Gotika – nejvýznamnější památky u nás Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: únor 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období gotiky a to ve vazbě na nejvýznamnější památky u nás. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Památky 1. Praha – Anežský klášter Anežský klášter je první zaalpský klášterem klarisek. Založila ho dcera Přemysla Otakara I. Anežka roku 1231. Postupně vznikl kostel sv. Františka, ambit a kaple Panny Marie. Dále pak kostel sv. Salvátora a klášter minoritů s ambitem. Nejstarší části kláštera patří k nejstarším gotickým stavbám v Praze. Pozoruhodným detailem je hlavice v arkádě s motivem hlav králů a královen.
2. Písek – Kamenný most Kamenný most je nejstarším dochovaným mostem u nás. Postaven byl ve druhé třetině 13. století. Pilíře jsou proti proudu hrotité a po proudu zaoblené. O kvalitě mostu svědčí i skutečnost, že přečkal povodně v roce 2002.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
3. Vyšší Brod – cisterciácký klášter Vyšší Brod je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožumberka v roce 1258. Měl sloužit jako rodové pohřebiště Vítkovců. Klášter je proslulý svým oltářem s cyklem vynikajících deskových obrazů mistra vyšebrodského. Jeho architektura má výjimečné prvky. Jedním z prvků je kapitulní síň. Žebra klenby na středový sloup se ve vrcholném svorníku dělí a opírají se o stěny v jejich třetině. V 1polovině 14. století se zde dokončila trojloď a křížová chodba. Tyto části odpovídají vrcholné gotice.
Chodba v klášteře ve Vyšším Brodě
4. Zvíkov – hrad Hrad Zvíkov byl založen v první polovině 13. století a v 2. polovině 13. století byl za Václava II. byl rozšířen a přestavěn do gotické podoby. Vznikl čtyřkřídlý palác o půdorysu nepravidelného pětiúhelníku se sálem, kaplí a mnoha dalšími místnostmi, které byly propojeny chodbami. Chodby byly zdobeny arkádami s kružbami. Hrad byl obehnán opevněním opatřeným směrem k přístupové šíji vysokým bergfrietem s břitem, štítovou zdí a věžovou bránou.
5. Zlatá koruna – cisterciácký klášter -
Klášter založený roku 1263 Přemyslem Otakarem II. Nachází se hluboko na jihu Čech. Nejstarší dochovaná část je patrová kaple Andělů strážných. Ve 14. století byla vystavěna kapitulní síň. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
6. Praha – dům U kamenného zvonu -
1303 byla zahájená stavba městské královské rezidence zřejmě pro mladý královský pár. Objeven pod mladší fasádou v šedesátých letech 20. století a díky následující rekonstrukci byl uveden do stavu před barokní úpravou.
7. Opava – kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Kostel postavený řádem německých rytířů koncem 14. století ve stylu slezské cihlové gotiky. Prošel řadou dostaveb, které jeho původní podobu zcela překryly. Mohutný trojlodní kostel s jižní věží zakončenou barokní laternou a nedokončenou severní věží s cimbuřím. Kolem roku 1360 byla přistavěna kaple s jednou z nejstarších obkročných kleneb v Evropě. Poslední středověkou přístavbou byla severní předsíň zaklenutá na střední sloup.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
8. Nymburk – opevnění -
Dodnes dochované hradby města byly postavené z řezného cihlového zdiva. Vybudovány byly z velké části už za Václava II. a dokončeny za Jana Lucemburského. Hradby čítají více než 40 hranolových věží vzdálených od sebe asi 20 m.
9. Praha – Karlův most -
Základní kámen položil roku 1357 Karel IV. Po dvaceti letech už most sloužil svému účelu. Staroměstská mostecká věž je dílem Petra Parléře. Stavbu dokončila katedrální huť roku 1402.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
10. Praha – katedrála sv. Víta -
Katedrálu založil už Jan Lucemburský spolu se svým synem Karlem. Stavbu zahájil stavitel Matyáš z Arrasu a po jeho smrti v ní pokračoval Petr Parléř. Toto dílo mělo klíčový význam pro další vývoj gotického slohu nejenom u nás, ale i v sousedních zemích a otevřelo cestu k pozdní gotice. Vzorem pro střední Evropu se stala novátorská Pařléřova síťová klenba.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
11. Karlštejn – hrad -
Hrad založil Karel IV. jako své venkovské sídlo. Dominantou hradu je hranolová věž. Nejmenší svatyně – kaple sv. Kateřiny byla soukromou kaplí Karla IV. Ideovým i uměleckým vyvrcholením hradu je kaple sv. Kříže vyzdobená deskovými obrazy Mistra Theodorika.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
12. Praha – kostel Panny Marie před Týnem -
-
Tzv. Týnský chrám Po roce 1350 byla zahájena stavba tohoto farního kostela. Vznikla mohutná trojlodní bazilika s dvojvěžovým průčelím a třemi velkými chóry. Severní portál je mistrovským sochařským dílem.
13. Praha – Karolinum -
Nejstarší dochovaná budova Karlovy univerzity. Nejcennější částí je arkýř na mohutné noze. Parapet zdobí heraldické reliéfy Okna s kružbami vrcholí v zábradlí s kružbami.
14. Kost – hrad -
Z původního gotického hradu se zachovala jen obytná věž. Petr z Vartemberka po roce 1370 hrad přestavěl a rozšířil. Dominantou hradu se stal donjon, tj. hranolová obytná věž. Na protilehlé straně později vzniklo palácové křídlo s menší okrouhlou věží. Příklad užití opracovaného kamene vytěženého přímo na místě. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
15. Kutná Hora – kostel sv. Barbory -
Roku 1388 byla zahájena stavba podle návrhu Jana Parléře. S příchodem Matyáše Rejska se projevily nové tendence pozdní gotiky. Od roku 1512 řídil stavbu Benedikt Ried a vnesl do chrámiu elegantní kroužené klenby. Koncem 19. století byla odstraněna barokní úprava.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
16. Kutná Hora – paláce, měšťanské domy a Kamenná kašna Vlašský dvůr - Nechal vystavět Václav IV. - Nejvýznamnější částí je kaple s osobitou architekturou arkýře, tzv. dvorský styl.
Hrádek - Postavený rychtářem Václavem z Donína. - Ukázka městského šlechtického sídla - V průčelí se nachází arkýř, který je závěrem kaple sv. Václava. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Kamenný dům - Dokonalý příklad výstavné městské architektury. - Z fasády vystupuje zdobený arkýř s balkonem.
Kamenná kašna - Dvanáctiúhelníková kašna s pilíři na hranách zdobenými fiály.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
17. Olomouc – kostel sv. Mořice -
Mohutný halový kostel se dvěma nesymetrickými hranolovými věžemi. Chrám se chlubí největšími varhananami ve střední Evropě.
18. Pernštejn – hrad -
Jedna dominant Jižní Moravy. Před rokem 1475 byl hrad osazen četnými mramorovými ostění a jinými kamenickými články za účelem rozšíření a zútulnění obytného prostoru. Významnou částí je též tzv. Barbakan, tj. předsunuté opevnění postavené zde na přístupové ostrožně.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
19. Brno – kostel sv. Jakuba Většího -
Na přelomu 15. a 16. století byl ke staršímu chrámu přistavěno k chóru halové trojlodí. Po roce 1500 vedl stavbu Anton Pilgram. Monumentální sjednocený prostor odpovídá pozdně gotickému pojetí inspirovanému halovými kostely Německa a Rakouska.
20. Praha – Vladislavský sál Pražského hradu -
Jde o klíčové dílo Benedikta Rieda. Jedno z hlavních děl pozdní gotiky v Čechách; nazývaná podle krále Vladislava Jagellonského. Velká okna jsou opatřena ostěním a jsou první projev renesance 62 m dlouhý, 16 m široký a 13 m vysoký sál. Největší světský prostor své doby.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
21. Olomouc – radniční kaple -
Kaple sv. Jeronýma dokončená roku 1488. Arkýř je členěn pruty vystupujícími ze spodní římsy s karikaturními maskami, vyzdoben chrliči kružbami a kamennou mříží.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Seznam použité literatury:
Pijoan, J.: Dějiny umění/4, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Gotický sloh, Praha 2005 Suckale, R.: Gotika, Praha 2007 Rolf, T. (ed.): Gotika, Praha 2005 Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Plaček, M., Prix, D., Razim, L.: Deset století architektury. Architektura gotická, Praha 2001 Handbuch der Kunstgeschichte, Bd. 3., Leipzig 1912
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky