architektura.klenot.cz - gotika, renesance, baroko, moderna a moderní architektura Sportovní stavby

architektura.klenot.cz - gotika, renesance, baroko, moderna a moderní architektura - 23 - Sportovní stavby

ÚVOD

Lidé ve všech částech světa po celá staletí běhali, skákali a vrhali různými předměty. Někteří dokonce tyto sporty speciálně trénovali ať už z nutnosti, aby byli lépe připraveni na lov či k boji, nebo prostě z potěšení, že budou lepší než druzí. Postupem času se logicky vyvinula potřeba stavět specializované prostory a stavby, které by sloužily této zábavě.

Tento elaborát si neklade za úkol dopodrobna rozebírat typologii sportovních staveb, protože její znalost není měřítkem pochopení způsobu práce. Jeho smyslem je spíše podání jednoduchého přehledu, na jehož základě lze hledat východiska pro uvědomění si problému, a je doplněn náhodně vybranými zajímavými příklady, které pokrývají široké spektrum staveb sloužících sportovnímu vyžití.

HISTORIE

Vznik a základ dnešním sportovním zařízením položily antické stavby, jako stadio, amfiteátr nebo hipodrom.

Stadio – ve starém Řecku upravená běžecká dráha (dromos) se stupňovitě stoupajícím hledištěm. Délka dráhy nebyla jednotně stanovena, obvykle se pohybovala mezi 170-212 m délky a 20-35 m šířky.

Délka stadia v Olympii (pro 30 tis. diváků) byla podle pověsti stanovena Héraklem jako vzdálenost, kterou tento hrdina uběhl na jedno vdechnutí.

1 / 21


Hlediště bylo někdy uměle vytvořeno násypem, v období helénismu bývalo nákladně upravováno (sedadla). Největší bylo stadio v Efesu (místo pro 76 tis.diváků). Místo, kterým se ze stadia odcházelo, se nazývá aphesis. Na athénském stadiu (postaveno ve 4. stol. př. n. l., přestavěno ve 2. stol. př. n. l. pro 50 tis. diváků, rekonstruováno Římany) se roku 1896 konaly první novodobé olympijské hry.

Amfiteátr - ve starém Římě nezastřešená stavba kruhového nebo častěji eliptického půdorysu s arénou uprostřed a se stupňovitě se zvedajícím hledištěm (první stupeň byl asi ve výšce 3,5 m nad arénou), které mohlo být zastíněno plachtou (zvanou velarium). Uprostřed jednoho z delších oblouků hlediště byla místa pro císaře, vysoké úředníky a vestálky, uprostřed protilehlého oblouku místa pro pořadatele her. Jednotlivá patra amfiteátru jsou tvořena z vnější strany arkádami, u nichž byla někdy uplatňována superpozice řádů. Amfiteátr byl určen pro hry a zápasy gladiátorů, popř. (dá-li se aréna zaplnit vodou, jak tomu bylo např. u římského Kolosea) i pro námořní bitvy (naumachie). Zpravidla stál v rovinatém terénu, někdy se opíral o svah (nejstarší amfiteátry, jako např. amfiteátr v Pompejích z r. 80 př. n. l., byly částečně zapuštěny do země a měly vnější schodiště). Velké amfiteátry bývaly podsklepeny (přístupové chodby, místnosti pro nářadí a zvěř). Menší amfiteátry (zachovány např. ve francouzském Nimes a Arbes, italské Veroně, chorvatské Pule) pojaly 15-25 tis. diváků. Do největšího amfiteátru – římského Kolosea (eliptický půdorys na osách 188x156 m) se vešlo 85 tis. diváků. Dodnes se zachovalo (v různém stupni neporušenosti) asi 270 amfiteátrů.

Hipodrom – v antickém Řecku obdélné závodiště (area) s jednou zaoblenou stranou, určené pro jízdu koňmo a na vozech. Na obou koncích závodní dráhy (dromos) byly sloupy, které musel jezdec nebo spřežení objet. Podél delších stran závodiště a podél jedné užší strany byla závodní dráha lemována stupňovitými místy pro diváky. Délka závodiště tvořila obvykle čtyřnásobek délky stadia, nejčastěji kolem 770 m. Z řeckého hipodromu se vyvinul římský cirk.

PODMÍNKY

Při stavbě sportovních zařízení musíme více než u jiných staveb zohledňovat daná hlediska:

2 / 21


Podmínky klimatické, geografické, hydrogeologické,

tedy exhalace, vítr, prašnost, oslunění, tvar terénu, odvodnění při vysoké spodní vodě, podloží a jeho propustnost. Provozní záležitosti,

tedy otázky napojení vnitřního a vnějšího provozu. Zejména u velkých staveb by měl být kladen důraz na dostatečně dimenzované napojení na stávající komunikace, dostatek parkovacích ploch a pokud možno bezkolizní vyprázdnění budovy, jak na systém volných ploch v její bezprostřední blízkosti (5 min. z krytého stadionu, 10 min. z otevřeného), tak uvolnění provozu v blízké oblasti.

DISPOZIČNÍ ZÁSADY

Plochy sportovních zařízení: plochy sportování -

3 / 21


příslušenství sportovců příslušenství diváků

ROZDĚLENÍ TYPŮ STAVEB

Snaha nalézt základní pravidla členění sportů se ukázala být vyčerpávající a nepříliš efektivní. Uvážíme-li, že ke sportům se řadí i takové druhy činností jako je letecká akrobacie, bungee-jumping nebo šachy, není snad ani možné přinést celkový přehled staveb, které sportovcům slouží. Nicméně nemohla jsem minout fakt, že jediné rozumné hledisko a determinanty při tomto členění jsou klimatické podmínky a finanční možnosti. Přesto se snažím vytvořit alespoň zjednodušený náhled na možnosti a formy různých druhů sportovních staveb.

Venkovní stadiony

Problematika těchto staveb je jasně daná zejména našimi omezenými finančními možnostmi. Velikosti hracích ploch jsou natolik velké, že zastřešení celé plochy by bylo příliš finančně náročné (i když i na tomto poli se objevují výjimky). Proto je zastřešení omezováno jen na krytí tribun pro diváky nebo je stadion ponechán plně otevřený. Objevují se i halové formy v poněkud zmenšené formě, což umožňuje sportovcům plnohodnotnější trénink a prodloužení závodní sezony. -

4 / 21


atletika fotbal americký fotbal ragby baseball atd.

Haly

Sporty prováděné ve vnitřním prostředí jsou většinou závislé nejen na stálých klimatických podmínkách, ale také na speciálním vybavení, které jim venkovní prostředí nemůže poskytnout. Jde zejména o různé úpravy podlah – koberce, odpružené podlahy, nutné je specifické vybavení, které bychom si s trochou fantazie snad dokázali představit i venku. gymnastika

5 / 21


ping-pong, squash fitnesscentra, posilovny, aerobic, tanec bojové sporty vzpírání atd.

Stavby kryté i venkovní

Jedná se o sporty, u kterých je zvykem používat obě formy a druhy staveb. Venkovní prostory jsou ale přece jenom využívány spíše rekreačně (to platí snad až na tenis). Profesionální sportovci a v zimě i rekreační trénují obvykle v halách. ledové sporty – hokej, krasobruslení, rychlobruslení, curling atd. – přednost se dává přece jenom halám krytým z hlediska zajištění stálých podmínek po celý rok, ale existují i kombinace, kdy v létě je plocha využívaná pro kolečkové bruslení

6 / 21


kombinace – basketbal, volejbal, házená, tenis, badminton plavecké bazény atd.

Stavby-sochy skokanské můstky dráhy pro boby a saně zařízení pro vodní sporty - dráhy pro vodní slalom a kanoistiku cyklokros

7 / 21


skateboard, in-line parky

Existují celá řada sportů, která nemá speciální nároky na architekta, co se týče samotné hrací plochy (většina venkovních sportovišť), ale vždy je potřeba zajistit nutné příslušenství a samozřejmě sociální a hygienické zázemí..

Stavby se zvláštními nároky pouze na příslušenství: minigolf, golf (charakter golfového hřiště je spíše práce pro zahradního architekta, na druhou stranu nepochybuji, že by ji leckterý architekt zvládl také) stavby pro plachetní sporty – přístavy – uvaziště plachetnic a člunů na vodě, loděnice, skladiště lodí stavby pro sportovní lodě – loděnice, tréninkový bazén pro loď se zkrácenými vesly, tělocvična, plovárna sjezdové lyžování, běh na lyžích, snowboard, akrobacie -

8 / 21


letectví – hangáry jezdecká zařízení, jízdárny

Kuriozity kryté sjezdovky windsurfingové haly

Typologickými zákrutami si musí každý projít sám a jejich rozsáhlý popis rozhodně není pro nikoho nedosažitelný. Důležité je si uvědomit, a to neplatí jenom při návrzích těchto druhů staveb, že ačkoliv architekt vychází ze základní typologie a provozních vazeb, musí se naučit vnímat a pracovat s danými podmínkami. To je základ dobré architektury. Jako ukázky právě takového způsobu práce jsem zvolila několik staveb.

9 / 21


Bazény a koupaliště

-patří mezi stavby sportovní či rekreační a jejich počet není takový jako u jiných typů veřejných staveb neboť představují objekty sloužící jen pro určitou část obyvatel.

Historie krytých bazénů sahá až do antických dob, kdy staří Římané své unavené tělo i mysl očisťovali v lázních, které se později rozrostly do velikých komplexů. Tyto soubory staveb, bazénů a atrií tvořily obrovský celek, který patřil mezi základní veřejné stavby starověkého Říma.

Po zániku římské říše, tento typ staveb dá se říci zcela vymizel a až novověký nástup lázeňství v okolí léčivých pramenů dal opět vzniknout bazénkům a bazénům pro shromažďování většího počtu lidí. Nástupem a rozvojem sportu, nejprve rekreačním a vzápětí i výkonnostním a jeho masovou populizací se i začínají stavět tzv. sportovní stavby.

K rozvoji sportu největší mírou přispěl baron Pierre de Coubertin koncem 19. století, kdy znovu oživil olympijskou tradici a byly uspořádány 1. novodobé olympijské hry v Aténách v r. 1896. Od této doby každé 4 roky jsou pořádány další a další, s výjimkou obou světových válek. Ve 20. století se přidaly i hry zimní a tak rozvoji sportu i na nejvyšší úrovni, to jest profesionální již nic nebránilo. Rozvoj sportovních klání a soutěží byl obrovský a tak již nestačily přírodní podmínky ke sportu, ale byly budovány sportoviště různých druhů a typů. Mezi nimi i sportoviště pro sporty vodní. Byly budovány plovárny. Nejprve upravené přírodní části řek a jezer, poté již zcela uměle vytvořené plovárny a kryté bazény sloužící nejen pro rekreaci, ale i pro čistě sportovní výkony.

Můžeme tedy říci, že kryté bazény a koupaliště jsou stavebním typem vzniklým před zhruba 100 lety a za tuto dobu se rozvinuly do obrovských sportovních komplexů, kde najdeme nejen vyžití vodních sportů, sauny, ale i zábavní části se skluzavkami a tobogány a v neposlední řadě i jinými sportovištěm na míčové hry, fitness či společenskými částmi a restauracemi a zařízeními pro volný čas a rekreaci.

Veřejné stavby pro vodní sporty a rekreaci se tedy dělí na bazény a koupaliště. Bazény jsou stavěny především pro sportovní využití. To znamená pro plavecké závody s délkami 25 a 50 metrů, dále pro vodní pólo, skoky do vody a i pro synchronizované plavání.

10 / 21


Bazény se dělí na venkovní a kryté. Vzhledem ke komerční části vrcholového sportu se převážně stavějí jako kryté, aby sportovní sezóny nebyly ovlivňovány počasím a byly komfortní nejen pro plavce, ale i pro diváky.

Koupaliště se stavějí především pro letní rekreaci. Koupaliště mohou být přírodní, vystavěné u vodních toků a ploch - řeky, jezera, přehrady atd. a koupaliště uměle vybudované s nuceným přívodem a úpravou vody. V minulosti se venkovní koupaliště stavěla jako plavecké bazény s přilehlými bazénky a brouzdalištěm pro děti či neplavce a s plochami pro jiné sporty či různé rekreační využití. U koupališť se musejí budovat nejen převlékárny či hygienická zařízení , ale i restaurační zařízení. V posledních letech se venkovní koupaliště stavějí spíše tak, aby i v městských částech spíše připomínaly přírodní části s organickými tvary a různě upraveným okolím i samotným bazénem s ostrůvky , plážemi, skálami atd. Stává se z nich zábavní parky s vodními atrakcemi tzv. aquaparky.

V posledních letech se tyto aquaparky přesunují i pod střechu a stávají se tak součástí plaveckých bazénů a vznikají tak i možnosti vodní zábavy a rekreace i pod střechou.

KRYTÉ BAZÉNY

Základ projektování bazénu tvoří především:

- analýza stavu koupaliště, sportoviště a zařízení pro volný čas

- analýza potřeby těžiště využití, možnosti kombinovaného využití

11 / 21


celková vodní plocha

- spádové oblasti vzdálenosti pro veřejnost, školy a spolky

- určení stanoviště pozemek, příprava pro využití, dopravní spojení

Orientační podmínky pro kryté bazény

Vodní plocha Na 1 obyvatele 0,025 m 2 vodní plochy (spádová oblast s malou hustotou osídlení).

Až 0,01 m 2 vodní plochy na 1 obyvatele (spádová oblast s vysokou hustotou)-zpravidla splňuje požadavky obyvatelstva, škol a sportovních svazů.

Plocha pozemků (bez parkovišť)

Pro kryté bazény 6 -10 m 2 na 1 m 2 vodní plochy, při větších vodních plochách stačí nižší hodnota. Pro další nekryté volné plochy (terasy pro slunění a zelené plochy) navíc 10 - 20% zjištěné plochy pozemku.

12 / 21


Parkoviště Plocha 25 m 2 pro osobní automobil, 2 plochy po 5 m 2 pro jízdní kola;

1 místo na parkovišti pro osobní automobil na 5 -10 skříněk v krytém bazénu.

Plochy pro kola podle místních potřeb.

Zařízení pro diváky: 1 další místo pro automobil na parkovišti pro 10 - 15 diváckých míst.

Při restauračním provozu: 1 další místo na parkovišti pro 4 - 8 míst k sezení.

Šatnová část Orientační hodnoty počítají s dobou koupání 1,50 hodiny, s výjimkou špičkového provozu. V rekreačních oblastech může být počet skříněk zdvojnásoben.

Orientační hodnoty: 0,6 - 0,8 šatních míst na směrnou jednotku.

Počet míst k převlékání: 0,15 - 0,2 na směrnou jednotku, z toho 0,06 - 0,08 na směrnou jednotku jako převlékací kabina.

Kabiny pro rodiny nebo tělesně postižené: 10% převlékacích kabin. Poměr převlékacích míst k šatním skříňkám 1 : 4.

13 / 21


Všechna větší zařízení musí mít alespoň 2 hromadné šatny, oddělené pro muže a ženy.

Místa v šatně Na 1 společnou šatnu minimálně 30 šatních skříněk.

Prostor pro převlékání: minimálně 7,50 délky lavičky.

Poměr převlékacích míst k šatním skříňkám až 1 : 8.

Počet hygienických zařízení na směrnou jednotku: 0,03 míst s vysoušečem vlasů, 0,015 míst pro dezinfekci nohou, 0,015 dřezu pro ždímání plavek; úklidovou místnost 1 - 2 m2 zahrnout do šatnové části.

Světlá výška 2,50 m

Rozměry v šatnách Pro vestavby platí následující minimální rozměry: převlékací kabina: rozteč os kabin 1,00 m, hloubka 1,25 m, výška 2,00 m.

Kabiny pro rodiny a tělesně postižené:šířka 1,50 m, hloubka 1,25 m, výška 2,00 m.

Osové rozměry kabiny pro tělesně postižené na vozíku

14 / 21


Šířka 2,00 m, hloubka 1,00 m, výška 2,00 m, světlá šířka dveří 0,8 m.

Hygienické zařízení

Hygienické zařízení zahrnuje podle pohlaví oddělené sprchy a záchody. Umístění mezi šatnami a bazénem. Záchody umístit tak, aby návštěvník po použití záchodu musel znova projít sprchami před příchodem k bazénu. Záchody přístupné přímo z bazénu nejsou povoleny. Doporučujeme přímou zpáteční cestu ve směru bazén - šatny.

Orientační hodnoty:

základní vybavení minimálně 1 místnost se sprchami pro ženy a pro muže, vždy s minimálně 10 sprchami. U krytých bazénů s vodní plochou 100 - 150 m 2 postačí jedna rozdělená sprchová místnost s 5 sprchami pro muže a 5 pro ženy. Navrhujeme pro ženy 2 záchody a pro muže 1 záchod a 2 pisoárové mušle.

Minimální platné rozměry:

sprchové místo bez dělicí stěny šířka 0,80 m

15 / 21


(otevřené řadové sprchy) hloubka 0,80

sprchové místo s dělicí stěnou šířka 0,95 m

(řadové sprchy se zástěnou) hloubka 0,80

výška 1,45

sprchové místo s dělicí stěnou šířka 0,80; příp. 0,95 m

(ochrana proti stříkání vody i pohledům) hloubka 1,40

výška 1,45

šířka chodby mezi dvěma řadami sprch 1,10 m

záchod s mísou a dveřmi šířka 0,90 m

(otvírání dovnitř) hloubka 1,40

výška 2,00

záchod s mísou a dveřmi šířka 0,90 m

16 / 21


(otvírání ven) hloubka 1,20

výška 2,00

pisoárové stání: osové míry šířka 0,50 m

hloubka 0,60

pisoárová mušle: osové míry šířka 0,75

hloubka 0,80

montážní výška pod 0,70

montážní výška pro děti pod 0,45

umyvadlo šířka 0,60 m

hloubka 0,80

montážní výška cca 0,80

17 / 21


minimální světlá výška místnosti 2,50 m

doporučená 2,75

Skokanská zařízení

Skokanská zařízení jsou určena pro nácvik a výkonnostní sport.

Plošina je pevné odskočiště. Výška 1, 3, 5 a 10 m.

Prkno je pružné odskočiště ve výšce 1 a 3 m.

Výška je měřena od vodní hladiny. Skokanská prkna jsou z hliníkových slitin, dřeva nebo plastu. Skokanské plošiny jsou rovné, s protiskluzným povrchem. Výstup na prkno nebo plošinu je po příkrých schodech. Pro velké soutěže zajistit výtahy.

Veškerá skokanská zařízení jsou umístěna na jedné straně bazénu.

Teplota vody: 24 - 28°C.

Pro lepší vnímání povrchu vodní plochy "čeřící zařízení nebo postřikovací trysky".

18 / 21


KOUPALIŠTĚ

Těžištěm využití koupališť je zotavení a aktivní využití volného času všech vrstev obyvatelstva.

Potřebná vodní plocha na 1 obyvatele spádové oblasti:

0,15 m 2 u spádové oblasti s malou hustotou obyvatel,

až 0,05 m 2 u spádových oblastí s vysokou hustotou obyvatel.

Poměr počtu obyvatel k velikostí vodní plochy nebere v úvahu specifiku přilehlých oblastí a cizinecký ruch.

Plocha pozemku:

8 -16 m2 na 1 m 2 plánované vodní plochy.

19 / 21


Parkoviště:

místo pro 1 auto a 2 jízdní kola na 200 - 300 m 2 plochy pozemku.

Místo před vchodem:

200 m 2 na 1000 m 2 vodní plochy, z toho pro zastřešený vchod 50 m 2 na 1000 m 2 vodní plochy, včetně pokladny a kontrolních míst.

Místnosti pro personál:

do 2000 m 2 vodní plochy 10 m 2 , nad 2000 m 2 20 m 2 .

Kombinace krytého bazénu a koupaliště

Kombinace krytého bazénu a koupaliště umožňuje podle druhu provozu rozsáhlé prostorové a funkční propojení. Současně nabízí jejich mnohostrannější využití. Získají tak vyšší rekreační hodnotu než samostatná zařízení.

20 / 21


Stupeň využití, v závislosti na ročním období, podmiňuje rozličnou velikost vodních ploch vně a uvnitř. Z hlediska provozu musíme rozlišovat využití v letní a zimní sezóně a v přechodném období. V úvahu přicházejí tyto druhy provozu. Současné využití vnější a vnitřní vodní plochy se společnou otevírací dobou, s neomezenou dobou koupání a za jednotné vstupné. Oddělené využití vnitřní a vnější vodní plochy s různou otevírací dobou, s částečně neomezenou dobou koupání (na koupališti) a s rozdílným vstupným. Sezónní využití jednotlivých částí např. uzavřením jednoho zařízení (krytého bazénu nebo koupaliště).

Při určování druhu provozu bereme v úvahu tato hlediska: různá potřeba velikostí vodní plochy, která může být důsledkem různě velkých spádových oblastí pro krytý bazén a koupaliště. Další potřeba vodní plochy jedné nebo obou částí může vzniknout na základě rekreačních nároků obyvatel z okolí, v důsledku prázdnin nebo na základě zvláštních okolností, např. v lázeňských místech, střediscích výkonnostního sportu, atd.

Možností kombinace krytého bazénu s koupalištěm případně dosáhneme připojením jednoho nebo druhého na dosavadní zařízení. Jde-li o novostavbu budujeme nejdříve halovou část. Snažíme se dosáhnout napojení části s nekrytým bazénem na krytý bazén. Umožňuje to lepší využití v přechodné době, centrální dozor a výhodné technické spojení. Pokud je to možné, pobytová zóna s občerstvením s výhledem na oba bazény.

Přístup do volného bazénu je přes vstupní halu krytého bazénu. Ve špičkovém provozu také zastřešenou vstupní zónou, pokladna a kontrola má podle možnosti obsluhovat oba vstupy.

Těsné propojení krytého bazénu s venkovním usnadňuje variabilní využití. Spojení obou bazénových částí, při kterém je třeba přednostně napojit především nekrytý bazén pro neplavce, lze provést proplouvacím kanálem (možnost vstupu v kryté hale), zastřešeným vstupem s tepelnými zářiči nebo uzavřeným vchodem, takže návštěvník přejde do volného bazénu pokud možno s vyloučením styku s chladným venkovním vzduchem.

21 / 21

architektura.klenot.cz - gotika, renesance, baroko, moderna a moderní architektura Sportovní stavby

Recommend Documents