Geschichte der Juden in Hořice im Unterriesen gebirge (früher Hoř te).
... A'.'i'o J iny „ ... ® n
v H o n c i c h
v
Bearbeitet von
Zpracoval
Prof. E. Zwiefelhofer, Hořice.
prof.E. Zwiefelhofer v Hořic ch.
bom m er ve svém d le „D as Königreich Böh m en "1 ) p še na str. 270, že prvn kolonisace Židů v H ořic ch je v r. 1637, r. 1728 zřizuje se synagoga, r. 1782 prvn něm. škola pod patronac vrchnost hořického panstv . Kdy byl hřbitov založen a od kdy stává v H . žid. obec, • nen tu uvedeno. V žádosti o. ž. z 18. května 1884, ab}' m stn rb. dr. E h r e n t h e i l byl oprávněn od dávati, uvád se, že obec je zal. asi v r. 1720. P odle řeči stár. Josefa M ü 11 e r a při otevřen zasedac s ně 17. prosince 1896 je obec asi od r. 1770. V městských spisech je po prvé zm nka o ž. o. 15. listopadu 1760. N ař zen hraběnky Strozziové, majitelky hořického panstv , z r. 1681 chce urovnati nesrovnalosti mezi ž. o. a cechy. Jest tedy pravděpodobno klásti začátek z a l o ž e n o b c e v H . již před tento rok, do doby brzo po př chodu prvn ch Židů na H ořicko, do let p a d e s á t ý c h 17. s t o l . Nejstarš doba do r. 1728: R. 1524 Zikmund Roh z Vlkánova pohán statečného Jana Litoborského z Chlumu a na Jeřic ch, nájvyšš ho p saře král. Ces., aby postavil v soudu komorn m Izáka Žida mladého, • Žida Vačkáře a Žida v Koutě, všech z H ., kteréž vi niti chce z toho, že jsú k «obě přij mali a kupovali kořen a šafrán i jiné věci vědúc, že jsou kradené, kteréž pobraný byly od zlodějuov témuož Zikmundovi Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici krá lovské, kteréžto kořen a jiné kradené věci on Zik mund Roh pokládá sobě D kop grošuov čes. 1637: Abraham Žid léta P . 1637 přišel do měs yse H . v pátek po sv. V te s jistým vědom m a povolen m urozeného a statečného ryt ře p. Karla Rodovského z H ustiřan, ten čas hejtmana panstv hořického. 1643: Šimon a Abraham, švakrové, přišli 1. P . 1643 v pátek po památce sv. Jana Křtitele s touto patrnou výhradou, obzvláště, když svůj handl vésti budou, aby nyn v takový handl, co k židovskému handli nenálež a jiným lidem, co by k jejich živnostem, řemeslům ná leželo, nevkračovali a překážky nečinili, čehož, kdyby se dopustili a nějaké př koř sausedstvu učinili, aby skrze to pokutováni byli. 1666: Jan P etrl k dluž Johance Židovce 1681: N espokojenost řemeslných cechů roste, když Židé převzali, obchodován jej mi produkty. Cechy se brán . St žnosti vyřizuje panský hejtman a podává zprávy vrchnosti. N astávaj nevole, udáván u vrch nosti a tato bere cechy v ochranu a předpisuje Židům rozsah obchodu neb obchod zakazuje. I o porážen dobytka vydáno n ař zen 2 ). 1705: V zádušn ch účtech je výdajová položka za kadidlo Židům pražským o jarmárce postn m. 1713: Abraham Isak P utzker a Abraham Šalamoun měli společný grunt. Ve sporu, kdo opravovati má stok dolejš a hořejš , magistrát rozhodl, že společně.
1720: V měst. protokole uvád se Abraham Putzker, zlatri k. — Abraham P utzker naj má grunt Jana Peče ného'. . 1721: U veden v měst. prot. dlužn úpis německy psaný, z r. 1713, dle něhož Jos. Rykert, purkrab starobucký, dluhuje Židu Mojž šovi 150 (180) zl. r. proti 6%. 1726: 15. ř jna vyhlášen v městě patent, dle kterého Židé ženiti se zápově maj . Ž idovské m ěst o (1128—1780). 1728: Židé maj 9 domů, z nichž 3 na náměst , ostatn v Karlově ulici, tenkrát „Židovské" zvané. Před domy na náměst je 8 žid. krámů. Mezi Židy a křes any vznikaj výtržnosti a nevole. Židé žádaj vý měnu svých domů na náměst za majetek křes . v Ži dovské ulici. U porovnán majetku Židů na náměst a zahrady č. 8 s majetkem křes anů v silném ohraničen v Židovské ulic vid me, že výměnou přicházej Židé o značný kus m sta. Mimo to křes . domky jsou ve „ ve l m i š p a t n é m st a vu , k d e ž t o ž i d o v s k é l é p e st a vě n y a k l e n u t m i a sk le p y opa t ř e n y j s o u ". Původně měly připadnouti k Žid. městu též domy pod č. 14 a 15. N avržená výměna uskutečněna a „ t m vš e m sk a n d á l ů m a vzá je m n é m u vm ě šo vá n se o b o u s t r a n b y l o z a b r á n ě n o". H ořický děkan a zámecký hejtman souhlasili s výměnou, kraj ský soud ji schválil 31. května 1728. Domy v Židovské ulici č slovány za cis. Josefa I I . v r. 1785 od I do XX 3 ) . Teprve v r. 1850 přidány při č slován městských domů běžné č slice arabské. P ři zakládán nových knih v r. 1883 uvád se pouze arab ské č slice. . 1730: 26. března pohřbena Johanna, dcera soudn ho posl ka Tomáše Stehl ka. Byla z bujnosti (rozpusti losti = aus Vorwitz) žid. chlapcem zastřelena. Bylo j 9 let. 1735: Židé dluhuj kontribuce. N ař zen úředn kan celáře z 21. isrpna: Všem v H . usazeným, pod ochranou jsouc m Židům t mto na rozkaz inspektorův, č mž Židé maj dluhuj c kontribuci v městě H . do ultimo ř jna t. r. při ztrátě ochrany neprodleně zaplatiti. Hejtrn ii Weyerth. 1744 (24^'zař ): H ořický děkan Kunkl požádal hra deckou konsistoř, aby mu povolila pokřt ti Žida kate chumena Mojž še Wolfa, pocházej c ho z Prostějova. „D ne 10. máje 1749 skrze neopatrnost vyšel jest v pivovaře takový oheň, že 178 větš ch i menš ch sta ven 4) shořelo a mimo některých až do gruntu zka ženo jest bylo." Mezi vyhořelými objekty jmenována jest i ,,žid. škola a žid. gruntů 12, v kterýchžto 12
182
t. j . 405. N áboženskou výchovu vede obl bený rab n gruntech 4 grunty jsou, které 11 Židům patř ". Po dr. Ehrentheil (v H . od 1855 do 1888), bohoslužby hořel křes ané odhadli svou škodu na 54.551 zl. a Židé na 16.555 zl., „což také tělesnou př sahou navštěvuj souvěrci z dalekého okol (N echanicka, Jič nska). Ritueln lázně byly do let sedmdesátých ztvrdili". 1750: Obec stvrzuje, že Mojž š Šalomoun zaručil se posledně v domě D oktora, t. zv. „ Jelena", v č s. 50 zaplatiti 380 zl. rýn., jež dluhuje kupci v N orimberce. v Karlově ulici. R. 1829:. H luboká roklina v Židovské ulici, přes — 1. února obec hořická stvrzuje Mich. Wolrubovi, kupci v N orimberce; že zdejš Židé se zaručili za plat kterou byl položen most a která byla pro H . velikým nedostatkem, byla letos celá překlenuta a bude také 380 zl. rýn. 5 1751: P ři drancován vojskem utrpěli i hojnčt Židé vydlážděna. Stala se z n nyn pěkná ulice ) . R. 1854: Obec žid. nabývá reality (pole) čk. 359. Abraham Cantor, vdova Putzkerová a jin . Kvitance zn na 96 zl. stř bra do české vyvažovači po 1754: Z milosti vrchnosti jsou v H . David Putzker, kladny. Isak starš Putzker, Jakob H eršl, Šimon Abraham Putz R. 1859: Požár v žid. městě zničil masné krámy ker (a jin ). Židé maj grunty, usazeni jsou též „na v ulici k synagoze, soused c domy a synagogu. lázni" bl ž Panského mlýna, kde maj chalupu, za V roce 1861 vykazuje obec vydán zl. 639'15. hradu a u n roli ornou. Vedou obchody a handle Na žid. v ru přestoupila v r. 1870 Anna Fabingrová zdejš m sousedům a řemesln kům na největš zhoubu (katolička) před sňatkem s G oldfingrem, s n mž něko a uj mán živnost . lik roků ve společné domácnosti žila. Měla s n m děti, 1760: 15. listopadu předvolán k městské radě ži což ji k tomuto kroku přimělo. Sňatek byl v Milet ně. dovský „ primas" a jednáno o předepsaných Židům 10. března 1881 koupen pro. školn účely dům na dan ch. Primas odpověděl, „že on sám o sobě věc tu náměst č. 167 se zahrádkou 111 V6 čtver. sáhů, kupn od sebe dáti nemůže". cena 2600 zl. , 1761 a 1762 Židé plat kontribuce. Předepsaná jim V H . byly v té době 2 židovské hospody. Jedna, částka byla dohodou se starš mi židovstva sn žena Adlova, v Karlově ulici, druhá (resurce) v domě Al (a vyměřena podle usedlost ). V roce 1762 čin . před berta G oldschmidta v č. 226. Erár dům koupil za pis měs čně přes 6 rýnských, Židé však svolili platiti 11.500 zl. pro c. k. soud. Posledn hostinský, F uchs, pouze Ys. , 1775: Smutným dnem v dějinách židovstva v H . se. vy stěhoval z H . a Židé přes dlili do hostince č. 509 U F abingrů (nyn Čapků). V r. 1883? koupil dům je 2. březen t. r. V tehdejš pohnuté době povstali Aug. Erban. Židé navštěvuj pak hostinec Adlův a sedláci i na H ořicku. H ořický zámek — patronátem ; U beránka, kde jednotlivci usiluj založiti „Lese podř zený pražskému arcibiskupovi — nechali na verein". O spolku tom čteme v městské kronice již pokoji, ale zato vrhli se na město židovské, které vy v r. 1869°). P atrně se založen delš dobu připravo rabovali důkladně. Židu J. M authnerovi povolila vrchnost najmouti valo, úředně však neuskutečnilo, nebo běž o pouhou t. zv. stoln společnost. krám v domě Jiř ho Maixnera na 4 léta za 25 zl. r. ročně. Obec a farář podali protest. P ředst. obce v tomto obdob : •, 1827 jsou podepsáni na nadaci za představenstvo Mikuláš Rykert žádá, „aby do pod jeho poru obce Isak Šimon, Jonáš M autner a H artmann H irsch, čenstv m jsouc ho sirotč ho gruntu židovské nájem r. 1845 je stár. obce H artmann David H irsch, též v r. n ky vz ti mohl. Byl se žádost odmrštěn, anžto občané 1856, 1857 a 1858. Ostatn členové předst. v r. 1858 neradi viděli vkořenován se Židů do křes anských jsou: Isak F e u e r s t e i n , Jakob G o l d s c h m i d t , domů". N athan G o l d s c h m i d t , J.? H i r s c h ? , Isak Jo 1776: Obec hořická obdržela .,ostrou zápově , aby náš M a u t n e r ; v r. 1859 je stár. Bedř. H i r s c h , děti ani kdo jiný po Židech kamen m ani jinš mi hmo členové předst. Isak F e u e r s t e i n , David P u t z tami neházely, hřbitov jejich neminovaly". — Měst k e r , Samuel S o b o t k a a Jakub H e l l e r . Bedřich skému úřadu podána zj>ráva, „že se Židé scházej H i r s c h je stár. do 1863, v r. 1864 zvolen Isak v noci boj ce se prý 60 sousedů, kteř chtěj na ně F e u e r s t e i n , dalš členovi jsou uvedeni v r. 1864: přij ti". Šalamoun G o l d s c h m i d t , Alb. G o l d s c h m i d t , K on ec 18. st o let (doba jo sef n ská 1780—1800) Samuel S o b o t k a a Šalamoun S i m o n (Simon?). V r. 1870 (24. února) podepisuje se za stár. obce Větš ch rozměrů je kolonisace Židů v H ořic ch již Bedř. H irsch, v r. 1871 (16. února) podepsán je za za Marie Terezie (1740—1780). Za c saře Josefa I I . obec M. G oldschmidt. Od r. 1871 do 1877 je stár. obce (1780—1790), kdy Židům dána úplná svoboda, kdy Bedř. H i r s c h . Členy předst. jsou 1871 Šalom. S i odstraněn vnějš „ odznak" Židů (účes, šat), kdy Židům m o n , I. C. (— Karel). M ü l l e r , Š a l o m. Gold ) př stupny jsou všecky školy, úřady, zřizuje isr. obec schmidt, M af i c G oldschmidt, A l b e r t G oldschmidt náb. sivou veřejnou německou obecnou školu v r. 1782. a Alex. G . r i i n b e r g jako pokl., v r. 1872 Šalom. Obec zůstává v Karlově ulici. V r. 1783 (1784) se j S i m o n , 1. C, M ü l l e r , (Adolf Sobotka?), Šalom. vytýká, „že nemá inštrumentů k hašen ohně". Ve spi G o l d s c h m i d t , Alex. G r ü n b e r g a Markus sech mluv se o „ malé obci". Židům se dovoluje us dliti P i c k , v r. 1874 Alex. G r ü n b e r g , Adolf S o b o t se i mimo uzavřené měs,to. Již v r. 1784 dvorn m k a , jsaak F e l d s c h a r e k a J. C. M ü l l e r , v r. dekretem se povoluje hořiekému Židu Abr. F rankovi 1875 "Markus P i ck, Ad. S o b o t k a a J.C . M ü l l e t . „v licitaci koupený křes anský dům obývati". Povolen V r. |877 zvolen stár. J. C. ( = Karl) Müller,, dalš Židu nedodáno nebo podán protest, protože teprve členové předst. jsou uvedeni v r. 1877: Adolf Sobotjca, v r. 1790 „ úřad svoluje, aby ĚkLAbr. F rank v licitaci Markus Pick, Isaak F eldscharek a Bedř. S t r a u h s. .koupený dům j ti mohl". (Může;Běžeti též..o 2 různé Od r. J881 je slar. Bedřich H i r s c h , od r. 1884 J. domy.) H i r s c h, od r. 1887 do 1890 Eman. F e u e r s t e i n . R. 1800 přicház do H . Johann šlechtic z Kotten Členy předst. v r. 1887—1889 byli: Markus P i c k , burgu, židovský bern . J. C. M i i l. le r , H eřman I. D o k t o r , M. A. G o l d s c h m i d \ Josef G o l d s c h m i d t , Ad. M a u t n e r , 19. stolet (—1890). • Sam. L a W.é z k y, Arnošt F e l d m a n n . Z tohoto obdob zachováno je málo zpráv. Obec 1835: D le Sommrovy knihy (Das Königreich Böh Vzrůstá a dosahuje v r. 1857 největš ho počtu členů,
183
Hořice i
men) je na hořickém panstv 51 žid. .rodina, z toho po 1 rodině v Mlázovic ch a H olovous ch; 20 domů s 252 obyvateli tvořilo zvláš konskribované židovské město, 1 dům s 8 obyvateli byl podř zen př mo juris dikci hořického panstv . 1852: K matrikářskému úřadu v H . přiděleno je 113 rodin s 551 členem, z toho v H . 79 rodin s S93 členy, mimo H . v některých obc ch po 1 rodině, v Láz n ch Bělohrade, Cerekvici a H . Brusnici po 2, v Stra čově 5 rodin. " R. 1856 má obec 20 domů. V knize „ H andbuch der Königingräzer Diözes von Josef Ant. Šrůtek, Königin gräz 1857" uvád se 405 israelitů v H ořic ch, 6 v H olo vous ch, 13 v Jeřic ch, 9 v M ilet ně, 4 v Petrovi c ch, 40 ve Slračově, 3 v D ohaličkáchi R. 1862 napoč tán je v H . 21 obchodn k, z nich % Židů, 3 lékaři, z nich 2 Židé (MUDr. V t L e v i t , MUDr. Karel L e d e r e r ) . R. 1869 je v J I . 386 (jinde 382) Židů, 1872 má obec všech členů 186 (196), mimo H . 37, v r. 1873 382, r. 1874 419, v r. 1880 již jenom 308 (351), r. 1885 308, r. 1890 272. V r. 1893 zjiš uje okr. hejtmanstv počet oprávněných voličů žid. vyznán pro volby do zastupitelstva hořické obce náboženské a napoč tává 68. Z nich je v D ohalic ch, Stračo.vě, Cerekvici, Sobčic ch, Jeřic ch, H olovous ch, Ostro m ěři, D omoslavic ch, Lanžově, Želkovic ch, Mokro vous ch, D ol. Černůtkách, Mžanech po 1 (13), v Mile t ně 3, v H . 52. Seznamy uložené v archivu vykazuj pouze 47 členů plat c ch daně.
pochovávali v H ořic ch, měli zde svá kosteln m sta, byli členy zdejš ho P ohřebn ho bratrstva, vyhověly úřady opětovným žádostem jejich a hořické nábož. obce a přidělily jmenované obce ot r. 1898 k H oři cům. V listopadu 1890 zvoleno ve smyslu zákona zat mn předst. Star. Jos. M ü l l e r , členy Eman. F e u e r s t e i n , Arnošt F e 1 d m a n n, Bohům. J. D o k t o r , M. A. G o l d S c h m i d t , Josef G o l d s c h m i d t , J. C. M ü l l e r , Adolf M a u t n e r , Markus P i c k , Samuel L a w e t z k y , za náhradn ky Jindřich R e i c h a Adolf P u t z k e r. Ú ředn knihy (podac protokol, kniha chudých, korespondence, pokladn knihy) vedeny jsou způsobem modern m a vzorným. Jednac protokol a koresp. vede sám starosta a lze knihy ty považovati za náhražku kroniky, poněvadž zaznamenávaj skoro všecky udá losti obce 7 ). . .. . , V obdob jmenovaném ztratila obec úmrt m řadu věrných nezištně pracuj c ch členů a př znivců. Jsou to (podle záznamů stár. J . M üllera): V r. 1896 pocho ván v H . spisovatel MUDr. Arnold H irsch (nar. v H o řic ch 1815). V r. 1898 zemřel Josef G oldschmidt, býv. předs. Chevry, jehož jméno podle usnesen zastu pitelstva vryto na čestnou pamětn d esku 8 ) . V témž roce zemř. býv. starosta obce J. C. (— Karel) M üller, v r. 1900 člen zastupitelstva Adolf M autner a Léop. F eldmann, 29. srpna 1903 náměstek starosty Boh. J. D oktor, v r. 1906 náměstek starosty M. A. G old V r. 1898 má obec 220 duš , r. 1900 198 duš , schmidt, 21. března téhož roku pokladn k obce Sam. r. 1901 201 duši, r, 1902 195 duš v městě, mimo H . Lawetzky ( = L a ve č ký) , 15. února člen zastupitelstva 45, r. 1907 186 duš , T. 1910 v H . 135 Židů, r. 1921 Josef Levitner, 14. května 1909 býv. stár. Emanuel 103 Židy, r. 1930 pouze 74 občany nábož. istrael. F euerstein, 19. února 1910 Bernhard D oktor, 31. března 1910. člen zastup. Jakob Brunner, N á b o ž e n s k á d a ň . Již H artm an n D avid H irsch 28. července 1910 F erd. G oldschmidt, šéf firmy asi v r. 1856 podal žádost k okr. úřadu, aby všecky > israel. rodiny v H . a roztroušené po venkově byly Bratři G oldschmidtovi, 8. prosince téhož r. člen zastupitelstva Adolf P utzker. přinuceny hraditi část výloh spojených se správou náb. obce v H . Žádost obnovil v r. 1859. Okr. úřad Obec podporuje vydatně dobročinné israel. ústavy nevyhověl. Později však úřad daň schvaluje a mohla mimo H . bjt i i soudně vymáhána. Vyměřován náb. daně dělo F inančn hospodářstv obce bylo obt žné. Obec se poměrně podle výše jednotlivcům předepsaných zápasila s velkými výdaji (rab n, kantor, škola). Když veřejných dan . Vznikly st žnosti, které musil okr. úřad však rab n dr. G oldberg, kan tor Auspitz a učitel vyřizovati. Od r. 1870 nař zeno, aby o st žnostech do M aděr odcházej z H ořic a funkce rab na a kantora výše předepsané daně rozhodl s konečnou platnost svěřeny učitelům, přicház rozpočet do rovnováhy sám volený sm rč soud, jehož členy byli zástupci stě a nábož. daň může býti sn žena. žovatele i obce. Ú řady však dále podporovaly, obec H n ut českožidovské má vliv i na obec. Jedn otu a všemožně při vymáhán náb. daně. obec však poj nejlepš přátelstv , protože většina V r. 1857 plat 50 členů obce náboženskou daň. • členů správy jednoty jsou členy obec. zastupitelstva R. 1862 stěžuj si členové obce na vysoké poplatky (představenstva). 22. listopadu 1896 je ustavuj c za obřady při sňatc ch a pohřbech. valná hromada m stn ho odboru N árodn jednoty V r. 1872 plat 57 členů náboženskou daň. českožidovské v zasedac s ni městské radnice. V r. 1894 předepisuje se náb. daň na základě zákona Poslanec JU D r. Jak. S c h a r f odůvodnil téměř dvou z 21. března 1890. D aňových tř d bylo 8. V nejnižš hodinnou řeč , proč se zakládaj jednoty českožidov byl př spěvek 6 zl., v nejvyšš 100 zl., nemajetn však ské. Odsoudil „ n en ičen " Židů a zdůraznil, že němčina platili i méně než 6 zl. Souvěrci jsou s předepsanou u Židů mus býti cestou přirozenou nahrazena češtinou, dan nespokojeni, hroz neplacen m, ojediněle i vy že čeština mus vniknouti i do kostela, rodiny a spo stoupen m z c rkve. O nábož. dani vedena je v letech lečnosti. Čeština mus býti židovstvu jazykem mateř 1879—1892 kniha, z n ž vidno je počet plat c ch v H ., ským. mimo H ., u každého jména připsána výše daně. Členy P ři voibách zvolen předsedo» Josef Adel, jedna obce jsou n ěkteř souvěrci i z Pecky, Všestar, D ohalic, telem Jul. Kraús^ pokladn kem Arnošt D oktor, m sto H ořiněvsi, M artinic, Chotěboře, Žacléře a V dně. před. Boh. Eišner, členem výboru M. A. G oldschmidt. V r. 1930 plat nábož. daň 21 osoba z H . K žádosti jednoty.zavedeny bohoslužby české a hebrej ské. D alš žádosti, aby německá škola israel. v H oři Obdob 1890—1914. c ch byla zrušena, nevyhověno s odůvodněn m, že nen P rávn poměr ž. o. n. upravuje se zákonem ze dne posud vhodné náhrady za „vyučován něm čině" a že 11. března 1890. K hořické obci praděleny mimo škola sama zanikne malým počtem dět . soudn okres hořický též obce z N echanicka, D ohalice, D alš činnost jednoty. 28. srpna 1898 svolána D ub, Klenice, Lodin, Mokrovousy, Mžany, Velké veřejná schůze do hotelu F r .Poura, na n ž JU D r. P etrovice, Sovětice a Stračov. Lázně Bělohrad a Jak. Scharf mluvil o postupu českožidovského hn ut . P ecka, které se dosud hlásily vždy k H ořicům, byly 8. a 9. srpna 1903 na hořické hospodářské výstavě je přičleněny k Jič nu. Poněvadž souvěrci z těchto m st sjezd členů Jedn ot českožidovských. P rvn den uspo
řádal jednatel Jul. Kraus akademii ve prospěch českých menšin, na které účinkovali m stn členové. D ruhý den věnován přednášce dr. O. Bondyho, advo káta z Kutné H ory, o společenském postaven českých Židů. Mládež pořádá posv censké věnečky (purim) v ho stinci J. Adla. Čistý výnos odváděl se P ohřebn mu bratrstvu neb jinému dobročinnému účelu. Zábavy ty byly velmi obl beny a vlivem českožid. hn ut vedeny v duchu českém. Zákonem z 11. března 1890 dostává se obc m jed notných vzorných stanov, které pro H . schváleny 6. srpna 1896. P rvn volby dle nového zákona pro vedeny 24. zář 1893. Zvoleno 7 členů předst.: M. A. G o l d s c h m i d t , Jos. M ü l l e r , Bohumil J. D o k t o r , Arnošt F e l d m a n n , Bedřich I p p e n ze Stra čova, Eman. F e u e r s t e i n a H erm. J. D ö k t o r. Em. F euerstein volbu nepřij má, poněvadž odcház z H . Sedmým členem za něho zvolen Adolf M autner. V následuj c ch schůz ch představenstva zvolen stár. Jos. Müller, jenž je zároveň předsedou P ohřebn ho bratrstva, náměstkem a pokladn kem Bohumil J. D o k i t o r , škol. dozorcem Arnošt F e 1 d m a n m, správcem kostela M. A. G o l d s c h m i d t , náměstkem jeho Adolf M a u t n e r . D osavadn správce kostela M arkus P i c k, jenž zastával funkci 20 let, pro stář odcház , obec jmenuje ho čestným členem.
chou. Dř ve vykonávaly se bohoslužby v m stnostech najatých. Po ohni r. 1860 byla synagoga novou taškovou střechou opa třena. R. 1871 usnesli se israel. mládenci založiti fond ke zbu dován nové školy a obnoven chrámu Páně. K tomu c li roze slali pozván na zdejš i v cizině žij c israelity a ve 2 letech sešlo se tolik, že nejdř ve byla synagoga opravena nákladem 3500 zl. r. m. a ještě zůstalo 3000 zl. Toho obnosu bylo použito r. 1880 ke koupi domku č. 167 pro novou školu. Tato byla r. 1881 dostavěna a svému účelu odevzdána. Vyučovalo se v n německy. Později uděleno j právo veřejnosti. M stn odbor Ústředn matice školské domáhal se zrušen této školy, ale bez výsledně, teprve na natlák obec. zastupitelstva usneslo se za stupitelstvo israel. obce náb. v H. 12. července 1898 zrušiti tuto soukromou školu. V m stnostech bývalé školy bydl rab n a je tam zasedac s ň pro zastup, israel. obce nábož. Roku 1902 byla synagoga znovu obnovena nákladem 6000 K (nová sedadla, okna, malba). R. 1678 založen byl v severn části města hřbitov, který poz ději byl rozš řen. R. 1872 koupilo Pohřebn bratrstvo od města 1000 sáhů čtverec, za 1000 zl. k opětnému rozš řen hřbitova. K tomu však nedošlo, poněvadž r. 1897 byl nový hřbitov vedle městského katolického nákladem 18.000 K z dobrovolných př spěvků postaven a 2. listopadu téhož roku vysvěcen. Prvn tam byl pochován Heřman Doktor, zdejš mistr řeznický, u věku 83 let. Pohřebn bratrstvo opatruje v ce nadac pro své chudé, které 40.000 K obnáš , v tom je odkaz Arnošta Hirsche 20.000 K. % úroků patř chudým, % pro potřeby obecné.
Starý hřbitov.
Star. Jos. Müller ve svém pamětn m spise v báni katolického kostela r. 1907 uvád založen hřbitova v r. 1678. Odkud čerpal toto č slo, nen jasno. V mu 18. ř jna 1909 stár. obce Jos. Müller chce „vybur sejn ch spisech jsou prvn zprávy z r. 1748. Biskup covati" hořické israelity z lhostejnosti k slavným ská konsistoř v H radci Král. uznává nutnoát hřbitovn dějinám, obce, která v letech devadesátých minulého zdi a schvaluje výšku a š řku jej . stolet byla z největš ch n,a českém severovýchodě. D alš zprávy: K žádosti obce povoluje konsistoř P še v provolám: „ Č l e n o v é z a p o m n a j na (26. června 1752) po dobrozdán m stn ho faráře Jan ^ s vé p o v i n n o s t i k c t i h o d n é a s l a v n é o b c i , Václ. Řidla rozš řiti hřbitov přikoupen m pozemku a př kladů n ašich předků nen n á sle oplotili jej. d o vá n o , o b e c u p a d á a s t o j m e p ř e d kri Asi r. 1775 chtěla o. ž. postaviti u svého hřbitova ( t i c k ý m o k a m ž i k e m , že o b e c n a š e p ř i j d e domek pro hl dače, poněvadž vrata a zdi jsou roz o svo u exist en c i abudepřidělenakobci ÍI pustilými osobami poškozovány. Mimo m sto pro hl s o u s e d TÍÍ. dače má býti u domku m árn ice, . aby se zabránilo Bylo to v době, kdy podle nař zen měla býti rab š řen nakažlivých nemoc . Obec podala žádost o po nům zajištěna existence dle norem stát. úředn ků. volen k cis. král. vojenské invalidn dvorn komisi. V H ořic ch to znamenalo značné zat žen obce a t m Žádosti vyhověno. — N ásleduj c ho roku hořická obec zvýšen náboženské daně. prodává Židům u žid. hřbitova m sto pro postaven Starosta p še v provolán dále: „ T o b y b y l a p r o nemocnice (márnice) a bytu pro hl dače za 140 zl. n á s r á n a n e j h r o z n ě j š , n eb.o m á m za V r. 1777 byl př chod k žid. hřbitovu od města ho to, že je s t n e j s v ě t ě j Š p o vin n o st naš , řickými sousedy zabarikádován a učiněn nesohůdiným. abych o m sam ostatn ou o d 18. s t o l e t Městská komise určila, že sousedé neprávem tak čin st á va j c obec u d r ž e li a n ed o p u st ili, a dovoluje Židům, aby si př chod ke hřbitovu upravili a b yc h o m p l a t i t i m ěli k o bc i so u se d n a a oplotili. j e š t ě p ř i t o m d o m a u d r ž o v a l i své b o h o Z prvé polovice 19. stolet jsou pouze 2 zprávy za slu žby. To by b ylo n a d n a še s ly a k t o m u chovány: V r. 1816 vyjednává se koupě pozemku je št ě k n aš h an bě a pokořen ." k rozš řen hřbitova, korec za 1000 zl.; v roce 1818 Obrozeni, obce vid starosta v práci mladš ch na uzavřena kupn smlouva, dle n ž israel. obec náb. od dšených souvěrců. 7. listopadu 1909 provedeny volby města H . kupuje 540 čtver. sáhů za 800 fl. do zastupitelstva. Ve své zprávě starosta uvád , že D ruhá zpráva je z r. 1822 a zn : D omek ü hřbitova př spěvky ^obecn (daň náb.) nikterak nekryj vydán slouž též jako nemocnice. V lednu byla určena vojen obce a nutno poč tati s mimořádnými dary. Majetek ská exekuce pro neplacen bytové daně z nemocnice. obce nemovitý hlášen takto: Chrám, obytný dům vedle P ředst. nemocnice a pohřebn ho ústavu žádá město, chrámu č s. 4. Je bez dluhů. D ům na náměst č s. 167 aby předepsaná daň za léta 1820 a 1821 byla ode (býv. škola). N a něm váznou nadace Ad. M autnera psána a nadále nemocnice daně zproštěna. D ůvody: z M arkhořů, rodiny H irschovy a j . Oroky z těchto N emocnice slouž pouze nemocným a k přechodnému nadac (asi K 360 —) rozděluj se o velikonoc ch uložen mrtvol žid. př slušn ků. H l dač (hrobn k) má chudým. ,K majetku obce patř dále starý a nový zde bezplatný byt. Z křes . špitálu byli převzati do hřbitov. D ále má obec 8000 K v cenných pap rech a žid. nemocnice pb dobu 6 měs ců všichni nemocn 48.000 K v nadac ch. Židé. Špitál nemá fondů a je odkázán na milodary. V červnu 1907 vyňaty z kosteln ch bán katol. Podepsán na žádosti je N athan Seligmann jako před kostela pamětn spisy. Báně v červenci opraveny a do seda. Žádost se městem př znivě doporučuje. malé báně vložen též pamětn spis israel. obce nábož., Zemský úřad sn žil daň z 10. do 11. tř dy po léta sepsaný starostou téže obce, Josefem M üllerem. Zn 1820 až 1823. takto: Z druhé polovice 19. stol. jsou četné zprávy. V T Již v 17. stolet bylo v Hořic ch několik rodin israelských 1857 (13. dubna) byl větrem povalen na hřbitově usazeno. Roku 1788 byla postavena synagoga s dřevěnou stře
pomn k Mořice G oldschmidta. Městský kronikář do dává: „ Roztř štil se na mnoho kusů." ;. V r. 1863 jedná se opět o rozš řen hřbitova. Město žádá za čtver. sáh 2 zl. Ke koupi došlo teprve v r. 1878. P ohřebn ústav kupuje 930 čtver. sáhů za 930 zl. z parcel 1624, 1625, 1627 (1637) a 2381 H řbitovn domek (nemocnice a byt) č slo pop. 359 vyhořel v r. 1866 a znovu postaveny 2 světnice a 2 komory. Rozpočet na domek, rozš řen hřbitova a úpravu plotu zn na 2073'65 fl., později v roce 1867 na 2238'42 zl. Ú hrada vykazuje značné dary, celkem 129501 fl. Z tobo jsou větš dary: Adolf M autner 200 zl., Josef M autner a H artmann H irsch po 100 zl., S. L. Sobotka 50 zl., Max M autner, F ran k & Adler, MU D r. Seegen po 50 zl. Většina darů je od souvěrců mimo H . . V letech osmdesátých je hřbitov v ubohém stavu. Pomn ky povalené a zarostlé travou. Ú roky z četných nadac a sb rky umožnily, aby hřbitov byl uveden do pořádku. Pomn ky postavil, opravil a oč sloval sochař a kamen k J. Černý v H . za 105 zl. 20 kr. U praveny též schody a cesta ke hřbitovu. V letech devadesátých již hřbitov nevyhovuje po žadavkům doby a úřady naléhaj na zbudován nového hřbitova na jiném m stě. V roce 1897 má obec nový hřbitov a uzav rá starý slavnostně 31. prosince téhož r o ku 9 ) . Od té doby vyžaduje si udržován hřbitova značných nákladů. Větš ch oprav bylo v r. 1908 nákladem 1300 K. P ředseda bratrstva sb rá po členech v H . a p še př znivcům mimo H . Sb rka vynesla 890 K, z toho jsou dary: V. M autner z Markhofů 400 K, cis. rada K. H irsch 100 K, c
žehnaný život za sebou, kéž by se o každém ř ci mohlo: ,Dobřý boj dobojoval, šlechetně život dokonal.' Když potřeba kázala starý hřbitov zavř ti, usneslo se si. měst. zastup, poskytnouti pozemek pro nový hřbitov v sousedstv měst. hřbitova a protož jménem náboženské obce naš pros m, aby slav. měst. zastup, přijalo nejsrdečnějš vřelé d ky za tuto př zeň a podporu. Pros m snažně slav. zastup, obce hořické, aby nový hřbitov náš a svatyni naši laskavě vzalo v ochranu svou a péči." D ozorcem na hřbitově ustanoven městský hrobn k. Prvn zde pohřbený je H eřman D oktor, 85 let stár. H řbitov s pozemkem, úpravou cesty, zděným plotem, portálem a s nápisem „ P rach jsi a v prach se navrá t š" stál asi 8000 zl. Ú hrada doc lena sb rkou mimo H ořice, darem Chevry, obětavost všech souvěrců v H . a hotovost obecn ho jměn . U vád m větš dary v letech 1895—1897: 500 zl. Vilém, Quido G oldschmidtovi; 300 zl. JU D r. Rud. M andelbaum, V deň; 150 z . H eřman S. .D oktor, N áchod; 100 zl. ředitel H ynek F leischner, Brno, F er dinand G oläschmidt, P raha, Josef G oldschmidt V deň, Karel Löwith, Vrchlab , Eman. F euerstein; 75 zl. JU D r. Ant. M üller, Karla Straussová, V deň, H ynek Sommer, Kocl řov, H ugo F uchs, V deň, Arnošt Maut ner, . V deň, G ustav ryt ř M autner, V deň, Arnošt H irsch, V deň, dr. Arnold H irsch, V deň, F erd. G old schmidt, V deň, Josef Sobotka, P raha. Chevra kadiša darovala 1500 zl. R. 1900 postavena na hřbitově modlitebna. Plány zhotovil v deňský staveb, rada arch. Vilém Stiassny. V r. 1902 vypracován hřbitovn řád a nadř z. úřadem po nepatrných opravách schválen v r. 1903. R. 1902 vypracoval stavitel K. Štastný z H ořic plán hrobů a hrobek. P odle něho má hřbitov 4 pole pro do spělé s 572. hroby, pole pro děti s 96 hroby, pole ná hradn s 50 hroby, mimo to 54 hrobky. (P lán schválen c. k. m stodržit. 29, června .1903.) H řbitov má svou studni, jej ž voda podle rozboru v hořické lékárně je dobrá. .. . . : V r. 1933 o. ž. postoupila městu asi pů korce hřbitova se studn pro rozš řen měst. hřbitova. Město za to svým nákladem přem stilo ze ß právem př stupu ze žid. hřbitova ke studni, opravilo synagogu a ze kolem starého žid. hřbitova. N ábož. obec židovská doplatila 2500 Kč. Škola. M něna je škola, která nahrazuje vzdělán v rozsahu 10 školy obecn é ). 1782—1825: Škola zal. 2. května 1782 podle dvor n ho dekretu z r. 1781, aby při žid. obc ch byly zři zovány něm. školy. P rvn mi učiteli jsou: Bernhard B r e s l a u e r , Josef J a r o s c h, Abraham B e e r , Löwi S o b o t k a , žák prvn ho uč. Bernh. B.r.es 1 a u e r a, Šalamoun S o b o t k a . Škola um stěna „ pod bytem rab novým", pak se stěhovala sem a tam, v r. 1808 postavena učebna z dřevn ku. 1826—1829. Od r. 1829 je uč. opět Löwi Sobotka, otec Šalamouna; Sobotky. V r. 1826 jsou ve škole 64 děti. 1830—1840: Bohatš Židé pro své děti vydržuj si domác učitele, část žid. dět chod do soukromé školy (pokoutn = Winkelschule) Samsona F elixe, óbch. kožemi, a do druhé školy stejného druhu, kde uč N . Jansik, přistěhovalý a v H . pouze.trpěný Ma ar. Část Židů hodlá pos lati své děti do městské školy kato lické. Tyto okolnosti znač úpadek něm. školy israel. a proto učitel Sobotka žádá ochrany u úřadů pro svou existenci, školu israel., zvláště pak, aby jmenované dvě pokoutn školy nebyly trpěny. Löwi Sobotka je znám jako výborný učitel a vychovatel, od rab na vy znamenán je titulem „Mořenu". 1840—1850: Zpráv nen . 1851—1860: P očet školn ch dět stoupá. Je jich
186
kolem 70, v roce 1861 pak 81. Z učitelů uvád se P etr F u ch s. 1861—1870: Škola je podle záznamů v r. 1863/ 64 trojtř dn . U čiteli jsou P etr F u c h s , jenž odcház .1870 na odpočinek, F i s c h e r , S t i a s t n y , Markus V a n t o c h , nar. 28. ledna 1836 v Libni u P rahy. 1871—1880: N adučitel S t i a s t n y do r. 1872, uč. S a x 1 odcház v r. 1871, přicház za něho uč. Jos. S e g e r, nar. 7. února 1837 v N emoslavič ch u Ml. Boleslavi, Markus W a n t o c h je správcem školy od škol. r. 1872/ 73 do 1879/ 80, v r. 1876 uvád se opět uč. Jos. S e g e r, ve škol. r. 1879/ 80 veden je uč. Josef K r a u s . V r. 1873 založena školn knihovna o 300 svazc ch. Škola se stává dvoutř dn . Počet žactva je před r. 1871 přes 100 ,ve škol. r. 1869/ 70 106, 1870/ 71 102, 1872/ 73 klesá na 69, 1876/ 77 již jenom 54, 1879/ 80 52. Školn m dozorcem uveden MUDr. Karel L e d e r e r, jenž urovnal nepř jemnou st žnost rodičů na školu, že se děti málo nauč a jsou přetěžovány úkoly. V r. 1877 vyhověno žádosti obce israel., aby škol. děti mohly při tělocviku použ vati tělocvičny měš an ské školy. 1881 ^1890: Počet žactva klesá z 50 na 40. Uči telé: Správcem školy Josef S e g e r d o r . 1887, kdy ze m ř e l 1 1 ) , Josef K r a u s do r. 1883, za něho Ludv k K o l l m a n n , nar. 2.6. ledna 1864 ve Votici, od r. 1887 je správcem školy Isidor S c h w a g e r , v r. 1889 (pouze 5 dn ) Amalie S p i n d l e r o v á , jej ž ustanoven nebylo úřady schváleno, poněvadž učitelky tehdy nesměly učiti na sm šených školách, po n Abra ham M a d e r. V r 1881 hovoř se vážně o stavbě vlastn školn budovy. Zat m je škola v nájmu v soukr. domě č s. 449. 10. března 1881 koupen od povozn ka AI. Erbana dům se zahradou čp. 167 na náměst za 2600 zl. Koupi zprostředkoval bývalý purkmistr Hy nek Raiman. Rozpočet na úpravu školn ch m stnost je od stavitele Jana Poličanského a zn na 6746*70 zl. N adšen , že obec bude m ti vlastn školn budovu, bylo velké, jak dokazuje sb rka př spěvků a darů. Sešlo se 3090 zl., z toho je 1000 zl. dar H ynka Ad. M autpera, ryt ře z Markhofů ve V dni. Jiné podpory dostalo se škole půjčkou od Chevry v obnose 1000 zl. R. 1882 školn m stnosti dostavěny a slavnostně otevřeny. Dům osvobozen od dan . V listopadu 1882 m stn odbor Ú středn matice školské v H . navrhuje zrušen žid. školy s výzvou k předst. o. ž., aby d tky své pos lalo do školy české. .. Odůvodňuje svůj návrh takto: . ; Židé žij v českém městě, přes to vydávaj se za odpůrce českého lidu. . Společná docházka dět křes a žid. bude m ti př znivý vliv na výchovu. Německé školy v H. nen třeba. Na českých školách se uč též němčině a děti žid. v těchto hodi nách a domác m hovorem se také nauč německy. Jest třeba ohledů k českému městu. Duševn úroveň z dvoutř dn obecné školy je u přirovnán k osmitř dn škole (obecné a měš anské) n zká. . Náboji, obec israel. odpověděla: S úctou podepsaný předs. ž. o. n. dovoluje si t mto ctěný dopis Váš ze dne 22. listopadu b. r. zodpověděti. Předseda jme nované tibče s velkým potěšen m uznává význam přátelského smýšlen i Vašeho, a to t m v ce, an se upom nky na leckteré nepř znivé nakládán zbaviti nemůže. Nespravedlivou předhůz ku však, že obec naše národu českému co protivn k se ..vstř c stav ,, mus ci obce naši stav m us se se vš vš opravdivost opravdivost odm o d m ttnouti. n o u t i. Př P ř slušn sl sledn m sč tán tán lidu k řeči p ř i posledn m sč lidu v e s m ěěs k oo b b e o va c č e s k é s e p ř i hh ll áá ss ii ll i , p ř i vo lbách vždy n aa st stranu r a n u českou ili
vždy žd se vyn asn ažž , n y křes an ským i i
by b lepš l š hho b d t i
do ro zu m ěn džli C
se
obou řeč našim dětem výhodnou bude. —• T mto opraven m mylné myšlenky Vaš , že škola naše výhradně . německou jest a s vyjádřen m, že zdejš školu měš anskou děti ze školy naš vystupuj c navštěvovati mohou a vskutku navštěvuj a s dalš m vyjádřen m, že Vaše př větivé pozván stran školy obecné při jmeme, pakli by nám oběti peněžité př liš velikými se býti zdály, odpadne pak odpově na ostatn odstavce ct. dopisu Vašeho sama sebou. — N žepsaný předseda přece všřk nemůže opomenouti své hluboké politován vysloviti nad t m, že mys l te, jako by antisemitské třenice důkazem, jinak řečeno, ná sledkem toho byly. Tyto třenice jsou zlosyněm proti vzděla nosti a neslouž nikoliv nynějš mu času pokročilému ke cti. My, Židé, považujeme se za rodáky a ne za hosty vlasti naš a skorém bychom pyšnými býti mohli nad t m, když si vzpo meneme, že nám co dětem při vyučován bible se všt pilo: Cizince nermu a nepotlačuj ho! (II. 20. 22.) Nepotlačuj cizince v zemi své! (III. 19. 33.) Jak rodák, tak i cizinec'má býti ctěn, který se u vás zdržuje, a miluj jej jako sebe samého! (III. 19. 34.) Totéž právo má m ti cizinec jako rodák. (III. 24. 22.) Nezkracuj cizince v právu jeho! (V. 24. 17.) Proklát budiž, kdo cizince v právu zkracuje, neb vdovu a sirotka. (V. 27. .19.) Jest Vám nyn volno toto zkoumati. Přijměte projeven nej hlubš úcty. Hirsch, předseda. V Hořic ch, 14. prosince 1882. ,Od r. 1884 má škola právo veřejnosti. — 8. června 1888 Josef Š astný v městském zastupitelstvu navr huje toto: : v „Slavná městská rado! Račiž po úřadě s vynikaj c mi členy a zástupci I. sboru voličského vyzvati representanty zdejš o. ž. k jednán , zdali a za jakých podm nek byli by ochotni sou kromou školu svou s vyučovac m jazykem německým zrušiti a děti své k vůli asimilaci a národn mu sm ru do našich českých škol pos lati, po ř zen pak s dotyč. faktory v nejbližš př št schůzi zastupitelstvu našemu o tom zprávu podati." N ávrh přijat. 17. ř jna 1888 vzata na vědom ve schůzi měst. za stupitelstva odpově obce israel.: .. „Slavný městský úřad v Hořic ch! Zástupcové zdejš >israel. obce byli vyzváni př pisem Vaš m ze dne 6. srpna 1888, aby vyslovili se, zdali souhlas 8 t m, aby zdejš konfesionělri israel, škola zrušena byla. Po dobrém uvážen usneseno bylo, aby zdejš od nepaměti zde stávaj c konfesioněln israel. škola, tak jako doposud jest, i nadále ponechána byla, an škola tato vlast n m nákladem obce israel. vydržována jest. Poznámka p. na vrhovatele ve schůzi obec. výboru z 8. června 1888, že by škola tato po čase za břemeno městu připadnouti mohla, jest zcela bezdůvodná— neb v pádu, že by obec israel. školu tuto vlast n m nákladem vydržovati nemohla, samou zrušiti zajisté „ne opomene. V H. 17. ř jna 1888. Feuerstein, za zástupce obce israelské." • Výsledky vyučovac byly v tomto obdob velmi uspokojivé. Jako zvláštnost uvád školn kronika, vedená od r. 1867, že r. 1890 vykonalo 6 žáků školy přij mac p semnou zkoušku do středn školy s tako vým prospěchem, že jim byla ústn zkouška promi nuta. Tento prospěch uvád se i v dalš ch letech. Škol n m dozorcem je v roce 1890 Adolf M autner, nástup cem jeho až do zrušen školy Arnošt F eldmann.* R. 1891—1898. Správcem školy (ř d. uč.) je J. Schwager, učiteli do r. 1894 A. M aděr, pak Adolf Mellion. P očet žactva náhle klesá. Ve ško l.r. 1890/ 91 bylo 30 dět . Školn kronika p še o: nebezpeč , že bude škola úředně zrušena. Školné od 30 dět nestač , aby byly kryty nejnutnějš školn potřeby. Provedena sb rka, která vynesla 900 zl. Žádost obce v r. 1891 o subvenci pro školu zam tnuta pro malý počet žactva. V škol. r. 1896/ 97 jsou zapsány pouze 22 děti. P roto škola byla přeměněna v jednotř dn s uějtelem J. Schwagrem. U čitel A. Mellion zůstává v H . jako kan tor a uvolněné učebny použito ke schůz m předst. obce. R. 1894: „ H ořický list" vytýká o. ž., že má němec kou školu vydržovanou „ Schulvereinem". P ředst. o. ž. zaslalo opravu, že žid. škola nedostává podpory od něm. Schulvereinu. . • . .
trn
• Škol. r. 1897/ 98 vykazuje již jenom 19 dět . P ro malý počet žactva, z finančn ch důvodů a pod nátla kem veřejnosti dán ve schůz ch náb. obce 21. června a 12.. července návrh, aby škola byla koncem škol. r. 1897/ 98 zrušena. P ro bylo 5, proti 3 hlasy. T m škola zrušena, učitel odcház do Prahy. Kt. A. Mellion vede matriku, přeb rá zároveň vyučován israel. nábožen stv na obec. a měš . školách, pokud m sto rb. ne bude obsazeno.
Synagoga. H ořická o. ž. obrátila se dopisem z r. 1725 či koncem r. 1724, podepsaným plnomocn kem obce Rubinem Pickem, na pražského arcibiskupa F erdi nanda hraběte z Khiinburgu, děkuj c mu za povolen k vybudován jiné synagogy. Zároveň však ho požá dala, nemaj c na stavbu dostatečných hotovost a jsouc nucena obrátiti se o výpomoc na své souvěrce v cizině, jako pražské, v deňské a jiné, aby j povoleno bylo stavebn dř v i s dovozem a stav. materiál, z dů chodu vrchnostenského v H . na úvěr a o hotovou stavebn zálohu 300 zl. Vše to slibuje ž. o. nejdéle v nejbližš ch čtyřech letech s nejpoddanějš m d kem splatiti a dává k zajištěn své veškeré jměn v zástavu. Vyř zen této žádosti, podepsané samotným arcibis kupem F erdinandem a datované dne 11. března 1725, vypraveno bylo na vrchnostenského hejtmana v H . Jana ^Michala Oppelta. Žádosti vyhověno a hejtman Oppelt poukázán, aby ž. o. na stavbu nové synagogy podle svého uznán stavebn materiál na úvěr vydal a aby j z důchodu vrchnostenského dal vyplatiti zá löhu 300 zl. proti postupnému splacen . V r. 1726 oznámila hradecká konsistoř tamn mu biskupovi v dopise z 10. února, že hořický děkan učinil oznámen , že v H . byl položen základ ke stavbě žid. synagogy, které tu nikdy nebylo, a že se v po kračován se stavbou čeká pouze na jaro. Poněvadž by to (?) bylo protizákonné, dotazuje se konsistoř, jak se zachovati, a m n , aby o tom byl vyrozuměn pražský arcibiskup jako plnomocn k hořického panstv . Židé již r. 1725 děkovali pražskému arcibiskupovi za povolen k vybudován synagogy a proto oznámen ; hořického děkana V. V. Krnovského přišlo trochu „ opožděně". Tato liknavost byla hradeckou biskup skou konsistoř děkanu na schůzi dne 18. února také vytčena. Od těch dob zabývala se hradecká kon sistoř hořickou synagogou poměrně často, tak v se zen ch 24. ledna, 10., 14. a 23. února a 12. zář 1729. Ve schůz ch těch hájila konsistoř proti hořickému vrch. hejtmanu stanovisko, že synagoga nesm býti ani z kamene, ani větš ch rozměrů než dosavadn , t. j . podle dosavadn ch plánů. Podle předcházej c ch pramenů byl položen zá kladn kámen ke stavbě v r. 1726, stavba provedena později, možná v r. 1729 neb 1730. D alš zprávy o synagoze jsou v protokolu ; schůze konsistoře hradecké z 16. července 1764, Biskup hrabě z Bliimegenu vyžádal si totiž . od konsistoře dobrozdán o žádosti hořických Židů, kterou mu před ložili, aby jim dovolil rozš řen a znovuvybudován synagogy. Konsistoř vyžádala si od. Židů nárys syna gogy staré i projekt nové i se sousedn m polohorysem staven křes anských. Když pak Židé žádané nárysy předložili, podali hořický farář F rant. Procházka, hořický magistrát a obec své důvody proti' žádané novostavbě. Konsistoř uložila proto smidarskému vi káři, aby zjistil, pokud vývody Židů i druhé strany spoč vaj na pravdě. Vikář podal konsistoři zprávu v sezen dne 1. ř jna 1764, načež konsistoř všecka akta předložila biskupovi k rozhodnut . t g n
Ve schůzi 29. listopadu 1764 oznámil konsistoři hořický magistrát, že proti stavbě synagogy podal in validn komisi rozklad, ale že dosud neobdržel vy ř zen . ; 19. dubna 1765 obdržela hořická o. ž., pozůstáva j c ze 40 rodin, trvale v H . usazených a pož vaj c ch zeměpanské ochrany, od hradeckého biskupa H eř mana H anibala svobodného pána z Bliimegenu po volen k žádanému rozš řen a restaurován své teh dejš úzké synagogy. Důvodem bylo, aby Židé nebyli nuceni vykonávati své obřady a pobožnosti na veřejné ulici, č mž mezi sousedn m křes anským obyvatel stvem vyvolávána byla nevole. Přitom bylo konsistoř stanoveno, že např ště nesm vnitřn délka synagogy překročiti 18, š řka 12, zevnějšek pak, výška i se střechou ,14 loket., Zároveň podm něno, že budova mus býti beze všech vnějš ch okras. (Rozhodnut da továno 13. dubna 1765.) Ke stavbě došlo r. 1767; Podle protokolu na magistráte města H ., 14. března 1845, za př tomnosti předst. n. o. ž., zástupců městské rady a znalců, byly odhadnuty ceny sedadel v syna goze (13 pro muže, 14 pro ženy). N ejdražš m sto za 100 zl., dalš za 70 až 20 zl., pro ženy 20 až 15 zl. V r. 1859 zděná synagoga s_ dřevěným krytem vy hořela. Byla opravena, zvýšena a opatřena ohni vzdorným krytem. U praven též dům u synagogy, kde byla israel. škola. Celkový náklad' rozpqčten je sta vitelem Poličanským na 777'53 zl. (prače zednické, tesařské a pokryvačské). Do r. 1873 vedeny knihy o kosteln ch m stech (sedadlech) u okres, soudu. Od t. r. vede je ž. o. M sta byla dědičná v rodině, mohla se však prodati. V letech 90 tých m sta darována do vlastnictv obce, která je prodávala, z skaj c tak nový zdroj př jmů. Kdy byla v synagoze postavena kruchta (kůr), ne mohl jsem přesně zjistiti. Zdá se, že v r. 1888. V r. 1896 čteme výzvu předst. obce, aby se cvičily, pro bohoslužby sborové zpěvy v průvodu harmonia. Členstvo sebralo 33 zl. na udržován zkoušek (hu debnin a učitele). Již v r. 1900 pomýšlelo se na vnitřn i vnějš opravu synagogy a přilehlého obytného staven . (N ávrh, aby tento dům byl zbourán, nepřijat) 1 2 ) . Chrám opraven a.slavnostně otevřen 28 zář 1902 1S ). Podle pokladn knihy stály opravy 4800 K, jinde uvedeno 4500 K. Podle Sommra (viz vpředu) stává v H . synagoga od r. 1728, což odpov dá zápisům. Předs. Josef Müller v pamětn m spise v báni katolického kostela uvád špatně r. 1788. Rb. prof. dr. G ustav S i e h e r z Král. Vinohrad soud podle nápisu na stropě, na r. asi 1767 (m něna je zděná synagoga s dřevěným krytem), opona nad schránkou je z r. 1755. N adpis uvnitř zn : „Sláva libanonská k Tobě přijde, jedle, jilm a smrk spolu k ozdobě m sta svatyně m é." (Citát z Jezaiáše 60, 13.) Zvenč je nápis: ;„0bnoveno po zničen do mu Bož ho požárem r. 1859 " Správci synagogy jsou v letech: 1816 Markus M a u t h n e r, 1843 H artmann David H i r s c h, 1872 Alex. G r ü n b e r g , a M arcus P i c k , tento do r. 1891, od r. 1891 je veden jako čestný správce do smrti v r. 1896. Od r. 1891 do 1906 vede správu chrámu M. A. G o l d é c h m i d t , jeho náměstky jsou v r. 1893 a 1894 Ad. M a u t n e r , v. r . 1896/ 97 Josef A d e l , v r. 1909 zvolen správcem Josef A d e l , v r. 1911 JU D r. R. B r u n n e r, nyn Rudolf M u n k.
Rab nové. R. 1755 Majer L e o (Lev = Loben?) je úřady po tvrzen; 1761 „ Ž idé.pro rb. světničku v jich chudém domku stavěti chtěj "; 1787—1792 Markus L e w i t ;
(1795 Tobiáš Lewit = L e v i t ?); 1795—1811 Joa chim D e u t s c h m a n n, kraj. rb. pro H radec Král. a Nový Bydžov; 1808, 1814, 1815, 1826 a 1827, 1836 a 1837 uveden kraj. rb. David L e v i t (jeho syn Sa muel Levit žádá o m sto' pro žid. rodinu v Kuni burku); 1855—1888 kraj. rb. dr. Adolf E h r e n t h e i 1, jeho nástupcem do r. 1894 dr. Mojž š G o 1 d b e r g, 1894—1898 zastává funkce rb. ř d. uč. Isidor S c h w a g e r , od 1898 Adolf M e l l i o n , jenž r. 1919 odcház do N ového Bydžova. Od té doby je obec bez rb. Do r. 1928 doj žděl učiti náboženstv rb. no bobydžovský, od r. 1928 uč rb. jič nský. D r. Adolf E h r e n t h e i l nar. se 25. prosince 1824 v Prostějově. V H . byl 33 léta. Jako kazatel tě šil se obliby v celém duchovn m světě israel. Jeho „Barmiczvah řeči" byly přeloženy do ma arštiny. Byl též poln m kazatelem I I I . armádn ho sboru. Zemř. 19. ledna 1888. Pohřeb měl v ; neděli. Zúčast nil se ho značný počet obyvatelstva z H . a okol . Řečnili 4 rb., prvn v domě smutku, druhý v modli tebně, 3. a 4. na hřbitově, jeden z nich česky. Na po hřebn výdaje učiněna subskripce. Sešlo se 189 zl., z toho byly největš obnosy 20 zl., nejmenš 1 zl. Po hřebn náklad však činil 365 zl. 66 kr. D r. Mojž š G o l d b e r g byl synem kt. a nar. r. 1857 ve Zloczově v H aliči. Studoval gymnasium ve Vratislavě a 8 semestrů university tamtéž. Promoci měl 1888 v Lipsku. V H . byl ustanoven rb. zat mně na 3 léta 1. srpna 1889. Provisorium prodlouženo o dalš rok. V.r. 1894 odcház z H . na Německo brodsko. Adolf M e l l i o n nar. se 24. února 1866 v P raze, tamtéž absolvoval německý učitelský ústav, učil v Be nešově, od r. 1894 v H . V r. 1896 z skal si diplom rb. V r. 1919 přestěhoval se do Nov. Bydžova a zémř. zde 2. července 1928. Z Bydžova doj žděl do H . učiti israel. náboženstv a hebrejštině. Znaje češtinu, vy hověl žádosti Čes. jednoty žid., aby v kostele a při pohřbech zavedeny byly bohoslužby v řeči české. Chevra kadischa. N en zpráv o založen tohoto ušlechtilého sdružen . Teprve v 19. stol. máme prvn zprávy o jeho činnosti. V r. 1822 uvád se jako předs. N athan S e l i g m a n n , pokladn kniha vedena a zachována od r. 1846. Sdru žen plnilo úkol svůj dokonale. Viz dále starý a nový hřbitov! Svůj pohřebn vůz má od ' nepaměti. Za války 1866 použito ho. k dopravě raněných a zemře lých voj nů i civiln ch osob. Okres. úř. v r. 1860 (9. června) nazývá sdružen Armenbrüderschaft ( = Chudinské bratrstvo). V r. 1870 vede účty Alex. G r ü n b e r g. 26. února 1871 usnáš se představen stvo obce, aby předseda Chevry byl zároveň členem představenstva obce. Usnesen to plat ještě dnes. 28. ledna 1872 koná se valná hromada spolku za př tomnosti 26 členů. Po prvé vyskytuje se název Kran kenpflege und Beerdigungsbrüderschaft ( = Bratr stvo pohřebn a pro péči chudých). 2. února 1875 předsedá valné hromadě MUDr. V. L e v i t , poněvadž předs., m stostarosta a pokladn k byli resignovali. Opět zvolen předs. Mořic G o 1 d s c h m i d t, poklad n kem Markus P i c k. V r. 1882 resignuje dosavadn předs. a za něho zvolen Markus P i c k , m stopředs. Josef G oldschmidt, pokladn kem Emanuel Feuer stein. Spolek má značné jměn . Mohl půjčiti na stavbu školy 1000 zl. I potřebným souvěrcům půjčuje se na běžný úrok. V r. 1890 uveden jako: předs. Josef M ü l l e r . V r. 1891 je předs. Markus P i c k , jenž r. 1892 re signuie. V srpnu svolána valná hromada (dostavilo se 28 členů) a nadpolovičn většinou zvolen za předs.
9
M. A. G oldschmidt, jenž volbu nepřij má. V druhé valné hromadě v listopadu pověřeni správou spolku Josef G old Sc h m id t (předs.), Samuel La w e t z k y (m stopředs.). Tak zn protokol. Ale z př pisu 1. prosince téhož r. předs. ž. o. pos lá M. A. G oldschmidtovi, m stopředs., knihy, stř bro, poklad ničku a hotovost. Vedl tud ž M. A. G oldschmidt po kladnu, j ' V r. 1893 vydává výbor Chevry tištěné provolán ke všem Isra«litům v H . a okol , aby spolek podporo vali. U vedeno, že Chevra stává již 150 let. Ročn př spěvky čin nyn 1 zl., dř ve 50 kr. Podepsáni jsou Josef M ü l l e r , předs., M. A. G o l d s c h m i d t, m stopředs. Na žádost některých členů spolku svolána 13. listo padu 1898 valná hromada, ve které zvoleni za předs. Josef M ü l l e r , m stopředs. Mat. G o l d s c h m i d t , pokl. Adolf M a u t n e r . V r. 1904 (6. listopadu) při jaty opět nové stanovy a vydány tiskem. Zároveň kou pen nový pohř. vůz od Kn žka v Turnově. Vůz um s těn v obec. domě č. 167 na náměst v nově postavené kůlně (vjezd ze Sladkovského ul.). Kůlna a vůz byly ihned proti požáru pojištěny. Předs. je Josef M ü l l e r . V násled. r. byla bratrstvu povolena koncese vypra vovati pohřby v obvodu ž. o. náb. (Schválen m sto drž. 11. listopadu 1905.) P ři volbách 16. května zvo leni předs. opětně Josef M ü l l e r , m stopředs. M, A. G o 1 d s c h m i d t, pokl. Adolf P u t z k e r , dalš mi členy výboru Josef L e v i t n e r z H . a Anton n L e v i t n e r z Jeřic, revisory účtů Hugo L a v e c k ý a Jul. G r u n d m a n n . 23. února 1909 předs. Jos. M ü l l e r , členy výboru Arnošt D o k t o r , Samuel L a w e t z k y a Josef A d e l , nynějš předs. je Rudolf M u n k , Od nepaměti konaj se mezi př slušn ky obce peně žité sb rky, aby chudým souvěrcům mohlo býti při spěno na otop v zimn ch měs c ch. N ejstarš seznam dárců je z r. 1856. Sb rky vynesly v r. 1858 72 60 zl., v r. 1885 76 50 zl., 1889 95 50 zl., 1895 100"50 žl., 1899 115 50 zl., 1903 229 K, 1906 215 K, 191.3 164 K, 1914 187 K, 1916 212 K. Majetnějš členové se zavázali podporovati vdlovu po zemř. učit. Segrovi po dobu výchovy. jej ch dět . V r. 1889 čin podpora 560 zl., v letech 90 tých klesá na 440 zl., dále 400 zl., po r. 1900 je 800 K, v po sledn ch letech již jenom 650 K. Kdežto v prvn ch letech jsou v seznamu dárci z H ., jsou v posl. letech dobrodinci mimo H . Tak jediný Josef S o b o t k a z Prahy přisp vá ročně 300 K. Mimoto konány ob časně sb rky ve prospěch chudých jednotlivců, chudých školn ch dět nebo nemocných, spolek dále ze svého jměn podporoval dobročinné korporace z H . a israel. ústavy v Praze a ve V dni. 5. června 1907 zapsal stár. J. Müller do jednac ho protokolu: „Od r. 1901 poskytovala Ch. vdově Ende sové, vrátivš se opět do c rkve israel., měs čně pod poru. Teprve nyn zjištěno, že Endesová zůstala ka toličkou a byla pohřbena na katol. hřbitově. Pod pora čin od r. 1901—1907 725 K." . •. Těžký úkol nastal Ch. ve světové válce, když i do hořického okresu přijat značný počet válečných uprchl ků z H aliče (israel.). Stravován a ošacován jejich svěřeno zvláštn mu komitétu, který zjistil počet uprchl ků v každé obci, z skal podpory od israel. korporac pražských a v deňských, m stn Ch. a mohl tak podle daných poměrů vydatně pomoci svým sou věrcům. • " Pro př znivce dárce obec založila čestnou pamětn knihu. Je vázána v kůži, hřbet a předn strana zdo beny zlatým p smem. Knihy se však nepouž vá. Za psáno je několik dárců, den úmrt chyb u všech,
výše daru uvedena pouze u manželů Fischerových z Nové Páky. ; Počet členů Ch. je v r. 1869 42, klesá v letech 1870 a 1871 n§ 31, v dalš ch letech se udržuje na 50, až do r. 1902: Pak klesá nápadně. Členů je v letech 1903 31, 1907 30, 1908 29, 1912 22, 19Í3 20, 1915 17, v r. 1931 14. Obec za války a po válce (od 1914). V r. 1913 nemůže Jos. Müller pro nemoc zastávati úřad starosty. Zastupuje ho JU D r. Rud. B r u n n e r , a v témže roce je zvolen starostou, v r. 1914 jeho náměstkem Vilém S t e i n e r . R. 1915 odcház starosta. JU D r. B r u n n e r na vojnu, úřaduje za'..'něho ;býv. starosta Josef Müller, za padlého V. Steinera zvolen Art. F e u e r s t e i n , jenž je pokl., později předává p.okladnu G ust. D o k t o r o v i . Po smrti Jos. Müllera v r. 1916 obec osiřela a od té doby zůstává obc na pap ře, spravuj c pouze nadace. Válkou! (úmrt m a pře stěhován m po válce i vystoupen m, z c rkve) ztratila obec většinu svých člejiů. Rab n nastoupil nové m sto v N . Bydžově, obec zůstává bez rb., chrám je opuštěn, okna jeho rozpustilou mládež zčásti vytlučena, starý hřbitov volá po opravě. N áboženstv uč doj žděj c sem jič nský rb., jenž povolává se i při pohřebn ch obřadech. Členové s právy náboženské obce podle pro vedených voleb v roce 1924: JU D r. Rudolf B r u n n e r,;,:adv., starosta. Artur F e u e r s t e i n, tov., ná městek. Alfred M ü l l e r , velkoobch. na odpočinku, komerčn rada. Hugo L a v e c k ý, velkoobchodn k, pókl. Rudolf M u n k , továrn k, přednosta Pohřebn ho bratrstva. Podle voleb 1932: JU D r. Rud. B r u n n e r , adv., starosta. Eduard B a u m a n n, obch., náměstek. Hugo L a v e c k ý , velkoobch., pokladn k. Rud. M u n k , tov., předseda Chevry a správce synagogy. Vilém H e r l i n g e r , oběh., člen výboru. Vilém Va n . t o c h , obch., a Bedř. L a m m , centr, tov řed., jako náhradn ci. Starostové (primátorové) isr. o. n. v letech: 1731 Abraham G o l d s c h m i d t , Abraham M o y se.s; 1755 Samuel I s a a k přej má od obce hořické urovnané spisy židovské. Maj se opět vrátiti. 1760, 1762, 1766, 1768 u,vád se Šalomoun M a u t n e r , 1777 Eliáš B a r u e h , 1792 Beer B a r u c h, 1793 opět Eliáš B a r u e h , 1796 Siegfried B a r u e h , pachtýř dan , 1802 týž, 1827 G. H i r s c h " ) , 1845, 1856 až 1859 H artmann David H i r s c h , tov., 1859—1863 Bedřich H i r s c h , tov., 1864, 1865 Isak F e u e r s t e i n , tov., 1870 Bedřich H i r s c h , tov., (1871 M. G o l d S c h m i d t ) ? 1872—1876 (1877?) Bedřich H i r s c h , tov., 1876 (1877 ?) až 1880 J. C. M ü 11 e r, velkoobch., 1881—1883 Bedřich H i r s c h , tov., 1884 J. H i r s c h , 1887—1889 Emanuel F e u e r s t e i n , tov., (1889—rl890) opět Bedřich H i r s c h , jenž resig nuje (zemř. 15. května 1890), 1890—1913 Josef M ü 1 1 e r, tov.,od 1913 JU D r. Rudolf B r u n n e r, advokát. N áměstkové: 1893—1898 Bohumil J. D o k t o r , velkoobch., 1899 M. A. G o l d s c h m i d t , obch., 1902 Bob.. J. D o k t ogr, velkoobch., 1906 Jo,sef A d e l , hostinský, 1909 Arnošt L i e b l i n g , továrn ředitel, 1912—1913 JU D r. R. B r u n n e r , adv., 1913—1915 Vilém S t e i n e r , tov., od 1915 Artur F e u e r s t e i n , tov., od r. 1932 Ed. B a u m a n n , obch. Pokladn ci obcej;' 1871 Alex G r ü n b e r g , 1893 Boh. J. D o k t o r , 1896—1902 Arnošt F e l d m a n n , 1902 Samuel La w e t z k y (Lavecký), 1909 Hugo L a w e t z ky, 1910 Samuel L a w e t z k y , 1912 Art. F e u e r s t e i n , 1915 G ustav D o k t o r , nyn Hugo L a v e c k ý . M a t r i k a oddac vedena je od r. 1788, rodná od
r. 1785, úmrtn od 1788, kde na 1. str. jsou výtahy ze žid. knihy dle V ta Lewy ho (Löwy ho, Levi ho), jenž přidával k podpisu jednou chirurg, jindy fel(d) šér, lékař a j . Od r. 1842—1860 vede matriku u hořic kého magistrátu Leop. Josef D oktor, 1860—1888 rb. dr. Ehrentheil, 1888 až 11. prosince 1890, kt. Leopold Auspitz, 11. prosince 1890 až 2. května 1894 rb. dr. G oldberg, 2. května 1894 až 1. zář 1898 uč. a rb. Schwager, 1. zář 1898 až 1928 rb. Mellion, od r. 1928 jič nský rb. Rb. dr. G oldberg přej má od kantora Auspitze. 10 svazků matrik a zjiš uje, že v matrice (2. svazku) je vytržený list. P atř tam jména H errmann Eger, :N athan Popper, Simon Sussmann (čtvrté jméno nezjištěno.) v/ době od 20. dubna do 24. července 1866. 1. záři . 1898 přej má Adolf Mellion od Isidora Schwagra 11 knih matrik s doklady. N ynějš matrikář převzal jen část knih, ostatn knihy jsou bu skryty v soukr. bytě nebo ztraceny. V rodné matrice u jména „Demeter F rank" jest připsáno v řeči německé: Jeho Apoštol. Veličenstvo ráčilo diplomem z 11. srpna 1880 zde jmenovaného Demetra Franka (narozeného 12. července 1829 v Hořic ch), t. č. generáln ho ředitele Ru munské tanky v Bukurešti a jeho manželské potomky nejmilos tivěji povýšiti do stavu ryt řského. ' ' / U jména „Siegfried Adler": Jeho c. k. Apoštol. Veličenstvo ráčilo diplomem z 11. června 1882 zde jmenovaného Siegfrieda Adlera (nar. v H.) i s jeho manželskými potomky nejmilostivěji povýšiti do stavu ryt řského. (Došlo od hejtmanstv v Hradci Král. v srpnu 1884.) S t a t i s t i k a 1B). ' 1765 bylo v H . 4 0 r o d in žid . 1789 4 0 6 Ž id ů , 1816 55 r o d in , 1818 20 žid o vských d o m ů a 258 Ž id ů v H o řic c h , 1829 366 Ž id ů . • •••• ?[•
Rb. Dr. Adolf Ehrěnteil
Hřbitov (stará část)
Bedřich Hirsch
Průmysl. Průmysl maj v rukou většinou žádé, dř ve pouze Židé. N ejstarš zpráva je z r. 1720. Zn : Sesypala se koželužna u Panského mlýna pronajatá Abrahamu Putzkerovi. V r. 1743 se povoluje Samsonu Šimonovi, aby v křes . domě směl najmouti m sto k fabric rován pentl . Totéž ještě jednou uvád se v r. 1774. R. 1776 panská výroba a prodej pálenky pronajata kontraktem Židu Jak. Marku P o k o r n é m u za 1125 rýnských ročně. Po jeho smrti nastoupil v nájmu syn Abraham. Smlouvy trvaly 6 let, v r. 1797 je nájem v rodině Po korných dědičný. R. 1796 čin nájem 1200 rýnských. Nájemce je povinen udržovati v pořádku budovy a za ř zen na svůj. náklad a patřičné 'dř v bráti z panstv hořického za hotové! Po smrti Abrahamově vede vý robu a prodej vdova po n ěm 1 6 ) . Kontrakt o dědičném nájmu byl cis. nař z. zrušen. R. 1785 vydán cirkulář, aby pentle, které zde Židy fabric rovány jiSou, byly štemplovány. R. 1800 přicház Wolf G oldschmied (G oldschmidt), žid. výrobce pentl . R. 1801 uveden je ve spisech Abraham K o h n, výrobce pentl v H . V domě čp. 365 v H . .,U panského mlýna" byla v letech třicátých minulého stolet tiskárna na kar touny Žida G oerbera. N atištěné zbož se vozilo do města. V m stech, kde nyn stoj staven čp. 463, stálo vysoké (asi 15 až 16 m) lešen z trámů, pokryté střechou šindelovou a se všech stráň otevřené a vzduchu př stupné, asi toho způsobil, jako nynějš za^ ř zen pro cvičen hasičů, a tam se pestré barevné zbož sušilo. Pohled na pestře a bohatě ověšené lešen sytě zbarvenými kartouny byl zaj mavý a lákavý. — Vedle stála veliká dřevěná bouda, v n ž byl um stěn veliký mechanický mandl, do něhož býval zapřáhán kůň se zavázanýma očima a chodě dokolečka byl celému strojn mu zař zen hybnou silou. Bylo to asi podobňé zař z en jako při pozdějš ch žentourech při poln m hospodářstv . Mnoho lid se na to chodilo d vati. Na
190
Rb. Ad. Mellion
JUDr. Rudolf Brunner
tehdejš ch kartounech, různě potištěných, převládaly jako základn barvy fialová v četných odst nech, zelená, žlutá (odst nu okrového), indická červeň, temně růžová a směs žluté s indickou červen . (Ze Safránkovy kroniky.) R. 1856. 1. července otevřeli bratři G oldschmidtovi a F euerstein d lnu na bavlněné zbož , t. z. tkalcovnu za Jaroměřskou ulic č s. d. 468. Pracuje tu 120 tkalců na 100 stavech. Jsou d lem zdejš , d lem cizinci (Němci) opatřeni domovským listem, za jichž; .osob nost továrn ci ruč . Pracuje s.e od 6 hod. ráno do 8 hod. večer. F arn pamětnice o tom p še: Až do r. 1856 nebylo v H . továrny, zdejš tkalci pracovali na svých, stavech toliko doma. Teprve 1. dubna 1856 počal od žid. podnikatelů podporo ván. (?.). Josef Šulc zdejš soused č s. p. 468 v Jaroměř ské ulici nový dům stavěti, který ke konci června se dostavěl. Byla tu prvn d lna, která vyráběla bavlněné zbož (kaliko). Tato* továrna trvala jen asi 6 let a zanikla.
Učitel Josef Seger
Učitel Josef Stiassny .
Téhož r. v červenci zač ná stavěti tkalcovnu Bedřich H i r s c h v Bělohradské") ulici, větš než posud stává v Jaroměřské ulici. R. 1857. V březnu zač naj .stavěti tkalcovnu v Mile t nské 18 ) ulici G o l d s c h m i d t a M a u t n e r . V r. 1862 stav se tkalcovna v H radecké ulici (ny nějš H usově tř dě). Majitel Isak F e u e r s t e i n . Toivárna má býti největš ze všech'. Všechny textiln továrny zaměstnávaj (v H.) asi 300 lid . D enn plat tkalce je asi 30 kr. — Mě3t. kronika zmiňuje se „o americké válce, vzestupu cen bavlny, zdražen výrobků. Prům. textiln utrpěl válkou. Výroba v to várnách zastavena nebyla, byla pouze přechodně omezena. Ale již t m u dělnictva nastala b da, lidé chodili žebrotou. Různé př spěvky b du neodčinily." R. 1875 je v žid. továrnách 800.tkalců. R. 1888. 1. května kladen základn kámen k nové továrně text. v Jič nské (nynějš Havl čkově) ulici. Majitelé F erd. a Josef G oldschmidt. Téhož roku 8. ř jna dopraven kotel do továrny.
R. 1907 stav firma "Bratři G o 1 d s c h m i d t o v i novou továrnu textiln (tkalcovnu) v Ostróměři. V r. 1912 postavili tkalcovny u Chvaliny Ád. M autner a Josef Müller. Jej m majitelem je od r. 1929 Adolf P o p p e r . Asi v r. 1890 zal. chemická továrna v H usově tř dě u nádraž . Zakladatelem a prvn m ma jitelem byl Em. Scheib, později koupili továrnu S t e i n e r a s p o l . (tato firma stává dosud), dalš mi majiteli jsou bratři Steinerovi, později Vilém S t e i n e r , dnes R. M u n k. Tkalcovnu bratř G oldschmidtových v H avl čkově ulici koupila v r. 1928 firma Em. F e u e r s t e i n & s p o l . , továrna Goldschimidt & spol. přišla, v majetek H eřmana Reifa, V deň. V r. 1896 zaměstnávaly tyto továrny 46 úředn ků a 1797 děln ků a dělnic, v r. 1928 je zaměstnáno v uvedených továrnách 5 ředitelů, 73 úředn ci, 1666 děln ků a dělnic. P ro nynějš hospodářskou krisi Reifova továrna ( = firma G oldschmidt & spol.) byla zrušena a majetek rozprodán, ostatn továrny omezily výrobu. , Zm nky zasluhuje též výroba macesů v Karlově ul. v létech devadesátých předešlého stolet . Pekl je Absolon R a u b i t s c h e k . Sám mouku mlel v obec n m mlýně. Macesy dodával do nejlepš ch rodin v dalekém okol . J o s e f M ü l l e r n a r . se d n e 6. bř ezn a 1841 n a m a lém d vo r c i u K u t n é H o r y, ja ko n ejm lad š ze t ř d ět . J e h o o t ec záh y ze m ř e l a za n ec h a l vd o vu s m alým i d ě t m i ve velm i šp a t n ýc h p o m ě r e c h , t a kže t at o , n em o h la svéh o syna u d r žo va t i d lo u h o n a st u d i c h . Vych odil p o u ze o becn o u ško lu v M alešově a p a k dvě r e á ln é t ř d y v K u t n é H o ř e . , O t ec je h o byl d va kr á t žen at a z prvéh o m an želst v m ěl o h o d n ě st arš h o syn a, sa m o st a t n éh o o bc h o d n ka v H . T en , vid a šp a t n é p o m ěry m a t č in y, vzal si o d vacet let m lad š h o b r a t r a k sobě a ja ko t ř in á c t ile t é h o c h lap c e h o zam ěst n al ve svém zá vo d ě ja ko u č n ě . P o sko n č en é p r a xi st al se u n ě h o obch od ve d o u c m . Josef M. p o d p o r o va l svoji st aro u n em o c n o u m a t k u a své dvě sestry, k t e r é se velm i šp a t n ě vd aly. Z a t m ú č elem byl t a k é zp r o št ěn p o vin n é vo jen ské služby. P o n ě ko lika let ec h zavedl si sam o st at n ý obch od ko m isio n ář ský, h la vn ě s an glic ko u př z a fakt o rst v společn ě s p a n e m S t r a u ß e m , o t c em n yn ějš h o sp o lečn ka firm y E m . F e u e r st e in & sp o l. K d yž p o t o m p a n St r a u ß ze sp o leč n o st i vyst o u pil, ved l p a n Jo sef M ü ller obch od sám , zp rvu v K a r l. u l. v dom ě n yn ějš h o všeo bec n éh o ko n su m u , později ve vlast n m d o m ě v H u so vě t ř . O bc h o d je h o d o bř e p r o sp er o va l a zkvét al. Z p ů vo d n c h asi 20 r u č n c h t ka lc ů za m ěst n á va l záh y asi 150. Z bož t a kt o vyr o ben é d o d á va l h la vn ě do Br n a , V d n ě a Bu d a p ešt i, ka m ž bylo v t é t o d o bě dovážen o ješt ě fo rm an y. 10. bř ezn a 1912 oslavoval ve vyzd o ben ém c h r á m ě své 701eté n a r o ze n in y, č le n st vo m u věn ovalo n a p a m á t ku cen n ý d ar. P a m ě t n deska n a n o vém h ř bit o vě h lásá: „ Svém u zaslou žilém u st a r o st o vi p . J o s. M ü llerö vi za jeh o zásluh y p ř i zbu d o ván t o h o t o h řbit o va věn o vá n o od člen st va P o h ř e b n h o b r a t r st va . " Z e m ř e l p o o p e r a c i 19. sr p n a 1916. * Prameny: Archiv Archeol. a musej. spolku (registratura hořického panstv , zápisky Janderovy, Crhovy, Pokorného, Šafránkovy), Archiv český, archiv israel. obce nábož., městská kronika, zprávy rab na prof. dra G. Sichra v Praze, zprávy kronikáře J. Řeháka, životopis Jos. Müllera od Madelaine Mautnerové. * 1 ) D as K ö n igr e ic h Bö h m en , st at ist isc h t o p o grap h isc h darge st e llt vo n J o h a n n G o t t fr ied Som m er, I I I . Ban d , Bid sch o wer K r e is. P r a g 1835. K n i h a je v Ar c h eo l. m u seu p o d in v. č s. .1538. 2 ) Výpisy z n a ř zen . (Opis u lo žen v Arc h eo l. m u seu p o d in v. č. 10.742.) St r a n Ž idů, ja k se m aj ř d it i, aby ř em esln ků m n e d ě la li p ř e ká žky. J a ko ž t a k v m é m m ěst ě H . m ezi n žepolo že n ým i řem esln ky, lid m i o bch o d ved o u c m i a obc židovskou r o zlič n é n evo le vzro st ly a t a ko vé m n ě od n ic h obou st r a n k p ř e d n e se n p ř išlo , č eh o ž jsem p r o výst r a h u bu d o u c t a ko výc h r o zt r žit o st , r ů zn ic , n ep ř ležit o st t o t o n a ř zen n a p a p r u vést i d a la , o bzvlášt ě: Z a p r vé : Co se ko žešn ic kéh o řem esla d o t ýče, t u , kd yž by on i k o n t r a k t ko u p ě ko z m ěli, aby Ž id é t ým ž ko žešn ků m v t o m ž á d n é p ř e ká žky n eč in ili, v čem ž, jestliže by st ižen i byli a n a n ě p r o ká zá n o být i m o h lo , m aj t i Ž idé p o ku t ě do m éh o dů c h o d u beze vš vým lu vy u p a d n o u t i. Z a d r u h é : V p ř č in ě řem esla ševcovskéh o n em aj Ž i d é p o d
žá d n ým zp ů so bem od ševcův d la do k r á m ů p ř ij m a t i a vyvě šo vat i p o d p r o p a d e n m p o d o bn ým zp ů so bem do m éh o d ů c h o d u . Z a t ř e t : V p ř č in ě řem esla t ka lc o vskéh o n a ř ze n své čin m , aby Ž id é o t r z c h t ýh o d n c h d o m ác m zdejš m t ka lc ů m p ř zi n evyku p o va li, led a by t a věc byla, že by lid é t a ko vo u p ř zi do d o m ů jejich p ř in esli, t a ko vo u svo bo d n ě k o u p i t i m o h o u . Z a č t vr t é : M yd lá ř ů m p a k n em a j Ž id é žá d n o u p ř e ká žku ke ško d ě v řem esle jejich č in it i skrze m ýd la a n eb sv čky o d jin u d d o svých k r á m ů sem p r a k t i c r o va t i . . . Z a p á t é : ( T ýká se železn ků.) Za šest é: Co se p a k k r a m á ř ů t ýče, že Ž id é jim k veliké ško d ě skr ze kr á m ské zbož d ů m od d o m u h a u s r o va n jsou, t a kt o zap o v d ám , aby Ž id é an ebo Ž idovky zd e v m ě st ě H . n ic v ce ( leda by t o bylo, že by soused an ebo p ř e sp o ln osoba je.mu a n eb j se zbož m p řišli, zkázán u č in il, a t o by se p r o vést i m o h lo , že t o m u t a k jest ) n eh a u s r o va li. A jest li by se p ř ec e co t a ko vé h o st alo , v t o m by st ižen i byli, bu on n ebo on a, t a ko vé zbož p r o p a d n e a p ryč vz t i se m á , t éž n a to vězen m t r e st á n být i m á. Z a se d m é : P o n ě va d ž t a k é m ezi ř ezn ky a Ž idy již v jm en o va n é m m ě st ě H . skrze d r o bn é h o d o byt ka bit n e d o r o zu m ě n vzro st lo , a sp o lečn ě ř ezn c i p ř i m n e v t é p ř č in ě , že skrze to do n ejvět š škody a ch u d o by p řic h ázej , ža lo bn ě p o h led o va li; i aby t o m u st r a n ě oboj v t ém ž n e d o r o z u m ě n a n evo li po m o žen o být i m o h lo , jsem p ř i sobě p o vážila t o t o n a ř ze n ( p řed pisuje se p o č e t p o r a že n é h o d o byt ka a d á l e ) : Ž id é n em a j bez p ř t o m n o st i 2 z cech u ř ezn ic kéh o k t o m u d e p u t r o va n ýc h m is t r ů v k sp a t ř e n a n i je d n o h o ku su ko š r o va t i d á t i. T ako vý p a k ko šr m á ve d n e a n e v n o ci, ja k p ř ed ešle p r a kt ic r o va li a p o t u t e ln ě čin ili, skrze žá d n éh o jin é h o Ž ida, t o liko sam éh o jejich c a n t o r a žid o vskéh o , k t e r é m u to p a t ř , se st á t i. J est liže by kt e r ý Ž id v t o vyd a t i se o p o vážil a m aso do d o m u sem o t a m ro zn ášel a lid e m ( kr o m ě d o m ů židovských ) p r o d á va l, v t o m p o st ižen ý byl, m á se m u t a ko vé m aso p r yč vz t i a jl o šp it á lu c h u d ým lid em d á t i . Z ven č p a k z m ěst a H . p ř sn ě se zapo v d á, žá d n éh o velkéh o a n e b m a léh o d o byt ka ve všech a obzvláště n a ciz m p a n st v n a žád n ý zp ů so b ko š ro vat i a p o t o m m aso sem p r a kt i c ro vat i, v t o m , kt e r ý by zast ižen byl, a p ř es t u t o zápově co u čin il, n erci li t o m aso p r yč vz ti, ale p o d o b n ě do rd ů ch o d u m éh o p o k u t ě p r o p a d n o u t i m á . P r o č e ž čin m p ř i m é m p an st v h o ř ic kě m p ř e d st a ve n é m u h ejt m an u , p u r k m i st r u a r a d ě m ěst a H . t m t o n a ř zen m , aby on i n ad t ě m it o o zn á m en ým i p u n k t y d o brý p o zo r a r u k u lo c h r a n n o u d rželi, k t o m u p r o lep š jo t o p o t vr ze n jsem t o t o m é n a ř z e n vlast n r u k o u p o t vr ze n m a m ým h r a b ě c m šéc r it em přit isk n u t m u jist ila, jen ž se st alo v H . 30. b ř e zn a 1681. . ' j . H r a ě n k a St rd zzi. 3
) N a d o m ě č p . 505 v K a r lo vě u lici je zac h o ván o i st a r é č slován — X. 4 i Z á m ek, pivovar, vin o p a ln a , 21 st o d o la, 16 m a sn ýc h kr á m ů , israel. škola, o st a t n byly o byt n é dom y. 6 ) J a n d e r o vy „ P o z n á m k y", st r. 2803. 6 ) 12. bř e zn a 1869 je sch ůze k za ř zen no.vého n ěm ec kéh o L eseverein u „ F o r t sc h r i t t ", kt er ýž zaklád aj n ě k t e ř zdejš Ž idé sp o lečn ě s d ěln ky z jejich t o vá r e n . 7 ) N a p ř . : 31. p r o sin c e 1908 zem řela Alžbět a M yšková, ro z. P ic ko vá, k t e r á d n e 22. ř jn a 1891 z křes . v r y o p ět se vr á t ila k v ř e isr a el. 8 ) K u c t ě n jeh o záslu h o obec h o ř e la v kostele 30 d n ole jová la m p a . 8 ) P o z e m e k u h ř bit o va , u r č e n ý p r o r o zš ř e n st a r é h o h řbi tova, ale d o su d n ep o u žit ý, p r o d á n za 550 zl. 10 ) O žid o vské ško le m lu v se již, v r. 1728. J e t o škola, kd e vyu čo ván o bylo h ebr ejšt in ě a n ábo žen st v . "• ) Vd o vě s d ě t m i byla obc za r u č e n a m ěs čn p o d p o r a p o d o bu vých ovy d ět . Viz C h e vr u ! n ) St a vit el Š astn ý p ř e d klá d á v r; 1900 3 r o zp o č t y, ale žádn ý n e p ř ija t . V r . 1901 n ásled u je 4. a zn v p ř e h le d u : P r á c e zed n ic ké, t esa ř ské, p o kr yva č ské a kle m p ř ské K 4644"56, p á t ý roz p o č et n a K 5443 35 (syn agoga 4387 55, d ů m 1055 80). M ezit m již od r. 1900 ko n á n y v H . i m im o H . sb r ky n a ú p r a vu c h r á m u . P r vn sb r ka vyn esla K 2019 60, z t o h o 300 K K a r . H ir sc h , V deň , p o 200 K d ali J o s. So bo t ka, P r a h a , E m a n . F e u e r st e in , zde, G u st av M a u t n e r ( kd e ?) , Vilém H ir sc h , zde, Vilém a Q u id o G o ld sc h m id t o vi, zde, 100 K F e r d . G o ld sc h m id t , V d eň . Šestý r o zp o č e t je v r. 1902 a zn n a K 7833 51. ) P ř i slavn o st i d áván a sklad ba od M en d elsso h n a . Z p vali ji M. F e lč á r ko vá a K. F e ld m a n n . 14 ) N a jin é list in ě ( n ad aci) p o d e p sá n je za obec H a r t m a n n H ir sc h . 15 ) ' U n ě kt e r ýc h č sel ch yb d o d a t e k, zd ali v H o ř ic c h n e b v o kr ese. Z e spisů t o m n o h d y n e n ja sn é, ale přes t o č sla u vád m , p o n ě va d ž p r o n e p a t r n ý p o č et Ž id ů n a ven ko vě n en n i k t e r a k r u še n celkový o braz. 16 ) So m m er (viz vp ř e d u ) p še : V r. 1826 byla p a n ská vino p a ln a ^pron ajat a d o živo t n ě vd o vě M arii P o k o r n é . 17 ) N yn ějš Slad ko vskéh o u lici, vc h o d z K a r lo vy u lic e. ls ) N yn ějš M a ixn er o vě.
^ .. rw * o „ , . Dejmy Židu v Humpolci. Zpracoval Adolf Brock v Humpolci.
Geschichte der Juden { n H umpo l e c . •p
r íipit pt
vnT1
Adolf Brock, Humpolec.
1838. R. 1801 nastoupil př. Löwy Bauer. Löwy Bauer byl asi nejvýznamnějš př. ž. o. Vynikal vysokým vzdě lán m, pracovitost a vzácnou dobro činnost . Založil nadaci. 10.000 zl. pro chudé nevěsty z rodiny Bauero vy, dále nadaci pro chudé př slušn ky ž. o. humpo lecké. Obě tyto nadace spravuje, až podnes zemský úřad (podle jeho posledn . vůle ze .dne .22. června 1810). Pro obec zakoupil za. 275 zl. domek, od jircháře ve „Fluscvně" (nynějš posledn staven ). V něm r. 1801 zř dil špitál a lázně. Synagoze daroval novou toru se vš m stř brným nářad m, sametovým zlatem protkaným plášt kem a velkou oponu před svatou skř ň (darovac , listina ze dne 17. června 1807). Potom, předsedoval Šalomoun B e c k (zemř. 1824). Za jeho úřadován zal. Isák Kern z Ledče nadaci pro israel. chudé v H . Po Š. Beckovi byl př. Benjamin S t i a s s n y , po tomto Šimon H o r n e r (zemř. 1842). Za úřadován posledn ho stihla velká pohroma naši pbec. Požár v r. 1825 zničil 10 domů, Židům patř c ch. Po Hornéroivi byl př. G abriel H ellmann (zemř. 1852). G abriela H ellmanna následovali př. Rub n Bauer (zemř. 1857), Aron Löwy a Emanuel Pollak (1846 až 1857). •. • V této periodě byly založeny dva dobročinné od bory obce, a to: R. 1851 spolek „Kupos anijim" Mi chalem Löwym a Eliášem H ellmannem, k podpoře Simon Schneider Adolf Bauer m stn ch a ciz ch israel. chudých; r. 1852 spolek „Bih kur chólim" dre n Šalomounem F rankem pro zakotř * nem. Týž založil Ch. K. r. 1728, jehož byl př.; v tomto pěn léků chudým, př padně pro poskytován po úřadě následovali ho př. Šalomoun Löbl L u r j e, Ber krmů těmto. nard Beck (zemř. 1801), Lazar B a u e r (zemř. 1854), R. 1854 daroval dř vějš př. Rub n Bauer obci novou Albert B a u e r (zemř. 1884), Abraham B o n d y (zemř. 1897), Adolf B a u e r (zemř. 1900) a od té toru s plášt kem, nebesa k obřadu oddávac mu a ka pitál 105 zl., z jehož úroků se tyto předměty udržuj . doby Šimon S c h n e i d e r . Současně založil velký dobrodinec Jakub B e c k Bož služby konány byly po domech soukromých. různé nadace pro chudinský odbor, stipendium pro R. 1754 žádal jmenovaný Isák Marek F alg. majitele studenty, odkaz škole atd. Ú čelům těm věnoval celkem H erálce, Jakuba Benedikta svobodného pána z Neff 1312 zl. 50 kr. zernů, gubernium a arcibiskupskou kónšistoř, o povo V témž roce po prvé zvolen byl do obecn ho zastu len k stavbě synagogy, s jej ž stavbou r. 1760 bylo za pitelstva také Žid, a to MUDr. Šalomoun F rank. Ná počato. • • • • • • • • .• . ;; M sto stavebn (zahrada Jana Bečváře, za niž dostal sleduj c r. 1855 přinesl naš synagoze dar Mojž še : Ze lenky: novou toru s pláštěm a stř brným nářad m. pole ,,Tajovsko" zvané) prodal svobodný pán z Neff V r. 1857 résignoval Emanuel Pollak a nahrazen zernů o. ž. za 420 zl. rýn. Stavělo se z peněz darova ných m stn mi i ciz mi Israelity, a nová synagoga byla Albertem Bauerem, který však funkci tuto již v r. 1858 r. 1762 za př. Tsaka Marka F a l g a odevzdána svému složil. R. 1857 přinesl obci naš zase dvě nové nadace účelu. Jelikož o. ž. pozemek pro synagogu koupila od pro chudé: nadaci Rubina Bauera (kapitál 420 zl.) a křes anského majitele, platila poplatek 2 zl ročně faře nadaci Isáka Lošvyho (kapitál 420 zl. a sedadla kos humpolecké, jak svědč kolkovaná kvitancé farn ho teln č. 26, 33, 40, 15). Po Albertovi Bauerovi byl př. úřadu r. 1798 v arch. ž. o. v H . Leopold Löwy, který pouze jeden rok úřadoval (1858 P ř. I . M. Talga následoval v úřadě Isák Michal až 1859). P oté zvolen Ignác H ellmann (1859—1864). Týž byl mužem modern m a pokrokovým, který kráčel N e u m a n n, o kterém.pouze známo, že r. 1787 resig s duchem doby a hleděl obec povznésti duševně. Jeho noval a r. 1801 zemř. 1 R. 1787 bylo v H . 24 žid. rodin. Téhož r. zvolen za dobročinnosti hlavně co děkovati,'že stará synagoga př. Kopelman B o n d y. U radoval do ř. 1801, zemř. byla opravená a vyzdobena. P ro oddělen ženské byla
K d y se p r v n Židé v H umpolci usadili, nen zná mo. P odle nejstarš listiny ze dne 15. května 1385, v želivském arch. kláštern m uložené, bydlelo r. 1385 již několik žid. rodin v H." Později ale o nich nikde zm nky nen a při sčt án lidu r. 1618 konaném nen v seznamu ani jediný žid. obyvatel; možno však, že Židé pod ochranou heraleckých pánů také k H erálci připočteni byli. Prvn sč tac list (1719), uložený v arch. ž. o. v H .. vykazujeě již př tomnost 10 rodin se 49 členy. Toho r. také zakoupeno bylo pole a založen tam hřbitov tehdejš m př. J. Markem F algem, obch. plát
Humpolec!
