Abstrakt PLAČEK, Marcel: Vyuţití GIS v cestovním ruchu v Národním parku Podyjí-Thayatal. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Jiří Hiess. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014, 105 stran. Cílem této bakalářské práce je navrhnout vyuţití GIS (geografického informačního systému) v rámci cestovního ruchu v bilaterálním Národním parku Podyjí-Thayatal. Teoretická část práce se věnuje historii obou parků, přírodním poměrům, GIS a LBS. Praktická část obsahuje návrh aplikace mobilního průvodce a jsou zde vyhodnoceny dotazníky, které se zabývají jeho vytvořením. V závěru jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření.
Klíčová slova GIS, NP Podyjí, NP Thayatal, cestovní ruch, bilaterální Národní park, mobilní průvodce, LBS
Abstract PLAČEK, Marcel: The use of GIS in tourism in the National Park Podyjí-Thayatal. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Jiří Hiess. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2014, 105 pages. The aim of this bachelor thesis is to propose using of the GIS (Geographic Information System) in the context of tourism in the bilateral National Park Podyjí-Thayatal. The theoretical part is devoted to a history of both parks, a natural ratios, GIS and LBS. In the practical part of thesis is included a proposal of a mobile-guide application, which are evaluated by questionnaires that deal with its creating. The conclusion sums up the results of the survey.
Key words GIS, NP Podyjí, NP Thayatal, tourism, bilateral National park, mobile guide, LBS
Mé poděkování patří vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. Jiřímu Hiessovi, dále především panu Bc. Martinu Kouřilovi, jeţ byl pro mne důleţitým a hodnotným zdrojem informací a Správě Národního parku Podyjí a Správě Nationalpark Thayatal za poskytnuté informace. Poděkovat bych chtěl také svému otci, který mi byl nejen oporou, ale i důleţitým rádcem a korektorem. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat zbytku rodiny za podporu, při tvorbě a také mé přítelkyni, která ví, ţe ne vţdy se jednalo o jednoduchý úkol.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
© Copyright 2014 Marcel Plaček
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
2
Cíl bakalářské práce ................................................................................................ 12 1.1
Cíl teoretické části ............................................................................................ 12
1.2
Cíl praktické části ............................................................................................. 12
Teoretická část ......................................................................................................... 13 2.1
Národní park..................................................................................................... 13
2.1.1
Definice Národního parku ........................................................................ 13
2.1.2
Historie Národních parků ve světě a u nás ............................................... 14
2.2
Národní park Podyjí-Thayatal .......................................................................... 14
2.2.1
Vznik Národního parku Podyjí ................................................................. 15
2.2.2
Nationalpark Thayatal............................................................................... 16
2.2.3
Bilaterální Národní park Podyjí-Thayatal................................................. 16
2.2.4
Pedologie .................................................................................................. 17
2.2.5
Geomorfologie a geologické podloţí ........................................................ 18
2.2.6
Vodstvo ..................................................................................................... 19
2.2.7
Klima ........................................................................................................ 20
2.2.8
Fauna ......................................................................................................... 21
2.2.9
Flóra a vegetace ........................................................................................ 23
2.2.10
Biotopy...................................................................................................... 24
2.3
Geografický informační systém-GIS ............................................................... 26
2.3.1
Vyuţití GIS ............................................................................................... 27
2.3.2
GIS v cestovním ruchu ............................................................................. 28
2.3.3
Mobilní GIS .............................................................................................. 29
2.3.4
Architektura GIS ....................................................................................... 30
2.3.5
Datové modely .......................................................................................... 31
2.3.6
Historie GIS v NPP-T ............................................................................... 31
2.4
3
4
Lokálně kontextové sluţby – LBS ................................................................... 34
2.4.1
Vyuţití LBS .............................................................................................. 34
2.4.2
Přenos dat .................................................................................................. 34
Praktická část ........................................................................................................... 36 3.1
Metoda šetření .................................................................................................. 38
3.2
Popis aplikace................................................................................................... 39
3.3
Autobusové a vlakové spojení Podyjí-Thayatal ............................................... 43
3.4
Turistické trasy v Podyjí - Thayatal ................................................................. 44
3.5
Atraktivity a památky v NP Podyjí-Thayatal ................................................... 47
3.5.1
Přírodní památky a lokality....................................................................... 47
3.5.2
Přírodní fenomény .................................................................................... 49
3.5.3
Technické pamětihodnosti ........................................................................ 50
3.5.4
Sakrální památky ...................................................................................... 52
3.5.5
Lidská sídla ............................................................................................... 53
3.5.6
Studánky a prameny.................................................................................. 53
3.5.7
Hrady, zámky a zříceniny ......................................................................... 54
3.6
Výsledky .......................................................................................................... 55
3.7
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 79
Závěr ........................................................................................................................ 80
Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 82 Seznam pouţitých zkratek .............................................................................................. 87 Seznam obrázků .............................................................................................................. 89 Seznam příloh ................................................................................................................. 91
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolil téma „Vyuţití GIS v cestovním ruchu v Národním parku Podyjí-Thayatal“. Téma je mi velmi blízké, neboť celý svůj dosavadní ţivot, jsem proţil na hranici NP Podyjí. Denně jsem měl moţnost trávit volný čas v tomto nádherném kusu krajiny a postupně poznávat a seznamovat se nejen s přírodním bohatstvím, které Podyjí nabízí, ale i s historií, která zde zanechala mnoho otisků. Ať uţ se jedná o blízkou, či vzdálenou minulost. Nedílnou součást svého rozhodnutí ohledně výběru tématu musím také připsat svému otci. Ten, jakoţto stráţce Národního parku Podyjí, mne od útlého dětství ovlivňoval svým postojem k přírodě a vztahem k ţivotnímu prostředí. Díky němu mám moţnost nahlédnout více do útrob organizace. Téměř pět sezón jsem strávil jako průvodce na hradě Hardegg a zámku Riegersburg, které se nacházejí na území Národního parku Thayatal. Myslím si, ţe za tuto dobu jsem poznal dostatek lidí a názorů na fungování, vystupování vůči veřejnosti, ale i vnímání spolupráce správ obou parků a hlavně vnímání Národního parku Podyjí a Národního Parku Thayatal. Bohuţel musím konstatovat, ţe většina negativních názorů na ochranu přírody pochází od lidí z České republiky, kteří vědomě a snad i s potěšením porušují zákazy. Vnímání instituce Národního parku Podyjí není dobré mezi lidmi, kteří ţijí v jeho ochranném pásmu. I kdyţ je to právě Národní park, co většině z největších kritiků dává obţivu, a to ve formě sluţeb ubytovacích či restauračních. Byli by nejraději, kdyby NPP zanikl, avšak bez uvědomění si toho, ţe společně s ním by pravděpodobně zanikli i oni a jejich ţivnosti. Vyuţití technologie GIS, čili Geografického informačního systému, v rámci cestovního ruchu mi přijde jako vhodná příleţitost, kdy propojení moderních technologií bude účelně slouţit turistům v usnadnění jejich rekreace a ve zvýšení povědomí a informovanosti o NPP a NPT. Dnes téměř není člověka, který by se na dovolené oprostil moderních technologií. Proto jsem se rozhodl vyuţít mobilních telefonů s operačním systémem tzv. Smartphone a tabletů. Pro rozvoj cestovního ruchu je důleţité neusnout na vavřínech, ale neustále se rozvíjet a přicházet s novými myšlenkami a nápady, aby se turisté a návštěvníci rádi vraceli. 10
Po dohodě s panem RNDr. Jiřím Hiessem, vedoucím mé bakalářské práce, jsme se rozhodli pro cílení práce právě na Geografický informační systém a jeho vyuţití v cestovním ruchu v oblasti bilaterálního Národního parku Podyjí-Thayatal a to tak, aby byl dostupný všem návštěvníkům v rámci systému mobilního průvodce. Cílem práce je navrhnout mobilní aplikaci, která by zjednodušovala turistům dostupnost informací nejen o bilaterálním Národním parku, ale i o sluţbách v okolí, dopravních spojích aj. Jakoţto příznivce moderních technologií, cestování a historie mne nadchne kaţdá myšlenka, která snoubí mé koníčky dohromady. Spolupráce s moderními technologiemi je v současné době, dle mého mínění, nepostradatelnou sloţkou ochrany přírody. Dnes existuje nepřeberné mnoţství dat, které je potřeba nejen archivovat, ale i nadále s nimi pracovat a to by celkově bez technologií nešlo. GIS je však jen jednou ze součástí. Češi se obecně řadí, co se GIS týče do evropské špičky nejen ve vytváření a sběru dat, ale i v pochopení GIS samotného. Na takto malém území jaké tvoří Národní park Podyjí a Národní park Thayatal je moţné vyuţít i dlouholetou a velmi těsnou spolupráci obou organizací.
11
1 Cíl bakalářské práce 1.1 Cíl teoretické části V teoretické části se věnuji historii zřízení obou národních parků, bilaterální spolupráci a přírodním poměrům. Dále se zabývám GIS, jeho popisem a vyuţitím v cestovním ruchu a také jeho historii v NP Podyjí-Thayatal. Nakonec se věnuji technologii LBS, která hraje také svoji podstatnou roli při vyuţívání GIS v mobilních aplikacích.
1.2 Cíl praktické části V praktické části se zabývám vývojem aplikace mobilního multilinguálního průvodce a dotazníkovým šetřením, které má za úkol zjistit, jak by byl tento software přijímán veřejností z obou republik.
12
2 Teoretická část 2.1 Národní park 2.1.1 Definice Národního parku Pojem Národní park lze vysvětlit hned z několika hledisek. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. je definován takto: Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichţ značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichţ rostliny, ţivočichové a neţivá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. [41] Další moţností definice národních parků je dle Světové ochranářské organizace (IUCN): Národní park je přírodní území, ve kterém ekologická nedotčenost ekosystémů bude pro ţijící i budoucí generace uchována, vyuţívání, která odporují ochranářským cílům budou vyloučena, a tím tvoří základ pro duševní, vzdělávací, výzkumné a rekreační nabídky pro návštěvníky. Všechny cíle a opatření musí být šetrné k ţivotnímu prostředí i přírodě. V Národních parcích nesmí dojít k trvalému hospodářskému vyuţití přírodních zdrojů. Moţnosti zásahů připouštějí tvůrci zákonů a světová ochranářská organizace jen tehdy, jestliţe opatření slouţí cílům právě toho území. [35] Jiţ od vzniku prvního Národního parku (v roce 1872) dodrţují všechny následující Národní parky tři motivy vzniku 1.) Zabraňovat lidské exploataci ochranou druhů, ekosystémů nebo ploch s krásnou přírodou 2.) Umoţnit návštěvníkům prospěch na různých úrovních z příznivých výsledků této ochrany 3.) Mít prospěch z této ochrany pomocí vědeckých studií, která nikde jinde nejsou moţná. V pozdějších letech se k této definici připojily dva argumenty. Tím prvním je skutečná hodnota území národních parků jakoţto národního kulturního dědictví a také estetické hodnoty [18] 13
2.1.2 Historie Národních parků ve světě a u nás V roce 1870 byla vyslána expedice do oblasti Yellowstownu, aby prozkoumala přírodu. Prvním národním parkem světa se tak 1. března 1872 stal Národní park Yellowstown. Zrealizovala se tak idea národních parků jakoţto velkoplošně chráněných ekosystémů a území. Od vzniku prvního jich do současnosti bylo vyhlášeno nespočet. K roku 1979, tedy o necelých sto let od zaloţení prvního Národního parku, jich po světě existovalo více neţ 1200. V Evropě však první národní parky začaly vznikat aţ od roku 1909, kdy jich bylo zaloţeno 9, a to ve Švédsku. V současné době jich má Evropa 441. Počet nemusí být konečný, neboť můţe neustále docházet k vyhlašování nových nebo i k rušení jiţ existujících (mezinárodní kritéria pro národní parky).[18] Mezi nejznámější ve světě lze, bez pochyby, zařadit Národní park Yellowstone (USA), Národní park Grand Canyon (USA), Národní park Galapágy (Ekvádor), Národní park Uluru-Kata Tjuta (Austrálie), Národní park Kakadu (Austrálie), Národní parkc Komodo (Indonésie), Národní park Serengeti a rezervace zvěře Masai Mara (Tanzánie/Keňa) nebo Chráněná oblast Ngorongoro (Tanzánie). Národní parky však nemusejí nutně vznikat jen na pevnině. Jako příklad jiného typu národního parku lze uvést Mořský park Velká útesová bariéra nacházející se u pobřeţí Austrálie (Národní parky světa).[11] Na území České republiky k letošnímu roku evidujeme čtyři národní parky. Prvním českým byl v roce 1963 vyhlášen Krkonošský Národní park (KRNAP). Na dlouhou dobu byl také jediným. Teprve v roce 1991 Byly vyhlášeny Národní park Šumava (NPŠ) a Národní park Podyjí (NPP). K 1. lednu 2000 byl zaloţen doposud poslední Národní park České Švýcarsko (NPČŠ). [9] O zisk statutu Národní park se v současnosti snaţí především dvě, z celkem 26 CHKO. Jsou to CHKO Křivoklátsko a CHKO Jeseníky. [37, 38] V České republice je v rámci národních parků pod ochranou plocha přibliţně 118 900 ha. V rámci CHKO je dále chráněna plocha 1 041 612 ha. [16]
2.2 Národní park Podyjí-Thayatal Tato kapitola se věnuje oběma národním parkům, jejich historii, vzniku, fauně, flóře a vegetaci, biotopům, pedologii a geomorfologii a geologii. Tyto kapitoly jsou společné, neboť výskyt některých druhů ţivočichu nebo rostlin byl objeven na obou stranách a tak 14
je zbytečné popisovat stejné ţivočichy dvakrát. Hranice, která byla stanovena člověkem, totiţ není hranicí pro přírodu samotnou.
2.2.1 Vznik Národního parku Podyjí Národní park Podyjí na jihozápadě Moravy v západní části okresu Znojmo při hranici s Rakouskou republikou a je doposud jediným Národním parkem na území Moravy. Byl vyhlášen Nařízením vlády České republiky č. 164/1991 k 1. 7. 1991 na území o rozloze 62, 59 km2. Ochranné pásmo Národního parku činí v současné době 27, 97 km2. Celková plocha tedy činí 90, 56 km2. NP se rozprostírá mezi městem Znojmem na východě a Vranovem nad Dyjí na západě. Národní park tak pokrývá téměř 42 km délky toku řeky Dyje.[1, 20, 23] Jiţ od 70. let minulého století byl vyvíjen tlak na ochranu přírody na území dnešního Národního parku Podyjí. Od roku 1972 bylo zamýšleno chránit pouze několik maloplošných území v údolí řeky Dyje. Postupně se však došlo k tomu, ţe tok řeky Dyje a s ním spojené okolí si zaslouţí ochranu jakoţto celek. V roce 1973 byly dokončeny práce a příprava podkladů k vyhlášení CHKO Podyjí. K tomu však došlo aţ k 11. 12. 1978 a to výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 22 927/78 o zřízení chráněné krajinné oblasti Podyjí. CHKO mělo rozlohu 103, 4 km2 a zaujímalo mimo celé plochy dnešního Národního parku také území Dyjsko-svrateckého úvalu na jih od města Znojma.[1] Dnešní Národní park Podyjí vděčí za svoji podobu také rakouskému hnutí "Bürgeriniziative zur Erhaltung des Thayatales" (Občanská iniciativa za udrţení údolí řeky Dyje), které se zasadilo o to, ţe na řece Dyji nebyla vybudována další, původně plánovaná přehrada, Býčí skála. Plocha, která by byla zasaţena touto přehradou, by totiţ zabíhala hluboko do rakouského území a právě to byl primární důvod prostestů sdruţení. Voda by totiţ značně zmenšila, jiţ tak dosti malé území dnešního Národního parku Thayatal. [1] Hlavním důvodem ochrany je zachovalá krajina v údolí meandrující řeky Dyje a na ni navázaná fauna a flóra. Příroda se zde zachovala, neboť po nástupu komunistické strany k moci byla vybudována ţelezná opona a příroda za ní tak zůstala téměř 40 let bez lidského zásahu. Na relativně malém územním celku se tak nachází nepřeberné mnoţství rostlin a ţivočichů, zejména zástupců bezobratlých.[1] 15
2.2.2 Nationalpark Thayatal Národní park Thayatal se nachází ve spolkové zemi Niederösterreich (Dolní Rakousko) na západní hranici Weinviertel (Vinná čtvrť) ve správní oblasti města Retz. Rozkládá se mezi obcemi Felling, Malersbach, Merkersdorf a Niederfladnitz. V samotném národním parku se nachází pouze město Hardegg, které je se svými 78 obyvateli nejmenším městem Rakouska. Národní park Thayatal (česky údolí Dyje) vznikl k 1. lednu roku 2000. Jeho vzniku však předcházela dlouhodobá snaha o ochranu území v údolí řeky Dyje. V roce 1988 zde vznikla přírodní rezervace Thayatal I a v roce 1991 Thayatal II. V době, kdy vznikl Národní park Podyjí, uvaţovali i Rakušané o vyšším stupni ochrany přírody. V roce 1997 byla podepsána smlouva o zřízení National Park Thayatal mezi Rakouskou republikou (ministr Molter) a Spolkovou zemí Dolní Rakousko (hejtman Pröll). Od roku 1999 byla navázána první spolupráce s Národním Parkem Podyjí a o rok později byl teprve vyhlášen Národní park Thayatal. Ten se slavnostně otevíral 21. května 2000. Zaujímá plochu asi 13, 3 km2 v délce asi 25 km podél toku řeky Dyje a je tak nejmenším ze sedmi národních parků na území Rakouska. K roku 2012 došlo k prvnímu rozšíření parku asi o 30 hektarů lesa. [23, 35, 49]
2.2.3 Bilaterální Národní park Podyjí-Thayatal Od vzniku Národního parku Podyjí se počítalo s tím, ţe údolí řeky Dyje bude chráněno rovnocennými partnery z obou stran. Toho bylo dosaţeno v roce 2000. Tím vznikl bilaterální (dvoustranný, oboustranný) Národní park, který od té doby spolupracuje obě ve velmi těsném svazku. K 16. květnu 2001 byla ustanovena bilaterální komise, která rozhoduje o společných cílech obou národních parků. Cílem obou Správ je tuto spolupráci neustále prohlubovat, neboť kaţdý park je částečně zaměřen na jinou činnost. Správa NP Podyjí je spíše managementovou sloţkou, zatímco správa Thayatalu je sloţkou která slouţí k edukaci návštěvníků parku. I NP Podyjí má své edukační centrum, a to návštěvnické středisko v Číţově. Spolupráce probíhá na několika úrovních. Na nejvyšší úrovni, tj. mezi řediteli, dále pak na odborné úrovni (výzkumy a vědecké práce, které vycházejí ve sbornících Thayensia)
16
a dále je to práce s veřejností. Kaţdoročně se pořádají vycházky, které mají za cíl přiblíţit druhý národní park, vycházejí informační broţury, ve kterých je zahrnuto území jakoţto jeden celek a v neposlední řadě i probíhají společné stráţní sluţby terénních pracovníků NP Podyjí-Thayatal. Jednou za součástí spolupráce je sdílení dat z GIS. [12, 15, 16] −
zachování a rozvoj zvláštností přírodního prostředí a podpora rozmanitosti druhů a autoregulace
−
odstranění nebo zmírnění negativního dopadu historických a aktuálních zásahů člověka do přírody, obzvláště v lesích a na řece Dyji;
−
nabídka přírodních záţitků a rekreačních moţností
−
zvýšení ţivotní úrovně obyvatel regionu a návštěvníků NP a v důsledku i přímé a nepřímé zlepšení ekonomické situace regionu
−
prohloubení znalostí o vzniku území a to za pomoci vědeckých pozorování a výzkumu
−
vystupování na veřejnosti jakoţto jeden společný národní park [12, 16]
2.2.4 Pedologie Z celkové plochy NP Podyjí zaujímají většinu (84 %) lesní půdy, coţ je 5 270 ha. V NP Podyjí se vyskytuje celkem 11 typů a subtypů lesních půd. Největší zastoupení mají oligotrofní hnědé půdy (35, 3 %) a mezotrofní hnědé půdy (38, 3 %), které vznikly na metamorfovaných horninách a kyselých vyvřelinách jako jsou granit, granodiorit, ryly, svory a fylity. Jedná se o mělké aţ středně hluboké půdy zrnitostně písčité – hlinitopísčité, kamenité, se střední aţ malou zásobou ţivin (zvláště u oligotrofních hnědých půd na nezpevněných sedimentech - písky, štěrkopísky, slepence, droby). Ilimerizované půdy, pod které spadají i hnědozemě a parahnědozemě se vyvinuly na spraších na sprašových hlínách. Jsou bohaté na ţiviny a tvoří asi 6, 4 % plochy. Hydromorfní půdy se vyskytují ve velmi malém měřítku asi kolem 1 %. Jde o gleje a pseudogleje. Podzolové a hnědé podzolované půdy jsou lehké, minerálně chudší, skeletovité, středně hluboké půdy. Jsou vázány na štěrkopísky, diority, slepence a ruly. Tvoří asi 5,9 % území. 17
Nevyvinuté půdy a rankery jsou vázány na ruly, granodiority a písky. Jsou typické skeletovitostí a vysychavostí. Tvoří 12, 2 % území parku. Ze zemědělských půd se ve výměře 1013 hektarů nachází hnědá půda, která je typická na kyselých aţ neutrálních vyvřelých a metamorfovaných horninách, středně hluboká aţ mělká, hlinitopísčitá aţ písčitohlinitá se středním aţ malým přirozeným obsahem ţivin. Hnědozemě, které se vyskytují na spraších a smíšených svahovinách z karbonátového materiálu, jsou druhým nejrozšířenějším typem zemědělské půdy. Jedná se o půdy, které se ţivinami vyrovnají černozemím. Ilimerizované půdy se nacházejí na těţkých smíšených svahovinách a metamorfovaných horninách. Jsou vývojově následující půdou po hnědozemích. Podél vodních toků se v malé míře vyskytují nivní půdy, které vznikly na bezkarbonátových nivních uloţeninách.[1, 12]
2.2.5 Geomorfologie a geologické podloží Národní park Podyjí leţí na styku jihovýchodní části Českého masívu a Karpatské soustavy. Téměř 90 % plochy Podyjí je tvořeno pahorkatinou, která je součástí Českomoravské vrchoviny, potaţmo Českého masívu. Náleţí ke geomorfologickému celku Jevišovská pahorkatina, podcelku Znojemská pahorkatina a okrsku Šatovská pahorkatina. Zbylá část území, asi 10 %, je potom tvořena především rovinatou plochou a náleţí k Dyjsko-svrateckému úvalu. Ten patří do Karpatské soustavy. Od hranice styku těchto dvou orografických jednotek se směrem na západ se nadmořská výška postupně zvedá. Nejvyšší bod se pak nachází u Vranova nad Dyjí. Jde o Býčí horu, která se tyčí ve výšce 536 m. n. m. Nejníţe poloţeným místem v celém Národním parku Podyjí je potom dno údolí Dyje ve Znojmě s nadmořskou výškou 207 m. n. m. Geologické podloţí v Podyjí je tvořeno především metamorfovanými (přeměněnými) horninami v západní části parku a vyvřelinami na východě. Nejstarší metamorfované horniny pocházejí z období přibliţně 800 miliónů let před naším letopočtem. Hlavním geomorfologickým fenoménem je v Podyjí řeka Dyje. Ta rozděluje Podyjí do tří různých jednotek dle petrografie. Jedná se o lukovskou jednotku, která je tvořena především svory, biotitickou ortorulou, krystalickými vápenci a erlány. Nachází se mezi 18
obcemi Podmolí a Číţov. Na ni navazuje bítešská jednotka. Ta je tvořena především bítešskou ortorulou, kterou nalezneme mezi Číţovem a Vranovem nad Dyjí. V nejzápadnější části Podyjí pak nalezneme vranovskou jednotku, která na území parku zasahuje jen okrajově. Ta je tvořena několika druhy metamorfovaných hornin, amfibolity a druhy krystalických vápenců. Východní část parku je tvořena vyvřelinami o stáří přibliţně 600 miliónů let. Převládající horninou je zde granit. [1, 16]
2.2.6 Vodstvo Národní park Podyjí spadá celý do hydrogeologického rajónu 654 Krystalinikum v povodí Dyje. Je tvořen především puklinově propustnými krystalickými horninami, které jsou místy překryty průlinově propustnými kvartérními sedimenty. Řeka Dyje, která tvoří přirozenou osu a hranici Podyjí se stejně jako celé území bilaterálního národního parku sestává ze dvou pramenů. Moravského a Rakouského. Moravská Dyje pramení u obce Panenská Rozsíčka nedaleko města Třešť na Vysočině ve výšce 635 m. n. m. Délka Moravské Dyje od pramene k soutoku je 68, 2 kilometrů a povodí je o velikosti 630 km2. Rakouská Dyje (německy Deutsche Thaya) pramení u obce Schweiggers v Dolních Rakousích v nadmořské výšce 657 m. n. m. Délka toku od pramene k soutoku Rakouské a Moravské Dyje činní 75, 8 kilometrů a povodí Rakouské Dyje je 770 km2. Je vodnatější a delší neţ Moravská Dyje. Soutok Moravské a Rakouské Dyje je ve městě Raabs an der Thaya (Rakousy nad Dyjí). V rámci Národního parku Podyjí, respektive NP Thayatal je však chráněno pouze 43,9 (25) kilometrů toku řeky. Dyje má na vstupu do Národního parku Podyjí nadmořskou výšku 302 metrů, na výstupu z Podyjí pak 207 m. n. m. Podyjí je obecně chudé na vodní plochy. Dvě největší, vybudované člověkem jsou Vodní dílo Vranov nad Dyjí s elektrárnou s rozlohou 761, 3 ha (10. největší v ČR) a poté Znojemská přehrada, která slouţí jako vyrovnávací nádrţ pro přehradu ve Vranově nad Dyjí a také jako zdroj pitné vody pro město Znojmo s plochou 53, 3 ha jsou hranicemi pro Podyjí. Na potocích, které se vlévají do řeky je vybudována soustava čtyř rybníků na Klaperově potoce. Na Mašovickém potoce jsou jednotlivé malé vodní nádrţe a stejně tak na Ţlebském potoce. Mimo to existuje v parku na dvacet vodních tůní (přirozených i umělých). Ty jsou rozmístěny po celé ploše Národního parku Podyjí.[1] 19
Přirozenými přítoky Dyje z Moravy jsou čtyři potoky. Nejvodnatějším je Klaperův potok. Na jeho toku se nachází soustava čtyř rybníků. Dalšími třemi přítoky jsou potoky: Rambach, Ţlebský a Mašovický. Všechny tyto potoky jsou poměrně krátké, hluboce zaříznuté do údolí a mají vodní plochu menší neţ 10 km2. Krom těchto potoků se v parku nachází ještě sposta menších (potok na Braitavě, Hájský potok) Z Rakouského NP Thayatal se pak do Dyje vlévá říčka Fugnitzbach a potok Kajabach. Pro Dyji však tyto potoky nehrají téměř ţádnou roli. Všechny přítoky z České republiky navíc v suchých letních měsících vysychají. [1, 16] Několikrát denně (z pravidla dvakrát) v závislosti na Vranovské přehradě se mění průtok řeky ze 3 m3 za sekundu na asi 45 m3 za sekundu. Nejvyšší přirozený průtok má řeka obvykle zjara. [1, 40]
2.2.7 Klima Oblast jiţní Moravy patří obecně k nejsušším místům v rámci České republiky, tedy ani Podyjí netvoří v tomto ohledu výjimku. Průměrný roční úhrn sráţek je v okolí Vranova nad Dyjí asi 620 mm a v okolí město Znojma asi 564 mm. (nejdeštivější místo ČR- Bílý potok v Jizerských horách, 1705 mm sráţek) Sráţky jsou rozděleny nerovnoměrně. V chladnějším půlroce zde spadne mezi 33,9 % a 35,5 % sráţek. To odpovídá hodnotám 219-268 mm. V teplejším půlroce pak padá mezi 329 mm a 397 mm tj. 64,5 % aţ 66,1 %. Nejmenší sráţkový úhrn připadá na březen a největší potom na červen. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 7 °C v západní části do 8 °C na východě. Nejchladnějším měsícem roku bývá obvykle leden s průměrnými naměřenými teplotami vzduchu mezi -3, 4 °C aţ -1, 9 °C. Nejteplejším měsícem v roce bývá červenec s průměrnými teplotami vzduch v rozmezí od 16, 9 do 19, 0 °C. Nejniţší teploty vzduchu dosahují aţ k – 35°C, a to v lednu nebo v únoru. Nejvyšší teplota vzduchu, která byla naměřena ve Znojmě. Průměrný počet jasných dnů se v NP Podyjí zvyšuje s nadmořskou výškou. V okolí Znojma je jejich průměr 39, 5 avšak na západě se tento průměr pohybuje okolo 54,2 dnů. Zamračených dnů je v západní části 137, 5, ve východní části 123, 8.
20
Větrné proudění v parku v parku převládá ze severozápadního kvadrantu (38 %). Druhým význačným směrem vanutí větrů je jihovýchodní (11 %). [1]
2.2.8 Fauna Oblast Podyjí patří k druhově velice bohatým, coţ je dáno především polohou, historickým vývojem oblasti a klimatem, které zde panuje. Na území Podyjí se jedná především o bezobratlé ţivočichy. Těch bylo v NPP doposud objeveno na 9000 druhů, coţ je asi 70 % všech druhů, které se na našem území vyskytují. Z těchto 9000 druhů je přes 10 % zařazeno do Červených seznamů ohroţených druhů České republiky. Z bezobratlých ţivočichů jsou nejlépe prozkoumanou skupinou dvoukřídlí. Těch bylo doposud objeveno na 3 600 druhů. Dále pak brouci, kterých se zde vyskytuje asi 2300 druhů. Motýlů bylo doposud objeveno přes 2100 druhů a na 310 druhů pavouků. Nejméně probádanou skupinou jsou blanokřídlí. Počet objevených druhů tak nemusí být vůbec konečný. Nejvýznamnějšími zástupci bezobratlých jsou kudlanka náboţná, pakudlanka jiţní, roháč obecný, tesařík obrovský. Z motýlů pak lze jmenovat pestrokřídlece podraţcového, okáče voňavkového, okáče ovsového, hnědáska podunajského, přástevníka mařinkovéhonnebo plavokřídlece (Mythmina anderreggi). Z pavouků potom lze jmenovat zástupce rodu Eresus (stepníci). [3, 33, 42, 43] Na rozdíl od bezobratlých je počet zástupců obratlovců o dost niţší. Celkem se zde vyskytuje nebo bylo doposud objeveno 337 druhů obratlovců. Nejvíce druhů, 208, připadá na ptáky. Bylo také objeveno 69 druhů savců, 39 druhů ryb, 14 druhů obojţivelníků a 8 druhů plazů. [1, 42, 48] Jiţní Morava je obecně povaţována za velmi významnou ornitologickou oblast v rámci České republiky. Počet druhů a v některých případech i počet kusů nebo párů ptáků se poprvé sledoval v roce 1987, kdy bylo napočítáno 82 druhů ptáků. První dlouhodobé sledování probíhalo od roku 1990 do 1994. V této době bylo zjištěno 152 druhů ptáků, kteří se zde vyskytovali, z toho 129 druhů zde hnízdilo. 77 druhů zde zimovalo. V pozdějších letech se počty zjištěných a pozorovaných ptáků značně měnili. Dnes je počet zjištěných druhů 199. Z nich v Podyjí - Thayatal hnízdí na 140. Několik druhů ptáků, kteří zde v minulosti sídlili, uţ nepotkáme anebo je uvidíme jen zřídka. Jde především o sokola stěhovaného, tetřívka obecného nebo kavku obecnou. V současné době je na ústupu i ledňáček obecný, který díky vzdmutí Znojemské přehrady ztrácí svá 21
přirozená stanoviště. K nejvýznamnějším zástupcům ptáků musíme zcela jistě zařadit čápa černého, čápa bílého, orla skalního, káně lesní nebo výra velkého. [5, 6] V Podyjí byl zjištěn výskyt devíti druhů hmyzoţravců. Nejvýznamnějšími zástupci jsou jeţek západní a jeţek východní. Významnou skupinu tvoří letouni. Z 30 v Evropě zjištěných druhů se v Podyjí -Thayatal vyskytuje 22 druhů. Byl zde například spatřen netopýr brvitý, vrápenec malý, netopýr černý, netopýr Brandtův a Myothis alcatoe. Hlodavců zde bylo zjištěno 17 druhů. Myšice lesní norník rudý nebo plch velký Vydra říční, která se v posledních letech vrátila do Dyje, není jedinou šelmou, která se zde vyskytuje. Jako další můţeme jmenovat kunu lesní, tchoře tmavého, tchoře světlého a invazivního norka amerického.[16, 42] Výskyt velkých obratlovců jako jsou prase divoké, jelen evropský, srnec obecný je velmi hojný, Na ústupu je populace z Korsiky dovezeného muflona obecného. Mezi druhy, které zde byly zaznamenány je i silně ohroţená kočka divoká, psík mývalovitý a bobr evropský. Tomu v rychlejším posunu na tok řeky Dyje na území Národního parku Podyjí/Thayatal bránila Znojemská přehrada.[16, 43] V parku byl také potvrzen výskyt 39 druhů ryb. Z původně teplého parmového pásma řeky Dyje se kvůli Vranovské přehradě a tím způsobenému kolísání hladiny vody (mezi 40 aţ 80 cm) a jejímu ochlazování stalo pásmo pstruhové. Z přehrady je vypouštěna spodní voda o teplotě asi 6°C. Dnešní druhová rozmanitost je tedy dána spíše umělým zarybňováním, sportovním rybolovem a také tlakem predátorů.[39, 43] Vysazován je především pstruh obecný a lipan podhorní. Parma obecná a ostroretka stěhovavá se vyskytují jen v malých počtech kusů nebo jsou v Dyji jiţ zcela vyhubeny. V přirozeném toku řeky je všude hojná vranka obecná, jelec proudník, i jelec tloušť. Zoologicky významnější jsou nálezy hrouzka obecného, sekavce písečného, jeţdíka obecného a mřenky mramorované. Sloţení rybí obsádky vodních nádrţí je závislé na záměrném či náhodném vysazování ryb člověkem. Významná je populace mizejícího karase obecného v některých tůních a rybnících v okolí Podmolí. Z nepůvodních druhů ryb se v nádrţích hojně vyskytuje střevlička východní a karas stříbřitý. Vysazování
22
sivena amerického a pstruha duhového do řeky Dyje na území NP jiţ bylo zastaveno.[42] Z 13 druhů obojţivelníků je nejvýznamnější mlok skvrnitý. Dále byl prokázán výskyt čolka obecného, čolka velkého a čolka dravého. Ze ţab se vyskytují především ropucha obecná, ropucha zelená, kuňka obecná, blatnice skvrnitá, skokan skřehotavý, skokan hnědý, skokan zelený a skokan ostronosý. Často se také vyskytuje rosnička zelená jakoţto jediný zástupce rosničkovitých v České republice Většímu druhové variabilitě brání především to, ţe Podyjí nemá dostatečný počet vodních ploch.[42] Ze 7 druhů plazů je nejvýznamnější uţovka stromová, která kromě v Podyjí se vyskytuje na dvou lokalitách. Dále můţeme jmenovat uţovku podplamatou a uţovku hladkou. Svlečka zmije obecné objevena v roce 2005 u Číţova. Z ještěrek je nejhojněji rozšířena ještěrka obecná, poté ještěrka zelená a také slepýš obecný.[16, 42]
2.2.9 Flóra a vegetace Flóra, stejně jako fauna, je zde velmi bohatá na zástupce, především cévnatých rostlin. Důvodů je několik. Nejdůleţitější z nich jsou fytogeografická poloha území, mikro a mezoklimatické poměry, geomorfologie území a geologické podmínky. Těch bylo na území parku popsáno více neţ 1290 druhů. Dalších 59 druhů, které se zde dříve vyskytovaly, jsou v současné době vyhynulé nebo nebyly nalezeny. [7] Mezi hojně rozšířené a zajímavé rostliny v NP Podyjí/Thayatal určitě patří sněţenka předjarní, brambořík evropský, jaterník podléška, různě druhy koniklece, divizna velkovětá aj. Z čeledi vstavačovitých (orchideje) se v Podyjí vyskytuje 17 druhů. [16] K roku 2014 je v Podyjí/Thayatal zvláště chráněných 77 druhů. Ke kriticky ohroţeným patří 12 druhů cévnatých rostlin a jeden druh houby. Mezi zajímavé a známé zástupce lze zařadit diviznu ozdobnou volovec vrbolistý, kýchavici černou a nebo lýkovec vonný. Jeden kriticky ohroţený druh ostřice, konkrétně ostřice úzkolistá se nachází jiţ mimo ochranné pásmo Národního parku, a proto se do seznamu nepočítá, i kdyţ se její rozšířen a výskyt sleduje. Silně ohroţených druhů je v parku 27, ostřice černoklasá je opět druhem vyskytujícím se pouze za hranicemi parku. 26 druhů tvoří cévnaté rostliny, jeden druh je opět houba. Mezi silně ohroţené rostliny se řadí například oměj jedhoj, kosatec nízký, kosatec sibiřský, kosatec různobarvý, střevíčník pantoflíček, vstavač
23
nachový, vstavač kukačka nebo vstavač vojenský. Ze stromů je zde zařazen tis červený. K ohroţeným druhům, kterých je dle seznamu 37, řadíme například sněţenku podsněţník, diviznu brunátnou, sasanku lesní nebo oman oko Kristovo. Mimo byliny sem paří i stromy: dřín jarní a dub pýřitý. Velmi významným druhem dřeviny je i jeřáb hardeggský vyskytující se celkem na pěti místech v Podyjí a Thayatalu. Jedná se o endemit v počtu asi 30 kusů. [16] Lesy pokrývají asi 90 % celé plochy obou parků. Na 40 % plochy v Podyjí byl jiţ les ponechán samovolnému vývoji. Přirozenými lesy v těchto podmínkách jsou hercínské dubohabřiny. Na některých místech jsou nahrazovány modřínem, borovicí nebo trnovníkem akátem. Dále se zde vyskytují mochnové doubravy, subpanonské doubravy, bučiny (Vranovsko), údolní luhy a slatinné olšiny. [2] Z mykologického hlediska je území druhově rozmanité. Hlavním důvodem je ţelezná opona, která se zde nacházela. Území bylo pro lidi znepřístupněno a les byl ponechán samovolnému vývoji. Dnes se zde nachází asi 800 druhů hub, z nichţ dva jsou zvláště chráněné. Kriticky ohroţená je káčovka ploská a silně ohroţená je mozkovka rosolovitá. Mechorostů bylo zde napočítáno asi 300 druhů a stejně tak i lišejníků [4]
2.2.10 Biotopy Na území Podyjí/Thayatal se nachází různých společenstev, čili biotopů. U kaţdého typu biotopu je napsáno kde se nachází, jakým způsobem vznikl a zda se jedná o přirozený nebo lidskou činností vytvořený biotop. Vyčet rostlinstva a ţivočišstva je jen velmi sporadický a má ukázat především typické zástupce, které zde rostou, respektive tyto oblasti obývají. Doubravy jsou typem biotopu, který se nachází především ve východní části Podyjí. Díky dřívějšímu hospodářskému vyuţití a tzv. pařezení (ponechání pařezu k regeneraci lesa) jsou dnes doubravy prosvětlené, a tak se zde nachází mnoţství světlin a otevřených ploch. Porosty na svazích připomínají spíše lesostepi, neboť stromy jsou zakrslé. Na hranách se objevují plochy primárního bezlesí. Na skalnatých svazích rostou borovice. Doubravy v Podyjí mají svůj unikátní význam v tom, ţe se v nich vyskytují všechny u nás rostoucí druhy dubů, včetně vzácnějších jako jsou: dub cer, dub jadranský, dub pýřitý a dub uherský. Vzhledem k prosvětlenosti doubrav a k jejich
24
rozmělněnosti na ploše, je zde prostor pro mnoho ohroţených a jinak se málo vyskytujících rostlin. Jedná se např. o Dřín obecný nebo jeřáb břek. Dubohabřiny jsou nejtypičtějším pokrytím ploch v Podyjí. V porostu převládají duby zimní, habr obecný a lípa malolistá. Mohou se vyskytnout i další dřeviny. Především javor babyka a líska obecná V biotopu suťových lesů je převládající dřevinou javor, lípa a jasan. Mohou se vyskytovat i jilm horský nebo tis červený, klokoč zpeřený, meruzalka angrešt a v teplejších polohách i brslen bradavičnatý. Nacházejí se v malých ostrůvcích v rámci celého území podyjí nebo na okrajích kamenných moří. Tyto lesy, díky své obtíţné přístupnosti zůstaly bez hospodářského vyuţití, a tak jsou zachovány ve velmi dobrém stavu. Místy mají charakter pralesa. Kulturní lesy jsou typem biotopu, který vytvořil člověk k hospodářské činnosti. Jde především o výsadbu borovice, smrku, modřínu a trnovníku akát. Tyto se vyskytují na území Lesná- Vranovsko a Znojmo-Hnanice. Pochází především z období 50. let minulého století. Biotop luk byl také uměle vytvořen pro seno a trávu v údolí podél řeky a potoků. Přirozenými záplavami na jaře byly louky přirozeně hnojeny. V době, kdy byla oblast podyjí uzavřena za ţeleznou oponou, louky degradovaly a docházelo k jejich zarůstání dřevinami a travou. Dříve hospodářsky vyuţívaným typem biotopu jsou suché trávníky a vřesoviště. Po vymýcení lesa slouţily jako pastviny pro ovce po několik století. Jedná se o místa, která nebylo moţné jinak hospodářsky vyuţít. Jde tedy především o prudké svahy, nebo skalnaté pahorky. Zemědělské půdy, vinice a sady jsou dalším typem biotopu. Nacházejí se převáţně v ochranném pásmu Podyjí. Zejména po kolektivizaci a slučování polností zanikaly úhory a remízky. Jednoleté nebo dvouleté rostliny rostou převáţně na okrajích polí a polních lemů, v úhorech nebo na okrajích vinic. Bučiny, jakoţto tip biotopu, se vyskytují především v okolí Vranova nad Dyjí. Dříve byly buky hojněji zastoupené. Vlivem člověka však došlo k jejich úbytku.
25
Biotop lužních lesů se nachází podél toku řeky Dyje, ale i jejich přítoků. Stromy jsou dobře adaptovány i na občasné záplavy. Mokřady se v Podyjí příliš nevyskytují, neboť krajina je chudá na vodní lochy. Nachází se zde asi 13 rybníků. Nejzachovalejším v tomto ohledu je Jejkal u Vranova nad Dyjí. Biotop vodních toků je tvořen převáţně řekou Dyjí, ale také jejími přítoky, především potokem Fugnitzbach. Sídla jsou biotopem původně vytvořeným pro ţivot lidí, avšak i příroda zde má své místo. V NP Podyjí je 11 obcí. 10 jich leţí v ochranném pásmu, jedna pak v centru Podyjí (Číţov). Ţivot různých druhů rostlin a ţivočichů je zde moţný hlavně ve starých domech, kostelech, půdách, sklepích, kamenných zídkách, střechách a málo udrţovaných a klidných prostorách jako jsou dílny, stáje aj. Cenné pro ţivot hmyzu jsou také staré stromy. [44]
2.3 Geografický informační systém-GIS GIS, čili geografický informační systém je informačním systémem (IS), který pracuje s geografickými (prostorovými či časovými) daty. Neobsahuje však jen informace a data z geografie jak by se dle názvu mohlo zdát, ale i z dalších geověd (např.: geoinformatika, geodézie, fotogrammetrie). Mimo to stojí i na rozhraní matematiky (např.: geometrie, statistika, matematické modelování), informatiky (databáze, počítačová grafika, sítě, rozpoznávání obrazu) a aplikačních oborů, které jsou nutné k řešení konkrétních úkolů (např.: biologie, hydrologie, meteorologie). [10, 21] „IS Správy NP Podyjí je budován jako součást Informačního systému veřejné správy (ISVS) a v rámci resortu ŽP je subsystémem Jednotného informačního systému životního prostředí (JISŽP). Rozvoj veřejného využití Internetu v uplynulém období znamenal přechod od uzavřených, autonomních IS, k otevřeným systémům, a hlavním požadavkem doby je jejich vzájemná kompatibilita, propojení a spolupráce. IS musí být udržován a rozvíjen tak, aby tento základní požadavek byl schopen průběžně plnit. V oblasti technických prostředků je třeba sledovat trendy v rozvoji IT, v oblasti organizační je nutné sledovat trendy v rozvoji informační společnosti (e–society, e– government).“ (Dubovská a kol., 2012, str. 174).
26
GIS je moţné vnímat jako informační systém rozšířený o prostorovou sloţku, tzn. data v něm jsou vztaţena k poloze v prostoru. Výsledkem je logické uspořádání prostorových a dalších informací (textové popisy, databázové informace, grafy, videosekvence, obrázky, fotografie, schémata aj.) do jediného celku, který umoţňuje vzájemné propojení, dotazování, zobrazování, prezentace, analýzy a modelování. Typickým způsobem prezentace informací v GIS je vyuţití vrstev s daty různého logického významu. GIS pracují s velkým mnoţstvím dat. Vzhledem k tomuto objemu a sloţitým manipulacím s daty včetně časoprostorových analýz je GIS nerealizovatelný bez vyuţití kvalitní a výkonné výpočetní techniky (nároky jsou kladeny na operační paměť, prostor na HDD či na dalších paměťových médiích, rychlost procesoru, rychlost přenosu dat) ve všech fázích svého budování, vyuţívání a rozvoje jako aplikace – při pořizování dat, analýzách nad daty i ve fázi výstupu dat do papírové podoby. Z tohoto důvodu jsou pro GIS klíčovými interoperabilita a pouţitá architektura e turismus [10, 21] Za pomoci GIS se sice mohou vytvářet mapy, avšak není to jediná a hlavní věc, kterou systém umí. Jedná se především o analytický nástroj, který má za úkol mapovat vztahy mezi jednotlivými prostorovými objekty a umoţňuje pracovat s nimi. Ze statické mapy je moţno pomocí GIS vytvořit mapu interaktivní, na které se nám bude zobrazovat pouze to, co je dle kritérií zvoleno. Tím GIS poskytuje odpovědi na otázky: co se nachází na ? kde se nachází ? jaký je počet ? co se změnilo od ? co je příčinou ? co kdyţ ? [21] Pokud se v Rakousku řekne zkratka GIS, nikoho pod ní nenapadne hledat geografický informační systém. Zkratka se tam vyuţívá pro, obyčejnému člověku bliţší věc, poplatky za rozhlasové a televizní vysílání.[18]
2.3.1 Využití GIS V současné době GIS díky svému zpracovávání analytických dat, ale hlavně díky rozšíření internetu, GPS technologie, neustále se zdokonalujících počítačů, serverů a hlavně mobilních zařízení (tablety a smartphony) je moţno vyuţít a také se vyuţívá v nespočtu oborů. Mezi 70-80 % všech řešených úkolů ve veřejné správě má prostorově orientovaná data. GIS se tak logicky nejvíce vyuţívá ve státní správě a samosprávě k evidenci majetku, 27
parcel a nemovitostí, ve správě inţenýrských sítí k evidenci majetku, technických sítí a energetiky, při plánování dopravy, zpracování digitálních map čili kartografii, zpracování marketingových analýz, v urbanismu při tvorbě územního plánu, v ekologii a ochraně ţivotního prostředí při eroze půd, postupy povodňových vln, poţáry lesa a postupy jeho uhašení, šíření emisí za různých podmínek apod., lesnictví, zemědělství (půdní fond), při modelování jevů dynamických v území, v IZS (hasiči, záchranná sluţba, policie) a v armádě pro modelaci činnosti vojsk a pohybu objektů. V dopravě má GIS své místo díky monitoringu letadel, lodí a vozidel pomocí systému GPS a hlavně díky systémům navigace. V neposlední řadě se také vyuţívá v cestovním ruchu. [10]
2.3.2 GIS v cestovním ruchu V cestovním ruchu se doposud GIS nevyuţívá v plném potenciálu. Je to především způsobeno vyššími nároky na hardware a personální obsazení a sběr dat Je však velice perspektivním nástrojem pro všechny subjekty cestovního ruchu. V rámci CK je moţné jej vyuţít k plánování nových tras např. pro poznávací zájezdy, ideální cesty na místo určení, výběru ubytování s nejlepší dostupností, výběru ideálního místa pro pobytovou dovolenou, vyhledávání a poskytování informací o určité destinaci či lokalitě, tvorba katalogů a propagačních letáků. Ze sluţeb a funkcí, které GIS nabízí, se v CR dají vyuţít: zobrazení polohy bodu (objektu), zobrazení interaktivních vrstev – liniových objektů (stezky, trasy apod.) – včetně vazby na dané téma, zobrazení interaktivních vrstev bodů (objektů) dle zvolených typů a jejich kategorií, zobrazení plošných objektů, zobrazení definovaných území (turistických oblastí, mikroregionů), vyhledání dopravního spojení, zobrazení vyhledaného dopravního spojení, pohybování mapy, přibliţování a oddalování, tisk mapy, uloţení nebo zaslání odkazu, zobrazení zadaného GPS bodu, odečítání souřadnic a nadmořské výšky u bodů na mapě, zobrazení navigační mapky, kde se výsekem označí část kraje, kde se uţivatel nachází, s moţností posunu, měření vzdušné vzdálenosti a výškový rozdíl 2 bodů v km a mílích, zobrazení vyhledaných bodů, zobrazení itineráře (liniové i bodové objekty), zobrazení dopravních omezení, zobrazení map v izometrickém provedením (pomocí 3D modelu), fulltext a zobrazení výsledku fulltextu v mapě.[10]
28
Objekty, které je schopen GIS zobrazit se dají rozdělit na liniové, plošné a POI. Mezi liniové můţeme v rámci Národního parku Podyjí-Thayatal zařadit pěší turistické trasy, cyklostezky, trasy pro handicapované, hippostezky, silnice a jiné dopravní komunikace nebo ţeleznice. Je moţnost zařadit sem i běţecké tratě, které se však v rámci NPP-T vyskytují jen sporadicky (pouze v letech s dostatečnou sněhovou pokrývkou). Plošnými objekty mimo samotný území bilaterálního NP jsou myšleny ku příkladu rybářské revíry na území parku a vodní plochy, ptačí oblasti a oblasti Natura 2000, přírodní památky, geologické sloţení, pedologické sloţení, vyskytující se biotopy a lidská sídla nebo rozdělení zonace území.[10, 21] Bodové objekty jsou ty, u kterých nemá smysl zaznamenávat jejich linii nebo plochu, protoţe v kontextu okolí jsou zanedbatelné. Jedná se například o domy, kostely a jiné sakrální stavby, památné stromy, vyhlídky nebo studánky. K bodovým objektům se řadí POI (Points of interest) neboli body zájmu. Jsou tvořeny uţivatelem a mohou sem patřit například: zastávky autobusů, hostince, restaurace, penziony, sakrální stavby na území parku, telefonní budky, policejní stanice, turistická informační centra, turistické odpočinkové přístřešky a mnoho jiných. [10]
2.3.3 Mobilní GIS Rozvoj mobilních technologií je příčinou toho, ţe GIS uţ není závislý jen na výkonném hardware, který pevně spjatý s určitým místem (výkonné počítače a servery). K tomuto účelu lze vyuţít mobilní telefony s operačním systémem tzv. smartphony (Android, iOS, Windows Mobile aj.) tablety, phablety, profesionální GPS nebo PDA. Programy pro mobilní zařízení umí pracovat v on-line i off-line modu. Po přístupu k internetu data posbíraná a uloţená v off-line modu odesílají na server, kde je s nimi moţno dále pracovat. Díky tomu se sběr dat pro GIS urychlil a usnadnil. Samotné programy v mobilních zařízeních umí data nejen sbírat., ale i s nimi pracovat. Vizualizace dat tj. vykreslení, zvětšení a posun mapy, měření vzdáleností, ploch a směru pohybu, zobrazení popisných informací a fotodokumentace prvků v mapě, popisování prvků. Data za pomoci programu je moţno i editovat, logicky seřadit dle určitého klíče nebo určitá data vyhledat. Pokud má mobilní zařízení GPS modul je s jeho pomocí moţné přesně zaznamenat polohu POI (bodu zájmu) nebo ku příkladu zaznamenat prošlou trasu. 29
Většina programů pro GIS funguje v reţimu vzájemné interakce, tudíţ klient (mobilní zařízení ovládané koncovým uţivatelem) si můţe ze serveru potřebná data vyţádat.
2.3.4 Architektura GIS „Současné GIS většinou obsahují třívrstvou, resp. vícevrstvou podobu architektury klient/server, která odděluje aplikační logiku a správu dat od prezentační části. Díky oddělení jednotlivých druhů činnosti je mimo jiné možné využívat univerzální klienty (například především webové prohlížeče), je snadnější soustředit specifické funkce do jedné vrstvy a v případě potřeby implementaci dané vrstvy nahradit jinou bez nutnosti měnit zbývající vrstvy. Důležité je, že jednotlivé vrstvy mohou být fyzicky umístěny na libovolném místě, protože jejich vzdálenost a umístění nehrají významnou roli.“ (Zelenka, 2008, str. 117). Třívrstvá architektura klient/server lze rozdělit mezi tři základní logické části aplikace. Prezentační vrstva je tvořena klientem (např. webový prohlíţeč), který poskytuje uţivatelské rozhraní a zajišťuje komunikaci s uţivatelem a prezentaci výsledků. Jde obvykle o jednoduchý programový nástroj pro práci koncového uţivatele. Aplikační vrstva obsahuje vlastní aplikační logiku, která má za úkol řešit dotazy uţivatele a vracet odpovědi. Třetí vrstva je datová, někdy nazývaná také jako databázová. V té se odehrávají procesy, které se zabývají správou dat, řízením přístupu k datům a datovou základnou jako takovou. Čtyřvrstvá architektura se v případě GIS dělí na datový server, který zajišťuje sluţby datové vrstvy a poskytuje všechna dostupná data. Můţe jít o jeden nebo i více fyzických serverů. Mapový server, který je pro GIS důleţitý, zajišťuje část sluţeb z aplikační vrstvy. Webový server a aplikační server jsou servery, které zajišťují část sluţeb aplikační vrstvy a udrţují komunikaci (web server). Aplikační server se pak stará o propojení web serveru a mapového serveru.
30
Poslední vrstvou je klient, který obvykle zajišťuje sluţby prezentační vrstvy. Můţe také zajišťovat sluţby aplikační a datové vrstvy. Můţe se jednat buď o jednoduchý program, ku příkladu webový prohlíţeč nebo můţe jít i o poměrně sloţité aplikace. [10]
2.3.5 Datové modely Rastrový datový model je rozdělen pravidelnou mříţkou na jednotlivé čtverce, tzv. buňky, které se zpravidla jiţ dále nedělí a jsou tak nejmenší jednotkou. Vztahy jednotlivých prvků jsou tak zobrazeny v tomto rastru Základními formáty jsou TIFF, GIF, PNG, GeoTIFF, MrSID nebo Zoomify. Vektorový datový model vyuţívá k popisu dat v prostoru tři základní entity. Jsou to bod, linie a polygon. Je vhodný především pro katastrální a technické mapy, ale nevhodný je pro topografické mapy. Je moţné uloţit i záznamy o vzájemných prostorových vztazích objektů v mapě (tj. topologii), lze jim přiřadit popisky i s jejich umístěním. Nejpouţívanější formáty jsou ESRI Shapefile (.shp), Geography Markup Language (.gml), DXF nebo HPGL. Většina aplikací a systému, které pracují s daty z GIS, umí bez potíţí kombinovat oba dva datové modely a provádět vzájemné analýzy.[10] 2.3.6 Historie GIS v NPP-T S GIS se v NP Podyjí začalo pracovat jiţ od jeho zaloţení v roce 1991. Tehdy si SNP Podyjí vytvářela vlastní datové sady, avšak bez přímé účasti rakouské strany. Celé úsilí však bylo směřováno k navázání budoucí spolupráce s tehdy ještě neexistujícím Thayatalem. Mezi první kroky patří digitalizace jiţ existujících map, které popisují celé území bilaterálního Národního parku Podyjí-Thayatal. Od roku 1992 začíná spolupráce s Rakouskem. Tehdy byly pořízeny spektrozonální snímky kompletního území Podyjí-Thayatal rakouskou stranou a ty, které nasnímaly Podyjí, byly předány Správě Národního Parku Podyjí k dalšímu vyuţití. O rok později probíhá síťové botanické mapování ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity v oblasti Podyjí-Thayatal a je tak vytvořena první datová sada, která pokrývá území obou Národních parků. Od roku 2006 je tato datová sada součástí MapServeru. V témţe roce byla vypracována studie, která měla za úkol navrhnout
31
Národní park Thayatal, jeho zonaci a hranice. Součástí této studie byla i datová sada GIS. V roce 1995 vzniká opět ve spolupráci s přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity česko- německá publikace: Lesní vegetace NP Podyjí-Thayatal. Stejně jako u botanického snímkování se i snímkování lesní vegetace stalo od roku 2006 součástí společného Mapserveru. V dubnu roku 1999 proběhlo snímkování oblasti PodyjíThayatal za účelem vytvoření společné digitální ortofotomapy. I ta je součástí společného MapServeru. Od roku 2000, kdy vznikl Nationalpark Thayatal, získává Správa Národního parku Podyjí rovnocenného partnera a tak jiţ od začátku probíhá příprava na spolupráci v rámci informačních technologií a GIS. Jsou zahájena jednání o přípravě smlouvy o výměně dat z informačních systémů. V roce 2001 byla smlouva podepsána a NP Thayatal poskytla první data. Jednalo se o hranice NP Thayatal v digitální podobě a na základě těchto dat proběhlo testování transformací mezi národními souřadnicovými systémy. Teprve od roku 2002 se v Thayatalu vyskytuje externí specialista v oboru GIS. Mezi ním a Správou Národního parku Podyjí byla navázána okamţitá, avšak zatím neformální spolupráce. Ta se týkala především tvorby společného GISu a spolupráce v projektu Regeo. Díky tomu vzniklo několik datových sad, které později našly uplatnění právě ve společném GIS nebo MapServeru. Od roku 2002 do roku 2004 se obě Správy účastnily projektu Regeo, který byl veden Univerzitou ve Freiburgu. Byla vybrána 4 modelová území, mezi nimi i Podyjí a Thayatal. Kaţdé území zde figurovalo samostatně a o výhodnosti brát jako jeden celek Podyjí-Thayatal se univerzitu nepodařilo přesvědčit. V roce 2003 dostala Správa NP Podyjí Rastrovaná data rakouské základní mapy v měřítku 1: 50 000 a také ortofotomapu ze spektrozonálního snímkování. Naopak Podyjí poskytlo Thayatalu data digitálního modelu terénu ze síťového botanického mapování. Po ukončení projektu Regeo se podařilo zajistit propojení datových sad z NPP a NPT. Ty se následně staly základem pro MapServer. O rok později dochází k přestavbě pracoviště Informatiky a GIS a tak je spolupráce téměř přerušena, neboť enormní 32
zatíţení spojené s přestavbou nedovoluje vykonávat moc jiných činností neţ jsou vnitřní úkoly. Z počátku roku 2006 je zahájen projekt společného MapServeru. V průběhu léta téhoţ roku jsou postupně doplňována a kompletována data. Nositelem MapServeru je Správa Národního parku Podyjí, neboť získala prostředky z projektu Interregn IIIA na jejichţ zájkladě mohl celý projekt společného Mapserveru vzniknout. Oficiálně je představen u příleţitosti 15. výročí vzniku NP Podyjí. Thayatal předává svá první data, geologickou mapu území. V průběhu dalšího roku se postupně dopracovávaly jazykové mutace a systém byl doplňován popisnými metadaty. (Podyjské listí) Do současnosti je MapServer neustále aktualizován, např o společnou ortofotomapu. Jedná se o velice uţitečný nástroj, který je vhodný nejen pro lajky (návštěvníky a turisty v NPP-T), ale i pro odborníky z mnohých oborů. MapServer obsahuje 4 základní aplikace. Jsou to Turistika, Příroda a Výzkum, Péče o krajinu a Katastrální mapa. Naposledy byl přidán i metadatový katalog s informacemi o datech MICKA. Aplikace Turistika je vyvíjena pro návštěvníky Podyjí-Thayatal. Obsahuje pěší turistické trasy, cyklotrasy, hippotrasy nebo fotogalerii. Aplikace je postavená na technologii DHTML , která umoţňuje snazší integraci na web NP Podyjí. Zahrnuje také daleko větší území (Bítovsko a Uherčice). GeoShow 3Dje aplikací, která umoţňuje interaktivní pohyb nad 3D modelem krajiny NP Podyjí-Thayatal. Tato aplikace je shodná s aplikací turistika na Mapserveru. Aplikace Příroda a Výzkum popisuje přírodní hodnoty území parku z vědeckého hlediska a obsahuje tematické mapy k těmto vědním disciplínám vztaţené. Péče o krajinu je aplikace, jeţ zobrazuje principy péče o krajinu NP Podyjí, limity území z hlediska ochrany přírody, územně - plánovací dokumentaci a principy hospodaření na lesních i nelesních plochách. Katastrální mapa je aplikací slouţící ke snadnější orientaci ve vlastnických poměrech nemovitostí na území sídel leţících v NP Podyjí a jeho ochranném pásmu. Tyto tři aplikace jsou postaveny na základě java appletů a to z důvodu interního vyuţití organizací a vyšší moţností editace.[15, 40]
33
Thayatal sám o sobě základnu pro GIS nemá, neboť nikdy nebyl schopen sehnat na tuto funkci odpovídajícího a schopného pracovníka, který by funkci mohl vykonávat, i kdyţ by mu park poskytl zázemí. Na místo toho se tu vývoj v technologii GIS zastavil a NP je v současnosti spíše sběračem dat pro ochotné zpracovatele (především Správa NP Podyjí a externí spolupracovníci). Je ale škoda, ţe Správa NP Thayatal není v tomto ohledu více samostatná. [17]
2.4 Lokálně kontextové služby – LBS Lokálně kontextové sluţby, někdy nazývané geografické kontextové sluţby nebo vystupující pod zkratkou LBS (location based service) se v současné době posouvají neustále do popředí zájmu, neboť rozvoj mobilní technologie umoţňuje právě rozvoj LBS. Jedná se o informační sluţby, které poskytují mobilním zařízením informace skrze mobilní síť. LBS stojí na rozhraní GIS (mobilního GIS a Web GIS), mobilního internetu a lokálního internetu a NICT (New information and communication technologies). Jde tedy o smartphony tablety, PDA aj. [10]
2.4.1 Využití LBS LBS není ničím novým. Pouze vyuţívá, v současnosti jiţ existujících technologií a uceluje je v jedinou aplikaci. Nabízejí tak široké vyuţití v navigačních sluţbách, informačních sluţbách, monitorovacích sluţbách, nouzových sluţbách, zábavě nebo sociálních sluţbách. V poslední době je technologie nejvíce známá právě díky sociálním sítím, kde je hojně vyuţívána především sluţbami Foursquare, Gowalla nebo Facebook places. V navigačních sluţbách je aplikace známá především díky Geocachingu. (hra, kde jsou zadané souřadnice a v jejich okolí je uryt „poklad“) [10, 22, 34]
2.4.2 Přenos dat Přenos dat je uskutečněn přes mobilní internet. Uţívaným způsobem jsou NMT 2G, 3G a 4G sítě. NMT sítě jsou jiţ zastaralé. Uţívaným typem přenosu jsou 2G sítě, který vyuţívá GSM a GPRS. GSM jsou digitální sítě pracující na různých frekvencích (800, 34
90, 1800 a 1900 Mhz,) a poskytují tak širší vyuţití pro moderní technologie. GPRS vyuţívá rychlejšího přenosu dat pomocí sítě GSM. Rychlost přenosu dat se pohybuje kolem 44kbps. EDGE (Enhanced Data Rates for GSM Evolution), neboli EGPRS je typem přenosu dat, který dosahuje při maximálním výkonu 200kb/s pro downlink a 100 kb/s pro uplink. Pomocí 3G sítě Je přenos dat rychlejší řádově o stovky kb/s neţ je tomu u 2G sítí. Jde o UTMS (HSDPA/HSUPA) a CDMA 4 G sítě, které jiţ existují ve světě (především Japonsko a jihovýchodní Asie) u nás zatím nejsou dostupnou technologií. WPAN (wireless personal area network), které vyuţívají technologie IrDa a Bluetooth. Jejich dosah je však značně omezený. Jde jen o desítky metrů.Rychlost přenosu dat skrze IrDA se pohybuje maximálně kolem 115 kb/s. Rychlost přenosu dat u Bluetooth při frekvenci 2, 4 GHz je asi 720kb/s. WLAN (wireless local area network). Zástupcem téhle technologie přenosu dat je Wi-Fi. Má dosah v ideálních podmínkách kolem několika set metrů. Při frekvenci 2, 4 GHz je moţná maximální rychlost přenosu aţ 11 Mb/s u 802. 11b a aţ 54 Mb/s u 802. 11g WMAN (wireless metropolitan area network). Především jde o mobilní technologii WiMax. Rozsah tohoto typu bezdrátové technologie se počítá v řádu kilometrů. Rozsah pokrytí se pohybuje mezi 40 a 70 kilometry. Rychlost přenosu dat je pak od 70Mb/s u 802. 16a do 134 Mb/s u 802. 16. [10, 46]
35
3 Praktická část V praktické části bakalářské práce jsem se zaměřil na vypracování mobilního průvodce, který by měl turistům po Národním parku Podyjí-Thayatal zjednodušit orientaci a také zlepšit přístup k informacím. Jelikoţ v rámci NP Podyjí existuje moţnost náhledu do map, která je koncipována pro stolní počítače a přenosné počítače. Záměr je v souladu s místními strategiemi podpory rozvoje cestovního ruchu města Znojmo a Jihomoravského kraje. Zároveň je záměr v souladu s Plánem péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo (schválen v roce 2012), předpokládajícím podporu trvale udrţitelných a k přírodě šetrných forem ekoturistiky. Cílem je prostřednictvím řízeného usměrňování cestovního ruchu a podporou ekoturistiky zajistit nerušený vývoj ţivočichů a rostlin na straně jedné a rozvoj šetrného cestovního ruchu na straně druhé. Národní park Podyjí patří spolu s ostatními NP České republiky k hlavním oblastem soustředěného zájmu návštěvníků v rámci cestovního ruchu. Národní parky jsou pro návštěvnickou veřejnost zárukou vysoce hodnotných turistických záţitků a zárukou poznání zachovalé přírody s moţností poznávat řadu vzácných a kriticky ohroţených druhů ţivočichů a rostlin. Proto národní parky mimořádně přitahují zejména návštěvníky vyhledávající pobyt v nenarušené přírodě. V tomto ohledu patří NP Podyjí v rámci celé České republiky k přírodovědně nejcennějším oblastem, zároveň je však národním parkem s nejmenší rozlohou a proto patří k nejzranitelnějším chráněným územím v rámci celé ČR. Celkově návštěvnost chráněných území vytrvale roste a podle dlouhodobých prognóz i nadále poroste. To vše jsou okolnosti, které je třeba brát v úvahu při vytváření dlouhodobé strategie ochrany přírody a krajiny Národního parku Podyjí. Jakkoli je rostoucí návštěvnost národního parku na jedné straně pozitivním jevem, na straně druhé je nutné činit opatření, aby v důsledku nekoordinované návštěvnosti nemohlo dojít k ohroţení druhů citlivých na rušení a k ohroţení předmětu ochrany národního parku. Vedle nejrůznějších restriktivních a nepopulárních opatření typu zákazů a nařízení lze negativním vlivům rostoucí návštěvnosti čelit i zcela opačným způsobem, a sice pozitivním působením na chování návštěvníků, jejich vzděláváním v oblasti ochrany přírody a krajiny a populárně naučným vysvětlováním potřeby péče o vzácnou přírodu národních parků. Proto je potřebné, aby Správa NP Podyjí disponovala vlastními multimediálními prostředky slouţícími k tomuto pozitivnímu ovlivňování návštěvníků. 36
V současné době neexistuje aplikace pro mobilní telefony, PDA nebo tablety, která by dávala přehled o NP Podyjí-Thayatal jako celku. Moje aplikace se nezabývá pouze přírodními atraktivitami a památkami na území, ale jde i o sluţby cestovního ruchu s tímto územím spjaté. Je tedy důleţité, aby aplikaci nevyuţívali jen turisté nebo návštěvníci, ale i lidé, kteří v cestovním ruchu pracují. Správa Národního parku vyuţívá ve vztahu k veřejnosti celou řadu prostředků působení, a to zejména: −
Speciální programy pro ekologickou výchovu (zaměřeno zejména na školní mládeţ)
−
Přednášky, exkurze a ostatní plánované akce pro veřejnost
−
Provoz návštěvnického střediska v Číţově a sezónního informačního bodu na Státním zámku Vranov nad Dyjí
−
Informační panely v terénu (26 míst)
−
Webové stránky
Ediční činnost (elektronický informační zpravodaj, sborník vědeckých prací Thayensia, tisk knih a broţur, informační letáky apod.) Rozsah turistických aktivit na území národního parku má stoupající tendenci a roste i počet zájemců o sportovní vyuţití území NP. Naproti tomu dochází k omezování finančních rozpočtů správ národních parků a klesají i personální kapacity správ NP. O to vetší význam nabývají osvětové a informační činnosti prostřednictvím internetu a netradičních technologií, kterými lze relativně levným způsobem oslovit velké mnoţství respondentů. Jiţ dnes vytvářejí na internetu četné subjekty nejrůznější aplikace propagujících cestovní ruch a turistické či sportovní aktivity na celém území ČR, národní parky nevyjímaje. Tyto internetové aktivity však nejsou správou NP Podyjí nijak kontrolovány či koordinovány a hrozí, ţe mohou mít za následek ohroţení zájmů ochrany přírody. Proto je třeba, aby Správa NP měla vlastní oficiální aplikaci vytvořenou s ohledem na potřeby správy NP a potřeby ochrany přírody a krajiny. [15] Pomocí realizace tohoto projektu má být vytvořen multimediální produkt v souladu s potřebami Správy národního parku Podyjí a Správy Národního parku Thayatal s cílem podpořit k přírodě šetrné formy ekoturistiky. Produkt je koncipován jako multimediální
37
navigačně-informační systém dostupný pro soudobé chytré telefony a tablety, PDA a jiná zařízení s operačním systémem Prostřednictvím vyrobeného produktu má být efektivně oslovována široká veřejnost jednak z řad návštěvníků národního parku, ale i z řad studentů, pedagogů či odborné veřejnosti.
Prostřednictvím
produktu
dojde
rovněţ
k rozšíření
spolupráce
s podnikatelskými subjekty, které se věnují poskytování ekoturistických sluţeb a orientují se na podnikání v sektoru cestovního ruchu. Spolupráce s těmito subjekty má přispět ke koordinovanému rozvoji sluţeb v souladu zájmů jak podnikatelů, tak i Správy NP Podyjí. Hlavním nástrojem motivace ke spolupráci podnikatelského sektoru se Správou NP bude podpora a propagace nabízených ekoturistických sluţeb na oficiálních produktech Správy NP Podyjí – na webovém portálu, moderních mobilních aplikacích. Rozsah turistických aktivit na území národního parku má stoupající tendenci a roste i počet zájemců o sportovní vyuţití území NP. Naproti tomu dochází k omezování finančních rozpočtů správ národních parků a klesají i personální kapacity správ NP. O to vetší význam nabývají osvětové a informační činnosti prostřednictvím internetu a netradičních technologií, kterými lze relativně levným způsobem oslovit velké mnoţství respondentů. Jiţ dnes vytvářejí na internetu četné subjekty nejrůznější aplikace propagujících cestovní ruch a turistické či sportovní aktivity na celém území ČR, národní parky nevyjímaje. Tyto internetové aktivity však nejsou správou NP Podyjí nijak kontrolovány či koordinovány a hrozí, ţe mohou mít za následek ohroţení zájmů ochrany přírody. Proto je třeba, aby Správa NP měla vlastní oficiální aplikaci vytvořenou s ohledem na potřeby správy NP a potřeby ochrany přírody a krajiny.
3.1 Metoda šetření Ve své bakalářské práci jsem zvolil dotazníkovou metodu šetření. Dotazníky jsem vyplňoval osobně s lidmi, od kterých jsem chtěl znát jejich názor a také pomocí internetu, kam jsem dotazník rozeslal. Za účelem mého výzkumu jsem vytvořil dvě totoţné varianty dotazníku, jednu českou a druhou německou, neboť je pro mne důleţité znát názory z obou stran. Dotazníky jsou zcela anonymní.
38
Celkem bylo vyplněno 100 dotazníků; 50 českých a 50 německých respektive rakouských.
3.2 Popis aplikace Aplikace bude primárně psána v Javě, ze které bude vyuţito především Java ME a částečně i Java SE. Multimediální on-line informačně-navigační systém pro NP Podyjí-Thayatal bude ucelená aplikace, opírající se o textová, obrazová a audiovizuální data popisující přírodní i antropogenní objekty a jevy na území NP Podyjí a akcentující národní park jako nástroj ochrany přírody. Tato data budou v rámci projektu shromáţděna a definována v pevné logické struktuře, která bude umoţňovat on-line i off-line přístup. Data budou dostupná prostřednictvím speciální aplikace, průvodce, zaloţené především na operačních systémech Android a iOS pro mobilní tablety a "chytré" telefony (smartphones) vybavené GPS lokátorem. Vertikální členění aplikace bude umoţňovat dvě základní obsahové roviny: data veřejná a neveřejná. Veřejná data budou určena návštěvníkům bilaterálního Národního parku PodyjíThayatal, samosprávám jednotlivých obcí a poskytovatelům sluţeb cestovního ruchu v rámci tohoto území a nejbliţšího okolí. Neveřejná část aplikace pak bude tvořena mapami, které slouţí odborníkům různých oborů. Tato část aplikace bude také přístupná pracovníkům NP Podyjí-Thayatal, především terénním pracovníkům-stráţcům, lesníkům a hajným a dalším potřebným osobám. S její pomocí se zjednoduší získávání informací a jejich editace, která bude moci probíhat i přímo v zařízení. Navíc budou pro potřebné osoby velmi rychle dostupné informace. Tato část aplikace bude přístupná pouze s uţivatelským jménem a heslem. Kaţdý ţadatel o tuto část aplikace bude nucen projít schvalovacím řízením Správy NP Podyjí nebo Správy NP Thayatal a to z důvodu zneuţitelnosti informací. Mám obavu z toho, ţe kdyby byla tato část aplikace veřejně přístupná, turisté by se ku příkladu chodili dívat na velmi ohroţené druhy květin. Tím by ale mohli zapříčinit, ţe z území zcela zmizí. V horším případě by si tyto květiny odnesli s sebou. Aplikace nezahrnuje jen informace, které se týkají Národního parku, ale i podruţné informace s ním spojené. Logicky tak není vyuţíván jen GIS, ale i LBS. Celá aplikace je koncipována zprvu jako bilingvální (česky a německy) s pozdějším přidáváním dalších jazykových mutací. 39
Velmi důleţité je, aby si aplikace dokázala v paměti podrţet uţivatelem nadefinovanou mapu na neurčitou dobu. Klient můţe mít kvůli přírodním podmínkám, konstrukci nebo své poloze v krajině výpadky signálu mobilního internetu. Je důleţité, aby uţivatel neztratil funkčnost. GPS je dostupné téměř všude, a proto nebude problém i u off-line zajistit přesnou polohu a pohyb po trase Základní struktura bude nahrána v mobilním zařízení ( 3D modely budov aj.). Jelikoţ se jedná o aplikaci, která bude vyuţívána v terénu, je nutné předem zjistit lokality, kde není dostupná ţádná síť (krom GPS). Informace by tedy bylo nutné nosit neustále v zařízení, aby o ně uţivatel nebyl ochuzen. Zbylé informace, méně náročné na paměť a procesor, se budou stahovat přes internet. Aplikace bude fungovat přes mobilní internet v rámci 2G a 3G sítí. Tam, kde to bude moţné, bude fungovat i za pomoci wi-fi. Mapové podklady vychází z Mapserveru budou za pomoci aplikace přesměrovány na mobilní zařízení. Na koncovém klientovi budou mapy plně interaktivními a uţivatel si tak bude neustále moci měnit jejich uţitnou hodnotu. Aplikace bude zvládat plánování trasy, dle typu zvolené turistiky. Jiţ předem by v sobě ukrývala několik předdefinovaných tras. Jde o ty, které jiţ dnes existují. Turista by si však trasu mohl navolit i individuálně dle preferovaných kritérií: obtíţnost trasy, atraktivity, které chce spatřit; délka trasy buďto časová nebo uvedená v kilometrech, start a cíl trasy aj. Moţnost navigace k uţivatelem zvolenému bodu. Navigace bude fungovat jako jiţ dříve vyuţívané turistické GPS se zobrazením vzdálenosti, aktuální rychlosti, průměrné rychlosti, času stráveném na cestě, kompasem, mapou se šipkou určující uţivatelovu polohu a směr zařízení. Všechny tyto součástí navigace budou na různých slidech mezi kterými si uţivatel bude moci zvolit vyhovující. Funkcionalita bude provádět hlášení nejen na obrazovce ale také hlasem. Uţivatel tak nebude muset mít po celou dobu zařízení v plném chodu, ale tato GPS navigace bude fungovat i v pohotovostním reţimu. Pomocí GPS bude moţné zobrazení aktuální polohy klienta. Dále bude moţné měření délky ujité/ujeté trasy, čas za který byla tato trasa zdolána a počet zdolaných kilometrů. Za pomocí QR kódů, které by byly strategicky rozmístěny po celém území NP PodyjíThayatal, by načítala informace z informačních panelů, atraktivit nebo rozcestníků 40
a značení na území parků. Ty by si pak turisté mohli sami přečíst nebo integrovanou funkcí převodu textu na řeč, nechat přečíst. Další integrovanou funkcí by byl audioprůvodce. Moţnost
vytváření
vlastní
fotogalerie
s přesným
záznamem
GPS
souřadnic
a umístěním. Ke geotaggingu bude docházet automaticky. Stačí pouze, pokud uţivatel tuto funkci aplikace zapne. Označení fotografií/videosekvencí GPS údaji bude moţné i zpětně, protoţe aplikace si tato data o kaţdé fotografii „podrţí“ v paměti. Porovnávání velikostí 3D modelů (např. hradů a zámků na území NP Podyjí-Thayatal, ale i prohlídka 3D modelů bunkerního pevnění) a jejich umísťování do jiných míst a dokreslování zřícenin např. mlýnů a hradů z předem k tomu určených bodů a moţnost vyfotografování takto dotvořených objektů. Ukázka v příloze č. 4. Odesílání dat na server v on-line modu a moţnost ukládání dat v offline modu. Data budou odesílána v intervalech po hodině a to z důvodu úspory baterie zařízení. Moţnost komunikace se správami NP Podyjí-Thayatal. (např. hlášení poškozeného značení aj.). Za pomoci aplikace můţe být odeslán i dotaz s fotografickou přílohou na různé druhy květin či ţivočichů. Vytvoření vlastního účtu a jeho pozdější správu i z domova (tj. nejen z mobilního zařízení, ale i z osobního počítače) Zobrazení zonace Národního parku Podyjí-Thayatal, biotopů, geologické mapy, pedologické mapy aj. veřejně dostupných map Zobrazení seznamu atraktivit v NP Podyjí-Thayatal, včetně jejich vzdálenosti od místa, kde se pohybuje uţivatel/klient Zobrazení dvou nebo více vytipovaných bodů a rozdílu jejich nadmořských výšek. Zobrazení výškového profilu vytipované trasy. Ukázka v příloze 11. Zobrazování aktuálních výstav, které na území Podyjí-Thayatal probíhají, a také aktualit z území. Zobrazení vojenského opevnění-bunkrů včetně těch, které se nacházejí ve Znojemské přehradě nebo na jiných, dnes nedostupných místech (např: soukromé zahrady).
41
Hlášení o zvýšení průtoku vody v řece Dyji a moţnost zobrazení grafu, který ukazuje kaţdodenní kolísání hladiny řeky. Uţivatel si bude moci vybrat posunem obrazu z uvedených schémat a tabulek, kde se dá vyčíst stav vody, která byla puštěna. Ukázka kolísání hladiny zobrazena v příloze 3. Zobrazení aktuálního počasí. Do aplikace bude přesměrována jiná aplikace zabývající se primárně zobrazováním počasí (např.: 1Weather) Velmi důleţitou součástí aplikace bude i zobrazení center první pomoci, nemocnic nebo ambulancí. Aplikace by teoreticky mohla být propojena s integrovaným záchranným systémem a vybavena SOS kódem. Zde je pomýšleno i na domácí mazlíčky. Bude tak moţné i zobrazení veterinárních klinik v okolí. Moţnost vyhledávání spojů (autobusových a vlakových), tj. integrace aplikací idos.cz a oebb.at, které slouţí k vyhledávání dopravního spojení se zobrazením místa „odkud“ na základě GPS. Vyuţití pro poskytovatele sluţeb, kteří mají ţivnost v NP Podyjí/Thayatal, ale i pro vzdálenější poskytovatele (např. z Vranova nad Dyjí a okolí nebo Znojma a okolí) a šíření fotografií hotelů, pensionů, restauračních zařízení aj. Zobrazení otevírací doby, telefonních čísel, denních menu nebo celého menu, volných ubytovacích kapacit aj. Tato část aplikace vyţaduje neustálou spolupráci mezi poskytovateli sluţeb a administrátory aplikace. Moţnost zobrazení dalších zařízení na mapě, která vyuţívají aplikaci a „spřátelení se“ s nimi. Uţivatel v aplikaci bude zcela anonymní. Jedná se pouze o spárování klientů, kterého můţe uţivatel pojmenovat dle své vůle. Uţivatel se také můţe dobrovolně rozhodnout, zda bude jeho klient pro ostatní klienty viditelný, či nikoli. Pomoci aplikace bude moţné recenzování atraktivit v NP, sluţeb cestovního ruchu (pohostinství, penziony aj.). Hodnocení bude jak slovní, tak i školním systémem známkování 1-5. Aplikace bude vyuţívat gamifikation (herní prvky v neherních aplikacích). Uţivatel uvidí např. kolik procent ze všech tras v NP Podyjí-Thayatal zvládl projít/projet nebo procentuální vyjádření počtu navštívených památek. Uţivatel by získal různé odznaky
42
pokud navštíví ku příkladu všechny hrady na území. Jedná se o určitou motivaci, která má za úkol zvýšit aktivitu uţivatele a zatraktivnit tak pro něj cílovou destinaci. I kdyţ aplikace obsahuje několik funkcionalit, je důleţité, aby kaţdá z nich byla rychle dostupná a aplikace jako celek musí být na první pohled jednoduchá a přehledná. Zbytečná komplikovanost kroků k dosaţení cíle by koncové uţivatele odrazovala. Kaţdá funkcionalita mobilního průvodce, která se nachází v pevné kostře aplikace, musí být dostupná maximálně na tři kliknutí. U funkcionalit, které budou načítány přes QR kódy, se tento problém řeší automatickým načtením daného menu pro určitou oblast a to i z pevného základu aplikace. Například u Nového Hrádku se načte nejen moţnost audio průvodce, textu ke čtení a převod na řeč, ale i moţnost 3D prohlídky modelu zříceniny a její domodelování. I kdyţ poslední dvě funkcionality si můţe uţivatel prohlédnout kdykoli nezávazně na místě, kde se nachází, ztrácely by smysl, pokud v případě potřeby by byly stěţí dohledatelné. Za největší úskalí, které přináší hardware lze jednoznačně povaţovat výdrţ baterie u přístrojů s operačním systémem a také jejich rozměr (velikost displeje). Aplikace první z problémů částečně řeší, neboť si jsem vědom, ţe uţivatel má mobilní zařízení určené primárně pro telefonování a posílání SMS a aplikace mobilního průvodce slouţí pouze jako doplněk. Aplikace se snaţí co nejvíce fungovat v off-line modu, pokud uţivatel nepoţaduje jinak. Například u GPS lokace jsou všechny ostatní funkcionality vypnuté a funguje pouze tato. Druhý problém s rozměry displeje řeší zase částečně vyuţití tabletů, u kterých je zobrazovací plocha mezi sedmi a deseti palci. Bohuţel ne všechny se hodí pro tablet a některé z tabletů postrádají 3G internet.
3.3 Autobusové a vlakové spojení Podyjí-Thayatal Autobusy v NP Podyjí vyjíţdějí z uzlového bodu Znojmo. Jde o 4 linky −
linka č. 816: Znojmo-Vranov-Podhradí
−
linka č. 817: Znojmo-Číţov
−
linka č. 818: Znojmo-Hnanice
−
linka č. 830: Znojmo-Lesná-Šumná-Bítov-Lubnice
43
Vlakem v NP Podyjí se dostaneme z vlakového Nádraţí Znojmo a za zastávky Šumná, která leţí na trati Znojmo-Okříšky. [25] Autobusové spojení NP Thayatal zajišťuje autobus linky č. 1259 z Retzu do Drosendorfu. [50] Vlakové spojení v Rakousku se vzhledem k velikosti NP nenachází přímo v Thayatalu. Je moţné však dosáhnou parku z osobního vlaku linky Retz-Drosendorf. Nejbliţší stanice k Národnímu parku jsou Niederfladnitz a Langau. [vlastní zdroj] V současné době, bohuţel neexistuje ţádná linka, která by spojovala Podyjí a Thayatal. O takovýchto linkách zřízených speciálně pro turisty se jiţ jednalo, avšak zatím nebylo dosaţené ţádného viditelného úspěchu. [16]
3.4 Turistické trasy v Podyjí - Thayatal Na území NP Podyjí se nachází čtyři druhy turistických tras. V rámci NP Thayatalje nabízen pouze jeden druh. Na české straně se jedná o pěší turistické trasy, cyklotrasy, hippotrasy a v době, kdy je dostatečná sněhová pokrývka, jsou také vytvářeny a udrţovány i trasy pro běţecké lyţování. V Thayatalu jsou to pěší turistické trasy. Cyklostezky, které je moţno vyuţit nejsou součástí NP Thayatal, ale vedou podél jeho vnější hranice. V poslední době se v rámci NP Podyjí-Thayatal mluvilo i o vybudování tras pro handicapované spoluobčany (myšleno především vozíčkáře). Kvůli velice rozličnému a hornatému terénu je však problém tyto trasy vytvořit, neboť by byly pro vozíčkáře velmi těţce dostupné. I přesto se však Správa snaţí vyhovět a hledá a vybírá taková místa, která by byla nejen zajímavá, ale i relativně dobře dostupná. Je zde však problém s jejich současným povrchem jeho údrţbou nebo opravou, novým značením, vytvořením odpočinkových míst a v neposlední řadě také jejich propagací. Vše je totiţ náročné nejen na personální obsazení, ale především na finance. Správa NP Podyjí si proto nechává vypracovat studie, zda je vůbec moţné na vytipovaných úsecích tyto stezky vytvořit. −
Vranov nad Dyjí – přístřešek pod Ledovými slujemi (souběh s červenou značkou pro pěší a červenou cyklotrasou).
−
Vranov nad Dyjí – Zadní Hamry, visutá lávka (souběh se zelenou značkou pro pěší),
44
−
Lesná hájenka – Letohrádek Lesná (souběh s červenou cyklotrasou).
−
Číţov – Hardeggská vyhlídka (souběh s modrou značkou pro pěší a částečně i zelenou cyklotrasou).
−
Podmolí – vyhlídka Ţelezné schody (souběh s modrou cyklotrasou).
−
Mašovice, nad Andělským mlýnem – Králův stolec (souběh s modrou cyklotrasou).
−
Konice – Kraví hora (souběh s červenou značkou pro pěší, modrou cyklotrasou a zelenou trasou pro turistiku na koních).
−
Hnanice – Pramen Daníţe (souběh se zelenou trasou pro turistiku na koních).
Dalším problémem jsou kolize, ke kterým by docházelo na jiţ hotových turistických stezkách. Jelikoţ Správa NP Podyjí nemá zájem a vlastně ani místo k tvorbě nových stezek, často by se stávalo, ţe na stezkách by se mohli v jednu chvíli střetnout vozíčkáři, cyklisté pěší i koně, neboť některé z vyznačených stezek mají vícero (druhově) uţivatelů. Jiţ z minulosti jsou případy několika celkem váţných nehod cyklistů, kteří nebrali ohled právě na souběh dvou různých turistických tras. Dlouhá léta bojuje vodácký oddíl Znojmo za zpřístupnění Dyje v rámci NP PodyjíThayatal pro vodáky. Zde je také několik problémů, protoţe takto velkým zásahem do přírody Jde zejména vytvoření nových příjezdových cest k nástupním a výstupním místům, vytvoření tábořiště a zvýšený pohyb osob v rámci první zóny. Ve výsledku by to znamenalo devastaci toho, co se park snaţí chránit. Horolezectví je také typem turistiky, který se na území parku doposud neuchytil. Správy bilaterálního Národního parku Podyjí-Thayatal jsou propagátory tzv. měkkého cestovního ruchu, který bude mít ve výsledku, co moţná nejmenší dopad na okolní přírodu. [8, 12, 16, 39] Pěší turistické trasy: Na území Podyjí je celkem 76 kilometrů značených turistických tras. Celkem se jedná o 13 tras, které jsou barevně rozděleny na zelenou (5 tras), ţlutou (4 trasy), červenou (2 trasy) a modrou (2 trasy). V Thayatalu je pak moţnost vyuţití 6 turistických tras. Na rozdíl od české strany a značení KČT se v Rakousku vyuţívá spíše v horách udávaný systém vzdálenosti v čase, za který je moţno trasu ujít.
45
Seznam pěších turistických tra v NP Thayatal
Thayatalweg: 3 hodiny
Einsiedlerweg: 2,5 hodiny
Hardegger Rundwanderweg: 1,5 hodiny
Merkersdorf Rundwanderweg: 2,5 hodiny
Kajaweg: 30 minut
Hennerweg: 40 minut
I kdyţ se údaj neuvádí, všechny trasy mají celkem necelých 26 kilometrů. Mimo to jsou vytvořeny i tři turistické přeshraniční cesty. V Rakousku nesou označení A, B, C. Pro všechny je výchozím bodem Hardegg. Trasa A vede na Hardeggskou vyhlídku: 1,5 hodiny; trasa B vede na Ledové sluje: 3 hodiny, trasa C vede na Nový Hrádek: 7 hodin. Součet délky přeshraničních pěších tras činí 35 kilometrů. [8, 16, 32] Cyklistické trasy, které se nacházejí na území NP Podyjí jsou dvojího druhu. Jedny vznikly ve spolupráci s KČT, druhé ve spolupráci s Rakouskou regionální kanceláří Retzerland. V Podyjí se nachází jen zlomek délky těchto cyklotras. Trasy KČT mají v parku celkem 48 kilometrů a jsou rozlišeny na zelené (3 trasy), modrou (1 trasa) a červenou (1 trasa).[8, 28] Ve spolupráci s Retzerland vzniklo 5 cyklotras. Jejich souhrnná délka je 400 kilometrů, Podyjím prochází jen 27 kilometrů. Trasy místo barevného značení jsou vyznačeny celými svými názvy (Trasa Národním parkem; Trasa ságy a mýty; Trasa 6 -ti měst; Trasa vinařským krajem; Rodinná trasa) [8, 32] Mimo to oběma parky probíhá od roku 2012 vznikající mezinárodní trasa Iron curtain trail, která kopíruje, jak z názvu vyplývá, hranice ţelezné opony po celé Evropě Trasa celkem bude mít 6800 kilometrů. V Podyjí je zakomponována do červené cyklotrasy trasy KČT. V Hardeggu přechází Do Rakouska a drţí se tamní cyklistické stezky, která vede podél hranice s Českou republikou. [16] Hippotrasy se nacházejí pouze na české straně. Jedná se o dvě stezky, Východní jezdecká stezka je tvořena čtyřmi samostatnými okruhy, které se nacházejí u obcí 46
Konice, Popice, Hnacice a Havraníky. Okruhy jsou spojeny stezkou, která vede z Hnanic na Kraví horu u Znojma. Severní jezdecká stezka začíná na Hradišti a pokračuje přes obce Podmolí, Lukov a Horní Břečkov do Vranova nad Dyjí. [29]
3.5 Atraktivity a památky v NP Podyjí-Thayatal Atraktivity, které můţeme na území národního parku Podyjí-Thayatal nalézt, se dají rozdělit do několika kategorií. Prostorově nejvýznamnější roli zde budou hrát přírodní památky a lokality. Dále se bude jednat o různé přírodní fenomény a v neposlední řadě i památky vytvořené člověkem jde o sakrální stavy a drobné sakrální stavby, lidská sídla, hrady, zříceniny a zámky, studánky, technické pamětihodnosti a vyhlídky. Tento seznam mnou sestavených památek poskytuje pouze základní přehled o výskytu jednotlivých druhů a typů na celé ploše Podyjí-Thayatal.
3.5.1 Přírodní památky a lokality Braitava se nachází na pravém svahu údolí Dyje. Začíná za Vranovem nad Dyjí- Zadní Hamry a končí na státní hranici s Rakouskem. Jde o nejrozsáhlejší komplex zalesněného území přírodních a přirozených lesů v Podyjí. Území je pro veřejnost z důvodu zachování přirozeného vývoje krajiny nepřístupné. Fládnitzké vřesoviště je přírodní památkou v katastrálním území Hnanic o výměře 4, 0266 ha. Nachází se v nadmořské výšce mezi 308-317 m. Hardeggské svahy jsou tvořeny komplexem skalních stěn balvanových proudů a skalních stepí, které pozvolna přecházejí v lesostepi a přirozené lesy. Nacházejí se na jiţním okraji Šatovské pahorkatiny v katastrálním území obce Číţov. Havranické vřesoviště je v katastrálním území Havraníků a Popic u Znojma, je jedním z nejkrásnějších vřesovišť v rámci celé České republiky. Je atypické svoji polohou, neboť se nachází na území, které je suché. Vřesoviště se obvykle nacházejí na vlhkých místech. Horáčkův kopeček je přírodní památkou vyhlášenou v roce 2001. Nachází se v katastrálním území Popic u Znojma. Jedná se o granodioritový pahorek a přilehlé okolí, kde zůstaly zachovány fragmenty xerotermních společenstev s výskytem vzácných druhů bylin a ţivočichů. 47
Horecký kopec je přírodní památkou vyhlášenou v roce 2001. Nachází se v katastrálním území obce a jedná se o zbytek stepních lad s výskytem vzácných druhů rostlin (zlatovlásek obecný) a ţivočichů (kudlanka náboţná). Hradišťské terasy se nacházejí v katastrálním území Znojma-Hradiště. Jsou to zbytky středověkých ovocných sadů na odlesněném území mezi městskou částí Hradiště a vodní nádrţí Znojmo. Lokalita je významná mnoţstvím druhů rostlin a ţivočichů, ale i odrůdami dříve pěstovaných stromů (např.: mišpule německá). V blízkosti skalních útvarů se nacházejí zbytky lesostepí a doubrav. Jejkal je lokalitou, která se nachází u obce Podmýče. Jde o prameniště Feliciina potoka na podmáčené ostřicové louce s vyvinutou soustavou menších rybníků a vlhkomilných společenstev. Kamenitá moře se nacházejí na katastrálních územích města Znojma, obce ZnojmoKonice a obce Znojmo-Popice. Nacházejí se na okraji Šatovské pahorkatiny v délce přibliţně pěti kilometrů podél řeky Dyje. Jsou tvořeny různě velkými balvany, které vznikají zvětráváním skalních
masívů na svazích podél řeky.Tvoří komplex
přirozených a polopřirozených suťových a luţních lesů, doubrav, borů a skalních stepí. Kozí stezky se nacházejí na katastrálním území obcí Horní Břečkov a Číţov. Jsou sloţitým komplexem biotopů, ve kterém přecházejí stepi a lesostepi do přirozených listnatých lesů. Kraví hora je na katastrálním území obce Sedlešovice. Kraví hora je bývalou městskou loukou pro pastvu dobytka, s dnes vyvinutým vřesovištěm, na kterém ţije mnoţství vzácných druhů bezobratlých ţivočichů Ledové sluje se nacházejí mezi Vranovem nad Dyjí a obcí Číţov. Unikátní lokalitu tvoří suťový svah s mnoţstvím podzemních prostor. Díky mikroklimatu, které v jeskyních panuje, se tvoří ledové krápníky a další jevy, které za příhodných podmínek, vydrţí do pozdního jara. Obvyklá je také výskyt horských druhů bezobratlých ţivočichů. Liščí skála je v katastru obce Podmolí, nachází se na jiţním okraji Šatovské pahorkatiny a je významná díky geomorfologickým jevům.
Nalezneme zde i polopřirozené
a přirozené zakrslé doubravy. Vyskytuje se zde velké mnoţství druhů hmyzu.
48
Mašovická střelnice se nachází v katastrálním území obce Mašovice. Správa NP Podyjí o to, aby byla prohlášena přírodní památkou. Na její ploše, komlexu travnatých biotopů a bývalém vojenském cvičišti, se nachází mnoho vzácných druhů motýlů, bezobratlých ţivočichů, hmyzu a rostlin. Mločí údolí je komplexem lokalit na okraji holoroviny Šatovské pahorkatiny a na levém svahu údolí řeky Dyje mezi obcí Mašovice a Hradišťem (Znojmem), je významná, neboť uchovává část Mašovického potoka se zachovalými přirozenými porosty a kaskádami na jeho toku. Nový Hrádek je lokalitou u obce Lukov. Leţí na okraji holoroviny Šatovské pahorkatiny mezi meandry údolí řeky a Ostrohem. Nacházejí se zde zbytky přirozených svahových doubrav s lesostepními enklávami. Ostroh je porostlý skalním borem a unikátní květenou. Popické kopečky jsou stepním návrším dvojvrcholového kopce nacházejícím se u Popic a Konic u Znojma. Kopečky jsou stepní ladou s teplomilnou vřesovištní vegetací a významným výskytem vzácných rostlin a vysokou biodiverzitou bezobratlých tvorů. Šobes u obce Podmolí je tvořen lokalitami lesostepí a polokulturními xerotermními plochami, které se nacházejí na okraji vinice. Meandr řeky Dyje nazvaný Lipina je obklopen mokřadním biotopem a mezofilní loukou. Ta je významným nalezištěm vzácných druhů motýlů. Oblast celkově je význačná vysokou biodiverzitou bezobratlých a rostlin. Vraní skála u Lukova je vyvinutou skalní stěnou se skalní stepí a vysokou diverzitou rostlin a bezobratlých. Ţlebský potok je lokalitou nalézající se u Podmolí. Jedná se o dolní tok ţlebského potoka od Ţlebského rybníku aţ po soutok s Dyjí. K vidění je zde souvislý celek přirozených lesních společenstev a malých lokalit lesostepí. [1]
3.5.2 Přírodní fenomény Mezi přírodní fenomény můţeme zařadit: Býčí horu, která je nejvyšším místem celého parku s 536 m. n. m., dále Býčí skálu, Gránické údolí u Znojma, Heimatkreuz (skalní stěna na Rakouské straně) a v neposlední řadě opuštěný meandr u Ledových slují. [31]
49
3.5.3 Technické pamětihodnosti Technické pamětihodnosti se dají rozdělit na mosty a visuté lávky, mlýny, přehrady, bunkry a ţeleznou oponu. Mosty Hraniční přechod Čížov-Hardegg je tvořen mostem, který byl postaven roku 1874. V období 2. světové války byl vyuţíván pro autobusové spojení Hardeggu se Znojmem. Po nástupu komunismu k moci byla česká polovina postu zničena tím, ţe z ní byla vytrhána prkna. Teprve v roce 1990 byl most rekonstruován a mohl opět začít slouţit svému účelu. Most Heleny Mnizskové byl vybudován koncem 18. století mezi Vranovem nad Dyjí a Ledovými slujemi. Kamenný mostek v Junáckém údolí spojoval Vranov a Bítov. Byl rekonstruován kolem roku 1800 Stanislavem Mniszkem Mezi další důležité mosty můžeme zahrnout: Ţelezniční most přes řeku Dyji ve Znojmě, Most Unrra, který se nachází ve Znojmě pod hradem a spojuje město s Kraví horou, Visuté lávky (původně 6, dnes 3) byly určeny vojákům Pohraniční stráţe, Visutý most u Vranova nad Dyjí je součástí zelené turistické trasy, Visutý most, který spojuje obec Podmolí a Devět mlýnů je součástí modré turistické trasy, Visutý most pod Šobesem je součástí 4ervené pěší turistické trasy, červené cyklotrasy a modré cyklotrasy. Mlýny Mlýny, které stávaly na řece Dyji, jsou dnes jiţ minulostí. V období po 2. světové válce (od roku 1951) byly všechny postupně vysídlovány a ničeny. Celkem bylo na řece Dyji od Vranova nad Dyjí do Znojma doloţeno 20 mlýnů, avšak ne všechny se zachovaly aţ do 20. století. Mlýny jsou vypisovány dle toho, jak byly postaveny po proudu řeky. K nejznámějším mlýnům patří Faltýskův mlýn, Novohrádecký mlýn, soustava Devíti mlýnů, Zemský mlýn, Wefthoferův mlýn, Gruberův mlýn, Judexův mlýn, Lauerův mlýn, Trauznizcký mlýn, Andělský mlýn a Čertův mlýn.
50
Přehrady Vodní dílo Vranov bylo postaveno ve 30. letech 20. století a slouţilo primárně k výrobě elektrické energie. V pozdějších letech začala být přehrada vyuţívána i pro rekreaci turistů. Znojemská přehrada byla postavena mezi lety 1962-1964 a dodnes slouţí jako vyrovnávací přehrada pro Vodní dílo Vranov a také jako zdroj pitné vody pro město Znojmo. Bunkry Oblast Podyjí je hojně poseta bunkry-řopíky, které vznikaly mezi lety 1936-1938. Ve dvou sledech jich bylo postaveno mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem na 80. Díky sloţitému terénu je zde moţné nalézt bunkry, které se jinde na našem území nestavěly. Jedná se především o typ C-180 s panoramatickou střílnou. V současné době se několik bunkrů nachází na dně Znojemské přehrady anebo v soukromých zahradách. Podyjí je jedním z mála míst, kde se tyto bunkry zapojily do přímých bojů, pro které byly postaveny. U Hraničního přechodu Číţov Hardegg musel jeden z bunkrů čelit střelbě Freikorps v roce 1938. Železná opona Ţelezná opona či ţenijně-technické zátarasy byly postupně stavěny podél celého východního bloku. V Podyjí byly tři linie, které slouţily od roku 1951 do roku 1989. V roce 1990 při likvidaci ţelezné opony se po dohodě nechal stát u Číţova úsek signální stěny o délce asi 200 metrů. Díky tomu je dnes zachována s velkým mnoţstvím detailů, včetně hlídkové věţe. V současné době připravuje Správa NP Podyjí rozšíření o druhou linii ţelezné opony.[30] Vyhlídky K nejkrásnějším vyhlídkám patří: Terasa vranovského zámku poskytuje výhled na město, serpentiny a na lesy v údolí řeky Dyje. Pohled na přehradu a Vranovský zámek nabízí vyhlídka Tanečnice, která je nově zrekonstruovaná. Dalšími vyhlídkami jsou Hráz Vodního díla Vranov nad Dyjí, Hallamaskova vyhlídka, Claryho kříţ, Mnizskův kříţ, Obelisk na Ledových slujích, Pašerácká stezka, Hardeggská vyhlídka, Nový
51
Hrádek, Ţelezné schody, Seasfieldův Kámen, Kraví hora, Šobeská cesta, Králův stolec, Hradišťské terasy [24] Rakouské vyhlídky Nejznámější vyhlídkou je Reginasfelsen, který je vápencovým ostrohem a ční nad městem Hardegg a je obtékán říčkou Fugnitzbach. Nabízí výhled na město a hrad Hardegg, a na hardeggské svahy v Podyjí. Dále sem můţeme zařadit vyhlídku Maxplateau, Hennerweg, Einsiedler, Überstieg, Heiliger Stein. [24] Drobné sakrální stavby Mezi stavby drobných sakrálních památek patří sochy, které se na území PodyjíThayatal začaly postupně vyskytovat jiţ od 17. století. V Podyjí patří k těm nejznámnějším socha Panny Marie Immaculaty na Kraví hoře a socha sv. Antonína Paduánského u Konic Kříţe byly dříve vyráběné ze dřeva a rychle podléhaly zkáze. Teprve od 18. století byly vystavěný kříţe kamenné a v 19. století i kříţe litinové. Ke známým v Podyjí patří Kříţ U Oveček na Hradišti, Bauerův kříţ u Havraníků, Mnizskův Kříţ nebo Claryho kříţ nebo kříţ na Heimatkreuz. Kapličky jsou jednoduchými stavbami, s obdélníkovým nebo trojúhelníkovým půdorysem, které vznikaly jiţ od 17. století a stávaly se součástí krajiny. Stávaly buďto samostatně v krajině nebo byly součástí obce Jejich výskyt je spíše ve východní části území a v okolí města Retz. Nejznámějšími kapličkami jsou kaple u Lesné, kaple u Konic při cestě na Kraví horu nebo kaple u Popic. Poutní kaple u Popic byla vysvěcena roku 1815. Stojí na místě bývalé Kříţové cesty. Po odsunu německého obyvatelstva kaple chátrala a byla rekonstruována teprve v roce 1993 díky iniciativě Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského a dobrovolným příspěvkům občanů a bývalých německy hovořících rodáků.[23, 31]
3.5.4 Sakrální památky Jsou ve většině případů součástí lidských osídlení. Jde o kostely nebo kaple. Ne v kaţdé vesnici se kostely nebo kaple vyskytují a proto nejsou zde vypsány všechny.
52
Například: Čížov- kaple Panny Marie bolestné, Felling- kostel sv. Petra a Pavla, Hardegg- kostel sv. Víta, Havraníky- kostel sv. Linharta, Hnanice- chrám sv. Wolfganga, Horní Břečkov- kostel sv. Klimenta, Hradiště-kostel sv. Hippolita, Konice-Kostel sv. Jakuba Staršího, Lesná- kostel sv. Terezie, Lukov- kostel sv. Jiljí, Mašovice- Kostel sv. Jana křtitele, Niederfladnitz- kostel -Nanebevzetí Panny Marie (Maria Himmelfartskirche), Onšov- kaple sv. Anny, Podmolí- kaple Bolestné panny Marie, Podmýče- Kaple sv. Markéty, Popice- kostel sv. Zikmunda, Retzbach –kostel sv. Markéty v Mitterreztbachu, kostel sv. Kateřiny v Oberretzbachu a kostel sv. Jakuba staršího v Unterretzbachu, Vranov nad Dyjí-kaple Nejsvětější Trojice v areálu Zámku Vranov a kostel Nanebevzetí Panny Marie a Znojmo- farní kostel sv. Mikuláše a kaple sv. Václava, Dominikánský klášter, klášter Klarisek, Minoritský klášter, kostel sv. Michala, rotunda sv. Kateřiny, kostel sv. Kříţe a bazilika sv. Václava a panny Marie [27]
3.5.5 Lidská sídla V ochranném pásmu NP Podyjí leţí 11 obcí. Deset je soustředěno přímo na hranici NP a jedna se nachází uvnitř. V tomto seznamu se vyskytují i obce, které neleţí v ochranném pásmu, ale jejich blízkost k NP z nich činní i tak zajímavá místa k návštěvě. Všechny tyto obce mohou nabídnout sluţby turistům nebo jsou zajímavé z hlediska původní architektury aj. Na české straně je to Číţov, Havraníky, Hnanice, Horní Břečkov, Hradiště, Konice, Lesná, Lukov, Mašovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Onšov, Podmolí, Podmyče, Popice, Vranov nad Dyjí a Znojmo Na rakouské straně se jedná o obce Felling, Riegersburg, Hardegg, Merkersdorf, Niederfladnitz, Hofern, Retzbach a Retz.[27]
3.5.6 Studánky a prameny Na území Podyjí-Thayatal se nachází celkem 11 studánek a pramenů jsou to: Samaritánka, Pivcův Pramen, Cendelínova studánka, Pramen v Trauznickém údolí, Studánka Pod Lipami, Gruberův pramen, Plačkova studánka, Mahrova studánka, Felicitina studánka a Studánka hraběnky Heleny Mnizskové. Ukázka v příloze 5. [47]
53
3.5.7 Hrady, zámky a zříceniny Riegersburg je barokní zámek z 18. století nacházející se přímo v centru stejnojmenné obce. Původně vodní tvrz, která byla přestavěna podle plánu Franze Antona Pilgrama. V areálu se nachází rybník a zámecká zahrada se psím hřbitovem. Je soukromým majetkem a patří potomku rodu Khevenhüller-Metsch, hraběti Gotthardu Pilati von Thassul zu Daxberg. [vlastní zdroj] Zámek Vranov nad Dyjí- stojí na 76 metrů vysoké skále vypínající se nad stejnojmenným městem. Jde o rekonstrukci původního hradu architektem J. B. Fischerem z Erlachu. Významný je sál předků a kaple Nejsvětější trojice.[13, 14] Znojemský hrad-stojí na ostrohu nad soutokem Dyje a Gránického potoka a slouţil jako obranná pevnost, později jako sídlo znojemské linie Přemyslovců a nakonec jak královský hrad. Původní hrad z 1, poloviny 11. století se jiţ téměř nezachoval. Na jeho základech byl postaven mezi lety 1710- 1721 barokní zámek. [13, 14] Hrad Hardegg slouţil v rakousko-moravském Podyjí jako obranná tvrz. Původní dřevěný hrádek z 10. století byl postupně přestavován a rozšiřován. Postupně však přestával slouţit svému účelu. Zemětřesení a poţár ve druhé polovině 18. století poničily nejen hrad, ale i město. Stavební materiál na obnovu města by brán přávě z trosek hradu. Mezi lety 1878-1905 byl hrad částečně obnoven. Patří do majetku hraběte Gottharda Pilati von Thassul zu Daxberg.[vlastní zdroj] Nový Hrádek je zřícenou původního loveckého hrádku zaloţeného v roce 1358 Janem Jindřichem. Je tvořen dvěma hrady, Starým a novým. Po třicetileté válce, ve kteé byl pobořen, pustnul. V období po první světové válce byl vyuţíván Klubem českých turistů jako turistická základna. Dnes patří pod správu památkového ústavu v Brně. [13, 14, 26] Kaja se nachází nedaleko od hradu Hardegg. Hrad byl sídlem šlechtického rodu Kuenring. V 15. století poničen v průběhu hustitských válek a později znovu opraven. Restazúrace proběhla v 70. letech minulého století. [13, 14, 26] Lusthaus je lovecký zámeček z přelomu 18. a 19. stol., který se nachází v bývalé Číţovské oboře u Lesné. [26]
54
3.6 Výsledky Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1: Národnost a pohlaví
Národnost a pohlaví 70% 58 %
60% 50%
54 % 46 %
42 %
40%
muži
30%
ženy
20% 10% 0% Češi
Rakušané
Obrázek 1: Zobrazuje, jaké národnosti a pohlaví jsou respondenti (zdroj: vlastní výsledky)
Dotazník ve dvou totoţných verzích vyplnilo celkem 100 respondentů. 50 českých dotazníků vyplnilo 21 muţů (42 %) a 29 ţen (58 %), U rakouských dotazníků bylo více respondentů mezi muţi, a to 27 (54 %). Ţen bylo 23 (46 %).
55
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2: Věk respondentů
Věk 80%
72 %
70% 58 %
60% 50% 40%
Češi
30% 20% 10%
Rakušané
22 % 12 % 4%
10 %
12 % 2%
4% 2%
2%
0% 0-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61 a více let Obrázek 2: Zobrazuje věkové rozložení respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Ve věkové kategorii od 0 do 20 let bylo 12 % českých respondentů a 4 % rakouských respondentů. U obou národností byla nejvíce zastoupena kategorie věku od 21 let do 30 let, ve které bylo 72 % Čechů a 58 % Rakušanů. V kategorii 31-40 let bylo 10 % Čechů a 22 % Rakušanů. V kategorii 41-50 let byly Češi zastoupeni 2 %. Oproti tomu Rakušané měli 12 %. Mezi 51-60 lety byly 4 % Čechů a 2 % Rakušanů. V poslední kategorii nebyli čeští respondenti zastoupeni vůbec, Rakušané ano; 2 %.
56
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3: Jaké je Vaše dosaţené vzdělání?
Dosažené vzdělání 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
62 % 54 % 38 % 30 %
2%
4%
8% 2%
Češi Rakušané
Obrázek 3: Zobrazuje dosažené vzdělání respondentů (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce 3 jsem zjišťoval nejvyšší dosaţené vzdělání. Základní vzdělání měl pouze 1 respondent z České republiky; tj. 2 %. Středoškolské vzdělání bez maturity měli dva čeští respondenti; 4 %. Středoškolské vzdělání s maturitou bylo nejčastější odpovědí u obou dotazovaných skupin. V případě Čechů to bylo 62 % a v případě Rakušanů 54 %. Vyšší odborné vzdělání měla 2 % mnou dotázaných z České republiky a 8 % z Rakouska. Velmi vysoký podíl odpovědí byl u vysokoškolského vzdělání. U Českých respondentů to bylo 30 % a u rakouských respondentů dokonce 38 %.
57
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4: Víte co je GIS?
GIS 70% 60 % 60%
52 %
48 %
50%
40 % 40%
Češi
30%
Rakušané
20% 10% 0% ano
ne
Obrázek 4: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví co je GIS (zdroj: vlastní výsledky)
Na pátou otázku, ve které jsem zjišťoval, zda respondenti vědí, co je GIS. Odpověď ano byla u 52 % Čechů a 60 % Rakušanů. Odpověď ne, tak logicky byla ve 48 % u Čechů a ve 40 % u Rakušanů.
58
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5: Vyuţíváte GIS při běţných činnostech?
Využívání GIS 45%
40 %
40% 35% 30%
38 %
38 %
34 % 28 %
25%
22 %
20%
Češi Rakušané
15% 10% 5% 0% ano
ne
nejsem si vědom/a
Obrázek 5: Zobrazuje odpovědi, zda respondenti používají GIS při běžných činnostech (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce jsem se zajímal, zda lidé vůbec vědí, ţe vyuţívají GIS v běţném ţivotě. Odpověď „ano“ byla zvolena 28% českých respondentů a 40 % rakouských respondentů. Odpověď „ne“ zvolilo za svou 34% Čechů a 38 % Rakušanů. Třetí odpověď „nejsem si vědom/a“ zvolilo 38 % Čechů a 22 % Rakušanů.
59
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6: Víte, ve kterých oborech se GIS vyuţívá?
Využívání GIS v různých oborech 80%
74 %
70 %
70% 60% 50% 40%
Češi 30 %
26 %
30%
Rakušané
20% 10% 0% ano
ne
Obrázek 6: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda ví ,ve kterých oborech se využívá GIS (zdroj: vlastní výsledky)
U otázky, zda respondenti vědí, ve kterých oborech se GIS vyuţívá, odpovědělo kladně 30 % Čechů a 26 % Rakušanů. Záporně odpovědělo 70 % Čechů a 74 % Rakušanů. V tomto případě byla otázka polouzavřená. Pokud dotázaní věděli, v jakých oborech se GIS vyuţívá, měli je napsat. Mohli napsat minimálně jeden obor, ale i více. V českých odpovědích se nejčastěji vyskytovala tvorba map (5x), cestovní ruch/turistika (3x) a marketing (2x). Ostatní odpovědi byly zastoupeny pouze jednou. Bylo to územní plánování, tastr nemovitostí, geodesie, analýza a statistika. V případě rakouských dotazníků byl nejvíce zastoupen marketing (4x), tvorba map (3x). Dvakrát respondenti zvolili IZS (integrovaný záchranný systém), katastr nemovitostí a cestovní ruch. Jedenkrát zazněla i odpověď plánování ve vodohospodářství.
60
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7: Víte, ţe NP Podyjí spravuje GIS společný pro Podyjí a Thayatal?
Spravování GIS pro Podyjí a Thayatal 120% 96 %
100%
86 %
80% Češi
60%
Rakušané
40% 20%
14 % 4%
0% ano
ne
Obrázek 7: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda ví, že NP Podyjí spravuje GIS společný pro Podyjí a Thayatal (zdroj: vlastní výsledky)
Na otázku, zda lidé vědí, ţe Správa NP Podyjí vlastní GIS společný pro Podyjí a Thayatal odpovědělo kladně 14 % Čechů a 4 % Rakušanů. Záporně odpovědělo 86 % Čechů a 96 % Rakušanů.
61
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8: Vyuţil/a jste někdy GIS?
Využítí GIS 120% 96 %
92 %
100% 80%
Češi
60%
Rakušané
40% 20%
8%
4%
0% ano
ne
Obrázek 8: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda někdy využili GIS (zdroj: vlastní výsledky)
Na otázku, zda GIS NP Podyjí někdy respondenti vyuţili, byly pouze čtyři kladné odpovědi (8 %) od českých respondentů a dvě kladné odpovědi (4 %) od rakouských respondentů.
62
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9: Navštívil/a jste někdy bilaterální Národní park Podyjí-Thayatal?
Návštěva NP Podyjí-Thayatal 60%
52 %
50% 40 % 40% 32 %
28 %
30%
20 % 20%
14 %
10%
4%
Češi Rakušané
2%
0% ano
ne
doposud ne, nemám to v ale chystám se úmyslu
Obrázek 9: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda navštívili NP Podyjí-Thayatal (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce číslo 9 jsem se zajímal, kteří respondenti jiţ navštívili Národní park PodyjíThayatal. Odpověď „ano“ zvolilo 52 % Čechů a 40 % Rakušanů. Odpověď „ne“ zvolilo 32% Čechů a 4 % Rakušanů. Odpověď „doposud ne, ale chystám se“ vybralo 14% Čechů a 28 % rakouských respondentů a čtvrtou odpověď„ nemám to v úmyslu“ zvolila 2 % dotázaných z České republiky a 20% rakouských respondentů.
63
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10: Pokud jedete na dovolenou do Národního parku Podyjí-Thayatal, budete si předem plánovat, která místa chcete navštívit?
Plánování před dovolenou 60% 50 % 50% 40%
38 % 36 % Češi
30% 20%
20 %
18 %
Rakušané 16 %
8%
10%
12 % 2%
0% určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Obrázek 10: Zobrazuje odpovědi na otázku, zda respondenti předem plánují návštěvu různých míst (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce jsem zjišťoval, zda mnou vybraní respondenti budou, v případě návštěvy NP Podyjí-Thayatal plánovat své výlety po území parku dopředu. Určitě, by si svoji dovolenou plánovalo 36 % Čechů a 20 % Rakušanů. Spíše ano, odpověděl0 38 % dotázaných Čechů a 50 % Rakušanů. Odpověď „nevím“ zvolilo 8 % Čechů a 18 % Rakušanů. Svoji dovolenou by spíše neplánovalo 16 % Čechů a ţádný z dotázaných Rakušanů a určitě by ji neplánovalo 2 % českých respondentů a 12 % Rakušanů.
64
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11: Budete si plánovat dovolenou i v jejím průběhu?
Plánování v průběhu dovolené 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
44 % 40 %
40 % 34 % Češi Rakušané
14 % 10 % 6%
určitě ano
spíše ano
nevím
8% 4% spíše ne
určitě ne
Obrázek 11: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda si budou plánovat aktivity během dovolené (zdroj: vlastní výsledky)
V této otázce jsem se zajímal o to, zda by respondenti plánovali výlety i v průběhu své dovolené. Určitě by je plánovalo 40% Čechů a 34 % Rakušanů. Spíše by tyto výlety plánovalo 40 % dotázaných Čechů a 44 % Dotázaných Rakušanů. Respondentů, kteří nevěděli, zda by dovolenou plánovali, bylo 6 % z České republiky a 10 % z Rakouska. Odpověď „spíše ne“ zvolilo 14 % českých a 8 % rakouských respondentů. Určitě by svoji dovolenou neplánovali pouze 4 % dotázaných Rakušanů.
65
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12: Jaké k těmto plánováním vyuţijete zdroje? (moţnost více odpovědí) 45,00% 38,83% 40,00% 36,52% 35,00% 30,00% 25,22% 25,00% 23,30% 16,52% 20,00% 14,56% 13,59% 15,00% 10,43% 10,43% 10,00% 2,91% 0,97% 5,83% 5,00% 0,00% 0,87% 0,00%
Češi Rakušané
Obrázek 12: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaké zdroje využijí při hledání (zdroj: vlastní výsledky)
Tato otázka byla polouzavřená s moţností více výběrů. V otázce zdrojů, které respondenti vyuţijí k plánování své dovolené, by 38,83 % dotázaných Čechů a 36,52 % respondentů z Rakouska vyuţilo internet. 23,30 % čechů by vyuţilo přímo internetové stránky NP Podyjí. Stejnou stránku by však vyuţilo jen 10,43 % rakouských respondentů. Internetové stránky NP Thayatal by vyuţilo k plánování 14,56 % Čechů a 25, 22% Rakušanů. Téměř ve stejné míře by byly vyuţity průvodce a broţury, které vydávají správy národních parků Podyjí a Thayatal U dotázaných z České republiky by se jednalo o 13, 59 %, u dotázaných občanů Rakouské republiky pak o 16,52 %. 2,91 % Čechů by k plánování vyuţilo průvodce, které však nevydala ani jedna ze správ. Jedná se například o krajské průvodce, celorepublikové průvodce aj. Tuto moţnost také zvolilo 10, 43 % Rakušanů. Ţádného zdroje by k plánování dovolené vyuţilo 0,97 % respondentů z České republiky a ţádný Rakušan. Jiný zdroj by k plánování vyuţilo 5,87 % Čechů a 0,87 % Rakušanů. V tomto případě se u všech shodné jednalo o tipy lidí, kteří v NP Podyjí-Thayatal pracují.
66
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13: Jaký typ turistiky preferujete? (moţnost více odpovědí)
Preferovaný typ turistiky 60,00% 50,00% 40,00%
52,63% 39,02% 41,46% 34,21%
30,00% 20,00% 10,00%
7,32% 7,32% 3,95% 5,26% 3,95% 3,66% 1,22%
0,00%
Češi Rakušané
Obrázek 13: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku jaký, typ turistiky preferují (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce, která se týkala nejpreferovanějšího typu turistiky, bylo moţno zvolit více odpovědí. Otázka byla polouzavřená. U dotázaných z České republiky získala nejvíce pěší turistika, tj. 52, 63 %. Mezi rakouskými respondenty získala 39,02% Cykloturistika u českých respondentů získala 34,21 %. Mezi Rakušany je cykloturistika nejoblíbenějším typem. Celkem získala 41,46 %. Hippoturistika obdrţela v českých dotaznících 3, 95 % a v rakouských dotaznících 7,32 %. Odpověď „všechny se snaţím vyuţít stejně“ získala mezi českými respondenty 3,95 %, mezi rakouskými 1,22 %. Ţádný typ turistiky si zvolilo za svoji odpověď 5,26 % českých dotazníků. V rakouských dotaznících to bylo 7,32 %. Jiný typ turistiky si v českých dotaznících nevybral nikdo, v rakouským pak 3, 66% dotázaných. Jednalo se o vodáckou turistiku.
67
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14: Nosíte u sebe mapu, pokud jste na turisticky zaměřené dovolené?
Nošení mapy 60% 50 %
50 %
50% 40%
38 %
30%
26 %
20%
24 %
Češi Rakušané
12 %
10% 0% ano
občas
ne
Obrázek 14: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda u sebe nosí mapu při turistické dovolené (zdroj: vlastní výsledky)
Otázka 16 se zabývala tím, zda u sebe dotázaní respondenti nosí turistickou mapu, pokud jsou na turisticky zaměřené dovolené. Mapu nosí 50 % dotázaných Čechů a 38 % dotázaných Rakušanů. Občas ji nosí 26 % Čechů a 12 % Rakušanů a mapu u sebe nenosí 24 % českých respondentů a 50 % Rakušanů.
68
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15: V případě návštěvy NP Podyjí-Thayatal, vyuţil/a byste publikace vydané Národním parkem Podyjí nebo Národním Parkem Thayatal pro lepší orientaci a informovanost?
Využití publikace pro lepší orientaci a informovanost 80% 70%
72 % 64 %
60% 50% Češi
40% 30%
Rakušané
20 %
20%
14 %
10%
11 % 8 %
0% ano
ne
nevím
Obrázek 15: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda využívají publikace pro lepší orientaci a informovanost (zdroj: vlastní výsledky)
V případě, ţe respondenti navštíví NP Podyjí-Thayatal, bude 64 % Čechů a 72 % Rakušanů vyuţívat materiály vydané správami NP Podyjí a NP Thayatal. Oproti tomu by materiály nevyuţilo 14 % Čechů a 20 % Rakušanů. 11 % Čechů a 8 % Rakušanů nevědělo, zda by materiály vyuţilo, či nikoli.
69
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16: Jste spokojen/a s mnoţstvím informací, které NP Podyjí-Thayatal poskytuje?
Spokojenost s informacemi 70%
66 % 58 %
60% 50% 40%
32 %
32 %
30%
Češi Rakušané
20% 10 % 10%
2%
0% ano
ne
nedokáži posoudit
Obrázek 16: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda jsou spokojeni s informacemi, které poskytuje NP (zdroj: vlastní výsledky)
Spokojeno s mnoţstvím informací, které správy NP Podyjí a NP Thayatal poskytují, bylo dle mého průzkumu 32 % českých respondentů a 58 % rakouských respondentů. Nespokojenost (málo informací) bylo pro 2 % Čechů a 10 % Rakušanů. To, zda jsou informace poskytovány v dostatečném mnoţství, nedokázalo posoudit 66 % Čechů a 32 % Rakušanů
70
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17: Věnujete pozornost (čtete) informační tabule, které se nacházejí podél turistických tras?
Čtení informačních tabulí 60% 50%
56 % 48 %
40%
52 %
36 % Češi
30%
Rakušané
20% 8%
10% 0% ano vždy
občas
ne, nečtu je
Obrázek 17: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda čtou informační tabule (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce 17 jsem se zajímal o to, zda turisté vůbec věnují pozornost a čtou informační tabule vyskytující se u tras. Z mého výzkumu vyplynulo, ţe 48 % českých respondentů a 56 % rakouských respondentů tyto tabule čte pokaţdé. Občas je čte 52 % českých respondentů a 36 % rakouských respondentů. Informační tabule nečte pouze 8 % dotázaných Rakušanů.
71
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18: Je pro Vás srozumitelné turistické značení v České republice?
Srozumitelnost značení v ČR 80%
72 %
70% 60%
50 %
50%
38 %
40%
Češi
30%
Rakušané
18 %
20% 6%
10%
12 % 4%
0% ano
ne
nedokáži posoudit
0%
jiná odpověď
Obrázek 18: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda je pro ně srozumitelné turistické značení v ČR (zdroj: vlastní výsledky)
Tato otázka se zabývala tím, zda je pro turisty z obou zemí srozumitelné značení v České republice. 72 % dotázaných Čechů a 50 % Rakušanů odpovědělo, ţe je pro ně značení srozumitelné. Nesrozumitelné je pro 6 % Čechů a 12 % Rakušanů. 18 % Čechů a 38 % Rakušanů nedokázalo posoudit, zda je pro ně srozumitelné, či nikoli. 2 respondenti z České republiky tj. 4 %. První odpověď zněla „jak kdy a jak kde“ a druhá „spíše ano“.
72
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19: Je pro Vás srozumitelné turistické značení v Rakousku?
Srozumitelnost značení v Rakousku 80%
72 %
70% 60%
50 %
46 %
50% 40% 30% 20%
Češi Rakušané
22 %
10%
4% 4%
2%
0% ano
ne
nedokáži posoudit
jiná odpověď
Obrázek 19: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda je pro ně srozumitelné značení v Rakousku (zdroj: vlastní výsledky)
Turistické značení v Rakouské republice je srozumitelné pouze pro 22 % Čechů a 46 % Rakušanů. Srozumitelným není pro 4 % Čechů a Rakušanů. To, zda je značení srozumitelné nedokázalo posoudit 72 % Čechů a 50 % Rakušanů. Jinou odpověď zvolil jeden respondent z České republiky (2 %) a zněla: „Značení je srozumitelné, avšak není na takové úrovni jakoţto značení v České republice“.
73
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20: Vlastníte mobilní zařízení s operačním systémem? (např.: mobilní telefon, tablet, phablet, PDA a jiné). Pokud takové zařízení vlastníte, stačí, zda se jedná o mobilní telefon, tablet atd. Přesný typ není potřeba. U kaţdého napište i jaký operační systém vyuţívá např.: mobilní telefon- android.
Mobilní zařízení s oper. systémem 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
94 % 84 %
Češi Rakušané 16 % 6% ano
ne
Obrázek 20: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda vlastní mobilní zařízení s operačním systémem (zdroj: vlastní výsledky)
V této otázce jsem zjišťoval, zda respondenti vyuţívají mobilního zařízení s operačním systémem a o jaký typ zařízení se jedná. Kladně odpovědělo 84 % Čechů a 94 % Rakušanů. Záporně odpovědělo 16 % Čechů a 6 % Rakušanů. Mobilní telefon s operačním systémem android vlastní 34 Čechů a 31 Rakušanů, po 4 mobilních telefonech s operačním systémem Windows Phone vlastnili shodně respondenti z obou zemí. Dva respondenti z České republiky a 7 respondentů z Rakouska vlastnilo iPhone s operačním systémem iOS. Z českých respondentů měli 2 mobilní telefon se Symbianem. Tablet s operačním systémem android vlastnilo 15 dotázaných Čechů a 21 dotázaných Rakušanů, iPad s iOS vlastnil pouze 1 Čech a 5 Rakušanů. Jeden Rakušan vlastnil PDA s operačním systémem Palm OS. 8 Čechů vlastnilo mobilní telefon bez operačního systému. U Rakušanů vlastnili mobilní telefon bez operačního systému 2 respondenti. Jeden rakouský respondent nevlastnil ţádný mobilní telefon.
74
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 21: Máte toto mobilní zařízení obvykle u sebe běţně na dovolené?
Mobilní zařízení na dovolené 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
90 % 82 %
Češi Rakušané 16 % 6% ano
2% 4%
ne
jiná odpověď
Obrázek 21: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda mají u sebe mobilní zařízení na dovolené (zdroj: vlastní výsledky)
Na otázku, zda respondenti mají běţně při sobě svá mobilní zařízení, odpovědělo kladně 82 % Čechů a 90 % Rakušanů. Záporně odpovědělo 16 % Čechů a 6 % Rakušanů. Jinou odpověď zvolil 1 respondent z České republiky a dva respondenti z Rakouska. Všechny slovní odpovědi na tuto otázku zněly stejně, a to, ţe s sebou si berou pouze jedno ze zařízení, které vlastní.
75
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 22: Vyuţíváte ve svém mobilním zařízení aplikace, které pracují online s prostorovými daty, s vyuţitím GIS, GPS, LBS nebo jiné technologie? (např.: Velox, Endomondo, Foursquare aj.)
Využívání aplikací v mobil. zařízení 80%
72 %
70% 60%
54 %
46 %
50%
Češi
40% 30%
28 %
Rakušané
20% 10% 0% ano
ne
Obrázek 22: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda využívají aplikace ve svém mobilním zařízení (zdroj: vlastní výsledky)
Aplikace, které vyuţívají dat GIS, GPS nebo LBS technologie vyuţívá ve svém mobilním zařízení 28 % dotázaných Čechů a 54 % rakouských respondentů. Nejčastější odpovědí u Českých respondentů byla aplikace Endomondo (9x), Facebook places (7x), Foursquare (6x) GPS navigace (5x), Velox (2x) a po jednom Sports tracker a Locus. U Rakušanů patřila k nejvíce vyuţivaným aplikacím Foursquare (16x), Facebook places a GPS navigace (obě dvě 7x) a Endomondo (5x) Jednou se vyskytla aplikace fitApp. Nevyuţívá 72 % Čechů a 46 % Rakušanů.
76
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 23: Pořizujete na dovolené fotografie nebo videosekvence?
Pořizování fotografií a videosekvencí 70%
62 %
60% 46 %
50% 40% 30% 20%
30 % 20 %
24 %
16 %
10%
2%
0%
Češi Rakušané
Obrázek 23: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda pořizují fotografie nebo videosekvence na dovolené (zdroj: vlastní výsledky)
V otázce 23 jsem zjišťoval, zda respondenti na svých dovolených pořizují fotografie a videosekvence a jaké k tomu pouţívají zařízení. Pouze mobilním telefonem pořizuje záznamy 20 % Čechů a 46 % Rakušanů. Mobilním telefonem a fotoaparátem či videokamerou pořizuje tyto záznamy 62 % Čechů a 24 % Rakušanů. Pouze fotoaparátem nebo videokamerou pořizuje z dovolené záznamy 16% Čechů a 30 % Rakušanů. 2 % dotázaných čechů nepořizují ţádné záznamy.
77
Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 24: Vyuţíval/a byste mobilní aplikaci vytvořenou pro Národní park Podyjí-Thayatal, která by obsahovala data GIS, GPS, LBS a jiné například: informace obsaţené v průvodcích na informačních tabulích a jinde; záznam vámi ujité/ujeté trasy včetně času a počtu kilometrů; interaktivní mapový podklad; plánování trasy dle preferovaného typu turistiky (pěší, cyklo-, hippo) nebo dle atraktivit a jiné?
Využívaní nově vytvořené aplikace 70% 60 % 60% 50%
48 %
40%
Češi
30%
Rakušané
22 %
20%
14 %
10%
16 %
12 % 10 %
4%
12 % 2%
0% určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Obrázek 24: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda by využívali nově vytvořenou aplikaci pro NP Podyjí-Thayatal (zdroj: vlastní výsledky)
V poslední otázce jsem se zajímal o to, zda by respondenti vyuţívali aplikaci, která by zahrnovala činnosti na které jsem zjištoval odpovědi v předchozích otázkách. Určitě by takovouto aplikaci vyuţívalo 48 % Čechů a 60 % Rakušanů. Nejspíše by ji vyuţívalo 22 % respondentů z ČR a 14 % respondentů z Rakouska. 16 % dotázaných z České republiky a 4 % z Rakouska nevědělo, zda takovouto aplikaci vyuţívat. Aplikaci by spíše nepouţívalo 12 % Čechů a 10 % Rakušanů. Určitě by ji pak nevyuţívala 2 % Čechů a 12 % Rakušanů.
78
3.7 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření V otázkách jsem se věnoval tomu, zda lidé vědí, co je to technologie GIS. Šetření dopadlo přesně dle mých očekávání. Na mé otázky odpovědělo 100 respondentů. 50 z České republiky a 50 z Rakouska. Pohlaví byla vesměs vyrovnaná. Odpovídalo 52 ţen a 48 muţů. Většina lidí nemá potuchy, co to GIS je, jak funguje a v jakých oborech se vyuţívá. Důleţitější je, ţe většina respondentů (89) vyuţívá mobilní zařízení s operačními systémy. Na dovolené vyuţívá své mobilní zařízení 87 ze 100 respondentů a 41 respondentů jiţ v současnosti vyuţívá aplikace, které se zakládají na GIS, GPS nebo LBS technologiích. Pozitivní zprávou je i to, ţe lidé ve většině případů čtou informační tabule, které jsou rozmístěny u turistických tras. Informace na nich obsaţené jsou však zestručněné na minimum, coţ by můj navrhovaný systém řešil tím, ţe stáhne plnohodnotnou verzi. Z mého dotazníkového šetření, které bylo zacíleno na vývoj mobilního průvodce, vyplynulo, ţe 67 ze sta dotázaných respondentů by aplikaci nejspíše vyuţívalo. Je to pro mne impulsem, který jsem potřeboval, abych věděl, ţe práce nebyla zbytečná.
79
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na vývoj mobilního multilinguálního průvodce, který by měl případným turistům zajistit snadněji dostupné informace v jejich rodném jazyku. V jejím úvodu jsem zacílil na historii vzniku Národního parku Podyjí a Národního parku Thayatal popis pedologie, geomorfologie a geologie, vodstva, klimatu, fauny, flóry a jiné vegetace. V další části teorie jsem se věnoval GIS, jeho definici a vyuţití, mobilnímu GIS, architektuře GIS a datovým modelům. V neposlední řadě mne zajímala i jeho historie v Národním parku Podyjí-Thayatal. V poslední části jsem se věnoval lokálně kontextovým sluţbám, které tvoří podstatnou součást mnou navrhované aplikace. V praktické části jsem se zabýval návrhem aplikace a všech jejich funkcionalit tak, aby tvořila komplexní celek, dle kterého, by v budoucnu šla aplikace naprogramovat. Dále jsem zjišťoval pomocí dotazníkového šetření, zda by aplikace byla širokou veřejností přijata. Mezi silnou stránku mnou prováděného výzkumu nejspíše patří fakt, ţe jsem se v Národním parku Podyjí narodil a mám tak silné citové pouto k celé oblasti. Důleţité pro mne je, aby aplikace vznikla jako jedna z moţností, jak ulehčit turistům získávání informací. Touto aplikací nechci zvýšit návštěvnost oblasti, ale primárně mi jde o zvýšení informovanosti turistů, kteří sem zavítají. Další ze silných stránek povaţuji to, ţe moje znalost německého jazyka a kontakty, které v Rakousku mám, mi umoţnily získat náhled na celou věc i z druhé strany. Slabou stránkou je jistě to, ţe na výzkumu se podílelo pouze 100 respondentů. Výsledky tak mohou být ze zákona malých čísel zavádějící. Bohuţel na rozsáhlý výzkum by bylo zapotřebí dvou důleţitých věcí, času a finančních prostředků. Další slabinou je omezení, které se týká počtu stran. Nemohl jsem tak dopodrobna popsat vše, co jsem původně zamýšlel. Lidé hojně jiţ dnes vyuţívají mobilních zařízení ke spuštění různých aplikací. NP Podyjí-Thayatal by tak nenásilnou cestou mohl vniknout do povědomí široké veřejnosti jako instituce, která jde s dobou.
80
Dnes existuje ve světě nespočetně aplikací vyuţívající GIS, Mezi nejznámnější patří dle mého mínění ArcGIS od ESRI. dalšími aplikacemi jsou například LOCUS, eye-phone, omnitaxi, omnibus nebo E-cogulde. Bylo by pěkné, kdyby se i moje aplikace zařadila k těmto jiţ existujícím. Tato bakalářská práce můţe slouţit jako jedna z inspirací pro vývoj tohoto systému Správou Národního parku Podyjí. Doufám, ţe tato nebo alespoň podobná aplikace se brzy na trhu objeví, aby pomohla přinášet informace o tomto nádherném kusu země.
81
Seznam použité literatury [1]
Brněnsko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007, s. 782868. ISBN 978-80-86064-66-6.
[2]
CHYTR , Milan a Jiří VICHEREK. Lesní vegetace národního parku Podyjí (Thayatal) Die
aldvegetation des Nationalparks Podyjí (Thayatal). Vyd. 1.
Praha: Academia, 1995, 166 p. ISBN 80-200-0377-0. [3]
ŠUMPICH, Jan. Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Znojmo: Správa Národního parku Podyjí, 2011. ISBN 978-802-6012-061.
[4]
ANTONÍN, Vladimír. Houby, lišejníky a mechorosty Národního parku Podyjí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2391-0.
[5]
ŠKORPÍKOVÁ, Vlasta. Ptáci Národního parku Podyjí-Thayatal. Znojmo: Správa Národního parku Podyjí, 2012. ISBN 978-808-7643-006.
[6]
MARTIŠKO, Josef, Jiří VAČKÁŘ a Bohumil JAGOŠ. Ptáci Národního parku Podyjí. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995, 297 s. ISBN 80-7028076-X.
[7]
GRULICH,
Vít. Atlas
rozšíření
cévnatých
rostlin
Národního
parku
Podyjí/Thayatal. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997, 396 s. ISBN 80-2101488-1. [8]
LAZÁREK, Petr. Průvodce národním parkem Podyjí-Thayatal pěšky a na kole. 1. vyd. Brno: K-public, 96 s. ISBN 978-80-902504-9-9.
[9]
MIKO, Ladislav a Jan ŠTURSA. Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice. Vyd. 2. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2010, 96 s. ISBN 978-80-7212-543-2.
[10] ZELENKA, Josef a kol.
E-Tourism v oblasti cestovního ruchu. Praha:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. ISBN 978-808-7147-078 [11] ILDOS, Angela S. Národní parky světa. Vyd. 1. Bratislava: Slovart. ISBN 80720-9387-8.
82
[12] DUBOVSKÁ, Veronika a kol. Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo 2012-2020. Správa Národního parku Podyjí[online]. 2012 [cit. 2014-0426]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/publikace/Plan_pece _o_NP_Podyji_2012_2020.pdf [13] KACETL, Jiří. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem Burgen und Schlösser
des
österreichisch-mährischen
Thayatals
in
ort.
Znojmo:
Jihomoravské muzeum ve Znojmě, c2013, 80 s. ISBN 978-80-86974-12-5. [14] KACETL, Jiří. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí obrazem Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Bild. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, c2013, [34] s. ISBN 978-80-86974-13-2. [15] Bc. Martin Kouřil, osobní sdělení, únor 2014 [16] Vladimír Plaček, osobní sdělení, březen 2014 [17] Gotthard Pilati, osobní sdělení, únor 2014 [18] Charlotte Augustin, osobní sdělení, duben 2014 [19] VULTERIN, Zdeněk. Mezinárodní kritéria pro národní parky a Krkonošský národní park. Praha, 1978. Dostupné z: http://opera.krnap.cz/_pdf/16/OC-162.pdf [20] Správy Národního parku Podyjí [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/ [21] BŘEHOVSK , Martin a Karel JEDLIČKA. Úvod do geografických informačních ÚVOD
systémů
DO
GEOGRAFICKÝCH
INFORMA.
Dostupné
z:
http://gis.zcu.cz/studium/ugi/e-skripta/ugi.pdf [22] POLÁK, Peter. Pět přikázání vývoje mobilních aplikací. SystemOnline [online]. © 2001
-
2014,
roč.
2012,
7-8
[cit.
2014-04-24].
Dostupné
z:
http://www.systemonline.cz/clanky/pet-prikazani-vyvoje-mobilnich-aplikaci.htm
83
[23] KACETL, Jiří a kol. Národní pak Podyjí Základní fakta o nejmenším národním parku České republiky. Znojmo: Správa Národního parku Podyjí, 2011. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/publikace/615_11_NP_brozura_20let vnitrni_blok_web.pdf [24] KOS, Jan. Návštěva Podyjí: Vyhlídky. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/vyhlidky [25] KOUŘIL, Martin. Návštěva Podyjí. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/autobusem [26] LAZÁREK, Petr. Návštěva Podyjí: Historické objekty. Správa Národního parku Podyjí [online].
2012
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z: http://www.nppodyji.cz/hrady-a-zamky [27] LAZÁREK, Petr. Návštěva Podyjí: Města a obce. Správa Národního parku Podyjí [online].
2012
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z: http://www.nppodyji.cz/mesta-a-obce [28] LAZÁREK, Petr. Návštěva Podyjí: Na kole. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/nakole [29] LAZÁREK, Petr. Návštěva Podyjí: Na koni. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/nakoni [30] LAZÁREK, Petr. Návštěva Podyjí: Technické zajímavosti. Správa Národního parku
Podyjí [online].
2012
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z: http://www.nppodyji.cz/technicke-pamatky [31] Návštěva
Podyjí:
Podyjí [online].
Vlastivědně 2012
zajímavosti. Správa [cit.
Národního
2014-04-26].
parku
Dostupné
z:http://www.nppodyji.cz/vlastivedne-zajimavosti [32] LAZÁREK,
Petr.
Návštěva
Podyjí:
Pěšky. Správa
Národního
parku
Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/pesky
84
[33] Příroda. National park Thayatal [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.np-thayatal.at/cz/pages/priroda-97.aspx [34] Jak spojit fotografie, mapy a údaje z GPS?. Sumbal Návody [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.sumbal.cz/navody/fotky-a-gps.pdf [35] Inter-National
park
Thayatal [online].
Thayatal-Podyjí:
2001
[cit.
Národní
2014-04-26].
park
od
Dostupné
A
do
Z. NP
z:http://www.np-
thayatal.at/downloads_file//cz/2/Nationalpark-a-bis-z_cz.pdf [36] Koncepce navrhovaného Národního parku Jeseníky: národní park pro přírodu i pro
lidi. NP
Jeseníky [online].
2014
[cit.
Dostupné
2014-04-26].
z: http://npjeseniky.info/navrh.php [37] Křivoklátsko si národní park zaslouţí. Správa CHKO Křivoklátsko [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://krivoklatsko.ochranaprirody.cz/publikacnicinnost/krvoklatsko-si-narodni-park-zaslouzi/ [38] Hladiny vody v nádrţích. Povodí Moravy [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.pmo.cz/portal/nadrze/cz/index.htm [39] Do Rakouska po nových stezkách. Podyjské listí [online]. 2006, č. 2, s. 6 [cit. 2014-04-26].
Dostupné
z:http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/podyjske
_listi/pl0602.pdf [40] Mapový server Správy NP Podyjí. Podyjské listí [online]. 2007, č. 1, s. 3-5 [cit. 2014-04-26].
Dostupné
z:http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/podyjske
_listi/pl0701.pdf [41] Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky [online]. c2008 [cit. 2014-0420].
Zákon
o
ochraně
přírody
a
krajiny.
Dostupné
z
WWW:
. [42] Živočichové. In: Www.nppodyji.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/zoologie
85
[43] Živočichové a rostliny. In: Www.np-thayatal.at [online]. 2010 [cit. 2014-04-20]. Dostupné
z:
http://www.np-thayatal.at/cz/pages/zivocichove-und-rostliny-
99.aspxhronik-37.aspx [44] Biotopy. In: Www.nppodyji.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/ziva-priroda
[45] Mobilní GIS. Arcdata Praha: Geografické informační systémy [online]. 2014 [cit. 2014-04-27].
Dostupné
z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-
sluzby/software/arcgis/mobilni-gis/ [46] Lokálně kontextové sluţby v praxi. KYSELA, Jiří. Internet pro všechny [online]. 2011 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.internetprovsechny.cz/lokalnekontextove-sluzby-v-praxi/ [47] GROSSMANN, David a Petr LAZÁREK. Aktuality: FOTOGALERIE: 11 studánek a pramenů, které byste neměli v Podyjí minout. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/11studanek-a-pramenu-ktere-byste-nemeli-v-podyji-minout [48] Národní park: Národní park Thayatal. National park Thayatal [online]. 2014 [cit. 2014-04-27].
Dostupné
z: http://www.np-thayatal.at/cz/pages/narodni-park-
85.aspx [49] Příroda a péče o území: Ţivá příroda. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.nppodyji.cz/ziva-priroda [50] Bushaltestelle Hardegg. Buss/Linien [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://fahrplan.oebb.at/bin/trainsearch.exe/dn?ld=19&L=vs_postbus&
86
Seznam použitých zkratek 2G-druhá generace 3D-trojdimenziální 3G-třetí generace 4G- čtvrtá generace ČR- Česká republika EDGE-Enhanced data rates for GSM Evolution EGPRS- Enhanced General packet radio service, GIS- Geografic information sysytem; Geografický informační systém GHZ-Gigahertz GPS- Global positioning systém; Globální polohovací systém GPRS-General packet radio service, Univerzální paketová rádiová sluţba GSM-Groupe Spécial Mobile; Globální systém pro mobilní komunikaci IrDA- Infrared port; infračervený port kb/s, kbps- kilobit za sekundu LBS- Location based service; Lokální kontextové sluţby m. n. m. - metrů nad mořem Mb/s- Megabit za sekundu (1Mb = 1024 kilobitů) NICT- New information and telecommunication technologies; Nové informační a telekomunikační technologie NP- Národní park NMT-Nordic mobile telephone; síť mobilního přenosu první generace SNP- Správa Národního parku
87
stol. - století PDA- personal digital asistant; osobní digitální pomocník QR kód- Quick Responce code; kódy rychlé reakce
88
Seznam obrázků Obrázek 1: Zobrazuje, jaké národnosti a pohlaví jsou respondenti (zdroj: vlastní výsledky) ......................................................................................................................... 55 Obrázek 2: Zobrazuje věkové rozloţení respondentů (zdroj: vlastní výpočty) .............. 56 Obrázek 3: Zobrazuje dosaţené vzdělání respondentů (zdroj: vlastní výsledky) ........... 57 Obrázek 4: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví co je GIS (zdroj: vlastní výsledky) ......................................................................................................................... 58 Obrázek 5: Zobrazuje odpovědi, zda respondenti pouţívají GIS při běţných činnostech (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................................................. 59 Obrázek 6: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda ví ,ve kterých oborech se vyuţívá GIS (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................................................. 60 Obrázek 7: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda ví, ţe NP Podyjí spravuje GIS společný pro Podyjí a Thayatal (zdroj: vlastní výsledky) ............................................... 61 Obrázek 8: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda někdy vyuţili GIS (zdroj: vlastní výsledky) ............................................................................................................. 62 Obrázek 9: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda navštívili NP Podyjí-Thayatal (zdroj: vlastní výsledky) ............................................................................................................. 63 Obrázek 10: Zobrazuje odpovědi na otázku, zda respondenti předem plánují návštěvu různých míst (zdroj: vlastní výsledky)............................................................................ 64 Obrázek 11: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda si budou plánovat aktivity během dovolené (zdroj: vlastní výsledky) .................................................................................. 65 Obrázek 12: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaké zdroje vyuţijí při hledání (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................................................. 66 Obrázek 13: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku jaký, typ turistiky preferují (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................................................. 67 Obrázek 14: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda u sebe nosí mapu při turistické dovolené (zdroj: vlastní výsledky) .................................................................. 68 Obrázek 15: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda vyuţívají publikace pro lepší orientaci a informovanost (zdroj: vlastní výsledky) ....................................................... 69 Obrázek 16: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda jsou spokojeni s informacemi, které poskytuje NP (zdroj: vlastní výsledky) ........................................................................... 70 Obrázek 17: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda čtou informační tabule (zdroj: vlastní výsledky) ......................................................................................................................... 71 89
Obrázek 18: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda je pro ně srozumitelné turistické značení v ČR (zdroj: vlastní výsledky) ........................................................................... 72 Obrázek 19: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda je pro ně srozumitelné značení v Rakousku (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................................ 73 Obrázek 20: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda vlastní mobilní zařízení s operačním systémem (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................................ 74 Obrázek 21: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda mají u sebe mobilní zařízení na dovolené (zdroj: vlastní výsledky) .................................................................................. 75 Obrázek 22: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda vyuţívají aplikace ve svém mobilním zařízení (zdroj: vlastní výsledky) ................................................................... 76 Obrázek 23: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda pořizují fotografie nebo videosekvence na dovolené (zdroj: vlastní výsledky) .................................................... 77 Obrázek 24: Zobrazuje odpovědi respondentů, zda by vyuţívali nově vytvořenou aplikaci pro NP Podyjí-Thayatal (zdroj: vlastní výsledky) ............................................ 78
90
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník (česká verze) Příloha č. 2: Dotazník (německá verze) Příloha č. 3: Vodní dílo Vranov, dostupné z:http://www.pmo.cz/portal/nadrze/cz/index .htm Příloha č. 4: Zámek Vranov nad Dyjí-3D model, dostupné z: http://www.cyklo-jiznimorava.cz/3d-modely-vyznamnych-objektu-jmk Příloha č. 5: Mapa studánky, dostupné z: http://www.nppodyji.cz/11-studanek-apramenu-ktere-byste-nemeli-v-podyji-minout Příloha č. 6: Mapa hrady a zámky v Podyjí: http://www.navstivtevranovsko.cz/cs/akcninabidka/hrady-a-zamky-moravsko-rakouskeho-podyji Příloha č. 7: Mapa vyhlídky, dostupné z: http://www.nppodyji.cz/vyhlidky Příloha č. 8: Mapa pěších tras v NP Podyjí-Thayatal, dostupné z: http://www.nppodyji. cz/pesky Příloha č. 9: Mapa cyklotras v NP Podyjí-Thayatal, dostupné z: http://www.nppodyji. cz/na-kole Příloha č. 10: letecký pohled na NP Podyjí-Thayatal, dostupné z: http://www.npthayatal.at/cz/pages/hlavni-udaje-87.aspx Příloha č. 11:Výškový profil trasy , dostupné z: http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/jiznimorava/podyji/513-velky-okruh-podyjim/ Příloha č. 12 QR kód, dostupné z: http://magazin.stahuj.centrum.cz/qr-kody-na-co-jsoujak-je-vytvaret-cist-a-pouzivat/
91
4. Víte co je GIS? (Geografický informační
Příloha č. 1 – Dotazník (česká verze)
systém) Dobrý den, a) ano jmenuji se Marcel Plaček a jsem studentem b) ne
Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru Cestovní
ruch.
Tématem
mé
bakalářské práce je: Vyuţití GIS v cestovním 5. Využíváte GIS při běžných činnostech?
ruchu v rámci bilaterálního Národního parku Podyjí-Thayatal. vytvoření
Hlavním
mobilního
cílem práce je
průvodce
po
a) ano
tomto
bilaterálním Národním parku. Zodpovězením
b) ne
několika otázek mi tak pomůţete nasměrovat
c) nejsem si vědom/a
mé snaţení o vytvoření tohoto produktu. Dotazník je zcela anonymní. Děkuji za Váš čas!
6. Víte, ve kterých oborech lidské činnosti se
1. Pohlaví
GIS využívá?
a) muţ
a) ano (napište)
b) ţena
b) ne
2. Věk 7. Víte, že SNP Podyjí spravuje GIS společný a) do 20 let
pro Podyjí a Thayatal?
b) 21-30 let
a) ano
c) 31-40 let
b) ne
d) 41-50 let e) 51-60 let
8. Využil/a jste jej někdy?
f) 61 a více let
a) ano
3. Nejvyšší dosažené vzdělání
b) ne
a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské
92
9. Navštívil/a jste někdy bilaterální Národní
d) průvodce a broţury (vydávané Správou NP
park Podyjí-Thayatal?
Podyjí a Správou NP Thayatal)
a) ano
e) průvodce (např. : krajským nebo celostátním)
b) ne
f) ţádný
c) doposud ne, ale chystám se
g) jiný zdroj (napište)
d) nemám to v úmyslu 13. Jaký typ turistiky preferujete? (možnost
10. Pokud jedete na dovolenou do Národního
více odpovědí)
parku Podyjí-Thayatal, budete si předem plánovat, která místa chcete navštívit?
a) pěší turistika
a) určitě ano
b) cykloturistika
b) spíše ano
c) hippoturistika
c) nevím
d) všechny se snaţím vyuţít stejně
d) spíše ne
e) ţádný
e) určitě ne
f) jiný (napište)
11. Budete si plánovat dovolenou i v jejím
14. Nosíte u sebe mapu, pokud jste na
průběhu?
turisticky zaměřené dovolené?
a) určitě ano
a) ano
b) spíše ano
b) občas
c) nevím
c) ne
d) spíše ne e) určitě ne
15. V případě návštěvy NP Podyjí-Thayatal, využil/a byste publikace vydané Národním parkem Podyjí nebo Národním Parkem
12.
Jaké
k těmto
plánováním
využijete
Thayatal
pro
zdroje? (možnost více odpovědí)
informovanost?
a) internetové stránky NP Podyjí
a) ano
b) internetové stránky NP Thayatal
b) ne
c) internet (obecně)
c) nevím
93
lepší
orientaci
a
16. Jste spokojen/a s množstvím informací,
20. Vlastníte mobilní zařízení s operačním
které NP Podyjí-Thayatal poskytuje?
systémem? (např.: mobilní telefon, tablet, phablet, PDA a jiné) Pokud takové zařízení
a) ano
vlastníte, stačí, zda se jedná o mobilní telefon, tablet atd. Přesný typ není potřeba. U
b) ne
každého napište i jaký operační systém
c) nedokáţi posoudit
využívá např.: mobilní telefon- android a) ano (napište)
17. Věnujete pozornost (čtete) informační
b) ne
tabule, které se nacházejí podél turistických tras?
21. Máte toto mobilní zařízení obvykle u sebe
a) ano vţdy
běžně na dovolené?
b) občas
a) ano
c) ne, nečtu je
b) ne
18. Je pro Vás srozumitelné turistické 22. Využíváte ve svém mobilním zařízení
značení v České republice?
aplikace, které pracují online s prostorovými a) ano
daty, s využitím GIS, GPS, LBS nebo jiné technologie?
b) ne
(např.:
Velox,
Endomondo,
Foursquare aj.)
c) nedokáţi posoudit
a) ano (napište):
d) jiná odpověď (napište):
b) ne 23. Pořizujete na dovolené fotografie nebo
19. Je pro Vás srozumitelné turistické
videosekvence?
značení v Rakousku?
a) pouze mobilním zařízením (telefonem, a) ano
tabletem a jiným)
b) ne
b)
c) nedokáţi posoudit
a fotoaparátem/videokamerou
d) jiná odpověď (napište):
c)fotoaparátem/videokamerou
mobilním
d) nepořizuji ţádné záznamy
94
zařízením
24. Využíval/a byste mobilní aplikaci vytvořenou pro Národní park Podyjí-Thayatal, která by obsahovala data GIS, GPS, LBS a jiné například: informace obsažené v průvodcích na informačních tabulích a jinde; záznam vámi ujité/ujeté trasy včetně času a počtu kilometrů; interaktivní mapový podklad; plánování trasy dle preferovaného typu turistiky (pěší, cyklo-, hippo) nebo dle atraktivit a jiné? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) určitě ne
95
Příloha č. 2 – dotazník (německá
d) Fachhochschlule
verze)
e) Universität
Guten Tag, mein Name ist Marcel Plaček und ich studiere
4. Wissen Sie was ist GIS (Geografische
an der Vysoká škola polytechnická Jihlava
Informationssysteme)
Hochschule/Universität
(Polytechnische Jihlava)
das
Fach
Tourismus.
In
a) ja
meine
Bachelorarbeit geht es um: Die Nutzung von
b) nein
GIS in dem Tourismus im Rahmen von bilaterale Nationalpark Podyjí-Thayatal. Der Hauptgrund meine Arbeit ist die Entwicklung
5. Nützen Sie GIS bei Alltagstätigkeiten?
von Mobile Guide für bilaterale Nationalpark Podyjí-Thayatal. Mit der Beantwortung der
a) ja
Fragen helfen Sie mir dieses Programm in die
b) nein
Welt zu setzen. Der Fragebogen ist absolut c)ich bin mir dessen nicht bewusst
anonym. Ich danke Ihnen für ihre Zeit und Mithilfe. 1. Geschlecht
6. Wissen Sie in welchen Bereichen man GIS
a) männlich
benutz?
b) weiblich
a) ja ( schreiben Sie) b) nein
2. Alter 7. Wissen Sie das Management Podyjí
a) bis 20 J.
verwaltet gemeinsame GIS für Podyjí und b) 21-30 J.
Thayatal?
c)31-40 J.
a) ja
d)41-50 J.
b) nein
e)51-60 J. 3. Ihr höchster Schulabschluss?
8. Haben Sie Podyjí-Thayatal GIS schon
a) Pflichtschule
benutzt?
b) Lehre, Berufsbildende mittlere Schule
a) ja
c) Matura
b) nein
96
12. Welche Medien nutzen Sie zu diesen Planungen? (mehrere Antworten möglich) a) Internetseiten NP Podyjí 9.
Haben
Sie
schon
mal
bilaterale
Nationalpark Podyjí-Thayatal besucht?
b) Internetseiten NP Thayatal
a) ja
c) Internet (allgemein)
b) nein
d)Haueigen Reisefůhrer und Brochuren ( von Management
c) bis jetzt nein, ich habe es aber vor
Nationalpark
Podyjí
und
Management Nationalpark Thayatal
d) ich habe es nicht vor
e) Reiseführer ( z. B. : Regional, Landesweit) f) keines von diesen
10.
Würden
Sie
beim
Besuch
des
g) andere (schreiben Sie)
Nationalparks Podyjí-Thayatal ihre Ziele vorplanen wollen? a) auf jeden Fall
13. Welche Art von Tourismus bevorzugen Sie?
b) eher schon
a) wandern c) ich weiss es nicht b) cykloturistik d) eher nein c) hippoturistik e) auf kein Fall d )ich versuche alle zu nutzen e) keines von diesen
11. Planen Sie ihren Urlaub auch während
f) andere (schreiben Sie)
dessen? a) auf jeden Fall b) eher schon
14. Tragen Sie bei touristisch orientiertem Urlaub eine Landkarte?
c) ich weiss es nicht
a) ja d) eher nein b) manchmal e) auf kein Fall c) nein
97
15. Im Fall des Becsuchs Nationalpark
19. Ist die Beschielderung in Österreich für
Podyjí-Thayatal
Sie sinnvoll?
Publikationen
würden von
der
Sie
die
Nationalpark
a) ja
Thayatal oder Nationalpark Thayatal für ein besseres
Verständnis
und
Bewusstsein
b) nein
verwenden? c)ich bin mir dessen nicht bewusst a) ja d) andere (schreiben Sie) b) nein
20.Haben Sie ein mobiles Gerät mit dem
c) ich weiss es nicht
Betriebssystem? (zB: Handy, Tablet, phablet, PDA, usw.)Wenn Sie solches Gerät haben, schreiben Sie bitte, um welches Typ geht. Es
16. Sind Sie zufrieden mit der Menge der
ist nicht nötig das genaue Typ oder Marke zu
Informationen, die der Nationalpark Podyjí-
schreiben. Schreiben Sie nur Typ und sein
Thayatal anbietet?
Betriebssystem (zB. Handy-android).
a) ja
a) ja (schreiben Sie)
b) nein
b) nein
c)ich bin mir dessen nicht bewusst 21. Sie haben dieses Gerät normalerweise auf Urlaub? 17. Lesen Sie die Informationstafeln, die sich entlang der Wanderwege befinden?
a) ja
a) ja
b) nein
b) manchmal
22. Benutzen si die Applikationen, die mit den räumlichen Daten durch GIS, GPS, LBS
c)nein
oder andere Technologien arbeiten? (zB. Velox, Endomondo, Foursquare usw.)
18.
Ist
die
Beschielderung
in
a) ja (schreiben Sie)
der
Tschechischen republik für Sie sinnvoll?
b) nein
a) ja b) nein c)ich bin mir dessen nicht bewusst d) andere (schreiben Sie)
98
23. Machen Sie die Fotos oder die Videoaufnahme auf dem Urlaub? a) nur mit dem mobil Gerät (Handy, Tablet usw.) b) mit dem mobil gerät und mit Fotoaparat oder Filmkamera c)nur mit Fotoaparat oder Filmkamera d) ich mache keine Aufnahme
24. Würden Sie verwenden die Applikation, die mit den räumlichen Daten arbeiten würde ?(GIS, GPS, LBS, Informationen von Informationstafeln oder Führern und Bruchuren, die Aufzeichnung der gegangene/gefahrene Strecke, interaktive Landkarten, die Plannunh nach den Arten des Tourismus usw.) a) auf jeden Fall b) eher schon c) ich weiss es nicht d) eher nein e) auf kein Fall
99
Příloha č. 3: Vodní dílo Vranov
100
Příloha č. 4: Zámek Vranov nad Dyjí-3D model
Příloha č. 5: Mapa studánky
101
Příloha č. 6: Mapa hrady a zámky v Podyjí
Příloha č. 7: Mapa vyhlídky
102
Příloha č. 8: Mapa pěších tras v NP Podyjí-Thayatal
Příloha č. 9: Mapa cyklotras v NP Podyjí-Thayatal
103
Příloha č. 10: letecký pohled na NP Podyjí-Thayatal
Příloha č. 11:Výškový profil trasy
104
Příloha č. 12 QR kód
105
