Governance smršťujících se měst v Evropském kontextu

Governance smršťujících se měst v Evropském kontextu

63

Governance smršťujících se měst v Evropském kontextu Petr Rumpel – Ondřej Slach – Tomáš Boruta1 *Tento příspěvek byl zpracován díky institucionální podpoře T č. 23992293 a . Rámcovému programu EU, projektu č.225193 „Governance of Shrinkage within a European Context“.

1. Vymezení problému V roce 2011 celkový počet obyvatel Země dosáhl 7 miliard. Avšak lidská populace je rozmíštěna vysoce nerovnoměrně, zejména vlivem působení odlišných přírodních a socioekonomických podmínek. V nejvyspělejších státech světa dochází k poklesu počtu obyvatel již několik dekád vlivem nízké porodnosti (Klingholz 2009). Na druhé straně současné nově industrializované státy – hlavně Čína a Indie dynamicky populačně rostly díky přirozenému přírustku. Čína dokonce zavedla restriktivní opatření a prosazovala politiku jednoho dítěte. Ve vyspělých státech jako je například Japonsko, Německo, Spojené Království se vylidňují nejen periferní venkovské oblasti, ale obyvatelstvo ztrácejí také velká sekundární (nad 200.000 obyvatel, nehlavní) města, která v období industrializace zažívala dynamický populační růst. Dle výzkumů vědců Mykhnenka a Turoka (2007), kteří zkoumali vzorek 400 evropských měst, 40% velkých sekundárních měst prošlo v posledních 4 dekádách různě intenzivním a různě dlouhým obdobím poklesu počtu obyvatel s různými konsekvencemi pro jejich rozvoj. Smršťování měst (urban shrinkage) je obecně nejčastěji spojováno hlavně s populačním úbytkem ve městech a dalšími s ním spojenými jevy jako postupné stárnutí populace (ageing), vystěhovalectví mladších a kvalifikovanějších obyvatel (tzv. brain drain – únik mozků), růst nezaměstnosti, změna věkové a sociální struktury populace, zastavení přistěhovalectví a růst vystěhovalectví, intenzifikovaná sociálně prostorová polarizace a vznik neatraktivních lokalit tzv. sociálně vyloučených lokalit ve městech, stagnace až poklas cen nemovitostí aj. Tento proces je novou normalitou vývoje tzv. sekundárních měst – zejména původně tradičních průmyslových, kterému se musí přizpůsobit politika (Rink et.al. 2011).

Petr Rumpel, Ondřej Slach, Tomáš Boruta: Ostravská Univerzita, Katedra sociální geografie – Centrum městského a regionálního managementu, Ostrava, [email protected], [email protected], [email protected].

1

64

Petr Rumpel – Ondřej Slach – Tomáš Boruta

Koncept shrinkage není v prostředí České republiky dosud používán, a to ani v teoretických diskusích mezi akademiky, ani mezi praktiky, tzn. politiky, pracovníky municipální decisní sféry a městskými či regionálními plánovači (Rumpel et. al. 2010a). Termín „smršťující se“ města v češtině použil asi poprvé profesor fakulty architektury ČVUT Karel Maier (2008) v populárně vědeckém textu. Ještě komplikovanější je situace s používáním pojmu governance, který je používán vědci i praktiky z různých oborů jako ekonomie, politologie, sociologie, geografie či kulturologie, avšak obvykle se nepřekládá a jeho obsah a definice se vždy významně liší. Pojem urban governance, tzn. governance města byl definován jako termín, který upozorňuje na vzájemné vazby mezi širokým spektrem aktérů z veřejného a soukromého sektoru při definování společných problémů (společného zájmu), které se mají v daném městě řešit (DiGaetano, Strom 2003; Pierre 2005; Rumpel, Slach 2011). V této práci bude používaná níže uvedená definice governance města zavedená UNHabitat. Města ovlivněná smršťováním, tedy procesem urban shrinkage, je možno definovat jako města, která jsou charakteristická primárně různě intenzivním a různě významným procesem demografických změn ve smyslu poklesu počtu obyvatel, jenž má různé příčiny (Grossmann et. al. 2008). Hlavním indikátorem je tedy snižující se počet obyvatel, a to v centrech měst a zejména ve vnitřních městech. V anglofonní odborné literatuře se vedle termínu urban shrinkage používá často termín shrinking city, který záměrně podtrhuje úbytek populace zejména v kompaktních městech. Smršťování města má však také aspekt ekonomický, což znamená snížování významu lokální/regionální ekonomiky v širším kontextu, ztrátu geoekonomické pozice, ztrátu původně atraktivních pracovních příležitostí a existenci pracovních míst pouze v méně placených v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou či snižování příjmů rozpočtu města ve vztahu k demografickým změnám. Smršťování města může mít charakter sociální, což znamená selektivní vystěhovalectví a snižování počtu obyvatel s vyšším sociálním statusem a postupný nárůst podílu osob v segmentu sociálně slabších skupin či postupný nárůst obyvatel vyšších věkových kohort označovaný jako stárnutí (tzv. ageing) (více viz Reckien, Martinezernandez 2011). Smršťování města má aspekt změn fyzických struktur a infrastruktury ve smyslu postupného zhoršování jejich stavu a snižování míry jejich využívání. Někdy je používám termín shrinking cities, který evokuje pouze „smršťování“ městských center a vnitřních měst v zemích západní Evropy ve smyslu jejich vylidňování a ztráty některých funkcí, např. obchodní funkce vlivem komerční suburbanizace (tab. 9).


65

Tab. 13. Operacionalizace konceptu smršťování města: Problémové oblasti pro analýzu a hlavní indikátory. Problémová / tématická oblast Národní rozvojová trajektorie

Sociodemografická struktura

Ekonomické podmínky, ekonomická struktura a podnikání

Procesy smršťování Makroekonomické trendy např. slabší růst HDP, pomalé sektorové změny a trendy ve vývoji zaměstnanosti ve městě v kontextu země, rychlá deindustrializace. Pomalý rozvoj služeb, zejména podnikatelských a slabý či žádný kvartér (věda, výzkum, vzdělávání). Změny reprodukčního chování např. snížení míry porodnosti, stárnutí populace. Negativní bilance mechanické měny a vysoká prostorová mobilita – slabé přistěhovalectví, silné vystěhovalectví. Zmenšování domácnosti a změny struktury domácnosti (velký podíl stárnoucích domácností a “empty nesters”)

Nezaměstnanost; nedostatek volných pracovních míst a slabé vytváření pracovních míst v určitých sektorech, negativní vývoj zaměstnanosti u významných zaměstnavatelů a MSP; Negativní vývoj rozpočtu města – klesající příjmy a měnící se struktura výdajů; deficity rozpočtu a zadlužení; zvyšující se závislost na dotacích, fondech a podpůrných věřejných programech.

Hlavní indikátory ve výzkumu Meziroční růst HDP, HDP na 1 osobu v paritě kupní síly v CZK I v EUR, míra nezaměstnanosti v regionech, městech v delším časovém období, zaměstnanost v sektorech – průmysl, služby aj. Počet obyvatel (změny v prostoru a čase); míra porodnosti; průměrný věk a šance na dožití (mužů a žen); přirozený přírůstek; bilance obyvatelstva: vystěhovalí a přistěhovalí v prostorové perspektivě (intraurbánní mobilita, intra a interregionální mobilita; imigrace a emigrace; index stáří, celkový počet domácností a průměrná velikost domácností, Sociálně vyloučení obyvatelé a sociálně vyloučené lokality Míra nezaměstnosti; počty osob propuštěných; struktura nezaměstnaných (dle věku, pohlaví, vzdělání) i zaměstnanosti; průměrný plat; velké investice – kolik a do čeho?; velké investice v CZK/EUR; struktura a vývoj výdajů města; dluh města; granty a dotace – jejich podíl na rozpočtu města

66


Bydlení a kvalita prostředí pro život

Nevyužívané domy a byty; devastace bytů, domů a zanedbávání okolní infrastruktury a prostředí pro život (vývoj parků, zeleně, veřejná prostranství, sportoviště); snižování hustoty obyvatelstva; demolice domů a infrastruktury

Fyzické struktury a změny technické infrastruktury, land use

Neschopnost vedení města řešit úpadek fyzické struktury některých částí města. Vznik brownfieldů – průmyslových i sociálních; opuštěné a neudržované, nevyužívané pozemky; možné znečištění (půd, vzduchu, hluk); klesající poptávka po technické infrastruktuře a dopravních službách; environmentální obnova – dekontaminace a ozelenění pozemků. Nižší míra využívání školek, škol; jejich zavírání a optimalizace sítě v rámci města. Rostoucí potřeby a poptávka po sociálních a zdravotních službách pro stárnoucí obyvatelstvo.

Sociální infrastruktura a služby

Ostatní

Fenomén brain drain: selektivní vystěhovalectví mladých, lépe kvalifikovaných obyvatel. Stoupající podíl obyvatel s nižším vzděláním či bez odpovídající a potřebné kvalifikace Zdroj: Rink et al. (2009); upraveno podle Rumpel (2011).

Počet bytů a domů; podíl nevyužívaných (neobydlených) domů a bytů; vývoj hustoty obyvatelstva v městských částech; počet demolic; nové rozvojové projekty a regenerační / renovační aktivity; zlepšení prostředí pro život a revitalizační aktivity; Devastované části města – plochy, domy, byty, průmyslové objekty. Podíl brownfieldů na ploše města, počet a rozloha brownfieldů; počet a podíl brownfieldů nově využívaných / revitalizovaných; koncentrace oxidů síry, dusíku; polétavý prach; znečištění těžkými kovy. demolice infrastruktury; Počet a lokalizace uzavřených mateřských školek a základních škol; klesající počty mist v mateřských školkách a školách.

Počet obyvatel bez vzdělání; se základním vzděláním. Počet studentů a popřípadě učnů. Počet vystěhovalých dle vzdělání, věku a pohlaví.

V chápání našeho výzkumného evropského projektu má koncept „shrinkage“ primárně neutrální význam, obsah a konotace, protože různě intenzivní úbytek a změny populace nemusí být vždy nutně negativní – vždy záleží na kontextu (Rink


67

et.al. 2011), jak bude níže vysvětleno. Obecná percepce procesu stagnace či úbytku obyvatelstva – ať již odborníky či politiky – bývá však vždy negativní.

2. Smršťování měst a regionální rozvoj Za příklady smršťujících se měst lze považovat Liverpool a Manchester v UK nebo Leipzig či Halle v Německu, ale i mnoho dalších (Detroit, Saabrücken atd.). Hlavními příčinami úbytku obyvatelstva velkých měst byly (hlavně od 70. let minulého století) zejména (např. eckien, Martinezernandez 2011) a) restrukturalizace ekonomik a úbytek pracovních příležitostí v tradičním průmyslu (deindustrializace) a s ním spojené vystěhovalectví za prací do jiného regionu, b) demografické změny zejména snížení porodnosti (způsobené změnou reprodukčního chování populace v rámci druhé demografické tranzice) a také proces stárnutí populace (tzv. ageing) c) residenční suburbanizace, což znamená stěhování občanů z vnitřních měst do vlastních rodinných domů v okolních sídlech s obvykle vyšší kvalitou životního prostředí (viz např. Sýkora 2003) Dopady „smršťování“ na město mohou být – vždy dle kontextu  následující a) změny fyzické struktury města  snížení intenzity poptávky po bytech a nebytových prostorách v určitých méně atraktivních částech měst až existence volných bytů, nevyužívaných chátrajících staveb či dokonce nezbytnost demolice celých bloků domů např. Leipzig či Liverpool (více viz např. Couch et. al., 2005) b) změna sociodemografické struktury a struktury domácností – zejména snižování počtu členů domácností, nárůst počtu jednočlenných domácností např.„singles“ či žen v důchodovém věku (viz např. Šotkovský 2010) c) stárnutí obyvatelstva – převaha vyšších věkových skupin s nižší ekonomickou aktivitou d) možná naddimenzovanost určitých infrastruktur (tzv. cold spots) jako mateřských školek či základních škol v určitých částech města na straně jedné a deficity sociální infrastruktury pro stárnoucí populaci na straně druhé e) stupňující se sociální segregace jako důsledek sociálněprostorové mobility – vznik a růst lokalit obývaných lidmi s nejnižším sociálním statusem (ghetoizace) působících jako push faktor na straně jedné na straně jedné a lokalit obývaných lidmi s vyšším sociálním statusem f) možné snižování finančních příjmů města v souvislosti s úbytkem obyvatel a zvyšujícím se počtem ekonomicky méně aktivních vyšších věkových skupin g) další úpadek ekonomické výkonnosti v souvislosti s vystěhovalectvím mladých kvalifikovaných pracovních sil a jejich absencí na regionálním trhu práce apod. Obecně je však problematické v jednotlivých případech smršťujících se měst velice přesně identifikovat a odlišit primární příčiny a důsledky. Proces shrinkage měst

68


probíhá v různých kontextech, jako jsou různý typ regionu, států, integračních seskupení, diferencovaný vliv globálních trendů. Tento proces je geograficky diferencující a diferencovaný v různých městech či jejich částech a má různé dopady na vývoj měst či politiku rozvoje města. Rovněž reakce politiků, politik a systémů governance na klesající počet obyvatel je různý, od logické ignorace při nízké intenzitě jevu až po konstituování složitých systémů městské governance a implementace politických iniciativ pro řešení problémů spojených s různě intenzivní depopulací a jejími průvodními jevy. Většinou není jako příčina určité politické iniciativy města uváděno snižování počtu obyvatel, ale spíše se argumentuje podporou ekonomického růstu, podporou lokální a regionální konkurenceschopnosti či inovací. Výjimkou je asi jen východní Německo, kde města byla silně postižena úbytkem populace v 90. letech 20.století a úbytek obyvatel měst byl uváděn jako příčina koncipování politik, strategií a podpůrných programů pro řešení dopadů tohoto depopulačního procesu. Smršťování města ve smyslu ztráty obyvatelstva má další konsekvence pro rozvoj města a jeho zázemí. V původně přelidněných městských čtvrtích může být depopulace vnímaná dokonce pozitivně, neboť znamená určité uvolnění na trhu s byty, pozemky a nemovitostmi. Za velice významný fenomén ve vylidňujících se městech musíme považovat nerovnováhu na trhu nemovistostí, zejména převis nabídky volných bytů a domů nad poptávkou a pokles cen nájemného a bytů pod jejich odhadní hodnotu. Do relativně levných bytů se stěhuje (či je sestěhováváno) sociálně slabší obyvatelstvo a intenzifikuje se proces sociálně – prostorové polarizace a vytváření sociálně vyloučených lokalit. Na druhou stranu – i ve smršťujících se městech – vznikají či se rozvíjejí čtvrti pro vyšší střední třídu, zejména v architektonicky či přírodně nejatraktivnějších částech měst (např. watefront development). Ve smršťujících se městských regionech dochází k celkovému poklesu investic, protože investoři negativně hodnotí pokles koupěschopné poptávky vyplývající ze snižování počtu ekonomicky aktivních obyvatel. o se týče sociálně vzdělávací infrastruktury dochází k uzavírání mateřských škol či základních škol v městských částech, v nichž je nízká porodnost v důsledku přítomnosti vyšších věkových kohort. Naopak v těchto stárnoucích částech měst se zvyšuje poptávka po sociálních a zdravotních službách pro stárnoucí obyvatelstvo. Snižení počtu obyvatel se může projevit ve významném postupném snížování příjmu městského rozpočtu.

3. Výzkum smršťování měst v mezinárodním kontextu Geograficky byly předmětem zájmu vybrané městské regiony se zápornou demografickou bilancí a spíše nepříznivým socioekonomickým vývojem (Bernt, ouch et al. 200) eipzigalle/Německo, iverpool/Velká Británie, Genova/Itálie, SosnowiecBytom/Polsko, Ostrava/eská republika, Timisoara/Rumunsko, Doněck


69

Makijiwka/Ukrajina). Obsahově vycházel projekt z premisy, že smršťování měst (shrinkage) se stává normálním jevem v celé řadě měst, a to nejen v Evropě a proto je nezbytné na tento jev reagovat vytvářením nových organizačních struktur a koncipováním politik. V rámci výše zmíněného mezinárodního projektu aplikovaného výzkumu byly vypracovány obsáhlé případové studie. Tyto případové studie sloužily jednak jako východisko pro komparativní analýzu rozdílných trajektorií „smršťování“ (specifických cest a průběhů smršťování), a jednak posloužili rovněž jako východisko pro porozumění hlavním úkolům městského plánování v takovýchto městech, jakož i k vypracování alternativních modelů řízení rozvoje měst. o vypracování teoretickokonceptuálního analytického rámce pro realizaci empirického výzkumu v různých národních kontextech (Rink et al. 2009) byl průběh empirických výzkumu následující: Nejprve byly identifikovány a rozpracovány příčiny a důsledky „smršťování“ měst a následně verifikovány v diskuzi s odborníky a politiky z daných měst. Dále byly výsledky zpracovány v komparativní mezinárodní perspektivě, což umožnilo analyzovat vztahy mezi stávajícími lokálními institucionálními strukturami a způsoby politických rozhodnutí na straně jedné, a dopady „smršťování“ v daném městě na straně druhé. V rámci této analýzy byla hlavní pozornost věnována strategiím a nástrojům aplikovaným v zájmových městech a městských regionech, jakož i vztahům mezi privátním a soukromým a neziskovým sektorem včetně institucionálních vazeb na rozdílných hierarchických úrovních. V konečném výsledku byly identifikovány specifické vývojové trajektorie procesu „smršťování“ měst v Evropě a na jejich základě byla formulována praktická doporučení pro městskou politiku s přihlédnutím k regionálním specifikům. Součástí výsledků výzkumu byla široká paleta politických opatření a nástrojů pro lokální aktéry činné v oblasti městského plánování a rozvoje.

 V Ostravě v letech 19902011 probíhal  při spolupůsobení jiných velice významných jevů  proces demografických změn, zejména pokles počtu obyvatelstva a změna jeho struktury (Tvrdý et al. 2010). Ostrava byla identifikována mezinárodním konsorciem výzkumného projektu „Shrink Smart“ jako „shrinking city“, tedy smršťující se město. Cílem výzkumného projektu v Česku bylo v rámci případových studií popsat trajektorii smršťování Ostravy a zhodnotit roli politik a systémů governance města Ostravy (či jejího městského regionu). Ostrava po více než 10 let (12199) prodělávala dynamický rozvoj projevující se růstem počtu pracovních příležitostí a růstem počtu obyvatel. Industrializační proces – zakládání těžebních a průmyslových podniků, předcházel procesu urbanizace. Tento – ekonomický i populační – rozvoj Ostravy byl založen hlavně na extenzivní

70


těžbě černého uhlí, koksárenství, hutnictví a těžkém strojírenství (Sucháček 2005 či Prokop 2006). Tento vývoj probíhal v různých strukturálních podmínkách (politika Rakousko – herska do 1918, Československa 19181938, podmínky válečné ekonomiky 1939195, poválečná obnova 195198, vliv RVHP/SSSR a komunisty centrálně plánováná ekonomika 1981989/1990). Po roce 1990 v průběhu politické a ekonomické transformace dochází k otevření ekonomiky ČR vnějším vlivům konkurence a začíná adaptační proces na podmínky sílící globální konkurence, což má za následek strukturální změny regionální ekonomiky a sociodemografické dopady. Ostrava ztrácí svou silnou ekonomickou pozici (a podobně jako jiná města v ČR) i populaci. Od roku 1990 do 2010 se počet obyvatel snížil z 331.000 na 306.000. Klesla porodnost, město má mírně zápornou migrační bilanci, prodloužila se střední délka života, populace stárne a mění se její kvalita (předpokládáme, že větší porodnost mají sociálně slabší skupiny) a v důsledku residenční suburbanizace rostou okrajové městské obvody rurálního charakteru (Solanský 2008; Tvrdý et al. 2010). Přírůstek populace daný imigrací není schopen nahradit ztráty populace. Celkově je možno dosavadní populační úbytek označit pro období 19902010 za nevýznamný, avšak demografické prognózy předpokládají pokles na 280.000 obyv. kolem roku 2050, přičemž k významným negativním změnám bude docházet již po 2030, a to v případě lineárních trendů vývoje. Hlavními důvody depopulace jsou změny reprodukčního chování populace ve smyslu snížení porodnosti (celá ČR a většina Evropy), vystěhovalectví mladých do Prahy či jinam (a zastavení silného přistěhovalectví po 1990 z ČR a Slovenska) a suburbanizace (odchod středních vrstev do širšího zázemí Ostravy). Ostrava je považována odborníky za město, které celkem dobře zvládlo restrukturalizaci, o čemž svědčí vývoj nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je v kontextu ČR sice dlouhodobě vysoká, avšak musíme srovnávat Ostravu/Ostravsko s jinými tradičně průmyslovými městy jako Lipsko, Katovice, Essen, Liverpool, které mají nezaměstnost vyšší. Pokud se na území Ostravy budou tvořit pracovní místa, diversifikovat ekonomika a zatraktivňovat prostředí pro život pak depopulační trend a vystěhovalectví nebude pravděpodobně dále sílit a naopak.

5. Závěr Ostrava se svým bezprostředním zázemím jako původně jedno z nejvýznamnějších průmyslových měst České republiky a regionální centrum dnešního Moravskoslezského kraje byla dotčena po roce 1989 výše zmíněnými procesy strukturálních změn (transformace, deindustrializace, demografické změny, suburbanizace), které probíhají ve vyspělých státech světa již od sedmdesátých let minulého století. V průběhu politické a ekonomické transformace společnosti České republiky a na ni navazujícího procesu restrukturalizace se Ostrava dostala na trajektorii „normálního“ vývoje v kontextu Evropy i vyspělého světa. Vývoj města


71

Ostravy je v otevřeném globálně – liberálním prostředí pod vlivem obecných makroprocesů, které jsou modifikovány místními specifiky. Při srovnání je vývoj Ostravy podobný jako vývoj Brna, avšak negativní trendy se v důsledku lokálních specifik – ekonomických, sociálních, environmentálních  vyvíjejí a projevují odlišně. V roce 1990 měla Ostrava 331.219 obyvatel a od tohoto roku začíná trvalý populační úbytek. K 31.12.2010 Ostrava měla 308.277 obyvatel (včetně 10.154 cizinců). Nejvýznamnější úbytek populace je zaznamenávám od roku 1990 v městských obvodech Ostravaih, Poruba, oravská Ostrava a Přívoz. Tento úbytek obyvatel je způsoben snížením porodnosti, úbytkem atraktivních pracovních příležitostí zejména v tradičních ekonomických odvětvích a vystěhovalectvím (u vystěhovalectví mladých a vzdělaných lidí z městského regionu do jiných regionů hovoříme o úniku mozků „brain drain“) a také suburbanizací a přesunem obyvatelstva do rodinných domů mimo kompaktní město, avšak často uvnitř administrativních hranic města. Určitou roli hraje negativní image města a jeho objektivně horší životní prostředí. Naopak pozitivně působí vznik pracovních míst v nových odvětvích a firmách, rozvíjející se bytová výstavba, rozvoj vysokého školství a příliv studentů, imigrace apod. Nicméně, dle spíše konzervativní prognózy Solanského (Sociodemografická struktura Ostravy – současný stav a očekávaný vývoj, Ostrava, 2008, s. 13) bude mít Ostrava v roce 2050 asi 280.000 obyvatel a výrazně silnější bude věková skupina 65+. Otázkou rovněž zůstává, jaké sociální skupiny budou nejvíce přispívat k přirozenému přírůstku, k přistěhovalectví a imigraci a jaká bude sociálnědemografická a etnická struktura v budoucnosti. Proces smršťování může mít mnoho variant výsledného stavu (Rumpel et al. 2010): a) může vést ke zvýšení kvality života ve městě Ostravě, b) může být zastaven v důsledku zásadního ekonomického oživení a zvýšení atraktivity, c) ale může mít také silný negativní dopad na struktury města a jeho celkovou atraktivitu. Ostrava není a nebude sociálněekonomicky ani urbanisticky homogenní celek a její jednotlivé části (městské obvody, katastrální území, základní sídelní jednotky) se budou vyvíjet diferencovaně – některé populačně porostou, jiné budou postiženy depopulací. Proces smršťování (a jeho parametry) bude vzhledem k odlišným rámcovým podmínkám a kontextům odlišný od jiných podobných měst vyspělých zemí světa, avšak bude mít vliv na další vývoj města a formulaci a realizaci politik v budoucnosti.

72


Literatura BERNT M, COUCH C, COCKS M, RINK D, HAASE A (2010) How to study Governance in the Context of Shrink Smart Project? Guidance for Case Study Teams in Researching Workpackage 5. Internal Documents of the Project Consortium. COUCH C, KARECHA J, NUISSL H, RINK D (2005) Decline and Sprawl: An evolving type of urban development observed in Liverpool and Leipzig. European Planning Studies 13(1), 117136. DIGAETANO A, STROM E (2003) Comparative Urban Governance. An Integrated Approach. Urban Affairs Review 38(3), 356395. GROSSMANN K, HAASE A, RINK D, STEINFÜHRER A (2008) Urban Shrinkage in East Central Europe Benefits and Limits of a CrossNational Transfer of Research Approaches. In NOWAK M, NOWOSIELSKI M, DÜRRSCHMIDT J eclining cities developing cities: Polish and German perspectives. Instytut Zachodni, Pozna, 7799. HORÁK J, IVAN I, INSPEKTOR T, TVRDÝ L (2009) Identification and monitoring of socially excluded lacalities of Ostrava city using a register of unemployment. ERSA kongres, Lodz. HRUKATVRDÝ L (20102011) Industriální město v postindustriální společnosti. Vysoká škola báská  Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 4 sv. IVAN I, HRUKATVRDÝ L (2010) Proměna migraních pohyb v Ostravě. In HRUKA TVRDÝ L (ed.) Industriální město v postindustriální společnosti, 1. díl. VB  TU Ostrava, Ostrava, 87101. KLINGHOLZ R (2009) Europe´s Real Demographic Challenge. Policy Review 32, 6070. KLUSÁČEK P, KREJČÍ T (2008) Populační prostorové změny měst Brna a Ostravy. Příspěvek z konference “Globalizace”. Ostravská Universita, Ostrava. KVASNIČKA R (2010) Sociálně vyloučené rómské lokality v Ostravě. Vládní agentura pro sociální inkluzi v rómských lokalitách. Ostrava. MAIER K (2007) Vylidněná města. Respekt (1), 5657. MARTINÁT S, KLUSÁČEK P, NOVÁKOVÁ E (2008) Impact of Globalization on Socio Demographic Changes of Inner Structures of City of Ostrava after 1989. In BAAR V, SIWEK T (eds.) Globalisation and its Impact on Localities. Ostrava University, Ostrava, 173179. MARTINEZFERNANDEZ C, CHUNGTONG W, SCHATZ LK, NABUHISHA T, VARGASHERNANDEZ JG (2012) The Shrinking Mining City: Urban Dynamics and Contested Territory. International Journal of Urban and Regional Research 36(2), 245 260. MARTINEZFERNANDEZ C, AUDIRAC I, FOL S, CUNNINGHAMSABOT E (2012) Shrinking Cities: Urban Challenges of Globalization. International Journal of Urban and Regional Research 36(2), 213225. MATLOVIČ R, SEDLÁKOVÁ A (2007) The Impact of Suburbanisation in the Hinterland of Prešov (Slovakia). Moravian Geographical Reports 15(2), 2232.


73

MYKHNENKO V, TUROK I (2008) East European Cities – Patterns of Growth and Decline, 19602005. International Planning Studies 13(4), 311342. PIERRE J (2005) Comparative urban Governance. Uncovering Complex Causalities. Urban Affairs Review 40(4), 446462. PROKOP R (2003) Ostrava v procesu transformace. In Ostrava 21. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Tilia, Šenov u Ostravy, 284208. PROKOP R (2006) Vývojové proměny postsocialistických měst Ostravska a Hornoslezského regionu v podmínkách transformace. Slezský ústav Slezského zemského muzea, Opava. Tilia, Šenov u Ostravy. RABUŠIC L (2001) Value Changes and Demographic Behaviour in Czech Republic. Czech Sociological Review 9(1), 99122. RECKIEN D, MARTINEZFERNANDEZ C (2011) „Why Do Cities Shrink?“ European Planning Studies 19(8), 13751397. RINK D, HAASE A, BERNT M, GROSSMANN K (2010) Research brief o. 1 Addressing Urban Shrinkage Across Europe – Challenges and Prospects. (available online at http//shrinksmart.ufz.de/data) RINK D, HAASE A, BERNT M, GROSSMANN K (2009) Specification of Working Model. Workpackage 1. Leipzig, Helmholtz Centre for Environmentak Research. Elaborated in Cooperation with COUCH Ch, COCKS M, RUMPEL P, RUNGE J, KRZYSTOFIK R, MYKHNENKO V, CALZA BINI P, NADOLU B. RINK D, HAASE A, BERNT M, GROSSMANN K (2011) Urban Governance in Leipzig und Halle, Germany. Workpackage 5, D10 Research Report. Research Project “Shrink Smart – The Governance of Shrinkage within a European Context”. RUMPEL P, WAACK Ch (2004) Die Mährisch – Schlesische Region. Perspektiven für die tschechische Altindustrieregion im Europa der Regionen. Geographische Rundschau 56(4), 5359. RUMPEL P, SLACH O, KOUTSKÝ J (2010) Creative Industries in Spatial Perspective in the Old Industrial Moravian – Silesian Region. Ekonomie a Management 8(4), 3047. RUMPEL P, SLACH O (2010b) A Bright Future of the „Dark“ Hard Coal Region of Ostrava – Karviná. In KUHN R, SCHOLZ B (eds.) Post – Mining Landscape. Jovis, Berlin, 96105. RUMPEL P, SLACH O, TICHÁ I (2010a) Urban Shrinkage in Ostrava. Research Report (www.shrinksmart.eu , 22.8.2011) RUMPEL P, SLACH O (2011) Governance of Economic Regeneration of the City of Ostrava. In The Scale of Globalization. Ostravská Univerzita, Ostrava, 280285. RUMPEL P (2002) Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostravská univerzita, Ostrava. RYCHTAŘÍKOVÁ J (2000) Demographic transition or demographic shock in recent population development in the Czech Republic. Acta Universitatis Carolinae  Geographica 35(1), 89102. SOLANSKÝ O (2008) Sociodemografická struktura Ostravy – současný stav a očekávaný vývoj. Analytická část Strategie rozvoje města Ostravy 20092016. Ostrava. SUCHÁČEK J (2010) a cestě k nové identitě Ostrava, atovice a oice po roce 1989. VŠB  TU Ostrava, Ostrava. SUCHÁČEK J (2005) Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů v tranzitivních ekonomikách. VŠB  TU Ostrava, Ostrava.

74


SÝKORA L (2001) Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In egionální vývojspeciika česk transormace evropská integrace a obecná teorie. Univerzita Karlova, Praha, 1271. SÝKORA L (2003) Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis 39(2), 217233. SÝKORA L (2000) The Postcommunist ity. In AZESKA I (ed.) Miasto postsocialistyczne – organizacja przestrzeni miejskiej i jej przemiany, XIII Konseratorium iedzy o Miesce. Lodz, 414. ŠOTKOVSKÝ I (2010) Změny populačný velikosti a proces stárnutí města Ostravy. In TVRÝHRUŠKA L (ed.) Industriální město v postindustriální společnosti. VŠB  TU Ostrava, Ostrava, 777. TUROK I, MYKHNENKO V (2007) The Trajectories of European ities, 190200. Cities 24(3), 112.

Governance smršťujících se měst v Evropském kontextu

Recommend Documents