GEOGRAFICKÉ ASPEKTY SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE MĚSTĚ DĚČÍN

GEOGRAFICKÉ ASPEKTY SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE MĚSTĚ DĚČÍN

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obor:

B1301 – Geografie 1301R022 – Aplikovaná geografie

Autor práce: Vedoucí práce:

Anna Helvigová doc. RNDr. Branislav Nižnanský, CSc.

Liberec 2014

Poděkování

Ráda bych v první řadě poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. Branislavu Nižnanskému za poskytování odborných rad, věcných připomínek, ochotu a vstřícný přístup během zpracovávání této práce. Mé poděkování patří také Mgr. Danielu Vrbíkovi za ochotné jednání a rady při tvorbě mapových výstupů. Dále panu Martinu Strnadovi, správci agend a mapovému projektantovi Magistrátu města Děčín za ochotné jednání v samých počátcích příprav mé práce, za spolupráci a poskytnutí potřebných informací a Mgr. Tomáši Pavlíkovi, zástupci ředitele Městské policie Děčín, za poskytnutí potřebných dat pro mapové výstupy. Velké poděkování náleží také celé mé rodině za podporu, trpělivost a povzbuzování, a to nejen po dobu zpracovávání bakalářské práce, ale i po dobu celého mého studia.

Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat problém kriminality ve městě Děčín na základě poskytnutých dat od Městské policie Děčín a od Policie České republiky. Dílčím cílem je vytvoření mapových výstupů založených jak na poskytnutých datech, tak na datech získaných prostřednictvím internetového dotazníkového šetření od obyvatel Děčína. Tyto mapové výstupy umožní vyhodnotit nejvíce riziková místa ve městě a dále porovnat, zda mají souvislost například s polohou sociálně vyloučených lokalit či dalších aspektů, které ovlivňují negativní jevy vyskytující se ve městě. V prvních kapitolách je přes obecné definice popsána charakteristika sociálně patologických jevů a geografie kriminality. Další kapitoly se zaměřují již na samotné město Děčín a na jednotlivé aspekty, které mohou sociálně patologické jevy ovlivnit a zapříčinit tím zde jejich výskyt. Klíčová slova: Děčín, Kriminalita, Přestupek, Trestný čin, Sociálně patologický jev, Dotazník, Sociálně vyloučená lokalita, Mapa

Annotation The primary objective of this thesis is to analyze the crime problem in the city of Děčín based on the informations provided by the City Police Department and the Police of Czech Republic. The secondary objective is to create map outputs based on data provided and data obtained through an online questionnaire. These map outputs will serve to evaluate the most dangerous places in the city and to compare their interconnection with the position of socially excluded localities or other aspects that influence the negative phenomena occurring in the city. In the first chapters there are definitions which describe the characteristics of socially pathological phenomena and geography of crime. Other chapters are focusing on the city of Decin itself and on individual aspects that can influence the socio-pathological phenomena in city. Keywords: Decin, Crime, Offense, Criminal Offense, Socially pathological phenomena, Questionnaire, Socially excluded locality, Map

Obsah

1.

Úvod a cíle práce......................................................................................8

2.

Sociálně patologické jevy ....................................................................... 10

3.

4.

5.

2.1.

Definice a třídění sociálně patologických jevů ................................. 11

2.2.

Sociálně patologické jevy a současnost ........................................... 12

Geografie kriminality ............................................................................. 13 3.1.

Vývoj geografie kriminality ............................................................ 14

3.2.

Vnímání strachu .............................................................................. 15

Stručná charakteristika zkoumaného území ............................................ 17 4.1.

Město Děčín .................................................................................... 17

4.2.

Demografická charakteristika Děčína .............................................. 19

Aspekty ovlivňující kriminalitu .............................................................. 20 5.1.

Obecné rozdělení kriminogenních faktorů ....................................... 20

5.2.

Aspekty ovlivňující kriminalitu v Děčíně ........................................ 22

5.2.1. Vzdělanostní struktura ................................................................. 22 5.2.2. Nezaměstnanost ........................................................................... 23 5.2.3. Problematika zadluženosti a chudoba ........................................... 24 5.2.4. Sociálně vyloučené lokality ......................................................... 25 5.2.5. Hazard ......................................................................................... 34 6.

7.

Zkoumané přestupky a trestné činy......................................................... 36 6.1.

Charakteristika zkoumaných přestupků ........................................... 36

6.2.

Charakteristika zkoumaných trestných činů .....................................37

6.3.

Přestupky a trestné činy spáchané na území města Děčín................. 39

Geografické aspekty a percepce kriminality v Děčíně ............................. 40 7.1.

Percepce kriminality........................................................................ 40

6

7.2.

Metodika ......................................................................................... 40

7.3.

Hypotéza ......................................................................................... 41

7.4.

Vyhodnocení dotazníku ...................................................................42

7.5.

Index kriminality............................................................................. 53

7.5.1. Indexy kriminality pro Děčín ....................................................... 53 7.6.

Mapové výstupy .............................................................................. 54

7.6.1. Přestupky spáchané na území města v roce 2012.......................... 54 7.6.2. Prostorová koncentrace přestupků ................................................ 54 7.6.3. Trestné činy spáchané v roce 2012............................................... 55 7.6.4. Intenzita kriminality .................................................................... 55 7.6.5. Percepce sociálně vyloučených lokalit ......................................... 56 7.6.6. Percepce bezpečí obyvatel města ................................................. 56 8.

Závěr...................................................................................................... 58

9.

Seznam použité literatury a dalších zdrojů .............................................. 60 9.1.

Seznam obrázků .............................................................................. 63

9.2.

Seznam grafů .................................................................................. 63

9.3.

Seznam tabulek ............................................................................... 64

9.4.

Seznam příloh ................................................................................. 64

10.

Přílohy ...................................................................................................65

7

1. Úvod a cíle práce

Kriminalita je dlouhodobým problémem celého Ústeckého kraje. Zatímco v celé České republice můžeme zaznamenat v oblasti drobnější kriminality mírný pokles, na severu Čech je tomu naopak. Stále více se mluví o špatné ekonomické situaci lidí, kteří se ji snaží řešit trestnou činností. (Janoušek, A. 2011)1 Většina měst Ústeckého kraje se potýká s problémem nezaměstnanosti a s obecně nízkou produktivitou práce. Do této kategorie spadá i město Děčín, které je předmětem mého výzkumu. V Problémové analýze Ústeckého kraje z roku 2011 jsou popsány možné

příčiny dalšího

prohlubování těchto

problémů

v souvislosti

s koncentrací sociálně slabšího obyvatelstva a tím i tvořením sociálně vyloučených lokalit. V analýze je sociálně vyloučený občan popisován jako člověk zatížený svým etnickým původem či nízkou vzdělaností, což v důsledku vytváří předpoklad pro nezaměstnanost a následnou závislost na dávkách sociálního systému. Koncentrace těchto obyvatel v některých lokalitách může vést k eskalaci sociálního napětí, kriminality a dalších sociálně-patologických jevů. V Bezpečnostní analýze Ústeckého kraje z roku 2012 jsou sociálně vyloučené lokality popisovány jako oblasti, kde se koncentrují celé rodiny obyvatel plně závislých na sociální podpoře. Podle této analýzy může být jednou z příčin výskytů sociálně-patologických jevů v těchto lokalitách skutečnost, že nízká úroveň vzdělanosti a právního vědomí zmíněných obyvatel omezuje jejich možnosti uplatnění na trhu práce, to vede k nižším příjmům a celkovému snížení jejich životní úrovně a ve snaze si životní úroveň zlepšit se dopouštějí trestné činnosti. Ve městě Děčín se vyskytuje hned několik takových lokalit v různých částech města, ať jsou to jednotlivé domy vyskytující se mezi běžnou zástavbou, panelová sídliště nebo celá vyloučená ulice. K roku 2012 žilo v těchto lokalitách okolo 1 500 obyvatel. (Agentura pro sociální začleňování 2014) Práce je tedy zaměřena na geografické aspekty problematiky sociopatologických jevů ve městě Děčín. Jedná se o společensky nežádoucí nebo dokonce nebezpečné 1

jevy,

jako

je například nezaměstnanost,

chudoba a zadluženost,

JANOUŠEK, A., 2011. Zatímco jinde kriminalita klesá, v Ústeckém kraji se krade čím dál

víc. iDNES [online]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/zatimco-jinde-kriminalita-klesa-v-usteckem-kraji-sekrade-cim-dal-vic-1gm-/usti-zpravy.aspx?c=A110816_1635586_usti-zpravy_alh

8

vandalismus, kriminalita, drogové závislosti, alkoholismus či hazard. K těmto jevům dochází ve městě na různých místech v různém čase, a tím se stávají agendou pro správu města, která zřizuje městskou policii a další pořádkové instituce. Cílem práce je s využitím informací od městské policie a informací získaných od obyvatel analyzovat problém kriminality ve městě Děčín. Dílčím cílem je vytvoření vhodných mapových výstupů, které vyznačují rozmístění jednotlivých spáchaných přestupků a trestných činů. Tyto mapové výstupy umožní vyhodnotit nejrizikovější místa ve městě, přičemž jsou tato místa srovnávána s polohou například právě sociálně vyloučených lokalit a dalších aspektů ovlivňujících negativní jevy. Mapa jako osobitý zdroj geografické informace tak může být pomocným nástrojem pro město při řešení této situace. Informace, které je možné získat z map, jsou dále konfrontovány z percepcí kriminality ve městě jeho obyvateli. V prvních kapitolách práce je přes obecné definice popsána charakteristika sociálně patologických jevů a geografie kriminality. V další části jsou zkoumány jednotlivé aspekty, které právě ve městě Děčín mohou tyto socio-patologické jevy ovlivnit a zapříčinit tím jejich výskyt. V další kapitole jsou potom shromážděny přestupky a trestné činy, které byly v Děčíně spáchány za rok 2012 z dat poskytnutých od Městské policie Děčín a Státní policie České republiky. Tyto data jsou spolu s daty získanými z ankety od obyvatel promítnuty do mapových výstupů a grafů. Protože se lokalizace jevů jeví důležitá i z pohledu praxe, má tato problematika i geografický aspekt.

9

2. Sociálně patologické jevy

P. Hartl (1994) ve svém Psychologickém slovníku pojem patologie popsal jako vědní disciplínu, která se zabývá odchylnými, chorobnými až nenormálními životními pochody a jevy. Sociální patologii také popsal jako odvětví sociologie, které se zabývá průběhem a podmínkami abnormálních sociálních procesů, jako je zločinnost, alkoholismus,

dopravní

nehodovost,

psychické

poruchy,

nemoci,

chudoba

či nezaměstnanost. Dle sociologického slovníku se dají tyto jevy popsat jako takové, které společnost klasifikuje jako nežádoucí z důvodu porušování sociálních, morálních či právních norem společnosti. (Velký sociologický slovník II. 1996) Pojem sociální patologie zavedl Herbert Spencer (1820 – 1903), což je podle internetové filozofické encyklopedie 2 britský filozof a sociolog a jeden z hlavních zastánců evoluční teorie v polovině 19. století, jehož pověst ve své době nejvíce soupeřila s pověstí samotného Charlese Darwina. H. Spencer hledal jakousi paralelu mezi patologií sociální a patologií biologickou, mezi biologickým organismem a společenským organismem a jejich strukturami a funkcemi. Jeho biologismus3 je hlavní příčinou toho, proč byl později pojem sociální patologie zamítán a byl nahrazován pojmy sociální deviace či sociální dezorganizace. Podle E. Durkheima (Velký sociologický slovník II. 1996) je sociální patologie věda o chorobných a nepříznivých skutečnostech, činech či způsobech chování, které se významně odchylují od stanovených norem, ale zároveň jsou živou součástí života všech sociálních celků. Poukazoval dokonce na pozitivní funkce sociálně patologických jevů (například striktní dodržování daných pravidel, abstinence, striktní dodržování zákonů, workoholismus, altruismus atp.). L. E. Cohen a ostatní autoři vyzdvihují především proměnlivost sociálně patologických jevů v čase a prostoru. Na přelomu 20. století byly mezi tyto jevy řazeny především

kriminalita,

sebevražednost,

alkoholismus

prostituce,

rozvodovost,

homosexualita a jiné sexuální odchylky, v některých případech i nezaměstnanost nebo 2

SWEET,

W. Internet

Encyklopedia

of

Philosophy:

Spencer,

Herbert [online].

Dostupné

z: http://www.iep.utm.edu/spencer/ 3

Biologismus = směr, který se snaží mechanicky přenášet biologické pojmy a zákonitosti do oblasti

společnosti a užívat je při analýze společenských jevů, začíná přispívat k významnému posunu v tom, jak lidé přemýšlí o sobě a o svých vztazích k druhým a zároveň proměňuje pohled na přírodu a lidstvo. Mimo H. Spencera tyto jevy nalézáme také u A. Comta nebo T. R. Malthuse. (Skinner, D. 2007)

10

válka. Později do této skupiny přibyly také narkomanie a vandalismus. To vedlo k námitkám, že sociální patologie není vědní disciplína, ale pouze jakýsi soubor sociálních problémů a statistických přehledů. V první polovině 20. století tedy pokusy o vysvětlování sociálně patologických jevů vedly především k hledání jejich příčin. Po těch se pátralo jak ve faktorech biologických a dědičné či vrozené zátěži, tak i v ovlivnění rasou, v psychologických faktorech (poruchy osobnosti či extrémní psychické zátěže) a v sociálních faktorech. (Velký sociologický slovník II. 1996)

2.1. Definice a třídění sociálně patologických jevů V současné době se používá několik jednoduchých definicí. Pojmem sociálně patologické jevy se rozumí společensky nežádoucí jevy, a to především ty, které mohou být společnosti nebezpečné. Jedná se o chování charakteristické nezdravým životním stylem a nedodržováním/porušováním zákonů, sociálních norem, předpisů a etických hodnot či chování a jednání vedoucí k poškozování zdraví jedince nebo prostředí a dále k individuálním, skupinovým nebo celospolečenským deformacím. (Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. 2003) Nejčastěji mezi tyto jevy zařazujeme poruchy chování, vandalismus, delikvenci, šikanu, kriminalitu (krádeže, vraždy, znásilnění), rasismus, xenofobii a antisemitismus, násilí, alkoholismus, drogové závislosti, prostituci, gambling, týrání a zanedbávání, zneužívání, různé sexuální odchylky (pedofilii, nekrofilii, zoofilii či voyerismus), ale i náboženský fanatismus, závislost na počítačových hrách, workoholismus, záškoláctví, lhaní, sekty a sociálně patologická náboženská hnutí nebo sebevražedné jednání. Tyto sociálně patologické jevy můžeme třídit na tzv. asociální jednání, kam řadíme vandalismus, útěky z domova, grafitti, záškoláctví, šikana, rasismus a xenofobie, týrání,

prostituce,

pohlavní

zneužívání,

kriminalita

a

podobně,

a

na

tzv. pseudoprosociální jednání, kam zařazujeme problémové party, patologické názorové

proudy

(např.

anarchisté),

promiskuitu

nebo

squattery4.

(Ondrejkovič, P. a kol. 2009)

4

Squatter je osoba přebývající v cizích opuštěných domech bez placení nájemného (ABZ slovník cizích

slov)

11

2.2. Sociálně patologické jevy a současnost Současné příčiny socio-patologických jevů mohou být různé a rozdělují se do dvou základních faktorů – vnějších a vnitřních činitelů. Vnitřní faktory jsou dané geneticky nebo jsou vrozené (například vliv nikotinu či alkoholu na plod již v prenatálním vývoji). Vnější faktory jsou ty, které ovlivňují jedince. Může to být například struktura rodiny a její ekonomická situace, vzdělanostní úroveň a vnitřní rodinné vztahy. Dále jedince mohou ovlivňovat vrstevnické skupiny nebo party, se kterými se denně stýká, ale také veřejné sdělovací prostředky či vliv života ve městě nebo naopak na venkově. Jeden z největších problémů současnosti je proměna hodnot, která právě sociálně patologické jevy bezesporu ovlivňuje. Mezi zásadními hodnotami každého jedince se do popředí dostávají bohatství, schopnost bezohledného sebeprosazování a úspěch především materiální povahy, a to i přes očividné riziko možných negativních důsledků pro okolí. Tuto zásadní změnu zapříčinil především posun k tzv. konzumnosti společnosti5. V současné době už neplatí ani „Desatero“ či další morální kodexy, nejdůležitější je úspěch a popularita jedince. Všechny tyto společenské proměny souvisejí s nárůstem sociálně deviantního chování. Klíčovým problémem současné doby je také sociální exkluze (vyloučení). Ta je důsledkem takových sociálně patologických jevů, které mají spojitost s nedostatečnými příjmy, majetkovou nerovností, krádežemi či nepřátelstvím mezi sociálními skupinami. (Univerzita Hradec Králové, FP6) Zmíněné jevy mohou vyústit až do tzv. sociální anomie. Tento pojem zavedl E. Durkheim – dle něj se jedná o situaci, kdy dojde k úplnému rozkladu sociálního řádu či morálních a kulturních norem, což povede k nedostatečné sociální integraci, která bude provázena s pocity osamělosti, bezmoci a především dalšími sociálními konflikty. Koncept anomie také rozvedl R. Merton, který ji chápal jako stav určité beznormovosti, obdobně jako Durkheim. Její příčiny však nalézal především ve zlomu v kulturních strukturách, který se objevuje při nesouladu kulturních norem 5

Konzumnost společnosti neboli konzumerismus = tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty

a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí. V současné době můžeme konzumerismus chápat jako určitou náhražku kultury nebo ideologie, a to zvláště ve vyspělých zemích. Člověk je prakticky nucen získávat kontrolu alespoň nad takzvanými konzumními statky, jelikož v současné společnosti nemá šanci kontrolovat nic. (Lipovetsky, G. 2007) 6

ANON. Sociálně patologické jevy a současná společnost [online]. Univerzita Hradec Králové:

Pedagogická fakulta.

12

a sociálních skupin. To podle něj vede k beznormovosti, tedy k anomii. Rozpor mezi cíli a možnostmi, jak jich společnost legálně dosahuje, je typickým jevem dnešní společnosti. Cílem veškerého snažení společnosti je materiální úspěch a bohatství. Jestliže se nedaří naplnit tyto cíle, dochází k frustraci a zklamání, zbavení iluzí. V této situaci jedinec ztrácí smysl pro mravní hodnoty a mravní odpovědnost a je jen otázka, kdy spáchá zločin, který pro něj bývá jakýmsi „ventilem“. (Rabušic, L., Mareš, P. 1996) Anomie tak zasahuje do všech osobních sfér současného života každého jedince, a právě to může být jedním z hlavních příčin nárůstu sociálně patologických jevů ve společnosti.

3. Geografie kriminality

J. Jíchová a J. Temelová v geografickém sborníku Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova (2012) uvádí dle mého názoru nejsrozumitelnější vymezení pojmu geografie kriminality. Geografie kriminality zkoumá vztah mezi prostorem, společností a zločinem. Problematika kriminality a její celkové vnímání je dlouhodobým aktuálním problémem v mnoha společensko-vědních disciplínách. Reálný výskyt trestných činů a subjektivní pocit ohrožení každého jedince výrazně ovlivňují řadu aspektů lidského života – jeho chování, rozhodování, spokojenost se životem a z hlediska urbánního například spokojenost s místem bydliště. Stále silnější pozici v akademických výzkumech začíná získávat právě subjektivní pocit bezpečí. Dle autorů J. Öhmana a K. Simonse (2003) 7 je strach ze zločinu chápán stejně významně jako například samotný zločin, který má dopady na kvalitu života obyvatel. Také H. Vykopalová (2000) ve své publikaci popisuje strach ze zločinu jako jev, který může vést k sociální izolaci jedince. Podle Vykopalové se pojem kriminalita stává každodenní součástí každého občana, což je následkem jejího prudkého nárůstu v České republice, ale i v dalších zemích světa. S rostoucí kriminalitou samozřejmě roste i počet těch, kteří získali s trestnými činy zkušenosti. 7

ÖHMAN, J., SIMONSEN, K., 2003. Voices from the North. New trends in Nordic Human.

In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348.

13

Obětem trestných činů přináší finanční, fyzické, ale i psychické a emocionální ztráty. Kriminalita ve městě tedy patří mezi závažná výzkumná témata, které mohou být případně i prakticky využity.

3.1. Vývoj geografie kriminality Kořeny tohoto geografického odvětví můžeme najít již v polovině 19. století. Největší podíl na jejím rozvoji měla tzv. chicagská škola 8. Mezi nejstarší teorie týkající se geografie zločinu patří například teorie sociální disorganizace, která se zaměřovala na souvislosti vysoké kriminality a deviantního chování s fyzickým a ekonomickým úpadkem, pohybem obyvatel či kulturní fragmentací (vyvinuta autory chicagské školy). Další teorie se objevila v 70. letech 20. století – koncept tzv. vysoce rizikového sousedství. Ten identifikoval nejrizikovější místa a čtvrtě ve vnitřních městech a na periferiích. Dále na něj navázala hypotéza o vlivu životního stylu (Felson, M., Cohen, L. E. 1979)9, která popisovala rozdílnost rizik v různých situacích v oblasti páchání trestných činů (například je více pravděpodobné, že jedinec bude okraden nebo přepaden v parku, než v uzamčeném domě). (Jíchová, J., Temelová, J. 2012) Geografie kriminality je jednou z nejdůležitějších platforem při studiu strachu ze zločinu. S narůstající kriminalitou ve městech zesílila i snaha řešit pocit ohrožení obyvatel těchto měst a strach ze zločinu začal být vnímán jako sociální problém. K. F. Ferarro (1995)10 strach ze zločinu popisuje jako „emocionální reakci strachu nebo úzkosti

z kriminality,

či ze symbolů,

které

jedinec

s kriminalitou

asociuje“.

H. Vykopalová (2000) zase jako „vnímání ohrožení osobní bezpečnosti v souvislosti

8

Chicagská škola = označení myšlenkového proudu v sociologii, který se začal utvářet ve 20. letech

20. století na univerzitě v Chicagu. Mezi hlavní zájmy autorů, kteří se k této škole hlásili, patřila zejména sociologie

města a

R. E. Park, E. Burgess, R. S. Cavan,

kriminologie. E.

F.

Nejvýznamnějšími

Frazier, E.

Hughes, R.

autory D.

jsou

McKenzie, G.

například H.

Mead,

W. C. Reckless, E. Sutherland, W. I. Thomas, F. M. Thrasher, L. Wirth, F. Znaniecki a další. (Cavan, R. S. 1983) 9

COHEN, L. E., FELSON, M., 1979. Social change and crime rate trends: a routine activity approach.

In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348. 10

FERARRO, K. F., 1995. Fear of Crime: Interpreting Victimization Risk. In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ,

J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348.

14

s přímou i nepřímou zkušeností s viktimizací11, se způsobem prezentace násilí v masmédiích, s charakterem a případnými viktimogenními rysy lokality bydliště a samozřejmě i s osobnostními charakteristikami respondenta“. Koncem 20. století docházelo stále ke zvýšenému zájmu o strach ze zločinu a jeho vnímání. (Jíchová, J., Temelová, J. 2012)

3.2. Vnímání strachu J. Jíchová a J Temelová ve své publikaci upozorňují na určitou rozdílnost ve vnímání strachu. Ve většině případů studie zaměřené na tuto diferenciaci předkládají rozdíly mezi pohlavími a věkovými skupinami, právě ty se totiž jeví jako nejvýraznější. Jsou zde uvedeni hlavní autoři těchto studií, např. Ferraro (1995); Pain (2001)12; Schneider, Wesely a Gaardner (2002)13 či Fetchenhauer a Buunk (2005)14. Tito autoři však zároveň připouští vnitřní různorodost skupin a přítomnost mnoha dalších faktorů, které vnímání zločinu a prožívání strachu ovlivňují. Jedná se například o sociální status, etnickou příslušnost, místo bydliště, sexuální orientaci, příjem, mentální či fyzické handicapy nebo předchozí špatné zkušenosti jedince se zločinem. Co se týče genderových rozdílů v oblasti vnímání strachu, J. Jíchová a J. Temelová uvádějí jako příklad Painovu publikaci Gender, Race, Age and Fear in the City (2001), kde Pain popisuje určité stereotypy ve vnímání prožívání strachu u mužů a žen, kdy ženy se bojí obecně více než muži, kteří se naopak nebojí vůbec. Díky rozvoji feministických směrů bylo však prokázáno, že muži dávají strach najevo jinými způsoby nebo ho maskují. Dále také začaly být zkoumány další jevy, které 11

Viktimizace = proces, kdy se jednotlivec stává obětí trestného činu a má tak s kriminalitou určitou

zkušenost (Jíchová, J., Temelová, J. 2012) 12

PAIN, R. H., 2001. Gender, race, age and fear in the city. In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012.

Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348. 13

SCHNEIDER, I. E., WESELY, J. K., GAARDNER, E., 2002. Stress and Fear among Urban-Proximate

Female Recreationists: Experience, Explanation, and Alternatives. In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348. 14

FETCHENHAUER, D., BUUNK, B. P., 2005. How to explain gender differences in fear of crime:

Towards an evolutionary approach. Sexualities, Evolutin and Gender, In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348.

15

mohou mít vedle biologických rozdílů na vnímání strachu vliv (vzdělání, kultura, sociální status apod.). Ačkoliv se tedy ženy obecně bojí více než muži, rozdíly mezi pohlavími nejsou až tak vysoké, jak se předpokládalo v minulosti. V oblasti porovnávání subjektivního strachu jedince s objektivním a reálným rizikem napadení autoři poukazují na fakt, že ženy jsou sice bojácnější, ale muži se stávají častěji oběťmi trestných činů. D. Fetchenhauer a B. P. Buunk ve své publikaci How to explain gender differences in fear of crime (2005) uvádí vysvětlení rozdílného a citlivějšího vnímání kriminality a rizik ze strany žen. Mezi faktory ovlivňující vnímání řadí genetické rozdíly a odlišný sociální proces, dále skutečnost, že ženy jsou obecně zranitelnější, fyzicky slabší a méně schopné se bránit, ale také celkovou dominanci mužů ve veřejném prostoru. Upozorňují však na specifickou kategorii v oblasti trestných činů – sexuálně motivované trestné činy, ve kterých jsou oběťmi převážně ženy a tím pádem v nich vzbuzují také největší strach. Při porovnávání různých věkových skupin a jejich vnímání strachu J. Jíchová a J. Temelová popisují určitou nejednotnost. Zatímco dřívější výzkumy naznačovaly, že starší lidé se bojí více než mladší generace, v současnosti se autoři drží spíše opačného názoru. Při porovnávání různých výzkumů však dochází k problémům, a to především v nestejné kategorizaci věkových skupin a v odlišných názorech, kdo je v daném výzkumu považován za „staršího“. T. Fokkema, J. Gierveld a P. Nijkamp ve své publikaci Big Cities, Big Problems: Reason for the Elderly to Move? (1994)15 popisují, jak jevy ovlivňují vnímání strachu skupin seniorů. Jejich strach závisí především na typu trestného činu a na kontextu situace, která je obecně považována za rizikovou. Hovoří také o obecně větším strachu z kriminality u starších lidí, ačkoliv častějšími oběťmi trestných činů jsou mladší generace, což je důsledkem zvýšené opatrnosti starších generací (omezení vycházek po večerech, vyhýbání se rizikovým místům apod.). Tento jev nazývají jako tzv. „viktimizační paradox“. Dále autorky zmiňují J. Baur16, jejíž výzkumy zaměřující se na lidi starší 65 let ukázaly, že se cítí nejvíce ohroženi, pokud jsou venku sami. Když se však v okolí 15

FOKKEMA, T., GIERVELD, J., NIJKAMP, P., 1996. Big Cities, Big Problems: Reason for the Elderly

to Move? In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348. 16

BAUR, J., 2007. Fear of crime: The impact of age, victimisation, perceived vulnerability to victimisation

and neighbourhood characteristic. In: JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348.

16

pohybují další lidé, není u nich v pocitu ohrožení oproti ostatním věkovým skupinám žádný rozdíl. Dle výzkumů S. C. Moora a J. P. Shepherda17 autorky zmiňují určité shrnutí – u majetkových trestných činů se s největším strachem setkáme u lidí mezi 40. a 60. rokem, s nejmenším u lidí starších 60 let. Násilných trestných činů se nejvíce obává věková skupina 16–25 let a s jejich rostoucím věkem zároveň tyto obavy klesají.

4. Stručná charakteristika zkoumaného území

4.1. Město Děčín Město Děčín je okresním městem Ústeckého kraje a od roku 2006 nese statut statutárního města. Mimo jiné je také obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Okres Děčín se skládá z 52 obcí a ORP Děčín (obec s rozšířenou působností Děčín) z 34 obcí. Zaujímá rozlohu 118,04 km² a k 1. lednu 2009 zde žilo 52 282 obyvatel. (Dvořáková, M., Štainer, M. 2009) Děčín je významným říčním přístavem, důležitou železniční spojkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Rozkládá se v údolí na soutoku řek Labe a Ploučnice a je díky tomu nejníže položeným městem v České republice. Labe zde hraje roli jakési osy hlavního osídlení, které se dále rozrůstá do údolí jeho přítoků. Na území města se rozkládají tři významné horské celky - České středohoří, Labské pískovce a Děčínské stěny. Vlivem geologické stavby území celkově náleží do Českého středohoří, proto zdejší podložní vrstvy křídových sedimentů mají jílovitý charakter, a to je příčinou vyšší náchylnosti k sesuvům. Geomorfologická poloha a geografická stavba města určuje základní rysy jeho klimatu. V tomto území převládá mírně teplé podnebí s krátkou a mírnou zimou a zdejší průměrná roční teplota je 8°C. Poloha Děčína v labském údolí také zapříčiňuje větší výskyt mlh při inverzním zvrstvení vzduchu.

17

MOORE, S., SHEPHERD, J., 2007. The elements and prevalence of fear. In: JÍCHOVÁ, J.,

TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348.

17

Specifickým rysem Děčína je také jeho pohraniční charakter, a to se sousedícím Německem. Těží tedy jak ze své polohy vůči Německu, tak z přírodních krás (CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko) a z množství historických památek. Rozvoj cestovního ruchu a ostatních forem turistiky je tedy významnou součástí hospodářství celého Děčínského okresu. Hlavními dominantami města jsou děčínský zámek umístěný na skále nad řekou Labe v centru města a k němu přilehlé zahrady (Růžová zahrada) a také Pastýřská stěna na opačné straně Labe se secesním zámečkem, který v současné době slouží jako vyhlídka a restaurace. Významnou roli v Děčíně hraje cestovní ruch, který zajišťují další historické památky, osobní lodní doprava a vyhlídkové plavby po Labi, děčínská zoologická zahrada, oblastní muzeum, kino, divadlo, aquapark nebo sportovní areály. Město a celý jeho okres patří svým charakterem mezi průmyslové. Největší podíl zde zaujímá průmysl strojírenský, textilní a výroba spotřebního zboží. Díky značné rozloze lesů je zde významné i lesnictví. Důležitým ekonomickým odvětvím je v Děčíně také doprava, a to právě díky své výhodné poloze a tím pádem dobrým komunikačním podmínkám především v lodní a železniční dopravě. Lodní doprava využívá kaňon řeky Labe a zdejší železniční doprava těží ze dvou významných železničních koridorů, které tudy prochází. Ve 20. století došlo v Děčíně k dvojímu úpadku. První negativní událostí byla 2. světová válka a poválečný odsun většiny původních obyvatel do Německa, kdy následoval příliv různorodého obyvatelstva pocházejícího z různých míst a které bylo často z nižších sociálních vrstev (včetně Romů ze Slovenska). Tato skutečnost má dle znalců města dodnes vliv na nižší sociální soudržnost. Druhou negativní událostí byly ekonomické a hospodářské změny po revoluci v roce 1989. V této době bylo uzavřenou spoustu velkých podniků, docházelo k privatizaci, k reorganizacím a následným ztrátám práce pro dělníky. Od té doby město provází vysoká strukturální nezaměstnanost. (Situační analýzy v lokalitách vybraných v roce 201118) To, že město leží v oblasti bývalých Sudet, mělo v historii zásadní důsledky na skladbu obyvatel ve 20. století. Po Mnichovské dohodě město bylo Čechy opuštěno a po skončení druhé světové války došlo ke ztrátám tradic v důsledku odsunu Němců.

18

GAC SPOL S.R.O., 2011. Situační analýzy v lokalitách vybraných v roce 2011: Děčín. [online]. Praha.

Dostupné

z:

http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-pro-lokalitu-decin/situacni-

analyza-decin-gac-2011/download

18

Do Děčína a jeho přilehlého okolí přišlo mnoho nových obyvatel z nejrůznějších částí Československa. Současné rozložení města vzniklo postupným spojováním čtyřiceti sedmi obcí a osad. V roce 1947 se oficiálně odsouhlasilo sloučení Děčína I, Podmokel a Starého Města a novým úředním názvem pro toto seskupení se stal Děčín. Mezi lety 1950 až 1954 byly k Děčínu připojeny obce Bělá, Bynov a Prostřední Žleb s jeho osadami, v roce 1968 potom Vilsnice. V roce 1981 byla tato integrace završena utvořením tzv. Velkého Děčína, kdy bylo k městu připojeno dalších padesát příměstských obcí i vzdálenějších osad. (Situační analýzy v lokalitách vybraných v roce 2011) V současnosti se Děčín skládá z dvaadvaceti katastrálních území o rozloze 12 tisíc hektarů, na kterých se rozkládá 35 městských částí – Děčín I, Nové Město, Staré Město, Podmokly, Rozbělesy, Letná, Chrochvice, Dolní a Horní Oldřichov, Bynov, Bělá, Horní Žleb, Dolní Žleb, Prostřední Žleb, Přípeř, Vilsnice, Loubí, Jalůvčí, Maxičky, Čechy, Nová Ves, Václavov, Popovice, Krásný Studenec, Chmelnice, Bechlejovice, Březiny, Folknáře, Hoštice nad Labem, Velká Veleň, Křešice, Boletice nad Labem, Nebočady, Chlum a Lesná. Pro město tohoto typu je v České republice obecně nezvyklé takové množství místních částí. (Profil města Děčína 200419)

4.2. Demografická charakteristika Děčína Počet obyvatel v Děčíně obecně rostl až do roku 1991, kdy dosáhl svého maxima, tj. 55 136 obyvatel. V posledních deseti letech dochází k postupnému poklesu počtu obyvatel. Podobný vývojový trend lze zaznamenat také v oblasti věkových skupin obyvatel – stejně jako v celé České republice se i v Děčíně očekává postupné stárnutí obyvatelstva. Průměrný věk zdejších obyvatel v roce 1991 byl 36,1, v současnosti je to asi 40,6 (k roku 2011). To odpovídá republikovému průměru, věková struktura Děčína se tedy nijak významně neodlišuje od věkové struktury České republiky. (Situační analýzy v lokalitách vybraných v roce 2011)

19

AGENTURA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE EUROREGIONU LABE, O.P.S., 2004. Profil města

Děčína:

Podklad

pro

tvorbu

Strategického

Dostupné z: http://www.mmdecin.cz/dokumenty/

19

plánu

rozvoje

města

Děčína.

[online].

Vývoj počtu obyvatel v Děčíně 60000 55000 50000

počet obyvatel

45000

1961 1970 1980 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

40000

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v Děčíně (ČSÚ 2013)

Děčín je městem s převahou obyvatel české národnosti, a to z 94%. Druhou nejpočetnější národností jsou zde Slováci (3,3%), Romové (0,7%) a Němci (0,5%). U romské národnosti se však předpokládá, že její podíl je daleko vyšší. (Profil města Děčína 2004)

5. Aspekty ovlivňující kriminalitu

5.1. Obecné rozdělení kriminogenních faktorů Na kriminální chování mají vliv různé faktory. V publikaci Predikce vývoje pachatele (Blatíková, Š., Netík, K. 2008) jsou kriminogenní faktory popsány jako takové příčiny nebo podmínky, které vyvolávají, usnadňují či podporují páchání trestných činů a přestupků. Dochází k postupnému rozvoji poznání věd o člověku a jeho chování, takže přibývají i poznatky o kriminogenních faktorech. Na druhé straně dochází k nárůstu kriminogenních faktorů, které vycházejí ze stavu ekonomiky v daném místě, ze stavu společnosti či z tvorby nových společenských hodnot. Dle aktuálních přehledových studií (Stevens, A., Fitzgerald, M., Hale, C. 2004)20 se shrnuly poznatky, které byly 20

FITZGERALD, M., STEVENS, A., HALE, C., 2004. A review of trends, policy and responses to youth

violence in Europe Canterbury In: BLATÍKOVÁ, Š., NETÍK, K., 2008. Predikce vývoje pachatele [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ISBN 978-80-7338-075-5.

20

získány výzkumy zaměřenými na základní příčiny kriminality. Mezi hlavní ekonomické faktory patří vysoká míra násilné trestné činnosti, která je spojena s „nerovnoprávností“. Pocit nerovnoprávnosti vzniká z ekonomických omezení společnosti a zvyšující se spotřebou. Tím se zvyšuje napětí mezi snahou lidí a jejich skutečnými možnostmi, což často vede k násilí způsobenému frustrací a potřebou získat žádoucí materiály nebo postavení ve společnosti. Na násilnou kriminalitu má také vliv mezinárodní politický vývoj, který zapříčiňuje nárůst migrace, kdy je míra kriminality mezi přistěhovalci neúměrně vysoká. Na to může mít vliv jejich častá chudoba, čímž je pravděpodobnější, že se kriminogenního jednání dopustí. Pokud imigranti nemají potřebné vzdělání, dovednosti a příležitosti pro zapojení se na trhu práce, může u nich také dojít k zvýšenému riziku trestné činnosti. (Blatíková, Š., Netík, K. 2008) V publikaci Predikce vývoje pachatele jsou uvedeny i různé sociální a kulturní faktory, jako spolupříčiny násilného chování. Jedná se především o mobilitu obyvatel, o rozpad sociální soudržnosti, rostoucí počet dysfunkčních rodin, prostorovou koncentraci chudoby a o ohrožení styku mladých lidí s delikventními vrstevníky. Mezi environmentální faktory je zařazena například absence policejní činnosti. V publikaci Š. Blatíková a K. Netík popisují také různé faktory sociálního vývoje, mezi které se řadí především chudoba, nezaměstnanost, nevyhovující bydlení či hospodářská a společenská marginalizace (exluze). Zařazují sem také neschopnost některých specifických skupin obyvatel zařadit se do společnosti, stát se jejími plnohodnotnými členy a rovnocenně se podílet na jejím životě. Proto různé formy sociálního vyloučení a diskriminace vedou k delikventnímu chování. Š. Blatíková a K. Netík dále popisují různé modely, které byly navrženy pro vysvětlení vzájemných vztahů mezi rizikovými faktory. Například studie, kterou vedl Jan van Dijk (1998)21 navrhuje model kriminality pro Evropu a Severní Ameriku. Tento model ukazuje, že násilná kriminalita je typická spíše pro státy s malými zdroji, protože je závislá na tzv. faktorech napětí, jako je chudoba, nespokojenost s příjmy či sociální nerovnost. Naopak majetková kriminalita se vyskytuje častěji v bohatších

21

VAN DIJK, J.J.M., BLOCK, C., OLLUS, N., 1998. The Crime Situation in Europe and North America.

In: BLATÍKOVÁ, Š., NETÍK, K., 2008. Predikce vývoje pachatele [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ISBN 978-80-7338-075-5.

21

státech, jelikož závisí na struktuře příležitostí pro trestnou činnost - například lehká dostupnost zboží nebo životní styl. Podobný model navrhl také S. Field (1998)22. Jeho model vychází ze spojitosti prostředků, které mají lidé dostupné na nákup zboží a služeb a úrovní kriminality. Majetková kriminalita má podle něj tendenci pomalejšího růstu či dokonce klesající tendenci tehdy, kdy dochází k ekonomickému růstu. Naopak v období ekonomické recese, kdy klesá úroveň spotřeby, majetková kriminalita roste. U násilné kriminality popisuje rozdíl mezi trestnými činy, které se týkají zábavy a konzumace alkoholu a drog (ty rostou rychleji s narůstajícím blahobytem) a trestnými činy, jako například domácí násilí, které se zvyšují v období klesání spotřeby. Pokud bychom se tedy řídili podle tohoto modelu, mohli bychom očekávat díky zlepšující se ekonomice pokles majetkové kriminality, nikoliv však násilné. Pro všechny zmíněné faktory je důležitý i prostorový aspekt. Oproti venkovu jsou města (především potom vnitřní a centrální části měst) obecně vnímána jako centra kriminality a sociální patologie, jelikož jsou místem, kde dochází k vysoké koncentraci lidí a různých druhů aktivit. (Čermák, D. a kol. 2012) Ve městech dále existují lokality, které jsou lidmi shodně vnímané jako více rizikové. Jedná se především o nepřehledná a tmavá místa, parky, neosvětlené ulice, nádraží či podchody. Dále samozřejmě místa, kde je vysoká koncentrace heren, barů či dalších nočních podniků a tím pádem i podnapilých osob. (Schmeidler, K. 2002)

5.2. Aspekty ovlivňující kriminalitu v Děčíně Mezi aspekty, které podle mého názoru nejvíce ovlivňují kriminalitu ve městě Děčín, patří vzdělanostní struktura, nezaměstnanost, problematika zadluženosti a chudoba, sociálně vyloučené lokality a hazard.

5.2.1. Vzdělanostní struktura Zjistit strukturu obyvatel dle jejich dosaženého stupně vzdělání je obtížné a s dostatečnou přesností tak lze učinit pouze při sčítání lidu. Podíl absolventů vyšších odborných škol a vysokých škol byl v Děčíně v roce 1991 4,6%, zatímco v celé České 22

FIELDS, S., 1998. Trends in Crime Revisited. In: BLATÍKOVÁ, Š., NETÍK, K., 2008. Predikce vývoje

pachatele [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ISBN 978-80-7338-075-5.

22

republice 7,2%. Vzdělanostní úroveň obyvatel Děčína byla tedy ve srovnání s ČR nižší. Naopak podíl absolventů středních odborných škol bez maturity či středních škol bez maturity byl o 8,5% vyšší než v celé České republice. Od té doby nelze předpokládat žádný pozitivní vývoj, protože stále dochází k odlivu mladých kvalifikovaných osob do jiných měst za lepšími pracovními nabídkami. (Profil města Děčína 2004) Rozložení škol a vzdělávací nabídky středního školství v Děčíně, ale i v celém Ústeckém kraji jsou nerovnoměrné. Tyto školy vytvářejí shluky, které reagují na místní tradice a potřeby, a to vyvolává poměrně silnou vnitřní migraci žáků za vzděláváním v rámci celého kraje. Struktura nabídky studijních oborů zde nevyhovuje potřebám pracovního trhu, jelikož zde vyvstává poptávka především po absolventech technických a řemeslných oborů. Zájem studentů o technické obory však celorepublikově klesá a město Děčín není samozřejmě výjimkou. Město se také potýká s poměrně vysokým podílem studentů, kteří nedokončí střední školu či dokonce několikrát opakují stejný ročník. To může být důsledkem špatné volby typu školy či oboru, což může značit, že zde chybí adekvátní poradenství při volbě budoucího povolání. Jedním z hlavních problémů středního školství je také slabá návaznost oborů středního školství na praxi i na vysokoškolské studium v rámci kraje. V důsledku toho dochází k vysoké míře nezaměstnanosti a k odchodu studentů a absolventů do jiných krajů, a to především do hlavního města Prahy. Jak je zmíněno v Problémové analýze Ústeckého kraje, špatná vzdělanostní struktura má dále negativní vliv na celkovou zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel a tím pádem i na ekonomický rozvoj města. Lidé, kteří mají nižší vzdělání, mají také nižší šanci uplatnit se na pracovním trhu a jsou ohroženi nezaměstnaností, nižšími příjmy a tím pádem i nižší kvalitou života. Je tedy jasné, že pokud se nezlepší situace vzdělanosti obyvatel, hrozí i nadále zhoršování životní úrovně určitých obyvatel. (Problémová analýza Ústeckého kraje 2011)

5.2.2. Nezaměstnanost Nezaměstnanost patří mezi největší problémy celého Ústeckého kraje, lidí bez práce je tu největší podíl z celé České republiky - na začátku roku 2013 se tu míra nezaměstnanosti vyšplhala až na 11,3%. Okres Děčín patří mezi prvních deset okresů s nejvyšší nezaměstnaností v České republice.

23

K 31. 12. 2013 byla v Děčíně míra nezaměstnanosti 15,64% (ČSÚ 2013), což je mezi českými městy jedno z nejvyšších čísel. Tato vysoká míra nezaměstnanosti je důsledkem trvalého nedostatku pracovních příležitostí, což je částečně spojeno s absencí vhodných podmínek pro drobné podnikatele a živnostníky. Situace s nezaměstnaností je zde proto alarmující, vedení města však neúspěšně hledá dlouhodobější koncepční řešení a v dohledné době tedy nelze očekávat výrazné zlepšení. Míra nezaměstnanosti v Děčíně je ve srovnání s celou Českou republikou na vyšší úrovni, což je ovlivněno například nízkou vzdělanostní úrovní obyvatel (z hlediska vzdělanostní struktury je u obyvatel bez vzdělání, se základním vzděláním a s vyučením nezaměstnanost nejvyšší), skladbou průmyslu apod. Ve srovnání s okresem a krajem je však míra nezaměstnanosti nižší. (Stínil, L. 201323) Z nezaměstnanosti plyne chudoba a chudoba plodí frustraci obyvatel, kdy nemohou dosáhnout na určité statky a perspektivy. V mnoha případech si je tedy zkouší „opatřit“ jinou cestou.

5.2.3. Problematika zadluženosti a chudoba V Plánu prevence kriminality pro Statutární město Děčín pro rok 2013 (Městská policie Děčín 2013) je zmíněna problematika zadluženosti. Od roku 2010 v Děčíně funguje projekt „Budoucnost bez dluhů – protidluhové poradenství“ neziskové organizace Charitativní sdružení Děčín. Projekt je zaměřen především na osoby ze sociálně vyloučených lokalit a osoby, které jsou do budoucna vyloučením ohrožené a mají problém se splácením svých závazků. Organizace prostřednictvím tohoto projektu nabízí poradenství ohledně dluhů a další služby, jako například oddlužení prostřednictvím insolvence. S chudobou a zadlužeností mají problémy především obyvatelé ze sociálně vyloučených lokalit či osoby dlouhodobě nezaměstnané. V obou případech se tyto osoby často uchylují k různým, ne vždy společensky prospěšným, aktivitám. Jak zmiňuje sama Městská policie, je složité odhadnout skutečný počet zadlužených lidí v Děčíně, protože do zmíněného projektu se evidují pouze lidé, kteří si jsou sami vědomi svých problémů a chtějí tuto situaci řešit. Od vzniku projektu (duben 2010) 23

STÍNIL, L., 2013. Práce není. Děčínsko hlásí další nárůst nezaměstnaných. iDNES [online].

Dostupné z: http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/prace-neni-decinsko-hlasi-dalsi-narust-nezamestnanych -20130308.html

24

do konce roku 2011 se zaevidovalo pouze 126 osob, tudíž reálná situace počtu dlužníků se musí předpokládat mnohem horší, a to především právě v sociálně vyloučených lokalitách. Dle interního průzkumu dlužníků bylo odhadnuto, že 80% z nich má romskou příslušnost. Počet dlužníků se tedy v Děčíně dle odhadů Městské policie může pohybovat až okolo 3500 obyvatel. (MPSV 2013)

5.2.4. Sociálně vyloučené lokality V Plánu prevence kriminality (Městská policie Děčín 2013) je zmíněn výzkum, který byl uskutečněn v Děčíně v roce 2011. Výzkum byl zaměřen na sociálně vyloučené lokality a zajišťovala ho společnost Gabal Analysis. Dle tohoto výzkumu se v Děčíně nevyskytují žádná typická ghetta24, a to proto, že sociálně vyloučení obývají ve městě několik různých lokalit a jsou tak rozprostřeni po celém městě. Přesto ale bylo dle respondentů vyhodnoceno celkem 11 různě velkých lokalit, z nichž čtyři se objevily dokonce v interaktivní Mapě sociálně vyloučených romských lokalit z roku 2006, která byla zpracována pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a jeho projektem "Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti". (MPSV 2013) Tento projekt byl realizován v období roku 2005 – 2006 a byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Jeho cílem bylo především získat základní informace o situaci sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice, a to pro správné nastavení systému čerpání finančních prostředků. Dalších sedm lokalit bylo identifikováno úřadem práce ve spolupráci s Poradnou pro občanství, občanská a lidská práva pro účely projektu zaměřeného na tuto populaci. Jak je popsáno v Plánu prevence kriminality, v Děčíně se v současné době objevuje trend, kdy do domů, které jsou ve vlastnictví soukromé společnosti, se stěhují lidé, kteří jsou v naprosté většině závislí na sociálních dávkách. Majitelé těchto domů tak využívají hojných a především pravidelných příspěvků od státu a záměrně domy těmto obyvatelům pronajímají za vysoké nájemné, které za ně uhradí stát. V důsledku toho v Děčíně stále vznikají nové lokality (byť třeba pouze ve formě vyloučeného panelového domu) a tento trend zesiluje a pokračuje. Paradoxem je, že jsou pronajímány i nemovitosti často v lukrativních částech města Děčín, které dříve sloužili 24

Ghetto je část města, kde žijí lidé stejného náboženského, národnostního či rasového původu apod.,

a to jak dobrovolně, tak nedobrovolně (Prostor.cz: Sociální programy)

25

například jako kancelářské prostory či taneční sály. Ty jsou předělávány na byty a tím vzniká sociálně vyloučená lokalita přímo v centru města, jako je tomu například v případě Masarykova náměstí v Děčíně (viz kapitola 5.2.4., bod 10). V současnosti je podle Plánu prevence kriminality Městské policie v Děčíně celkem deset klíčových oblastí: 1. Sídliště Boletice nad Labem Boletice nad Labem je okrajová součást Děčíně vzdálená od centra města 5 až 6 kilometrů. Uvnitř vilové zástavby stojí sídliště s různorodou skladbou obyvatel, kde velkou část obyvatel tvoří příslušníci romské národnosti. Ti do této oblasti začali přicházet postupně v 80. a 90. letech, kdy se sídliště stavělo. V posledních letech se podíl tohoto obyvatelstva mírně navyšuje. Romové jsou podle Plánu prevence kriminality zmiňováni jako typičtí představitelé sociálně vyloučených občanů v této lokalitě – asi 90% ekonomicky aktivních Romů nemá zaměstnání. Zbytek vykonává veřejně prospěšné práce a pouze málo z nich pracuje na dlouhodobější smlouvy. V současné době žije na tomto sídlišti asi 70 sociálně vyloučených rodin v sedmi panelových domech – celkem cca 450 lidí. Pro realitní kanceláře se tato oblast stává těžko pronajímatelnou a prodejnou, podle nich právě kvůli pověsti „romské lokality“, kterou je sídliště známo. Proto jsou zde byty levnější, než ve většině ostatních částí Děčína.

Obrázek 1: Sídliště v Boleticích nad Labem a jeden z místních barů (vlastní zpracování)

26

2. Rozbělesy – ulice Krátká V této ulici dlouhé přibližně 100 m bydlí v současné době asi 80 osob a podobně jako jinde není tato lokalita čistě romská. Oblast leží v průmyslové oblasti a v některých zdejších bytech není třeba platit kauce - proto přitahuje chudší obyvatele města. I tato oblast se potýká s vysokou nezaměstnaností, případně jsou její obyvatelé na mateřské či rodičovské dovolené, čili také nejsou ekonomicky produktivní.

Obrázek 2: Ulice Krátká (vlastní zpracování)

3. Chrochvice – bývalá základní škola V ulici Vilsnická v relativně nové vilové čtvrti se vyskytuje sociálně vyloučená budova – bývalá základní škola v majetku města. Když město po povodních v roce 2002 obdrželo státní dotaci, byla škola přetvořena na 28 malometrážních bytů, které sloužily lidem postiženým povodní. Nakonec zde ale došlo k prostorové koncentraci vyloučených obyvatel a zřízení sociálního bydlení v této oblasti v současnosti obyvatelé Chrochvic nevnímají jako šťastný krok – podle nich se zde utvořilo „ghetto“, jehož obyvatelům dělá problém se mezi původní obyvatele začlenit. Obyvatelé bývalé základní školy jsou asi z 80 - 90 % Romové a žijí zde také invalidní lidé, kteří spadají mezi ekonomicky neproduktivní skupinu obyvatel.

27

Obrázek 3: Bývalá základní škola v Chrochvicích (vlastní zpracování)

4. Městská část Rozbělesy Rozbělesy jsou městská čtvrť položená mezi řekou Labe a železnicí v bezprostřední blízkosti centra města. Vyloučená lokalita je utvořena ulicemi Na Pískách, Ústecká a Papírnická a žije zde přibližně 100-150 sociálně vyloučených obyvatel. V současnosti město s touto lokalitou nemá žádné rozvojové plány, mnoho prostor je zde prázdných a nejedná se o rezidenční oblast. Občanské vybavení v této oblasti zcela chybí. 5. Staré Město – ulice Zelená V tomto případě se jedná o lokalitu ve formě vyloučeného domu, a to osmipatrového panelového domu o cca 50 bytových jednotkách, který leží v relativně klidné vilové čtvrti a u malého upraveného sídliště. Obyvateli panelového domu jsou především sociálně vyloučení obyvatelé, z čehož většinu tvoří Romové. Budova v dříve oblíbené a příjemné lokalitě nyní mezi ostatními obyvateli Děčína není příliš vyhledávána, a to právě kvůli současnému složení nájemníků a jeho špatné kvalitě. K tomuto místu se také váží aktivity spojené s distribucí drog. Nezaměstnanost v této oblasti je téměř 100%, nepatrná část nezaměstnaných obyvatel koná veřejně prospěšné služby. V současné době se problémy sociálně vyloučených lokalit začínají postupně rozšiřovat i do dalších částí Starého Města, donedávna bezproblémové části Děčína.

28

Obdobně jako u předešlých lokalit je to následek pronájmů bytů jednoho soukromého vlastníka.

Obrázek 4: Vyloučený panelový dům v ulici Zelená (vlastní zpracování)

6. Městská část Podmokly Tato lokalita je utvořena především ulicemi Čs. Legií, Bezručova, J. z Poděbrad, Palackého, Divišova, Ruská, Mírové náměstí, Máchovo náměstí, Podmokelská a Plzeňská. Sociálně vyloučení se v této části Děčína nekoncentrují v jednom domě či bytě, ale jsou roztroušeni v různých domech a ulicích, proto se nejedná o typickou sociálně vyloučenou lokalitu. Ke stěhování sociálně vyloučených obyvatel dochází především v posledních letech, kdy zdejší domy a byty byly privatizovány. Podmokly jsou centrem Děčína. Je zde tedy veškerá občanská vybavenost, velké množství firem zde má své zázemí, ale také se zde vyskytuje hodně heren či zařízení s automaty. Obyvatelé Podmokel mají obavy o svou bezpečnost, a to především ve večerních a nočních hodinách. Jsou zde častější krádeže, než v ostatních městských částech a také se zde ve větším množství vyskytují dealeři drog a jejich uživatelé. 29

Obrázek 5: Ulice Divišova (vlastní zpracování)

7. Ulice Teplická Teplická ulice je jedna z hlavních děčínských dopravních spojnic vedoucí z centra Podmokel do městské části Bynov. Za vyloučenou lokalitu je brána především oblast okolo podniku Kovočas a dále ubytovna Vojanova. V této lokalitě žije asi 60 sociálně vyloučených obyvatel, a to romské i neromské sociálně slabší rodiny. Co se týče ubytovny, ta na svých webových stránkách i poutači upevněném na fasádě propaguje nejlevnější ubytování v Děčíně, přestože cena za jedno lůžko činí na měsíc asi 2800 Kč, přičemž v platbách není rozdíl mezi dospělými a dětmi. Hygienické zařízení je zde společné. Ve většině případů obyvatelé této ubytovny nepocházejí z České republiky, ale přichází sem z jiných měst či dokonce ze zahraničí (Ukrajinci a Vietnamci). Z této ubytovny pak obyvatelé míří do nájemních bytů ze zmíněných vyloučených lokalit.

Obrázek 6: Ubytovna na Teplické ulici (vlastní zpracování)

30

8. Horní Žleb Jedná se opět o lokalitu ve formě vyloučeného domu, v tomto případě o šesti bytových jednotkách. Tato lokalita leží na levém břehu řeky Labe podél silnice, tedy v záplavové zóně. V současné době zde žije asi 20 sociálně vyloučených obyvatel. I přes svůj nevyhovující stav (sociální zařízení na chodbě a v přízemí zcela promáčené a napadené plísní, pokoje bez zavedené vody) je zde nájemné asi 2900 Kč za měsíc.

Obrázek 7: Vyloučený dům v Horním Žlebu (vlastní zpracování)

9. Městská část Letná a sídliště Želenice Tato lokalita je utvořena na Letné ulicemi Jiřího z Poděbrad, Budapešťská, Fibichova a v Želenicích ulicí U tvrze. Vilová čtvrť na Letné je v Děčíně jednou z nejatraktivnějších lokalit k bydlení, je plně občansky vybavená a dobře dopravně dostupná. Mimo tuto část však obývají některé domy romští nájemníci a na želenické sídliště se do domů vlastněných soukromými majiteli v poslední době také stěhují sociálně vyloučení Romové. Protože místní obyvatelé nebyli v minulosti zvyklí potkávat na tomto místě téměř žádné Romy, vztahy mezi nimi a nově příchozími jsou nyní napjaté.

31

Obrázek 8: Vyloučený panelový dům na Želenickém sídlišti (vlastní zpracování)

10. Městská část Děčín I – Masarykovo náměstí a ulice Řetězová Tato lokalita patří mezi nejnovější, resp. nově vznikající. Obě budovy, které jsou nyní řazeny mezi vyloučené, v minulosti sloužily jako kancelářské prostory, které v průběhu roku 2013 začaly být majiteli přebudovávány na prostory bytové. Relativně jistý příjem z pronájmu od lidí v sociální nouzi je pro majitele finančně výhodný a většinu nájemníků proto tvoří lidé závislí na sociálních dávkách. I za tuto krátkou dobu, co tyto lokality existují, už zde městská policie řešila řadu přestupků v oblasti veřejného pořádku a občanského soužití. Proto v současné době město vyjednává s majitelem nemovitostí, aby ustoupil od jeho záměrů, a snaží se zamezit vznikající a rozrůstající se sociálně vyloučené lokalitě přímo v centru města.

32

Obrázek 9: Budova bývalé Národní kavárny, nyní vyloučený dům v centru města (vlastní zpracování)

Obrázek 10: Jeden z místních barů s herními zařízeními v ul. Řetězová (vlastní zpracování)

33

5.2.5. Hazard Podle Plánu prevence kriminality (Městská policie Děčín 2013) má hazard znatelný vliv na počet spáchaných přestupků a trestných činů na území města Děčín, a to především v oblasti krádeží a distribuce drog. V Děčíně je v provozu několik desítek heren či alespoň zařízení, kde jsou umístěny hrací automaty. Největší koncentrace těchto objektů je například v Děčíně-Podmoklech (16), Děčíně 1 (10), v Boleticích nad Labem (10), Novém Městě (10), a dále v Bynově (8), na Letné (7) atd. (viz graf č. 2). Tyto lokality jsou bezesporu nejvíce zatíženy kriminalitou a přestupky. V Plánu prevence kriminality je také zmíněno, že uvedené lokality jsou zároveň těmi, kde žije největší počet obyvatel, kteří jsou registrováni na úřadu práce. Přestože v těchto oblastech mnohdy chybí i základní občanská vybavenost, jako například obchody, herny jsou všudypřítomné a i v lokalitách, které mají statut jako „sociálně vyloučené“ se vždy najde dostatek klientů, kteří tyto podniky navštěvují. Herny a zařízení s herními automaty jsou často spojovány se závislostí na automatech, a to s případy, kdy závislí jsou schopni prohrát sociální dávky, či právě s kriminalitou. Ze strany jejich návštěvníků často dochází ke konfliktům s obsluhou i s ostatními návštěvníky nebo obyvateli dané lokality a mnohdy se schyluje i k hromadným rvačkám, kdy musí zasahovat městská i státní policie. Aktuální snahou je omezit počet těchto zařízení nebo jejich provozu zcela zamezit. V prosinci roku 2011 rada města schválila návrh vyhlášky, která provoz heren na území města kompletně zakazuje. S ohledem na ekonomickou situaci a nepříliš optimistický výhled do budoucna bylo ale nutné toto stanovisko přehodnotit, a proto byla v průběhu roku 2013 tato vyhláška zrušena. Místo ní zastupitelstvo schválilo novou vyhlášku, která povoluje maximálně čtyři hrací přístroje v každé provozovně, ve kterých se tyto přístroje původně vyskytovaly. Regulována je také doba provozu těchto přístrojů. Vyhláška dále povoluje maximálně tři kasina na území města. Podle grafu č. 3, který byl vytvořen dle dat od Městské policie v Plánu prevence kriminality, je patrná souvislost počtu heren v dané lokalitě se spáchanými přestupky. Jak již bylo zmíněno, tyto objekty se nejčastěji vyskytují v místech, kde značný počet obyvatel jsou lidé registrovaní na úřadu práce a pobírají jakoukoli formu finanční sociální pomoci.

34

Herny a objekty s herním zařízením k r. 2012 Březiny; 4 Křešice; 1 Bělá; 1 Bynov; 8 Letná; 7 Podmokly; 16 Staré Město; 6

Chrochvice; 2

Nové Město; 10 Boletice nad Labem; 10 Děčín 1; 10

Graf 2: Počet heren a objektů s herním zařízením ve městě Děčín (Plán prevence kriminality 2013)

Možná souvislost počtu heren s přestupky (2012) 25

20

15

10

počet heren počet přestupků (%)

5

0

Graf 3: Počet heren a přestupků v městských částech Děčína (Plán prevence kriminality 2013)

35

6. Zkoumané přestupky a trestné činy

6.1. Charakteristika zkoumaných přestupků Městská policie v Děčíně mi k tomuto výzkumu poskytla data o přestupcích, které byly v Děčíně spáchány za rok 2012, a to o pěti druzích přestupků, které se nejvíce týkají kriminality ve městě - § 30 přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, § 46 přestupky proti pořádku v územní samosprávě a proti pořádku ve státní správě, dále § 47 přestupky proti veřejnému pořádku, § 49 přestupky proti občanskému soužití a nakonec § 50 přestupky proti majetku.25 § 30 přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

Tohoto přestupku se dopustil například ten, kdo prodal, podal nebo jinak umožnil požít alkoholický nápoj osobě mladší osmnácti let nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost. Dále ten, kdo prodal či podal druhé osobě návykové nebo psychotropní látky, úmyslně vyrobil líh nebo destilát bez povolení nebo požil alkoholický nápoj nebo jinou návykovou látku, i přestože měl vykonávat zaměstnání. Dále ta osoba, která odepřela podrobit se vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou nebo neoprávněně přechovává či pěstuje v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. Ale také ten, kdo prodal jednotlivé cigarety nebo kouřil na místech zakázaných zákonem. § 46 přestupky proti pořádku v úz. samosprávě a proti pořádku ve státní správě

Tohoto přestupku se dopustila ta osoba, která porušila povinnosti, které jsou stanoveny v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. V případě Děčína se jedná například o porušení vyhlášky o zákazu veřejného nabízení a poskytování sexuálních služeb na stanovených veřejně přístupných místech a prostranstvích ve městě, o požárním řádu statutárního města Děčín, o zákazu požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství, o ochraně nočního klidu a regulaci

25

Zákony pro lidi: Sbírka zákonů ČR. [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200

36

hlučných činností, o stanovení opatření k omezení propagace hraní některých sázkových her, loterií a jiných podobných her a další oblasti regulace. (Štejnar, J., MM Děčín) § 47 přestupky proti veřejnému pořádku

Přestupku proti veřejnému pořádku se dopustil například ten, kdo porušil noční klid nebo vzbudil veřejné pohoršení či znečistil veřejné prostranství nebo veřejně přístupný objekt. Ale také ten, kdo úmyslně zničil, nebo odstranil turistickou značku nebo jiné orientační označení, poškodil veřejně přístupný objekt nebo zařízení či odkládal odpadky mimo vyhrazená místa a dále viz zákon. § 49 přestupky proti občanskému soužití

Tohoto přestupku se dopustil ten, kdo například jinému ublížil na cti urážkou nebo vydáním v posměch či jinému z nedbalosti ublížil na zdraví, úmyslně narušil občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví nebo ten, kdo působil jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný a dále viz zákon. § 50 přestupky proti majetku

Přestupku proti majetku se dopustil ten, kdo úmyslně způsobil škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením nebo se o takové jednání jen pokusil. Dále ten, kdo úmyslně neoprávněně užíval cizí majetek nebo si přisvojil cizí věc, kterou nalezl a dále viz zákon.

6.2. Charakteristika zkoumaných trestných činů Územním odborem Policie České republiky v Děčíně mi byla poskytnuta i data trestných činů, které byly spáchány v Děčíně za rok 2012. Tyto data bohužel Policie ČR nearchivuje natolik detailně, jako právě třeba Městská policie data o přestupcích. Byla mi z toho důvodu poskytnuta pouze ve formě městských obvodů, tzn. obvodní oddělení Děčín-Podmokly a obvodní oddělení Děčín-město. 37

Mezi poskytnutá data trestných činů patří26:  vraždy – loupežné, sexuální, motivované osobními vztahy, vraždy na objednávku, vraždy novorozence matkou a další  násilné činy – usmrcení lidského plodu či z nedbalosti, opuštění dítěte, únosy, loupeže, násilí proti úředním osobám, úmyslné ublížení na zdraví, rvačky, braní rukojmí, nebezpečné vyhrožování či pronásledování, vydírání, porušování domovní svobody, omezování a zbavování osobní svobody, týrání svěřené osoby nebo osoby žijící ve společném obydlí či omezování svobody vyznání a další  mravnostní činy – znásilnění, sexuální nátlak či pohlavní zneužívání, šíření pornografie, pohlavní úchylky, ohrožování pohlavní nemocí, ublížení na zdraví pohlavní nemocí, kuplířství, soulože mezi příbuznými, obchodování s lidmi a další  krádeže vloupáním – do obchodů, do výkladních skříní, do restaurací a hostinců, do kiosků, do ubytovacích objektů, do škol a bytů či rodinných domků a další  krádeže prosté – kapesní krádeže, krádeže při pohlavním styku, jiné krádeže na osobách, krádeže mezi zaměstnanci na pracovišti, krádeže motorových vozidel či věcí z automobilů, součástek motorových vozidel, jízdních kol, krádeže domácího zvířectva, krádeže v bytech a rodinných domech, na nádraží a další  majetkové činy – podvod, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, zatajení věci, poškozování cizí věci, pytláctví a další  ostatní kriminální činy – výtržnictví, sprejerství, útoky na záchranáře, ohrožování

výchovy

mládeže,

podávání

alkoholických

nápojů

mládeži,

obchodování s dětmi, nedovolené překročení státních hranic, šíření toxikomanie, zneužívání pravomoci úřední osoby, neoprávněné nakládání s osobními údaji, nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamné látky a další  zbývající kriminalita – nadržování, veškeré úmyslné nehody, silniční, letecké, železniční a vodní dopravní nehody z nedbalosti, pracovní úrazy – ublížení na zdraví z nedbalosti, poškozování či zvýhodňování věřitele, ohrožování pod vlivem návykových látek či alkoholu, zanedbání povinné výživy, sdělení nepravdivé

26

Poskytnutá data o trestných činech, Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, územní odbor

v Děčíně, 2014

38

informace, týrání zvířat, účast na organizované zločinecké skupině, hanobení národa či rasy, podněcování k rasové nenávisti, podpora a propagace hnutí a další  hospodářské činy

–

neoprávněné podnikání, poškozování spotřebitele,

zkreslování údajů o stavu hospodářství a jmění, krádeže, poškozování cizí věci, ochrana měny, padělání známek a kolků, krácení daně, zneužívání pravomoci úřadní osoby, úplatkářství či přijímání úplatku, poškozování věřitele, padělání či pozměnění veřejné listiny, podvody proti sociálnímu zabezpečení, zpronevěra, podvod, neoprávněné provozování loterie, neoprávněné nakládání s osobními údaji, neoprávněné držení platebního prostředku, zastření původu věci, pojistné podvody, dotační podvody, úvěrové podvody a další

6.3. Přestupky a trestné činy spáchané na území města Děčín V roce 2012 bylo ve městě Děčín spácháno dohromady 4 819 přestupků, z toho největší zastoupení mají přestupky proti pořádku v územní samosprávě a proti pořádku ve státní správě (2 533), dále přestupky proti veřejnému pořádku (1 527), přestupky proti občanskému soužití (448), přestupky proti majetku (193) a nejmenší zastoupení mají přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (118). Trestných činů bylo na území Děčína za rok 2012 spácháno 2 573, z toho největší zastoupení mají majetkové trestné činy (984), dále krádeže prosté (610), krádeže vloupáním (266), hospodářské trestné činy (189), násilné trestné činy (95), mravnostní trestné činy (8) a nakonec vraždy (1). Trestných činů řadících se do kategorie zbývající kriminality bylo spácháno 231 a v kategorii ostatních kriminálních činů jich bylo zaznamenáno 189. Co se týče lokality spáchaných trestných činů, jsou zde rozlišeny dva děčínské obvody (OOP Děčín-město a OOP Děčín-Podmokly) a téměř čtyřnásobek všech spáchaných činů je zaznamenán v obvodu Děčín-Podmokly (2 088) ve srovnání s obvodem Děčín-město, kde je jich zaznamenáno 485 (viz mapa Trestné činy spáchané v roce 2012).

39

7. Geografické aspekty a percepce kriminality v Děčíně

7.1. Percepce kriminality Jíchová a Temelová (2012) ve své publikaci Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova popisují, že v každém městě existují určitá místa, kterých se obyvatelé obávají více, jsou pro ně neoblíbená nebo v nich pociťují větší pocit ohrožení. Dle jejich výzkumu se tato percepce strachu vyskytuje intenzivněji v opuštěných, fyzicky zanedbaných a tmavých prostorách (parky, tunely, podchody, staveniště, vyhaslé výrobní areály atp.). Přesnou definici pocitu ohrožení uvádí dle Z. Pechačové (1998) F. DuBow, E. McCabe, G. Kaplan27: „Pocitem ohrožení kriminalitou se rozumí poznávání dokonalého zločinu ve společnosti, kdy jsou lidé o této skutečnosti informováni a obávají se, že se sami stanou oběťmi zločinu.“ Tato práce je tedy zaměřena na identifikaci míst v Děčíně, která jsou dle jeho obyvatel vnímána jako nebezpečná či naopak, na identifikaci míst, kde dochází k největšímu množství přestupků a trestných činů a dále na porovnání těchto míst s výskytem sociálně vyloučených lokalit a následnému zjištění, zda v oblasti kriminality hrají tyto lokality roli.

7.2. Metodika Základní pojmy, které jsou využity ve výzkumné části práce, byly získány metodou rešerše v předchozích kapitolách. Pro zobrazení reálných dat získaných od Městské policie Děčín a od Policie České republiky – územního odboru Děčín byly zvoleny mapové výstupy. Pro jejich tvorbu byl využit softwarový program ArcGIS. Pro zanesení získaných dat byly zvoleny bodově lokalizované diagramy a kartodiagramy. Mapových výstupů je celkem 7. Anketní průzkum byl učiněn prostřednictvím internetového dotazníku, který byl rozeslaný online obyvatelům Děčína. O průzkum se jedná proto, že respondenty nejsou všichni obyvatelé Děčína, ale pouze vybraní (tzn. ti, co jsou ochotni vyplnit dotazník). Otázky dotazníku jsou rozděleny do tří okruhů. První okruh se týká osoby respondenta 27

DUBOW, F., MCCABE, E., KAPLAN, G., 1979. Reactions to Crime: A Critical Review of the

Literature. In: PECHAČOVÁ, Z., HRABA, J., BAO, W., LORENZ, F. O., 1998. Pocit ohrožení kriminlitou v České republice. Sociologický časopis., roč. 34, č. 1.

40

(např. jeho pohlaví, věk, bydliště). Další okruh otázek je zaměřen na informace (takové otázky, kterými nám respondent sdělí určitou informaci – situaci zná, zažil a má svůj názor). Třetí okruh se týká osobního pocitu respondentů – otázky zaměřené na percepci bezpečnostní situace obyvateli Děčína. Jako další forma výzkumu byl zvolen výpočet indexu kriminality, a to zvlášť pro jednotlivé obvody města Děčín (tzn. OOP Děčín-město a OOP Děčín-Podmokly) a pro jednotlivé městské části. Při výpočtu indexu kriminality je zjištěna tzv. intenzita kriminality v určitých místech, přičemž se vyrovnají rozdíly mezi počty obyvatel v jednotlivých částech města (popřípadě dalších útvarech). Zjištěná data tak umožňují snadno zodpovědět otázku, které místo je více či méně zatíženo kriminalitou.

7.3. Hypotéza Do dotazníku byly zvoleny především takové otázky, aby odpovědi respondentů mohly být využity v mapovém výstupu a tím i srovnány s reálnými daty. Pojem bezpečnost zde vyjadřuje, v jaké míře se v Děčíně vyskytují přestupky a trestné činy a jak tyto jevy působí na jeho obyvatele. Část informační se týká především trestných činů, jelikož pod přestupky si obyvatel může představit například i výhružku za špatné zaparkování vozidla. V této části se proto zaměřuji na závažnější jevy. Otázky č. 4 – 8 podají informaci o tom, z jakého důvodu mají obyvatelé na bezpečnost města kladný či záporný názor. Pokud mají zkušenost s trestným činem či přestupkem a byli jeho svědkem či dokonce obětí, jejich názor bude pravděpodobně více negativní, než u obyvatel, kteří zkušenosti s těmito jevy nemají. Část pocitová napoví, jak na respondenta město působí a jak se cítí v okolí svého bydliště. Otázky č. 9 a 10 na sebe mají určitou návaznost. Jestliže respondent odpoví, že na něj Děčín působí jako ne příliš bezpečné město, bezprostřední okolí jeho bydliště může být výjimkou a v daném místě se může cítit bezpečně. Tato situace se může projevit i opačně – Děčín může na respondenta působit relativně bezpečně, ale pokud je jeho bydliště například v blízkosti jedné ze sociálně vyloučených lokalit, nemusí se v bezprostřední blízkosti bydliště cítit dobře. U otázek č. 11 a 12 má respondent za úkol zaškrtnout v seznamu městských částí ty, které jsou podle něho statisticky nejméně/nejvíce bezpečné. Otázka se tak opírá pouze o jeho osobní dojem, předpokládáme tak vykreslení názoru na problematiku 41

kriminality z pohledu obyvatel Děčína. Tyto odpovědi budou posléze srovnány s mapovými výstupy, které budou vytvořeny pomocí reálných dat od městské a státní policie. Zjistíme, jak se od sebe liší osobní pocit obyvatel a realita podložená daty. U otázky č. 13 je tomu obdobně, jako u předchozích dvou otázek. Respondent zde má za úkol z výběru zaškrtnout ty místa, kde se podle něj vyskytují tzv. sociálně vyloučené lokality. Dle odpovědí zjistíme, zda mají přehled, co to sociálně vyloučené lokality jsou a kde se v Děčíně vyskytují, popřípadě která místa jsou v důsledku toho nejvíce riziková. Stejně tak i tyto odpovědi můžeme podložit daty poskytnutými od městské policie a srovnat tak reálnou situaci s pohledem obyvatel. Respondent má pro lepší orientaci při zodpovídání otázek č. 11 – 13 přiložený mapový poster, kde jsou vyznačeny městské části. Původně byl vytvořen dotazník o šestnácti otázkách, který ale pro výzkum nebyl ideální (viz příloha č. 1). Po poradě s vedoucím práce byly tři otázky úplně odstraněny a některé upraveny. V konečné verzi je tedy třináct otázek, které jsou seřazeny tak, aby přesně zapadaly do formátu respondent – informace – percepce (viz příloha č. 2). Dotazník byl pro respondenty na internetu dostupný v období od 30. ledna do 9. března 2014. Následně byl vyhodnocen ve formě grafů a mapových výstupů.

7.4. Vyhodnocení dotazníku Otázka č. 1: Vaše pohlaví?

37%

žena 63%

muž

Graf 4: Pohlaví respondenta (vlastní zpracování)

Na dotazník odpovědělo 472 žen a 277 mužů. Tento fakt můžeme srovnat s teorií vnímání strachu, která byla již popsána ve třetí kapitole (viz J. Jíchová a J. Temelová). Je zde uvedena Painova (2001) publikace, kde jsou popisovány genderové rozdíly v oblasti vnímání strachu, tzn. různé prožívání strachu u mužů a žen. Je známo, že ženy se obecně bojí více než muži, kteří se naopak nebojí vůbec nebo jen dávají strach najevo jinými způsoby či ho maskují. Vyšší zastoupení respondentů 42

ženského pohlaví by tedy mohlo být důsledkem této teorie, kdy ženy mají větší obavy ve městě a měli z tohoto důvodu větší zájem o vyplnění dotazníku. Otázka č. 2: Váš věk?

6%

4%

14%

10%

10 - 19

20 - 29 30 - 39

13%

40 - 49

50 - 59 53%

60 a více

Graf 5: Věk respondenta (vlastní zpracování)

Druhá otázka se týkala věku respondentů. Nejvíce z nich patří do věkové kategorie 20 – 29, a to v počtu 397 lidí. Druhé nejvyšší zastoupení mají kategorie 10 až 19 a 30 až 39, obě po 100 obyvatelích. Pokud dáme tuto otázku do souvislosti s první otázkou, v průměru nejvíce respondentů by bylo ve skupině dívek od 20 do 29 let. To může být znakem toho, že dotazník byl právě pro tuto kategorii nejvíce zajímavým z důvodu percepce ohrožení kriminalitou. I teorie věkových skupin a jejich vnímání strachu byla již rozebírána ve třetí kapitole (viz J. Jíchová a J. Temelová). Zatímco dřívější výzkumy naznačovaly, že starší lidé mají větší obavy než mladší generace, v současnosti dochází spíše k opačným názorům. Samozřejmě strach obyvatel závisí především na typu trestného činu a na kontextu situace, která je obecně považována za rizikovou. Ve třetí kapitole je zmíněno, že ačkoliv mají pravděpodobně obecně větší strach z kriminality starší lidé, častějšími oběťmi je mladší generace, a to se může promítnout do vnímání strachu mladších lidí, kteří mají zkušenost s trestným činem buď jako oběť nebo pouze jako svědek. Z toho důvodu se pro tyto obyvatele mohl dotazník stát zajímavějším.

43

Otázka č. 3: Kde přesně v Děčíně bydlíte?

113 97 67

63

69

70

61 43

20

28

20

30 11 16 13 15

9

2

1

1

Graf 6: Bydliště respondenta (vlastní zpracování)

Otázka číslo 3 se týkala bydliště. Dle odpovědí je nejvíce respondentů z centrálních částí města - Děčín I, Nové Město a Podmokly. Nejnižší zastoupení zde mají městské části Křešice, Maxičky, Nebočady či Rozbělesy.

Otázka č. 4: Byl/a jste někdy vy sám/sama v Děčíně svědkem trestného činu?

19%

46%

ano, jednou ano, víckrát

35%

ne

Graf 7: Osobní zkušenost respondenta se svědectvím u trestného činu (vlastní zpracování)

V otázce číslo 4 respondenti zodpovídali, zda byli někdy v Děčíně svědkem trestného činu. Největší zastoupení měla odpověď „ne“ (342 obyvatel), víckrát se svědkem trestného činu stalo 261 obyvatel a 146 obyvatel pouze jednou.

44

Otázka č. 5: Stal/a jste se někdy vy sám/sama v Děčíně obětí trestného činu?

24%

ano, jednou ano, víckrát

58%

18%

ne

Graf 8: Osobní zkušenost respondenta s viktimizací (vlastní zpracování)

Obětí trestného činu se z celkového počtu respondentů nikdy nestalo 439 obyvatel, tedy většina. Jednou se obětí stalo 178 obyvatel a víckrát 132 obyvatel.

Otázka č. 6: Pokud jste se stal/a obětí, o jaký trestný čin se jednalo?

205

116 77

77 52 31

22

27

15

18

Graf 9: Druhy trestných činů (vlastní zpracování)

V otázce číslo 6 se jednalo o specifikaci trestného činu, pokud se respondent stal někdy jeho obětí. Nejvíce respondentů má zkušenost s prostou krádeží, dále pak s rvačkou, krádeží vloupáním a nebezpečným vyhrožováním a dalšími činy. Znásilnění, sexuální nátlak a pohlavní zneužívání mají nejnižší zastoupení.

45

Otázka č. 7: Znáte v Děčíně někoho, kdo se zde stal obětí trestného činu?

ano, jednu osobu

17% 20%

ano, více osob 63%

ne

Graf 10: Znalost respondenta o obětech trestných činů ve městě (vlastní zpracování)

Většina respondentů zná více než jednu osobu, která se stala v Děčíně obětí trestného činu (473). 148 respondentů zná pouze jednu a 128 respondentů žádnou.

Otázka č. 8: Znáte v Děčíně někoho, kdo se zde přímo účastnil trestného činu?

ano, jednu osobu

19% 53%

28%

ano, více osob ne

Graf 11: Znalost respondenta o účastnících trestných činů ve městě (vlastní zpracování)

Většina respondentů (393 obyvatel) nezná žádného účastníka trestného činu. 144 respondentů zná jednoho a 212 více než jednoho.

Otázka č. 9: Působí na vás město Děčín jako bezpečné město? 2% 9%

rozhodně ano 37%

spíše ano nevím

40%

spíše ne 12%

rozhodně ne

Graf 12: Pocit bezpečí respondenta ve městě (vlastní zpracování)

46

Na tuto otázku respondenti odpovídali spíše nejistě a radikální odpověď zvolilo minimum obyvatel – pouze 13 z nich se cítí rozhodně bezpečně 65 rozhodně ne. Odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“ jsou téměř vyrovnané. Zbytek respondentů mělo na otázku neutrální názor.

Otázka č. 10: Cítíte se v bezprostředním okolí svého bydliště bezpečně?

6% 19% rozhodně ano

22%

spíše ano nevím spíše ne

5%

rozhodně ne

48%

Graf 13: Pocit bezpečí respondenta v místě bydliště (vlastní zpracování)

Pouze 45 respondentů odpovědělo na otázku radikálně „rozhodně ne“ a 167 „spíše ne“. Naopak 138 respondentů odpovědělo „rozhodně ano“ a absolutní většina (359) odpověděla „spíše ano“. Zbytek mělo na otázku neutrální názor. Tyto odpovědi hodnotím tedy jako velice pozitivní. V návaznosti na otázku č. 10 jsem z celkového seznamu vybrala náhodně 45 respondentů, resp. vždy tři náhodné osoby z každé významnější a městské části Děčína. Poté jsem se pokusila zhodnotit, v jakém místě bydliště se cítí bezpečně či naopak. Dle uvedeného grafu je jednoznačně vidět, že tento náhodný test koresponduje s následující otázkou (otázka č. 11.), tedy že Boletice nad Labem a Podmokly jsou pravděpodobně nejméně atraktivním bydlištěm pro obyvatele Děčína. Naopak Bělá a její okolní části, Dolní a Horní Oldřichov a Jalůvčí jsou těmi částmi, kde se obyvatelé cítí nejbezpečněji.

47

Jaké místo bydliště je pro respondenta bezpečné a naopak? Tabulka 1: Hodnocení náhodných respondentů

Bělá, Čechy, Nová Ves Boletice nad Labem Březiny Bynov Děčín I Děčín - Podmokly Dolní a Horní Oldřichov Folknáře Chrochvice Jalůvčí Krásný Studenec, Václavice, Popovice Letná Nové Město Staré Město Želenice

Cítím se bezpečně ***

Necítím se bezpečně *** * ** ** ***

** * * *** ** * *** ** ** * * *

* ** * * ** ** **

Zdroj: vlastní zpracování

3

2

1 NE

0

ANO

Graf 14: Zhodnocení kvality míst dle náhodného výběru respondentů (vlastní zpracování)

48

Otázka č. 11: O kterých z uvedených městských částí Děčína si myslíte, že jsou statisticky nejméně bezpečné? 666

434

194

4

92

67

17

26

3

14

9

67

16

5

6

5

6

227

204 145

101

78

55 12

9

18

28

6

4

3

7

32 4

7

11

Graf 15: Percepce nebezpečných míst ve městě (vlastní zpracování)

Dle odpovědí respondentů jsem jako nejméně bezpečné městské části Děčína vyhodnotila Boletice nad Labem a Podmokly. Dále pak Želenice, Staré město, Křešice a Nebočady.

49

Otázka č. 12: O kterých z uvedených městských částí Děčína si myslíte, že jsou statisticky nejvíce bezpečné?

295

164

162

54

52 13

190 142 73

97

92 62

41

32

29

42

24

318 263 214 111 21

97 31

20

43

75 62

116 100 31

11

41

58 15

Graf 16: Percepce bezpečných míst ve městě (vlastní zpracování)

Jako nejatraktivnější a nejbezpečnější části Děčína byly dle odpovědí respondentů vyhodnoceny Maxičky a Jalůvčí. Dalšími relativně bezpečnými místy jsou podle nich městské části Letná, Krásný Studenec, Folknáře, Čechy, Bělá a Děčín I.

50

Otázka č. 13: Ve kterých z uvedených městských částí Děčína si myslíte, že se vyskytují tzv. sociálně vyloučené lokality?

718

334 214 109 18

8

110

107 29

5

32

6

32

6

7

6

5

241

221 161 121 7

6

22

36

58

55 5

6

5

20

77 9

7

18

Graf 17: Percepce sociálně vyloučených lokalit ve městě (vlastní zpracování)

Všichni respondenti se téměř jednoznačně shodli na sociálně vyloučené lokalitě vyskytující se v Boleticích nad Labem. Další lokalitu téměř polovina z nich umístila do Podmokel. Tyto odpovědi se tedy výrazně shodují se skutečnou situací. 241 respondentů sociální lokalitu tipovalo také v Želenicích, 221 ve Starém Městě, v Děčíně I (107) či Chrochvicích (110). I tyto odpovědi korelují se skutečnými daty. Velký počet respondentů však označoval také městskou část Bynov, Březiny, Křešice a Nebočady, kde se žádná významná sociálně vyloučená lokalita v současnosti nevyskytuje. Křešice a Nebočady leží v bezprostřední blízkosti právě nejčastěji zmiňovaných Boletic nad Labem, pocit respondentů tedy může být zavádějící. Naopak 51

sociálně vyloučenou lokalitu ve městské části Rozbělesy označilo pouze 77 respondentů a v Horním Žlebu pouhých 32 respondentů. Obdobně je tomu také u městské části Dolní Oldřichov, do které spadá sociálně vyloučená lokalita na Teplické ulici. Je evidentní, že většina respondentů si tuto skutečnost neuvědomilo a vždy Dolní Oldřichov řadilo mezi místa bezpečná a bezproblémová. Ve skutečnosti je to místo s vysokým počtem vyloučených domů, barů a pravděpodobně v důsledku toho také přestupků.

Obrázek 11: Jeden z barů na ulici Teplická (vlastní zpracování)

52

7.5. Index kriminality Index kriminality je v této práci využit především proto, jelikož absolutní čísla registrovaných trestných činů a přestupků (tzv. rozsah kriminality), které poskytla Policie ČR a Městská policie Děčín, mohou informace výrazně zkreslovat. Při srovnání počtu obyvatel v jednotlivých obvodech města Děčín nebo dokonce všech jeho městských částí dochází k nerovnováze. Může být tedy přisuzováno větší zatížení kriminalitou tomu místu, kde je registrován větší počet trestných činů či přestupků, aniž by se zohlednil počet obyvatel v daném místě. Proto se zjišťuje tzv. intenzita kriminality, která je dána rozsahem kriminality v přepočtu na počet obyvatel na určitém území, v případě tohoto výzkumu tedy na území děčínských obvodů a městských částí. Je vyjádřena tzv. indexem kriminality, pro jehož výpočet se používá jednoduchý vzorec:

INDEX KRIMINALITY = (počet trestných činů nebo přestupků/počet obyvatel na daném území)*1 000 (popř. 10 000)

Pokud tedy index kriminality vyjde například 20,34, znamená to, že přibližně 20 osob z tisíce obyvatel na vymezeném území bylo za daný rok obětí trestného činu. (Kuchta, J., Válková, H. a kol. 2005)

7.5.1. Indexy kriminality pro Děčín Výpočet indexů kriminality pro město Děčín byl zvolen tak, aby se náležitě a správně využila všechna poskytnutá data od Policie ČR a Městské policie Děčín. Bohužel index kriminality nemohl být vypočítán společně z dat o přestupcích i o trestných činech, jelikož se oba zmíněné druhy dat vztahují každé na jiné území. V první části byla tedy využita pouze data o přestupcích od Městské policie, která byla aplikována na všechny městské části Děčína. Lze tedy srovnat intenzitu přestupků v jednotlivých městských částech. V druhé části byla využita data od Policie ČR, která byla aplikována na dva městské obvody (OOP Děčín-Podmokly a OOP Děčín-město). Byly vypočítány indexy kriminality, díky nimž lze porovnat intenzitu kriminality v obou děčínských obvodech (viz příloha č. 3). Data indexů kriminality byla poté vyobrazena na mapových výstupech.

53

Co se týče jednotlivých městských částí Děčína, z dat o přestupcích byl nejvyšší index kriminality zjištěn v Rozbělesích (422,87), což obyvatelé Děčína dle dotazníku téměř vůbec nevnímají jako problémovou část. Dále je vysoký index kriminality v Podmoklech (334,77), v Dolním Oldřichově (246,45) a v Děčíně I (244,05). Nejnižší indexy kriminality, tedy 0, byly zjištěny ve většině případů v okrajových částech Děčína (Bechlejovice, Lesná, Nebočady, Vilsnice, Velká Veleň, apod.). Indexy kriminality vypočítané z dat trestných činů pro jednotlivá obvodní oddělení činí pro OOP Děčín-Podmokly 65,33 a pro OOP Děčín-město 15,73. Mezi těmito dvěma odděleními je v oblasti kriminality patrný velký rozdíl.

7.6. Mapové výstupy (viz příloha č. 4) 7.6.1. Přestupky spáchané na území města v roce 2012 Mapa přestupků vyobrazuje spáchané přestupky dle jejich počtu v jednotlivých ulicích. Největší počet přestupků můžeme zaznamenat v centru města, tedy v Podmoklech a Děčíně I, což je ovlivněno několika faktory (např. vysoká hustota zalidnění, koncentrace lidí a služeb, cestovní ruch, herny, bary apod.). Další městskou částí zatíženou přestupky je podle mapy Staré Město, což může být stále důsledkem blízkostí k centru. Podobně je tomu tak i v případě Nového Města. Vysoké množství přestupků je ale zaznamenáno také v Boleticích nad Labem, což je sídliště vzdálené od centra 5 až 6 kilometrů, tento faktor by tedy na zatíženost přestupky neměl mít výraznější vliv. Mohla se zde ale projevit vysoká koncentrace heren či objektů s herními zařízeními a také pověst místa, jakožto jedné z největších sociálně vyloučených lokalit v Děčíně. Podobně tomu může být i v případě Dolního Oldřichova, jelikož největší množství přestupků bylo zaznamenáno na ulici Teplická, což je také v současné době sociálně vyloučená lokalita. V případě Želenic a Letné by na vyšší počet přestupků mohla mít vliv kromě dalších faktorů také vyšší hustota zalidnění.

7.6.2. Prostorová koncentrace přestupků Tato mapa vyobrazuje koncentraci přestupků dle jejich umístění v jednotlivých ulicích bez ohledu na jejich počet na daných místech. Výsledky však vycházejí téměř 54

obdobné, jako u mapy spáchaných přestupků. Nejvíce zatíženými místy jsou centrum města (Podmokly a Děčín I), dále Letná, Želenice, Staré Město a Nové Město. Mimo centrum opět vyvstává městská část Boletice nad Labem.

7.6.3. Trestné činy spáchané v roce 2012 Mapa trestných činů vyobrazuje ve srovnání se všemi ostatními mapami jiné území, a to jednotlivá obvodní oddělení, do kterých město Děčín spadá – obvodní oddělení Děčín-město a Děčín-Podmokly. Trestné činy tedy nemohly být porovnávány současně s přestupky, jelikož každé z obvodních oddělení zahrnuje ještě další okolní části (v případě OOP Děčín-město je to například obec Růžová, Arnoltice či Hřensko a v případě OOP Děčín-Podmokly Jílové, Malšovice a apod.). Obvodní oddělení tedy zahrnují dohromady 62 996 obyvatel (k roku 2013), tedy zhruba o 11 tisíc více, než v samotném Děčíně. Obvodní oddělení Děčín-Podmokly má rozlohu 135 km2, k roku 2013 v něm žilo 31 960 obyvatel a v roce 2012 v něm bylo spácháno 2 088 trestných činů. Obvodní oddělení Děčín-město má rozlohu 142 km2, 31 036 obyvatel a v roce 2012 tu bylo spácháno 485 trestných činů. Je zajímavé, že i přes srovnatelné hodnoty, co se týče rozlohy a počtu obyvatel v každém obvodním oddělení, je mezi nimi v počtu trestných činů tak viditelný, více než čtyřnásobný rozdíl.

7.6.4. Intenzita kriminality Index kriminality na mapě jednoduše zobrazuje místa, kde je největší intenzita kriminality dle poskytnutých dat o přestupcích. Jedná se především o městskou část Podmokly, Děčín I, Rozbělesy a Dolní Oldřichov, tedy o jeho samotné centrum. Velké hodnoty se dále objevují v městských částech směrem k severovýchodu (Nové Město, Staré Město, Křešice a Boletice nad Labem). Index kriminality jsem na mapě vyobrazila současně s počty heren a objektů s herními zařízeními a se sociálně vyloučenými lokalitami v jednotlivých městských částech. Vzájemná souvislost těchto jevů je na mapě patrná. Dle Pearsonova

55

korelačního koeficientu28 vzájemná korelace heren s indexy kriminality v daných místech vyšla 0,64 a vzájemná korelace sociálně vyloučených lokalit s indexy kriminality 0,61. To značí souvislost relativně vysokou, neboli středně těsný vztah, původní hodnoty jsou však ovlivňovány dalšími jevy, jako například blízkostí městské části k centru atp. a je tedy potřeba tyto výsledky vnímat komplexně s přihlédnutím právě k těmto faktorům.

7.6.5. Percepce sociálně vyloučených lokalit Tato mapa zobrazuje místa, která dle dotazníku obyvatelé Děčína považují za ty, ve kterých se vyskytují sociálně vyloučené lokality. Šrafem jsou potom vyznačena místa, kde se skutečně lokality vyskytují. Obyvatelé se téměř jednoznačně shodli na lokalitě v Boleticích nad Labem a Podmoklech, velké množství dotazovaných správně uvedlo i Staré Město, Děčín I či Chrochvice. Naopak tipovali sociálně vyloučené lokality například v Bynově, Křešisích, Březinách a Nebočadech, kde žádné významné lokality nejsou a ty v Rozbělesích, Želenicích a především Dolním Oldřichově většině unikly.

7.6.6. Percepce bezpečí obyvatel města Na této mapě jsou vyobrazeny hodnoty zjištěné prostřednictvím internetového dotazníku, tedy ty městské části, které obyvatelé Děčína považují za nejvíce/nejméně bezpečná dle jejich vlastního pocitu. Dle mapy je viditelná shoda v jejich odpovědích na dvě různé otázky – ty místa, která byla vyhodnocena jako nejméně bezpečná (Boletice nad Labem, Podmokly) jsou zároveň těmi místy, která pouze 10 % a méně respondentů označilo jako bezpečná. Bynov, Staré Město, Děčín I, Křešice a Nebočady byly respondenty také zařazena spíše mezi místa méně bezpečná, což koreluje v otázkách na bezpečí i nebezpečí. Naopak Maxičky, Krásný Studenec či Jalůvčí označovala většina všech respondentů jako bezpečná a v souvislosti s nebezpečím zde nejsou téměř žádné hodnoty.

28

Pearsonův koeficient korelace vyjadřuje lineární vztah mezi dvěma množinami dat, kdy v případě, že

hodnota leží mezi -1 a 0, vyjadřuje úplnou zápornou korelaci a hodnota ležící mezi +1 a 0 vyjadřuje úplnou kladnou korelaci. (Využití matematických metod v geodézii a geologickém průzkumu)

56

V případě téměř všech ostatních městských částí (například Chrochvice, Chmelnice, Březiny apod.) můžeme zaznamenat, že respondenti je nezařazovali mezi nebezpečné, ale ani mezi ty bezpečné. Pravděpodobně o nich nemají vytvořen takový úsudek, jako v případě ostatních částí, které jsou v Děčíně jasně brány jako rizikové či klidové.

57

8. Závěr

Bakalářská práce je věnována tématu kriminality, která je dlouhodobým problémem celého Ústeckého kraje. Předmětem výzkumu je město Děčín, které se, stejně jako ostatní města Ústeckého kraje, potýká s problémem nezaměstnanosti a s obecně nízkou produktivitou práce. Kromě těchto faktorů jsou v souvislosti s kriminalitou zmiňovány další aspekty, jako například nízká úroveň vzdělanosti či koncentrace sociálně slabšího obyvatelstva ve městě a následné tvoření sociálně vyloučených lokalit, což může vést k eskalaci sociálního napětí a tím pádem kriminality a dalších sociálně-patologických jevů. V Děčíně se vyskytuje celkem deset klíčových lokalit v různých částech města ve formě jednotlivých domů, panelových sídlišť i celé ulice. V teoretické části je přes obecné definice popsána charakteristika sociopatologických jevů, kdy se jedná o společensky nežádoucí nebo dokonce nebezpečné jevy, jako je například nezaměstnanost, chudoba a zadluženost, vandalismus, kriminalita, drogové závislosti, alkoholismus či hazard. Dále je popisována geografie kriminality a různá teoretická vymezení tohoto pojmu. Další kapitola této části je zaměřena na samotné město Děčín a aspekty, které by mohli ovlivňovat sociopatologické jevy a zapříčiňovat zde její výskyt. Praktická část navazuje na danou problematiku. Prostřednictvím internetového dotazníku byly zjištěny informace od obyvatel města Děčín, které se týkají bezpečnosti jednotlivých městských částí v Děčíně, kdy většina respondentů byly ženy ve věku od 20 do 29 let, což může naznačovat největší obavy z kriminality právě pro tuto kategorii obyvatel. Nejvíce obávanou městskou částí byly dle dotazníku zjištěny Boletice nad Labem, sídliště vzdálené od centra 5 až 6 kilometrů. Toto místo je v Děčíně obecně známo pro svou pověst jedné velké sociálně vyloučené lokality a pravděpodobně právě kvůli tomu ho většina obyvatel zařazovala mezi riziková. Toto zjištění však koreluje i se skutečnými daty poskytnutými od Městské policie, mapy přestupků totiž naznačují jejich relativně velkou koncentraci i přes to, že je místo vzdálené od centra a nemůže být tak ovlivněno jevy jako městské části Podmokly, Děčín I, Nové Město a Staré Město. Naopak nejméně obávanou městskou částí byly dle dotazníku vyhodnoceny Maxičky, což je klidová část při okraji města umístěná v lese a která čítá asi 127 obyvatel. 58

Některé části, které evidentně nejsou obyvateli Děčína vnímány jako rizikové, byly však podle získaných dat o přestupcích a sociálně vyloučených lokalitách takto vyhodnoceny. Jedná se především o městskou část Rozbělesy, kterou maximálně 10% respondentů označilo jako nebezpečnou. Je zde ale zaznamenán vysoký počet přestupků, které můžou být ovlivněny jak relativní blízkostí k centru, tak sociálně vyloučenou lokalitou, která se zde vyskytuje a Městská policie ji vnímá ve srovnání s ostatními lokalitami jako obzvlášť problémovou. V další řadě se jedná o Dolní Oldřichov, protože si pravděpodobně spousta respondentů neuvědomilo, že právě tam se vyskytuje ulice Teplická, která je také v současné době významnou sociálně vyloučenou lokalitou. Co se týče polohy sociálně vyloučených lokalit, respondenti se téměř všichni shodli na lokalitě umístěné v právě již zmíněných Boleticích nad Labem a Podmoklech. Závěrem tedy lze říci, že výsledky práce mohou být považovány za poměrně úspěšné a že zjištěná data od obyvatel z velké části korelují s reálnými daty, tedy že obyvatelé města mají o problematice dobrý úsudek. Výsledky mohou být přínosné především pro samotné město při řešení této situace, a to například při vyhodnocování míst, kde je potřeba zvýšit činnost policejní ochrany. Město se také dlouhodobě zabývá problematikou heren a objektů s herními zařízeními a výsledky by mohly být pomocným nástrojem k posouzení, zda je koncentrace těchto objektů v daných místech vhodná.

59

9. Seznam použité literatury a dalších zdrojů

Tištěné zdroje ANON, 1996. Velký sociologický slovník II: Kapitola patologie sociální. Praha: Karolinum. s. 758. ISBN 80-7184-311-3. CAVAN, R. S., 1983. The Chicago School of Sociology. 415 s. ČERMÁK, D., JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a vnímání bezpečnosti v pražských čtvrtích. In Ouředníček: Sociální proměny pražských čtvrtí. Praha: Academia. str. 47 – 67. HARTL, P., HARTLOVÁ H., 2000. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 776 s. ISBN 80-7178-303-X JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J., 2012. Kriminalita a její percepce ve vnitřním městě: případová studie pražského Žižkova a Jarova. Geografie, 117, No. 3, s. 329–348. KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol., 2005. Základy kriminologie a trestní politiky. 1.vyd. Praha: C.H.Beck. s. 123 – 124. LIPOVETSKY, G., 2007. Paradoxní štěstí. Esej o hyperkonzumní společnosti. Praha: Prostor. 400 s. ISBN 9788072601844. MĚSTSKÁ POLICIE DĚČÍN, 2013. Plán prevence kriminality na rok 2014. Statutární město Děčín. Děčín. ONDREJKOVIČ, P. a kol., 2009. Sociálna patológia. Bratislava: SAV. 553 s. ISBN 978-80-224-1074-9. PECHAČOVÁ, Z., HRABA, J., BAO, W., LORENZ, F. O., 1998. Pocit ohrožení kriminlitou v České republice. Sociologický časopis., roč. 34, č. 1. POKORNÝ, V., TELCOVÁ, J. TOMKO, A., 2003. Prevence sociálně patologických jevů: manuál praxe. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky. ISBN 8086568-04-0. SCHMEIDLER, K., 2002: Sonda Hodonín: Jak občané vnímají riziko kriminality ve svém městě? Mohou urbanisté kriminalitu zmenšit? Urbanismus a územní rozvoj. 5 (1), str. 28 – 33. VYKOPALOVÁ, H., 2000. Kriminalita a viktimologické výzkumy. Olomouc: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Iuridica 2, Univerzita Palackého v Olomouci. s. 229–233.

60

Internetové zdroje ABZ slovník cizích slov. [online]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/ slovo/squatter ADAMÍK, P. a kol. Percepce kriminality a ohrožení zločinem. [online]. Ostrava. Dostupné z: http://konference.osu.cz/svk/sbornik2013/pdf/zabava/socialniGeografie/ Stefkova.pdf AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ. O lokalitě Děčín. [online]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/o-lokalite-decin AGENTURA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE EUROREGIONU LABE, O.P.S., 2004. Profil města Děčína: Podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města Děčína. [online]. Dostupné z: http://www.mmdecin.cz/dokumenty/ ANON. Sociálně patologické jevy a současná společnost [online]. Univerzita Hradec Králové: Pedagogická fakulta. Dostupné z: http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-apracoviste/pedagogicka-fakulta/centrum-celozivotniho-vzdelavani/univerzita-3-veku/ Documents/ ANON., 2012. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje: Doprovodný dokument strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období 2012 – 2016 [online]. Ústí nad Labem. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts /File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1668359 BLATÍKOVÁ, Š., NETÍK, K., 2008. Predikce vývoje pachatele [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ISBN 978-80-7338-075-5. ČSÚ. Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem. [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ DVOŘÁKOVÁ, M., ŠTAINER, M., 2009. Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín: KPSS Děčín. [online]. Děčín: Edukol. Dostupné z: http://www.mmdecin.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/KP/vyzkum%20Edukol% 202009/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza_D%C4%9B%C4%8D%C3% ADn_final.pdf GAC SPOL S.R.O., 2011. Situační analýzy v lokalitách vybraných v roce 2011: Děčín. [online]. Praha. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/ dokumenty-pro-lokalitu-decin/situacni-analyza-decin-gac-2011/download GAC SPOL. S.R.O. Interaktivní mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR. [online]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/ mapa/int_CR.html JANOUŠEK, A., 2011. Zatímco jinde kriminalita klesá, v Ústeckém kraji se krade čím dál víc. iDNES [online]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/zatimco-jinde-kriminalitaklesa-v-usteckem-kraji-se-krade-cim-dal-vic-1gm-/usti-zpravy.aspx?c=A110816163558 6 usti-zpravy_alh

61

KRAJSKÝ ÚŘAD ÚSTECKÉHO KRAJE, 2011. Problémová analýza Ústeckého kraje [online]. Odbor regionálního rozvoje. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/ VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1666198 Prostor: Sociální cz/pageId113

programy.

[online].

Dostupné

z:

http://www.os-prostor.cz/

RABUŠIC, L., MAREŠ, P., 1996. Je česká společnost anomická? Sociologický časopis, 32 (2):175-187, [online]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/96-sociologicky -casopis-2-1996/1678 SKINNER, D., 2007. Rasializované budoucnosti: Biologismus a měnící se politika identity. [online]. Dostupné z: http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/ 0807101 04334.pdf Statutární město Děčín: http://www.mmdecin.cz/

oficiální

webový

portál.

[online].

Dostupné

z:

STÍNIL, L., 2013. Práce není. Děčínsko hlásí další nárůst nezaměstnaných. iDNES [online]. Dostupné z: http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/prace-neni-decinsko-hlasidalsi-narust-nezamestnanych-20130308.html SWEET, W. Internet Encyklopedia of Philosophy: Spencer, Herbert [online]. Dostupné z: http://www.iep.utm.edu/spencer/ Využití matematických metod v geodézii a geologickém průzkumu. [online]. Dostupné z: http://absolventi.gymcheb.cz/2010/tofiala/geo/korelacni-koeficient.html Zákony pro lidi: Sbírka zákonů ČR. [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/ cs/1990-200

Poskytnutá data Data o přestupcích – Městská policie Děčín (Mgr. Tomáš Pavlík, Zástupce ředitele MP) Data o trestných činech – Policie ČR (KŘP Ústeckého kraje, územní odbor v Děčíně) Data o právních předpisech statutárního města Děčín – Oddělení kontrolního a právního Magistrátu města Děčín (Ing. Josef Štejnar) Plán prevence kriminality na rok 2014 – Městská policie v Děčíně (Mgr. Tomáš Pavlík, Zástupce ředitele MP) Údaje o počtu obyvatel v Děčíně v jednotlivých městských částech – ČSÚ (Alena Beutlerová, Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem) Údaje o počtu obyvatel v jednotlivých obvodních oddělení – Policie ČR (KŘP Ústeckého kraje, npor. Bc. Renata Michajličenková, vedoucí oddělení) 62

9.1. Seznam obrázků Obrázek 1: Sídliště v Boleticích nad Labem a jeden z místních barů ............................ 26 Obrázek 2: Ulice Krátká .............................................................................................. 27 Obrázek 3: Bývalá základní škola v Chrochvicích ....................................................... 28 Obrázek 4: Vyloučený panelový dům v ulici Zelená .................................................... 29 Obrázek 5: Ulice Divišova ........................................................................................... 30 Obrázek 6: Ubytovna na Teplické ulici ........................................................................ 30 Obrázek 7: Vyloučený dům v Horním Žlebu ............................................................... 31 Obrázek 8: Vyloučený panelový dům na Želenickém sídlišti ....................................... 32 Obrázek 9: Budova bývalé Národní kavárny, nyní vyloučený dům v centru města ....... 33 Obrázek 10: Jeden z místních barů s herními zařízeními v ul. Řetězová ....................... 33 Obrázek 11: Jeden z barů na ulici Teplická ..................................................................52 Obrázek 12: Mapa jako příloha k dotazníku pro lepší orientaci k otázkám 11-13 ......... 67

9.2. Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v Děčíně ........................................................................ 20 Graf 2: Počet heren a objektů s herním zařízením ve městě Děčín ............................... 35 Graf 3: Počet heren a přestupků v městských částech Děčína ....................................... 35 Graf 4: Pohlaví respondenta ........................................................................................ 42 Graf 5: Věk respondenta .............................................................................................. 43 Graf 6: Bydliště respondenta ....................................................................................... 44 Graf 7: Osobní zkušenost respondenta se svědectvím u trestného činu ......................... 44 Graf 8: Osobní zkušenost respondenta s viktimizací .................................................... 45 Graf 9: Druhy trestných činů ....................................................................................... 45 Graf 10: Znalost respondenta o obětech trestných činů ve městě ..................................46 Graf 11: Znalost respondenta o účastnících trestných činů ve městě ............................ 46 Graf 12: Pocit bezpečí respondenta ve městě ............................................................... 46 Graf 13: Pocit bezpečí respondenta v místě bydliště .................................................... 47 Graf 14: Zhodnocení kvality míst dle náhodného výběru respondentů ......................... 48 Graf 15: Percepce nebezpečných míst ve městě ........................................................... 49 Graf 16: Percepce bezpečných míst ve městě ............................................................... 50 Graf 17: Percepce sociálně vyloučených lokalit ve městě ............................................ 51

63

9.3. Seznam tabulek Tabulka 1: Hodnocení náhodných respondentů ............................................................ 48

9.4. Seznam příloh Příloha č. 1: Původní verze dotazníku Příloha č. 2: Upravená a konečná verze dotazníku Příloha č. 3: Výpočty indexů kriminality Příloha č. 4: Mapové výstupy

64

10. Přílohy

Příloha č. 1: Původní verze dotazníku 1. Pohlaví 2. Věk 3. Kde přesně v Děčíně bydlíte? (městské části Děčína, jiná část OPÚ Děčín) 4. Přijde vám péče děčínské Městské policie ve městě dostatečná? (ano/ne) 5. Cítíte se v bezprostředním okolí svého bydliště bezpečně? (ano/ne) 6. Cítíte se ve svém městě bezpečně? (ano/ne) 7. Byl/a jste někdy v Děčíně svědkem trestného činu? (ano, jednou; ano víckrát; ne) 8. Stal/a jste se v Děčíně někdy obětí trestného činu? (ano, jednou; ano víckrát; ne) 9. Pokud ano, o jaký trestný čin se jednalo? (na výběr 9 různých druhů trestných činů nebo možnost dopsat jiný) 10. Znáte ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí trestného činu? (ano, jednoho; více, než jednoho; ne) 11. Znáte ve svém okolí někoho, kdo se přímo účastnil trestného činu? (ano, jednoho; více, než jednoho; ne) 12. O kterých z uvedených městských částí si myslíte, že jsou statisticky nejméně bezpečné? (na výběr všech 35 městských částí) 13. Které z uvedených městských částí se vás osobně dotýkají jako nejméně bezpečné? (na výběr všech 35 městských částí) 14. Ve kterých z uvedených městských částí si myslíte, že se vyskytují tzv. sociálně vyloučené lokality? (vysvětlení pojmu „sociálně vyloučené lokality a na výběr všech 35 městských částí) 15. Myslíte si, že se zde situace bezpečnosti v posledních letech postupně zlepšuje nebo naopak zhoršuje? (zlepšuje/zhoršuje/nevím) 16. Bojíte se v Děčíně za tmy chodit sami? (bojím se/nebojím se)

Příloha č. 2: Upravená a konečná verze dotazníku

Úvod: Vážený respondente, vážená respondentko, jsem studentkou Technické univerzity v Liberci, oboru Aplikovaná geografie a tento dotazník slouží jako podklad pro mou bakalářskou práci, která se zabývá sociopatologickými jevy ve městě Děčín, především pak kriminalitou. Žádám Vás tímto o vyplnění krátkého dotazníku, díky kterému budu moci vytvořit několik zajímavých mapových výstupů. Dotazník je určen výhradně pro obyvatele města Děčín. Předem děkuji za Váš čas a spolupráci. Anna Helvigová, studentka

Část 1 - respondent 1. Pohlaví 2. Věk 3. Bydliště (městské části Děčína, jiná část OPÚ Děčín)

Část 2 – informace od respondenta 4. Byl/a jste někdy v Děčíně vy sám/sama svědkem trestného činu? (jednou; víckrát; ne) 5. Stal/a jste se někdy vy sám/sama v Děčíně obětí trestného činu? (jednou; víckrát; ne) 6. Pokud ano, o jaký trestný čin se jednalo? (na výběr 9 různých druhů trestných činů nebo možnost dopsat jiný) 7. Znáte v Děčíně někoho, kdo se zde stal obětí trestného činu? (jednu osobu; více osob; ne) 8. Znáte v Děčíně někoho, kdo se zde přímo účastnil trestného činu? (jednu osobu; více osob; ne)

Část 3 – pocity respondenta 9. Působí na vás město Děčín jako bezpečné město? (rozhodně ano/spíše ano/nevím/spíše ne/rozhodně ne) 10. Cítíte se v bezprostředním okolí svého bydliště bezpečně? (rozhodně ano/spíše ano/nevím/spíše ne/rozhodně ne) 11. O kterých z uvedených městských částí Děčína si myslíte, že jsou statisticky nejméně bezpečné? (na výběr všech 36 městských částí) 12. O kterých z uvedených městských částí Děčína si myslíte, že jsou statisticky nejvíce bezpečné? (na výběr všech 36 městských částí) 13. Ve kterých z uvedených městských částí si myslíte, že se vyskytují tzv. sociálně vyloučené lokality? (vysvětlení pojmu „sociálně vyloučené lokality a na výběr všech 35 městských částí) + mapový poster (obec Děčín) pro lepší orientaci při zodpovídání otázek č. 11-13

Obrázek 12: Mapa jako příloha k dotazníku pro lepší orientaci k otázkám 11-13

Příloha č. 3: Výpočty indexů kriminality

Pro městské části dle přestupků: 1.

Bechlejovice – (0/192)*1000 = 0

20. Lesná – (0/159)*1000 = 0

2.

Bělá – (5/1050)*1000 = 4,76

21. Letná – (83/3611)*1000 = 22,99

3.

Boletice n. L. – (279/4901)*1000 = 56,93

22. Loubí – (0/223)*1000 = 0

4.

Březiny – (20/1961)*1000 = 10,2

23. Maxičky – (0/127)*1000 = 0

5.

Bynov – (54/4114)*1000 = 13,13

24. Nebočady – (0/355)*1000 = 0

6.

Čechy – (0/216)*1000 = 0

25. Nová Ves – (5/229)*1000 = 21,83

7.

Děčín I – (1231/5044)*1000 = 244,05

26. Nové Město – (184/6287)*1000 = 29,27

8.

Dolní Oldřichov – (208/844)*1000 = 246,45

27. Podmokly – (2019/6031)*1000 = 334,77

9.

Dolní Žleb – (4/187)*1000 = 21,4

28. Popovice – (0/194)*1000 = 0

10. Folknáře – (2/313)*1000 = 6,39

29. Prostřední Žleb – (0/261)*1000 = 0

11. Horní Oldřichov – (9/480)*1000 = 18,75

30. Přípeř – (0/152)*1000 = 0

12. Horní Žleb – (0/420)*1000 = 0

31. Rozbělesy – (159/376)*1000 = 422,87

13. Hoštice nad Labem – (0/34)*1000 = 0

32. Staré Město – (269/3953)*1000 = 68,05

14. Chlum – (0/68)*1000 = 0

33. Václavov – (1/355)*1000 = 2,82

15. Chmelnice – (1/314)*1000 = 3,18

34. Velká Veleň – (0/57)*1000 = 0

16. Chrochvice – (24/1411)*1000 = 17,01

35. Vilsnice – (0/303)*1000 = 0

17. Jalůvčí – (2/573)*1000 = 3,49

36. Želenice – (167/4414)*1000 = 37,83

18. Krásný Studenec – (0/513)*1000 = 0 19. Křešice – (96/805)*1000 = 119,25

Pro městské obvody dle trestných činů: 1. OOP Děčín – Podmokly počet trestných činů = 2 088 počet obyvatel = 31 960 výpočet indexu kriminality: (2088/31960)*1000 = 65,33

2. OOP Děčín – Město počet trestných činů = 485 počet obyvatel = 31 036 výpočet indexu kriminality: (485/31036)*1000 = 15,73

Příloha č. 4: Mapové výstupy

DĚČÍN

S

Přehledová mapa města

2

Dolní Žleb Maxičky

Prostřední Žleb

Bělá

Loubí

Bynov Nová Ves

Jalůvčí

Čechy

Horní Žleb Přípeř

1

Horní Oldřichov

Dolní Oldřichov

Popovice

silniční síť

Želenice

Rozbělesy

5

P

Staré Město

10

Bechlejovice Křešice

Vilsnice

Chlum

11

hranice městských částí

Březiny

ic e

La

be

n uč

Chmelnice

Folknáře

lo

les

Nové Město

Děčín I

9

8

7

Chrochvice

sociálně vyloučená lokalita

hranice obce

6

Václavov

železniční síť

4

2

Letná

Krásný Studenec

zástavba

Podmokly

3

Boletice nad Labem

1 Teplická ulice 2 Podmokly (ul. Čs. Legií, Bezručova, J. z Poděbrad, Palackého, Divišova, Ruská, Mírové náměstí, Máchovo náměstí, Podmokelská a Plzeňská) 3 Dům v Horním Žlebu 4 Masarykovo náměstí a Řetězová ulice 5 Zelená ulice 6 Letná (ul. Jiřího z Poděbrad, Budapešťská, Fibichova) 7 Sídliště Želenice 8 Krátká ulice 9 Rozbělesy (ul. Na Pískách, Ústecká, Papírnická) 10 Chrochvice - bývalá ZŠ 11 Sídliště Boletice nad Labem

Nebočady Velká Veleň

Hoštice nad Labem

Lesná

0

1 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Městská policie Děčín 2013

DĚČÍN

S

2

Přestupky spáchané na území města v roce 2012 v jednotlivých městských částech

! (

Detail městské části Podmokly ! (

! ( ! (

( !

! (

( !

! ( ! (

( !

! (

! (

! ( ! (

( ! ! (

! (

( ! ( ! ( !

! (

( !

! (

( !

! (

Dolní Žleb

( !

( ! (! ! ( ! ( ( !

! ! ( ( Detail městské části Děčín I ! ( ! (

! (

! (

! (

! (

! (

! (

( ! ! (

! (

( !

! (

! (

! (

1:15 000

( !

( !

Maxičky

! (

! (

! (

! (

( !

! (

( !

( !

( !

( !

Prostřední Žleb

Nová Ves

! (

Čechy

! (

! (

! (

Loubí

Horní ! ( Oldřichov

! (

( ( ! (! ! (!

Přípeř

Dolní Oldřichov

! (

! (

! (

! (

( !

! (

! (

Podmokly

! (

Letná Popovice Václavov

Želenice

50 a méně 51 - 500

! ( ! (

! (

! (

Chmelnice

! (

( !

! (

8 a méně

( !

9 - 30

( !

31 - 60

! (

61 - 100

! (

101 - 200

! (

201 a více

! (

! (

Rozbělesy

! (

Děčín I

! ( ! ( ! ( ! (

! ( ! (

! (

! ( ! (

! (

! (

! ( ! ( ! ( ( ! ( ! ! ! ( ( ! ( (! ! ( ! (

! (

! (

! (

! (

Staré Město

! (

Březiny ! (

( !

! (

( !

! (

! (

! (

! (

Bechlejovice

! ( ! (

Vilsnice

! (

Křešice

! (

( ! ( !! (

! (

! (

! (

( ( ! ! ( ! ! (

! (

! (

Počet spáchaných přestupků

! (

! (

Folknáře

! (

! (

! (

! (

! ( ! (

! (

! ( ! (! (

! (! ! (! ( ( ! (

! (

! ( ! (( ! ! ( ! (

! (! (

! (

( !( ! ! ( ! ( ! ( ! ( Nové Město ! ! ( ( ! ( ! ( ! ( ( ! ! ( ! ( ! (! ! (! ( ( ! ( ! ( !( !( ( ! (! ! ( !! ( (! (!(!(! ( ! ( ( ( ! ! ( (! (!(! ! (! ( (! (!(!! ! ! (! ( ! ( ! ( ( ! !( !( !( ( !(( !

( !

! (

Chrochvice

! (

501 - 1000

2001 a více

! (

! ( ! (

( !

! (

! (

2

! (

! (

( ! (! (! ! ! ( ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ! ( (

! (

! ( ! (

! ( ! (! ! ( ( ! ( (!( ! ! ( ! (!(! (!(! ! ( ( ! (( ( (! ( ! ! ! (!( !

! ( ( ! ! (! (

! (

Krásný Studenec

! (

! (

! (

! (

1001 - 2000

1:15 000

Horní Žleb

! (

! (

! (

! ( (!

(obyv./km )

! (

! (

! (

Hustota zalidnění

( !

! (

Jalůvčí

! (

( !! ( ! (

! (

( !

Bynov

! ( ( ! ! (

! (

! (

Bělá

! (

( ! ! (

( !

! (

! (

! ( ! (

! (

! (

! (

! ( ! (

( ! ! ( ! ( !(

! (

! (

! (

( !

( !

! (

( !

( !

! (

! (

! (

( !

Chlum

! ( ! ( ! ( ( !

( ! (! ! ( ! ( ! ( ! (!(!(!(

! (

Boletice nad Labem

! ( ! (

Nebočady Velká Veleň

Hoštice nad Labem

Lesná

0

hranice obce hranice městských částí

1 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Městská policie Děčín 2013

DĚČÍN

Prostorová koncentrace přestupků v jednotlivých městských částech

S

2 Dolní Žleb Maxičky

Prostřední Žleb

Bělá

Loubí Bynov Nová Ves

Jalůvčí

Čechy Dolní Oldřichov

Horní Žleb Přípeř

Horní Oldřichov

Nové Město

Podmokly

Krásný Studenec

Folknáře

Letná

Děčín I

Popovice Rozbělesy

Václavov Chrochvice

Březiny

Želenice

Staré Město

Chmelnice

Bechlejovice Křešice

Vilsnice

Chlum Boletice nad Labem

Koncentrace přestupků Nebočady

vysoká koncentrace nízká koncentrace

!

Velká Veleň

Hoštice nad Labem

Lesná

spáchané přestupky na jednotlivých ulicích hranice obce hranice městských částí

0

1 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map

DĚČÍN

Trestné činy spáchané v roce 2012 dle jednotlivých městských obvodů

S

2 21,6%

9,4%

36%

2088

4,4% 0,05%

11%

8,9%

0,4%

8,4%

32,8%

14,9%

485

Druh trestné činnosti vražda násilný čin krádež vloupáním krádež prostá majetkový čin hospodářský čin

0,8% 0,4% 2,7%

0,8%

48%

Obvodní oddělení Dečín - město Děčín - Podmokly hranice městských obvodů

mravnostní čin ostatní kriminální činy zbývající kriminalita

0

3 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Policie České republiky 2013

DĚČÍN

Intenzita kriminality a přítomnost sociálně vyloučených lokalit a heren

S

v jednotlivých městských částech

2

Dolní Žleb Maxičky

Prostřední Žleb

Bělá

Loubí

Bynov

(! (! (! ( !! ( (! ! (! (

( ! Nová Ves

Jalůvčí

Čechy

( !

Přípeř

Dolní Oldřichov

Horní Oldřichov

Horní Žleb

Letná

Podmokly

(! (! ( (! ! (! !! ( (! (

Krásný Studenec

Popovice

( !

Želenice

(počet přestupků na 1000 obyvatel)

Folknáře

Nové Město

Děčín I

Březiny

!! ( (! (! (! ( (! ! (

(! ! (! (! (

Chmelnice

Bechlejovice

( !

0 0,01 - 10,00

!! ( (! (! (! ( (! ! (! (! (! ( ( !

Staré Město

( !

Chrochvice

Index kriminality

!! ( (! (! (! ( (! ! (! (! (! (

Rozbělesy

Václavov

( (! (! !

( !

!! ( (! (! (! ( (! ! (! (! (! ( ( (! ! (! (! (! (! ! (! (

Křešice

Vilsnice

( !

!! ( (! (! (! ( (! ! (! ( (! (! ( !

10,01 - 25,00 25,01 - 50,00 50,01 - 100,00

(! ! ( Chlum

Boletice nad Labem

( !

Nebočady Velká Veleň

100,01 - 200,00 200,01 a více Hoštice nad Labem

( !

herna nebo objekt s herním zařízením

( !

sociálně vyloučená lokalita hranice obce hranice městských částí

Lesná

0

1 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Městská policie Děčín 2013

DĚČÍN

Percepce sociálně vyloučených lokalit dle obyvatel města

S

2 Dolní Žleb Maxičky

Prostřední Žleb

Bělá

Loubí

Bynov

Nová Ves

Jalůvčí

Čechy

Přípeř

Dolní Oldřichov

Horní Oldřichov

Letná Krásný Studenec

Horní Žleb

Podmokly Děčín I

Popovice Rozbělesy

Václavov

Březiny

Želenice

Staré Město

Chrochvice Chmelnice

Sociálně vyloučené lokality dle obyvatel (%) *

Folknáře

Nové Město

Bechlejovice Křešice

Vilsnice

Chlum

0 - 10 11 - 25

Boletice nad Labem

26 - 40 41 - 55

Nebočady Velká Veleň

56 - 70 71 - 100 * respondenti v dotazníku označili ty městské části, ve kterých se podle jejich názoru vyskytuje sociálně vyloučená lokalita, mapa tedy vyobrazuje procentruální zastoupení takto označených městských částí

skutečná přítomnost sociálně vyloučené lokality hranice obce hranice městských částí

Hoštice nad Labem

Lesná

0

1 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Městská policie Děčín 2013

DĚČÍN

Percepce bezpečí v jednotlivých městských částech

S

dle obyvatel města

2 Dolní Žleb Maxičky

Prostřední Žleb

Bělá

Loubí Bynov Nová Ves

Jalůvčí

Čechy

Horní Žleb Přípeř

Dolní Oldřichov

Horní Oldřichov

Pocit bezpečí dle obyvatel (%) *

Podmokly Letná

0 - 10

Krásný Studenec

Folknáře

Popovice Rozbělesy

Václavov

11 - 25 26 - 40

Želenice

41 a více

Nové Město Děčín I

Staré Město

Březiny

Chrochvice Chmelnice

Pocit nebezpečí dle obyvatel (%) *

Bechlejovice Křešice

Vilsnice

0 - 10

Chlum

Boletice nad Labem

11 - 25 26 - 40 41 - 55

71 - 100 * respondenti označili v dotazníku ty městské části, které jsou dle jejich pocitu bezpečné/nebezpečné, mapa tedy vyobrazuje procentuální zastoupení takto označených městských částí

hranice obce hranice městských částí

Velká Veleň

Nebočady

56 - 70

Hoštice nad Labem

Lesná

0

1 km

HELVIGOVÁ Anna Liberec 2014 Technická univerzita Liberec, FP KGE Použitý software: ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1 Redlands:ESRI [přístup 2.3. 2014]. Použitý souřadnicový systém: S-JTSK Křovákovo zobrazení Zdroj dat: ARCDATA PRAHA, S. R. O. ČSÚ, ČUZK. ArcČR 500 3.1, [vid. 13. 3. 2014]. Dostupné z:http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/geograficka-data/arccr-500/ ČUZK, 2011. Základní mapa ČR [online]. [Edice Základní mapa ČR 1:10 000. 1:10 000]. [vid. 2.3. 2014]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map