, do kánonu? Kdo tyto ošklivosti potřebuje a čemu nás mohou naučit? Tak dobrá. Po svatých knihách Starého zákona budeme pokračovat naši cestu historií hebrejstva, cestu degenerativních legrácek judejských. Už znáte biblickou historii Estery, Mardocheje a perského císaře Artaxerxe. Strýc Mardochej podsunul císaři svoji neteř, hebrejku Ester. A co z toho vzniklo? Skončila ta láska - masovým pogromem na peršany, kde bylo zamordováno 75 tisíc lidí, včetně žen a dětí, kterým se nelíbila hebrejská přesila ve dvorci. Obraz masového pogromu předvedli světu právě hebrejci.

- Charakteristická je reakce judeánců na tento pogrom. Kdykoliv libovolný národ byl dohnán k výbuchu nespokojenosti nad dominantním postavení judeánců, okamžitě

hebrejci zdvihli celosvětový řev a zahalují ten den v kalendáři černým suknem nesmytelné viny. Zde ale sami hebrejci takový krvavý masakr 75 000 peršanů vyhlásili nejveselejším svátkem v roce. Žádné pokání. Každoročně v ten den jásají a tančí hebrejci po celém světě. Ano. Purim. Jaképak pokání? Jedním slovem, boží národ. A možná, že to je čertův národ? Vždyť všechny své "výkony" hebrejci popisují, jako vyplnění přání jejich Boha - Jehovy. A proto lidé říkají, že to vypadá, jako že hebrejský Bůh Jehova je sám ďábel.

- To znamená, když ve Starém zákoně čteš: Bůh řekl, Bůh rozkázal, musíš číst ďábel? Ano. Ve většině případů. Ve Starém zákoně se všude říká, že všechny tyto ošklivosti, které dělali judeánci, jim přikázal dělat sám judejský Hospodin Bůh, jména jehož nelze nazývat. To je také charakteristické. Dneska v novinách „Aleth” slovo Bůh píšou B-h, protože jméno hebrejského Boha se nesmí vyslovit.

- Jako u chytnutého zloděje. Tebe drapli, ale jméno hlavy bandy nemáš právo říct. Ano. Každý národ slaví svého Boha, pěje na něj ódy a hymny. U tohoto národa dodnes nesmíš pronést jméno svého Boha. --Ale dovolte, vraťme se k historii ruské revoluce. Odkud se v ní vzali hebrejci? Jestli chceme se podívat hlouběji, v podstatě jsou všichni polští hebrejci. Polský stát tehdy byl částí Ruska. A v Polsku a sousedních okrajových oblastech tehdy žilo okolo 6 milionů hebrejců.

- Historikové to nazývají morovým polibkem Polska. Když Rusko včlenilo Polsko do svého carství, bylo nuceno přijmout i tuto gigantickou hebrejskou kolonii. Od té doby se tomu říká morový polibek. Dobře, ale kdo přivedl tu šestimilionovou bandu hebrejců do Polska? To byla hebrejka Esterka a polský král, kterého lid nazýval Mordechaj Druhý. Esterka byla jeho milenkou. Odehrávalo se to někdy v 16-17. století. Tehdy hebrejce vyháněli po celé Evropě a oni se dočuchli, že král Polska je nějaký degenerát. Tak mu podstrčili mladičkou hezoučkou hebrejku Esterku. A ona začala hrát v Polsku tu samou roli, jakou hrála u perského císaře ta biblická Ester. Tehdy polský král dovolil hebrejcům přijet do Polska.

- Sám dal Polsko na porážku... „Za ženskou nás vyměnil...”

Ano. Brzo poté hebrejský kachal [vesnice, jejíž obyvatelé pracují mimo obec] zachvátil celé Polsko. Dneska najít Poláka, který nemá trochu židovské krve je téměř nemožné. Nynější prezident Jaruszelski je ženatý s hebrejkou, stejně jako generální tajemník Gomulka a bývalý prezident polský Ochab. Je fakt, že generální sekretář Gomulka svého času honil polské hebrejce a dokonce jeho hebrejská žena uprchla do Švédska. Je otázka, proč jela do Švédska? Proč nejela do rodného Izraele? Ta samá situace byla v Rusku. Do revoluce 1905 velikou roli v politice carské vlády hrál hrabě Witte. Dlouhá léta byl ministrem financí a velmi vlivným poradcem Nikolaje Druhého. První manželství u Witte skončilo skandálním rozvodem. A tehdy rozvody v Rusku byly vzácnou a obtížnou procedurou. Podruhé se hrabě oženil s hebrejkou. A hle, v tomto manželství vše bylo výborné. To znamená, jeden degenerát našel druhého degeneráta. Witte neustále prosil cara zrušit zákony, limitující práva hebrejců. Protože byl degenerátem, který byl ženatý s hebrejkou, stal se šábes-gojem. Později se odhalilo, že byl hebrejcem a důležitým zednářem. Pro zednáře hebrejská žena je totéž, jako pečeť ďábla: klíč k vrcholu moci. Ještě trochu o lidech okolo Nikolaje Druhého (Okojanného) [Okojanný - označený klejmem jako Kajn; exist. i jiné etymologie]. Proč k němu nejmenovali Joanna Kronštatského, který byl hned vedle, a přivolali z daleké Sibiře bývalého mrskače Grišku Rasputina? Rasputin byl velmi blízký carské rodině. Sekretářem Rasputinovým byl hebrejec Aaron Samujlovič Simanovič. Tento člověk přes Rasputina řídil Okatého cara...

- A církev nic nenamítala? V tom to právě vězí. A na církvi leží velká odpovědnost za smrt carské Rusi. Z jedné strany Simanovič kontroloval Rasputina. A z druhé strany, Rasputin měl za zetě Borisa Vladimíroviče Solovjova, to byl důležitý zednář. Tímto způsobem, Rasputin byl v kleštích. Tu máte ještě jeden příklad žido-zednářstva s jeho kontrolou a vlivem. Všichni víme, proč vybuchla První světová válka. Arcivévodu Ferdinanda zabil srb Gavril Princip. Jenže zjistilo se, že Princip nebyl Srb, ale čistokrevný hebrejec a není to pustá fantasie. Byl i s ostatními souzen veřejně. V protokolech je černé na bílém zapsáno,

že byl hebrejec a zednář. Ti, kteří s ním spolupracovali na atentátu, byli rovněž hebrejci a zednáři. Přesto historikové tento fakt zamlčují. Snaží se o tom vůbec nemluvit.

- Grigoriji Petroviči, vzhledem k tomu všemu, co dalo by se dnes dělat v Rusku? Nejjednodušší by bylo používat vůči hebrejcům jejich vlastní zákony. Například dnes v Izraeli smíšená manželství se neuznávají a jsou zakázané. Děti ze smíšených manželství se cítí v Izraeli hůře, než hebrejci v hitlerovském Německu. Oni odtud i utíkají. Jsou nuceni. Co tak zkusit použít tento zákon vůči ruským hebrejcům? Tedy, zakázat smíšené sňatky. Dále, vydávat hebrejcům pasy "cizinců bez státního občanství" [Lotyšsko dává podobný pas "Allien" svým Rusům, ale hebrejcům dává pas normální, p.p.]. Bylo by to správné, vždyť existuje Izrael, který automaticky pokládá všechny hebrejce za své občany. Ovšem s pasem "cizince" bys neměl mít právo být šéfredaktorem „Ogoňku”, lézt do parlamentu, do vlády, do akademie věd... Tohle vše by vyplynulo ze zákazu smíšených manželství z vypočítavosti. Jedině tak by šlo snížit škodlivý vliv hebrejců na osud Ruska. Výborný psychiatr Lombroso říkal, že u hebrejců se vyskytuje psychických onemocnění, a tedy i sexuálních zvláštností, tedy degenerace, 6 krát více, než u nehebrejců. Na druhé straně, podle statistik dr. Kinsey, ve střední třídě, včetně manželských dvojic, 52% žen a 54% mužů praktikuje orální sex, z hlediska zákona se tomu říká sodomie. Je to první stadium degenerace. Ale dělá se to u hebrejců 6 krát více? Jestliže v Americe je 50% orálního sexu, kolik ho bude u hebrejců? Znásobte to šesti. A statistika se týká jen střední třídy. Vezmeme-li vyšší třídu, dejme tomu nejvyšších 10% občanů v té samé Americe, nebude to 50%, ale 90%. Hebrejci dobře znají zákony degenerace... Například, nějaká princezna pocítila, že s ní není vše zcela v pořádku, že je mezi těmi 90%, něco ji přitahuje k orálnímu sexu, což se pro ní nehodí, vždyť je princezna. Či ji přitahuje lesbiánství, to se pro ni také nehodí. Může však chodit k psychiatrům? Za ní běhají novináři, za každým jejím krokem slídí fotografové... Nebohá princezna se mučí starostmi, co by měla dělat. A do její společnosti se vetře nějaký hebrejec, který tyto problémy zná, a nabídne jí sňatek, který bude víceméně fiktivní...

- Hebrejci používají zákony degenerace jako zbraň. Ano, jako zbraň. To proto, že hebrejský národ se tím zabývá už 4000 let. Představte si Rusko před 1000 lety. To byla zcela jiná země, úplně jiný národ. Hebrejci existují už 4000 let aniž by se změnili. Proč se nemění? Protože to není ani národ ani lid, ale je to... sekta degenerátů. Oni přivykli ke své degeneraci, smířili se s ní a využívají ji jako svou zbraň. Například, hemofilie následníka ruského trůnu. Je to vážná dědičná choroba. Choroba degenerativní. Tato nemoc začíná u anglické královny Viktorie, která "nakazila" svojí hemofilií všechny královské dvory evropské. Nikolaj Okojanný, nehledě na svoji přísahu, udělal státní zločin tím, že si vzal geneticky nemocnou ženu. Tím zradil ruskou dynastii. A církev zločinně mlčela. Pak to šlo dál... s kopce. Vedle cara Okojanného ve vhodný moment objevuje se Rasputin, a sekretářem Rasputina je hebrejec Simanovič, který nasměroval degenerativní kanál ke svým zájmům. To vše sehrálo značnou roli v přípravě ruské revoluce, v podrývání monarchie. Jelikož hebrejci jsou téměř vždy nakaženi homosexualitou, nemohou milovat a nic jiného jim nezbývá, než hledat výhodný sňatek. Samozřejmě, existují i výjimky. Výjimky existují vždy. A teď se podíváme na tyto zákony díky několika příkladům z historie. --Začneme praotcem komunismu Karlem Marxem. Jak je známo, byl ženat s baronkou Jennie von Westphalen. Už to je divné. Smíšená manželství s hebrejci nesou vždy v sobě nějaký stigmat. Obyčejně se to skrývá, dokonce i u prostého lidu. Ale tady, veřejně, baronka si bere za muže hebrejce. Na druhé straně, hebrejec Marx, který se věnuje pracující třídě, nežení se s pracující ženou, ale volí si baronku. Opět divná věc. Když prostudujete rodokmen manželů Marxových ohledně degenerace, hned vidíte, v čem to vězí. Marx měl 7 dětí, z nichž 4 zemřeli ještě v dětství, a z ostatních tří, dvě dcery spáchaly sebevraždu.

Na první pohled, šlo o degeneraci. Byl to sňatek dvou degenerátů. Proč se vlastně hrabeme v tomto špinavém prádle? Jen si vzpomeňte, jakou roli sehrál Marx v osudu Ruska. Mírně řečeno, byla to role neblahá. On sám lidi nenáviděl. Revoluce, které předvídal, končily velmi, velmi špatně všude, kde se odehrály, včetně Ruska. Proč tomu tak bylo? Protože Marx byl homosexuálem a partnerem mu v tom byl Friedrich Engels. Můžete se mne zeptat, kterak to vím? Svíčku jsem nad nimi nedržel, ale znám formuli římského papeže, který už v 11. století zavedl pro všechny katolické kněze slib celibátu. Papež je zástupce Boha na zemi. Tak ho nazývají oficiálně. Jeho zákaz manželství se ale dotýkal i hebrejských rabínů. Spousta rabínů byla v rodu Karla Marxe. Jak po otci, tak i po matce. S takovými předky, Marx nemohl být normální. Engels také ne, německy to znamená „anděl”, rusky by se řeklo Angelov. Takové jméno si nejčastěji brali protestantští duchovní. Je vážné domnění, že rod Engelse pochází od protestantského pastora. Což by nám dávalo: potomek rabínů užíval, jako homosexuálního partnera, potomka protestantských duchovních. A smích a hřích. Proto filosofové říkají, že ďábel je strašně ironická a sarkastická bytost, ale vůči sobě ironii a výsměch nesnáší. Kdybychom nějakému sovětskému doktorovi marxismu, jakým byla například Gorbačova žena Raisa Maximovna, vyprávěli o skutečných zdrojích komunismu, byl by v šoku.

- Ano, Grigoriji Petroviči, ale to přece neznamená, že každý dělník se jménem Engels bude povinně homosexuál? Povinně ne. Jenže věda, kterou nazýváme „Vyšší sociologie”, nás nutí studovat osobnosti s velkou opatrností. Samotné jméno neznamená vůbec nic. Důležitý je celek. Já vám mohu jako z rukávu vysypat o našem Engelsi spoustu faktů. Zaprvé, Engels se nikdy neoženil. Učil celé lidstvo, jak lépe žít, ale sám, z neznámého důvodu, normálně, rodinně, lidsky nežil. Zadruhé, vzal na sebe hřích Karla Marxe. Marx měl totiž nezákonné dítě se služkou (opět mi leze do hlavy Adolfek a jeho maminka-služka). Marxova žena, baronka Jennie von Westphalen, leží těhotná nějakým degenerátkem, a v tu samou dobu, Karl Marx, kterého vykreslují jako vzorného, ideálního muže, dělá děťátko služce.

Aby nedošlo ke skandálu, Friedrich Engels adoptuje toto dítě služky Heleny Demut a dostáváme synáčka Freddy Demut. Za peníze Friedricha Engelse, byl vychováván v sirotčinci. Špinavá záležitost... Karl Marx byl prakticky milenkou Friedricha Engelse, na tu dobu dosti bohatého člověka, a jak bylo zvykem v takových případech, Engels tratil mnoho peněz na vydržování předmětu své vášně - na Marxe. Sami vidíte, jak divné byly u nich rodinné vztahy. Podobné vztahy byly mezi Gercenem a Ogarovým. Všichni tito profesionální revolucionáři jsou zpravidla homosexuálové všech sort i odstínů. Bohužel, projevuje se to až mnohem později, když tito zmrdi nadělají na hlavu lidstva mnoho škod. Z přeživších tří dcer Marxových se všechny tři vdaly za socialisty a tam, čert ví, co se upeklo. Jedna skončila život sebevraždou současně s manželem Lafarguem. Měli také tři děti, které všechny zemřely v dětství. Tento fenomén se projevuje s rostoucí intenzitou. Jestliže ze 7 dětí Marxe pouze 4 zemřely v dětství, u dcery Laury ze 3 dětí zemřely v dětství už 3.

- Příroda má jakousi auto-čistící funkci? Ano. Celá ta historie rodiny Karla Marxe a jeho dětí je ošklivá a současně je tragická.

- Kvůli tomu, že Marx si vzal degenerativní baronku? Ano. Hebrejci od nepaměti loví osoby s titulem. Když se lov podaří a v síti uvízne další degenerát, přibude na světě další spolek satana a antikrista. Hle, ještě jeden příklad takového spolku, ale už z naší emigrace. Hraběnka Alexandra Tolstá, 13. ratolest hraběte Lva Nikolajeviče Tolstého. Hraběnka se družila a spolupracovala s hebrejkou Taťanou Šaufus okolo 25 let a celé okolí vědělo, že to byly dvě staré lesbičanky. Tito lidé mají svůj vlastní svět. Ale já se tážu: Proč hraběnka Tolstaja si nenašla družku mezi ruskými kněžnami, hraběnkami nebo baronkami? Proč vedle ní se objevila právě hebrejka? Prostě proto, že to nebyla hraběnka, která si vybírala milenku, nýbrž hebrejka Taťana Šaufus si vybrala hraběnku.

- Grigoriji Petroviči, vyvstává zajímavý paradox. Když v „Mondénní kronice” čteme o

špinavé aféře rozvodu ve vyšší společnosti, kde jedna strana je hebrejská, znamená to, že druhá strana je v principu spořádaná. Že normálního člověka chytli do hebrejského kapkanu, využili a pak vyhodili. Když takové manželství vydrží, je to záruka, že i druhá strana je degenerativní? Ano. Minus na minus dává plus.

- V SSSR dokonce byla častuška: „Ty jsi mrzák, já jsem mrzák, uděláme člověka”. --Ano, ale vzdalujeme se od tématu. Vraťme se k dynastii Romanovů. Když libovolnému monarchistovi řeknete, že tato dynastie byla promíchána s hebrejci, tak vám vůbec neuvěří. A to ještě v lepším případě... Vždyť hebrejci rozstříleli celou rodinu i se služebnictvem, lékařem i psíčkem (vlastně nevím už, je pes taky započítán mezi "svaté"?)... Hořká pravda je, že celá řada potomků Romanovů, dosud nosících toto jméno, už byla promíchána s hebrejci. Například, dnešní uchazeč o trůn, arcikníže Vladimír Kirillovič, žijící v Španělsku. Je ženatý s polo-hebrejkou Leonidě Bagration. Budoucí carevnou, následnicí ruského trůnu, je jejich dcera Maria. Stejně jako Hitler, je to čtvrtinová-hebrejka. Takže kdyby dnes vzkřísila v Rusku carská dynastie Romanových, naší novou carevnou by byla tato Máša. Otcem Leonidy Bagration byl kníže Bagration, a její matkou byla hebrejka Elena Zolotnickaja. V prvním manželství Bagration-Zolotnickaja byla vdána za hebrejce Kirbi, jehož byla druhou manželkou. První manželkou hebrejce Kirbi byla neteř bankéře Jakoba Schiffa, který financoval soudruha Lenina... Pěkní kumpáni, nezdá se vám? Z jedné strany následník trůnu, z druhé strany příbuzenstvo bankéře Schiffa, finančníka ruské revoluce. Plivni kam chceš, všude je to na jedno brdo. Jenže, vážené panstvo, vážení monarchisté, ještě to není všecko. Leonida Bagration měla sestru Marii. A co myslíte, za koho se provdala? Vzala si za muže Lavretie Pavloviče Beriu, polo-hebrejce a hlavního Stalinova kata. Zdroj mé informace je naprosto spolehlivý. Roku 1926 italský konsul v Tiflisi Pietro Cuarneri znal osobně Beriu a jeho ženu.

Později tento konsul byl italským velvyslancem v Paříži a napsal knihu, z které mám tuto informaci. Dá se říct, že obě sestry Bagration byly mondénními prostitutkami, které se vdávají pouze z vypočítavosti. Amplituda manželských zájmů u Bagrationů jde tedy od hlavního sovětského katana až po následníka carského trůnu. Jako vždy, z obou stran v kleštích svírají zemi. Ještě jeden detail stojí za zmínku. Když se mladý kníže Bagration ženil s hebrejkou Zolotnickou, jeho otec jej proklel, za což bolševici dali starce zastřelit. A mladému knížeti, ženatému s polskou hebrejkou, neomezeně dovolovali jezdit z Paříže do sovětského Ruska a zpět. Hebrejská žena je jako razítko od ďábla, všude otvírá hranice. Taková to byla monarchistická kaše. Těžko se tomu věří, ale je to potvrzeno svědecky. (Pietro Quarneri. Ohledně likvidace Berii, můžete se podívat na italské noviny „Currierre de la Serra” z 17. 6.1953. Pietro Quarneri byl tou dobou italským velvyslancem v Paříži. V časopise „Novaja zarja” z 19.3.1960 je článek V. Vonsjackého „Kavkazskij plennik”.)

Když matka naší potenciální carevny, polo-hebrejka Leonida Bagration se vdávala za hebrejce Kirbi, bylo jí 22 let, mladému ženichovi bylo 60. Mondénní coura se vdává ne za muže, ale za jeho jmění. Jak sám arcikníže Vladimír, tak i jeho otec Kirill, byli zednáři. Pro nic za nic se neříká, že zednářství je vždy židozednářství. Mohu vám vyprávět další detaily. Tato carská mamá, mondénní prostitutka Leonida, měla z prvního manželství pastorkyni [nevlastní dceru], dceru hebrejce Kirbi a jeho první ženy, Eleny. A tato příbuzná budoucí ruské carevny byla lesbičanka. Zdědila od svého otce-hebrejce 17 milionů dolarů a požehnaně se vdala za gubernátora státu New Jersey. Tak tady máte americkou demokratickou vyšší společnost. Vidíte, jak to vše zapadá dohromady? Zatáhli jsme za jeden článek řetězu a kolik svinstva nám vypadlo? A stále to není všecko. Můžete si myslet, že Vonsjackij sám byl správný člověk, který odhalil zlo. Ale později se zjistilo, že tento Vonsjackij se v prvním manželství oženil s oděskou hebrejkou. Podruhé se ženil s americkou milionářkou. Přičemž jemu bylo 22 let, jí bylo 40. To znamená, mladý člověk se nejprve žení s hebrejkou, potom si bere bohatou, o hodně starší amerikánku jménem Marion.

Vraťme se k Leonidě. Když si vzala stařečka Kirbi, zřejmě už nemohl mít děti. Tehdy tato světácká prostitutka udělala dítě s jiným mužem. Taková jsou žido-zednářská manželství. Tak se děje zákonitě mezi degeneráty. Kvůli takovým hokusům-pokusům Leonidy stařeček Kirby se chtěl rozvádět s Leonidou. Jenomže... v ten moment ho zatklo gestapo, a není vyloučené, že ho udala sama Leonida. Ačkoliv žili v neokupované zóně Francie, kdesi v Nice, gestapo i tam zatýkalo, když potřebovalo. A Kirby se nikdy nevrátil z koncentráku... Monarchisté mohou namítnout, že případ arciknížete Vladimíra Kirilloviče je výjimkou. Jenže takový blbeček v rodě Romanovů nebyl jediný. Nikoliv, drazí přátelé. Teď vám dokážu, že jeho případ nebyla náhoda. Alexandr Romanov, prasynovec Nikolaje Druhého Okojanného se také ženil s polo-hebrejkou. A to ještě v den 53. výročí vyvraždění carské rodiny v Jekaterinburku, 18. června 1971, v ruském pravoslavném chrámu města Cannes. Tam, na francouzské Riviéře, se konala slavnostní panychida za zavražděnou rodinu Romanových, a hned po slavnosti, v tom samém chrámu v 16 hodin se konala svatba Alexandra Romanova, vnuka arci-kněžny Xenie Alexandrovny, sestry Nikolaje Druhého, s Mademoiselle Marií Valgvarnera, dcerou prince Nišemy a Margarety Hirsch. Jelikož matka Hirsch je hebrejka, nevěsta je polo-hebrejka, ale podle rabínských zákonů skutečná hebrejka. Manželský svazek byl předtím zaregistrován v New Yorku. Kníže Alexandr pracuje zde jako překladatel ve vydavatelství. Rodiče Alexandra jsou kníže Nikita a kněžna Maria, rozená Maria Hillarionovna Voroncova-Daškova. Jaká to skvělá jména! Nejvyšší ruská společnost. Jenže synáček - žení se s polo-hebrejkou. Přičemž hned po skončeni panychidy za ubité Romanovce... Je to vlastně neuctivost, rouhání, plivanec na památku těch, které dnes vyhlašujeme za mučedníky... Psal o tom podrobně monarchista Nikolaj Kremnev v žurnálu „Rossija” z 4.8.1971.

Jde prostě o cílevědomý lov hebrejstva na potomky jimi zavražděných Romanovů. --Dobrá, mluvili jsme o ruských záležitostech. Ale jak se vypořádávají s tímto problémem v jiných zemích a u jiných národů? Československo. Prvním prezidentem demokratického Československa po první světové válce byl Masaryk.

Do konce první světové války to byla Rakousko-Uherská říše a Masaryk tam byl svého druhu disidentem: socialista, demokrat, lidská práva atd., atp. Tenkrát utekl ze své země do Ameriky, kde - coby zednář - oženil se s americkou hebrejkou jménem Harriet. Opět vidíme, že smlouva s ďáblem se pečetila krví. Český zednář se ženil s americkou hebrejkou. Mně vyprávěli lidé, kteří žili v Československu, že jeho syn, kterého měl s touto hebrejkou, polo-hebrejec a alkoholik, pořádal pitky v restauracích. Proslavil se tím, že jak táhl se svými kumpány po barech a uviděl na stěnách, jak bylo tehdy běžné, portréty prezidenta republiky, to jest svého otce, nařídil řediteli podniku: „Pověste tu svini nosem ke stěně. Nemůžu jeho portrét ani vidět.” A veřejně, aby všichni slyšeli. Znovu, jak vidíte, rodinné drama. To proto, že byl uzavřen sňatek dvou degenerátů, zednáře s hebrejkou. Syn, polo-hebrejec a alkoholik, proklíná svého otce. Ačkoliv, tatíček dosáhl svého cíle: přišel k moci. Podle pravidla středověkých theologů, ďábel vždy se snaží přijít k moci. Současní sociologové vykládají nám středověkého ďábla jako komplex vládnutí, který je spojen se sadismem a s homosexualitou. Vidíme to společně v Československu. A jak se to odráží v Polsku? Dokud Polsko bylo ruským královstvím a částí ruské říše, hřměl tam tenkrát veliký revolucionář a socialista Piłsudcki. Józef Pilsudski ještě před revolucí byl několikrát zavřen v blázinci. Po revoluci ovšem tvrdil, že tenkrát pouze simuloval duševní chorobu. Přesto se stal diktátorem Polska. V prvním manželství měl za ženu Rusku, ale Rusy nenáviděl a byl chorobným polským nacionalistou. To značí, byl obyčejný psychopat. V záchvatu zuřivosti dokonce zabil bratra svojí ženy. Do druhého manželství si obstaral hebrejku, od které měl dvě dcery polo-hebrejky, které dnes žijí v Anglii. Opět to byla ta samá historie. Ale k vládě se dostal. Po Druhé světové válce vůdcem Polska a generálním sekretářem strany se stal Gomulka. Ale i tento komunistický vůdce byl ženat s hebrejkou. Z toho vyplývá, že chceš-li se dostat k moci, bez ženy-hebrejky se těžko obejdeš. Prezidentem Polska za doby Gomulky byl Ochab, který byl také ženatý s hebrejkou. Takže jak generální sekretář, tak i prezident měli za ženu hebrejku.

Rovněž u českého premiéra Novotného byla hebrejská žena. Později Novotného i s jeho ženou-hebrejkou shodil hebrejec Dubček... Nyní se podívejme, jak tomu je v kolébce západní demokracie - v Anglii? Rytíř z Windsoru, bývalý anglický král Edward VIII se roku 1936 zřekl trůnu a oženil se s hebrejkou Wallis Warfild Simpson, která předtím už byla dvakrát rozvedená. To značí, že to byla už obnošená, stará hebrejka, a kvůli staré hebrejce král Anglie se zřekl trůnu. Rakouský princ Ernst Rudiger von Schtarchemberg se v druhém manželství oženil s hebrejkou Nora Gregor. Rumunský král Karol přišel o trůn kvůli svojí milence-hebrejce Magdy Lunescu. Tehdy mu bylo téměř 60, jí okolo 30. Přičemž její skutečné jméno bylo Magda Wolf. --Teď se podíváme, jak tomu bylo v demokratické Americe. Dnes veškerý washingtonský tisk prakticky patří hebrejce Katherin Mayer. Jejím mužem byl Philipp Graham, ale ten rychle skončil sebevraždou. Philipp Graham se zastřelil ve věku 48 let. Předtím několikrát pobýval v blázinci, ačkoliv, nehledě na to, Philipp byl vydavatelem prestižního časopisu „Newsweek” a novin „Washington post”. Kromě toho byl prezidentem Svazu amerických novinářů. Jeho švagrem byl hebrejec-multimilionář Ujin Mayer a nyní Katherin Graham-Mayer je vládkyní tisku hlavního města. Newsweek a Washington post jsou hlavní hlasy ve Washingonu.

- Grigoriji Petroviči, jak je to možné? Washingtonský tisk v rukách hebrejců. Moskevský tisk byl v rukou hebrejce Adžubeje, a teď je v těch samých rukách. Ano. Stejná zákonitost.

- Jak to může Pán Bůh dopustit? Lid říká, že Hospodin je na nebi a rohatý je mezi námi, hříšníky. Už jsem vám uvedl velmi dobrou formulaci filosofa-hebrejce, konvertity, hrbáče a zjevného homosexuála Kierkegaarda. V dějinách filosofie je velmi to atraktivní veličina. Je otcem existencionalismu v literatuře. Jeho jméno najdete ve všech encyklopediích. A tento filosof vyslovil následující větu: „Od dob vynálezu knihotisku, ďábel se usídlil v tiskařské černi”. Zřejmě to dobře znal.

- Dostáváme další paradox. Všichni, kteří křičí: „Svobodu tisku!” by ve skutečnosti měli křičet: „Svobodu ďáblovi!” Pravda pravdoucí. Vyšší sociologie je věda paradoxů. Proto filosofové říkají, že ďábel je první extremista. Ďábel se přiklání k extrémům. Pro něj normální život, to je smrt. Takže je to věda velmi složitá a choulostivá. Kdybychom teď nabídli k tisku naše přednášky svobodnému demokratickému americkému vydavateli, nijak bychom neuspěli. Padli bychom pod stejnou prohibici, jaká byla donedávna v SSSR. --A ještě novinky z Anglie. Lídr liberální strany Jeremius Torpe se oženil s hebrejkou, která předtím byla ženou lorda Harwooda. Zřejmě odvážná hebrejka. Tento Torpe svého času podporoval samozvance Goleněvského, který se vydával za careviče Alexeje. Byla taková veliká aféra s uznáním Golenevského za ruského careviče Alexeje, pretendenta na trůn Romanovů. Myslím, že Goleněvskij byl ne zcela normální člověk. Brzo po uznání, byl skandál s Jeremiem Torpe. Jeden z jeho homosexuálních milenců zažaloval ho u soudu. Jako obyčejně, aféru ututlali. Tu máte celý výkvět demokracie: lídr strany je homosexuál, ženatý s hebrejkou a podporuje zjevně psychicky nenormálního monarchistu, pretendenta na ruský trůn. Ještě jeden příklad. Ještě před 1. svět. válkou existoval jistý rakouský ocelový král, multimilionář Wittchenstein, který byl ženat s hebrejkou. Jakýpak král mohl by existovat bez hebrejky? Z jejich dětí, tři z pěti bratří skončili život sebevraždou. Čtvrtý a mladší Ludwig odmítl dědictví a odešel do kláštera. Opět, je to veliké lidské drama. A vše to je výsledek honu hebrejek na knížata vezdejšího světa. --Německo. Existoval takový veliký německy spisovatel, laureát Nobelovy ceny Thomas Mann, polo-hebrejec. Jeho otec byl bohatý hamburský kupec a zednář v třetím pokolení. A jak se sluší a patří, otec-zednář se oženil s hebrejkou. Ta samá historie. Thomas Mann naplodil 6 dětí. Dva synové byli pederasti. Syn Klaus začal psát román o sebevraždě, ale nedokončil jej, protože sám skončil sebevraždou. A když čtvrt-hebrejec Hitler přišel k moci, nařídil Mannovy knihy spálit...

Pokud si myslíte, že degenerace je nemoc našeho věku, mýlíte se. Vzpomeňte si význačného římského císaře Nerona. Pološílený homosexuál, upalující křesťany za živa, dávající je roztrhat lvům a jiným dravcům... Ještě v dobách mého mládí studoval jsem malířství a vzpomínám si na obraz Semiradského „Živé Neronovy pochodně”. To byl známý ruský malíř, malující historické výjevy. A představte si, že tento pološílený pederast, římský imperátor Neron, byl také ženatý s hebrejkou jménem Poppea. Přičemž, když byla těhotná, on ji kopnutím nohy do břicha zabil. A co se děje v současném Izraeli? Syn Ben Guriona, izraelského premiéra, se oženil s nehebrejkou, neboli jak říkají sami hebrejci, s šiksou [nehebrejská dívka, prašivá coura, pozn. překl.]. Následkem čehož, podle talmudských rabínských zákonů, jeho děti nemohou se pokládat za hebrejce. To znamená, že vnuci izraelského premiéra nemohou být plnoprávnými hebrejci ve svém státě. Naopak syn komunistického premiéra Nikity Chruščova se oženil s hebrejkou. To znamená, že vnuci Chruščova podle těchže zákonů se mohou pokládat za skutečné hebrejce? Tato otázka byla oficiálně vznesena v Knessetu, izraelském parlamentu, komunistickým poslancem Mojšem Sněgom. Toto vše bylo popsáno nikoliv v antisemitském plátku, ale v respektabilním hebrejském časopise „New York Times” z 4.2.1970, str. 4. Takže vnuci izraelského premiéra mohou v Izraeli zůstat bez občanství, ale hebrejští vnukové komunistického premiéra Chruščova mohou kdykoliv přijet do Izraele a obdrží občanství bez problému. Když už mluvíme o komunistických pohlavárech, hlava americké komunistické strany Aerl Brauer byl také ženat s hebrejkou. Byla to ruská hebrejka Raisa Beerkman. Dále uvidíme, že je svého druhu zásada: hlavou americké komunistické strany je vždycky hebrejec nebo amerikán ženatý s hebrejkou. Komunistická strana USA byla vytvořena 1. září 1919 ze strany amerických anarchistů. Do té doby v Americe existovala oficiálně strana anarchistů, ale po revoluci v Rusku, přešli s celým krámem do strany komunistické. Prvním generálním tajemníkem se stal William Foster, který byl ženat s hebrejkou Ester Abramovič. Jak se vám to líbí? --Myslíte, že v Číně to je lepší? Novinář Arnold Leese píše: „Čínský komunismus? Ano, jenže když začal, tak byl hebrejský”.

Zjišťujeme, že čínský diktátor Čan Kajši se ženil s čínskou hebrejkou z rodiny bankéřů Sung. Čan Kajši je výrazná osobnost v historii Číny. Během mnoha let, vedoucím generálem a dodavatelem munice pro Čan Kajška byl hebrejec jménem Mojša Kogan. (Časopis „Suns of Liberty”, č. 73, květenčerven 1971.)

Další zdroj, kniha Arcon Darole „Historie tajných společností” ukazuje na to, že jak Čan Kajši, tak i Mao Czedun v mládí byli členami Kuomintangu, což bylo čínské zednářství. Hle, co je zajímavé: Oba si našli ženu mezi sestrami.

- Mám také jednu zajímavost: Čankajškovi dodával munici Kogan, Mao-Ce-Tungovi pomáhal Borodin, rozený Gruzenberg. Oba judejští vůdci spolupracovali. Anglický hebrejec neuměl rusky, sovětský hebrejec neuměl anglicky, jednání se vedlo... v jazyku jidiš. Skutečně, oni pomáhali číňanům dělat revoluci. Mne nejvíc zajímá, že čínští lídři Mao i Čan byli členy čínského zednářství. Což jaksi znamená, že to byli pederasti a čert ví, mohli se i milovat. Ale když se oba dostali k vládě, stali se z nich smrtelní nepřátelé a vedli mezi sebou válku. Psychodynamika je vždy stejná.

- To je jako když uvidíte tři opilce na lavičce v parku u tenisového kurtu se skleničkou v ruce, nepotřebujete instalovat videokameru, chcete-li vědět, proč tam jsou. Prostě, vidíme, že i v Číně se opakuje ta samá věc: pederasti hledají rozptýlení, a miliony lidí umírají a neví ani proč.

- Grigoriji Petroviči, z toho všeho vyplývá, že gojští degeneráti, tedy nehebrejští, přináší svým národům destrukci nevědomky, nechtěně, typu náhodné katastrofy. Hebrejci naopak vědomě zaměřují jednání těchto degenerátů na řízenou destrukci. Vždyť za 4000 let, hebrejci si dobře osedlali degeneraci, zvykli si na ni, naučili se používat její zákony ve svém zájmu, totiž využívat degeneraci jako zbraň v boji o moc. Degenerace je pro ně dynamitem, který vklínili do normálních ochranných zřízení zdravého státu. Zcela správně. Teď se podívejme, jak tomu bylo v SSSR. Jeden z mála nehebrejců v Leninově vládě byl Lunačarskij. Nejprve se svět dozvěděl, že je ženatý s hebrejkou N.A. Rozenel. Později jsme se dozvěděli, že i on sám byl čistokrevný hebrejec. Jsou to nové poznatky z dějin ruské revoluce. Až dosud, ve všech knihách Lunačarskij byl vydáván za Rusa. Proto existence hebrejské manželky by

měla vézt k podezření na daného vůdce. My už víme, že většina vůdců sovětské moci se sestávala z hebrejců nebo polo-hebrejců. A z těch pár nehebrejců téměř všichni byli ženati s hebrejkami. Například Bucharin byl ženat s hebrejkou Esfiri Gulevič. Žena lidového komisaře Andrejeva byla hebrejka Moisejevna Hazan. Lidový komisař obrany Klim Vorošilov byl ženat s hebrejkou Ekaterinou Davidovnou... A nepíše o tom nějaký bílý emigrant nebo proslavený židožrout, ale píše to dcera Stalinova Světlana Alilujeva ve své knize „Dvacet dopisů příteli”. Hle, ještě jedna dobrá ilustrace k tomuto problému. Svého času, léta dvacátá nebo třicátá, vystupovala v Paříži slavná tehdy tanečnice a zpěvačka Josefina Bakerová. Narodila se v USA. Otec byl hebrejec, matka černoška. Zřejmě jakýsi hebrejec zachtěl si vylepšit genetiku na účet horké, zdravé černošské krve. Výsledkem bylo zrození Josefiny Baker. Josefina měla 10 dětí, ale všechny byly adoptované. Přičemž z různých zemí: z Indie, Japonska, Izraele, Afriky, Finska, Alžírska, Koreje atd. Když tancovala v městě světla, v Paříži, proslavila se po celém světě jako ztělesnění ženství. A současně... byla neplodná. Ale ona milovala děti a chtěla mít děti. Když si jich vzala 10 z různých zemí, svým způsobem měla genetickou internacionálu. Pro ní to vše bylo drama... To se stává, když táta-hebrejec chce si vylepšovat genetiku.

- Grigoriji Petroviči, to nám ale dává chmurný obraz do budoucna. Co potom mohou dělat normální lidé? Jak tomu vzdorovat? V principu, tento problém nemá konečného řešení. Je neřešitelný. Je to svého druhu sociální slepá ulička. Najít konečné řešení, opakuji, je prostě nemožné, protože by to znamenalo zničit 52-54% žen a mužů. To samozřejmě nikdo, s výjimkou 1/4 hebrejce Hitlera, 1/2 hebrejce Lenina a celého hebrejce Trockého, nikdo dělat nebude, ba i užitek z toho by byl malý. Stalin v SSSR střílel, střílel všechny leninisty, trockisty, bucharince atd... A nijak to nepomohlo. Dneska je jich opět jako máku. Sacharov a sacharovci se objevili, Solženicyn a další s ním. Jak vidíme, tento problém kardinálně řešit nelze. Je to odvodňovací stružka všech dob a všech národů. Nikdo ji nevyčistí úplně. Jiná odpověď je nekontrolovat nic, ať se to vyřeší samo. Tehdy se strouha

brzy naplní, začne přetékat a tento lidský odpad nakazí svou hnilobou okolní prostředí. Proto je nutná neustálá kontrola. Je nutno neustále očisťovat odpad společnosti. Vysvětlovat zdravým lidem, co je čeká v manželství s degenerátem. Vysvětlovat degenerátům, co je čeká, když budou chtít mít vlastní děti. Neuvazovat je na krk normálním lidem. Chcete-li mít za děti degeneráty, mějte si je, ale plaťte si za toto potěšení sami. Myslím, že by to bylo spravedlivé a nevím, co by kdo mohl namítat proti. Samozřejmě, to by bylo ideální. Ale aspoň jako minimum, mělo by se prostřednictvím masových sdělovacích prostředků obeznámit veřejnost se zákony vyšší sociologie, které zde studujeme. Je nutné co nejrychleji uvést tento kurs jako část povinné výuky starších tříd střední školy. Lidé to musí znát, aby mohli zakládat zdravé rodiny, aby zavládl mír a klid v naší vyčerpané zemi, aby každý z nás jak doma, tak i v zaměstnání se vyvaroval kataklysmů a skandálů a mohl žít v normálních pracovních podmínkách.

Není to letos poprvé, co vlastenecký tisk v Sovětském svazu píše o sionismu a o zednářství, ale nikdo nedává kompletní a seriozní definici tohoto jevu. Tento námět tedy leckoho zajímá, ale celkové vysvětlení chybí. Dostáváme jakýsi druh zámku bez klíče. Na Západě je to stejné. Když jdete do knihovny a začnete hledat v různých encyklopediích odpověď na vaše otázky, setkáte se se stejným výsledkem. Hotová poušť. Kvůli čemu? Proč? Heslo o zednářství samozřejmě najdete, ale pod ním jen všeobecné fráze, nic neříkající slova.

V ruštině, v emigrantském prostředí, největší autoritou ohledně ruského zednářství je mnohadílná práce Borise Bašilova, která má název „Historie ruského zednářství”. Ale i po přečtení všech knih Bašilova (jmenuje se Ivanov), dostanete podobný dojem. Přitom v jeho knihách probírá několik století ruské historie. Autor přivádí ohromné množství málo známých faktů a zdálo by se, že tedy musí vědět, co je vlastně zednářství... Ale ani on přesnou odpověď nedává. V čem vězí záhada toho, že o tom mlčí i tisk, i knihy, i naučné slovníky? Mám na poličce mnohosvazkovou studii o zednářství Juana Mahlera. Autor napsal v německém jazyku 12 dílů o zednářství. On je Němec, který po německé kapitulaci se usadil v Argentině a tam vydal svoji knihu na toto téma. Nutno uznat, že jeho knihy jsou velmi zajímavé. Zdá se, že s ním spolupracovalo dosti bývalých nacistů, kteří rovněž našli asyl v Argentině. Ale i s jeho knihami je to podobné, jako u Borisa Bašilova. Shromáždil velké množství zajímavého materiálu, ale nic hlavního o zednářství tam není. Například, Mahler správně ukazuje, že mnozí vládci evropských států jsou zednáři. Seriozně to vše dokumentuje, ale nikde ani slovem se neprořekne v tom, že zednáři jsou shromážděním degenerátů. Vedle těchto dvanácti svazků na mé poličce stojí dvoudílná práce „Tajné společnosti všech dob i národů”, vydavatel University Books. Solidní vazba. Čekal bys kvalitu a akademickou specifičnost. Přečetl jsem i tyto dva svazky a litoval jsem ztraceného času a vyhozených peněz. Ale jinak to dopadnout nemohlo, protože to psal sám zednář. Psal jen proto, aby dezorientoval čtenáře. Knihy jsou absolutně prázdné. Následuje kniha Normana Mackenzie „Tajné společnosti”. Mackenzie zkoumá primitivní společnosti negrů v Africe, Templářů, Rosenkreuzerů atd., připomíná zednáře, popisuje tajné spolky nacionalistické. Například Hitler, na počátku svojí kariéry, byl také zednářem, z pravého křídla tohoto hnutí. Jakoby uspával ostražitost zednářství až do chvíle, kdy dostihne moci. Jakmile však Hitler dosáhl moci, hned zakázal činnost zednářů v Německu a homosexuály posílal do koncentráků. V knize Mackenzie je plno ilustrací, dobré kvality, přesto tato kniha je na 95% zbytečná. Opět je to zámek bez klíče. A vedle ještě stojí kniha „Jiná tvář lásky”. Je o homosexuálech. Mnoho fotografií a ilustrací. O homosexualitě se píše příznivě, ale ani slova o degeneraci, ani slova o psychických chorobách.

Po jedné záhadě vyvstává záhada druhá. Zdálo by se, že autoři jsou čestní lidé. Jenomže... z neznámého důvodu nepřekračují jakýsi zakázaný práh. A přitom oni musí dobře vědět, oč jde. Stejně jako ruský tisk v SSSR, když dnes začal posuzovat problémy sionismu a zednářství, neodhaluje tento životně důležitý moment, stejně tak i ruská literatura v zahraničí, ale i němečtí a američtí autoři, když se seriozně zabývají těmito otázkami, neříkají nám to hlavní. Nevyslovují tu hlavní pravdu, že zednářství je organizace degenerátůvyrozenců všech dob a všech národů. Ale může být, že se mýlíme my ? Že zbytečně pomlouváme ubohé zednáře, kteří zahalují tajemstvím ty své schůzky jen proto, aby mohli se relaxovat v kruhu lidí stejného myšlení a oddechnout si od svých žen? Možná dost, že je obviňujeme bezdůvodně v homosexualitě, degeneraci a nějakých psychických onemocněních? Ne, neděláme to bezdůvodně. Existují případy, že se o tom někde i píše a přitom i dost otevřeně. Mezi horou všech mnohosvazkových ex-folií, v mých regálech se málem ztratil tenoučký časopis, který se nazývá „One”, což znamená „Jeden” ze srpna 1958. Je to časopis čestných a neskrytých homosexuálů, který vycházel v městě San Francisco. V tomto časopise na deváté stránce se zcela otevřeně říká: „V existujících sociálních a kulturních systémech, homosexuál automaticky se stává členem světového zednářství”. Tak je to tedy! To je celé tajemství. To je zlatý klíček Iljičův [asi Leninův, viz Rudá kabala; Šalomounův klíč je tajemství černé magie, p. překl.]. Sami homouši zde přiznávají, že zednářství jsou tajné spolky homosexuálů. Dlouho jsem to hledal v tlustých knihách. Kdybyste měli všechny přečíst, potřebovali byste roky, plus další roky na jejich obtížné shánění. Plus další roky ztracené na knihy s lživým zaměřením, psaných samými zednáři. A zde z prvního zdroje, z tenkého časopisu čestných a neskrývaných homosexuálů města San Francisco, dozvídáme se celou pravdu, dostáváme drahocenný klíč. Toto tajemství jsem koupil r. 1958 za 50 centů. Myslím, že nejen já, ale i sovětská rozvědka takové časopísky kupovala a tedy musela znát všechny tyhle záhady...

- Grigoriji Petroviči, a proč publikovali takové tajemství? Protože nemohli tím nic ztratit. Podobné věci jsou známé podobným lidem. Vždyť takoví se „automaticky stávají členy zednářství” a právě oni vidí v zednářství to, co normální detektiv prostě nevidí. Ještě jednou opakuji: „V existujících sociálních a kulturních systémech, homosexuál automaticky se stává členem světového zednářství”. Tento citát jsem převzal z úvodníku tohoto časopisu, pod charakteristickým názvem „Jsem šťasten, že jsem homosexuál”. Tento dlouhý článek končí rovněž charakteristicky: „Stejně jako moji bratři a sestry, jsem rád, že jsem homosexuál. Jsem na to hrdý”. Řada odborníků v oblasti homosexuality říká, že jen menšina homosexuálů se pokládá za lidi nešťastné a trpí tím, zatímco velká většina se cítí zcela normálními a co více, pyšní se tím, pokládají se za elitu, za lidi vyvolené.

- Počkejte, počkejte... Kromě homosexuálů, ještě někdo jiný se pokládá za vyvolené. Ano, ano. Psychiatři tvrdí, že většina homosexuálů se pokládají za vyvolené a elitu. Není to důvod, proč se hebrejci pokládají za vyvolený, boží národ? Pravda, nelze mluvit o všech hebrejcích. Podle sladkokyselé formule profesora Lombroso, jednoho z největších psychiatrů své doby, potomka dlouhé linie rabínů a talmudistů, podle této formule mezi hebrejci je 6 krát více bláznů a duševně nemocných, než u nehebrejců. A to znamená, že u nich je i 6 krát více homosexuality.

- Grigoriji Petroviči, z toho plyne, že když kdokoliv, národ nebo organizace, začne dokazovat, že jsou vyvolení, tak je prostě degenerát, homosexuál a nejčastěji má smíšenou hebrejskou krev. Ano. Kdo pobláznil německý národ? Kdo ho přivedl k myšlence nadřízenosti? K nacismu? To byli Hitler, Goebbels, Himmler, Heydrich. Hitler, 1/4 hebrejec, Goebbels, 1/4 hebrejec, Himmler, 1/2 hebrejec, Heydrich, 3/4 hebrejec... Ale i milenka Hitlera, a během posledních dnů života i zákonná manželka Eva Braunová, také byla čtvrteční hebrejka. Celá smetánka nacistické strany měla částečně hebrejskou krev. Byli to oni, kteří vyhlásili nadřazenost árijské rasy. To oni vstřikovali tento ideologický jed do podvědomí prostých Němců. --Mohou nám namítnout: nesmysl, slaboučký americký časopis. To přece není žádný zdroj. V takovém případě mohu svým oponentům ukázat zdroj

objemnější. V regálu zde stojí kniha významného psychiatra Augusta Forela „Otázka sexu”. Její autor ještě před Freudem byl jedním ze světových autorit v psychiatrii. Byl ředitelem blázince ve švýcarském Curychu a měl řadu vyznamenání. Kniha byla znovu vydána v New Yorku r. 1924, první vydání v německém jazyku vyšlo roku 1906. Musím uznat, že tato kniha je velmi, velmi čestná. V ní August Forel studuje pohlavní instinkt nejen jako lékař-psychiatr, ale též jako sociolog a prostě jako zdravý člověk. A v této knize, která je autoritou ve svém oboru, na stránce 243 píše, že zednáři jsou homosexuálové, a že homosexuálové jsou vždy sklonní zakládat tajné společnosti a tajná bratrstva zednářského typu. Na stránce 244 opět se vrací k tomuto tématu a říká, že když homosexuálové se dozví o existenci tajných společností, s radostí se do nich zapojují. Takže jak v solidní knize, tak i v tenkém časopise je dán klíč k řešení našich problémů. Přičemž s profesorem Augustem Forelem jsem se seznámil už když mi bylo 16 let. Můj otec totiž byl lékař-gynekolog. Tehdy jsem poprvé viděl v jeho knihovně solidní dvoudílnou knihu profesora Forela. Titul byl „Ženitba”. Tehdy jsem si ji s jinošským zájmem přečetl. Je zajímavé, že jeho kniha „Pohlavní otázka” vyšla hned po první revoluci na Rusi. Kdyby carští četníci byli chytřejší a zajímali se o tyto otázky, četli by podobné knihy a věděli by, že zednářství, které hrálo vážnou roli v revoluci 1905, se sestává z homosexuálů. Když čtu memoáry náčelníků carské policie, jsem nucen konstatovat, že tyto znalosti jim chyběly, bohužel. Nebylo třeba na ně brát si rukavičky, protože tito lidé byli psychicky nemocní degeneráti-zvrhlíci. Měli číst dobré knihy a dělat z nich úsudky, jak postupovat. Mohli nejen přidusit revoluci roku 1905, ale i zamezit rozžehnutí požáru roku 1917. Dnes polo-hebrejec Solženicyn si stěžuje celému světu, že sovětský režim stál ruský národ 60 milionů životů. Ale kdo je tím vinen? Vinni jsou ti, kteří dělali tu revoluci. Stalin v 30-tých letech, v době Veliké Čistky, je všechny odstřeloval jako vzteklé psy. Jelikož byl jedním z nich, sám krásně všechny chápal a odstřeloval ty leninisty a trockisty ještě předtím, než začnou organizovat novou krvavou lázeň.

Věděl to, neboť ve Francouzské revoluci to bylo stejné. Revoluce vždycky požírá své děti jako svině selata... Kdyby carská ochranka, preventivně, udělala totéž, bylo by uchráněno 60 milionů lidských životů a nerozvalil by se veliký stát. Mezi námi, bylo snad třeba brát tolik ohledů na tyto degeneráty? Vždyť stejně byli odsouzeni. Dříve nebo později, jaký rozdíl ? Zničit je hned, nebo je nechat se vyvraždit svými bratry ?

- Carská ochranka mohla by používat humánní metody inkvizice. Inkvizitoři doslovně umluvili člověka, aby se zřekl svých názorů a šel do kláštera. Teprve, když člověk se zatvrdil ve svém bludu a neodstupoval od něj, teprv tehdy byl poslán na hranici. --Ano. Dovolte, nyní se podíváme, co skutečně je politické zednářství. V letech 1963-64 byla v New Yorku Světová výstava. To byl grandiózní podnik. Připravoval se několik let, a jelikož jsem to měl velmi blízko, několikrát jsem tam zašel. Část výstavy byla věnována náboženským pavilónům. Největší z nich, popravdě kolosální, byl katolický pavilón. Obrovský pavilón měli také mormóni. Ostatní pavilóny byly menších rozměrů. Všiml jsem si tam i menšího modernistického pavilónu zednářství. Jdu blíž a už zdaleka vidím na něm nápis: „Nejsme náboženství, jsme bratrstvo”. Pomyslil jsem si, proč tedy lezete do samého středu náboženských pavilónů? Už zdaleka vidím tedy první zednářskou lež. Vcházím dovnitř, tam běhá administrátor. Návštěvníků málo. Všímám si toho pořadatele, a on kulhá ! Už předtím jsem dost četl o zednářství a pamatuji si, že se tam psalo o tom, že k nim se invalidé nevpouštějí, jakož i hrbatí, křiví, šilhaví. Tak to byla druhá lež. Všiml jsem si, že ve stánku je v prodeji průvodce po pavilónu. Jdu si ho koupit a vidím, že tam sedí zcela šilhavý bratr-zednář. Opět, v nesouladu s tím, co o sobě vyhlašují. Ale čert je vezmi, kupuji si průvodce a hroužím se do čtení. Tak co tam píšou? Ale, píšou tam, že většina členů kongresu USA jsou zednáři. Hlásí tam, že v senátě je jich už většina, ale v nižší komoře, v sněmovně reprezentantů je jich 48%. Bylo to v letech 1963-64. Dále, opět černé na bílém stojí, že většina soudců Nejvyššího soudu Ameriky jsou také zednáři.

Nyní, vzpomeňme si, co se odehrálo v Americe začátkem roku 1965? Vzpomeňme si na ta absurdní řešení Nejvyššího soudu... Ta nás teď už ale neudivují, když čteme, že většina těch soudců byli zednáři. Od té doby se americké soudy téměř vždy staví na stranu pachatelů. O ochranu práv zločinců se starají víc, než o ochranu jejich obětí. Zcela nedávno se objevilo další divné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Objevili se Američané, kteří veřejně pálili americké vlajky. Byla na ně podána žaloba a došlo to až do Nejvyššího soudu. Soudy se poradily a vynesly následující rozsudek: státní vlajku je možné spálit, protože proces spalování je symbolem svobody. Odsouzení za takové chuligánství bylo by omezením lidských práv. No, co k tomu dodat? Dodáváme jen to, že rozhodovala zednářská banda starých pederastů a jedné lesbičanky. Teprv tehdy chápeme, proč vynesli tak senilní rozsudek. Oni se instinktivně, automaticky staví na stranu anarchistů, kteří podrývají organizaci státu, protože tito pederasti nejsou schopni uvažovat z hlediska normálních lidí. Ale když se podíváš na oficiální fotografii členů Nejvyššího soudu, všichni vypadají jako zcela úctyhodní a korektní lidé. Ve svém průvodci, zednáři klidně konstatují fakt, že většina guvernérů v Americe jsou také zednáři. Guvernéři, v mezích svého státu, mají kolosální moc. Například, zákon o výkonu trestu smrti spadá do pravomoci guvernéra. U nás ve státě New York máme dnes guvernéra Kuomo. Ten neustále klade veto na přijetí zákona o obnovení trestu smrti za obzvlášť těžká provinění. Trest smrti se zde také kdysi používal, ale pak, v běhu homosexuální revoluce, byl zrušen. Od té doby, konají se nesčetná referenda, v kterých většina voličů státu New York, vystrašená nikdy nevídaným vzrůstem zločinnosti, hlasuje za obnovení trestu smrti, ale pokaždé guvernér Kuomo klade svoje veto. Proč tomu tak je? Odpověď jsme společně našli v tom průvodci: většina guvernérů jsou zednáři. A zednáři vždycky byli proti trestu smrti. Proč byli proti, ptáte se? Protože pod trest smrti zednář může padnout sám, nebo jeho příbuzní, nebo jednou jeho děti.

- A to proto, že prakticky všichni zednáři jsou zrádci svého státu. Pracují na zničení států, což se trestává ztrátou života? Ano. Tento Kuomo je odkrytě zednář. Ale to není vše. Všude se píše, že je pravověrný katolík. Znovu spadáme do labyrintu rozporů. Vždyť degeneráti

se vždycky maskují...

- Grigoriji Petroviči, novinář Kozlovskij, který je dosti populární v emigrantské sféře, v NRS se zaklíná, že za svého dvacetiletého života v Americe neviděl ani jednoho zednáře. Je pozoruhodné, že jeho první knížkou, vydanou v Americe, byl „Slovník sovětských homosexuálů”, je tedy odborníkem na tuto otázku. Nechci urážet V. Kozlovského. Proč se pustil do tohoto, mírně řečeno neobvyklého námětu? Kdo potřebuje takový slovník? Jak se říká, vrána k vráně sedá... Tudíž, když jsme se seznámili jen s několika stránkami průvodce zednářským pavilónem na Světové výstavě v New Yorku, já i vy už víme, že zednáři tvoří většinu v demokratické vládě Ameriky, z čehož plyne, že oni vždy a prostě přehlasují normální lidi. Dále, tento průvodce nás informuje o tom, že zednářem byl i legendární a nenahraditelný boss FBI John Edgar Hoover. A dnes se o něm už otevřeně píše, že byl homosexuál a současně pronásledoval pederasty. Stále ten samý had, který se kouše do ocasu... Kvůli objektivitě, je vhodné připomenout, že i mezi zednáři bývají někdy výteční lidé. Například důležitým zednářem byl otec amerického automobilového průmyslu Henry Ford, který byl současně největším antisemitou Ameriky. Jeho kniha „Mezinárodní židovství - celosvětový problém” je jednou z nejlepších knih na toto téma. Dále se v průvodci dá nalézt i tahle informace: Roku 1963 bylo v USA přes 4 miliony zednářů. Pro srovnání: těsně před Velikou čistkou v SSSR v řadách komunistické strany bylo napočítáno 3 miliony lidí. A tyto 3 miliony držely železnou pěstí celý Sovětský svaz. Teď si můžete představit, jak asi ovládají Ameriku 4 miliony zednářů... Libovolný Ďáblův advokát se mne teď může zeptat: „No dobrá, všichni tvrdí, že zednářství je věc negativní, že zednáři jsou satanisté, degeneráti, jedním slovem lidi špatní a vy tvrdíte, že Americe vládnou zednáři. Jak vysvětlíte, že se zde žije lépe, než v SSSR?” Celý kumšt je v tom, že otázka je položena nesprávně. Nám nepředkládají volit mezi dobrem a zlem, ale mezi menším zlem a velikým zlem. Zde je možné říct, že skutečně, americké zednářstvo je menším zlem než zednáři nebo žido-zednáři, kteří udělali v Rusku revoluci a přišli tak k moci. Dosud na Západě známý filosof Berďajev, sám velký zednář a ženatý, jak má být, s hebrejkou, uvedl do používání termíny: dobré zlo a zlé dobro. Jenomže, ať berete jedno nebo druhé, dostáváte vždy jen zlo.

- Grigoriji Petroviči, mně to připomíná starý sofismus. Obyčejně degeneráti se ptají nezkušeného oponenta na nějakou nesmyslnou léčku. Například, dávají mu otázku: co když ozbrojený zloděj v noci přepadne bezbrannou matku s dítětem a není možno zachránit oba, koho je humánnější nechat zabít? Matku nebo dítě? Jedni říkají, je lépe zabít matku, rod bude pokračovat v dítěti. Jiní říkají, lépe zabít dítě, protože bez matky stejně nepřežije, zatímco matka může porodit dítě jiné. Mohou se přít, ale nikomu do hlavy nepřijde, že ta otázka je past, otázka-provokace. Proč neodpovědět jinak? Například nezabíjet ani matku ani dítě, ale... zločince. Přesně tak zkoušeli Krista otázkou, je-li správné platit daně Císaři. Kdyby odpověděl "ne", okamžitě by přestoupil zákon. Kdyby řekl "ano", stal by se kolaborantem s okupanty. Pouze Boží syn dokázal vyklouznout z pasti a svou odpovědí položit ty degeneráty na lopatky: Dejte Bohu co je boží a Césarovi, co je césarovo. Poslouchejte zákon, ale do určité míry, dokud režim vás nenutí jít proti svému svědomí, proti Bohu. Křesťan není povinen vybírat mezi dvěma zly. Věřící lidé nemohou vybírat zlo, byť by bylo maličké. Je to totéž jako kdyby dívce dávali na výběr: co je lepší, být prostitutkou dva dny v týdnu nebo pět dní? Výběr musí být pouze mezi dobrem a zlem. Kompromis v takovém případě není možný. Kompromis v takovém případě je vítězství ďábla. Ano. Platí to ale jen teoreticky. V praxi je tomu trochu jinak. Například my každé 4 roky vybíráme si prezidenta ze dvou kandidátů, a oba kandidáti jsou zednáři. Co tady chcete dělat? Už několikrát jsem se zúčastnil takových voleb. A pokaždé jsem věděl, že oba jsou darebáci. Nezbylo mi nic jiného, než vybírat menší zlo. Kdyby dovolili vybrat třetí možnost - ani jednoho, ani druhého, tehdy by bylo hned vše jasnější. Celá ta hra na demokracii, na národní vyvolence by se projevila. Ale toho se nedočkáte... ---

- Grigoriji Petroviči, svého času Hitler prohlásil: „Zednáři jsou umělí hebrejci”. Jaká je spojitost mezi zednářstvem a hebrejstvem v USA? Začínali jsme tím, že zednářství je vždycky žido-zednářstvím. Později jsme probírali pouze zednářství. Například z toho průvodce pavilónem jsme se dozvěděli, že většina členů vlády USA jsou zednáři. Ale jestliže začneme je probírat osobně, tak zjišťujeme, že většina z nich jsou buď hebrejci, nebo zamaskovaní hebrejci, případně američtí degeneráti ženatí s hebrejkou nebo polo-hebrejkou. A vidíte, právě tím hebrejci ovládají jak Ameriku, tak i zednářství. Zde vždy bude přímá krevní spojitost.

- Ta samá smlouva se satanem, která se podepisuje krví?

Právě ta. Pakt s ďáblem se vždy podepisuje krví. A takovým způsobem, bez válek a revolucí, Amerika se změnila na kolonii Izraele.

- Přeloženo do jazyka biologie, zednářstvo i hebrejstvo jsou jedna a tatáž nemoc, jenomže v různém stadiu? Poslyšte, zkusíme se teď i v tomhle lépe vyznat. Abych byl výmluvnější, vezmu knihu tlustou jak bible, s fůrou barevných záložek. Je to kniha doktora psychiatrie Benjamina Karpmana, amerického hebrejce, šéfa psychiatrie hlavní psychiatrické nemocnice ve Washingtoně, nemocnice Svaté Alžběty. Kniha se nazývá „Sexuální provinilec a jeho přestupky”. Je to velmi seriózní kniha. Zajímavá tím, že autor nejen dává svůj názor, ale cituje též mnoho jiných známých psychiatrů. V knize popisuje Komplex vlády a Komplex lakomého rytíře. Komplex vlády, jak už víme, se skládá z potlačené homosexuality aktivního typu a ze sadismu, který se dá skrývat. Komplex lakomého rytíře se sestává z impotence a pohlavní slabosti, kdy lidé se snaží nahradit pohlavní slabost či neschopnost mocí peněz. Musím vám říct, že tyto komplexy jsou velmi silné. Když jsem přijel do Ameriky, seznámil jsem se s jedním polo-hebrejcem zvaným Roman, který sem přijel jako uprchlík, prakticky bez groše v kapse. Dnes má nějakých dva miliony dolarů. Loni jsem byl u něj na návštěvě. Zašel jsem do jeho kabinetu a rozesmál jsem se. Jeho pracovna byla vylepena penězi. Namísto tapet. Byly zarámované, jedna vedle druhé, všechny možné bankovky. Japonské, německé, sovětské... Celá jeho kancelář. Jelikož mne dobře zná odedávna, s neskrývaným potěšením mi ukazoval hromady zlatých mincí. On sám nikdy neslyšel o Komplexu lakomého rytíře, zato mně už dávno bylo vše jasné. Znal jsem kdysi i jeho ruskou ženu. Ona jej opustila. On se znovu oženil, tentokrát s hebrejkou. Ale i ta jej opustila. Máte zde další ostrou ilustraci... --Nyní budeme, když dovolíte, řešit otázku, proč zednářství vždycky nazývají lidé žido-zednářstvím. Podle statistiky doktora Kinsey a podle formule profesora Lombroso, hebrejci jsou téměř vždy vystaveni různým psychózám a nervózám. Onehdy jsem dostal dopis od jednoho polo-hebrejce a jeho matky - hebrejky. Oni žijí v Izraeli. Přitom, když tam prožili několik let, matka i syn se stali velkými antisemity. Vystupovali tam v drobných, bezvýznamných

antisemitských časopisech a nedávno si přečetli všechny moje knihy. Tak tedy, obdržel jsem od nich novoroční pohlednici, kde napsali: „Grigoriji Petroviči, máte pravdu ve všech vašich odhadech ne na 90%, ale na plných 100%”. Ale já jsem člověk opatrný a proto beru 90%. Dnes v Rusku, díky perestrojce, se začalo mluvit o genofondu národa, který byl díky revoluci do značné míry zničen. Tady by bylo užitečné vědět, že podle oficiálních výpočtů v Rusku žije okolo 2 milionů hebrejců. Ale podle mého odhadu, kolem těch hebrejců se točí okolo 17 milionů lidí smíšených, to jest polo-hebrejců, čtvrt-hebrejců, 3/4 hebrejců atd. Většina z nich jsou potenciální kandidáti do hebrejského legiónu. Takový člověk je v duši více hebrejec než nehebrejec. Myslím, že představují větší genetické nebezpečí, než čistí hebrejci. Už jen kvůli tomu, že je jich 10 krát více a že jsou dobře zamaskovaní.

- Grigoriji Petroviči, dříve nebo později bude rozšifrován genetický kód člověka. Bude tedy možné vystavit lidem genetické pasy a z nich vyčíst nejen národnost člověka, ale i procento jeho degenerace: plný degenerát, polo-degenerát, čtvrtinový-degenerát... Vše bude vidět jako na dlani. Proto degeneráti všech zemí už teď lobbují pro přijetí zákonů, které dělají tyto informace tajnými. Dosud je velmi obtížné jít dál. Dokonce i za Stalina, když střílel trockisty a leninisty, za jeho zády se takových degenerátů narodilo více, než jich zabil.

- Grigoriji Petroviči, není to problém pouze ruský. Podle biologie, celý svět stojí před problémem degenerace, která vede k smrti naší civilizace. Vezmu příklad: když nebojuji s plevelem, obilné kultury slábnou a vymírají. Plevel se musí pravidelně a znalecky hubit. Ano. Neškodilo by, za doby perestrojky a obnovení ruského státu, založit speciální vědecko-výzkumný institut vyšší sociologie, který by se těmito problémy zabýval. Když jsi v poli sám, nejsi voják. Potřebovali bychom mít skupinu nadaných vědců, kteří by pokračovali v práci, kterou jsem začal. Ale nebude snadné je najít. Už samo slovo "degenerát" je chápáno dneska div ne jako urážka. Ačkoliv, podle statistiky dr Kinsey, v Americe každý druhý člověk má jistý stupeň degenerace. Pokud budete často používat slovo "degenerát", mnozí vaši kamarádi a známí od vás utečou. Bude to ten samý plevel, o kterém mluvíte. Existence takového institutu, by musela být především do jisté míry utajena. Podobně, jako v každém státě máme speciální služby, bojující s protistátními elementy a protistátními tendencemi. Tuto činnost, opakuji, mohou vést pouze normální, zdraví lidé. Pouze oni

budou dělat vývody, prognózy, rady společnosti, navrhovat doplňky k zákonům. Rovněž nutno seriózně přemýšlet, jak pomoci nešťastným degenerátům, obzvlášť když už je jich téměř polovina lidstva. Celé dny jsme mluvili pouze o negativní stránce těchto lidí. Ale vždyť mezi nimi je mnoho výtečných a talentovaných lidí. Váš postoj k řešení tohoto problému, přirovnán k boji s plevelem, je neúplný, protože bere v úvahu pouze zájmy normálních, zdravých lidí. Nebral jste ohled na zájmy degenerátů. Při takovém přístupu k věci, na hranici inkvizice mohl by padnout i náš génius Dostojevskij. Znovu opakuji, tento problém je nutno řešit tak, aby v úvahu přicházely i zájmy početné třídy degenerátů. Vždyť degeneráti nejsou všichni stejní. Mezi nimi budou jak dobré, tak i špatné, ba dokonce i hnusné typy. Nutno učit se oddělovat plevel od pšenice. Sociální parazité, revolucionáři, anarchisté a nihilisté musí být odděleni a postaveni pod strohou kontrolu. Výborní degeneráti velmi často jsou talentovaní, přesto mučí se a nenachází pro sebe řešení. Například, Sergěj Jesenin byl výborný básník, ale osciloval ze strany na stranu, dokud tragicky nezahynul. Kdyby existoval takový institut pro vyšší sociologii, určitě by mu pomohli. Nebo náš geniální básník Lermontov. Jeho souboj, to byla prakticky sebevražda. Jemu také bylo nutné pomoci.

- Vyplývá z toho, že s lídry degenerativní sekty vedeme boj o duše degenerátů, o duše se smíšenou krví? Rabíni se snaží vnést do nich jedovatou myšlenku božího vyvolení a nenávisti a použít je jako negativní, rozkládající sílu proti nomálním lidem. Úlohou vyšší sociologie je naočkovat antitoxin, protijed proti hnisavému vlivu rabínské ideologie, aby degeneráti měli šanci udělat VLASTNÍ výbor mezi Bohem a ďáblem, zapojit se do boje proti rabínům, nesoucích hnilobnou ideologii.

- Já myslím, že hebrejci, ve veliké většině, jsou nenapravitelní. Víte, že existuje ruské přísloví: „Žid pokřtěný je zloděj puštěný”. Oni zůstanou tím, čím byli, totiž dětmi svého Boha. My s vámi už víme, jakého mají Boha, ačkoliv sami hebrejci neradi ho nazývají. A jméno jeho je satan-Jehova. Pamatujte si Kristova slova „Váš otec je ďábel”... Ostatně i dobré degenerátíky, stejně jako vyléčené alkoholiky, je nutno stále držet na kontrole.

Oni mohou, v libovolný moment, urvat se s uzdy a zvolit starou cestu. Ne pro nic za nic se říká, že ďábel vždycky přichází neslyšnými kroky... Ačkoliv neexistuje pravidlo, aby nemělo výjimku. Například, skvělý ruský malíř Isaak Levitan. Třebaže byl těžkým psychopatem, třebaže vícekrát se pokoušel o sebevraždu, ruská společnost jej milovala a měla k němu dobrý vztah. Stačilo by mu včas přidělit pár andělů-ochránců z 13. oddělení, aby jej ochraňovali před jím samým. Ve svých knihách jsem navrhoval, zda by nebylo možné sestavit tabulku typů lidí, podobnou tabulce Mendělejeva, podle které by se určil jejich stav degenerační nákazy a mohl chránit genofond národa, zdravé části společnosti. Bylo by možné i povzbuzovat samotné degeneráty ke správné volbě, pokud by si toho přáli. Opakuji, oni ničím nejsou vinni. Je to vina jejich rodičů, kteří se pokoušeli oklamat samého Pána Boha. Degenerace je přírodní proces. Jako stáří. Nebudete se zlobit na stařečka za jeho pošetilost. Ačkoliv, jestli tyto pošetilosti mohou zapálit dům, vaší povinností před ostatními je postarat se, aby k tomu nedošlo. Může se stát, že dobrému degenerátovi bude třeba pomoci dostat se do Akademie věd, když má veliký talent, ale trpí nějakým defektem. Bude třeba ho chránit a pomáhat mu, aby dělal dobré věci. Na druhé straně, nutné bude rozšířit služby psychiatrie k izolaci ničemných degenerátů. Jim bude tak lépe, než v normálním životě. Hebrejce rozdělují na tři hlavní kategorie: inteligentní, polointeligentní, bláznivý. Bláznivý hebrejec zpravidla potichu žije v blázinci. Polointeligentní hebrejec naopak je neobyčejně aktivní. Běhá, stará se, tvoří revoluce, začíná válku... Právě takoví připravili "ruskou" revoluci. Inteligentní hebrejec jde ke Kristu. Když dobře vše přezkoumáme, bude jasné, že právě polointeligentní hebrejci přináší neměřitelné neštěstí nejen gójům, ale všem hebrejcům. Bohužel, hebrejci se nikdy nezabývají autokritikou. Je to charakteristická črta jejich národa, stejně jako jejich "vyvolenost". Proto se tím musíme zabývat zde. Sami hebrejci se tím zabývat nechtějí a dost možná, že toho nejsou ani schopni. Opakuji, my to děláme proto, abychom pomohli hebrejcům vyznat se v problémech a odhalit kořeny staletého problému, který oni nazývají

antisemitismem. Pro lepší pochopení, dovolte obrátit se k takové autoritě, jako římský papež. Roku 1884 papež Lev XIII vydal Encykliku, totiž „Dopis světu”, kde přímo napsal, že lidský rod je rozdělen na dva tábory: jedni pod Bohem, druzí pod satanem. Pod Bohem jsou normální, zdraví lidé, pod satanem jsou degeneráti. Všimněte si, že to píše ne v nějakém středověku, ale celkem nedávno, koncem 19. století. Statistika doktora Kinsey během půl století potvrdila pravost této Encykliky. Bohužel však, normální lidé, tedy ti, kteří chodí pod Bohem, nic neví o existenci obrovské třídy degenerátů a jednat s nimi neumí. Konečným výsledkem je to, že normální lidé prohrávají. Nejčastěji to končívá rozvodem a jejich děti ponesou pečeť ďábla, to jest budou značně odlišní od normy. Do smrti nepochopí, kdo v tom všem je vinen. Vinen v tom všem je ďábeldegenerace. Chceme-li pochopit problém zednářstva, je nutno si ujasnit, že mezi zednářstvím a bývalou komunistickou stranou Sovětského svazu je mnoho shodného. Jako v Sovětském svazu vládla komunistická strana, v západních zemích vládne zednářstvo. U zednářů také jsou členové strany, kandidáti do strany, nestraníci-spolupracovníci, a nakonec i sympatizanti. Už jsme mluvili o tom, že kořenem všeho je buď Komplex vlády, který je spojen s potlačenou homosexualitou, nebo Komplex lakomého rytíře, který produkuje milionáře a bankéře. Abyste pochopili, nakolik je toto téma zakázané a utajené, dám vám jeden konkrétní příklad. Polo-hebrejec Solženicyn ve svých knihách křičí na celý svět, že revoluce a 70 let sovětské vlády stály ruský národ okolo 60 milionů lidských životů. Ve skutečnosti, demografové odhadují ztráty ruského národa v rozmezí 100-120 milionů životů. Mnoho lidí si okamžitě položí otázku: kdo to však zavinil? Pokusíme se odpovědět. Vy už víte, že hlavní hybnou silou v "ruské" revoluci byli hebrejci. To znamená, že jak teoretická, tak i praktická vina na genocidě ruského národa leží především na hebrejcích. V tom obviňoval hebrejce také Hitler, a on své příbuzné znal velmi a velmi dobře. Aby se vyhnul osudu Sovětské Judei, Hitler nejprve vyháněl hebrejce z

Německa, a poté, ty co nechtěli či nemohli uprchnout, nastrkal do koncentráků. Dnes hebrejci do nebes křičí, že Hitler zabil 6 milionů hebrejců. Tato cifra je asi patnáctkrát přehnána, ale i když přijmeme tento počet a srovnáme jej se zjevně sníženým počtem ztrát ruského národa, jaký dává polo-hebrejec Solženicyn, počet ztrát hebrejců bude nesrovnatelný se ztrátami ruského národa. Přitom jednání Hitlera bylo pouze reakcí na všechny zločiny, které hebrejci už měli čas spáchat v Sovětské Judei. On se pokoušel přijmout svým způsobem preventivní opatření pro svoji zem. Hebrejci sami do dnešního dne ani slovíčka neutrousili o tom, kolik ruských lidí sami vyhubili v Rusku. Jen počet, zjevně snížený, je nepředstavitelný: 60 milionů. Když teď máme v Rusku tu glasnost, novináři by měli seriozně stanovit skutečné počty ztrát. Jestliže Německo, za 6 mythických milionů do dnešního dne vydržuje stát Izrael, kdo bude platit za 60 milionů Rusů, které zabili hebrejci v Rusku? Kdo zajistí stáří vdov a vdovců bez pomoci? Kdo zaplatí za miliony zničených osudů bezprizorných dětí? Kdo zaplatí za otrockou práci v koncentrácích? Vždyť fakta hovoří sama za sebe. A fakta, jak říkal Stalin, je věc tvrdohlavá. --A nyní se obrátíme k příkladům ze současnosti, jak zednáři, přesněji žido-zednáři vládnou Západnímu světu. V jedné z předcházejících přednášek jsme už mluvili o dnešním „carovi Judeji”, o prezidentovi Světového Hebrejského kongresu Edgarovi Bronfmanovi. Současně je také králem whisky. Je multimilionář. Ale jak se stal králem whisky? Po první světové válce byl v Americe vydán suchý zákon, tedy zákaz výroby alkoholických nápojů. Výsledkem bylo, že veškeré závody na výrobu nápojů a likérů zavřely, jejich akcie padly na cenu téměř nulovou. Tak to pokračovalo okolo 10 let. Potom prezident Roosevelt tento zákon zrušil. V takovém případě je velmi důležité vědět, kdy konkrétně dojde k zrušení prohibice. Tehdy akcie z nuly vyletěly vzhůru, a ten, kdo stačil skoupit tyto akcie za téměř nulu, se stal multimilionářem. Hebrejci, pomocí sítě zednářů, se od Roosevelta dozvěděli toto datum a skoupili veškeré podniky na výrobu alkoholu. Jedním z těchto hebrejců byl

otec toho samého Edgara Bronfmana. Takovými kouzly je možné stát se za jednu noc milionářem. A pak, když jsi získal fůru peněz, přijde čas hry ve vysoké politice. Taková byla cesta Edgara Bronfmana ke trůnu Císaře Judejského. Dnešního dne je nejvlivnějším hebrejcem USA. Ještě zajímavost: Před deseti lety všechen americký tisk byl zachvácen senzací. Někdo unesl syna tohoto Bronfmana a vyžadoval za něj výkupné 2 miliony dolarů. Tatíček připravil miliony a už byl hotov zaplatit, když najednou policie oznamuje, že našla únosce i syna Bronfmana spolu. V tisku tehdy psali přímo, že to byli dva pederasti, kteří se domluvili a sehráli "únos", aby vytáhli z lakomého tatíka menší sumičku. Prostě synkovi se zdálo, že peněz, které tatík přiděloval, bylo jaksi málo. Druhem-únoscem a milencem syna Bronfmana byl nějaký požárník. Jak rychle senzace vznikla, tak rychle i zhasla. Jediné, co se z tohoto incidentu celý svět dozvěděl, byla homosexualita syna Judejského císaře. --Je v tom vidět svého způsobu pokračování tisícileté tradice: Judejský císař David rovněž začal svoji kariéru jako pederast. Jestli si pamatujete, pastevec David, pomocí pederastie s princátkem Jonathanem, pronikl do dvorce judejského císaře Saula. Potom se sám stal císařem judejským. Aféra se synem Bronfmana potvrzuje znovu, že u hebrejců běží vše podle judejského svatého slova, podle Starého zákona biblického. Pro zkušeného specialistu je hned jasné, že když syn je pederast, tak i otec musí být někde blízko toho, podobně jako bylo u otce Noa a synáčka Cháma. Jak se říká, nepadá jablko daleko do stromu. K tomuto materiálu měly by sovětské speciální služby obrátit pozornost. Protože činitelé podobného typu jsou lehkou obětí šantáže. Na tom ostatně se dělá vysoká politika. A jestliže císař judejský se svým synáčkem jsou pederasti, buďte jisti, že jsou současně i důležití zednáři. Nepochybujte o tom, je to jako dvakrát dvě jsou čtyři. Během mnohých let, jedním z nejvlivnějších hebrejců Ameriky byl Henry Kissinger. Dlouhou dobu dělal poradce prezidenta Nixona v otázkách národní bezpečnosti. Potom byl státním tajemníkem, neboli ministrem zahraničních věcí USA,

přičemž ani nebyl rozeným Američanem. Narodil se v Německu a mluvil s odporným hebrejským přízvukem. Na Kissingera mám celou řadu lístků. Hle, co píše jeho bývalý učitel, 66. letý Alder Shimon, žijící dnes v Tel-Avivu: „Heinz moc nevynikal svými úspěchy v učení. Nebyl mezi výtečnými žáky. Neřekl bych, že byl obzvlášť inteligentní”. (z izraelského časopisu Naša strana, 12.9.1973.)

Na jeden z klíčových postů americké politiky zřejmě tedy nenašli nikoho lepšího. Jak se tam dostal? No přece pomocí zednářů, a ke všemu měl ostře projevený Komplex vlády. Bývalá žena Henry Kissingera říká, že byl chorobně marnivý. Tolik to bylo zřejmé, že se to stalo jedním z důvodů rozvodu. A ještě jedna zajímavá informace. Dozvídáme se, že Kissinger byl synem rabína. To je z novin „Washington Observer” z 15.4.1971. A my společně už víme, že syn rabína zpravidla nemůže být normálním člověkem. Vzpomeňme římského papeže, který ještě v XI století zavedl celibát pro všechny katolické duchovní. Ještě jedna maličkost, Kissinger neustále okusuje nehty, což je charakteristické pro psychopaty a neurotiky. Dále: Kissinger byl odhalen jako sovětský agent pod konspirativním jménem Bor, přijatý do sovětské špionážní organizace pod krycím jménem ODRA. Zdroj této informace dal Západu také materiály, které vedly k zatčení velkého množství agentů KGB, kteří dokázali se vetřít do nejvyšších stupňů státu a vlád Anglie, Švédska, Francie, Německa a Izraele. Zdroj této informace obdržel oficiální poděkování jménem amerického národa speciálním rozhodnutím kongresu. Přitom jeho informace o Kissingerovi byla pohřbena mlčením. Detaily o činnosti Kissingera jako sovětského agenta Bora můžete najít v monografii Franka Copella „Henry Kissinger - sovetskij agent” v časopise „Glašataj svobody”. Je to časopis amerických pravičáků, do kterého psávali pravidelně významní pracovníci FBI, když odešli do důchodu a směli už říkat zajímavé věci americkému národu. Tou dobou, na Západ utekl plukovník polské rozvědky Golenewski. S sebou vzal velmi důležité dokumenty pro americkou rozvědku. Ale nedával je všechny najednou. Když se přesvědčili, že nelže, dopravili jej do Washingtonu, kde jej vzala do prádla jak FBI, tak i CIA. Nejprve jim dal jména nejdůležitějších agentů ve vládě a v rozvědce Anglie. Prověřili to a viděli, že říká pravdu. Agenty zatkli.

Potom jim dal druhý dokument, ohledně švédské vlády a švédské rozvědky. Prověřili, vše bylo pravda. Zatýkali. Dále to samé udělal se Západním Německem. Znovu jim dal celou hromadu důležitých sovětských agentů ve vládě i rozvědce. A znovu byla vlna zatýkání. Potom plukovník Golenewski řekl, že má ještě jednu velmi vážnou informaci, ale tu že dá pouze hledě přímo do očí prezidentu USA. Odpověděli mu, že prezident, podle nich, odmítá ho přijmout. Místo něho mu nabídli setkání se s samým náčelníkem rozvědky CIA. Golenewski pak souhlasil a na schůzce oznámil, že agentem KGB je rovněž... Henry Kissinger!!! A co bylo dál? Prohlásili jej za blázna a v cuku letu vyhodili z Washingtonu. Pravda, zaplatili mu 50 000 dolarů. Je fakt, že Kissinger byl velmi důležitým zednářem. Takovým se říká nepotopitelní. To znamená člověk nedotknutelný. V Americe je spousta různých rozvědek a všechny jejich informace tekou ke Kissingerovi, coby poradci prezidenta v otázkách národní bezpečnosti (v Rusku nedávno takovou funkci hrál další představitel božího národa Berezovskij, ještě před ním to byl dnešní premiér Kirschblatt-Primakov).

Chodilo to tak, že Kissinger, sovětský agent, měl přístup k vážné informaci dříve, než sám prezident, a předával ji do SSSR. Mohl z toho být veliký skandál. V takových případech, aféru obvykle zametou pod koberec. I tentokrát: plukovníka Golenewského obvinili a vyhodili z Washingtonu. Vše potichu pohřbili, ale informace se přece jen dostala, díky americkým pravičákům, do jejich tisku. --Dovolte, abychom se zastavili na chvilku u tohoto Golenewského. Když ho vyhodili z Washingtonu, objevil se zde, v New Yorku, a zde se prohlásil za... ruského careviče Alexeje. Byla z toho panika mezi ruskými emigranty. Brzo poté slavil svatbu v ruském chrámu coby carevič Alexej. Velekněz Grabbe slavnostně ženil následníka ruského trůnu, careviče Alexeje, s Němkou, s kterou uprchli z Polska. Prostým Rusům se nelíbilo, že Grabbe se rouhá a zneucťuje památku zastřelené rodiny Romanovů tím, že žení zjevného samozvance. Po svatbě, plukovník Golenewski se přestěhoval do Chicaga a tam začal

vydávat monarchistický žurnál „Bělyj orel” už jako oficiální následník ruského trůnu. Já jsem tehdy, abych si zašvejkoval, napsal do redakce Bílého Orla: „Vaše Imperátorské Veličenstvo, pošlete mi laskavě několik čísel Vašeho žurnálu”. Ale nedostal jsem ani žurnál, ani odpověď. Tady máte kombinaci: špion vysokého postavení a jasná psychická nenormálnost - mánie velikášství. Nic víc nic míň než následník ruského trůnu. Carevič! Nyní, abychom lépe ilustrovali těsné spojení všech rozvědek světa s psychickými nemocemi, s pederastií a zednářstvím, přečtu vám pár kartiček z mého archivu o plukovníkovi-careviči Golenewském. Tady je kopie článku nazvaného „Samozvanec Romanov - plukovník polské rozvědky Golenewski” z Nového ruského slova. Ohlašuje se v něm, že „11. srpna 1974 v zednářském "Personality Loundge" v Chicagu bude oslava sedmdesátin Golenewského, samozvaného císařoviče Alexeje Nikolajeviče”. Z tohoto oznámení vidíme, že Golenewski byl zednář a daleko ne řadový zednář. „Zlehka napadá na nohu”. To nám hlásí L. Barkalov v časopise „Svobodnoe slovo karpatskoj Rusi”, leden-únor 1976, str. 10. Dále nám hlásí: „Golenewskiho, vydávajícího se za cesareviče Alexeje, ženil v ruském chrámu New Yorku protojerej Grabbe, o kterém se říká, že je také zednář”. Plivni kam chceš, všude jedna a ta samá banda. Všimněte si, že se ženil Golenewski v šedesáti letech, a to poprvé. Předtím ani ženu, ani děti neměl... Na svatbě byly arcikněžny Olga a Taťana. Také z rodu Romanových. Synod nikdy neanuloval toto manželství, ačkoliv bylo uzavřeno pomocí falešných dokumentů. V aféře Golenewského se objevilo jméno Jeremiáše Torpe, který byl lídrem liberální strany a členem Komory komun v Anglii. Torpe byl významnou politickou figurou a on také hájil Golenewského. Zjara 1973 Torpe vstoupil do druhého manželství s rozvedenou ženou hraběte Harwooda, pianistkou Marion Stein, která pochází z bohaté hebrejské rodiny. Další hebrejská žena u důležitého politického činitele. O něco později v anglickém tisku se objevilo hlášení o tom, že muž-prostitut Norman Scott prohlásil, že měl homosexuální vztahy s Torpe... Tak prosím. Žena hebrejka, a sám činitel-pederast a hlava liberální strany Anglie. Člen parlamentu Veliké Británie. Vše nám ohlásily seriózní americké noviny „New York Times”, 18.3. 1976.

A poslední črta do jeho portrétu: nakonec Torpe byl zatčen za pokus vraždy na základě homosexuální lásky. Bližší v mém archivu, rubrika č. 2. Všimněte si, že homosexualita často vede k vraždě. Dokonce i na nejvyšší úrovni. Americká televize Kanál 11 hlásila 4. června 1982 ve 22:30, že státní sekretář Kissinger se zajímá o chlapečky a je u něj taková "sexuální predispozice". To je termín, kterým televize označuje pederasty. V tom už Kissingera obviňovala nějaká osoba, kterou Kissingerova žena chytila za krk a pokusila se udusit. Tato osoba podala žalobu na ženu Henry Kissingera, neboť byla členem jakési skupiny boje za lidská práva. Potom jsem četl v NRS, že soud nařídil zatčení Nancy Kissingerové za pokus o vraždu. Později nazvali jméno té osoby - Ellen Kaplan. Na ulici prý dala provokační otázku Kissingerovi: „Mr. Kissinger, je to pravda, že spíte s chlapečky v hotelu Carline”? Tehdy Nancy Kissingerová se na ně vrhla a Ellenu popadla za krk. Nancy je už druhá žena Henry Kissingera. Předtím byla blízkou spolupracovnicí vice-prezidenta a millionáře Rockefellera. Ještě jeden charakteristický detail. Nancy je o hlavu větší, než Kissinger. Kissinger je malý, obtloustlý hebrejec jako z karikatury, a současně je jedním z nejvlivnějších hebrejců Ameriky za posledních 30 let. V knize „KGB”, autor John Baron, vydané v Tel-Avivu roku 1978, str. 230, se píše, ze Victor Luis, známý agent KGB, byl přijat Henry Kissingerem v Bílém domě dne 13. listopadu 1971. Nepřehlédněte, že poradce prezidenta v otázkách národní bezpečnosti USA oficiálně přijímá známého agenta KGB v Bílém domě. Dne třináctého. To vše je zednářská symbolika. To se děje kvůli tomu, aby lidé věděli, že se tak děje s požehnáním zednářů, prostřednictvím jejich kanálů. Hned po tomto setkání, Viktor Luis letí do Izraele a setkává se tam s premiérkou Goldou Mayerovou. Takže je to osobnost dosti zajímavá a současně mlhavá. KGB ho používá pro speciální úkoly přes hebrejské a zednářské kanály. Informace o tom, že Henry Kissinger byl sovětským agentem, se objevila v několika zdrojích. Kromě amerických pravičáků v žurnále „American opinion” z dubna 1975, str. 35, byla i v knize „KGB. Sovetskaja dezinformacija”, L. Bitman, New York, 1985, str. 54-55. A ještě další zajímavé detaily ve věci Kissingera. Zaměstnanec sovětského

ministerstva zahraničí Anatolij Filatov byl chycen v Alžíru do sexuální pasti. Všimněte si, jak často špionáž je svázán se sexuální nenormálností. Americká, ale i jakákoliv rozvědka, neustále sleduje, jaké jsou u koho sexuální zvrhlosti. Potom dotyčnému podstrkuje odpovídající ženu nebo muže a vše se to fotografuje... Tímto způsobem zaverbovali do CIA i Anatola Filatova, někdy začátkem let 1970. CIA jej pokládala za svého důležitého agenta v Moskvě, odkud jim předal množství vážných dokumentů, mimo jiné i kopii zprávy od ruského velvyslance Dobrynina z USA, v kterém Dobrynin se prořekl a vypustil tajemství o Kissingerovi. Aby se pomstil za odhalení Kissingera, David Aaron, zástupce assistenta prezidenta Cartera v otázkách národní bezpečnosti, donesl na Filatova do Moskvy. Udělal to přes rumunského diplomata ve Washingtonu. Filatova sověti hned zatkli a zastřelili. Psaly o tom všechny noviny. A věc Kissingera znovu ututlali. Takže, jeden hebrejec, aby zachránil druhého hebrejce, obětuje zájmy celého národa. Jaké je to hnízdo zmijí ! Proto se pravdivě říká, že důležití zednáři jsou prakticky nepotopitelní. Když se jeden z nich ocitne v libovolně zlé situaci, zednáři celého světa spustí jekot, premiérové a prezidenti přijímají extrémní míry ke spasení svého bratra. A oni ho zachrání, za jakoukoliv cenu.

- To je jak Dreyfusova aféra. Tenkrát dokonce přiotrávili prezidenta Francie, aby zachránili Dreyfuse před popravou. Správně. I zde, Filatova zastřelili, s Kissingerem to ututlali. A Davidu Aaronu bylo fuk, že svého nejlepšího agenta v Moskvě vydává nepříteli. Aaron byl prakticky vlastizrádce, renegát na nejvyšší úrovni státu. A zůstalo to nepotrestáno. Ještě jeden důležitý svědek v aféře Kissinger. Je jím kandidát na prezidenta USA Lindon Larouche. Ve svých publikacích přímo psal, že Henry Kissinger je pederast. Tato informace byla převzata do hebrejského NRS z 23.8.1986. Čím to skončilo tentokrát ? Lyndona Larouche sežrali. Sežrali ho stejně, jako svého času prezidenta Nixona i jeho vice-prezidenta Agnew. Larouche byl bohatý amerikán z amerických pravičáků. Zavedli na něj jednu žalobu, druhou... a v konci konců, posadili ho do vězení, prý za únik daní.

- Jako v Sojuzu - zavřeš člověka, příčina se najde.

To je fakt. Zastaví vás zednář-policajt, kontroluje auto a náhodou si "všimne" několika sáčků heroinu, o nichž nemáte tušení, neboť je tam sám položil. A jelikož v Americe se vede boj s narkotiky vážně, máte jistotu, že z toho lehce nevyváznete. A teď, shrňme si, co jsme se dnes dozvěděli o Kissingerovi. Za prvé, byl to nejdůležitějsí hebrejec v americké politice za posledních 30 let. Za druhé, byl homosexuál. Za třetí, byl zednář. Za čtvrté, byl hebrejec. A za páté, byl synem rabína. Takže na jeho příkladu jasně vidíme, co samo sebou zednářství představuje a proč vždy se říká, že zednářství je žido-zednářství. Vraťme se k plukovníkovi Golenewskému. Hájila ho kněžna Maria Kropotkina. A nyní, řekněte mi, kdo to byl kníže Kropotkin? Praotec anarchismu. Vidíte, kdo dnes koho podporuje? Je nutno poznamenat, že kníže Kropotkin byl zednář. A všichni jeho potomci zde na Západě jsou také zednáři. A všichni, jak na signál, se vrhají na podporu jednoho ze svých. Staré zednářské heslo: jeden za všechny a všichni za jednoho ! A vy jste mysleli, že to byla pouze hezká věta z „Tří mušketýrů”? Nebo že to je heslo našich pionýrů?

- V sovětské symbolice bylo velmi mnoho zednářsko-judejských elementů. Začínaje s pěticípou hvězdou a konče judejským baretem, jaké nosili na hlavě všichni pionýři. Nebo hezké rumělkové kosinky [trojúhelníkový šáteček] , jaké nosily komsomolky? Takové nosí dodnes pravověrné ženy judejského náboženství. Ano. Však také zednáři nazývají svého Boha Velikým Architektem Vesmíru. To proto, že degenerace začíná na vrcholu. Díváte-li se na celou historii lidstva, to skutečně vidíte, že jejich Bůh, z jedné strany je rozrušitel všeho normálního, ale z druhé strany, je architektem a zakladatelem všeho hnusného a zlého. Kdo projektoval ruskou revoluci? Kdo budoval Sovětskou vládu, tuto "impérii zla"? To vše plánovaly a realizovaly skupiny zednářů-degenerátů.

- Grigoriji Petroviči, oni přišli k moci až po rozdrcení mechanismu svaté inkvizice. Dokud byla inkvizice, všichni tito architekti seděli v úkrytu nebo žili v podsvětí. V tom je ten háček. Středověká inkvizice, na kterou teď všichni s hnusem plivají, byla celkem racionální organizace. Proto ve svých knihách píšu o 13. oddělení KGB a nazývám jej novou sovětskou svatou inkvizicí.

- Možná, že celá historie o inkvizici je psána zkresleně, stejně jako mythický židovský Holokaust s jeho 6 miliony obětí. Psána stejným rukopisem. Plemeno satanovo umí z mouchy udělat slona a obráceně, je-li třeba, ze slona mouchu. Vypadá to, že tak nějak

lživě byla vykreslena celá inkvizice. To je bez pochyb. Ale ještě jedna zábavná anekdota. Golenewski, tedy samozvanec-carevič Alexej, se ženil 30. září 1964 a v ten samý den se mu... narodila dcera. Taťana Alexejevna Romanova, následnice ruského trůnu. Svatba byla fiktivní, dítě bude defektní, to vám mohu prorokovat. Až dosáhne pohlavní zralosti, uvidíte, že z takového fiktivního manželství mohou vzejít pouze defektní děti. Vdá se za muže se smíšenou krví nebo za čistého hebrejce. A přivedou na svět dalšího následníka trůnu, takového s odstávajícíma ušima a typického judejce, jako je princ Charles. Veškerý tento materiál jsem shromáždil z různých zdrojů. Když jsem je rozložil na svém stole, vyšel z nich obsáhlý obraz, v kterém se proplétaly politika, zednářství, židovství a homosexualita. A jak vidíme, toto propojení není náhodné. Je v něm jistý zákon.

- Grigoriji Petroviči, právě dochází k sjednocení Východního a Západního Německa. Vy máte dost zkušeností a viděl jste, jak zednáři se dostali k moci v Západním Německu. Mohl byste nám vyprávět, kterak zachvátili tisk? Nám by to pomohlo pochopit zednářskou kuchyni zvanou "svobodný tisk". Nač se s tím tajit, tisk přece manipuluje veřejné mínění. Probíhalo to na mých očích, neboť jsem žil ve Východním i Západním Německu 10 let, od 1945 do 1955. Hned po německé kapitulaci, pro západní spojence bylo obzvlášť důležité získat tisk do svých rukou. Dosáhnout toho bylo velmi lehké. Okupační správy měly tak zvané kontrolní důstojníky. Ti dávali licence na otevření novin, časopisů a vydavatelství. Jelikož Němci byli obviňováni v nacismu, veškerý západoněmecký tisk se ocitl v rukou hebrejců. To, v čem Hitler obviňoval hebrejce před svým příchodem k moci, se zopakovalo hned po kapitulaci. Hebrejci momentálně zabrali veškerý tisk do svých rukou. Jak? Americký prezident Roosevelt byl zednář, jeho vice-prezident Truman byl rovněž zednář. Jmenoval svého zednářského bratra generála Claye válečným guvernérem Německa. Ale generál Claye byl bankéř, ženatý s hebrejkou. Jeho žena byla z té skupiny hebrejských bankéřů, kteří financovali ruskou revoluci. Tento generál Claye jmenoval kontrolní důstojníky, opět ze zednářského prostředí. Tito důstojníci udělovali licence na noviny a časopisy výlučně hebrejcům.

Němečtí hebrejci, kteří proseděli válku v Americe, vrátili se do Německa, a s touto licencí se stali vydavatelé. A v počátku dokonce i papír dodávali bezplatně od okupační správy. Tehdy jsem žil v Mnichově. Největší noviny mnichovské a celého Bavorska byly „Züddeutsche Zeitung”. Řadu let jsem je čítal. Majitelem a vydavatelem byl hebrejec Friedman. Později, když už jsem byl v Americe pár let, dostal jsem od jednoho ze svých čtenářů úryvek z tisku, kde se podrobně popisuje, jak německá policie zatýkala celou redakci „Züddeutsche Zeitung”. Všechny je zatkli za... pederastii. Každý dostal 7 let.

- Takže to byli ti lidé, které Amerikáni zplnomocnili dělat myšlenkovou převýchovu Němců ? Ano, přesně ti. Jak je to možné? Hebrejec-vydavatel, majitel novin, obklopil se německými pederasty. Záměrně budoval homosexuální hrad. Oni pracují vždy podle jedněch a těch samých pravidlech. Když je náčelník či majitel pederast nebo hebrejec, povinně postaví kolem sebe dva ochranné pruhy: první tvrz jsou hebrejci, druhá tvrz jsou místní degeneráti-pederasti, v daném případě němečtí. Můj termín degeneráti-pederasti nespecializovaný člověk dobře nechápe. Ne-specialista neví, že existují polo-pederasti, staří pederasti, bývalí pederasti, potlačení pederasti, latentní pederasti atd. Je v tom pro normálního člověka nepochopitelný zmatek. Další velké město v americké okupační zóně, kde jsem žil, byl Stuttgart, hlavní město švábské provincie. Celý švábský tisk, to jest „Stuttgarter Zeitung”, časopis „Pingwin”, noviny německých milionářů „Deutsche Zeitung”, vše to patřilo hebrejci jménem Schwab. Jen maličkost: Provincie Švábská. Lidi, kteří zde žijí, se nazývají Švábové. A majitel veškerého tisku je hebrejec jménem Šváb. Zde je analogie s naším starým přítelem Kissingerem, jehož předkové byli hebrejci z města Kissinger v Německu. Nejbližším poradcem Roosevelta byl hebrejec jménem Frankfurter, jehož předkové byli hebrejci z Frankfurtu. Berliner, to je to samé. Hlavou komunistické strany Itálie byl Berlinguer, to je deformované jméno Berliner, neboli hebrejec z Berlína. Stejně jako v americké, i v anglické zóně byl kontrolní oficír, vydávající takové licence. A byl to anglický hebrejec, který vydal licenci čtvrt-hebrejci Springeru.

Dále to šlo známou cestou. Axel Springer byl králem tisku v anglické okupační zóně. Později se stal největším vydavatelem a tiskovým magnátem celého Německa. Králem všeho tisku Západního Německa. Mimochodem, Axel Springer pomáhal svého času vydávat v Paříži časopis „Kontinent”. I náš disident Voloďa Maksimov, který jej vydával, byl přímo financován Axelem Springerem. Všichni v Kontinentu mají částečně hebrejskou krev.

- To znamená, že Lenin měl pravdu, když říkal, že bezpartijní tisk neexistuje, že svoboda tisku je mythus. To je bez pochyb. Ale opět jsem nucen dodat, že smlouvy podobného druhu s ďáblem vždycky špatně končí. Tento Axel Springer vyšel z ničeho a stal se multimilionářem, ale jeho syn skončil život sebevraždou. Bylo mu 30 let, seděl v parku, najednou vytáhl revolver a prohnal si hlavu kulí.

- Říká se, Bůh dlouho čeká, ale bolestivě bije... Ano. Věděl to i král Šalomoun, který byl synem krále-pederasta Davida, a jehož matkou nebyla hebrejka, nýbrž hetteánka. S takovou těžkou dědičností jistě dobře chápal takové věci. Jeho slova: „Protože, v mnohé moudrosti jest mnoho zármutku; ten, kdo množí znání, množí i bol”. (Cís. Šalamoun, Ekkl. 1:18.) To jsou skutečně moudrá slova. Ale aby člověk mohl pochopit, o čem Šalamoun mluví, musí znát to, co se s vámi učíme během třech cyklů přednášek. Je nutné to znát, jinak končívá špatně. --Zednářství je spojeno s hebrejstvem všude a vždy. Právě jsme mluvili o tom, že veškerý západoněmecký tisk byl uchvácen hebrejcemi. Začalo to americkým prezidentem Trumanem. Dcera Trumana, Margareth, se vdala za hebrejce. Ta samá historie. Otec byl bohatý zednář, přičemž on byl navíc šilhavý. Jeho celé jméno bylo Harry Solomon Truman. A jeho dcera se vdává za hebrejce, ale ne za obyčejného hebrejce, nýbrž za hlavního redaktora „New York Times”. Přičemž byla dost škaredá a ne moc mladá. Už dávno přetáhla třicítku a vzala si mladičkého a hezkého hebrejčíka.

- Svatba s hebrejkou je svérázný indikátor: Když hebrejský tisk najednou začne vychvalovat nějakého Rusa, jsem si jist, že buď má trochu hebrejské krve, nebo je ženat s hebrejkou, nebo je to nějaký homosexuální degenerát.

Ano, jenže podle pravidla, normální člověk se s hebrejkou nežení. Podle pravidla, jde vždy o spolek satana s antikristem. Ve středověku o tom hezky říkali: smlouva s ďáblem se vždycky podpisuje krví. Tím se rozuměla smíšená manželství. Komplex vlády. Komlex vůdce. [platí to nejen u dcery Trumana, ale i u dcery Jelcina, která vládla místo otce, pozn. přek.]

Dnes jsme tedy hovořili o zednářství a o žido-zednářství. Na řadě příkladů jsme se přesvědčili, že ďábel slibuje vládu, peníze i slávu, ale platí se rozbitými lebkami. Nakonec člověka očekává údolí hoře. Jeho pakt s ďáblem uvaluje škaredé stigma nejen na předky daného člověka, ale vpaluje nesmytelnou pečeť na jeho potomky. A slitování zde čekat nelze. Za dočasný úspěch bude platit nejen on, ale i všichni jeho potomci. Tak to bývalo, tak jest a tak i bude. Nejdůležitější je, aby zdraví a normální lidé včas o tom věděli a nechodili životem slepí...

Dne 2. března 1990 v časopise „Literaturnaja Rossija” byl uveřejněn "Dopis spisovatelů Ruska", adresovaný Nejvyššímu sovětu SSSR, Nejvyššímu sovětu ruské sovětské federativní socialistické republiky a Centrálnímu komitétu komunistické strany sovětského svazu. Dopis podepsali 74 sovětští spisovatelé. Mezi nimi Valentin Rasputin, člen prezidentské rady u M. S. Gorbačova. Hlavním tématem tohoto dopisu byla rusofobie. Některé pasáže z něj vám zde uvádím. „... V posledních letech pod prapory vyhlášené "demokratizace" a budování "právního státu, s hesly boje proti "fašismu a rasismu", v naší zemi se rozmohly síly destabilizující společnost. V popředí přestavby ideologie stanuli stoupenci otevřeného rasismu." „Jejich útulkem jsou mnohamilionové výtisky centrálních periodik, televize,

rozhlasové stanice s celostátním dosahem. Dochází k nikdy v dějinách lidstva nevídanému masovému týrání, pomlouvání a pronásledování představitelů původního obyvatelstva země...” „...Tendenční publikace, plné národní nesnášenlivosti, povýšenosti a nenávisti (Ogoňok, Sovětskaja Kultura, Komsomolskaja Pravda, Knižnoe Obozrenie, Moskovskie Novosti, Izvestii, časopisy Oktjabr, Junosť, Znamja a další), nás vedou k úsudku, že ruský národ je pastorkem "revoluční perestrojky" dneška.” „Lidé ruského původu jsou v tisku nazýváni, bez jediného objektivního důvodu, "fašisty a rasisty” anebo opovržlivou biologickou nadávkou "dětmi Šarikova"...” [Šarik je pes chycený pro pokusy z knihy Psí srdce; Šarikov značí nekompetentní, nevzdělaný chlap, pozn. překl.]

„... Rasistickým nadávkám je pravidelně vystavena celá historická minulost Ruska, jak předrevolučního, tak i porevolučního. Ruský národ je dnes vyhlášen zbytečným, hluboce nežádoucím národem. "Je to národ se zkaženým nacionálním uvědoměním", usuzují o Rusech sovětští političtí činitelé a novináři, přející si rozpad Ruska a jeho zrušení coby geopolitického útvaru.” „... Podle nich, Rusko je zemí obývanou přízraky, ruská kultura je "nakradená"! Tisíciletá ruská státnost je "utopií". Snaha vyřadit ruské lidi z kruhu homo sapiens dosáhla v oficiálním tisku formy rasismu klinického, mánie, která nemá obdoby ani mezi kamennými destičkami lidské nenávisti...” „... Všichni Rusové jsou schizofrenici. Jedna polovina z nich jsou sadisté, žíznící po neomezené vládě. Druhá, masochisté, toužící po dětech a po výprasku. Podobná typologie Rusů se okázale publikuje moskevskými "humanisty" v tisku svazových republik za účelem mobilizace všech národů, včetně slovanských, proti bratrskému ruskému národu.” „Rusofóbie masových prostředků dneška dohnala a předehnala i zahraniční, zaoceánskou antiruskou propagandu. Zvláštností zdejších pomlouvačů je neuznání skutečného charakteru svého jednání, rusofóbie a neuznání vlastní zodpovědnosti za přestupky proti Rusku a ruskému národu." Dopis je dlouhý, na sedmi stránkách, a podepsalo jej 74 ruských spisovatelů. Je to neobyčejně seriozní dokument, vysoké úrovně, a celý je věnován jedinému problému - rusofóbii. Rád bych pomohl těmto spisovatelům, kteří, jak je vidno, trpí na duši za ruský národ, za ruskou kulturu a poprvé otevřeně zdvihli svůj hlas proti vlně rusofóbie, která zaplavila zem. Problém je však v tom, že víc jak 80% prostředků masové informace SSSR se nachází v rukách hebrejců. Hebrejci prakticky zachvátili veškerý sovětský tisk, radio a televizi. Je zajímavý poměr sil v tiráži : půl druhého milionu výtisků vlasteneckých

periodik v ruském jazyce, proti 65 milionům výtisků ruských periodik, kázajících rusofobii a neustále urážejících národní důstojnost ruského národa. Takový poměr je nestrpitelný a škodlivý pro Rusko. Proto se ruští spisovatelé postavili proti hebrejcům, kteří uchvátili prakticky celý sovětský tisk, radio a televizi. Dovolte, abychom proanalyzovali tento problém z hlediska vyšší sociologie. Co to vlastně je, rusofobie? Rusofobie je nenávist k lidem, tedy psychická nemoc. Abychom pochopili rusofobii, jak se o ní mluví v tom dopise, je nutno znát psychické nemoci. Byla to mánie velikášství, která zrodila judejský Talmud, v kterém se o gójích píše, že jsou zvířaty s lidským vzhledem. Prakticky to samé dnes opakují sovětští hebrejci, zachvátivší sovětský tisk. Obyčejně mánie velikášství je doprovázena mánií persekuce. Jsou to jakási siamská dvojčata.

- Tak proto oni křičeli o všeruském pogromu, prý plánovanému na 5. května. Ale nic nebylo - byl to výplod chorého mozku. V tom to spočívá. Jestliže mánie velikášství rodí rusofobii, mánie pronásledování rodí věčné a nekonečné hysterické nářky o antisemitismu. Zdrojem ječení o antisemitismu je mánie persekuce.

- Ale oni připisují tuto mánii ruskému národu. No právě. Valí to z nemocné hlavy na zdravou. Kromě mánie velikášství a mánie pronásledování, existuje ještě celá hromada dalších psychických onemocnění. Je to jako v kaleidoskopu. Dokonce psychiatři se v tom nevyznávají: schizofrenie, paranoia, paranoidní schizofrenie. Podle profesora Lombroso, italského hebrejce, mezi hebrejci je 6 krát více psychických nemocí, než u nehebrejců. V Německu rovněž, bláznivých hebrejců bylo 8 krát více... Z celé Evropy nejvíce bláznivých hebrejců bylo právě v Německu. A zřejmě právě proto čtvrtinový hebrejec Hitler získal vládu právě tam. A co se děje v Americe? Podle americké statistiky, 20% obyvatel jsou psychicky nemocní, to jest každý pátý Američan. No dobrá. Ale kolik to bude hebrejců? 20% x 6 = 120%. To by znamenalo, že mezi hebrejci psychických onemocnění bude více, než samotných hebrejců? Jeden můj známý hebrejec mi přímo řekl, že hebrejstvo není ani národ, ani lid, ale že hebrejstvo je nemoc. Když je 20% Američanů psychicky nemocných, při 250 milionech obyvatelstva těch nemocných bude okolo 50 milionů. V blázincích se nachází

všeho všudy půl milionu, totiž jeden ze sta.

- Grigoriji Petroviči, ostatních 99 z každé stovky psychicky nemocných pravděpodobně nebudou dělat stěrače oken či vykladače kamiónů. Nalezou do redakcí novin, na ministerstvo osvěty, kultury... Uhodil jste na hřebíček. Čím větší inteligence dané sociální skupiny, tím víc psychických nemocí. I když to zní paradoxně, psychické onemocnění nevadí nikomu stát se hlavním redaktorem. Ba co víc, v našem pokřiveném století, dokonce to pomáhá dosáhnout takového postu. Psychické onemocnění zpravidla začíná mravní nepříčetností. Začíná se vyvíjet pathologická drzost, a to je nezaplatitelná vlastnost při šplhání na služebním žebříku. Jedním z příznaků degenerace je též i agresivita, která je zpravidla spojena s homosexualitou aktivního typu. O tom jsme už podrobně mluvili v předešlých lekcích. Opakuju jen, agresivita spojená s pathologickou drzostí dost pomáhá k postupu v služební funkci.

- Grigoriji Petroviči, tehdy nejvyšší kruhy moci musí být útulkem degenerátů všech sort a odstínů. Bohužel, degenerace přichází z vršku společnosti. Bylo to pozorováno už v Bibli, kde se říká přímo, že ďábel je Kníže světa vezdejšího, bůh věku našeho a současně Kníže tmy. Přitom ďáblem se rozumí degenerace, sestávající se z psychických nemocí a pohlavních zvrhlostí. Nedávno jsem viděl v televizi vystoupení člena Politbyra Jakovleva, kterého v "Dopise spisovatelů Ruska" nazývají rovnou hlavním rusofóbem, a který jmenoval další rusofóby do křesel hlavních redaktorů tisku. U tohoto Jakovleva už z obličeje, podle vnějšího vzhledu, lze vyčíst pathologickou nestoudnost. Je to jakoby nosili masky. Pathologická drzost, agresivita, homosexualita, Komplex vlády, Komplex vůdce. Vše tohle jsou zvonečky na jediné šňůrce. Vzpomeňte si na Nietzsche a jeho „Vůli ke vládě”.

- Grigoriji Petroviči, co tedy můžou dokázat tito spisovatelé, když se obrací s protestem do nejvyšších sfér režimu? Nezdají se vám poněkud naivní? Nu a co? Sláva Bohu, že se něco pokoušejí udělat. Vzdávat se nemá smysl. Na konci tohoto "dopisu" přímo vyžadují, aby ruský tisk byl předán do ruských rukou.

- Ano. Ale k tomu bude třeba zavést novou Inkvizici. Inkvizice pod různými názvy bude nutná vždy. Bez ní libovolný stát bude brzo zabrán nemocnými lidmi, trpícími Komplexem vlády, tedy nečistými, mrzkými lidmi. --Dalším degenerativním komplexem je Komplex lakomého rytíře. V knize „Sexuální delikvent a jeho provinění”, americký hebrejec Benjamin Karpman, šéf hlavní psychiatrické nemocnice ve Washingtonu, dobře popisuje tento komplex. V ní také popisuje ještě Komplex mecenáše. Jestliže opozicí pro mánii velikášství je mánie pronásledování, to Komplex lakomého rytíře je v opozici ke Komplexu mecenáše.

- To je zajímavé. Jednou jsem byl na dovolené v ruské vesnici a tam jsem slyšel tuhle říkanku: dobrý člověk z cizího nebere, ale svoje také nedá. Tedy, vše musí mít rozumné hranice. Komunisti-altruisté, takoví Pavkové Korčagini [narážka na knihu Jak se kalila ocel, pozn. překl.] , lidé, kteří VŠE svoje rozdají, jsou také psychicky nemocní lidé. Ano. Vzpomeňte si, jak v Evangeliu, když k Ježíši přichází boháč a ptá se: jak dosáhnout nesmrtelnosti? Kristus nejprve mu řekl: dodržuj boží přikázání. Když tento odpověděl, já je dodržuji, doplnil ještě jeden požadavek: rozdej svoje bohatství chudým a pojď za mnou. Mnozí zapomínají plnit první požadavek, žít podle božích přikázáni a hned přechází k druhému, rozdej svoje jmění... A padají do léčky, kterou jim nastavil ďábel. Ta spočívá v tom, že nezbaviv se hrdosti, hněvu, domýšlivosti, ješitnosti, závisti, znevažování, hanění, atd., člověk se nejprve chápe toho nejlehčího, totiž rozdat všechno jmění. A vychází z toho pouze hřích. Bez izolační vrstvy osobního blaha a zdraví, vydaný na pospas naléhavému nadšení, člověk rychle začne nenávidět "nevděčnou společnost" a zatažený do bídy může ztratit víru v Boha a dokonce vztáhnout ruku na svůj život...

- Nebo když to udělá člověk, který má rodinu. To je podraz - okrade své děti, bratry, sestry, ubohé rodiče, a jen proto, aby zachránil svoji duši... Naši mnichové tak nepostupovali. Dočkali se smrti rodičů, pak vše rozdali a šli do kláštera. Ano. Nabízím vám ještě jeden příklad, protože teorie bez praktických příkladů se nesnadno pamatuje. Slyšeli jste o muzeu současného moderního umění na 5. avenue?

- Ano, ale to je velmi bolestivé místo. Tam je Guggenheimovo museum.

Ano, ano. Je to muzeum současného umění. Přesněji, je to muzeum chorobného degenerativního umění. Guggenheim byl hebrejec, který vydělal velké peníze v těžbě rudy a stal se milionářem. Jeho potomci jsou absolutní degeneráti. A proto, ty miliony, který během svého života sbíral, začal rozdávat na charitu. A co to bylo za charitu? Byla to degenerativní charita. Tak založil muzeum Guggenheima. Ale co je to vlastně za muzeum? Je to muzeum degenerativního umění. Ruští spisovatelé si stěžují na rusofóbii a přímo řekli, že rusofóbský tisk, radio a televize zobrazují Rusy zkresleně. V současné ruštině je výborný výraz: fázový posun. To znamená, na normální vlnu lidského charakteru se moduluje druhá vlna, vlna degenerativní osobnosti. A proto, člověk může pracovat jako šéfredaktor, a současně být i psychicky nenormální. Nejvýmluvnějším způsobem jsou psychické nemoci viditelné právě v malířství. U malířů k nim dochází dosti často. Obzvlášť viditelné na deformovaných lidských tvářích. Nejlepším příkladem vám budou práce Picassovy. Z degeneráta-malíře udělali génia modernismu. Ve skutečnosti to byl jasně psychicky nemocný člověk. Španělský polo-hebrejec. Žil v Paříži. Jeho lidské tváře jsou rozdvojené karikatury. To samé bylo u Van Gogha, který ostatně zemřel v blázinci. Když takový rozdvojený člověk se usadí do křesla šéfredaktora, bude podobnou deformaci dělat svým způsobem i v tisku, a výsledkem této psychické choroby je rusofóbie.

- Říkal jste už, že je snadno je poznat podle toho, jak opěvují velkomyslnost zloděje, čest prostitutky. Podle takových detailů se dá usoudit, že pracovníci umění jsou mravně zmatení, což je prvním stadiem duševní choroby. Ano.

- Například, Tolstoj ve „Vzkříšení” popisoval čestnou prostitutku, které se dělalo špatně v prádelně a dala přednost práci v bordelu. V Anně Kareninové byla vykreslena světská potvora, které sedět doma s mužem a děckem se nechtělo, zato lechtat svoji... Ano. Všichni tito vyrozenci vyššího, středního nebo nižšího řádu, všichni popisují Berďajevovo dobré zlo a zlé dobro.

Vezměte třeba oblíbený přídomek, kterou tito degeneráti dali ruskému lidu, "děti Šarikova". Vzali to z Bulgakovy fantastické pověsti „Psí srdce”. Dnes v ruských divadlech jde mnoho her, v kterých je ruský člověk podobný Šarikovu, který měl psí srdce. Nu, s hebrejskými degeneráty vše bylo jasné, ale proč naši ruští vyrozenci štěkají na svůj národ? Takové já nazývám „psi akademika Pavlova” [podmíněný reflex: psům se sbíhaly sliny, když Pavlov zazvonil]. Hebrejci už z universitních lavic vypracovali v nich do automatismu dovedený psí reflex chopit za krk každého, kdo si dovolí zapochybovat ve svatosti degenerativních ikon Šagala, Brodského, Picassa atd. Jména jejich jsou legie... Zajímavá paralela pro vás. Ve středověku, za doby Inkvizice, byly zákony, v nichž se upřesňovalo, že kopulace s hebrejcem či hebrejkou je hřích, srovnatelný s kopulací se psy. Narušitelé tohoto zákona se pálili na hranici. Fuj, otřese se universitní student, promytý do morku kostí pravdo-láskou. Jaké to ale bylo čistě křesťanské svinstvo!!! Ačkoliv, když otevřete Bibli a kouknete se na Mojžíšovy zákony, tam přímo doslovně se píše to samé. Lidé, kteří byli usvědčeni v sodomii a zoofilii, podléhali trestu smrti. Je to v Druhém (starém) zákonu. Tento značně nepříjemný a odporný problém, existoval i u lidí, které jsem znal. Takže když hebrejci v sovětském tisku nazývají všechny Rusy "dětmi Šarikova", jako obvykle svalují problém z nemocné hlavy na zdravou. 74 ruských spisovatelů píše, že probíhá nezdravá a pathologická rusofóbie, ale chytit čerta za ocas se jim nedaří. Aby mohli bojovat s rusofóbií, museli by dobře znát vyšší sociologii, problémy psychických nemocí. Je nutno dobře pochopit, jak se staví tato degenerační pyramida. Staví se celkem jednoduše. Hebrejci najdou mezi kandidáty za člena centrální komise nějakého degeneráta. Ten bude až do své smrti sloužit jejich zájmům. Ať je to polo-hebrejec nebo ruský degenerát ženatý s hebrejkou, v každém případě bude "z našich”. Tehdy hebrejci začnou ho popostrkovat. Když ho protlačili až za člena Politbyra, on předá všechen tisk do jejich rukou, to znamená že posadil do redakčních křesel skvěle zamaskované judejce s ruskými jmény. A tito redaktoři pokračují stavět degenerativní pyramidu. Obyčejně dělají dva okruhy. První okruh jsou hebrejci, druhý okruh jsou místní degenerátipederasti. Na první pohled, zdá se vše v pořádku. Redaktoři mají výborná ruská jména

a v redakcích je plno Rusů. Ale když se díváte blíž, zpozorujete, že šéfredaktoři jsou skrytí hebrejci, přitom staří partajnící, zasloužilí členové. S hlediska strany, vše se zdá též v pořádku. Ve skutečnosti je to opravdová mafie degenerátů. Výsledek, nejprve skrytá, později otevřená rusofóbie. Přesto, a to je pravidlo, bude ještě zbudován druhý okruh. Degeneráti-pederasti druhého okruhu budou z jedné strany rdousit hrdlo níže postavenému normálnímu člověku, pokud se osmělil odkrývat tajemství této degenerativní buňky, a z druhé strany vrhat pod tanky každý pokus těch mocnějších, pokud by se pokusili rozbít tato hnízda zmijí. To oni budou hájit judejské náčelníky, když přijde doba čistek, budou brát na sebe všechnu vinu a jestli bude nutno, vyrobí padělek, spáchají vraždu nebo i sebevraždu... A skončí to nulově.

- Grigoriji Petroviči, jak je možné, že po stalinských čistkách 80% ruského tisku, radia a televize je opět v rukách hebrejců? Známý filosof Kierkegaard, otec existencionalismu, tedy degenerace v umění a obzvlášť v literatuře, nám dal krásnou frázi: „Po vynálezu knihtisku, ďábel se usídlil v tiskařské černi”. Vyšší sociologie nám vysvětluje: v tisku pracují zpravidla lidé inteligentní, a mezi inteligenty bude víc jak polovina degenerátů. Za neexistence Inkvizice a 13. oddělení, degeneráti budou organizováni zkušenějšími judejskými degeneráty v mocné degenerativní struktury. Pouze neustálý dozor normálních státních institucí (církve, inkvizice, synodu, komise centrálního komitétu - nazývejte to jak chcete) bude překážet pokusům judejců o uchvácení životně důležitých podniků.

- Grigoriji Petroviči, ale i tam budou degeneráti. Normální lidé i tam budou v menšině. Jak se budou moci postavit proti judejskému útoku? Pokládáte velmi dobrou otázku. Naštěstí, třída degenerátů není jednorodá. Degeneráti bývají dobří, nedobří a mrzcí. Dobří degeneráti vždy existovali a budou naši druzi a spojenci. Ve vládě vždy se budou prát s mrzkými degeneráty, stejně jako policie se neustále potýká s kriminálními elementy. Nedobří degeneráti ve vládě budou se tvářit, že se nic neděje. Dokonce ani se nepokusí zastavit mrzké degeneráty ve chvíli jejich útoku na třídu normálních lidí. Ničemní degeneráti obyčejně začínají útokem na dobré degeneráty, protože dobří degeneráti, podobni obrannému systému organizmů, jsou schopni

rychle poznat a neutralizovat mrzké degeneráty. Když se jim podaří zničit dobré degeneráty ve vládě, ničemní degeneráti bez meškání začnou válku velkého rozsahu proti třídě normálních lidí. V marxistko-leninské filosofii tato procedura se nazývá zákonem o jednotě a střetu rozporů coby hybné síle historického procesu. Tisíc let před nimi, Římané zformulovali tento zákon takto: Similia Similibus Curantur, to znamená podobné se pozná podobným. Jak tedy rozpoznat, jsou-li ve vládě dobří degeneráti? Stejným způsobem, jako poznáme, je-li kočka pod postelí. Pustíme do pokoje myš. Když je tam kočka, tak vyskočí a bude chytat myš. Jak vláda reaguje na hnutí za práva homosexuálů? Jak vláda reaguje na trest smrti pro degeneráty vrahy? Jak vláda hájí zájmy třídy normálních pracujících? Jak vláda hájí zájmy třídy parazitujících degenerátů? Prosté otázky. Prosté odpovědi. Prostý test. Stejná metoda může být použita v libovolné jiné struktuře. Ve vědě, v umění, v armádě, v tisku, v televizi... Tento test vám dá jasný obraz toho, která oddělení vaší organizace jsou plně zachvácené mrzkými degeneráty, která se nachází v situaci stagnace pod vedením špatných degenerátů a konečně ta, která se nachází pod kontrolou dobrých degenerátů. Ti vyvíjí energii, ochraňují sebe a přitom i celou třídu normálních lidí, od zuřivých útoků mrzkých degenerátů. Lidé se mne často ptají: mohou vůbec být normální lidé ve vládě? Moje odpověď na tuto otázku: teoreticky ANO. Ale v praxi, jestliže normální člověk přijde do vlády, tak se tam dlouho neudrží. Když chceš s vlky žíti, musíš s nimi výti. Ale my už celou dobu mluvíme jen: rusofóbie, rusofóbie... A jestlipak existuje amerikáno-fóbie? Ano. Zajisté existuje. Nenávist k lidem je mezinárodní. Hebrejci plivou na všechny národy, které měly to neštěstí je vzít k sobě, vzít pod svou ochranu. Problém je v tom, že my jsme si na to už natolik zvykli, že to ani nevidíme. Jen podívejte se, co se děje s americkou televizí. Vždyť to je ubohost, neuvěřitelný hnus. Někdy se pokouším najít něco dobrého a zkouším všechny kanály. Zpravidla

si člověk nevybere, slepé rvačky, sex, sadismus. Amerika je představena v zcela křivém zrcadle. Vždyť v Americe je mnoho krásného. Například, mám rád „National geographic magazine”. Dobrá a humánní práce. V Americe je plno jiných dobrých věcí. Ale v TV nám ukazují hlavně negativní, záporné věci. Celou patologii. A kdo je tím vinen? Spočívá to v tom, že jako v SSSR, celá americká televize je v rukou hebrejských. Amerika a Američané, stejně jako Rusko a Rusové v SSSR, jsou ukazováni celému světu křivým zrcadlem judejského světového názoru, zkrz prizmu judejské degenerativní duše. Vše to je jev jednoho řádu.

- Nu a co tedy mají dělat ruští spisovatelé, kteří se vzbouřili proti rusofóbii? Hle, co je třeba dělat. Nutno nepřetržitě zdůrazňovat, že sovětský režim, od okamžiku svého zrodu, byl hebrejský režim. Seznamy sovětských vlád, publikované A. Dikým v jeho knize, už jsme probírali. U všech čestných lidí tato fakta nemohou už vyzvat jediné pochyby. Že Lenin byl polo-hebrejec po matce, a podle izraelských rabínských zákonů se pokládá za celého hebrejce, o tom už mnozí ví. Avšak o tom, že Stalin byl kavkazský polo-hebrejec, mnoho lidí neví. Přitom hned po Stalinově smrti, v oficiálním časopise hebrejské zednářské organizace „B'nai Brit Messanger” sami hebrejci psali, že Stalin byl hebrejec. A B'nai Brit je centrála hebrejského světového zednářstva a oni svoje věci znají. Proto všichni ruští spisovatelé by měli zdůrazňovat ze dne na den a neustále opakovat, že veškeré zločiny sovětského režimu, všechny zločiny LeninaStalina-Trockého jsou vyvolány jejich shnilou hebrejskou krví. V Rusku už se píše přímo, že Stalin byl paranoik. Kde však ta paranoia vzala? Pochází z jeho hebrejských kořenů, protože hebrejská krev dává 6 x více šancí, že potomci budou mít psychické onemocnění. Je nutno neustále mít na zřeteli, že "ruská" revoluce a sovětský režim byly skutečnou genocidou vedenou hebrejci proti ruskému národu. Ruští spisovatelé se musí snažit, aby ruský národ měl o tom pravdivou představu. Obzvlášť dnes, za doby glasnosti a perestrojky, bude to velmi užitečné.

- Grigoriji Petroviči, kolik podle vás může být v SSSR takových rusofóbů? Kolik lidí má částečně hebrejskou krev?

Ptáte se kolik? Oficiálně se počítá, že dnes v Rusku zůstávají necelé 2 miliony hebrejců. V této otázce nám pomůže profesor Kolumbijské university A. Janov, sovětský hebrejec z 3. emigrace, mimochodem vyhlášený rusofób. Jeho jméno se objevuje už v knize „Rusofobija” akademika Šafareviče. Není to tak dávno, profesor Janov v Novém ruském slově z 14. března 1990 tvrdil, že v Sovětském svazu nejsou 2 miliony, ale 25 milionů, jestliže počítá i polo-hebrejce a členy jejich rodin. On je nazývá „poltinnikami”, ale lid je výstižně překřtil na „prožidy”. Je to velmi vážné přiznání hebrejce, který má autoritu. Takže podle něho, prožidů v SSSR bude 25-2=23 milionů ! Jaké jsou vzájemné vztahy mezi 2 miliony hebrejců a 23 miliony prožidů, neboli, jak je jestě nazývají, kryptohebrejců? Kteří jsou lepší, kteří jsou horší? V souhlasu se statistikou dr. Kinsey [Alfred Charles Kinsey, 1894-1956, pozn. překl.] 4% zjevných (čestných) homosexuálů nepředstavuje takové nebezpečí, takové sociální zlo, jako 33% polo-homosexuálů, už jen kvůli tomu, že polo-homo je desetkrát víc. Analogicky počítám, že 2 miliony neskrytých hebrejců jsou menším zlem, než těch 23 milionů kryptohebrejců. Všimněte si na tu podobnost: prožidů také bude desetkrát víc než čestných neskrytých hebrejců. Velká část těch prožidů navíc nosí ruská jména [například ultrapravičák Žirinovskij se jmenuje Edelstein, Primakov je Kirschblat, Kirienko je Izraitel, pozn. překl.]. Většinou to jsou produkty smíšených manželství, tedy svazku satana a antikrista. A to proto, že do smíšených manželství vstupují zpravidla degeneráti z okolního prostředí.

- Právě o tom by měli psát spisovatelé. Přesně tak. Profesor Janov se přeřekl a vypustil veliké tajemství. Já jsem v prvním cyklu přednášek „Protokoly sovětských mudrců” také počítal, kolik asi může být prožidů. Vyšlo mi 17 milionů. Jak vidíte, můj odhad je nízký. Jakoby mi bylo líto hebrejců a dal jsem jim 20% slevu. Jistě můj výpočet nebyl přemrštěný. A právě tady se nachází to sociální zlo, které 74 spisovatelů nazývá rusofobií. A právě na to by se měli nějaký moment soustředit tito spisovatelé. Kdyby se seriozně zabývali problémem degenerace v prostředí masové

informace, hned by se situace změnila. Na degeneráty otevřená diskuse o zákonech vyšší sociologie má magický vliv. Hlupáci začnou štěkat a tím se vystavují veřejnému posměchu, ti chytřejší okamžitě stáhnou ocas a zalezou do kouta. Hitler, ve své „Politické závěti” mluvil o hebrejcích jako o „travičích všech národů”. On sám byl čtvrt-hebrejec a dobře to znal z vlastní kůže. Před smrtí lidi zpravidla nelžou. Jakým způsobem dochází k této otravě? Pomocí smíšených manželství. Za pomoci smíšených manželství s degeneráty z okolního prostředí, 2 miliony hebrejců vyplodí 23 miliony poltinniků profesora Janova, neboli prožidů. Dám vám konkrétní příklad. Já jsem byl ženat 24 let. Potom, moje žena se zbláznila a utekla. Teprv tehdy, příliš pozdě, jsem zjistil, že její otec byl polo-hebrejec a pološílený schizofrenik. Ona byla čtvrtinová hebrejka a bedlivě mi to skrývala. Výsledkem bylo, že já, ve stáří, jsem zůstal sám, bez ženy a bez dětí. A teď si to vynásobte 23 miliony...

- To znamená, že před sňatkem, současně s testem na syfilis, nutno zavést povinný test na degenerativnost, vlastně na hebrejství. A upozornit obě strany o tom, jaké mohou být následky. Ano. Přesně tak by se mělo postupovat. Když moje žena už nepochybně ztrácela rozum, s lehkou výčitkou jsem jí řekl: „Allo, jako členka degenerativní rodiny, neměla jsi se za mně vdávat”. A ona odpověděla: „Gríšenko, tenkrát jsem to nevěděla”. Domnívám se, že lže. Všechno tohle dobře věděla. Ale to je jen můj osobní případ. Znásobte si to 23 miliony a pochopíte grandiózní význam celého problému. Toto téma je složité a zamotané, ale současně je to svým způsobem zlatá žíla pro spisovatele a novináře. Měli by si bedlivě všímat problémů smíšených manželství, problémů hebrejských žen. Vždyť všichni vůdci Sovětského svazu byli ženati s hebrejkami.

- Grigoriji Petroviči, nám mohou namítnout : „Nu a co z toho, že žena je hebrejka? Vždyť on je Rus?” V tom to je, že vědomě s hebrejkami se žení pouze bionegativní lidé. Buď homosexuálové, nebo minetčíci. Biologicky je to prostě táhne jeden k druhému. Nedávno jsem se dozvěděl, že Sergo Ordžonikidze, ministr těžkého průmyslu a blízký druh Stalina, byl gruzínec, ženatý s hebrejkou. To znamená, že u nich v rodině byl nějaký problém. A skončil život

Odžonikidze sebevraždou. Zastřelil se. Tragédie. Záhada. Nějaký ostřílený ruský novinář měl by se tím zabývat. Nešlo by o antisemitismus, ale o to, provést pečlivý sociologický výzkum. Řeknou mi, Ordžonikidze, to byla třicátá léta. To není palčivý problém. Dobrá. Dám vám příklad ze současnosti. Dnes v Sojuzu, málem na druhé místo za Gorbačovem, začíná vylézat nějaký Boris Jelcin. A opět, on je ženatý s hebrejkou. Mohou mi namítnout: „Kecy. Opět nějaký výmysl od antisemitů”. Nic takového. Bylo to uveřejněno v měsíčníku „Molodaja gvardija” z listopadu 1989, str. 229. Na Západě to už dávno vědí, a proto kolem něho dělají příznivý ohlas, stále víc ho chtějí. O tom, že Boris Jelcin je ženat s hebrejkou bylo také zveřejněno v pařížském časopise „Paris Match” z 6. dubna 1989. Hebrejci, zednáři a žido-zednáři ví, o co jde. Oni moc dobře ví, že Boris Jelcin je jaksi nenormální, že je z "našich". Tak my mu pomůžem, uděláme mu reklamu. A potom on se nám odmění. A budeme ho mít na provázku. Je zřejmé, že už dávno v tomto ohledu vykonali nezbytné kroky, aby byl jejich kreaturou. O tom není pochyb. On už dnes hraje, bohužel, nedobrou roli. [Později, v srpnu 1991 projevem z tanku převzal moc. Škod Rusku nadělal 8krát víc, než Hitler, pozn. překl.]

Jenže ruští novináři a spisovatelé nemohou tuto informaci správně využít. Zřejmě protože neznají vyšší sociologii. Škoda. Proto o tom všem dnes s vámi hovoříme, abychom pomohli ruským spisovatelům, všem ruským lidem. Co dělat ? Co dělat, jak bojovat s rusofobií, aby ruský národ znovu zaujmul slušné místo v dějinách? Prvním rusofobem byl sám V. I. Lenin. Za jeho vlády byla vypracována národní politika s zjevným sklonem zvýhodnit národnostní menšiny na úkor ruského národa.

- Podle prof. Janova v Rusku mají 25 milionů bionegativních lidí. Janov navrhuje je všechny poslat do Izraele. I kdyby jich odjel milion ročně, zabralo by to 25 let... A proč Janov sám nejede do Izraele? Proč sedí v Americe? Zkuste se ho na to zeptat a on začne kvičet: „Antisemitismus”!

- Takže nám zbývá, tedy nejméně 25 let, s těmi bionegativními lidmi společně žít. Jenže

oni dál otravují okolí tím, že se žení se zdravými i s degeneráty z okolního prostředí. Proto je nezbytné je aspoň trochu obeznámit se zákony vyšší sociologie. Ano. Bylo by užitečné ji uvést do programu posledních tříd střední školy. Potom zdravá polovina obyvatel sama dojde k nějakému vývodu. Rozumné by bylo začít s omezením kontaktů s hebrejci nejen sexuálně, ale i v oblasti ekonomické. V Rusku začíná právě období formace nových ekonomických vztahů. Vzpomeňte si na Komplex lakomého rytíře, který tvoří bankéře a milionáře. Bez znalosti vyšší sociologie, z lidí trpících tímto komplexem, se vytvoří nová finanční elita. Tyto lidi nutno omezovat, kontrolovat, nedovolit jim se usadit na náš krk. V boji ruských spisovatelů s rusofobií, bylo by užitečné též rozvíjet námět o ztrátách, které utrpěl ruský národ během judejského jha. Sami hebrejci měli by se to učit. Hebrejci už celá desetiletí křičí o svých 6 milionech, prý zavražděných Hitlerem. Nutno ukázat, že nenávist k hebrejcům byla Německu naočkována právě lidmi se smíšenou krví. Hebrejci v tom obviňují německý národ a celý svět. Přitom, jednalo se o Komplex autodestrukce - sebezrušení. Neuškodilo by některému spisovateli, kdyby dobře rozpracoval toto téma. A ještě jedno téma přichází na mysl. Polo-hebrejec Solženicyn do celého světa si stěžuje, že 70 let sovětské vlády stálo Rusko 60 milionů životů. Ale ačkoliv vyplodil mnoho svazků na tento námět, jaksi si nevšiml, kdo to všechno zavinil. Co lze tedy dělat? Nutno kolegovi pomoci. Nechť ruští novináři a spisovatelé pomohou Alexandru Izajiči Solženicynu vysvětlit, kdo to vše zavinil? A přitom nechť si sami vyjasní, co vlastně je víc: 6 milionů, nebo snad 60 milionů ?

Často se mne lidi ptají, proč jsem já, autor knihy, která se stala bestsellerem, třikrát byla zfilmována a měla obyčejný, normální námět o lásce a o válce, začal později psát o něčem docela jiném, o vyšší sociologii. Jeden čtenář mi přímo řekl, že podle něj, „Pěst vítěze” napsal jeden Klimov, a všechny ostatní knihy druhý Klimov. Toho prvního KGB už dávno vykradlo a zastřelilo a na jeho místo poslali jiného. Podobných legend chodí dost. Dokonce jsem si udělal speciální svazek pod jménem „Legendy a výmysly o Klimovu”. Podle jedné z nich, jsem těžký alkoholik, pozvolna umírající od sifilisu a moje knihy a vyšší sociologii píše moje milenka Soňka. Abych udělal konec těmto pověstem, tak dnes oficiálně prohlašuji, že jsem tady já sám Klimov a že jak moje první, tak i všechny pozdější knihy jsou moje. A odpovím i na otázku, proč jsem se věnoval takovému divnému tématu jako vyšší sociologie neboli degeneralogie, jinak řečeno vědě o degeneraci, o tom, co bible nazývá ďáblem a knížetem světa vezdejšího, jindy Bohem svého věku a knížetem tmy. Proč jsem šlapal ďáblovi na ocas? Proč jsem ze zabýval tak neblahodárným tématem, jako je antisemitismus? Neboť, jakmile škubneš ďábla za ocas, objeví se i Antikrist; podle filosofické formulace Berďajeva, spolek satana s antikristem vede k moci knížete tohoto světa, totiž biblického ďábla. Existuje francouzský výraz „cherchez la femme!”. Ve volném překladu to zní přibližně takto: „za každou lumpárnou hledejte ženskou”. V mém případě tomu tak skutečně bylo. Poprvé jsem se tedy s tímto tématem začal zabývat proto, že jsem se střetnul s degenerátkou, která byla mojí snoubenkou. Pro mne to byl obrovský šok, protože v SSSR toto téma bylo absolutně neznámé, i zakázané. Nyní chápu, proč bylo zakázané. Lenin byl degenerát, po něm nastoupil Stalin, rovněž degenerát. Podle bible, byli oba knížata světa vezdejšího. Je pochopitelné, že zakazovali vše, co jakkoliv připomínalo tento problém. Když jsem se setkal s degenerátkou v osobě vlastní nevěsty, dlouho jsem nemohl pochopit, co se s ní děje. Dnes moje bývalá snoubenka je náčelnicí ruského oddělení „Hlasu Ameriky” ve Washingtonu. Takže udělala kariéru, za pomoci knížete tohoto světa. Když jsem studoval tento problém, při použití rodokmenu mojí bývalé snoubenky, podařilo se mi rozluštit mnohé záhady psychologické války. Psychologická válka je seriozní věc. Člověk by mohl myslet, že moje bývalá snoubenka, to byl můj osobní problém. Jenže za tím se skrývaly mnohé záhady psychologické války, která se vede už od roku 1950.

Vede se až dodnes. Kvůli těm samým příčinám. Za použití stále stejného komplexu latentní pederastie soudruha Lenina. Bylo to vše vypracováno nejlepším think-tankem Ameriky - Harvardskou universitou ještě v konci 40-tých let. Pro vysvětlení toho všeho, jsem nucen vyprávět svůj osobní příběh. Teprv tehdy pochopíme princip psychologické války a další nezasvěcenému člověku nepochopitelné věci. Začalo to s mojí bývalou nevěstou Natašou von Meyer, rozené Meyerovič, dnes je už Nataša Clarkson. Clarkson je jméno manžela-hebrejce. Vy okamžitě vidíte zde spolek satana a antikrista, ale já jako slepec jsem bloudil v těch houštinách zatraceně dlouho. Během celého roku, od 1954 do 1955, Nataša von Meyer byla mojí oficiální nevěstou a celý rok nosila můj snubní prsten. Zdůrazňovala, že je Nataša von Meyer, to jest, že pochází z ruské dvorní šlechty. Pak se zjistilo, že není Ruska, ale polo-hebrejka, že není šlechtičnou, ale lesbičkou. Poznal jsem ji v Mnichově už před 5 lety, ale jak se zjistilo později, během těch pěti let jsem byl obklopen partou degenerátů, lesbiček a pederastů různých nádechů a různých odstínů. Jen já si ničeho nevšiml... Moje nevěsta, téměř pod mým nosem, opravdová lesbičanka a já nic neviděl... Její lesbickou družkou byla zamaskovaná polo-hebrejka Luska Černova, rozená Schwartz. Vše bylo zamaskované jako kamarádství dvou mladých dívek. Já sám jsem vozil tuto Lusku k Nataše na návštěvu a častokrát tam i zůstávala přes noc. Třebaže spaly vždy v jedné posteli, nic špatného v tom jsem neviděl. Dívčiny byly neuvěřitelně drzé. Později jsem se dozvěděl, jak se nade mnou smávaly: pitomeček, dospělý muž a nic nevidí... Už v bibli se říká: mající oči nevidí, mající uši neslyší. Myslel jsem, že všechno znám, zakončil jsem přece dvě vysoké školy v SSSR... Když jsem se tím začal zabývat, otevřel se mi nový svět. A o tomto novém, pro většinu normálních lidi neznámém světě, budeme dnes hovořit. Abych jej sám pochopil, musel jsem prostudovat nejen mnoho prací psychiatrů a sociologů, ale též seriozně zajímat se o náboženství a o filosofii.

Tento nový pro mne svět byl nejen nový, ale i tajný. Proto bible říká, že ďábel je Kníže tmy. Když znáte zákony tohoto tajného světa, můžete vysvětlit mnohé záhady. Například, během 20 let náčelníkem Hlasu Ameriky ve Washingtonu byl Alexandr Barmin. A potom najednou se zbláznil. Měl mánii s psychotickými příznaky. Uprchl z domova a skrýval se v křoví ve Washingtonu. Bál se, že ho chtějí zavraždit. Je to vše spjaté se sexem. Bál se, že jeho posluchači, kteří po 20 let vyzýval ujet z SSSR do Ameriky, mu chtějí uříznout jazyk i pohlaví. Že jsou rozčarováni životem v Americe a chtějí ho zabít. Skrývá se a jeho žena Galočka telefonuje, „kam má”. Organizovali skutečný lov na něj. Když ho dostali a sanitáři mu navlékali svěrací kazajku, hulákal na celou ulici: „Tady vidíte, jaká je v Americe svoboda...!” Tak se náčelník Hlasu Ameriky ve Washingtonu Barmin ocitl v blázinci. Jestli však se domníváte, že je to výjimečný případ, tak se mýlíte. Je to železná zákonitost všedního dne psychologické války. Náčelník Hlasu Ameriky v Mnichově Charley Malamut také se zbláznil. I on měl mánii persekuce těžké formy. Pouze neskrýval se ve Washingtonu, ale po Mnichově, měnil byty, nikomu nedával číslo svého telefonu, ani nejbližším spolupracovníkům. Nakonec ho odvezli zpět do Ameriky, kde spáchal sebevraždu v Kalifornii. Přičemž, bylo právě 13... Vidíte, kam vede komplex Lenina. Ohledně čísla 13, mám celou sérii poznámek o třináctce a podobné případy bych vám mohl uvádět nekonečně dlouho. Vražda Alexandra Druhého byla uskutečněna 13. března 1881. Pokus o vraždu Alexandra Třetího byl 13. března 1887. Založení ruské sociálně-demokratické strany bylo 13. března 1898, založení hitlerovské strany národně-socialistické se zúčastnilo 13 lidí. Není to náhoda, třináctka je symbol satanistů. --Tak tedy, náčelník Hlasu Ameriky v Mnichově Malamut se také zbláznil. Dobře jsem znal všechny tyto lidi. Byli to kolegové z psychologické války. Dodnes mám knihu Alexandra Barmina „Ten, kdo uprchl” s jeho věnováním: ”Grigoriji Petroviči Klimovu na památku prvního setkání, přátelsky Alexandr Barmin. 1951.” Hned vedle stojí kniha Trockého „Stalin”. Překladatel knihy - Charley Malamut. On byl horlivým trockistou a zřejmě proto ho Hlas Ameriky udělal náčelníkem.

Tuto knihu jsem pečlivě prostudoval, je plná záložek. Hle jeden z citátů: „Hitlerova matka snila o tom, udělat Adolfa pastorem...” A vzpomeňme si, kde Stalin studoval? I s Mikojanem? Společně v semináři. Když to víte, pochopíte i tajemství sovětských psychiatrických klinik, o nichž už pár desetiletí až dodnes se vedou spory v tisku. Jednali správně sověti, když zavírali disidenty do blázinců, nebo ne? Zajímavé je, že oba náčelníci Hlasu Ameriky, kteří šlápli na ocas sovětským disidentům, se ocitli také v blázinci. V demokratickém blázinci. Řadu let vybízeli v rozhlase své spolubratry v SSSR ke vzpouře, k nové revoluci. Vše to šlo pod přesným vedením CIA. Ačkoliv já soudím, že v KGB tyto věcičky také dobře znali a proto otevírali tyto psychiatrické kliniky a blázince.

- Grigoriji Petroviči, vyrojit se zde jako sršni na Amerikány nemá smysl. Protože Amerika už dávno se nachází pod okupací knížete světa vezdejšího. Dokonce speciální termín pro to existuje: Zionist Occupational Governement. Ne, ne, ne. Já na nikoho se nerojím. Prostě zkoumám všechny ty hry, z hlediska vyšší sociologie. Jak CIA, tak i KGB jednají přesně podle zákonů vyšší sociologie. Oni dobře vědí, že revoluce dělají psychicky vyšinuté osoby. Například, v Rusku dnes probíhá také tichá revoluce. Jsou tam zaktivované všechny tyto procesy, všechny degenerativní síly. To je třeba vědět. A nyní, malý, ale smutný příklad, ukazující, nakolik bylo vše tohle utajené. V knize Frederika Zeliga „Znič toho, kdo tě obviňuje”, autor popisuje svůj osobní zážitek, jak se soudil o své dítě s ženou-lesbičkou a jak přitom se utkal s federální homosexuální mafií. Byl povoláním novinář a když začal otevřeně psát o tom, o homosexuální mafii, zavřeli ho do blázince a proseděl tam dva roky.... Ve své knize popisuje zajímavý případ, který se týkal historie americké psychologické války. Kromě „Hlasu Ameriky” existovalo ještě „Radio Svobodná Evropa”, které pracovalo podle stejného principu, využívaje latentní homosexuality Leninovy. Tam nasadili degeneráty všech nádechů a všech zabarvení na to, aby pletli hlavy svým spolubratřím ve Východní Evropě. V oddělení bezpečnosti Radia Svobodná Evropa byl náčelníkem Fletcher Bartolomev. Ten si všiml, že v radiu pracuje plno homosexuálů. Bylo to v první polovině 50-tých let. Tou dobou, jako výsledek šetření, provedených senátorem Mac Carthy,

vydali řadu zákonů, které kategoricky zakazovaly zaměstnávat homosexuály, jakmile šlo o státní bezpečnost, špionáž atd. Bartolovev znal tyto zákony, ale ani jemu, náčelníkovi bezpečnosti, nesvěřili tajemství Harvardského projektu. Takže on psal raporty do Washingtonu, že Svobodná Evropa je plná homosexuálů a že je nutno přikročit k naléhavému řešení. Tak on píše, píše své raporty a memoranda do Washingtonu, a odtud hrobové mlčení. Neví, že na homosexualitě byla založena celá "Svobodná Evropa". Celý ten krám byl natolik přísně tajný, že o něm nevěděl ani náčelník bezpečnostní ochrany. Čím skončily jeho pokusy očistit radio od převahy homosexuálů? Bartolomeva, bohužel jediného normálního člověka z celé Mnichovské stanici Svobodná Evropa, vyzvali do Ameriky a tam... posadili do blázince. Frederik Zelich ve své knize, podrobně popisuje, jak ho posadili do blázince a jak tam posadili i Bartolomeva, jasně zdravého člověka. Bartolomeva tam drželi značně dlouho a jedině díky vlivným stykům jeho ženy byl nakonec propuštěn. Ohledně rozhlasů „Svoboda” a „Hlas Ameriky”, vzpomínám na výroky Denise de Rougemonta. Jeden z nich je: „Ďábel je pátou kolonou všech dob a všech národů”. To značí, ďábel plus zrada. Tito lidé jsou duševně nevyrovnaní a proto není těžké je naverbovat do páté kolony. --Vraťme se k mojí bývalé snoubence, náčelnici ruského oddělení Hlasu Ameriky, Nataše Clarkson-Meyer. Abychom ji pochopili, vzpomeňme si na „Politickou závěť” Adolfa Hitlera, kde psal méně o politice, zato více o hebrejcích, o tom, že jsou otravitelé všech národů světa. Na příkladu Nataši uvidíme, jak může docházet k této otravě. Profesor Kolumbijské university A. Janov, hebrejec z 3. emigrace a velký rusofób, nedávno prohlásil, že v Rusku nejsou 2 miliony hebrejců, ale 25 milionů, počítáme-li i částečné hebrejce. Vtip je v tom, že Janov se přeřekl a odhalil tajemství, které hebrejci se snaží úzkostlivě skrýt. Byl z toho skandálek a hned mu zavřeli hubu. Bylo to na zasedání hebrejské elity a on to plesknul z tribuny. Jeho projev byl přerušen a okamžitě celé zasedání ukončeno.

Později, aby se ospravedlnil, profesor Janov přinesl důkazy, že se nejednalo o jeho výmysl, ale že obdržel údaje v Moskvě od hebrejských demografů. Bylo to kolektivní mínění sovětských hebrejců, kteří se tím speciálně zabývali. Dále Janov říká, že se tím také zabývali lidi ze spolku Pamiat, kteří získali sumu ještě vyšší - 27 milionů. Podle toho, můj odhad v knize Protokoly sovětských mudrců se zdá příliš nízký, vyšlo mi celkem 17 milionů. --Říká se, že před lékařem nebo před malířem není nutno se stydět. Je možné se svléknout. Já jsem malíř od pera, ale musím svléknout svoji nevěstu do naha, abyste pochopili. To je ovšem jen metafora. Začnu tím, co svého času dělala svatá inkvizice, když hledala pečeť ďábla. Musím uznat, že u mé Nataši takové pečetě byly dvě. Jedna byla na tváři, tu odstranili chirurgicky už v dětství. Druhá byla na prsou. Pečeť ďábla, to jsou velké černé skvrny na těle, necitlivé k bolesti. Rozměrem jako větší třešnička. Upřímně řečeno, kdyby byla Nataša jen lesbičanka a poctivě mne odmítla, trochu bych ji politoval a nemusel ji zde ukazovat veřejnosti. Ale Nataša byla lesbičankou aktivního, mužského typu. Byla sadistkou, a sadisty litovat není třeba. Představme si, že ruský dnešní novinář přijede do Hlasu Ameriky na interview k Nataše Clarkson, náčelnici ruského oddělení. Jako první, Nataša by mu strčila pod nos fotografii, stojící, jak je zvykem v Americe, na pracovním stole každého šéfa. Na této fotografii ona je obklopena svými čtyřmi syny. Amerikáni to dělávají, aby dokázali, že jsou normální a že mají normální rodinu a fůru dětí. Jak říkají filosofové, ďábel má fůru alibí. Hned z počátku novinář si udělá lživou představu, že má před sebou normální starší ženu z dobré, tradiční rodiny. Přitom, ona nutně udělá narážku na svůj rod dvorní šlechty. Tím novináře oklame stejně, jako svého času oklamala mne. Degeneráti jsou rození herci, mimové. Už od dětství si zvykají hrát roli normálních lidí. Ohledně mimů, ve středověku bylo zakázáno pohřbívat profesionální herce na veřejném hřbitově. Myslilo se, že mají jaksi dvě duše. Jedním ruským slovem, byli "liceději".

Inkvizitoři byli skvělými psychology a dobře tomu všemu rozuměli. Dnes se u degenerátů mluví o rozdvojení osobnosti, schizofrenii.

- Chtěl bych připomenout slova známého amerického herce Mel Brooka, polského hebrejce, který ve své nejnovější komedii „Historie světa” řekl, že když uberete z divadla všechny homo, židy a cikány, divadlo přestane existovat. Skutečně. Mám v kartotéce oddělení s nadpisem „Kino. Degeneráti v kině”. A jsou tam prakticky všechny krásky Hollywoodu. A jak obyčejně končí? Sebevraždou (Maryleen Monroe), alkoholismem (Rita Haytwoord), blázincem (všechny ostatní). Mám tu ty krasavice, kterými jsem já byl nadšen v 50-tých létech: Vivien Lee, Greta Garbo... První krasavice Hollywoodu... Ano, je to smutná historie. Nataša Clarkson ruského žurnalistu samozřejmě oklame, mne však podruhé už by nedokázala. Nejprve bych se jí zeptal, proč, ve věku padesáti let, se čtyřmi dospělými syny, najednou se rozvádí s mužem, s kterým prožila 25 let. Odborník na psychologii okamžitě odpoví: V padesáti? To je jasné. Je v přechodu, klimakterická porucha. K tomu dochází ve věku 50 plus-minus 5 let. Tehdy mnohé ženy opustí manžela. Statistika tvrdí, že z 10 žen, 2 při tom onemocní touto poruchou. Mezi minetčicemi, tedy ženami s potlačenou homosexualitou, je to každá druhá. A k tomu došlo i u Nataši Clarkson.

- U mužů k tomu také může dojít ? Také, ale značně později, v šedesáti. Například náš geniální spisovatel Tolstoj. Tam i žena i muž, ve stáří, oba onemocněli klimakterickou chorobou. Píše o tom jejich třináctá dcera Alexandra ve své knize pamětí „Otec”. Vzhledem k tomu, že dva náčelníci hlasu Ameriky na stará kolena se zbláznili, u Nataši její klimakterická porucha možná hlásá první zvonění před odjezdem do blázince. Problém je v tom, že klimaterickou poruchu vyléčit nelze, možno ji jen přibrzdit na nějaký čas, ale končí se to zpravidla blázincem. A nyní dovolte, proanalyzujeme rodokmen Nataši. Ačkoliv už byla zkušenou lesbiánkou, ve 25. letech se provdala za hebrejce. Ale nebyl to prostý hebrejec, ale neskrytý pederast. Takže to všechno dobře znala. Jedním slovem, vzala si muže jako masku. Vyvstává problém, jak ale dělat děti?

Ona se potichu miluje s lesbičkou, on tajně s pederasty, a společně nanejvýš se zabývají tím, čemu se říká pozice 69. Zkušená degenerátka dobře ví, že bude-li lesbičanka dělat děti s mužempederastem, bude mít 100% záruku, že děti budou nenormální, protože taková je genetika, že s každou generací degenerativní náboj roste a nabývá na síle. Děti pak budou nejen homosexuální, ale i psychicky nemocné, snad i mentálně zaostalé. Ona to krásně ví, protože k tomu už došlo v její rodině. Aby se tomu vyhnuly, takové ženy chodí na inseminaci. Je to nehezká věc. V Americe to praktikují převážně hebrejští gynekologové. Ale Nataša zdaleka není hloupá. Nepůjde, jako ostatní, k lékaři-hebrejci, protože ví, že lékař by ji mohl oplodnit vlastním spermem. Mnozí doktoři-degeneráti totiž mají prostě mánii dělat děti, kromě toho nemusí platit dárce. Nataša, která nechce spermum od vlastního muže, nebude riskovat, že jí ho dodá hebrejský lékař. Zbývá možnost oplodnění od náhodně vybraného normálního muže. Zde v Americe jsou bary, kde jsou možnosti pro náhodné známosti. Degenerátka může jít a vybrat si budoucího otce podle svého vkusu. Normální člověk na něco takového ani nepomyslí. Lidově se v Rusku říká „na cizím čuráku přijet do ráje”. Pro normálního člověka to znamená sprosté zakletí, aniž by mělo nějaký smysl. Ale degenerátům je jasné. Existuje ještě jeden málo pochopitelný výraz: palcem dělaný. Degeneráti, když vidí člověka ne zcela normálního, řeknou: „Vauu, palcem dělaný!” Ale vždyť takové hokusy-pokusy existují... Předpokládám, že nějakým takovým způsobem dělala své čtyři děti Nataša Clarkson. U nich to byla svým způsobem rodinná tradice. Zabývala se tím její matka i babička. Neboť, její rodina byla už třetí pokolení ruských lesbiček. Všechny se provdaly za hebrejce, ale děti dělaly s jinými muži. Její zákonný otec Jurij Meyer prý byl hebrejec, Nataša tedy polo-hebrejka. Ale ve skutečnosti Nataša nemá ani kapku hebrejské krve. A tak to jde už v třetí generaci. V normální rodině se předává recept od babičky na nějakou speciálně dobrou, rodinnou zavařeninu. V rodině degenerátů mívají recept, jak otěhotnit od mladého záletníka. Její otec Jurij Meyer se dožil 97 let. Pravidelně byl otiskován v časopisu Nové ruské slovo, kde se vydával za monarchistu.

Čtenáři neměli ani potuchy, že ve skutečnosti si z nich dělá legraci hebrejecpederast. Začalo to před 120ti lety hebrejcem-pederastem, který se dal pokřtít a stal se Meyerem, jakoby byl německého původu [tak učinil i dědeček Leninův]. Tento konvertita Mejerovič se oženil s ruskou lesbičankou. Tato lesbičanka také nebyla pitomá, a proto své děti dělala s jinými muži. Viděl jsem fotografii Jurie Meyera v mladém věku. Nic hebrejského na něm není, jako muž byl krasavec s blahorodnými črtami tváře, jaké byly u ruského dvora. Ty mu předal jakýsi záletný krasavec z carské gardy, kterého využila maminka-lesbičanka k početí syna. Takových lidí je mnoho a žijí zcela jiným životem. Mají svůj tajný svět. Tak vznikl Jura-monarchista. Po revoluci, emigrovali do Jugoslávie, kde pokračovali podle rodinného receptu vařit „rodinnou zavařeninu”. Roku 1922 oženil se s Ruskou. A opět, jeho ženou byla ruská lesbičanka. Sama Nataša nejednou se o tom přeřekla. Nataša přišla na svět teprve 10 let po svatbě a zůstala jedináčkem v rodině. Jedna teta Nataši z matčiny strany rovněž pracovala v radiu Hlas Ameriky ve Washingtonu, neměla dětí. Druhá teta z matčiny strany byla absolutní mrzák, a i její dcera měla šikmé oči, přičemž každé oko hledělo na jinou stranu. Jurijův bratr učil ruský jazyk v Kanadě. S chromou nohou, nikdy nebyl ženat. Druhý bratr - v blázinci. Jediná zelená větévka celého stromu byla naše Nataša... Tu máte dosti zábavnou biografii dnešního náčelníka ruského oddělení Hlasu Ameriky. Po seznámení s biografií Nataši, vidíme pravdivost „Politické závěti” Hitlerovy, v níž psal, že hebrejci jsou traviči všech národů světa. Alespoň rodina Nataši to výborně potvrzuje. Nevolně přichází na mysl otázka: Tak co jsou vlastně hebrejci? Čtyři Natašini synové jsou přesvědčeni, že jsou ze 3/4 hebrejci, ale ve skutečnosti, nemají ani kapku hebrejské krve. Ale budou žít a jednat, jako skuteční hebrejci...

- Co tedy říct o 25 milionech takovýchto hebrejců v Rusku? No právě. To je jedno z tajemstvích hebrejské otázky. Kdo jsou vlastně ti hebrejci? Odkud profesor Janov vzal svých 25 milionů?

V třídě degenerátů existuje takové množství ďábelských kombinací, že sám čert aby se v nich vyznal. Například - věděli jste, že degeneráti adoptují ohromné množství dětí? Stovky tisíc ročně. Tyto adoptované děti nebudou žít v manželském svazku se skutečnými dětmi degenerátů (už jsme mluvili o nenormálních pohlavních vztazích u degenerátů). Tyto adoptované děti, když přijde čas založit svoji rodinu, budou hledat, hledat, hledat mezi svými degenerativními známými, až nakonec najdou partnera, který byl také takovým normálním, adoptovaným dítětem. Tyto nové rodiny budou normální na 100%, ale celé jejich okolí, včetně jich samotných, budou na 100% přesvědčeni o tom, že jsou také degeneráty. A s pěnou na rtech budou hájit všechny degenerační ratolesti svých rodičů i rodičů známých. Vidíte, jak se najednou vše zkomplikovalo? A proto v degenerologii veškerá pravidla a axiomy vždy jsou platná jen na 90%, nikdy na 100%. Jinak děti a vnukové těchto adoptovaných párů budou moci křičet: Ale my jsme ze 100% degeneráti, už v druhé nebo i v třetí generaci ! A podívejte se na nás ! Jsme normální ! Naše děti jsou normální ! Jak nám to vysvětlíte, blízký náš druhu? Ale docela prostě. Každý může rychle udělat prostý test - autoprověrku. Ten, kdo padne do třetího stadia degenerace (vrozené vady), nebo do druhého stadia (psychické nemoci), ví, na čem je. Zbývá zjistit, připadáte-li do prvního stadia degenerace (pohlavní menšiny). V naší pokrokové době různé pohlavní zvrácenosti, pod tlakem degenerativní propagandy televize a masové informace (desinformace), se stávají málem normou. Pozice 69 už se doporučuje ve školách USA jako výtečný antikoncepční prostředek. Mnoho normálních lidí už se začalo tím zabývat. Jak tedy prověřit sám sebe ohledně pohlavních zvráceností? Jednoduše. Zkuste to dělat normálně, jako dělali naši otcové celá staletí, tváří k tvář. Několikrát. Bez představ, že spíte s osobou vašeho pohlaví nebo

se sviní a podobné idiotské věci. Když výsledek bude pozitivní, nemáte se čeho bát. Vám prostě promyla mozek propaganda degenerátů, která vás naučila hloupostem. Rovněž četba rodokmenu není vždy směrodatná. Možná, že vaši rodiče ani neví o tom, že oni byli adoptováni. Pokud výsledek testu na pohlavní normálnost se ukázal negativní, nechť vám pomůže sám Bůh... Dnes už vím, že kdyby Nataša si mne vzala, pro mne bylo by to neštěstím. Porodila by mi několik dětí a pak by - jako většina lesbičanek - mne opustila. Já bych platil na děti alimenty, ona by je vychovávala a štvala proti mně. Svadba s takovou ženou je přestupek. Libovolný spolupracovník KGB by lehce udělal z Nataši dvojitého agenta. Z rozboru krve jejích dětí i jejího muže, zjistil by, že měla děti od různých otců, o čemž její muž nemá ponětí. Při její troufalosti a nestoudnosti, takový obrat by ji donutil dělat, co od ní chtějí. Mohlo by ji platit CIA a dojit KGB. Proto, homosexuálové jsou zlatý důl rozvědek všech zemí světa. V Mnichově, kde bylo centrum ruské emigrace, KGB bedlivě sledovalo všechny homosexuály. Možná byl u nich zaregistrován i otec Meyer, když učil ruštině na amerických školách pro rozvědčíky. I toho bez velké námahy bylo možné udělat ruským agentem, nebo aspoň díky jemu objevit, kdo z budoucích amerických špionů je také pederastem. Za rok, za dva, tito lidé budou pracovat na americkém velvyslanectví v Moskvě a pak taková informace může být neobyčejně užitečná. Dobrá, ukončeme to. Jaké vývody ze všeho plynou? Dnes Moskvu bolí hlava z toho, že Litva vyhlásila nezávislost. Objevil se tam prezident Landsbergis. Jméno nijak litevské, premiérkou je Kazimíra Prunskene. Kazimír je mužské jméno. Rodiče, které předem vědí, že jejich dítě bude homosexuál, dávají jim podobná jména: Viktorie, Kira, atd. Jestliže se žena vyšplhala na premiérku, to podle pravidla bude to lesbičanka aktivního typu. Už v „Protokolech siónských mudrců” se říká: „My jmenujeme do vlády takové lidi, o kterých budeme znát různé negativní věci. A jestli nás přestanou poslouchat, budou přinuceni opustit své posty”. Jak vidíte, dobrá znalost vyšší sociologie může být mocnou zbraní, ale je nutno umět ji používat. Proto na toto téma hovoříme podrobně a za pomoci konkrétních příkladů. Ne zbytečně tuto věc Bible nazývá knížetem světa vezdejšího, Bohem věku

tohoto a knížetem tmy. Rovněž ruské vládě dnes bylo by užitečné dobře znát všechny ty moudré jistoty.

Dal jsem této přednášce název „Klíče Babiho Jara” kvůli celé řadě příčin. Prakticky každý někdy slyšel, že Hitlerovci tam zastřelili 100.000 lidí. Toto místo se nachází na kraji města Kijeva. Ze 100.000 zastřelených necelá třetina byli hebrejci, ačkoliv celý civilizovaný svět z nějakého důvodu oplakává pouze tuto třetinu a úplně ignoruje ostatních 70.000. Proč? Poslední léta se začalo mluvit, jakoby to byla exkluzivně hebrejská tragedie a kromě hebrejců tam nikoho nezabíjeli. Dochází k tomu, že mnozí to už podávají jako 100.000 zabitých hebrejců. S tím se ale spořit nebudeme, řeč půjde o něčem jiném. O tom, kdo a proč se těmi popravami zabýval? Kdo, podle hebrejského účetnictví, v tom Babim Jaru zabil 100.000 hebrejců? Mohu vám odpovědět na tuto otázku. Protože strýc mojí bývalé ženy Vadim Majkovskij byl v době, kdy se popravovalo v Babim Jaru, náčelníkem policie v Kijevě. Mimochodem, on byl polo-hebrejec a polo-blázen. Povím vám celou historii, protože mám informace od rodiny mé bývalé ženy a také z jiných dobře dokumentovaných zdrojů. Například leží mi na stole brožura S. Vladimirova, nazvaná „Zapiski sledovatela gestapo”, vydaná „Sovětským komitétem po kulturních vztazích s krajany v zahraničí”, 1970. V ní se dosti podrobně popisuje činnost blízkého příbuzného mojí bývalé ženy, Vadima Majkovského, náčelníka policie města Kijeva. On nejenom zabíjel hebrejce, ale ještě je předtím okrádal, bral úplatky, při pátrání kradl, zkrátka zabýval se tím, čím se dřív zabývala Kijevská ČK.

Je pravdou, že tenkrát to byli hebrejci, kteří kradli a stříleli goje... Dnes však budeme hovořit o útrapách hebrejců, které jsou popisovány v této brožuře. Když roku 1943 Vadim Majkovskij společně s Němci musel ustupovat, měl u sebe aktovku nabitou briliantami, zlatem, bankovkami cizí valuty, nakradenými u čestných pracovníků hebrejského původu. O Vadimu Majkovském psali také v sovětských novinách „Moskva” r. 1980 a v New Yorském emigrantském „Novém ruském slově” z 17.8.1980. Ve vyšší sociologii to nazývám komplexem Hitlera. Čtvrt-hebrejský Hitler zabíjel hebrejce, polo-hebrejský Majkovskij také zabíjel hebrejce. Ze stejného důvodu. Spočívá to v tom, že jeden jako druhý byli degeneráti a obviňovali své hebrejské geny za tuto degeneraci. Jakoby se hebrejcům mstili za svoji degenerační náchylnost. Dívčí jméno mé ženy bylo Majkovskaja. Její otec Georgij Majkovskij byl polo-hebrejec a polo-bláznivý schizofrenik. Jako dědictví, Alla ve svých 40 letech obdržela od otce zděděnou psychickou nemoc, která má formu menopozní poruchy. Otec Ally, Georgij Majkovskij, měl 6 bratrů. Vadim byl jedním z nich. Druhý bratr byl Boleslav Majkovskis ; protože operoval v Příbaltí, změnil jméno na Majkovskis. Byl sovětským kapitánem. V Novém ruském slově z 29.9.1981 byl dlouhý článek o Boleslavu Majkovskisu, kde se psalo, že zabil 100.000 hebrejců. Takže jeden bratr zabil 100.000 hebrejců a druhý - 100.000 hebrejců. Dohromady mají na účtu 200.000 hebrejců. Další článek o Boleslavu byl z 8.7.1983. Psali tam, že v SSSR ho za nepřítomnosti odsoudili k trestu smrti. Zde, v Americe, ho také soudili, aby ho coby válečného zločince mohli deportovat zpět do SSSR. (viz též sov. časopisy „Otčizna” č. 6, 1983, str.8, dále také „Golos Rodiny”, č. 28, červen 1983, str. 10).

Zkušení psychiatři vědí, že když jeden bratr je psychicky nenormální, obvykle všichni bratři mají jakési psychické sklony. A my vidíme, že i druhý strýc mojí ženy měl komplex Hitlera. Též se někdy nazývá komplexem Torquemady. To proto, že ve středověku španělskou Inkvizici vedl generál Tomas Torquemada, polo-hebrejec. Kolem něho byli Hebrejci-kovertité a polo-hebrejci, stejně jako muži kolem Hitlera. Ty samé paralely. Tatáž železná zákonitost vyšší sociologie. Torquemada, je pravda, dosáhl vyhnání hebrejců ze Španělska téměř na 500 let, o čemž

mohl Hitler pouze snít... --A nyní, vraťme se k mé ženě. Musím uznat, že po 20 let byla velmi, velmi dobrým člověkem.

- Vy chcete říct, že bionegativnost je možné skrývat celých 20 let? Je to možné. Dokonce velmi lehko. V tom je všechna ta složitost. Kdyby ze samého začátku byla nějaká chudinka nebo prevít, tak už dávno bylo by vše jasné...

- Grigoriji Petroviči, to znamená, že jste žil 20 let s bionegativní ženou a nic jste nepodezříval? V tom je ta složitost problému. A proto bohoslovci říkají, že ďábel přichází neslyšnými kroky, ďábel vše dělá potmě, zezadu a obráceně. My slovem ďábel chápeme vyrození, tedy degeneraci. Nejednou se mne lidi ptali : „Jak jste se mohl takhle nechat napálit?” Odpověď je prostá - muž i žena mohou dlouho skrývat proces degenerace. Někdy tak dlouho, že se to projeví až na dětech, a i to, obvykle až během pohlavního dozrávání. Ale končí to vždycky špatně. Zabývám se vyšší sociologií a měl jsem možnost pozorovat to v mnohých případech. Mluví se dnes o genetickém fondu ruského národa, o tom, že revoluce stála ruský národ 60 milionů životů, že sovětská vláda byla přímo genocidou ruského lidu, masovým vražděním. A to při nejmenším 10x převyšujícím mythický hebrejský holokaust, o kterém hebrejci hystericky křičí už 50 let... Ale o tom, že hebrejci zahubili 60 milionů nejlepších ruských lidí, nemukne ani jeden hebrejec... A navíc, 25 milionů hebrejského bionegativa, to je tajné nebezpečí pro genetický fond Ruska. To je degenerativní jed, který neviditelnou cestou rovněž hubí ruský národ. Například já, normální a zdravý ruský člověk, v 60 létech se ocitám bez rodiny, bez ženy a dětí. Můj rod končí. Kolik takových rodů bylo a ještě bude zrušeno vinou 25 milionového bionegativa? Můj osobní případ není problém, je to jen osobní drama. Ale vynásobeno 25 miliony bionegativů, osobní dramata se stávají celoruským problémem.

- Podívejte se na Polsko, tam už není koho zachraňovat. Vždyť tam bylo okolo 7 milionů hebrejců, na tak malý stát. Kolik zbývá na polský národ? Skutečně, je to problém. Mně říkal polský polo-hebrejec, že prakticky všichni Poláci mají částečně hebrejskou krev. Sice zpívají „Ještě Polsko ne zhynulo”, ale 7 milionů během celých 200 let, to nejsou žádné chuchry-muchry... Mohou se zeptat: jak jste se mohl dvakrát dát napálit? Poprvé se svou "ideální" nevěstou, ale potom znovu, se svou "svatou" ženou? Ale prostě. Podle statistiky dr Kinsey, každá druhá žena je bionegativní. Mně se povedlo dvakrát vybrat z té čertovy poloviny. A po třetí už nebyl čas vybírat. Se svou druhou ženou jsem prožil 3 roky před svatbou. Zdálo by se, že jsem vše prověřil. Když jsme se seznámili, bylo jí 19 let, mně 35. Věkový rozdíl 16 let. Ale to, co mi už tehdy dělala, jsem se dozvěděl až 35 let později. Ženy umí krýt své nedostatky.

- Grigoriji Petroviči, otázka z medicíny. Když tedy příslušela k bionegativu, takové mívají sklon k orálnímu sexu. K čemu tedy potřebovala vás, normálního člověka? Proč se vaše manželství rychle nerozvalilo, jako u jiných degenerátek? To je dobrá otázka. Ve vyšší sociologii vždy převládá pravidlo 90%. Výjimky existují vždy. Mnohé už jsme prostudovali, ale ještě víc nám zbývá znát. Vzpomeňte si, už jsem vám povídal, že by nebylo špatné udělat tabulku kompatibility degenerativních typů a prostudovat všechny ďábelské kombinace. Lesbičanky mohou být aktivní i pasivní. Mohou být neskryté, latentní i potlačené. Některé minetčice nemohou žít bez orálního sexu, jiné to mohou dlouho skrývat a potlačovat v sobě. V mém případě zřejmě to bylo takto: Alla byla lesbičankou pasivního typu s náznakem masochismu. Takový typ laskavé ženušky-kočičky lze lehce brát za čistou minci. Možná že, jako masochistka, dokonce pociťovala jakési uspokojení, že neuspěla v životě, že padla na normálního muže... Abych to zkrátil, moje Alla byla už od svých 16 let lesbičankou. Homosexualita se projevuje velmi brzo. Tehdy její družkou byla polo-hebrejka Nataša Kušnýr. Byly to kamarádky ze školy. Jejich rodiny se také přátelily. Přičemž Nataša Kušnyr velmi bedlivě skrývala, že je polo-hebrejkou.

Když jsme se s Allou seznámili, ptal jsem se jí: „Nataša má takové divné jméno, Kušnýr. Její otec byl snad hebrejcem?” Alla mi tehdy odpověděla: Co tě napadá, vůbec ne. Je Ruska.

- Ale, Grigoriji Petroviči, proč taková bionegativní holka potřebuje se vdávat za normálního člověka? Mohla si vzít nějakého hebrejčíka a žili by spolu šťastni... Na to mohu odpovědět: To sám čert ví!!! Ona byla tehdy studentkou City College v New Yorku, já jsem začal psát svoji druhou knihu. Když jsme se brali, začínali jsme, jak se říká, od píky. Takže se domnívám, že žádný materiální zájem neměla. Jistě věděla, že je líp mít děti s normálním, zdravým člověkem, ale to jí nevadilo, aby v 18. létech nezkoušela orální sex s Rurikem Dudinem, který rovněž světu skrýval, že je polo-hebrejec a polo-pederast.

- Zde s vámi, Grigoriji Petroviči, nesouhlasím. V té době jste už byl známým spisovatelem. Podle vaší knihy natočili 3 filmy. Jezdil jste po bálech v černém smokinku elegantním sportovním vozem Lincoln-Continental, který se otvírá nahoru. A nechodil jste do práce, žil jste z honoráře vaší první knížky, která byla bestsellerem. A už jste připravoval další. V jejích očích jste byl umělcem se zářnou budoucností a navíc svobodný. Myslím, že z její strany to byl typický sňatek z vypočítavosti. Nevím, nevím. Možná... Co ale pojilo Natašu Kušnýr, Allu a Ruríka Dudina? Krevní příbuznost. Totiž přesněji, příbuznost s nemocnou hebrejskou krví. A hlavně, homosexualita. Po třech letech našeho společného života, Alle bylo už 21 let, ona mi najednou povídá: „Hele, buď uděláme svatbu, nebo se rozejdem. Já musím přemýšlet o svojí budoucnosti.” V té době jsme každý week-end chodili po bálech. V New Yorku tenkrát ještě bylo plno Rusů. Na bálech se mládež seznamovala a tvořily se páry. Ani já, ani ona jsme za ty 3 roky nikoho sobě bližšího nenašli a tak jsme se rozhodli se vzít. Poprvé jsem se sakramentsky spálil na šlechtičně-lesbičance, zatímco matka Ally je prostá ukrajinská kolchoznice. Ta musí mít genetiku v pořádku, myslel jsem. Jenže vyšlo z toho, jak vidíte, čert ví co. Nepřeju to nikomu. Škoda jen, že se mi to vyjasnilo velmi pozdě, příliš pozdě...

- Kdyby dnes v Rusku přišli k moci lidé, kteří myslí na budoucnost, udělali by celostátní statistické šetření právě těch 25 milionů bionegativních lidí. Ano, máte úplně pravdu. Právě za tím účelem dělám tyto přednášky.

Podávám klinickou historii nemoci, dávám jí název a podrobně vykládám celý průběh této nemoci. Na neštěstí tato nemoc probíhá nějakých 20-30 let. Výsledky lze pozorovat teprve po dlouhé době. Shromáždil jsem pečlivě dlouholetou sbírku a analýzu všech získaných informací. Lidská paměť je nedokonalá, proto 40 let trpělivě jsem sbíral materiály, zapisoval do kartotéky a soustavně třídil. Díky tomu, získal jsem obšírný archiv a domnívám se, že můj archiv by mohl být zlatou žilou pro seriozní sociology. Tož tedy, muž mojí tchyně byl polo-hebrejec a polo-potřeštěný. A pouze 25 let poté se dozvídám, jak tomu vlastně bylo. Tchyně pracovala zde v Americe v továrně na zápalky. Byla to strašně namáhavá práce. Ostatně, pracovali v ní prakticky pouze Rusky. Vracela se domů tramvají v 11 hodin večer a proti ní sedávala druhá taková ruská žena, která mi tohle všechno mnoho let později vyprávěla: „Vaše Evženie Pavlovna sedávala a stále plakala. Jeden večer, druhý, i třetí. Nevydržela jsem to a ptám se: Madam, proč stále pláčete? A Evženie Pavlovna odpovídá: Jak bych neplakala, když můj muž je blázen?” Tyhle věci se bedlivě skrývají, maskují. Když jsem se ženil s Allou, to už jsem začínal chápat, že existují normální kandidáti na ženění, ale též nenormální. Tehdy jsem myslel, že když už s ní žiju už 3 roky a vše po sexuální stránce vypadá normálně, ona musí být taky normální. Její prostřední sestra Míla ani se nedočkala svých 18. let a už se vdala. To také, jakž takž, se zdálo normální. Mladší sestra Halina od svých 13. let prožívá románek s černouškem. Dokonce takový románek, že nejednou přívedla svou matku k srdečnímu záchvatu. Takže, tak trochu, v sexuální rovině vše funguje. Ba i u tchyně: veřejně žije s arménem. Po sexuální stránce tedy jak tchyně, tak obě sestry Ally jsou celkem normální. Avšak teprv za 7 let se zjistilo, že obě sestry Ally byly lesbičanky. Šídlo v pytli neutajíš, jenže vylezlo to na povrch, bohužel, až značně později.

- V tuto chvíli možná sedí v moskevském bytu polo-hebrejci-inteligenti a dejme tomu, dívají se na vaši přednášku v televizi. S úsměškem si řeknou: „Je jasné, že ten člověk se mýlí. Hele, my žijeme spolu už 10 let, máme se rádi a nic podobného nás netrápí. To vše jsou hlouposti, plané domněnky kabinetního profesora, který nemá nic lepšího na práci. Co na to odpovíte? Co je to 10 let? U mně doma bylo vše v pořádku 20 let... Existuje pořekadlo: „Kuřata počítej na podzim”.

Vraťme se k našim kuřatům. Když jsme se vzali, Alla mi tvrdila, že je "svatou ženou". Později se zjistilo, že tomu tak nebylo. Podle dokladů, Alla se narodila 25. prosince 1934, kdy v Německu jsou Vánoce. V Německu takovým dětem říkali vánoční děti. Jenomže moje tchyně, když ještě žili v Německu, tedy v letech 1945-1948, při vystavování dokumentů, omladila sebe i všechny své dcery. Tímto způsobem, Alla byla omlazena o jeden rok. I den narození byl změněn na den vánoční, protože se předpokládalo, že takové děti jsou v životě šťastné. Jak jsem už říkal, milencem mé tchyně byl armén Aram Safarian. Zeptal jsem se Ally, proč se tvoje matka za něj nevdává? Kde je vlastně Aramova žena? Prý žije v blázinci, proto se s ní nemůže rozvádět. Nakonec prožila tam celkem 23 let, tam i zemřela. Byla to polo-hebrejka. Později jsem se dozvěděl, že sám Aram není armén, ale arménský hebrejec. Jméno Arama bylo Safarian, hebrejského původu, od slova šofar, což je speciální roh, do kterého rabíni troubí o velkých svátcích. Všichni hebrejci dobře vědí, co je to šofar. Aram také ve skutečnosti nebyl Aram, ale Abram. Zcela poctivě mi vše vyložil. Jeho ženou byla Lubočka Cigunová. Brali se dost mladí, jemu bylo 20 let. V Rostově na Donu. V Rostově žilo mnoho hebrejců i arménů. Otec Lubočky byl bohatý kozák z Novočerkasska. Já sám si pamatuju, tam všichni znali Cigunovskou burzu se dřevem. Byla tam dokonce i železniční zastávka. Takže, hebrejka se vdala za bohatého kozáka. Narodila se jim dcerka, polo-hebrejka Luba. Ta, když přišla řada na ni, měla dvě děti. A čím to vše skončilo? 23 roky v blázinci. Jen tak ze zájmu, sedl jsem a vypočítal, kolik to stálo americkému daňovému poplatníku. Jejích 23 let v blázinci stálo přes milion dolarů.

- Mnozí lidé mohou říct: „Dobrá, žijí bionegativní lidé, dělají různé pokusy v posteli. Bůh jim dopřej. Co je nám do toho?” Bůh jim dopřej, říkáte? V současnosti chodí po Americe nemoc AIDS a každý její nositel, než umře, stojí systému zdravotnictví nejmíň 150 000 dolarů. Je otázkou, kolik musí vyhodit z kapsy americký farmář, aby zajistil každého takového bionegativního člověka, než odejde ze života? Kolik stojí všechny tyto homosexuální hry a zábavy bionegativních lidí? Kdo

je musí platit? Je vidět, že tito bionegativové prostě okrádají normální lidi. Kdyby byly přijaty při vstupu do manželství správná řešení jak normálními lidmi, tak i bionegativy, počet bionegativů by poklesl a stát by ušetřil kolosální sumy. --Když jsem pochopil, že moje žena začíná blbnout, zatelefonoval jsem Aramovi a ptám se, jak vše probíhalo s nemocí jeho ženy. Chtěl jsem vědět, co mohu čekat v budoucnosti. A on vyprávěl: „Jednou spím a zdá se mi, že prší. Budím se. Nade mnou stojí moje Lubočka a sype na mne hrubou sůl, jaká se používá na silnicích v době náledí. Ptám se: Lubočko, co děláš? A ona odpovídá: Chci tě zaříznout. A abys nesmrděl, tak tě nejdřív posolím...” A ještě mnoho podobných historek... Když bylo Alle pouze 16 let, měla už druhou lesbickou družku Ludočku Bogenovou. Později, ve věku 32 let tato Ludočka začala ztrácet rozum a stávala se z ní absolutní schizofrenička. Už 25 let žije na wellfare ve See-Cliffe. Bohudíky, nevdala se a neměla děti. Roku 1973, když mi bylo 55 let a Alle 39, Alla náhodně otěhotněla, skončilo to však ztrátou plodu. Tolik let jsme už prožili spolu, lidi nás pokládali za ideální dvojici. A najednou taková rána osudu... Brzo poté Alla začala škemrat: „Gríšo, ty jsi starší, jednou odejdeš ze života a já zůstanu zcela sama... Adoptujeme dítě.” Zauvažoval jsem a bylo mi jí líto. Podepsal jsem veškeré nutné dokumenty, ale ona i zde všechny udivila, vzala si pětiměsíční děcko z Libanonu. Malinké arabátko. Chlapeček byl nádherný: zdravý fyzicky i duševně. Byl jsem tomu radši, než kdyby byl můj vlastní, protože tehdy jsem už věděl, že mít ho s ní, čekal by nás jenom zármutek. Chlapečka jsem měl strašně rád. Mezitím Alla začala ztrácet rozum. Nakonec, utekla z domu a ukradla dítě. Ještě jednou upozorňuji, že v mém vyprávění nechci přitahovat pohled na mou osobní tragedii, která není důležitá, nýbrž na problém 25 milionů bionegativů v Rusku. Podobné "štěstí" zaručuji většině zdravých lidí, které nalítnou na některého z 25 milionů hebrejských bionegativů. Pro oblíbence mystiky mohu dodat toto: Alla definitivně ztratila rozum a utekla ode mne 31. října 1976. To je v Americe svátek nečisté síly, den Halloween. Den před Dnem Všech Svatých.

Když se rozhodla utéci, seděla přede mnou, celá se třásla, něco brebtala... Povídám jí: „Allo, víš, který máme dneska den? Den všech nečistých sil”. V tu chvíli, Alla jakoby zešílela. Něco podobného se stalo s ženou knížete Tolstého, velikého pravdo-hledače země ruské. Oba ve stáří onemocněli duševní poruchou klimakterického věku. Buď ona uprchne z domu a vrátí se, nebo on běží z domova a vrací se. Neustále ukrýval sám před sebou pušku, aby se nezastřelil, a provazy, aby se nepověsil. V posledních letech života Tolstého, Jasná Polana byla úplným blázincem.

- Zde je obdoba s Dostojevským. Jestliže mladý Dostojevský byl revolucionář a buřič, tak díky převýchově pomocí práce začal psát bohumilé věci. To jest, prošel trnitou cestou od ďábla k Bohu. S knížetem Tolstým to bylo obráceně. V mládí psal bohumilé věci a později už pracoval pro ďábla. Ano, ano. Já používám osobní zkušenost, byť je jakkoliv hořká, abych udělal principiální vývod, který může posloužit i jiným lidem. Potom od roku 1976 do roku 1979 jsme žili ve dvou domech. Já jsem zůstal zde v New Yorku, Alla koupila dům v See-Cliffe a odjela. Na návštěvu k nim jsem jezdil málo. Abych se přiznal, jezdil jsem tam jen kvůli Andruškovi. Vždyť chlapec byl v rukách psychicky choré ženy... První příznak této nemoci u žen, je pathologická nenávist k muži. Muž se stává nepřítelem číslo 1. Snaží se mu dělat různé nepříjemnosti, stále provokuje na skandál. Stává se, že muž ženu zabije, nebo obráceně. Všichni naši přátelé četli moje knihy a věděli, že se zabývám problémem degenerace. A ona se stále více a častěji stýkala s našimi přátely. Jelikož sama byla degenerátkou, ona výborně znala jejich slabá a bolestivá místa. Když zesílila její nemoc, brala telefon, zvonila známým a říkala jim, že je všechny nazývám degeneráti, prostě, dělala jim svoje vývody z vlastního pozorování, o čemž jsem nic nevěděl. A potom mne informovali, že celý See-Cliff mne bojkotuje... V hlavě se jí vše převrátilo naruby. Jestliže dříve byla samá dobrota, nyní byla samá podlost. I její matka říkala: Dřív byla Alka na mne hodná, teď je strašně lakomá. Ptal jsem se tenkrát doktora Olega E. - psychiatra: „Co je známo o klimakterických poruchách?” Odpověděl mi: „To je involutorní psychóza”. Involutorní, to znamená vývoj nazpět. Jako u minetčíků, je 69 způsobů být nešťastný. Jenomže, za hříchy jednoho

doplácí oba, a do jisté míry, ten druhý je zdravý člověk. Jedovaté houby obyčejně rostou v kruhu, ruský lid to nazývá "vědmin kruh”. Jakmile jsem si začal pozorně všímat toho, co se dělo kolem mojí ženy, nebo spíš kolem mojí tchyně, viděl jsem samé vědmí kruhy. Nazval jsem je kruhem SKODlivých. Sexuální Klub Orálních Dam. U mužů je něco podobného. Schází se v jakémsi těsném kruhu lidí, kteří dávají přednost orálnímu sexu a žení se s hebrejkami. Je to jakési tajná společnost. Dámy, které mají radši anální sex, podle pravidla žení se s armény, a také tvoří svoji tajnou společnost. Když jsem vzal do úvahy ty dámy kolem mojí ženy a mojí tchyně, většina z nich preferovala podobnou sexualitu. Povídám vám o tom, jelikož přemýšlím o 25 milionech profesora Janova. Právě zde se nachází genetické nebezpečí pro Rusko a ruský lid. Zajímavé na tom je i fakt, že Alla úzkostlivě skrývala, že je ze čtvrtiny hebrejkou. Když ztratila rozum, stala se z ní... Nemám rád toto slovo, ale změnila se v odpornou židovku. Tak ke stáří může se projevit byť jen čtvrtina hebrejské krve. Jestliže myslíme, že čtvrtina krve nic neznamená, tak se hluboce mýlíme. Nezdravá krev, jako jed, je vždy silnější, než zdravá krev. Jak vidíme na příkladu Ally, bohužel se to potvrzuje v životě. --Ale v Babim Jaru zvučí kulomety... To Vadim Majkovskij, polo-hebrejec a idealista-schizofrenik, zabíjí sobě podobné. Zabíjí takové, jako skrytá polo-hebrejka Nataša Kušnýr, takové, jako jeho neteř Alla Majkovskaja, dříve Klimová. Takové, jako pederast, minetčík a polo-hebrejec Rurik Dudin. Vlastně, všichni citovaní byli z Kijeva. Vlastně všichni tihle utekli od Babiho Jara. Zachránili se. Tady máte klíč k Babi Jaru. Proč to všechno takto probíhá? Je to tragedie, je to vražda, ale současně, je to pořád ten samý had, který požírá vlastní ocas. Když Alla požádala o rozvod, obrátila se k advokátu-hebrejci Silversteinu, s kterým kdysi pracovala v jedné advokátní kanceláři jako tlumočnice, a o kterém mi tehdy řekla, že je pederast, oženil se s lesbičankou a adoptoval dvě děti. Obrátila se k němu i potom, když uregulovávala adopci Andruši. Tehdy jsem jí říkal : Nějak nedobře se nám to daří. Adoptujeme araba, vyřizuje to

advokát-hebrejec. Před rozvodem požádala Silversteina, aby jí poradil advokáta na manželské spory. Hebrejec-pederast povinně doporučuje druhého hebrejce a nutně též pederasta. Když začal soud, nový advokát, hebrej a pederast, když viděl, že soudce je ital, prohlásil: „Tento soudce nám není sympatický”. Sezení bylo přeloženo na druhý den a když jsem přišel, viděl jsem, že tentokráte byl soudcem Aaron Goldberg... Ještě před začátkem jednání napsala affedevit - oficiální prohlášení, ověřené notářem, v kterém prohlásila, že jsem antisemita. Za prvé, ovlivnit soud je přestupek dokonce i podle amerických zákonů, přesto svého tím dosáhla. Dítě jí zůstalo... Ačkoliv, ze strany soudce došlo také k přestupku, protože překrásný, zdravý chlapec byl svěřen do rukou psychicky choré ženě. Přičemž tento starý hebrejec, soudce Aaron Goldberg, dávno už nedělal rozvodové procesy a musel dobře vědět, co je taková klimakterická porucha. Ale hebrejcům stačilo uslyšet, že jsem antisemita a tím vše bylo rozhodnuto... Mohl jsem ovšem prohlásit soudu, že předáním zdravého chlapce psychicky nemocné ženě nejenže přestupují zákon, ale i sympatizují s její rodinou a příbuznými, vrahy hebrejského národa v Kijevě a baltských zemích. Tehdy by matka, rozená Majkovská, dítě neuviděla víc, jak svoje uši. Ale mně by ho stejně nesvěřili, protože jsem byl prohlášen za antisemitu. Dítě by dali do dětského domu, odtud by ho dostali do rukou jiní hebrejci... Není o tom pochyb. Dobré dítě, svěřené k opatrování, tehdy v Americe stálo přes 25 tisíc dolarů. Ale kulomety jak šicí mašina střílely v Babím Jaru po podobných Silversteinech a Goldbergech... Ostatně válečný zločinec Vadim Majkovskij byl za sovětské vlády taky advokátem... Takže, kdo tam střílel a na koho? Všechno to bylo sebevražda nemocného národa... Po rozvodu, moje Alla se znovu vrhla do lesbiánství. Dělala to s naší dobrou známou Lenočkou Milčinou. Lenočka byla už z třetí emigrace. A také byla čtvrt-hebrejkou. První její muž byl hebrejec, ředitel velkého podniku. Ona byla zaměstnáním veterinářka. Muž ji opustil. Pokusila se o sebevraždu, trávila se...

Už 17 let předtím, pokoušela se o sebevraždu. Prostě, byla hotová psychopatka. Její druhý muž byl také hebrejec. Mně její muž vyprávěl, do nejmenších podrobností, že Lenočka byla lesbičkou a sadistkou. Tehdy jí bylo 28 let, mužovi okolo 50. Ale i on se s ní nakonec dal rozvést. --Mezitím potrhlá Alla opět se vdala, za polského hebrejce Richarda Janina, kterého sama předtím nazývala pederastou. To vše mi říkala jeho první žena Lila, dcera známého básníka Vaňky Jelagina, pederasta a minetčíka. Skončilo toto manželství tím, že nebohý Janin řekl Alle, že jeho první žena Lila, čtvrt-hebrejka, byla polo-degenerátkou, zatímco ona, Alla, je degenerátka úplná. Poté jí plivnul do tváře a odešel z domu. Brzo nato skončil sebevraždou: spolknul hrst tabletek na spaní a oddal se konci. Oni byli oddáni, aby manželství vytrvalo, v křesťanském duchu, v kostele "Spása na slzách", který stojí na břehu v See-Cliffe, neboli, jak se dnes říká, v Sodomkino. Neutěšená vdova Alla nebyla ani na pohřbu svého druhého muže. Noví Sodomkiňáci se křižují a vzdychají: „Och, Bože, Bože, co všechno se děje na tom světě...” A děje se dost. Normální člověk dobře chápe, že v případě pozdních manželství, obzvlášť po 50 letech, na trhu mnoho dobrých ženichů a nevěst nezůstalo. Zůstal jen brak. Jen nenormální to nechápe... Po třetí bláznivá Alla se provdala za arména jménem Hačik, povoláním pekař pizzy, nezaměstnaný pekař, žijící ze subvencí pro nezaměstnané. S Hačikem se opět slavnostně vdávala, tentokrát v chrámu arménské křesťanské církve města New York. Jenže Hačik jí sloužil pouze jako maska. Tou dobou totiž Alla chodila už s jinou lesbičankou, Valjou. Ostatně i Hačik, arménský hebrejec, se zřejmě zajímal ani ne tak o Allu, jako o jejího adoptovaného syna Andrušu. Potom Alla někam zmizela. Její matka tvrdí, že Alla se přestěhovala do Evropy, ale moji známí říkají, že ji zavřeli do blázince. V Babím Jaru zvučí kulomety... To strýc Ally, Vadim Majkovskij, náčelník policie města Kyjeva a zamaskovaný polo-hebrejec, účtuje se svými příbuznými. Vše tohle se zve komplex Hitlera: sebevražda nemocného národa.

V jedné z našich minulých přednášek jsme si vzpomněli na štíhlé, modrooké izraelské blondýny, kteří vnějším vzhledem se podobali spíše ideálním árijcům, než hebrejcům. Jak to vysvětlit? Svého času, v letech 1936-1945, Himmler organizoval zvláštní plán, který se nazýval Lebensborn (zdroj života), v kterém chtěl obnovit árijskou rasu. Co vlastně dělali? Vybírali geneticky zdravé Němky k roli matek budoucího genetického fondu ideálních árijců. Otevřeli několik sanatorií a rekreací v hezkých podhorských dolinách, pokrytých staletými doubravami, kam do skvělých podmínek umístili tyto Němky. Tam je spárovali s podobnými ideálními muži. Tito muži byli podle pravidla Esesáci, přičemž NIKOLIV z politické policie, ale z fronty. Byli to zasloužilí, odvážní, geneticky zdraví vojáci. Jezdili z fronty na dovolenou, kterou trávili s těmito ženami v rekreačním středisku Lebensborn. Výsledkem byly děti, které podle plánu vedoucích programu, měly se stát zlatým genetickým fondem árijského národa. Ke konci války, v Německu bylo už takových dětí přes 10 tisíc. Žily v speciálních dětských domech; část z nich potom byla dána k adopci. Po německé kapitulaci všechny tyto děti někam beze stop zmizely. Nejprve o tom málokdo věděl. Bylo to přísně tajeno, ale potom se přece jen veřejnost dozvěděla... Četl jsem v jednom americkém časopise, že všechny tyto děti byly zabrány americkou okupační armádou hned po německé kapitulaci, a později byly všechny děti dopraveny do... Izraele. Nic nového pod sluncem. Už v bibli najdete podobné historky.

Například, jak hebrejci podstrčili děcko neplodné dceři faraona a jak z něho vyrostl výtečný Mojžíš, který později se stal nepřítelem faraona, okradl egypťany a na poušť odvedl hebrejce a k nim připojené egyptské degeneráty. Takovými fíglemi-miglemi oni se zaměstnávají od věků-věkův. Poslední velký skandál byl v Brazílii, kde pochytali stovky dětí. Brazilci jsou, normálně, zdraví a krásní lidé. Aféry se ujmul Interpol a rychle se zjistilo, že stopy vedou do Izraele. Našli tam mnoho z těchto dětí. Byl to skandál... Izraelci museli vrátit aspoň ty děti, které se podařilo identifikovat. Tak jen opakuji, podobnými věcmi hebrejci se zabývají už od dob biblických.

Grigorij Petrovič, já jsem osobně znal přesvědčeného sionistu, byl to dvoumetrový chlap s modrýma očima a vlasy jako pšenice. Ve svém domě si sám všechno zařídil, od střechy do sklepa. Strašně pracovitý chlap. A přitom zažraný sionista. Ženatý s typickou hebrejkou, o dost starší než on. Koukal jsem se na něj a říkám si, jak to, že mu nikdo neřek, že je adoptovaný? Podle složení těla, záliby v manuální práci atd, vždyť to bylo jasné jako den... Ano, ano. I já mohu na osobním případě potvrdit totéž. Jedna hebrejka mne prostě požádala, abych jí takhle udělal děcko. Bylo to roku 1958. Tehdy jsem byl vědeckým spolupracovníkem - v Americe se říká konzultantem - tak zvaného Corneilského projektu při Medicínském Centru Corneilské university. V Mnichově byl Harvardský projekt, v New Yorku byl Corneilský. Také v oblasti psychologie. Byla to kolosální nemocnice-výzkumné centrum, sestávající se z několika krásných mrakodrapů. A tam se pracovalo na našem projektu. Na York Avenue a 69.street, vedle byl štáb FBI. Se mnou pracovalo ještě 20 lidí. V naší skupině byla sekretářkou velmi hezká hebrejka. Práce byla vyčerpávající, takže jsme často dělávali break a popíjeli kafe. Hodina práce, 10-15 minut přestávka. Měl jsem vlastní kancelář, kde jsem diktoval na magnetofon. A ona přicházela o přestávce na kus řeči. Nejprve jsem ani nevěděl, že je hebrejka, tvářička jak andílek, podobná více na islanďanku, než na hebrejku. Nejen že měla vlasy téměř bez barvy, ale i neuvěřitelně průzračnou kůži, každá žilka málem byla vidět. Velmi krásný obličej, a ta postava, Bože můj...! O přestávkách jsme si často povídali. Povídali... Bylo jí 20 let, jejímu muži 32. Muže měla mladého a velmi krásného, takřka na 300% semita. V dobrém smyslu slova. Podobný na Asyřana. Právě tam někde hebrejci

umisťují původ svého národa. Měl kučeravé vlasy. Na pohled, absolutně zdráv. Krásný sportovní typ. V čem přitáhl moji pozornost, bylo jeho auto. Přepychová sportovní Mercedeska. Musel tedy být bohatý. Oba byli zdraví, mladí, zajímaví... Ale najednou, během pauzy, sekretářka zašla ke mně a začala si stěžovat. Že s mužem chtějí mít děti, a že se jim to nedaří. Už prý pomýšlí na to, otěhotnět s jiným mužem. Přičemž nemluví o inseminaci u doktora, ale přímo do očí se táže: „My s mužem jsme se rozhodli, že budu mít dítě od jiného muže. Řekněte mi, prosím, co o tom myslíte?...” Nic podobného jsem nečekal, zarazilo mi to dech, odpověděl jsem zmateně. „Skutečně, je to složitý problém. Nevím, co bych řekl.” Ale ona vede svoje. „Tak o tom přemýšlejte. Příště mi to řeknete.” V medicínském prostředí se lidi moc neostýchají mluvit o takových věcech. A já přemýšlel... Nehezká situace. Oni se možná za 5 let pohádají, ve vzteku mu možná řekne: „Syna mám od Klimova... ” A za mnou s revolverem po New Yorku bude běhat ten hebrejec... Ještě horší je pocit, že jde vlastně o nečistou záležitost. Druhý den v práci, dělám jakoby nic. Ale ona nezapomněla... A znovu ke mně. Se stejnou otázkou... Nakonec, rozpačitě jsem jí odmítl. Na toto téma bych mohl mnoho vyprávět. Vždyť mnozí hebrejci pouze si představují, že jsou hebrejci. Do značné míry jsou vlastně umělý národ. Jak jsem psal už v knize „Mé jméno je Legie”, hebrejci jsou směsí degenerátů ze všech těch zemí, kde se hebrejci motali během 4 tisíc let. Přičemž je to permanentní směs. To je to, co filosof Berďajev nazýval spolkem Satana a Antikrista. Antikrist, to jsou hebrejci, a Satan, to jsou degeneráti z obklopujícího prostředí. Jenomže degeneráti obtížně prodlužují, regenerují svůj rod. Odtud je jejich ruské pojmenování vyrožděnci, výrodci. Jejich sexuální zvyky jsou výborně popsány s ruském mate, slangu spodiny a kriminálníků. Vždyť oni doslova dělají to, o čem sprostě pokřikují výrostci u paneláků. Proto, jestliže degenerát-hebrejec se rozhodne ke svatbě s místní tuzemkou, tak ona, coby normální člověk, nedokáže po dlouhou dobu oceňovat jeho pathologické orgie. Pouze čerstvě upečená místní degenerátka-tuzemka ho uspokojí. Degenerativní hebrejská sekta už tisíce let, jako houba, vsává do sebe všechny čerstvě upečené místní degeneráty-tuzemce. Její funkce je být celosvětovou stokou, která odvádí odpad všech národů

světa. Přesněji, sbírá odpad ze samých vršin všech národů světa. Protože degenerace jde vždy s vrchu níž. Ryba začne hnít od hlavy. Otevřete bibli. Praotcem všech hebrejců byl Abrahám. A co udělal, na prvním místě, když přicestoval do Egypta, co udělal nejdřív? Nabídl faraonovi svou ženu. Nikoliv nějakému prostému Egypťanovi, ale přímo faraonovi. Je to podrobně popsáno v bibli. Později, ten samý Abrahám podstrkává tu svoji ženu už jinému králi... Nebo biblická Kniha Ester. Strejda Mardochej nabízí svoji neteř (ženu? sestřenici? a možná jedno i druhé i třetí?) perskému králi. Výsledek - 75 tisíc Peršanů zabito. A dodnes operace Ester je nejveselejší svátek u hebrejců. Purim! Tancují z zpívají!... --Dovolte, abych se vrátil k případu hebrejce-monarchisty Konstantina Meyera-Mejeroviče. To byl pokřtěný hebrejec a pederast. Jak často dělali hebrejci-konvertité, oženil se s ruskou ženou. Co to bude za Rusku, už víme. A skutečně, byla lesbičankou typu minetčice. A nyní záhada, proč její syn Jurij Konstantinovič Meyer, se absolutně nepodobal otci hebrejci, vypadal spíš na klasického carského oficíra? Dá se to vysvětlit tím, že jeho ruská matka měla ho ne s mužem-hebrejcempederastem. Ona věděla, k čemu by takové hokusy-pokusy vedly a své děti dělala s oficíry, kteří se točili kolem ní u dvora v Peterburgu. A tak se narodil Jura Meyer, který celý svůj život se pokládal za polo-hebrejce. Monarchista, kterého tisknou v „Novém ruském slově”, po otci polo-hebrejec... ale hebrejské krve v něm není ani kapky. Navzdory tomu, nehledě na matčiny pokusy, vyrostl z něj pederast. Nepomohly mu matčin recept na snížení degenerace ze 100% na 50%. Když je matka degenerativní, ať má děti s kým chce, šance, že z nich budou degeneráti je mnohem vyšší než 50%. Takový je zákon: shnilá krev, podobně jako jed, je silnější než zdravá krev. A historie se opakovala ještě jednou. Jurij Meyer - monarchista a pederast, rovněž se ženil na ruské lesbičance a s dítětem se to zopakovalo. Měla dítě, Natašu Meyer, ne s mužem, ale s nějakým Jugoslávcem. Tenkrát žili v Bělehradě. Dobře jsem tu rodinu znal. Nataša byla podobná své matce, s otcem neměla ani jednoho rysu. Nemuseli jí to rodiče přiznávat, sama to uhádla. A znovu se opakuje ta samá historie. Ačkoliv ji matka měla s normálním

Jugoslávcem, z Nataši vyrostla lesbičanka. Otec se pokládá za hebrejce. Ona rovněž se domnívá, že po otci má hebrejskou krev. Ale nemá, a tak to běží už v třech pokoleních... V našich předešlých lekcích o homosexualitě jsme už hovořili o tom, co samy lesbičanky tvrdí a co málokdo ví, jak je homosexualita silná vlastnost. Když nějaká lesbičanka si vezme normálního muže, vždy to špatně končí. Pro oba. Pouze když si vezme pederasta, manželství se víceméně udrží. Všechno tohle dobře znala mladičká lesbičanka Nataša Meyerová, přesto sama sebe klamala se mnou. Klamala se, klamala, ale nakonec pochopila, že je to zbytečné. Než se stala Nataša mojí nevěstou, stále mi říkala: „Já se bojím... víš, já měla dřív velikou lásku... A bojím se, že by se mohla vrátit...” Nedořekla, co to bylo za lásku. Byl to homosexuální román s Luskou Černovou. Luska potom se vdala a Nataša se bála, že homosexualita u ní převládne. Tak se i stalo. Jednou, to už jsme byli snoubenci, jsem musel odjet z New Yorku na služební cestu do Mnichova a za mé nepřítomnosti se zamotala s druhou ženskou. Tak, jak se toho bála. Později se Nataša vdala, vzala si to, co jí vyhovovalo. Ve věku 25 let vdala se za hebrejce a prožila s ním přes 20 let. Měla 4 děti. Ale špatně to skončilo. V 50 letech opustila muže, což v té době normální ženy nedělaly. Její sexuální náklonnost jí dnes nebrání být náčelnicí ruského oddělení „Hlasu Ameriky”. Moji známí mne informují, že i tam má reputaci lesbičanky. --Vezmu jiný příklad. Kníže Bagration. Opět kníže, namítnete. Byl ředitelem dobročinného fondu, a najednou, jako šedesátiletý, začal chodit na lynč se svojí 25-letou sekretářkou. Chodili spolu, ona si vedla dosti arogantně, jak dělávají milenky velikého náčelníka. Lidi se pochechtávali, vždyť měl ženu - kněžnu. Dceři bylo 28 let. Zjistilo se potom, že milenka knížete byla lesbičanka. A co víc, spala s jeho dcerou. Nejen se staříkem, ale i s dcerou. Ve skutečnosti kníže, aby skryl lesbičanské vztahy dcery, vydával se za milence její milenky. Profláklo se to teprve, když obě lesbičanky přistihli zamčené na dámském záchodě. Ale to je běžná historie. Ony si potom berou podobné muže a rodí jim podobné děti.

Římský papež v druhé polovině 19. století v Encyklice, to jest v dopise světu, nahlas prohlásil, že polovina lidí žije pod Bohem a druhá polovina pod ďáblem. A totéž najdeme i v statistikách dr. Kinsey. V rozhlasové stanici „Hlasu Ameriky” bylo takových lidí 90%, tam angažovali pouze „leninisty”, lidi s komplexem Lenina. Je pravda, že když normální člověk měl vyjímečné hlasové schopnosti, tak ho jako hlasatele vzali, ale takových tam nebude víc jak 10%. Hlasatelem se stát může, ale ředitelem nikdy. Dělají to proto, aby burcovali posluchače především lidi sobě podobné. Ředitelem Hlasu Ameriky ve Washingtonu byl jistý Barmin. Před jeho kanceláří byla zasklená kabinka, kam posadil svého věrného psa, pomocníka-komisaře. To byl 100% hebrejec. Barmin se vydával za ruského člověka, ačkoliv byl také hebrejec. Podle železného zákona vyšší sociologie, obklopil se nejprve hebrejcemi, aby se zabezpečil v týlu, a teprv pak jako nejbližší ochranu vzal si ruské degeneráty-pederasty. To samé bylo v Hlasu Ameriky v Mnichově. Náčelníkem byl hebrejectrockista Malamut, a pomocníkem, věrným psem, který rovněž seděl u dveří jeho kanceláře, byl nějaký Čipčin. Také 100% hebrejec, který mimochodem dohlížel na svého náčelníka. Už v talmudu se píše: postav dohled nad dohlížečem... To znamená: Náčelník, ať degenerát nebo hebrejec (pochopte, jsou také degeneráti-nehebrejci), svěří první (týlový) záchranný kruh hebrejci a teprv druhý záchranný kruh (okrajový, kanonenfutr) mohou zabrat místní degeneráti různých sort. Častokrát jsem se díval na různé pevnosti psychologické války. Všechny byly zbudovány podle komplexu Lenina. Vraťme se k náčelníku Hlasu Ameriky ve Washingtonu Nataše Clarkson, rozené Meyerové. Doufám, že nyní i bez mé pomoci dokážete uhádnout, kým se obklopila a jak byla organizována její pevnost. Nataša je degenerátka třetího pokolení. Všechna tato pokolení se domnívají, že jsou hebrejci a stále to před světem skrývají. Ve skutečnosti nemají ani jednu kapku hebrejské krve. Vezměme 4 dospělé syny Nataši. Domnívají se, že jejich matka je polo-hebrejka, jejich otec hebrejec, tudíž že jsou ze 3/4 hebrejci. Ve skutečnosti tomu tak není. A takto se to opakuje z pokolení na pokolení. Vzniká otázka: kolik může být takových hebrejců, kteří se domnívají, že jsou

hebrejci, toto domnění je poutem k hebrejskému hnutí, a přitom nemají ani kapku hebrejské krve? Kolik je mezi hebrejci takových lidí ? Vždyť tento proces běží už celá staletí, celá tisíciletí. Výsledkem je, že hebrejci jsou umělý národ. Nyní snáze pochopíte ten divný rabínský zákon, který říká, že za hebrejce se pokládá pouze syn hebrejky. Rabínové jsou potomci knížat-degenerátů a jako takoví, tuhle otázku dobře znají. Jenže oni se snaží držet jazyk za zuby, já se to snažím vysvětlit z hlediska vyšší sociologie. Oni dokonce někdy dávají jako druhé ruské jméno nikoliv otcovo, ale matčino jméno. Vezměte Felix Edmundovič Džeržinský, ale jeho otec se jmenoval po matce Edmund Rufovič. Babičkou Felixe byla hebrejka jménem Ruf. A vnouček se stal „obnaženým mečem revoluce”, to jest masovým vrahem. A pravnouček - syn Felixe - Jasyk, byl už absolutní degenerát-idiot, o čemž se dnes už smí otevřeně psát. Glasnost... Perestrojka... --Dnes se hodně vzpomíná na carskou Rus. Knížata prý pomáhají znovuzrození nové Rusi... Nová renesance... O knížeti Bagratinovi jsme už mluvili. Podívejme se na kněžnu Obolenskou. Jaká krásná ruská dvorní šlechta... Kněžna Obolenská je ta samá Luska Černová, rozená Schwartz, která v 50-tých létech byla nešťastnou láskou naší Nataši von Meyer, náčelnice oddělení Hlasu Ameriky z Washingtonu. Takže obě dvě kariéru udělaly. Když začínaly v Mnichově, byly mašinistkou a sekretářkou. Dobře jsem je znal, vzdělání žádné, kromě homosexuality zvláštní schopnosti neměly. Dnes jsou velkými náčelnicemi. Energické, sadistické, bezohledné, takový chlap v sukni. Podobné ženské během revoluce šly rovnou do ČK [zvláštní komise proti kontrarevoluci a sabotážím, předchůdce NKVD a KGB] nasytit své sadistické choutky, jejichž beztrestnost zajišťoval revoluční zákon. Ale později je stejně odstřelovali. Když Luska Černová-Schwartz dosáhla 25 let, vzala si za muže knížete Opolenského. Křestní jméno bylo Valerián, ale nevím proč, říkalo se mu Žuk. Upřesňuji, Žuk se s ní neoženil, to ona si vzala za muže Žuka. Všichni ho

znali jako známého pederasta. A tak „nečistá”, nevzdělaná hebrejkalesbičanka Luska Černová, se stává ruskou kněžnou. Dovolte, podíváme se na rod Obolenských. Mezi revolucionáři-děkabristy byl kníže Jevgenij Petrovič Obolenský. Jenže děkabristé, to byli zednáři. A kdo řekne zednáři... může říct pederasti. Takže už mezi děkabristy byl kníže-zednář a kníže-pederast. Nejjistější test na degeneraci, je průzkum genealogický. Proto zkoumáme teď Žuka-pederasta. Myslím, že podobný průzkum provedlo i kádrové oddělení Hlasu Ameriky a ne bez důvodu přijalo ho do zaměstnání. Druhý kníže Obolenský, před revolucí financoval soudruha Lenina. Použiju výraz soudruha Trockého, u nich v rodu měli "permanentní revolucionáře" (viz Passoni: Lenin, str.51). Po revoluci tentýž kníže Obolenský, přejmenován na V.V. Osinskij, byl levým komunistou a kandidátem do centrálního komitétu KS bolševiků. Skvělý kníže, vylezl až na vrchol, mezi revoluční hierarchii (viz Konkvist: Veliký teror, str. 398). Ale skončil špatně. Za doby Veliké čistky, roku 1938 byl zastřelen. I v knížecím rodu bylo tedy dost originálů. A čím se tento Osinskij, tj kníže Obolenský zabýval v emigraci, než se stal kandidátem do ÚV bolševiků? Inu zabýval se překladem básní Paula Verlaine. Verlaine byl známý francouzský básník-dekadent a vyhlášený pederast. Takže kníže netratil zbytečně čas. Seděl v emigraci, neměl co dělat, tak se rozhodl překládat verše buržoazního pederasta. Ale když se nakonec vrátil do Sovětské Judeje, tak v době největšího hladu 1921 ten samý kníže Obolenský-Osinskij byl už lidovým komisařem pro zemědělství, tedy byl náčelníkem hladomoru. A hlad byl strašný. Zdroj mé informace, starý trockista Louis Fischer : Lenin [Londýn 1970, str. 740]. Existoval ještě jeden kníže Obolenský, byl hlavním redaktorem časopisu Vozroždenie [Obroda] v Paříži. Ten byl hrbatý, chromý a šilhal, tedy absolutní degenerát. V Paříži žila také kněžna Vika Obolenská, skutečným jménem Věra Apollonovna Obolenskaja. Za Druhé sv. války se aktivně zúčastnila francouzského hnutí Odporu. Němci ji zatkli a popravili za špionáž. Posmrtně byla vyznamenána francouzskou Čestnou legií i sovětským řádem

Vlastenecké války I. stupně. Byla popravena v 34. letech. Zřejmě byla psychopatkou, která hledala slavnou smrt. Svého druhu současná Panna Orleánská. Je vždy škoda zabitého člověka, ale našla, co hledala. Kterýkoliv zkušený psycholog usoudí, že měla komplex autodestrukce. --Takový je rodokmen ruského prince Žuka Obolenského a jeho oficiální ženy, ruské kněžny Lusky. Za posledních 10 let liberalizace Ruska, někteří lidé se obrací k minulosti, ke genealogii jmen známé dvorní šlechty a hledají v ní něco dobrého. Zpívají se písně: „Nepadejte duchem, poručíku Galicine, kornetu Obolenský, nalejte si vína!...” Bere vás to za srdce. Takže roku 1953 naše Luska Černova si vzala ruského prince Obolenského. Ale tento princ byl pederast pasivního typu a dělal miňonka šikmookému filosofovi Viktoru Frankovi. Tento Viktor Frank byl synem ještě známějšího filosofa Semjona Franka. Všichni byli známí hebrejci. Semjona vyhnali z SSSR roku 1922. Současně šlo do exilu okolo 300 vlivných zednářů, kteří pomáhali hebrejcům uskutečnit revoluci. Sovětský režim z vděčnosti je nepopravil, dokonce koupil jim jízdenky a zaplatil i za jejich zavazadla. Vycestoval i veliký filosof Berdiaev a neméně veliký filosof Semjom Frank. Takže tento vlivný zednář a pederast pomáhal svrhnout cara a ruskou šlechtu, ale jeho syn cucal úd uprchlého šlechtice Obolenského. Všimněte si, opět hebrejec-pederast leze k degenerátu-pederastu, ale ne k Juskovi-notáři, nýbrž k ruskému princi. Už v bibli se píše: prsa císařova ssáti budeš [Izajáš 60:16]. Je fakt, že daném případě ssál něco jiného... Oba tito milenci začali pracovat v BBC v Londýně. Potom Viktor Frank přešel na „Radio Svoboda” v Mnichově. A přetáhl tam i svého miňona Žuka Obolenského. A tam, se do toho přimíchala lesbičanka Luska Černova a nakonec si vzala Žuka a stala se tím ruskou kněžnou Obolenskou. Žuk pracoval na Radiu Svoboda a ona na „Hlasu Ameriky”. Jak vidíme, opět šlo o rodinný podnik. Jedním slovem, bylo to na jedno brdo. Dnes tato "čistokrevná" kněžna učí bloudící ruské duše starým carským zvykům... Jak se sluší a patří, po sňatku přišlo na svět děcko. Jenomže porod u ní byl

strašně těžký. Tři měsíce před porodem proležela v nemocnici a dělali jí nějaké operace. Je 100% degenerátka a takové normálně děti nerodí. A když se vyskytne tak obtížný porod, obyčejně lékaři radí nezkoušet to podruhé. Přesto, za 3 roky, u kněžny Luska Obolenské se objevuje dcerka... Potom se dozvídáme, že díky tomu, že tak obtížně porodila syna Alešu, Luska mu adoptovala sestřičku Mášu. A co je zajímavé, stejná historie byla u matky Lusky Obolenské-ČernovéSchwartzové. Její matka tak těžce rodila Lusku, že sestřičku jí potom radši adoptovala. Takže vše se znova opakuje. Jak zpívá populární sovětský pěvec, hebrejec Mark Bernes: „Vše opět opakuje se od začátku...”. Známí mi říkali, že Luskina adoptovaná sestra byla velmi dobrým člověkem. Vůbec ne takový prevít jak Luska. V Mnichově o Lusce Černové a Nataše Meyerové všichni mluvili jako o prevítech. Kníže Žuk skončil špatně. Když se za něj Luska provdala, stal se z něho alkoholik, potom narkoman a ve věku 45 let spáchal sebevraždu. Jak? Zařezal se. V záchvatu bílé horečky. Mně to popisovali: Celý sklep byl zalit krví. Neutěšená vdova se provdala za starého hebrejce, který se teď před každým chvástá: Moje žena je skutečná ruská kněžna! A sedmiletého syna Alešu Obolenského už voděj k psychiatrovi. Ohledně adoptované dcerky, nedávno jsem četl v monarchistické gazetě, která vychází v Buenos Aires, že princezna Maria Valeriovna Obolenská se vdává. Jaká je to princezna, když ji porodila německá služka ? Taková je naše vysoká společnost. Takový je i Boží národ. Mnozí hebrejci pouze si myslí, že jsou hebrejci. --Končím tento cyklus přednášek a chtěl bych se obrátit nejen ke svým posluchačům, ale i k televizním divákům, neboť zapsali jsme vše na 72 kazet každá po 2 hodinách, a které teď, v době glasnosti a perestrojky, nakonec ruská televize ukáže. Drazí moji přátelé, všichni normální lidé země, všichni dobří a čestní degeneráti, i vy, vážení a čestní mnichové a duchovní... čtěte pozorně moje knihy. I když někdo z vás se bude cítit degenerátem, vždy má před sebou na výběr: může se stát dobrým, anebo špatným a dokonce i ničemným. Vězte, že 90% nejlepších lidí v historii lidstva bylo dobrými degeneráty. Proto vás prosím, jednejte opatrně s degeneráty a degeneralogií. Jak už jsem upozorňoval dříve, je to zbraň stejně účinná jako biologická, ale i stejně nebezpečná. Po skončení lekce biologie, nezačínáte také experimentovat doma s mikroby cholery!

Učte se tuto vědu, s rozmyslem, opatrně. Přemýšlejte nad přečteným a v žádném případě nespěchejte s vývodem. Já osobně začnu pokládat člověka za bionegativního teprve když to dokáže svým jednáním. A několikrát. Podle pravidla, nutno projevit 5-6 degenerativních ukazovatelů, aby člověk byl započítán do kategorie degenerátů. Byť by sám křičel po všech ulicích, že je na 100% degenerát, a přitom bojuje s druhými bio-negativními degeneráty, zůstane naším druhem a spojencem. A ještě jedna rada. Dostal jsem stovky dopisů od čtenářů z různých zemí světa. Z Australie, Nového Zélandu, z Ruska, Izraele, Anglie, Francie, USA, Německa, Japonska... A téměř ve všech bylo jedno zajímavé pozorování - moji čtenáři dávali moje knihy všem svým přátelům, jak lakmusový papír, a mlčky pozorovali jejich reakci. Výsledek byl vždycky stejný - ztratili polovinu svých tak zvaných přátel. Takže i vy, podle reakce na moje knihy či reakce na moji stránku Webu, můžete zcela samostatně udělat jistý vývod o soudruhu „XY” a o mnohých přátelích.

V závorce je udáno ocenění ( 0 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vlastní zdroje 1. Rozbor prací Harvardského projektu pod vedením profesora Nathana Leutesa (University of Harward), který spočívá na "komplexu latentní homosexuality Leninovy", na kterém autor pracoval v letech 1949-50.

2. Analysa speciálního projektu Corneilské university (Centrum mediciny v New

Yorku), kde probíhala psychiatrická prověrka "leninovců", zúčastněných na Maďarském povstání r. 1956 a kde autor pracoval jako konzultant v r. 1958-59.

3. Analysa tiskových materiálů, týkajících se sovětských speciálních psychiatrických klinik, kam nyní dopravují harvardské "leninisty".

4. Analysa těch "leninistů", které teď sověti vyhazují za hranice. Například Tarsis, který nadělal tolik hluku, nyní tiše sedí v blázinci ve Švýcarsku. Předtím vyšlo na západě 6-dílné "Kompletní sebrané vydání děl Tarsise".

Ruské knihy 5. Аллилуева-Сталина, Светлана — “20 писем к другу” [AllilujevaStalina Světlana, 20 dopisů příteli] a “Только один год” [Pouze jeden rok], New-York, (2). Stalinova dcera. Odsud je prakticky převzat seznam manželek pohlavárů z Kremlu. Zdroj dostatečně seriózní.

6. Аронова Р. Е. — “Ночные ведьмы” [Aronova R. E., Noční vědmy], Moskva, 1969, (4). Historie prvního na světě ženského pluku lehkých bombardérů v letech 1942-45. Němci je nazývali nočními vědmami. Autorka, hrdinka Sovětského svazu Aronova, po válce za odměnu studovala v privilegované vojensko-diplomatické akademii v Moskvě (VIIJaKA), kterou r. 1945 zakončil G. Klimov (viz „Pěst vítěze”, hlava Válečná akademie).

7. Башилов, Борис — “История русского масонства” [Bašilov Boris, Historie ruského zednářství], 8 томов, Buenos-Aires, (5). Je charakteristické, že i v těchto 8. svazcích Bašilov z nějakého důvodu nepíše, že zednáři jsou tajnými spolky homosexuálů.

8. Беседовский Г. 3. — “На путях к Термидору” [Besedovskij G., Cestou k Termidoru], Paris, 1931, (3+). 9. Вачнадзе, д-р Э. А. — “Некоторые особенности рисунка душевнобольных” [Vačnadze dr E. A., Některé zvláštnosti kreseb duševně chorých], Tbilisi, 1972, (4). Jinými slovy, modernismus v malířství. Takové modernisty v SSSR teď zavírají do blázinců nebo je vyhazují do ciziny.

10. Ветлугин А. — “Авантюристы гражданской войны” [Větlugin A., Dobrodruzi občanské války], Paris 1921, (—3). 11. Вейнингер, д-р Отто — “Пол и характер” [Weilinger dr Otto, Sexe a povaha], (5).

12. Грав Ж. — “Умирающее общество и анархия” [Graf Ž., Umírající společnost a anarchie], изд. анархистов АКГСШ, (3). 13. Дзержинская С. С, — “В годы великих боев” [Dzeržinskaja Sofie Sigismundovna, V letech velikých bojů], Moskva, 1965, (3). To jsou memoáry vdovy náčelníka Čeky. Tam píše, že pochází z popolštěné hebrejské rodiny : Její otec byl Sigismund Muškat a matka rozená Libkind (str. 7). Její sestřenicí je Julia Unschlicht, vdova náměstka ministra války Unschlichta, zatřeleného r. 1938. Autorka oznamuje, že otec Dzeržinského byl Edmund-Rufin (typicky hebrejské jméno) Josifovič Dzeržinskij, matka Elena Ignatievna Januševskaja. Je zcela dobře možné, že F. E. Dzeržinskij, hlava ČK, byl tedy pokřtěný polo-hebrejec po otci. Roman Gull ve své knize „Dzeržinskij”, vydané v New-Yorku, píše, že syn Dzeržinského byl úplný degenerát.

14. Дикий, Андрей — “Евреи в России и в СССР” [Dikij A., Hebrejci v Rusku a v SSSR], 2. vydání, New-York, 1978, (5). 15. Замысловский, Г. Г., член гос. думы – “Убийство Андрюши Ющинского”, Исследование в 3-х частях, [Zamyslovskij G.G., Vražda Andruši Juščinského, pátrání v 3. částech], Typogr. А. S. Suvorina, Petrograd, 1917, (4). 16. Кабанез и Л. Насс — “Революционный невроз” [Kabanez a L. Nass, Revoluční nevróza], СПБ, 1906, (3). 17. Концевич, проф. И. М. — “Истоки душевной катастрофы Л. Н. Толстого” [Koncevič prof I. M, Zdroje duševní katastrofy L. N. Tolstého], München 1960, (4). 18. Ломброзо, проф. Цезарь — “Гениальность и помешательство” [Lombroso prof Caesar, Geniálnost a duševní porucha], (5). 19. Марков Н. Е. — “Войны темных сил” [Markov N. E., Války temných sil], Paris, 1928, (4). 20. Месснер Е. — “Всемирная мятежевойна” [Messner E., Celosvětová vzpoura], Buenos-Aires, 1971, (3+). 21. Мокшанский В. М. — “Сущность еврейского вопроса” [Mokšanskij V. M., Podstata hebrejské otázky], Buenos-Aires, 1957, (4+). 22. Мошков В. А. — “Механика вырождения” [Moškov V. A., Mechanika degenerace], Varšava, 1910, (3). 23. Науменко, ген. В. — “Великое предательство” [Naumenko gen. V., Veliká zrada - vydání kozáků], New-York, 1962, (5). 24. Нилус С. А. — “Протоколы сионских мудрецов” [Nilus S. A., Protokoly sionských mudrců], Buenos-Aires, 1955, (4). 25. Нордау-Зюдфельд, д-р Макс — “Вырождение” [Norday-Züdfeld dr Max], 3. vydání Kiev-Peterburg-Charkov, 1902, (5).

26. Ортега-и-Гассет, Хозе — “Восстание масс” [Ortega a Hasset José, Povstání mas]. Čech. vydání, New-York, 1954, (3). 27. Паркс, Джемс — “Евреи среди народов” [Parx James, Hebrejci mezi národy], Ymca Press, Paris, 1932, (0) Obzor příčin antisemitismu. Typický příklad obrany hebrejců zednářskou YMCA.

28. Платонов, Олег – “Терновый венец России – Тайная история масонства 1731 - 1996” [Platonov Oleg, Trnitá koruna Ruska, tajná historie zednářství], 702 стр., Родник, Moskva, 1996 (+5+). Bohužel autor nepřipomíná komplex vlády, ani to, že jsou zednáři homosexuálové.

29. Платонов, Олег – “Терновый венец России – История Русского народа в ХХ веке” [Platonov Oleg, Trnitá koruna Ruska, historie ruského národa v 20. stol.], 2 тома (1039 стр. + 1041 стр.), Родник, Moskva, 1997 (5-). Příliš mnoho důrazu na náboženství a na monarchii

30. Платонов, Олег – “Терновый венец России – Тайна беззакония. Иудаизм и масонство против Христианской цивилизации” [Platonov Oleg, Trnitá koruna Ruska, záhada bezzákonnosti], 877 стр., Родник, Moskva, 1998 (5). 31. Платонов, Олег – “Терновый венец России – Загадка Сионских протоколов” [Platonov Oleg, Trnitá koruna Ruska, záhada sionských protokolů], 790 стр., Родник, Moskva, 1999 (5). 32. Полторацкий, проф. Н. — “Бердяев и Россия” [Poltorackij prof N., Berdiaev i Rossija], New-York, 1967, (4). 33. Рид, Дуглас – “Спор о Сионе” [Reed Douglas, Spor o Sioně], Dolphin Press, Durban, South Africa, (5). 34. Свядощ, проф. Абрам — “Женская сексопатология” [Svjadošč prof Abram, Ženská sexopathologie], vyd. Medicina, Biblioteka praktičeskogo vrača, Moskva, 1974, (4). 35. Соловьев, Владимир — “Три разговора” [Solovjev Vladimir, Tři rozhovory], Čech. vyd., New-York, 1954, (—2). Zednářské blbiny o antikristu.

36. Толстая, Александра — “Отец” [Tolstaja Alexandra, Otec], New-York, 1953, (4+). 37. Флегон А. и Наумов Ю. — “Русский антисемитизм и евреи” [Flegon A. a Naumov Ju., Ruský antisemitismus a hebrejci], Londýn, 1968, (3+) . 38. Фрумкин Я. Г. и др. — “Книга о русском еврействе 1917— 1967”

[Frumkin Ja. G. a dr, Kniha o ruském hebrejstvu 1917-1967], New-York, 1968, (4). 39. Ширяев, Борис — “Неугасимая лампада” [Širjajev Boris, Neuhasitelná lampička], New-York, 1954, (5+) . Solověcký exil 20-tých let

40. Шмаков, А. С. – “Свобода и Евреи” [Šmakov A. S., Svoboda i Hebrejci], Moskevská městská typografie, 1906, (4). 41. Шмаков, А. С. – “Международное Тайное Правительство” [Šmakov A. S., Mezinárodní tajná vláda], (4). 42. Шульгин В. В. — “Что нам в них не нравится...” [Šulgin V.V., Co se nám na nich nelíbí], 2. vydání, Paris, 1930, (4+). O příčinách antisemitismu v Rusku.

43. Эккер, д-р Карл — “Еврейское зерцало” [Ekker dr Karl, Hebrejské zrcadlo], New-York, 1922, (4). Analyz Talmudu. Zahraniční knihy 44. Albrecht, Karl — "Der verratene Sozialismus", 11. Auflage, Berlin, 1941, (4+). 45. Aldrich, Ann — "We Walk Alone", Lesbianism, New York, 1955, (3). 46. Allen, Gary — "None Dare Call It Conspiracy", Secret Societies in USA, 3rd ed., California, 1972, (5). 47. Andics, Hellmut — "Der ewige Jude", Ursachen und Geschichte des Antisemitismus, Wien, 1965, (4). 48. Barmine, Alexander -"Einer der entkam", Wien, 1945, (3+). Barmine byl po 25 let náčelníkem ruského oddělení „Hlasu Ameriky” a potom několikrát pobýval v blázinci ve Washingtonu.

49. Basseches N. В. - "Stalin", London, 1952, (3).

Zde se oznamuje, že třetí Stalinovou ženou byla Roza Kaganovič, sestra Lazara Kaganoviče (str. 231).

50. Bayer, Dr. Raymond — "How the Soviet System Works", (3). Autor byl ředitelem Harwardského projektu v Mnichově v letech 1949-50 (komplex Lenina), jehož vedlejším produktem je právě tato kniha.

51. Beaty, John, Ph. D., Col. in US Army Intelligence - "The Iron Curtain Over America", Jews & Subversion in USA, Dallas 1952, 7th ed., (4+). Zde autor, náčelník historického oddělení americké vojenské rozvědky, hlásí, že

Lenin i Stalin byli polo-hebrejcemi (str. 28).

52. Beauvoir, Simone de — "The Marquis de Sade", New York, 1953, (3). 53. Becker, Raymond de — "The Other Face of Love", Homosexuality, New York, 1968, (3). 54. Bessy, Maurice — "History of Magic and the Supernatural", London, 1964, (3). 55. Binns, A. L. Vincent & Clare — "Gilles de Rais", The Original Bluebeard, London, 1926, (4). 56. Bowen С. — "Curse of the Misbegotten", The Life of Eugene O'Neill, New York, 1959, (4). 57. Bronder, Dr. Dietrich - "Bevor Hitler kam", 2. Auflage, Schweiz, 1975, (4). Zde autor, professor dějepisu a sám hebrejec oznamuje, jak hebrejci financovali Hitlera a pomáhali mu dosáhnout vlády.

58. Brown, Bruce H. — "The World's Trouble Makers", Jews and World Unrest, Tasmania, 1961 (4+). 59. Bruno, Father de Jesus-Marie, О. С. D., ed. — "Satan", New York, 1952, (3). 60. Bullock A. — "Hitler", New York, 1958, (4). 61. Cars, Guy des — "The Dammed One", Lesbianism, New York, 1956, (3). 62. Carr, William R. D., Commander R.C.N. — "The Red Fog Over America", Secret Societies & Subversion in USA, 4th ed., California, 1968, (3+). 63. Cherep-Spiridovich, Count, Maj.-Gen. — "The Secret World Government", New York, 1926, (—3). 64. Chesterton A. K. - "The New Unhappy Lords", Jews & Masonry, California, 1970, 3rd ed., (5). 65. Cole, Prof. Dr. W. — "Sex and Love in the Bible", New York, 1959, (3). 66. Conquest, Robert — "The Great Terror", Stalin's Great Purges, New York, 1965, (5). 67. Согу D. — "The Homosexual in America", New York, 1954, (4). 68. Cory D. — "Homosexuality", A Cross Cultural Approach, New York, 1956, (4). 69. Daraul, Arkon — "A History of Secret Societies", New York, 1962, (4+).

70. De Martino, M., ed. — "Sexual Behavior and Personality Characteristics", New York, 1963, (4). 71. Deriabin, Petr & Gibney F. — "The Secret World", Expose of the Soviet Secret Police, New York, 1959, (3+). 72. Diky, Andrey — "Jews in Russia and in the USSR", transl. & publ. by L. Volovlikoff, ed. 1975, (5). 73. Dillon, Monsignor George F., D. D. — "Grand Orient Freemasonry Unmasked" — As the Secret Power Behind Communism, London, 1965, (5). 74. Dunn L. C., prof. & Dobzhansky Th., prof. — "Heredity, Race and Society", New York, 1957, (4). 75. Ebon, Martin — "Svetlana", The Story of Stalin's Daughter, New York, 1967, (4+). 76. Edwardes, Allen — "Erotica Judaica", New York, 1967, (5). 77. Fabricant, Dr. Noah, M. D. — "13 (?! G. K.) Famous Patients", Freud, Hitler, Roosevelt, Gandhi, etc., New York, 1960, (3). 78. Farago, Ladislas — "Burn After Reading", German Espionage in WW II, New York, 1972, (4). Autor, hebrejec pracující v americké rozvědce, hlásí, že pravá ruka náčelníka Himmlerova Gestapa, Reinhard Heydrich byl polo-hebrejec (str. 26).

79. Findley, Paul, Congressman – “They dare to speak out”, People and Institutions Confront Israel’s Lobby, Lawrence Hill Books, USA, 1985, (4). 80. Fischer, Louis & Yakovlev, Boris — "Thirteen Who Fled", New York, 1949, (3). 81. Fischer, Ruth - "Stalin und der deutsche Kommunismus", Frankfurt a. M., 1952, (3). Autorka je sestrou známého amerického komunisty Gerharda Euslera, který utekl před americkým soudem z USA do Východního Německa.

82. Ford, Henry Sr. — "The International Jew. Jews in USA”, OMNI Publ., California, 1968, (5+). 83. Forel, August, prof. , MD., PhD., LL.D. – “The sexual question”, Physicians and Surgeons Book Company, New York, 1924, (+5+). Zde autor několikrát připomíná, že zednáři jsou tajné společnosti homosexuálů (str. 243, 244). První německé vydání je z r. 1906. První ruské vydání 1907.

84. Foster J., Ph. D. — "Sex Variant Women in Literature", A Historical and Quantitative Survey, New York, 1956, (4). 85. Frazer, Sir J. G. — "The Golden Bough", N. Y., 1927, (5).

86. Freud, Dr. Sigmund — "Leonardo da Vinci", N. Y., 1955, (5). 87. Freud, Dr. Sigmund — "Totem and Taboo", Resemblances between the Psychic Lives of Savages and Neurotics, London, 1919, (4). 88. Frischauer W. - "Himmler", New York, 1962, (4). Autor-hebrejec, pracující v americké rozvědce, hlásí, že náčelník Gestapa Himmler měl fůru hebrejských dědečků a babiček a jeho pravá ruka Heydrich byl polo-hebrejec (str. 17-18 a 30).

89. Fritsch, Theodor — "Handbuch der Judenfrage", 27. Auflage, Berlin, 1886, (4). 90. Garde, Noel — "Jonathan to Gide", Encyclopedia of Famous Homosexuals in History, New York, 1964, (+5+). 91. Garde, Noel — "The Homosexual in Literature", A Chronological Bibliography, ca. 700 В. С. , 1958, New York, 1959, (5). 92. Gardner G. — "Witchcraft Today", New York, 1955, (—3). 93. Ginzburg, Eugenija — "Into the Whirwind", Stalin's Purges and Concentration Camps, London, 1967, (3). 94. Gorbatov, A. V., General— "Years off My Life", London, 1964, (3). 95. Goulevitch, Arcene de — "Czarism and Revolution", OMNI Publ., California, 1962, (5). 96. Gramont, Sanche de — "The Secret War", International Espionage, New York, 1962, (5). 97. Grant, Robert, Prof. of New Testament — "The Secret Sayings of Jesus", The Gnostic Gospel of Thomas, New York, 1960, (3). 98. Haecker, Theodor — "Kierkegaard the Cripple", London, 1948, (-3). 99. Hall, Radclyffe — "The Well of Loneliness", Lesbianism, New York, 1956, (—2). 100. Heckethorne, Charles — "The Secret Societies of All Ages and Countries", in 2 vol., University Books, New York, 1965, (—2). Typická desinformace v této oblasti.

101. Heinemann F. H. — "Existentialism and the Modern Predicament", New York, 1958, (4). 102. Hill D. & Williams P. — "The Supernatural", New York, 1967, (3). Psychopathology as "supernatural" phenomena. 103. Hirsch W. — "Genie und Entartung", Berlin, 1894, (3).

104. Hughes, Pennethorne — "Witchcraft", London, 1952, (3+). 105. Inquire Within — "The Trail of the Serpent", Jews and Masonry, OMNI Publ., California, 1969, (4). 106. Jordan, Colin - "Fraudulent Conversion", Jews in the Communist Movement, London, 1955, (5+). Zde je oznámeno, že Stalin byl kavkazský polo-hebrejec (str. 25). Beria byl rovněž kavkazský polo-hebrejec (str. 50).

107. Jung, Dr. G. G. — "Psychological Types", London, 1964, (5). 108. Kardel, Hennecke — "Adolf Hitler - Begruender Israels", 2. Auflage, Schweiz, 1978, (5+). Zde se oznamuje, že následující předáci hitlerismu byli hebrejští míšenci: Adolf Hitler (jeho děd byl hebrejec Frankenberger), jeho milenka Eva Braun měla rovněž částečně hebrejskou krev, také náměstek Hitlera Rudolf Hess, dále pravá ruka náčelníka Gestapa Himmlera Heydrich, ideolog nacismu Rosenberg, gauleiter a kat Polska Frank, ministr otrocké práce Ley (Levy) atd. Kromě toho hlavní kat hebrejského národa Adolf Eichman sám byl čistokrevný hebrejec. Tento paradox se zde objasňuje tím, že všichni tito lidé byli degeneráti a vinili v tom svoji hebrejskou krev. Proto ničili další hebrejce (komplex Hitlera).

109. Karpman, Dr. Benjamin, M. D. — "The Sexual Offender and His Offenses", New York, 1954, (5). 110. Koestler, Arthur - "Sonnenfinstemis", Stuttgart, 1948, (—2). 111. Kommoss, R. — "Juden hinter Stalin", Berlin/Leipzig, 1938, (3). 112. Krivitsky, Walter — "I was Stalin's Agent", London 1940, (3). 113. Knupffer, George — "The Struggle for World Power", 3rd ed., London, 1971, (5). 114. Krafft-Ebing, Prof. Dr. R. von — "Psychopathia Sexualis", New York, 1965, (5). 115. Krich A. M., ed. - "The Homosexuals", New York, 1954, (4). 116. Krueger, Dr. Kurt — "I Was Hitter's Doctor", New York, 1953, (3+). Zde vydavatel-hebrejec tvrdí, že Hitler byl impotent, syfilitik a polo-hebrejec (str. 267-71 a 315). Matka Hitlerova prý měla Hitlera s sousedem-hebrejcem. A spisovatel-disident Vl. Maximov uvádí podobnou teorii o Stalinovi.

117. Krylov, Ivan — "My Career on the Soviet General Staff", as quoted in the Paris journal "Le Nouveau Promethee", May 1961, (4). Zde se oznamuje, že Stalin byl gruzínský polo-hebrejec (zdroj této informace: hebrejec G. Z. Besedovskij, bývalý sovětský diplomat v Paříži).

118. Lange-Eichbaum, Dr. W. — "Genie, Irrsinn und Ruhm", Munchen, 1956, (4). 119. Langer, Dr. Walter — "The Mind of Adolf Hitler", The Secret Report to President Roosevelt, New York, 1972, (5). Autor-hebrejec píše, že děd Hitlera byl hebrejcem (str. 237).

120. LaVey, Anton — "The Satanic Bible", New York, 1969, (—1). Published by The Hearst Corporation — compare with the criminal case of Patty Hearst. 121. Lazare, Bernard - "Antisemitism", London, 1967, (3). 122. Lea, H. C. — "History of Witchcraft", in 3 vol., New York, 1958, (—2). 123. Levine, Isaac Don — "Stalin's Great Secret", New York, 1956, (3+). Podle autora, Stalin byl nejenom agentem Ochranky, ale i homosexuálem (str. 40).

124. Lewis, H. Spenser, F. R. C., Ph. D. - "The Mystical Life of Jesus", Rosicrucian Library, 1959, (0). Zednářský "imperátor" zde fantazíruje, že Ježíš byl zednářem!?

125. Lewis, Joseph — "In the Name of Humanity", Freethought Press, New York, 1967, (3). Zde hebrejec-anarchista, možná bratr předchozího Lewise, agituje proti obřezání.

126. Lewis, Joseph — "The Bible Unmasked", 29th ed., New York, 1963, (-2). 127. Lively, Scott & Abrams, Kevin – “The Pink Swastika”, Founders publishing corporation, Oregon, 1996, (+5+). Popisují se zde všichni homosexuálové ve vládě Hitlera.

128. Lipper, Elinor — "Elf Jahre in sowjetischen Gefangnissen und Largern", Zurich, 1950, (3). 129. Litvinov, Maxim — "Notes for a Journal", Introduction by Prof. E. H. Carr and General Walter Bedell Smith, former American Ambassador in Moscow and later Director of U. S. Central Intelligence Agency CIA, New York, 1954, (—3). Zde "autor" Litvinov (ve skutečnosti bývalý sov. diplomat-hebrejec G. Z. Besedovskij) tvrdí, že žena Stalina Naděžda Allilueva byla lesbiánkou a vesele si lesbovala s lesbo-hebrejkou Zojí Mosinoj (str. 169-70). Pod tím se podepisuje náčelník americké rozvědky.

130. Lombroso, Prof. Cesare — "Crime, its Causes and Remedies", New York, 1918, (5).

131. Lombroso, Prof. Cesare — "The Face of Anarchist", (5). 132. Lombroso, Prof. Cesare — "Political Crimes & Criminals", (5). 133. Lyons, Eugene Natanovich — "Our Secret Allies — The Peoples of Russia", New York, 1953, (3+). 134. MacKenzie, Norman — "Secret Societies", N. Y., 1968, (3+). 135. Maler, Juan — "Die sieben Saeulen der Hoelle", Freimaurerei, Buenos Aires, 1974, (4). 136. Mannix, Daniel - "Those About to Die", Sadism and Decadance in Rome, New York, 1959, (5). 137. Mannix, Daniel — "The Hell Fire Club", The Secret Society of Sex Perverts, New York, 1959, (4+). 138. Mannix, Daniel — "The Beast", The Degenerate Life of Aleister Crowley, the High Priest of Satanism, New York, 1959, (4+). 139. Marschalko, Louis — "The World Conquerors", Jews & Communists, London ,1958, (3+). 140. Masters R. E. L. - "Eros and Evil", The Sexual Psychopathology of Witchcraft, New York, 1962, (4). 141. Masters R. E. L. — "Perverse Crimes in History", New York, 1963, (3). 142. Masters R. E. L. — "The Homosexual Revolution", New York, 1962, (4+). 143. Mather, John S.,ed. — "The Great Spy Scandal", Inside Story of Burgess and Maclean, London, (4). 144. Michelet, Jules — "Satanism and Witchcraft", New York, 1939, (3). 145. Mullins, Eustace — "New History of the Jews", USA, 1968, (3+). 146. Mullins, Eustace — "The Biological Jew", USA, 1968, (3+). 147. Murphy, Gardner, Ph. D., ed. — "An Outline of Abnormal Psychology", New York, 1954, (3). 148. O'Donnel, Bernard — "The World's Worst Women", Criminal Women, London, (3). 149. O'Donnel, Bernard - "Should Women Hang?", Women & Crime, London, 1956, (3). 150. O'Hara, Noel — "The Last Virgin", Lesbianism, New York, 1959, (4+). 151. O'Grady, Olivia — "The Beasts of the Apocalypse", Jews in History,

California, 1959, (+5+). 152. Orlov, Alexander (Lev Lazarevich Feldbin) — "The Secret History of Stalin's Crimes", London, 1954, (3+). 153. Ostrovsky, Victor, ex Mossad agent – “By Way of Deception”, St. Martin Press, New York, 1990, (4). 154. Papini, Giovanni — "The Devil", New York, 1954, (3). 155. Peak, Marvyn — "Witchcraft in England", N. Y., 1947, (3). 156. Pearl, Jack — "The Dangerous Assassins", The Psychology of Asisassins, New York, 1964, (4). 157. Page, Knightly and Leitch — "The Philby Conspiracy", Espionage, New York, 1968, (3). 158. Pendell E., Ph. D. — "Sex Versus Civilization", The Noontide Press, Los Angeles, 1967, (3). 159. Pike, Theodore, Rev., - “Israel: Our Duty… Our Dilemma”, Big Sky Press, USA, 1984, (5+). Rozbor hebrejského problému (homosexualita, semitismus a antisemitismus)

160. Poncins, Vicomte Leon de — "The Secret Powers Behind Revolution", Freemasonry & Judaism, London, 1929, (4). 161. Possony, Dr. Prof. Stefan — "Lenin, The Compulsive Revolutionary", Chicago, 1964, (5). 162. Pranaitis, Rev. I. В., Prof. — "The Talmud Unmasked", Los Angeles, 1964, (4). Translation of St. Petersburg, 1892, Edition of Imperial Academy of Science. 163. Raguza, Ivan (pseudonim of G. Besedovsky) — "La vie de Staline", A. Fayard, Paris, 1938, (3). Býv. sov. diplomat-hebrejec G. Z. Besedovskij opět hlásí, že Stalin byl kavkazský polo-hebrejec (str. 14).

164. Reed, Douglas – “The Controversy of Zion”, Veritas Publishing Company, Australia, 1985, (5). 165. Reed, John — "Теп Days that Shook the World", New York, 1960, (3+). 166. Reik, Dr. Theodor — "Masochism in Modern Man", New York, 1957, (3). 167. Reisner R. G. - "Show Me the Good Parts", A Bibliography of Perversions in World Literature, New York, 1964, (4).

168. Rhodes H. Т. F. — "Genius and Criminal", A Sociological Study, London, 1932, (4). 169. Rhodes H. Т. F. — "The Satanic Mass", A Sociological & Criminological Study, New York, 1955, (4). 170. Roback A. A. and Th. Kiernan — "History of Psychology and Psychiatry", Philosophical Library, N. Y., 1969, (4). 171. Roderich-Stoltheim F. — "The Riddle of the Jew's Success", California, 1965, (3+). 172. Roemer, Wilhelm — "Die Hexenbulle des Papstes Innocenz VIII", Schaffhausen, 1889, (5). 173. Ross, Shelly – “Fall From Grace. Sex, scandals and corruption in American Politics from 1702 to the present”, Ballantine Books, New York, 1988, (4+). V této dobře dokumentované knize autor dokazuje, že žena prezidenta Roosevelta Eleanor Roosevelt byla vášnivá lesbiánka, neskrytě žijící se svou milenkou přímo v Bílém domě a píšící jí milostné dopisy o 14 stranách (str. 169-179), že náčelník FBI G. Hoower byl homo (str. 215-216), že prezident Johnson byl homo (str. 212), že prezident James Buchenan byl homo (str. 86) atd, atd.

174. Rougemont, Denis de — "The Devil's Share", An Essay on the Diabolic in Modern Society, New York, 1956, (5+). 175. Rueda, Enrique – “The Homosexual Network”, The Free Congress Research and Education Foundation, Connecticut,1982, (4). 176. Scott, Sir Walter —"Demonology and Witchcraft", London, 1883, (3). 177. Schweitzer, Dr. Albert - "The Psychiatric Study of Jesus", Boston, 1948, (—3). 178. Senders, Frederic — "Brotherhood of Evil", Organized Crime in U. S., New York 1960, (4). 179. Skousen, W. Cleon — "The Naked Capitalist", Secret Societies in USA, Salt Lake City, 1970, (5). 180. Smith E. E., former CIA operative — "The Young Stalin", New York, 1967, (4). 181. Sorokin, Prof. Pitirim — "The Crisis of Our Age", New York, 1957, (—3). 182. Sprenger 0. P., James — "Malleus Maleficarum", Frankfurt, 1582, New York, 1962, (4). 183. Stearn, Jess — "The Grapevine", A Report on the Secret World of the Lesbian, New York, 1964, (4).

184. Stein, Dr. Leopold, M. D. — "Loathsome Women", The Witches Among Us, New York, 1959, (4). 185. Sterne, Julian (also see Nesta Webster?!) — "The Secret of the Zodiac", OMNI Publ., California, (4). 186. Suetonius - "The Lives of the Twelve Caesars", N. Y., 1959, (5). 187. Summers, Montague — "The History of Witchcraft and Demonology", New York, 1956, (5). 188. Theen, Rolf H. W. — "Lenin", Genesis of a Revolutionary, New York, 1973, (4). O hebrejských předcích Lenina viz str. 162-3.

189. Trotsky, Leon — "Stalin", transl. by Charles Malamuth, New York, 1941, (3). 190. Ulrichs К. H. — "Incubus, Urningsiebe und Blutgier", Leipzig, 1869, (4). 191. Webster, Nesta — "Secret Societies and Subversive Movements", 8th ed., London, 1964, (5). 192. Webster, Nesta — "World Revolution", London, (5). 193. Weirauch, Anna — "Of Love Forbidden", Lesbianism, New York, 1958, (3). Translated from German by... Whittaker Chambers, the famous Communist spy (!!!). 194. Wells, H. G. — "The Open Conspiracy", London, (4). Je to ten samý Wells, který píše o Marťanech.

195. Werth, Alexander — in "New Statesman and Nation" of January 24, 1953, page 87. Známý anglický spisovatel a novinář, který v létech 1941-45 byl válečným korespondentem v Moskvě, hlásí, že náčelník NKVD-MVD Lavrentij Beria byl kavkazský polo-hebrejec, po matce Berman. Alexandr Werth byl sám hebrejec a podobné situace výborně znal. Analogická informace je i v jiných zdrojích.

196. Whalen, William — "Christianity and American Freemasonry", Milwaukee, 1958, (5). 197. Whitehead, Don — "The FBI Story", History of FBI, New York, 1958, (3). 198. Whiting, Charles — "Canaris", The International Espionage, New York, 1973, (3). 199. Williams, Charles - "Witchcraft", New York, 1959, (-3).

200. Wise, David & Ross Th. — "The Invisible Government", The CIA in Action, New York, 1965, (5). 201. Wise, David & Ross Th. — "The Espionage Establishment", History of CIA, New York, 1967, (5). 202. Wittels F., M. D. — "Sex Habits of American Women", New York, 1953, (5). 203. Wittlin, Thaddeus — "The Commissar", Biography of Beria, New York, 1974, (3). Zde se hlásí, že náčelník NKVD-MVD Lavrentij Beria byl kavkazský polo-hebrejec (po matce karaimce). Viz str. 15.

204. Wolfe, Prof. Bertram — "Three Who Made a Revolution", London, 1966, (4). 205. Wsiadto, Marcin — "Genealogia Lenina" in the Polish magazine "Kultura", No. 6, June 1970, p. p. 101-105, Paris, (5). Leninova matka (po otci Blank, po matce Groschopf), byla čistokrevnou hebrejkou (podle údajů známé sovětské spisovatelky Mariette Shaginian, autorky biografické knihy o Leninovi „Rodina Uljanových”, Moskva, 1957). Jelikož časopis „Kultura” je financován (a kontrolován) americkou rozvědkou CIA, zdroj tento je dosti seriozní.

206. Wylie Fh. — "Generation of Vipers", USA Today, New York, 1958, (3).

Dodatek 1998 : PODSTATA PROBLÉMU (Interview k osmdesátinám autora)

- Grigoriji Petroviči, vy se zabýváte lidmi zvláštního typu, lidmi s komplexem vlády, už víc jak 50 let. Co je to za lidi? Co je to "komplex vlády"? Co je to "komplex vůdce"? V čem spočívá podstata problému? Když se blízcí příbuzní žení mezi sebou, jejich děti budou degeneráti. Je to starý, všeobecně známý fakt. Proto naše církev nedovoluje se ženit mezi příbuznými. Až do šestého kolena. Jestliže nějaká skupina náboženských lídrů rozhodne jednat opačně a začne povzbuzovat taková manželství nebo dokonce zakazovat manželské svazky

mimo svoji sektu, bude tato sekta za 4 - 5 generací plná degenerátů. A znáte snad nějakou sektu, která zakazuje smíšená manželství a dělá to už několik tisíciletí? Správně. Všichni známe takovou sektu. Mnozí degeneráti mají výjimečné schopnosti. Například, neuhasitelnou touhu po dominaci, nenormální, přímo patologickou potřebu být vždy šéfem. Mnozí z nich zjevně a nenasytně touží po vládě. Tito degeneráti sami sebe pokládají „za vyvolené, za elitu”, ale současně se cítí „persekvovaní” a „pronásledovaní”. Vždyť „mánie velikosti” a „mánie pronásledování” jsou dvě rodné sestry. To jsou fakta veřejně známá. Teď to prostudujme na vyšší úrovni - pomocí vyšší sociologie (degenerologie), v které pracuji už víc jak půl století. Prakticky všichni světoví vůdci mají ostře vyhrazený vrozený komplex vlády. Tento komplex je výsledkem potlačeného sadismu, který bývá spojen s latentní homosexualitou. Komplex latentní homosexuality Lenina ("komplex vůdce") byl pečlivě studován v CIA koncem 40-tých a začátkem 50-tých let. Tyto přísně tajné vědecké práce nesly zakódovaný název „Hardvardský projekt”. Pracoval jsem tam ve výzkumné skupině a setkal se poprvé s tímto námětem. Libovolná, dobře organizovaná skupina lidi, obeznámená s touto zakázanou prací, je schopna objevovat a přivádět do vlády budoucí lídry jako loutky na světové šachovnici. Je pochopitelné, že vůdci sekty degenerátů mají tento problém vyzkoušený na vlastní kůži. Jelikož hrají tuto hru už několik tisíciletí, mají obrovskou výhodu před těmi, kteří vstupují do hry naslepo, bez zkušeností, bez přípravy. Všichni jsme viděli v televizi, jak 5 - 6 ošetřovatelů mělo co dělat, aby ovládli jednoho neduživého blázna. Síla, kterou projevil, nám dává představu o tom, jakou energií disponuje pološílený sadistický degenerát, ovládnutý touhou po moci. Takoví lidé jsou zbraně masového ničení. Dneska už mnozí znají princip výroby atomové bomby, ale jen velmi omezený kruh má znalosti, nutné k její realizaci, jakož i možnosti, dopravit bombu na stát, který má být zničen. To samé platí o znalostech vyšší sociologie. Degeneráti však mohou zničit zvolený stát snáze, než jaderná zbraň. Jsou téměř stejně efektivní a nebezpeční, jako biologická zbraň. "Degeneráti" zpravidla nenávidí normální lidi. Vždyť „ďábel nemůže milovat a nemiluje lidi, kteří milují”. "Ničemné degeneráty" sadisticky raduje pohled na pološíleného lídradegeneráta, kterému dopomohli k vládě v jednom státě, když vede válku s druhým pološíleným sadistou-degenerátem, kterého přivedli k moci v druhém státě. Miliony a miliony normálních lidí při tom hynou k zábavě a

sadistickému uspokojení těchto lídrů degenerativní sekty. Ptáte se mne, jak je možno přivést degeneráty k vládě? Dělá se to přes "zednáře". Zednáři, Illumináti, Rotary a tak dále („jmen máme celé legie, pravili běsové Jemu”) - jsou to různé kluby, kde degeneráti pečlivě zkoumají jednání potencionálních kandidátů. Při potvrzení příznaků homo-sadistických, začínají je strkat na cestu, která vede ke kormidlu.

- Jak je možno objevit degeneráta ? Než odpovíme na tuto otázku, definujme nejprve, co je to "degenerace". Hned z počátku chci upřesnit, že sám termín degenerát budeme používat jako čistě medicínský termín, nikoliv jako nadávku. Ti z vás, kteří nesnesou takový ošklivý výraz (a setkal jsem se za 50 let s takovými často), mohou použít ruské slovo vyrozenec, prý to pomáhá. Opakuji, degenerátem může být i tichý, dobře vychovaný profesor estetiky na místní fakultě. Degenerace je proces, který existuje na zemi už tisíce let - je neoddělitelný od životního cyklu: zrození, mládí, dospělý věk, ústup do stáří, smrt. Na úrovni individuálního člověka tento proces není třeba vysvětlovat. Zde budeme mluvit o degeneraci jen na úrovni klanové nebo rodinné. Mnozí historikové už dávno upozornili na to, že životní cyklus klanů se podobá cyklu každého člověka. Vypadá to jakoby Pánbůh (nebo Matka Příroda, jestli chcete) dal každému klanu přibližně stejný úryvek času pro život na naší hříšné zemi. Když daný klan už prošel stádiem zralosti a vstoupil do stádia stáří, tehdy Bůh (Příroda) mu zazvoní poprvé. Ten zvonek klanu označuje, že jeho čas na zemi se blíží ku konci. Projevuje se to tím, že u členů slábne vůle k přežití rodu pomocí normálních pohlavních styků. Když klan pochopí hlas Boha a zůstane bezdětný, nebo vezme do výchovy adoptované děti, čeká ho zlaté stáří. Do té doby obyčejně klan dostihne finančního dostatku, může se zúčastnit různé charitativní činnosti, věnovat se umění, vědě, literatuře. Pro členy klanu přichází sladké stáří a po jejich odchodu zanechají dobrou památku. Když jde o klan neslyšící zvonek, tak se pokouší různými cestami Boha (či Přírodu) oklamat: například umělým oplodňováním, nebo spí s ženou a představuje si, že spí s mužem, nebo se zvířetem či svojí matkou (ruské zakletí: „job tvoju mať”), nebo ženská, která se svolením muže-degeneráta nebo i bez, najde si na noc normálního chlapa („na cizím čuráku přijet do ráje”), atd... Jak vidíte, ruský lid znal takové možnosti a co si o nich myslel,

dávno vyjádřil v mnohých, na první pohled málo pochopitelných zakletích. Jenže členové takového neposlušného klanu začínají vždy podporovat a financovat NE normální, ale degerativní činnost, degerativní umění, degenerativní vědu i literaturu. Při tom, prostřednictvím masové informace, budou hlásat všem, že co oni dělají, je normální a nic špatného na tom není. A ten, kdo to nechápe, je zaostalý a nepřítel pokroku. Pro tyto chytráky Pánbůh (matka příroda) připravil druhé zvonění. K častému výskytu nenormálního pohlavního života tehdy přistoupí i častá psychická onemocnění. Ale bude-li klan pokračovat ve svém boji s Bohem, zazvoní u nich třetí a poslední zvonek formou vrozených defektů, například vyhublost (kachexie, suchá ruka - Stalin), koňská noha (Goebels), rozštěp rtu, šikmé oko atd. V normálních podmínkách podobné zjevy zaručují odchod takového klanu z historie během jednoho-dvou pokolení. Který zdravý člověk bude chtít se ženit s chromým a hrbatým, šilhajícím sexuálním podivínem? Takže degenerace má 3 stadia : pohlavní zvrácenost, psychická onemocnění, vrozené vady. A nyní, k vaší otázce, jak je možno degeneráty hledat. Odpověď je jednoduchá, stačí se podívat na strom rodokmenu. Na zdravém stromu je plno nových větví a zdravých přírůstků (dětí). Jestliže strom usychá (více bezdětných manželství), jestli je mnoho neplodných větví (sebevraždy, psychické nemoci, nenormální děti), pak jde o rodinný klan ve fázi zániku. V takovém případě ještě můžeme pohlédnout na to, šíří-li kolem sebe jed dekadence nebo naopak podporují normální umění a vědu.

- Co myslíte, existuje mnoho degenerátů? Statistiky o 3. fázi (vrozené vady) i o 2. fázi (psychické nemoci) existují a můžete si je vyhledat sami. Pro první stadium (sexuální nenormálnosti) je hledání obtížné. Vezměme data, publikované dr Wittelsem v knize „Sexuální život amerických žen”: Svobodné ženy: 20% mělo vícero homosexuálních styků s jinými ženami 51% toužilo po stycích s ženami až do orgasmu

Vdané ženy: 15% mělo vícero homosexuálních styků s jinými ženami 32% snilo o homosexuálním styku s ženami až do orgasmu Muži (data podle dr. Kinsey): 4% mělo více homosexuálních styků s jinými muži 33% o tom snilo až do orgasmu Jiné studie přináší poněkud jiné výsledky, ale většinou v rozmezí 33-50%. Tedy dá se říct, že každý třetí (nebo druhý) Američan spadá do 1. stadia degenerace. Když se výsledky překřížily s profesí lidí, dostal se zajímavý obraz: 5% jsou sedláci (farmáři) 10% dělníci (na závodech) 50% intelektuálové 75% pracovníci literatury a umění 90% pracovníci z oboru masové informace. Tato statistika nám dává nový pohled na starou myšlenku o třídním boji. Nejde o boj bohatých s chudáky, ale degenerátů s normálními lidmi. Noviny New-York Times opublikovaly výsledky amerických vědců, kteří analysovali 78 největších osobností z historie lidstva a zjistili, že: 37% prodělalo během svého života ostré duševní nemoci 83% byli evidentní psychopati 19% byli lehčí psychopati 7% byli normální lidé. Když jejich počet zúžili na 35 největších geniů, zjistilo se, že: 40% trpělo akutní duševní nemocí 90% byli psychopati Proto v degenerologii existují tři „Zákony 90%” - základní zákony profesora Kalmykova: 90% všech vážných přestupků je spojeno s degenerací 90% všech nemocí (s výjimkou infekčních) je spojeno s degenerací 90% všech geniů v historii lidstva byli degeneráti. Studuji tento předmět už přes 50 let a díky času, věnovanému tomuto studiu, docházím k následujícímu názoru : Degenerologii je nutno studovat všem službám státní bezpečnosti všech zemí bez výjimky. Je to nutné, abychom nikdy více už neválčili - národ proti národu, kvůli sadistické zábavě a choutkám lídrů degenerativní sekty. Doporučuji rovněž, aby základy degenerologie byly včleněny do normální výuky starších tříd středních a prvního ročníku vysokých škol, aby normální lidé věděli o existenci veliké třídy degenerátů a mohli v mládí učinit správnou volbu, jak založit zdravou rodinu.

- Jak můžete vědět, že nejste sám degenerát ? Prostý test, lehce dostupný prakticky každému z vás, je studium vašeho rodokmenu. To budeme vysvětlovat později. Ovšem jsou speciální případy. Jak má postupovat sirotek, který byl adoptován a svůj rodokmen nezná ? Ve většině případů, jeho rodiče také informaci o rodině adoptovaného dítěte nemají. Někdy bývá i přesvědčen, že on i adoptivní rodiče jsou jedna rodina. Mezi degeneráty existuje tolik ďábelských kombinací, že by se v tom ani čert nevyznal. Víte, že degeneráti adoptují ohromné množství dětí? Statisíce ročně. Tyto adoptované děti nebudou žít v manželském svazku s dětmi z krve degenerátů. Až přijde čas vstoupit do manželství, tyto děti budou hledat, hledat, hledat dlouho mezi svými kamarády-degeneráty, až si najdou partnera, který byl rovněž adoptován. Tato nová manželství budou normální na 100%, ale jejich prostředí, včetně jich samých, bude přesvědčeno, že jsou degeneráti. S pěnou na rtech budou hájit degenerativní lži svých „rodičů” a přátel. Vidíte, jak se vše najednou zkomplikovalo ? Právě proto v degenerologii všechna pravidla a axiomy platí pouze na 90% a nikdy na 100%. Děti a vnuci adoptovaných párů mohou s přesvědčením křičet: „Ano, my jsme 100% degeneráti, z druhého nebo z třetího pokolení ! A koukněte se na nás! Jsme zcela normální! Naše děti jsou normální! Jak to chcete vysvětlit?” Inu prostě. Každý může rychle udělat test - samoprověrku. S těmi, kdo padne do druhého nebo třetího stadia, je vše jasné. V případě pohlavní zvrácenosti, jde o to, zařadit vás do prvního stadia nebo ne. V náš věk pokroku, pod tlakem propagandy v prostředcích masové informace, různé neobyčejnosti se stávají málem normou, pozice 69 byla už doporučována na universitách US a mnozí normální lidé se začali tím zabývat. Jak mám tedy prověřit sám sebe? Prostě. Zkuste to dělat normálně, jako dělali naši otcové celá staletí. Několikrát. Bez představ, že spíte s osobou vašeho pohlaví a podobné idiotské věci. I v případě, že to nedokážete, není čeho se bát. Vám prostě promyla mozek propaganda degenerátů, která vás naučila hloupostem. Rovněž četba rodokmenu není vždy směrodatná. Možná, že vaši rodiče ani neví o tom, že byli adoptováni.

- Proč nevyjít z předpokladu, že jsme všichni degeneráti? Tak by mohli formulovat svoji životní filosofii mnozí zloději, opilci, atd. Možná, že si i myslí, že celý svět je jako oni. Je fakt, že existuji zloději, pijani, narkomani, ale existuje i mnoho normálních lidi. Ti staví domy, cesty, mosty a tunely. Každodenně vozí tisíce lidí v letadlech, vlacích, autobusech. Létají do kosmu. Stále něco tvoří. Všechny rodinné klany se zdravým rodokmenem. Normálních lidí je tak mnoho, že veškerá škodlivá energie třídy degenerátů nedokázala je zničit, i když tento boj jde bez ustání už mnoho tisíciletí.

- Jaký je váš názor na Mezinárodní valutový fond ? Struktura vlády degenerativní třídy na západě je prakticky stejná, jako byla struktura vlády komunistické strany na východě. Každá sovětská organizace, včetně „Hnutí za mír a ekonomické přátelské vztahy” měla množství technických spolupracovníků - referentů. Obyčejně byli v nižším ešelónu struktury, ačkoliv ve všech strukturách bylo určité množství vysoce kvalifikovaných patentovaných komunistů na vedoucích místech. Můžete si představit libovolnou sovětskou organizaci, v které na vedoucích postech neseděli by členové strany? To samé u západní analogie sovětské Kominterny - HOMINTERNY, svazu mezinárodního bratrstva homoušů-degenerátů. Proto vám odpovídám takto: Myslím, že 90% lídrů MVF musí být patentovaní degeneráti. Ostatní členové této organizace (obyčejný technický personál) jsou dostatečně zainteresováni, aby nekladli nepříjemné otázky ohledně kriminálního řešení a doporučení svých vedoucích.

- Co myslíte ohledně Jelcina a jeho komandy ? Veškeré debaty o jeho činnosti souvisí s tím, že lidé myslí, že Jelcin a jím nabraní degeneráti společně pracují na blahu Ruska. Je to nebezpečný blud. Všichni jsou z kliky degenerátů, posazených tam, aby dělali, co mají dělat. A dělají to s úspěchem. Jejich hlavním úkolem je: Zahnat hospodářství nejbohatší země světa co nejrychleji do slepé uličky Zadlužit se co nejvíce možno na šílený úrok Utratit peníze na idiotské, nikomu nepotřebné projekty Zcela zničit obranný potenciál země Rozkrást, co se dá a hlavně - Zahnat budoucí pokolení do dluhové kabaly na věčné časy! Já myslím, že s touto úlohou se spravují docela dobře. Až rozřežou do šrotu poslední atomovou ponorku, tehdy poznáte skutečnou tvář západní demokracie, která už je dávno pod botou lídrů degenerátské sekty.

- Může mít Rusko normální vládu? Vaše otázka, která se může týkat vlády libovolného státu, nás uvádí do druhé části našeho rozhovoru. V první části našeho rozhovoru jsme se dozvěděli, že existuje početná třída degenerátů. Je to fakt neznámý většině normálních lidí. V druhé části se dozvíme o tom, že tato třída degenerátů je různorodá. Deneneráti bývají dobří, špatní a ničemní. My použijeme názvu dobří vyrozenci, dále špatní degeneráti a konečně ničemní výrodci lidského rodu. Znovu zdůrazňuji, že termín degenerát je námi používán jako čistě medicinský termín a nikoliv jako nadávka. Ve vyšší sociologii degenerát je pojem biologický. K vysvětlení: Normální, zdravé dítě, adoptované do chassido-lobačevičovské rodiny, byť prošlo

mnohaletou školou talmudské výchovy, nestává se biologickým degenerátem. Nejspíš stane se morální zrůdou, ale seznámiv se s vyšší sociologií, může se stát i naším druhem a spojencem. Na druhé straně i skutečný biologický vyrozenec se někdy stává naším druhem a spojencem. Například, Petr Iljič Čajkovskij byl takovým dobrým vyrozencem. Jeho nenormální pohlavní život a neexistence potomků jsou jasným ukazatelem o vymírání jeho rodu. Přitom však psal nádherná hudební díla, byl tichým a dobře vychovaným člověkem. Jeho hudba nebyla dekadentní ani nešířila jed dekadence do světa hudby. Neměl děti. Vše tohle nám dovoluje ho řadit do kategorie dobrých vyrozenců. Vidím, že se mně chcete ptát, proč zdůrazňuji, že neměl děti. Prostě proto, že i v případě, že otec i matka byli dobří vyrozenci, kteří vytvořili mnoho dobra, bojujíce neustále s démony degenerace, neexistuje žádná záruka, že děti budou pokračovat v jejich cestě. Naopak, děti zjevných degenerátů zpravidla ničí vše dobré, co dělali jejich rodiče, a co víc, pokračují ve své destruktivní cestě až do samého konce. Vzpomeňte si známou knihu „The Gadfly” (Říje) od Ethel Lilian Voynichové

[Její muž objevil slavný nerozluštitelný Vojničův rukopis, o kterém se mluví v Praze Rudolfa II, pozn. překl.].

Otec byl arcibiskup, syn se stal revolucionářem a vše zakončilo tragicky. Je to typická historie. A proto pouze celibát (bez dětí) je důležitým kritériem pro umístění do kategorie "dobrý degenerát". Teprve když si tohle ujasníte, můžeme přejít k vaší otázce o normální vládě. Tak tedy co myslíte, může člověk s normálně, běžně vyvinutými svaly nohou, se zúčastnit soutěže v běhu a zvítězit ? Ano, může. Na úrovni školního závodu. Ano, může se zúčastnit a snad i zvítězit na úrovni velkého města. Ano, může se zúčastnit, ale nemá sebemenší šanci na úrovni státu. V utkání světové úrovně nemůže ani účinkovat, tím méně zvítězit. Chápete, co vám chci říct? Že pouze člověk s nenormálně vyvinutými svaly nohou může účinkovat a mít šanci vítězit v běhu státního nebo světového významu. Podobná kritéria platí v boji o poslanecká a vládní křesla. Pouze člověk s nenormálně vyvinutou touhou po moci (potlačený sadistický homo-maniak) může zvítězit ve rvačce o vládu. To je axiom degenerologie.

Jak říkají prostí lidé, "jisté věci" vždycky vyplavou navrch. Přitom, třída degenerátů je nesourodá. Degeneráti bývají dobří, špatní a ničemní. Dobří degeneráti vždy byli, jsou a budou naši přátelé a spojenci. Ve vládě se vždycky budou prát s ničemnými degeneráty, podobně jako policie s kriminálními elementy. Špatní degeneráti ve vládě budou se tvářit, že se nic neděje. Vůbec se nepokusí zastavit ničemné degeneráty v jejich útoku na třídu normálních lidi. Ničemní degeneráti začínají vždy mrzkým útokem na dobré degeneráty, protože dobří degeneráti, jako ochranný systém organizmu, mohli by rychle rozpoznat a neutralizovat činnost ničemných degenerátů. Jakmile dosáhnou zničení dobrých degenerátů ve vládě, ničemní degeneráti okamžitě začnou široce vedenou válku proti celé třídě normálních lidí. V marxisticko-leninské filosofii tento proces se nazývá zákonem o jednotě a boji protikladů, coby hybné páky historického pokroku. Před 2000 lety staří Římané formulovali tento zákon takto: Similia Similibus Curantur (podobné se léčí podobným). Jak tedy můžeme vědět, máme-li dobré degeneráty ve vládě? Inu, stejným způsobem, jako když zjišťujeme, je-li kocour ukryt pod postelí. Pustíme do pokoje myš. Když tam máme kocoura, tak vyskočí a tu myšku začne honit. Dovolte tedy, pustíme ven pár myší : Jak vláda reaguje na hnutí za práva homosexuálů? Jak vláda reaguje na trest smrti pro degeneráty-vrahy? Jak vláda chrání zájmy třídy normálních pracujících? Jak vláda chrání zájmy parazitní třídy degenerátů? Jednoduché otázky. Jednoduché odpovědi. Jednoduchý test. Stejná metóda může být použita k libovolné struktuře: vědě, umění, armádě, tisku, televize, církvi... Tento test dá vám jasný obraz toho, která oddělení v organizaci jsou plně okupovaná ničemnými degeneráty, která jsou pod vedením špatných degenerátů a která pod kontrolou dobrých degenerátů. Tito se energicky berou za normální pracující, snaží se je ochránit a tím současně ochraňují sami sebe před řáděním ničemných degenerátů. Často se mne lidé ptají: Mohou být normální lidé u moci? Moje odpověď je: teoreticky ano. Ale v praxi, když normální člověk se dostane do vlády, tak

tam dlouho se neudrží. Lid říká: Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.

- Co myslíte o bojovnících za čistotu krve? Bůh nenávidí rasismus jakékoliv formy. Bůh nenávidí už tu samou myšlenku, že nějaký národ se prohlásí za vyvolený národ. To je rasismus nejubožejšího zrna. Čtěte Douglase Reeda. Jeho monumentální práce „Spor o Sioně” [anglicky Controversy of Zion, 47 kapitol k stáhnutí] dobře o tom píše a myslím, že mnohým našim duchovním neškodilo by se s ním seznámit předtím, než budou pět chválu Starému zákonu. Každý pokus zachránit "čistotu krve" pomocí zákazu smíšených manželství normálních lidí s normálními lidmi jiné národnosti, riskuje urychlit proces degenerace svého národa. Obzvlášť to platí, když jde o malý národ. Zdůrazňuji opět, mluvíme zde o manželství mezi normálními lidmi.

- A co myslíte o sňatcích vyrozenců a založení „Nového Národa”? Představte si, že někdo začne svážet členy degenerativní sekty do jednoho místa, dejme tomu... řekněme na Madagascar (byl takový návrh v konci 30-tých let. Koukněte se do archivů, je to velmi instruktivní...) Budou tam degeneráti z USA, z Ruska, Kanady, Ethiopie, Iráku, Anglie, Francie... Dříve nebo později budou se ženit jedni s druhými. Co myslíte, jaké budou výsledky těchto sňatků? Normální děti? Tady máte odpověď na otázku o svatbách mezi členy degenerativní sekty a o znovuzrození "Nového Národa" pracujících. Zcela jiný problém vzniká při smíšeném sňatku mezi členy degenerativní sekty a místním (tuzemským) obyvatelstvem. Degenerátům je obtížné prodloužit svůj rod ; odtud pochází i jejich ruský název Vyrozenci a Výrodci. Jejich sexuální zvyky dobře popisuje ruský slang „mate”. Oni doslovně dělají to, že o čem výrostci v sídlišti sprostě hulákají.

Když degenerát se ožení s tuzemkou, normální žena nedokáže dlouhou dobu zúčastňovat se jeho pathologických orgií. Pouze čerstvě upečená místní degenerátka-tuzemka uspokojí jeho choutky. Vzpomeňte si, jak jsme mluvili o efektu "houby" a o efektu "světové stoky"? Degenerativní sekta je jako houba, do které se neustále vpíjí čerstvě upečení místní tuzemci-degeneráti. Sekta, která pracuje coby světová stoka, která neustále sbírá odpady všech národů světa. Většina smíšených manželství mezi členy degenerativní sekty a místním tuzemským obyvatelstvem je sňatkem mezi dvěma degeneráty - starým a novým (čerstvě vytvořeným). Jediná cesta z tohoto bludného kruhu je bezdětnost nebo adopce, ale to je téma pro jiný rozhovor.

- Jaký je váš vztah k náboženství? Jsem pokřtěný Rus a jako většina ruských lidí, pokládám se za pravoslavného. Ačkoliv nechápu některá obtížná místa z judejského Starého Zákona. Mnozí theologové se domnívají, že byla tam prostě přidána judejskými kněžími-levity. Proč ? Přečtěte si knihu Douglase Reeda „Spor o Sioně”, kde autor srovnává texty Starého Zákona a texty Nového Zákona. Hle, co tam píše: STARÝ ZÁKON Až tě Hospodin, tvůj Bůh, uvede do země, kterou přicházíš obsadit, vytlačí před tebou početné národy. Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá, abys je pobil, a tak je vyhladíš jako proklaté. Neuzavřeš s nimi smlouvu a nesmiluješ se nad nimi. Nespřízníš se s nimi – nedáš svou dceru jejich synovi ani nevezmeš jejich dceru pro svého syna. [Deuteronomium, 7:1-4] Proto s nimi naložte takto: jejich oltáře zbořte, jejich posvátné sloupy roztříštěte, jejich posvátné kůly zporážejte a jejich tesané sochy spalte. Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Tebe Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, abys byl jeho lidem, jeho zvláštním pokladem jako žádný jiný lid na zemi. Ne proto, že by vás bylo více než jiných národů, ale k vám Hospodin přilnul a vyvolil si vás – vždyť jste nejnepatrnější z národů! [7:5-7] Hospodin před vámi vyžene všechny tyto národy. Budete moci vyhnat národy větší a mocnější, než jste sami. Každé místo, na něž stoupne vaše noha, bude vaše. Vaše území bude sahat od pouště až k Libanonu a od té veliké řeky, řeky Eufrat, až ke Středozemnímu moři. Nikdo před vámi neobstojí; Hospodin, váš Bůh, uvede strach a hrůzu z vás na celou zem, kamkoli šlápnete, jak vám pověděl. [11:24-25]

NOVÝ ZÁKON Vám říkali, že máte mít rád své sousedy a nenávidět své nepřátele. Ale já vám říkám, milujte své nepřátele... Nehromaďte pozemské poklady. K čemu je člověku vláda nad světem, když ztrácí svou duši? Miluj Hospodina, Boha svého - to je první a veliké přikázání. A druhé je: miluj svého bližního, jak sebe samého. Na těchto dvou přikázáních stojí veškeré zákony... Bůh, stvořitel světa a všeho, co je v něm... udělal všechny národy z jedné krve... Kdo chce být povýšen, nechť je ponížen... Odpusť jim, neb nevědí, co činí... [Evangelia, Skutkové, Epištoly]

Jak vidíte, víra je téma složité a plné protikladů, jakož i degeneralogie. Proto ze zásady se snažím náboženským tématům vyhnout. Jen dodávám, že moje oblíbená modlitba je „Modlitba Posledních Optinských Starců” [mnichové, kteří žili a psali knihy v klášteře Optina je důležitý jev ruského duchovna, ruské kultury i ruského života, pozn. překl.]. Zde aspoň kousek z paměti : „Hospodine, dopřej mi, abych s duševním klidem přijal vše, co mi přinese nastupující den. Dej mi sílu přenést únavu tohoto dne a všeho, co se stane.” „Ve všech slovech i činech mých, veď mé myšlenky a city. Nauč mne upřímně a rozumně jednat s každým členem rodiny tak, abych nikoho nezarmoutil a neurazil.” „Veď moji vůli a nauč mne modlit se, věřit, doufat, trpět, odpouštět a milovat. Amen.”

- Ale já jsem myslel náboženství jako předmět výuky... Náboženství jako předmět výuky... Jak jsem už říkal, degenerace je neoddělitelná část životního cyklu. Tento proces se odehrává už tisíce let. Pouze jej dříve nazývali jinak. Když novopečený degenerát začíná poprvé chápat, že se liší od ostatních (normálních) lidí, má před sebou volbu. Může se stát dobrým vyrozencem, špatným degenerátem nebo ničemným výrodkem. Rozebereme si to na jednoduchém příkladu. Když mladý sadistický homo-výrostek začíná poprvé u sebe pociťovat démony degenerace (nutkání k dominaci, k útoku, k vraždě), může: 1. vstoupit do nějaké pouliční bandy (nebo vytvořit svoji) a začne okrádat a zabíjet místní normální lidi,

2. vstoupit do školy, stát se policistou a začne napadat a zabíjet členy místních kriminálních band. Vidíte rozdíl? A to samé se týká náboženství. Co je dobré Když mladý homo-výrostek cítí u sebe destruktivní démony degenerace, může vstoupit do nějakého církevního řádu, jehož bratři jsou zpravidla zkušení v otázkách degenerace. Ti mu pomohou potýkat se s démony. Mají tisíciletou zkušenost z boje se zlem. Jistě chápete, o čem mluvím: půst, modlitba, těžká fyzická práce, mlčení, a hlavně celibát. Pouze ti mezi bratry, kteří prošli mnohaletým bojem s démony degenerace, se dostávají na důležitější posty v církevní hierarchii (aspoň dříve tomu tak bylo). Oni znají to, o čem zde hovoříme. Oni to pocítili na vlastní kůži. Ve většině náboženství se vyznají v zákonech degeneralogie a proto mohou pomoci dělat novým degenerátům správný výběr mezi Bohem a ďáblem. Když kněz slyší zpověď, málo pozornosti věnuje drobným hříchům, ale jakmile zachytne sebemenší příznak degenerativního jednání, začne podrobný rozhovor s mladým člověkem, případně mu doporučí vstoupit do místního bratrstva. Ještě jednou opakuji, vše tohle je veliké zjednodušení, které ale vám umožní podchytit hlavní obrysy problému a jeho řešení. Co je ničemné Když homo-výrostek vstoupí do klubu degenerátů (illumináti, zednáři, Rotary atd atd), organizovaného lídrami degenerativní sekty za účelem nasměrovat negativní energii místních degenerátů-tuzemců proti normálním lidem a normálním strukturám svého státu. A co tedy je špatné Špatné bude to, že výrostek nepůjde za Bohem (za bratry), nepůjde za lídry degenerativní sekty (to je ničemné), ale pokusí se oklamat samého Boha tím, že se nakonec ožení s normální ženou. Tím ale zcela zničí její sny o šťastné rodině a o zdravých dětech. Pamatujte si dobře, volba je vaše, volba existuje vždy.

- Před námi je chmurná slepá ulička. Nemáme sebemenší šanci. Bez rozmyslu zdegenerované lidstvo se valí s hory do propasti. Jsme Bohem prokleti, neexistuje

cesta zpět... Co to povídáte? Naopak! Vyšší sociologie podle mého je věda podpírající život, plná optimismu a víry ve vítězství Dobra. Je fakt, že neúprosné statistiky, tvrdící, že každý druhý (třetí) člověk je do jisté míry nakažen degenerativností, vás mohou nejprve šokovat. Nedůvěřujete jim a chce se vám říct, že to musí být veliké nedorozumění... Ale pouze na první pohled. Když děláme věkové statistiky všech obyvatel planety, nikoho z vás neudivuje, když přibližně třetinu obyvatel řadíme do kategorie mladých, druhou třetinu do kategorie dospělých a třetí do kategorie seniorů, jevících příznaky stárnutí. Stáří nás nešokuje a nebojíme se ho. Nikdo Boha nežaluje za to, že každý člověk stárne. Je to přirozený proces. Degenerace je také přirozený proces. Stárnutí jednotlivce je podobné stárnutí klanů. Vyšší sociologie nepokládá degeneráty za Bohem zavržené lidi. Stejně jako nikdo z vás, doufám, nepokládá starce za Bohem zavržené lidi. Děti nejsou vinni tím, že někteří rodiče-degeneráti namísto toho, aby plnili vůli Boží a zachovali důstojnost stáří, zabývají se umělým oplodňováním a dalšími nechutnými pokusy. Vyšší sociologie tvrdí, že každý degenerát nese odpovědnost pouze za svou osobní volbu, nikoliv za volbu svých rodičů. Místo „Bohem prokletí” by se o nich mělo říkat „prokletí svými bezbožnými rodiči”. Urychlit, zpomalit nebo i "vyléčit" degeneraci je do jisté míry možné, ale zde hraje podstatnou roli víra v duchovní cennosti. Například ti, které nazýváme "odpůrci Boha", kteří odmítají zákon Boží a žijí pro svou blaženost, zpravidla padají do kruhu prostopášníků a uměle zvětšují množství degenerátů tím, že poslechnou pokynu lídrů degenerativní sekty o rozmnožování jakýmkoliv způsobem. Naopak ti, které nazýváme "poslušní Boha", dodržují zákaz Kristův a lokalizují zlo tím, že sami sebe omezí. Degenerace je „zděděná”, zatímco Odmítání Boha je „osobní volba” nositele degenerace, se všemi odtud vytékajícími následky - etickými, finančními, juristickými. Zkuste zaměnit slovo degenerace slovem AIDS: člověk není vinen tím, jestliže tuto nemoc zdědil od rodičů. Pokud bude žít lidsky a dávat pozor, může zlo lokalizovat a tím ušetřit jiným plno hoře a útrap. Pokud bude žít pouze pro své potěšení, nakazí plno lidí, kteří možná nevědomky nakazí další... Kdyby to řešila sama příroda, tak nositelé virusu brzo vymřou, avšak když se finanční náklady na drahé léčení uvalí na zdravou část populace, oni přežijí a ještě dlouho budou šířit tuto nákazu.

Kdyby degenerativní rodiny neměly nárok na všeobecné nemocenské pojištění, nemohly by okrádat zdravé lidi. Obzvlášť bych takové opatření doporučoval, chtějí-li pokračovat ve svých sexuálních zábavách. Kdyby děti z těchto rodin byly zbaveni odpovědnosti za své degenerativní rodiče (a opačně), musela by se rodina vypořádat sama mezi sebou. A jelikož své děti nevychovala v duchu křesťanské úcty k rodině, přeju jim příjemnou zábavu, až budou potřebovat jeden druhého... Ale musíme uznat, že někteří rodiče-degeneráti o těchto věcech nikdy ani neslyšeli... Ničemní degeneráti uchvátili prostředky masové informace a zcela zablokovali přístup k takovým informacím. Rodiče, které jsme seznámili s vyšší sociologií, se cítí oklamáni propagandou degenerátů. Chápu je a proto vyzývám všechny čestné a dobré degeneráty, všechny oklamané a masovou informací zblblé lidi: Postavte se po bok s normálními lidmi a přímo a hlasitě zařvete na celý svět „dost už jste nás oblbovali, dost už bylo hoře a strádání”! Ničemní degeneráti, ven z masmedií, ven ze školství, ven z umění, ven z církve!!! První vlaštovkou, označující konec 300-letého rozkladu a zahnívání křesťanské kultury, prvním indikátorem toho, že k moci konečně přišla naše vláda, musí být okamžité oficiální oznámení všem vrstvám obyvatelstva, prostřednictvím všech masmedií, o nebezpečí, plynoucí z ničemných degenerátů. Všichni naši "vlastenci", pokud obchází tuto životně důležitou otázku, mi připadají jako starostlivý doktor, který pečlivě studuje dietu těžce nemocného člověka, místo toho, aby zjistil mikrob nebo virus, který vyvolal onemocnění a předepsal mu nutné antibiotikum.

- Jaký je váš názor na zednářství? Ilumináti, Shriners, Zednáři, Theosofové, Antroposofové a další a další („jmen máme legii, neboť nás je mnoho, odpověděli běsové Jemu”), to všechno jsou kluby, založené pro lidi, kteří se cítí "vyvolenými", výjimečnými, uskřípnutými a honěnými byrokracií, církví, akademií nebo jinou normální strukturou státu. Oni pouze čekají na svůj čas, jak se s tím vypořádat a pomstít se. Podle své profesionální činnosti vstupují v různé kluby degenerátů. Je samozřejmé, že tam vždy budou zvědaví hlupáci-čumilové, které slouží jen

jako clona, kamufláž, dekorace. Skutečný cíl těchto klubů degenerátů je objevovat aktivní homo-maniaky, které nebrzdí nic v jejich vůli dostat se k moci. Nezapomeňte, moc je tím nejsilnějším narkotikem.

- Existují také dobří zednáři? Samozřejmě, mezi zednáři jsou i dobří lidé. Jsou tam i vlastenci své země. Normální lidé se nachází v každé organizaci. I mezi komunisty, i mezi fašisty, i mezi sionisty, i mezi zednáři. Vždyť mnozí z nich se tam ocitli z neznalosti. Z neznalosti základů vyšší sociologie. Jakmile se seznámí s vyšší sociologií, začnou jednat jinak... Z mé mnohaleté zkušenosti mohu říct, že každý člověk, neuznávající základní principy vyšší sociologie, je zpravidla člověk, který nemá čisté svědomí. Ale nečistota, to už je první stadium poruchy. To, co psychiatr Konrad Lorenz [Nobelova cena za medicinu, pozn. překl.] nazýval morální poruchou. Takové lidi už nelze pokládat za normální ani morálně, ani sexuálně. Je evidentní, že můžete nesouhlasit s mnoha detaily vyšší sociologie, například s historickým oceněním některých osobností, se statistikou a dalšími daty... Monarchistům se může nelíbit můj vztah k Petrovi I a Nikolaji II. Pravoslavným se nebude líbit můj názor na pederasta-biskupa Nikona Ekaterinburgského, na pederasta-biskupa Gurije Korsunského, na pederasta-metropolitu Nikodéma (Rotova). Vlastencům bude vadit můj pohled na národní vlastence Limonova, Štilmarka, Žirinovského. Komunistům na Marxe, Engelse, Lenina a Stalina. Je jasné, že málo komu přicházím vhod... Přitom však normální člověk chápe, že tohle není hlavní. Normální člověk přehlédne tato jim ne zcela příjemná místa, ale podstatu problému pochopí a kvůli tomuto poznání omluví autora za jeho "útoky" na svoje maličké idoly. Vězte, že apoštol Pavel svého času byl velmi dobrým a energickým farizejem. Dokonce v době, kdy byl ještě orthodoxním judeáncem, byl členem judejského Sinhedrionu jménem Saul [Šavel]. Z celého srdce nenáviděl a pronásledoval křesťany jako, podle jeho pojetí, nepřátele pravdy. Teprv když se seznámil s učením Kristovým, změnil svůj náhled a se stejnou horlivostí a vášní bral se za novou pravdu. Naopak pastevci, kteří se setkali s Kristem a vyslechli Ho, odpověli Učiteli: Jdi od nás pryč. Ty nám překážíš v pastvě našich sviní...

Vidíte ten rozdíl ? Pokud zednář hledá pravdu a skutečně se snaží pomoci lidem, může nejprve (jako člen Sinhedrionu Šavel) bloudit a dělat zlo v domnění, že dělá dobro. Nebude to jeho vina, nýbrž těch, kteří ho oklamali. Ovšem jsou lidé, kteří na hledání pravdy kašlou. Jim záleží na jejich osobní výhodě: vlastní svině jsou jim cennější. Takoví lidé zůstanou zednáři i po přečtení této knihy.

- Váš názor o antisemitech a jejich boji s hebrejcemi? Největším semitským národem na zemi jsou arabové. Ti, kteří s araby mají nepřátelské vztahy, jsou nepochybně antisemité. Takže ti, kteří utěsňují araby, opakuji, nejpočetnější plemeno semitů, jsou všichni ti, kteří utiskují araby v zemích, které už mnoho věků osidlují, jsou antisemité na kvadrát. To jsou praví nejhnusnější antisemité. A ti, kteří sami sebe zvou hebrejcemi, zaprvé tvoří necelou setinu všech semitů světa, a zadruhé, nemají žádný semitský původ, protože jsou původu turko-tatarského. Drtivá většina semitů jsou muslimové. Normální muslimové (nikoliv fanatici, jací existují v každém náboženství) vždy uctívali Krista a vždy jej pokládali za posla Božího. Avšak judeánci Krista neuznávali a vždy jej pronásledovali, aby jej nakonec ukřižovali. Kdo vám je tedy bližší duchem? Semité arabové, nebo odporní antisemité judeánci?

- Existuje podle vás celosvětový komplot? Jestli existuje světový komplot... Podívejte se, degeneráti podobně jako mikrob moru hubí zdravý organismus. Ale současně s ním zahynou i oni. Podobně jako virus AIDS napadá a ničí obranný systém organismu, což vede k jeho smrti.

Existuje u mikrobů nějaká konspirace za účelem vraždy zdravého organismu? Má virus náčrt útoku a zničení ochranného systému? Nemyslím, že by měli nějaký světový plán boje proti zdravým lidem. Oni ničí a zabíjejí, jak jim káže jejich příroda. Prostě nejsou schopni dělat nic jiného. Jejich nátura... Něco jiného bude, když někdo rozestaví kontejnejry s mikroby moru na strategických bodech (stanice metra, nádraží, letiště) tak, aby nakazil co nejvíc lidí. Má tehdy nějaký plán? Když někteří rozmístí degeneráty na strategicky důležité posty v tisku, do vedení televize, do školství, armády, církve, je u nich nějaký plán? Odpověz mi, kdo můžeš...

- V čem vidíte hlavní úkol vašich přednášek z vyšší sociologie? První mojí úlohou je starost o normální lidi, starost o záchranu genofondu všech národů světa, starost o zakládání zdravých rodin, to jest o zdraví národů. Všech národů bez výjimky. Proto je nutno široce a neustále seznamovat všechny vrstvy obyvatel se zákony vyšší sociologie a tím i snížit hrozbu poškození geno-fondu národů díky nepromyšleným svazkům s ničemnými degeneráty. Druhou úlohou bude starost o degeneráty, tedy boj o jejich duši. Opakuji, dobří degeneráti vždy byli, jsou a budou naši přátelé a spojenci. Lépe než kdokoliv jiný jsou schopni odhalit ničemné degeneráty a postavit se proti jejich odporné činnosti. Hlavními našimi protivníky v boji za duši degenerátů jsou lídři sekty dědičných degenerátů, kteří úmyslně rozvrátili základy jednoho z nejstarších náboženství světa a na jeho místo vložili svoje lživé učení „lidstvo nenávidějící teorii o vyvoleném národě”, popsané v rasistických zákonech Šulchan Arucha, Talmudu a Kabbaly.

- Mohou mít degeneráti děti? Vyšší sociologie tvrdí, že jakmile se u člověka objeví příznaky degenerace

(jejich klasifikace teprv začíná a dosud přesná kritéria nejsou vypracována), neznamená to nijak, že by měl přerušit svůj rod nebo i odejít do kláštera. Problém spočívá v tom, že degenerace se táhne na několik pokolení a jestliže ve vaší generaci není zcela jasné, jste-li degenerát nebo ne, můžete odpověď na tuto otázku předat dalšímu pokolení. Ale povinně seznamte vaše děti se základy vyšší sociologie. Když dospělé děti se cítí evidentním degenerátem, například patentovaným pederastem, nebo pedofilem, nebo těžkým sado-masochistem, tehdy bude jim lehčí rozhodnout se nemít děti. Ale mohou také zvolit cestu ničemných degenerátů a začnou aktivně rozkládat struktury společnosti. Tehdy i určité orgány mají plné právo míchat se do jejich života a donutit je změnit své chování tak, aby neškodili okolní společnosti. Krátce řečeno, nejste-li si jisti stupněm vaší degenerace, stupněm škodlivosti vašemu prostředí, můžete přenechat odpověď vašim dětem. Pokud děti budou evidentními degeneráty, pak seznámení s vyšší sociologií jim pomůže kontrolovat své jednání a časem mohou se stát i skutečnými světci. Jestliže naopak budou jednat hnusně a šířit své degenerativní ohavnosti, speciální orgány informované od rodičů pomohou dětem omezit škodlivou aktivitu na minimum.

- Co myslíte, je soudruh X degenerát? Dříve, než vám odpovím, obrátím se ke všem svým čtenářům a ke všem televizním divákům, neboť doufám, že teď, v době glastnosti a perestrojky, všechny moje přednášky nakonec přece jenom pustí ruská televize. Za tím účelem jsme připravili 36 videokaz2et, každá po dvou hodinách záznamu. Moji drazí přátelé, všichni normální lidé planety, všichni dobří a čestní degeneráti, všichni čestní mnichové a duchovní... Přečtěte si pozorně, prosím vás, moje knihy. I když podle nich někdo z vás pozná sám sebe degenerátem, vždycky mu zbývá osobní volba: může se stát dobrým vyrozencem, špatným degenerátem nebo i ničemným výrodkem. Na druhé straně, mnozí členové degenerativní sekty možná myslí o sobě, že jsou také degeneráty. Vždyť mnozí z nich byli adoptovaní, nebo jejich rodiče byli adoptováni. V každém případě, 90% největších osobností v historii lidstva byli vyrozenci. Chcete tvrdit, že soudruh X je z té samé společnosti? Buďte velmi opatrní s degeneráty a degenerativností.

Jak jsem už upozorňoval, vyšší sociologie je velmi efektivní zbraň, stejně účinná jako biologická zbraň, a přitom stejně nebezpečná. Nebudete experimentovat doma v kuchyni s mikrobem moru po několika cvičeních ve školní laboratoři? Studujte tuto vědu. Přemýšlejte nad přečteným a buďte opatrní. V žádném případě nespěchejte se závěrem. Osobně začínám pokládat člověka za bionegativního degeneráta pouze poté, když on sám to dokázal svými činy. Několikrát. Zpravidla běžný člověk musí projevit 5 až 6 degeneračních příznaků, abych jej zařadil mezi degeneráty. A i kdyby on sám křičel na všech křižovatkách, že je 100% degenerát, a přitom šel proti démonům degenerace, proti druhým bionegativním degenerátům, zůstane mým druhem a spojencem. A ještě jedna rada. Dostal jsem stovky dopisů od čtenářů z celého světa. Z Austrálie, Nového Zélandu, z Ruska, Izraele, Anglie, Francie, USA, Německa, Japonska... A téměř ve všech je jedno zajímavé pozorování: Dávali moje knihy číst svým známým jako lakmusový papírek a hleděli na jejich reakci. Výsledek byl vždy stejný - ztráceli polovinu svých tak zvaných přátel. Tímto způsobem, podle reakce na náš rozhovor, na moje knihy, na moji stránku Webu, můžete samostatně si udělat názor na soudruha X a na mnoho jiných. „Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.” (Matouš, 12:33) Grigorij Petrovič Klimov